Rozumět životu můžeme jen zpětně, žít ho však musíme dopředu

OBSAH: * úvaha * schůzka ODV * Stezka písmáků 2004 * informace * příběhy * knihovnička * poezie _______________________________________________________________________________________________________________________________

Rozumět životu můžeme jen zpětně, žít ho však musíme dopředu.

S. Kierkegaard

V sobotu, v rámci „VVZ“ v Pardubicích, zaměřené mimo jiné především na „skautskou personalistiku“, jsem měl přednést úvahu. Nemohl jsem se však zúčastnit pro jiné skautské povinnosti, a tak ji předklá­ dám laskavé pozornosti čtenářů Na dobré stopě. Když jsem se připravoval na toto téma - „péče o duši“ - což je dědictví řeckého životního stylu - padl mi do oka citát z filosofa, který jako by „byl ušitý“ na současnou situaci Junáka, protože ho zajímá jak ro­ zumět životu a jak ho žít. Rozebíráme-li z více úhlů pohledu „skautskou personalistiku“ a „zabrousíme-li“ i do větších souvislos­ tí, uvědomíme si třeba následující věci“: personalistiku – už její název to napovídá – dělají persóny = osoby. Jakou osobou, nebo lépe osobností, byl ten dánský filosof Kierkegaard? Žil v 19. století (*1813+1855) a stal se významnou autoritou v oblasti tzv. existencionalismu. Kdyby se měl dnes vyjádřit k problémům skautingu (který samozřejmě tehdy neznal), především by asi souhlasil se třemi principy skautingu a možná, že by nic nenamítal vůči našemu novému skautskému slibu – zvláště vůči Pravdě. Proč? Věnoval se totiž posuzování (filosofické kritice) jednak křesťanství a také ateismu a zkoumal, jaké jsou kvality člověka a jeho chápání světa i toho, co materiální svět přesahuje a co mívá „nejvyšší“ název Bůh. Takové bádání nazýval Kierkegaard „hlubším ponořením do existence“. Jeho „vynálezem“ bylo, že se jako lidé vyvíjíme v určitých stádiích, etapách. Myslel tím ovšem nikoliv stárnutí, ale vývoj myšlení a našeho konání. Napřed jsme podle něho „estetici“, žijící z prožitku chvíle. Na vyšším stupni z nás může být „humorista“, který obrací problémy v žert, protože pochopil, jak jsou pomíjivé lidské vztahy. A nejvýš se podle něho dostane člověk „náboženský“, který žije „pod zorným úhlem věčnosti“ a je schopen víry, kterou opravdu prožívá. Jednou dokonce Kierkegaard řekl, že pravdu má ten, kdo „s celou vášní nekonečnosti“ věří – podle Kierkegaarda nejde tolik o to, v co věříme, ale jak věříme. V našem citátu filosof říká: Rozumět životu můžeme jen zpětně, žít ho však musíme dopředu. Ať už se trápíme „jen“ naší družinou nebo oddílem, anebo teď nad předsněmovou diskusí, měli bychom si položit „existenciální“ otázku: mám své skautování za tak důležité, že mi to nedá, abych se nesnažil ro­ zumět, kde se tu vzalo? Vím, kde se vzal v mém městě právě můj oddíl, kdo ho založil a dovedu říci, co dává právě mně? Ohlížet se zpět nemusí přece být jen ztráta času… Druhým krokem by v duchu názorů Kierkegaarda asi mělo být, jak vidíme každý osobně svůj zítřek, pozítří, tyto vánoce a příští rok 2005 právě v Junáku a nikde jinde. Žít musíme se zaměřením na nějaký cíl, dopředu. Čemu to poslouží? Kierkegaard by řekl, že to bude k užitku především nám samotným. Ale pozor: není to sobectví? Filo­ sof říká, že je to podle pravdy, když nám nejde jen o „nudnou povinnost“, ale o prožitek. Jestliže usiluje­ me „s celou vášní“ o to, co má přijít, co v budoucnosti očekáváme. Říká tomu „jak věřit“. My bychom to také mohli vyjádřit tak, že jde o to „vědět, čemu důvěřovat“. K tomu také jistě patří vědět, komu důvě­ řovat. Třeba jsme všichni jen v tom druhém stadiu „humoristy“ – dobrá! Tak si dejme záležet, abychom i my dokázali „personální problémy“ mezi námi brát s nadhledem a uměli se přenést s humorem i přes současnou „těžkou dobu“. Na to, co přijde, máme přece své heslo…

1

-

ODV v listopadu jednal o záležitostech: kartotéčních lístků databáze ODV pro pře­ hled literatury a dalších písemností

-

soutěže Stezka písmáků 2004 plnění úkolů ze Strategie ODV projektu „Delta“

_______________________________________________________________________________________________________________________________

5. ročník Stezky písmáků Soutěž se jako v předchozích létech konala ve 2 kolech, tj. v prvním v místě bydliště účastníků a ve druhém v Praze dne 20. 11. 2004.

