Rozpočtové hospodaření vyšších územních samosprávných celků

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Rozpočtové hospodaření vyšších územních samosprávných celků

Diplomová práce

Autor:

Simona Marešová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Petera

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Ústí nad Labem, dne 7. 4. 2012

Simona Marešová

Poděkování:

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Ing. Petru Peterovi za vstřícný přístup, rady a připomínky při psaní diplomové práce.

ANOTACE Cílem diplomové práce je analýza rozpočtového hospodaření Ústeckého kraje od roku 2001, kdy kraje vznikly, do roku 2010. V případě nepříznivého vývoje hospodaření navrhnout úsporná opatření. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. V první kapitole se zabývám vznikem, působností a jednotlivými orgány vyšších územních samosprávných celků. Ve druhé kapitole se věnuji rozpočtu, jednotlivým metodám sestavování rozpočtu, dále pak etapám a zásadám rozpočtového procesu, obecně příjmům a výdajům kraje. Ve třetí, praktické části se zabývám rozborem příjmů, výdajů a vyrovnaností hospodaření Ústeckého kraje v letech 2001 – 2010.

Klíčová slova: Rozpočet, vyšší územní samosprávný celek, vyrovnanost hospodaření, rozpočtová skladba, rozpočtové hospodaření.

ANNOTATION The aim of the thesis is the analysis of budget management of Usti Region since 2001, when the regions were created, to 2010. In case of unfavourable development of economy it should propose economy measures. The diploma thesis is divided into three parts. The first chapter deals with the creation, powers and individual institutions of the upper municipalities. The second chapter is devoted to the budget, various methods of budgeting, as well as stages and principles of the budgetary process, incomes in general and expenditures of the region. In the third – practical - part I deal with the analysis of revenues, expenditures and balance of management of Usti region in the years 2001 – 2010.

Key words: Budget, Higher territorial self-governing unit, Balance management, Budget management, Revenue, Expenditure

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................7 1. KRAJSKÁ SAMOSPRÁVA.........................................................................................................9 1.1 Vznik krajské samosprávy .....................................................................................................9 1.2. Působnost kraje ....................................................................................................................10 1.2.1. Samostatná působnost .....................................................................................................10 1.2.2. Přenesená působnost .......................................................................................................12 1.3. Orgány kraje.........................................................................................................................13 1.3.1. Zastupitelstvo ..................................................................................................................13 1.3.2. Rada ................................................................................................................................14 1.3.3. Hejtman ...........................................................................................................................14 1.3.4. Krajský úřad a ředitel ......................................................................................................14 1.3.5. Výbory a komise .............................................................................................................15 2. ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ - TEORIE .........................................................................16 2.1. Rozpočet ................................................................................................................................16 2.1.1. Rozpočtová skladba ........................................................................................................17 2.2. Rozpočtový výhled................................................................................................................19 2.3. Metody sestavování rozpočtů ..............................................................................................19 2.3.1. Přírůstkový způsob. .........................................................................................................20 2.3.2. Fixně limitovaný rozpočet ...............................................................................................20 2.3.3. Rozpočet s nulovou bází .................................................................................................21 2.3.4. Funkční rozpočtování ......................................................................................................22 2.3.5. Programové rozpočtování ...............................................................................................22 2.3.6. Výkonové rozpočtování ..................................................................................................23 2.3.7. Pouţívané metody na úrovni krajů ..................................................................................24 2.4. Rozpočtový proces ................................................................................................................25 2.4.1. Zásady uplatňované při řízení rozpočtového procesu .....................................................26 2.4.2. Zásady uplatňované při hospodaření s veřejnými prostředky .........................................26 2.4.3. Etapy rozpočtového procesu na úrovni krajů ..................................................................27 2.4.3.1. Sestavování návrhu rozpočtu kraje.........................................................................27 2.4.3.2. Projednání a schválení rozpočtu .............................................................................28 2.4.3.3. Rozpis rozpočtu, plnění rozpočtu a jeho kontrola ..................................................28 2.4.3.4. Následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění rozpočtu .......30 2.5. Příjmy krajů .......................................................................................................................31 2.5.1. Daňové příjmy ...............................................................................................................32 2.5.2. Dotace (transfery)..........................................................................................................34 2.5.3. Nedaňové příjmy ...........................................................................................................37 2.5.4. Úvěry a půjčky ..............................................................................................................38

5

2.6. Výdaje krajů ........................................................................................................................40 3. ANALÝZA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ ÚSTECKÉHO KRAJE V LETECH 2001 - 2010................................................................................................................................42 3.1. Charakteristika kraje ..........................................................................................................42 3.1.1. Poloha ..............................................................................................................................42 3.1.2. Území a územní členění ..................................................................................................42 3.1.3. Obyvatelstvo....................................................................................................................43 3.1.4. Struktura Ústeckého kraje ...............................................................................................44 3.2. Analýze příjmů v letech 2001 - 2010 ...................................................................................45 3.2.1. Daňové příjmy .................................................................................................................47 3.2.2. Nedaňové příjmy .............................................................................................................49 3.2.3. Kapitálové příjmy ............................................................................................................51 3.2.4. Přijaté dotace ...................................................................................................................53 3.3. Analýza výdajů v letech 2001 - 2010 ...................................................................................58 3.3.1. Běţné výdaje ...................................................................................................................60 3.3.1.1. Výdaje odboru školství, mládeţe a tělovýchovy .......................................................61 3.3.1.2. Výdaje odboru dopravy a silničního hospodářství ....................................................64 3.3.1.3. Výdaje odboru sociálních věcí a zdravotnictví .........................................................67 3.3.1.4. Výdaje odboru kultury a památkové péče .................................................................69 3.3.1.5. Výdaje odboru kancelář ředitele................................................................................71 3.3.2. Kapitálové výdaje .............................................................................................................73 3.4. Analýza vyrovnanosti hospodaření v letech 2001 - 2010 ....................................................78 3.4.1. Bilance příjmů a výdajů ...................................................................................................80 3.4.2. Úvěry ................................................................................................................................84 ZÁVĚR .............................................................................................................................................87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...........................................................................................91 SEZNAM TABULEK .....................................................................................................................98 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................98 SEZNAM GRAFŮ .........................................................................................................................99 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................................100 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................101

6

ÚVOD

Vyskytuje se celá řada potřeb, které můţe jednotlivec uspokojit vlastním přičiněním, ale existuje také mnoho dalších, jejichţ uspokojení vlastními silami by bylo nemoţné nebo příliš nákladné, obtíţné a nevyhovující. Péči o uspokojování potřeb (např. bezpečnost, justice, školství, zdravotnictví,…) na sebe postupně přebíraly instituce, jako např. stát nebo územní samosprávné celky. Tyto potřeby mohly plnit jen za pomoci specializovaných pracovníků a za pomoci souboru nejrůznějších hmotných statků. Získávání, udrţování a poskytování veřejných potřeb předpokládá mít k dispozici dostatečné finanční prostředky. Krajská samospráva jako jeden ze stupňů veřejné správy ČR byla vytvořena v rámci reformy veřejné správy a existuje jiţ jedenáct let. Prokázala tak svoji ţivotaschopnost při naplňování nezastupitelné role definované v Ústavě ČR, v zákoně o krajích a dalších právních předpisech. Respektuje principy evropského pojetí územní samosprávy. Financování územních samospráv se v moderních společnostech stále vyvíjí, je to plynulý a nepřetrţitý proces, na který mají vliv jak ekonomické, tak politické a společenské změny. V současné době stále častěji slyšíme o prohlubujícím se deficitu veřejných financí, o hospodářské a ekonomické krizi a o nutnosti reforem. Reformy veřejných financí v ČR, které doposud proběhly, byly zaměřeny na problematiku ústředních rozpočtů, a místních rozpočtů, včetně rozpočtů krajské samosprávy zůstaly, více méně, mimo hlavní pozornost reformy. Veřejné zdroje jsou vzácné a nedostatkové, je ţádoucí najít takový alokační a redistribuční systém, který umoţní nakládat s omezenými zdroji hospodárně, efektivně a účelně s ohledem na priority cílů veřejné správy, kterou je Ústecký kraj součástí. Podnětem pro výběr tématu diplomové práce byla skutečnost, ţe jsem se narodila a ţiji v Ústeckém kraji. Ke zvolenému tématu mám blízký vztah, protoţe pracuji na ekonomickém odboru Krajského úřadu Ústeckého kraje. Při psaní své práce jsem byla nemile překvapena, ţe ani někteří zaměstnanci kraje nevědí, na jakém principu kraje hospodaří, kde získávají finance na svou činnost a na činnost svých příspěvkových organizací. Problematikou financování územních samosprávných celků se v současné době zabývá celá řada autorů, většinou však se zaměřením na obce, které jsou v ledasčem podobné vyšším územním samosprávným celkům, kterými kraje jsou. Nebylo problém opatřit si potřebnou literaturu, která hlouběji objasňuje popisovanou problematiku. Z autorů, kteří se zabývají 7

veřejnou správou, bych chtěla zmínit doc. Ing. Jitku Pekovou, CSc., která je docentkou katedry financí a účetnictví na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která srozumitelnou formou poskytuje základní a přitom komplexní informace o veřejné správě a doc. PhDr. Jana Šelešovského, CSc., který je docentem katedry veřejné ekonomie Masarykovy Univerzity v Brně, který se jako jeden z mála autorů zabývá přímo financemi vyšších územních samosprávných celků. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat, popsat a zhodnotit rozpočtové hospodaření Ústeckého kraje v letech 2001 aţ 2010 pomocí analýzy příjmů, výdajů a vyrovnanosti hospodaření, přiblíţit veřejnosti, na jakém principu kraj hospodaří a v případě nepříznivého vývoje hospodaření navrhnout nějaká úsporná opatření. V diplomové práci jsem si stanovila dvě hypotézy: První hypotéza: „ Předpokládám, ţe se hospodářská krize projeví na hospodaření Ústeckého kraje.“ Druhá hypotéza: „Domnívám se, ţe finanční prostředky, o kterých nemůţe Ústecký kraj rozhodovat, tvoří více jak 60 % rozpočtu.“ Diplomovou práci jsem rozdělila na tři části. První a druhá část je teoretická a za pomoci deskripce a metody obsahové analýzy odborné literatury a příslušné legislativy popisuji obecné pojmy a principy, které souvisejí se zvoleným tématem a jsou dále v práci popisovány a se kterými je pracováno. Ve třetí praktické části jsem hlavně vyuţila metodu obsahové analýzy výročních zpráv, závěrečných účtů, finančních výkazů a dalších interních materiálů poskytnutých ekonomickým odborem Krajského úřadu Ústeckého kraje, následnou syntézu a komparace teoretických poznatků s praxí a deskripci. Některé potřebné informace jsem získala řízeným rozhovorem s pracovníky ekonomického odboru Ústeckého kraje.

8

1. KRAJSKÁ SAMOSPRÁVA

Samospráva vyššího územního samosprávného celku je významnou součástí uspořádání společnosti a nezastupitelným prvkem veřejné správy. Je středním článkem veřejné správy a plní několik zásadních rolí. Reprezentuje společenství občanů daného kraje, jejich zájmy a preference. Zároveň reprezentuje pluralitní demokratický systém na území regionu a různé zájmy politických stran, přičemţ rozhodování je zaloţeno na veřejné volbě. Krajská samospráva je odpovědná za zabezpečování celé řady veřejných statků a veřejných sluţeb, za management organizací a odvětví veřejného sektoru, které zřizuje, zakládá a řídí.

1.1. Vznik krajské samosprávy Vznikem krajské samosprávy byla završena dlouhodobá diskuse o struktuře a kompetencích veřejné správy v ČR po roce 1989. Jak známo, po zrušení krajských národních výborů v roce 1990, probíhal spor, zda bude koncipována územní samospráva na zemském nebo krajském principu.1 Nakonec byla dána přednost myšlence vytvoření krajské samosprávy. V rámci politického a legislativního řešení bylo vytvořeno 14 krajů. Vznik krajů jako vyšších územních samosprávných celků byl legislativně umoţněn na základě přijetí ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územně samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.2 Účinnost zmíněného zákona nastala aţ 1. 1. 2000, kdy na území České republiky začalo působit 14 krajů, včetně Prahy, která má status samostatného kraje. (Středočeský kraj se sídlem v Praze, Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, Liberecký kraj se sídlem v Liberci, Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Zlínský 1 2

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 9. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 5.

9

kraj se sídlem ve Zlíně a Jihomoravský kraj se sídlem v Brně). Kraje však začaly jako samosprávné subjekty fungovat teprve ke dni prvních voleb do krajských zastupitelstev, které se konaly 12. 11. 2000. Nicméně svou činnost zahájily aţ v roce 2001. Od začátku roku 2001 byl na kraje postupně převeden majetek státu a zřizovatelské funkce k cca 2 641 organizacím. V roce 2002 byly na kraje převedeny některé organizace od okresních úřadů, které byly rušeny.3 Významný předpis, který vymezuje práva a povinnosti krajů je zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Krajem je dle § 1 citovaného zákona územní společenství občanů, které má právo na samosprávu, vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem, se kterými hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle svého rozpočtu, vystupuje vlastním jménem v právních vztazích a za svá rozhodnutí nese vlastní odpovědnost, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.4

1.2. Působnost kraje

Kraj má právo na samosprávu, úkoly patřící do samosprávy kraje (samostatná působnost) plní v rozsahu stanovené zákonem a v souladu s potřebami kraje. Svěří-li zákon kraji výkon státní správy (přenesená působnost), je území kraje správním obvodem.

1.2.1. Samostatná působnost „Kraj v oblasti samostatné působnosti není podřízen vládním orgánům. Při výkonu samostatné působnosti se řídí jen právním řádem, nikoli interními akty státu. Zásah státu do samosprávy je moţný jen při porušení ústavnosti a zákonnosti.“5 Samostatná působnost kraje je představována určitou pravomocí vymezenou zákonem o krajích, do kterého patří zejména:  hospodaření kraje,  schvalovat rozpočet a závěrečný účet kraje, 3

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 10. Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 1. 5 PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 33. 4

10

 zakládat peněţní fondy kraje,  zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační sloţky kraje; k tomu schvalovat zřizovací

listiny,

schvalovat

zakladatelské

listiny,

zakladatelskou

smlouvu,

společenskou smlouvu a stanovy obchodních společností, které kraj hodlá zaloţit, a rozhodovat o účasti kraje v obchodních společnostech a v obecně prospěšných společnostech včetně stanovení výše vkladu,  předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně a návrhy ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, má-li za to, ţe jsou v rozporu se zákonem,  vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,  koordinovat rozvoj územního obvodu kraje, schvalovat programy jeho rozvoje,  spolupracovat s jinými kraji,  účastnit se v regionech soudrţnosti,  zajišťovat dopravní obsluţnost kraje,  vytvářet koncepci rozvoje cestovního ruchu,  ukládat pokuty v samostatné působnosti atd. Do samostatné působnosti, která byla krajům svěřena na základě zvláštních zákonů, patří zejména:  zajišťovat přípravu na mimořádné události, provádět záchranné a likvidační práce a podílet se na ochraně obyvatelstva,  zřizovat střední školy, odborná učiliště, speciální základní školy a konzervatoře,  zřizovat krajská zařízení a ústavy sociální péče, zařízení sociálně výchovné péče,  zřizovat zařízení odborného poradenství pro děti, zařízení pro výkon pěstounské péče,  zřizovat zařízení zdravotnické péče, záchranné sluţby, protialkoholní zařízení,  zajišťovat ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,  účastnit se při řízení o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, zpracovávat strategii ochrany přírody.6

6

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 32-33.

11

1.2.2. Přenesená působnost „Přenesená působnost je oprávnění orgánů kraje vykonávat státní správu ve správním obvodu kraje v rozsahu stanoveném zákonem. Při výkonu státní správy v přenesené působnosti kraj rozhoduje o právech a povinnostech právnických a fyzických osob a v dalších věcech upravených zákony a jinými právními předpisy, příp. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů vydanými nebo přijatými na základě zákona.“7 Přenesená působnost je svěřena krajskému úřadu, pokud její výkon není zákonem svěřen zastupitelstvu, radě nebo zvláštnímu orgánu.8 V rámci reformy veřejné správy byly na krajské úřady postupně převáděny tyto činnosti v rámci přenesené působnosti:  povolovat zvláštní uţívání silnic II. a III. třídy,  zajišťovat výkon státní památkové péče v oblasti národních kulturních památek,  zprostředkovávat osvojení a pěstounskou péči,  rozhodovat o zařazení lesů do kategorie lesů,  rozhodovat na úseku myslivosti, např. povolovat honitby,  rozhodovat na úseku rybářství, např. vyhlašovat rybářské revíry,  vést a zpracovávat evidenci odpadů, schvalovat nakládání s nebezpečnými látkami,  řídit prevenci závaţných havárií,  zajišťovat výkon na úseku ochrany přírody a ovzduší,  zajišťovat výkon krajských ţivnostenských úřadů.9 Pravomoci, které přešly na kraje po zrušení okresních úřadů, jsou:  zajišťovat odvolací řízení proti rozhodnutí obcí ve správním řízení v první instanci,  kontrolovat výkon státní správy orgány obcí a zajišťovat metodickou pomoc obcím,  přezkoumávat hospodaření obce v případě, ţe si obec zvolí krajský úřad, 7

Jihočeský kraj – Samostatná a přenesená působnost. [citováno 19. 9. 2011 ]. Dostupný z www: . 8 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, § 67. 9 PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 33.

12

 vykonávat dozor nad zákonností ve státní správě a samosprávě obcí,  rozhodovat o oddělení části obce,  rozhodovat v případě nečinnosti obecních úřadů v přenesené působnosti o jejím výkonu jiným obecním úřadem.

1.3. Orgány kraje

Krajské zřízení je spravováno svými orgány. Tyto orgány můţeme členit na volené, poradní, výkonné a kontrolní orgány. Voleným orgánem je zastupitelstvo kraje, které plní úkoly svěřené do samostatné působnosti. Výkonným orgánem kraje jsou rada kraje, hejtman a krajský úřad. Rada kraje je výkonným orgánem v rámci samostatné působnosti. Krajský úřad je pověřen výkonem úkolů v oblasti samostatné působnost, které mu uloţilo zastupitelstvo kraje nebo rada, v přenesené působnosti vykonává státní správu. Poradní a kontrolní orgány jsou zřizovány jako orgány kraje a rady. Jsou to výbory, které musí kraj zřídit povinně nebo podle potřeby, nebo komise, jejichţ zřízení je záleţitostí rozhodnutí rady kraje.10

1.3.1. Zastupitelstvo Kraj je spravován zastupitelstvem, které se skládá ze zastupitelů. Počet členů zastupitelstva je dán počtem obyvatel kraje podle statistického lexikonu obcí k 1. lednu roku, v němţ se konají volby. V kraji s počtem obyvatel:

10 11

do 600 000 obyvatel

45 členů

nad 600 000 do 900 000 obyvatel

55 členů

nad 900 000 obyvatel

65 členů11

ŢEHROVÁ, Jana; PFEIFEROVÁ, Daniela., Finance municipalit, str. 20. Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, §31.

13

Zasedání zastupitelstva je veřejné a schází se dle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Krajský úřad je povinen zveřejnit informaci o místě, době a navrţeném programu zasedání zastupitelstva vţdy nejméně 10 dnů předem na úřední desce krajského úřadu.

1.3.2. Rada Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Radu tvoří hejtman, zástupce (zástupci) hejtmana a další členové.12 V kraji s počtem obyvatel:

do 600 000 obyvatel

9 členů

nad 600 000 obyvatel

11 členů13

1.3.3. Hejtman Hejtman zastupuje kraj navenek. Hejtmana volí do funkce zastupitelstvo kraje z řad svých členů. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu kraje. Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva kraje a rady kraje. Hejtman odpovídá za informování občanů o činnostech kraje, zajišťuje ochranu utajovaných informací a další úkony v samostatné a přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.

