Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

27. března 2011

Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ Obsahuje:  posouzení finančního zdraví města  analýzu dosavadního hospodaření města s uvedením silných a slabých stránek (rekapitulace a moţné hrozby do budoucna)  doporučený strop zadluţenosti  návrh závazných ukazatelů rozpočtů města pro udrţení a zajištění finančního zdraví  dopady světové finanční krize do příjmů města  doporučení

připravil Ing. Luděk Tesař, mobil: 602 690 061, [email protected]

Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

březen 2011

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................. 1 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA ................................................... 2 ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO „NEEKONOMY“ .............................................................. 2 ANALÝZA ........................................................................................................... 3 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA ........................................................13 + Pozitiva financí (řazeno dle významu).............................................................13 - Negativa a rizika financí (řazeno dle závažnosti) ...............................................13 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA ............................ 14 Doporučení ....................................................................................................14 Závazné ukazatele rozpočtů města ....................................................................14 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ ................................. 17 KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU ...............................................................................17 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU - TABULKA ....................................................18 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU ................................................19 PŘÍLOHA 3: ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ A MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU ......... 20 ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MĚSTA .............................................................................20 MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU MĚSTA VALMEZU ..................................................................24 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .............................................................................. 26 TABULKY.............................................................................................................26 GRAFY ...............................................................................................................26 KONTAKT NA ZPRACOVATELE ........................................................................... 27

Ing. Luděk Tesař


březen 2011

ÚVOD Město Valašské Meziříčí (dále jen město nebo VALMEZ) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náleţitostí rozpočtového výhledu uváděných v § 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatíţení města k financování cílů města. Výhled je důleţitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udrţitelnost financí, vymezit finanční moţnosti města, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Nutné je průběţně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, zejména s ohledem na rizika a příleţitosti. Výhodou rozpočtového výhledu je velká moţnost manévrování do středně blízké budoucnosti1 a připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se vyuţívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným ţádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou aţ pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového výhledu města bylo pouţito zejména těchto zdrojů:     

Předběţný výsledek roku 2010 Výkaz plnění rozpočtu FIN 2-12M Rozvahy od roku 2006 Systém ARIS Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2011 aţ 2013 MF ČR z dat státního rozpočtu na rok 2011 zohledňují koaliční dohodu k 1. 9. 2010

Město můţe díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe vyuţít příleţitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled kaţdý rok aktualizován a samospráva by měla díky tomu znát aktuální vývoj a stav hospodaření a adekvátně reagovat svými rozhodnutími.

1

2 aţ 5 let

Ing. Luděk Tesař

1


březen 2011

ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Samospráva můţe získat ucelený pohled na hospodaření města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a souvislostech. Bez těchto svodných údajů se můţe stát, ţe se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do poloţek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která můţe samospráva města vyuţít dle svého uváţení.

ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO „NEEKONOMY“ Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, ţe rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se kaţdoročně opakují (tzv. běţné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je moţné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí kaţdý rok vynaloţit na provoz (běţné nebo téţ provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a qusimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údrţba města, příspěvkové organizace, organizační sloţky, úřad apod.). Rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běţných příjmů k „volnému“ rozhodování). Vedle běţných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo je ale mnohem důleţitější údaj neţ samotné saldo rozpočtu. Kdyţ totiţ existuje deficitní rozpočet, znamená to, ţe obec/město realizovalo daný rok více výdajů neţ příjmů, ale deficit můţe být pokryt z úspor z předchozích let, dotací která dorazí aţ následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo znamená váţnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běţných výdajů). Je to jakoby lidem doma nezbývalo z výplaty dostatek peněz na nájem. Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví

Zdroj: Rozpočtová skladba - Tesař 2011©

Ing. Luděk Tesař

2


březen 2011

ANALÝZA Počet obyvatel města z dlouhodobého hlediska mírně klesá. Na počtu obyvatel závisí většina daňových příjmů. Za posledních deset let se jednalo o pokles 525 obyvatel a město v důsledku toho přišlo celkem o více něţ 5 mil. Kč ročně na daňových příjmech. Počet obyvatel města pravděpodobně poklesne pod hranici 27 tis. obyvatel. Ovšem na území města (katastru) se poměrně dařilo zaměstnanosti, ovšem se silným vlivem důsledků světové finanční krize. Počet zaměstnanců je od roku 2003 stabilně vysoko nad 15 tis. zaměstnanců majících na katastru města místo výkonu práce. Pro město lze v důsledku úbytku počtu obyvatel očekávat velmi mírně horší vývoj daňových příjmů, neţ bude republikový výsledek.

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 30 000 28 000

27 924 27 810 27 734 27 701 27 701 27 520 27 481 27 410 27 362 27 332 27 336 27 290 27 176

26 000 24 000

Počet obyvatel

22 000 20 000 18 000 14 977 15 007 15 254

16 000

15 924

15 353

16 293 16 397 16 738

Počet zaměstnanců 15 338

14 000 12 000 10 000 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

rok

Zdroj: ČSÚ, Regionservis 2011 ©

Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU

Počet obyvatel Počet zaměstnanců

INDEX 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2009/0 27 924 27 810 27 734 27 701 27 701 27 520 27 481 27 410 27 362 27 332 27 336 27 290 27 176 98 14 977 15 007 15 254 15 924 15 353 16 293 16 397 16 738 15 338 102

Zdroj: ČSÚ, Regionservis 2010 ©

Město má cca 27 tis obyvatel a 15 tis. zaměstnanců na svém katastru.

Ing. Luděk Tesař

3


březen 2011

Vývoj celkové bilance města ukazuje, ţe město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v celkových objemech od 150 do 316 mil. Kč. Město bylo a je úspěšné v čerpání dotací. Jen od roku 2006 město získalo 190 mil Kč na investiční projekty z dotací. Tj. téměř 7 tis. Kč 43 tis. Kč na obyvatele města. Z dlouhodobého hlediska město hospodařilo do roku 2003 spíše deficitně, ale od roku 2004 vytvářelo přebytky, s výjimkou roku 2009, ve kterém na město dolehly dopady světové finanční krize. Také rok 2010 jiţ skončil přebytkem vyšším neţ 15 mil. Kč. Městu však rostou průměrně především běţné výdaje neţ investice. Průměrný roční růst běţných výdajů byl od roku 2006 téměř 6% ročně, ovšem tento růst „povinných“2 výdajů nebyl dostatečně kryt „pravidelnými“3 příjmy. Hospodaření města dosud silně ovlivňovaly dotace. Tomu se nelze vyhnout. Město totiţ vykonává pro stát přenesený výkon státní správy, ale stát odmítá městu, jako veřejnoprávní korporaci, za tento výkon posílat příspěvky v odpovídající výši. Tyto státní příspěvky za výkon státní správy na rok 2011 klesly meziročně o téměř 18%! Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření VALMEZU tis. Kč 1997 1. Daňové příjmy

