ROZVOJ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI

ROZVOJ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce

Vypracovala

Ing. Markéta Flekalová, Ph.D.

Soňa Hronová

Lednice 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Rozvoj rekreačního potenciálu“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne……………………… Podpis ………………………………

Poděkování Děkuji tímto všem, kteří mi pomohli při zpracování bakalářské práce, především vedoucí práce Ing. Markétě Flekalové, Ph.D. za její vstřícný přístup a cenné připomínky, které mi v průběhu zpracování této práce poskytla, všem laskavým úředníkům na památkových ústavech a archivech, členům zastupitelstva obce Výšovice za odpovědi na mé dotazy, všem ochotným vyplňovatelům dotazníků a v neposlední řadě zvláštní poděkování patří mé rodině za trpělivost, pomoc a podporu.

Rozvoj rekreačního potenciálu

Obsah ÚVOD............................................................................................................................... 1 CÍL ................................................................................................................................... 2 1

TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................ 3 1.1

ZÁKLADNÍ POJMY A DEFINICE ............................................................................ 3

1.2

REKREACE ......................................................................................................... 4

1.3

VÝZNAM REKREACE .......................................................................................... 4

1.4

REKREACE V SÍDLE ............................................................................................ 4

1.4.1

Park............................................................................................................... 5

1.4.2

Nároky obyvatelstva na rekreaci v sídle ....................................................... 7

1.5 1.5.1

Třídění zeleně................................................................................................ 9

1.5.2

Zeleň veřejná............................................................................................... 10

1.6 1.6.1 1.7

REKREACE VE VEŘEJNÉM PROSTORU ............................................................... 11 Veřejnost a rekreace ................................................................................... 12 HISTORICKÉ OBJEKTY ZELENĚ ......................................................................... 13

1.7.1

Využití historických objektů zeleně pro rekreaci ........................................ 14

1.7.2

Péče o historickou zeleň ............................................................................. 15

1.8

VYHODNOCOVÁNÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ............................................... 15

1.8.1

Limity rekreace ........................................................................................... 15

1.8.2

Vhodnost krajiny k rekreaci ........................................................................ 16

1.8.3

Rekreační kapacita ..................................................................................... 17

1.8.4

Rekreační potenciál .................................................................................... 18

1.9

2

ZELEŇ V SÍDLE ................................................................................................... 9

VENKOV .......................................................................................................... 19

1.9.1

Venkovský cestovní ruch a turistika............................................................ 19

1.9.2

Zeleň venkovských sídel .............................................................................. 20

METODIKA.......................................................................................................... 22 2.1

POSTUP PRÁCE ................................................................................................. 22

2.2

DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM ................................................................................ 22

2.2.1

Dotazník pro obyvatele obce....................................................................... 22

2.2.2

Dotazník pro potenciální návštěvníky......................................................... 23

2.3

SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 23


3

CHARAKTERISTIKA ZVOLENÉHO MODELOVÉHO ÚZEMÍ ................ 24 3.1

LOKALIZACE ÚZEMÍ ......................................................................................... 24

3.2

PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA .................................................................... 24

3.2.1

Reliéf ........................................................................................................... 24

3.2.2

Geologická stavba....................................................................................... 24

3.2.3

Geomorfologická charakteristika ............................................................... 25

3.2.4

Hydrologická charakteristika ..................................................................... 25

3.2.5

Pedologická charakteristika ....................................................................... 25

3.2.6

Klimatická charakteristika.......................................................................... 25

3.2.7

Biogeografické jednotky v území ................................................................ 26

3.3

SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA ............................................................... 26

3.3.1

Historický vývoj osídlení............................................................................. 26

3.3.2

Vývoj využívání území ................................................................................. 27

3.3.3

Historický vývoj sídla.................................................................................. 29

3.3.4

Demografické údaje.................................................................................... 30

3.3.5

Charakteristika aktuálního využití území ................................................... 30

3.3.6

Provozní vztahy........................................................................................... 30

3.3.7

Rekreační využití......................................................................................... 31

3.4

TERCIÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA................................................................... 34

3.4.1

Architektura ................................................................................................ 34

3.4.2

Společenský život ........................................................................................ 35

3.5

HISTORIE PARKU A JEHO SOUČASNÝ STAV ....................................................... 36

3.5.1

Historie parku ............................................................................................. 36

3.5.2

Současný stav zámeckého parku ................................................................. 37

3.5.3

Dendrologické složení................................................................................. 38

3.6

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU .................................................. 40

3.6.1

Dotazník pro obyvatele obce....................................................................... 40

3.6.2

Dotazník pro potenciální návštěvníky......................................................... 43

3.7

SWOT ANALÝZA MODELOVÉHO ÚZEMÍ ........................................................... 45

3.7.1

Silné stránky................................................................................................ 45

3.7.2

Slabé stránky............................................................................................... 45

3.7.3

Příležitosti................................................................................................... 46

3.7.4

Ohrožení...................................................................................................... 46


4

NÁVRH.................................................................................................................. 47 4.1 4.1.1

KONCEPCE NÁVRHU ......................................................................................... 47 Detaily řešení .............................................................................................. 48

DISKUZE ...................................................................................................................... 51 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 54 SOUHRN ....................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 58 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 63 MAPOVÉ PŘÍLOHY METODIKA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU DOTAZNÍKY FOTODOKUMENTACE NÁVRH


Seznam obrázků: Obrázek 1: Červeně znázorněné okolí obce Výšovice (www.mapy.cz)......................... 24 Obrázek 2: I. vojenské mapování 1764-1768, Morava - mapový list č.

51

(http://oldmaps.geolab.cz) .............................................................................................. 28 Obrázek 3: II. vojenské mapování 1836-1852, Morava – mapový list O_8_IV (http://oldmaps.geolab.cz) .............................................................................................. 28 Obrázek

4:

III.

vojenské

mapování

1876-

1878,

mapový

list

4258_2

(http://oldmaps.geolab.cz) .............................................................................................. 29


1

Úvod Jeden muž mi při zpracování bakalářské práce tvrdil, že lidé ve zvoleném modelovém území nemají čas se rekreovat. Má tedy nějaké řešení rekreace vůbec své opodstatnění? I přesto, že žijeme v uspěchané společnosti, najde se v každodenním programu každého z nás určitý objem volného času, času pro náš rozvoj a odpočinek, a záleží jen na nás, jak ho využijeme. Právě uspěchanost doby dává otázce jasnou odpověď ano, řešení rekreace patří k důležitým součástem lidského a společenského života, rekreace přestavuje pro každého člověka dobu klidu bez narušování dalšími vlivy a povinnostmi, čímž s sebou přináší obnovu psychických i fyzických sil. Rekreace je důležitá pro každého z nás, ať už je provozována v jakékoliv formě. Rekreační potenciál místa je částečně daný přírodními a historickými podmínkami či jinou danou skutečností. Jakékoliv místo ať už je více či méně přitažlivé v sobě však má potenciál, který stojí za poznávání. Každé území má své přednosti, je něčím typické. Obor jako je zahradní a krajinářská architektura se snaží zpřístupnit, zvelebit a zachovávat krásy naší země. Řeší mnoho záležitostí ve spolupráci s jinými vědními disciplínami. Jednou z otázek, kterou se tento obor zabývá, je spokojenost lidí s jejich zázemím, bydlením, veřejným prostorem, volným časem, odpočinkem, regenerací sil, a také tedy s možnostmi rekreace. Zahradní a krajinářská architektura vytváří veřejné prostory, zahrady, parky, přitažlivou krajinu pro lidské aktivity a zároveň se snaží o její péči a trvale udržitelný rozvoj pro další generace. Rozvíjení rekreačních možností vede k ukojení touhy místních obyvatel po různých typech aktivit a také potřeb turistů, s tím souvisí zvelebování míst, sídel a krajiny. Při vyhodnocování rekreačního potenciálu je důležité poznat místní kraj, jeho únosnost, pochopit potřeby obyvatel, hodnocení se tak také neobejde bez subjektivního vstupu. Při vyhodnocení záleží na řešeném území a na zpracovateli.


2

Cíl Cílem práce je seznámit čtenáře s problematikou rekreace člověka a to především v oblasti trávení volného času v sídle. Snahou je zjistit, jak správně utvářet veřejný prostor spolu s veřejnou zelení. Kromě veřejného prostoru městských sídelních útvarů se práce snaží postihnout také i rekreaci ve venkovském sídle. Jelikož má Česká republika mnoho kulturních památek po našich předcích, bylo úkolem této práce detailní prostudování možností rekreace v historických objektech zeleně. V rámci zvoleného modelového území bylo cílem jej analyzovat a vyhodnotit rekreační možnosti obce včetně jejich kvality. Získané informace byly zpracovány jak textově tak také graficky. Dalším záměrem práce bylo pro jednu rekreační plochu vytvořit návrh na úrovni studie, který by rozvíjel rekreační možnosti zvolené oblasti.


1

3

Teoretická část

1.1 Základní pojmy a definice Volný čas je chápán jako doba, kdy člověk koná činnost podle své vůle, bez záměru produktivity ve prospěch společnosti. Jedná se o část mimopracovní doby. Základními funkcemi jsou odpočinek, zotavení, reprodukce pracovní síly, rozptýlení, zábava, kompenzace, únik z monotónnosti práce, rozvoj osobnosti – fyzický, kulturní a sociální. Nejvýznamnější formou využití volného času je rekreace. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008). Fond volného času tvoří asi 25 % bdělého stavu člověka, z toho 6 % představuje volný čas v pracovní dny, 12 % víkendový čas a 7 % čas o dovolené. (GAVLOVSKÝ in FLEKALOVÁ, 2010). Cestovní ruch je mnohostranné odvětví, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování a další infrastrukturu cestovního ruchu. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Turismus je forma cestovního ruchu, prostředek k uskutečnění rekreace. Jedná se o přesun z místa bydliště k cíli rekreačního a turistického pobytu a o přesun zpět. Z této skutečnosti, kdy se jedná o přesun tam a zpět (dá se tedy říci, že jde o pohyb v kruhu), vychází také samotné slovo turismus (řecké slovo tornos označuje nástroj kruhového tvaru). (FLEKALOVÁ, 2010) Krajinná rekreologie pozoruje dopad rekreace na krajinu. Zabývá se požadavky společnosti na potřebu rekreace. Řeší samotný rekreační potenciál krajinného prostoru spolu s limity využívání krajiny a trvale udržitelný rozvoj. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Rekreační potenciál území můžeme popsat souhrnem ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Rekreační atraktivita území znamená souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Rekreační únosnost území je schopnost daného území unést provozované rekreační aktivity. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008)


4

1.2 Rekreace Rekreace je činnost člověka, která se realizuje ve volném čase, a která slouží k regeneraci

fyzických

a

duševních

sil

a

k uspokojování

osobních

zájmů.

(SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Slovo rekreace pochází z latinského jazyka „creare“, v překladu znamená tvořit. Předpona ,,re“ znamená opět, znovu. Rekreaci tedy můžeme chápat jako formu obnovení sil. (FLEKALOVÁ, 2010) Rekreaci lze také charakterizovat jako aktivní trávení volného času. Za aktivní proces označujeme obnovu tělesných a duševních sil člověka, při kterém se činnosti nejen vykonávají, ale tvoří se i nové hodnoty. Při rekreaci dochází k rozvoji a ke zdokonalování člověka. Naopak pasivní odpočinek za rekreaci nepovažujeme, pasivnímu odpočinku totiž schází vědomé obnovování, vyjadřuje pohodlí, je však nezbytný a zcela typický pro člověka. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008)

1.3 Význam rekreace Rekreace představuje formu zábavy, regenerace, odpočinku, vlastního prožitku a rozvoje. Přínosem pro člověka je tvorba sociálních kontaktů, rozvoj a uspokojování potřeb, kompenzace negativních vlivů z jednostranné zátěže, regenerace, rekondice spojená s udržováním potřebné zdatnosti, rehabilitace. Rekreace slouží k obnově fyzických, psychických i sociálních sil člověka. (HODAŇ, DOHNAL, 2005) Prostřednictvím provozování rekreačních aktivit dochází k rozvoji služeb a k regionálnímu rozvoji. Rekreace má vliv na krajinu, na její obyvatelnost a životní prostředí. Kromě sociologického a psychologického významu má rekreace i význam environmentální, jako je modifikace krajinné struktury a rozvoj infrastruktury. Ekonomický význam poukazuje v primární řadě na zvýšení pracovní aktivity, sekundární význam má pak v rozvoji regionů, ve vývoji a v realizaci služeb a výrobků vázaných přímo či nepřímo na cestovní ruch. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008)

1.4 Rekreace v sídle Zásada současné rekreace v sídle vychází ze zajištění nejen příznivých podmínek pro bydlení, práci, ale i pro každodenní rekreaci. Rekreace sídelního obyvatelstva probíhá jak ve vlastním území sídla, tak i bezprostředně v přilehlé krajině. (HORKÝ in


5

KOLEKTIV, 1988) Městské prostředí bez zeleně vyhání obyvatele ven do okolní přírody a krajiny. Na tuto skutečnost se reaguje upozorněním na nebezpečí ekologické katastrofy. Kvalitní životní prostředí se vyznačuje v prvé řadě zelení a jejími biologicko-klimaticko-hygienickými účinky. Množství, kvalita a rozložení zeleně v sídlech je obecně nedostatečné. V poslední době se sice můžeme setkat se sílící snahou o upřednostnění zeleně před jiným typem sídelní zástavby, ve výsledku však neustále vítězí doprava a inženýrské sítě nad zelení. (JELÍNKOVÁ in KOLEKTIV, 1988) Ochrana a regenerace životního prostředí měst probíhá formou rozvoje prvků zeleně a vody. Do procesu rozvoje se zapojují i plochy v příměstské krajině. Městské přírodní prostředí se stává faktorem pro celkovou obytnou hodnotu měst, městských čtvrtí a sídlišť. Řešení problémů v sídelním útvaru se odvíjí od společenského významu, množství ploch, finančních a materiálových prostředků. Problémem sídel je nedostatek a nerovnoměrnost přírodních ploch. Nedostatek pozornosti se věnuje přehuštěným centrálním částím měst, přelidněným čtvrtím, průmyslovým čtvrtím. (HORKÝ in KOLEKTIV, 1988)

1.4.1 Park Hlavní rekreační prostor v sídelním útvaru představuje park. Park je větší ozeleněnou plochou v sídle, má kulturně – esteticky hodnotný charakter, ve kterém by měl probíhat každodenní život obyvatel. Lidé by měli mít možnost v parku se věnovat sportu, hrám, účastnit se slavností, setkávat se s přáteli a relaxovat. (SITTE, 1995) Park je záměrně ztvárněný výsek přírody a jejích prvků. Prvek má sloužit k pohodě člověka. Má vyzývat k přemýšlení a vychovávat. Vždy by měl vycházet z ducha místa. (OTRUBA, 2000) Park v podmínkách vesnických sídel se objevuje nejčastěji ve formě historických objektů. Při tvorbě nových vesnických rekreačních ploch a parčíků se však často přebírají formy městských parků a v kontextu s vesnickým prostředím a okolní krajinou pak tyto plochy působí velmi cize. Konkrétní pojetí vesnického parku by mělo vycházet z potřeb obyvatel, ze stavu přírodního prostředí obce i ze spádovosti v rámci daného mikroregionu. (MAREČEK, 2005)


6

Podle velikosti můžeme rozdělit parky do 4 kategorií: • Malé parky – 0,5 - 1,0 ha, měly by být dostupné do 200 m od bydliště, především by měly naplňovat krátkodobou rekreaci obyvatel. • Střední parky – 3 ha, vzdálenost od bydliště je 500 m, měly by sloužit pro nenáročné hry dětí a aktivní činnost dospělých. • Větší parky – 10 - 15 ha, zajišťují klidovou i aktivní rekreaci dětí i dospělých, pobytové trávníky. Dostupnost do 1 km. • Velké parky – 30 - 40 ha, nabízí aktivní i pasivní možnosti rekreace pro všechny věkové skupiny. (HORKÝ in FLEKALOVÁ, 2010) Vnitřní kompoziční vztahy a vybavenost parku: • Komunikační síť – druh, technické parametry a hustota sítě závisí na účelu a intenzitě návštěvnosti. Tvořit by ji měly chodníky pro pěší, parkoviště jako součást nástupních ploch. Důležité je dbát na organizaci pohybu návštěvníků a propojení jednotlivých částí prostoru. Šířka chodníků závisí na frekvenci návštěvníků, na jednu osobu se obvykle počítá 0,75 metru. Šířka hlavních tras by měla činit přibližně 2 metry. Návrh cest by se měl zabývat i odvodňovacími příkopy, propustkami, přemostěními, osvětlením a povrchovou úpravou (písek, štěrk, mlat, minerální beton, asfalt či dlažba). • Orientační zařízení – tabule umístěné na nástupních a nejfrekventovanějších místech, které zobrazují mapku s komunikační sítí a rekreačními možnostmi. Slouží návštěvníkům k seznámení se s náplní a provozem daného prostoru. • Odpočívadla – představují lavičky podél procházkových komunikací či na samostatných odpočinkových místech. K odpočinku slouží i přístřešky, altány. Kromě klasických laviček je žádoucí používat mobilní lehátka a sedátka. • Osvětlení – nejčastěji se osvětlují cesty, odpočívadla nebo schody. Módní je scénické osvětlení zeleně, vodních prvků a budov.