1.3.4. Krajský úřad a ředitel Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci zařazení do krajského úřadu. Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. Člení se na jednotlivé odbory, oddělení a sekretariáty.14 Krajský úřad ukládá sankce podle zákona, zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému kompatibilního s informačními systémy správních úřadů, vyhodnocuje jejich 12

MARKOVÁ, Hana., Finance obcí, měst a krajů, str. 41. Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 57. 14 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 68. 13

14

výsledky a předkládá příslušnému ministerstvu, popřípadě vládě návrhy a potřebná opatření nebo vykonává působnosti, které jsou mu svěřeny zákonem. „V čele krajského úřadu stojí ředitel, který je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.“15 Ředitel zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů, je nadřízen všem zaměstnancům kraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost, vydává organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu, je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje, řídí a kontroluje činnost právnických osob, organizačních sloţek, příspěvkových organizací, které byly zřízeny nebo zaloţeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem.

1.3.5. Výbory a komise Zastupitelstvo kraje můţe zřídit jako iniciativní a kontrolní orgány výbory. Vţdy zřizuje zastupitelstvo výbor finanční, kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání a zaměstnanosti. Předsedou jednotlivých výborů je vţdy člen zastupitelstva. Hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové práce a účetní práce na krajském úřadu nemohou být členy finančního ani kontrolního výboru. Výbory mají vţdy lichý počet členů a jejich minimální počet je pět. Kraj, v jehoţ obvodu ţije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se ke stejné národnosti (jiné neţ české), zřizuje výbor pro národností menšiny.16 Rada kraje můţe zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a návrhy předkládají komise radě kraje a jsou ze své činnosti radě odpovědny.

15 16

MARKOVÁ, Hana., Finance obcí, měst a krajů, str. 43. MARKOVÁ, Hana., Finance obcí, měst a krajů, str. 43-44.

15

2. ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ - TEORIE

2.1. Rozpočet

„Pojem rozpočet neboli budget je slovo anglické, které vzniklo ze starofrancouzského boulgette coţ znamenalo koţený vak na peníze.“17 V nejobecnější rovině můţeme rozpočet definovat jako číselný hospodářský plán pro určité, časově omezené, zpravidla jednoroční finanční období, jehoţ hlavní náplní jsou příjmy a výdaje spojené s tímto obdobím. Rozpočet kraje je součástí soustavy veřejných rozpočtů (viz Příloha č. 1 – Model rozpočtové soustavy ČR). Rozpočet územních samosprávných celků je chápán jako:  decentralizovaný peněţní fond, v němţ se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se rozdělují a pouţívají na financování veřejných statků, zajišťovaných prostřednictvím regionálního veřejného sektoru nebo téţ nakupovaných u soukromého sektoru,  bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období (kalendářní rok). Které je shodné s rozpočtovým obdobím v celé soustavě veřejných rozpočtů,  finanční plán, podle kterého územní samosprávné celky hospodaří v daném rozpočtovém období,  právní dokument schválený příslušným zastupitelstvem,  nástroj prosazování cílů krajské politiky (tj. priorit schválených veřejných politik),  nástroj kontroly realizace rozpočtového procesu,  ekonomický vztah související se shromaţďováním a rozdělováním peněţních prostředků.18 17 18

PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 11. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Management veřejných financí krajské samosprávy, str. 12-13.

16

Orgány vyšších územních samosprávných celků vyuţívají svých rozpočtů jako nástroje zabezpečování veřejných politik, jako prostředku pro zajištění příslušného portfolia veřejných statků a také své vlastní činnosti. V rozpočtech krajů jsou tak peněţní prostředky soustřeďovány na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti, které slouţí k financování veřejných statků v závislosti na krajských potřebách. Zdroje získávané krajem k financování jsou stejně různorodé jako jejich úkoly. Celkové finanční hospodaření a zejména jeho rozsah je ovlivněn velikostí krajů. Počtem obyvatel, geografickým profilem, charakterem a vyspělostí jejich ekonomiky a dalšími faktory. Podmínky

fungování

finančního

systému

kraje

jsou

vymezeny

v zákoně

č. 129/2000 Sb., o krajích, v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a v zákoně 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům.19

2.1.1. Rozpočtová skladba Pro zajištění zásady jednotnosti a přehlednosti v rámci rozpočtové soustavy je Ministerstvem financí ČR vydávána Vyhláška o rozpočtové skladbě, která umoţňuje porovnávat jednotlivé rozpočty, analyzovat příjmy a výdaje. Rozpočtová skladba představuje základní předpis pro třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. 20 Podle této vyhlášky se příjmy a výdaje třídí z hlediska:  odpovědnostního,  druhového,  odvětvového,  konsolidačního.21

19

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 18. PAVLÁSEK, Vlastimil; KUNEŠOVÁ, Hana; HEJDUKOVÁ, Pavlína., Veřejné finance a daně, str. 197 – 198. 21 Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, § 2. 20

17

Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců jednotlivých kapitol. Pro obce, kraje a dobrovolné svazky obcí je toto třídění nepovinné a zůstává v jejich pravomoci, zda ho vyuţijí. Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje, a to podle příjmových a výdajových druhů. Pouţívá se čtyřmístný kód, který dovoluje odlišit třídy, seskupení poloţek, podseskupení poloţek a poloţky. Druhové třídění dělí peněţní operace následujícím způsobem:22 a) Příjmové operace na třídy: 1. daňové příjmy, 2. nedaňové příjmy, 3. kapitálové příjmy, 4. přijaté dotace. b) Výdajové operace na třídy: 5. běţné výdaje, 6. kapitálové výdaje. c) Třída 8 – financování.23 Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví, kdy se pouţívá čtyřmístný klasifikační klíč třídění na skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Skupiny se člení: 1. zemědělství, lesní hospodářství a rybářství, 2. průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, 3. sluţby pro obyvatelstvo, 4. sociální věci a politika zaměstnanosti, 5. bezpečnost státu a právní ochrana, 6. všeobecná veřejná správa a sluţby.24

22

JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan., Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, str. 33. 23 JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan., Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, str. 33. 24 Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, příloha C.

18

Z hlediska konsolidačního se třídí příjmy a výdaje, které vznikají uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. Příjmy a výdaje se třídí dle stupňů konsolidace, kde se za stupeň konsolidace povaţuje okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněţních fondů, mezi nimiţ peněţní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhající, určené podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují.25

2.2. Rozpočtový výhled

Pro hospodaření financované z krajských rozpočtů je období rozpočtového roku příliš krátké a to nejen z pohledu volebního období zastupitelstev krajů, ale další důvod lze spatřovat v tom, ţe do řady smluvních vztahů vstupují kraje s dlouhodobějšími právy a povinnostmi, coţ ovlivňuje jeho budoucí rozpočty. K tomuto účelu je zaveden institut – rozpočtový výhled, který slouţí pro střednědobé plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 aţ 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahem rozpočtového výhledu jsou základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Zákon nepředepisuje ţádnou formu. Jednotlivé kraje nemusejí mít v rozpočtovém výhledu stejný obsah, nemusí se shodovat ani doba, na jakou bude vypracován.26

2.3. Metody sestavování rozpočtů

V praxi se rozpočtová politika v jednotlivých zemích liší. Existuje celá řada metod a uplatňování konkrétní metody rozpočtování závisí jak na specifických podmínkách a kulturních odlišnostech dané země, tak na historických aspektech a zejména problémech, jimiţ daná země v oblasti veřejných financí v minulosti čelila.

25 26

PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 73. Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, § 3.

19

Existence rozpočtového omezení a rostoucí tlak na zvyšování efektivnosti, jak ze strany veřejnosti, tak ze strany ústředních vlád se projevují také v oblasti rozpočtového procesu, jako poţadavek na zefektivnění jeho technik a postupů. Nutnost co nejpřesněji identifikovat a uspokojovat potřeby obyvatel vyţaduje pouţívání jak technik výzkumu, tak plánování.27 V této souvislosti se i na úrovni regionů začaly vyuţívat postupy a techniky finančního plánování, kontroly a auditu, které jsou běţně uţívané v soukromém sektoru.

2.3.1. Přírůstkový způsob Tradičním způsobem, kterým je moţné rozpočet sestavit, je tzv. přírůstkový způsob. Její podstata spočívá ve skutečnosti, ţe existuje daná organizační struktura, jeţ představuje základ pro financování nákladových prvků. Rozpočet je sestavován na základě předchozí zkušenosti, tedy minulých rozpočtů. Běţné výdaje vychází ze standardů, které představují kalkulační normy. Ty potom vstupují do rozpočtu v podobě přírůstků, o které jsou spolu se započtením inflace předchozí rozpočty navyšovány. Tato metoda klade vysoký důraz na informovanost o výdajích struktury, avšak méně pozornosti se věnuje efektivnosti a účelnosti alokace veřejných zdrojů. Nedostatkem uvedené metody je skutečnost, ţe bere v úvahu historické náklady na sluţbu a nezabývá se oprávněností dané sluţby, či její prioritou. Vliv této metody rozpočtování je patrný na všech krajských úřadech v České republice.28

2.3.2. Fixně limitovaný rozpočet Jinou běţně uţívanou metodou je fixně stanovený limitovaný rozpočet. Je vyuţíván převáţně ústřední vládou k řízení vlastních odborů a ministerstev a také ke snaze ovlivňovat výdaje municipalit prostřednictvím systému dotací. Rozpočet pro následující rok pro danou oblast sluţeb je co do objemu fixní. Na úrovni krajů lze tento způsob vyuţít v případě, ţe zajišťují poskytování veřejných statků, či sluţeb prostřednictvím jiných organizací. Kraj můţe poskytovat organizaci zajišťující sluţbu paušální finanční částku, kterou organizace rozdělí mezi jednotlivé nákladové poloţky podle vlastního uváţení.29

27

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 59. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 98. 29 PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 60. 28

20

2.3.3. Rozpočet s nulovou bází Metoda rozpočtování s nulovou bází (ZBB – Zero-Base Budgeting) je typická tím, ţe sestavování rozpočtu se odvíjí od nulového základu. Metoda ZBB by se dala rozdělit do tří fází, a to na fázi koncepční, programování a rozpočtování. Koncepční fáze zahrnuje tvorbu transformačních cílů, tak seřazení těchto cílů dle jejich důleţitosti. Fáze programování, jejímiţ východisky jsou transformace cílů do programů a určení pořadí programu podle stanovených preferencí. Rozhodování o rozpočtovém krytí programových aktivit a zařazení vybraných programů do rozpočtu jsou hlavní kroky konečné fáze.30 Nebereme v úvahu ţádné poţadavky na rozpočtované zdroje z předchozí organizační struktury, ale počítá se s politicky akceptovatelnou hranicí, která představuje určitý výdajový strop. Do výše této hranice se kalkulují výdaje na jednotlivé programy, jeţ byly schváleny v rámci rozhodovacího procesu předchozích fází. Tato metoda je zaloţená na plánovacích, analytických a rozhodovacích postupech a technikách, jeţ zohledňují alokaci omezených zdrojů s ohledem na alokační cíle vyjádřené ve formě kvantifikovaných účelů. Při verifikaci všech rozpočtových aktivit jsou aplikovány nástroje nákladově uţitkové analýzy. Metoda ZBB definuje cíle pro kaţdý nákladový prvek a nulová báze je kaţdým rokem přezkoumávána s ohledem na priority vlády. Alokace zdrojů je sledována ve spojitosti s aktualizovanými prioritami realizačního plánu a tím podává transparentnější pohled o účelu pouţitých zdrojů. Tuto metodu lze pouţít na krajích, kdy regionální představitelé plánují transformační kroky v určitém rezortu, ovšem jen pro krátkodobé nebo maximálně střednědobé časové horizonty, nebo v modifikované formě, jako základ pro rozpočtování střednědobých a dlouhodobých rozpočtových výhledů. 31

30 31

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 99. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 99.

21

2.3.4. Funkční rozpočtování Funkční rozpočtování spadá do kategorie metod, které při rozpočtovém procesu sledují implementaci poptávkového přístupu. Zahrnuje čtyři základní aspekty a vzájemné interakce mezi nimi: 

druhy výdajů,



funkce, které jsou financovány,



nositele výdajů (nákladové jednotky),



specifické činnosti, které jsou sledovány.32

Kritériem financování podle funkční metody rozpočtování je přidělování zdrojů na základě důleţitosti sledující účelovost jednotlivých činností. V podstatě jde o to, ţe rozhodování o jednotlivých rozpočtových výdajích se odvíjí od odpovědí na základní otázky, které dávají komplexní obraz o struktuře potřeb, ale také o systematičnosti vyuţití disponibilních zdrojů v daném resortu. Funkční metoda rozpočtování nabízí transparentní pohled jednak na činnosti vykonávané nákladovými prvky a také umoţňuje získat potřebné strukturované a specifikované informace o nákladových potřebách nositelů činností.

2.3.5. Programové rozpočtování Programová metoda je významná poptávkově orientovaná metoda rozpočtování. Rozpočet je sestaven ve struktuře, která uspořádá navrhované výdaje podle jejich výsledků, anebo podle míry v jaké přispívají k dosaţení celkových záměrů kraje. Jednotlivé programy jsou stavěny na základě míry jejich přispění k plnění cílů. Varianty, které jsou zaměřeny na plnění obdobných cílů, jsou sledovány v rámci jedné skupiny, coţ vede ke vzniku konkurence mezi nimi. Programová struktura sleduje hledisko účelovosti. Přerozděluje zdroje (na základě podobnosti a participaci na plnění cílů) do hlavních programů, programů dílčích a programových prvků.33 32 33

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 100. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 101.

22

Hlavním smyslem vyuţití programové metody v regionálním sektoru je umoţnit představitelům kraje činit fundovanější rozhodnutí o alokaci zdrojů s ohledem na celkové cíle a záměry kraje. Prvním krokem této metody je zkoumání záměrů a cílů kraje vzhledem k jeho současným aktivitám. Analýza umoţňuje zjistit, které z cílů nebyly vůbec uspokojovány, které byly uspokojovány nedostatečně, nebo naopak na ně bylo vynaloţeno z celkových příjmů příliš mnoho prostředků. Provedená analýza a průzkum často odhalí existující nedostatek základních informací, které jsou nezbytné pro rozhodování kraje.34 Druhým krokem je porovnávání a ocenění alternativních variant, pomocí nichţ by bylo moţno dosáhnout definovaných záměrů a cílů. Komparace ukáţe náklady jednotlivých postupů, jejich časovou náročnost a dosaţené výsledky. Některé varianty se ukáţou jako nesplnitelné – z důvodu politické, sociální nebo legální neprůchodnosti, či pro nedostatek financí. Výsledkem postupu je sestavení programového a finančního plánu, který zohledňuje dopady přijatých rozhodnutí kraje na její příjmy v průběhu delšího časového období. 35

2.3.6. Výkonové rozpočtování Rozpočet sestavený na základě výkonové metody sleduje především plnění vytyčených cílů. Tyto cíle jsou základem pro definování výkonu, ale i kritériem k jeho měření. Cíle je nutno stanovit tak, aby byly měřitelné, ale také vyhodnotitelné. Rozpočtový proces se zaměřuje na dva úkoly. Jedním je definice cílů veřejné politiky, včetně nutných ukazatelů jejich dosaţení a druhým zabezpečení zdrojů krytí těchto aktivit. Důleţitou součástí této metody je i rozvíjení manaţerských metod řízení ve veřejném sektoru, které kladou důraz na změnu ve vztahu k uţívání veřejných zdrojů. Metoda výkonového rozpočtování zavádí potřebu stanovení kvantifikovatelných výkonových ukazatelů, které by měly sledovat principy hospodárnosti, nákladové efektivnosti a účelnosti, ale také by měly vypovídat o podstatě, smyslu a účelu hodnocené činnosti. U některých druhů veřejných statků lze jen obtíţně stanovit, jaké mnoţství těchto statků je potřeba zabezpečit, a 34 35

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 63. PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 63.

23

tudíţ nelze ani jednoznačně určit, kolik prostředků je efektivní pro krytí realizace daných potřeb vynaloţit36.

2.3.7. Používané metody na úrovni krajů v ČR Rozpočtové metody určují metodiku, kterou se alokují veřejné finance. Ve smyslu efektivnosti rozdělení veřejných zdrojů je třeba zvolit takový přístup, který bude schopen následovat poţadavky občanů a pouţít veřejné zdroje nejen hospodárně, ale také účelně. Míra účelnosti neboli efektivnosti alokace vymezuje úroveň plnění cílů, které vzniknou prostřednictvím shody vítězných politických stran, jeţ reprezentují veřejný zájem. Jestliţe je zájmem zastupitelstva plnit vůli svých voličů ve smyslu alokační funkce, přizpůsobí svou rozpočtovou praxi takové metodě rozpočtování, která zejména do výdajové stránky rozpočtu promítne preference veřejnosti obsaţené ve výsledku voleb. Pro dodrţování efektivnosti alokace veřejných financí je více neţ pouhá volba metody důleţitá myšlenka odpovědnosti politických i správních účastníků k veřejnosti.37 Na úrovni krajů jsou nejvíce zastoupeny tři rozpočtové metody: 

Programové rozpočtování – rozpočet má formu soustavy programů, které reprezentují hlavní priority a cíle kraje. Rozpočtový proces se řídí vztahem dané výdajové poloţky ke konkrétnímu cíli.



Rozpočtování podle výkonu – rozpočet sleduje především plnění vytyčených cílů. Tyto jsou základem pro definování výkonu, ale i kritériem k jeho měření. Cíle je nutno stanovit tak, aby byly nejen měřitelné ale i vyhodnotitelné.



Metoda přírůstkového rozpočtování (také rozpočtování indexové, inkrementální, historické) – základem je rozpočet předchozího období, který je navýšen koeficientem.38

36

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 105. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 106. 38 ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 107-108. 37

24

Graf č. 1 Použitá metoda rozpočtování

Metoda rozpočtování Programové rozpočtování Rozpočtování podle výkonu Přírůstkové rozpočtování Jiná metoda 10% 36% 28%

26%

Zdroj: Šelešovský, Jan a kolektiv. Hospodaření krajské samosprávy. Výzkum autora pomocí dotazníkového šetření.

„Nejvíce pouţívanou metodou je metoda programování spolu s rozpočtováním zaměřeným na sledování výkonu. Respondenti mohli zvolit více moţností.“39

2.4. Rozpočtový proces

Obecně můţeme říci, ţe rozpočtový proces v sobě zahrnuje postupy prací, jimiţ se má řídit celoroční činnost související s rozpočtovým hospodařením. Rozpočtový proces na úrovni územních rozpočtů je právem stanovený postup prací státních orgánů platný pro sestavování, schvalování, plnění, kontrolu rozpočtů, přičemţ je nutné dodrţovat určitá pravidla a zásady. 40

39 40

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 108. HLAČINA, Tibor., Veřejné finance, str. 59.

25

2.4.1. Zásady uplatňované při řízení rozpočtového procesu  Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu, která je označována jako zásada omezeného časového pouţití finančních prostředků. Rozpočtové prostředky lze pouţít pouze v příslušném rozpočtovém roce, pro který byly schváleny.  Zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu znamená sestavení takového rozpočtu, který vychází z analýzy hospodářských procesů, schopností odhadu budoucího moţného vývoje. Pro výpočet slouţí metoda vyjádření minimálních nutných příjmů a maximální výše výdajů.  Zásada účelovosti vyjadřuje, ţe rozpočtové prostředky mohou být pouţívány pouze a jen k účelům, pro které byly určeny.  Zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu je realizována pomocí rozpočtové skladby, která přispívá k přehlednosti celé rozpočtové soustavy.  Zásada dlouhodobé vyrovnanosti znamená, ţe je moţné krátkodobě prosadit deficitní financování podle záměrů finanční politiky.  Zásada publicity je jednak vyjádřena tím, ţe rozpočet je veřejně projednáván a také veřejně schvalován krajským zastupitelstvem.41

2.4.2. Zásady uplatňované při hospodaření s veřejnými prostředky  Zásada efektivnosti a hospodárnosti, která předepisuje co nejekonomičtější hospodaření s rozpočtovými prostředky. To znamená, ţe je nutné dosahovat co nejvyšších příjmů a hospodárně a efektivně vyuţívat rozpočtové prostředky, které mohou být i účelově určeny, a proto je třeba dbát, aby jejich vynakládání bylo v souladu se záměrem, který vedl k jejich poskytnutí.  Zásada přednosti výdajů před příjmy říká, ţe výdaje by se měly vyuţívat k ekonomickému růstu, pro který je třeba zajistit příslušné prostředky. Příjmy by proto měly stabilizovat ekonomiku, aby byl umoţněn její růst. 41

PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 152.

