Rozvoj česko-kanadské spolupráce

3 / 2 0 1 6

P A R L A M E N T

Č E S K É

R E P U B L I K Y

Rozvoj česko-kanadské spolupráce obalka_1.indd 1

4.8.16 12:20

O B S A H 1 Editorial předsedy Senátu

Schůze Senátu

2

2 Schůze Senátu Sylva Kyselová, Jan Knotek 4 Česko-kanadská spolupráce Eva Davidová 6 20. výročí ustavení Senátu Pavlína Heřmánková 9 Přísnější pravidla pro držení zbraní? Petr Gawlas 10 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Jan Žaloudík 12 Patří dětští zločinci za mříže? Miroslav Antl a Eliška Wagnerová

Zahraniční cesta do Kanady

4

14 Rozhovor s Tomášem Grulichem, předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Denisa Čermáková 16 Senátoři na cestách po českých regionech Jiří Vosecký a Jan Horník 17 Volby do Senátu 2016 18 Fotoreportáž – Valdštejnská jízdárna Irena Michálková 20 Zahraniční politika 22 Senátor a jeho region Ivana Cabrnochová a Jiří Vosecký 24 Stalo se 26 Návrhy Senátu na státní vyznamenání Tereza Michálková

28 Předsedové parlamentů Slovenska a Polska v Senátu Eva Davidová

20. výročí ustavení Senátu Parlamentu ČR

6

29 Regionální kaleidoskop 34 Zaslechnuto na schůzích Senátu 35 Z historie Tomáš Bruner 36 Křížovka o cenu 3. strana obálky Ve stručnosti

Foto na titulní straně: Eva Davidová

obalka_2.indd 2

4.8.16 12:19

01_Editorial-b 4.8.16 12:13 Stránka 1

E D I T O R I A L

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Senát Parlamentu České republiky si letos připomíná 20 let své existence. Domnívám se, že za tu dobu se nám již podařilo nezanedbatelnou část naší veřejnosti přesvědčit, že existence horní parlamentní komory má smysl, a to nejen ve výjimečných případech, kdy funguje jako tzv. pojistka demokracie a záruka stability ústavního pořádku republiky (vzpomeňme jen na zákonná opatření v období Rusnokovy vlády), ale i v rámci běžného legislativního provozu. Přesto není důvod k nějakým velkým oslavám. Nelze totiž zastírat, že mnoho lidí význam dvoukomorového parlamentu stále nechápe a pokládá ho za zbytečný luxus. Není to jen problém Senátu, ale i Poslanecké sněmovny. Možná jde i o to, že pro média jsou atraktivnější některá selhání několika konkrétních jednotlivců než „nudné“ zprávy o mravenčí legislativní práci, které se poctivě věnuje většina senátorů i poslanců. Je to svým způsobem pochopitelné, protože tak média prostě fungují. Ale je to škoda. Připomínka senátního jubilea na stranách 6 až 8 je naopak spíše střídmá, její základ tvoří některá zajímavá data týkající se dvaceti let působení horní komory. Vždycky jsem byl toho názoru, že oslavovat se má především prací. Jedině konkrétními výsledky a v moderní době také jejich srozumitelnou prezentací přesvědčíme veřejnost, že dvoukomorový zastupitelský orgán má podstatně více výhod než nevýhod. Pokud už by měl být někdo oslavován, tak spíše některé osobnosti, které Senát navrhuje prezidentu republiky na udělení státního vyznamenání. Jejich soupis naleznete na stranách 26 a 27. Jsou to často lidé, kteří se svou statečností, nadáním, poctivou prací a výjimečnými výsledky zásadním způsobem zasloužili nejen o stát, ale i o šíření jeho dobrého jména ve světě. Z méně potěšujících témat se v tomto čísle věnujeme např. možnému snížení věkové hranice u trestní odpovědnosti (senátor Miroslav Antl a senátorka Eliška Wagnerová) nebo přísnějším pravidlům pro držení zbraní (senátor Petr Gawlas). Obojí jsou to bohužel otázky, které musí naše společnost v této době akutně řešit.

–1

02_03_schuze 4.8.16 12:21 Stránka 2

L E G I S L A T I V A

SCHŮZE SENÁTU V Senátu se od května do července konaly celkem tři schůze. Na těchto schůzích senátoři projednali celkem 69 bodů. Poslanecká sněmovna v tomto období postoupila Senátu 31 návrhů zákonů. Senátoři 24 z nich schválili, dva zamítli, k jednomu přijali návrh nezabývat se a pět vrátili Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které Poslanecká sněmovna ve dvou případech akceptovala a ve dvou případech setrvala na svém znění; o jednom zákonu bude hlasovat až na své schůzi v září.

Senátní „ne“ rozšíření pravomocí NKÚ Téměř na den přesně po dvou letech od předložení pokračoval Senát v projednávání novely Ústavy měnící kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který měl nově namísto kontroly hospodaření se státním majetkem vykonávat kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Důvodem bylo postoupení prováděcího zákona, bez kterého Senát nemohl projednávání dokončit. Po rozsáhlé diskusi, ve které vystoupilo více

2–

než 20 účastníků včetně prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, však ani jeden z návrhů (schválit a zamítnout) nezískal dostatečný počet hlasů. Návrh tak nebyl přijat, jelikož bez souhlasu Senátu nelze Ústavu měnit.

První krok k elektronizaci Sbírky zákonů Návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů si klade za cíl provedení nezbytných změn právního řádu souvisejících se zásadní modernizací a elektronizací tvorby a vyhlašování právních předpisů. Návrh náleží do šir-

02_03_schuze 4.8.16 12:21 Stránka 3

Senátoři se po odborné debatě rozhodli přijmout pozměňovací návrh, kterým se vypouští odčinění nemajetkové újmy z kompetence správních orgánů při rozhodování o přestupcích ve všech ustanoveních návrhu nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Poslanecká sněmovna se s názorem Senátu ztotožnila a schválila jej ve znění postoupeném Senátem.

Senátní iniciativy

Senátor Zdeněk Papoušek při čekání na projednání návrhu, který inicioval.

šího rámce cílů vlády v oblasti tzv. e-Governmentu neboli elektronizace výkonu veřejné správy. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zavedení bezplatné právně závazné elektronické podoby Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. V současné době neposkytuje text novely právního předpisu v podobě jednotlivých novelizačních bodů uspokojivý a srozumitelný přehled o navrhovaných změnách právního předpisu. Nově tak bude každá novela obsahovat také právně závazné a úplné znění předpisů dotčených novelou s vyznačením přijatých změn. Návrh dále směřuje ke zkvalitnění a vyšší efektivitě legislativního procesu, neboť bude předkládán prostřednictvím elektronického systému tvorby právního předpisu. Senátoři tento návrh zákona velkou většinou schválili. Pro pořádek je třeba uvést, že s tím související zákon měnící další zákony odložili a budou se jím zabývat na některém z příštích zasedání. Tento zákon totiž obsahuje i změnu Jednacího řádu Senátu, a tak senátoři využili možnosti, kterou jim dává Ústava České republiky (Čl. 40), aby vytvořili větší časový prostor k další diskusi.

Zákon o odpovědnosti za přestupky – nový přístup k řešení přestupků Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich si klade za cíl vytvořit jednotnou a komplexní právní úpravu odpovědnosti fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob za porušení veřejnoprávních povinností, které jsou jim uloženy v zákonech upravujících jednotlivé úseky veřejné správy. Návrh zákona zavádí jednotný pojem přestupek jako označení pro protiprávní čin spáchaný fyzickou, právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, za který tato osoba na základě zákona nese správně-právní odpovědnost. Pojem přestupek tak nahradí dosavadní pojem jiný správní delikt užívaný v jednotlivých zákonech pro označení protiprávních činů právnických a podnikajících fyzických osob. Návrh zákona dále obsahuje novou úpravu promlčecí doby, jejímž uplynutím odpovědnost za přestupek zaniká. Podle návrhu bude délka promlčecí doby jeden nebo tři roky, a to podle závažnosti přestupku. Je také upravena možnost přerušení promlčecí doby, v takovém případě je stanovena maximální délka promlčecí doby na tři roky. U závažnějších přestupků pak na pět let.

I na své červencové schůzi Senát pokračoval v přípravách svých zákonodárných iniciativ. Ve druhém čtení byly schváleny další dvě. První z nich je novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů navržená senátorkou Miluší Horskou, senátorem Zbyňkem Linhartem a dalšími, jejíž ambicí je snížit administrativní zatížení při vyřizování dotací do 50 000 Kč. Druhou pak novela zákonů o místním a krajském referendu připravená senátorkou Eliškou Wagnerovou a dalšími senátory, která má za cíl souběžné konání místních referend s volbami. Rekordní podporu měla také novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou spolu s iniciátorem, senátorem Zdeňkem Papouškem, podepsalo dalších 40 senátorů. Na této schůzi byla postoupena k projednání výborům Senátu. Senát se také zabýval návrhem předloženým Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, kterým se mění ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Tento návrh však podporu senátorek a senátorů nezískal.

Senát se věnoval brexitu, eGovernmentu i ocelářství v Evropě Na své červnové schůzi se Senát zabýval řadou evropských tisků. Jedním z témat byl Konvergenční program České republiky a Národní program reforem, jakož i doporučení Rady k těmto dokumentům. Ve svém usnesení Senát považuje za důležité, aby vláda zesílila své úsilí o zvýšení dostupnosti elektronické veřejné správy pro občany a podniky, zastává názor, že je třeba věnovat více úsilí i zjednodušování daňového systému a snižování relativně vysokých nákladů spojených s placením daní, a je přesvědčen, že je nutné zásadně kvantitativně i kvalitativně posílit podporu oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Při projednávání Sdělení Komise „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“ Senát upozornil, že v souvislosti s nesplněním všech podmínek vyžadovaných k udělení statutu tržní ekonomiky Číně by jeho udělení vedlo k prudkému zhoršení situace ocelářského průmyslu a navazujících odvětví v ČR, a zdůraznil důležitost konkurenceschopnosti cen energií v EU a vyvážené politiky na ochranu klimatu včetně systému obchodování s povolenkami pro úspěšnou budoucnost evropského ocelářství. Dále se Senát zabýval například návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Balíčkem k inteligentním hranicím nebo Akčním plánem EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – Urychlování digitální transformace veřejné správy. Pozornost Senát věnoval také programu jednání červnové Evropské rady, pozicím vlády ČR a závěrům z tohoto jednání, se kterými Senát seznámil předseda vlády Bohuslav Sobotka. Následná diskuse se týkala nejen brexitu, ale i novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která umožní pokračovat ve stavbě dálnic, rychlostních silnic či železničních koridorů. Sylva Kyselová ředitelka senátní sekce a organizačního odboru Kanceláře Senátu Jan Knotek koordinátor schůze Senátu –3

04_05_kanada 4.8.16 12:23 Stránka 4

Z A H R A N I Č N Í

C E S T A

ČESKO-KANADSKÁ SPOLUPRÁCE MISE V OTTAVĚ A PODPORA BYZNYSU

Česko-kanadské přátelství a hledání nových obchodních příležitostí – to byla hlavní témata dvou červnových událostí: jednak týdenní oficiální cesty předsedy Senátu s podnikatelskou delegací do Kanady, jednak navazujícího semináře v Senátu. Kanadský velvyslanec v Praze Otto Jelinek věří, že dohoda CETA, která má být podepsána v brzké době, otevře ještě širší prostor pro nové obchodní příležitosti.

N

a organizaci obou akcí se podílela Hospodářská komora ČR, která do Toronta, Ottawy, Montrealu a Calgary přivezla dvacítku českých podnikatelů. Ti tam navázali mnoho slibných obchodních kontaktů. „Do Kanady celých 14 let nepřijel vysoký představitel ČR s podnikatelskou delegací, aby se chopili příležitostí, které druhá největší země světa nabízí. Věřím, že v Kanadě uspějí firmy z farmaceutického nebo strojírenského sektoru, slibný je ale i cestovní ruch nebo oblast technologických inovací,“ shrnul Milan Štěch. Během týdenní cesty jednali politici a podnikatelé s kanadskými ministry a parlamentními šéfy a výbory – a to jak na úrovni federace, tak jednotlivých provincií. Účastnili se také podnikatelských seminářů a setkali se s krajany. Těch žije podle odhadů v Kanadě až 60 tisíc, mnoho z nich dodnes udržuje intenzivní kontakt s rodnou zemí a také mluví perfektně česky. Senátoři se setkali s krajany v torontském Masaryktown a navštívili školu v Calgary, kam

Senátoři navštívili Baťovo muzeum obuvi v Torontu. Vede ho Sonja Baťová, vdova po Tomáši Baťovi mladším.

z Prahy přivezli velké množství knih, hlavně dětských. Předseda Senátu poděkoval místním za to, že bez nároku na honorář učí děti češtinu a udržují tak úzké česko-kanadské vazby. S krajany se předseda Senátu setkal také na českém velvyslanectví v Ottawě. „Velmi rád hovořím s krajany o jejich postojích a zájmech. Překvapilo mě, že někteří mají na dění v ČR, i když jej sledují z velké dálky, jasný názor. Z různých důvodů, většinou vážných politických, opustili svou vlast a nový domov našli v Kanadě, i pro ně musíme udržovat mezi Českem a Kanadou dobré vztahy,“ řekl Milan Štěch. Děti v Calgary, které se svými vrstevníky hovoří anglicky i francouzsky, vedou jejich rodiče také k češtině. Předseda Senátu naslouchal s dětmi povídce českého spisovatele Zdeňka Hanky, žijícího v Kanadě.

4–

Nová dohoda přinese progresivní vývoj obchodních vztahů Jedním z hlavních témat rozhovorů byla dohoda CETA o obchodní a hospodářské spolupráci mezi EU a Kanadou. CETA přinese zrušení

04_05_kanada 4.8.16 12:23 Stránka 5

vyslanec Kanady v ČR Otto Jelinek. „Podle mých informací by mohla být ratifikace dohody CETA po britském referendu o brexitu ještě rychlejší, než se původně plánovalo,“ dodal Jelinek. „Opět jsme měli příležitost přesvědčit se o tom, že Česká republika má v Kanadě velice dobrý ohlas. Může to pro nás být impulzem pro to, pracovat intenzivně na dalším vytváření dobrého obrazu českých podnikatelů v Kanadě. Věřím, že se podaří dohodu CETA na konci tohoto roku dokončit a Kanada bude sloužit pro české firmy jako most do USA,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora plánuje návaznou oborově zaměřenou podnikatelskou misi pro firmy z oblasti zdravotnictví, zdravotní techniky a životního prostředí, která by se měla uskutečnit na podzim tohoto roku.

Českým krajanům žijícím v Calgary a okolí předal velvyslanec Pavel Hrnčíř symboly české státnosti, státní znak a vlajku.

většiny cel, umožní českým podnikatelům přístup ke kanadským státním zakázkám a také vzájemné uznávání certifikátů. Ratifikována by měla být letos a začít platit na začátku roku 2017. Při jednání s předsedou Senátu Milanem Štěchem to řekla kanadská ministryně mezinárodního obchodu Chrystie Freelandová. „Česká republika je významným státem EU a stabilním partnerem Kanady. Doufám, že nám pomůžete přesvědčit své partnery a sousedy o výhodnosti této smlouvy,“ řekla kanadská ministryně mezinárodního obchodu.

Senátní seminář potvrdil zájem podnikatelů o Kanadu Na úspěšnou návštěvu Kanady pak s měsíčním odstupem navázal senátní seminář, na jehož organizaci se podílelo také Velvyslanectví Kanady v ČR. „Vztahy mezi Českou republikou a Kanadou jsou historicky výborné a dohoda CETA otevírá ještě širší prostor pro nové obchodní příležitosti, mimo jiné v tak klíčových oblastech, jako je ICT, výzkum a vývoj či inovace,“ uvedl k hlavnímu tématu semináře vel-

Velvyslanec Otto Jelinek na semináři v Senátu.