7

• Vodní prvky – jedná se o zapojení pramenů, pítek, studní. Důležité jsou také vodní prvky pro hry a osvěžení. Voda přináší na pohled zlepšení mikroklimatu, estetiku a zvukový efekt. • Rekreační vybavenost – jaké vybavení bude v parku k dispozici, záleží především na tom, pro koho je daný prostor určen • Hřiště – představují funkční plochu pro sport, lanové a skate parky, lezecké stěny, stolní tenis, obří šachy • Půjčovny rekreačního vybavení – brusle, kolo, míče, rakety, lezecké potřeby, minigolf • Kulturně – společenská zařízení (zookoutky, amfiteátry pro hudební a divadelní představení, umělecká díla, sochy, kinetické hračky) • Hospodářsko – administrativní vybavenost (provozní budovy, údržba, úschovna pro mobiliář) • Naučná zařízení – naučné stezky a informační centra, tematické zahrady • Hygienická vybavenost – umývárny, sprchy, převlékárny, veřejná WC. Vybavenost se buduje hlavně v intenzivně navštěvovaných rekreačněsportovních centrech. • Obslužná vybavenost – zařízení pro občerstvení, bufet, kavárny, cukrárny. • Terénní modelace • Vegetační složka – prostorová a hmotová skladba by měla vést ke střídání pohledových, průhledových a vyhlídkových míst. Travnaté plochy tvoří nejrozsáhlejší vegetační prvky v parku. Pobytové trávníky vybízejí k posezení, cvičení. Trávník by měl být odolný proti sešlapu. Stromové a keřové patro tvoří protihlukovou, optickou a protiprachovou clonu. (FLEKALOVÁ, 2010)

1.4.2 Nároky obyvatelstva na rekreaci v sídle Společnost klade jisté požadavky na rekraci. Obyvatelstvo (společnost) můžeme rozdělit podle zájmových skupin, na základě profese nebo věku. Při navrhování veřejných prostor v sídle se klade větší důraz na děti a seniory, protože nevyjíždí tak


8

často ze sídla jak ostatní věkové kategorie a také proto, že je u nich zvýšená poptávka po kulturním vyžití. (FLEKALOVÁ, 2010) U dětí je kladen důraz na pohybovou aktivitu. Převládá snaha odpoutat se od sedavého způsobu trávení volného času. Studie prokázaly, že lidé aktivní v mládí zůstávají aktivní i v dospělosti a stáří, proto probíhají akce na podporu pohybové aktivity. Kromě pohybové aktivity je důležité uspokojování psychologických potřeb dětí a mládeže. Mezi tyto potřeby můžeme zařadit potřebu pocitu bezpečí, potřebu možnosti spontánní a nerušené hry, potřebu soukromí, klidu, sociální stimulace, skupinového soužití, získávání vlastních zkušeností. Hřiště pro děti by měly být rozděleny podle věku, aby nedocházelo k jejich frustraci, cílem je přimět děti k podpoře druhých a rozvíjení zájmů. (FLEKALOVÁ, 2010) Dětská hřiště by měla rozvíjet dětskou fantazii a vybízet je ke spontánním hrám. (HODAŇ, DOHNAL, 2005) Mezi typy novodobých hřišť patří stavební hřiště (hrací prvky jsou tvořeny vyřazenými předměty), robinzonádní hřiště (pro děti všech věkových skupin zaměřené na tvořivou složku, pod dohledem pedagogů si děti staví, vyrábí, cvičí, hrají divadlo), dobrodružná hřiště (dohled pedagogů rozvíjí sociální cítění a skupinové chování), dětský park (dítě si může vybrat, zda si bude hrát samo anebo jestli se nechá vést, součástí je také dům, kde probíhá činnost za nepříznivého počasí). Pro zařízení dětských hřišť platí dvě normy (ČSN EN 1176, ČSN EN 1177), které určují podmínky pro zřízení, kontrolu a údržbu dětských hřišť. (FLEKALOVÁ, 2010) Specifická skupina dospívajících dětí, teenageři, dávají přednost aktivní rekreaci. Uspokojení mohou najít v multifunkčních hřištích pro kolektivní hry, lezecké stěny, skateboardové a bicrossové rampy. Kromě aktivně stráveného času mohou využívat příznivá místa pro setkávání s přáteli, studium v přírodě a relaxaci. (FLEKALOVÁ, 2010) Lidi středního věku můžeme rozdělit na obyvatele s aktivně tráveným volným časem a na obyvatele, kteří preferují spíše kulturní akce. Mezi oblíbené sporty patří cyklistika, pěší turistika a kolektivní sporty. Oblíbené jsou také společenské hry jako je petanque, kuželky, zahradní šachy. (FLEKALOVÁ, 2010) Seniorům vyhovuje spíše rekrace v podobě návštěvy kulturních akcí a setkávání se s přáteli. Pohyb je pro ně však také důležitý, můžeme ho chápat jako prevenci pro


9

udržení tělesných funkcí. V současné době vznikají speciální hřiště pro seniory, jedná se o stroje na protahování a procvičení. (FLEKALOVÁ, 2010) Speciální nároky pak mají handicapovaní. Typické jsou bezbariérové vstupy s rampami, informační tabule na dosah a v braillově písmu. Pro nevidomé vznikají speciální zahrady založené na vůni a specifičnosti rostlin. Žádoucí je používat zvukové efekty a prvky určené k dotyku a naopak nepoužívat nebezpečné rostliny. Pro imobilní by měly být záhony vyvýšeny o 90 cm, dvoustranně přístupné, opatřené madlem. Specifický by dále měl být hladký protiskluzový povrch s vodícím prvkem, o minimální šířce 110 cm. (OTRUBA, 2000)

1.5 Zeleň v sídle Zeleň v sídle působí na pocit obytnosti, vytváří prostředí přírodě blízké a kompenzuje nepříznivé vlivy z technických prvků v sídle. Mezi funkce zeleně patří snížení teploty vzduchu, zvýšení relativní vlhkosti (město je sušší až o 20 – 30 % než neurbanizovaná krajina), zpomalení koloběhu vody, usměrňování proudění vzduchu, snížení rychlosti větru, tlumení účinku teplotní inverze, tvorba kyslíku. Zeleň tlumí hluk, pozitivně působí na lidskou psychiku, důležitý je také estetický a kompoziční význam. (KYSELKA, 2007) Optimální množství zeleně v sídle může být stanoveno výpočtem: (KYSELKA, 2007) Veřejná zeleň 8 - 12 m2 / obyvatele Zeleň obytných souborů

14 – 19 m2 / obyvatele

Zeleň občanského vybavení 6 – 9 m2 / obyvatele Ostatní zeleň 22 – 35 m2 / obyvatele Celkem

50 – 75 m2 / obyvatele

1.5.1 Třídění zeleně Třídění zeleně podle funkce: (KYSELKA, 2007) • Zeleň soukromá – soukromé zahrady, zahrádkové a chatové osady • Zeleň vyhrazená – zeleň vnitrobloků, zahrady zdravotnických zařízení, průmyslových závodů atd.


10

• Zeleň veřejná – městské parky, parková náměstí, uliční stromořadí, lázeňské parky, sídlištní zeleň, botanické a zoologické zahrady • Zeleň zvláštního určení – ochranná pásma průmyslových a zemědělských závodů, ochranné lesní pásy

1.5.2 Zeleň veřejná Důležitou roli pro rekreaci hraje zeleň obytných souborů. Stále více se uplatňují pokryvné dřeviny a to především na svazích a v úzkých pásech, kde by se trávníku nedařilo, nebo by byl náročný na údržbu. (KYSELKA, 2007) Zeleň významných budov a okolí pomníků. Za důležité se považuje široký nástupní prostor, který může být rozdělen květinovým či keřovým pásmem. Můžeme uplatnit poléhavé keře, okrasné traviny, sadové růže i letničkové záhony. Sladěnost barev rostlinného materiálu, laviček, košů, nádob a osvětlení je více než žádoucí. Své uplatnění zde najde i voda a plastiky. (KYSELKA, 2007) Zeleň na náměstích se zpočátku neobjevovala, postupně se zeleň vysazovala u mariánských sloupů, kašen a památníků a to zejména kulovité javory, lípy a jírovce. I přes tuto historickou skutečnost je v dnešní době žádoucí zeleň na náměstích mít. Z tohoto důvodu je při navrhování nové podoby náměstí základem zachování autenticity zkombinované s oživením v podobě nízké či mobilní zeleně, vodního prvku či kvalitní dlažby. (KYSELKA, 2007) Městské parky mají jak vytvářet klidovou zónu tak také nabízet aktivní rekreaci. Za jejich důležitou součást se považuje dětské hřiště. Okrajové partie by měly být tvořeny vyšší zelení s průhledy. Zeleň by měla tvořit 80 % a zpevněné plochy maximálně 20 % z celkové plochy parku. Dřeviny je nutné vybírat podle vhodnosti k daným místním podmínkám. Hlavní pozornost upoutávají solitéry a skupina solitér, dotváří atmosféru hrou světla a stínu. (KYSELKA, 2007) Zeleň v ulicích stále ubývá díky rozšiřujícím se komunikacím, inženýrským sítím a parkovištím. Výsledkem je výsadba zejména malokorunných, bezplodých odrůd listnatých stromů. Zeleň v ulicích je vystavována suchu, nedostatku vzduchu v půdě, soli, mechanickému poškozování. Výsadba by se měla provádět do kvalitního substrátu a opatřit kotvícím zařízením. Žádoucí je provádět výchovný řez, pravidelnou zálivku a


11

udržovací řez. Stromy v místech parkování by měly být opatřeny mříží, aby nezpevněná plocha kolem stromu měla aspoň 3 m2. (KYSELKA, 2007)

1.6 Rekreace ve veřejném prostoru Uživatelé rekreačních ploch hledají celou řadu uspokojení. Jedná se o potřeby zotavení, potřeby vyrovnání, rozptýlení a potěšení, potřebu návratu ztracených sil, poznávání nových věcí, uspokojení ve společenském kontaktu, družnosti, sociálního sebepojetí a účasti na kulturním životě. Kvalitní rekreační prostor by měl toto uspokojování potřeb lidí umožňovat. (HODAŇ, DOHNAL, 2005) Veřejné prostory jsou místa k potkávání přátel, dochází zde ke střetům osobních i obchodních kontaktů. Jedná se o parky, ulice, chodníky, náměstí, vstupní prostory veřejných institucí. Veřejná prostranství mohou být pro daná sídla ekonomickým přínosem. Například parky mohou významně zvýšit tržní hodnotu okolních pozemků pro bydlení, i revitalizované ulice podporují místní ekonomiku. Veřejné plochy také slouží pro kulturní akce. (MADDEN, 2003) Místa pro veřejné účely by měla být dostupná pohodlná, společenská a zahrnovat určité aktivity. Dobře dostupná veřejná prostranství jsou přístupná nejen pěšky, ale také veřejnou dopravou. V blízkosti by neměla chybět ani místa k parkování. Mezi hlavní podmínky vhodnosti prostorů k návštěvě patří bezpečnost a čistota. Důležitá je pro návštěvníky také možnost vybrat si místo k sezení. Aktivity jsou příčinou, proč sem lidé poprvé přijdou a proč se na stejné místo vracejí. Jisté využití dělá místo jedinečným. Prázdná, nevyužitá místa signalizují, že něco není v pořádku. (MADDEN, 2003) Často se můžeme setkat s místy, která jsou prázdná. Můžeme mluvit o místech, která byla navržena pro jistý vizuální efekt. Problém se může skrývat v nekvalitním návrhu, který nezohledňuje potřeby obyvatel, nebo je ve špatné správě. Může se jednat o zajímavý návrh, ale špatně lokalizovaný. Je žádoucí do procesu vytváření veřejných prostor zapojovat veřejnost a pustit se do akčního plánování. (MADDEN, 2003) Konkrétní problémy jsou spatřovány v nedostatku vhodných míst k sezení a jejich umísťování v prostoru (chráněná záda, výhled na aktivity, možnost seskupování), nedostatek míst k setkávání, špatně umístěný vstup (tmavý a úzký vchod odrazuje od vstoupení), nefunkční prvky, cesty, které nemají logické orientování. (MADDEN, 2003)


12

Charakteristika úspěšného místa je ve znamení dostatku stínu, vody, které se můžeme dotknout, dobře propojených chodníků. Atraktivní jsou místa k sezení a také přítomní lidé, kteří přitahují další návštěvníky. Dobře fungující veřejný prostor poznáme podle převahy skupin lidí nad jednotlivci (přítomnost lidí ve skupinách je ukazatelem výběru, to znamená, že se předem dohodli na tom, které místo navštíví), vyšší počet žen než mužů (ženy bývají ve volbě místa vybíravější), rozdílné věkové kategorie (jejich přítomnost prozrazuje, že místo má rozličnou klientelu a je využíváno po celou denní dobu), různost aktivit (oblíbená místa, jsou charakterizována větším počtem aktivit, než místa s menší úspěšností). (MADDEN, 2003)

1.6.1 Veřejnost a rekreace Ukazuje se, že se vyplácí zapojovat do plánování prostor pro rekreaci samotnou veřejnost. Řešení daného prostoru reaguje na potřeby občanů, můžeme tak docílit omezení negativních reakcí z jejich strany. V České republice se veřejnost aktivně neúčastní na vypracování návrhu, projekt zpracovává odborník. (FLEKALOVÁ, 2010) Zapojování veřejnosti s sebou však přináší řadu výhod v podobě transparentnosti zájmu o území, nepřímo se podílí na vzdělávání obyvatel, podporuje kulturu jednání, zvyšuje se zájem obyvatel o území. Obyvatelé mají zkušenosti s daným místem, mají více informací než povolaný projektant, který si musí dané informace zjistit. Veřejnost má mnohdy neotřelé nápady (netradiční přístup při výměně názorů může vést k novým postupům a přístupům odborníků). Pokud se obyvatelé podílí i na realizaci, ušetří se tím na realizaci firmou. Lidé sami prostor více používají a méně ničí, pokud ho berou za svůj. Plánování s veřejností také zlepšuje komunikaci mezi občany. (FLEKALOVÁ, 2010) Proces zapojování má však i své nevýhody, mezi které patří náročnost procesu na časové a organizační jednání, protichůdnost názorů a odborná neznalost. (MADDEN, 2003) Hlavními problémy při zapojování veřejnosti jsou přetrvávající tradice expertního plánování, pasivita veřejnosti, nedostatek školených projektantů, obecná neochota zapojovat veřejnost do rozhodovacích procesů spolu s neochotou veřejnosti samotné. (FLEKALOVÁ, 2010)


13

Získávání informací o rekreačním využívání daného místa má různé techniky. Můžeme získávat informace od lidí nebo průzkumem místa. (MADDEN, 2003) Mezi techniky pro získávání informací od lidí patří průzkumy veřejného mínění, veřejná setkání či práce ve skupině. Informace průzkumem místa je možné získávat záměrným pozorováním, mapováním aktivit, počítáním, trekingem, zjišťováním stop a fotodokumentací. (FLEKALOVÁ, 2010).

1.7 Historické objekty zeleně Historický objekt je pozůstatek zahradní tvorby, dokládá o vývoji společnosti. Jedná se o památku, lidské dílo, které má hodnoty a význam pro uchování příštím generacím s celospolečenským zájmem a potřebou. (OTRUBA, 2002) Charta o historických zahradách, Florentská charta, je dokument o ochraně historických zahrad. Zdůrazňuje nezbytnost zachování autenticity a správnou interpretaci pro zachování originality a historické hodnoty dané památky. (Florentská charta, 2007) Vedle nově vytvořených parků hrají významnou roli pro rekreaci také historické objekty zeleně. Historická zeleň, historické zahrady a parky se pojí povětšinou se stavební historickou architekturou, jedná se tedy o zahrady a parky zámecké, palácové, hradní, klášterní, také parky městské, lázeňské, významných vil nebo parky či zahrady spojené s událostí či významnou osobností. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Historická zahrada je architektonická a vegetační kompozice, která je z hlediska dějin umění celospolečensky významná. (Florentská charta, 2007) Mezi historickou zeleň patří i stromořadí ve městě i krajině a památné stromy. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Historická zeleň je charakteristická svým stářím. Rostlinný materiál však předurčuje živoucí charakter, kvetoucí současnost. Široké louky, průhledy, skupiny stromů v krajinářských kompozicích jsou často chápány jako výtvor přírody. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Její vzhled je výsledkem stálé rovnováhy mezi cyklickou změnou ročních období. (Florentská charta, 2007). Někteří návštěvníci historických zahrad a parků vnímají kompozici, aniž by si uvědomovali, že jsou uprostřed uměleckého díla, které bylo záměrně vytvořeno. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Historickou zeleň můžeme považovat za památku, která odkazuje na minulost a na nutnost zachování autenticity. V historických objektech by měl být zachován půdorys, terén, rostlinná hmota (dřevina, jejich objem, barevnost, rozmístění), stavební a dekorativní prvky, tekoucí i stojaté vody. Historická zeleň by neměla být odtržena od


14

městského nebo venkovského prostředí a to i bez ohledu, zda je dílo umělé nebo přírodní. (Florentská charta, 2007) Stav historických parků a zahrad vykazuje kulturní, sociální i ekonomickou úroveň společnosti. Stav našich historických zahrad a parků bohužel nevykazuje příliš dobrou vizitku. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988)

1.7.1 Využití historických objektů zeleně pro rekreaci „Rekreovat se uprostřed uměleckého díla znamená víc, než jen vdechovat dobrý vzduch, znamená to zpravidla i podvědomé vstřebávání kusu kultury.“ (HAUSNER in FLEKALOVÁ, 2010) Historická zeleň a její objekty dnes již nenabývají takových funkcí jako dříve, kulturní památka se střetává s rekreačním požadavkem prostoru. Tím se historická zeleň liší od ostatních kulturních památek. S rozvíjející se urbanizací a suburbanizací jsou tyto objekty často jedinou možností k rekreaci v okolí bydliště. Vytváří tedy důležitý faktor pro posuzování rekreační hodnoty území. Velkou hodnotu mají především pro takové skupiny lidí, které často a pravidelně nevyjíždějí mimo své sídlo. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Jakýkoliv zásah do historických objektů musí být řešen s obezřetností a respektováním podstaty místa. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Historická zahrada by měla být místem klidu, kontaktu a naslouchání s přírodou. Tento denní program může být doplněn výjimečným použitím, jako je například pořádání slavností. (Florentská charta, 2007) Kulturní akce, které respektují velikost a charakter zahrady, patří mezi vyhledávané události roku. Příkladem může být koncert v zahradě, promenádní dechový koncert, divadelní představení, nebo taneční zábava. Akce jsou však spojené s nutností úklidu, jinak dochází k devastaci objektu. Ke zpříjemnění

pobytu a rekreace

v historickém objektu může posloužit i umístění malé kavárny. Její instalace a provoz však musí být uvážlivé, aby přítomnost kavárny nebyla devastačním prvkem na podstatě parku. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988) Nejobtížnější je v historických objektech sladit aktivní rekreaci se samotným duchem místa. Pravděpodobně nejtěžší je začlenit případné technické konstrukce potřebné pro některé sporty. S hrami a aktivní rekreací dětí může přicházet pustošení parku. Poklidné hry jsou ideální rekreací v historické zeleni. Každá zahrada by měla být užívána s respektováním její rozlohy a křehkosti. (Florentská charta, 2007) Veškeré navrhování