26

 Zásada omezení přesunů v rozpočtu a úhrada potřeb v rozpočtu nezajištěných je u nás specifikována v zákoně o rozpočtových pravidlech a říká, ţe pouze na základě zákonného zmocnění je moţné v určité míře a za jasně stanovených podmínek realizovat přesuny v rámci daného rozpočtu.  Zásada stanovení pravidel v případě rozpočtového provizoria znamená to, ţe pro období, kdy není schválen, případně ještě není sestaven rozpočet, musí být toto období podřízeno určitým pravidlům, která stanoví zastupitelstvo kraje. V praxi to znamená, ţe budou hrazeny nezbytně nutné výdaje tak, aby nedošlo k narušení plynulosti hospodaření.42 Rozpočtovými zásadami by se měl řídit celý rozpočtový proces ve všech etapách od sestavování návrhu rozpočtu aţ po následnou kontrolu po ukončení rozpočtového období.

2.4.3. Etapy rozpočtového procesu na úrovni kraje Rozpočtový proces lze rozdělit na tyto etapy:  sestavení návrhu rozpočtu kraje,  projednání a schválení návrhu tohoto rozpočtu,  rozpis rozpočtu, plnění rozpočtu kraje a průběţná kontrola plnění,  následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění rozpočtu kraje za uplynulé rozpočtové období. Jednotlivé etapy rozpočtového procesu jsou obdobně vyuţívány v celé rozpočtové soustavě, a byť rozpočtové období je jeden rok, takzvaný fiskální rok, tak proces obvykle trvá rok a půl aţ dva roky.43

2.4.3.1. Sestavování návrhu rozpočtu kraje První fází rozpočtového procesu, který zpravidla provádí ekonomický odbor, je sestavování návrhu rozpočtu a práce s ním spojené, které musí být zahájeny včas, a to asi v polovině roku 42 43

PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 66 - 67. PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 155.

27

předcházejícím fiskálnímu roku, aby mohly být zpracovány veškeré informace a poţadavky. Podkladem pro návrh rozpočtu je rozpočtový výhled, pokud je zpracován podrobně jako rozpočet, nejen v základních údajích, jak ukládá zákon. Sestavování rozpočtu navazuje na údaje z rozpisu platného státního rozpočtu. Návrh rozpočtu musí obsahovat poţadavky jednotlivých vedoucích odborů a zastupitelů, případně poţadavků svých příspěvkových organizací, které zakládá a řídí.44 V návrhu rozpočtu kraje by měly být naplánované příjmy, jak vlastní, tak plynoucí do krajských rozpočtů ve formě transferů ze státního rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtů, případně i ze státních účelových fondů nebo od různých subjektů i naplánované výdaje na zabezpečení a financování veřejných statků, reálné a splnitelné. Návrh rozpočtu kraje musí být zveřejněn nejméně 15 dnů před projednáním v krajském zastupitelstvu, aby se k němu mohli občané kraje vyjádřit. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané kraje uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva, protoţe projednání rozpočtu je ze zákona veřejné.45

2.4.3.2. Projednání a schválení rozpočtu Sestavený návrh rozpočtu kraje se projedná ve finančním výboru a v radě kraje a poté je moţné jej předloţit ke schválení zastupitelstvu kraje. Zastupitelstvo schvaluje závazné ukazatele příjmů a výdajů, které se po schválení rozepisují podle podrobné rozpočtové skladby. Není-li rozpočet kraje schválen před začátkem příslušného rozpočtového období tj. 1. lednem rozpočtového roku, hospodaří kraj od 1. ledna rozpočtového roku, aţ do schválení rozpočtu podle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období. Jde o tzv. rozpočtové provizorium.

2.4.3.3. Rozpis rozpočtu, plnění rozpočtu a jeho kontrola Na etapu schvalování rozpočtu navazuje další část rozpočtového procesu a tou je rozpis rozpočtu. Obsahem rozpočtu kraje jsou jeho příjmy, výdaje a ostatní peněţní operace, včetně 44 45

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 70. PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 155.

28

tvorby pouţití fondů, které jsou rozepsány v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou.46 Hospodaření v rámci rozpočtu představuje sloţitý proces příjmů a výdajů, tzn. ţe jde o shromaţďování finančních prostředků, jejich rozdělování a přerozdělování a konečné uţití v rámci tvorby a spotřebovávání materiální produkce veřejných statků na krajské úrovni.47 Součástí rozpisu rozpočtu kraje je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Zastupitelstvo kraje odpovídá za hospodaření s rozpočtovými prostředky, a proto v rámci rozpočtového roku průběţně kontroluje plnění rozpočtu. V případě, ţe v průběhu roku dojde k organizační, metodické nebo věcné změně je nutné ji v zastupitelstvu schválit. V jisté míře můţe některé změny uskutečňovat rada kraje, a to pouze na základě zmocnění zastupitelstvem. V případě nedostatku finančních prostředků během roku je moţné vyuţít zvláštní institut, tzv. rozpočtové opatření, kterým se rozumí přesun rozpočtových prostředků, pouţití nových příjmů a vázání rozpočtových výdajů. Rozpočtové opatření se pouţije vţdy, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliţe hrozí nebezpečí rozpočtového schodku. Tyto změny se evidují podle časové posloupnosti tak, aby byl zachován přehled o aktuálně platném schváleném rozpočtu.48 Volené i výkonné orgány kraje pravidelně kontrolují průběţné plnění rozpočtu během rozpočtového období, a to věcné i pokladní plnění (tj. stavy na účtech rozpočtu u peněţních ústavů), analyzují příčiny neplnění rozpočtu a hledají vhodná účinná opatření, která by odstranila působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření obce.49

46

Vyhláška MF ČR č. 323/2002., o rozpočtové skladbě, §1. PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 158. 48 JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan., Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, str. 34. 49 PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 159. 47

29

2.4.3.4. Následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění rozpočtu Vedle průběţné kontroly plnění rozpočtu kraje je důleţitá i následná kontrola plnění rozpočtu provedená po skončení rozpočtového období jak volenými, tak výkonnými orgány kraje. Důraz je kladen především na analýzu hospodaření, analýzu příčin vzniku salda rozpočtu kraje. Výsledkem by měl být návrh opatření směřující ke zkvalitnění rozpočtového plánování a rozpočtového hospodaření kraje, a to v návaznosti na další zpřesňování rozpočtové prognózy.50 Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření kraje souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu kraje. V závěrečném účtu kraje jsou obsaţeny údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích včetně tvorby fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo moţné zhodnotit finanční hospodaření kraje a jim zřízených nebo zaloţených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je i vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům ostatních krajů, obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Závěrečný účet schvaluje zastupitelstvo kraje a podle zákona o krajích musí být závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok projednán do 30. června následujícího roku.51 Vyšší územně samosprávné celky jsou povinny nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Tento přezkum provádí Ministerstvo financí ČR.

50

PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 159. JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan., Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, str. 34. 51

30

2.5. Příjmy krajů

Příjmová stránka krajských rozpočtů je vymezena v zákoně č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a v zákoně č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní. Příjmy rozpočtu kraje dle těchto zákonů jsou:  příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,  příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,  příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem kraje, který organizaci zřídil nebo zaloţil,  příjmy ze správních činností včetně příjmů z výkonu státní správy, k nimţ je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uloţených v pravomoci kraje,  výnosy daní nebo podíly na nich,  dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,  přijaté peněţité dary a příspěvky,  jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,  prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněţních odvodů a sankcí, jestliţe jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje.52 Rámcově je moţné definovat čtyři skupiny zdrojů příjmů rozpočtů územních samospráv:  daňové příjmy,  transfery a dotace,  nedaňové příjmy – příjmy, které souvisejí s vlastní činností, zejména příjmy z majetku a jiné poplatky,  úvěry a půjčky. 52

Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, §8.

31

Daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy tvoří tzv. nenávratné příjmy, které jsou nejdůleţitějším zdrojem financování potřeb krajů. Představují finanční vztahy tvorby rozpočtů vyšších územních samosprávných celků na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti. Čtvrtou skupinu příjmů tvoří návratné příjmy, a to zejména úvěry a půjčky, které jsou spojeny s povinností krajů je za určitých povinností splatit.53

Obrázek č. 1 Příjmy rozpočtu kraje dotace nenávratné

daňové

Příjmy rozpočtu kraje

vlastní návratné

nedaňové

Zroj: vlastní zpracování

2.5.1. Daňové příjmy Kraje zahájily svou činnost v roce 2001, ale v tomto roce byly zcela závislé ve své příjmové stránce na státním rozpočtu. Od 1. 1. 2002 disponují svými vlastními příjmy z výnosu daní ve výši 3,1 %. Na základě novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, došlo od roku 2005 ke zvýšení podílu krajů na sdílených daních a to na 8,92 %. Od tohoto roku rozhodují samostatně o pouţití části svých příjmů.54

53 54

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 79. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Management veřejných financí krajské samosprávy, str. 22.

32

Při delegování daňových výnosů krajům byla u kaţdého kraje uplatněna jiná východiska. Ministerstvo financí vycházelo z anticipovaných výdajů, které je třeba kaţdému kraji z daňových příjmů pokrýt. Z tohoto důvodu se značně odlišují procentní podíly jednotlivých krajů, kterými participují na celostátním hrubém výnosu sdílených daní. Z daňových příjmů kraje financují především výdaje svých zřízených nebo zaloţených organizací, krajských úřadů a zastupitelů. Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří: a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníţeného o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. h). 55 Kaţdý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně bodu b) aţ f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu – viz tabulka č. 1.

55

Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, § 3.

33

Tabulka č. 1 Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního výnosu daně Kraj

Procento

Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

3,183684 13,774311 8,607201 7,248716 3,772990 8,242502 4,681207 6,442233 5,555168 7,338590 9,526055 6,751705 5,251503 9,624135

Úhrn

100,000000

Zdroj: Příloha č. 1 zákona 243/2000 Sb.

2.5.2. Dotace (transfery) „Dotace lze chápat jako peněţní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.“56 Dotace jsou zde chápány jako prostředky poskytnuté nenávratně, pokud příjemce splní podmínky, za kterých mu byly peněţní prostředky poskytnuty. Při poskytování dotací je problém vymezit jejich optimální výši, která souvisí se stanovením optimální velikosti vlastních příjmů krajů, protoţe nelze ani do budoucna předpokládat finanční samostatnost krajů, neboť kraje zajišťují v rámci samostatné a přenesené působnosti veřejné sluţby s poţadavkem nezbytného standardu kvality a kvantity bez ohledu na regionální rozdíly, ale 56

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), § 3.

34

s ohledem na eventuelní externality, protoţe výhody z vyuţívání veřejných sluţeb mají často i obyvatelé jiných regionů. 57 Dotace mají za úkol vyrovnat finanční moţnosti regionu, zajistit standardní úroveň krajů při poskytování veřejných sluţeb, přispět k vyrovnání místních potřeb kraje, podporovat specifické činnosti kraje apod. Proces poskytování dotací by měl zachovávat v co moţná nejvyšší míře:  příjmovou dostatečnost – objektivně posoudit potřeby krajů,  spravedlnost a solidaritu,  stabilitu a jednoduchost kritérií, podle kterých je poskytována dotace,  motivaci na dobrém hospodaření kraje včetně vyuţívání různých grantů.58

Dotace nemají stejný charakter, lze je členit z různých hledisek, která lze kombinovat. Obrázek č. 2 Typy dotací

bez spoluúčasti specifické účelové podmíněné spoluúčastí

DOTACE všeobecné neúčelové

rovnocenné nerovnocenné s otevřeným koncem s uzavřeným koncem

běţné DOTACE kapitálové Zdroj. Provazníková, Romana. Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, s. 92. 57 58

ŢEHROVÁ, Jana; Ing. PFEIFEROVÁ, Daniela., Finance municipalit, str. 58. ŢEHROVÁ, Jana; Ing. PFEIFEROVÁ, Daniela., Finance municipalit, str. 58.

35

Specifické účelové dotace jsou poskytovány na předem stanovený účel. Kraj je zodpovědný poskytovateli za jejich uţití k danému účelu. Účelové dotace mohou být podmíněny v tom, ţe vyţadují od kraje jejich spoluúčast na financování daných výdajů. Dotace bez spoluúčasti jsou takové, které představují fixní částku, kterou vyšší vládní úroveň poskytne kraji na předem určené statky a sluţby bez ohledu na to, zda kraj vynakládá ještě své finanční prostředky na danou sluţbu. Výše dotace se vypočítá podle kritérií, které souvisejí se sluţbou či statkem, na které se poskytuje. Pouţívají se pro činnosti, které jsou prioritní pro ústřední vládu, ale málo prioritní pro krajskou samosprávu, dále na financování externalit. Pokud má dotace formu určitého procentního podílu na celkové vynaloţené částce, jedná se o dotace se spoluúčastí. Lze říci, ţe na kaţdou korunu dotace na určitou sluţbu je nutno vynaloţit stanovenou sumu z krajského rozpočtu. Spoluúčast rozlišujeme rovnocennou, a to v případě pevně (procentně) stanoveného podílu kraje a státu na financování sluţeb, a nerovnocennou a to v případě, ţe částka, kterou poskytuje stát v rámci dotace, je stanovena fixně bez ohledu na to, kolik vlastních zdrojů kraj na dané sluţby pouţije.59 Všeobecné neúčelové dotace nejsou poskytovány na předem vymezený účel a za předem vymezených podmínek. Tyto dotace můţe kraj pouţít podle svého uváţení, jako kdyby to byly jejich vlastní příjmy. Povaha všeobecných dotací podporuje mnohem intenzivněji pravomoc a odpovědnost orgánů krajské samosprávy za hospodaření.60 Jak specifické účelové dotace, tak také všeobecné neúčelové dotace mohou být pouţívány na financování jak běţných tak kapitálových výdajů. Cílem transferů ze státního rozpočtu je:  zmenšení rozdílů v daňové kapacitě a finanční nerovnosti, resp. vyrovnání finančního potenciálu buď poskytováním neúčelových transferů nebo poskytováním účelových transferů u některých preferovaných veřejných statků,  vyrovnání finančního úsilí, tzv. vyrovnání nejenom rozdílů ve finančním potenciálu kraje, ale i zajištění standardní úrovně veřejných sluţeb,  respektování externalit mezi kraji. Argumentem ve prospěch poskytování transferů ze státního rozpočtu je poţadavek určitého vlivu a kontroly hospodaření krajů ze strany ústřední vlády. 59 60

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 91. PEKOVÁ, Jitka., Veřejné finance, str. 388.

36

V současné době kraje získávají dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu na výkon státní správy, další dotace z kapitoly Veřejná pokladní správa, z kapitol příslušných ministerstev, ze státních mimorozpočtových fondů a z Evropské unie.61

2.5.3. Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy jsou příjmy, které plynou z určité aktivity kraje či jiných subjektů ve prospěch kraje. Mezi nejvýznamnější patří zejména příjmy z majetku, příjmy z vlastního podnikání, uţivatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti, pokuty, příjmy z pronájmu majetku, příjmy z obchodování s cennými papíry, příjmy z mimorozpočtových fondů municipalit, příjmy z darů a sbírek.62 Příjmy z majetku – majetek, který kraj vlastní, by měl vyuţívat zejména k zajišťování čistých i smíšených veřejných statků pro obyvatele tak, aby hospodaření s majetkem bylo efektivní a následně byla v dlouhodobém horizontu zajištěna stabilita hospodaření. To jsou hlavní důvody, které vedou kraj k podrobné finanční analýze, zda majetek prodat či pronajmout. Kraj by měl zváţit, zda dokáţe konkrétní majetek efektivně vyuţívat, pokud nikoliv, je vhodný k prodeji. Příjmy z prodeje majetku jsou součástí kapitálového rozpočtu. Ve většině případů je vhodnější, zejména z dlouhodobého hlediska, pronájem majetku, který na rozdíl od jednorázového příjmu z prodeje, přináší pravidelné příjmy do běţného rozpočtu a z nich tudíţ následně mohou být hrazeny běţné výdaje kraje.63 Příjmy z vlastního podnikání - kraj můţe majetek, který bezprostředně nepotřebuje k plnění svých

funkcí,

pouţít

k zaloţení

nebo

spoluúčasti

na

krajských

podnicích

nebo obchodních společnostech. Kraje tyto podniky zakládají zejména za účelem zajištění veřejných statků pro své obyvatele, takţe většina z nich hospodaří na neziskovém principu. Zisk těchto společností bývá proto spíše ojedinělý. O výši a druhu majetku, který bude pouţit jako spoluúčast kraje v daném podniku, by mělo rozhodnout zastupitelstvo. Poměrně rizikovou formou vlastního podnikání je finanční investování. Jedná se zejména o PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 156. PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 94-95. 63 ŢEHROVÁ, Jana; PFEIFEROVÁ, Daniela., Finance municipalit, str. 39-40. 61 62

37

obchodování s cennými papíry s dlouhou dobou splatnosti nebo se střednědobými. Výnos ze středně aţ dlouhodobého pohledu můţe být významným příjmem krajského rozpočtu.64 Příjmy z vlastní správní činnosti – jedná se většinou o sankce a poplatky za správní úkony, které kraj vykonává v rámci své nebo přenesené působnosti. Tyto příjmy jsou obtíţně plánovatelné, pro kraje mají zpravidla doplňkový charakter. Jejich výnos v rozpočtech krajů je malý a spíše nahodilý. Kraje by mohly zvyšovat tento druh příjmu tehdy, jestliţe by důsledněji kontrolovaly chování subjektů, zejména firem, ve vztahu k ţivotnímu prostředí a pokutovaly by zjištěné nedostatky. Ostatní příjmy – mezi tyto příjmy můţeme zařadit příjmy z mimorozpočtových fondů kraje, a to zejména v případě nutnosti profinancování neplánovaných akcí kraje. Dalšími příjmy, které jsou příjmem krajských samospráv, mohou být nahodilé a nepříliš významné výnosy ze sbírek a darů. Většinou se jedná o účelové příjmy, kdy jejich výše závisí na tom, zda si je dárce můţe uplatnit jako odpočitatelnou poloţku při zdanění.65

2.5.4. Úvěry a půjčky Kraje při financování svých potřeb vyuţívají také příjmy návratného charakteru, které bude muset kraj vrátit svým věřitelům. Finanční prostředky mohou být poskytnuty kraji ve formě úvěrů od peněţních ústavů, půjček nebo návratných finančních výpomocí od jiných subjektů. Návratné příjmy představují významný zdroj příjmů krajů zejména při financování dlouhodobých investic. Rozhodnutí kraje o tom, kolik si půjčí, by mělo vycházet z odhadu únosné výše dluhové sluţby. Návratné prostředky jsou spojeny s úrokovým zatíţením, které zpravidla odráţí podmínky peněţního trhu.66 Krátkodobý úvěr je čerpán hlavně na financování běţných potřeb souvisejících se zabezpečením běţných potřeb kraje, krytím nákladů na veřejné statky. Střednědobý a dlouhodobý úvěr slouţí jako zdroj kapitálu na dlouhodobější, nákladnější akce, jako jsou kapitálové výdaje.67 64

ŢEHROVÁ, Jana; PFEIFEROVÁ, Daniela., Finance municipalit, str. 40. PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 98. 66 PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 101. 67 MARKOVÁ, Hana., Finance obcí, měst a krajů, str. 114. 65

38

Půjčky jsou pokládány za přirozený způsob financování kapitálových výdajů, protoţe investice mohou generovat příjmy z prodeje sluţeb, které jsou dostatečné nejen na pokrytí provozních nákladů, ale i na financování splátek půjčky.68 Pro zajímavost uvádím vývoj dluhu krajů v letech 2001 – 2010 podle zpráv MF ČR: „Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2010 dluh v celkové výši 19,1 mld. Kč. Jedná se o první meziroční pokles hodnoty dluhu v historii krajů, a to o více neţ 1,7 mld. Kč (o 8,4 %). Pokles zadluţenosti byl vykázán na poloţce úvěrů (o více neţ 0,8 mld. Kč), které se na celkové zadluţenosti krajů podílejí 86,8 % a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o více neţ 0,9 mld. Kč). Kraje ani v roce 2010 neemitovaly komunální dluhopisy. Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiţ předfinancovávají a spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, zpravidla přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněţních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů či oprav silnic. Kraje přijaly téţ bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 0,7 mld. Kč na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.“69

Tabulka č. 2 Souhrnné údaje o dluhu krajů v letech 2001 – 2010 (v mld. Kč) Ukazatel

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Úvěry

0,0

0,0

0,2

0,4

1,8

6,5

9,4

11,9

17,4

16,6

Přijaté návratné fin. výpomoci a ostatní dluhy

0,0

0,0

1,1

1,1

1,1

1,2

1

2,7

3,5

2,5

Celkem

0,0

0,0

1,3

1,5

2,9

7,7

10,4

14,6

20,9

19,1

Zdroj: Zadluţenost krajů v letech 2001 – 2010: Ministerstvo financí ČR. Aktualita dne 15. října 2011 [cit. 201110-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celku_64793.html >

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 101. Zadluţenost krajů v letech 2001 – 2010: Ministerstvo financí ČR. Aktualita dne 15. října 2011 [cit. 2011-10-25]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celku_64793.html > 68 69

39

2.6. Výdaje krajů

Kraje jsou oprávněny vynakládat své finanční prostředky pouze prostřednictvím svého výdajového rozpočtu a to bez ohledu na to, odkud tyto peníze, které pouţívají, získaly. Zásada, podle níţ kraje všechny své výdaje vynakládají vţdy pomocí výdajového rozpočtu, má svoji významnou logiku. Slouţí nejen celospolečenskému pohledu na krajské finance, ale vyhovuje především kraji. Kraj má při dodrţování usnadněn pohled na své finance a současně i provádění rozborů jejich stavu a pouţití.70 Podle ekonomického hlediska lze dělit výdaje:

 Běţné – slouţí k financování běţných, pravidelně se opakujících potřeb v příslušném fiskálním roce. Jedná se o opakující se provozní výdaje, zejména výdaje na provoz krajského úřadu a provozní výdaje rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, které kraj zřizuje na zajištění veřejných statků.