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 předběžně

158 300 195 843 157 229 154 982 179 486 219 121 221 694 237 094 280 261 283 345 291 158 316 708 269 296 277 455

2. Nedaňové příjmy

43 580

17 832

19 156

16 265

39 638

44 148

43 623

53 814

55 433

45 179

48 419

53 129

74 546

83 649

3. Kapitálové příjmy

173

13 736

873

70 363

49 643

14 600

54 942

69 945

61 347

34 408

54 840

34 127

38 520

27 557

4. Přijaté dotace

158 776 174 356

Příjmy celkem

360 830 401 766 274 758 390 316 458 565 519 701 631 186 578 840 546 777 483 751 580 111 551 735 569 163 617 486

5. Běžné výdaje

173 990 172 757 186 725 213 619 339 625 348 528 401 356 416 839 347 172 361 200 381 443 423 713 453 607 460 786

6. Kapitálové výdaje

212 770 273 548 124 305 151 182 149 875 224 291 250 071 102 745 146 383 116 626 138 511 127 562 162 193 141 061

Výdaje celkem

386 761 446 306 311 030 364 801 489 500 572 819 651 426 519 584 493 555 477 826 519 955 551 275 615 800 601 847

Saldo příjmů a výdajů

97 500 148 705 189 798 241 832 310 927 217 987 149 736 120 819 185 695 147 771 186 801 228 825

-25 931

-44 540

-36 271

25 515

-30 935

-53 119

-20 240

59 255

53 222

5 925

60 157

461

-46 637

15 639

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

průměr za 13 let

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

průměr od 2006

1. Daňové příjmy

105,2

123,7

80,3

98,6

115,8

122,1

101,2

106,9

118,2

101,1

102,8

108,8

85,0

103,0

100,1


112,6

40,9

107,4

84,9

243,7

111,4

98,8

123,4

103,0

81,5

107,2

109,7

140,3

112,2

110,2


1318,9

7927,5

6,4

8058,8

70,6

29,4

376,3

127,3

87,7

56,1

159,4

62,2

112,9

71,5

92,4

4. Přijaté dotace

108,0

109,8

55,9

152,5

127,6

127,4

128,6

70,1

68,7

80,7

153,7

79,6

126,4

122,5

112,6

Příjmy celkem

105,8

111,3

68,4

142,1

117,5

113,3

121,5

91,7

94,5

88,5

119,9

95,1

103,2

108,5

103,0

5. Běžné výdaje

108,9

99,3

108,1

114,4

159,0

102,6

115,2

103,9

83,3

104,0

105,6

111,1

107,1

101,6

105,9


103,4

128,6

45,4

121,6

99,1

149,7

111,5

41,1

142,5

79,7

118,8

92,1

127,1

87,0

100,9

Výdaje celkem

104,9

115,4

69,7

117,3

134,2

117,0

113,7

79,8

95,0

96,8

108,8

106,0

111,7

97,7

104,2

Zdroj: MFČR, Regionservis 2011 ©

2

běţných

3

běţnými

Ing. Luděk Tesař

4


březen 2011

Graf 3: Vývoj salda rozpočtu VALMEZU

Vývoj salda příjmů a výdajů 80 000 60 000

tis. Kč

40 000 20 000

-60 000

2010 předběžně

-40 000

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

-20 000

1997

0

rok Zdroj: Regionservis 2011 ©

Do roku 2003 město vytvářelo spíše deficity a od roku 2004 hospodařilo město spíše přebytkově. Schodek za rok 2009 byl však nebezpečný a ukazuje na to, ţe je třeba ve městě upravit rozpočtové procesy tak, aby běţné výdaje reagovaly na vývoj běţných příjmů.

Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů VALMEZU

Vývoj příjmů a výdajů 700 000 650 000 600 000

Příjmy celkem

tis. Kč

550 000 500 000

Výdaje celkem

450 000 400 000

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

300 000

2010…

350 000

rok Zdroj: Regionservis 2011©

Ing. Luděk Tesař

5


březen 2011

Celkový objem příjmů i výdajů města ovlivňovaly dotace, mezi které patří také transfery, které rozpočtem města pouze protečou, jako jsou sociální dávky občanům, které poskytne stát prostřednictvím města. Město mělo zvýšené výnosy nedaňových příjmů, oproti jiným městům. V roce 2010 to byly především přijaté pojistné náhrady. Tyto uměle zlepšily výsledek hospodaření roku 2010 o cca 6 mil. Kč. Na příjmy města měl značný vliv úspěch města při čerpání dotací. Význam daňových příjmů se v tomto důsledku a především v důsledku dopadu světové finanční krize sníţil, ale do budoucna představuje hlavní stabilní zdroj běţných příjmů města. Graf 5: Vývoj příjmů VALMEZU Vývoj a struktura příjmů

Vývoj a struktura příjmů v % skladbě

700 000

rok

2009

2010…

2008

2007

2006

2005

2004

2003

1. Daňové příjmy

1997

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

2010…

100 000


2002

200 000

2001

300 000


2000

tis. Kč

tis. Kč

400 000

4. Přijaté dotace

1999

500 000

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1998

600 000

rok

Zdroj: Regionservis 2011©

Město patřilo dosud k investičně velmi aktivním. Jen od roku 2006 realizovalo 685 mil. Kč investic z toho 190 mil. Kč z dotací, coţ je cca ¼. od roku 2006 do roku 2009 tak město investovalo neuvěřitelných 25,2 tis. Kč investic na obyvatele. Od roku 2000 dokonce město investovalo 1,7 mld. Kč, tedy 62 500 Kč na kaţdého obyvatele města. Graf 6: Vývoj struktury výdajů VALMEZU Vývoj a struktura výdajů

Podíly výdajů na výdajích celkem v % 100%

700 000

90%

600 000

80% 70%

5. Běžné výdaje

60%

400 000

50%

300 000

40%

HLADINA PRŮMĚRU KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ V


30%

200 000

rok

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

2010 …

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0%

1997

10%

0

1998

20%

100 000

1997

tis. Kč

500 000

rok

Zdroj: Regionservis 2011 ©

Nejen investice, ale také běţné výdaje města hrály velmi významnou úlohu ve financování chodu města. Součet změn běţných příjmů (jsou příjmy kaţdoročně se opakující, lze přirovnat k „výplatě“ zaměstnance) od roku 2006 do roku 2010 byl + 85 mil. Kč, tentýţ součet změn běţných výdajů byl však vyšší, a to + 113 mil. Kč. Byl tu však velký vliv světové finanční krize, která město v roce 2009 připravila řádově o

Ing. Luděk Tesař

6


březen 2011

neuvěřitelných 50 aţ 70 mil. Kč na daňových příjmech4. To mělo dopad na oslabení finanční kondice města. Rok 2010 dopadl jiţ opět dobře, běţné příjmy vzrostly meziročně o 25 mil. Kč a běţné výdaje naštěstí pouze o 7 mil. Kč. Výraznější pokles běţných výdajů město zaţilo v roce 2005, ale ten byl způsoben změnou financování školství. Nebyl způsoben zásahem města, ale státu. Peníze na školy netekly nově přes rozpočet města. Graf ukazuje krytí běţných výdajů města běţnými příjmy města. Je tu dobře vidět dopad krize na běţné příjmy města v roce 2009, kdy výdaje města na provoz rostly „jako by se nic nedělo“, i kdyţ běţné příjmy zaznamenaly značný výpadek. To výrazně omezilo finanční prostor samosprávy.

