Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta
Kate ina Hude ková
ROZSUDEK PRO ZMEŠKÁNÍ DEFAULT JUDGMENT
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Alena Winterová, CSc. Katedra: Ob anského práva Datum vypracování práce (uzav ení rukopisu): 15.prosince 2008
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatn za použití zdroj a literatury v ní uvedených.
V Praze dne 15.prosince 2008
…………………….. Kate ina Hude ková
!"
%
&
$
#
#$
#$
" #$
#$
(
'
$
& ) )
!" # ! $ ()
!
!
* ,
$
&%
#
+
-
. !"! $
#
$
*
' '
"
/"% 0
%
%
"
. $
&%
)
% % *
!
*
!
(
!
(
"
! & *
+
#$
,
#$
+ %
+
, $
!#
*
-
% -
. )-
&
.
/ $
.
00
(
00
(
(
.1 /1 (
$
! #
%
'
0
/
"
)
$
% "&
1. Úvod P edm tem této diplomové práce je rozsudek pro zmeškání, který je upraven v zákon
íslo 99/1963 Sb., ob anský soudní
ád ve zn ní pozd jších p edpis
1
.
Dané téma má za úkol pojednat o historickém vývoji daného institutu,
v etn
kontuma ní
rozsudky,
zmeškání OS ,
více
jak
mezi
40
ti
které
leté se
pauzy,
vedle
kdy
tzv.
rozsudku
pro
adí i tzv. rozsudek pro uznání upraven v § 153a
nebyly
sou ástí
právního
ádu
komunistického
eskoslovenska, což bylo zhojeno až novelou z roku 1993. I
b hem
existence
zaznamenal
ur itý
eské vývoj
a
republiky
však
hojn
k n mu
judikatura jednotlivých soud . A první
pohled
pom rn
málo
objevují, jako ve v tšin
se
tento
institut
vyjad ovala
i
se tento institut zdá na
problematický,
tak
i
zde
se
odv tví práva, rozdílné názory.
Jedná se p edevším o nejednotný výklad pojmu, zda soud má povinnost rozsudek pro zmeškání vydat pak
judikatura
rozsáhle
v asnosti omluvy, a až
následn
po
v nuje
i nikoliv, dále se
p edpoklad m
d vodnosti
a
už p ed samotným prvním jednáním nebo
n m.
Ale
práv
tyto
rozpory
iní
daný
institut zajímavým z hlediska zpracování. Zpracovatelka se v diplomové práci mimo jiné zamýšlí nad samotným institutem rozsudku pro zmeškání, zdali je jakýmsi nikoliv protiprávním nástrojem nátlaku na žalovaného, aby konal a dostavil se k prvnímu jednání nebo zda je tento institut jakýmsi quasi odejmutím práva na spravedlivý proces podle
lánku 6 Úmluvy o ochran
lidských práv a základních
svobod tím, že nedojde k projednání v ci a soud rozhodne pouze
na
základ
p edložených
d kaz
a
tvrzení
uvedená
žalobcem. V diplomové zahrani ními
234 546
práci
bude
úpravami
rovn ž rozsudk
poukázáno pro
na
rozdíly
zmeškání,
mezi
zejména
srovnání
s daleko
propracovan jší úpravou
ve Spolkové
republice N mecko. Na záv r pak diplomantka shrne jednotlivé záv ry, které byly p edm tem jejího zkoumání.
%
2. Historické aspekty 2.1. Vývoj rozsudku pro zmeškání Novela zákona
íslo 171/1993 Sb. ob anského soudního
ádu2
ze dne 20. kv tna 1993, jež nabyla ú innosti dne 1. zá í 1993, p inesla návrat k tzv. kontuma nímu Kontuma ní rozsudky však nejsou v
ízení.3
eském právním
ádu ni ím
novým, tento institut se vyvíjel po staletí, od st edov kého civilního
procesu
až
platila do roku 1950.
po
rakouskou
právní
úpravu,
která
4
2.2. Stanné právo V
eském
procesním
právu
se
s kontuma ními
rozsudky
setkáváme v rámci tzv. stanného práva. U vlastního p elí ení bylo tehdy p ed zahájením jedním z prvních úkon
zjišt ní,
zda se strany k p elí ení dostavily. Byli vyvoláváni jak žalovaní, tak p vod. Zatímco iniciátor p e se musel ozvat hned po prvním vyvolání, pak na pohnaného se volalo t ikrát. Když se nedostavil žalobce, ztrácel spor, nikoliv procesní nárok. Když se však nedostavil žalovaný, ztrácel celou p i.5 Výraz „stanné právo“ znamená, zda dotazovaná strana „stojí na svém právu“, ten kdo byl ve sporu pot ikrát vyvolán, spor prohrál.6
Již
kontuma ních
ve
st edov ku
rozsudk
nutila
platilo
pravidlo,
strany,
aby
se
že
hrozba
p elí ení
ú astnily. Nicmén svoji
%
i v tehdejší dob neú ast
ze
bylo stranám umožn no, aby zp tn
závažných
d vod
od vodnily.
2786 9:;38 //< / =18=9>6;7? ;8@A6:B2A C4 D6E6:F8DAE5G:HI FB4AFJ;K HI43348C21"4;7? HJCJ36:FL8H4;1;ML /. HI43348C21#JCJ36:FL8H4;1;ML %% HI43348C21#JCJ36:FL8H4;1;ML %% 3>=8@HI1 N M>LO 94;7O ;8@A6JHMC:1;ML P
O
t chto
omluvitelných
d vodech
pojednávají
Statuta
Konrádova,
Rožmberská kniha nebo Všehrd. Nej ast jším d vodem odkladu soudního roku byla nemoc, p í ina se však soudu oznamovala prost ednictvím posla, písemná omluva byla p ípustná až od konce 15. století. D vodem omluvy však nebyla královská
i
zemská služba, ba ani dokonce služba u Markrabího z Moravy. Ke zrušení kontuma ního rozsudku docházelo i tehdy, jestliže byl rozsudek pro zmeškání stranou získán podvodným zp sobem. 2.3. Vláda Marie Terezie a Josefa II. Za
vlády
ízení
Marie
Terezie
vkládají
ízení
nové
trestního
upravoval
v
II.
zejména
ízení
se
do
kontuma ního
v d sledku
civilního
a
odd lení
dochází
tak
moderního civilního procesu.
2.4. Zákon o soudním právních soudní
Josefa
prvky,
od
k položení základ
Civilní
a
ád
§§
ízení v ob anských rozep ích
ze
dne
396-403
1.
srpna
rozsudky
1895,
pro
113
zmeškání.
.z.
Rozdíl
tehdejší právní úpravy oproti dnešní, spo ívá zejména ve skute nosti, „zmeškání
že
tehdejší
úplné“
a
právní
„zmeškání
áste nému docházelo až v pr b hu
úprava
rozlišovala
áste né“.
Ke
tzv.
zmeškání
ízení.
Kontuma ní rozsudek bylo možné vynést ze t í r zných d vod . Za prvé to bylo v situaci, kdy byl jednou ze stran sporu zmeškán
první
rok
jednání.
Soud
pak
stranou.
Soud
zde
nebo vzal
rok za
nesm l
ustanovený
své
d kazy
p ihlížet
hned
po
prvním
p edložené
jednou
k písemným
jednáním
strany, která jednání zmeškala. Zákon vedle toho vymezil pozitivní a negativní podmínky, za nichž nebylo rozsudek pro zmeškání moci vynést.7 HI43348C2 1#JCJ36:FL8H4;1;ML %%
Pozitivní
p edpoklady
nemožnosti
zmeškání byly, že nedošlo k
vynesení
rozsudku
pro
ádnému obeslání ve v ci nebo
k vyvolání v ci p i jednání a dále nep ítomnost strany nejen v okamžiku
jednání,
ale
i
v okamžiku,
jednání o návrhu na uskute n ní následk
kdy
bylo
konáno
zmeškání.
Mezi negativní skute nosti pat ily ty skute nosti, že soudu nesm lo
být
známo,
že
se
strana
k soudu
nedostavila
v d sledku p írodních p ekážek nebo jiných neodvratitelných d vod
nebo zde nastaly takové okolnosti, které soudu musely
být známy z moci ú ední. Chyb la-li
n která
z t chto
pozitivních
nebo
negativních
podmínek, soud musel návrh usnesením zamítnout a na ídit nové jednání. Bylo-li však toto zamítavé usnesení zrušeno k rekurzu, stanovení
mohl
být
nového
rozsudek
roku.
Byl-li
pro p es
zmeškání
vydán
napln ní
bez
n kterých
podmínek p esto vydán rozsudek pro zmeškání, pak tento mohl být napaden odvoláním, o kterém soud rozhodoval v neve ejném zasedání. Další p ípad, kdy mohl být vydán rozsudek pro zmeškání, byla skute nost, odpov
že
soudu
první
instance
žalovaný
nep edložil
na žalobu p i prvním roku a byla mu k u in ní tohoto
úkonu stanovena lh ta. Postup však v tomto p ípad
mohl být
r zný, podle toho, zda byly nebo nebyly žalovaným ohlášeny obranné procesní kroky. Postup tedy mohl být následovný: a. Pokud nebyly žalovaným p i prvním roku ohlášeny žádné obranné procesní kroky, mohl žalobce po uplynutí lh ty, která byla žalovanému poskytnuta pro odpov
na žalobu,
u init písemný návrh, aby byl proti žalovanému vydán rozsudek pro zmeškání. P edseda senátu jako samosoudce, .
o tomto návrhu rozhodl do 8 dn , a to bez toho, aniž by p edcházelo ústní jednání. Soud tudíž rozhodoval pouze na základ
žaloby samotné a p ípadných dalších údaj ,
které
k dispozici.
m l
Samoz ejmostí
byl
i
zde
ten
požadavek, aby žalobce návrh na vydání rozsudku pro zmeškání
podal.
zmeškána,
ale
Jestliže
totiž
byla
žalobce
návrh
na
žalovaným vydání
lh ta
rozsudku
neu inil, mohlo být zmeškání žalovaného zhojeno, a to až do té doby, než k soudu žalobc v návrh došel. b. Pokud žalovaný p i prvém roku obranné kroky u inil, byl pak další postup soudu vázán na to, zda o nich bylo na ízeno odd lené jednání nebo zda tomu tak nebylo. Mohla zde totiž nastat dvojí situace: Už
p ed
uplynutím
lh ty
k žalobní
odpov di
senát
na ídil z moci ú ední zvláštní rok k ústnímu jednání o obranách ohlášených žalovaným p i prvém roku. Zde ovšem mohl
žalobce
vyvodit
z tohoto
opomenutí
procesní
obrany
d sledky,
které
žalovaného,
byly
p i
jinak
teprve
tomto
plynuly
tehdy,
odd leném
když
jednání
zamítnuty. Žalobce proto mohl až po tomto zamítnutí procesní obrany, u init návrh, aby byl proti žalovanému vydán rozsudek pro zmeškání. O tomto návrhu rozhodl p edseda senátu jako samosoudce do 8 dn
bez ústního
jednání. Druhý
p ípad
zvláštní protože Jestliže
spo íval
odd lené o
nich marn
v tom,
jednání
cht l
o
jednat
uplynula
že
senát
nena ídil
procesních
obranách,
až
lh ta
p i
hlavním
k podání
lí ení. žalobní
odpov di, nemohl se soud již k procesním obranám z moci ú ední vrátit a na ídit o nich zvláštní rok k ústnímu /
jednání. Musel vy kat, zda žalobce u iní návrh, aby byl tento rok na ízen. Jestliže k tomu došlo, musely být p i ústním jednání projednány procesní obrany a muselo být o nich rozhodnuto. Pokud jim bylo vyhov no, další jednání
o
žalob
zamítnuty,
odpadlo.
muselo
být
Byly-li ihned
procesní
obrany
k návrhu
žalobce
p istoupeno k jednání ve v ci samé a vydán rozsudek pro zmeškání
v hlavní
v ci.
