RÒZNÉ. K nedoïit m pûtasedmdesátinám architekta Ale e Vo ahlíka. Ing. arch. Ale Vo ahlík, CSc. (Fotoarchiv NPÚ ÚP)

kuler_05b.qxd

14.10.2009

13:59

Stránka 385

RÒZNÉ

1953 studium prodlouÏeno ze ãtyfiletého na ‰estileté.

ho prostfiedí pfii pfiestavbû centrální ãásti hlavního

V jeho prÛbûhu (1953–1959) prokázal svÛj v˘razn˘

mûsta Prahy, Staletá Praha II., Praha 1966. Byl také

talent a studium ukonãil s vyznamenáním. Také nûk-

ãlenem porot v rÛzn˘ch soutûÏích na úpravy památko-

tefií jeho spoluÏáci mûli velk˘ zájem o památky – Fran-

v˘ch objektÛ. K nejv˘znamnûj‰ím patfiila soutûÏ na fie-

ti‰ek Ka‰iãka, Miroslav Ba‰e a Olga Korãáková-Ba-

‰ení západního prÛãelí emauzského chrámu, jehoÏ ví-

‰eová, ktefií se pak v oboru v˘znamnû uplatnili. MoÏ-

tûzn˘ návrh architekta F. M. âerného s protilehl˘mi

nosti pÛsobnosti v Praze byly v oboru pro nestraníka

konvexnû konkávními polo‰títy povaÏoval A. Vo‰ahlík

témûfi vylouãené, proto se A. Vo‰ahlík rozhodl na-

za úspû‰né, modernû pojaté zvládnutí památkového

V leto‰ním roce si pfiipomínáme nedoÏité v˘roãí 75 let

stoupit v roce 1959 jako památkov˘ architekt v Par-

úkolu. Jednou z ukázek tehdej‰í památkové ãinnosti

jednoho z nejpfiednûj‰ích ãesk˘ch památkáfiÛ druhé po-

dubicích, kde krátce pfiedtím vzniklo odborné praco-

v Praze byla obnova domu ãp. 353/7 v Jilské ulici,

loviny 20. století, Ing. arch. Ale‰e Vo‰ahlíka, CSc.

vi‰tû – Krajské stfiedisko státní památkové péãe

v jehoÏ ãásti bylo rekonstruováno ‰títové prÛãelí se

a ochrany pfiírody –, v nûmÏ se setkal s v˘znamn˘m

sgrafitovou v˘zdobou ostûní sdruÏen˘ch oken v obou

historikem umûní Jaroslavem Heroutem. Pracoval tu

horních podlaÏích. Podle vítûzné soutûÏní studie byla

ãtyfii roky (1959–1963) a pro‰el v‰emi oblastmi pa-

k nûmu pfiipojena novostavba s hlavním prÛãelím orien-

mátkové praxe od evidence, dokumentace, stavebnû-

tovan˘m k chrámu sv. Jiljí; A. Vo‰ahlík pojednal o da-

-historick˘ch rozborÛ památek pfies posuzování pro-

né problematice v ãasopise Památková péãe ã. 1

jektÛ obnovy památkov˘ch objektÛ i územních plánÛ

z roku 1967. Jako svÛj hlavní úkol v PSSPPOP v‰ak

aÏ po praktické realizace vãetnû restaurátorsk˘ch

sledoval návrh nového v˘nosu o zfiízení praÏské pa-

prací. V této chvíli je tfieba obecnû uvést závaÏnou

mátkové rezer vace, kter ˘ se proti dfiívûj‰ímu pojetí

skuteãnost. Ale‰i Vo‰ahlíkovi bude jako prvofiadému

mûnil tím, Ïe do rezervace zaãlenil také Nové Mûsto.

pracovníku oboru té doby nepochybnû v budoucnu vû-

Na úkolu dále pracoval po pfiechodu do SÚPPOP; pro-

nována ‰iroce zaloÏená studie, tfieba práce doktorská

jevila se pfii tom dal‰í Vo‰ahlíkova schopnost, „dota-

a zfiejmû i kniÏní, neboÈ byl nejen dobr˘ památkáfi, ale

hování úkolu“ (je to pûkná vlastnost, ale zkracuje Ïi-

také literárnû velmi ãinn˘. Na v‰ech tfiech pracovi‰-

vot) – v˘nos praÏské rezervace byl ukonãen a schválen

tích svého Ïivota uvefiejÀoval své rozbor y v ãetn˘ch

nafiízením vlády âeskoslovenské republiky ã. 66/1971

ãláncích a pro zpracování v˘‰e zmínûné studie tak vy-

Sb., ze dne 21. ãervence 1971.

K nedoÏit˘m pûtasedmdesátinám a r c h i t e k t a A l e ‰ e Vo ‰ a h l í k a

Ing. arch. Ale‰ Vo‰ahlík, CSc. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP)

Je to uÏ dlouh˘ch 45 let, co jsme se poznali na

tvofiil podrobné podklady. Jeho publikované pfiíspûvky

V obou stfiediscích památkové péãe získal A. Vo‰a-

charakterizují dvû hlavní autorovy schopnosti – dÛ-

hlík velké zku‰enosti v oboru, s nimiÏ v roce 1965

kladnost rozboru a mimofiádn˘ talent pfii zpracování

pfie‰el do Státního ústavu památkové péãe a ochrany

kresebné dokumentace. Ve vzpomínkovém ãlánku ne-

pfiírody. Zde navázal na poznatky z hodnocení na‰ich

ní moÏné tuto skuteãnost v plné ‰ífii rozvést, a tak na

mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací vedeného Pavlem

ni poukáÏeme alespoÀ na nûkolika vybran˘ch pfiíkla-

Korãákem a v dal‰ím období se plnû orientoval na

dech.

zmínûnou problematiku, pozdûji jako vedoucí oddûle-

PraÏském stfiedisku státní památkové péãe na Ma-

Na KSSPPOP se mimo jiné zab˘val spolu s Oldfii-

ní. SÚPPOP byl tehdy nevelk˘ ústav sloÏen˘ z mnoha

lém námûstí v Praze – Starém Mûstû. Památkové

chem Petrá‰em obnovou b˘valého Steidlerova hostin-

star‰ích specialistÛ, pfiijetí mladého architekta s ‰es-

stfiedisko tehdy vedl Zdislav Bufiíval, kter˘ mûl velké

ce v âeské Skalici pro Muzeum BoÏeny Nûmcové, jak

tiletou praxí v oboru bylo proto velk˘m ocenûním jeho

fiídicí schopnosti, zájem o prohloubení památkové

o tom informoval jejich ãlánek v ãasopise Památková

dosavadních pracovních v˘sledkÛ i schopností. Úkol

péãe v Praze a schopnost vybírat si k tomu vhodné

péãe ã. 2 z roku 1963. Struãn˘ pfiíspûvek byl bez mû-

zaji‰tûní v˘nosÛ MPR (po roce 1960 je bylo nutné

osoby. Ale‰ Vo‰ahlík zde byl tehdy mlad˘m vedoucím

fiické dokumentace, zato dal‰í autorÛv ãlánek v tém-

zpracovat novû) vyÏadoval hlubok˘ koncepãní pfiístup

odboru památkové péãe, udûlal na mne mimofiádn˘

Ïe roãníku ãasopisu (ã. 5 z roku 1963), vûnovan˘ ob-

a velmi rozsáhlou prÛzkumnou ãinnost; s tím zaãal

dojem – velmi inteligentní, s hlubok˘m vztahem

jevu renesanãního malovaného stropu v pardubickém

A. Vo‰ahlík u rezer vaãních mûst Znojma, Jihlavy,

k oboru a bûhem rozhovoru prokazující velkou schop-

zámku, byl daleko ‰ir‰í, se zamûfiením stropu, zákre-

Pelhfiimova, KromûfiíÏe, Nového Mûsta nad Metují,

nost obecného my‰lení. PÛsobil na mne jako profe-

sem kamenick˘ch znaãek a dokumentací pozdûj‰ího

Olomouce, Litomûfiic, Ú‰tûku i âesk˘ch Budûjovic

sorsk˘ typ (v‰ak jeho rodiãe byli pedagogy), pfii jedná-

podklenutí prostoru v roce 1726. K pracovním v˘sled-

a zároveÀ pokraãoval u Prahy. Nedílnou souãástí pra-

ní citliv˘ a pfiíjemn˘ – teprve pozdûji jsem poznal jeho

kÛm v pardubickém stfiedisku se A. Vo‰ahlík vrátil

covní náplnû bylo fiízení aktuálních stavebních úprav

vrozené v˘tvarné nadání architekta, pro obor památ-

i v dobû pÛsobnosti na jiném pracovi‰ti. V roce 1962

v MPR. V roce 1968 získal A. Vo‰ahlík pÛlroãní stáÏ

kové péãe tak v˘znamné. ZároveÀ se v‰ak zmínil, Ïe

se zab˘val ranû barokní etapou zámeckého areálu

ve Francii, jeÏ prohloubila jeho památkáfiská hlediska

v PraÏském stfiedisku zÛstane jiÏ jen pÛl roku a v po-

v Doudlebech nad Orlicí a v˘sledky svého v˘zkumu vy-

i jazykové znalosti. Ze studijního pobytu vytûÏil po-

lovinû roku 1965 pfiechází do Státního ústavu památ-

hodnotil v ãasopise Památková péãe ã. 10 z roku

znatky publikované pak ve tfiech velk˘ch ãláncích v ãa-

kové péãe a ochrany pfiírody s posláním péãe o na‰e

1967. V nûm rekonstruoval hlavní zámecké prÛãelí

sopise Památková péãe. V prvním ãlánku (Památková

historická mûsta.

ve zmínûné dobû a obdivuhodnû zakreslil barokní

péãe ã. 9 z roku 1968) vyhodnotil francouzská histo-

úpravy stropÛ v prvním patfie.

rická mûsta, jejich v˘voj a souãasn˘ stav ochrany i ob-

Ale‰ Vo‰ahlík se narodil 2. února 1934 v Ústí nad Labem jako druhé dítû uãitelsk˘ch rodiãÛ (mûl star‰í

V roce 1963 A. Vo‰ahlík pfie‰el do PraÏského stfie-

novy. Opût je zde pfiipojena velká grafická ãást (polo-

sestru). Ve ãtyfiech letech, v roce 1938, proÏil tragic-

diska státní památkové péãe a ochrany pfiírody. Také

ha mûst na mapû zemû, jejich pÛdorysy), zároveÀ se

ké události pfii okupaci pohraniãních oblastí. Rodiãe

zde pracoval na velmi v˘znamn˘ch úkolech – od prÛ-

tu poukazuje na pouãení z ochrany tûchto mûst i je-

se pak pfiestûhovali do Îebráku, kde se otec stal fie-

zkumÛ památek pfies posuzování projektÛ na jejich

jich rekonstrukce. Dal‰í dva rozsáhlé ãlánky autor vû-

ditelem ‰koly. Po válce se v‰ak do Ústí nad Labem

úpravy, sledování rehabilitace národních kulturních

noval ranû stfiedovûk˘m mû‰Èansk˘m domÛm ve

vrátili a Ale‰ zde v letech 1945–1953 vystudoval reál-

památek aÏ po hodnocení zdej‰ích územních plánÛ.