K prvnímu kolu upřesňujeme počty soutěžících: Přihlášeno

celkem dětí k tomu celkem mimo pořadí Celkem řádně přihlášeno */ Soutěžilo však celkem dětí a mládeže (do 16 let včetně) k tomu mimo pořadí Celkem soutěžících v 2. kole

454 4 458 381 4 385

Poznámka: */některé přihlášky byly jen pro blíže nespecifikovaný tým, takže se jedná o odhad. Na začátku druhého kola byly počty soutěžících dle kategorií: Celkem - v kategorii:

N k tomu

**/

M k tomu S

k tomu Celkem - všechny kategorie k tomu

MP

18 týmů 5 jednotlivců 39 týmů 5 jednotlivců 52 týmů 10 jednotlivců 244 dětí a mládeže 4 soutěžící

Poznámka: **/byl uznán jeden protest vůči nedorozumění při zařazení do kategorie.

Při vlastní soutěži druhého kola na místě v budově farního sboru Církve československé husitské v Praze – Vinohradech

byly výsledky podle kategorií: Celkem - v kategorii:

N M

31 účastníků 80 účastníků k tomu 8 mimo pořadí S 75 účastníků k tomu 1 jednotlivec Celkem - všechny kategorie 186 dětí a mládeže k tomu MP 9 soutěžících Oproti těm, kdo získali právo celkem z 246 dětí se účastnilo 75,6 % na účast v 2. kole: celkem místo 4 MP se účastnilo 225,0 % Poznámka: u dvou týmů opravili organizátoři chybnou evidenci tak, by všichni zájemci o soutěž mohli startovat. Na dalších stránkách uvádíme otázky druhého kola pro nejstarší kategorii „S“: 2

Evangelia 1. Když Ježíš přišel k Janu Křtiteli, aby se od něj dal pokřtít, Jan mu řekl: a) Já křtím vodou, ale ty budeš křtít Duchem svatým. b) Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně? c) Vidím nebesa otevřená a Ducha Božího sestupovat na Syna člověka. 2. Komu Ježíš ve svém horském kázání slibuje, že „uzří Boha“? a) Těm, kteří mají pevnou víru. b) Těm, kteří jsou milosrdní. c) Těm, kteří mají čisté srdce. 3. Doplňte pokračování následujícího Ježíšova výroku: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; … a) … vždyť všichni svědčí o mně.“ b) … nepřišel jsem zrušit, ale naplnit.“ c) … to dřív pomine nebe i země, než se všechno, co tam je naplní.“ 4. Co Ježíš objasňoval svým posluchačům podobenstvím o domu postaveném na písku? a) Jak dopadne ten, kdo jeho slova jen poslouchá, ale neřídí se podle nich. b) Jak je důležité, aby měl člověk pevné základy víry. c) Jak dopadne člověk, který spoléhá hlavně na svůj rozum. 5. Jeden zákoník přišel za Ježíšem a řekl: Mistře, budu tě následovat, kamkoliv půjdeš. Ježíš mu na to odpověděl: a) Vpravdě ti říkám: Nejsi daleko od Božího království. b) Nevíš, co žádáš, vždyť Syn člověka nepřišel, aby vládnul, ale aby sloužil a dal svůj život jako vý­ kupné za mnohé. c) Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil. 6. Když se farizeové divili, že Ježíš jí s celníky a hříšníky, Ježíš jim odpověděl: a) Kdo je z vás bez hříchu, ten ať mě soudí! b) Jak dovedně překrucujete Písmo! Nedbáte na to, co je v Zákoně nejdůležitější: právo, milosrden­ ství a věrnost. c) Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky. 7. Doplňte následující Ježíšovu řeč: „Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne,… a) … neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.“ b) … a já vás vzkřísím v den poslední.“ c) … vždyť není služebník nad pána a hoden je dělník své mzdy.“ 8. Ježíš měl s farizei a zákoníky často spor o sobotu. Čeho se týkal? a) Ježíš tvrdil, že světit se nemá sobota, ale neděle. b) Farizeové a zákoníci Ježíšovi vytýkali, že svými zázraky v sobotu odvádí lidi z chrámu a synagó­ gy. c) Farizeové a zákoníci vytýkali Ježíšovi, že svým uzdravováním v sobotu porušuje příkaz Desatera o sobotním klidu a tak se staví nad Mojžíše i samotného Boha. 9. Ježíš často citoval proroka Izajáše. Mimo jiné i tento výrok: a) Mé úmysly nejsou vaše a vaše cesty nejsou moje. Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše. b) Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými. c) Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší. (…pokračování Evangelií na další straně…)