Graf 7: Vývoj běţných příjmů a běţných výdajů VALMEZU

BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací)

Běžné výdaje (provozní)

550 000 500 000

tis. Kč

450 000 400 000 350 000 300 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


4

Počítáno jako rozdíl původně plánovaných růstů daňových příjmů dle návrhu státního rozpočtu a dosaţené reality roku 2009.

Ing. Luděk Tesař

7


březen 2011

Graf 8: Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů VALMEZU ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ

tis. Kč

ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.Kč 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 -60 000 -80 000

12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4%

2006

2007

2008

2009

2010

38 878 37 129 -16 061 25 197

Změny běžných příjmů (pravidelných)

-0,1%

9,0%

7,9%

-3,2%

5,1%

Změny běžných výdajů 15 484 -69 667 14 028 20 243 42 270 29 894 7 179 (provozních, pravidelných)

Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných)

4,0%

5,6%

11,1%

7,1%

1,6%

Změny běžných příjmů (pravidelných)

2004

2005

2006

28 219 -57 736 -393

2007

2008

2009

2010


Graf 9: Náklady na opravy a udrţování v tis. Kč

Zdroj: Město VALMEZ 2011

Ing. Luděk Tesař

8


březen 2011

Graf 10: Podrobnější vývoj běţných výdajů VALMEZU PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI

190 000 180 000 170 000 160 000 150 000 140 000 130 000 120 000 110 000 100 000

90 000

tis. Kč

85 000 80 000 75 000 70 000

2010 před…

2009

2008

2007

2006

rok

NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU

160 000

110 000

140 000

100 000

120 000

tis. Kč

100 000

90 000 80 000

70 000

80 000

2009

2008

2007

2006

2010 před…

2009

2008

2007

2005 rok

2010 před…

rok

2006

2005

2004

40 000

2003

50 000

40 000

2004

60 000

60 000

2003

tis. Kč

2005

2003

rok

NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM

2004

60 000

2010 před…

2009

2008

2007

2006

2004

2005

65 000

2003

tis. Kč

NEINVESTIČNÍ NÁKUPY


Nejvíce rostly neinvestiční nákupy a platy, i kdyţ růst platů poslední dva roky stagnoval. Naproti tomu se dařilo městu udrţet poměrně niţší nárůsty transferů veřejnoprávním subjektům.

Ing. Luděk Tesař

9


březen 2011

Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běţnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běţnými výdaji. Za běţné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běţné výdaje jsou výdaje na běţný provoz a údrţbu města. Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na „volnou útratu“. Banky při ţádostech o úvěr ukazatel provozního salda bedlivě posuzují a sledují také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Provozní saldo je jakýmsi „svobodným finančním prostorem“ v rozhodování samosprávy o financích. Provozní saldo vyjadřuje „finanční prostor samosprávy“, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města. Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda a zůstatků na účtech) Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 89 403

Zůstatky na účtech a finanční majetek v tis. Kč Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) 36 552

84 815

71 329 56 889

38 858

2006

2007

2008

2009

24 967 15 991

2010 předběžně

2006

13 356

2007

2008

2009


Provozní saldo hospodaření města bylo postiţeno především dopady světové finanční krize a tím, ţe město realizovalo výdaje na provoz bez účinného omezení. To se podepsalo také na deficitu hospodaření, který město krylo převáţně z úspor. V roce 2010 se situace výrazně zlepšila, avšak pozor, byl zde značný vliv pojistných plnění, kdy část běţných příjmů představovaly přijaté pojistné náhrady (cca 12 mil. Kč). Lze očekávat, ţe reálná finanční kondice města by byla o část z těchto plnění niţší (cca o 6 mil. Kč). Původní finanční síly město nedosáhlo ani v roce 2010. Samospráva mohla v roce 2008 svobodně rozhodovat o 85 milionech Kč, v roce 2009 jiţ jen o 39 mil. Kč (o 46 mil. Kč za jediný rok méně) a v roce 2010 o 56 milionech Kč, ovšem po odpočtu části pojistných plnění, resp. o 50 milionech Kč (provozní saldo). Na zlepšení finanční kondice se nepodepsaly sníţené výdaje, ale lepší příjmy. Znamená to, ţe se městu nedaří omezit provozní výdaje a finanční kondici města ovlivňují především příjmy. Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici, muselo by být provozní saldo blízko alespoň republikovému průměru (představuje cca ¼ běţných příjmů), tedy 100 aţ 120 mil. Kč, tj. dvojnásobek současné hodnoty.

Ing. Luděk Tesař

10


březen 2011

Graf 12: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běţných příjmech FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo)

tis. Kč

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

25% 20% 15% 10% 5%

PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech

2006

2007

2008

2009

2010

71 332 38 901

89 967 57 637

84 826 64 925

38 871 34 377

56 889 40 353

16%

19%

17%

8%

11%

0%


Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU

Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 1 5 Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech

2006

2007

2008

2009

tis. Kč % ZMĚNY 2010 2006 2007 2008 2009 2010 PRŮMĚR

432 533 471 411 508 539 492 478 517 675 -0,1%

9,0%

361 200 381 443 423 713 453 607 460 786 -32 432 -32 330 -19 901 -4 493 -16 536 71 332 89 967 84 826 38 871 56 889 38 901 57 637 64 925 34 377 40 353 16% 19% 17% 8% 11%

5,6% 11,1%

20%

23%

24%

17%

ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč)

-393

38 878

37 129

-16 061

25 197

ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč)

14 028

20 243

42 270

29 894

7 179

Z hlediska vývoje finančního prostoru ŠPATNÝ samosprávy (provozního salda) se jednalo ROK o:

DOBRÝ ROK

ŠPATNÝ ŠPATNÝ ROK ROK

4,0%

7,9% -3,2% 7,1%

5,1%

3,7%

1,6%

5,9%

Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se DOBRÝ zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než ROK běžné výdaje (špatný rok = opak)


Graf 13. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic VALMEZU Běžné příjmy v tis. Kč

Investice a běžné výdaje v tis. Kč

Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací)

Běžné výdaje 517 675

508 528 492 465

423 713

361 200

381 443

116 626

138 511

127 562

2006

2007

2008

Investice 453 607

460 786

162 193

141 061

2009

2010 předběžně

470 847 432 529

2006

2007

2008

2009

2010 předběžně


Růst běţných výdajů omezuje moţnost samosprávy investovat. Je to dobře vidět na grafu výše vpravo.