V p ípad ,
že
se
žalovaný
dostavil k tomuto roku, mohl uvád t vše, co sloužilo k dokreslení, že procesní obrana je oprávn ná. Pokud nebyl úsp šný, nebyla jeho p ítomnost na p ekážku tomu, aby byl rozsudek pro zmeškání vydán8 Do
t etice
zmeškán
u
mohl
být
sborového
rozsudek soudu
pro
rok
zmeškání
na ízený
vynesen,
po
podané
byl-li žalob
k ústnímu p elí ení anebo n který pozd jší rok, v p ípad , že strana, která se dostavila, u inila návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Tady lze ovšem již vid t to, že nešlo v tomto p ípad
o rozsudek pro zmeškání v pravém slova smyslu.
2.5. Slovenská úprava kontuma ních rozsudk Slovenská
úprava
kontuma ních
princip
se
ídila
uherským
právem, které stálo na odlišných principech. Nejv tší rozdíl spo íval ve skute nosti, že bylo vylou eno vydání rozsudku pro zmeškání p i prvním roku, nebo žalobu
teprve
to,
co
žalobce
uherská úprava považovala za p ednesl
u
prvního
soudního
jednání. Pokud se tedy žalobce nedostavil k prvnímu roku, soud na
návrh
uhradit
žalovaného náklady
pouze
ízení.
zrušil
Pokud
do
obsílku, 15
dn
uložil došlo
žalobci žalobcem
k obnovení obsílky, byly mu dokonce zachovány právní ú inky prvního obeslání.
.
HI43348C2 1#JCJ36:FL8H4;1;ML %%.
(
Naproti tomu zmeškal-li první rok žalovaný, mohl soud vynést rozsudek zcela
pro
zjevn
zmeškání,
na
návrh
neod vodn ná.
žalobce,
Byl-li
soud
nebyla-li
názoru,
obsahuje nedostatky, tyto opravil, strany op tovn
že
žaloba žaloba
obeslal a
na ídil nový rok. Došlo-li k odro ení v ci, protože bylo t eba doplnit d kazy ze strany
žalobce,
žalovaný
obeslán,
kdy
žalovaný
nemohl
již
však
zmeškal
p edkládat
první vlastní
rok,
byl
návrhy
a
stanoviska, byl tedy obeslán jen z titulu možné p ítomnosti. Další
rozdíl
spo íval
v tom,
že
v uherském
právu,
nebyla
povinnost odpovídat na žalobu. Nebyla zde tak možnost k vydání kontuma ního rozsudku pro zmeškání odpov di. 2.6. Historické shrnutí Jak je patrné, základy kontuma ních rozsudk století
a
v poslední
kodifikaci
vydané
ješt
sahají do 14. za
Rakouska-
Uherska vydržely až do roku 1951. I p estože došlo k potla ení kontuma ních rozsudk zcela jist ádech
v období komunismu až do roku 1993, je
nesporné, že kontuma ní rozsudky mají v právních
jednotlivých
zemích
své
místo,
o
d ležitosti
principech rozsudku pro zmeškání bude pojednáno dále.
a
3. Sou asná úprava rozsudku pro zmeškání 3.1. Úvod Pokud
srovnáváme
procesním
ze
dnešní
dne
1.
právní
úpravu
1985,
nemají
srpna
s civilním již
žalobci
právem stejná
procesní postavení jako žalovaní a rozsudek pro zmeškání lze vyhlásit jen p i zmeškání p i prvním jednání. Op tovný návrat kontuma ních rozsudk
do platného právního
zmín ná novela pod ozna ením zák.
ádu p inesla již
. 171/1993 Sb. ze dne 20.
kv tna 1993. 3.2. P edpoklady vydání rozsudku pro zmeškání I.
Obecn
Ob anský soudní
ád v § 153b stanoví, jaké jsou p edpoklady
vydání
pro
rozsudku
rozsudek
být
vydán
zmeškání
a
nem že.
Jde
zárove tedy
stanoví, jednak
kdy
o
tento
pozitivní
p edpoklady, mezi které pat í: - zmeškání jednání žalovaného - doru ení žaloby a p edvolání do vlastních rukou, v zákonem stanovené dob - pou ení žalovaného o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání - neomluvení se z tohoto jednání ze strany žalovaného - soud
považuje
žalobní
tvrzení
dostate ná
pro
vydání
rozsudku pro zmeškání - soud pak m že vydat rozsudek pro zmeškání, jestliže je spln n
další
p edpoklad,
a
sice
to,
že
vydání
tohoto
takové,
za
kterých
nelze
ve
kterých
nelze
rozsudku navrhne Mezi
negativní
rozsudek
pro
p edpoklady,
zmeškání
tedy
vydat,
jsou
v ci,
uzav ít smír nebo došlo-li by jeho vydáním ke vzniku, zm n nebo zrušení právního pom ru mezi ú astníky.
O
jednotlivých
p edpokladech
vydání
rozsudku
pro
zmeškání,
bude pojednáno v následujícím textu. II. Podle
ádné doru ení p edvolání
výslovného
zn ní
z formálních p edpoklad
§
153b
odst.
1
OS
je
jeden
vydání rozsudku pro zmeškání
ádnost
doru ení do vlastních rukou žalovaného. I když by se dalo namítat, že pojem „ ádnost doru ení“ je jasný
a
že
dozv d l,
jeho
tak
smyslem
k tomuto
republice v následn
je,
aby
termínu
žalovaný
judikovaly
o
jednání
soudy
v
eské
uvedených p ípadech.
Z jazykového výkladu § 153b OS v daném p ípad
se
by se dalo usuzovat, že je
vylou eno náhradní doru ení a že žaloba musí
být doru ena do vlastních rukou. S takovým záv rem se však nelze ztotožnit z n kolika d vod . Za prvé ve srovnání s § 173 odst. 1 OS , úprava platebního rozkazu výslovn náhradní
doru ení
u
platebního
íká, že je
rozkazu
vylou eno.
Z výkladového hlediska a maiori ad minus vyplývá, že podmínka vylou ení
náhradního
podep en
rovn ž
doru ení
není
judikaturou
spln na.
Tento
Nejvyššího
republiky9,10, který je toho názoru, že p i
názor
soudu
je
eské
ádném náhradním
doru ení písemnosti uložením platí, že ú astník
ízení, který
si zásilku do dne, kdy nastala fikce doru ení, nevyzvedl, byl s jejím
obsahem
Z uvedeného kterém
tedy
m že
písemnost
seznámen vyplývá,
být
(
;64;46: < ((
;F D6
do
vlastních
< ((
fikce
p edvolání rozsudek
ur enou
/ A8
kdy
vydán
žalovanému též uložením.
/
dnem,
doru ení
k prvnímu
pro
jednání,
zmeškání,
rukou
nastala.
adresáta
lze
p i jako
doru it
Dalším
p edpokladem
ádnosti
p edvolání
jsou
i
ostatní
formální náležitosti tohoto p edvolání. Jak judikoval Vrchní soud
Praze11,
v
není
tato
podmínka
napln na,
pokud
v p edvolání, které bylo ve v ci na ízeno, nebyl obsažen údaj o tom, u kterého soudu má být jednáno. Údaj o soudu nebyl uveden
v žádné
ásti
p edvolání,
z toho
záv r, že p edvolání nebylo žalovanému
u inil
ádn
Vrchní
soud
doru eno, a proto
podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání podle § 153b OS
nebyly
Podmínka
ádn
spln ny.
ádného p edvolání je spln na i v tom p ípad , že
samotné
jednání
bylo
zahájeno
v pozd jší
dobu,
než
dobu
ur enou v doru eném p edvolání. Stanovená doba v p edvolání se vztahuje pouze k za átku jednání, nikoliv, k jeho ukon ení,
i
jeho odro ení, které podle okolností p ípadu ur uje p edseda senátu.
Skute nost,
v ur ený nevede
že
jednání
nebylo
as, nezp sobuje ztrátu ú ink
k záv ru,
že
ú astník
nebyl
fakticky
zahájeno
doru ení p edvolání a
k jednání
ádn
a
v as
p edvolán.12 Žalovaný se tak nem že dovolávat neoprávn nosti vydání rozsudku pro zmeškání, jestliže jednání bylo zahájeno v pozd jší dobu, než na kterou byl on jinak Záv rem
k tomuto
p edpokladu
by
se
tedy
ádn dalo
p edvolán. zmínit,
že
u
p edvolání k jednání, p i kterém m že být vynesen rozsudek pro zmeškání, je možné náhradní doru ení. Dále je zapot ebí, aby v uvedeném
p edvolání
byl
p esn
ozna en
p íslušný
soud,
u
kterého má jednání probíhat, ale to že za átek jednání se m že o
n jaký
p edvolání
as a
opozdit, nevylu uje
nezp sobuje možnost
zmeškání.
;64;46: LHI6:I8 ;8@A@ C L>D41;F D6 ( #Q 8 .
neplatnost
vynesení
samotného
rozsudku
pro
III. Dalším
V asné doru ení p edvolání
z formálních
p edpoklad
pro
pro zmeškání, je dodržení lh ty jednání
ve
posta ilo,
v ci.
V p vodním
bylo-li
doru eno nejmén
vydání
rozsudku
v asného p edvolání k prvnímu
zn ní
p edvolání
možnost
ob anského
žalovanému
soudního
k prvnímu
ádu
jednání
5 dní p ed konáním samotného jednáním, které
se netýká v cí uvedených v § 118b OS . V sou asné dob
byla
lh ta prodloužena na 10 ti denní. Prodloužení lh ty však nic nem ní na situaci, že uvedená lh ta je stanovena po tem dn kalendá ních, nikoliv pracovních13. D sledkem nedodržení této lh ty je pak to, že soud nem že rozhodnout ve v ci rozsudkem pro zmeškání, i kdyby ostatní p edpoklady pro jeho vydání byly spln ny. Prodloužení uvedené lh ty u v cí s výjimkou § 118b OS , je jist nebo
pozitivním posunem vývoje rozsudku pro zmeškání,
lh ta 5 ti dn
pro p edvolání k jednání byla pom rn
krátká. Jiná situace nastává v p ípadech ve v cech ochrany osobnosti podle
ob anského
zákoníku14,
ve
v cech
ochrany
proti
uve ej ování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova
a
právních
tisku, p edpis
pop ípad o
ochrany
hromadných
práv
t etích
informa ních
v inciden ních sporech v rámci insolven ního v ci ve sporech o ochran
osob
podle
prost edcích,
ízení, o základu
hospodá ské sout že, o základu v ci
ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým sout žním jednáním, o základu v ci ve sporech s porušením nebo ohrožením práva na obchodní tajemství a v dalších p ípadech stanovených
zákonem.
Ve
všech
t chto
p ípadech
musí
být
spln na podmínka v asného p edvolání k prvnímu jednání ve 30ti denní lh t .