15

využití historické zeleně k rekreaci musí respektovat atmosféru historického objektu. (DRHOVSKÝ in KOLEKTIV, 1988)

1.7.2 Péče o historickou zeleň Ochrana historických zahrad vyžaduje inventarizaci a identifikaci, údržbu, konzervaci a restaurování. Údržba historických zahrada patří k prvořadé činnosti. Výběr rostlin by měl přihlížet ke stanoveným zvyklostem, které jsou platné pro kulturní oblasti. Snahou je hledat původní druhy. Architektonické a sochařské prvky nesmí být odstraňovány, pokud se nejedná o konzervaci či restaurování. Jakékoliv nakládání s prvky historického objektu by mělo vycházet z vypracované studie podložené řadou průzkumů. Údržba a konzervace musí mít přednost před požadavky na využití objektů. Pokud je zahrada obklopena zdí, nelze ji odstranit. (Florentská charta, 2007) Historická zahrada je součástí kulturního dědictví. Její péče by měla být prováděna pravidelně a kvalifikovanými osobami. Za nutné se také považuje podněcovat zájem o historické zahrady u široké veřejnosti pro jejich lepší poznání a ocenění, příkladem je publikování o zahradách, zpřístupnění veřejnosti, vedení obyvatelstva k respektování kulturního dědictví. (Florentská charta, 2007)

1.8 Vyhodnocování rekreačního potenciálu 1.8.1 Limity rekreace Limity využití území jsou závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování. Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území. Stanovují nepřekročitelnou hranici anebo rozpětí pro využití a upořádání území. (HYVNAR, 2007) Limity je možno dělit na limity primární a sekundární a na limity přírodní a socioekonomické. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Primární limity jsou takové, které ovlivňují rekreační využitelnost a přístupnost krajiny. Dále se mohou rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější limity jsou omezení, vyplývající z jiných prvků v krajině, které ovlivňují rekreační využitelnost. (Příkladem je I. pásmo hygienické ochrany vod, velké liniové stavby – dálnice, železnice, zemědělská půda, ochrana přírody či vojenské újezdy). Vnitřní limity tvoří přímo rekreační potenciál krajiny (památková zóna, historická zástavba, rekreační areály, zpoplatněná území). Sekundární limity ovlivňují hodnotu rekreačního potenciálu krajiny, většinou se jedná o


16

limity vnější (objekty narušující krajinný ráz – větrné elektrárny, vysílače mobilních operátorů). (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Přírodní limity jsou založeny na existenci a přítomnosti přírodního fenoménu. Omezení může vycházet ze samotného jevu, ochrany území a často vychází z extrémních charakteristik. Patří mezi ně: absence estetických, rekreačních a turisticky atraktivních jevů (jedná se o antropické narušení, pohled sociálně-rekreační, pohled nabídky a poptávky cestovního ruchu), anorganické limity (klimatické, geopedologické a geomorfologické, hydrologické), organické (vegetace, živočišstvo, mikroorganismy). Socio-ekonomické limity vychází z činnosti a požadavků člověka (zástavba, zemědělství, těžba nerostů). Zahrnuje sociologicky a zdravotně hygienické limity (sociologická struktura obyvatelstva, zvyky a tradice, náboženství, volný čas), ekonomické, hospodářské (potřeba rozvoje, infrastruktura, historie využívání území, stavebně-architektonické), politické a legislativní (vnitropolitická situace, mezinárodní situace, legislativa, územní a krajinné plánování) a architektonické. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008)

1.8.2 Vhodnost krajiny k rekreaci Při hodnocení vhodnosti krajiny se posuzují podmínky přírodní, územně technické, územně ekonomické a demograficko – sociologické. (JURČA, 1983) Značný význam mají přírodní podmínky, kde jsou důležité především bioklimatické poměry (teplotní poměry, sluneční svit, srážky, proudění vzduchu), morfologie terénu (nadmořská výška, reliéf, expozice, sklonitost), dále využitelnost vod a délka okrajů lesa, která vyjadřuje členitost lesní vegetace, proměnlivost výhledů, světla a stínu. (JURČA, 1983) Z jiného pohledu je možné rozdělit aktivity v krajině podle přírodních podmínek, časové a prostorové dostupnosti a negativních vlivů prostředí. (PICHLEROVÁ in FLEKALOVÁ, 2010) Podobný pohled mají oba autoři na přírodní podmínky, kde se logicky jedná o primární danost území.

Podle bioklimatických, geomorfologických a prostorových daností

rekreační krajiny je možné vymezit krajinný typ na nížinný, pahorkatinný, vrchovinný a podhorský a horský. (PICHLEROVÁ in FLEKALOVÁ, 2010)


17

Negativní vlivy jsou takové faktory, které negativně působí na rekreační hodnotu území. Mezi negativní civilizační vlivy patří znečištění přírodního prostředí, nadměrná hlučnost, devastace území (eroze, těžba nerostů, výsypky či odkaliště). Dále můžeme mluvit o negativních přírodních danostech, jako je nadměrný výskyt alergenní flóry, parazitních druhů fauny (např. klíšťata) či extrémní sklonitosti. Celospolečenským zájmem, který znemožňuje rekreaci, jsou chráněná území, vodohospodářsky významné plochy, plochy pro speciální využití (např. vojenské újezdy) nebo půdoochranné lesy. (FLEKALOVÁ, 2010) Rekreačně příznivá krajina vykazuje prvek obytnosti. Typickými znaky obytnosti krajiny je příležitost pro posezení, odpočinek, rekreaci, průchodnost krajiny, možnost bezprostředního kontaktu s přírodou. Nositeli takových vlastností jsou prvky struktury krajiny (vodní tok s přírodním břehem, okraj lesa, stepní stráň, skalní výchozy, polní pěšina, drobná architektura, skupina stromů, stromořadí, přírodní koupaliště, vyhlídkové místo, odpočívadlo, turistická chata) a prostorová organizace prvků (vzájemné návaznosti, rozmanitost, délky rozhraní). (LAFAROVÁ in KOLEKTIV, 1988) Užitkovými plochami rekreace jsou zejména takové, které umožňují pěšímu člověku neomezený, bezpečný a příjemný pobyt. V kulturní krajině jsou za plochy pro rekreaci považovány lesy, trvale travní porosty a okrajové zóny vodních ploch. Vlastní rekreace je následovně ovlivněna dopravní dostupností, tradicí, módou a reklamou. (LAFAROVÁ in KOLEKTIV, 1988) Specifickou roli ve výběru krajiny pro rekreaci hraje estetika. Estetika krajiny je hodnocena podle estetické normy, která je daná kulturou, preferencí jedince (vliv krajiny dětství, zážitků, vzdělání). Součástí estetické hodnoty krajiny je harmonické měřítko krajiny, rozlišitelnost a jedinečnost krajinné scény, kulturně estetické hodnoty (historické stavby, historické krajinné struktury). (FLEKALOVÁ, 2010)

1.8.3 Rekreační kapacita Rekreační kapacita neboli únosnost území posuzuje meze a možnosti území pro potenciální návštěvnost. Únosná kapacita může být rozdělena do následujících složek (kategorií):


18

• Fyzická únosná kapacita, která udává množství osob, tak aby nedošlo k fyzické destrukci území. Také ji můžeme chápat jako největší možnou zátěž, kterou snese území nárazově. • Ekologicky únosná kapacita, určuje maximální úroveň dlouhodobé turistické zátěže na základě odolnosti biocenóz a schopnosti jejich regenerace. • Psychologicky únosná kapacita, obsahuje ukazatele intenzity návštěvnosti, který je ještě únosný v daném prostranství a s danou činností. (KOLEKTIV, 1981) • Ekonomicky únosná kapacita, sděluje vztah mezi ekonomickou výtěžností a kvalitou životního prostředí v daném území. Stanovuje ekonomický přínos cestovního ruchu pro dané území při minimálním čerpání socio-kulturního a přírodního prostředí. • Socio-kulturně únosná kapacita, je chápana jako určitá hranice rozvoje cestovního ruchu. Při překročení dochází k narušení lokálního životního stylu. Zjišťuje se maximální počet návštěvníků pro danou oblast či objekt, při kterém se nesnižuje kvalita života místním obyvatelům. (PÁSKOVÁ in SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008)

1.8.4 Rekreační potenciál Rekreace v krajině je spojena s otázkami environmentálními, s rekreačním potenciálem, kapacitou a únosností krajiny. S rekreací se spojují ekologické problémy, negativní dopady na krajinu. Potenciál krajiny ovlivňuje rozvoj a cestovní ruch v obcích a regionech. (HODAŇ, DOHNAL, 2005) Primární potenciál řeší přírodní a společenskou atraktivitu, jako je klima, poloha místa, morfologie terénu, hydrosféra, fytosféra, zoosféra. Společenská přitažlivost je ve znamení architektonických staveb, památek, historických sídel, muzea, galerie, divadla, koncerty, tradice, zvyky, mýty, kuchyně. (FLEKALOVÁ, 2010) Sekundární potenciál formuje přitažlivost místa, snaží se o zlepšení center, venkovské krajiny, vytváří pracovní místa. Závisí na primárním potenciálu. Pokud je z primárního pohledu vysoký potenciál, pak záleží na marketingu a managementu využívání. Jedná se o ubytovací a stravovací kapacity, technické předpoklady. (FLEKALOVÁ, 2010)


19

Terciární potenciál se především zabývá organizací a řízením rozvoje podnikatelské sféry. Zpracovává vzdělávací, osvětovou a legislativní činnost, územní plánování. (FLEKALOVÁ, 2010)

1.9 Venkov Význam slova venkov můžeme chápat jako prostor mimo město (za hradbami), často bývá spojován se zemědělstvím. Vnímání venkova je různorodé. Obvyklým kritériem pro označení venkova je počet obyvatel. Venkov může být vnímán jako určitý životní styl a prostor pro rekreaci a odpočinek. Tato funkce je venkovu přiřazována s rozvojem turistiky, chataření a chalupaření. Z pohledu rozvoje venkova má však jak pozitivní tak negativní důsledky. V současné době se vytrácí identita venkova a vědomí života na venkově. (MAŘÍKOVÁ, 2007) V současné době je v ČR okolo 5 200 obcí do 2 000 obyvatel, v nichž žije přes 2,5 mil. obyvatel. (KYSELKA, 2007) Zemědělství je spojeno s venkovem již od počátku civilizace. Současný stav venkova však už nemá ryze zemědělskou funkci, ale také krajinotvornou, kde jde především o údržbu a ochranu krajiny. Urbanizační procesy stále více pohlcují venkovskou krajinu a přibližují se stále více k životu ve městech. Venkov má však svá specifika v charakteru sídelní struktury (rozptýlenost, vzdálenosti), v charakteru krajiny s okolím a také v historickém vývoji. (MAŘÍKOVÁ, 2007)

1.9.1 Venkovský cestovní ruch a turistika Venkovský cestovní ruch se vyznačuje šetrným vztahem k přírodě, decentralizovaným ubytováním. Pro venkov má cestovní ruch přínos v podpoře kulturní a ekonomické složky, vytváří pracovní příležitosti a tak stabilizuje venkovské obyvatelstvo, podporuje se vztah mezi veřejným a soukromým sektorem, do obcí přichází kapitál a podporuje se malé a střední podnikání. Tato forma cestovního ruchu se vyvinula jako výsledek touhy po přírodě, rodinných hodnotách a po produktech s přiměřenou cenou. K rozvoji venkovského cestovního ruchu napomáhá stát, Evropská unie i nevládní organizace. Cílem je uskutečnit dovolenou ve zdravém prostředí ve spojení s tradicí a vztahem k přírodě, umožnit aktivní pohyb. Cílem je také nabytí doplňkového příjmu pro zemědělce, ochrana životního prostředí a zvelebení venkovské architektury. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2009) Venkovská turistika je forma cestovního ruchu, která využívá venkovský prostor pro rekreačně – turistický pobyt, ale nabízí také poznávání venkovského způsobu života.


20

(FLEKALOVÁ, 2010) Aktivity jsou spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Někdy bývá označován jako zelená turistika. Skrývá v sobě sport, kulturu, řemesla, ubytování v zařízeních převážně nižších kategorií. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2009) Venkovská sídla mohou sloužit jako východisko do rekreační krajiny, jako místa zabezpečení turistických služeb. Zamezí se tak nadměrné výstavbě v přírodním prostředí a povede to i k posílení ochrany krajiny. Rozvoj venkovské turistiky závisí na uplatnění vlastní iniciativy obce – obecní samosprávy, obyvatel a místních podnikatelů. (FLEKALOVÁ, 2010) Potřeba krajiny vhodné pro rekreaci se zvyšuje i na venkově, kde je krajina intenzivně zemědělsky využívána. Tato potřeba způsobuje rozsáhlé migrace obyvatelstva za rekreací do krajinně, rekreačně a ekologicky vyhovujícího prostoru. Ovšem i zemědělská krajina může být rekreačně funkční. Především by měla získat tradiční proporce, zeleň a siluetu lesů, rozptýlenou zeleň, stromové solitéry, přirozenou křivku vodních toků, přirozené body a komunikace. (FLEKALOVÁ, 2010)

1.9.2

Zeleň venkovských sídel

Zeleň obce je důležitá z rekreačního hlediska, protože pomáhá vytvářet a dotvářet plochy pro rekreaci. Současně má také důležitou funkci jako regulátor mikroklimatu, prachového filtru, rozptylování hluku a významnou estetickou úlohu. (SÝKORA, 2002) Zeleň návsí byla v minulosti tvořena především velkými listnatými stromy, především v okolí kostela, školy, hostince, kovárny či rybníku. Pro ozelenění návsí se dnes většinou volí travnaté plochy se skupinami listnatých stromů. Do návsí se příliš nehodí jehličnany ani kulovité stromy. (SÝKORA, 2002) Základem obecních návsí je kvalitní trávník, který by měl být doplněn větším počtem stromů a keřů. Základ by měly tvořit dřeviny domácí doplněné cizími. Probírka a dosadba nových dřevin by se měla dít podle úmyslu zakrýt nebo naopak podpořit pohledy a průhledy. Výsadbou keřů by nemělo dojít k přehnanému zhoustnutí parteru. Dřeviny by měly tvořit skupiny tak, aby docházelo ke střídání světla a stínu. Pro venkovské trávníky se nejlépe hodí duhové složení, které je nutno sekat jedenkrát za 3 6 týdnů. Součástí návsí mohou být dětská hřiště, která by však neměla být v rušných a exponovaných místech. Co se týká materiálu zpevněných ploch, není vhodné používat zámkovou dlažbu jako prvku typicky městského. Tradičnější je použití mlatu, popřípadě kamenných dlažeb. (KYSELKA, 2007)


21

Zeleň v ulicích ovlivňuje doprava, vedení podzemních sítí, výška okolní zástavby. Forma je buď pásová nebo bodová. Stromy by neměly stínit bytům ani zahradám, proto by měly mít spíše pyramidální tvar. (SÝKORA, 2002) Parky a parčíky vznikají většinou na okraji obce. Plochy by měly být odděleny živou bariérou. Cizorodé rostliny by opět neměly převažovat nad domácími. Vybavenost parku by pak měla materiálově a barevně odpovídat venkovskému charakteru a autenticitě okolních ploch. (KYSELKA, 2007) Při výběru dřevin do veřejných míst je důležité neporušit typický ráz. Obyvatelé sídel nepříznivě hodnotí padající listí dřevin, zastínění obytných budov a ztížení dopravních situací. V 50. – 70. letech 20. století byly na reprezentativních místech (kolem církevních staveb, pomníčků a kulturních domů) květinové záhony. V dnešní době se většinou nevyskytují pro jejich nákladnou údržbu a pro neochotu se o takové záhony starat. Mnoho obcí se potýká s nevyužitými plochami, které často slouží jako skladiště. Taková místa by byla vhodná využít jako hřiště pro všechny věkové kategorie. Součástí takovýchto míst by měla být neodmyslitelně i zeleň, kterou je nutno propojovat jak prostorově tak i funkčně. (KYSELKA, 2007) K tradičním objektům vesnických sídel patří kaple, kříže, boží muka, sochy. K sakrálním prvkům se váže význam použití dvou, tří nebo čtyř stromů. Umístění objektů má vždy svůj historický a symbolický význam. Také pomníky obětem světových válek jsou neopomenutelnými prvky středů obcí. Dnes jejich úpravy vedou ke snižování počtů rostlin a ke zviditelnění samotných objektů. (KYSELKA, 2007) Předzahrádky domů by měly zachovávat charakter celé obce. Obzvláště koniferová výsadba na venkovské prostory nepatří a je rušivým prvkem. Tradiční součástí předzahrádek jsou rostliny například agáve, fuchsie, oleandry, v nádobách a oknech pelargónie, petúnie, voskovky a jiné. (KYSELKA, 2007)


2

22

Metodika

2.1 Postup práce Prvním krokem pro zpracování bakalářské práce bylo prostudování literatury týkající se zvoleného tématu a zadání práce. Úvodní část práce obsahuje teoretická východiska pro druhou část a pro samotný návrh. Druhou částí práce je charakteristika a analýza území. Kapitoly zmiňují historické prameny a současně vystihují popis současného stavu území. Pro návrhovou plochu jsem provedla inventarizaci parku na podzim roku 2010. Pro vyhodnocení dendrologického potenciálu parku byla použita metodika podle výukového materiálu předmětu Ateliér biotechniky I. Autorem metodiky je doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., a metodika samotná je součástí příloh práce. Práce vyžadovala použití laserového dálkoměru Leica DISTOTM D2, výškoměru SILVA a krejčovského metru. S ohledem na neexistenci podobného podkladu byla zaměřována každá dřevina. V terénu jsem formou dotazníků provedla průzkum se snahou zjistit úroveň spokojenosti či naopak nespokojenosti obyvatel vesnice s rekreačními možnostmi. Současně jsem prostřednictvím internetového dotazníku zjišťovala u potenciálních návštěvníků, jestli by měli zájem o turistiku a trávení volného času ve zvoleném území a pokud ano, jaký druh činnosti by preferovali (viz níže). Terénní průzkum spočíval v pozorování návštěvníků rekreačních ploch v obci a také v posuzování kvality a kvantity těchto míst. Při opakovaných návštěvách jsem pořizovala fotografie a to během všech ročních období. Analýzy jsem dále zpracovala v textové i grafické podobě. Mapové podklady byly vyhotoveny použitím programu Photoshop anebo byly zpracovány ručně. Ke zpracování mapy inventarizace dřevin parku byl použit program AutoCAD. Na základě prozkoumání území jsem zvolila jednu plochu v obci využitelnou pro rekreaci, pro kterou jsem dále připravila koncept s rozpracovanými detaily.