3

10. Když se farizeové domáhali, aby jim Ježíš řekl, kdo nebo co svědčí v jeho prospěch (že je Bohem po­ slaný Syn), Ježíš uvedl: a) Svědectví Jana Křtitele, svědectví mocných skutků, svědectví od Otce, svědectví Písma a svědec­ tví Mojžíše. b) Svědectví Marie a Josefa, svědectví mudrců, svědectví Zachariášovo a svědectví Simeonovo. c) Svědectví Písma, svědectví Jana Křtitele a svědectví apoštolů. 11. Doplňte tento Ježíšův výrok ze setkání se Zacheem: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. … a) … A každý, kdo se obrátí, bude spasen.“ b) … Neboť tak Bůh miloval svět, že vydal svého jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří, neza­ hynul, ale měl život věčný.“ c) … Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co je ztraceno .“ 12. Ježíš svoje učedníky připravoval na to, že ho nakonec lidé odsoudí a popraví. Snažil se jim přitom vy­ světlit, že … a) poprava nebude jeho porážkou, protože bude vzkříšen a z jeho vzkříšení získají nový život všichni lidé, kteří o něj budou stát. b) jeho smrtí musí být usmířen Boží hněv proti hříšnému lidstvu. c) ve skutečnosti vůbec neumře, jenom to tak bude vypadat. 13. Při jaké příležitosti Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemřel-li však, vydá mnohý užitek.“? a) Když vzkřísil Lazara z Betánie. b) Když ho vyhledali poutníci z Řecka, kteří se o svátcích přišli klanět Bohu. c) Při poslední večeři, když apoštolové byli smutní, že od nich odejde. 14. Doplňte tento Ježíšův výrok: „Nikdo nemá větší lásku než ten, …. a) … kdo věrně celý život zachovává své povinnosti.“ b) … kdo položí život za své přátele.“ c) … kdo miluje mne a mého Otce.“ 15. Ježíš se po vzkříšení se svými učedníky setkal několikrát i v Jeruzalémě. Poprvé u toho nebyl apoštol Tomáš a tak ostatním řekl: Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím. Ježíš při dalším setkání za týden nejprve: a) vyzval Tomáše, aby udělal to, co si před týdnem žádal. b) Tomáše pochválil, že nebyl lehkověrný, ale chtěl si svědectví ostatních ověřit. c) zlobil se na Tomáše, že nevěřil Petrovi a ostatním.

Organizátoři srdečně děkují všem, kdo zaslali sponzorské předplatné a tím podpořili konání této celostátní sou­ těže pro děti a mládež do 16 let. Doufáme, že letošní rekordní počet soutěžících nebude jen událostí roku 2004 a že při­ nese další rozšíření známosti naší soutěže.

4

Kniha Daniel 1. Co znamenal nápis na zdi při hostině krále Belšasara? A) Ty jsi ta zlatá hlava králi, po tobě však povstane království jiné, ne však tak mocné. B) Zvážen jsi na vahách a nalezen lehkým... C) Milovat budeš Hospodina, Boha svého; toto je největší přikázání. 2. Co bylo pro Daniele každý den přirozené? A) Třikrát denně se modlit k Bohu. B) Mít dobré jídlo a pití. C) Poradit se se sobě podřízenými satrapy. 3. Co prožíval Dareios, když rozhodl o tom, že Daniel bude vhozen ke lvům? A) Hněv nad Danielovou opovážlivostí. B) Radost, že potlačil nebezpečí již v zárodku. C) Smutek a obavu, protože si Daniele vážil. 4. Co viděl Daniel ve vidění o čtyřech zvířatech? A) Lva, medvěda, levharta, Strašné zvíře – den soudu. B) Kozla, berana, orla, šelmu. C) Taková zvířata, která vůbec neuměl pojmenovat. 5. Jaká je charakteristika krále představovaného rohem, který vyroste čtvrté šelmě nakonec? A) Bude se stavět na roveň Bohu, hubit jeho věrné, snažit se změnit doby a zákon. B) Bude to slaboch, který uvolní cestu novým poměrům ve prospěch Izraele. C) Povede lidi k uctívání Boha a k respektování jeho zákona. 6. Co symbolizoval ve vidění kozel? A) Nevíme, Bible toto neřeší. B) Řeckou říši včetně jejího rozpadu na čtyři části. C) Zlo, které se postavilo proti beránkovi. 7. Na co se odvolává Daniel ve své modlitbě za Izrael k Bohu? A) Na to, že sedmdesátiletý trest vyhnanství je již odpykán. B) Připomíná Bohu, že jeho generace si již zaslouží změnu pro svoji spravedlnost. C) Na Boží slitování. 8. Kdy Bůh vyslyšel Danielovu modlitbu? A) Až se Daniel zbavil svých hříchů. B) Danielovy modlitby nebyly nikdy vyslyšeny. C) V den, kdy se Daniel rozhodl porozumět s pokorou před Bohem. 9. Které království v knize Daniel nebude nikdy zlomeno? A) Království Syna člověka. B) Království malého rohu. C) Království lidí, kteří budou věřit ve svou sílu a schopnosti. 10. Kdo bude na konci dějin zachráněn? A) Každý živý, kdo je zapsán v Knize života. B) Prozíraví (žijící i zemřelí) zapsaní v Knize života. C) Všichni mrtví, kteří se nechali za života pokřtít.

5

List Jakubův 1. Epištola je připisována: A) Jakubovi – synu Izákovu B) Jakubovi – synu Zebedeovu, bratru Janovu C) Jakubovi – představenému křesťanské obce v Jeruzalémě, Ježíšovu příbuznému 2. Podle epištoly: A) na nás Bůh sesílá pokušení B) nás pokouší naše vlastní žádostivost C) nás pokouší Satan 3. Doplňte citát: „Prosíte sice, ale nedostáváte… A) …protože prosíte málo.“ B) …protože se málo postíte a nedáváte almužnu.“ C) …protože prosíte nedobře; jde vám o vaše vášně.“ 4. Doplňte citát: „Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný?... A) …Ten, kdo jedná spravedlivě, zastane se sirotka i vdovy.“ B) …Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.“ C) …Ten, kdo usiluje o poznání Boží cesty.“ 5. Podle epištoly je moudrost: A) výsledkem usilovného studia Písma B) charismatem, které se předává vzkládáním rukou. C) Božím darem 6. Jak máme, podle epištoly, jednat s chudými a potřebnými? A) prakticky jim pomoci B) modlit se za ně C) pozvat je do shromáždění církve 7. Je-li nám zle, máme podle epištoly: A) zpívat B) modlit se C) postit se 8. Je-li někomu z nás dobře, máme podle epištoly: A) zpívat B) modlit se C) postit se 9. Opravdově zbožný člověk má: A) držet na uzdě svůj jazyk B) chodit do synagogy C) rozdat všechen svůj majetek chudým 10. Podle epištoly je blahoslavený ten, kdo: A) je milosrdný B) usiluje o pokoj C) obstojí ve zkoušce 6