>6 $@G47 J6N">;8FJ; FL8 8=HI8A6E FL2C6:FL>SJ%< //.1;ML % 2786 9:;38 (< / = C4 D6E6:F8DAE5G:HI FB4AFJ;K
%
IV.
Pou ení o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání
Podle výslovného zn ní § 153b odst. 1 OS
je dalším formálním
p edpokladem možnosti vydání rozsudku pro zmeškání podmínka, že žalovaný byl o následcích nedostavení se k prvnímu jednání pou en a p esto se k tomuto jednání nedostavil. Nebyla-li
tato
podmínka
pou ení
v p edvolání
spln na,
nelze
vydat rozsudek pro zmeškání. V. Žalovaný
D vodnost a v asnost omluvy je
povinen,
pokud
se
ze závažných
d vod
nem že
dostavit k prvnímu jednání ve v ci, omluvit svou neú ast. Tato omluva p itom musí být podle výslovného zn ní zákona d vodná a v asná. K tomuto
p edpokladu
se
vyjad oval
Nejvyšší
republiky15 následovn . V daném p ípad republiky
zabýval
p ípadem,
kdy
soud
eské
se Nejvyšší soud
se
p edvolaná
eské
omluvila
telefonicky z jednání, které se m lo konat ve 13:30 hodin a soud její omluvu zaznamenal v se
omlouvá
z d vodu
nemoci,
ase 09:40. Žalovaná uvedla, že soud
však
dále
požadoval,
aby
žalovaná toto tvrzení doložila neschopenkou a tu zaslala soudu telegrafickou cestou. Toto však žalovaná již neu inila a soud proto vydal rozsudek pro zmeškání v dané v ci. P íslušný soud totiž argumentoval tím, že podle § 42 odst. 1 OS , je podání možno u init písemn , ústn
do protokolu nebo telegraficky a
telefaxem, a že soud není povinen p ijmout oznámení u in né telefonicky, protože uvedený vý et § 42 odst. 1 OS
je vý tem
taxativním.
republiky
nepotvrdil omluvy
a
žalovaná %
;64;46:
Tuto a
že
zastal se
nebyla ;F D6
úvahu
však
názor,
soudy
b žn
povinna
( #A8 ( .
Nejvyšší že
§
153b
takové
doložit
soud OS
omluvy
eské
nevymezuje p ijímají
neschopenku,
nebo
formu a
že
zákon
nestanoví,
že
omluva
musí
být
v daném
p ípad
rovn ž
od vodn na, posta í pouze, že soud omluvu nepovažuje za zcela z ejm
ned vodnou.
Jestliže
tedy
z telefonického
hovoru
nevyplývala z ejmá ned vodnost omluvy, pak soud nebyl k vydání rozsudku
pro
zmeškání
oprávn n,
protože
nejenom v asná, ale i d vodná, nebo praxi soud
daná
omluva
byla
nemoc se považuje v b žné
za d vodnou za d vod zp sobilý omluvit neú ast
jednání. Podle dalšího názoru16 Nejvyššího soudu
eské republiky musí
být p edpoklad, že se žalovaný nedostavil k prvním jednání, jež bylo ve v ci na ízeno, bez d vodné omluvy, spln n v dob , kdy soud rozhoduje o vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tedy nem že po vydání rozsudku pro zmeškání, když uvažuje o jeho p ípadném zrušení, brát z etel na okolnosti, které se dozv d l až v dob
po jeho vydání, i když by jinak tyto okolnosti byly
zp sobilé k odro ení jednání. Tato skute nost práv
zp sobuje
ten
která
rozdíl
zp sobilá,
mezi aby
omluvou soud
p ed
jednáním
rozsudek
pro
a
omluvou,
zmeškání
zrušil.
je
D vody
t chto dvou rozdílných omluv jsou r zné a d vody, které by mohly jist
vést
ke
zrušení
rozsudku
pro
uznání,
musí
být
zcela
závažn jší.
Nejvyšší soud
eské republiky17 se dále vyjad oval ve v ci, ve
které bylo d vodem omluvy, že si žalovaný nebyl schopen v as zvolit
svého
právního
zástupce.
Ve
zmi ovaném
judikátu
si
žalovaný nebyl schopen sehnat advokáta v období 57 dn . Rovn ž Ústavní soud se vyjád il v dané v ci, a to tak, že v této otázce je t eba se
ídit subjektivním hlediskem, ale že obecn
by uvedená doba m la sta it, a to i ve sv tle skute nosti, že ob anský soudní doru it nejmén
ád výslovn 10 dn
;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ " ;F D6 ;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ " ;F D6
stanoví, že p edvolání je t eba
p edem.
#A8 (
Za d vodnou omluvu se nepovažuje ani skute nost18, že jednatel spole nosti, která je žalovanou stranou, se nem že ú astnit jednání, protože v této dob
má naplánovanou služební cestu.
Argumentem pro zamítnutí této omluvy je p edevším fakt, že se soudního jednání nemusí ú astnit jednatel osobn , že zákon zná zastoupení Obdobný
na
je
omluva
základ
i
odkazem
na
moci
názor ,
zastoupení
který
pracovní
okolností,
v takovém p ípad
nebo
19
následující
specifikovaných
Obecn
plné
uvádí,
povinnosti,
není
d vodná
a
advokátem. že
samotná
bez
blíže
že
soud
m že
vydat rozsudek pro zmeškání.
platí, že nemoc je d vodem, zp sobilým omluvit neú ast
strany u na ízeného jednání. Nemoc je stavem, který ú astník ízení
zásadn
stavem,
který
lé ebného lé ení.
nem že
nemocnému
režimu,
Nelze
p edvídat
ani
zpravidla,
nedovoluje
proto
a
pohyb
dovozovat
v
žalovaný (již jako nemocný) op tovn
mezích
mimo
opa ný
odvrátit.
je
p edepsaného
místa,
záv r
Nemoc
jen
kde
probíhá
z toho,
že
omlouval svou neú ast u
na ízeného jednání u soudu osobn .20 Omlouvá-li
ú astník
svou
neú ast
u
jednání,
asovou
kolizí
s jiným soudním sporem, m že být taková omluva d vodná jen tehdy, jestliže tento ú astník soudu rovn ž oznámí, konkrétní údaje o tom, pro
se nem že jednání zú astnit, zejména jaké
jiné jednání mu brání v ú asti, tedy uvést, v jaké v ci a u jakého soudu se koná druhé jednání, kdy se o tomto jednání dozv d l,
p i emž
k omlouvanému
z tohoto
jednání
jednání prvnímu a že vy ešit
jinak.
kte í práv . / (
21
p edvolán
má
vyplynout, pozd ji,
než
že k
asovou kolizi více jednání nebylo možné
Uvedená
musí p esn
byl
údaje
kolize
se
týká
p edevším
advokát ,
vymezit, jaké jednání mají v kolizi a
@3I2647 J6 =HI8A6:FL2C819>;8FJ; FL8 8=HI8A6EPFL2C6:FL>SJ1 < (( 1;ML L>5;7? ;8@A ;ML>C> #8 . /
.
soudy
zpravidla
z tohoto
d vodu
jednání
odro í.
Nedojede-li
však k odro ení a advokát zma í svým konáním soudní jednání, je možná stížnost na advokáta k
eské advokátní komo e.
eská
advokátní komora však tyto omluvy z d vodu kolize považuje za omluvitelné a advokáta dále kárn VI. Rozsudek
nepostihuje.
První jednání ve v ci pro
zmeškání
lze
vydat
jen
ve
vztahu
k prvnímu
jednání ve v ci, jak vyplývá z výslovného zn ní § 153 b odst. 1 OS . Prvním
jednáním
na ídil
se
rozumí
k projednání
ve
jednání,
v ci
které
samé,
za
uskute nilo,
tedy
že
nebylo
zrušeno,
odro eno
pozd jší
termín
p ede
na
soud
jako
p edpokladu,
zejména
dnem,
na
první že
odvoláno který
je
se
nebo soud
na ídil. eské republiky22 ve svém
K uvedenému judikoval Nejvyšší soud usnesení
ze
dne
15.
prosince
1999,
který
dosp l
k následujícímu záv ru. Rozsudek pro zmeškání je možné vydat jen p i prvním jednání, rozumí se p i takovém jednání, které skute n
prob hlo, nejde tedy o první jednání, jestliže bylo
ú astník m ješt
p ede dnem, kdy se m lo uskute nit, doru eno
vyrozum ní, že se jednání nekoná, tedy že bylo zrušeno nebo odvoláno. Jiná situace nastává v p ípad , že k odro ení došlo až v rámci prvního jednání, tedy že jednání prob hlo a soud jednání odro il z d vodu, že zjistil pouze ú ast žalobce a nikoliv Není
žalovaného,
v daném
protože
p ípad
tedy
jeho již
doru ení možné
nebylo
vydat
vykázáno.
rozsudek
pro
zmeškání, a to z toho d vodu, že se první jednání, které se sice marn , ale uskute nilo.
;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ " 1;F D6
( #A8 (
/
VII.
Návrh žalobce
Rozsudek pro zmeškání lze vydat jen za p edpokladu, že jeho vydání žalobce p i prvním jednání navrhne. Je nezbytné, aby se žalobce k prvnímu jednání zárove nebo
prost ednictvím
svého
zástupce
dostavil.
I
osobn
kdyby
tedy
nastala situace, že by vydání p ípadného rozsudku pro zmeškání žalobce navrhoval již v žalob , ale následn
se pak k onomu
prvnímu jednání nedostavil, nebyla by napln na podmínka § 153 b
odst.
1
OS .
Je
tedy
nezbytné,
aby
p i
jednání
žalobce
vyjád il sv j návrh k vydání rozsudku pro zmeškání a navrhl-li ho již v samotné žalob , pak je nezbytné, aby tento sv j návrh zopakoval. V opa ném p ípad
by nebyla spln na podmínka vydání
rozsudku pro zmeškání.23 VIII.