2.2 Dotazníkový průzkum Dotazníky pro obyvatele obce a pro potenciální návštěvníky, které byly při průzkumu použity, jsou součástí příloh práce.

2.2.1 Dotazník pro obyvatele obce Dotazník pro obyvatele byl obyvatelům obce distribuován osobně a to o víkendech na podzim roku 2011. Přibližně během měsíce se podařilo sesbírat 102 zodpovězených


23

dotazníků. Jedná se tak o 20 % obyvatel obce, kteří přispěli svými názory do mého průzkumu.

2.2.2 Dotazník pro potenciální návštěvníky Druhý dotazník pro možné turisty byl umístěn na internetové stránky vyplnto.cz. Anketa na těchto stránkách probíhala v roce 2011 po celý měsíc listopad. Během této doby dotazník vyplnilo 125 osob.

2.3 SWOT analýza Jedná se o analýzu, která slouží k identifikování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb daného území. Je součástí strategického plánování. Analýza by měla sloužit k podpoře rozvoje daného území.


3

24

Charakteristika zvoleného modelového území

3.1 Lokalizace území Modelové území, obec Výšovice, se nachází ve středu moravské části České republiky v Olomouckém kraji. Obec je vzdálena 7 km jižně od Prostějova.

Obrázek 1: Červeně znázorněné okolí obce Výšovice (www.mapy.cz)

Katastrální území Výšovice má rozlohu 593 ha. Obec sousedí s katastrálními územími Žešov, Bedihošť, Čehovice, Čelčice, Skalka, Pivín, Vřesovice, Vranovice, Dětkovice a Určice. Obec leží v zemědělsky užívané oblasti Hané. Nachází se zde vysoká kvalita zemědělských půd, která je podmíněna polohou a převažujícím klimatem. Celkově dominuje orná půda s menším zastoupením luk a zahrad. (HALUZA, 2008)

3.2 Primární krajinná struktura 3.2.1

Reliéf

Územím prochází výrazná sníženina ve směru severozápad. Nejnižší vrstevnici najdeme u říčky Vřesůvka, kde se údaje pohybují kolem 210 m n. m. Na východ od říčky se terén opět zvedá a v jižním cípu katastrálního území obce nabývají hodnoty vrstevnic i 260 m n. m. Z relativního výškového převýšení území spadá do ploché pahorkatiny. (Základní mapa ČR, 2008)

3.2.2

Geologická stavba

Z geologické charakteristiky je katastrální území téměř sjednocené. Skoro celé území pokrývají kvartérní spraše a sprašové hlíny. V jižním cípu, mezi obcemi Vřesovice a


25

Skalka, zasahují paleozoické horniny zvrásněné a nemetamorfované, kde se střídají droby, prachovce a jílové břidlice. (Geologická mapa ČR)

3.2.3

Geomorfologická charakteristika

Řešené území náleží do systému Alpsko – himálajského, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní vněkarpatské sníženiny, celku Hornomoravského úvalu, podcelku Prostějovská pahorkatina a okrsku Kojetínská pahorkatina. (Geomorfologická mapa ČR)

3.2.4

Hydrologická charakteristika

Vybraným územím neprotéká žádná velká řeka. Nachází se zde pouze malé říčky. Nejvýznamnější tok obce je Vřesůvka, která pramení v sousední obci Vřesovice. Na jižní hranici katastrálního území obce přibírá Vřesůvka svůj první levostranný přítok, Kelčický potok. Do Kelčického potoka se také na hranici vlévá jeho levostranný přítok říčka Hranečnice. Vřesůvka protéká středem katastru, jižně od středu obce. Severně od středu obce má druhý levostranný přítok, Určický potok, který je druhou nejdelší říčkou, protékající katastrálním územím. Vřesůvka se mimo katastrální území vlévá do řeky Valové a ta do Moravy, která odvádí vody do Černého moře. Severně za obcí, poblíž soutoku Určického potoka a Vřesůvky

se nachází malý čtvercový rybník.

(Základní mapa ČR, 2008)

3.2.5

Pedologická charakteristika

Na většině území se vyskytuje černozem modální. U říčky Vřesůvka se vyskytují východně kambizemě vyluhované, pelické a na západní straně od říčky černice fluvické, glejové. U Kelčického potoka pak v malém zastoupení vstupuje fluvizem glejová. Území patří k nejúrodnějším půdám v České republice, vyvinuly se zde černozemně a hnědozemě s mocnou humusovou vrstvou. V příkřejších svazích je humusová vrstva narušena erozí, vodní i větrnou. (Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB)

3.2.6

Klimatická charakteristika

Modelové území spadá do klimatické oblasti teplé (T2), pro které je charakteristické dlouhé a teplé léto. Přechodné období je krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C, průměrné roční srážky činí 540 mm. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 40 -


26

50, průměrný počet dní s denní teplotou vzduchu nad 10 °C je 160 – 170. Na území převládá severní a jihozápadní proudění. (QUITT, 1970)

3.2.7

Biogeografické jednotky v území

Z hlediska biogeografického členění krajiny patří území do provincie středoevropských listnatých lesů a Hercynské podprovincie. Modelové území se nachází ve středu Prostějovského bioregionu. Tento region můžeme označit jako specifický v přechodných charakteristikách hercynské, panonské a karpatské podprovincie. Osídlení od samého pravěku je na krajině dosti znát. Ráz krajiny se odráží v úplném odlesnění a proto je biota ochuzená. (CULEK, 1996) V řešeném bioregionu je zastoupena pouze jedna biochora a to plošiny na spraších (2RE). Sprašové horniny tvoří monotónní reliéf, který je v malém množství zpestřen úpady. Můžeme se zde často setkat s větrnou erozí. Velká a souvislá plocha je tvořena poli, která jsou oddělena dlouhými cestami s doprovodem ovocných dřevin. Lesy, travní porosty a vodní plochy jsou zde velmi vzácné. Rybníky jsou umísťovány na okraji vesnic a mají malou biologickou hodnotu. (CULEK, 2005) Modelové území spadá do 2. bukodubového vegetačního stupně, převládá mezotrofněbazická trofická řada a hydrická řada odpovídá stupni 3 – normální. Skupině typu geobiocénu tedy odpovídá geobiocenologická formule 2BD3 Fagi-querceta tiliae (lipobukové doubravy). (BUČEK, 1999) Potenciální vegetaci odpovídá Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum). (Mapa potenciální přirozené vegetace) Flóru můžeme označit za jednotvárnou a chudou, převažují hercynské druhy. Typická je kulturní step s běžnou faunou. (CULEK, 1996) Rybí fauna toků v zemědělské krajině patřila do lipanového až parmového pásma. Díky znečištění jsou toky zcela pozměněny. (ŠAFÁŘ, 2003)

3.3 Sekundární krajinná struktura 3.3.1 Historický vývoj osídlení Vybrané území leží v oblasti s bohatou historií. Kraj již v pravěkém paleolitu fungoval jako důležitá komunikační trasa ve směru sever – jih. Neolitická hradiště se nacházela severozápadně a jihozápadně od města Prostějova. (ŠAFÁŘ, 2003) Základem neolitické


27

společnosti bylo extenzivní obdělávání půdy, pěstování plodin a s tím spojené zakládání trvalejších vesnic. (HALUZA, 2008) Doba bronzová je také ve znamení hojných nálezů osídlení, která se nacházela na chráněných místech u vodních toků do nadmořské výšky 400 m. V prvních staletích našeho letopočtu byly na našem území Germáni, kteří byli posléze vytláčeni Slovany. Nejstarší písemnosti o osídlení okresu Prostějov se datuje v 2. polovině 11. století. Drahanská vrchovina pak byla ve 13. století podrobena rychlé kolonizaci. O ekonomický a sídelní vývoj v 16. století se zasloužili Pernštejni, kteří přinesli celému okresu velký ekonomický vzestup. Třicetiletá válka pak naopak měla za následek populační pokles. Za tereziánských a josefínských reforem přichází poslední významný zásah do sídelního systému. Vzniká velká řada nových sídel. Negativní dopad v podobě zatížení krajiny měla v poválečném období intenzifikace zemědělské výroby. (ŠAFÁŘ, 2003)

3.3.2 Vývoj využívání území První vojenské mapování se uskutečnilo v letech 1764 - 1768. Obrázek č. 2 nám dokumentuje, že dominantou obce byl kostel sv. Vavřince, kolem kostela a podél cesty byly lánově orientovány domy. Za každým domem navazovala zahrada a polnosti majitelů. Obec byla spojena s okolními vesnicemi cestami jako v současné době. Všechny cesty měly stejnou důležitost. Jižně a východně kolem obce tekl potok Vřesůvka. Tehdy ještě ve svém původním korytě obklopen zelení. Většinu území tvořila zemědělská půda. Můžeme říct, že se jedná o pohled z ptačí perspektivy, protože kostel zakrývá výhled na zámek a zámecké zahrady.


28

Obrázek 2: I. vojenské mapování 1764-1768, Morava - mapový list č. 51 (http://oldmaps.geolab.cz)

Druhé vojenské mapování v letech 1836 - 1852 zaznamenává obec již z kolmého pohledu (obrázek č. 3). Můžeme si všimnout přesného rozdělení parcel podél hlavní komunikace. Došlo k rozrůstání obce směrem na jihozápad a na severovýchod. Za kostelem uprostřed obce je zobrazena budova fary. V horní části obrázku, při silnici na Bedihošť je zakreslený hřbitov. Vodní tok je již po zásahu člověka napřímen, lemován méně početnou vegetací ve srovnání s prvním vojenským mapováním. Z jižní části potok Vřesůvka zcela vymizel.

Obrázek

3:

II.

vojenské

mapování

1836-1852,

Morava

–

mapový

list

O_8_IV

(http://oldmaps.geolab.cz)

Výsek mapy z třetího vojenského mapování z let 1876 - 1878 nám neukazuje příliš zásadní změnu v uspořádání obce. Na parcelách přiléhajících k domům vyrostly v zadních částech stodoly. Upravený vodní tok občas zaplavoval své bezprostřední okolí. To nejdůležitější, co se na mapě změnilo, byl zákres objektu obdélného půdorysu


29

za zahradami v severní části obce. Objekt je zaznačen jako sad, ale obecně se usuzuje, že se jedná o zámecký park severovýchodně od areálu zámku (obrázek č. 4).

Obrázek 4: III. vojenské mapování 1876- 1878, mapový list 4258_2 (http://oldmaps.geolab.cz)

3.3.3 Historický vývoj sídla První zmínka o obci Výšovice, dříve Vejšovice je z roku 1348, kdy Žofka z Náměště odkázala své nemalé věno ve Výšovicích Oldřichovi a Vilémovi z Náměště. Vladykové z Náměště prodali tuto část vsi v roce 1367 litomyšlskému biskupovi Albrechtovi ze Šternberka a jeho synovci Petrovi. V roce 1373 daroval hrabě Vojtěch ze Šternberku, kníže arcibiskup Magdeburský, obec Vejšovice s malým kostelíkem klášteru sv. Augustiniánů. V 16. století dostala obec od majitelů kláštera dva rybníky. Po bitvě na Bíle hoře, roku 1620, došlo v obci k náboženské a politické změně. V obci se během třicetileté války vystřídalo mnoho vojsk. Lidé utíkali před vojáky a ti se usazovali do prázdných hospodářství. Císařská silnice mezi Brnem a Olomoucí přiváděla vojsko do obce docela často. V roce 1742 obsadili během Slezské války celou Moravu Prusové a Sasové. Vesnice utrpěly početné materiálové ztráty. (HALUZA, 2008) Roky 1796 a 1865 byly ve znamení rozsáhlých požárů, k nimž přispěly slaměné střechy. V roce 1903 bylo na vesnici vysázeno velké množství stromů. V letech 1908 - 1909 byly podél silnice z Výšovic do Určic vysázeny třešně a višně. Na sklonku roku 1910 vybudoval místní rolník cihelnu a na jaře 1911 začal s pálením cihel. Další událostí, která velmi zasáhla do života poklidné obce, byla 1. světová válka. Občanům, kteří položili svůj život ve válce, byl postaven pomník. 27. srpna 1922 byl slavnostně odhalen. V témže roce proběhla v obci elektrifikace, tato akce byla postupná. V roce 1924 bylo dosavadní jméno obce Vejšovice změněno na Výšovice. V letech 1927 1928 byla zřízena dešťová kanalizace obce. Během druhé světové války bylo německé


30

vojsko ubytováno téměř všude, ve všech domech a ve škole. Němci způsobili velké škody na ovocných stromech tím, že lámali větve, kterými maskovali tanky. Kostelní věž sloužila Němcům jako pozorovatelna a proto shodili ciferník věžních hodin. V roce 1948 vzniklo v obci kino a zřídila se poštovna. (HALUZA, 2008) V roce 2010 byla vybudována kanalizace pro obec Výšovice, v obci je současně vystavěna i čistička odpadních vod.

3.3.4 Demografické údaje V prosinci 1930 bylo provedeno sčítání lidu. Ve Výšovicích bylo napočítáno 128 domů a 715 obyvatel. Po druhé světové válce obec zaznamenává úbytek obyvatel, kdy odešlo 49 rodin s 206 obyvateli. V roce 1966 místní kroniky sledují tendenci mladých lidí se stěhovat do města Prostějova. (HALUZA, 2008) Nyní žije v obci 507 obyvatel. V roce 2001 při sčítání lidu bylo v obci 427 obyvatel z toho 199 mužů a 228 žen. (NAVRÁTIL, 2002) Hustota zalidnění je 85 obyvatel /km2, tvoří tak podprůměr hodnoty České republiky, který je 131 obyvatel na km2. Průměrný věk obyvatel je 39 let. (Statistické údaje, 2012) Tento údaj přibližně odpovídá průměrnému věku v ČR v roce 2001, který byl téměř 40 let.

3.3.5 Charakteristika aktuálního využití území Výšovice se nacházejí v intenzivně obhospodařované oblasti Hané. Celá okolní krajina je poznamenána dlouhodobým zemědělským využíváním. Během minulých let došlo při scelování pozemků k likvidaci trvalé krajinné zeleně. Celé katastrální území je pokryto ornou půdou nezavlažovanou, výjimkou jsou zahrady a sady u rodinných domů a veřejná zeleň obce či doprovodná zeleň podél komunikace a vodních toků a vodní plochy. Na území se nachází pouze jeden remízek, severovýchodně od sídla.