Kniha Jozue 1. Kinerotské moře je jiný název a) pro Genezaretské jezero b) Mrtvé moře c) Chulské jezero 2. Ve 12. kapitole je výčet pobitých králů. Bylo jich a) 28 b) 30 c) 31 3. Kmen Levi nedostal podíl území, protože a) si to nezasloužil, jelikož nebojoval b) jejich podílem byl Hospodin, Bůh Izraele c) neměli zájem o půdu 4. Lévijci (příslušníci kmene Levi) nedostali podíl, ale dostali a) města k bydlení a pastviny b) peníze c) daně od ostatních 5. Kálebovi bylo ve chvíli, kdy mluvil k Jozuovi a) 40 b) 45 c) 85 let 6. Rozdělování území se dělo a) v Jeruzalémě b) v Šílu c) v Chebronu 7. Jozue nařídil provést popis země zástupci kmenů, které neměli dosud podíl. Při tom a) vždy vyslali tři muže z kmene b) vždy vyslali jednu ženu a dva muže c) vždy vyslali dvě ženy a jednoho muže 8. Podíly, které byly kmenům určeny, byly a) na dobu 5 generací b) na dobu 100 let c) dědičné 9. Doplňte správně následující Jozuovu řeč: „Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, … a) … vyhubí vás Hospodin, Bůh našich otců, a vymaže vaše jméno z povrchu země, neboť není jiný Bůh kromě něho.“ b) … vzpomeňte na to, co pro vás učinil, když jste vy a vaši otcové ještě byli otroky v Egyptě. Obnovte svou věrnost, protože Hospodin je Bůh žárlivý a svatý.“ c) … vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za ře­ kou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hos­ podinu.“ (…pokračování knihy Jozue na další straně…) 7

10. Jako svědectví smlouvy, že lid izraelský bude sloužit Hospodinu, byl v Šekemu a) vztyčen kámen b) postaven chrám c) zasazen strom 11. Když se Jozue s lidem loučil, napomenul je, aby a) se s okolními národy mísili jen když splní obřízku b) se s okolními národy nemísili c) aby okolní národy do jednoho vyhladili 12. Když promluvil Jozue naposledy k lidu, ten odpověděl: a) Když nás Hospodin zachová i nadále, budeme mu věrně sloužit. b) Našim služebníkům z okolních národů dovolíme sloužit jejich bohům. c) Jsme daleci toho, opustit Hospodina a sloužit jiným bohům. 13. Jozue zemřel ve věku a) 95 let b) 100 let c) 110 let 14. Po Jozuovi lid vedli a) jeho synové b) starší lidu c) soudci 15. Josefovy kosti, přinesené z Egypta, pohřbili a) v Šílo b) v Šekemu c) v jednom útočištném městě Správná řešení otázek jsou v dalším textu tohoto čísla. Několik informací k průběhu 2. kola soutěže: Jako v roce 2003 se konala soutěž i letos v prostorách náboženské obce Praha – Vinohrady Českoslo­ venské církve husitské. A to se ukázalo jako velmi potřebné nejen vzhledem k rekordnímu počtu soutěží­ cích, ale i k výbornému zázemí včetně počítače; díky tomu je letos možné uveřejnit výsledky ihned po skončení soutěže. Za duchovní vedení tohoto farního sboru byla přítomni kazatelka Gabriela Čumplová. Po úvodním zpěvu a modlitbě, jež vedl Petr Adame, kazatel Církve adventistů s.d., a přivítání, které vy­ slovila Hana Bouzková, členka Odboru duchovní výchovy Junáka, vyslechli účastníci biblickou úvahu – malé kázání – sestry kazatelky. O zázemí včetně teplého čaje o poledni se postarala pastorační asistentka farního sboru Martina Spiri­ tová spolu s Danielou Adameovou z CASD. Registraci účastníků se věnovaly sestry Adéla Čapková a Helena Jechová z Junáka. Elektronickou databázi vedl Jiří Reich, sekretář farního sboru, za spolupráce Petra Krampla z Junáka; letos poprvé obdrželi všichni účastníci 2. kola diplomy, které zajistil David Čančík z Klubu Pathfinder. Při opravování odpovědí na otázky se zúčastnil kromě jmenovaných také Jaroslav Bartoš z Klubu Path­ finder. Díky zásadě, že bez nároku na umístění a tím i na knižní odměnu se mohou zúčastnit i přítomní „mimo pořadí“, stoupl oproti počtu 4 soutěžících ve 2. kole počet na 9 soutěžících. Knižní ceny poskytli sponzorsky Mezinárodní biblická společnost, nakladatelství Orion a nakladatelství Samuel, další tituly pořídili organizátoři ze sponzorských darů předplatitelů tohoto časopisu a dalších příspěvků. Vybrané startovné i dobrovolné příspěvky dospělých příznivců naší soutěže poslouží především k úhra­ dě nákladů při organizaci obou kol, soutěže v Praze a dále k pořízení odznaků a diplomů. Vydatnou po­ mocí při financování je také grant MŠMT, poskytnutý Junáku na celostátně organizované akce, jakož i dary, které dostává CASD resp. Klub Pathfinder, který je s Junákem spolupořadatelem celé soutěže. 8