Fikce nespornosti tvrzení v žalob
Soud m že vydat rozsudek pro zmeškání, jestliže za spln ní ostatních v žalob
p edpoklad , za nesporná.
považuje
skutková
tvrzení
uvedená
24
Rozsudkem pro zmeškání soud m že rozhodnout jen tehdy, lze-li vyhov t
žalob
po
právním
posouzení
skutkových
tvrzení
uvedených v žalob . Nejsou-li skutková tvrzení dostate ná nebo po právním posouzení skutkových tvrzení podle hmotného práva nelze
u init
vydat
rozsudek
žalobce
p i
záv r pro
o
d vodnosti
zmeškání.
jednání,
nelze
uplatn ného
K takovýmto
p ihlížet.
p ípadným
Tvrzení
okolnostech, musí být obsažena v žalob vyplývat od vodn nost uplatn ného nároku.
nároku, o
nelze
tvrzením
skutkových
a jenom z nich musí 25
Je tedy vylou eno,
aby žalobce jakkoliv dopl oval skutková tvrzení, a
už ústn
$@G47 J6 ">;8FJ; FL8 8=HI8A6E FL2C6:CDM>IR1%< //.1;ML T J6M4L8C2 NJ6 8Q 46M2B7 1;ML % $@G47 J6 ">;8FJ; FL8 8=HI8A6E FL2C6:CDM>IR1%< //.1;ML
(
do protokolu a bylo-li by takové dokazování t eba k prokázání d vodnosti bylo
uplatn ného
vydání
vydání
rozsudku
rozsudku
tvrzení,
která
pro
domáhá.
pro
vedou
tak
zmeškání
zmeškání
rozsudku p iznat práv 26
nároku,
mohou
k záv ru,
že
by
v takovém
vylou eno. být
jen
podle
p ípad
by
Základem
pro
taková
nich
lze
žalobní výrokem
to pln ní, kterého se žalobce v žalob
Tvrzení, která by byla neúplná, z nichž nelze dovodit
jednozna ný
záv r
nebo
tvrzení,
která
by
byla
s žalobním
návrhem v rozporu, vydání rozsudku pro zmeškání neumož ují. K obdobnému
záv ru
dosp l
Nejvyšší
v obchodní v ci. Daný p ípad
soud
eské
republiky27
ešil otázku neoprávn nosti výše
úrok , kdy žalobce p edložil soudu p i prvním jednání d kaz formou uznání dluhu co do d vodu a výše ze strany žalovaného. Z p edložených d kaz
však nevyplýval žádný d vod pro ur ení
požadované úrokové sazby. Nejvyšší soud tak dosp l k záv ru, že uvedená skutková tvrzení k p iznání dané výše p íslušenství nevedou a absence skutkových tvrzení pak p edstavují p ekážku vydání rozsudku pro zmeškání. Podle dalšího názoru Nejvyššího soudu28 ze dne 28. listopadu 2001 mohou být základem pro vydání rozsudku pro zmeškání jen taková žalobní tvrzení, která vedou k záv ru, že podle nich lze
výrokem
rozsudku
žalobce v žalob odvodit
nelze,
p iznat
práv
to
pln ní,
kterého
se
domáhá. Neúplná tvrzení, z nichž takový záv r nebo
tvrzení,
která
jsou
s žalobním
návrhem
v rozporu, neumož ují vyhov t návrhu rozsudku pro zmeškání. Z jazykového výkladu § 153 b odst. 1 OS
by se mohlo zdát, že
soud považuje jakákoliv tvrzení, která žalobce soudu v žalob p edloží soud
.
za
správná.
Jak
ale
vyplývá
z ustálené
eské republiky, tak je soud skute n
;64;46: L>5;7OI8 ;8@A@ C ;ML>CE1;F D6 % #8
judikatury
povinen posoudit,
zda v jednotlivém p ípad navrhuje,
lze dojít k záv ru, který žalobce
i požaduje, a to práv
p edložených
v žalob .
Žalobce
a jen na základ
pak
již
tvrzení
v p ípad ,
že
se
žalovaný nedostaví k prvnímu jednání, nemá možnost svá tvrzení jakkoliv dopl ovat. Je to tedy jakýsi zp sob, jak p inutit žalobce,
aby
již
v
samotné žalob
podrobn
popsal
skutkový
stav, uvedl všechna tvrzení a skute nosti a nespoléhal se na to,
že
ízení
v p ípad
bude
trvat
delší
dobu,
to
by
mu
pak
totiž
zmeškání prvního jednání žalovaným, vzalo jedine nou
možnost
a
to
rozhodnout
v jeho
prosp ch
rozsudkem
pro
zmeškání. IX.
Vylou ení rozsudku pro zmeškání
Rozsudek pro zmeškání m že být vydán pouze v na základ
podané žaloby.
ízení zahájeném
29
Rozsudek pro zmeškání lze vydat jen v p ípadech, v nichž lze uzav ít soudní smír podle § 99 OS , to je v takových v cech, p ipouští-li to povaha v ci a není-li schválený smír v rozporu s právními p edpisy.30 Dále
nelze
rozsudek
pro
zmeškání
vydáním
takového
rozsudku
zrušení
právního
pom ru
došlo mezi
vydat ke
v p ípad ,
vzniku,
ú astníky.
že
zm n n
Jsou-li
by
nebo spln ny
ostatní p edpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, omezuje se právní posouzení v ci soudem prvního stupn
v zásad
to, zda by vydáním rozsudku nedošlo ke vzniku, zm n n zrušení
právního
pom ru
mezi
ú astníky.31 Je
tedy
jen na nebo
vylou eno
vydání rozsudku pro zmeškání u takového rozsudku, který by byl konstitutivní povahy.
/ (
T J6M4L8C2 J6N 8Q 46M2B7 1;ML $@G47 J6 L2C8 > F8A6J726: P.
Za p edpokladu, že je více žalovaných, pak lze vydat rozsudek pro
zmeškání
nerozlu ní
jen
tehdy,
jestliže
spole níci.
zmeškali
Nejedná-li
se
jednání
však
o
všichni
nerozlu né
spole enství, pak lze vydat rozsudek pro zmeškání jen proti n kterým z nich, tedy proti t m, kte í jednání zmeškali.32
3.3. Možnost
i povinnost vydání rozsudku pro zmeškání
Podle výslovného zn ní § 153 b odst. 1 OS vydání
rozsudku
n kterých
zmeškání, vydání, právo
zmeškání
z moci
ú ední,
nýbrž
je
zde
rozsudek
pro
uplatn na dispozi ní zásada.33
d sledn Podle
pro
soud nerozhoduje o
jsou-li
nemusí
však
34
názor
soud
napln ny
však,
nezná
,
i
všechny
když
jakousi
m že
to
vydat
p edpoklady navrhne.35
žalobce
libov li,
pro
i
jeho
Procesní
neomezenou
vnit ní
36
úvahu . Navrhne-li žalobce vydání rozsudku pro zmeškání, je soud povinen o jeho návrhu rozhodnout tak, že mu vyhoví, nebo jej zamítne. Pokud by soud nevyhov l návrhu žalobce, žalobu zamítl
a
v
rozsudku
rozsudku
pro
rozhodnutí
zmeškání
porušení
v rozhodování
neod vodnil, nevyhov l,
ústavního
soud ,
což
by
pro
návrhu
znamenalo
principu bylo
svobod37 a
l. 1 Ústavy
by
zákazu
v rozporu
vyjád enými v § 6 odst. 1 Úmluvy o ochran
na
se
vydání takové libov le zásadami
lidských práv a
eské republiky38. Nebyl by tedy správný
názor, že i když jsou spln ny všechny p edpoklady k vydání rozsudku
pro
ztotož uje
zmeškání,
názor39,
že
který
jej nebyl
T J6M4L8C2 J6N 8Q 46M2B7 1;ML HI43348C2 > 783N#JCJ36:FL2C8 FL8H4;6:1;ML %%. 834U:347 N L2C6:L8DI34AR1 < // 1;ML / P/% % ;64;46: C ;ML>CE #8 %/ < (( ;64;46: C ;ML>CE % #8 < (( 2786 9 < // = . 2786 9 < // = / T J6M4L8C2 J6 L2C6:FL>S41 // < (1;ML %/
soud
nemusí
doposud
vydat.
v žádném
S tím
se
z judikát
Nejvyššího „m že“
soudu
bylo
eské
republiky
v rozhodovací
negován.
praxi 40
republiky v nováno mnoho statí
Nejvyššího
že
ale
jestliže
že
výraz
„m že“ jsou
výrazu
soudu
nevyjad uje spln ny
eské republiky zde soudcovskou
zákonné
libov li,
podmínky
p edpoklady, je soud povinen vydat rozhodnutí. Zásadn nesmí
z výrazu
v zákon Jiný
„m že“
pro
eské
, i v jiných souvislostech než
s rozsudkem pro zmeškání. Nejvyšší soud potvrdil,
Výkladu
sebe
vyvozovat
další
nebo
si soud podmínky
nevyjád ené nebo ignorovat procesní úkony ú astníka.
výklad
slova
„m že“
by
vnášel
do
procesního
práva
nejistotu. Rovn ž d vodová zpráva k ob anskému soudnímu rozsudk stupn
pro zmeškání a rozsudk
ádu, týkající se
pro uznání, že soud prvého
„vydá“ rozsudek, jestliže jsou napln ny p edpoklady §
153a, 153b OS .41 Na danou problematiku se však objevují i jiné názory42, a sice, že
není
d vod
„m že“, nebo
se
odchylovat
od
jazykového
výkladu
slova
podle tohoto názoru i kdyby se soud bez udání
d vodu rozhodl rozsudek pro zmeškání nevydat, pak by nedošlo k porušení
l. 6 odst. 1 Úmluvy o ochran
základních svobod, když rozsudek po stejn
ádném
lidských práv a ízení a dokazování
vydán bude. V rozsudku pro uznání pak zákonodárce zcela
úmysln ur itých
zvolil formulaci „rozhodne“ soud, tj. soud za spln ní podmínek
je
povinen
vydat
rozsudek
pro
uznání.
Naproti tomu ze zvolené formulace u rozsudku pro zmeškání lze dovodit, že zákonodárce zde nechal zcela na rozhodnutí soudu, zda rozsudek pro zmeškání vydá,
i nikoliv. Nemusí totiž být
spravedlivé vydání rozsudku pro zmeškání v by
zde
rozumné
m la úvaze
být
dána
alespo
v ur itých
možnost
p ípadech
i každému. Proto
soudu,
rozsudek
aby pro
p i
své
zmeškání
nevydal, nap íklad m lo-li by se jeho vydáním dojít ke zcela (
3462L6:@;64;46:D / 19 FB4; < 1 =:L7> L8DI8A6@M: 45CRGG:I8 ;8@A@ 9 / .1;ML/ % 834UJ347 J6 L2C6:L8DI34AR // < 1;ML /% BJA>3J6 L2C6:L8DI34AR1 < ((
nesmyslnému rozhodnutí. Jestliže je tedy namíst
jiná rozumná
alternativa, než vydání rozsudku pro zmeškání, a koliv byly spln ny všechny p edpoklady pro jeho vydání, pak by zde m lo existovat n jaké minimální uvážení soudu k tomu, že rozsudek pro zmeškání nevydá. Je
opravdu
zapot ebí
se
citovanému názoru, nebo je
jakýmsi
zp sobem
p iklonit
práv
k tomuto
naposledy
vydáním rozsudku pro zmeškání
omezeno
právo
na
spravedlivý
proces.
Nevydáním rozsudku pro zmeškání tak nedojde k porušení práva na tento spravedlivý proces, dle Úmluvy o ochran práv a základních svobod, protože práv rozsudku pro zmeškání dojde k onomu
lidských
po zamítnutí vydání
ádnému a spravedlivému
procesu podle zásad ob anského soudního
ádu.
3.4. Zrušení rozsudku pro zmeškání Dle § 153 b odst. 4 OS d vod
zmešká-li žalovaný z omluvitelných
první jednání ve v ci, p i n mž byl vynesen rozsudek
pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek zruší a na ídí jednání. Tento návrh m že ú astník podat nejpozd ji do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Ustanovení 153 b odst. 1 OS tvrzení
žalobce
týkajících hodlá
se
obsažená
spor ,
k jednání
za
soudu
stanoví fikci, že „se pokládají
v žalob
o
nesporná“. v as
skutkových Po
okolnostech,
žalovaném,
dostavit,
nelze
který
se
spravedliv
požadovat, aby nesl tyto pro n j nep íznivé následky, jestliže nastane
p ekážka
nebo
jiná
okolnost,
která
mu
zabrání
se
jednání zú astnit. Tato p ekážka nebo jiná okolnost, má-li být d vodem pro zrušení rozsudku pro zmeškání § 153 b odst. 4 OS , musí p edstavovat „omluvitelný d vod“. Tento omluvitelný d vod musí
být
povahu d vod
zap í in n
jednáním,
nep edvídatelného, zap í i uje
jeho
které
závažného
je
s ohledem
rozsahu
nep edvídatelnost.
nebo
na
svou
z jiných
Omluvitelným
d vodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i %
okolnosti žalovaným zp sobené,
i jinak zavin né, jestliže je
lze v dané situaci považovat za omluvitelné, tedy za d vod ospravedl ující
zmeškání
jednání.