Otto Jelinek končí ve funkci Předseda Senátu Milan Štěch se pak s kanadským velvyslancem Jelinkem setkal ještě v poslední červnový den, kdy navštívil při příležitosti Dne Kanady oslavu tohoto svátku na velvyslanectví. Otto Jelinek letos končí v pozici kanadského velvyslance v Praze, předseda Štěch mu proto poděkoval za jeho práci a obrovský přínos při budování skvělých česko-kanadských vztahů. Eva Davidová tisková tajemnice Senátu

Společná fotografie senátní a podnikatelské delegace před budovou federálního parlamentu v Ottawě.

–5

2 0

L E T

S E N Á T U

20. VÝROČÍ USTAVENÍ SENÁTU PARLAMENTU ČR V letošním roce si Senát Parlamentu ČR připomíná 20. výročí svého ustavení. Podívejme se na zajímavá fakta a čísla a připomeňme si některé momenty, které uplynulé dvě dekády ve Valdštejnském paláci přinesly.

P

řestože dvoukomorový Parlament zakotvila již Ústava České republiky, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993, k faktickému ustavení Senátu došlo až takřka o čtyři roky později. Svou roli v pozdějším ustavení horní komory Parlamentu sehrála nejen nechuť části politického spektra k existenci druhého zákonodárného tělesa, ale rovněž skutečnost, že sami jeho příznivci se zpočátku nemohli shodnout, jakou roli by druhá parlamentní komora měla v českém ústavním systému zastávat a jaké kompetence by jí měly být dány do vínku. Ustavující schůze Senátu se konečně konala 18. prosince 1996. Sešlo se na ní všech 81 senátorů, kteří byli zvoleni o měsíc dříve – v listopadu roku 1996. Třetina senátorů měla mandát na šest let, třetina na čtyři roky a třetina na dva roky. Výjimečné zvolení všech 81 senátorů a zkrácení mandátu části z nich umožnilo, že v dalších řádných volbách, tedy v letech 1998 a 2000, mohli občané zvolit senátory s již standardně šestiletým mandátem. Ustavující schůzi řídil doyen senátorského sboru Jaroslav Musial a účastnil se jí tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman a předseda vlády Václav Klaus. Slib senátora, jehož znění zakotvuje Ústava ČR, přečetl za všechny nejmladší ze senátorů Mirek Topolánek. V průběhu Ustavující schůze zvolili senátorky a senátoři ve 2. kole volby většinou 41 hlasů předsedou Senátu senátora Petra Pitharta.

Ustavující schůzi Senátu řídil doyen senátorského sboru Jaroslav Musial.

Senátoři a funkcionáři Senátu Za uplynulých 10 funkčních období se v senátních lavicích vystřídalo celkem 266 senátorek a senátorů, které čeští občané zvolili v 10 řádných a 9 doplňovacích volbách. Předsedou Senátu v 1., 3. a 4. funkčním období, tedy v letech 1996–1998 a 2000–2004, byl Petr Pithart. Předsedkyní Senátu pro 2. funkční období, konkrétně v letech 1998–2000, byla zvolena Libuše Benešová. Od konce roku 2004 do konce roku 2010, tedy

Ustavující schůze Senátu se konala v Hlavním sále Valdštejnského paláce. V Jednacím sále zasedají senátoři od roku 1998, kdy byla dokončena jeho rekonstrukce.

6–

Senátorky a senátoři 1. funkčního období Senátu.

v 5., 6. a 7. funkčním období, zastával post předsedy Senátu Přemysl Sobotka. V 8., 9. a 10. funkčním období, tedy od listopadu roku 2010, předsedá Senátu Milan Štěch.

Legislativní činnost Hlavním posláním Senátu je činnost zákonodárná. Návrhy zákonů posuzují senátoři nejprve ve výborech a následně o nich vedou rozpravu a rozhodují na schůzích Senátu. Během uplynulých dvou desetiletí se konalo 215 schůzí Senátu. Celkem tak v senátních lavicích strávili zákonodárci 473 dnů. Na pořadu těchto schůzí bylo 4 771 bodů. Z toho konkrétně 2 048 návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou. 70 % předložených návrhů Senát podpořil, případně se jimi nezabýval nebo k nim nepřijal usnesení, k 30 % přijala komora pozměňovací návrhy nebo je zamítla, a vrátila je tak k projednání Poslanecké sněmovně. Senát svou činností totiž zásadně eliminuje situace, kdy by v platnost vstoupil věcně nebo legislativně nekvalitní zákon, který by mohl poškodit občany, státní rozpočet nebo například obce. Právě především ve snaze zabránit přijetí špatných a nekvalitních zákonů tak vrátil Senát Poslanecké sněmovně konkrétně již 486 zákonů s pozměňovacími návrhy. Ve 287 případech následně schválili poslanci návrh ve znění postoupeném Senátem, ve 175 případech schválili původní znění a ve 23 případech nebyl zákon přijat. O jednom vráceném zákonu pak rozhodne Poslanecká sněmovna na své schůzi v září. K jedněm z nejožehavějších bodů, které senátoři v uplynulých dvou desetiletích projednávali, patřil vládní návrh financování nákupu 24 nadzvukových letadel JAS 39 Gripen pro potřeby české armády. Právě v roce 2002 senátoři vetovali nákup těchto stíhaček za 60 miliard korun a vláda nakonec dala přednost jejich dlouhodobému pronájmu, který vyšel o dvě třetiny levněji. Senát tím prakticky rozpočtu České republiky ušetřil 40 miliard korun. Další miliardy ve státním rozpočtu zachránil Senát, když například v roce 2011 opravil podstatné chyby v předloze, zakotvující pravidla pro provozování hazardu a jeho zdanění. Tehdy Poslanecká sněmovna předložila normu s řadou kritických legislativních i věcných chyb. Původní návrh počítal s tím, že provozovatelé loterií budou odvody z hazardu přerozdělovat přes nadace. Sněmovnou schválené znění však ani neřešilo vymahatelnost těchto odvodů a opomenulo zakotvit povinnost provozovatelů hazardu platit obcím poplatky z každého hracího automatu a videoloterijního terminálu. Hrozilo tak, že stát a obce přijdou o více než 8 miliard korun. Senát normu opravil a poslal zpět Poslanecké sněmovně.

Zákonodárná iniciativa Důležitou pravomocí Senátu je legislativní iniciativa. Za uplynulých 20 let využili senátoři tento institut 204krát. Celkem 37 senátních iniciativ pak zdárně prošlo zákonodárným procesem a vstoupilo v platnost. Z hlediska naplňování občanských práv je jedním z nejzajímavějších a v praxi čím dál intenzivněji využívaným zákon o svobodném přístupu k informacím. Ten státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejným institucím zakotvil povinnost aktivně nebo na vyžádání poskytovat informace, které se vztahují k jejich působnosti. Tím se naplňuje právo občanů na přístup k informacím, které jim garantuje Listina základních práv a svobod. Senátoři iniciovali přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím již v 1. funkčním období. Po četných debatách a jednáních v obou komorách Parlamentu se ho nakonec podařilo schválit. Další senátní iniciativa, která se dočkala podpory napříč politickým spektrem, byla předloha, díky níž byly v roce 2012 oficiálně uznány zásluhy účastníků květnového protifašistického povstání v roce 1945. Předkladatelům zákona se zároveň podařilo prosadit, aby se 5. květen jakožto významný den nadále připomínal jako České národní povstání.

Na happeningu k přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím ve Valdštejnské zahradě v květnu roku 1999 vystoupil předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Michael Žantovský.

–7

2 0

L E T

S E N Á T U

mého práva nebo nezbytné změny zákona o veřejných zakázkách. Dlužno dodat, že všechna zákonná opatření Senátu nově zvolená Poslanecká sněmovna na své první schůzi potvrdila.

Petice a veřejná slyšení

Předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová na 14. schůzi Senátu v 9. funkčním období, v rámci níž senátoři projednávali čtyři vládní návrhy zákonných opatření Senátu.

Senát jako ústavní pojistka V 9. funkčním období obstál Senát se ctí v nelehkém úkolu, který mu dramatická politická situace v zemi přinesla. Potvrdil, že funguje jako skutečná ústavní pojistka, pilíř kontinuity a stability České republiky. Po politickém zemětřesení v polovině roku 2013, které ukončilo vládu Petra Nečase, umožnilo ustavení kabinetu Jiřího Rusnoka, kterému ovšem nebyla vyslovena důvěra, a finálně byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, fungoval Senát jako jediná zákonodárná komora v zemi. S některými legislativními opatřeními nebylo možné čekat, až občané zvolí nové poslance. Poprvé v novodobé historii tak byla přijata čtyři zákonná opatření Senátu v záležitostech, které nesnesly odkladu. Konkrétně se jednalo o změny týkající se všeobecného zdravotního pojištění, přizpůsobení daňové oblasti rekodifikaci soukro-

Senátorky a senátoři jubilejního 10. funkčního období Senátu.

8–

Od roku 1996 přijal Senát celkem 798 petic. Rekordními byly z tohoto pohledu roky 2001, kdy občané Senátu adresovali 102 petic, a 2002, kdy bylo předáno senátorům dokonce 132 petic. Z celkového počtu podpořilo 59 petic více než 10 tisíc občanů. Podle usnesení z roku 2005 se přitom senátoři peticemi, které mají alespoň 10 tisíc signatářů, zabývají nejen v rámci příslušného výboru, ale taktéž na plénu Senátu. Témata, která občané prostřednictvím petic hájili nebo prosazovali, byla zároveň předmětem nespočtu veřejných slyšení, která uspořádaly senátní výbory a na kterých petenti a další zainteresované strany objasňovali svoje stanoviska. Na úrovni Senátu se pak konalo celkem 16 veřejných slyšení. Pavlína Heřmánková ředitelka odboru vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu Všechny údaje v tomto článku uvedeny ke dni 20. července 2016. Zdroj: organizační odbor Kanceláře Senátu a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu.

Řadu dalších zajímavých informací z dvacetileté historie Senátu Parlamentu ČR se zájemci dozvědí na výstavě, kterou při příležitosti senátního výročí uspořádala Kancelář Senátu v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce. Výstava se koná pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha. Potrvá až do 8. ledna 2017. Otevřeno o víkendech a státních svátcích 10.00–18.00, od října do 17.00, listopad až leden otevřeno první víkend v měsíci a státní svátky 10.00–16.00. Vstup volný.

09_Komentar 4.8.16 12:25 Stránka 9

K O M E N T Á Ř

S E N Á T O R A

PŘÍSNĚJŠÍ PRAVIDLA PRO DRŽENÍ ZBRANÍ? Stejně jako většina jeho kolegů podpořil senátor Petr Gawlas nesouhlasné stanovisko k evropské směrnici o držení zbraní, kterou projednávalo dubnové plénum Senátu. Podle něj by Evropská komise měla zvolit efektivnější způsob, jak se vyrovnat s aktuálními teroristickými hrozbami.

E

vropská směrnice si očividně vytkla za cíl odzbrojení legálních držitelů zbraní v celé Evropě. Pokud je cílem této směrnice snížit obranyschopnost Evropanů před lupiči, násilníky a dalšími majiteli nelegálně držených zbraní, pak nezbývá než konstatovat, že cíle bylo dosaženo. Dle mého názoru se v daném případě jedná o to, že Evropská komise si neumí efektivně poradit s aktuální hrozbou terorismu a hledá zástupné cíle. Fakt, že podobné kroky v otázce bezpečnosti nepřinesou zhola nic a povedou spíše k dalšímu ohrožení evropských občanů, jaksi nehodlá vnímat a já mám obavy, že podobným směrnicím není zdaleka konec. V této souvislosti mě mrzí, že podobně nesouhlasný postoj jako Česká republika nezastává více evropských zemí. Doufejme proto spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem, že se při společných jednáních s europoslanci podaří změnit a upravit alespoň některá ustanovení ze současné podoby textu. Jedním z důvodů, proč tento návrh prošel tak hladce, je fakt, že v části evropských zemí je již striktní omezování držení zbraní standardem. To, že tyto regulace dle statistik nevedou ke snížení počtu trestných činů, unijním politikům zřejmě nevadí. Některé členské země jdou dokonce ještě dál a sahají až k zákazům teleskopických obušků a pepřových sprejů. Přitom odborníci se shodují na tom, že ČR má jednu z nejlepších a nejefektivnějších zbraňových legislativ v Evropě. Naprosto seriózně tvrdím, že Evropa by měla spíše opisovat od nás, než abychom my následovali její nesmyslná nařízení. Počet trestných činů spáchaných střelnými zbraněmi je u nás statisticky velmi nízký, a to dokonce i ve srovnání se zeměmi, kde již nyní platí velmi striktní zbraňová legislativa. Pokud u nás již dojde k tragickým událostem, které mají úzkou spojitost právě s problematikou zbraní a střeliva, dokáže na to naše legislativa pružně reagovat. Jako příklad zde uvedu Senátem nedávno projednávanou a schválenou novelu zákona o střelných zbraních, která je určitou reakcí na dvě traumatizující události, ke kterým u nás došlo v nedávné minulosti a které se dotýkají problematiky zbraní a střeliva.

Jednak se jedná o oblast regulující nakládání s municí v civilním podnikatelském sektoru. Jak to dopadá, když se tato problematika nezvládne, jsme viděli na příkladu muničního skladu ve Vrběticích. Nemám nejmenších pochyb o tom, že zavedení muničních licencí, nastavení přísnějších pravidel pro přepravu munice a ustanovení a definování pojmu muničního skladiště je krokem, který povede k lepší a bezpečnější manipulaci se střelivem. Další oblastí zájmu novely je účinnější prověřování požadavků na zdravotní způsobilost držitelů zbrojních průkazů. Zde vítám zejména novinku v podobě oprávnění kteréhokoliv lékaře, který má důvodné podezření na nebezpečnost pacienta, dotázat se Policie ČR, zda tento není držitelem zbrojního průkazu, a povinnost oznámit své podezření posuzujícímu lékaři. V akutních případech bude možno vyrozumět přímo Policii ČR. Schvaluji také bezpečnostní opatření pro ty případy, kde se další držení zbraně stává rizikovým. Zde se stanoví možnost předběžného policejního zadržení zbraně včetně střeliva a příslušných dokladů. Naše legislativa v těchto případech dokázala efektivně zareagovat na aktuální problémy. Kéž by se podobným směrem vydala také Evropská komise namísto dalšího prosazování sebedestrukční bezpečnostní politiky. Petr Gawlas místopředseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí –9

10_11_vyborC 4.8.16 12:26 Stránka 10

Z   Č I N N O S T I

V Ý B O R Ů

VÝBOR PRO ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKU

LEGISLATIVNÍ ÚPRAVY SE STRATEGICKÝM DOPADEM PRO ZDRAVOTNICTVÍ Problematika zdravotních a sociálních jistot patří ke stálým základům agendy moderního státu, protože se v průběhu života dotýká každého občana i jeho blízkých. Dvojnásob to pak platí, jsou-li občané nebo rodina zdravotně či sociálně oslabeni nebo znevýhodněni. Jde nepochybně o problematiku mnohorozměrnou, kterou Poslanecká sněmovna na rozdíl od Senátu dělí do samostatných výborů zdravotního a sociálního. Jsme rádi, že se hlavně v posledních dvou letech dařilo více provázat práci výborů obou komor na společných schůzích a odborných seminářích.