Ing. Luděk Tesař

11


březen 2011

Světová finanční krize město v roce 2009 připravila řádově o více neţ 70 mil. Kč ročně5. Město má poměrně malé, ale dostačující finanční rezervy6, k 31. 12. 2010 zbývalo na účtech řádově 40 mil. Kč. Město mělo k 31. 12. 2009 prakticky nulové dluhy7, ale převzalo v roce 2010 dluh za AQUAPARK, jehoţ nesplacená výše byla k 31. 12. 2010 celkem 64 miliónů Kč, a který bude město splácet 14,4 mil. Kč ročně (je splatný v polovině roku 2015). Při zohlednění tohoto závazku jsou i tak finanční dlouhodobé závazky pod výší maximální bezpečné zadluţenosti města.

Graf 14: Vývoj dlouhodobých finančních dluhů VALMEZU Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč

Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč

Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) 60 435

32 432

Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 32 330 19 901

33 648

2006

15 408

15 408

12 971

2007

2008

2009

16 536 4 493

2010 předběžně

2006

2007

2008

2009

2010 předběžně


5

Dopad vypočítán oproti původnímu plánovanému vývoji ekonomiky.

6

ARIS WEB 60M poloţky č. 89 a 96 rozvahy

7

ARIS WEB 60M poloţka č. 190 rozvahy

Ing. Luděk Tesař

12


březen 2011

ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Finanční situace města je dobrá avšak s vyššími a přetrvávajícími riziky, na které by mělo město včas reagovat. Rizika jsou v poměrně niţším provozním saldu a především v neprovázanosti výše výdajů na pravidelné běţné příjmy. V důsledku toho je město více ohroţeno výkyvy ekonomiky a reálně hrozí stagnace investic z vlastních zdrojů. Riziko představují také převzatými dluhy (AQUAPARK).

+ Pozitiva financí (řazeno dle významu) 

Město má nízké dlouhodobé finanční závazky – po započtení převzatého dluhu za AQUAPARK (cca 64 mil. Kč), po započtení splátek by se měly dluhy města pohybovat pod 50 mil. Kč. Bezpečný strop zadluţenosti města je cca 130 mil. Kč.



Vyrovnané hospodaření.



Dostačující finanční rezervy.

- Negativa a rizika financí (řazeno dle závaţnosti) 

Neprovázanost běţných výdajů s moţnostmi běţných příjmů města. Běţné výdaje si ţijí svým vlastním ţivotem bez většího důrazu na běţné příjmy města. Důkazem byly roky 2008 a především 2009, kdy neprovázanost běţných výdajů města s běţnými příjmy způsobila značné zhoršení finanční kondice města v těchto letech. Město je tak více ohroţeno dopady krizí a změnami zákonů s výpadky běţných příjmů



Poměrně nízké provozní saldo omezuje finanční prostor samosprávy. Samospráva mohla v roce 2008 svobodně rozhodovat o 85 milionech Kč, v roce 2009 jiţ jen o 39 mil. Kč (dopad finanční krize do příjmů a nedostatečné omezení běţných výdajů) a v roce 2010 o 56 milionech Kč, ovšem po odpočtu části z 12 mil. Kč pojistných plnění, resp. jen o 50 milionech Kč (očištěné provozní saldo). Na zlepšení finanční kondice se nepodepsaly sníţené výdaje, ale lepší běţné příjmy. Pro dobrou finanční kondici by mělo město dosahovat provozního salda alespoň 80 mil. Kč ročně. Městu se nedaří omezit provozní výdaje a finanční kondice města je závislá především na běţných příjmech.



Úbytek počtu obyvatel - na počtu obyvatel závisí většina daňových příjmů. Za posledních deset let se jednalo o pokles 2% obyvatel. Lze očekávat velmi mírně horší vývoj sdílených daňových příjmů, neţ bude republikový výsledek.



Změna rozpočtového manévrovací prostor.



Riziko dluhů.

Ing. Luděk Tesař

určení

daní

a

výkyvy

ekonomiky.

Město

má

omezený

13


březen 2011

DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město dostojí svým dosavadním závazkům. Pokud město dodrţí výhled, bude moci investovat z vlastních zdrojů (bez dotací a úvěrů) od roku 2011 do roku 2014 celkem cca 120 mil. Kč. Pro zajištění dobrého trendu a rozvoje města doporučujeme níţe uvedené. Doporučení 

Provést procesní audit provozních výdajů organizací a společností města s cílem prověrky efektivity jejich vynakládání s důrazem na efekt pro zákazníky města (občany). Cílem by mělo být nastavení měřitelných výstupů a zjištění ceny veřejných sluţeb poskytovaných městem. Prověření efektivity procesů a nastavení systému řízení. Na úřadě zavést ISO nebo CAF, coţ je potvrzení kvality procesů a úřadu.



Upravit rozpočtový proces tak, aby byly provázány běţné výdaje s vývojem a moţnostmi běţných příjmů.



Nepřijímat úvěry.

Závazné ukazatele rozpočtů města Finanční odbor města by měl zpracovávat rozpočty města s následujícími povinnými limity. Politika rozpočtů města je ve výhledu postavena na 3 základních pilířích: 1. STABILNĚ DOBRÝ TREND - BĚŢNÉ PŘÍJMY KAŢDÉHO ROZPOČTU BY SE VŢDY MĚLY VYVÍJET LÉPE NEŢ BĚŢNÉ VÝDAJE (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. 2. DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK – KLADNÉ PROVOZNÍ SALDO ALESPOŇ 30 MIL. KČ8. Běţné příjmy musí vţdy výrazně převyšovat běţné výdaje9, alespoň ve výši, aby mělo město s jistotou na splátky dluhů. 3. DLUHY POD KONTROLOU - BEZPEČNÝ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ (ÚVĚRŮ) JE 130 MIL. KČ. Město by nemělo vytvářet dluhy. Výjimku by mohly tvořit výdaje na investice, které přinesou úsporu běţných výdajů. Doporučujeme běţné výdaje investičního charakteru (mimořádné rekonstrukce, opravy apod.) sledovat zvlášť nebo je nejlépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Důvodem je, ţe tyto výdaje v takovém případě nezhorší finanční kondici města v očích bank. Podrobněji tabulky výhledu (viz. Tabulka 5: Rozpočtový výhled , Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový výhled ).