3.3.6 Provozní vztahy Za výhodu obce můžeme považovat její blízkost k okresnímu městu Prostějov. Středem katastrálního území prochází silnice II. třídy č. 433, která vede do Prostějova a do Němčic nad Hanou. Na tuto hlavní komunikaci navazují silnice III. třídy a to v severní části katastru č. 4332 směrem do obce Určice, č. 36711 do obce Vranovice – Kelčice a do Bedihoště. Ve středu katastru z hlavní cesty odbočuje silnice č. 4333 do obce Vřesovice. V jižní části katastru pak č. 36717 do obce Skalka. (Mapa silniční a dálniční sítě ČR) Silniční síť je v modelovém území jediným dopravním systémem, který zajišťuje provozní vztahy. Obcí vedou tři linky veřejné autobusové dopravy. Přepravu


31

zajišťuje AUTODOPRAVA Studený, spol. s r.o., Držovice a FTL – First Transport Lines, a.s., Prostějov. Obec má dvě zastávky: Výšovice a Výšovice u mostu. Na zastávce Výšovice zastavují všechny linky, které projíždějí obcí: 780 291 Prostějov – Výšovice – Němčice nad Hanou – Dřínov 780 754 Prostějov – Brodek u Prostějova – Dobromilice – Nezamyslice 780 801 Prostějov – Skalka – Čelčice – Tvorovice – Němčice nad Hanou

3.3.7 Rekreační využití Podle územního plánu obce je do budoucna k rekreaci vyčleněna plocha stavební parcely 36, kde má obec v úmyslu zřídit dětské a sportovní hřiště a parkoviště. Za rekreační plochu bylo také označeno fotbalové hřiště. Rekreační potenciál krajiny by mělo v budoucnu významně zvýšit nadregionální biocentrum v jihovýchodní části katastru. Je navrženo zalesnění 169 ha půdy a tvorba 76 ha luk. Dále se v územním plánu počítá s výstavbou vodní nádrže Bařiny. Nádrž má být víceúčelová o rozloze 17,54 ha. Vodní plocha se má nacházet na soutoku Vřesůvky a Určického potoka. V okolí je také navrženo zatravnění a vytvoření polních cest. Pro cyklistické spojení s Prostějovem je v plánu cyklistická stezka vedená po a podél stávající silnice II. třídy. (NAVRÁTIL, 2002) Domnívám se, že intenzivní zemědělské oblasti mají relativně omezené možnosti rekreace. V katastrálním území Výšovice nenajdeme žádné rekreační pěší značené stezky či trasy, žádné naučné stezky a ani žádné hipostezky. Přesto lidé rádi využívají polní cesty k vycházkám i k jízdě na kole či koni, proto si myslím, že je důležité zabývat se řešením a zkvalitněním této formy rekreace. Kolem vodních toků byl v minulém a letošním roce udělán průřez dřevin, který umožňuje bližší kontakt s vodou. Vytvořením biokoridoru kolem vodních toků by se mohlo docílit zlepšení daného prostoru v mnoha ohledech. V rovinatém území a reliéfu pahorkatin je velmi rozšířený pohyb na jízdních kolech. Obcí prochází dvě cyklotrasy s čtyřcifernými čísly, patří tedy mezi cyklisticky značené stezky IV. třídy tzn. stezky regionální a místní. Tyto trasy mají funkci dopravní i rekreační. Cyklotrasa je označená za cestu, která je vedená po silnicích i účelových pozemních komunikacích. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je vhodná pro cyklistický provoz. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008) Cyklotrasa č. 5249 prochází výšovickým katastrem ve své východní části. Ze silnice na


32

obec Skalka pokračuje polní cestou k obci Čehovice. Cyklotrasa č. 5013 vede ze sousední obce Určice do přírodního parku Chřiby. (Turistická mapa) Kromě výše zmíněných rekreačních tras bylo v katastrálním území dle vlastního terénního průzkumu vyčleněno pět dosavadních rekreačních ploch, a to fotbalové hřiště, park, bikerská dráha, dětské hřiště, rybník. Fotbalové hřiště se nachází v severní části od středu obce. Plocha je obklopena ze západu silnicí III. třídy do Bedihoště, od severu zemědělským družstvem, od parku ve východní straně je oddělena rozpadající se zdí a poslední jižní stranu tvoří rodinné domy s příjezdovou komunikací. Asfaltová komunikace byla vybudována v červnu v roce 2011. S jejím vznikem také souvisí vykácení dvaceti šesti bříz bělokorých, které tu tvořily alej vedoucí ke vstupu do parku. Zbylé tři strany fotbalového hřiště jsou lemovány zelení v parku a smíšenou zelení od družstva. Silnice II. třídy je nerovnoměrně lemována deseti břízami a pod nimi je jedenáct laviček. K hřišti byla vystavěna budova, která slouží jako zázemí pro hráče. V roce 2011 byla zrekonstruována. Druhá dřevotřísková stavba v jižním rohu dříve sloužila jako občerstvení, dnes již tuto funkci neplní, proto bych navrhla její odstranění. Z jižní strany je hřiště doplněno modrým zábradlím se třemi lavičkami a dvěma zastřešenými odpočívadly, které slouží jak tribuny pro domácí a hostující hráče. Travní plocha je pravidelně ošetřována sekačkami a v letních měsících pravidelně zavlažována. Kvalita plochy odpovídá její potřebě a údržbě. Park navazuje svojí západní stranou na fotbalové hřiště. Ze severu park obklopuje zemědělské družstvo, na východní stranu navazují nevyužívané a rozpadající se chlévy a bikerská dráha a na jižní straně jsou zahrady obytných domů. Čtvercový půdorys parku byl ohraničen od okolí zdí, která v některých částech zcela chybí. Park má rozlohu 1,65 ha. Jedná se o kulturní památku, která byla zapsána do státního seznamu 24. června 1962. Motivem ochrany je i nadále uchování historického půdorysu celého areálu parku a zámku s ohledem na vysoce hodnotný urbanistický celek ve spojitosti s kostelem sv. Vavřince a fary jako památek I. kategorie (LAŠŠÁK, 1996). Tato rekreační plocha byla vybrána pro návrh, proto se jí věnuje celá kapitola níže. Bikerská dráha navazuje na park. Na rekreační plochu v podobě bikerské dráhy se dochází přes zámecký trakt. Dříve tato plocha patřila zámku a následně ji využívalo JZD pro chov zvířat. Dopady dřívějšího využívání jsou jasně patrné z pohledu na


33

rozpadající se chlévy. Tato stavení slouží dnes jako skladiště veškerého odpadu. V dalších obklopujících stavbách se usídlili místní podnikatelé. Samotná plocha by pro jízdu na kole nebyla špatná, kopce jsou převážně pokryté trávou a mají stabilní charakter, domnívám se, že umístění tohoto druhu rekreace bylo na této ploše nevhodným řešením. Na jedné straně je sice lepší, že se území užívá alespoň k nějaké rekreaci, než aby leželo ladem nebo se z něho stalo totální skladiště. Řekla bych, že kvalita území pro samotný sport je dostačující. Na druhé straně je ale třeba říci, že okolí plochy a samotný prostor je nevyhovující pro svoji nevzhlednost, neupravenost a pro jasně viditelné roztříštění funkčního využití a nejasnou koncepci. Dětské hřiště vznikalo nabalováním dětských hracích prvků během posledních pár let na návsi mezi budovou prodejny smíšeného zboží a bývalé školy. Dětské hřiště se nachází u komunikace k rodinným domům. Nevýhodou je, že přes travnatou plochu vede příjezdová cesta k vratům k jednomu z rodinných domů. Doprovodnou zeleň tvoří stromové a keřové patro. Povrch celé hrací plochy je tvořen trávníkem. Hrací prvky jsou dřevěné. Jedná se o dvě houpačky, lanovou překážku, hrad se skluzavkou a houpačku připevněnou na pružině. Kvalita hracích prvků odpovídá normě a proto je vyhovující. Co se ovšem týká celkového umístění hřiště, nedomnívám se, že by se jednalo o šťastně zvolený prostor pro dětské aktivity. Vesnický rybník se nachází severně od středu sídla. Uměle vytvořená nádrž existuje poblíž soutoku Určického potoka a říčky Vřesůvka přibližně od roku 1965. Rybník o rozměrech 40 x 35 m má břehy tvořené z panelových bloků. Dříve svoji čistou vodou umožňoval letní rekreaci u vody, koupání a další vodní sporty. Posléze byl využíván pro chov ryb. Dnešní stav je více než ubohý. Zanedbanost a obecní nezájem je patrný ihned při průchodu z přiváděcí polní cesty. Rybník má od hladiny vody přibližně dva až čtyři metry široký pás zeleně. Pás představuje neprůchodné klestí tvořeného stromovým, keřovým a bylinným patrem. Z východní strany je k hladině vody prošlapaná cestička k jedné lavečce. V červnu roku 2010 se obcí prohnala vichřice a nevyhnula se ani rybníku, kde poničila pár vrb, které popadaly do vody. Pokus o ořezání a odklizení spadlého dřeva není vůbec zjevný. Prostor působí jako území nikoho. Plocha je hodná zvelebení, o nynější kvalitě rekreační plochy se nedá ani hovořit. Hrozí zde nebezpečí vzniku skládek, tak jak tomu nasvědčovala jedna z jarních pochůzek. Podle územního plánu by tato plocha obdélníkového půdorysu měla zaniknout a vyvinout se ve velkou vodní nádrž zvanou Bařiny.


34

3.4 Terciární krajinná struktura 3.4.1 Architektura V obci se nachází 7 nemovitých kulturních památek. Jedná se o zámek s hospodářskou budovou, park u zámku, farní kostel sv. Vavřince, fara, socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem, kříž u kostela, kříž u silnice k Prostějovu. (NAVRÁTIL, 2002) První dochované zmínky o zámku jsou z roku 1617, kdy nechal šternberský prelát Matyáš Gašinský z Gašína na místě dnešního zámku postavit větší hospodářský dvůr s augustiniánskou rezidencí. V polovině téhož století byl kvůli sešlosti dvůr zbourán. Na jeho místě nechal probošt Johan Glätzel vystavět zámek se zahradou. Pozdně barokní jednopatrová budova s křídlem ve tvaru písmene L byla dokončena v roce 1755. Pravděpodobně byl použit starší projekt architekta Dominika Martinelliho. Interiéry zámecké budovy byly vyzdobeny nástropními freskami, které pravděpodobně vytvořil barokní malíř Jan Kryštof Handke. Po zrušení kláštera šternberských augustiniánů v rámci josefínských reforem přešel dnešní zámek v roce 1784 do vlastnictví náboženskému fondu. Od roku 1789 držel zámek s dvorem Martin Strouhal jako samostatné junkerství. (HURNÍKOVÁ, 2000) V roce 1796 zámek s vesnicí vyhořel. Po vyhoření byl zámek přestavěn v empírovém stylu a budova byla zvýšená nástavbou nepravého polopatra. V roce 1819 přešel zámek do majetku arcivévody Ferdinanda d´Este. Zámek byl později ve vlastnictví olomouckých podnikatelských rodin. Nejprve Weberů a pak Primavesiů. Od roku 1928 se stal posledním vlastníkem zámku polský šlechtic baron Robert Klobus, který ho získal v dědictví. Byl realizátorem posledních stavebních úprav. Koncem května roku 1945 proběhla první konfiskace majetku Roberta Klobuse. Využití zámeckých prostor v letech 1945 - 1989 bylo účelové se zaměřením především na oblast služeb a občanskou vybavenost. Umístění zde našlo kino, ordinace lékaře, kanceláře JZD aj. V roce 1951 řešil národní výbor opravu zámku. Zámek byl obci předán 8. února 1951 včetně parku a zahrad. Byly provedeny stolařské, zednické, malířské, sklenářské a natěračské práce. V roce 1962 se opravovaly chodníky kolem zámku, které byly protaženy až na úroveň tehdejší zahrady. (HALUZA, 2008) Se zámkem jsou spojené zámecké podzemní chodby, které mají ve Výšovicích bohatou minulost. Sloužily majitelům zámku a duchovním k výzvědným službám a pro potřebu útěku. Například jedna z nich vedla údajně až do zámku ve Vřesovicích. Jinak většina chodeb ústila v domech v horní části obce. V letech 1969 - 1971 byla provedena oprava


35

zámku včetně fasády. Dnešním majitelem a správcem zámku je obec Výšovice. V současné době je zámek v rekonstrukci v rámci projektu HANDICAP (Centrum pro handicapované spoluobčany regionu Haná). Od roku 1999 probíhá rekonstrukce zámku, při níž vznikaly byty, posilovna, rehabilitace, knihovna a počítačová učebna, středisko sociálního bydlení. Obec Výšovice hledá možnosti, jak zachránit historický objekt. (HALUZA, 2008) Za kostelem byla vystavěna v roce 1764 fara. (HURNÍKOVÁ, 2000). K farní budově patřil dvůr a dvě zahrady. Větší zahrada sloužila pro pěstování ovoce a zeleniny. Součástí malé zahrady byla stodola, jejíž vrata vedly na náves i do zahrady. V roce 1967 odkoupila farskou zahradu obec a to pro stavbu samoobsluhy. (HALUZA, 2008) První zmínka o kostele pochází z roku 1373. Tenkrát se jednalo o malý kostelík, který patřil Augustiniánům. (HALUZA, 2008) Nynější barokní chrám sv. Vavřince byl vystavěn na vyvýšeném místě a traduje se, že podle plánů Matyáše Wagnera v letech 1748 na místě starého. Kolem kostela se pohřbívalo do r. 1817. (HURNÍKOVA, 2000) Roku 1835 daroval kostelu arcivévoda Ferdinand Habsburský varhany. (HALUZA, 2008) Před vchodem do kostela je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1856 a pískovcový kříž z roku 1855. (HURNÍKOVÁ, 2000) Kromě zmíněných evidovaných kulturních památek je třeba uchovávat stavební tradici v obci. Vsi na Hané tvořily dlouho návesné ulice. Na statky navazovaly úzké a dlouhé lány. Hanácký dům stál vždy k návsi okapem. Nad obytným patrem bývaly sýpky. Dům se stavěl z vepřovic a byl omítaný vápnem. Typické byly doškové a šindelové střechy. Později se domy rozšířily o dvorní trakt se stájemi a stodoly stály v zadní části zahrad. Dvůr domu byl ohrazený, chráněný před povětrnostními vlivy. Začátkem století byly typické pro Hanou dvoupatrové domy z tvrdých pálených cihel. (HURNÍKOVÁ, 2000)

3.4.2 Společenský život V minulosti existovalo více klubů a spolků, než je tomu v dnešní době. Od roku 1960 stále více upadal kulturní život. Podle dochovaných pramenů vycházel Výšovický zpravodaj. (HALUZA, 2008) V současnosti jsou kulturní komisí naplánované akce na celý rok: maškarní bál pro děti, velikonoční jarmark, beseda s důchodci, den dětí a dětská olympiáda svazku obcí, rozloučení s prázdninami, vítaní dětí, návštěva divadla, mikulášská besídka, vánoční prodejní výstava. Honební společenstvo pořádalo myslivecký ples ve Vřesovicích, autobusové spojení bylo zajištěno. Kromě těchto akcí


36

je pořádán Véšovské košt – degustace domácích pálenek a likérů. Jednou za čas je pořádán turnaj v ping-pongu. Ve Výšovicích fungují dva spolky a to FC Výšovice a Rodinný klub. (Výšovice obec – Spolky a kluby)

3.5 Historie parku a jeho současný stav Jak již bylo zmíněno výše, pro zpracování studie a návrhu na rozvoj rekreačních možností pro turisty a místní obyvatele byla vybrána plocha parku. Z tohoto důvodu jsou dvě následující kapitoly věnovány historii a současnému stavu parku. V kapitole 4 je pak zpracován samotný návrh.

3.5.1 Historie parku Nevelký volně řešený park byl založen kolem roku 1864 Pavlem Primavesim. Byly nějaké plány před vznikem parku? Jaká byla idea autora? Jaké bylo původní dendrologické a kompoziční uspořádání v parku? Kdo se o park staral? Tyto otázky zůstávají pro výšovický park nezodpovězeny. Je možné, že žádné větší plány před vznikem parku neexistovaly. V roce 1926 posílal průhonický ústav “Dotazník pro soupis veřejných a soukromých parků” a už tehdy bylo jméno navrhovatele neznámo. Park byl založen v anglickém slohu na rovině. Podkladem parku je hlinitá půda. (DOTAZNÍK, 1926) První známá událost, která se odehrála v prostoru parku, se konala o 22 let později od vzniku parku. V roce 1886 byla v zámeckém parku vybudovaná studna hluboká 136 metrů. Jak dnes víme, ta měla v budoucnosti řešit problémy s vodou v celé obci. Prozatím sloužila jako zásobárna vody pro místní velkostatek. (HALUZA, 2008) V únoru 1931 byly v zámeckém parku skáceny tři americké ořešáky a jeden smrk, protože byly suché. Kromě toho byly vykáceny dvě lípy stojící při ohradní zdi, ale mimo řadu lip ohraničujících park. V parku stály ještě dvě suché třešně a jeden suchý ořešák, které musely být odstraněny. Proti skácení dvou akátů trnovníků, jednoho u vchodu a druhého u besídky neměl památkový úřad námitek. (KEBRLOVÁ, 1998). Ve zprávě památkového úřadu v Brně z roku 1937 znělo, že by se měl tehdejší majitel Klobus o park více starat, ale že jinak stoletým stromům nehrozí nebezpečí. (PÚ Brno, 1937) Od 1. května 1945 byla obec v bojovém pásmu, přijely německé tanky s dělostřelectvem, které zaujalo pozice v zámeckém parku, v cihelně a v několika zahradách. (HALUZA, 2008) V roce 1945 po konfiskaci majetku Roberta Klobuse byl park zpřístupněn. V pamětních kronikách se uvádí, že od roku 1946 se v parku konaly za dobrého počasí


37

dětské a hodové karnevaly, taneční zábavy, módní přehlídky, lunapark. V dubnu 1947 byla vyhlášená pracovní povinnost na úpravu zámeckého parku. Park byl vyčištěn, chodníky vysypány pískem (SOkA Prostějov, fond MNV Výšovice, inv. č. 80). Existenci cestiček potvrzuje i fotografie v příloze. O dva roky později se řešila výstavba mlékárny v parku. Naštěstí tento krok památkový úřad zamítl. V roce 1953 představitelé rozhodli vyčistit studnu v zámeckém parku. Studna byla vyzděna a vyčištěna do hloubky 150 m. Při prováděných pracích se sesula půda, část se odtrhla a dlouhé vrtáky zůstaly ve studni. Existuje domněnka, že dlouho studna svému účelu nesloužila. Měla být zdrojem vody pro celou obec a vyřešila by tak dlouhá léta se táhnoucí problém se zásobováním vody. Výsledkem celého projektu bylo natažení provizorního vodovodu do zámeckého dvora, kde voda sloužila k napájení dojnic. (HALUZA, 2008) V roce 1955 byl v kronice zaznamenán úklid a úprava parku, bylo vykleštěno křoví, ošetřeny malé stromky, vyhrabaná tráva a ořezány růže kolem bazénku. (SOkA Prostějov, fond MNV Výšovice, inv. č. 80) V parku byl započat nový hloubkový vrt v roce 1957, ale práce nebyly dokončeny. (HALUZA, 2008) Od roku 1960 se o park staral výbor žen. Park byl vyhrabán a dále upraven. Zasazeny růže a další úpravy, které přispěly ke zlepšení vzhledu a prostředí parku. Zmínka o úklidu parku je i z roku 1962, kdy se jednalo o úpravu partie u bazénku a sestřih růží ve středu parku. V červnu 1969 byla provedena nová elektrická instalace osvětlení. V roce 1973 byla v prostorách kolem zámeckého parku provedena úprava terénu a v parku vybudovány lavičky na sezení. (SOkA Prostějov, fond MNV Výšovice, inv. č. 80) Přes poměrně velkou pozornost, která byla parku věnována, docházelo k postupnému narušování původní kompozice parku, ke změnám rostlinné skladby náletovými dřevinami, růstem rumištního porostu, zanedbáním pěší komunikace apod. Od roku 1996 jsou prováděny asanační zásahy, postupně dle potřeby naléhavosti a finančních prostředků obce. Byly provedeny práce v rozsahu okolo 370 tis. Kč. V roce 2004 se uskutečnilo kácení silně poškozených a nebezpečných stromů. (SLABÝ, 2005) V roce 2010 přišla vichřice, která polámala řadu stromů, v důsledku čehož se na úklidu parku dále pokračovalo. Na jaře 2012 byl proveden ořez stromů.