Mít, či nemít kontrolu nad daty o zdravotní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění? Jakkoli je to skoro k neuvěření, nemělo vedení rezortu zdravotnictví po celé čtvrtstoletí zákonný přístup k mnohým průběžným a kumulativním informacím, které ze všech zdravotnických zařízení běžně a pravidelně dostávají zdravotní pojišťovny. A to při deklarované odpovědnosti státu za organizaci zdravotní péče a prevence, stálém povídání o elektronizaci zdravotnictví, racionalizaci výdajů a efektivitě zdravotní péče, které jsou bez reálné dostupnosti spolehlivých údajů jen prázdnými slovy. Chyběla také jednotná registrace zdravotnických pracovníků, jak ji běžně známe třeba u řidičů motorových vozidel nebo myslivců. Novela zákona o zdravotních službách (372/2011 Sb.), která napravuje právě chaotickou situaci v oblasti zdravotnických informací a řízení zdravotní péče, tak patří k hlavním a strategickým legislativním opatřením.

Oponenti se bojí zneužití osobních údajů Již při projednávání novely v Poslanecké sněmovně, ale pak i v senátním výboru a na plénu byly minoritními oponenty vnášeny obavy ze zneužití zdravotních údajů v důsledku jejich zpřístupnění pro řízení rezortu. Je s podivem, že se tyto hlasy neozývaly po řadu uplynulých let charakterizovaných disperzními toky zdravotnických informací mezi zprvu dvaceti sedmi, nyní již sedmi zdravotními pojišťovnami, ovšem také v obskurních a semiprivátních projektech, jako byl třeba IZIP. Podezřelým ze zneužití se tak paradoxně stal až stát a vedení rezortu, odpovědné za řízení a stav zdravotnictví, a jeho Ústav zdravotnických informací a statistiky jako konečně oživená státní instituce s přísnými pravidly a plnou veřejnou kontrolou. Tyto námitky oponentů v jednání neuspěly, zejména když pravidla pro využívání kumulativních dat o péči hra10 –

zené z veřejného pojištění jsou stanovena se souhlasem Úřadu pro ochranu osobních údajů a v přímé spolupráci s vedením zdravotních pojišťoven. Korektivní novela zákona o zdravotních službách nakonec velkou většinou prošla. Umožňuje to posunout se konečně po dlouhých nepřehledných letech k transparenci a vyspělejšímu standardu, kdy veřejné prostředky a údaje o nakládání s nimi budou pod lepší veřejnou kontrolou také ve zdravotnictví.

Existují výzkum, vývoj a inovace také ve zdravotnictví? Taková otázka se zdá být skoro absurdní a každý samozřejmě odpoví, že ano. Vždyť z každodenních mediálních zpráv i vlastní praxe každý ví, že právě ve zdravotnictví jsou výzkum, vývoj a inovace velmi hojné a permanentně jsou veřejností očekávané a vyhledávané. Inovujeme technologie, léky, diagnostické a léčebné postupy tak hojně, že už ani nestačíme mnohé aplikovatelné výsledky profinancovat, což svědčí o mimořádné dynamice vývoje a inovací zejména v rezortu zdravotnictví. Nevnímá to tak ovšem dosud česká legislativa. Ke klíčovému zákonu o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (130/2002 Sb.), který výzkum, vývoj a inovace definuje a byl nedávno jakoby novelizován, musel výbor a poté i plénum Senátu zaujmout stanovisko touto nedostatečnou úpravou se vůbec nezabývat. Přináší totiž jen technická doplnění na základě evropských norem z roku 2014, která mohla být zapracována už v roce 2015, ale naprosto neodráží skutečný stav v České republice. Není v ní ani slůvko o výzkumu a inovacích ve zdravotnictví. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku si vyjádření k novele musel velmi aktivně vyžádat, protože garanční výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu tento aspekt neřešil. Takže zapracován nebyl ani statut Agentury zdravotnického výzkumu, vzniklé opatřením

10_11_vyborC 4.8.16 12:26 Stránka 11

vlády v roce 2013 a s předpokladem ukotvení v zákoně při jeho nejbližší novelizaci, přestože tato již spravuje stovky výzkumných projektů, hospodaří každoročně asi s miliardou korun z veřejných prostředků a plní ve zdravotnictví analogickou roli jako Grantová agentura ČR nebo Technologická agentura ČR ve výzkumu základním a technickém, ovšem právě se specifikami platnými pro humánní klinický výzkum.

Sluší se vůbec se návrhem zákona nezabývat? Sluší se, je-li to výjimečně nutné jako v tomto případě a existujeli zároveň osobní příslib místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, že již na podzim tohoto roku je připravován vskutku nový zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, odrážející současnou realitu a potřeby příštích let. Senátoři drtivou většinou moudře rozhodli nebránit sice vstupu evropských pravidel, neboť je měnit nemohou ani nechtějí, ale reagovat až na novou podobu zákona, podle daného příslibu již letošní. Opravdu není možné stavět vědu mimo zdravotnictví a zdravotnictví mimo vědu, neboť bychom se pak museli smířit s tím, že budeme léčeni nevědecky a nevyhneme se bez pravidel pro inovace ve zdravotnictví ani některým zbytečným aférám. Nejen výbor, ale snad i celý Senát a zejména Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kam věda kompetenčně spadá, Ministerstvo zdravotnictví, ovšem i nově plánovaný rezort řízení vědy už vnímají, že na očekávaný a vskutku nový zákon bude pozornost soustředěna maximálně. Také proto, aby celonárodní snažení o pokrok a konkurenceschopnost podporou výzkumu a inovací se týkalo všech oblastí a rezortů a nebylo jen historickou doménou některých institucí.

Trpělivě netrpělivé čekání Na mnohém prý je to nejlepší právě příprava. Jenže dvanáct let pokusů, omylů, přiznání a klopotných jednání a příprav na mnoha úrovních by už mohlo stačit. Všichni už víme, že zákony

95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. o specializované způsobilosti (specializačním vzdělávání) lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků se před lety hrubě nepovedly. Byly na počátku projevem zbrkle tápajícího eurohujerství a poté dlouhé kolektivní ignorance, než došlo k probuzení projevy nespokojenosti zejména mladých lékařů i narůstajícím nedostatkem sester. Až poté byla slíbena urychlená náprava, která se však opět táhne několik let. Výbor doufal v projednání novel těchto zákonů už v minulém či nejpozději v tomto roce. Je totiž zřejmé, že více než aktuální platy lékařů a sester nás provozně trápí a ještě budou trápit neujasněné starty mladých zdravotníků.

Existují vůbec nadstranická témata? Právě ve zdravotnictví nepochybně existují. Patří k nim právě ona tři témata zde zmíněná. Veřejná kontrola nad veřejnými prostředky určenými pro zdravotní péči, zdravotnictví jako nemalý, ale legislativně opomenutý prostor pro výzkum a inovace a korekce systému specializačního vzdělávání zdravotníků. Na stranách a hnutích je pouze, s jakou vervou se do prospěšného řešení oněch nadstranických témat pouštějí. Jan Žaloudík předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku

Složení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku: Předseda: Jan Žaloudík Místopředsedové: Alena Dernerová, Milada Emmerová, Vladimír Plaček, Jaroslav Zeman Členové: Ivana Cabrnochová, Daniela Filipiová, Zdeněk Papoušek, Božena Sekaninová, Alena Šromová, Dagmar Terelmešová, Jiří Vosecký

– 11

12_13_polemika1 4.8.16 12:28 Stránka 12

P O L E M I K A

PATŘÍ DĚTŠTÍ ZA Případy agresivity dětí ve školách a násilné činy spáchané nezletilými vedou zákonodárce k návrhům na snížení věku trestní odpovědnosti. Nižší hranice 15 let není v západních zemích nijak výjimečná, ve Velké Británii jsou trestně odpovědné již desetileté děti. Diskusi nad snížením věkové hranice se nebrání ani většina českých politiků. Otázkou ale zůstává, jak nízká by tato hranice měla být a zda by se měla vztahovat jen na vybrané trestné činy.

Za mříže? Ano Podle mého názoru, podepřeného zejména 22letou „prokurátorskou“ praxí při vyšetřování vražd, patří ti nejhorší (zvlášť nebezpeční brutální, cyničtí a současně rozumově vyspělí) dětští zločinci za mříže! U některých dětských vrahů byl dle psychiatrických a psychologických znaleckých posudků vývoj prakticky ukončen – a resocializační prognóza tedy obzvláště ztížena, přičemž mladistvým zločincům hrozí maximálně desetiletý trest vězení, ti mladší se za mříže nedostanou vůbec.

Snížení věkové hranice trestní odpovědnosti je skutečně aktuální a relevantní Nižší hranici než 15 let mají zhruba dvě třetiny evropských zemí. V českých zemích byla stanovena věková hranice trestní odpovědnosti již v roce 1852 rakouským trestním zákonem na 14 let věku – a přetrvala i po roce 1918. Až v roce 1950 byla hranice trestní odpovědnosti posunuta na 15 let věku. Je nepochybné, že za více než 160 let se vývoj výrazně posunul dopředu, mladá generace dříve dospívá, kriminologické výzkumy prokazují, že nebezpečí recidivy narůstá u stále mladších zločinců, přibývá brutalita a cynismus dětských pachatelů. A stačí se podívat, jak se někteří z nich chovají v dětských výchovných a diagnostických ústavech. Stále větší vliv na vývoj a výchovu dětí mají média, TV, internet, mnohdy drsné a krvavé počítačové hry. Přitom možného trestního postihu za přečin ohrožování výchovy dítěte [dle § 201 trestního zákoníku (TrZ)] se prakticky nevyužívá, byť z hlediska zavinění postačí i tzv. nevědomá nedbalost, a tedy samotná „nevýchova“.

Ale na kolik let? Mohl bych uvést dva „mordy“ z Východočeského kraje, kdy některým pachatelům bylo i 11, 12, 13 a 14 let. Podle mnohých psychologů je dítě plně schopno chápat své jednání už od 12 let. Někteří z nich dokonce tvrdí, že nestačí snížit dolní věkovou hranici pro mladistvé, ale ti nejhorší dětští vrazi by měli být stíháni jako dospělí. Rozhodující pro posouzení, jak s takovým dětským pachatelem naložit, vždy závisí na psychologické, popř. i psychiatrické expertize soudního „pedo-znalce“. V zákoně o soudnictví ve věcech mládeže je upravena tzv. relativní trestní odpovědnost, a to ve prospěch mladistvých, uvažované změny by tento pohled výrazně zpřísnily. 12 –

Poslanecký legislativní pokus V současné době je v Poslanecké sněmovně PČR sněmovní tisk č. 817, tj. novela trestního zákoníku a o soudnictví ve věcech mládeže, kterou předložila dne 24. 5. 2016 skupina 40 poslanců. Mj. se zde navrhuje snížení věkové hranice z 15 let na 13 v případě spáchání zvlášť závažného zločinu, za nějž je možno uložit výjimečný trest.

Snížení věkové hranice tedy jen u nejzávažnějších provinění Poslanecký návrh se tedy prakticky týká tzv. kvalifikovaných vražd a dále obecného ohrožení, terorismu, genocidia a některých válečných zločinů, při nichž dojde k úmyslnému usmrcení. Bohužel, s ohledem na imigrační politiku EU nemůžeme do budoucna teror a teroristické útoky vyloučit ani u malých dětí. Je bez diskuse, že i školák by měl vědět, že loupit, znásilňovat a vraždit je trestné. Já bych tedy v tomto katalogu rád viděl i ty nejzávažnější zločiny vydírání, loupeže, znásilnění, pohlavního zneužití aj. (vždy s usmrcením oběti), u nichž bylo možno dříve výjimečný trest uložit. Za správný považuji návrh na zpřísnění výjimečného trestního opatření odnětí svobody u mladistvých zločinců ze stávající sazby 5–10 let na 7–15 let. Naproti tomu u návrhu postrádám zavedení zabezpečovací detence pro nepříčetné pachatele mladší 15 let, nebezpečné svému okolí, na něž zdravotnický personál nestačí.

A co na to Senát? Je nepochybné, že tak zásadní legislativní změna by měla projít řádným legislativním procesem, tj. z iniciativy ministra spravedlnosti, Legislativní radou vlády (po připomínkovém řízení) a teprve po schválení vládou do Parlamentu ČR. Přestože jsem zastáncem snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, uvědomuji si současně, že takováto změna musí projít odbornou diskusí mezi (skutečnými) odborníky a být dokonale připravena k realizaci v praxi. A to určitě není. Uvidíme, zda k nám do horní komory tato novela vůbec dorazí – a v jakém stavu. Pokud by měla být postoupena v aktuálním poslaneckém znění, její šance (alespoň z mého pohledu) nejsou valné. Tedy pokud naše (předpokládaně) moudřejší a uvážlivější parlamentní komora nebude rozhodovat populisticky, anebo dokonce stranicky. Miroslav Antl předseda Ústavně-právního výboru

A

12_13_polemika1 4.8.16 12:28 Stránka 13

ZLOČINCI MŘÍŽE?

Trest jako maximalizace užitku pro společenství i jednotlivce Legitimizace udílení trestu se obvykle dovozuje ze svobodné vůle viníka porušit jemu známý zákaz či příkaz stanovený zákonem, nebo z fiktivní společenské smlouvy, kterou se, podle teorií klasického liberalismu, jednotlivci zavázali, že akceptují státem stanovené tresty za porušení zákonů, protože je to dobré pro ně samotné, jakož i pro společnost. Tak získává zákonodárce právo stanovovat tresty zákonem, a to s presumovaným souhlasem těch, kteří budou v důsledku následné aplikace zákona soudem trestáni. Prvořadým cílem trestního zákona je zabránit a předejít jednáním, která porušují či ohrožují zájmy společenství osob žijících na daném území, přičemž se musí snažit o maximalizaci užitku pro jednotlivé osoby tvořící společenství.

Fikce věku? Naznačené maximy platí pro osoby, které jsou tzv. trestně odpovědné, přičemž trestní odpovědnost se pojí mj. s věkem pachatele skutku, který u nás musí dovršit 15 let. Věk úzce souvisí se svobodnou vůlí, která předpokládá schopnost osoby rozeznat škodlivost vlastního jednání a dále také musí být schopná vědomě se zdržet škodlivého jednání. Lze objektivně stanovit věk, kdy všechny osoby jsou dostatečně zralé k rozeznání a ovládnutí veškerého škodlivého jednání? Těžko, neboť dospívání je značně individualizované, nehledě k tomu, že některé trestněprávní souvislosti jsou tak složité, že jim těžko rozumí i osoba spolehlivě dospělá. Z uvedeného plyne, že věková hranice trestní odpovědnosti určovaná s ohledem na rozumové schopnosti mládeže je do určité míry fikce. Nedostatečná informovanost však platí i pro dospělé. Zde vidím velký dluh školního vzdělávání. Korekcí je relativní trestní odpovědnost mládeže, která zohledňuje mravní vyspělost individuálně a která se uplatňuje od roku 2004. Do popředí především vstupuje zájem společenství, které chce být co nejšířeji chráněno. To je motiv volání po snížení hranice trestní odpovědnosti. Posouzení zákonodárce by nemělo být arbitrární; jinak řečeno – toliko politická vůle nedostačuje. Měla by se opírat o expertní stanoviska psychologů, jakož i o srovnávací ana-

lýzu a inspirovat se i vlastní minulostí. Zákonem o trestním soudnictví nad mládeží z roku 1931 byla stanovena věková hranice na 14 let. Trestní odpovědnost byla prozíravě stanovena jako relativní, zohledňovaly se rozumové schopnosti mladistvého. Zákon byl velmi moderní, avšak okupace a pak únor 48 jeho existenci ukončily. Zákon o trestním stíhání mladistvých z roku 1950 si vetknul úkol vychovat mladistvé k „řádnému životu pracujícího člověka“ a zvýšil hranici pro trestní odpovědnost na 15 let. Zrušil i koncept relativní trestní odpovědnosti mládeže. Při přijímání zákona o soudnictví ve věcech mládeže (2004) bylo Radou Evropy doporučováno, aby byla zakomponována i kategorie „mladých dospělých“, do níž by spadala mládež ve věku 18 až 21. Ta, dle evropských zkušeností, není v určitých ohledech zcela dospělá resp. socializovaná, což se projevuje v relativně omezeném okruhu druhů kriminality, kterou páchá (výtržnictví, koketování s drogami apod.), a měla by být ponechána pod režimem mladistvých. Parlament toto řešení odmítl kvůli příliš mírnému (!) zacházení s mladistvými. Zákon ovšem přinesl návrat k relativní trestní odpovědnosti mládeže, zohledňující jejich mravní vyspělost. Tato pojistka umožňuje snížit hranici trestní odpovědnosti na 14 let, což by byl návrat k tradici, jakož i zařazení se do hlavního středoevropského proudu (Slovensko, Rakousko, SRN).