8

Jde o minimum.

9

Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice.

Ing. Luděk Tesař

14


březen 2011

Dodrţení výhledu by mělo následující dopad do financí města. Běţné příjmy ve výhledu musí převyšovat běţné výdaje a vyvíjet by se měly také lépe, jak ukazuje graf. Graf 15: Vývoj běţným příjmů a výdajů VALMEZU dle výhledu

tis. Kč

Výhled finančního krytí běžného provozu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 530 000 510 000 490 000 470 000 450 000 430 000 410 000 390 000 370 000 350 000

2008

2009

2010

Běžné výdaje (provozní)

2011 2012** 2013** 2014** rozpočet


Tabulka 4: Provozní saldo VALMEZU dle výhledu

PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč)

90 000 80 000

tis. Kč

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč)

2008

2009

2010

2011 rozpočet

2012**

2013**

2014**

84 815

38 858

56 889

32 000

33 000

33 000

34 000


Pro zajímavost na závěr uvádíme s grafem výše tabulku plánovaného vývoje provozního salda při dodrţení rozpočtového výhledu.

Ing. Luděk Tesař

15


březen 2011

Graf 16: Grafické znázornění dopadů výhledu do financí města VALMEZ Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč

Zůstatky na účtech a finanční majetek v tis. Kč 165 111

56 889 38 858 33 000

33 000

34 000

102 008

99 591 80 960 63 353

22 166

2009

2010 předběžně

2011 rozpočet

2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled

2009

Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč

2010 předběžně

2011 rozpočet

61 010


Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč

60 435

20 356

51 416

21 630

20 609

19 644

16 536 29 785

12 971

2009

9 178

2010 předběžně

2011 rozpočet

4 493 2 835

2009


Běžné příjmy v tis. Kč 520 000

Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!)

498 000

453 409

2010 předběžně

2011 rozpočet


Běžné výdaje

508 000

2009

2011 rozpočet

Investice a běžné výdaje v tis. Kč

517 675

492 465

2010 předběžně

453 607

460 786

431 244

162 193

141 061

148 211


2009

2010 předběžně

2011 rozpočet

465 000

475 000

486 000

30 000

30 000

30 000



Podrobné informace uvádí dále tabulky výhledu.

Ing. Luděk Tesař

16


březen 2011

ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok 201210. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!

10



Objem investic bude kaţdý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, ţe dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těţko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo.



Kaţdý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy.

Dle zákona „rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet“

Ing. Luděk Tesař

17


březen 2011

PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU - TABULKA Tabulka 5: Rozpočtový výhled VALMEZU Rozpočtový výhled VALMEZ Druhové třídění dle ř. rozp. skladby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1 1111 1112 1113 1121 1122 1211 133 až 135 1361 1511 2 21 22

14

23

15 16 17 18 20

24 3 4 41 42

21 22 23 24 25 26

1+2+3+4 5 50 51 52 53

27

54 až 56

28

59

29

6

30 31 32 33 34 35 36

5+6 ř.21 - ř.30 1+2+41 5 ř.32-ř.33 8123 8124

Údaje Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj. Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky obyv. Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček

8 ř.21+ř.35 ř.30+ř.36 ř.38-ř.39 rozvaha

43 rozvaha 44 ř.42+43 45 ř.34-ř.36 46 ř.1+ř.11+ř.17 ř.36+leasing 47 pol. 5178 48 ř.47/ř.46 *% 49 rozvaha

2009

2010

2011

2012

2013

2014

předběžně

rozpočet

výhled

výhled

výhled

269 283 277 455 264 480 290 000 300 000 312 000 49 873 47 689 50 281 55 000 56 000 58 000 10 069 9 109 10 436 11 000 11 000 10 000 4 079 4 082 7 524 4 000 4 000 4 000 50 872 52 207 48 270 52 000 55 000 60 000 12 876 12 455 0 12 000 12 000 12 000 99 644 107 296 108 012 110 000 115 000 120 000 20 105 18 307 18 807 19 000 20 000 21 000 8 498 7 707 5 450 7 000 7 000 7 000 13 267 18 591 15 700 20 000 20 000 20 000 74 546 83 649 58 460 58 000 58 000 58 000 48 155 55 661 45 856 55 000 55 000 55 000 5 591 4 555 12 864

18 538

4 345

3 000

3 000

38 695

32 631

32 000

32 000

25 522

124,3

120,2 107,0

32 000

569 151 617 486 522 954 498 000 508 000 520 000 453 607 460 786 431 244 465 000 475 000 486 000 87 123 86 990 85 552 95 000 96 000 100 000 163 774 178 192 165 000 170 000 175 000 13 102 18 034 10 000 10 000 10 000 68 817 72 507 74 000 76 000 78 000 95 269 105 092

106,9

3 000

3 859 3 704 38 520 27 557 22 000 0 0 0 186 801 228 825 178 014 150 000 150 000 150 000 148 636 156 571 130 469 150 000 150 000 150 000 38 165 72 254 47 545 38 632

průměr průměr 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 2014/ 2000 až 2011 až 2009 2010 2011 2012 2013 2009 2014

105,0 110,2

103,1 105,1 102,7 109,4 103,8

95 105 115 184 92 0 101 103 71 84 70 82

110 109 105 53 108

102,9 103,5 99,8 103,0 92,3 100,6

103 96 90 100 103 97 108 91 91 140 112 116

102 101 128 127 99 120

103 102 100 100 106 100 105 105 100 100 100 100

104 104 91 100 109 100 104 105 100 100 100 100

73,1

144

23

69

100

100

90,5 99,6

72 122 105 189

80 78 83 66

0 84 115 0

100 100

100 100

95,6

100

84

98

100

100

96,1 101,5 103,7

108 102 100 109 138 105

85 94 98 0 0 0

95 108 111

102 102 101 103 100 103

102 102 104 103 100 103

110

0

100

100

0

0

167

100

118 000 118 000 118 000

-29

3 000

5 000

5 000

30 000

30 000

30 000

81,3

87

105

20

100

100

615 800 601 847 579 455 495 000 505 000 516 000 107,0 -46 650 15 639 -56 500 3 000 3 000 4 000 -1051,2 492 465 517 675 453 409 498 000 508 000 520 000 114,6 453 607 460 786 431 244 465 000 475 000 486 000 110,2 38 858 56 889 22 166 33 000 33 000 34 000 97,2 22 423 11 337 4 493 16 536 20 356 21 630 20 609 19 644

96,5 76,0 100,4 101,5 97,7

98

96

85

102

102

105

88

-5 110

100 102

133 102

102

94

108

102

102

146

39

100

103

88,9

368

123

149 0 106

95

31

-28 720

-15 644

45,4

28

95

13

FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M)