Za
omluvitelný
d vod,
pro
který žalovaný zmeškal první jednání ve v ci, je tedy t eba ve smyslu § 153 b odst. 4 OS která žalovanému objektivn tak
i
okolnost
považovat jak takovou p ekážku, zabrání dostavit se v as k soudu,
žalovaným
p ípadn
zp sobenou
nebo
jinak
zavin nou, jestliže ji lze považovat, zejména za p ihlédnutí ke
všem
okolnostem
p ípadu
a
pom r m
ú astníka,
za
omluvitelnou.43 Ke zrušení rozsudku pro zmeškání podle § 153 b odst. 4 OS , na rozdíl od omluvy k prvnímu jednání podle § 153 b
odst.
1
OS
neposta uje,
aby
žalovaný
omluvitelný
d vod
zmeškání prvního jednání jen tvrdil, tedy aby uvedl skutkové okolnosti
zmeškání
prvního
jednání,
které
lze
považovat
za
omluvitelné.44 Soud m že vyhov t návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání
jen
tehdy,
jestliže
žalovaný
takový
d vod
též
prokáže, tedy jestliže prokáže, že jím tvrzené skute nosti, pro které zmeškal první jednání, a které jsou zp sobilé jeho neú ast u jednání soudu omluvit, se mu skute n Dále v
ízení o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, soud
není oprávn n zkoumat správnost záv r tom,
že
p ihodily.
byly
spln ny
p edpoklady
soudu prvního stupn
pro
vydání
rozsudku
o pro
zmeškání.45 3.5. Odvolání proti rozsudku pro zmeškání Jelikož je rozsudek pro zmeškání rozsudkem ve smyslu §§ 152 a násl. OS , lze ho napadnout
ádným opravným prost edkem, tedy
odvoláním ve smyslu §§ 201 a násl. OS .
%
;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ "4;7O L4F@=3J7R ;F D6 ;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ "4;7O L4F@=3J7R ;F D6 ;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ "4;7O L4F@=3J7R ;F D6
#A8
Nebylo tomu tak ale vždycky. P ed novelou ob anského soudního ádu provedenou zákonem 30/2000 Sb. vylu ovala obecná povaha rozsudku pro zmeškání podání v dané v ci odvolání, nebo tehdy
zastáván
názor,
že
by
p ípadné
odvolání
bylo
byl proti
smyslu a ú elu kontumace. Tehdy platný § 202 odst. 1 OS , zn l tak, že odvolání bylo p ípustné
pouze
zmeškání
za
podmínky
stanovení
pro
v nesprávném novelou,
proti jejich
v p ípad ,
že
soud
podáno
uznání
a
sice
nebo
posouzení
odvolací bylo
pro
podmínek, vydání
právním
nebyl
rozsudku
že
odvolání
že
rozsudku
nebyly
rozsudek
v ci. povinen
a
P ed
a
soud
spln ny spo íval
již
na izovat
pro
zmín nou jednání
neshledal
a
jeho
p ípustnost z uvedených d vod , pak odvolání zamítl. Toto ustanovení p edstavovalo výjimku, že každý rozsudek lze napadnout odvoláním. Ale i tehdy bylo možné napadnout výrok o nákladech nebo
ízení,
i rozsudek pro zmeškání je rozsudkem ve v ci samé.
Zákon sice umož uje podat jak odvolání podle § 202 odst. 1 OS a sou asn
proti témuž rozsudku pro zmeškání návrh na jeho
zrušení, ale protože § 202 odst. 1 OS neúplné
apelace
stanovených
a
d vod ,
je
možno
pak
jej
podá-li
je založen na principu
podat
pouze
žalovaný
pouze
ze
zákonem
návrh
na
zrušení rozsudku pro zmeškání z omluvitelného d vodu, aniž by v zákonem stanovené lh t možnost
v rámci
podal sou asn
opravných
prost edk ,
odvolání, nemá již jak
odvolání,
tak
dovolání, podat proti usnesení, jímž byl návrh podle § 153 b odst.
4
OS
zamítnut,
zpochybnit
existenci
vydání rozsudku pro zmeškání.46 ;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ "4;7O L4F@=3J7R ;F D6
#A86
p edpoklad
pro
Odvolací soud nemá rozhodnout o odvolání proti rozsudku pro zmeškání d íve, než bylo soudem rozhodnuto o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání podle § 153 b odst. 4 OS . Je tedy špatný
postup
odvolacímu
soudu
soudu,
prvního
aniž
by
rozhodl
zrušení rozsudku pro zmeškání. K této úprav
stupn ,
jestliže
postoupí
v c
návrhu
žalovaného
na
o
47
p ed novelou se váže celá
ada judikát , jejichž
praktické využití nalezneme i dnes. Jist
zajímavý v tomto ohledu je nález Ústavního soudu 48
republiky , ve kterém Ústavní soud rozhodnutí
zkoumal
formální
došel v daném p ípad procesní zrušení
možnosti rozsudku
K tomuto
záv ru
situace,
kdy
k soudnímu
ústavní
stížnosti
a
k záv ru, že nebyly vy erpány veškeré
pro
nebo
zmeškání
dosp l
ú astník
podle
Ústavní
žalovaný,
jednání
eské republiky v citovaném
p edpoklady
ochrany,
se
eské
doru eno,
§
153
soud
kterému v as
nepodal b
odst.
eské
bylo a
4
na
OS .
republiky
ádn
omluvil
návrh
ze
p edvolání
v omluv
uvedl
d vody, které soud neshledal jako dostate né a ve v ci rozhodl rozsudkem
pro
zmeškání.
Proti
rozsudku
pro
zmeškání
se
ú astník bránil podáním odvolání a poté i dovoláním, nikoliv však, a to za uvedené situace, i podáním návrhu na zrušení vydaného rozsudku pro zmeškání. Odvolání je možné jen tehdy a z toho d vodu, že nebyly spln ny p edpoklady pro jeho vydání podle
§
právním situace,
153
b
OS
posouzení byl-li
nebo v ci
vydán
podle
nebyl
spln n
jeden
rozsudek §
rozsudek
domnívá, že soud nesprávn že
že
202 pro
spo ívá
odst.
1
zmeškání
v nesprávném OS .
a
Za
této
žalovaný
se
posoudil d vodnost jeho omluvy, tj.
z p edpoklad
tento rozsudek napadnout odvoláním.
pro
jeho
vydání,
m že
Odvolací soud se poté
bude zabývat tím, zda byl spln n tento p edpoklad, tj. zda
.
&
;64;46: 45CRGG:I8 ;8@A@ "4;7O L4F@=3J7R ;F D6
( #A8 %/
.
omluva byla d vodná otázku soud
posoudil pak
i nikoliv a zda soud prvního stupn
správn .
rozhodne
nep ípustnost,
Podle
výsledk
že
odvolání
tak,
je-li
omluva
ned vodná,
posouzení odmítne nebo
tuto
odvolací pro
jeho
rozsudek
pro
zmeškání zruší, shledá-li, na rozdíl od soudu prvního stupn , omluvu d vodnou, nebo
nebyly spln ny p edpoklady pro vydání
rozsudku
pro
zmeškání.
Opravným
rozsudku
pro
zmeškání
je
prost edkem
v tomto
p ípad
proti
vydanému
odvolání.
Další
možností je podání dovolání, a to v p ípad , že odvolání bude odmítnuto. P ípustnost dovolání je dána podle § 238 a písm. e) OS
a dovolacími d vody mohou být podle okolností p ípadu,
d vody
uvedené
Dovolání
by
v ust.
obecn
§
241
odst.
p icházelo
3
písm.
v úvahu
i
b)
až
tehdy,
d)
OS .
pokud
by
rozsudek pro zmeškání trp l n kterou z vad uvedených v § 237 odst. 1 OS . Je tedy rozdíl v opravných prost edcích, omluvíli se žalovaný podle § 153 b odst. 1 OS , pak zmeškání jednání bez d vodné a v asné omluvy je jedním z p edpoklad , který musí být spln n, aby soud mohl vydat rozsudek pro zmeškání. Spln ní této podmínky musí soud zkoumat p ed vydáním rozsudku a
její
p ípadné
nespln ní
je
d vodem
pro
odvolání,
je-li
p esto rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Naopak na základ 153 b odst. 4 OS
§
jde o to, že neomluvitelné d vody jsou
soudem na základ
návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro
zmeškány
až
zkoumány
poté,
co
byl
rozsudek
pro
zmeškání
vynesen. I z tohoto argumentu plyne, jak bylo uvedeno výše, že se tedy v obou p ípadech musí jednat o rozdílné d vody.49 Na základ nelze právní krom
uvedeného než
usnesení
doporu it,
úpravu,
aby
a
Ústavního
to
v p ípad
odvolání podle § 202 OS
platí
i
vydání
soudu
eské
republiky,
s ohledem
na
rozsudku
pro
byl vždy sou asn
sou asnou zmeškání
podán i návrh
na zrušení rozsudku pro zmeškání podle § 153 b odst. 4 OS , a to ve všech p ípadech.
/
=HI8A6:FL2C819>;8FJ; FL8 8=HI8A6EPFL2C6:FL>SJ1 /< //.1;ML
/
Sou asná
právní
úprava
je
upravena
v
§
205
b
OS ,
toto
ustanovení uvádí dva odvolací d vody, a sice že nebyly spln ny podmínky
ízení,
rozhodoval
v cn
nep íslušný
stupn , rozhodnutí soudu prvního stupn nebo soud prvního stupn
soud
prvního
vydal vylou ený soudce
byl nesprávn
obsazen, ledaže místo
samosoudce rozhodoval senát. Výše uvedené vady posuzuje soud i s p ihlédnutím
ke
skute nostem,
soudem prvního stupn je
p ípustné
uvedeny
prokázáno,
že
nebyly
v
ízení
p ed
uplatn ny. V dalším z uvedených p ípad
odvolání,
skute nosti
které
ve
kterém
nebo
jsou
d kazy,
p edpoklady
pro
jako
pomocí
vydání
odvolací nichž
rozsudku
pro
d vod
má
být
zmeškání
nebyly spln ny. § 153 b odst. 5 OS
výslovn
uvádí, že bylo-li pravomocn
vyhov no návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání a sou asn bylo proti témuž rozsudku pro zmeškání podáno odvolání, pak se k podanému
odvolání
nep ihlíží,
které
nahradilo
rovn ž
p edchozí úpravu p ed uvedenou novelou, kdy se v daném p ípad uplat ovala fikce zp tvzetí odvolání žalovaného. 3.6. Žaloba na obnovu
ízení
Jak již bylo uvedeno, je rozsudkem pro zmeškání pouze jedním z druh
rozsudk
a je proto možné jej napadnout i mimo ádnými
opravnými prost edky, jako je žaloba na obnovu upravena v § 228 odst. 2 OS znovu
pravomocn
projednán
skutkový stav v p vodním
ízení. Ta je
a slouží k tomu, aby mohl být spor
nebo
v c,
ízení zjišt n správn
u
které
nebyl
nebo úpln .