 Kapitálové – slouţí k financování dlouhodobých a to zvlášť investičních potřeb, které zasahují do více rozpočtových období. Zpravidla bývají jednorázové a pravidelně se neopakující.71 Podle rozpočtového plánování lze dělit výdaje:

 Plánované – výdaje předem poměrně přesně určitelné, spojené s povinností krajů zajistit konkrétní veřejnou sluţbu (výdaje financování provozu škol, sociálních ústavů, zdravotnických zařízení, atd.).

 Neplánované – mají nahodilý charakter. Kraje je nemohou nikdy předem odhadnout a to ani kdy a ani výši výdaje. Jedná se o sankční výdaje, jako jsou pokuty za porušení rozpočtové kázně placené státnímu rozpočtu, výdaje způsobené nahodilými událostmi jako byly například záplavy.72

70

PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 109. PAŘÍZKOVÁ, Ivana., Finance územní samosprávy, str. 111. 72 ŢEHROVÁ, Jana; PFEIFEROVÁ, Daniela., Finance municipalit, str. 101. 71

40

Podle funkce veřejných financí lze dělit výdaje:

 Alokační – výdaje na nákup sluţeb (zboţí) od soukromých subjektů prostřednictvím veřejných zakázek nebo od svých podniků a neziskových organizací, a to většinou na zabezpečení veřejných statků pro obyvatele.

 Redistribuční – výdaje související s peněţními transfery obyvatelstvu. 73

73

PROVAZNÍKOVÁ, Romana., Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe, str. 215.

41

3. ANALÝZA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ ÚSTECKÉHO KRAJE V LETECH 2001 – 2010

3.1. Charakteristika Ústeckého kraje

Na základě reformy státní správy a samosprávy vzniklo k 1. lednu 2001 čtrnáct krajů, mezi kterými byl i Ústecký kraj.

3.1.1. Poloha Rozloha kraje je 5 335 km2, coţ představuje 6,8 % rozlohy ČR. Ústecký kraj leţí na severozápadě České republiky, jeho severozápadní hranice je zároveň i státní hranicí se spolkovou republikou Německo. Na západě sousedí s Karlovarským krajem a z malé části i s krajem Plzeňským, na severovýchodě s Libereckým kraje a na jihovýchodě se Středočeským krajem.74

3.1.2. Území a územní členění Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem je rozdělen do sedmi okresů (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), které se dále člení na 354 obcí nejrůznější velikosti, z toho je 58 obcí se statutem města. Od 1. 1. 2003 vzniklo v Ústeckém kraji 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Ţatec.75

74

Kraj v číslech-charakteristika kraje, Český statistický úřad, 2004. [cit. 2011-11-03]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/kraje/ul/cisla/charakt.htm>. 75 Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, §24.

42

Obrázek č. 3 Administrativní členění Ústeckého kraje

Zdroj: Administrativní členění Ústeckého kraje. Český statistický úřad, 2010. [cit. 2011-11- 4] . Dostupný z WWW: < zhttp://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/980047BE56/$File/42101110ma.jpg >.

3.1.3. Obyvatelstvo Ke konci roku 2010 měl Ústecký kraj 836 045 obyvatel, coţ řadí kraj na páté místo v republice. Hustota obyvatel kraje (157 obyvatel/km2) je vyšší neţ vykazuje celostátní průměr (133 obyvatel/km2). Charakteristickým rysem Ústeckého kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk je 39,8 let. V tabulce uvádím vývoj počtu obyvatel v letech 2001 aţ 2010.76

76

Stránky Českého statistického úřadu, 2011. Dostupný z www: < http://www.czso.cz >.

43

Tabulka č. 3 Počet obyvatel Ústeckého kraje k 31. 12. v letech 2001 - 2010 celkem muži ženy

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

819 450 401 323 418 127

819 712 401 322 418 390

820 868 402 019 418 849

822 133 402 831 419 302

823 173 403 883 419 290

823 265 404 170 419 095

831 180 409 122 422 058

835 891 412 462 423 429

836 198 412 619 423 579

836 045 412 699 423 346

Zdroj:Stránky Českého statistického úřadu, 2011. Dostupný z www: . Vlastní zpracování.

3.1.4. Struktura Ústeckého kraje Kraj vykonává svou funkci prostřednictvím svých orgánů. Mezi orgány kraje patří zastupitelstvo kraje, které má 55 členů. Sloţení zastupitelstva znázorňuje obrázek č. 4. Obrázek č. 4 Složení zastupitelstva kraje v současném volebním období (2008 – 2012)

Zdroj: Sloţení zastupitelstva Ústeckého kraje na roky 2008 – 2012. Ústecký kraj. 2008. [cit. 2011-12-27] . Dostupný z WWW: < http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=846945&p1=94806 >.

Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, která má 11 členů, hejtmanka, krajský úřad, 8 výborů zastupitelstva kraje a 14 komisí rady kraje. Krajský úřad se dělí na jednotlivé odbory, které se v průběhu sledovaných let různě slučovaly, přejmenovávaly, zanikaly a vznikaly nové. Členění krajského úřadu v roce 2010 je popsán v příloze č. 2.

44

3.2. Analýza příjmů v letech 2001 - 2010 Ústecký kraj zahájil svou činnost v roce 2001, ale v tomto roce byl závislý ve své příjmové stránce na státním rozpočtu. Aţ od roku 2002 disponuje svými vlastními příjmy z výnosů sdílených daní. Příjmy rozpočtu lze členit na základě druhového členění na čtyři základní třídy – daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Z hlediska objemu finančních prostředků jsou nejvýznamnější poloţkou daňové příjmy a přijaté dotace, které tvoří v úhrnu většinou více jak 93 % na celkových příjmech Ústeckého kraje. Nejmenší poloţku ve sledovaných letech tvoří kapitálové příjmy (kromě roku 2004, kdy nejniţší hodnotu vykazovaly nedaňové příjmy). Vývoj a strukturu příjmů v letech 2001 – 2010 znázorňuje graf č. 2 a 3.

Graf č. 2 Vývoj příjmů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

45

Graf č. 3 Struktura příjmů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

Hodnoty kapitálových příjmů a nedaňových příjmů nejsou z grafu patrné, proto pro názornost uvádím ještě tabulku s hodnotami. Tabulka č. 4 Rozpočtové příjmy Ústeckého kraje (v tis. Kč) Příjmy třída 1 - daňové příjmy třída 2 - nedaňové příjmy třída 3 - kapitálové příjmy třída 4 - přijaté dotace Celkový úhrn příjmů

Příjmy třída 1 - daňové příjmy třída 2 - nedaňové příjmy třída 3 - kapitálové příjmy třída 4 - přijaté dotace Celkový úhrn příjmů

2001 207 7 900 0 1 048 891 1 056 998

2002 913 268 194 739 715 2 733 937 3 842 659

2006 2007 3 599 274 3 935 053 135 302 185 153 119 754 125 159 7 295 217 8 545 224 11 149 547 12 790 589

2003 1 021 391 88 362 40 824 7 567 242 8 717 819

2004 1 120 432 92 727 102 263 7 719 160 9 034 582

2005 3 371 634 86 018 80 702 6 499 666 10 038 020

2008 2009 4 228 914 3 720 484 613 047 286 994 129 527 143 876 7 896 899 7 800 755 12 868 387 11 952 109

2010 3 827 583 769 422 275 964 9 297 402 14 170 371

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

46

3.2.1. Daňové příjmy Daňové příjmy Ústeckého kraje tvoří podíl hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, podíl hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, podíl hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, celá daň z příjmů právnických osob, kdy poplatníkem je příslušný kraj. Mezi daňové příjmy se řadí také příjmy z licencí pro kamionovou a autobusovou dopravu, které Ústecký kraj uděluje a dále pak správní poplatky, které však tvoří zanedbatelnou část daňových příjmů Z grafu č. 4 a 5 lze vyčíst, ţe nejvýznamnější poloţkou daňových příjmů ve sledovaném období, kromě roku 2001, tvoří výnosy sdílených daní, které tvoří 99 % daňových příjmů. V roce 2001 měl Ústecký kraj pouze příjmy ze správních poplatků a to ve výši 207 tisíc Kč. Daňové příjmy zaznamenávají stabilní růst, aţ do roku 2008. K výraznému zvýšení došlo v roce 2005, kdy novelou zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní územních samosprávných celků a některým státním fondům se zvýšil výnos sdílených daní pro kraje z 3,1 % na 8,92 %. Vrcholu dosáhly v roce 2008, kdy byly 4 228,914 mil Kč. Pravděpodobně následkem hospodářská krize došlo v roce 2009 k propadu daňových příjmů na 3 720,484 mil. Kč. Nejvíce poklesl výnos daně z příjmu právnických osob a to takřka o 400 mil. Kč, coţ je bezmála o 30 %, oproti roku 2008. Ostatní výnosy daní zaznamenaly pokles, ale pouze o 8 % výnos daně z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty jen o 1 % ve srovnání s předchozím rokem. V roce 2010 zaznamenaly daňové příjmy nepatný nárůst na 3 827,583 mil Kč. Některé hodnoty nelze z grafu č. 4 a 5 vyčíst, proto uvádím ještě tabulky s hodnotami. Tabulka č. 5 Daňové příjmy (v tis. Kč) Třída 1 - daňové příjmy daně z příjmů FO

2001

2002

2003

2004

2005

0

272 858

297 185

332 217

954 321

0

223 066

246 227

272 442

797 070

ze samostatné činnosti

0

33 120

34 300

39 802

111 802

z kapitálových výnosů

0

16 672

16 658

19 973

45 449

daně z příjmů PO

0

279 191

287 400

313 778

960 419

daň z příjmů PO za kraje

0

377

10 866

18 564

daň z přidané hodnoty

0

360 924

434 931

462 408

1 436 474

správní poplatky a příjmy z licencí

207

295

1 498

1 163

1 856

Daňové příjmy celkem

207

913 268

1 021 391

1 120 432

3 371 634

z toho: ze závislé činnosti

47

Třída 1 - daňové příjmy

2006

2007

2008

2009

2010

955 663

1 055 321

995 227

915 222

927 780

821 727

920 724

843 351

797 110

818 709

ze samostatné činnosti

79 835

72 354

76 241

48 080

35 755

z kapitálových výnosů

54 101

62 243

75 635

70 032

73 316

1 001 324

1 130 038

1 315 801

923 631

912 405

23 140

34 107

34 429

19 215

16 865

1 616 423

1 711 731

1 880 853

1 860 355

1 968 744

2 724

3 856

2 604

2 061

1 789

3 599 274

3 935 053

4 228 914

3 720 484

3 827 583

daně z příjmů FO z toho: ze závislé činnosti

daně z příjmů PO daň z příjmů PO za kraje daň z přidané hodnoty správní poplatky a příjmy z licencí

Daňové příjmy celkem

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

Graf č. 4 Vývoj daňových příjmů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

48

Graf č. 5 Struktura daňových příjmů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

3.2.2. Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy kraje nepatří mezi příliš významný zdroj příjmů. Jejich objem se v průběhu sledovaných let pohybuje od 0,75 % do 5,43 % z celkových příjmů Ústeckého kraje. Nejniţší hranici dosáhly nedaňové příjmy v roce 2001, kdy kraje zahájily svou činnost. Pětiprocentní hranici dosáhly tyto příjmy pouze v roce 2002 a v roce 2010. V roce 2002 díky poskytnutým neinvestičním darům na obnovu škod způsobených povodněmi, které představovaly 83 % všech nedaňových příjmů v tomto roce. V roce 2010 díky vratce návratné finanční výpomoci od Správy a údrţby silnic Ústeckého kraje ve výši 352,837 mil. Kč, kterou Ústecký kraj poskytl zmiňované organizaci na předfinancování projektu v roce 2009 a nařízeným odvodům z investičních fondů příspěvkových organizací ve výši 271,104 mil. Kč (81 % nedaňových příjmů v 2010). Mezi příjmy, které se kaţdý rok opakují, patří příjmy z úroků, které se pohybovaly ve výši od 3,528 mil. Kč v roce 2001, kdy kraj vznikl, do 81,330 mil. Kč v roce 2008. Dalšími příjmy, které se kaţdoročně opakující jsou příjmy sankční povahy, příjmy z pronájmů (od desítek tisíc 49

do 4 mil. Kč), příjmy z pojistných náhrad (v roce 2008 aţ 10 mil. Kč), příjmy z prodeje neinvestičního majetku. Ústecký kraj kaţdý rok obdrţel neinvestiční dary většinou ve výši do 2 milionů korun, v roce 2002 to však bylo 161,489 mil. Kč, které byly poskytnuty na povodňové škody v rámci Fondu obnovy kraje a v roce 2006 ve výši 28,918 mil Kč, kdy 27,6 mil. Kč poskytly Ústeckému kraji Severočeské doly, a.s. a v roce 2010 ve výši 10,726 mil. Kč díky darům veřejnosti a podniků na povodňové škody. Od roku 2004 dostává Ústecký kraj poplatky za vyuţívání přírodních zdrojů. Tyto poplatky byly zavedeny zákonem č. 254/2001, o vodách. Zavedením těchto poplatků se stát snaţí o zamezení

nadměrného

čerpání

zdrojů

a

jejich

případné

devastaci.

Vybírání

a vymáháním tohoto poplatku vykonávají Celní úřady. 50 % vybrané částky je příjmem rozpočtu kraje, na jehoţ území se odběr vody uskutečňuje, zbylých 50 % je příjmem Státního fondu ţivotního prostředí. Platby za odebrané mnoţství podzemních vod se pohybují od 33,285 mil. Kč do 46,732 mil Kč. Od roku 2009 nařídila Rada kraje odvody z investičních fondů takřka všech příspěvkových organizací, které zřizuje. Jedná se o nezanedbatelné částky, které se podílejí od roku 2009 na nedaňových příjmech. V roce 2009 byly ve výši 136,219 mil. Kč (coţ představuje 47 % nedaňových příjmů v 2009) a v roce 2010 dokonce 271,104 mil. Kč (coţ tvoří 35 % nedaňových příjmů v 2010). Ostatní nedaňové příjmy neměly trvalou povahu, přesto se v některých letech podílely na rozpočtu Ústeckého kraje nezanedbatelným způsobem. V roce 2008 a 2010 to byly vratky návratných finančních výpomocí od Správy a údrţby silnic Ústeckého kraje ve výši 410 mil. Kč v roce 2008 a 352,837 mil Kč v roce 2010. Tyto finanční prostředky tvořily 53 % nedaňových příjmů v roce 2010 a v roce 2008 dokonce 57 %.

50

3.2.3. Kapitálové příjmy Mezi kapitálové příjmy náleţí příjmy z prodeje majetku, ať uţ hmotného, nehmotného nebo finančního. Do této skupiny příjmů řadíme také přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku a ostatní investiční příspěvky. Kapitálové příjmy byly v průběhu sledovaných let nejméně významnou skupinou příjmů rozpočtu Ústeckého kraje. Jejich objem v průběhu let většinou nepřesáhl 1 % celkových příjmů. Následující grafy znázorňují vývoj a strukturu kapitálových příjmů ve sledovaných letech.

Graf č. 6 Vývoj kapitálových příjmů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

51

Graf č. 7 Struktura kapitálových příjmů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Do roku 2006 tvořil prodej majetku většinu kapitálových příjmů a to 98 % aţ 100 % kapitálových příjmů. Významnou poloţkou roku 2008 byl prodej blíţe nespecifikovaných nemovitostí ve výši 61,955 mil. Kč, v roce 2009 pak prodej pozemků Průmyslové zóny Triangle firmě Hitachi Home Electronics (Czech), s. r. o. ve výši 62,505 mil. Kč a v roce 2010 kraj prodal majetek Krajské zdravotní, a. s. ve výši 212,618 mil. Kč, to představuje 77 % kapitálových příjmů v tomto roce. Od roku 2007 dostává kaţdý rok Ústecký kraj dar na pořízení dlouhodobého majetku od Severočeských dolů, a. s. a společnosti ČEZ, a. s., kaţdý ve výši 25 mil. Kč. Ostatní investiční příjmy nepatří mezi příliš významnou skupin příjmů. Do této skupiny patří příjmy od měst, která se podílejí určitou spoluúčastí při investičních akcích. V roce 2008 to byla například spoluúčast města Litoměřice ve výši 3,601 mil. Kč., na stavbě okruţní křiţovatky

Na

Valech

–

Masarykova

v Litoměřicích,

města

Litvínov

ve

výši

1,528 mil. Kč, na stavbě okruţní křiţovatky v Litvínově a města Louny ve výši 1,862 mil. Kč, na stavbě okruţní křiţovatky v Lounech.

52

3.2.4. Přijaté dotace Přijaté dotace patří mezi nejvýznamnější a nejstabilnější skupinu příjmů, coţ dokládá graf č. 8. Podíl přijatých dotací na celkových příjmech. V roce 2001 se účelově vázané dotace poskytnuté jednotlivými ministerstvy, které tvořily 99,23 % celkového objemu příjmů, staly hlavním příjmem Ústeckého kraje. Od roku 2003 do současnosti se pohybují v rozpětí od 6,5 mld. Kč do 9,3 mld. Kč. Graf č. 8 Podíl přijatých dotací na celkových příjmech Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Graf č. 9 a 10 znázorňuje vývoj a strukturu přijatých transferů. Z grafu je moţné vidět, ţe neinvestiční dotace několikanásobně převyšují dotace investiční.

53

Graf č. 9 Vývoj přijatých dotací Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

Graf č. 10 Struktura přijatých dotací Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

54

Z neinvestičních transferů je třeba zmínit zejména účelové dotace Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy na přímé náklady škol a školských zařízení, dotace Ministerstva dopravy na dopravní obsluţnost na pokrytí ztrát dopravců z provozu veřejné dopravy, dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí na sociální sluţby v Ústeckém kraji a neúčelový příspěvek na výkon státní správy. Zákon o krajích zaručuje, ţe kraj dostává kaţdý rok příspěvek na výkon státní správy ze státního rozpočtu na plnění úkolů v rámci přenesené působnosti. Výše tohoto příspěvku je dána přílohou zákona o státním rozpočtu na daný rok, která specifikuje finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů. Jde pouze o příspěvek, nikoliv o plnou úhradu finančních nákladů, které jsou s výkonem státní správy spojené. Rozdíl musí kraj hradit ze svého rozpočtu. Tento příspěvek nepokryje ani platy zaměstnanců Krajského úřadu. Následující graf naznačuje výši příspěvku ve sledovaných letech. Pro zajímavost uvádím také částky, které kraj obdrţel v roce 2011 a které obdrţí v roce 2012. Od roku 2011 lze pozorovat postupné sniţování této neúčelové dotace.