Spojité nádoby: věk trestní odpovědnosti a způsob trestání Při trestání mladistvých do popředí vystoupí výchovný účel trestu, který je zatím spíš toliko deklarován, nikoliv zajištěn – viz rok staré zjištění štrasburského Výboru proti mučení k poměrům mladistvých odsouzenců ve věznici Všehrdy. Avšak i zajištění řádného výkonu trestu, včetně trestu odnětí svobody, by mělo hrát roli při úvahách o snižování věkové hranice trestní odpovědnosti. Eliška Wagnerová předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

– 13

14_15_rozhovor2 4.8.16 12:32 Stránka 14

NÁLEPKA XENOFOBŮ ČECHŮM NEPATŘÍ Tomáš Grulich předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Vystudoval historii a etnologii, býval i kastelánem a letos s manželkou slaví čtyřicáté výročí svatby. Předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Tomáš Grulich je v Senátu od roku 2006 a patří mezi naše přední odborníky na migraci.

Jste i přes výhrady zastáncem EU, co říkáte na aktuální vývoj a na tzv. brexit? Myslím si, že to není žádná tragédie. Je to spíše zvednutý prst pro Evropskou unii, kam až může zajít neustálý tlak na  integraci států. Je pravda, že jsem zastáncem Evropské unie, a to z důvodů geopolitických. Pro Českou republiku je důležité, abychom měli kontakt směrem na Západ. Neměli bychom ale hledat cestu oběma směry, nejenom na Západ? Vycházím i z historické zkušenosti – z roku 1945, kdy se tehdejší Československo pořád rozkročovalo, stavělo mosty mezi Východem a Západem, až jsme zůstali na Východě. Myslím, že nám nepřináleží dělat mosty, protože to nefunguje, a buď budeme patřit k jedné straně, nebo k druhé. A protože tu negativní zkušenost mám se stranou ruskou, tak chci samozřejmě zůstat na Západě. Jak by se Evropská unie měla nyní zachovat? Měla by si uvědomit, že ztrácí v Británii velice důležitého partnera, který vyvažoval velké státy v EU, tedy Německo a Francii. Německo udělá jistě všechno pro to, aby se Evropská unie udržela. Nesmíme zapomenout, že si v sobě stále nese vinu za druhou světovou válku, takže bylo třeba mít nějakého sebevědomějšího partnera a tím byla právě Velká Británie. Na druhou stranu si nemyslím, že tím, že Velká Británie vystoupí z EU, všechno skončí. I Británie má zájem na spolupráci s Evropou, na zachování obchodních vazeb. A co naopak situace ve Velké Británii, kde jsou sami občané i politici překvapeni z výsledku hlasování. Myslíte, že je to pro Velkou Británii hozená rukavice, nebo naopak cesta, která může vést až k rozpadu království? Měla by to být šance především pro Evropskou unii, nikoliv pro Británii. Evropská unie by měla projít jakousi sebereflexí, uvědomit

14_15_rozhovor2 4.8.16 12:32 Stránka 15

R O Z H O V O R

si, co udělala špatně. Jak říkám, Evropská unie ano, jen by se neměla neustále snažit vše harmonizovat. Členské státy jsou rozdílné, mají rozdílnou kulturu či historickou zkušenost. Nemůžeme státy nutit – a teď to přeháním – mít stejné rohlíky či máslo.

jištěním, s výukou svých dětí. Mají totiž velký zájem o to, aby jejich děti uměly česky. A my bychom měli pracovat na tom, aby se jejich děti česky naučily. Dneska existuje v zahraničí 50 škol, kde se o víkendech mohou děti učit česky.

V čem vlastně vidíte přínos EU pro Českou republiku i Evropu obecně? Jednoznačně bezpečnost. Z toho pak vyplývá zahraniční politika i společný trh. Když mají státy zájem na společném trhu, tak nemají zájem na tom, aby se rozkmotřily.

V dnešní době je poměrně snadné udržovat kontakty s domovinou. Myslíte, že Češi v zahraničí o tu péči stojí? Určitě. Minimálně právě v oblasti vzdělávání. Považuji proto za úspěch senátní iniciativu, kdy se nám podařilo umožnit exulantům získat dvojí občanství. Úspěchem je také, že pokud školy v zahraničí splňují určité podmínky, lze je zařadit do českého vzdělávacího systému. Pokud se rodiny s dětmi vrátí zpátky do Čech, děti mohou pokračovat ve studiu a nemusí dělat žádné rozdílové zkoušky. Čechy v zahraničí trápí záležitosti všedního dne, jako například zda platí rodný list či očkovací průkaz. A právě proto se snažíme o to, aby Ministerstvo zahraničních věcí mohlo koordinovat tyto zdánlivé drobnosti, které ale lidem mohou znepříjemnit život.

Jste historik a etnolog zabývající se národnostními vztahy. Domníváte se, že jsou Češi xenofobní? Rozhodně ne. Je to nálepka, která nám nepatří. A je to hlavně tím, že sami Češi o sobě nemluví dobře. Tak se bohužel chovají i politici. Měli bychom si naše vnitřní záležitosti řešit doma, a ne s nimi chodit ven. Je to chyba, kterou neustále děláme. Narážíte tím například na to, že Česká republika bývá kritizována za svůj přístup k Romům? Mluvil jsem se zástupci Agentury Evropské unie pro lidská práva, která sídlí ve Vídni. Připustili, že v rámci Evropy máme nejvzdělanější romskou populaci a také u nás nejvíce z romských spoluobčanů pracuje. Zároveň mají s vyšší vzdělaností pojem i o svých právech. Záměrně říkám právech, ne povinnostech. Pak se vytváří dojem, že to u nás vypadá hůře, než jak to ve skutečnosti je. Naším národním rysem je, že dokážeme zobecnit jeden příklad na celou populaci, a to je chyba. Netvrdím, že problémy nejsou. Jsou. Především tam, kde jsou ghetta. Ale jsou to problémy lokálního charakteru, ne celorepublikového, čímž to samozřejmě nechci zlehčovat. Je to jen příklad toho, jak na sebe dokážeme plivat a vytvářet v myslích jiných lidí dojem, že jsme xenofobní. Jste předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Dokážete identifikovat nějaké výrazné změny v krajanských komunitách? Posiluje se, nebo se naopak oslabuje jejich pocit přináležitosti k České republice? Je to složitější, protože komunita Čechů v zahraničí není jednotná, nedá se to tedy zobecnit. Kdybych to zjednodušil, tak jsou to komunity, které se ocitly v zahraničí, protože se změnily hranice. Příkladem jsou Češi na Slovensku. Jedná se tedy o skupinu, která se ocitla v cizině náhodou, ne že by tam odešli. Pak je to skupina, která odcházela v 19. století, a to do oblastí, které se nově osidlovaly v Evropě, jako například Ukrajina či Chorvatsko a Srbsko. Dále jsou to lidé, kteří odcházeli především v době první republiky do USA či Francie. Pak se samozřejmě jedná o exil, kdy lidé utíkali z důvodů náboženských, rasových či politických, a to v období těsně před druhou světovou válku a v průběhu druhé světové války. A exil pak pokračoval v letech 1948, 1968 až 1989. A co po roce 1989? Ano, to je poslední skupina lidí, o které se skoro nehovoří, a to mě velmi mrzí. Dnes je počet lidí, co odešel po roce 1989, vyšší než počet mezi rokem 1948 až 1989. Myslím si, že bychom měli dělat vše pro to, abychom s těmito lidmi udržovali kontakt. Málokdo si uvědomuje, co tito lidé naší zemi přináší. V roce 2014 přišlo od těchto lidí, kteří žijí v zahraničí, do České republiky více než 62 miliard korun. Mělo by nám stát za to, abychom o tyto lidi pečovali. Nemůžeme s nimi udržovat kontakt jen tím, že po nich budeme něco chtít, musíme jim ukázat, že o ně máme zájem. Jak o ně máme pečovat? Měli bychom se snažit jim co nejvíce uhlazovat cestu mezi Českou republikou a zemí, kde žijí. Naráží často na řadu administrativních překážek. Mají problémy se zdravotním pojištěním, se sociálním po-

Pokud to tedy shrneme… Pokud to shrneme, Češi v zahraničí nejvíce stojí o vzdělávání svých dětí, tedy výuku češtiny, a zjednodušení komunikace s našimi úřady. Když se rozhodnou vrátit, často nevědí, co mají dělat a my jim to ztěžujeme. Přitom se jedná o lidi, kteří jsou odvážní, kteří se rozhodli odjet a dokázali se postarat sami o sebe. Takoví lidé nám tu chybí, máme chtít, aby se vraceli. Jak už jsem říkal, chceme, aby Ministerstvo zahraničí fungovalo jako koordinátor v komunikaci s ostatními úřady a na jeho stránkách byly dohledatelné všechny informace, co a kde si mají navrátivší zařídit. Náplní práce komise je tedy zjišťovat potřeby našich krajanů? Přesně tak. Zjišťovat a snažit se přesvědčit naše úřady, aby jim byly nakloněny. Snažíme se také obecně vylepšit vztahy mezi Českou republikou a českou minoritou v zahraničí. Často zapomínáme, že jsou součástí našeho národa, ač žijí mimo naši zemi. Snažíme se o osvětu našich úřadů, že by se o ně měly zajímat a že jsou přínosem pro naši zemi. Právě proto pořádáte v září konferenci Česká minorita jako partner mateřského státu? Ano. Na konferenci budou mimo jiné prezentovány výsledky výzkumu Akademie věd ČR zabývající se požadavky a potřebami našich krajanů v zahraničí. Prezentovat se budou také česká ministerstva, jakým způsobem s krajany spolupracují a jak chtějí vztahy rozvíjet. Součástí bude také zahraniční blok, kde vystoupí kolegové z Izraele, Irska a Polska. Všechny tyto tři země patří mezi špičku v práci se svými krajanskými komunitami. Odlehčená otázka na závěr, jste ženatý přesně čtyřicet let. To se ne každému podaří. Jaký je podle Vás recept na spokojené manželství? Tolerance. A dobře si vybrat. (úsměv) Denisa Čermáková vedoucí oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu foto: Jiří Koliš

Tomáš Grulich • senátor za volební obvod č. 17 – Praha 12 • do Senátu poprvé zvolen v roce 2006 • od roku 2010 předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí • od roku 1992 člen ODS

– 15

16_vyjezdni_zasedani 4.8.16 12:33 Stránka 16

V Ý J E Z D N Í

Z A S E D Á N Í

SENÁTOŘI NA CESTÁCH PO REGIONECH Členové Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova a Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se v dubnu a v květnu vydali po dalších regionech České republiky. Tentokrát navštívili Českolipsko a Karlovarsko.

Novoborsko: Cesta nejenom za sklem Na konci dubna navštívila Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova region senátora Jiřího Voseckého. Ten svým kolegům ukázal, že Novoborsko je hlavně o sklářském umění. Senátní delegace se také zúčastnila debaty v německém Budyšíně. Senátoři nejprve zavítali v Novém Boru do firmy Egermann, která je proslavená především díky červené lazuře, již si mohli prohlédnout v tamější vzorkovně. Ta je jednou z nejobsáhlejších, co se týče ručně dekorovaného skla. Při prohlídce provozu byli senátoři seznámeni s technikami rytí skla, vysokého smaltu i perokresby. Senátoři také navštívili nejstarší umělecko-průmyslovou sklářskou školu na světě v Kamenickém Šenově. Škola letos slaví 160 let od svého založení. Během prohlídky měli možnost si sami vyzkoušet techniku rytí na sklo. Další cesta vedla do Budyšína, kde byli senátoři uvítáni na zemském úřadě  hejtmanem Michaelem Harigem a starostou města Alexanderem Ahrensem. Účastníci delegace si prohlédli staré město a navštívili muzeum Lužických Srbů. Následná debata mezi zástupci Lužických Srbů, německou a českou stranou byla velmi příjemná a užitečná. Jiří Vosecký člen Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova

Návštěva v Kamenickém Šenově.

16 –

Členové komise i výboru společně na návštěvě Karlovarska.

Karlovarsko: Od občanské participace k migraci Senátor Jan Horník spolu s dalšími senátory ze senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Stálé komise pro rozvoj venkova pak navštívil na začátku května několik obcí v karlovarském regionu. Při jednání s představiteli obcí se senátoři zajímali o problémy, kterým musí obce čelit, a debatovali o způsobu řešení těchto problémů. Jedním z míst, která navštívili, byl Bečov. V Bečově se setkali se starostkou Olgou Halákovou, která jim popsala způsoby, jakými aktivizuje občany, aby se zapojili do správy obce. Vzhledem k příliš rozsáhlé privatizaci majetku obce v předchozích letech je dnes jejím velkým problémem nutnost zajišťování veřejných služeb v pronajímaných soukromých objektech. V Bražci senátoři jednali se zástupci okolních obcí o problémech po zmenšení vojenského újezdu za přítomnosti přednosty vojenského újezdu pplk. Petra Vašíčka. Starosta Verušiček poukázal na výraznou nespravedlnost v přístupu k dosavadním obcím, jimž byly přičleněny části újezdu, ve srovnání s nově vzniklými obcemi, které obdržely významné finanční a majetkové výhody. Starostové též požádali senátory o úpravu zákona o dani z nemovitostí tak, aby armáda platila daň z majetku, který využívá pro hospodářské (a nikoli výcvikové) účely. Ve Žluticích se zajímali zejména o zdravotní a sociální služby ve venkovském prostoru, hasiče, policii a záchrannou službu v souvislosti s nehodovostí na nedaleké silnici D6. Prohlédli si také provoz žlutické teplárny na biomasu, kde se zajímali o ekonomické i ekologické parametry provozu, včetně problémů vyplývajících z nově přijímaných předpisů o ochraně životního prostředí. Senátoři také zavítali do saských měst Breitenbrunn a Annaberg. Hlavním tématem jednání byly otázky týkající se příhraniční spolupráce ČR se Svobodným státem Sasko v otázce migrace. Senátoři informovali německou stranu, že situace v oblasti nelegální migrace na území ČR je v roce 2016 nadále klidná. Jan Horník místopředseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova

17_volby-zelena 4.8.16 12:34 Stránka 17

V O L B Y

VOLBY DO SENÁTU 2016 Letos na podzim se opět konají volby do třetiny Senátu (27 obvodů). Volby do horní komory probíhají na základě většinového volebního systému, kdy je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. První kolo voleb proběhne 7. a 8. října 2016. V obvodech, kde se o senátorovi nerozhodne v prvním kole, tedy žádný z kandidátů nezíská více než padesát procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů, se bude druhé kolo konat 14. a 15. října 2016. Každý člen horní komory zastupuje přibližně stejný počet obyvatel, což je aktuálně podle údajů Českého statistického úřadu v průměru 130 102 lidí.