3.5.2 Současný stav zámeckého parku Do parku vedou dva vchody. Jeden směřuje ze středu obce od kostela přes bývalou zámeckou zahradu. Druhý přivádí návštěvníky od hřbitova kolem fotbalového hřiště. Tato vstupní brána je osově napojena na asfaltovou příjezdovou komunikaci, která


38

vznikla v roce 2011. Do tohoto roku byla silnice lemována stromořadím bříz. Architektonicky lze park hodnotit jako krajinářské dílo, převážně se jedná o rozvolněné rozestavení stromů. Náznak palouků je čitelný v severní a západní části parku. Cestní síť, jež zde byla po celá léta budována a měla celkem bohaté propracování (základem byla okružní pěšina, napojená ze čtyř směrů na střed parku), je zaniklá a v současné době tento prvek parku vůbec neexistuje. (LAŠŠÁK, 1996) Dříve měla cestní síť připomínat tvar růže. (SLABÝ, 2005) Povrch parku dnes tvoří pouze trávník. Park nemá v současném stavu zachováno kompoziční jádro, které bylo původně situováno v centrálním prostoru. (NAVRÁTIL, KOLÁČEK, 1996) V centru parku se dnes nachází budova zděné vodárny o rozměrech cca 5 x 3 m, která je oplocená pletivovým plotem (11 x 16 m). V oploceném prostoru se nachází i studna o průměru 3,5 m. Severozápadně od vodárny se nachází původní bazének, jehož okrajové části jsou rozbořené. Celý bazének je pokryt popínavým břečťanem. Do června roku 2010, než přišla vichřice, stála také v centru kompozice přibližně 10 metrů od bazénku kostra kovového altánu z doby přibližně mezi roky 1960 a 1970. Severozápadní roh příležitostně slouží pro skladování odpadní organické hmoty. Největším novotvarem je zděný přístavek cca 10 x 6 m s plechovou střechou umístěný uprostřed jihozápadní ohradní zdi. Před přístřeškem je taneční parket a hřiště na košíkovou (zpevněná betonová plocha). Těsně vedle je posezení pro hosty, dřevěné stoly a lavice na kovové konstrukci (zapuštěno do terénu) s veřejným osvětlením. (LAŠŠÁK, 1996) Tento prostor slouží v současné době pouze k příležitostným akcím a slavnostem místního charakteru. Celá plocha parku je omezena obvodovým zdivem, dnes již z velké části rozpadlým, hlavně na hranici s fotbalovým hřištěm je ohradní zeď zcela rozbořená. Jednotícím prvkem byly původní dřeviny – lípy, vysazované po obvodu parku. Dnes je stromořadí patrné jen v určitých místech. Údržba je prováděna pouze občasným jarním prořezem a podle potřeby sekáním trávy v letních měsících.

3.5.3 Dendrologické složení První seznam dřevin v parku byl sepsán a vydán v roce 1984 Ing. Hiekem. (Tabulka č. 1 v příloze) V roce 1985 se v parku nacházelo 37 listnatých a 5 jehličnatých stromů. Z jehličnatých stromů byly nejvíce zastoupeny běžné smrky, borovice a zeravy. Z listnatých vynikaly bělavě pestrý, zeleně místy prorůstající dub letní (Quercus robur ´Albomarmorata´), tulipánovník (Liriodendron tulipifera), dřezovec trojtrnný (Gleditsia


39

triacanthos), statný dřín obecný (Cornus mas). (HIEKE, 1985) Do současnosti se dochoval dub letní a jeden dřezovec trojtrnný. Co se týká současného stavu, jak již bylo uvedeno v metodice práce, provedla jsem v průběhu roku 2010 vlastní inventarizaci dřevin zámeckého parku. Dendrologický potenciál byl vyhodnocen na základě sadovnické hodnoty a věkového stádia. Pro zhodnocení potenciálu byla vytvořená následující tabulka: Věkové stádium 1 2 3 4 5

Sadovnická hodnota 1 0 0 0 0 0

2 0 0 0 0 0

3 0 0 4 84 10

4 0 0 0 56 14

5 0 0 0 4 3

Obecná interpretace kombinací věkového stádia a sadovnické hodnoty: Věkové stádium 1 2 3 4 5

Sadovnická hodnota 1 2 3 4 5 Vysoký dendrologický potenciál, bez Nízký dendrologický rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici potenciál, nedostatky v pěstební péči vysoký dendrologický potenciál, přímý Nízký dendrologický vliv na aktuální kompozici potenciál, aktuální rozpad kompozice

Zjištěné údaje z vybraného parku ve Výšovicích byly doplněny do tabulky: Věkové stádium 1 2 3 4 5

Sadovnická hodnota 1 4

2

94

3

4 0

5

77

Doplněná tabulka nám říká, že nejvíce jedinců v zámeckém parku se nachází ve spodní polovině tabulky, znamená to tedy, že 94 jedinců je z hlediska sadovnické hodnoty perspektivních a z hlediska věkového stádia se jedná o dospělé až přestárlé jedince. Právě oni jsou nositeli stávající kompozice.


40

Druhá nejpočetnější skupina se 77 zástupci také spadá do dospělých až přestárlých jedinců. Sadovnické hodnoty těchto stromů vykazují krátkou existenci a mají negativní vliv na budoucnost parku. Pouze čtyři vegetační prvky se nacházejí v horní polovině tabulky. Jedná se o dlouhodobě až středně dlouhodobě perspektivní zástupce, kde jejich mladistvý věk nemá v aktuální kompozici významnou roli. Dendrologický potenciál parku byl zpracován graficky a jeho dílčí výstupy jsou uvedeny v příloze. Celkový dendrologický potenciál parku můžeme označit za HAVÁRII. Tento stav parku je následkem nedostatečné péče o vegetační prvky. Velkou složku vytvářejí stromy náletového původu. Při konkurenceschopnosti vyrůstaly vzhůru a jejich spodní část koruny se zeslabovala, až téměř celá proschla. Došlo tak k naklonění, zhoršení statiky. Při spolupůsobení jiných faktorů se tak stromy stávají pro návštěvníky parku nebezpečnými. Výsledek tabulky nám říká, že v parku je nedostatek mladých jedinců. Přítomnost této kategorie je pro budoucnost parku rozhodující. Je tedy zapotřebí ihned zajistit novou mladou generaci dřevinných prvků, která by časem mohla nahradit stárnoucí jedince. Dřeviny téměř mrtvé a ohrožující by se z parku měly odstranit, aby nebránily průchodu světla k mladým jedincům. Nepříznivým faktorem pro dřeviny je také vyskytující se popínavá rostlina Hedera helix. Pokud se liána dostane do koruny stromů, odebírá tak světlo potřebné pro fotosyntézu a může tak strom zahubit. Z hlediska technického vybavení, cest a keřových vegetačních prvků je nutno vyřešit celý park. Celkový přehled jedinců podle jednotlivých taxonů včetně uvedení vývojového stádia je součástí přílohy práce.

3.6 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu 3.6.1 Dotazník pro obyvatele obce Podle vyplněné ankety je 34 % dotazovaných jen trochu spokojených s nabídkou rekreačních ploch, 21 % je nespokojených vůbec, 18 % lidí je středně spokojeno, 8 % lidí je spokojeno se současnou nabídkou, 9 % dotazovaných neví a desetině dotázaných to je jedno. Pro tuto otázku jsem také zjišťovala, jaké věkové kategorie dotazovaných zaškrtly možnost vůbec, nevím a je mi to jedno. Totální nespokojenost převažuje u věkové kategorie 26 – 35 let. Nemůžeme však říct, že by tato skupina dominovala nad


41

ostatními. Svoji spokojenost nejsou schopni posoudit hlavně lidé středního věku od 46 do 55 let. V kategorii „je mi to jedno“ převažovalo věkové rozmezí od 56 do 65 let. Obyvatelé nejvíce využívají fotbalové hřiště a to 17 % dotazovaných. 12 % obyvatel uvedlo, že k rekreaci využívá park, což je docela zajímavé, protože při víkendových terénních průzkumech bylo zpozorováno minimum rekreantů. Třetí nejpočetnější využívanou plochou jsou pak s 9 % polní cesty a s 9 % dětské hřiště. Ostatní zmiňované plochy byly hřiště v parku, sál v místním pohostinství, cyklotrasy, posilovna, rybník. U kulturního vyžití odpovědělo 31 % dotázaných, že je spokojeno trochu. 28 % je spokojeno středně. 21 % obyvatel pak odpovědělo, že není spokojeno vůbec. Jednalo se hlavně o lidi ve věkové kategorii 26 – 35 let a 56 – 65 let. 9 % dotázaných je spokojených, 7 % lidí odpovědělo, že je jim to jedno a 4 % neví. Podle výsledků vyplývá, že jsou lidé mírně spokojenější s kulturním vyžitím v porovnání s celkovou nabídkou rekreačních ploch. Z kulturních akcí je největší poptávka po koncertech, tuto možnost zvolilo 20 % dotazovaných. 19 % obyvatel by si přálo letní kino. Plesy a zábavy zvolili lidé shodně po 16 %. Následně je zájem o divadelní spolky (12 %) a festivaly (7 %). 7 % obyvatel tuto otázku nevyplnilo a 3 % by zvolilo jiné. Při možnosti jiné byly sesbírány informace o zájmu o přednášky, dobročinné akce, výstavy a akce pro děti. Ze současných kulturních akcí nejvíce bodují akce pro děti a koncerty. Obě tyto aktivity napsalo 18 % lidí. 14 % dotazovaných je spokojeno s akcemi pořádanými rodinným klubem. Festival se líbil 12 % dotázaných. 8 % získaly akce pro důchodce, vánoční výstava, hodové oslavy a živý betlém. 6 % osob si vzpomnělo na akci pořádané na Mikuláše. Se sportovním vyžitím je to obdobné jako s kulturním. 32 % je spokojeno trochu. 22 % je spokojeno středně, následuje jako u kulturního vyžití nespokojenost s 19 %. Mezi nespokojené patří především lidé ve věku 26 – 35 let. Lidem, kterým to je jedno, tvoří 13 % všech dotázaných, což je více než u kulturního vyžití. Při zjišťování, o jakou věkovou kategorii se jedná, bylo shledáno, že 77 % osob, kterým na sportovních možnostech obce nezáleží, spadá do rozmezí od 46 do 65 let. 10 % je spokojeno a 4 % obyvatel neví.


42

V otázce, jaké byste uvítali sportovní vyžití, nejvíce lidí a to 21 % reagovalo na cyklistiku. V modelovém území se takovému výsledku není čemu divit. 19 % dotázaných postrádá kvalitní hřiště pro volejbal, basketbal, tenis, házenou či florbal, všechny tyto sporty byly spojeny do jedné kolonky, protože může vzniknout multifunkční hřiště, které umožní všechny tyto sporty v jednom. 14 % obyvatel by uvítalo rozvoj pěší turistiky a zároveň i bruslení. Můžeme říct, že touha po pěší turistice odráží nedostatek polních cest a průchodnosti krajinou. S rozvojem cyklostezek byla uspokojena nejen nejvíce zastoupená cyklistika, ale také touha po bruslení. Pro zimní bruslení je možné využívat obecní rybník. 10 % lidí by svůj volný čas strávilo hraním minigolfu. 6 % lidí by se rádo věnovalo jezdectví, 5 % vodním sportům, 4 % rybolovu. Horolezectví a myslivost by lákalo 2 % dotázaných a 1 % lukostřelba. V možnostech jiné byly zastoupeny tyto aktivity: akce dobrovolných hasičů, kuželky, fitness, motokáry, ping pong, bowling. Nejvíce využívaná plocha pro sportovní aktivity je fotbalové hřiště, kde se rekreuje 65 % dotázaných. U fotbalového hřiště jsem se blíže zajímala o věk a pohlaví návštěvníků. Vyšlo najevo, že za rekreaci na fotbalovém hřišti lidé považují i samotné pozorování fotbalového zápasu, tedy pasivní trávení volného čas. Co se týká pohlaví, na hřišti dochází 60 % mužů a 40 % žen. Ve vztahu k věku, 30 % spadá do kategorie 26 – 35 let a 23 % do kategorie 56 – 65 let. 11 % lidí využívá posilovnu, 9 % přijde za sportem do parku na hřiště a do sálu vedle pohostinství. 4 % lidí uvedlo, že využívají dětské hřiště a 2 % se rekreují na polních cestách. Další otázka se pak zaměřovala na navrhovanou plochu, tedy na park. 36 % dotázaných je naprosto nespokojeno se stavem a kvalitou parku. Tuto možnost zatrhly přibližně rovnoměrně všechny věkové kategorie. Nepatrně více tuto kolonku vyplnily ženy. 28 % je s kvalitou parku spokojeno trochu. 25 % je středně spokojeno, 6 % lidí je spokojeno, 3 % neví a 2 % se o park nezajímá. Obnova parku je žádoucí pro 92 % dotázaných. 7 % neví, jestli by uvítali zlepšení. 1 % lidí to je jedno. Nejvíce dotázaných navštěvuje park týdně a to 22 %. Co se týče věku, týdně do parku docházejí všechny věkové kategorie. 20 % lidí parkem pouze prochází nebo projíždí. 19 % navštěvuje park měsíčně, 18 % nenavštěvuje vůbec. Park nenavštěvují především muži (55 %), 27 % žen a 12 % nevyplnilo pohlaví. 61 % z těch, co uvedli, že park


43

nenavštěvují, mají 46 – 55 let. 5 % lidí odpovědělo, že se do parku podívá jednou za rok a jen 2 % lidí chodí do parku denně. Toto pole zatrhly dvě ženy a to ve věku 26 – 35 let a 66 – 75 let. Při otázce, co by vás přimělo k častější návštěvě parku, výrazně nezvítězila žádná z možností. Nejvíce dotázaných by do parku přilákalo sportovní vyžití (28 %), kulturní vyžití se drží v těsném závěsu (27 %), dětské vyžití by uvítalo 23 %. Samotné setkávání a odpočinek by si přálo 20 %. Na možnost jiné se objevily možnosti grilování a motokáry. Celková spokojenost s rekreačním zázemím v obci a v okolí obce je převážně hodnocena neutrálně, následně pak nespokojeně. Jasná nespokojenost vychází pro zázemí pro cyklistiku, pro možnosti rekreace u vody a pro možnosti rekreace v lese. Obyvatelé jsou nejvíce spokojeni s místní knihovnou. Za další pozitivum považují akce kulturní komise, relaxační centrum a místní spolky a kluby. Dotazník vyplnilo 47 % žen, 40 % můžu a 13 % nevyplnilo pohlaví. Nejvíce dotázaných bylo ve věku 46 – 55 let a to 28 %. 20 % se pohybovalo v kategorii 26 – 35 let, 13 % lidí věk nevyplnilo, 11 % vyplňujících bylo ve věku od 36 do 45 let, 10 % od 15 do 25 let, 8 % ve věku od 56 až 65 let, 5 % 66 – 75 let, 4 % lidí bylo pod 15 let a 1 % nad 75 let. 33 % lidí mělo středoškolské vzdělání s maturitou, 32 % pouze středoškolské vzdělání, 13 % dotazovaných vzdělání nevyplnilo, stejné procento bylo se základním vzděláním. 9 % dosáhlo vysokoškolského vzdělání.

3.6.2 Dotazník pro potenciální návštěvníky Snahou první otázky bylo dozvědět se, jak náhodní vyplňovatelé tráví svůj volný čas. Vyplňovatelé mohli zatrhnout více možností. Převážná většina, 60 %, označila možnost výlety do přírody. 47 % dotazovaných se rádo věnuje kulturnímu vyžití, 44 % sportuje, 42 % ve volném čase odpočívá a 12 % lidí by zvolilo jinou možnost. Mezi jiné aktivity patří četba, dívání se na film, trávení času s rodinou a přáteli, gastronomie, hraní her, vzdělávání se, péče o zvířata. Pro 66 % dotazovaných je ideální dovolená v podobě cestování a poznávání zahraničí. 49 % za ideální považuje cestování a poznávání po ČR. 33 % by svoji dovolenou směřovalo k pobytu u moře. 14 % by rádo sportovalo v zahraničí a 13 % v ČR. 11 % má představu o ideální dovolené takovou, že ji stráví relaxováním doma. 6 % za dokonalou


44

dovolenou považuje úplně něco jiného. Jako jiné možnosti zmiňovali hlavně horskou turistiku, kterou bych zařadila do sportu, dále pak relaxace u vody se stanováním a rybaření. Další otázka se už vztahovala na ČR. Dotazovatele na našem území nejvíce zajímají přírodní krásy a to celých 72 % vyplňovatelů. 57 % se nejvíce zajímá o kulturu, 40 % vyhledává zábavu, 37 % by se ve volném čase nejvíce zajímalo o historii. 22 % zajímá sport a 2 % něco jiného. Zde dotazovaní uváděli přátele a jejich rodná města, vinařské stezky. 80 % uvedlo, že se zajímají o regionální produkty, 14 % neví a 6 % se o ně nezajímá. Na otázku, kam byste se rádi podívali, bylo vyjmenováno mnoho míst a měst. 16 % dotázaných by se chtělo podívat na Šumavu. Přes 11 % lidí by vyjelo do jižních Čech. 10 % by chtělo vidět krásy Českého Švýcarska. 7 % by jelo kamkoliv a stejné procento by navštívilo Karlovy Vary. 6 % by se podívalo do Českého ráje. Přes 5 % dotazovaných by svoji cestu směřovalo do Adršpachu a na jižní Moravu. Oblast Hané jako takové zmíněna nebyla, jeden z respondentů uvedl, že by rád navštívil Kroměříž, která spadá pod tuto oblast. Převážná většina by zemědělskou oblast nenavštívila či neví. 35 % lidí neláká navštívení zemědělské oblasti, 34 % by je však rádo navštívilo a 31 % neví. Když však byla otázka položena, zda-li by dotazovaní navštívili přímo Hanou, 54 % lidí odpovědělo, že je láká navštívit tento kraj. 29 % neví, jestli by je v této oblasti něco lákalo a 18 % zodpovědělo, že je Haná neláká. Když by tento kraj lidé přijeli poznávat, 43 % z nich by zde strávilo 2-3 dny. 16 % by zde strávilo i sedm dní. K pobytu na Hané by vyplňovatele nejvíce přilákaly hrady a zámky konkrétně 66 %, kultura by přilákala 51 % dotazovaných. 44 % by do této oblasti nalákal les, 37 % by se přijelo podívat do parku. 30 % lidí by si také rádo prošlo naučné stezky. Dále jako lákadlo působí relaxační centrum (29 %), sportovní vyžití (29 %), rodinné farmy (26 %), vyjížďky na koni (23 %), vyžití pro děti (8 %), rybaření (6 %) a jiné (víno a zpěv, více informací o regionu, příroda). Při dotazu, jestli vyplňovatelé znají obec Výšovice, 88 % z nich uvedlo, že ne. 12 % má povědomí o této obci.