Francii, zase s pozoruhodnou grafickou dokumentací

né gymnázium. Pak byl pfiijat na Fakultu architektury

Hlavní poznatky z této ãinnosti shrnul v ãlánku Pfií-

(Památková péãe ã. 2 z roku 1969 a ã. 2 z roku

a pozemního stavitelství v Praze, kde bylo v roce

spûvek k problematice ochrany památek z historické-

1970). Pfii pfiípravû rezer vaãního v˘nosu Jihlavy pak

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | K a r e l K I B I C / K n e d o Ï i t ˘ m p û t a s e d m d e s á t i n á m a r c h i t e k t a A l e ‰ e Vo ‰ a h l í k a

385

kuler_05b.qxd

14.10.2009

13:59

Stránka 386

zvlá‰tû sledoval její nejstar‰í profánní architekturu,

fiadu odborn˘ch sympozií v âeské republice. Velk˘

snaha o vydání díla Ministerstvem kultur y byla neú-

o níÏ uvefiejnil ãlánek K poãátkÛm stavebního v˘voje

úspûch mûlo sympozium s mezinárodní úãastí zamû-

spû‰ná. V té dobû se v‰ak ukonãoval v˘zkum archi-

mû‰Èansk˘ch domÛ v Jihlavû (Památky a pfiíroda ã. 8

fiené na funkci venkovsk˘ch kostelÛ v urbanizované

tektur y 60. let na Fakultû architektur y âVUT a jeho

z roku 1981). Jeho hlavním zájmem bylo zpracování

krajinû odbornû pfiipravené v roce 1994 ãi sympozium,

vedoucí prof. Petr Urlich mi navrhl, Ïe pfii jeho vydání

zobrazení památkov˘ch hodnot v plánech v˘nosÛ, jak

jehoÏ tématem bylo postiÏení specifick˘ch r ysÛ pa-

ve Vydavatelství âVUT lze zafiadit v dané tematice

o tom pojednal v fiadû ãlánkÛ (Památková péãe ã. 5

mátek a krajiny stfiední Evropy z roku 1995. K na‰í

i dal‰í k tisku pfiipravenou práci. Informoval jsem ho

z roku 1974). Také v‰ak peãlivû sledoval metody re-

mezinárodní prestiÏi pfiispûla zejména evropská kon-

o na‰em díle o pováleãné regeneraci na‰ich historic-

generace v historick˘ch mûstech.

ference ICOMOS v roce 1995 vûnovaná tehdy ob-

k˘ch mûst a druhého dne mu je pfiedal s celou doku-

Zde musím vzpomenout na úzkou spolupráci s Ale-

zvlá‰È diskutovanému problému interpretace kom-

mentací. Práce v‰ak nevy‰la, mnohokrát jsem Ïádal

‰em Vo‰ahlíkem, s nímÏ mû spojovala velká snaha

plexního pojmu autenticity památek v procesu jejich

o její vrácení (a to i prostfiednictvím rektora âVUT)

o zhodnocení mûst – ãasto v‰ak pfii tehdej‰í témûfi nu-

obnovy. Konference mûla nesmírn˘ ohlas, podobnû

a po dohodû s Ale‰ovou vdovou, akad. malífikou Evou

litní stavební údrÏbû objektÛ a stále postupující orien-

jako dal‰í mezinárodní setkání, sympozium ICOMOS-

Vávrovou, jsme soudní cestou poÏádali o její vrácení

taci na‰eho stavebnictví na panelovou technologii

-IFLA, konané v roce 1997 v Praze, âeském Krumlovû

nebo finanãní úhradu k zaji‰tûní náhradní fotodoku-

i o pouhou záchranu. Z prÛzkumu radnic jsem na‰e

a Lednicko-valtickém areálu k tématu dûdictví kultur-

mentace. Pfii soudním jednání P. Urlich prohlásil, Ïe

mûsta i jejich velké ohroÏení v té dobû dobfie znal,

ní krajiny. S velk˘m nasazením A. Vo‰ahlík zahájil od-

práci v roce 2004 nepfievzal, a svûdek doc. Oldfiich

proto jsem v roce 1967 pfie‰el z PraÏského stfiediska

bornou programovou pfiípravu mezinárodní konferen-

·evãík uvedl, Ïe mu ji Urlich pfiedal k vyjádfiení o vhod-

památkové péãe do SÚPPOP. Vedle ãtyfi MPR jsem

ce Praha – jedno z hlavních ohnisek evropské kultury,

nosti ãi nevhodnosti vydání v rámci v˘zkumu; doc.

mûl na starosti nerezer vaãní mûsta (podle zákona

v úãasti na ní mu v‰ak zabránila jeho tûÏká choroba.

·evãík vydání nedoporuãil a práci P. Ulrichovi vrátil.

ã. 22/1958 Sb., o kulturních památkách tato ãinnost

Pro ãeské prostfiedí má dnes zásadní v˘znam Vo‰a-

Samosoudkynû Mgr. Petra Luká‰ková pak rozhodla

SÚPPOP nepfiíslu‰ela), u nichÏ jsem jako primární ne-

hlíkova iniciativa a pfiím˘ editorsk˘ a korektorsk˘ podíl

ve prospûch P. Urlicha a s E. Vávrovou nejenÏe jsme

zbytnost shledal zaji‰tûní památkové ochrany. Proto

na vydávání ãesk˘ch pfiekladÛ mezinárodních doku-

práci zpût nedostali, ale museli jsme zaplatit více neÏ

jsem v rámci kategorizace na‰ich historick˘ch mûst

mentÛ k ochranû památek, sídel a krajiny. V˘znamná

stotisícové soudní poplatky. Tvrzení P. Urlicha o ne-

k této ochranû navrhl dal‰í hodnotná mûsta a zároveÀ

je také jeho aktivita pfii prohla‰ování ãesk˘ch pamá-

pfievzetí práce je nepravdivé a rozhodnutí samosoud-

i druhou formu jejich ochrany (publikováno v letech

tek za památky svûtového dûdictví (za jeho Ïivota

kynû Luká‰kové pochybené, protoÏe P. Urlich musel

1973 a 1975). Po mém pfiechodu na Fakultu archi-

vzrostl jejich poãet na deset). Tûchto velk˘ch meziná-

práci pfied pfiedáním O. ·evãíkovi pfievzít. (Stejnû tak

tektury âVUT Praha v roce 1979 A. Vo‰ahlík návrh ka-

rodních úspûchÛ dosáhl pfii úzké spolupráci s tajem-

je nepravdivé tvrzení, Ïe práce pfiedaná P. Urlichovi

tegorizace projednal a zpfiesnil s krajsk˘mi stfiedisky.

nicí ãeské sekce ICOMOS paní Janou Polákovou. Jen

byla men‰í neÏ její soudem vyÏádaná kopie – svûdãili

Vypracoval celkov˘ návrh nové koncepce památkové

mezinárodní ãinnost by staãila na samostatn˘ ãlánek.

tak O. ·evãík a P. Vorlík – opak je pravdou, pfiedané

ochrany historick˘ch mûst v âSR, kter˘ byl schválen

A. Vo‰ahlík zpracoval fiadu vûdecko-v˘zkumn˘ch

dílo bylo mnohem ‰ir‰í o fotografickou pfiílohu.) Ne-

v kolegiu ministra kultury âSR 29. 3. 1984 se zvût-

úkolÛ. Rozsáhlá je jeho publikaãní ãinnost, zatím zmí-

dávné nabídce jiného nakladatelství na vydání knihy

‰ením poãtu 35 mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vací

nûná jen z malé ãásti. K tûm dal‰ím patfií kniha

nebylo moÏné pro absenci fotografické ãásti vyhovût,

na 40 a ochranou dal‰ích 160 mûst jako památko-

o mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vacích PamûÈ mûst

a tak základní oborové dílo A. Vo‰ahlíka a K. Kibice

v˘ch zón. A zde je nutné poukázat na dal‰í v˘znam-

(se spolupracovníky, 1. vydání 1975, 2. vydání

o pováleãné rekonstrukci na‰ich historick˘ch mûst

nou schopnost A. Vo‰ahlíka, takt pfii projednávání zá-

1981), v zahraniãí vy‰ly mimo jiné jeho studie Základ-

nevy‰lo.

mûrÛ s orgány státní správy. Návrh obou forem

ní tendence revalorizace rezervaãních mûst v âeské

Ale‰ Vo‰ahlík byl mil˘ a ãestn˘ ãlovûk. Byl vyslove-

ochrany mûst se pak promítl do nového zákona âNR

republice (Ochrona zabytków ã. 3, 1976, Var‰ava);

nû badatelsk˘ typ. Nikdy v‰ak nezÛstával opatrnû

ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi.