34 31 4

70

Ostrava 28

1

37 43

16

64

46

40 61

7

73

49

13 Praha

67

52

76 55

25

79 22 10

19

Brno

58

Termíny voleb do Senátu Volby do 1/3 Senátu – 27 volebních obvodů 1. kolo – pátek 7. října a sobota 8. října 2016 2. kolo – pátek 14. října a sobota 15. října 2016 Volební obvody, ve kterých proběhnou volby do Senátu: číslo VO 1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40

sídelní město Karlovy Vary Most Plzeň-jih Český Krumlov Tábor Beroun Praha 11 Praha 10 Praha 6 Mělník Ústí n. Labem Liberec Jičín Kutná Hora

současný senátor Jan Horník Alena Dernerová Dagmar Terelmešová Tomáš Jirsa Pavel Eybert Jiří Oberfalzer Milan Pešák Ivana Cabrnochová Petr Bratský Veronika Vrecionová Jaroslav Doubrava Přemysl Sobotka Josef Táborský Jaromír Strnad

číslo VO 43 46 49 52 55 58 61 64 67 70 73 76 79

sídelní město Pardubice Ústí n. Orlicí Blansko Jihlava Brno-venkov Brno-město Olomouc Bruntál Nový Jičín Ostrava-město Frýdek-Místek Kroměříž Hodonín

současný senátor Miluše Horská Petr Šilar Jozef Regec Miloš Vystrčil Jan Žaloudík Stanislav Juránek Martin Tesařík Jaroslav Palas Zdeněk Besta Antonín Maštalíř Petr Gawlas Miloš Malý Zdeněk Škromach

– 17

F O T O R E P O R T Á Ž

VALDŠTEJNSKÁ

O

Vinzenz Katzler – litografie z pol. 19. století. Při příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. ve vyzdobené jízdárně proběhl 5. června 1854 slavnostní karusel. Tento karusel byl opakován ještě o dva dny později za přítomnosti excísaře Ferdinanda Dobrotivého. Z obrázku je patrná tehdejší podoba interiéru včetně nového dřevěného stropu. (Reprofoto z knihy Valdštejnský palác, Nakladatelské sdružení Public History a Petit, Praha 1996)

bjekt raně barokní jízdárny uzavírá na východní straně komplex Val přibližně 900 m2, započala spolu se stavbou ostatních budov areálu k z větší části na místě bývalých zahrad a cihelny, její současný vzhled Ohlédneme-li se do historie, nelze minout rok 1854, kdy byl do konstrukc chybně návštěva císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty v Praze. V boh slavnost české šlechty. K další přestavbě došlo v roce 1891 podle návrhu arc Přestože byla jízdárna chloubou majitelů, pro vysoké provozní náklady s být využívána jinak. Po první světové válce rodina Valdštejnů pronajala v roce 1921 jízdárnu m V roce 1926 toto nájemní právo přešlo na Akciovou společnost, dříve Škod další podniky automobilového průmyslu. To pokračovalo i po druhé světové a v roce 1934 dokonce i jejich prodejna. Na konci roku 1947 se Pražská obec rozhodla postavit v bezprostřední b a současně byl podán návrh na připojení celé jízdárny k tomuto pavilonu. O silou, ale k připojení jízdárny zatím nedošlo. V roce 1949 přebírá Valdštejnský palác i s jízdárnou Ministerstvo inform nedostávalo financí, a proto se nakonec i Výstavní pavilon ocitl v rukou m jízdárna stane výstavní galerií. Proto v letech 1952–1954 byla pro potřeby pronajat Čs. krátkému filmu, který zde měl po dvacet let ateliéry animovan Výrazné úpravy proběhly v polovině 70. let 20. století. Tehdy byla koneč vstupní vestibul stanice metra Malostranská. Bývalý hospodářský dvůr uvo Antonína Brokofa ze zámeckého parku ve Valči. Poslední úpravu jízdárny zahájila Kancelář Senátu v roce 1997 a v sou cenu Národní galerii, která zde pořádá výstavy.

Zahradní průčelí Valdštejnské jízdárny. Oproti dnešnímu stavu byla jízdárna původně hospodářského dvora. Okna do zahrady byla proražena až po roce 1854.

Interiér jízdárny. Snímek z výstavy malíře Jakuba Schikanedra z roku 2012.

18_19_fotoreportaz.indd 20

Fasáda jízdárny s nádvořím u stanice metra. Úprava tohoto prostranství před zprovozněním metra v roce 1978 zajistila důstojný vstup do budovy – výstavní síně Národní galerie.

4.8.16 12:35

NSKÁ JÍZDÁRNA

aně komplex Valdštejnského paláce. Výstavba jízdárny, jejíž prostor zaujímá ch budov areálu kolem roku 1630, dokončena však byla později. Budova stojí současný vzhled je dílem úprav z 50. let 20. století. byl do konstrukce budovy vložen dřevěný strop. Podnětem úpravy byla nepoty v Praze. V bohatě vyzdobeném objektu se na jejich počest konala jezdecká podle návrhu architekta Josefa Schulze. ovozní náklady sloužila svému účelu pouze do roku 1860 a následně začala

e 1921 jízdárnu mladoboleslavské automobilové továrně Laurin & Klement. čnost, dříve Škodovy závody v Plzni, po níž si budovu jízdárny pronajímaly po druhé světové válce. Mimo jiné zde v této době byla i opravna automobilů,

bezprostřední blízkosti jízdárny tzv. Výstavní pavilon hlavního města Prahy muto pavilonu. O rok později byl pavilon slavnostně otevřen výstavou Vlastní

isterstvo informací, které ji provozuje ve své režii. Pražské obci se v té době ocitl v rukou ministerstva. Tehdy došlo k definitivnímu rozhodnutí, že se byla pro potřeby Národní galerie upravena. Výstavní pavilon byl v roce 1953 eliéry animovaného filmu. ehdy byla konečně provedena demolice Výstavního pavilonu, který nahradil odářský dvůr uvolnil místo parkovému parteru s kopiemi barokních plastik

ce 1997 a v současnosti Valdštejnskou jízdárnu pronajímá za symbolickou

Vinzenz Katzler – litografie z pol. 19. století. Další z litografií, která mapuje slavnostní karusel v jízdárně roku 1854. Představitelé předních šlechtických rodů, oblečení do starodávných krojů, navržených garderobiérem vídeňského císařského dvorního divadla Franceschinim, předváděli rytířské hry. (commons.wikimedia.org)

Irena Michálková oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu Foto: Martin Vlček, Tomáš Martinec

a jízdárna původně otevřena dvěma velkými vstupy do zahrady a též do zadního 1854.

Propojení jízdárny s budovou paláce zajišťovala dosud existující chodba ve výši prvního patra na ohradní zdi nad skleníkem. Ta směřovala na balkon jízdárny.

18_19_fotoreportaz.indd 21

Spojovací chodba končila drobným šnekovým schodištěm, které umožňovalo sestoupit z prvního patra na úroveň přízemí.

4.8.16 12:35

20_21_zahranicni_politika 4.8.16 12:36 Stránka 20

S E N Á T

17/5

9/6

A

Z A H R A N I Č N Í

Do Česka na oficiální návštěvu přijel předseda horní komory Parlamentu Marockého království Abdelhakim Benchamach. S předsedou Senátu Milanem Štěchem hovořili o migraci, hospodářské spolupráci a také o rozvoji multilaterálních vztahů.

Senátní delegace přijala ministra zahraničních věcí Šrílanské demokratické socialistické republiky Mangalu Samaraweeru.

16/5

P O L I T I K A

31/5

Přijetí předsedy Parlamentu Norska Olemica Thommessena předsedou Výboru pro záležitosti Evropské unie Václavem Hamplem.

Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan přijal senátora Demokratické republiky Kongo Raymonda Ramazaniho Bayu. Ten navštívil Prahu, aby se zúčastnil konference k rozvoji vzájemných vztahů obou zemí.

20_21_zahranicni_politika 4.8.16 12:36 Stránka 21

5/5

Předseda Senátu Milan Štěch se setkal s ministrem zahraničí Chorvatska Mirem Kovačem. Ministr zahraničí vyzdvihl roli Česka, Polska, Slovenska a Maďarska při řešení migrační krize.

15/6

Předseda Senátu Milan Štěch spolu s viceprezidentkou Vietnamské socialistické republiky Dang Thi Ngoc Thinh, která se zapisuje do pamětní knihy.

25/5

Místopředseda Senátu Ivo Bárek uspořádal oficiální oběd při příležitosti návštěvy místopředsedy Národního shromáždění Ázerbájdžánské republiky Valeha Alasgarova.

22/6

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka s prezidentem Kapverdské republiky Jorgem Carlosem de Almeidou Fonsecou. Za českou stranu se zúčastnili senátoři Petr Bratský, Zdeňka Hamousová a Jaroslav Doubrava.

22_23_senator_region 4.8.16 12:37 Stránka 22

S E N Á T O R

A

J E H O

R E G I O N

Ivana Cabrnochová Volební obvod (č. 22) – Praha 10

Jsem senátorkou v obvodu, který zahrnuje městské části Praha 10, Dubeč a Štěrboholy. V roce 2006 jsem byla zvolena do místního zastupitelstva, kde jsem působila v pozicích od řadové zastupitelky po zástupkyni starosty. I nyní pracuji na radnici Prahy 10 jako neuvolněná radní.

Nový domov pro osoby po úrazu míchy

dární Pátečníci a kde si hrála Dášeňka ze stejnojmenné fotografické knihy. Překvapením pro všechny byl unikátní původní stav interiéru, který vypadal, jako kdyby si Karel Čapek jen na pár minut odskočil do trafiky pro noviny. Měsíce zde probíhal odborný průzkum, v červnu podepsali zástupci Prahy 10, Památníku národního písemnictví a Ministerstva kultury memorandum o plánu založit zde veřejné muzeum. Díky naší městské části byla zachráněna unikátní památka před rozprodáním do soukromých rukou.

Hezčí ulice, tiché tramvajové tratě Na desítce podporuji komplexní rekonstrukce tramvajových tratí a obchodních ulic. Vydáváme desítky milionů do zatravněných tramvajových tratí, hezčích chodníků, bezbariérových přechodů a přestupních zastávek mezi tramvajemi a autobusy. Osobně jsem před dvěma lety koordinovala obří obnovu ulice Moskevská ve

Vystudovala jsem tělesnou a pracovní výchovu zdravotně postižených na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Možná právě proto je pro mě důležité, aby projekty Prahy 10 byly ohleduplné k lidem s hendikepem. Letos jsme zahájili provoz v opraveném Malešickém penzionu, kde vedle startovacího bydlení pro mladé manžele či registrované partnery a ústupového bydlení pro seniory nabízíme také několik bytů v úpravě pro vozíčkáře. Automobilové nehody nebo adrenalinové sporty způsobují, že v poslední době roste počet lidí s úrazem míchy. V Malešicích si lidé po zranění zvykají v kompletně bezbariérovém prostředí na nový život na vozíku. Bezbarié-

S pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou při otevření tramvajové trati ve Vršovické ulici.

Vršovicích. Výsledkem je krásné a klidné místo, kde už nyní vzniká řada kaváren a restaurací. Letos jsme spolupracovali s Dopravním podnikem na obnově trati v ulici Vršovická, do konce prázdnin ještě vznikne podle mnou zadaného projektu nová přestupní zastávka Průběžná, které příznačně říkáme Zelený ostrov.

Ďolíček a Eden V Praze 10 sídlí hned dva prvoligové fotbalové kluby – Bohemians a Slavia. Mám ráda oba, ale přiznám se, že moje fanouškovské srdce je v Ďolíčku. Právě Bohemka řeší už řadu let problém se stadionem, který je nyní ve vlastnictví soukromníka. Jednáme s pražským magistrátem o koupi stadionu s tím, aby zde měl trvalý domov jak prvoligový fotbal, tak běžná sportovní zábava obyvatel desáté městské části Prahy. Z Prahy 10 zdraví všechny čtenáře tohoto časopisu Ivana Cabrnochová.

S Alenou Jančíkovou při otevření bytů pro paraplegiky v Malešicích.

rový je i sousední Malešický park včetně dětského hřiště. Vozíčkářské byty i úpravu parku jsem prosadila ve spolupráci s Českou asociací paraplegiků a její předsedkyní Alenou Jančíkovou. Tato úžasná, silná a inspirativní žena je loňskou držitelkou Stříbrné pamětní medaile Senátu.

Čapkovo muzeum Před časem naše městská část koupila část dvojvily bratří Čapků v Praze 10 na Vinohradech. Tedy té budovy, kde se scházeli legen22 –

Závěr sezony vršovických Bohemians – se záložníkem Jhonem Mosquerou.

22_23_senator_region 4.8.16 12:37 Stránka 23

Jiří Vosecký Volební obvod (č. 36) – Česká Lípa

Od svého narození žiji na Novoborsku, kterému jsem věnoval celý svůj profesní život. Ať už jako zaměstnanec významné sklářské firmy Crystalex, starosta obce Okrouhlá, zakládající člen Euroregionu Nisa či předseda Svazku obcí Novoborska. Během mého působení ve zmíněných funkcích se mi podařilo udělat pro rozvoj regionu a jeho obyvatele mnoho. Nicméně jsem vnímal, že z pozice starosty mohu ovlivňovat a měnit jen zlomek toho, co občany trápí. Zejména z těchto důvodů a na popud starostek a starostů jsem v roce 2014 kandidoval do Senátu PČR. Prioritou pro mne ale stále zůstává podpora rozvoje a propagace celého regionu. Domnívám se, že je zde prostor uplatnit mé zkušenosti z praxe a využít je ku prospěchu českého venkova. Další z mých priorit je  přeshraniční spolupráce s Německem v oblasti Lužických a Žitavských hor. Za poslední čtvrtstoletí se snažíme budovat turistickou infrastrukturu a údržbu krajiny tak, aby kdokoli, kdo přejede z Německa do Čech, nepoznal hranici. Nakolik se to místním samosprávám daří, může posoudit návštěvník tohoto kraje bohatého na přírodní i lidské zdroje. Volební obvod č. 36 – Česká Lípa je rozdělen na tři oblasti a každá z nich je něčím zajímavá. Kraj Hrádecka a Chrastavska je oblastí Trojzemí, kde se střetávají kultury třech zemí: Česka, Polska a Německa. Toto území se začalo významně rozvíjet až po roce 1990, ať už v oblasti průmyslu, turistického ruchu či kulturní a občanské spolupráce. V minulosti byla tato část kraje postižena tím, že šlo o hraniční oblast, která nebyla marketingově propagována. Obce Kokořínska a Mělnicka jsou oblasti agrární se specifickými problémy. V loňském roce se mi zde podařilo úspěšně napo-

V rámci Krojovaných slavností SUPŠ Sklářská prezentuje práce svých žáků a firma Ajeto Lindava tradiční foukání dutého skla.

moci navrátit život místní železnici. V současné době zde společně s hejtmanem Středočeského kraje řešíme problém nedostatku pediatrických lékařů. Dominantou této oblasti je jistě hrad Kokořín, který doporučuji k navštívení. Právě tady se můžeme od svých předků poučit, jak byla tato významná dominanta regionu zachráněna před devastací. Novoborsko a Českolipsko jsou proslulé tradicí sklářského řemesla, která tu spadá až do roku 1414. V místních sklářských dílnách vznikly skutečně unikátní techniky výroby i zušlechtění skla. V Kamenickém Šenově je Střední umělecko-průmyslová škola sklářská, svého druhu nejstarší na světě, která letos slaví 160 let od svého založení. Ze své funkce senátora se snažím o prezentaci této dlouhodobé tradice na všech možných úrovních. Ať už jde o pravidelnou účast na Krojovaných slavnostech či aktuální výstavu „Sklo a světlo“, která je k vidění ve Výstavní síni Senátu. Kromě zručnosti sklářských mistrů stojí za zmínku i významné kulturní a duchovní památky a poutní místa, např. v Horní Polici, v Zákupech, ve Sloupu v Čechách nebo v Jablonném v Podještědí s hrobem svaté Zdislavy, která se stala i patronkou Libereckého kraje. Nesmím zapomenout ani na krásy krajiny s pozoruhodnými geologickými útvary, jako je Panská skála, Klíč či Sloní kameny.