3.7. Žaloba pro zmate nost Ze
stejných
zmate nost
d vod
podle
§
p ichází 229
OS ,
v úvahu kterou
zmate nosti uvedených v ob anském soudním
rovn ž lze
žaloba
podat
pro
z d vod
ádu. (
4. Úprava rozsudku pro zmeškání dle n meckého ZPO 4.1. Úvodem V následující
ásti diplomové práce bude pojednáno o rozsudku
pro zmeškání, který je upraven v n meckém procesním zákon , Zivilprozessordnung, dále jen „ZPO“ v §§ 330 a následujících. 4.2. Rozsudek pro zmeškání proti žalobci a proti žalovanému Hned v úvodu je t eba poukázat na první pohled zásadní zm nu a to že n mecký zákon upravuje vedle rozsudku pro zmeškání proti žalovanému ješt
rozsudek pro zmeškání proti žalobci.
Již v § 330 ZPO upravuje situaci, kdy se žalobce nezú astní v termínu jednání, pak bude jeho žaloba zamítnuta. Jak ale uvádí n mecká literatura50, tak význam rozsudk hraje ve Spolkové republice N mecko pom rn
pro zmeškání
velkou roli, po et
jejich vydání p edstavuje asi 20 % všech rozsudk , pak význam rozsudku
pro
zmeškání
proti
žalobci
je
spíše
protože p edstavuje pouze 1 % vydaných rozsudk Jako
p edpoklad
vydání
rozsudku
pro
symbolický,
pro zmeškání.
zmeškání,
jakémukoliv jejímu ú astníkovi, p edpokládá
a
už
proti
ádné p edvolání
k termínu jednání, dále musí být p edvolána správná strana, ke správnému soudu. Musí se jednat o sporné jednání, nikoliv o pouhé jednání k n jaké v ci nebo jednání, na kterém má být vyhlášen
rozsudek,
stejn
tak
se
nem že
jednat
pouze
o
jednání, na kterém má být složena p ísaha. Na rozdíl však od úpravy v
eském právu procesním, se nemusí
jednat o první jednání ve v ci. Stejn
%(
V6HI64L 8Q Q 46M>L1 JCJ3F8D4;;8LA6@6W10
(1 6
jako v
eské republice
musí být strany musí být
ádn
ádn
p edvolány a mají-li právního zástupce,
p edvolán on.
Strana musí být v dané v ci do sálu vyvolána. Tento p edpoklad se liší podle okolností dané soudní budovy a soudní sín . Aby byl spln n p edpoklad n meckého právního
ádu a byla spln na
podmínka vydání rozsudku pro zmeškání, nesmí se dot ená strana objevit
b hem
áste né
celého
jednání
ve
jednání, v ci
tedy
totiž
až
do
jeho
v žádném
skon ení.
p ípad
I
nevede
k vydání rozsudku pro zmeškání. Samotná
omluva
p ed
jednáním,
vydání
rozsudku
pro
zmeškání
nevylu uje. V n mecké praxi se objevují i takzvané nepravé rozsudky pro zmeškání, které
to
je
taková
takovýto
rozsudek
proti této stran judikatury
se
situace, sm
kdy
uje,
se
sice
k jednání
strana,
proti
dostavila,
ale
podala nep ípustnou žalobu. Podle ustálené
jedná
v takovémto
p ípad
o
kontradiktorní
rozsudek, který se nazývá nepravý rozsudek pro zmeškání. Naproti
tomu
pravým
rozsudkem
pro
zmeškání
je
jen
takový
rozsudek, který je vydán proti žalobci nebo žalovanému, který se k jednání skute n
nedostavil.
P edpoklady vydání rozsudku pro zmeškání proti žalobci jsou tedy následující: 1. P edložení podklad , na jejichž základ rozsudek pro zmeškání. 2. Zmeškání žalobce.
je možné vydat
3. Návrh žalovaného. Tento musí být p ednesen b hem jednání, ale cht l-li by žalovaný naproti tomu projednání v ci a vydání
kontradiktorního
rozsudku,
pak
tuto
skute nost
musí rovn ž p i tomto jednání navrhnout. 4. Neexistence zvláštních p edpoklad Jak
již
bylo
e eno
rozsudek
pro
podle §§ 335, 337 ZPO.
zmeškání
spíše symbolický a v praxi nijak zvláš nicmén
již
jeho
samotná
existence
v
i
žalobci
má
významný charakter, poukazuje
jednak
na
kontinualitu n mecké práva a neexistenci 40 ti leté mezery právního státu, protože jak bylo uvedeno v historickém úvodu této diplomové práce, tak naše právní úprava p ed rokem 1950 rovn ž znala ob nadálé
formy t chto rozsudk
ponechání
v n meckém
pro zmeškání, tak jeho
procesním
právu
znamená
jednak
snahu vyhnout se diskriminaci druhé procesní strany, protože fakt, že v
eském právním
ádu m že navrhnout rozsudek pro
zmeškání pouze žalobce p sobí alespo a
jeho
úprava
by
jist
eské
minimáln
procesní
právo
nespravedliv nijak
zvlášt
nezat žovala. § 331 ZPO upravuje rozsudek pro zmeškání proti žalovanému. Jestliže žalovaný zmešká jednání ve v ci, pak má žalobce více možností, co m že u init, aby byla v c vy ízena, co nejlépe v jeho prosp ch. Takže vedle návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání má žalobce dále možnost navrhnout rozhodnutí „nach Aktenlage“, o kterém bude pojednáno dále. Žalobce m že rovn ž navrhnout
odro ení
žalovanému
však
jednání.
v žádném
Rozsudek
p ípad
pro
zmeškání
nep edstavuje
proti
zrcadlovou
úpravu rozsudku pro zmeškání proti žalobci. Již
samotný
rozsah
úpravy,
kterou
zákonodárce
ur il
tomu
kterému institutu nazna uje, jakou roli hraje každý z t chto rozsudk
v praxi.
Z toho
d vodu
je
úprava
rozsudku
pro
zmeškání
proti
žalovanému
obsáhlejší
a
zárove
p ináší
žalovanému v tší právní ochranu.
P edpoklady rozsudku pro zmeškání proti žalovanému: 1. P edpoklady hmotného
k vydání
práva.
rozsudku
Objeví-li
se
pro
zmeškání
pochybnosti,
z hlediska pak
d kazní
b emeno k vydání tohoto rozsudku nese žalobce, který se jednání ú astnil. 2. Zmeškání termínu jednání, ke kterému byl žalovaný p edvolán. obecných
Zde
platí
to
p edpoklad
v n meckém právním
stejné,
co
p edvolání
k
bylo
ádn
uvedeno
ádnému
u
jednání
ádu.
3. Žalobce musí vydání rozsudku pro zmeškání bu nároku, nebo alespo
v jeho
v celém jeho
ásti navrhnout. Vyskytnou-li
se zde komplikace týkající se p esného ur ení nároku, pak podle obecného právního mín ní je t eba vycházet z návrhu v ci,
který
žalobce
byl
nenavrhl
p edložen vydání
soudu
rozsudku
v žalob . pro
Pokud
zmeškání,
pak
by se
soud musí rozhodnout, jestli jednání odro í nebo jestli rozhodne
podle
již
zmín ného
rozsudku
„nach
Lage
der
Akten“. 4. Zmeškání prvního
se,
jak
jednání,
již ale
bylo
e eno,
jakéhokoliv
nemusí
týkat
jednání,
a
pouze to
i
pozd jšího. Zajímavý však v tomto sm ru je fakt, že soud zde má p ihlížet jen k údaj m uvedeným v žalobním návrhu a
e eným
u
prvního
jednání,
nikoliv
však
k jednáním
pozd jším a k dokazování provedenému u dalších jednání, a
již kteroukoliv ze stran.
5. Soud považuje tvrzení žalobce za pravdivá, je to tedy fikce.
Soud
jsou o ividn
nevezme
v potaz
jen
taková
tvrzení,
která
nesprávná a týkají se žaloby.
Problémy se mohou vyskytovat u takového nároku, který není vy íslen
nebo
který
se
týká
žalob,
kde
je
více
žalobních
nárok . Mohlo by se jednat zejména o takové nároky, které se týkají odškodn ní. Je-li takovýto nárok v žalob pak
to
ješt
samo
o
sob
nevylu uje
vydání
nevy íslen, rozsudku
pro
zmeškání, pokud soud má dostate né podklady k tomu, aby tento nárok mohl vy íslit. U takzvané stup ovité žaloby je vydání rozsudku
pro
zmeškání
možné
jen
tehdy,
je-li
v dané
v ci
vy ízen p edchozí stupe . Zrovna tak je vylou eno vydání rozsudku pro zmeškání, jestliže žalobce b hem jednání zm ní žalobu nebo ji rozší í. 4.3. „Entscheidung nach Aktenlage“ § 331 a ZPO upravuje tzv. „Entscheidung nach Aktenlage“, což v p ekladu jednání,
znamená,
které
rozhodnutí
alespo
jedna
soudu
strana
po
termínu
zmeškala,
ústního
na
podklad
spisu. §331 a ZPO má velmi blízko k § 251 a ZPO, který byl za azen do n meckého procesního práva v roce novelou z roku 1924. Oba však mají spíše neš astné za azení, práv
proto, že
spolu tak úzce souvisejí. V n mecké
praxi,
ale
tento
praktického použití, nebo
druh
rozhodnutí
nemá
p íliš
proti rozhodnutí na podklad
spisu,
lze podat odpor podle § 342 ZPO. § 331 a ZPO tedy p edstavuje jednu
z forem
kontradiktorního
rozhodnutí,
který
m že
vést
k výkonu rozhodnutí. U obou p ípad
rozhodnutí na podklad
spisu, tedy jak u § 251
a ZPO a § 331 a ZPO se jedná o rozhodnutí bez ústního jednání. %
Rozdíl
spo ívá
v tom,
že
v p ípad
rozhodnutí
spisu podle § 251a ZPO, jednání zmeškají ob soud pak m že rozhodnout na podklad
na
podklad
strany sporu a
spisu na základ
uvážení. Naproti tomu rozhodnutí na podklad
svého
spisu podle §
331a ZPO p edpokládá, že jednání zmešká pouze jedna ze stran a na
návrh
jedné
ze
stran
sporu
adresovaných
rozhodnout, zda takový rozsudek vydá,
soud
musí
i nikoliv.
Rozhodnutí na podklad
spisu tedy znamená, že soud ve sporu
rozhodne
stavu
na
podklad
a
sporu
v dob
vydání
rozsudku. Protože podkladem rozhodnutí na základ ízení
ústní,
nýbrž
písemné,
je
vylou eno,
tohoto
spisu, není
aby
byl
tento
rozsudek navržen ústn , ale n mecký procesní zákon požaduje, že návrh na jeho vydání, musí být soudu podán rovn ž písemn . K vydání rozsudku na podklad
spisu nemusí dojít pouze p i
rozhodování o meritu v ci, ale m že být vydán i u ostatních v cí, nap íklad takových, kterými se upravuje vedení Navrhovatel podklad
vždy
spisu
musí
zvážit,
výhodné
a
zda
jestli pro
je
n j
pro
není
rozsudek pro zmeškání. Ur itou výhodou,
n j
ízení. vydání
lepší
na
navrhnout
i naopak nevýhodou
m že být fakt, že na rozdíl od rozsudku pro zmeškání, soud rozhoduje podle aktuálního stavu v ci a sporu a nikoliv tedy pouze na podklad
žaloby.
P edpoklady vydání rozsudku na podklad
spisu podle § 331 a
ZPO: 1. Zmeškání termínu soudního jednání. Je nerozhodné, zdali jednání zmeškal žalobce nebo žalovaný. 2. Návrh. Protistrana zmeškaného musí podat návrh na vydání rozsudku
na
podklad
spisu.