Graf č. 11Vývoj příspěvku na výkon státní správy pro Ústecký kraj

Zdroj: Zákony o státním rozpočtu na příslušný rok. Vlastní zpracování

55

Detailnějším rozborem neinvestičních dotací lze najít řadu kaţdoročně se opakujících poloţek. Jednou z nich je transfer z Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy na mzdové náklady pedagogických a nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení a předškolních zařízení. V roce 2002 byla tato dotace ve výši 1 845,791 mil Kč, určena pro krajské a soukromé školství. Obecní školství dostávalo tyto prostředky v roce 2002 z MŠMT přes svého zřizovatele, kterými jsou obce a města. Od roku 2003 „protékají“ přímé náklady pro obecní školství přes kraje přímo obecním příspěvkovým organizacím. Z grafu č. 12 je patrný kaţdoroční nárůst prostředků určených na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků. V roce 2005 tvořila tato dotace 85 % všech přijatých dotací a 55 % z celkových příjmů kraje. Od roku 2004 se tato skupina přijatých dotací pohybuje v rozmezí 5 270 – 6 468 mil. Kč. Další opakující se dotací je například dotace na dopravní obsluţnost a pokrytí ztrát dopravců z provozu veřejné dopravy, která se pohybuje kaţdý rok kolem 500 mil. Kč.

Graf č. 12 Podíl dotace na přímé náklady ve školství na přijatých neinvestičních dotacích celkem

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

56

Ostatní přijaté neinvestiční dotace neměly trvalý charakter, nicméně se v některých letech podílely na příjmu kraje nezanedbatelným způsobem. V roce 2002 to byla dotace na prvotní náklady při povodních ve výši 315,502 mil. Kč, v roce 2003 dotace ve výši 223,973 mil Kč na úhradu závazků nemocnic a 665,471 mil. Kč na provoz převzatých organizací, převáţně z oblasti zdravotnictví a sociálních věcí. V roce 2004 byla z hlediska objemu zajímavá dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených od Okresních úřadů, které dosáhly 751,011 mil. Kč. V roce 2008 dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 290,310 mil. Kč na financování dopravní infrastruktury. Jak jiţ bylo zmíněno výše, investiční transfery nemají rozhodující vliv na celkovém objemu dotací. Z investičních dotací je třeba zmínit ty ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které byly pouţity na vybudování přivaděče D8 – II/248 k Průmyslové zóně Prosmyky, poskytnuty v letech 2006 – 2010, v celkovém úhrnu 1 522,476 mil. Kč. V letech 2003 – 2009 uvolnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 623,052 mil. Kč na stavbu Průmyslové zóny Ţatec – Triangle, která má přilákat nové investory do Ústeckého kraje. Další významnou investicí byla dostavba Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, na kterou Ministerstvo zdravotnictví poskytlo v roce 2003 – 2005 dotaci ve výši 928,832 mil. Kč. Prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj čerpal Ústecký kraj v roce 2006 – 2008 finanční prostředky ze Společného regionálního operačního programu (SROP)77 na projekty podnikatelů, veřejných orgánů i neziskových organizací v celkové výši 667,018 mil. Kč. Objemově největší jsou dotace z ROP NUTS II Severozápad78, které kraj dostal prostřednictvím Regionální rady regionu soudrţnosti Severozápad na financování projektů v rámci toho programu v celkovém objemu 1 745,092 mil. Kč, coţ činilo 89,7 % investičních dotací přijatých v roce 2010.

77

SROP – program zaměřený na podporu vyváţeného a udrţitelného rozvoje regionů. Mezi priority programu patří: regionální podpora podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů v regionech, rozvoj cestovního ruchu, technická pomoc. Podpora pro SROP je ze Strukturálních fondů EU – Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) 78 ROP NUTS II Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) – Regionální operační program zaměřený na dostupnost a propojení regionu, rozvoj infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, zlepšení podmínek k ţivotu ve městech a na venkově, především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Podpora pro ROP je ze Strukturálního fondu EU – Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF).

57

3.3. Analýza výdajů v letech 2001 - 2010

Analýza výdajů je provedena stejně jako analýza příjmů na základě druhového členění rozpočtové skladby a to na výdaje běţné a kapitálové. Vývoj a strukturu výdajů Ústeckého kraje ve sledovaném období znázorňuje graf č. 13 a 14. Z grafu lze vyčíst, ţe ve sledovaném období celkové výdaje rozpočtu kraje rostly, aţ v roce 2010 došlo k jejich nepatrnému poklesu. Z hlediska objemu vydaných prostředků, běţné výdaje převyšují ve sledovaných letech kapitálové o více jak ¾.

Graf č. 13 Vývoj výdajů Ústeckého kraje.

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

58

Graf č. 14 Struktura výdajů Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Pro lepší názornost uvádím ještě tabulku s výší výdajů ve sledovaných letech.

Tabulka č. 6 Struktura výdajů Ústeckého kraje (v tis. Kč) Výdaje třída 5 - běţné výdaje třída 6 - kapitálové výdaje Celkový úhrn výdajů

Výdaje třída 5 - běţné výdaje třída 6 - kapitálové výdaje Celkový úhrn výdajů

2001 1 012 881 39 282 1 052 163

2002 3 188 675 275 749 275 749

2006 2007 9 379 690 9 328 240 1 713 346 3 157 080 11 093 036 12 485 320

2003 7 676 739 922 752 8 599 491

2004 7 776 135 1 348 866 9 125 001

2005 8 709 609 1 059 231 9 768 840

2008 2009 10 341 148 10 598 278 2 829 546 2 852 846 13 170 694 13 451 124

2010 10 676 542 2 462 563 13 139 105

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

59

3.3.1. Běžné výdaje Běţné výdaje tvoří ve sledovaném období více jak 74 % výdajů z rozpočtu Ústeckého kraje. Graf č. 15 znázorňuje podíl běţných výdajů na celkových výdajích Ústeckého kraje v letech 2001 – 2010. Většina běţných výdajů je stanovena zákonem nebo vyhláškami ministerstev na zabezpečování veřejných statků. Graf č. 15 Podíl běžných výdajů na celkových výdajích Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Běţné výdaje jsou v závěrečných účtech Ústeckého kraje za jednotlivé roky členěny podle jednotlivých odborů. Při analýze výdajů jsem se zaměřila pouze na významné výdaje některých odborů, které mají rozhodující vliv na výdajové stránce rozpočtu Ústeckého kraje. V průběhu sledovaných let se odbory kraje různě slučovaly, přejmenovávaly, zanikaly a vznikaly nové.

60

3.3.1.1. Výdaje odboru školství, mládeže a tělovýchovy Největší objem rozpočtovaných prostředků vydá odbor školství, mládeţe a tělovýchovy (dále pouze školství) a to více jak polovinu všech výdajů a více jak 66 % běţných výdajů z rozpočtu Ústeckého kraje v letech. Podíl běţných výdajů odboru školství na celkových běţných výdajích kraje a celkových výdajích kraje v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 7 Podíl výdajů odboru školství na rozpočtu kraje

Podíl na výdajích

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Běžných 88,2 % 71,6 % 70,5 % 74,1 % 69,5 % 68,5 % 71,6 % 66,1 % 68,0 % 66,7 % Celkových 84,9 % 65,9 % 62,9 % 63,2 % 62,0 % 57,9 % 53,5 % 51,9 % 53,6 % 54,1 % Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Většina výdajů tohoto odboru je stanovena právními předpisy. Největší objem běţných výdajů tvoří přímé náklady na vzdělání školských zařízení zřizovanými krajem nebo obcemi, které dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání dle § 160 jsou určeny na platy, náhrady platů, nebo mzdy náhrady mezd, na odměny z pracovní pohotovosti, odměny za práci vykonávané mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávního vztahu, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, ţáků a studentů zdravotně postiţených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně.79 Graf č. 16 znázorňuje vývoj přímých výdajů na vzdělání krajského a obecního školství na celkových výdajích odboru školství. Z grafu je patrné, ţe ve sledovaném období dotace na přímé náklady rostly, aţ v roce 2009 došlo k mírnému poklesu. Kraj tyto prostředky nerozděluje, ale pouze přeposílá školským zařízením, na základě normativů, které stanovuje vyhláška MŠMT.

79

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání, §160.

61

Graf č. 16 Podíl přímých nákladů na vzdělání krajského a obecního školství na celkových výdajích odboru školství

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Soukromým školským zařízením je poskytována dotace na financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním a na financování běţných výdajů. Výše dotace se pohybuje v rozmezí od 166,781 mil Kč do 275,193 mil. Kč. Ústecký kraj přeposílá také další dotace od MŠMT, které jsou určeny školským zařízením v kraji, mezi které patří např. dotace na prevenci kriminality, na prevenci proti drogám, na školní vybavení pro ţáky 1. ročníků základního vzdělání, na podporu soutěţí a přehlídek v zájmovém vzdělávání, na financování asistentů pedagoga pro děti, ţáky a studenty se zdravotním postiţením nebo sociálním znevýhodněním, na podporu přípravy sportovních talentů na školách s oborem gymnázium, na podporu vzdělávání v cizích jazycích národnostních menšin, které se pohybovaly v průběhu sledovaných let od 50 mil Kč do 120 mil Kč. Pouze v roce 2009 dosáhly výše 464,787 mil Kč a to díky dotaci na zvýšení nenárokových sloţek platů pedagogickým pracovníkům ve výši 312.080 mil Kč a dotaci na posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků ve výši 61,285 mil Kč.

62

Další důleţitou poloţkou rozpočtu tohoto odboru jsou finance na provoz příspěvkových organizací zřizovaných krajem. Tyto prostředky jsou výhradně hrazeny z vlastních zdrojů. Ve sledovaném období se pohybují v rozmezí od 383,786 mil. Kč do 483,463 mil. Kč. Při delimitaci okresů v roce 2001 bylo na Ústecký kraj převedeno 184 škol a školských zařízení a Ministerstvem zemědělství 5 zemědělských učilišť. Tabulka č. 8 zobrazuje počet příspěvkových organizací v jednotlivých analyzovaných letech. Počet příspěvkových organizací, které řídí odbor školství, kaţdý rok klesá. Dochází ke slučování škol, v rámci projektu vytvoření soustavy páteřních škol. Jedná se o vytvoření sítě přiměřeně velkých stabilních spádových středních škol, nabízejících širokou škálu oborů a forem studia, při které by mělo dojít k efektivnímu vyuţití stávajícího vybavení velkých škol a sdruţené vyuţívání zařízení školských sluţeb, sportovních a dílenských areálů, ušetření finančních prostředků za nájemné a získání peněz za prodej nevyuţívaných budov. Cílem vytvoření páteřních škol je efektivní vyuţití financí v době ekonomické a finanční krize, kdy se k nepříznivému demografickému vývoji přidruţil nedostatek finančních prostředků zejména na provoz škol a školských zařízení.80 Demografický vývoj v Ústeckém kraji zobrazuje příloha č. 3. Ústecký kraj má v současné době (k 1. 1. 2012) 118 příspěvkových organizací, které spadají pod odbor školství, mládeţe a tělovýchovy. Tabulka č. 8 Počet příspěvkových organizací odboru školství počet PO školství

2001 189

2002 182

2003 165

2004 161

2005 157

2006 156

2007 149

2008 141

2009 139

2010 128

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Z vlastních zdrojů jsou hrazeny dotační programy odboru školství, ne jiţ v takové výši jako například provozy příspěvkovým organizacím, ale rok od roku kraj vynakládá na tyto dotační programy více peněz. V roce 2002 to byl dotační program Sport a volný čas ve výši 1,970 mil. Kč a během let tato dotace dosáhla výše 7,472 mil Kč v roce 2010. Dalším dotačním programem jsou Stipendia pro vysokoškoláky, která jsou vyplácena od roku 2005 ve výši 4 mil. Kč., v roce 2004 dotační program Volnočasové aktivity v částce 13,564 mil. Kč. V roce 2009 to je dotace na rozvoj Tělovýchovných jednot v ÚK ve výši 6,488 mil. Kč., a podpora vrcholového sportu ve výši 16,883 mil. Kč. V roce 2010 motivační program pro ţáky SOU 80

Postup na vytvoření soustavy páteřních škol v ÚK. Dostupný z WWW: < http://www.kr-ustecky.cz >

63

v Ústeckém kraji formou stipendia na některé učňovské obory ve výši 2,033 mil. Kč a motivační program pro ţáky krajských škol na dojíţdění v částce 19,338 mil. Kč.

3.3.1.2. Výdaje odboru dopravy a silničního hospodářství

Odbor dopravy a silničního hospodářství (dále pouze odbor dopravy) je druhým odborem, který překročil svým rozpočtem miliardovou hranici a to od roku 2005 do současnosti. Převáţná většina z výdajů rozpočtu odboru dopravy je hrazena z vlastních zdrojů. Podíl běţných výdajů odboru dopravy na celkových běţných výdajích kraje a celkových výdajích kraje v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 9 Podíl výdajů odboru dopravy na rozpočtu kraje Podíl na výdajích

2001

2002

2003

2004

Běžných 0,0 % Celkových 0,0 %

0,0 % 0,0 %

6,0 % 5,4 %

6,5 % 5,6 %

2005

2006

2007

2008

2009

2010

13,2 % 14,9 % 14,8 % 16,0 % 16,4 % 17,0 % 11,8 % 12,6 % 11,1 % 12,6 % 12,9 % 13,8 %

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Odbor dopravy zajišťuje od roku 2003 dopravní obsluţnost v Ústeckém kraji, která je veřejnou sluţbou obyvatelstvu, a to jak autobusovou, trolejbusovou, tak dráţní. Kaţdý měsíc poskytuje příspěvek dopravcům, kteří tuto sluţbu pro kraj zabezpečují. Finanční prostředky, které kraj vynakládá na zajištění dopravní obsluţnosti, zobrazuje graf č. 17, kde můţeme pozorovat narůstající tendenci tohoto příspěvku.

64

Graf č. 17 Podíl výdajů na dopravní obslužnost na celkových výdajích odboru dopravy

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Druhou nejvyšší poloţkou odboru dopravy je příspěvek na provoz Správy a údrţby silnic Ústeckého kraje (SÚS ÚK), která byla převedena na Ústecký kraj Rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČR v roce 2001 formou 7 příspěvkových organizací (SÚS Děčín, SÚS Chomutov, SÚS Litoměřice, SÚS Louny, SÚS Most, SÚS Teplice a SÚS Ústí nad Labem). Od 1. 1. 2002 sloučil Ústecký kraj všech sedm příspěvkových organizací pod jednu s názvem Správa a údrţba silnic Ústeckého kraje. SÚS ÚK zajišťuje správu a údrţbu silnic II. a III. třídy, mostů a propustků, vykonává letní a zimní údrţbu komunikací na území kraje. Dalšími nezanedbatelnými výdaji z rozpočtu odboru dopravy jsou výdaje na opravu silnic, které jsou ve vlastnictví Ústeckého kraje. Sloţení a výši výdajů odboru dopravy znázorňuje graf č. 18 a 19. V grafu záměrně neuvádím rok 2001 a 2002, v těchto letech byly výdaje rozpočtu minimální. V roce 2001 jen ve výši 7 tisíc a v roce 2002 ve výši 4,565 mil. Kč. V těchto letech byl poskytnut pouze příspěvek SÚS ÚK na provoz.

65

Graf č. 18 Vývoj výdajů odboru dopravy

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Graf č. 19 Složení výdajů odboru dopravy

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

66

Mezi ostatní výdaje jsem zařadila monitoring skalních masivů, diagnostiku silnic II. a III. třídy, zajištění výuky dopravní bezpečnosti silničního provozu pro základní školy, výdaje za znalecké posudky v případě havárií a dopravních řešení a jiné výdaje, které většinou nepřekročí 1 mil. Kč. V případech, kdy ostatní výdaje přesáhly 5 mil Kč, tak byly v ostatních výdajích zahrnuty právní sluţby v případě soudních sporů, které se týkají závazku veřejné sluţby ve veřejné linkové autobusové dopravě.

3.3.1.3. Výdaje odboru sociálních věcí a zdravotnictví Odbor sociálních věcí a zdravotnictví je v pořadí třetím odborem, který vydá z rozpočtu běţných výdajů kraje největší díl. Podíl běţných výdajů odboru sociálních a zdravotních věcí na celkových běţných výdajích kraje a celkových výdajích kraje v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 10 Podíl výdajů odboru sociálních věcí a zdravotnictví na rozpočtu kraje Podíl na výdajích

2001

2002

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Běžných Celkových

2,0 % 1,9 %

1,6 % 12,1 % 10,4 % 9,5 % 1,4 % 10,8 % 8,9 % 8,4 %

9,1 % 7,7 %

4,5 % 3,4 %

3,7 % 2,9 %

5,3% 4,1 %

5,9 % 4,8 %

2003

2004

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Dominantním podílem na výdajích odboru sociálních věcí a zdravotnictví je příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím. V roce 2001 byla na Ústecký kraj v oblasti zdravotnictví převedena Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a v oblasti sociálních věcí Ústav sociální péče Snědovice a Diagnostický ústav sociální péče Číţkovice. Počet příspěvkových organizací v jednotlivých letech ukazuje tabulka č. 11.

67

Tabulka č. 11 Počet příspěvkových organizací odboru sociálních věcí a zdravotnictví počet PO oblast sociálních věcí oblast zdravotnictví

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2

2

19

19

19

19

19

20

18

17

1

1

18

15

14

11

11

7

7

7

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Z grafu č. 20 můţeme vyčíst, jakou výši tvoří z rozpočtu odboru příspěvek příspěvkovým organizacím v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví. Značný nárůst lze pozorovat v roce 2003, kdy Ústecký kraj převzal 17 organizací jak v oblasti sociální, tak v oblasti zdravotní. Dále pak lze sledovat pokles v roce 2007, který byl způsoben změnou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách.

Graf č. 20 Podíl příspěvku na provoz příspěvkovým organizacím na celkových výdajích odboru sociálních věcí a zdravotnictví

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Mezi významné výdaje tohoto odboru, které se od roku 2004 kaţdý rok opakují, patří zajištění lékařské sluţby první pomoci ve výši kolem 10 mil. Kč, dotace na prevenci negativních jevů 68

se sociálním vyloučením ve výši kolem 5,5 mil. Kč ročně, dále pak aktivní politika zaměstnanosti ve výši 9 mil. Kč, podporu sociálních a zdravotních programů ve výši 9,5 mil. Kč, prevence kriminality ve výši 2 mil. Kč. Mezi významné výdaje odboru sociálních věcí a zdravotnictví lze zařadit v roce 2004 dotaci na oddluţení nemocnic ve výši 46,985 mil. Kč, 30,665 mil. Kč na obnovu a opravy nemocnic, 59.300 mil. Kč v 2005 a 67,728 mil. Kč v roce 2006 na podporu sociálních sluţeb poskytovanými nestátními neziskovými organizacemi. V roce 2007 poskytnutí návratné finanční

výpomoci

pro

příspěvkové

organizace

v oblasti

sociální

ve

výši

31,641 mil. Kč. V roce 2009 to byly finanční prostředky subjektům, poskytující sociální sluţby v rámci operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost na sociální sluţby v Ústeckém kraji ve výši 79,108 mil. Kč a v rámci stejného programu 123,119 mil. Kč v 2010.

3.3.1.4. Výdaje odboru kultury a památkové péče Odbor kultury a památkové péče (dále jen odbor kultury) napomáhá ke kulturnímu rozvoji potřeb obyvatelstva, sleduje a analyzuje vyuţití kulturního potenciálu v podmínkách kraje, napomáhá rozvoji kultury a připravuje podklady k programům podpory regionální kultury a památkové péče, řídí příspěvkové organizace v oblasti kultury a památkové péče. Podíl běţných výdajů odboru kultury na celkových běţných výdajích kraje a celkových výdajích kraje v jednotlivých letech zobrazuje tabulka č 12.