V loňském roce jsem podpořil spolek VESNA, kde se setkávají onkologicky nemocní pacienti, jejich rodinní příslušníci a přátelé. Společně jsme zajistili výstavu „Každý svého zdraví strůjcem“, která probíhala na podzim r. 2015 v České Lípě. Předsedkyně Českolipské Vesny Eva Barkmanová se loni po mé nominaci stala Ženou regionu Libereckého kraje.

– 23

24_25_stalo_se 4.8.16 12:39 Stránka 26

S T A L O

20/5

30/6

S E

Předseda Senátu Milan Štěch se setkal se zástupci Asociace krajů ČR v čele s jejím předsedou Michalem Haškem. Hlavním tématem jednání byla spolupráce Senátu se zástupci krajských samospráv.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka spolu s vedoucím Kanceláře Senátu Jiřím Ukleinem u pamětní desky senátorky Františky Plamínkové, kam k uctění její památky zavěsil 1. místopředseda věnec.

30/5

16/6

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádal veřejné slyšení na téma: Je sociálně-právní ochrana dětí v ČR dostatečná?

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zaštítil desátý ročník Studentské konference o Balkáně. Konference je určena mladým badatelům, kteří zasvětili své práce balkánským zemím z hlediska politologie, sociologie či historie. Letos byla porotou vybrána studie věnovaná srbské pravoslavné církvi.

24_25_stalo_se 4.8.16 12:39 Stránka 27

24/5

22/6

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku v čele s předsedou Janem Žaloudíkem uspořádal konferenci Léky s rozumem zaměřenou na problematiku lékové politiky, na které vystoupil mimo jiné i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Tradičního setkání senátorek a senátorů s ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade, které uspořádal místopředseda Senátu Ivo Bárek (uprostřed), se zúčastnili také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (vlevo) a náměstek ministra zahraničních věcí pro mimoevropské země a ekonomickou diplomacii Martin Tlapa (v popředí).

26/5

17/6

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach uctil památku armádního generála Aloise Eliáše zavěšením věnce u pamětní desky na budově Kolovratského paláce.

Ve Valdštejnské zahradě odstartoval další ročník Kulturního léta v Senátu. Tento ročník zahájil dechový orchestr Jablunkovanka. Koncerty se budou konat každý čtvrtek až do konce září.

15/6

V Senátu byla slavnostně odhalena a prezentována socha sv. Anežky České, která bude v září předána jako dar České republiky papeži Františkovi.

26_27_vyznamenani 4.8.16 12:39 Stránka 26

V Y Z N A M E N Á N Í

NÁVRHY SENÁTU NA STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ Senát schválil 27 návrhů na udělení nebo propůjčení státních vyznamenání. Výběr osobností zpracoval Podvýbor pro státní vyznamenání na základě návrhů od veřejnosti a také samotných senátorů. Finální verze seznamu jmen kandidátů na nejvyšší státní vyznamenání bude následně postoupena prezidentu republiky, který má výhradní pravomoc rozhodnout o udělení nebo propůjčení konkrétního vyznamenání.

Řád Bílého lva

Medaile Za hrdinství

Alois Dubec Příslušník II. odboje, veterán RAF. Po únoru 1948 byl propuštěn ze zaměstnání a musel pracovat v kamenolomu nebo v dolech. Krátce po okupaci Československa v roce 1968 emigroval, zpátky do České republiky se vrátil až v roce 2000. I přes svůj vysoký věk je stále aktivní, například se účastní besed s mladou generací.

Václav Provazník (in memoriam) Za II. světové války členem odbojové skupiny „Tajemník“, účastník Pražského povstání. Po únoru 1948 byl 12 let vězněn.

Jaroslav Hofrichter (in memoriam) Jako palubní inženýr legendární 311. bombardovací perutě RAF se účastnil válečných leteckých akcí včetně tisícikilometrových bombardovacích náletů nebo stíhání ponorek. V květnu letošního roku zemřel.

Josef Sousedík (in memoriam) Příslušník odbojové skupiny Obrana národa, vynálezce, podnikatel, průkopník rozvoje elektrotechniky v prvorepublikovém Československu.

Karel Janoušek (in memoriam) Člen prvního i druhého odboje, vězeň komunistického režimu. Je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF. K. Janoušek je nositelem čtyř desítek nejen československých řádů a vyznamenání. Ondřej Mézl (in memoriam) Ruský legionář, účastník I. a II. odboje doma i v zahraničí. Držitel britských, amerických, ruských, jugoslávských a rumunských vyznamenání. Antonín Velebnovský (in memoriam) Vojenský letec, příslušník RAF, ve které vedl jednu ze squadron. V roce 1941 byl sestřelen. Je držitelem britského odznaku Evropská letecká hvězda.

Řád T. G. Masaryka Jan Lorman Zakladatel a vůdčí duch občanského sdružení Život 90, které je dnes největší neziskovou organizací zaměřenou na pomoc seniorům v ČR. Evžen Plocek (in memoriam) Představitel reformního proudu v KSČ, aktivní stoupenec Pražského jara. Upálil se na protest proti okupaci Československa. 26 –

Řád Bílého lva s kolonou

Řád T. G. Masaryka

26_27_vyznamenani 4.8.16 12:39 Stránka 27

František Štamprech (in memoriam) Za I. světové války legionář v Rusku, za II. světové války člen odbojové skupiny Obrana národa. V roce 1942 zatčen gestapem a popraven.

Medaile Za zásluhy Jiří Bártek Jeden z nejcitovanějších českých vědců, často zmiňován jako možný kandidát na Nobelovu cenu. Věnuje se výzkumu regulačních mechanismů dělení nádorových buněk a procesů vedoucích ke vzniku nádorů. Renata Cífková Vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Je dlouhodobě zaměřena na problematiku rizikových faktorů aterosklerózy a prevence kardiovaskulárních onemocnění, v tomto oboru je i mezinárodně uznávaná. Pavel Dragoun Generální ředitel a jednatel společnosti Eutit, která patří k nejúspěšnějším středně velkým firmám u nás. Jeho osobním dílem je mimo jiné v ČR velmi neobvyklý firemní sociální program, kterým ve srovnatelné míře nedisponují ani mnohem větší firmy. Eva Filipi Jedna z nejzkušenějších českých diplomatek, od roku 2010 velvyslankyně v Sýrii, působila ale i v Turecku, Libanonu či Iráku. Jan Gajdoš (in memoriam) Vynikající sportovec a odbojář. V roce 1928 získal olympijské stříbro v gymnastice, na mistrovství světa o deset let později dokonce třikrát zvítězil. Za německé okupace působil v odbojovém hnutí, zemřel na následky věznění v koncentračním táboře.

Jindřich Goetz (in memoriam) Významný český scénograf, filmový architekt a bývalý rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. V březnu letošního roku zemřel. Pavel Haninec Přední český lékař specializující se v oboru neurochirurgie, de facto zakladatel a od října 2000 přednosta Neurochirurgické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Antonín Klimek (in memoriam) Přední český historik, expert na dějiny první republiky a hospodářské dějiny. Na svém kontě má řadu historických publikací. Milan Knobloch Významný český sochař a především medailér. Knoblochovo celoživotní dílo zahrnuje na 400 položek, přičemž tyto jsou vystaveny v nejvěhlasnějších galeriích Evropy. Miroslav Kváč Trenér, který stojí za všemi velkolepými úspěchy Jarmily Kratochvílové. Tuto nejslavnější českou atletku trénoval v letech 1965–1987 a pro tehdejší Československo spolu získali 6 zlatých a 4 stříbrné medaile na MS a ME. Ivo Mrázek Bývalý basketbalový hráč a trenér, jedna z největších osobností naší košíkové. Je zařazen na čestné listině zasloužilých mistrů sportu. Josef Peksa (in memoriam) Jedna z nejvýznamnějších osobností československého katolického exilu, náboženský a kulturní pracovník. Odešel do Austrálie, kde vybudoval centrum českého exilu a krajanských aktivit. Jaroslav Povšík Předseda odborů ve Škoda Auto Mladá Boleslav, člen dozorčí rady podniku. Jedna z nejvýznamnějších osobností sociálního dialogu po roce 1989. Blanka Říhová Jedna z nejuznávanějších českých vědkyň současnosti. Léta vede Českou imunologickou společnost, její jméno je spojeno s desítkami patentů. Specializuje se na výzkum směrovaných léčiv v rámci terapie nádorových onemocnění. Miloslav Stingl Přední český etnograf a cestovatel, mezinárodně uznávaný znalec domorodých kultur, populární spisovatel, polyglot. František Vejražka Mezinárodně respektovaný profesor katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který u nás zavedl družicovou navigaci a významně se podílel na sblížení družicových navigačních systémů EU a USA.

Medaile Za hrdinství

Medaile Za zásluhy

Jan Žaloudík Senátor a přední český lékař, chirurg a onkolog, bývalý děkan LF MU, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Tereza Michálková poradkyně předsedy Senátu

– 27

28_zahranicni_setkani 4.8.16 12:40 Stránka 28

Z A H R A N I Č N Í

S E T K Á N Í

PŘEDSEDOVÉ PARLAMENTŮ SLOVENSKA A POLSKA V SENÁTU Nejvyšší představitelé parlamentů našich nejbližších sousedů přijeli na začátku června poprvé na oficiální návštěvu Česka. Předseda slovenské Národní rady Andrej Danko a maršálek polského Senátu Stanislaw Karczewski přijali pozvání Milana Štěcha, předsedy Senátu Parlamentu ČR. Vedle oficiálních jednání v Senátu pak absolvovali řadu dalších schůzek, například s ministry nebo premiérem.

S

předsedou slovenské Národní rady Dankem se Milan Štěch při setkání shodl na tom, že pro obě sousední země není přijatelný mechanismus povinného přerozdělování uprchlíků do zemí EU a sankce za případný nesouhlas s tímto postupem. Slovensko se ujalo 1. července předsednictví v Radě Evropské unie a jako člen visegrádské čtyřky (V4) tak získává výraznější možnost uplatňovat své postoje a názory zemí V4 včetně českých. Hlavním tématem rozhovoru byla evropská migrační krize. „Není pro nás snadné sledovat, když migranti v Evropě dostanou lepší péči, než se dostává našim občanům. Jsme malý stát a chceme být dobrým hostitelem pro uprchlíky, kteří utíkají před válkou. Zároveň ale chceme ukázat jiné pohledy na celý problém. Z navrhovaných sankcí ve výši 250 tisíc eur, které hrozí za nepřijímání migrantů, jsme rozčarováni,“ řekl v Senátu Andrej Danko. Oba politici se shodli, že na parlamentní úrovni jsou vztahy obou zemí výborné bez ohledu na to, jaké je složení parlamentu a které strany vládnou.

Silnou pozici států V4 uvnitř EU je třeba udržet Maršálek polského Senátu Stanislaw Karczewski s předsedou Senátu Štěchem hovořili o spolupráci zemí Visegradské skupiny, rus-

Předseda Národní rady Andrej Danko přijel na svou první oficiální návštěvu ČR.

28 –

V rámci návštěvy ČR zavítala polská delegace nejenom do Senátu, ale i za ministrem zahraničí a zdravotnictví a předsedou Poslanecké sněmovny.

kých sankcích, budoucnosti Ukrajiny nebo česko-polské příhraniční spolupráci. Tématem byl také brexit, oba politici hovořili o možných důsledcích rozhodnutí Britů. Maršálek Karczewski na začátku června (pozn. red.: tedy ještě před referendem ve Velké Británii o setrvání v EU) uvedl, že i Polsko si přeje, aby se Britové rozhodli pro setrvání v EU. Ta však musí mít připravený i náhradní plán řešení, které by následovalo po vyjádření opačného názoru v britském referendu. „Bohužel jednání Evropské komise příliš nepodporuje snahy o integraci, spíše nahrává odpůrcům setrvání Británie v EU,“ uvedl Karczewski. Oba se shodli na potřebě nadále udržet silnou pozici států Visegrádské skupiny uvnitř osmadvacítky. Štěch i Karczewski odmítají kvóty na přerozdělování uprchlíků a také sankce, které navrhuje Evropská komise za odmítání migrantů. „Vedení Evropské komise je při řešení reálných hrozeb naivní, navíc v poslední době zneužívá slovo solidarita. Nedokáže mluvit tak, aby mu občané EU rozuměli. Místo návrhů řešení opakuje slova, která znějí spíš jako fráze,“ uvedl Milan Štěch. Oba politici se shodli na tom, že v Česku ani Polsku zatím není vhodná doba na zavedení eura. Společně s dalšími senátory také debatovali o možném vývoji situace na Ukrajině a také o dopadech protiruských sankcí. Eva Davidová tisková tajemnice Senátu

29_33_kaleidoskop 4.8.16 13:07 Stránka 29

R E G I O N Á L N Í

K A L E I D O S K O P

VO č. 3 – Cheb

Chotilsko. Na této akci byl v různých vystoupeních vyjádřen nesouhlas a odpor k povolení průzkumu zlata v oblasti Středního Povltaví.

MIROSLAV NENUTIL Přes 50 malých indiánů se na začátku prázdnin usadilo v táborovém areálu Pivoň nedaleko Poběžovic. Na 14 dní se ze senátora Nenutila stal indián a vedoucí tábora Nemir. Tábor se jako obvykle vyvedl a všichni se už těší na příští rok.

VO č. 20 – Praha 4 EVA SYKOVÁ

Slavnosti svobody v Plzni.

Aschenbrenner, senátor a starosta Plzně-Slovan, a Richard Smola, předseda okresního klubu Svazu PTP Plzeň.

VO č. 11 – Domažlice

V sobotu 7. května se senátorka Eva Syková v zastoupení za předsedu Senátu zúčastnila uctění památky politických vězňů, jejichž ostatky jsou uloženy na pražském motolském hřbitově. Pohřebiště i jména pohřbených režim KSČ po desítky let záměrně utajoval. Podle senátorky Sykové tak chtěl prosadit jednostranný výklad minulosti. Připomínání osudů politických vězňů je poslední poctou, již jim lze prokázat.

JAN LÁTKA Táborníci senátora Nenutila před táborovým týpí.

VO č. 8 – Rokycany MILADA EMMEROVÁ Dne 27. června senátorka Milada Emmerová zahájila, spolu s dalšími představiteli města Rokycany a členy Československé obce legionářské, slavnostní představení repliky Legiovlaku v Rokycanech. Dokončený Legiovlak, který 19. května 2015 vyrazil na svou několikaletou pouť po naší vlasti, obsahuje 13 vozů základní sestavy typů sloužících k různým činnostem, nezbytným pro zajištění přežití legionářů při cestě po Sibiři. Toto zajímavé pojízdné muzeum ukončí svoji cestu v roce 2020.

Podpora kulturních a společenských akcí v domažlickém regionu je další z priorit senátora Jana Látky. Rád se zúčastnil i květnového koncertu kytarového virtuosa Lubomíra Brabce a známého pěvce Daniela Hůlky v kostele sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem. Po koncertě se sešel s členkami pěveckého sboru Canzonetta. Senátorka Eva Syková pronesla projev v obřadní síni motolského krematoria a poté s ostatními čestnými hosty položila květinové dary u památníku obětem komunismu.