Tento
návrh
je
návrhem
procesním, nikoliv žalobním nebo v cným návrhem. Vznesení tohoto návrhu nemusí být protistran jeho
vznesení,
nebude
na ízeno
sd leno a na základ jednání
v dané
v ci.
Nepodá-li protistrana zmeškané strany takový návrh, pak musí soud rozhodnout na základ rozhodnout jednání,
mezi
tím,
jestli
jestli
bude
vydán
nebo jestli bude na ízen klid
§ 251 a ZPO. Musí se tedy bude
na ízen
rozsudek
na
nový
termín
podklad
spisu
ízení.
3. Dalším p edpokladem vydáním rozsudku na podklad dostate né musí
objasn ní
být
v takové
p edložených
skutkového situaci,
skute ností
je
stavu že
v ci.
na
schopen
spisu je Soud
tedy
základ
rozhodnout
dosud a
své
rozhodnutí od vodnit. 4. Dále musejí být napln ny p edpoklady § 251 a odst. 2 ZPO a sice:
a) Ve stejné v ci, ve stejné instanci
ízení, za ú asti
t ch samých stran sporu se muselo konat minimáln
jedno
ústní jednání v d ív jším termínu. Byla-li po prvním jednání zm n na žaloba, pak to vylu uje vydání rozsudku na podklad
spisu.
b) Oznámení a sd lení termínu, v n mž bude vydán rozsudek. Rozsudek
na
podklad
spisu
nesmí
být
vynesen
p i
jednání, ve kterém byl navržen. Soud musí naproti tomu ur it termín vyhlášení tohoto rozsudku, který nesmí být kratší než 2 týdny poté, co bylo vydání rozsudku na podklad
spisu navrženo. Soud po návrhu rozsudku na
podklad
spisu vydá usnesení a toto je stran , která
jednání zmeškala, sd leno.
c) Strana, která zmeškala jednání, má možnost omluvy. Tato omluva musí být u in na nejpozd ji 7 dní p ed na ízeným termínem jednání, p i kterém má být rozsudek vydán. P edpokladem této omluvy je ale skute nost, že strana hodnov rn
doloží, že se jednání nezú astnila bez svého
zavin ní a rovn ž bez svého zavin ní nemohla v as podat návrh na odro ení jednání. 5. Vydání
rozsudku
na
podklad
spisu
není
vylou eno
ze
stejných d vod , jako u rozsudku pro zmeškání, viz. dále. Pojem rozsudku na podklad variantu
vedle
rozsudku
spisu tedy znamená jakousi další
pro
zajímavým dopln ním i spole n
zmeškání,
která
je
jist
jeho
se svou obdobou v § 251 a ZPO.
4.4. Pojem termínu „soudního jednání“ N mecký procesní zákon výslovn
stanoví, co je to jednání ve
smyslu §§ 330 a násl. ZPO. Jsou to tedy i taková jednání, na která byla d ív jší jednání odro ena ve smyslu ústního jednání nebo ke kterým je pro jejich pokra ování na ízeno dokazování. 4.5. Pojem „neprojednání nep ítomné strany“ a neúplné jednání Podle výslovného zn ní § 333 ZPO se považuje za neprojednání nep ítomné strany i situace, kdy se strana sice v p edepsaném termínu strana
dostvila, sice
ale
dostaví,
nejednala. ale
není
Jedná
nijak
se
o
aktivn
p ípad, ina.
že
se
Možnost
zapo íst jednání má však strana celý jeho pr b h a kdykoliv b hem n j m že zbránit tomu, aby byl rozsudek pro zmeškání nebo rozsudek podle stavu spisu navržen.
.
Podle
obecného
mín ní
p edpokládá
jednání
takovou
innost,
která p edstavuje ú inné procesní jednání. Je-li stranou sporu spole nost, takové
pak
jednání,
ú inné kdy
procesní
v situaci,
chování že
je
sporu
jednání
p edstavuje ú astno
více
zástupc , které jsou oprávn ny za spole nost jednat, tak že si tito zástupci svými jednáními vzájemn
neodporují.
Neprojednáním je i takový stav, vystoupí-li ve sporu advokát strany, který nemá plnou moc a jedná-li se o spor, ve kterém je povinnost být zastoupen advokátem, pak i kdyby se strana osobn
zú astnila
znamenalo
jednání,
nejednání
ve
ale
bez
v ci.
advokáta,
N mecká
pak
judikatura
by
to
51
se
vyjad ovala i k otázce pokud se advokát strany dostaví k soudu bez taláru, jestli je to projednání
i neprojednání sporu a
dosp la k záv ru, že to není d vodem k navržení kontuma ního rozsudku, ale m že vést pouze ke kárnému postihu advokáta. Nutno
podotknout,
že
povinnost
advokáta
nosit
p ed
soudem
talár ve spolkové republice N mecko, je až p ed soudy vyššími než v
je
„Amtsgericht“,
lánek v soustav
což
tzv.
obvodový
soud,
nejnižší
n meckých soud .
§ 334 ZPO pojednává o situaci, kdy sice strana jedná, ale nevyjad uje
se
ke
skute nostem,
listinám
nebo
nevyhovuje
návrh m na výslech ú astníka. N mecký procesní p edpis však výslovn
stanoví, že za t chto okolností, nejsou p edpisy této
ásti zákona používány.
4.6. Nep ístupnost rozsudku pro zmeškání Návrh na vydání rozsudku pro zmeškání nebo návrh na vydání rozsudku podle stavu spisu je zamítnut, jestliže jsou napln ny %
! 4LX,
T
/ (1.%
/
n které z následujících p edpoklad , jejichž vý et však není taxativní a v úvahu p icházejí i jiné d vody. Vý et § 335 ZPO uvádí následující nejd ležit jší možnosti zamítnutí uvedených návrh : 1. Jedná se o zvláštní d vody, které je t eba respektovat z moci ú ední. 2. Pokud strana sporu, která se k jednání nedostavila, nebyla ádn
k jednání
p edvolána.
Pokud
se
však
strana
k jednání i p es tuto vadu dostaví, pak nelze § 335 ZPO použít.
3. Jestliže jednání
jakýkoliv zmeškala,
návrh v as
strany
písemn
nebyl
sd len.
stran , Protože
která strana
nemusela s návrhem na vydání rozsudku pro zmeškání nebo s návrhem na vydání rozsudku podle stavu spisu po ítat. 4. Zvláštním
d vodem,
který
vylu uje
zmeškání nebo rozsudku na podklad
vydání
rozsudku
pro
spisu je skute nost,
že se jednání konalo, ale bylo odro eno. 4.7. Opravný prost edek p i zamítnutí návrhu na vydání rozsudk podle §§ 330 a násl. ZPO Proti
usnesení,
kterým
bylo
zamítnuto
vydání
rozsudku
pro
zmeškání, je p ípustná okamžitá stížnost. Jestliže dojde ke zrušení usnesení, pak již strana, která zmeškala jednání, není k novému termínu pozvána. Naproti tomu zamítnutí návrhu na rozhodnutí na podklad
spisu,
již nelze zrušit.
(
4.8. § 337 ZPO Soud i p es vznesení návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání nebo
návrhu
jestliže
na
soud
k zahájení k jednání
vydání má
ízení
za
na
to,
byla
nedostavila
moc bez
podklad jestliže krátká svého
spisu, lh ta nebo
odro í
jednání,
k p edvolání jestliže
zavin ní.
Poté
nebo
strana soud
se
pozve
stranu, která se k jednání nedostavila, k novému jednání. Toto ustanovení odvolávat
n meckého na
procesního
p íliš
krátké,
ale
zákona
se
zákonné
však lh ty.
nem že Protože
„zákonné lh ty nejsou nikdy p íliš krátké“, musí se jednat o takové lh ty, které byly ur eny na základ Obzvlášt
diskutovaný
problém
usnesení soudu.
v n mecké
literatu e
judikatu e byla otázka, kdy v p ípad , že ob
a
strany sporu
jsou zastoupeny advokáty a jedná se o spor, kde je povinné zastoupení advokátem a jedna ze stran zmešká jednání, jestli m že jeden advokát podat návrh na vydání rozsudku pro zmeškání proti
svému
vy ešena
kolegovi,
argumentem,
druhému
že
advokátovi.
neexistuje
žádná
Tato
otázka
pracovní
byla
povinnost
advokáta a že je možné navrhnout vydání takového rozsudku pro zmeškání.52 N mecká judikatura53 se rovn ž zabývala otázkou, zda existuje n jaká povinnost soudu, dodržovat n jakou
ekací lh tu, jestli
se druhá strana u jednání objeví. Na základ v b žném obchodním styku je obvyklé, alespo ponechávat zapo ne
n jakou chvíli
ekací dobu, dosp lo obecné právní mín ní k záv ru,
že je t eba respektovat lh tu minimáln se
argument , že
soudní
jednání.
Nelze
však
15 minut a až teprve tuto
obecnou
ekací
lh tu zneužívat, a jestliže se strana dovolává, že nestihla jednání z d vod
zácpy nebo ne ekané dopravní situace, pak je
zapot ebí, aby si strana nechala na cestu k soudnímu jednání % %
! 4LX, (((1 !, $ T //1
n jakou
asovou rezervu, která je obvyklá v daném míst
a nikoliv, aby strana po ítala jako rezervu práv
a
ase
t chto 15
minut. 4.9. Odpor podle §§ 338, 339, 340 ZPO Stran ,
proti
které
byl
vydán
rozsudek
pro
zmeškání,
je
p iznáno právo na možnosti podání odporu. Je nutno podotknout, že
uvedená
ustanovení
se
vztahují
pouze
na
rozsudek
pro
zmeškání, nikoliv na rozsudek podle stavu spisu. Lh ta
k podání
odporu
je
dva
týdny
a
jedná
se
o
tzv.
„Notfrist“, tj. procesní lh tu, kterou nelze zm nit dohodou ú astník Odpor soudu, sm
a b ží i v dob
v písemném musí
soudních prázdnin a klidu
vyhotovení
obsahovat
musí
být
ozna ení
rozsudku,
uje, dále pak od vodn ní, pro
podáván odpor. Odpor musí být
ádn
doru en
ízení. p íslušnému
proti
kterému
je proti tomuto rozsudku od vodn n a musí v n m být
uvedeny p esv d ivé d vody proti vydání rozsudku pro zmeškání. Soud m že prodloužit lh tu k od vodn ní odporu, jestliže tento k soudu dorazil v as. Jestliže nebude odpor proti rozsudku pro zmeškání zamítnut, pak
bude
na ízeno
nové
jednání
ve
v ci.
Jestliže
se
však
strana, která zmeškala p edchozí jednání, a jejímu odporu bylo vyhov no,
nedostaví
k nov
na ízenému
jednání,
nep ísluší další právo k podání odporu podle § 345 ZPO.
pak
jí
4.10.
Shrnutí
Jak je vid t již na první pohled z množství ustanovení, která upravují rozsudek pro zmeškání v n meckém procesním právu, tak již samy o sob
sv d í o propracovan jším rozpracování, což
ale není ni ím neobvyklým, ani jiných odv tvích práva nebo jiných
ástech
ob anskoprávních,
procesn
právních p epis .