Tabulka č. 12 Podíl výdajů odboru kultury na rozpočtu kraje

Podíl na výdajích

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Běžných Celkových

1,7 % 1,9 % 1,6 % 2,0 % 1,8 % 1,5 % 1,7 % 1,6 % 1,6 % 1,6 % 1,6 % 1,8 % 1,5 % 1,7 % 1,6 % 1,3 % 1,3 % 1,3 % 1,3 % 1,3 %

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

V roce 2001 a 2002 tvořil příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím, které řídí odbor kultury, takřka 100 % na výdajích tohoto odboru. Od roku 2003 se tento příspěvek pohybuje 69

od 75 % do 86 % výdajů odboru kultury. Výši příspěvku na celkových výdajích znázorňuje graf č. 21. Z grafu vidíme nárůst příspěvku na provoz v roce 2003, který je způsobený rozšířením počtu příspěvkových organizací, které řídí odbor kultury. V ostatních letech můţeme sledovat uţ jen pozvolný nárůst tohoto přípěvku. Graf č. 21 Podíl příspěvku na provoz příspěvkových organizací odboru kultury na celkových výdajích odboru kultury

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

V tabulce č. 13 můţeme sledovat počet příspěvkových organizací v jednotlivých sledovaných letech. Tabulka č. 13 Počet příspěvkových organizací odboru kultury Rok Počet PO

2001 7

2002 7

2003 13

2004 13

2005 13

2006 13

2007 12

2008 12

2009 12

2010 12

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Dalšími výdaji oboru kultury, které bych chtěla zmínit, jsou dotační programy, které přispívají k rozvoji kultury v kraji. Jedná se o dotaci na kulturní aktivity, dotaci na podporu aktivit profesionálních divadelních souborů, podporu regionální kulturní činnosti, zajištění 70

výkonu regionálních funkcí knihoven a podpora regenerace městských památkových rezervací. Tyto dotace se pohybují od 3 mil. Kč do 15 mil. Kč.

3.3.1.5. Výdaje odboru kancelář ředitele

Odbor kanceláře ředitele úřadu zabezpečuje chod úřadu. Podíl běţných výdajů odboru kancelář ředitele na celkových běţných výdajích kraje a celkových výdajích kraje v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 14 Podíl výdajů odboru kancelář ředitele na rozpočtu kraje

Podíl na výdajích

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Běžných Celkových

7,0 % 3,0 % 2,6 % 2,7 % 2,6 % 2,4 % 2,4 % 2,4 % 2,6 % 2,6 % 6,0 % 2,7 % 2,3 % 2,3 % 2,3 % 2,0 % 1,8 % 1,9 % 2,0 % 2,1 %

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Největším běţným výdajem odboru kancelář ředitele jsou náklady na platy zaměstnanců, které zahrnují jak samotné platy, tak povinné odvody na pojistné sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění. Graf č. 22 znázorňuje podíl výdajů na platy zaměstnanců na celkových výdajích kanceláře ředitele. Z grafu lze vyčíst kaţdoroční nárůst nákladů na platy, který je pravděpodobně způsoben nárůstem zaměstnanců ve sledovaných letech, jak ukazuje tabulka č. 15. Graf č. 23 znázorňuje sloţení výdajů na platy zaměstnanců.

71

Graf č. 22 Podíl výdajů na platy zaměstnanců úřadu na běžných výdajích odboru kancelář ředitele

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Graf č. 23 Složení výdajů na platy zaměstnanců

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

72

Tabulka č. 15 : Počet zaměstnanců krajského úřadu 2001 2002 2003 2004 2005 Rok Počet zaměstnanců KÚ k 184 267 407 431 428 31.12. Zdroj: Výroční zprávy Ústeckého kraje. Vlastní zpracování

2006 2007 2008 2009 2010 2011 430

456

467

484

498

504

Dalšími výdaji odboru kanceláře ředitele, které se kaţdoročně opakují, jsou výdaje na teplo a elektrickou energii, které dosahují kaţdoročně 2 - 3 mil. Kč, cestovné zaměstnanců v rámci sluţebních cest ve výši kolem 3 mil. Kč, školení zaměstnanců ve výši 1,5 mil. Kč, poštovné ve výši 2 mil. Kč, opravy ve výši 4 mil. Kč, nákup materiálu (kancelářské potřeby) ve výši kolem 3,5 mil. Kč.

3.3.2. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje tvoří ve sledovaném období maximálně 26 % výdajů z rozpočtu Ústeckého kraje. Graf č. 24 znázorňuje podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích Ústeckého kraje v letech 2001 – 2010. Všechny investiční výdaje na Krajském úřadě zajišťuje odbor investiční. Nejméně kapitálových výdajů měl Ústecký kraj při svém vzniku v roce 2001, kdy byl zcela závislý na účelových dotacích z jednotlivých ministerstev. Financování probíhalo formou programového financování ISPROFIN. Nejvíce prostředků bylo ve formě transferů do oblasti školství. Transfery odboru kanceláře ředitele představovaly prostředky na vybavení úřadu.

73

Graf č. 24 Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích Ústeckého kraje

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

V roce 2002 byl nejvýznamnější poloţkou kapitálových výdajů ISPROFIN pro Masarykovu nemocnici ve výši 116,343 mil. Kč, coţ představovalo 42 % všech investičních výdajů toho roku. Do oblasti školství šlo 60,540 mil. Kč na rekonstrukce budov škol. V roce 2003 dochází k 647 milionovému nárůstu oproti předcházejícímu roku a to díky investicím do zdravotnictví ve výši 368,527 mil. Kč, do školství ve výši 98,011 mil. Kč, do oblasti kultury ve výši 76,750 mil. Kč a do Průmyslové zóny Triangle ve výši 214, 454 mil. Kč. Stejně jako v roce předchozím, tvoří nejvýznamnější poloţku kapitálových výdajů roku 2004 investice do zdravotnictví ve výši 522,271 mil. Kč, který je z větší části určen na dostavbu Masarykovy nemocnice, na rekonstrukce a opravy ostatních nemocnic. V oblasti sociálních věcí se dostavovaly a rekonstruovaly areály, stavěly se čističky odpadních vod, nové rozvody ústředního topení ve výši 133,543 mil. Kč. V oblasti školství se investovalo ve výši 266,608 mil. Kč. Ústecký kraj v oblasti hospodářské strategie kraje proinvestoval v tomto roce 225,002 mil. Kč, na Průmyslové zóně Triangle. Největší poloţka byla sanace a demolice ve výši 203,943 mil., Kč na kterou dostal kraj dotaci z Ministerstva průmyslu a obchodu. Výdaje ostatních oblastí nepřesáhly 50 mil. Kč, tím nechci říci, ţe byly pro kraj nevýznamné. 74

V roce 2005 dochází k poklesu kapitálových výdajů o 21 % oproti předchozímu roku. Stejně jako v předchozím roce, je nejvíce prostředků z rozpočtu investic kraje určeno do oblasti zdravotnictví a to 364,630 mil. Kč, z toho 183,516 je určeno na dostavbu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a 32,5 mil Kč na radioterapeutický urychlovač pro nemocnici v Chomutově. Druhou oblastí kam Ústecký kraj investoval v roce 2005, byla oblast školství. Kapitálové výdaje do škol a školských zařízení přesáhly 250 mil. Kč. Největší akcí byla rekonstrukce budovy Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem ve výši 30,278 mil. Kč, přístavba šaten Gymnázia v Děčíně ve výši 26,481 mil. Kč, výstavba dílen SOŠ a SOU spojů a elektrotechniky v Ústí nad Labem ve výši 30,884 mil. Kč, rekonstrukce kuchyně OU a Praktické školy v Jirkově ve výši 22,879 mil. Kč. Ostatní akce v oblasti školství nepřesáhly 20 mil. Kč. V oblasti dopravy přesáhly investice 95 mil. Kč na stavby okruţních křiţovatek, rekonstrukcí silnic II. a III. třídy a mostů. Z fondu regionálního rozvoje investoval kraj 112,377 mil. Kč formou dotací SROP (viz odkaz č. 74). V roce 2006 vzrostly kapitálové výdaje o více jak 500 mil. Kč. Nejvíce investoval kraj do oblasti školství (401,695 mil. Kč). Některé akce pokračovaly z předchozího roku, jako například přístavba šaten Gymnázia Děčín ve výši 19,240 mil. Kč, výstavba dílen SOŠ a SOU spojů a elektrotechniky v Ústí nad Labem ve výši 38,389 mil. Kč. Nejvíce ukrojila z rozpočtu odboru investic do oblasti školství rekonstrukce SPŠ strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem částku 43.700 mil. Kč, dispoziční a interiérové úpravy DD, ZŠ praktické v Ţatci částku 38,624 mil. Kč a rekonstrukce jídelny Hotelové školy v Teplicích částku 36,916 mil. Kč. Druhou oblastí, která nejvíce investovala je oblast regionálního rozvoje ve výši 388,711 mil. Kč. Z fondu regionálního rozvoje v rámci programu SROP byl financován přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky ve výši 198,788 mil. Kč. Ostatní investice z oblasti regionálního rozvoje tvořily dotace menší dotace obcím, soukromým subjektům, ale i školám v Ústeckém kraji. V oblasti zdravotnictví se stejně jako v předchozích letech investovalo do dostavby Masarykovy nemocnice částkou 205,673 mil. Kč, coţ představuje 85 % investičních výdajů do oblasti zdravotnictví. Další oblastí, která překročila hranici 200 mil. Kč je oblast dopravy. Největší akcí oblasti dopravy byla akce – I/13 Most – nadjezd u RICO ve výši 108,015 mil. Kč a stavba silnice II/226 – Podbořany – Lubenec ve výši 35 mil. Kč. V oblasti investiční a hospodářské strategie kraj investoval do Průmyslové zóny Triangle částku 145,044 mil. Kč.

75

Rok 2007 byl rekordní, co do výše kapitálových výdajů za celou dobu fungování kraje. V tomto roce výše investic činila 3 157,080 mil. Kč. Výstavba komunikací a inţenýrských sítí v Průmyslové zóně Triangle stála Ústecký kraj v tomto roce 1 086,710 mil. Kč, coţ je 34 % všech investičních výdajů v tomto roce. Z oblasti dopravy byl investován Přivaděč k Průmyslové zóně Prosmyky D8-II/247 u Lovosic ve výši 290,597 mil. Kč., kdy Státní fond dopravní infrastruktury poskytl na tuto akci 270 mil. Kč. Z oblasti regionálního rozvoje z Programu SROP bylo hrazeno přemostění, okruţní křiţovatka II/247 a její napojení 511,724 mil. Kč. 101,105 investoval kraj do rekonstrukce silnice II/223 a II/224 Křímov – Vejprty. V oblasti školství byly realizovány akce, které jednotlivé nepřesáhly 20 mil. Kč, v souhrnu však tyto investice činily 219,231 mil. Kč. Rok 2008 zaznamenal oproti roku 2007 pokles o 327,534 mil. Kč. Nejvíce kapitálových prostředků kraj investoval do oblasti dopravy a to bez mála 800 mil. Kč., z toho 62 % tvořila stavba D8 – II/247 Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky. Na tuto akci dostal Ústecký kraj dotaci od Státního fondu dopravní infrastruktury. Z vlastních zdrojů hradil kraj rekonstrukci silnice II/261 Ústí nad Labem – Děčín ve výši 65,336 mil. Kč a poskytl dotaci Statutárnímu městu Ústí nad Labem ve výši 61 mil. Kč na revitalizaci městského centra. V tomto roce zastupitelé rozhodli o zvýšení základního kapitálu ve společnosti Krajská zdravotní, a.s. o 537,086 mil. Kč, která spadá pod ekonomickou oblast. Kapitálové výdaje odboru školství byly ve výši 441,455 mil. Kč. V tomto roce kraj provedl revitalizaci areálu SPŠ strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem za 55,306 mil. Kč, rekonstrukci budovy Gymnázia Jateční také v Ústí nad Labem za 34 mil. Kč, rozšíření sportovního areálu Gymnázia Teplice za 26,678 mil. Kč a další akce. Stejně jako v roce předchozím, pokračovala výstavba Průmyslové zóny Triangle, kraj zde investoval částku 248,059 mil. Kč do výstavy komunikací a inţenýrských sítí. Z oblasti kanceláře hejtmana byly hrazeny investiční dotace z Fondu hejtmana ve výši 129,628 mil. Kč. V roce 2009 činily kapitálové výdaje kraje 2 852,846 mil. Kč. Výdaje z oblasti regionálního rozvoje dosahovaly takřka 1 590 mil. Kč. Tyto prostředky byly pouţity na projekty ROP (viz odkaz č. 75). Kapitálové výdaje oblasti školství byly ve výši 327,560 mil. Kč. Největší akcí tohoto roku v oblasti školství byla rekonstrukce a dostavba Domova mládeţe VOŠ obalové techniky a SŠ Štětí ve výši 79,521 mil. Kč, stavba víceúčelového areálu SŠ technické Most – Velebudice ve výši 41,252 mil. Kč a stavba tělocvičny Hotelové školy Teplice ve výši 28,820 mil. Kč. Stejně jako roky před tím, byla oblast dopravy co do objemu vydaných prostředků 76

v popředí. Největší akcí, ve výši 260 mil. Kč, byla stavba D8 – II/247 Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky. V roce 2010 došlo k poklesu investičních výdajů o 390,283 mil. Kč. Oblast regionálního rozvoje vydala 41 % všech kapitálových výdajů kraje. V rámci projektu ROP bylo investováno 993,403 mil. Kč. Oblast dopravy investovala 177,700 mil. Kč, tak jako roky předtím, do D8 – II/247 Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky. Dalšími akcemi byly průtah Rumburkem ve výši 24,894 mil. Kč, stavba mostu Metal Trmice ve výši 56,473 mil. Kč, most v Očihově II/224 ve výši 46,883 mil. Kč. Významnou akcí oblasti sociální byla rekonstrukce Ústavu sociální péče Jiříkov ve výši 82,932 mil. Kč. Do škol a školských zařízení Ústecký kraj investoval 292,876 mil. Kč. V tomto roce došlo ke zvýšení základního kapitálu Krajské zdravotní, a. s. ve výši 252,618 mil. Kč.

77

3.4. Analýza vyrovnanosti hospodaření v letech 2001 – 2010

Fiskální nerovnováhu chápeme jako nesoulad mezi rozpočtovanými příjmy a rozpočtovanými výdaji v rámci stanoveného období. Pokud vezmeme v úvahu jeden rozpočtový rok, pak můţeme dojít ke třem moţným výsledkům hospodaření. V ideálním případě se sobě příjmy a výdaje rovnají. O ideálním případě však můţeme hovořit pouze v případě, ţe výdaje jsou vynakládány účelně a hospodárně.81 Tohoto stavu Ústecký kraj ve sledovaném období nedosáhl. V obou dalších případech dochází ke vzniku krátkodobé fiskální nerovnováhy. Ústecký kraj hospodařil ve sledovaných letech s rozpočty v objemu od 1 057 mil. Kč v roce 2001, kdy Ústecký kraj vznikl do 14 170 mil. Kč. Nejvyššího rozpočtu dosáhl Ústecký kraj v roce 2010. Graf č. 25 zobrazuje vývoj příjmů a výdajů ve sledovaných letech. Graf č. 25 Vývoj příjmů a výdajů Ústeckého kraje v tis. Kč

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

Mezi roky 2001 – 2003 hospodařil Ústecký kraj s přebytkovým rozpočtem. V následujícím roce bylo hospodaření kraje deficitní, coţ bylo způsobeno zvýšenými výdaji na činnost 81

ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv., Hospodaření krajské samosprávy, str. 121.

78

příspěvkových organizací v oblasti školství, mládeţe a tělovýchovy, sociálních věcí a zdravotnictví a dále pak na opravy silnic II. a III. třídy. Schodek, který v roce 2004 dosahoval výše 90,419 mil. Kč, byl plně kryt ze zůstatku hospodaření za rok 2003. V následujících třech letech tj. v roce 2005 – 2007, bylo hospodaření kraje přebytkové. V roce 2008 a 2009 hospodařil Ústecký kraj se záporným saldem, které bylo způsobeno předfinancováním projektů na podporu regionálního rozvoje, které jsou spolufinancované ze státního rozpočtu ČR a Evropské unie. Schodek byl vyrovnán zapojením klubového úvěru a částečným zapojením prostředků minulých let. V roce 2010 hospodařil kraj s kladným saldem ve výši 1 031 mil. Kč. Vývoj salda ve sledovaných letech zobrazuje graf č. 26.

Graf č. 26 Saldo příjmů a výdajů v letech

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování.

Pro lepší názornost uvádím ještě hodnoty celkových příjmů, výdajů a salda v letech 2001 – 2010 v tabulce č. 16.

79

Tabulka č. 16 Celkové příjmy, výdaje a saldo Ústeckého kraje v letech (v tis. Kč) Příjmy / Výdaje Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů

2001 1 056 998 1 052 163 4 835

2002 3 842 659 3 464 424 378 235

Příjmy / Výdaje Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů

2006 11 149 547 11 093 036 56 511

2007 12 790 589 12 485 820 304 769

2003 8 717 819 8 599 491 118 328

2004 9 034 582 9 125 001 -90 419

2005 10 038 020 9 768 840 269 180

2008 2009 12 868 387 11 952 109 13 170 694 13 451 124 -302 307 -1 499 015

2010 14 170 371 13 139 105 1 031 266

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

3.4.1. Bilance příjmů a výdajů V roce 2001 byl rozpočet i tok finančních prostředků anomální, neboť kraj byl takřka výhradně financován formou účelově vázaných dotací, které obdrţel od jednotlivých ministerstev. Jediné finance, které nebyly účelově vázány, byly příjmy z úroků. Vzniklý výsledek hospodaření ve výši 4,835 mil. Kč, obsahuje v převáţné míře dotace, které nebyly do konce roku profinancovány nebo převedeny organizacím zřízeným Ústeckým krajem. Tyto prostředky musel Ústecký kraj vrátit do státního rozpočtu v rámci finančního vypořádání za rok 2001. Vratky do státního rozpočtu činily 4,096 mil. Kč, tím zbyly Ústeckému kraji skutečné prostředky, ve výši 739 tisíc Kč, které byly částečně pouţity k přídělu do rezervních fondů příspěvkových organizací v oblasti sociální a částečně ke krytí rozpočtových výdajů v roce 2002. Saldo příjmů a výdajů za rok 2002 bylo ve výši 378,235 mil. Kč. Toto saldo se skládá ze zůstatku na účtech fondů ve výši 162,808 mil. Kč. V rámci finančního hospodaření bylo vráceno do státního rozpočtu 424 tisíc Kč z důvodu nedočerpání poskytnutých dotací. 20 mil. Kč bylo připraveno na převod do Fondu obnovy a 15 mil. Kč do Fondu regionálního rozvoje,

které

byly

převedeny

v lednu

následujícího

roku.

Na

základě

zákona

č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu byl převeden zůstatek dotace ve výši 4,584 mil. Kč do následujícího roku. Přebytek k rozdělení byl v roce 2002 ve výši 175,419 mil. Kč.