VO č. 21 – Praha 5 VÁCLAV LÁSKA Senátor Jan Látka s částí pěveckého sboru Canzonetta.

VO č. 18 – Příbram JIŘÍ BURIAN Senátor Jiří Burian se zúčastnil v podvečer 7. května kulturně-společenské akce „Dobrá nálada nad zlato“, kterou uspořádal spolek Veselý vrch v Mokrsku, ve spolupráci s obcí

Spolek Hájovna z Prahy 5 by rád převzal péči o hájovnu u usedlosti Cibulka a vytvořil zde „živý prostor“, který by sloužil veřejnosti. A to mimo jiné zpřístupněním zahrádky, kde by se vedle komunitního pěstování zeleniny pořádaly i odpolední akustické koncerty, dílny pro veřejnost a literární odpoledne a večery. Na místě budoucího centra se byl podívat i senátor Václav Láska, který při realizaci pomáhá především v komunikaci s úřady a MHMP.

Přestřižení pásky slavnostního představení repliky Legiovlaku.

VO č. 9 – Plzeň-město LUMÍR ASCHENBRENNER Ve dnech 5. až 8. května proběhly letos v Plzni tradiční „Slavnosti svobody“. Letošním výrazným prvkem bylo celodenní čtení jmen obětí holokaustu Jom ha-ša. Výročí osvobození se pravidelně účastní i američtí a belgičtí veteráni. Na snímku zleva George Patton Waters, vnuk legendárního generála George S. Pattona, Reuben Schaetzel, Lumír

Protest proti těžbě zlata přišli také vyjádřit (zleva) místostarosta města Sedlčan Miroslav Hölzel, bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart a senátor a starosta Města Sedlčany Jiří Burian.

Senátor Václav Láska a členky Spolku Hájovna v lesoparku Cibulka.

– 29

29_33_kaleidoskop 4.8.16 13:07 Stránka 30

R E G I O N Á L N Í

K A L E I D O S K O P

Šluknovském výběžku již 29. ročník mezinárodního cyklistického závodu „Tour de Feminin – O cenu Českého Švýcarska“. Přihlášeno bylo 182 závodnic z 29 týmů z celého světa. Předávání cen se ve svém domovském městě Krásné Lípě zúčastnil, jako již tradičně, také senátor Zbyněk Linhart.

Senátor Zbyněk Linhart předává ceny.

VO č. 36 – Česká Lípa Senátorka Cabrnochová společně s pedagožkami a dětmi mateřské školky Podléšková.

VO obvod č. 22 – Praha 10 IVANA CABRNOCHOVÁ Jako dítě jsem navštěvovala jednu z budov dnešní mateřské školky Podléšková na Zahradním Městě. Před časem mě kontaktovala ředitelka a rodiče kvůli tristnímu stavu zahrady. Nově tu je barevná a zateplená fasáda, nová okna, zastíněné pískoviště, nové herní prvky s mlhovištěm a pítkem. Pro dojíždějící na kole nebo koloběžce je k dispozici uzamykatelný cyklobox, na střeše budovy je sluneční elektrárna. Je krásné sledovat, jak jednoduše lze na komunální úrovni prosadit hezké věci, které těší a dobře slouží.

VO č. 27 – Praha 1 VÁCLAV HAMPL Senátor a emeritní rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl zahájil dne 22. června tradiční Zahradní slavnost UK ve Valdštejnské zahradě Senátu PČR. Tato každoroční událost pořádaná na počátku léta Klubem Alumni UK je vždy milým setkáním absol-

ventů a přátel nejstarší české univerzity. Nejinak tomu bylo i letos, přičemž hlavní téma setkání nemohlo být jiné než 700. výročí narození Otce vlasti a zakladatele univerzity Karla IV.

VO č. 29 – Litoměřice HASSAN MEZIAN O současném stavu a vizích v zemědělství debatoval senátor Hassan Mezian s předsedou představenstva Astur Straškov Miroslavem Novákem a s dalšími zástupci na setkání ve Straškově na Podřipsku. Mezi hlavní diskutovaná témata patřila efektivnost v živočišné výrobě, která nadále způsobuje finanční ztráty, proto družstvo ke konci roku zruší chov krav. Hovořilo se i o problematice sucha, obchodní politice řetězců, koncepci v zemědělství či dotacích.

JIŘÍ VOSECKÝ Koncem května jsem přijal pozvání pedagogů z mateřské školy Jablíčko v Novém Boru, abych dětem vyprávěl o včelaření a životě včel. Není to sice typická činnost senátora, ale se vztahem ke včelám a přírodě se musí začít již v útlém věku. Včelaření je krásný koníček, ale i náročná a zodpovědná práce, kdy přebíráme odpovědnost za tvory, bez kterých by na planetě brzy nebyl život. Traduje se výrok vynikajícího fyzika Alberta Einsteina: „Vyhynou-li včely, do čtyř let zahyne i člověk.“

Senátor – včelař Jiří Vosecký propagoval včelaření. Děti nejvíce zaujala šestiboká stavba včelí plástve.

VO č. 38 – Mladá Boleslav JAROMÍR JERMÁŘ Setkání se zástupci zemědělských společností ve Straškově.

VO č. 33 – Děčín ZBYNĚK LINHART Na snímku prof. Rovná, prof. Wilhelm a prof. Hampl.

30 –

Pod patronátem předsedy Senátu Milana Štěcha probíhal od 7. do 10. července ve

Senátor Jaromír Jermář se v sobotu 18. června účastnil oslav 80. výročí založení obce baráčníků v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Ve svém projevu připomněl historii a odkaz českých baráčníků a jejich význam v rámci zachování tradiční lidové kultury. Dále také připomněl paměti Františka Dědiny, které knižně vydalo město Dobrovice. Křest knihy

29_33_kaleidoskop 4.8.16 13:07 Stránka 31

akce studentů i pedagogů. Na hřišti v Roudničce se konal golfový turnaj O pohár rektora Univerzity Karlovy. Vítězem v jedné z kategorií byl i senátor Jaroslav Malý z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.

VO č. 48 – Rychnov nad Kněžnou MIROSLAV ANTL V polovině května navštívil senátor Miroslav Antl srdce Orlických hor – poutní místo Neratov. Místo s geniem loci, a to nejen kvůli dominantě Neratova – kostelu Nanebevzetí Panny Marie s prosklenou střechou. Sdružení Neratov, které zde působí, pečuje v devíti chráněných dílnách o osoby s mentálním postižením a provozuje školu pro děti s postižením. V současné době zaměstnává již více než 120 osob.

Senátor Jaromír Jermář se zdraví s účastníky oslav 80. výročí založení baráčnické obce v Dobrovici.

s názvem „Bejvávalo“ proběhl během slavnostního odpoledne na nádvoří areálu Dobrovických muzeí. VO č. 39 – Trutnov JIŘÍ HLAVATÝ 32. ročníku běhu Safari v sobotu 2. dubna ve Dvoře Králové nad Labem se zúčastnilo rekordních 170 závodníků, z toho bylo 109 mužů a 61 žen. Hlavní závod startoval senátor a statutární ředitel akciové společnosti Juta Jiří Hlavatý, závod pro žáky škol a rodiče s dětmi ředitel ZOO Přemysl Rabas.

Průvodkyní po Neratově byla senátoru Antlovi ředitelka Základní školy speciální Bronislava Havlíková. Senátor Strnad předal maturitní vysvědčení absolventům střední školy.

čáslavské střední průmyslové školy. I jim popřál senátor Strnad do života mnoho štěstí.

VO č. 45 – Hradec Králové JAROSLAV MALÝ 4. května byl vyhlášen rektorský den Univerzity Karlovy. Celý den probíhaly sportovní

Start hlavního závodu. Foto: Zdeněk Cerman.

VO č. 50 – Svitavy RADKO MARTÍNEK Ve dnech 27. a 28. května se ve sportovním areálu Vojenské střední školy a VOŠ Moravská Třebová konalo okresní kolo celostátní hry mládeže Plamen. Zahájení se zúčastnil také senátor Radko Martínek. Přibližně 500 nejmladších hasičů z 23 sborů dobrovolných hasičů soutěžilo ve dvou dnech v disciplínách požární útok s překážkami CTIF, štafetový běh s překážkami CTIF na 400 m, štafeta požárních dvojic, běh s překážkami na 60 m, štafeta 4 × 60 m.

VO č. 40 – Kutná Hora JAROMÍR STRNAD Zajímavou a v Čáslavi tradiční akcí je slavnostní předávání maturitních vysvědčení v obřadní síni historické budovy městského úřadu. Tohoto aktu se mimo maturantů, jejich rodinných příslušníků a vedení škol účastní také starosta města a senátor Jaromír Strnad. Stejně tomu bylo i letos, kdy například čtvrtek 2. června patřil absolventům

Rektorské poháry v rukou vítězů.

Slavnostní nástup okresního kola celostátní hry mládeže Plamen.

– 31

29_33_kaleidoskop 4.8.16 13:07 Stránka 32

R E G I O N Á L N Í

K A L E I D O S K O P

i Těšínsku. Letos 12. června se 5. ročníku zúčastnil a přítomné pozdravil i senátor Stanislav Juránek. VO č. 61 – Olomouc MARTIN TESAŘÍK Už více než 1 000 lidí podepsalo petici podporující vybudování východního obchvatu města Olomouce. Iniciativa vzešla od obyvatel čtvrtí, které jsou zasaženy tranzitní dopravou. Podporuje ji senátor Martin Tesařík, který petici propaguje, seznamuje s ní členy zastupitelstev obcí a sám také vyráží do ulic, aby získal další signatáře. Senátor Tesařík zároveň spoluorganizuje jednání s cílem popsat potenciální problémy důležité stavby a začít pracovat na jejich odstranění ještě dříve, než přípravu takzvané východní tangenty zastaví.

Senátor Miloš Vystrčil s místostarostkou městyse Ladou Salátovou, která díky kolegům jako první nedobrovolně vyzkoušela vodu opraveného koupaliště.

VO č. 52 – Jihlava MILOŠ VYSTRČIL Nový nerezový bazén 50 × 18 metrů s ohřevem vody, samostatný bazén pro děti, skluzavka, chrliče vody i moderní zázemí. Tím vším se od 16. června chlubí zrekonstruované koupaliště v Lukách nad Jihlavou. „Zvláště oceňuji, že městys vše zvládl bez dotací. Je to ukázka dobrého hospodaření a záruka toho, že se při rekonstrukci postupovalo s rozmyslem a maximálně efektivně,“

uvedl senátor Miloš Vystrčil, který se zúčastnil slavnostního otevření areálu.

VO č. 58 – Brno-město STANISLAV JURÁNEK Každoročně přijíždějí soubory na folklorní festival Sušilův Rousínov zazpívat si a připomenout představitele českého národního obrození Františka Sušila (1804–1848), který sbíral lidové písničky na Moravě, Opavsku

Senátor Stanislav Juránek s účastníky festivalu Sušilův Rousínov.

32 –

Senátor Martin Tesařík při sběru podpisů pod petici Pro tangentu.

VO č. 62 – Prostějov BOŽENA SEKANINOVÁ V sobotu 25. června byla na zámku v Plumlově zahájena výstava Lidové keramické figurální kamnářské plastiky ze soukromých sbírek, kterou uspořádal Spolek pro Plumlovský zámek. Senátorka Božena Sekaninová, která převzala nad touto výjimečnou akcí záštitu, velmi pozitivně zhodnotila a ocenila práci spolku. Kolekci keramických forem na pečení, která je patrně jedinou veřejně přístupnou svého druhu a rozsahu v České republice, koncepčně připravil člen spolku Miroslav Macík.

Senátorka Sekaninová spolu s Miroslavem Macíkem při zahájení výstavy keramické glazované plastiky na Plumlovském zámku.

29_33_kaleidoskop 4.8.16 13:07 Stránka 33

VO č. 63 – Přerov JITKA SEITLOVÁ 18. června se konala v Hranicích na Moravě zahradní slavnost pořádaná Galerií M+M a paní Musilovou. Hostem byla senátorka Jitka Seitlová, dlouholetá členka Kiwanis klubu, který pomáhá dětem a na akci přispívá. Vystoupil dětský pěvecký a folklorní soubor, mažoretky a dětské divadlo. Senátorka poděkovala pořadatelům a všechny účastníky ocenila. Odpoledne debatovala s dětmi o jejich zájmech a s rodiči o možnostech využití volného času dětí v regionu.

Tour4Change v Ostravě.

Senátorka Jitka Seitlová s účinkujícími na zahradní slavnosti.

dicapu v ČR. Byla pořádána organizací Černí koně pod záštitou senátora Petra Koliby. Děti základních škol měly možnost se zábavnou formou seznámit se životem handicapovaných, prevencí a bezpečností. Turné probíhalo celkem v sedmi městech a poprvé v Ostravě.

matům patřilo čerpání dotací z Evropské unie a novela zákona o veřejných zakázkách, která začne platit od října. Starostové se na kongresu shodli také na tom, že byrokratická zátěž se místo zjednodušování zvyšuje.

VO č. 69 – Frýdek-Místek JIŘÍ CARBOL V květnu proběhl již tradiční Mezinárodní festival pěveckých sborů Baška, nesoucí jméno operního mistra Eduarda Hakena. Senátorovi Jiřímu Carbolovi bylo ctí, že mohl nad tak významnou kulturní akcí převzít záštitu. Srdečné poděkování patří všem členům zúčastněných sborů, zvláště pak starostovi Lašského smíšeného pěveckého sboru Baška Michalovi Válkovi, vedení obce, Marii Hakenové-Ulrichové, sponzorům a všem, kteří se obětavě starají o krásné hudební zážitky.

VO č. 73 – Frýdek-Místek PETR GAWLAS Senátor Gawlas se stal hlavním partnerem projektu Gorolský pohár v požárním útoku. Do soutěže se v tomto roce přihlásilo celkem 23 mužských a ženských týmů, které spolu zápolily v 12 soutěžních kolech. Družstva musejí v co nejkratším čase provést požární zásah, od jehož preciznosti a rychlosti se odvíjí následné bodové hodnocení. Senátor Gawlas ocenil značnou obtížnost celé soutěže, která je i s ohledem na rostoucí počet účastníků rok od roku vyšší.

Kongres starostů MS kraje v Bohumíně.

VO č. 80 – Zlín PATRIK KUNČAR Poslední červnový víkend hostilo výletiště v Popově XVI. Popovské hudební slavnosti. Tradiční přeshraniční folklorní setkání představilo soubory domácí (místní MŠ, Javorníček, Klobučan, Mikulov, Dolní Bojanovice) i zahraniční – Košeca, Dubnica, Horná Suča (SK). Dění na jevišti sledoval i senátor Patrik Kunčar se starostou Václavem Strnadem. Všichni příznivci folkloru byli potěšeni a pěvecké, hudební i taneční výkony odměnili bouřlivým potleskem.

Senátor Gawlas s účastníky Gorolského poháru. Vedení obce Baška s organizátory a hosty mezinárodního festivalu pěveckých sborů Baška 2016.

VO č. 72 – Ostrava-město PETER KOLIBA V pondělí 30. května proběhla v Dolní oblasti Vítkovic akce Tour4Change, která je největším edukativním turné v oblasti han-

VO č. 74 – Karviná PETR VÍCHA Více než sto starostů a primátorů z celého Moravskoslezského kraje se sjelo v červnu do Bohumína na 22. ročník Kongresu starostů, kde řešili své největší problémy. Nechyběl mezi nimi ani senátor Petr Vícha. O některých tématech s nimi jednali i odborníci z Ministerstva pro místní rozvoj. K nejzajímavějším té-

Senátor Patrik Kunčar se starostou obce Štítná nad Vláří-Popov se zájmem sledují vystupující soubory.