45

Nadpoloviční většinu vyplňovatelů tvořily ženy (76 %), muži představovali pouze 24 %. Internetový dotazník vyplňovali z 81 % lidé do 25 let, 12 % byli lidé v rozmezí od 26 do 35 let. 2 % jsou zastoupeny věkem od 36 do 45 a stejným procentem i rozmezí 56 – 65. Dva lidé byli starší 65 let. Z hlediska dosaženého vzdělání 50 % reprezentovali lidé se středoškolským vzděláním s maturitou, 43 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 6 % mělo středoškolské a pouze jeden člověk měl jen základní vzdělání. Co se týká rekreačních možností, které by mohla obec Výšovice se svým okolím nabídnout potenciálním návštěvníkům, jedná se v největší míře o cyklostezky a cyklotrasy, jimž nepříliš zvlněná krajina Hané poskytuje dokonalý prostor. Mírně až středně náročné cyklostezky pak mohou přilákat zejména rodiny s dětmi a také starší návštěvníky, kterým vyhovuje spíše méně fyzicky náročná sportovní aktivita. Vzhledem k tomu, že 37 % dotazovaných potenciálních návštěvníků uvedlo, že by je přilákala také návštěva parku, mohla by celková revitalizace zámeckého parku ve Výšovicích přispět k růstu celkového počtu turistů navštěvujících obec a Prostějovsko.

3.7 SWOT analýza modelového území 3.7.1 Silné stránky Modelové území se nachází v oblasti s vhodnými klimatickými podmínkami, v teplé oblasti, která by mohla turisty přilákat na letní rekreaci u vody. Za silnou stránku bych také označila procházející cyklotrasu, která je napojena mimo katastr na bohatou sít cyklostezek a cyklotras. Příznivé pro území je také sousedství s obcí, která disponuje lázněmi. Za přednosti obce bych označila bohatství kulturních a historických památek. Průměrný věk složení obyvatelstva dává naději pro nové aktivní jednání. Pro obyvatele je pozitivní existence kanalizace, vodovodu a plynofikace. Obec se nachází v klidném prostředí venkova na rozdíl od městského života a zároveň je v blízkosti okresního města. Spojení s okresním městem autobusovou dopravou je uspokojivé. Pro nové obyvatele obec nabízí možnost bydlení v rodinném domě se zahradou.

3.7.2 Slabé stránky Obec disponuje nedostatkem ubytování pro turisty a samotnou propagací pro návštěvníky. S touto skutečností je také spojen nedostatek turistických informací. Samotný stav krajiny v podobě naprostého odlesnění krajiny nepůsobí příznivě. Krajina má nízkou retenční schopnost. Typický je nedostatek rozptýlené zeleně a malá prostupnost krajinou. V modelovém území se objevuje necitlivá modernizace starých


46

selských domů a také nevhodná výstavba bytového domu z dob socialismu. Slabou stranou je chátrání památkově chráněných objektů. Dále bych označila za slabší rozvoj podnikání a nedostatečný počet pracovních míst. Pro obyvatele je určitě negativním aspektem neexistence školy a školky. Volnočasové aktivity jsou v obci řešeny bez konceptu. Mimo pracovní dobu a především o víkendech je nedostačující autobusové spojení.

3.7.3 Příležitosti Příležitostí pro rozvoj samotné obce je snaha o výstavbu ústavu sociální péče a tím využívání budov v zámeckém areálu. Vhodná je samotná poloha, která umožňuje život na venkově se zahradou. Příležitostí je také zásobování města zemědělskými produkty. Obec disponuje řadou plánů, jen je nutné využít podporu z fondů EU. Příležitostí je také rozvoj cykloturistiky a módních forem šetrné turistiky, jako je například agroturistika. Příležitost také představuje propojenost s ostatními obcemi, které spoluvytváří mikroregion Prostějov – venkov.

3.7.4 Ohrožení Hrozbu představuje nedostatečná aktivita ve společenském dění, podcenění významu podnikání v malém regionu a podcenění údržby kulturních památek. Důležitý a rozhodující vliv mají finanční prostředky, jejich nedostatek může vést k chátrání jak památek, tak společenského života. V regionu chybí marketingové poradenství a reklamní upoutávky na aktivity v zemědělských oblastech.


4

47

Návrh

Pro zpracování studie a návrhu na rozvoj rekreačních možností pro turisty a místní obyvatele byla vybrána plocha parku.

4.1 Koncepce návrhu Návrh se snaží začlenit do parku kulturně estetickou, sociální a pohybovou rekreaci, která slouží pro každodenní trávení volného času. Snahou bylo vytvořit prostor pro hry, pořádání slavností, koncertů a představení, setkávání se s přáteli. Návrh také respektuje potřeby obyvatel a částečně také turistů, které byly zjištěny v dotazníku. Celý park je řešen bezbariérově, tím se snaží reagovat na projekt Handicap. Řešení usiluje o zachování autenticity, respektuje stavební prvky a snaží se o obnovu rostlinné hmoty a její doplnění pro oddělení prostoru. Snaží se také obnovit převážnou část cestní sítě. Byly vybírány poklidné aktivity, které by neměly vést k pustošení a narušení genia loci parku. Rozmístění funkčních ploch vycházelo z myšlenky mít obnovené jezírko a altán na původních místech, tedy ve středu parku. Středová část by měla být prosvětleným, přehledným, nejreprezentativnějším prostorem, který by měl být zdoben rostlinami cibuloviny, letničky, trvalky, růže (největší intenzita údržby). Na středovou, odpočinkovou a klidovou část by po stranách navazovaly aktivity, a to takové, které by nenarušily park. Postranní plochy jsou doplněny keři, které by opticky rozdělily prostor. V celém parku je ponecháno co nejvíce dřevin. Dřeviny se špatným zdravotním stavem jsou navrženy k odstranění. Cestní síť je vedena převážně podle katastrální mapy, která vyobrazuje původní vedení cest a podle prozkoumaného provozu (nejčastější pohyb je nyní mezi vstupy do parku). Při jižní hraniční zdi je plocha ponechána především jako volný pobytový trávník pro příležitostné kulturní akce s možností postavení dočasného pódia s lavičkami. Začlenění prostoru pro kulturní a společenské setkávání obyvatel reaguje mimo jiné na poptávku místních obyvatel zjištěnou v dotazníkovém šetření. Současný přístřešek s betonovým tanečním parketem, dvěma basketbalovými koši a posezením jsou navrženy s ohledem na jejich technický stav a samotné provedení k odstranění. Tento prostor byl vybrán proto, že je zde rozmístěno nejméně dřevin, které by mohly narušovat celistvost otevřeného pobytového trávníku (vhodného také pro pikniky) a které by mohly bránit ve výhledu na případně postavené jeviště.


48

V severozápadní části se vyskytuje větší koncentrace zdravých dřevin, proto bylo toto uskupení stromů zvoleno pro umístění nízkých lanových překážek. Za touto plochou v rohu, na který navazuje zemědělské družstvo a fotbalové hřiště, byl umístěn prostor pro petanque. Tento roh parku je prosvětlený a navíc s málo dřevinami v blízkosti, které by tak svým opadem narušovaly průběh hry. V severní části parku ve středu hraniční zdi s družstvem je navrženo umístění plochy pro minigolf. Začleněním plochy s lanovými překážkami, plochy pro petanque a plochy s minigolfem bylo snahou reagovat na identifikovanou poptávku obyvatel obce po sportovním vyžití. V dotazníkovém šetření se 10 % dotazovaných vyslovilo pro vybudování hřiště s minigolfem. Plocha s lanovými překážkami byla do parku začleněna proto, že se jedná o aktivitu, která neohrožuje charakter parku (hlukem, zjevem), současně bylo bráno v úvahu to, že největší podíl občanů, kteří jsou nespokojeni se současným sportovním vyžitím v obci, jsou lidé ve věku 26 – 35 let, právě tito mladí lidé by mohli uvítat toto sportoviště. Na druhou stranu zahrnutí plochy pro klidnější petanque a minigolf reflektuje skutečnost, že v obci žije také početná skupina starších obyvatel a také rodiny s malými dětmi. V rohu u zemědělského družstva je dále umístěno dětské hřiště, jeho začlenění opět reaguje na potřebu obyvatel s malými dětmi zjištěnou dotazováním. Plocha v rohu u zemědělského družstva je zvolena proto, že v letních měsících bude prostor zastíněn vyskytujícími se dřevinami.

4.1.1 Detaily řešení Cestní síť navazuje na veřejné komunikace, které vedou k oběma vchodům do parku. Cesty jsou obnovené převážně podle podkladů z katastrální mapy, kde je vyobrazeno jejich dřívější trasování. Procházkové cesty jsou rozděleny na hlavní a vedlejší. Za hlavní promenádní trasu je zvolen kruhový okruh parkem, přičemž vedlejší cesty povedou do okrajových částí parku. Šířka hlavních chodníků je zvolena na 3 m, aby se kolem kruhu mohly umístit i lavičky a současně bylo odpočívajícím návštěvníkům umožněno pohodlné natažení nohou. Šířka vedlejších ploch je navržena na vzdálenost 1,5 m. Jako povrchová úprava je zvolen mlat, jelikož se domnívám, že se nejvíce hodí do podobných objektů a pro pěší je vhodnější vzhledem k měkčímu došlapu. Mlatové cesty jsou ohraničeny střední žulovou kostkou. Součástí procházkových komunikací jsou lavičky. Ty jsou také umístěny u každé z výše zmíněných aktivit. Podél cest, u vstupu a u aktivit jsou instalovány odpadkové koše. K odpočinku také slouží posezení


49

v altánu, který je navržen podle pořízených fotografií, které byly vyfotografovány ještě před tím, než byl altán poničen vichřicí, jedná se o kovový materiál. U vchodu od kostela je navržena orientační tabule, která vyobrazuje komunikační síť a informuje o historii parku a rekreačních možnostech, náplni a provozu prostoru. Ke každé aktivitě bych dále připojila informační panel s popisem a informacemi, kde je možné zapůjčit si hrací vybavení. Podél hlavní okružní cesty je navrženo osvětlení. Výšku stožáru byla zvolena obvyklá a to 2 m. V reprezentativním středovém prostoru je dále umístěno dekorační osvětlení vodního jezírka a altánu. Prostor pro hru petanque je tvořen ze tří drah. Klasický rozměr 4 x 15 m má pouze jedno hřiště a dvě boční mají 4 x 10 m. (KŘIVÁNEK, 2012) Jsou uspořádány do půlkruhu podél hlavní cesty. Celý hrací kout je pokryt pískovým povrchem, hrací plochy jsou ohraničeny kovovým lemem. Druhý rekreační prostor představují zavěšené lanové prvky. Jedná se o umístění prvků na stromy, které jsou navrženy do výšky přibližně 30 cm nad zemí, řadí se tedy do nízkých lanových překážek. Konstrukce se skládají z přírodních a ocelových lan a dalších prvků, které tvoří překážky simulující výzvy určené k překonání. Pro nízké lanové prvky jsou nutné zdravé stromy s minimálním průměrem 20 cm ve výšce 1,5 m nad zemí. Tyto parametry splňují všechny stromy na vybraném místě pro tuto aktivitu. Lanové překážky by neměly podle dodavatele poškodit stromy. Při stavbě se na ochranu stromů proti poškození lany používají dřevěné podložky a koberce. K zajištění bezpečnosti osob na nízkých lanových překážkách není zapotřebí speciálních jistících pomůcek. (Bezpečnostní pravidla lanových překážek, 2008) Plocha určená pro minigolf se skládá z 15 hracích drah. Povrch drah je tvořený zeleným filcem. Mezi hracími dráhami je povrch tvořen trávníkem. Rozmístění je takové, aby umožňovalo snadnou údržbu. Dětské hřiště je navrženo tak, aby zajišťovalo rozvoj osobnosti dítěte a vybízelo ke spontánním hrám. Určeno je pro všechny věkové skupiny. Hracími prvky jsou přírodní překážky, dřevěné prvky a kmeny stromů, položené, rozřezané a poskládané tak, aby si děti mezi nimi mohly hrát a při každé návštěvě mohly symbolizovat jinou hrací kulisu. Z hlediska vegetační složky parku jsou dřeviny se špatným zdravotním stavem, dřeviny ohrožující bezpečnost a stávající dřeviny podél ohraničující zdi navrženy k odstranění.


50

Jedná se celkem o 64 stromů. Návrh se snaží vyřešit veškeré plochy a aktivity tak, aby nemuselo být zbytečně káceno mnoho stromů. Výsledek dendrologického potenciálu vybízí k výsadbě mladých jedinců. Z hlediska původní existence je navržena výsadba lipového stromořadí podél ohraničujících zdí. Výsadba mladých dřevin do prostoru parku je umístěna tak, jak je tomu typické a to tedy v rozvolněném charakteru. Jsou voleny především domácí druhy dřevin doplněné o cizí druhy, které nejsou expanzivní. Reprezentativní středový prostor je navržený pro osázení cibulovinami, letničkami, dvouletkami, trvalkami a růžemi. Od bazénu se odvíjí půlkruhové plochy, na kterých je navržen travnatý pruh (1 m), květinový záhon (2,5 m), travnatý pruh (1 m), záhon s růžemi (1 m) a pruh zimostrázu, který je stříhaný na 40 cm (0,5 m). Keřové patro by zde nemělo tvořit optickou bariéru, pouze by mělo doplňovat květinovou plochu. Naopak mimo středovou partii jsou keře navrženy tak, aby byl prostor více členěn a nepůsobil tak prázdně. Současně by se však prostor neměl proměnit v nepřehlednou plochu. Nyní se v parku keře nevyskytují. Povrch parku, kromě mlatových cest, bude pokrývat trávník, který by měl být odolný proti sešlapu.


51

Diskuze Navržená úprava parku pro zvýšení rekreačního potenciálu vycházela ze získaných informací. Jednalo se o historické podklady, které přiblížily minulý stav. Kromě toho se vycházelo z představ a přání místních obyvatel, u kterých se předpokládá, že budou nejčastějšími návštěvníky. Domnívám se, že názory obyvatel jsou velmi důležité pro fungování daného prostoru. Dříve historické objekty patřily soukromým osobám, plnily jiné přání majitelů, než je tomu dnes. Proto si myslím, že držet se striktně původní podoby historického objektu není vždy nejlepší řešení. Mít v obci zámek se zámeckým parkem by mělo být chloubou a ne přítěží, tak jak tomu většinou bývá. Problémem pro samotnou realizaci jakýchkoliv plánů jsou finance. Ekonomická stránka bohužel stojí na prvním místě. Finance na realizaci výšovického parku se obec snaží získat prostřednictvím dotace z mikroregionu Prostějov venkov. Dalších problémů a úskalí, které mohou stát v cestě ke zdárnému završení samotné realizace, je mnoho. Ještě před samotnou realizací se k akci mohou negativně vyjádřit orgány, od kterých je nutné jejich vyjádření, jedná se například o památkový ústav. Architekt by již při návrhu měl zjistit existenci inženýrských sítí, jejich přeložení pak bývá většinou tou nejdražší položkou v rozpočtu. V případě výšovického parku vedou inženýrské sítě kolem okrajů parku, návrh parku by tedy nemusel být s ohledem na ně výrazně upravován. Další překážkou realizace obnovy parku může být zjištění, že řešené území spadá do archeologické oblasti, popřípadě se během prací narazí na nálezy, k nimž je nezbytné přivolat příslušný orgán. Důležitý je výběr dobré realizační firmy a strojní vybavení pro splnění požadavků navrhovatele. V případě výšovického parku se jedná o odstranění pokácených dřevin, vytvoření mlatových cest a mírnou modelaci terénu pro minigolf. Nejlepší je mít takovou firmu, která zařídí vše sama nebo pomocí subdodávek a není nutné dohledávat další dodavatele. V návrhu výšovického parku to však pravděpodobně nebude možné, protože budou muset být pozváni jednotliví specialisté na různorodě zvolené aktivity. Podstatná je otázka, jak je dodavatelská firma schopna zajistit výsadbový materiál, v patřičné kvalitě a v parametrech podle návrhu. Architekt si může navrhnout překrásnou výsadbu založenou například na určité barevné kompozici, pokud se ale jedná o nedostupný sortiment, musí realizační firma navrhnout způsob řešení tohoto problému a zkonzultovat s navrhovatelem, v horším případě dle svého nejlepšího