80

Saldo příjmů a výdajů za rok 2003 představuje částku 118,328 mil. Kč. Pro zjištění disponibilních finančních prostředků je nutné vyčlenit ze zůstatku na bankovních účtech k 31. 12. 2003 částku 27,629 mil. Kč, kterou bylo nutné vrátit do státního rozpočtu z důvodu nevyčerpání účelových dotací do konce roku, částku 18,579 mil. Kč, která se skládá z dotací, jeţ byly na základě zákona č. 457/2003 Sb., převedeny do roku 2004, částku 66,243 mil. Kč – coţ jsou finanční prostředky na účtech fondů Ústeckého kraje a částku 39,1 mil. Kč, která byla na základě usnesení zastupitelstva připravena na převod do Fondu regionálního rozvoje v lednu 2004. Přebytek finančních prostředků k rozdělení byl v roce 2003 ve výši 349,847 mil. Kč. V roce 2004 saldo příjmů a výdajů tvoří deficit ve výši 90,419 mil. Kč. Pro zjištění prostředků k pouţití pro rok 2005 musíme ze zůstatku na bankovních účtech kraje odečíst vratky nevyčerpaných účelových dotací do státního rozpočtu ve výši částku 16,476 mil. Kč, účelové dotace ve výši 20,988 mil. Kč, které na základě § 2 zákona č. 675/2004 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 byly převedeny do roku 2005, zůstatky financí na účtech fondů ve výši 179,365 mil. Kč a prostředky ve výši 21,184 mil. Kč, které byly připraveny jako příděly do fondů kraje. Ústecký kraj měl k 31. 12. 2004 finanční prostředky k rozdělení ve výši 173,066 mil. Kč Saldo příjmů a výdajů v roce 2005 bylo ve výši 269,180 mil. Kč. Pro zjištění disponibilních finančních prostředků je nutné vyčlenit ze zůstatku na bankovních účtech k 31. 12. 2005 částku 2,527 mil. Kč, kterou bylo nutné vrátit do státního rozpočtu z důvodu nevyčerpání účelových dotací do konce roku, částku 15,425 mil. Kč, která se skládá z dotací, jejichţ čerpání přechází do roku 2006, částku 285,425 mil. Kč – coţ jsou finanční prostředky na účtech fondů Ústeckého kraje a částku na úhradu závazků vůči dodavatelům za sluţby, zboţí a práce provedené v roce 2005 a hrazené na základě došlých faktur začátkem roku 2006 ve výši 124,022 mil. Kč. Přebytek finančních prostředků k rozdělení byl v roce 2005 ve výši 102,915 mil. Kč. V roce 2006 saldo příjmů a výdajů tvoří přebytek ve výši 56,511 mil. Kč. Pro zjištění prostředků k pouţití pro rok 2007 musíme ze zůstatku na bankovních účtech kraje odečíst vratky nevyčerpaných účelových dotací do státního rozpočtu ve výši částku 2,978 mil. Kč, účelové dotace ve výši 20,697mil. Kč, které byly převedeny do roku 2007, zůstatky finančních prostředků na účtech fondů ve výši 353,621mil. Kč, finanční dar od Severočeských dolů, a.s. ve výši 25 mil. Kč, který je vázán smlouvou k pouţití na 81

rekonstrukci domova mládeţe SOŠ sluţeb a SOU Kadaň a částku 2,188 mil. Kč, která byla vyčleněna na úhradu závazků vůči dodavatelům v roce 2007. Ústecký kraj měl na konci roku 2006 finanční prostředky k rozdělení ve výši 378,570 mil. Kč. V roce 2007 tvoří saldo příjmů a výdajů přebytek ve výši 304,769 mil. Kč. Pro zjištění disponibilních prostředků musíme od částky 1 339,317 mil. Kč, coţ je zůstatek na bankovních účtech k 31. 12. 2007 odečíst zůstatky finančních prostředků na fondech ve výši 374,053 mil. Kč, vratky nevyčerpaných dotací ve výši 432 tisíc Kč, účelové prostředky, u kterých čerpání přechází do roku 2008 ve výši 20,334 mil. Kč a částku 473,152 mil. Kč, která nebyla do konce roku 2007 profinancována a byla předběţně zapojena do rozpočtu 2008. Finanční prostředky k rozdělení na konci roku 2007 představovaly částku 471,418 mil. Kč. Saldo příjmů a výdajů za rok 2008 představuje schodek ve výši 302,307 mil. Kč. Pro zjištění disponibilních finančních prostředků je nutné vyčlenit ze zůstatku na bankovních účtech k 31. 12. 2008 částku 27471 tisíc Kč, kterou bylo nutné vrátit do státního rozpočtu z důvodu nevyčerpání účelových dotací do konce roku, částku 140,950 mil. Kč, která se skládá z účelových dotací, které jsou převedeny do roku 2009, zůstatky finančních prostředků na účtech fondů ve výši 392,922 mil. Kč a částku 558,529 mil. Kč, která je vyčleněna na úhradu závazků v roce 2009. Finanční prostředky k rozdělení byly k 31. 12. 2008 ve výši 66,260 mil. Kč. V roce 2009 saldo příjmů a výdajů tvoří deficit ve výši 1 499,015 mil. Kč. Pro zjištění prostředků k pouţití pro rok 2010 musíme ze zůstatku na bankovních účtech kraje 31. 12. odečíst vratky nevyčerpaných účelových dotací do státního rozpočtu ve výši částku 858 tisíc Kč, účelové dotace ve výši 245,872 mil. Kč, jejichţ čerpání přechází do roku 2010, zůstatky finančních prostředků na účtech fondů ve výši 187,170 mil. Kč, zapojení povinné rezervy ve výši 39,065 mil. Kč v souvislosti s vypořádáním práv a povinností vyplývajících z obchodu Hitachi Home Electronics, s. r. o. Ústecký kraj měl k 31. 12. 2009 finanční prostředky k rozdělení ve výši 150,165 mil. Kč Saldo příjmů a výdajů představovalo na konci roku 2010 přebytek ve výši 1 031,266 mil. Kč. Pro zjištění disponibilních prostředků musíme vyčlenit částku 211,425 mil. Kč, která představuje zůstatek na účtech fondů, částku 184,375 mil. Kč, jejíţ čerpání přechází do roku 2011 a je účelově vázaná, vratky nevyčerpaných dotací, které kraj musí vrátit do státního rozpočtu ve výši 1,50 mil. Kč, stejně jako v předchozím roce zapojení povinné rezervy ve výši 39,094 mil. Kč a finanční prostředky ve výši 15,728 mil. Kč, které jsou vyčleněny na 82

úhradu závazků v roce 2011. Přebytek finančních prostředků k rozdělení na konci roku 2010 činil 152,325 mil. Kč.

Graf č. 27 Stav finančních prostředků na bankovních účtech k 31. 12.

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

Z grafu č. 27 se můţe zdát, ţe Ústeckému kraji zůstává značné mnoţství finančních prostředků na bankovních účtech, a přesto ještě vyuţívá bankovních úvěrů k získání dalších finančních prostředků. Z údajů v tabulce č. 17 je ale vidět, ţe z konečného zůstatku financí na bankovních účtech ke konci roku zbývá k dalšímu rozdělení pouze část.

83

Tabulka č. 17 Finanční prostředky na bankovních účtech a finanční prostředky k rozdělení Rok

2001

Stav finančních prostředků na bankovních účtech k 31.12. (v tis. Kč)

2002

2003

2004

2005

4 835

383 070

501 398

410 979

680 159

0

175 419

349 847

173 066

102 915

0%

45 %

70 %

42 %

15 %

Finanční prostředky k rozdělení (v tis. Kč) Finanční prostředky k rozdělení (v %)

Rok

2006

Stav finančních prostředků na bankovních účtech k 31.12. (v tis. Kč)

753 087

1 339 317

Finanční prostředky k rozdělení (v tis. Kč)

378 570 50 %

Finanční prostředky k rozdělení (v %)

2007

2008

2009

2010

1 159 132

911 844

603 998

471 418

66 260

150 165

152 325

35 %

6%

16 %

25 %

Zdroj: Závěrečné účty Ústeckého kraje za roky 2001 aţ 2010. Vlastní zpracování

3.4.2. Úvěry Ústeckého kraje

Ústecký kraj řešil existenci fiskální nerovnováhy v podobě deficitu zafinancováním výdajů, které neměl pokryté rozpočtovými příjmy přijetím úvěrů. Tyto půjčené prostředky s sebou nesou i určitou cenu ve formě úroku. Ve sledovaném období čerpá nebo jiţ pouze splácí Ústecký kraj čtyři úvěry, tři u České spořitelny, a. s. a jeden kombinovaný u České spořitelny, a. s. a Komerční banky, a. s. Výše jednotlivých úvěrů spolu s čerpáním, splátkami, úroky a zůstatkem ke splacení k 31. 12. 2010 zachycuje tabulka č. 18.

84

Tabulka č. 18 Úvěry Ústeckého kraje (v tis. Kč) stav do 31. 12. 2010 čerpání celkem

splátka celkem

3 920 000

2 652 604

2 319 760

66 432

332 844

700 000

700 000

560 000

33 120

140 000

2 500 000 *)

1 836 892

1 755 488

33 272

81 404

2010 - 2011

20 000 *)

9 865

4 272

28

5 593

Úvěr 2010 - 2011

700 000

105 847

0

12

105 847

úvěr Celkem Úvěr 2006 - 2008

celková výše úvěru

úroky celkem

zůstatek ke splacení

Klubový úvěr (úvěrový rámec) 2009 - 2011 Úvěrová linka pro oblast školství

*) jde o okamţitou výši, nikoliv celkovou

Zdroj: Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2010 – VI přehled úvěrů Ústeckého kraje.

Úvěr čerpaný v letech 2006 – 2008 ve výši 700 mil. Kč s rovnoměrnými splátkami jistiny ve výši 140 mil. Kč ročně byl pouţit na devět investičních akcí odboru dopravy ve výši 426,914 mil. Kč, na opravu silnic II. a III. třídy ve výši 254,200 mil. Kč a jednu investiční akci v oblasti zdravotnictví ve výši 18,886 mil. Kč. Tento úvěr má být splacen do 31. 12. 2011.82 Klubový úvěr (úvěrový rámec), který je poskytnut na období 2009 – 2011 do maximální okamţité výše 2 500 mil. Kč. Je určen na pokrytí potřeb Ústeckého kraje souvisejících s předfinancováním výdajů na realizaci konkrétních projektů, které budou následně uhrazeny kraji z prostředků státního rozpočtu ČR a Evropské unie, zejména projektů Regionálního operačního programu Severozápad. Splatnost klubového úvěru je 31. 12. 2013 a splátky se odvíjejí od obdrţených dotací ze státního rozpočtu a Evropské unie, tj. poté co kraj tyto dotace obdrţí, je povinen jimi splatit jistinu úvěru.83 Úvěrová linka pro oblast školství s dobou čerpání v roce 2010 – 2012 do okamţité výše 20 mil. Kč s dobou splacení do 30. 6. 2012. Pouţití úvěru je určeno výhradně na zajištění předfinancování příspěvkových organizací zřízených v oblasti školství v rámci Globálního grantu Ústeckého kraje Operačního programu pro vzdělávání a konkurenceschopnost.

82

83

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2008. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2010.

85

Úvěr čerpaný v letech 2010 – 2011 ve výši 700 mil. Kč s rovnoměrnými splátkami jistiny ve výši 140 mil. Kč ročně a dobou splatnosti 31. 12. 2016. Zastupitelstvo kraje schválilo pouţití úvěru na financování investičních potřeb kraje v letech 2010 a 2011, na odstranění povodňových škod a na spolufinancování projektů v rámci regionálních operačních programů.

86

ZÁVĚR

Cílem diplomové práce na téma „Rozpočtové hospodaření vyšších územních samosprávných celků“ bylo analyzovat, popsat a zhodnotit rozpočtové hospodaření Ústeckého kraje v letech 2001 aţ 2010 pomocí analýzy příjmů, výdajů a vyrovnanosti hospodaření, přiblíţit veřejnosti, na jakém principu kraj hospodaří a v případě nepříznivého vývoje hospodaření doporučit úsporná opatření. Ústecký kraj jako vyšší územně samosprávný celek disponuje vlastním majetkem a hospodaří podle rozpočtu příjmů a výdajů s vyuţitím vlastních peněţních fondů. Na kalendářní rok sestavuje rozpočet, který schvaluje zastupitelstvo kraje. Při sestavování rozpočtu musí dodrţovat jednotnou klasifikaci příjmů a výdajů, kterou je rozpočtová skladba. Ve sledovaném období (2001 aţ 2010) hospodařil Ústecký kraj s rozpočty v objemu od 1 057 mil. Kč v roce 2001, kdy Ústecký kraj vznikl do 14 170 mil. Kč v roce 2010. Mezi roky 2001 – 2003 hospodařil Ústecký kraj s rozpočtem, který byl přebytkový. V roce 2001 byl rozpočet i tok finančních prostředků výjimečný, neboť kraj byl téměř výhradně financován formou účelově vázaných dotací, které obdrţel od jednotlivých ministerstev. V roce 2004 bylo hospodaření kraje deficitní, coţ bylo způsobeno zvýšenými výdaji na činnost příspěvkových organizací a dále pak na opravy silnic II. a III. třídy. Schodek v tomto roce dosahoval výše 90,419 mil. Kč, byl plně pokryt ze zůstatku hospodaření za rok 2003. V následujících třech letech tj. od roku 2005 do roku 2007, bylo hospodaření kraje přebytkové. V dalších dvou letech (2008 a 2009) hospodařil Ústecký kraj se záporným saldem, které bylo způsobeno předfinancováním projektů na podporu regionálního rozvoje, které jsou spolufinancované ze státního rozpočtu ČR a Evropské unie. Schodek byl vyrovnán zapojením klubového úvěru a částečným zapojením prostředků minulých let. V roce 2010 hospodařil kraj s kladným saldem ve výši 1 031 mil. Kč, a to díky dotacím od Regionální rady regionu Soudrţnosti Severozápad, které kraj obdrţel na projekty financované ze státního rozpočtu a Evropské unie, kterými umořil část dluhu kraje, především na splátky klubového úvěru pouţitého na předfinancování projektů spolufinancovaných státním rozpočtem a Evropskou unií. Nejvýznamnější poloţkou příjmové strany rozpočtu jsou přijaté dotace, jejichţ objem představuje více jak 61 % celkových příjmů Ústeckého kraje, kdy z velké části převládají 87

dotace neinvestiční. V roce 2001 se účelově vázané dotace poskytnuté jednotlivými ministerstvy, staly hlavním příjmem Ústeckého kraje. Další důleţitou poloţkou příjmů jsou daňové příjmy. Nejvýznamnější poloţkou daňových příjmů tvoří výnosy sdílených daní. Daňové příjmy zaznamenávají stabilní růst, aţ do roku 2008, kdy vinou hospodářské krize došlo k poklesu výnosu sdílených daní. K výraznému zvýšení došlo v roce 2005, kdy novelou zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní územních samosprávných celků a některým státním fondům se zvýšil výnos sdílených daní pro kraje z 3,1 % na 8,92 %. V úhrnu tvoří přijaté dotace a daňové příjmy většinou více jak 93 % celkových příjmů. Nejmenší poloţku ve sledovaných letech tvoří kapitálové příjmy (kromě roku 2004, kdy nejniţší hodnotu vykazovaly nedaňové příjmy). Na výdajové straně rozpočtu převládají běţné výdaje nad kapitálovými o více jak ¾. Nejvyšší výdaje jsou vynakládány v oblasti sluţeb pro obyvatelstvo, a to zejména v oblasti školství, dopravy, sociálních a zdravotních sluţeb. Největší objem rozpočtovaných prostředků poskytne odbor školství, mládeţe a tělovýchovy, a to více jak polovinu všech výdajů a více jak 66 % běţných výdajů, díky transferům z Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy na mzdové náklady pedagogických a nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení a předškolních zařízení. Druhým největším odborem, který ukrojí z krajských finančních prostředků je odbor dopravy. V současné době je převáţná většina výdajů odboru dopravy hrazena z vlastních zdrojů. Více jak polovina je vydána na zajištění dopravní obsluţnosti v kraji. Dalšími odbory v pořadí výdajů jsou pak odbor sociálních věcí a zdravotnictví a odbor kultury a památkové péče, které zajišťují převáţně chod příspěvkových organizací. Podíl těchto odborů nepřevyšuje 10 % z rozpočtu kraje. Posledním analyzovaným odborem je odbor kanceláře ředitele, který zajišťuje chod úřadu. Největším výdajem odboru kancelář ředitele jsou náklady na platy zaměstnanců. Ostatní odbory mají na výdajové straně rozpočtu malý význam, proto jsem se jejich rozborem nezabývala. Čímţ není řečeno, ţe by jejich výdaje nebyly důleţité. Přestoţe hospodaření Ústeckého kraje za sledované období vykazovalo dobré hospodářské výsledky, jak potvrdil i rating Ústeckého kraje, který si nechal kraj udělat ratingovou agenturou Moody´s Investors Service a bylo mu uděleno hodnocení národního ratingu Aa1.cz, současná hospodářská recese však ukazuje, ţe ekonomika v několika příštích letech bude spíše stagnovat, je třeba se zaměřit na úspory ve výdajích, zejména pak na rozloţení plánovaných investic na delší časové období. Výsledkem by měla být celková optimalizace 88

vykonávaných agend a činností, spočívající v plošném sníţení výdajů finančních prostředků všech odborů krajského úřadu, včetně úspor při realizaci veřejných zakázek. K tomu schválit zastupitelstvem kraje transparentní strategický střednědobý (dlouhodobý) výdajový rámec, který by stanovil výhled výdajů jednotlivých odborů na delší časové období, které nebudou dodatečně významnou měrou měněny (vyjma situací, kdyby došlo k nějakému dramatickému vývoji veřejných financí, např. neočekávané inflace, přísunu mimořádných dotací z Evropské unie, apod.). Rizikem však můţe být, ţe při změně politické reprezentace kraje nebude výdajový rámec dodrţen, neboť kaţdá politická strana můţe mít jiný pohled na priority výdajů kraje. Při dlouhodobém výrazném propadu veřejných financí a celospolečenském tlaku na další úspory ve veřejné správě by bylo moţné na úrovni krajských samospráv uvaţovat o jejich optimalizaci, například sníţením jejich počtu ze 14 na 8 krajů (s ponecháním hlavního města Prahy jako samostatného samosprávného územního celku). Efektivní by bylo rozčlenění krajských samospráv podle regionů soudrţnosti (dnes se skládají z jednoho či více krajů), které musela zavést Česká republika pro účely efektivního získávání prostředků z EU, neboť evropská kohezní politika je z největší části směrována do regionů s počtem obyvatel mezi 800 tisíci aţ 3 miliony. V úvodu diplomové práce jsem vyslovila dvě hypotézy. K vyhodnocení první hypotézy: Hypotéza souhlasí, hospodářská krize se projevila na hospodaření Ústeckého kraje, i kdyţ ne v takové míře jako na centrální úrovni, a to z toho důvodu, ţe daňové příjmy zde tvoří menší část celkových příjmů, nejdůleţitějším příjmem jsou dotace. Následkem ekonomické recese došlo k propadu daňových příjmů o 508,430 mil. Kč mezi roky 2008 a 2009. Nejvíce poklesl výnos daně z příjmu právnických osob, a to takřka o 400 mil. Kč, coţ je bezmála o 30 %, oproti roku 2008. Ostatní výnosy daní zaznamenaly pokles, ale pouze o 8 % výnos daně z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty pouze o 1 % ve srovnání s předchozím rokem. Ústecký kraj byl nucen omezit běţné výdaje a odsunul některé investiční výdaje do příštích období. Vyhodnocení druhé hypotézy: Hypotéza se potvrdila. Většina finančních prostředků určených pro Ústecký kraj, kdy je předem stanoven účel, a tudíţ o nich nemůţe kraj rozhodovat, tvoří více jak 60 %. V roce 2001 to bylo dokonce 99 %, v letech 2002 – 2004 to bylo více jak 71 % a v následujících letech se tato hranice pohybuje od 61 % do 65 %. Jedná se z velké části o prostředky plynoucí příspěvkovým organizacím a organizačním sloţkám kraje dotačním

89

vztahem z kapitol jednotlivých ministerstev. Kraj je zde pouze ve vztahu jakéhosi zprostředkovatele. Výdajová stránka rozpočtu Ústeckého kraje je tak značně omezena.

90

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie:

1. BAKEŠ, Milan a kolektiv. Finanční právo. 3. aktualizované vydání. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2003. 721 s. ISBN 80-7179-667-0. 2.

BAKOŠ, Eduard; ŠELEŠÉVSKÝ Jan; ŠPAČEK, David a kol. Vybrané přístupy, metody a nástroje managementu regionální a místní správy a jejich kontext. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 216 s. ISBN 978-80-210-4698-6.

3. GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Linde, a.s., 2009. 335 s. ISBN 978-80-7201-745-4. 4. HÁČIK, Vladimír; MIŠČÍKOVÁ, Alena. Finančná a menová telia a politika. Prvé vydanie. Bratislava : Rektorát Vysokej školy ekonomickej – Národohospodárska fakulta, 1991. 233 s. ISBN 80-225-0288-X. 5. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. 1. vydání. PUBLISHING, a.s., 1996. 182 s. ISBN 80-7187-050-1.