V nejmladší kategorii N se umístili ve skupině týmů: jako první

Marián Řeha a Edita Fedorková z CASD ve Frýdku-Místku a dělí se o toto místo s Hedou Frajovou, Martinem Havlíčkem a Anetou a Leonou Kubečkovými z oddílu „Penguin“ Klubu Pathfinder v Praze;

jako druzí

Matouš Plaňanský a Daniel Pumr z KS Praha a dělí se o toto místo se Sárou a Timoteem Hudcovic ze sboru Církve českobratrské evangelické – sboru v Pečkách;

jako třetí

Lenka a Jonáš Borutovi a Daniela Chlapečková z CASD ve Veselí nad Moravou. V téže kategorii N - jednotlivců obsadila první a jediné

vítězné místo Barbora Chaloupková ze sboru CČE v Bučině u Vysokého Mýta.

V prostřední kategorii M se umístili ve skupině týmů: jako první

Jarmila a Tomáš Mazurkovi z CASD v Ostravě - Radvanicích;

jako druzí

Vlasta Plaňanská a Veronika Beštová z KS Praha;

jako třetí

Jana a Jitka Pletkovy z CASD v Ostravě a dělí se o toto místo s Michalem Čadou, Denisou Kajzarovou a Martinou Lancovou z CASD v Havířově-Suché. V téže kategorii M - jednotlivců obsadili

první místo

Lenka Papežíková ze sboru CASD v Hranicích a dělí se o toto místo s Davidem Hoblíkem z KS Praha - Úvaly;

druhé místo

David Šnajdr z CASD v Havířově; třetí místo nebylo obsazeno.

9

V nejstarší kategorii S se umístili ve skupině týmů: jako první

Gabriela Tvrzníková (z Římskokat. církve) a Jana Mošnerová (z Církve bratrské), studující na Arcibiskupském gymnáziu v Praze;

jako druzí

Adam a Jana Petrůjovi z Junáka Broumov – Bylnice a dělí se o toto místo dále s Klárou Jarolímkovou a Terezou Pištorovou (obě z Římskokat. církve), rovněž studující na Arcibiskupském gymnáziu v Praze;

jako třetí

Magdalena Mošnerová (z Církve bratrské) a Dominika Žáková (z Římskokat. církve), studující také na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, a dělí se o toto místo dále s Janou Lancovou a Martinou Červenkovou z CASD v Havířově s Jarmilou Schreiberovou a Julianou Minovou (obě z Římskokatolické církve), studující také na Arcibiskupském gymnáziu v Praze. V téže kategorii S - jednotlivců obsadil jako jediný

vítězné místo Filip Hladký ze sboru CASD ve Veselí na Moravě. ŘEŠENÍ OTÁZEK 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSMÁKŮ 2004 Evangelia: 1b) Mt 3,14 / 2c) Mt 5,8 / 3b) Mt 5,17 / 4a) 7,26 / 5c) Mt 8,19 / 6c) 9,11-13 / 7a) Mt 11,29 / 8c) Mt 12,1-14 a jinde / 9b) Mt 15,8-9 / 10a) J 5,31-47 / 11c) Lk 19,9-10 / 12a) J 10,7-18 / 13b) J 12,20-24 / 14b) J 15,13 / 15a) J 20,24-27 Daniel: 1.b) Dan 5, 27 / 2.a) Dan 6,11 / 3.c) Dan 6,19 / 4.a) Dan 7, 2-10 / 5. a) Dan 7,25 / 6.b) Dan 8, 21-22 / 7.c) Dan 9,18 / 8.c) Dan 10,12 / 9.a) Dan 7,14; 27; 8,25; 11,45 / 10.b) Dan 12, 1-2 Jakub: 1. c) / 2. b) / 3. c) / 4.b) / 5.c) / 6. a) / 7. b) / 8. a) / 9. a) / 10. c) Jozue: 1a) 12,3 / 2c) 12,24 / 3b) 13,33;18,7 / 4a) 14,4 / 5c) 14,10 / 18,10.51 / 6b) 18,11; 22,9; 7a) 18,4 / 8c) v celé knize / 9c) 24,15 / 10a) 24,26 / 11b) 23, 7 / 12c) 24,16 / 13c) 24,29 / 14b) 24,31 / 15b) 24, 32 _____________________________________________________________________________________ 10