V˘voj názoru na ochranu historické Prahy (1993, Pa-

stranou, ale naopak se dovedl vÏdy velmi stateãnû

Rozsáhlá je Vo‰ahlíkova mezinárodní ãinnost

fiíÏ); K v˘voji památkové ochrany ãesk˘ch a morav-

a kvalifikovanû angaÏovat, kdyÏ ‰lo o záchranu ohro-

v oboru památkové péãe. V letech 1980 a 1990 vedl

sk˘ch historick˘ch mûst (Monuments historiques

Ïen˘ch památek. PfiíleÏitostí k tomu mu dávala jeho

mezinárodní t˘m památkáfiÛ a urbanistÛ v˘chodoev-

ã. 188, 1993) a jiné. Poãet uvefiejnûn˘ch statí pfiesa-

neúnavná práce v fiadû odborn˘ch památkov˘ch gré-

ropsk˘ch zemí k tématu Metody, technika a organiza-

huje 100, jeho dal‰í práce jsou uvedeny ve Zprávách

mií, komisí a poradních orgánÛ, jichÏ byl ãlenem. Pro

ce regenerace historick˘ch mûst. Na‰i partnefii se rá-

památkové péãe 61, ã. 5, 2001, s. 155–157. Pfiesto

ochranu památek mûla velk˘ v˘znam Vo‰ahlíkova

di opírali o nastfiádané zku‰enosti a pozitivní v˘sledky

jedno dílo, Vo‰ahlíkovo nejrozsáhlej‰í, nevy‰lo a je tfie-

mnohaletá spolupráce se SdruÏením historick˘ch sí-

na‰í památkové péãe v ochranû památkov˘ch areálÛ.

ba blíÏe uvést jeho podobu a osud. Spoleãnû s A. Vo-

del âech, Moravy a Slezska, jehoÏ byl ãestn˘m ãle-

JiÏ od poãátku 70. let byl ãlenem ICOMOS a spolu-

‰ahlíkem jsme napsali souhrnné dílo Regenerace his-

nem. V roce 1999 mu byla ministrem kultury udûle-

pracoval s jeho pfiedsedou, v˘znamn˘m urbanistou

torick˘ch mûst v âR, vûnované padesátiletému úsilí

na, u pfiíleÏitosti Mezinárodního dne památek a sídel,

prof. Emanuelem Hru‰kou. V roce 1976 zajistil vydá-

o péãi a rekonstrukci na‰ich mûst v letech

Státní cena za památkovou péãi. Velik˘ rozsah jeho

ní na‰eho Bulletinu ICOMOS pro zahraniãí. V roce

1939–1989. Rozsáhlá kniÏní publikace (469 strojo-

díla je vysvûtliteln˘ také harmonick˘m rodinn˘m záze-

1978 se stal ãlenem mezinárodního vûdeckého komi-

pisn˘ch stran, 686 fotografií a 122 grafick˘ch pfiíloh)

mím, velkou podporou vzácné manÏelky Evy. DluÏno

tétu ICOMOS pro historická mûsta – a od roku 1990

byla po lektoraci a jazykové korektufie v tisku v nakla-

postesknout, Ïe v dne‰ní dobû, kdy mimo jiné nebyl

sekretáfiem âeského národního komitétu ICOMOS.

datelství SNTL a mûla vyjít v téÏe edici jako pfiedtím

ani pfiijat nov˘ zákon o památkové péãi, odborník

V té dobû se naplno rozvinula jeho spolupráce s doc.

knihy Vilém LORENC, Nové Mûsto praÏské, Praha

s Vo‰ahlíkov˘m taktem pfii jednání s pfiíslu‰n˘mi or-

Dobroslavem Líbalem, nov˘m prezidentem ãeské sek-

1973, Václav HLAVSA, Jifií VANâURA, Malá Strana –

gány opravdu chybí.

ce ICOMOS. Spolu s Líbalem byl iniciátorem fiady me-

Men‰í Mûsto praÏské a dal‰í. Rozpad nakladatelství

morand, jimiÏ ãesk˘ ICOMOS kriticky reflektoval necit-

po roce 1990 v‰ak zpÛsobil, Ïe práce nevy‰la a byla

livé zásahy velk˘ch developerÛ do organizmÛ ãesk˘ch

nám vrácena (originál s dokumentací A. Vo‰ahlíkovi,

mûst. Vo‰ahlík se podílel na pfiípravû mezinárodních

u mne byla kopie). Krátce pfied svou smr tí v lednu

dokumentÛ ICOMOS o ochranû historick˘ch mûst

2001 mû Ale‰ pozval k sobû, pfiedal mi dílo a poÏádal

a úãastnil se ãetn˘ch mezinárodních konferencí. Spo-

o kroky k jeho vydání. Za nûkolik dní nato, 19. ledna

lu s doc. Líbalem koncipoval program a organizoval

2001, zemfiel, coÏ na mû hluboce zapÛsobilo. Má

386

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | K a r e l K I B I C / K n e d o Ï i t ˘ m p û t a s e d m d e s á t i n á m a r c h i t e k t a A l e ‰ e Vo ‰ a h l í k a

âas v‰ak památku Al‰e Vo‰ahlíka nezavane, naopak ji je‰tû více zv˘razní. Karel KIBIC

kuler_05b.qxd

14.10.2009

13:59

Stránka 387

Pfiíspûvek k dokumentaci stfiedovûk˘ch omítek

Pracovní skupina pod vedením Václava Mencla ve sloÏení: Marian Farka, Pavel Korãák, Jifií Kostka, Jaro-

V˘tvarn˘ v˘voj stfiedovûk˘ch omítek, Orbis Praha 1968.“

slav SvatoÀ a Jaroslav Wagner pfiedloÏila ve stanove-

Prostor pro fie‰ení tohoto dílãího úkolu byl vytvofien

ném termínu v˘stup nazvan˘ Stfiedovûké omítky, roz-

v rámci dvou v˘zkumn˘ch úkolÛ NPÚ: ã. 02 101 –

Provádûní oprav kulturních památek v 50. a 60. le-

bory a obrys jejich v˘tvarného v˘voje, kter˘ obsahoval

ZkvalitÀování odbornû metodického fiízení státní pa-

tech 20. století provázely závaÏné nedostatky, neboÈ

3 ãásti: 1. Typologie a nomenklatura historick˘ch omí-

mátkové péãe, koordinace a efektivní vyuÏívání v˘-

kromû nûkolika specializovan˘ch podnikÛ, jak˘mi byly

tek, SÚPPOP (Marian Farka), 1962–1963, strojopis,

sledkÛ v˘zkumu a v˘voje v oboru památkové péãe

napfiíklad ·TUKO v Praze nebo Jihoãesk˘ podnik pro

28 stran; 2. Rozbor památek a jejich dokumentace,

v pÛsobnosti NPÚ, vãetnû zpracování a implementace

údrÏbu památek (JPPÚP) v Tábofie, podílela se na

SÚPPOP (ãlenové pracovní skupiny), 1963, strojopis,

odborn˘ch metodik dílãích ãinností v oboru památko-

opravách památek fiada stavebních závodÛ s nevy-

140 stran; 3. Obrys historického v˘voje stfiedovûk˘ch

‰kolen˘mi pracovníky a jednota názorÛ na zpÛsob

omítan˘ch prÛãelí, SÚPPOP (Václav Mencl), 1963,

provádûní oprav nebyla ani mezi odborn˘mi pracovní-

strojopis, 12 stran. V˘stupy vãetnû dvou souborÛ fo-

■ Poznámky

ky státní památkové péãe.

tografické dokumentace byly vedením SÚPPOP sice

1 Na rozdíl od popisované situace pfied témûfi 50 lety do-

Nad metodami konzervace a restaurování památko-

pfiijaty, ale k dopracování metodické pfiíruãky jiÏ nedo-

kládají ãlánky v ãasopisu Zprávy památkové péãe, publi-

vû hodnotn˘ch omítan˘ch prÛãelí staveb v fiadû pfiípa-

‰lo. Verbální v˘stupy se v SÚPPOP zachovaly. Podstat-

kované v letech 2003–2009, velmi peãliv˘ pfiístup jejich

dÛ pfievaÏovala jejich radikální obnova, kdy historická

ná ãást fotografické dokumentace zÛstala dlouhou

autorÛ (Václava Girsy, Miloslava Hanzla, Pavla Jerieho,

a kulturní hodnota vrstev omítek vznikl˘ch v prÛbûhu

dobu nezvûstná.

Dagmar Michoinové) ke konzervaci a restaurování omíta-

stavebního v˘voje objektu nebyla vnímána jako nedílná

Zámûru seznámit odbornou vefiejnost s v˘sledky

souãást autenticity památky, ale omítky byly ãasto

proveden˘ch prÛzkumÛ orientovan˘ch k v˘tvarnému

·vihova a hradu Pern‰tejna.

v rozsahu cel˘ch prÛãelí staveb otloukány a nahrazo-

v˘voji stfiedovûk˘ch omítek se Václav Mencl nevzdal.

2 SloÏitou problematiku technologie historick˘ch omítek

vány nov˘mi. Tento radikální zpÛsob „obnovy pamá-

Nûkolik prÛzkumÛ provedl je‰tû v letech 1965–1967

objasÀují Jifií Ho‰ek a Ludvík Losos ve velmi obsaÏné

tek“ zfiejmû ovlivÀovala i okolnost, Ïe jedním z ukaza-

a poãátkem roku 1967 získal pfiíslib nakladatelství

publikaci Historické omítky, prÛzkumy, sanace, typologie,

telÛ efektivnosti podnikÛ byla v té dobû i spotfieba

ORBIS Praha k vydání publikace V˘tvarn˘ v˘voj stfiedo-

kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing, a. s.,

materiálu. NarÛstající ‰kody na kulturních památ-

vûk˘ch omítek. Publikace vydaná v roce 1968 v nákla-

v roce 2007.

kách nemohlo pfiehlíÏet ani tehdej‰í Ministerstvo ‰kol-

du 1000 kusÛ byla v krátké dobû rozebrána. Její do-

3 Jifií Ho‰ek a Ludvík Losos v uvedené publikaci (3. kapi-

ství a kultur y. Proto zadalo do plánu hlavních úkolÛ

kumentaãní ãást tvofiilo 120 fotografií, z nichÏ 20

tola, s. 17) pfiipomínají: „O postiÏení v˘tvarného v˘voje

Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody

pofiídil Václav Mencl jiÏ v letech 1939–1961, z prÛzku-

stfiedovûk˘ch omítek se pokusil poprvé Václav Mencl ve

(dále jen SÚPPOP) na druhé pololetí roku 1962 dva

mÛ proveden˘ch v letech 1962–1963 pouÏil ale pou-

stejnojmenné knize, která byla shrnutím a zhodnocením

velmi ambiciózní úkoly: 1. Vypracovat metodické poky-

ze 61 snímkÛ, 6 snímkÛ uplatnil z pfiíleÏitostn˘ch slu-

studijní práce, kterou provedl s kolektivem mlad˘ch pra-

ny k opravám, konzer vacím a obnovám památkovû

Ïebních cest uskuteãnûn˘ch v letech 1965–1967

covníkÛ tehdej‰ího Státního ústavu památkové péãe.