46 650 -15 639 56 500 -3 000 -3 000 -4 000 591 574 681 486 534 291 498 000 508 000 520 000 591 574 681 486 534 291 498 000 508 000 520 000 0 0 0 0 0 0 13 356

105,7 106,7

76,0 94,0 94,0

115

78

-5 93

100 102

133 102

115

78

93

102

102

Finanční majetek (položka 89 + 39 ARIS - 60M) Zůstatky na účtech a finanční majetek Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dluhová základna

88 652 102 008 165 111 99 591 80 960 63 353 61 010 34 365 40 353 1 809 11 369 12 393 27 657 382 461 399 799 355 571 380 000 390 000 402 000

99,4 110,3

79,0 241,2 100,4

162 117 105

60 4 89

81 628 107

78 109 103

96 223 103

88,9

368

123

106

95

31

90,1 352 tis. Kč

138

99

93

30

37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 38 39 40 41 42

tis.Kč INDEXY

Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M)

50 rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) 51 Plán Investice z vlastních zdrojů 52 Plán Investiční dotace - předpoklad 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:"

Ing. Luděk Tesař

162 193 141 061 148 211

-897

-65 520

-18 630

-17 609

4 493

16 536

20 356

21 631

20 607

6 343

1,17% 12 971

4,14% 60 435

5,72% 51 416

5,69% 29 785

5,28% 9 178

1,58% 2 835

106,8

suma 2011 až 14 238 211 0 162 193 141 061 148 211 30 000 30 000 30 000 238 211 DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 130 000 32 283 162 193 141 061 148 211

30 000

30 000

30 000

18


březen 2011

PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový výhled VALMEZU

Rozpočtový výhled VALMEZ ř.

Druhové třídění dle rozp. skladby

1 11 16 17 21 22

1 2 3 4 1+2+3+4 5

29

6

30 31 32 33 34 35 36

5+6 ř.21 - ř.30 1+2+41 5 ř.32-ř.33 8123 8124

Údaje Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček

37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 38 39 40 41 44 45 48 49

8 ř.21+ř.35 ř.30+ř.36 ř.38-ř.39 ř.42+43 ř.34-ř.36 ř.47/ř.46 *% rozvaha

FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) Zůstatky na účtech a finanční majetek Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Ukazatel dluhové služby Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M)

50 rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) 51 Plán Investice z vlastních zdrojů 52 Plán Investiční dotace - předpoklad 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:"

Ing. Luděk Tesař

tis.Kč INDEXY 2009

2010

2011

2012

2013

2014

předběžně

rozpočet

výhled

výhled

výhled

průměr průměr 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 2014/ 2000 až 2011 až 2009 2010 2011 2012 2013 2009 2014

269 283 74 546 38 520 186 801 569 151 453 607

277 455 83 649 27 557 228 825 617 486 460 786

264 480 58 460 22 000 178 014 522 954 431 244

290 000 58 000 0 150 000 498 000 465 000

300 000 58 000 0 150 000 508 000 475 000

312 000 58 000 0 150 000 520 000 486 000

106,9 124,3 120,2 107,0 105,0 110,2

103,1 92,3

162 193

141 061

148 211

30 000

30 000

30 000

106,8

615 800 -46 650 492 465 453 607 38 858 22 423 4 493

601 847 15 639 517 675 460 786 56 889

495 000 3 000 498 000 465 000 33 000

505 000 3 000 508 000 475 000 33 000

16 536

579 455 -56 500 453 409 431 244 22 166 11 337 20 356

21 630

20 609

-28 720

-897

-65 520

-18 630

46 650 591 574 591 574 0 102 008 34 365 1,17% 12 971

-15 639 681 486 681 486 0 165 111 40 353 4,14% 60 435

56 500 534 291 534 291 0 99 591 1 809 5,72% 51 416

-3 000 498 000 498 000 0 80 960 11 369 5,69% 29 785

103 112 72 122

95 70 80 78

110 99 0 84

103 100

104 100

100

100

108 102

85 94

95 108

102 102

102 102

81,3

87

105

20

100

100

96,5 76,0 100,4 101,5 97,7

98

96

85

102

102

105

88

-5 110

100 102

133 102

102

94

108

102

102

146

39

100

103

19 644

88,9

368

123

149 0 106

95

31

-17 609

-15 644

45,4

28

95

13

-3 000 508 000 508 000 0 63 353 12 393 5,28% 9 178

-4 000 520 000 520 000 0 61 010 27 657 1,58% 2 835

516 000 107,0 4 000 -1051,2 520 000 114,6 486 000 110,2 34 000 97,2

105,7 106,7

99,4

90,5 96,1 101,5

76,0 94,0 94,0

115

78

-5 93

100 102

133 102

115

78

93

102

102

79,0 162 241,2 117 90,1 352 tis. Kč

60

81

78

96

4

628

109

223

138

99

93

30

suma 2011 až 14 238 211 0 162 193 141 061 148 211 30 000 30 000 30 000 238 211 DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 130 000 32 283 162 193

141 061

148 211

30 000

19

30 000

30 000


březen 2011

PŘÍLOHA 3: ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ A MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MĚSTA Struktura daňových příjmů města se odvíjí od zákona o rozpočtovém určení daní. 11 Struktura dělení výnosů z daní podle výše uvedeného zákona o rozpočtovém určení daní probíhá následujícím způsobem. Tabulka 7. Dělení výnosů daní podle zákona o rozpočtovém určení daní DPH celostátní výnos DPFO srážená celostátní výnos DPFOZČ celostátní výnos

DPFOP-OSVČ

Daň z nemovitostí DPPO bez plac. obcemi a kraji celostátní výnos DPPO placená obcemi a kraji

21,40% 8,92% 69,68% 21,40% 8,92% 69,68% 21,40% 1,5% 8,92% 68,18% 30% 10% 60%

100% 21,40% 8,92% 69,68% 100% 100%

OBCE KRAJE SR OBCE KRAJE SR OBCE OBCE KRAJE SR OBCE SR

dle přepočteného počtu obyvatel každý kraj zákonem stanoveným % podílem dle přepočteného počtu obyvatel každý kraj zákonem stanoveným % podílem dle přepočteného počtu obyvatel dle počtu zaměstnanců působících v obci každý kraj zákonem stanoveným % podílem dle bydliště podnikatele 21,40%

OBCE OBCE KRAJE SR OBCE KRAJE

OBCE dle přepočteného počtu obyvatel

8,92% KRAJE každý kraj zákonem stanoveným % podílem 69,68% SR z nemovitosti na území obce dle přepočteného počtu obyvatel každý kraj zákonem stanoveným % podílem daň placená obcí daň placená krajem

POZ. platné od 1.1.2008 - uvedeno bez polatků a státních fondů Vysvětlivky: DPFO - daň z příjmů fyzických osob; DPPO - daň z příjmů právnických osob; DPH - daň z přidané hodnoty; DPFOP-OSVČ daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (ZČ - ze závislé činnosti).