Soutěž byla ukončena modlitbou a požehnáním, které vyslovil Petr Adame. I když byl konec soutěže poznamenán zhoršeným počasím, na které reagovali někteří rodiče a vedoucí dřívějším odjezdem, všichni kdo vydrželi až do konce, nelitovali. Beseda rodičů a vedoucích Tradiční beseda dospělých organizátorů soutě­ že proběhla souběžně v době, kdy mladí účastní­ ci soutěžili, a věnovala se zkušenostem z obou kol. V prvním kole byla jako nejtěžší shledána kniha Daniel – zvláště při vysvětlování dětem, které se jí učily. Kombinace vyprávění i čtení a citace z Bible zůstává i nadále doporučenou kombinací pro učení; opět se ukázalo, že s dětmi lze některé pří­ běhy zahrát. V diskusi také zaznělo, že některé otázky byly opět těžší, což však nakonec je žádoucí, aby sou­ těž měla patřičnou úroveň obtížnosti. Znovu bylo diskutováno místo - organizátoři opět navrhují Prahu, tentokrát na půdě CASD - i

datum konání – konkrétně zda má zůstat buď beze změny sobota (19. 11.) anebo zda konat 2. kolo soutěže již ve čtvrtek 17. 11. 2005. Byl pre­ sentován také návrh, aby 1. kolo mohlo být již v červnu a 2. kolo v říjnu, abychom se vyhnuli podzimnímu zhoršení počasí, jak tomu bylo zvláště poslední dva roky. Vůči tomu však uplatnili námitky vedoucí z Junáka a Klubu Pathfinder, kteří v tuto dobu mají řadu akcí. Konečné rozhodnutí proto zůstává na organizá­ torech, kteří se vynasnaží dát své rozhodnutí včetně vybraných knih na vědomí v únoru 2005. Diskusi zaznamenala podrobněji kaz. Gabriela Čumplová – všechny náměty budou podkladem pro přípravu soutěže na rok 2005.

11

K N I H O V N I Č KA Dostala se mi do ruky jedna hodně zajímavá knížka, a tak bych Vás na ni chtěla upozornit. Autorem je Marek Orko Vácha, knížka se jmenuje Tančící skály, vydala ji Cesta a stojí pouhých 149,-Kč. Na vazbě se o knize a autorovi uvádí: Mgr. Marek Orko Vácha, nar. 1966 v Brně. Katolický kněz. Na přírodovědecké fakultě MU v Brně vystudoval obor molekulární biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bru­ selu. V letech 1997 a 2002 se účastnil dvou vý­ prav do Antarktidy. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Na Biskupském gymnasiu v Brně učí biologii a ná­ boženství. Jeho doktorská práce je zaměřena na oblast lékařské etiky. Kniha vznikla na základě přednášek z ná­ boženství na Biskupském gymnasiu v Brně v le­ tech 1998-2001 a je určena především středo­ školským studentům. Fascinující dějiny naší existence od velkého třesku po vznik samostatně uvažujících bytostí tvoří bohatý zdroj inspirace pro teologii. Jsme bytosti obdarované nesmrtelnou duší a zároveň jsme bytosti utvořené z hmoty 15 miliard let vzdáleného velkého třesku. Prostým vývojem událostí vznikají ze žhavé výhně počátku vesmí­ ru tvorové schopní složit Devátou symfonii nebo vyzdobit Sixtinskou kapli. Jsme obdařeni nesmr­ telnou duší a zároveň jsme stvořeni z prachu ze­ mě. Jsme tančící skály. Čím více rozumíme vesmíru, tím více si uvědomujeme nesamozřej­ most naší existence, nesamozřejmost objevení se života na Zemi – a především nesamozřejmost vzniku nás samých, bytostí obdařených inte­ ligencí a schopností se tomu všemu divit. Explosivní vývoj přírodních věd ve 20.století inspiruje i nutí mnohé věřící znovu si klást otáz­ ky po důvodech našeho pobývání na Zemi a pře­ hodnotit svůj vztah k sobě, k Bohu, k hledání smyslu života. Nově postulované dogma i nový fyzikální zákon hovoří o Bohu, i když každý ji­

ným jazykem. Studium přírodních věd se tak může na začátku 21.století stát součástí studia teologie, neboť pochopení krásy stvoření otevírá oči pro krásu Stvořitele. Text je spíše doplněním katechismu než jeho převyprávěním. Tolik textu na vazbě. Snad ještě názvy jednot­ livých kapitol. Po Předmluvě jsou v knize kapi­ toly:

Problémy profesora náboženství, Co je vlastně život?, Vznik života, Údiv nad světem, Zvláštní vesmír, Nešťastná evoluce, Víra a věda, Poznání rozumem, Kdo je Bůh?, Otázka po smyslu existence, Má Bible pravdu?, Jak se na to Bůh může dívat?, Nepatřím svým rodičům, Nepatřím svým rodičům II /Dospělost/, Mimolidští bližní, Hřích, Čtyři důvody proč nechodit do kostela, Experimentování s modlitbou, Cesta po schodech, nebo jízda výtahem, Proč je třeba mít pevnou vůli, Poslední hodina. Tyto přednášky Vás určitě zaujmou, donutí k přemýšlení, a to nejen Vás, čtenáře věřící, ale i ty hledající nebo se prohlašující za ateisty. Jsou velice srozumitelné se spoustou krásných a výstižných přirovnání. Četla jsem ji jedním dechem a to přeji i Vám. hb