hodnotn˘ch, omítan˘ch prÛãelí (celostátní úkol v rám-

a 33 fotografií bylo zhotoveno âestmírem ·ílou aÏ

Jeho závûry, podané s jeho typickou pÛsobivou dikcí, mo-

ci koordinace vûdecko-v˘zkumné ãinnosti se Sloven-

v roce 1967, tedy v dobû pfiípravy publikace. Originá-

hou b˘t diskutovány ãi revidovány, av‰ak jeho nepopira-

sk˘m ústavom pamiatkovej starostlivosti a ochrany

ly tûchto fotografií SÚPPOP zapÛjãil v roce 1990 do za-

telnou zásluhou zÛstane, Ïe na tento fenomén první upo-

prírody – dále jen SÚPSOP); 2. Vypracovat osnovu

hraniãí. Pfies ãetné urgence dosud nebyly navráceny.

zornil a jeho kniha se stala oceÀovanou pfiíruãkou

‰kolení pracovníkÛ památkov˘ch údrÏbáfisk˘ch ãet

Vzhledem k jejich dokumentární hodnotû se Národní

pracovníkÛ památkové péãe a nepochybnû pfiispûla k zá-

a stavebních závodÛ pracujících na konzer vaci a ob-

památkov˘ ústav (dále jen NPÚ) rozhodl s vyuÏitím mo-

chranû celé fiady historick˘ch památek.“

novû nemovit˘ch kulturních památek.

derní techniky pro digitální zpracování fotografií pofiídit

4 Zachovan˘ dopis Václava Mencla datovan˘ 22. 1.

¤e‰ení obou úkolÛ pfiedpokládalo, Ïe bude sesbí-

jejich kvalitní reprodukce a spoleãnû s nûkolika desít-

1967, jímÏ Ïádá ãleny pracovní skupiny, aby mu do kon-

rán prakticky dostupn˘ dokladov˘ materiál, jehoÏ his-

kami amatérsk˘ch snímkÛ, uchovan˘ch Pavlem Korãá-

ce února 1967 poskytli své amatérské snímky (6 x 6)

torick˘m, v˘tvarn˘m a technologick˘m rozborem se

kem a Jaroslavem Svatonûm, tento v˘znamn˘ soubor

z prÛzkumÛ omítek proveden˘ch v letech 1962–1963,

urãí, jakou umûleckou i technickou funkci mûla v jed-

dokumentace zachránit.

dokládá, Ïe publikaci pfiipravoval ve velké ãasové tísni

1

3

4

n˘ch prÛãelí hradu a zámku v âeském Krumlovû, hradu

notliv˘ch fázích v˘voje architektur y fasádní omítka.

Zku‰ební pasporty Chval‰iny, kostel sv. Máfií Mag-

a v˘bûr dokumentace musel provést bûhem 1 mûsíce.

Pro splnûní tak nároãn˘ch a ãasovû zcela neúmûrnû

daleny (kolem roku 1500), NPÚ Praha, 2005, 1 stra-

Z toho lze soudit, Ïe v té dobû nemûl k dispozici úpln˘

limitovan˘ch úkolÛ nebyly ale vytvofieny nezbytné pod-

na, 9 foto, a Kuklov (Kugelweit), b˘val˘ paulánsk˘

soubor fotografií, kter ˘ byl v roce 1963 pfiedán vedení

mínky. Pracovní skupina Václava Mencla v krátké do-

klá‰ter (1495–1518), NPÚ Praha 2006, 2 strany, 12

SÚPPOP. Na základû své v˘zvy spoluautorÛm prÛzkumÛ

bû provedla prÛzkum 53 staveb, z toho 32 v âechách

foto, zhotovené ve spolupráci s oddûlením dokumen-

obdrÏel zfiejmû fiadu snímkÛ, vãetnû kvalitních fotografií

a na Moravû a 21 na Slovensku, a za úãasti techno-

tace a reprodukce ústfiedního pracovi‰tû NPÚ, proká-

Martina Jurika ze SÚPSOP v Bratislavû, aÏ po odevzdání

logÛ Ludvíka Losose (SÚPPOP) a Olgy ·ujanové

zaly vysokou vypovídací schopnost v‰ech digitalizova-

rukopisu nakladatelství Orbis v Praze. Tomu by nasvûdão-

(SÚPSOP) odebrala desítky vzorkÛ k nábrusÛm pro

n˘ch fotografií. Komise ústfiedního pracovi‰tû NPÚ

vala i okolnost, Ïe v syntéze v˘tvarného v˘voje stfiedovû-

mikroskopické zkoumání malt a omítek. Po provedení

pro hodnocení institucionálnû financovan˘ch úkolÛ

k˘ch omítek, kterou kromû sv˘ch bohat˘ch znalostí dÛ-

pfiibliÏnû 50 nábrusÛ bylo od technologické ãásti úko-

v˘zkumu a v˘voje oba pasporty posoudila a doporuãi-

slednû opíral o podstatné v˘sledky nálezov˘ch zpráv

lu odstoupeno, neboÈ pro fie‰ení tohoto vûcnû i tech-

la: „Zahájit odbornû nároãnou reidentifikaci dnes jiÏ

spoluúãastníkÛ prÛzkumÛ, nevyuÏil 8 zpráv hodnotících

nicky sloÏitého úkolu nebyla technologická laboratofi

unikátního souboru fotografií stfiedovûk˘ch omítek

malty a omítky z rané v˘stavby hradu âachtice, z vnûj‰ího

SÚPPOP dostateãnû vybavena. Tím na fie‰ení úkolu

pro jejich digitální zpracování a následnou pasporti-

opevnûní Spi‰ského hradu, Zápoºské brány a Zápoºského

skonãila i spolupráce SÚPSOP v Bratislavû. Návrh me-

zaci, která bude provádûna postupnû ve vazbû na 71

kaple sv. AlÏbûty tamtéÏ, a dokonce nevyuÏil ani doku-

todick˘ch pokynÛ, pfiedloÏen˘ 23. 12. 1962, nebyl ve-

autentick˘ch nálezov˘ch zpráv z v˘zkumu stfiedovû-

mentaci omítek z pozdnû gotické dostavby hradu Rabí,

dením SÚPPOP pfiijat. Do plánu hlavních úkolÛ na prv-

k˘ch omítek uskuteãnûného SÚPPOP v Praze ve spo-

i kdyÏ ji ve sv˘ch pracovních poznámkách charakterizuje.

ní pololetí roku 1963 byl zafiazen úkol: Shrnout

lupráci se SÚPSOP v Bratislavû v letech 1962–1963.

5 Podrobnûji viz Ladislav BEZDùK: Digitální rekonstrukce

v˘sledky dosavadního prÛzkumu stfiedovûk˘ch omítek

Reidentifikované fotografie uspofiádat formou katalo-

unikátního souboru fotodokumentace stfiedovûk˘ch omí-

a pfiipravit k vydání metodickou pfiíruãku pro praxi.

gu v pûti souborech podle publikace MENCL, V. a kol.:

tek, in: Zprávy památkové péãe 69, 2009, ã. 5,

2

5

s. 396–397.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | J a r o s l a v S VAT O ≈ / P fi í s p û v e k k d o k u m e n t a c i s t fi e d o v û k ˘ c h o m í t e k

387

kuler_05b.qxd

14.10.2009

13:59

Stránka 388

1

3

2

4

5

6

7

8

9

388

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | J a r o s l a v S VAT O ≈ / P fi í s p û v e k k d o k u m e n t a c i s t fi e d o v û k ˘ c h o m í t e k

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 389

Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, klá‰terní kostel sv. Jifií, zdivo portiku pfied západním chórem, poãátek 11. století. (Foto SÚPPOP, âestmír ·íla, 1967) Obr. 2. Pofiíãí nad Sázavou (okres Bene‰ov), kostel sv. Petra, spárování zdiva na plá‰ti apsidy, kolem roku 1100. (Foto Václav Mencl, 1956) Obr. 3. Praha–Staré Mûsto, klá‰ter sv. AneÏky âeské na Franti‰ku, cihelné zdivo s tvarovan˘mi spárami na schodi‰ti u kapitulní sínû, kolem roku 1240. (Foto SÚPPOP, âestmír ·íla, 1967) Obr. 4. Îehra (Slovensko), Spi‰sk˘ hrad, torzo ostûní zdvojeného románského okna v západním prÛãelí paláce, kolem roku 1250. (Foto Pavel Korãák, 1962) Obr. 5. Nezamyslice (okres Klatovy), farní kostel, orámování okna na v˘chodní stranû severní vûÏe, kolem roku 1310. (Foto Václav Mencl, 1963) Obr. 6. Praha–Staré Mûsto, prÛãelí domu ã. 12 ve ·tupartské ulici, torzo odkryté omítky z konce 14. století. (Foto SÚPPOP, âestmír ·íla, 1967) Obr. 7. âachtice (Slovensko), hrad, detail kruhové malby na paãokované omítce odkryté na spodní ãásti severní vûÏe, kolem roku 1420. (Foto Jaroslav Urban, 2007) Obr. 8. ·vihov (okres Klatovy), hrad, detaily omítky a pasparty okna v úrovni 2. patra jiÏního prÛãelí vstupní vûÏe, 1480–1491. (Foto SÚPPOP, 1962) Obr. 9. ·vihov (okres Klatovy), hrad, jihov˘chodní nároÏí závûru kaple, 1480–1489. (Foto Jaroslav SvatoÀ, 1962) Obr. 10. Rabí (okres Klatovy), hrad, v˘chodní prÛãelí ãtverhranné vûÏe u tzv. ÎiÏkovy brány, ãást pasparty okna se zbytky pÛvodní omítky, kolem roku 1500. (Foto Pavel Korãák, 1962)

zpráv; rukopis Václava Mencla nazvan˘ Osnova práce o v˘voji stfiedovûkého omítaného prÛãelí – pfiehled závûrÛ, 20 stran; itineráfi cesty pracovníkÛ SÚPPOP na Moravu a Slovensko – v˘zkum omítek, vykonané 25. 8. 1962 – 3. 9. 1962; pfiedbûÏná zpráva o pracovních v˘sledcích pfiedloÏená Václavem Menclem 6. 9. 1962, 10 stran; 25 autorizovan˘ch a datovan˘ch polních náãrtÛ ãlenÛ fie‰itelské skupiny, které se zachovaly z jejich sluÏební cesty vykonané ve dnech 2.–4. 10. 1962 do západních a jiÏních âech; záznamy v kartotéce sbírky fotografické dokumentace SÚPPOP, nyní ústfiedního pracovi‰tû NPÚ; verbální v˘stupy úkolu Stfiedovûké omítky, rozbory a obrys jejich v˘tvarného v˘voje; publikace MENCL, V. a kol.: V˘tvarn˘ v˘voj stfiedovûk˘ch omítek, Orbis, Praha 1968, 84 stran, 120 fotografií; odborná literatura vydaná po roce 1967, jejíÏ seznam je uveden jako pfiíloha u v‰ech verzí katalogu reidenti10

fikované fotografické dokumentace stfiedovûk˘ch omítek. Nová odborná literatura a v˘‰e uvedené dokumen-