– 33

34_zaslechnuto 4.8.16 12:44 Stránka 34

Z A S L E C H N U T O

N A

S C H Ů Z Í C H

24. schůze Sdělení Komise – Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů „Tady musím kolikrát dát za pravdu kolegovi Kuberovi, který vždycky říká, že dotace jsou slovo sprosté. Na druhou stranu je pravda, že nám to v rámci republiky určitě pomohlo v mnoha regionech. Ale když z těch dvě stě projektů Ministerstva kultury nakonec vybrali dvacet, tak se ptám, proč neudělali jiné síto a neřekli, hele, jeden projekt na kraj. Domluvte se na kraji, co tam dáte, co nejdřív potřebujete. Ne, tady dvě stě lidí muselo dokonce to ještě přivézt osobně na to Ministerstvo kultury, z celé republiky.“ Jan Horník „Já si pamatuji, že jsme třeba při jednom projektu norských fondů měli pět kontrol. Opravdu tam přišlo pět kontrol a pět lidí počítalo houpací koníky na zahradách mateřských školek. Úplně neskutečné.“ Luděk Jeništa Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě „Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, já překvapivě, na rozdíl od mých kolegů, podpořím. Ale za jedné podmínky – že budeme důslední. Že doplníme ten výčet svátků, protože já vůbec nechápu, jak je možné, že tam není 1. máj. Svátek práce, a to bude otevřeno! Proč, pane navrhovateli? Snad aby si mohli pracující nakoupit? Nebo z jakého důvodu tam není 1. máj? Z jakého důvodu tam není další státní svátek, 17. listopad? Tam snad si nemohou nakoupit? Nebo už jsme skončili a bude tam Vítězný únor? A výročí Říjnové revoluce, to by také mohli mít zavřeno.“ Jaroslav Kubera

dokážu představit, že vyjedu na nějaký beskydský kopec a dám si tam tatranku a třeba kofolu k tomu. To mi nejde. Takže prosím o podporu této novely. Děkuji“. Petr Gawlas Novela zákona o podpoře sportu „Tyhle papíry ničemu nepomohou. Pokud chceme, aby lidé sportovali, a zejména potom mládež, tak to musí probíhat tak, že obecně zdravotní životní styl se změní v rodinách a také se změní způsob výuky tělesné výchovy ve školách. Protože způsob výuky tělesné výchovy ve školách často vypadá tak, že se lidé, resp. studenti učí nějaký úkol, např. kotrmelec, místo toho, aby se učili tomu, že je potřeba hýbat se, že je potřeba sportovat, a protože to patří k správnému životnímu stylu. A jak už se kdysi říkalo – ve zdravém těle zdravý duch.“ Miloš Vystrčil

Senátní návrh novely zákona o silničním provozu „Jsem také připodepsán pod tímto zákonem a plně si za tím stojím, že cyklisté by měli mít možnost dát si jedno pivko. Možná můžu doplnit kolegy, protože tady kolega Škromach mluvil o česko-rakouském pohraničí, kolega Horník o česko-německém. Já můžu zmínit česko-polské nebo česko-slovenské, protože to se v mém senátním obvodu všechno stýká. A musím říct, že Poláci k nám do Beskyd jezdí velice rádi. Je to velký trh, Poláků je 40 milionů, nemají tam moc kopců, kousek Tater a hlavně Beskydy, takže oni velice rádi přijedou k nám. Projedou se cyklostezkou, dají si pivko – a jezdí i na to pivo. Takže jedno pivo je určitě přínosné. Já si ne-

25. schůze Novela zákona o zbraních „Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Jenom taková krátká replika, ke které mě trochu vyprovokoval pan kolega Láska, protože jestliže hovoří o zbraních, pak bohužel teď poslední teroristický čin, velmi smutný, ve Francii, kdy jeden šílenec, ale on to nebyl šílenec, on to byl terorista, který naprosto cíleně zavraždil policistu a jeho manželku, ale zavraždil je nožem. V té souvislosti a v té logice, kterou tady pan senátor přednesl, tak by asi další návrh měl být na to, abychom zakázali držení nožů ve všech domácnostech.“ Zdeněk Škromach 34 –

35_historie 4.8.16 12:45 Stránka 35

Z

H I S T O R I E

RABUJÍCÍ ŠVÉDOVÉ A ROK 1648 VE VALDŠTEJNSKÉM PALÁCI Valdštejnský palác, dnešní sídlo Senátu Parlamentu České republiky, dvakrát vyplenila nepřátelská vojska. Poprvé se tak stalo pouhých osmnáct let po jeho dostavění, na konci třicetileté války, kdy na Malou Stranu vpadli Švédové.

P

roti Švédům vedl vojáky už první majitel Valdštejnského paláce, generalissimus habsburské armády, vévoda Albrecht z Valdštejna. Jeho smrt v roce 1634 prohloubila obtíže, jimž habsburská vojska čelila. Vázlo zásobování, neboť skončily dodávky z valdštejnského Jičína. Vojáci si pod novým velením také nemohli svévolně opatřovat potraviny drancováním. Situaci dočasně zvrátilo vítězství Habsburků v bitvě u Nördlingenu v roce 1634. Před tímto střetnutím se švédská armáda stále vzpamatovávala ze ztráty krále Gustava Adolfa, který padl o dva roky dříve v boji s vojsky vedenými Albrechtem z Valdštejna. V roce 1634 se Švédové museli stáhnout z Bavorska, aby vojska katolíků nepřerušila jejich zásobovací cesty. Na sklonku léta, pouhých pět měsíců od Valdštejnovy smrti, se marně pokusili zabránit spojení dvou silných habsburských armád – rakouské a španělské. Obě vojska se sešla a oblehla město Nördlingen ve Švábsku. Švédové zaútočili ve snaze prolomit obklíčení. Habsburská armáda čítala přibližně o 4 000 peších a 3 000 jezdců více a uštědřila nepřátelům porážku. Díky úspěchu v bitvě u Nördlingenu se Valdštejnovým nástupcem na postu vrchního habsburského velitele stal generál Matyáš Gallas. Ten si však brzy získal ironické přízvisko likvidátora armád kvůli vysokým ztrátám ve vlastních řadách. V roce 1636 už Švédové zvítězili v bitvě u Wittstocku. Dokonce samotný císařův bratr, arcivévoda Leopold Vilém, zaželel po schopnostech Albrechta z Valdštejna a připustil, „že Frýdlant, pokud činil správnou volbu, byl dobrým služebníkem“.1 Další švédské vítězství následovalo v roce 1642 v bitvě u Breitenfeldu. V této vřavě z řad císařských dezertoval Madlonův jezdecký oddíl, který byl následně exemplárně potrestán. Kat Jan Mydlář v Rokycanech popravil jeho důstojníky a údajně pověsil každého 10. vojáka. Ani drakonické tresty ale habsburskou armádu nevzpružily. Po bitvě u Jankova v roce 1645 triumfující Švédové pomýšleli na dobytí Vídně. Zadržel je tuhý odpor při obléhání Brna a počátek mírových jednání, díky nimž se nakonec stáhli.

Od ustupujících jednotek se však oddělil generál Hans Christoff von Königsmark. Se skupinou, která podle některých odhadů čítala až 7 000 vojáků, zamířil ku Praze. Tu bránil jen oddíl o síle okolo 1 200 mužů, jemuž velel Maxmilián z Valdštejna, vzdálený bratranec vévody Albrechta. Švédové využili nepozornosti stráží při oslavě císařského sňatku a obránce zaskočili. Jejich bleskový postup zastavila až pražská měšťanská milice a studentská legie na linii Vltavy. Těžké boje se odehrály na Karlově mostě. Císař se pak statečným Pražanům odměnil – Staré Město mohlo na počest obránců používat erb zobrazující paži s mečem, vysunutou z městské brány. Tento znak používá metropole dodnes. Švédové nicméně zůstali na Malé Straně, a to až do konce podzimu 1648. Na Pražském hradě uchvátili část sbírek, nashromážděných Rudolfem II., například známý výtisk Codex Gigas. Díky svému bleskovému postupu zajali Švédové řadu pánů, za něž si nechali zaplatit výkupné. Rabující vojáci neušetřili ani Valdštejnský palác, z něhož nikdo nestačil odnést cennou výbavu. Jako válečnou kořist odtud odvezli řadu cenností včetně soch mistra Adriena de Vriese z Valdštejnské zahrady. Na těchto dílech nizozemský mistr pracoval na objednávku Albrechta z Valdštejna po roce 1620 až do své smrti. Originály se octly na zámku Drottningholm, letohrádku královské rodiny, jako dárek pro královnu Kristýnu. Tam zůstávají dodnes. V roce 2005 otevřelo v Drottningholmu také Vriesovo muzeum. Ve Valdštejnské zahradě nyní najdeme jen kopie soch, které nechal v letech 1910–1913 pořídit Arnošt Karel z Valdštejna. Na stockholmský zámek Skokloster putovaly v roce 1648 také bruselské tapiserie ze sálů Valdštejnského paláce. Poněkud paradoxně se tak dělo ve chvíli, kdy syn tehdejšího majitele paláce, Maxmiliána z Valdštejna, jednal se Švédy o tzv. vestfálském míru, který třicetiletou válku ukončil. Tomáš Bruner 1 Cit. z Höbelt, L. „Hrát na Valdštejnovu notu“ bez Valdštejna. Císařská generalita po roce 1634.

– 35

K Ř Í Ž O V K A

Pomůcka: EE, of, Skyt

Ruská řeka

3. část tajenky

Evropské hory

Zpravodajská služba USA

Filmový mimozemšťan

Volání slávy

Kácet

Francovka

Podřadicí spojka Dobytek

Osobní zájmeno

Symetrály

1. část tajenky

Jemenské město

49

Primáti

Uchazeč

Solmizační slabika

Část vchodu

Osten

Pohyb vzduchem

Pár

Kód Estonska

Model

Cizí žen. jméno

Snížený tón

Domácí zvířata

Leník

Čínské jméno

Vozkovo citoslovce

Rumištní bylina

1550

Opuchliny

Angl. předložka

Lyže

Plánovat

Set

Zuřivost

O co

Sušič vlasů

Oznámiti

4. část tajenky

Nádoba u studny

Americký vynálezce a elektrotechnik

Přivádět na svět

Polní míra

Značka praček z Fulneka

Jeden vylosovaný luštitel bude pozván do Senátu a odměněn publikací o Albrechtovi z Valdštejna.

Český zpěvák

Vesnice

Potahy

Německý určitý člen Přikrývky

Značka arsenu

Nebo

Mužské jméno

Výše než

Smrt

Tajenku zašlete do 23. září 2016 na adresu: Kancelář Senátu KŘÍŽOVKA Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem: [email protected] nebo předejte do Informačního centra Senátu.

Sázková otázka Podpěry

Místo na čekanou

Představení klášterů hovorově Být v čele Parno

Řecké písmeno

Mužské jméno

Ožehávat

Vojenské vozidlo

Omítnout

Sibiřská řeka

Obyvatel hor

Konec šachové partie

Psohlavec Název římské tisícovky

Ambity

Ozobat První žena Posléze

Lesy

Mužské jméno

Snad

Bulharské peníze

Jinak zastarale

Jméno prozaika Pavla

Znak

Suchá tráva

Anglicky jedna

Kód Dánska

Íránský kočovník

Slovensky nějak

Balkánské území

Faun

Otevřené ohniště

Hýkavec

Zušlechtěné železo

Stovky

Ženské jméno

Neobut

Elektroda

Hovorově ekologický

Arabské jméno

Částice hmoty

Účinkovat jako statista

Zimní svátky

Zájmeno Značka astatu

2. část tajenky

Zde

Ženské jméno

Souhlas

Brit

Na onom místě

Redakční rada: Denisa Čermáková (šéfredaktorka), Milan Štěch, Jiří Uklein, Jaroslav Müllner, Pavlína Heřmánková, Eva Davidová, Ondřej Gabriel. Foto: Martin Vlček, Tomáš Martinec. Autor křížovky: Bohumil Dušek. Redakční uzávěrka: 29. července 2016. Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 075 707, e-mail: [email protected], ročník XX., číslo 3/2016, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o.

36_krizovka_cervenec2016.indd 36

4.8.16 12:45

obalka_3_strucnost 4.8.16 12:46 Stránka III

V E

S T R U Č N O S T I

… našla se Žena regionu Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo ve Valdštejnském paláci. Prestižní ocenění získala díky největšímu počtu hlasů široké veřejnosti zakladatelka Nadačního fondu Šance onkoláčkům Lenka Klasnová z Plzeňského kraje. Ta se tak stala absolutní vítězkou. Cenu ambasadorky si odnesla z  Kraje Vysočina Marie

Gregorová, zakladatelka obecně prospěšné společnosti Sdílení poskytující sociální a zdravotní služby rodinám pečujícím o své blízké v domácím prostředí. Cenu za Senát pak převzala Ivona Baklíková z Pardubického kraje, která se dlouhodobě věnuje integraci cizinců.

Vítězky v první řadě. Uprostřed Lenka Klasnová, vpravo Marie Gregorová, vlevo Ivona Baklíková. Foto: Zbyněk Maděryč

… O pohár Českého Švýcarska

… výročí pádu Bastily

Největší mezinárodní závod ženské cyklistiky „Tour de Feminin – O pohár Českého Švýcarska“ se letos uskutečnil 7. až 10. července. Závěrečného vyhlašování výsledků se zúčastnil i 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Začátek i ukončení závodu proběhly jako vždy v Krásné Lípě. Pět etap závodu projelo velkou část Šluknovského výběžku a úžasnou krajinou Českého Švýcarska. Závodu se zúčastnilo 182 závodnic z 29 týmů, z nichž 12 bylo národních reprezentací. Celkovou vítězkou se stala Cecilie Uttrup Ludwig z národního týmu Dánska. Nejlepším týmem byl národní tým Ruska před národním týmem Francie a klubovým týmem ATOM z Polska. Část cyklistek pokračuje na olympiádu do Ria. Jubilejní 30. ročník se bude konat začátkem července 2017.

Na francouzském velvyslanectví v Praze si předseda Senátu a další významné osobnosti připomněli události spojené s pádem Bastily a svržením monarchie. Pro Francii je 14. červenec hlavním státním svátkem. Letos ho v pozdních večerních hodinách tragicky poznamenal teroristický útok v Nice, který nepřežilo 84 lidí. Milan Štěch v kondolenci svému protějšku poznamenal, že útok potvrzuje schopnost teroristických fanatiků ničit životy lidí bez rozdílu barvy jejich pleti, náboženského vyznání nebo politické orientace. „Projevy nesmyslného násilí nás znovu utvrzují o nezbytnosti boje proti terorismu,“ uvedl Štěch.

… výherce křížovky z minulého čísla Tajenka zní: Za dvacet let činnosti Senátu... (dokončení v tajence)... se v jeho čele vystřídaly čtyři osobnosti. Cenu v podobě publikace o Albrechtovi z Valdštejna získává Jiřina Avilová z Prahy.

KONCERT SYMFONICKÉHO ORCHESTRU HL. MĚSTA PRAHY FOK středa 31. srpna 2016 od 17 hod.

SRDEČNĚ VÁS ZVEME DO VALDŠTEJNSKÉ ZAHRADY TRADIČNÍ SETKÁNÍ S OBČANY sobota 10. září 2016 od 14 hod. pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha vystoupí Buty a Anna K.

Akce se konají za každého počasí. Vstup volný. Změny programu vyhrazeny.

Více informací na www.senat.cz

KULTURNÍ LÉTO V SENÁTU koncerty každý čtvrtek až do 29. září 2016 od 17 hod.

obalka_4.indd 4

4.8.16 12:47