12

Polibek Múzy 2004 (ze Sborníčku literárních děl) Příběh morušové zahrady Byla jednou jedna fontána. Fontána z mramoru, který snad léty trochu zašel, fontána s chladivou čistou vodou, která stála ve stinném koutu morušové zahrady. Její patku obrůstal břečťan, v koruně stromu nad její hlavou měly hnízdo červenky. Fontána dávala vodu a život nebyla jejím zdrojem, byla jen tím, kdo ji může dávat dál všem, kdo měli žízeň, či jen potřebovali ochladit čelo po dlouhé cestě. Jednoho dne však začala fontána pochybovat o tom, zda má opravdu smysl, aby stála v zahradě. Potřebuje vůbec někdo její vodu? A je všechna ta voda, která se z ní řine, vůbec k něčemu dobrá? Asi ne, odpověděla si fontána - vždyť já sama mám žízeň a kdyby má voda alespoň za něco stála, jistě by dokázala nejprve utišit moji touhu. A jaký má smysl dávat vodu ostatním, když jí nemám dost ani sama pro sebe? A při všech svých pochybách si nejprve ani nevšimla, že pramínek vody nezpíval již do takové výšky, začínal slábnout, až zmizel docela. Ach, měla jsem asi pravdu, zachmuřila se fontána. K ničemu se nehodím, už ani vodu neumím dávat. Tak ať, půjdu spát, beztak mě není potřeba. Zatvrdila své mramorové srdce a přestala vnímat východy a západy slunce, nevěděla ani, že červenky nad její hlavou vyvedly ptáčata a s podzimem odletěly pryč z umírající zahrady. Břečťan bez vláhy uschl a dlaně jeho lístků se praskavě mnuly jedna o druhou. Ani lidé již nezavítali do zežloutlé zahrady, kterou ani jaro nedokázalo probudit. Uplynulo mnoho let, když tu do zahrady přiletěl ptáček - stařičká červenka. Věděla, že se blíží její poslední podzim a že již nemá dost sil, aby se znovu dočkala jara. Chtěla tedy naposledy uvidět zahradu, kterou tolik milovala a ve které se sama narodila. Usedla na větev uschlého stromu a smutně se rozhlížela kolem s poslední kapkou vody z fontány odešel i poslední záchvěv života z morušové zahrady. Červenka sklonila zobáček a po něm skanula jediná kapička slzy. Dopadla na dno fontány a zmizela beze stopy. Přesto však její dotek

probudil fontánu z jejího vyhaslého spánku uvědomila si dotek vody a vzpomněla si na doby, kdy voda z jejího nitra tryskala vzhůru a rozlévala se malými praménky k její patě. Zatoužila najednou, aby se ta doba vrátila a ona zase mohla rozdávat vodu všem, kdo ji potřebují. Ale nemohla - neznala záhadu, kterou voda přicházela do jejích žil a tryskala vzhůru mohla jen dávat dál to, co jí bylo dáno - a čeho se svou nevírou vzdala. Rozhlédla se kolem sebe a uviděla uschlé šlahouny břečťanu, moruše bez jediného plodu i opuštěná hnízda v náručích jejich větví. A pochopila, že neměla právo vzdát se života, který nepatřil jen jí. Poprvé ve svém životě cítila lítost, bolest i velikou pokoru. Nevěděla, zda může kámen plakat tak, jako pták, ale uvnitř plakala celá. Mramor uvnitř ní praskl a z praskliny začala tryskat voda - nejprve slaná, stále však sladší a čistší. Vyplavovala nejprve uschlé listí ze dna fontány, poté ale již stékala po dávno zapomenutých cestičkách a roznášela život zaschlým trsům trávy, vsakovala se do rozpraskané země a probouzela mízu ve spících stromech. Trvalo dlouho, než zahrada získala zpět všechnu svou krásu, svou vůni, zvuky a barvy, kterými se tak dávno pyšnila, ale další jaro již přivítala unavené poutníky plně rozkvetlá. A fontána byla šťastná - pochopila, jak mnoho může světu dát tím, že se s ním podělí o to nejlepší, co sama dostala, i když třeba nevidí, kam až její voda doputuje a nezná jméno poutníka, který si naplnil láhev její vodou. Věděla teď, že svou vlastní žízeň utiší jen darováním své vody jiným - teprve pak bude moci sama žít v krásné rozkvetlé zahradě namísto lhostejné pustiny. Až někdy přijdeš do té zahrady a uvidíš ve stinném koutu stát mramorovou fontánu, vzpomeň si na tento příběh, než se napiješ její vody. Vzpomeň si, že nebýt malého ptáčka, fontána by ve své nevědomosti spala uprostřed mrtvé zahrady dodnes. Autor/ka pod zn.: „LPr st 07, 24 let“

13

Dne 10. září tohoto roku došel k cíli své cesty bratr

Přemysl Mucha – Dóďa zakladatel a vůdce střediska Mawadani. Narodil se 23.srpna 1923 v Praze v rodině středoškolského profesora. Ve dvanácti letech vstoupil do Legio Angelica a do jeho skautského sboru, kde byl silně ovlivněn výraznou osobností benediktýna P. Metoda Klementa. Za II. světové války vedl ilegální roverský kmen, který se stal základem pozdějšího střediska. Po válce založil na Smíchově známé středisko Mawadani. Po druhé obnově Junáka v letech 1968 - 1969 se stal členem Náčelnictva chlapeckého kmene. V roce 1947 vedl roverskou lesní školu na Červeném Hrádku, v letech 1968 1969 byl instruktorem Krajské lesní školy na Červeném hrádku. Po třetí obnově Junáka byl jmenován instruktorem Ekumenické lesní školy. Za svou obětavou práci pro skautské hnutí obdržel několik vyznamenání, zejména Junácký řád sv. Václava, Medaili díků, byl zvolen celoživotním členem čestného Svojsíkova oddílu a obdržel i nejvyšší skautské vyznamenání - Řád Stříbrného vlka. Za dar jeho života bylo poděkováno při mši sv. v pátek l7. září 2004 v kostele sv. Václava na Smíchově Sestry a bratři střediska Mawadani ____________________________________________________________________________________________

Redakce přeje všem čtenářům Na dobré stopě, aby prožili Advent 2004 v dobrém zdraví a mohli se v klidu připravit na pokojné vánoční svátky !