V zájmu zachování kontinuity odborn˘ch informací

ty, zejména Menclova Osnova práce o v˘voji stfiedovû-

a vyuÏití optimálního poãtu reidentifikovan˘ch fotogra-

kého omítaného prÛãelí, umoÏnily ovûfiovat autorství

fií dokumentujících v˘voj stfiedovûkého zdiva a omítek

71 nálezov˘ch zpráv a porovnávat údaje vztahující se

v ãasové posloupnosti slohov˘ch období jsou pasporty

k popisu omítek i staveb, na kter˘ch byly zkoumány,

uspofiádány podle Menclovy publikace v tûchto soubo-

coÏ bylo pro identifikaci dochovan˘ch fotografií ne-

rech: I – Omítky velkomoravsk˘ch kostelÛ, 9. století

sporn˘m pfiínosem. Porovnávání fotografické doku-

(NPÚ Praha, 2007, 3 strany bez fotografické doku-

mentace s itineráfiem prÛzkumÛ, které fie‰itelsk˘ t˘m

mentace); II – Malty a omítky z doby pfiedrománské

provádûl na Slovensku v roce 1962, ale upozornilo na

a románské, 10. století aÏ poãátek 13. století (NPÚ

urãité nesrovnalosti v popisech nûkter˘ch snímkÛ zve-

Praha, 2007, 40 stran, 30 foto); III – Cihelné zdivo

fiejnûn˘ch v roce 1968 v Menclovû publikaci, zejména

v gotice 13. století a pr vé poloviny 14. století (NPÚ

na nesprávné pfiisouzení autorství snímkÛ pofiízen˘ch

Praha, 2008, 25 stran, 24 foto); IV – Kamenné zdivo

v âechách (Nezamyslice, Zlatá Koruna, Kuklov) a na

v gotice 13. století a pr vé polovinû 14. století (NPÚ

vé péãe a v˘zkumu nov˘ch forem celoÏivotního vzdûlá-

Moravû (Kurdûjov) SÚPSOP, kter˘ se na prÛzkumech

Praha, 2008, 51 stran, 54 foto); V-1 – Omítaná prÛ-

vání pro obor památkové péãe, odpovûdn˘ fie‰itel Ja-

objektÛ v âechách a na Moravû jiÏ nepodílel. První ver-

ãelí pozdní gotiky od poloviny 14. století aÏ do tfietiny

roslav Urban, a dále úkolu ã. 02 103 – Zdokonalování

ze katalogu, zpracovaná v roce 2006, byla proto pfie-

16. století, první ãást (NPÚ Praha, 2008, 107 stran,

a rozvíjení metod digitalizace fotografické a grafické

váÏnû analytická a na zji‰tûné omyly s pfiíslu‰n˘m odÛ-

124 foto); V-2 – Omítaná prÛãelí pozdní gotiky od po-

dokumentace památkového fondu vãetnû aplikace v˘-

vodnûním upozornila. S postupující reidentifikací

loviny 14. století aÏ do tfietiny 16. století, druhá ãást

sledkÛ v˘zkumu a v˘voje v praxi památkové péãe, od-

fotografií byl katalog prÛbûÏnû aktualizován.

(NPÚ Praha, 2008, 104 stran, 106 foto).

povûdn˘ fie‰itel Ladislav Bezdûk.

Vzhledem k narÛstajícímu poãtu fotografií, které se

V souladu s paspor ty byla upravena i v˘sledná

V druhé polovinû roku 2006 byla realizace v˘‰e

postupnû dafiilo identifikovat, bylo v roce 2007 roz-

III. verze katalogu dokumentace stfiedovûk˘ch omítek.

uvedeného dílãího úkolu posílena, ale také v˘raznû

hodnuto dílãí v˘zkumn˘ úkol roz‰ífiit a na základû kri-

Katalog NPÚ Praha, 2008, 61 stran, obsahuje upfies-

znároãnûna nálezem dvou svazkÛ pracovních materiá-

tického zhodnocení dokumentace a dohledan˘ch pra-

nûné popisy 373 fotografií, z toho 245 fotografií novû

lÛ Václava Mencla, které se k v˘zkumu stfiedovûk˘ch

menÛ zpracovat koncepãní podklady a následnû

identifikovan˘ch, 118 fotografií pfievzat˘ch z Menclovy

omítek bezprostfiednû vztahují, a to nejen k období

i návrhy grafického fie‰ení v˘sledného v˘stupu úkolu,

publikace z roku 1968 a 10 snímkÛ souãasného sta-

1962–1963. Velk˘m pfiekvapením byl napfiíklad nález

kter˘ byl nazván Pasportizace historicky v˘znamného

vu zfiíceniny hradu v âachticích na Slovensku, pofiíze-

Menclovy studie nazvané Zeì a zdivo, 17 stran, zpra-

souboru dokumentace dochované z v˘zkumu stfiedo-

n˘ch Jaroslavem Urbanem v roce 2007. Pro pasporty

cované jiÏ v roce 1941, kterou autor zfiejmû nikdy ne-

vûk˘ch omítek provedeného SÚPPOP v Praze v ‰ede-

bylo digitálnû zpracováno 339 fotografií. V katalogu

publikoval. Nejvût‰ím pfiínosem, kromû podrobn˘ch

sát˘ch letech 20. století na vybran˘ch památkách

jsou odli‰eny od snímkÛ, které pro tuto formu prezen-

zpráv o prÛzkumech stfiedovûk˘ch omítek, byl ov‰em

v âechách, na Moravû a na Slovensku. Komplex 88

tace nebyly vzhledem k duplicitû zábûrÛ pouÏity. Podle

nález rozsáhlého souboru velmi skromnû oznaãen˘ch

digitálnû zpracovan˘ch pasportÛ zahrnuje 71 auten-

katalogu je uspofiádána i kartotéka identifikovan˘ch

fotografií Martina Jurika, Vojtûcha Obereignera, Maria-

tick˘ch nálezov˘ch zpráv z prÛzkumÛ proveden˘ch

snímkÛ. Je fie‰ena jako otevfien˘ systém. Fotografie

na Farky a Olivy Pechové a rovnûÏ dal‰í, v publikaci ne-

v letech 1962–1963 a 17 zpráv, které Václav Mencl

jsou oznaãeny katalogizaãními ãísly, coÏ umoÏÀuje

pouÏité fotografie Václava Mencla, Pavla Korãáka a Ja-

zpracoval aÏ v rámci pfiípravy publikace V˘tvarn˘ v˘voj

prÛbûÏné doplÀování dokumentace k jednotliv˘m loka-

roslava Svatonû (v‰ichni SÚPPOP). Pro reidentifikaci

stfiedovûk˘ch omítek, Orbis 1968. V‰echny zprávy

litám a objektÛm.

nalezen˘ch fotografií a jejich podrobnûj‰í popisy vãet-

vãetnû dokumentace byly porovnány s poznatky zve-

V‰echny dokumenty a v˘stupy tohoto dílãího v˘-

nû pfiesnûj‰ího urãení autorÛ snímkÛ a roku jejich zho-

fiejnûn˘mi v novûj‰í odborné literatufie, na kterou

zkumného úkolu jsou pfiístupné prostfiednictvím oddû-

tovení byly pouÏity, kromû zachovan˘ch autentick˘ch

v pasportech upozorÀuje poznámkov˘ aparát, vãetnû

lení koordinace vûdy a v˘zkumu na ústfiedním praco-

zpráv z prÛzkumÛ, tyto prameny: pracovní poznámky

pfiípadn˘ch odchyln˘ch názorÛ na stavební v˘voj zkou-

vi‰ti NPÚ. Zvefiejnûní hlavních v˘stupÛ je pfiipravováno

Václava Mencla k v˘bûru lokalit a objektÛ pro prÛzkum

man˘ch objektÛ, se zvlá‰tním zfietelem k jejich ãás-

formou kritické edice pramenÛ.

malt a omítek; osnova pro zpracování nálezov˘ch

tem, z kter ˘ch byly odebrány vzorky malt a omítek.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | J a r o s l a v S VAT O ≈ / P fi í s p û v e k k d o k u m e n t a c i s t fi e d o v û k ˘ c h o m í t e k

Jaroslav SVATO≈

389

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 390

Studijní depozitáfie mobiliárních fondÛ hradÛ a zámkÛ v PlzeÀském a Karlovarském kraji aneb Péãe o mobiliární fondy a jejich zpfiístupnûní na prahu 21. století Bohatství mobiliárních fondÛ hradÛ a zámkÛ âeské republiky je stále povaÏováno za jedno z nejvût‰ích v Evropû. MnoÏství pfiedmûtÛ mobiliárních fondÛ je také bezesporu velkou turistickou atraktivitou vedle nemovit˘ch kulturních památek. Pfiesto je fiada pfiedmûtÛ, které nena‰ly své uplatnûní v rámci zámeck˘ch a hradních instalací památkov˘ch objektÛ spravovan˘ch NPÚ. Z tohoto dÛvodu vznikají na jednotliv˘ch památkov˘ch objektech depozitáfie. Západoãesk˘ kraj, respektive Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Plzni, má své specifikum ve skuteãnosti,

1

2

Ïe spravuje zároveÀ centrální depozitáfi mobiliárních fondÛ v areálu NKP klá‰ter Plasy. A právû centrální depozitáfi v Plasích a na KynÏvartû se nyní formuje v moderní a vyvíjející se sloÏku památkové péãe.

de konstruován na míru. Pro jednoduchou pfiedstavu,

Centrální depozitáfi v Plasích funguje v souãasné

bude nahrazen nevhodn˘ systém ukládání obrazÛ

dobû pro uloÏení pfiedmûtÛ mobiliárních fondÛ památ-

opfiením jednoho o druh˘ ve svislé poloze, byÈ jsou

kov˘ch objektÛ, ke kter˘m má právo hospodafiení NPÚ

jednotlivé obrazové rámy podloÏeny kartonov˘mi v˘loÏ-

– ÚOP v Plzni a v Lokti a pro které není v souãasnosti

kami. Obrazy budou zavû‰eny na drátûn˘ch plochách

vyuÏití v rámci prohlídkov˘ch tras. Dále jsou zde shro-

posuvn˘ch ro‰tÛ, kde bude moÏné dodrÏet polohu,

maÏìovány pfiedmûty mobiliárních fondÛ, které nemo-

pro kterou byla tato v˘tvarná díla tvofiena. RovnûÏ bu-

hou b˘t deponovány z dÛvodu chybûjících ãi nedosta-

de konstruován nov˘ systém pro ukládání kobercÛ

ãujících depozitních prostor na jin˘ch památkov˘ch

a rozmûrnûj‰ích textilií v podobû mobilních válcÛ a po-

objektech, nebo jejich stav zkrátka neumoÏÀuje vysta-

dobnû.