Výše daňových příjmů města závisí nejvíce na těchto faktorech, řazeno dle významu od nejvýznamnějšího vlivu:  Počet obyvatel – větší město má vyšší příjem na obyvatele.  Osoby samostatně výdělečně činné bydlící v katastru města, resp. výše jejich daní z příjmů.  Velikost katastru v ha.  Nemovitostech v katastru města – resp. daních z nich vybraných.  Vybraných místních a správních poplatcích.  Počet zaměstnanců majících místo výkonu práce v katastru města.  Vlastní činnosti – daň z příjmů právnických osob za město městu zůstává.

11

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.

Ing. Luděk Tesař

20


březen 2011

Daňové příjmy města zaobírají na celkových pravidelných příjmech města více neţ polovinu. Podíl daňových příjmů na vlastních příjmech města však od roku 2006 klesal. Velký vliv zde hrál pokles počtu obyvatel, ale také růst ostatních nedaňových pravidelných příjmů, zejména transferů jako jsou sociální dávky obyvatelům. Pomineme-li výkyvy daňových příjmů např. jejich propad v roce 2009 v důsledku sníţených výnosů vlivem dopadů hospodářské krize, představují daňové příjmy nejjistější a stabilním příjmem města. Graf 17: Podíl daňových příjmů VALMEZU na běţných příjmech celkem

Daňové příjmy

Ostatní běžné příjmy

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: www.cityfinance.cz 2001 ©

Graf 18: Vývoj daňových a ostatních běţných příjmů města VALMEZ v mil. Kč

Daňové příjmy

Ostatní běžné příjmy

350

317 280

300

250

222

283

291

269

277

237

200 150 100 50 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


V roce 2005 poklesly transfery od státu neb se změnil způsob financování školství. Tímto krokem se zvýšil v tomto roce podíl dańových příjmů města na vlastních příjmech.

Ing. Luděk Tesař

21


březen 2011

Průměrný růst daňových příjmů města byl za posledních 13 let 5,2 % ročně. Ovšem tyto příjmy značně ovlivňují nejen výše uvedené faktory, zejména počet obyvatel města, ale především vývoj ekonomiky, resp. objem státem vybraných daní. Posledních pět let byl růst daňových příjmů města velice nízký. Dokonce v roce 2009 došlo k 15 % meziročnímu sníţení daňových příjmů města (vliv dopadů hospodářské krize a mírné sníţení daňových sazeb státem). Od roku 2006 nedošlo prakticky k ţádnému růstu daňových příjmů města, naopak. Daňové příjmy města dosáhly v roce 2006 celkem 283 mil. Kč a v roce 2010 to bylo pouze 277 mil. Kč. Mezi období, kdy se nejvíce daňovým příjmům města dařilo, patří hospodářsky silné roky 2001 a 2002, ale také roky 2004 a 2005. Tabulka 8: Indexy změn daňových příjmů města VALMEZ průměr průměr za 13 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 od 2006 let 1. Daňové příjmy

105

124

80

99

116

122

101

107

118

101

103

109

85

103

100


Struktura daňových příjmů města je poměrně pestrá a sloţitá. Za zmínku z tohoto pohledu stojí snad jen to, ţe v daňových příjmech hraje stále větší roly DPH, stabilní je podíl daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Vlivem změny zákona také zesílil význam dańe z nemovitostí. Sníţil se naopak význam daně z podnikání fyzických osob a význam místních poplatků dlouhodobě také zeslábl. Tabulka 9: Vývoj struktury daňových příjmů VALMEZU 100%

1511 Daň z nemovitostí:

90% 1361 Správní poplatky: 80%

70% 60%

133 až 135 Místní poplatky a ostatní DP: 1211 DPH:

50%

1122 DPPO za obce:

40%

1121 DPPO:

30% 20%

1113 DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů):

1112 DPFO OSVČ:

10%

1111 DPFO ZČ: 0%

Zdroj: www.cityfinance.cz 2001 © POZ. Vysvětlivky viz. níže

Ing. Luděk Tesař

22


březen 2011

Vysvětlivky: DP - daňové příjmy DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Tabulka 10: Spolu s grafem vyjádření vývoje daňových příjmů VALMEZU 350 000

300 000 250 000

tis. Kč

200 000 150 000 100 000

50 000 0

1511 Daň z nemovitostí:

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

12 670

12 241

13 098

13 130

14 006

13 464

13 267

18 591

1361 Správní poplatky:

7 777

9 432

10 746

11 883

12 229

12 534

8 498

7 707

133 až 135 Místní poplatky a ostatní DP:

20 714

20 968

21 269

20 300

20 577

21 010

20 105

18 307

1211 DPH:

65 166

67 490

82 473

86 233

91 225

104 187

99 644

107 296

0

24 020

26 928

15 133

17 683

12 876

12 455

1122 DPPO za obce: 1121 DPPO:

43 250

47 122

51 535

53 612

60 224

72 789

50 872

52 207

1113 DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů):

2 507

3 000

2 523

2 896

3 317

4 195

4 079

4 082

1112 DPFO OSVČ:

26 334

29 036

24 640

18 898

19 180

18 008

10 069

9 109

1111 DPFO ZČ:

41 788

46 611

49 956

49 463

54 702

52 827

49 873

47 689


Ing. Luděk Tesař

23


březen 2011

MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU MĚSTA VALMEZU Moţnosti přijetí úvěru města se odvozují od moţností města. Banky nejvíce přihlíţí k tzv provoznímu saldu a trendu jeho vývoje. Viz. Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda a zůstatků na účtech) viz Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU a rozbor viz strana 10. Městu po úhradě provozu s jistotou zbývá ročně cca 40 aţ 60 mil. Kč z pravidelných příjmů. Ovšem je třeba vzít v úvahu, ţe město pravděpodobně nevytváří dostatek zdrojů na klasické odpisy nemovitého majetku. To znamená, ţe město, podobně jako většina měst v ČR, pravděpodobně není schopné udrţovat svůj veškerý majetek ve stavu odpovídající době. Proto bych před přijetím úvěru doporučoval přesně zmapovat rozsah majetku a stanovit objem zdrojů, které by mělo město vytvářet na odpisy tohoto majetku. Jedná se o veškerý majetek financovaný z příjmů města, i ten svěřený do péče organizacím a společnostem města. Města totiţ vytváří neustále nový a nový majetek aniţ by provedli analýzu vyuţívání dosavadního majetku a vytvářely dostatek prostředků na jeho odpisy. Bez těchto kroků není moţné udrţet majetek města v dokonalém stavu. Není správné zadluţování města. Přijetí úvěru by mělo vţdy podléhat existenci jednoho z níţe uvedených předpokladů (pravidel): 1. Pravidlo nejvyšší potřeby – skutečně je potřeba tak velká, ţe bez uvolnění zdrojů z úvěru nebude tato důleţitá potřeba města uspokojena 2. Pravidlo nejvyšší nouze – existuje nejvyšší nouze a bez úvěru ji město nevyřeší (typické pro krizové situace a jejich řešení např. naléhavá potřeba obnovit strţený most, břeh, školku apod.)