14

ADVENT Letošní první adventní neděle připadla na 28. listopadu. Advent se však nevztahuje – jak víme – jen na čtyři neděle, nýbrž představuje „období přípravy na vánoce“. Latinské slovo adventus znamená „příchod“ a je významově příbuzné řeckému výrazu epiphaneia, kte­ ré znamená „zjevení“. V předkřesťanské době byly tyto výrazy používány, když se hovořilo o přinášení božstva do chrámu, při oficiální návštěvě panovníka poté, co převzal vládu a také o vstupu římského císaře na trůn. Není tedy divu, že křesťané začali tyto výrazy používat pro popis příchodu Krista k lidem („zjevení v těle“), ale také k označení jeho druhého příchodu na konci věků (řecky se tento očekávaný příchod na­ zývá parousia). Protože je advent dobou přípravy na vánoce, začíná tato část církevního roku příběhem před narozením Ježíšovým (Mt 1,1-25 a Lk 1,5-80), přičemž v Lukášově podání stojí v centru této etapy Jan Křtitel jako Ježíšův předchůdce (viz též Mt 3,1-12; Mk 1,2-8 a Lk 3,1-18). Jeho roli předchůdce vyzdvihuje také Janovo evangelium v kap. 1 v.15 a v 1,19-28. První spolehlivé zprávy o slavení adventní a vánoční doby jsou z pátého století po Kristu, kdy biskup Perpetus z Touru ustanovil dobu od 11. listopadu až po Zjevení Páně 6. ledna – celkem 6 týdnů – jako dobu postní (ovšem tehdy se půst nedodržoval o sobotách a nedělích). Badatelé soudí, že to souviselo s přípravou na tehdejší křestní termín. Adventní doba se nejprve ustálila v Římě (zřejmě tam měli původně 6 adventních nedělí, které se poz­ ději upravila na dnešní podobu 4 nedělí). V římské bohoslužbě dominovalo očekávání příchodu Krista v lidském těle, zatímco v oblastech, kde působila misie, si křesťané připomínali očekávání druhého pří­ chodu Kristova, což podtrhovalo také potřebu pokání. Ve východních oblastech nebylo hlavním mo­ tivem adventu očekávání na vánoční svátky a od 15. listopadu začínala postní doba. Byli vzpomínáni praotcové Abraham, Izák a Jákob a teprve 20. prosinec uváděl skutečnou vánoční dobu. Adventní věnec je podle některých badatelů „vy­ nálezem“ čistě protestantským, a připomíná jednak korunu Krista krále a počtem svící počet advent­ ních nedělí. V katolické církvi mají v Adventu veliký význam rorátní mše svaté (k uctívání Kristovy matky Marie – viz Lk 1,26-38), konané o pracovních dnech ad­ ventní doby, končící 16. prosince. V průběhu adventní doby jsou důležité i další ka­ tolické svátky, mezi nimiž má závažné místo svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. Je vhodné si připomenout, že tuto dobu tedy nelze omezit pouze o připomínku sv. Mikuláše… Z literatury vybral: Kamzík 15

Bloudili na stepi, po pustině, nenašli cestu k městu, kde by mohli bydlet… (ze žalmu 107) Domov ∗ Skrýš tam, kde žiji ∗ tam, kam utíkám Cesta, kterou jdu ∗ odbočky od Cesty opouštět domov ∗ hledat skrýš vracet se domů ∗ utíkat do skrýše Cesta ke Středu ∗ únik k okraji posílení; občerstvení a načerpání nových sil ∗ prohra; rozptýlení i toho posledního, co mi zůstalo tam, kde jsi Ty a My, kde jsem a můžu setrvat ∗ tam, kde nejsem, přitěkal jsem a zase odtěkám kde odpovídám, hovořím, sdílím, kde vstupuji do pole odpovědnosti ∗ kde vypovídám pouta, která se mi zařezávají hluboko do těla a duše Pouta, která upevňují, nesou, zaštiťují, z kterých kořením ∗ pouta, kterých se štítím a vypovídám Domov pout rodina ∗ troskotající rodina přátelství ∗ troskotající přátelství společenství ∗ trs osamělých individualit Přítomnost ∗ přítomnost, útěk do minulosti a projekcí budoucnosti milost Domova ∗ nedar skrýše místa, kde mohu najít Druhého a on mne ∗ souřadnice, kde se ztrácíme v ná­ hodných setkáních Kde se s Tebou skutečně setkáváme my lidé bez Domova?

Uklidnil v bouři tichý vánek a utišily se mořské vlny a dovedl je do vytouženého přístavu. (ze žalmu 107) Hraboš

NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech ([email protected]) 198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 281865223, Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). * * Technické zázemí: Zuzana Vankeová, Adéla Čapková a David Čančík. * * Předplatné pro rok 2004 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 110,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,-Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. * 16