Autorkou v‰ech fotografií je S. Brejchová. Obr. 1. Plasy (okres PlzeÀ-sever), klá‰ter, centrální depozitáfi, ukázka souãasného uloÏení obrazového fondu. Pfiedmûty jsou podloÏeny kartonov˘mi podloÏkami, ale jsou umístûny v poloze nevhodné pro manipulaci. Obr. 2. Plasy (okres PlzeÀ-sever), klá‰ter, centrální depozitáfi, ilustraãní ukázka moderního úloÏného systému obrazÛ, kter˘ je plánován do novû vznikajícího Studijního depozitáfie.

vení. Centrální depozitáfi Plasy dále spravuje od roku

Byla zváÏena také pr votní my‰lenka o dal‰ím fun-

i depozitáfiÛ jednotliv˘ch památkov˘ch objektÛ je vÏdy

2002 samostatn˘ mobiliární fond s písmennou znaã-

gování takto centralizovaného pracovi‰tû oproti my‰-

velk˘m problémem z hlediska ochranného reÏimu,

kou CD, kter˘ vznikl shromaÏìováním pfiedmûtÛ z ná-

lence vybudování kvalitních depozitáfiÛ na v‰ech pa-

utajovan˘ch skuteãností a v neposlední fiadû také ne-

kupÛ, celních úfiadÛ a pozÛstalostí, respektive pfievodÛ

mátkov˘ch objektech v rámci správy ÚOP v Plzni. Bylo

pohodlí pro badatele (neexistují vytápûné badatelny,

z Úfiadu pro zastupování státu ve vûcech majetkov˘ch.

jednoznaãnû konstatováno nûkolik v˘hod centrálního

elektronická evidence pro badatele a tak dále). Dal‰í

Tyto pfiedmûty nemají tudíÏ historickou souvislost

depozitáfie; v pr vé fiadû se jedná o ekonomickou v˘-

nespornou v˘hodou setr vání centrálního depozitáfie

s Ïádn˘m z památkov˘ch objektÛ PlzeÀského kraje, ale

hodnost pfii zfiízení a provozu jednoho pracovi‰tû a dá-

v areálu NKP klá‰ter Plasy je zároveÀ adekvátní vyuÏi-

jsou dosti ãasto vyuÏívány jako doplÀky expozic.

le o v˘hodu personálního zaji‰tûní. Chod nového pra-

tí ãásti budovy v areálu Národní kulturní památky.

Centrální depozitáfi funguje v areálu NKP klá‰ter

covi‰tû bude zaji‰Èovat skupina odborníkÛ s praxí

RovnûÏ státní zámek KynÏvart má ve své správû ob-

Plasy jiÏ od 70. let minulého století. Nutno dodat, Ïe

a vzdûláním v problematice preventivní péãe o mobi-

rovské mnoÏství pfiedmûtÛ jak z pÛvodního vybavení

jeho nedostaãující vybavení z hlediska úloÏn˘ch systé-

liární fond, coÏ se jeví jako efektivnûj‰í neÏ do‰kolová-

zámku, tak ze svozÛ a velká ãást z nich je v souãas-

mÛ, sledování a regulování klimatu a bezesporu také

ní správcÛ sbírek a stál˘ch prÛvodcÛ na jednotliv˘ch

nosti uloÏena právû v centrálním depozitáfii v Plasích.

nedostateãné personální obsazení vycházelo z omeze-

památkov˘ch objektech, ktefií by mûli pfiíslu‰né depo-

V souvislosti s novû vznikajícím projektem bylo roz-

n˘ch technick˘ch, finanãních a hlavnû personálních

zitáfie spravovat, do stejné kvalifikace, nemluvû o pra-

hodnuto o vytvofiení nového studijního depozitáfie na

kapacit ÚOP v Plzni. Z tûchto dÛvodÛ se pracovníci

covním vytíÏení tûchto pracovníkÛ památkov˘ch objek-

KynÏvar tu, ãímÏ se uvolní místo v Plasích pro dal‰í

NPÚ – ÚOP v Plzni v roce 2006 rozhodli vypracovat

tÛ jin˘mi ãinnostmi v rámci objektu. O tom, Ïe

pfiedmûty z hradÛ a zámkÛ PlzeÀského kraje, které

projekt modernizace depozitáfie a vytvofiení odpovídají-

pracovníci novû vznikajícího pracovi‰tû budou mít dal-

teprve ãekají na kvalitní uloÏení.

cího ochranného reÏimu mobiliárních fondÛ zde uloÏe-

‰í metodické úkoly ve vzdûlávání pracovníkÛ pohybují-

Nyní se vrátím k problematice a pojmu preventivní

n˘ch. Jednou z hlavních náplní tohoto projektu bylo vy-

cích se v prostfiedí mobiliárních fondÛ, se zmíním po-

ochrany pfiedmûtÛ mobiliárních fondÛ. Toto odvûtví (ãi

tvofiení moderního depozitáfie s kvalitním úloÏn˘m

zdûji. Jako v˘hodné se centralizované pracovi‰tû

souãást) památkové péãe se snaÏí kromû jiného ome-

systémem, kter ˘ bude respektovat potfieby jednotli-

mobiliárních fondÛ jeví také ve vztahu k odborné ve-

zit negativní vlivy klimatu (relativní vlhkost, teplota),

v˘ch druhov˘ch skupin pfiedmûtÛ. Z hlediska klimatic-

fiejnosti a k moÏnosti tyto pfiedmûty studovat. Tento

svûtla a vnûj‰ího i vnitfiního atmosférického zneãi‰tû-

k˘ch podmínek i nárokÛ na úloÏn˘ systém bylo jedno-

fakt se stal také jedním z velmi dÛleÏit˘ch mott celého

ní, vãetnû prachu. Do této doby neprobíhalo v centrál-

znaãnû stanoveno, Ïe pfiedmûty budou do jednotliv˘ch

projektu. Na‰e depozitáfie jsou plné pfiedmûtÛ, které

ním depozitáfii v Plasích Ïádné komplexní mûfiení, kte-

místností rozdûleny dle druhov˘ch skupin, tedy kovy,

jsou nesmírnû zajímavé jak z pohledu dûjin umûní

ré by mohlo v souãasnosti poskytnout informace

porcelán a keramika, závûsné obrazy, textil a tak dále.

a umûleckého fiemesla, tak v˘voje bytové kultur y

o v˘voji klimatu bûhem celého roku. Z tohoto dÛvodu

Ve spolupráci s technologickou laboratofií NPÚ – ÚP

a kaÏdodennosti ‰lechty, ale bohuÏel jsou velmi málo,

byly zakoupeny a zapÛjãeny mobilní sbûrnice dat (tak

a s inspirací u podobnû fungujících depozitáfiÛ nûkte-

ãi spí‰e vÛbec nejsou prezentovány na vefiejnosti,

zvané datalogery) pro mûfiení relativní vlhkosti, teploty

r˘ch na‰ich i zahraniãních muzeí, galerií a podobn˘ch

a tudíÏ ani badatel nemá moÏnost je studovat ani

a osvitu daného prostoru. Tûmito datalogery byly osa-

institucí byl navrÏen moderní úloÏn˘ systém, kter˘ bu-

o nich získávat informace. Navíc pfiístup do expozic

zeny vÏdy konkrétní místnosti, kde probíhá po cel˘ rok

390

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | S t a n i s l a v a B R E J C H O VÁ / S t u d i j n í d e p o z i t á fi e m o b i l i á r n í c h f o n d Û h r a d Û a z á m k Û v P l z e À s k é m a K a r l o v a r s k é m k r a j i

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 391

3

Obr. 3. Plasy (okres PlzeÀ-sever), klá‰ter, centrální depozitáfi, ukázka souãasného nevhodného uloÏení sedacího nábytku. Obr. 4. Plasy (okres PlzeÀ-sever), klá‰ter, centrální depozitáfi, ukázka souãasného nevhodného uloÏení obrazÛ.