52

přesvědčení vyřešit problém sama. Případné změny však mohou narušit myšlenku konceptu a následné nepochopení samotné realizace. Vzpomenout mohu také termín realizace, konkrétně v jakém ročním období je práce vykonávána. Tento fakt spolu se závislostí na počasí výrazně ovlivňuje výsledek práce. Další faktor, který může prodloužit realizaci, mohou být změny požadované investorem či změny od architekta. Na výsledku se také odráží schopnost pracovníků a jejich předešlé zkušenosti při realizacích. Největším problémem zrealizovaných ploch bývá údržba. Tato často nevyřešená část projektu navrací po pár letech plochy zpět do podoby nefungujících prostorů. Samotná realizace se potom stává pouhou zmařenou investicí. Údržba navrhovaného parku ve Výšovicích bude řešena z obecních prostředků. Obec již nyní disponuje pojízdným sekacím strojem a poměrně pečlivě se stará o řadu veřejných prostorů včetně fotbalového hřiště přiléhajícího k parku. Dalším problémem, který může nastat, je nedostatek propagace nově vytvořeného prostoru ze strany obce. Neseznámení obyvatel s novými možnostmi využití v parku může vést k jejich obavě prostor navštívit a využít. Nezbytná propagace by tak proto měla zahrnovat veřejné slavnostní otevření parku, zveřejnění informací o možnostech vyžití v parku a to na obecní nástěnce a na obecních webových stránkách. Přesto, že se větší problémy nemusí vyskytnout, může se i tak stát, že výsledný prostor je opuštěný a nefunguje. Pro odpověď na otázku proč, se musíme vrátit k počátku, tedy k samotnému návrhu, který, jak už bylo naznačeno, by měl vycházet současně z potřeb obyvatel a také ducha místa. Za nedostatek při zpracování práce bych označila poměrně malou komunikaci se zastupitelstvem obce. K této nižší aktivitě mne přivedla neochota zastupitelstva poskytnout mi historické podklady. Domnívám se ale, že pro samotné fungování navrženého prostoru by bylo efektivnější zaměřit se na požadavky samotných obyvatel, což bylo provedeno prostřednictvím dotazníku. O reprezentativnosti dotazníků také můžeme polemizovat. Jednalo se o anketní průzkum, který se snažil získat jak kvalitativní tak kvantitativní výsledky. U dotazníků pro potenciální návštěvníky můžeme za negativum považovat jeho umístění na internetových stránkách. Dotazník tak vyplnili lidé, kteří používají počítač. Jedná se především o mladší generaci, což také potvrdila věková struktura mých respondentů. Obecným problémem podobného šetření


53

může být dále nevhodně položená otázka. Při zpracování dotazníků bylo toto riziko bráno v úvahu a před jeho distribucí byly proto dotazníky zkušebně poskytnuty osobám mladé, střední i starší generace. U nízkých lanových překážek by mohla být zpochybňována neškodnost umístění na stromy. Domnívám se, že umístěním koberce a dřevěných kvádrů kolem stromu by nemělo dojít k mechanickému poškození. Lana jsou konstruována tak, že je možné je povolovat, a tím nedojde k zaškrcování při tloustnutí kmenu. Nadměrné přetěžování by však mohlo zhoršit statiku stromu. Pro bezpečnost by bylo možné navrhnout omezení využívání váhou návštěvníka. Také zvýšená kontrola a sledování stability stromu by bylo velmi žádoucí. Pokud by se zjistila zhoršená statika stromu, byla by okamžitě lanová aktivita odstraněna. Zvyšování rekreačního potenciálu ve venkovských obcích může být uskutečňováno prostřednictvím komunitního plánování. Spokojení lidé jsou největší odměnou. Obec by měla reagovat na připomínky a potřeby obyvatel. Přemýšlet, jestli jejich ves nabízí dostatek míst a ploch pro sportovní vyžití pro všechny věkové kategorie. Kromě prostoru, který umožňuje rekreační vyžití je důležitá existence spolků a klubů, které rozvíjejí nejen tvůrčí činnost obyvatel, pořádají různé akce, které lákají ke společné aktivitě a zapojování do společenského života. Záleží samozřejmě na lidech. Připravovatelé akcí mohou být jedinými aktivními obyvateli v obci a pak se těžko pořádají různé akce, pokud v obcích nejsou lidé, pro které lze takovéto akce pořádat. Myslím si však, že zvlášť v obcích, kde se vyskytují mladí lidé, má význam připravovat co nejvíce společenských událostí. Opačným případem může být aktivita ze stran obyvatel, která však nezíská zajištění ze strany obce. Není pak vhodné, aby takové vedení obce setrvávalo na svých postech. Budování, obnova, a plánování by mělo vycházet z respektování místa. Podpora a podtržení typického rysu každé obce může zvýšit přitažlivost pro návštěvníky. Obnova, zachování, zpřístupnění a péče o památky jsou prvotním předpokladem úspěchu. Tím druhým je informovanost a propagace. Obce by se měly starat o regionální rozvoj, spolupracovat s okolními obcemi a zajímat se o krajské možnosti pro rozvoj své obce. Zajímat se a zapojovat se do různých programů, příkladem je Program obnovy venkova, který se snaží o podporu a rozvoj venkovských obcí. Nalákat turisty na poznávání jejich okresu se dá na řadu prvků, je však důležitá právě propagace a informovanost turistů o existenci lákadel vybízejících k jejich návštěvě.


54

Závěr Cílem práce bylo rozvíjet rekreační potenciál určitého modelového území a na základě teoretického studia, terénních průzkumů a anketního šetření jak mezi obyvateli obce Výšovice, tak potenciálními návštěvníky byl popsán rekreační potenciál obce. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že je důležité dbát o rekreační zázemí v obci a vytvářet taková rekreační místa, aby byla navštěvována. Ze SWOT analýzy plyne, že je dobré se při řešení zaměřit na přednosti modelové území jako je letní rekreace u vody, cykloturistika, rozvíjení sociální péče v zámeckém areálu a eliminovat negativa v podobě nedostatečné propagace, turistických informací o lokalitě, výsadby rozptýlené zeleně. Podle potenciálních návštěvníků bylo zjištěno, že je přitažlivé takové místo, které umožňuje procházky do přírody a disponuje kulturními možnostmi. Turisté se převážně domnívají, že by je zemědělsky využívané oblasti rekreačně neuspokojily. Nejvíce turistů lákají k návštěvě hrady a zámky. Místní obyvatelé jsou s rekreační nabídkou ploch spokojeni pouze trochu a to jak s kulturním tak sportovním vyžitím. Přáním a potřebou obyvatel pro spokojené žití v obci je více koncertů, letní kino, různé přednášky a výstavy. Ze sportovních aktivit je poptávka po cyklistice, kvalitním hřišti pro volejbal, basketbal, tenis a po minigolfu. V současnosti jsou obyvatelé nejvíce spokojeni s akcemi pro děti a místní knihovnou. Kromě těchto požadavků by obyvatelé rádi měli příjemný prostor pro setkávání. Při posouzení rekreačních ploch jsem dospěla k závěru, že většina ploch se nachází ve špatném technickém a přírodně zanedbaném stavu, a to zejména v důsledku své koncepční

nepropojenosti

a

nedostatečné

údržby.

Fotbalové

hřiště

patří

k nejnavštěvovanější rekreační ploše, protože je o ní nejvíce pečováno. Nejvýznamnější přírodně-historickou památkou, pro kterou jsem zpracovala návrh na úrovni studie, je zámecký park. Tuto plochu jsem si zvolila proto, že rekreační potenciál zámeckého parku se mi zdál při výběru tématu této práce jako zcela nevyužitý a také proto, že obyvatelé jsou nespokojeni s jeho stavem a přáli by si jej zrekonstruovat. Návrh se snaží odrážet zejména potřeby místních obyvatel a vytvořit nově fungující prostor s aktivní náplní. Pro park byl navržen klidový reprezentativní střed a navazující aktivity v okrajových partiích v podobě petanque, nízkých lanových překážek, minigolfu, dětského hřiště a větší travnaté plochy sloužící pro různé kulturní akce.


55

Přínos práce spatřuji především v zamyšlení se nad současnými rekreačními plochami a předložení čtenáři řešení rekreace a jejich možností ve zvolené obci. Čtenář má rovněž možnost se seznámit s návrhem na obnovení funkce zámeckého parku. Zámecký park má potenciál stát se hlavní rekreační „atrakcí“ celého okolí a podílet se na zvýšení rekreačního potenciálu nejen obce Výšovice, ale i obcí sousedních. Jsem přesvědčena, že daná práce naplnila cíle sobě stanovené a že může být dobrým podkladem pro zpracování diplomové práce na téma řešení rekreačních možností v krajinném prostoru ve formě krajinářské studie.


56

Souhrn Bakalářská práce zkoumá rekreační možnosti v katastrálním území Výšovice. Ve své první části zpracovává práce literární přehled a snaží se tak čtenáře poučit o problematice rekreace v sídle, o jejím významu, o potřebách utváření míst pro rekreaci a o možnostech využívání historických objektů pro současnou rekreaci. Práce seznamuje s přírodními danostmi, historií a využíváním modelového území. Dále byly v obci vymezeny plochy sloužící k rekreaci a vyhodnocena byla jejich kvalita. Součástí práce je také návrh, který má za cíl zvýšit rekreační potenciál zvolené plochy v obci a to konkrétně zámeckého parku. Pro splnění tohoto cíle tak byly prostředky k utváření veřejných prostor vyzkoušeny v praxi. Před zpracováním samotného návrhu bylo provedeno dotazníkové zjišťování, jež bylo zaměřeno na místní obyvatele a potenciální návštěvníky a jehož snahou bylo zjistit, jak jsou dotazovaní spokojeni se současnými možnostmi rekreace ve zvoleném území a jaké změny by uvítali. Terénní průzkum dále hodnotil využívanost, kvalitu a návštěvnost dosavadních rekreačních ploch. Pro modelové území byla také zpracována analýza hodnotící silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, jimž další rozvoj obce čelí. Pro přiblížení popisovaných skutečností byly k práci vytvořeny mapové podklady a fotografie.

Klíčová slova: rekreace v sídle, veřejný prostor, historické objekty, venkov

The bachelor thesis examines recreational opportunities for residents and visitors in the cadastral region Výšovice. The first part of the thesis offers the review of literature sources and attempts to introduce the subject of recreation in the seat, its significance, the need for creating places for recreation and the use of historic buildings for contemporary recreation. The thesis introduces natural determinateness, history and use of the model territory. Places suitable for recreation were identified in the village and its neighborhood and quality of these places was assessed. In addition, one place (particularly castle garden) was selected and a plan was prepared in order to increase recreational potential of the selected area. To meet this goal, means of shaping public areas were tested in practice. Before the plan was drafted, information from people (residents as well as potential visitors) was gained using paper questionnaires. The aim was to find out if interviewees were satisfied with recreational opportunities in the area and on the other hand what changes they would welcome. Field survey investigated


57

level and frequency of use and quality of the existing recreational areas. Analysis of strengths, weaknesses, opportunities and threats was performed for the selected area. To depict the described facts also graphically, a set of maps and photographs was prepared and enclosed.

Key words: recreation in the seat, public space, historical objects, countryside


58

Seznam použité literatury Literární prameny [1]

BUČEK, A., LACINA J. Geobiocenologie II. 1.vyd. Brno: MZLU, 1999, 240 s. ISBN 80-7157-417-1.

[2]

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky I. díl. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

[3]

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 589 s. ISBN 80-86064-82-4.

[4]

FLEKALOVÁ, M. Rekreace. Studijní materiál k předmětu Rekreace. Lednice: MZLU Brno, 2010.

[5]

HALUZA, J. Výšovice: Procházka historií. Vyd.1. Vyškov : Moraviatisk Vyškov, spol. s r.o., 2008. 122 s.

[6]

HIEKE, K. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. Vyd.1. Praha : Statní zemědělské nakladatelství, 1985. 312 s.

[7]

HODAŇ, B., DOHNAL, T. Rekreologie. 1. vyd. Olomouc: HANEX Olomouc, 2005. 202 s. ISBN 80-85783-48-7.

[8]

HURNÍKOVÁ, J. Urbanistická studie obce Výšovice. Brno. 2000.

[9]

HYVNAR, Vladimír. Limity využití území: celostátně platné limity : [praktická příručka]. 3. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2007.

[10] JURČA, J. Nauka o rekreaci. Brno: VŠZ, 1983. [11] KEBRLOVÁ,

E.

Stavebněhistorický

průzkum

zámku

ve

Výšovicích.

Břeclav.1998. [12] KOLEKTIV. Rekreace a rekreační účelová zeleň měst a příměstských oblastí. Plzeň: Dům techniky ČSVTS, 1988, 94 s. [13] KOLEKTIV. Rekreace v krajině: I.díl - Základní vztahy. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-021-81-04/40. [14] KYSELKA, I. Architektura krajiny a rekreace: architektura a urbanismus krajiny a zeleně. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2007. ISBN 978-80-2481642-5.


59

[15] MADDEN, K. Utváření místa: Příručka k vytvoření kvalitních veřejných prostranství. 2003. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2003. ISBN 80-239-0614-3. [16] MAREČEK, J. Krajinářská architektura venkovských sídel. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2005, 362 s. ISBN 80-213-1324-2. [17] NAVRÁTIL, E. Výšovice: Územní plán obce. Brno. 2002. [18] NAVRÁTIL, KOLÁČEK. Historie, současnost a podnikatelské možnosti obce Výšovice. Prostějov : Okresní úřad Prostějov, 1996. [19] OTRUBA, I.: Zahradní architektura pro střední a vysoké školy. Obnova památek: Zahradně architektonické tvorby. ERA, Šlapanice 2002. ISBN: 80-86517-13-6. [20] OTRUBA, I. Zahradně architektonická tvorba: Význačné zahradní a parkové celky. 1.vyd. Brno: MZLU, 2000, 87 s. ISBN 80-7157-461-9. [21] QUITT E., Mapa klimatických oblastí ČSSR., Praha: Kartografie, 1970. [22] SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008, 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2. [23] SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2009, 132 s. ISBN 978-80-7375-357-3. [24] SITTE, C. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1.vyd. Praha: ABF-ARCH, 1995, 111 s. ISBN 80-901608-1-6. [25] SLABÝ, R. Rekonstrukce zámeckého parku ve Výšovicích. Karviná. 2005. 31 s. [26] SÝKORA, J. Územní plánování vesnic a krajiny: urbanismus 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 226 s. ISBN 80-01-02641-8. [27] ŠAFÁŘ, J. a kol. Chráněná území ČR: Olomoucko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. ISBN 80-86064-46-08. [28] Dotazník : pro soupis veřejných i soukromých parků a obor. vzácných cizokrajných i zdejších dřevin a rostlinných památek přírodních v Československé republice. In . Průhonice : Průhonice, 1926. s. 4.


60

Internetové zdroje [1]

Florentská charta. Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví [online]. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2007, 128 - 160 [cit. 2012-0318]. sv 1. ISBN 978-80-87104-14-9.

[2]

KŘIVÁNEK, Tomáš. Zajímavosti. IBC oficce petanque [online]. [cit. 2012-0415]. Dostupné z: http://www.ibc-office-petanque.com/cz/zajimavosti.

[3]

MAŘÍKOVÁ, P. Venkov a jeho obraz ve vnímání lidí. Praha, 2007. Dostupné z: geography.cz/attachements/maříková%201%20bez%20obr.ppt.

[4]

Rekreace a rekreační potenciál území. Vyplnto.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/rekreace-a-rekreacnipotenci/.

[5]

Specifická bezpečnostní pravidla PSZV pro stavbu a provoz lanových překážek: Profesní

sdružení

pro

zážitkové

vzdělání.

2008.

Dostupné

z:

http://adm.jinsoft.cz/GetFile.ashx?File=8-Bezpecnostni-pravidla-PSZV-Lanoveprekazky-2008001.pdf [6]

Statistické údaje. Výšovice obec - Základní informace. Http://www.vysovice.cz [online].

2012

[cit.

2012-03-26].

Dostupné

z:

http://www.vysovice.cz/index.php?nid=4348&lid=cs&oid=554645. [7]

Výšovice obec – Spolky a kluby. Http://www.vysovice.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-26].

Dostupné

z:

http://www.vysovice.cz/index.php?nid=4348&lid=cs&oid=551954.

Mapové zdroje [1]

Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR. 1:50 000. ČÚZK, 2008.

[2]

Geologická mapa ČR. Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/.

[3]

Geomorfologická mapa ČR. Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/.

[4]

Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB. Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/.


[5]

61

Mapy.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-09]. Mapy.cz. Dostupné z WWW: .

[6]

Mapy 1. vojenského mapování. Mapové listy: Morava - 51. 2nd Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna. © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz. © Datový podklad Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz. © PLANstudio, 2005-09. [cit. 2010_04_09].

Dostupný

z WWW:

. [7]

Mapy 2. vojenského mapování. Mapové listy: Morava - O_8_IV. 2nd Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna. © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz. © Datový podklad Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz. © PLANstudio, 2005-09.

[cit.

2010_04_09].

Dostupný

z WWW:

. [8]

Mapy 3. vojenského mapování. Mapové listy: Morava – 4258_8. © digitalizace AOPK ČR, zoomify aplikace Laboratoř geoinformatiky UJEP. [cit. 2010_04_09]. Dostupný

z WWW:

. [9]

Potenciální přirozená vegetace. Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 201203-25]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/.

[10] Silniční a dálniční síť ČR. Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/. [11] Turistická mapa. Mapy.cz [online]. [cit. 2010-04-09]. Dostupné z WWW: .


62

Instituce [1]

Moravský zemský archiv Brno (MZA): fond D9 sign. 3002, D22 sign. 148, fond F269 Velkostatek Výšovice

[2]

Muzeum Prostějovska v Prostějově: fotografie kat.č. Og312, Og904

[3]

Památkový ústav Brno (PÚ): fotografie inv.č. 49330, 49331, Výšovice – povolení postavit sběrnu mléka na parcele zámeckého objektu, in. č. 285, 568, 754, 3370, 3372, 3590, Výšovice – zámek a oprava zámku, in. č. 1573, 2078, 3032, 3134, 3588, 3718/49, 3730, 6324/49, Výšovice – prohlídka zámku a parku, in. č. 1565, 1960, 2374, Výšovice – kácení stromů, in.č. 152, 214

[4]

Památkový ústav Olomouc (PÚ): Evidenční listy nemovitých kulturních památek pořadové čísla: 5866, 5867, 5868, 5869, 5870, 5871, 5872, 26896/7-5866, Ing. Jozef Laššák

[5]

Státní okresní archiv Prostějov (SOkA): fond MNV Výšovice, inv. č. 22, 30, 31, 58, 72, 80, 141, 142, AO Výšovice, inv. č. 1, 19, 62, 67, 74, 75, Sbírka fotografií a negativů, signatura L 176/1


Přílohy Mapové přílohy Širší vztahy Land use Provozní vztahy Rekreační potenciál sídla Inventarizace parku Současný stav parku Územní plán Metodika dendrologického potenciálu Dotazníky Fotodokumentace Návrh

63

ROZVOJ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU

Recommend Documents