Pakliţe skutečně existuje jeden ze dvou výše uvedených předpokladů nebo potřebuje-li město pouze překlenovací úvěr na krytí cash flow projektů z dotací, můţe směle přistoupit k přijetí úvěru. Rozhodně bych nedoporučoval přijímat dlouhodobý úvěr vyšší neţ 150 mil. Kč. 150 mil. Kč povaţuji za pro město bezpečný limit zůstatku dlouhodobých dluhů. Pokud vezmeme v úvahu, ţe město jiţ dlouhodobé závazky ve výši cca 60 mil. Kč má, je moţné s čistým svědomím doporučit ještě maximálně 90 mil. Kč dlouhodobý úvěr. Podmínky dlouhodobých úvěrů jsou pro města výhodné a vývoj sazeb z úvěrů je aktuálně příznivý. Prakticky lze úvěr vázat na fixní sazby úroků z úvěru, které jsou nevýhodné při potřebě úvěr rychle splatit, ale zase jsou jistější při dlouhodobém splácení a nejisté ekonomické situaci. Další moţností je přijímat úvěry vázané na tzv. plovoucí sazby, které se váţí na tzv. sazbu PRIBOR, podle délky se váţí na 3M, 6M, 1R apod. a celková sazba záleţí na výši, druhu úvěru a jeho splatnosti, zejména pak také na riziku spojeného s dluţníkem (ţadatelem o úvěr). Zpravidla platí, ţe vyšší úvěry při nízkém riziku, vázané na plovoucí sazbu mají nejvýhodnější podmínky. Splatnost je ovšem nutné limitovat cca max. do 5 let, poté bych jiţ spíše doporučoval fixní sazbu se splatností max. 10 let. Úvěry se splatností nad 10 let jsou méně výhodné a při splatnosti nad 15 let se stávají vyloţeně nevýhodnými.

Ing. Luděk Tesař

24


březen 2011

Nelze takhle paušálně sdělovat městu pevné podmínky úvěru a je nutné poptat nezávazně bankovní ústavy s konkrétní představou úvěru. Pokud město volí tzv. plovoucí sazbu se splatností do 5 let, coţ bych doporučoval a volí vyšší částku, můţe dosáhnout velmi výhodných podmínek, řekněme PRIBOR sazba + 0,2 aţ 1 %, tedy úvěr s úrokovou sazbou cca 2,3% aţ 3%. Opět záleţí na druhu úvěru, době, riziku a finančních sluţbách na úvěr vázaných. Při volbě fixní sazby se úrokové sazby na trhu pohybují od 3% do 6%, podle délky fixace a faktorech podobných jako u úvěru s plovoucí úrokovou sazbou apod. Tabulka 11: Sazby PRIBOR dle ČNB 2011

PRIBOR Termín 1M 6M 1R

% Leden 1 1,55 1,8

Únor 1 1,57 1,8

Zdroj: ČNB, výpis k datu 27. 3. 2011, www.cnb.cz

Ing. Luděk Tesař

25


březen 2011

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKY Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU ............... 3 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření VALMEZU ......................................... 4 3: Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU ............................................ 11 4: Provozní saldo VALMEZU dle výhledu ......................................................... 15 5: Rozpočtový výhled VALMEZU .................................................................... 18 6: Kumulovaný rozpočtový výhled VALMEZU ................................................... 19 7. Dělení výnosů daní podle zákona o rozpočtovém určení daní ......................... 20 8: Indexy změn daňových příjmů města VALMEZ ............................................ 22 9: Vývoj struktury daňových příjmů VALMEZU ................................................. 22 10: Spolu s grafem vyjádření vývoje daňových příjmů VALMEZU ....................... 23 11: Sazby PRIBOR dle ČNB 2011 ................................................................... 25

GRAFY Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví ................................................... 2 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU .................... 3 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu VALMEZU ........................................................................ 5 Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů VALMEZU ....................................................................... 5 Graf 5: Vývoj příjmů VALMEZU .................................................................................... 6 Graf 6: Vývoj struktury výdajů VALMEZU ..................................................................... 6 Graf 7: Vývoj běţných příjmů a běţných výdajů VALMEZU .............................................. 7 Graf 8: Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů VALMEZU .................................... 8 Graf 9: Náklady na opravy a udrţování v tis. Kč ............................................................ 8 Graf 10: Podrobnější vývoj běţných výdajů VALMEZU .................................................... 9 Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda a zůstatků na účtech) .................................................................................................................. 10 Graf 12: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běţných příjmech ........................................................................ 11 Graf 13. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic VALMEZU .............................. 11 Graf 14: Vývoj dlouhodobých finančních dluhů VALMEZU .............................................. 12 Graf 15: Vývoj běţným příjmů a výdajů VALMEZU dle výhledu ...................................... 15 Graf 16: Grafické znázornění dopadů výhledu do financí města VALMEZ ......................... 16 Graf 17: Podíl daňových příjmů VALMEZU na běţných příjmech celkem .......................... 21 Graf 18: Vývoj daňových a ostatních běţných příjmů města VALMEZ v mil. Kč ................ 21

Ing. Luděk Tesař

26


březen 2011

KONTAKT NA ZPRACOVATELE Ing. Luděk TESAŘ mobil: 602 690 061 [email protected]

REGIONSERVIS společnost s r.o. Perlitová 4/1796 140 00 PRAHA 4 – Krč www.regionservis.cz IČO: 274 27 170 DIČ: CZ 274 27 170 Společnost Regionservis s.r.o. je vedená Městským soudem v Praze oddíl C, vloţka 111792 čísla účtů: účet pro platby za sluţby pro obce a města 43-3112220247/0100 Komerční banka a.s., České Budějovice Dopravní spojení, kde nás najdete: GPS souřadnice: Loc: 50°2'31.498"N, 14°26'6.579"E Na níţe uvedených kontaktech jsme Vám plně k dispozici v pracovních dnech od 9:00 hod. do 17:00 hod. Tel.: 240 200 272 Fax: 226 531 885 Mobil: 724 931 593 E-mail: [email protected]

Ing. Luděk Tesař

27

Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

Recommend Documents