4

zeÀském kraji, pfiiãemÏ hlavní náplní tohoto projektu

dal‰ích majetkoprávních úpravách v areálu NKP klá‰-

je vytvofiení studijních depozitáfiÛ v konventu NKP

ter Plasy.

klá‰ter Plasy a na zámku KynÏvart. Tento projekt je

JiÏ v prÛbûhu pfiípravy celého projektu byla zvaÏová-

z 90 % projektem investiãním, smûfiujícím k naplnûní

na dostupnost informací t˘kajících se mobiliárních

cílÛ stavební a památkové obnovy interiérÛ, dodávky

fondÛ odborné i laické vefiejnosti. Jak jiÏ bylo popsá-

úloÏného systému a vybudování badatelen pro odbor-

no, umoÏnûní pfiístupu badatelÛm k tûmto informacím

nou vefiejnost, a to jak v areálu klá‰tera v Plasích,

bylo jedním z hlavních cílÛ vznikajícího projektu. Po-

nepfietrÏité mûfiení a zároveÀ prÛbûÏné vyhodnocování

tak na zámku KynÏvar t. Po zdlouhav˘ch administra-

stupnû se zaãala rodit také my‰lenka zpfiístupnûní de-

stavu klimatu. V˘sledky tûchto mûfiení následnû po-

tivních a schvalovacích procesech bylo rozhodnuto

pozitáfie laické vefiejnosti a zainteresovan˘m náv‰tûv-

slouÏily k vytvofiení studie regulace klimatu v prosto-

o pfiidûlení grantu popisovanému projektu, a to v cel-

níkÛm NKP klá‰ter Plasy. Z toho dÛvodu byl cel˘

rách celého depozitáfie. Dle dostupn˘ch mûfiení bylo

kové v˘‰i 22 401 957 Kã pro oba subprojekty s 15%

projekt rozdûlen na dvû funkãní fáze. V první fázi se

zatím konstatováno, Ïe klima v budovû konventu b˘va-

podílem spolufinancovan˘m ze státního rozpoãtu.

jedná o vytvofiení studijního depozitáfie s badatelsk˘m

lého klá‰tera Plasy je víceménû stabilní a nedochází

V prÛbûhu tfietího ãtvr tletí roku 2008 byly zahájeny

reÏimem, jak je v˘‰e popsán a jak je jiÏ realizován.

zde k prudk˘m v˘kyvÛm hodnot. Problémem zÛstává

stavební práce na obou subprojektech, pfiiãemÏ do-

Druhá, pfiipravovaná fáze projektu se nese v duchu

pouze zimní období, kdy zde klesají teploty pod bod

konãení projektu je plánováno na konec ãervna roku

my‰lenky pfiedstavit náv‰tûvníkÛm pfiedmûty mobiliár-

mrazu, coÏ je pro vût‰inu druhov˘ch skupin pfiedmûtÛ

2010.

ních fondÛ dlouhodobû uloÏené v na‰ich depozitáfiích

kritick˘ a zniãující stav. Regulace klimatu byla navrÏe-

Nyní je‰tû nûkolik vût ke konkrétní podobû a náplni

v jin˘ch souvislostech neÏ v rámci klasick˘ch zámec-

na velice pfiirozen˘m zpÛsobem, bez velk˘ch zásahÛ

novû vznikajících studijních depozitáfiÛ, které by mûly

k˘ch instalací, a sice v souvislostech oboru památko-

do konstrukcí a stavby b˘valého klá‰tera. Zde mám na

po rozdûlení plzeÀského pracovi‰tû na ÚOP v Plzni

vé péãe a ochrany kulturního dûdictví. Ve druhé fázi

mysli napfiíklad temperování v zimních obdobích na

a ÚOP v Lokti na zaãátku roku 2007 pojmout proble-

projektu bychom chtûli zpfiístupnit dal‰í ãásti areálu

maximálnû 4 aÏ 5 °C, zastínûní oken neprÛsvitn˘mi Ïa-

matiku preventivní péãe v celém PlzeÀském i Karlo-

NKP klá‰ter Plasy a rádi bychom zde kromû pfiedmûtÛ

luziemi a zabránûní velkému a náhlému ohfievu míst-

varském kraji a vytvofiit adekvátní podmínky pro uloÏe-

samotn˘ch v rÛzn˘ch v˘vojov˘ch fiadách a souvislos-

ností, repase a utûsnûní oken a dvefií, ãímÏ bychom

ní pfiedmûtÛ mobiliárních fondÛ a jejich studium.

tech pfiedstavili materiály, ze kter˘ch se pfiedmûty vy-

mûli zamezit prÛniku chladu, tepla, ale i neÏádoucích

Studijní depozitáfie si dále kladou za cíl vybudovat me-

rábûly, zpÛsoby v˘roby a pfiedev‰ím zpÛsoby jejich re-

zplodin a neãistot z vnûj‰ího prostfiedí. Dal‰ím opatfie-

todická pracovi‰tû preventivní péãe o mobiliární fond

staurování a péãe o nû. Pro tento zpÛsob prezentace

ním bylo zbudování jednoduch˘ch mezivstupÛ z kon-

v rámci obou krajÛ, pfiiãemÏ tato pracovi‰tû budou za-

jsme se inspirovali pfiedev‰ím u zahraniãních muzeí

ventní chodby do jednotliv˘ch místností, ãímÏ lze v˘-

ji‰Èovat pfiedev‰ím pravidelné obhlídky mobiliáfiÛ na

a pracovi‰È (napfiíklad Museum für Angewandte Kunst

raznû omezit prudké zmûny teplot a relativní vlhkosti,

dal‰ích památkov˘ch objektech, vypomáhat s konzer-

ve Vídni, Hofmobiliendepot – Möbel Museum ve Vídni,

respektive vytvofiení rosného bodu. Sledování klimatu

vací a zejména budou systematicky ‰kolit a formou

Victoria & Albert Museum v Lond˘nû, zpÛsob prezen-

bylo navrÏeno jednotné pro cel˘ prostor, a sice sbû-

tréninkÛ dále vzdûlávat pracovníky památkov˘ch ob-

tace památek National Trust nebo English Heritage ve

rem dat (RH, T, eventuálnû osvit) pomocí sbûrnic

jektÛ, ktefií se pfii své práci dostávají do styku s mobi-

Velké Británii). Pokraãování tohoto projektu v jeho dru-

umístûn˘ch v kaÏdé místnosti a specifikovan˘ch dle

liáfiem, aÈ uÏ se jedná o správce sbírek, stálé i sezón-

hé fázi dále nahrává moÏná spolupráce s Národním

konkrétních druhov˘ch skupin zde uloÏen˘ch.

ní prÛvodce ãi úklidov˘ personál. Souãástí Studijního

technick˘m muzeem, které bude v areálu klá‰tera Pla-

depozitáfie klá‰tera v Plasích by mûly b˘t do budoucna

sy realizovat velk˘ projekt Centrum stavitelského dû-

také konzervátorské dílny.

dictví, tedy zjednodu‰enû fieãeno vefiejnosti pfiístupn˘

Pro finanãní zaji‰tûní tohoto projektu bylo z pomûrnû ‰iroké nabídky dotaãních titulÛ na obnovu památek zvoleno financování v rámci druhé v˘zvy Fi-

Na v˘‰e popsané aktivity dále navazují dal‰í pfied-

depozitáfi stavebních a architektonick˘ch pr vkÛ spo-

nanãních mechanismÛ evropského hospodáfiského

stavy a vize o moÏném fungování tohoto pracovi‰tû,

leãnû se stavebnû-fiemeslnou hutí. V tomto pfiípadû se

prostoru a Norska. V fiíjnu roku 2006 byla podána Ïá-

které vycházejí ze zku‰eností a potfieb fungování pa-

oba projekty navzájem prolínají, jak koncepãnû, tak

dost o udûlení grantu pro projekt s názvem Studijní

mátkové péãe ve vztahu k mobiliárním fondÛm a k ve-

svou náplní. Nabízí se moÏnost vytvofiení jakéhosi stu-

depozitáfie mobiliárních fondÛ hradÛ a zámkÛ v pl-

fiejnosti. Úspû‰né pokraãování projektu v‰ak závisí na

dijního centra se zamûfiením na poznávání staveb, ar-

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | S t a n i s l a v a B R E J C H O VÁ / S t u d i j n í d e p o z i t á fi e m o b i l i á r n í c h f o n d Û h r a d Û a z á m k Û v P l z e À s k é m a K a r l o v a r s k é m k r a j i

391

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 392

chitektury, ale i historick˘ch interiérÛ v ‰ir‰ích souvis-

Daniel v jámû lvové a Poku‰ení

z poãátku spí‰e Ïivelnû, i kdyÏ se ·likové snaÏili

lostech. Spolupráce je plánována i v rovinû provozní –

Krista na dvou kru‰nohorsk˘ch medailích

usmûrnit dolování pod sv˘m dohledem a jiÏ roku 1518

spoleãné badatelny, ubytovací prostor y, zasedací a konzultaãní místnosti, v˘stavní prostory a tak dále.

2

vydali první horní fiád. V roce 1519 zaãali razit, zatím jen zku‰ební ‰likovské tolary se sv˘m jménem. RaÏba

Novû pfiipravovan˘ depozitáfi by mûl b˘t velmi varia-

V dobû, kdy do âech zaãalo pronikat renesanãní

mincí v‰ak byla jedním z prvofiad˘ch zájmÛ krále. Pe-

bilní a pfiístupn˘ vût‰ímu okruhu náv‰tûvníkÛ. Pfiedpo-

umûní a humanismus z oblastí na jih, západ a severo-

níze pfiiná‰ejí moc a jsou nezbytné ve vnitfiní i zahra-

kládáme zájem odborné vefiejnosti, studentÛ umûlec-

západ od hranic âeského království, sehrála dÛleÏi-

niãní politice. Mincovní regál bylo tedy tfieba zajistit,

k˘ch a umûleckoprÛmyslov˘ch ‰kol, ale zároveÀ

tou, ale dosud opomíjenou roli pfii zdomácnûní nového

aby spoãinul v drÏení panovníka. Proto rozhodnutím

chceme chápat tuto expozici jako roz‰ífiení sluÏeb

slohu medailérská tvorba z kru‰nohorského Jáchymo-

Ferdinanda I. ze záfií 1528, témûfi dva roky po jeho

NKP klá‰ter Plasy pro bûÏného náv‰tûvníka. Z toho

va se sv˘mi specifick˘mi rysy.

1

zvolení ãesk˘m králem, bylo dojednáno vyrovnání se

dÛvodu bychom se rádi zamûfiili také na dûtské ná-

Spolu s velk˘m v˘znamem Jáchymova v 16. století

·liky a mincování pfievedeno z jejich vlastnictví do ru-

v‰tûvníky, rodiny s dûtmi a spolupráci se ‰kolami. Na-

je tfieba zdÛraznit i katastrofální situaci v oblasti pa-

kou mladého vladafie z rodu HabsburkÛ. ·likové se

‰ím cílem je vytvofiit místo pro dûtskou hru a interakci

mátkové péãe v tomto mûstû v dne‰ních dnech. Je

stali královsk˘mi provozovateli.

a pfiedev‰ím pfiedstavit dûtem zpÛsoby péãe o kulturní

dobfie známo, Ïe se do ní zaãal Jáchymov propadat jiÏ

Taková událost, jako je nalezení kvalitní rudy, se ne-

dûdictví. Plánujeme vytvofiení didaktick˘ch programÛ

po 2. svûtové válce, Ïe v jeho okolí trpûly tisíce politic-

obejde bez rychlého ‰ífiení zpráv a pfiílivu lidí hledají-

pro rÛzné vûkové skupiny dûtí, zde vycházíme ze zku-

k˘ch vûzÀÛ v poãátcích komunistické éry âeskosloven-

cích jakoukoliv nebo lep‰í moÏnost obÏivy, ale i dobro-

‰eností podobn˘ch programÛ vznikajících v rámci NPÚ

ska a Ïe devastace Jáchymova, a to celospoleãenská,

druhÛ, ktefií chtûjí r ychle zbohatnout. Bratfii ·likové,

– ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích nebo zahraniãních insti-

do níÏ lze zahrnout i historické památky a historickou

v ãele s nejstar‰ím ·tûpánem, potfiebovali pfii zakládá-

tucí, napfiíklad Victoria & Albert Museum v Lond˘nû,

pamûÈ, byla postupnû zavr‰ována bûhem dal‰ích de-

ní dÛlního centra nejen mnoho horníkÛ, ale i rÛzn˘ch

Hampton Court Palace v Anglii a dal‰ích památkov˘ch

setiletí, aÏ dospûla do souãasného stavu. Je tfieba

specialistÛ na zaji‰tûní tûÏby. Stejnû tak museli za-

objektÛ ve správû National Trust ãi English Heritage.

doufat ve zlep‰ení, ale pfiedev‰ím pfiispût v rámci pa-

mûstnat i lidi pro chod mincovny. I ti museli b˘t odbor-

I nadále by v‰ak mûla b˘t zachována pÛvodní funkce

mátkové péãe k tomu, aby pfiíslu‰né sloÏky EU tento

níci na rÛzné fáze v˘roby mincí. Byli to vût‰inou specia-

Studijního depozitáfie jako metodického centra pre-

do nebe volající problém co nejdÛslednûji fie‰ily.

listé ze saského území.

ventivní péãe a konzervace.