Zajisté minimáln
a
již
hmotn
právních
i
lépe p sobí úprava rozsudku pro zmeškání,
jak proti žalobci, tak proti žalovanému. Zajímavé je i to, že rozsudek
pro
zmeškání
nemusí
být
vydán
pouze
p i
zmeškání
strany u prvního jednání, ale i u dalších jednání. Pak ale p sobí
zvláštn
okolnost,
že
pokud
se
tak
stane
nikoliv
u
prvního jednání, že soud má povinnost nep ihlížet ke stavu sporu v tomto
ase, ale vychází z žalobního návrhu. Nikdo by
jist
pochybovat
necht l
minimáln
o
nezávislé
úvaze
soudu,
ale
je
diskutabilní, jestli se soud opravdu nenechal tím,
co již v daném
ízení prob hlo, ovlivnit.
Naproti tomu je zajímavá též úprava rozhodnutí na podklad spisu, která naopak vychází ze skutkového stavu a stavu v ci v dob
jeho vydávání.
N mecký zákon p esn jednání
a
stanoví, co znamenají pojmy jako termín
neprojednání
v ci,
ímž
se
také
jist
vyhýbá
problém m, které by musely být dotvá eny judikaturou n meckých soud . Nutno zmínit, že ta je opravdu obsáhlá a že p ináší adu
zajímavých
rozhodnutí
procesním právu v bec
i
v otázkách,
ešeny nejsou.
které
v našem
5. Záv r Diplomová
práce
pojednávala
o
jednom
druhu
tzv.
kontuma ních rozsudk , a sice o rozsudku pro zmeškání. Autor
diplomové
v ob anském obsáhlá,
práce
soudním
jako
má
za
ádu
úprava
to,
není
že
na
obdobného
i
když
první
úprava
pohled
institutu
tak
v procesním
p edpisu Spolkové republiky N mecko, tak p esto, aby mohl být
vydán
vyžaduje
rozsudek spln ní
pro
zmeškání
pom rn
v
velkého
eské
republice,
po tu
zákonných
p edpoklad . Diskutabilní se skute n dostate nou
lh tou,
zdá zejména být, zda je 10 dn
když
vezmeme
v potaz,
že
za
prvé
platí u rozsudku pro zmeškání fikce doru ení a za druhé je t eba vzít na mysl skute nost, že v dnešní dob b žné odjížd t nap íklad na m síc nebo ješt mimo své bydlišt , pak se skute n
i dokonce mimo
je
delší dobu
eskou republiku. A
m že stát to, že se žalovaný nedostaví
k jednání, a koliv by se ho jinak cht l zú astnit. Toto jist
není
smysl
kontuma ního
rozsudku,
ten
si
práv
klade za ú el, aby svým vydáním jakoby potrestal stranu, že se k jednání nedostavila. Další
zamyšlení
povinností otázku
soudu
existují
bylo
nad
otázkou,
vydat
rozsudek
v literatu e
pro
dva
zda
je
zmeškání.
protich dné
i
není
Na
tuto
a
nutno
podotknout, že dob e argumentované názory. Je otázkou, ke kterému odpov
z t chto
názor
se
p iklonit
m že dát až praxe. Je ale jist
a
definitivní
t eba zastávat
názor, že nevydáním rozsudku pro zmeškání, nebude porušen princip práva na spravedlivý proces podle o ochran
lánku 6 Úmluvy
lidských práv a základních svobod.
Zajímavé bylo srovnání práva
procesního.
eské úpravy s úpravou n meckého
Z n meckého
zákona
je
znát
nádech
p edpis , které nepocházejí z moderní nebo komunistické doby. Stále mají zachovány instituty, které byly sou ástí našeho zákonodárství p ed rokem 1950, ale i naši západní sousedé, se potýkají s výkladovými problémy rozsudku pro zmeškání,
ehož je d kazem rozsáhlá judikatura n meckých
soud . Diplomantka úprava
dosp la
rozsudku
pro
eského právního zdát,
že
k záv ru, zmeškání
že
je
pozitivem,
v roce
1993
že
se
navrátila
do
ádu. I když by se na první pohled mohlo
vydáním
rozsudku
pro
zmeškání,
je
porušeno
jakési právo na spravedlivý proces, tak již se samotným srovnáním
s úpravami
kontuma ní
rozsudky
zastoupení,
že
republice,
je
podporovat
a
které
i
jiných
by
mají
zdlouhavost kámen jen
do
je a
procesních procentu
že
ádech
to
soudnictví.
v malém
z ejmé,
v právních procesu
úrazu
zavád t
stát
nejen
Proto
v
je
své eské t eba
p edpis
instituty,
p ípad
soudnictví
odleh í a uvolní tak místo t m, kte í skute n
mají zájem
projednat sv j spor p ed nestranným orgánem. Je
ale
nutné
u
každého
takového
institutu,
aby
v procesních p episech byla zakotvena ustanovení, která mohou
následn
zhojit
a
napravit
vydání
takovýchto
urychlujících „opat ení“. Je z ejmé, že tyto op t samotný proces prodlužují a mohlo by se zdát, že jsme se zase dostali na po átek. Je ale t eba brát z etel, k tomu že skute n
m že
být
rozsudek
pro
zmeškání
vydán
proti
n komu, kdo svou neú ast na jednání nezp sobil úmysln
a
takovýmto osobám je pak t eba dát možnosti práva volby opravného prost edku a práva na projednání v ci v jednání.
Jiný
postup
by
ani
v souladu
ádném
s ustanoveními %
Úmluvy o základních lidských právech a svobodách nebyla myslitelný.
Tyto
opravné
prost edky
eský
právní
ád
obsahuje. Zavedením institutu odvolání podle § 205 odst. 2
písm.
a)
OS
proti
rozsudku
pro
zmeškání
došlo
k výraznému posunu a proto je rozsudek pro zmeškání zcela v souladu s principy právního státu.
6. Die Zusammenfassung Die
Diplomarbeit
schließt
die
Regelung
von
Versäumnisurteil um. Das Versäumnisurteil wurde in dem tschechischen zivilen Prozess Ordnung, es ist das Gesetz unter Nummer 99/1963 der
tschechischen
Sammlung,
im
heutigen
Wortlaut,
geregelt und zwar in Paragraph 153 b. Die
Diplomantin
hat
zuerst
mit
der
historischen
Ausführung angefangen. Es ist dann weiter zu sehen, dass historisch
steht
die
tschechische
Regelung
auf
den
gleichen Grundlagen wie die deutsche Regelung. Die
Diplomarbeit
umfasst
die
einzelnen
Voraussetzungen
für die Möglichkeit der Ausgabe des Versäumnisurteiles. Diese
Voraussetzungen
wurden
unter
der
Judikatur
von
tschechischen Gerichten kommentiert und die Diplomantin nimmt immer einen Standpunkt zu jede Ansicht ein. Interessiert sind vor allem die Themen die sich über die Ansicht interessieren und zwar ob das Gericht in jedem Fall
verpflichtet
ist,
mit
dem
Versäumnisurteil
zu
entschieden, wenn diese vorgehängt wird oder ob es in der freien Möglichkeit des einzelnen Gerichtes ist. Weiter
umfasst
die
Frage,
ob
Versäumnisurteile
die
Diplomarbeit
eine
Stellung
in
allgemeinen
zu
der
einen
Verstoß gegen die Rechten auf dem gerechten Prozess nicht darstellen, weil tatsächlich eine ordentliche Verhandlung nicht
vorliegt
und
derjenige
gegen
dem
der
Versäumnisurteil verkündet wurde, kann dies beanspruchen. In dieser Frage ist die Diplomantin der Meinung, dass ein Verstoß genügend
nicht
vorliegt,
sind,
wenn
weil
die
Rechtsbehelf
derjenige,
der
Mittels
mit
dem
Versäumnisurteil
nicht
zufrieden
wird,
kann
mittels
dieses Rechtsbehelfen den Urteil aufheben. Die Diplomantin hat in der Arbeit auch daran Aufmerksam gemacht,
dass
tatsächlich
Unterschiede
Vorrausetzung
der
Entschuldigung
Entschuldigung
vor
der
sind
Verhandlung
aus
und
in
der
das
eine
anderen
Gründen
stattfinden muss als bei der Enschuldigung, die ein Grund für die Aufhebung von
Versäumnisurteil vorliegen soll.
Die Diplomarbeit umfasst eine erweiterte Bearbeitung von dem Rechtsmittel Berufung. In
dem
fünften
Beschreibung
der
Unterschiede
der
Teil
umfasst
deutschen
die
Regelung.
einzelnen
Prozess
Diplomarbeit Zeigt
die
auf
die
Ordnungen,
die
Vorteile und Nachteile der einzelnen Vorschriften. Dass die
deutsche
Vorschriften
sowie
das
Versäumnisurteil
gegen Beklagten und gegen Kläger können. Die Diplomantin weißt darauf an, dass das deutsche Recht sowohl die Entscheidung nach Aktenlage kennt, beschreibt diese Vorschrift, aber kommt dann zu dem Schluss, das diese Vorschrift keine praktische Bedeutung hat. Zum
Schluss
umfasst
sich
die
Diplomarbeit
mit
dem
Versäumnisurteil in allgemeinen, weißt wieder darauf an, dass
die
Versäumnisurteile
wirklich
einen
Sinn
im
Allgemeinen haben, dass diese eine von den Wegen sind, wie die Verfahren von den Gerichten schneller durchgehen können und das dass der Weg zu der modernen Justiz ist. Die Diplomantin hat auch daran Aufmerksam gemacht, dass in
dem
deutschen
Recht
eine
Kontinualität
von
den .
Rechtsvorschriften
im
Gegensatz
zu
den
tschechischen
Vorschriften zu erkennen ist.
/
7. Klí ová slova ROZSUDEK-Judgment ZMEŠKÁNÍ-Default OMLUVA-Apologize
%(
Seznam zkratek: BGH
Bundesgerichtshof, rozhodnutí n meckého soudního dvora
BverfG Bundesverfassungsgericht C. . s.
Civilní ád soudní ze dne 1. srpna 1895
NS
Nejvyšší soud eské republiky
OS
zákon íslo 99/1963 Sb., ob anský soudní ád v platném zn ní
ZPO
Zivilprozessordnung, n mecký civilní procesní p edpis ze dne 12.09.1950
Seznam použité literatury Knižní prameny: Aleš M.: N mecko- eský právnický slovník, Linde Praha 2003 Bureš/Drápal/Kr má /Mazanec: Ob anský soudní ád.Komentá I. díl, C.H. Beck Praha 2001, 6. vydání Luebe, G., Walchshoefer A.: Muenchener Kommentar zur Zivilprozessordnung, Band I, C.H. Beck, Muenchen 1992 Schelleová Ilona a kolektiv: Civilní proces, nakladatelství Eurolex Bohemia, 2006 Schelleová Ilona: eský civilní proces, nakladatelství Linde Praha, 1997 Winterová Alena a kol.: Civilní právo procesní, Linde Praha 1997 Winterová Alena a kol.: Komentá k ob anskému soudnímu ádu, Linde k 01.01.2007
asopisová literatura: Burešová J.:in asopis pro obchodn právní pryxi, 9/1998 Doležilek J. in Právní rozhledy, 2/1997 Hušek J. in asopis pro obchodn právní praxi, 5/1998 Hušek J. in asopis pro obchodn právní vztahy, 5/1998 Hušek J. in Právo a podnikání, 7-8/1996 Kulhánek M. in asopis pro obchodn -právní praxi, 6/2001 P idal in Právní rozhledy, 12/2004 Winterová A. in Právní praxe, 10/1993