Praha: VICTORIA

6. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha : EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0. 7. HAMERNÍKOVÁ, Bojka; KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance – cvičebnice. Praha : EUROLEX BOHEMIA, 2000. 131. s. ISBN 80-86432-01-7. 8. HARASIMOVÁ, Soňa. Marketing ve veřejné správě. 1. vydání. Opava : OPTYS. spol. s.r.o., 2009. 109 s. ISBN 978-80-85819-74-8. 9. HLAČINA, Tibor. Veřejné finance. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2004. 76 s. ISBN 80-7314-040-3. 10. JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ISBN 80-210-3583-8. 11. LACINA, Karel. Evropská veřejná správa. 1. vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2004. 85 s. ISBN 80-86754-10-3. 91

12. MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. 1. vydání. Praha : Nakladatelství ORAC, s.r.o., 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1. 13. MARKOVÁ, Hana; BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. Praha : C. H. Beck, 2007. 248 s. ISBN 978-80-7179-551-3. 14. MELION, Miroslav. Finance územních samospráv. Hradec Králové : E. I. A. – Ekonomická a informační agentura, 2000. 213 s. ISBN 80-85490-79-X. 15. NAHODIL, František a kolektiv. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380162-5. 16. OCHRANA, František; PAVEL, Jan; VÍTEK, Leoš a kolektiv. Veřejný sektor a veřejné finance – Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 261 s. ISBN 978-80-247-3228-2. 17. PAVLÁSEK, Vlastimil; KUNEŠOVÁ, Hana; HEJDUKOVÁ, Pavlína. Veřejné finance a daně. 2. aktualizované vydání. Plzeň : NAVA – Nakladatelská a vydavatelská agentura, 2009. 224 s. ISBN 978-80-7211-329-3. 18. PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územní samosprávy. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 238 s. ISBN 978-80-210-4511-8. 19. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. 3. přepracované vydání. Praha : Nakladatelství ASPI, a.s., 2005. 527 s. ISBN 80-7357-049-1. 20. PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vydání. Praha : Nakladatelství ASPI Publishing, a.s., 2002. 441 s. ISBN 80-86395-219. 21. POMAHAČ, Richard; WIEDEMANNOVÁ, Marie. Veřejná správa a evropská právní integrace. 1. vydání. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2002. 111 s. ISBN 80-245-0310-7. 22. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů – teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 23. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Hospodaření krajské samosprávy. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 200 s. ISBN 978-80-210-5423-3.

92

24. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Management veřejných financí krajské samosprávy. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 160 s. ISBN 978-80-210-5096-9. 25. ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr. Financování podnikatelských subjektů – teorie pro praxi. 1. Vydání. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400117-8. 26. VESELÝ, Arnošt; NEKOLA, Martin. Analýza a tvorba veřejných politik – přístupy, metody a praxe. 1. vydání. Praha : Sociologické nakladatelství, 2007. 407 s. ISBN 978-80-86429-75-5. 27. ŢEHROVÁ, Jana; PFEIFEROVÁ, Daniela. Finance municipalit. 1. vydání - dotisk. Praha : Česká zemědělská univerzita – provozně ekonomická fakulta, 2006. 124 s. ISBN 978-80-213-1418-4.

Právní předpisy

28. Česko. Vyhláška č. 388 ze dne 15. srpna 2002, o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 138, s. 7818 – 7883. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb138-02.pdf >. 29. Česko. Vyhláška č. 323 ze dne 2. července 2002, o rozpočtové skladbě. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 118, s. 6909 – 6966. Dostupný z WWW:
>. 30. Česko. Vyhláška č. 449 ze dne 11. prosince 2009, o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudrţnosti. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 144, s. 7374 – 7422. Dostupný z WWW: .

93

31. Česko. Zákon č. 1/1993 ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky. In Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 1, s. 1 – 15. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1993/sb01-93.pdf > 32. Česko. Zákon č. 347 ze dne 31. prosince 1997, o vytvoření vyšších územních

samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In Sbírka zákonů České republiky. 1997, částka 114, s. 7018. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1997/sb114-97.pdf > 33. Česko. Zákon č. 129 ze dne 12. dubna 2000, o krajích. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s. 1765 – 1782. Dostupný z WWW: . 34. Česko. Zákon č. 157 ze dne 18. května 2000, o přechodu věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 49, s. 2331 - 2344. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb049-00.pdf >. 35. Česko. Zákon č. 218 ze dne 27. června 2000, o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, s. 3104 – 3128. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb065-00.pdf >. 36. Česko. Zákon č. 243 ze dne 29. června 2000, o rozpočtovém určení výnosů některých daní územních samosprávných celků a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3513 – 3515. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb073-00.pdf >. 37. Česko. Zákon č. 250 ze dne 7. července 2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3557 – 3567. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb073-00.pdf >. 38. Česko. Zákon č. 491 ze dne 5. prosince 2000, o státním rozpočtu na rok 2001. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 142, s. 7697 – 7856. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb142-00p.pdf >. 39. Česko. Zákon č. 490 ze dne 18. prosince 2001, o státním rozpočtu na rok 2002. In Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 177, s. 10818 – 10999. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2001/sb177-01.pdf >. 94

40. Česko. Zákon č. 579 ze dne 17. prosince 2002, o státním rozpočtu na rok 2003. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 197, s. 11705 – 11832. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb197-02.pdf >. 41. Česko. Zákon č. 457 ze dne 3. prosince 2003, o státním rozpočtu na rok 2004. In Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 151, s. 7458 – 7577. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2003/sb151-03.pdf >. 42. Česko. Zákon č. 561 ze dne 10. listopadu 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 190, s. 10262 – 10324. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb190-04.pdf >. 43. Česko. Zákon č. 675 ze dne 15. prosince 2004, o státním rozpočtu na rok 2005. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 230, s. 12046 – 12175. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb230-04.pdf >. 44. Česko. Zákon č. 543 ze dne 2. prosince 2005, o státním rozpočtu na rok 2006. In Sbírka zákonů České republiky. 2005, částka 185, s. 10574 – 10701. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb185-05.pdf >.

45. Česko. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006, o sociálních sluţbách. In Sbírka zákonů České republiky. 2005, částka 37, s. 1257 – 1289. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb037-06.pdf >. 46. Česko. Zákon č. 622 ze dne 13. prosince 2006, o státním rozpočtu na rok 2007. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 195, s. 8402 – 8543. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb195-06.pdf >. 47. Česko. Zákon č. 360 ze dne 5. prosince 2007, o státním rozpočtu na rok 2008. In Sbírka zákonů České republiky. 2007, částka 110, s. 4943 – 5082. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2007/sb110-07.pdf >. 48. Česko. Zákon č. 475 ze dne 10. prosince 2008, o státním rozpočtu na rok 2009. In Sbírka zákonů České republiky. 2008, částka 152, s. 8050 – 8197. Dostupný z WWW: .

49. Česko. Zákon č. 487 ze dne 9. prosince 2009, o státním rozpočtu na rok 2010. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 154, s. 8406 – 8553. Dostupný z WWW:
zakonu/SearchResult.aspx?q=487/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

>. 50. Česko. Zákon č. 433 ze dne 15. prosince 2010, o státním rozpočtu na rok 2011. In Sbírka zákonů České republiky. 2010, částka 150, s. 5634 – 5775. Dostupný z WWW:
>. 51. Česko. Zákon č. 455 ze dne 14. prosince 2011, o státním rozpočtu na rok 2012. In Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 156, s. 5922 – 6057. Dostupný z WWW:
>.

Elektronické prameny 52. Oficiální webové stránky Českého statistického úřadu. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/ >. 53. Oficiální webové stránky Jihočeského kraje. Dostupný z WWW: < http://www.krajjihocesky.cz/ >. 54. Oficiální webové stránky Ministerstva financí České republiky. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/ >. 55. Oficiální webové stránky Ministerstva vnitra České republiky. Dostupný z WWW: < http://www.mvcr.cz/ >. 56. Oficiální webové stránky Ústeckého kraje. Dostupný z WWW: < http://www.kr-ustecky.cz/ >.

96

Interní materiály Ústeckého kraje 57. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2001 58. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2002 59. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2003 60. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2004 61. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2005 62. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2006 63. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2007 64. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2008 65. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2009 66. Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2010 67. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2002 68. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2003 69. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2004 70. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2005 71. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2006 72. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2007 73. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2008 74. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2009 75. Výkaz pro plnění rozpočtu Ústeckého kraje k 31. 12. 2010 76. Výroční zpráva Ústeckého kraje za rok 2010 97

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního výnosu daně................................................................................................................. 34 Tabulka č. 2: Souhrnné údaje o dluhu krajů ..................................................................................... 39 Tabulka č. 3: Počet obyvatel Ústeckého kraje k 31. 12. V letech 2001 - 2010 ................................. 44 Tabulka č. 4: Rozpočtové příjmy Ústeckého kraje ........................................................................... 46 Tabulka č. 5: Daňové příjmy Ústeckého kraje .......................................................................... 47 - 48 Tabulka č. 6: Struktura výdajů Ústeckého kraje ............................................................................... 59 Tabulka č. 7: Podíl výdajů odboru školství na rozpočtu kraje .......................................................... 61 Tabulka č. 8: Počet příspěvkových organizací odboru školství ........................................................ 63 Tabulka č. 9: Podíl výdajů odboru dopravy na rozpočtu kraje ......................................................... 64 Tabulka č. 10: Podíl výdajů odboru sociálních věcí a zdravotnictví................................................. 67 Tabulka č. 11: Počet příspěvkových organizací odboru sociálních věcí a zdravotnictví .................. 68 Tabulka č. 12: Podíl výdajů odboru kultury na rozpočtu kraje ......................................................... 69 Tabulka č. 13: Počet příspěvkových organizací odboru kultury ....................................................... 70 Tabulka č. 14: Podíl výdajů odboru kancelář ředitele na rozpočtu kraje .......................................... 71 Tabulka č. 15: Počet zaměstnanců krajského úřadu .......................................................................... 73 Tabulka č. 16: Celkové příjmy, výdaje a saldo Ústeckého kraje ...................................................... 80 Tabulka č. 17: Finanční prostředky na bankovních účtech a finanční prostředky k rozdělení ......... 84 Tabulka č. 18: Úvěry Ústeckého kraje .............................................................................................. 85

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1: Příjmy rozpočtu kraje ................................................................................................. 32 Obrázek č. 2: Typy dotací ................................................................................................................. 35 Obrázek č. 3: Administrativní členění Ústeckého kraje .................................................................... 43 Obrázek č. 4: Sloţení zastupitelstva kraje v současném volebním období (2008 – 2012)...............44

98

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Pouţitá metoda rozpočtování ............................................................................................ 25 Graf č. 2: Vývoj příjmů Ústeckého kraje .......................................................................................... 45 Graf č. 3: Struktura příjmů Ústeckého kraje ..................................................................................... 46 Graf č. 4: Vývoj daňových příjmů Ústeckého kraje.......................................................................... 48 Graf č. 5: Struktura daňových příjmů Ústeckého kraje ..................................................................... 49 Graf č. 6: Vývoj kapitálových příjmů Ústeckého kraje .................................................................... 51 Graf č. 7: Struktura kapitálových příjmů Ústeckého kraje................................................................ 52 Graf č. 8: Podíl přijatých dotací na celkových příjmech Ústeckého kraje ........................................ 53 Graf č. 9: Vývoj přijatých dotací Ústeckého kraje ............................................................................ 54 Graf č. 10: Struktura přijatých dotací Ústeckého kraje ..................................................................... 54 Graf č. 11: Vývoj příspěvku na výkon státní správy pro Ústecký kraj ............................................. 55 Graf č. 12: Podíl přímých nákladů na vzdělání obecního a krajského školství na přijatých dotacích celkem ............................................................................................................... 56 Graf č. 13: Vývoj výdajů Ústeckého kraje ........................................................................................ 58 Graf č. 14: Struktura výdajů Ústeckého kraje ................................................................................... 59 Graf č. 15: Podíl běţných výdajů na celkových výdajích Ústeckého kraje ...................................... 60 Graf č. 16: Podíl přímých nákladů na vzdělání obecního a krajského školství na celkových výdajích odboru školství ................................................................................................. 62 Graf č. 17: Podíl výdajů na dopravní obsluţnost na výdajích odboru dopravy ................................ 65 Graf č. 18: Vývoj výdajů odboru dopravy ........................................................................................ 66 Graf č. 19: Struktura výdajů odboru dopravy ................................................................................... 66 Graf č. 20: Podíl příspěvku na provoz příspěvkovým organizacím na celkových výdajích odboru sociálních věcí a zdravotnictví ............................................................................ 68 Graf č. 21: Podíl příspěvku na provoz příspěvkovým organizacím na celkových výdajích odboru kultury ................................................................................................................. 70 Graf č. 22: Podíl výdajů na platy zaměstnanců na výdajích odboru kancelář ředitele ...................... 72 Graf č. 23: Sloţení výdajů na platy zaměstnanců ............................................................................. 72 Graf č. 24: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích Ústeckého kraje ............................... 74 Graf č. 25: Vývoj příjmů a výdajů Ústeckého kraje ......................................................................... 78 Graf č. 26: Saldo příjmů a výdajů Ústeckého kraje .......................................................................... 79 Graf č. 27: Stav finančních prostředků na bankovních účtech k 31. 12. ........................................... 83

99

SEZNAM ZKRATEK

DD

Dětský domov

ROP

Regionální operační program

SOŠ

Střední odborná škola

SOU

Střední odborné učiliště

SPŠ

Střední průmyslová škola

SROP

Společný regionální operační program

SÚS

Správa a údrţba silnic

ÚK

Ústecký kraj

VOŠ

Vyšší odborná škola

ZŠ

Základní škola

100

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Model rozpočtové soustavy ČR ............................................................................. 102 Příloha č. 2: Seznam odborů Krajského úřadu Ústeckého kraje .............................................. 103 Příloha č. 3: Demografický vývoj ................................................................................................ 104

101

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Model rozpočtové soustavy ČR

Příjmy

Ústřední rozpočet Dotace

Výdaje Dotace

Fondové financování

Výdaje

Příjmy Dotace

Příjmy

Regionální rozpočet

Výdaje Fondové financování může být také na regionální úrovni a místní úrovni

Dotace Příjmy

Místní rozpočet

Výdaje

Poznámka: Fondové financování na ústřední úrovni představují státní (účelové) fondy, privatizační (majetkové) fondy, svěřenecké (pojistné) fondy a fondy pro podporu podnikání (vládní agentury). Na místní a regionální úrovni pak jde o peněţní fondy dle zákona o rozpočtových pravidlech, anebo tzv. „nepravé“ fondy v organizačně právní formě obchodních společností případně neziskových organizací zaloţené veřejnou správou. Zdroj: JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan., Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru, str. 28.

102

Příloha č. 2 Seznam odborů Krajského úřadu Ústeckého kraje

Kancelář hejtmana Kancelář ředitele Odbor ekonomický Odbor informatiky a organizačních věcí Odbor majetkový Odbor legislativně právní Odbor regionálního rozvoje Odbor územního plánování a stavebního řád Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy Odbor kultury a památkové péče Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Odbor dopravy a silničního hospodářství Odbor ţivotního prostředí a zemědělství Odbor investiční Odbor správních činností a krajský ţivnostenský úřad Odbor strategie přípravy a realizace projektů Útvar interního auditu

103

Příloha č. 3 Demografický vývoj Tab.: Predikce vývoje počtu dětí, ţáků a studentů v soustavě školství na území Ústeckého kraje (školy bez rozdílu zřizovatele) skutečnost

výhled

2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

počet dětí navštěvujících MŠ *

22 923

22 814

22 619

22 250

22 549

22 900

23 509

24 650

25 691

26 857

28 041

28 868

29 395

počet osob ve věkové skupině 2 - 5 let v populaci

30 793

31 217

31 763

32 498

33 151

33 958

34 641

35 932

37 450

39 150

40 875

42 082

42 850

míra účasti dané věkové skupiny ve vzdělávání

74,4%

73,1%

71,2%

68,5%

68,0%

67,4%

67,9%

68,6%

meziroční přírůstek (v%)

-

-0,5

-0,9

-1,6

1,3

1,6

2,7

4,9

4,2

4,5

4,4

3,0

1,8

1,7

1,2

0,3

-1,3

-

1,6

4,3

9,3

13,9

19,1

24,4

28,0

30,4

počet ţáků navštěvujících ZŠ **

86 687

84 160

81 585

78 438

75 438

73 111

70 500

70 601

71 050

72 122

73 391

75 265

77 746

počet osob ve věkové skupině 6 - 14 let v populaci

87 630

84 679

82 181

79 291

76 637

74 633

72 509

71 749

72 206

73 295

74 584

76 489

79 010

míra účasti dané věkové

98,9%

99,4%

99,3%

98,9%

98,4%

98,0%

97,2%

98,4%

přírůstek vůči šk. roku 2006/07 (v%)

104

skupiny ve vzdělávání meziroční přírůstek (v%)

-

-2,9

-3,1

-3,9

-3,8

-3,1

-3,6

0,1

0,6

1,5

1,8

2,6

3,3

14,9

11,6

8,1

4,0

-

-3,1

-6,5

-6,4

-5,8

-4,4

-2,7

-0,2

3,1

počet ţáků navštěvujících SŠ ***

42 220

42 509

42 516

42 292

42 111

41 619

41 346

39 987

37 579

35 158

32 463

31 109

30 577

počet osob ve věkové skupině 15 - 18 let v populaci

43 849

43 950

43 397

42 936

42 713

42 026

41 987

40 596

38 151

35 694

32 957

31 583

31 042

míra účasti dané věkové skupiny ve vzdělávání

96,3%

96,7%

98,0%

98,5%

98,6%

99,0%

98,5%

98,5%

meziroční přírůstek (v%)

-

0,7

0,0

-0,5

-0,4

-1,2

-0,7

-3,3

-6,0

-6,4

-7,7

-4,2

-1,7

0,3

0,9

1,0

0,4

-

-1,2

-1,8

-5,0

-10,8

-16,5

-22,9

-26,1

-27,4

počet studentů navštěvujících VOŠ ****

1 127

1 379

1 336

1 341

1 223

1 232

1 239

1 270

1 257

1 246

1 241

1 184

1 105

počet osob ve věkové skupině 19 - 21 let v populaci

34 409

33 943

33 527

33 362

33 165

33 913

33 612

33 426

33 081

32 798

32 645

31 146

29 086

míra účasti dané věkové skupiny ve vzdělávání

3,3%

4,1%

4,0%

4,0%

3,7%

3,6%

3,7%

3,8%

meziroční přírůstek (v%)

-

22,4

-3,1

0,4

-8,8

0,7

0,6

2,5

-1,0

-0,9

-0,5

-4,6

-6,6

přírůstek vůči šk. roku 2006/07 (v%)

přírůstek vůči šk. roku 2006/07 (v%)

105

přírůstek vůči šk. roku 2006/07 (v%) počet osob v systému celkem meziroční přírůstek (v%) přírůstek vůči šk. roku 2006/07 (v%)

-7,8

12,8

9,2

9,6

-

0,7

1,3

3,9

2,8

1,9

1,4

-3,2

-9,6

152 957

150 862

148 056

144 321

141 321

138 862

136 594

136 507

135 578

135 383

135 134

136 426

138 823

-

-1,4

-1,9

-2,5

-2,1

-1,7

-1,6

-0,1

-0,7

-0,1

-0,2

1,0

1,8

8,2

6,8

4,8

2,1

-

-1,7

-3,3

-3,4

-4,1

-4,2

-4,4

-3,5

-1,8

* - děti, které se v období daného školního roku vzdělávaly v úrovni předškolního vzdělávání; běţné MŠ i MŠ pro děti s SVP vč. přípravného stupně ZŠ speciální; bez MŠ při ZZ ** - ţáci, kteří se v období daného školního roku vzdělávali v úrovni základního vzdělávání; běţné ZŠ i ZŠ pro ţáky s SVP; bez ZŠ při ZZ *** - ţáci, kteří se v období daného školního roku vzdělávali v denní formě studia v úrovni středního vzdělávání resp. v konzervatoři; vč. oborů nástaveb (L/5) a zkráceného středního studia **** - studenti, kteří se v období daného školního roku vzdělávali v denní formě studia v úrovni vyššího odborného vzdělávání Zdroj: SVP PedF UK, Projekce obyvatelstva dle věku a kraje (výstup projektu Kvalita II. - říjen 2008); ÚIV, Zahajovací výkonové výkazy škol (šk. roky 2001/2002 - 2008/2009) http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98848&p1=184300

106

107