Medailérství bylo typick˘m projevem renesanãního

Mimo to v‰ak lidé pfiicházeli, i kdyÏ jistû v men‰ím

Obû v˘‰e popsané fáze projektu a vyuÏití ãásti areálu

ducha, jáchymovské medailérství bylo navíc silnû po-

poãtu, také z Harzu, Por ˘ní, Kutné Hor y, Tyrolska,

NKP klá‰ter Plasy by mohly b˘t dal‰ím krokem k pro-

znamenáno luteránsk˘m prostfiedím Kru‰nohofií. Bo-

Salcburku a pr ˘, pokud lze vûfiit takové zprávû, i ze

hloubení vztahÛ s vefiejností a jejímu seznámení s pra-

hatá produkce tohoto drobného reliéfního umûní byla

·v˘carska. Jak se mûsto rozrÛstalo a nab˘valo stále

cí odborné organizace Národního památkového ústa-

velmi rozmanitá: razily se tu a nûkdy také odlévaly

více podoby velmi prosperující lokality, kde se obyva-

vu. Neménû dÛleÏit˘m hybatelem tûchto aktivit je také

medaile por trétní, biblické a ãásteãnû i antikizující

telstvu dobfie dafiilo, kultivovalo se znaãnû prostfiedí

zámûr navrátit areálu jeho pÛvodní v˘znam a dÛleÏi-

morality, které se odvolávaly ke stfiedovûk˘m a rene-

a zvlá‰tû movitûj‰í mû‰Èané se chtûli pfiipodobnit tûm

tost v kontextu vzdûlávání na regionální i celonárodní

sanãním literárním pfiedlohám. (Morové tolary a mo-

ve velk˘ch centrech fií‰e, kde si zakládali na huma-

úrovni.

rové medaile nebyly medaile v renesanãním smyslu,

nistick˘ch zájmech a ãinnostech, vedle Ïivota nábo-

Stanislava BREJCHOVÁ

3

jejich úãel vycházel z povûry, byly to talismany.) Nikde

Ïenského, kter ˘ byl kaÏdodenní samozfiejmostí, ale

jinde v âeském království nedo‰lo k tak neuvûfiitelnû

odráÏel se také v umûní – v Jáchymovû konkrétnû

rozsáhlé produkci medailí. Pokud se u nás medaile

v biblick˘ch medailích. Tak se tu usazovali uãenci, kte-

V˘bûr z pouÏité literatury:

pfied polovinou 16. století a po ní zhotovovaly, pak to

fií jednak v˘raznû napomáhali pfii pfievádûní technic-

1. Depozitáfie – obecné zásady, sborník ze semináfie

byly práce spí‰e jednotlivé, jejichÏ objednávka vychá-

k˘ch poznatkÛ s dolováním stfiíbra do praxe (jako byl

STOP, Praha 2006.

zela od ‰lechtick˘ch, ménû jiÏ od mû‰Èansk˘ch objed-

Georg Agricola), jednak se starali o zlep‰ení vzdûlání

2. Mikrobiologické po‰kození sbírek, sborník ze semi-

navatelÛ (autorem medailí poslednû jmenovan˘ch byl

a duchovní zkvalitnûní Ïivota (Johann Mathesius, lékafi

náfie STOP, Praha 1999.

Severin Brachmann).

3. Plasy. Stavebnû historick˘ prÛzkum, SÚRPMO, Pra-

Pr vní jáchymovské medaile pocházejí z poãátku

ha 1975.

druhé ãtvrtiny 16. století. Jejich autofii, takzvaní fiezaãi

■ Poznámky

4. H. SANDWITH, S. STAINTON: The national Trust ma-

Ïelez neboli razidel, zpoãátku dodávali razidla pro tam-

1 K medailérství v Jáchymovû viz Juliana BOUBLÍKOVÁ-

nual of housekeeping, London 1991.

ní mincovnu (napfiíklad Melchior Peuerlein); pozdûji,

-JAHNOVÁ: Poãátky medailérství v âechách (Jáchymovské

5. Petra ·TEFCOVÁ (ed.): Preventivní ochrana sbírko-

kdyÏ se Jáchymov díky obrovsk˘m loÏiskÛm stfiíbra, je-

por trétní medaile hrabat ·likÛ), in: Sborník Národního

v˘ch pfiedmûtÛ, Praha 2000.

ho tûÏbû a raÏbû stfiíbrn˘ch jáchymovsk˘ch tolarÛ neo-

muzea v Praze, fiada A – historie, roã. 57, 2003, ã. 1–2,

6. Ivana KOPECKÁ a kol.: Preventivní péãe o historic-

byãejnû rozrostl a zbohatl, zaãali tu rytci razidel, ktefií

Praha 2003, kde je uvedena star‰í literatura.

ké objekty a sbírky v nich uloÏené, Praha 2002.

zpravidla vytváfieli i jiné umûleckofiemeslné pfiedmûty,

2 Die Joachimsthaler Chronik von 1516–1617 mit einer

7. Ivana KOPECKÁ, Martin DVO¤ÁK: Nároky na muzej-

pfiímo provozovat své dílny, ve kter ˘ch zamûstnávali

Lebensgeschichte des Johannes Mathesius als Einlei-

ní úloÏné prostor y z hlediska stability rÛzn˘ch mate-

také pomocníky. Problematika jáchymovského medai-

tung, Schlackenwerth 1923, text k roku 1518; Johannes

riálÛ, in: Zprávy památkové péãe 55, 1995, ã. 8.,

lérství, zahrnující sociální, politické, ekonomické, v˘-

MATHESIUS: Sarepta oder Bergpostill Sampt der Joachims-

s. I–XVI (pfiíloha).

robní, technické, technologické i tomu odpovídající v˘-

thalischen kur tzen Chroniken, Nürnberg 1564. Reprint

8. L. KESNER: Marketing a management muzeí a pa-

tvarné otázky, je velmi sloÏitá a v mnohém

vydan˘ Národním technick˘m muzeem, Praha 1975; Hor-

mátek, Praha 2005.

postrádající archivní prameny. Na jednom pfiíkladu

nická postilla s krátkou jáchymovskou kronikou, Norim-

9. J. FIELDEN, R. GARNIER a kol.: The Antique Clinic,

z mnoha lze názornû ukázat, jak také medaile vznika-

berk 1564 (úvodní staÈ, pfieklad Jan Urban, ed. Národní

London 2005.

ly, na jakém pozadí, co ve své dobû znamenaly a Ïe

technické muzeum v Praze, 1981).

10. Site Interpretation: A Practical guide, Scotish Tou-

mají v dûjinách umûní nezastupitelné místo.

3 Hans LORENZ: Bilder aus Alt-Joachimsthal. Umrisse ei-

rist Board publication 1993.

392

Jáchymov mûl v rámci zemí Koruny ãeské v 16. sto-

ner Kulturgeschichte einer erzgebirgischen Bergstadt im

letí mimofiádné postavení, podobnû jako Kutná Hora.

sechzehnten Jahrhunder t, Skt. Joachimsthal 1925,

Horní mûsto, zaloÏené po objevení mohutné stfiíbrné

s. 37. Lorenz zde uvádí mnoÏství archivních pramenÛ,

Ïíly hrabaty z rodu ·likÛ v roce 1516, se rozrÛstalo

které cituje.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | S t a n i s l a v a B R E J C H O VÁ / S t u d i j n í d e p o z i t á fi e m o b i l i á r n í c h f o n d Û h r a d Û a z á m k Û v P l z e À s k é m a K a r l o v a r s k é m k r a j i | 6 J u l i a n a B O U B L Í K O VÁ - J A H N O VÁ / D a n i e l v j á m û l v o v é a P o k u ‰ e n í K r i s t a n a d v o u k r u ‰ n o h o r s k ˘ c h m e d a i l í c h

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 393

Johann Neff, zvan˘ Naevius, dal‰í lékafi, dr. Georg

mincovny, bylo logické vytváfiet medaile raÏené. Nicmé-

Sturz, kter˘ tu roku 1526 zfiídil jednu z prvních lékáren

nû z nûkter˘ch raÏeb se zhotovovaly i odlitky, které se

v âechách, a jiní). Vznikly tu mimo jiné i ‰koly. V Ma-

dále upravovaly cizelováním. Zda k odlévání medailí

thesiovû latinské ‰kole se pr˘ hrála i fiecká a latinská

docházelo pfiímo v Jáchymovû, není doloÏeno, ale je to

4

dramata. Pfiitom zde pfievládala luteránská víra, která

vcelku pravdûpodobné, protoÏe zde bylo mnoÏství rÛz-

tolik poznamenala prostfiedí, jak vyjadfiuje i MathesiÛv

n˘ch umûleckofiemesln˘ch profesí, takÏe nûktefií zlatní-

citát Ecce florent Valles cum evangelio. Mathesiova

ci, ktefií neryli ‰toãky k mincím a medailím, mohli ob-

kázání, vydaná roku 1564 v Norimberku tiskem pod

ãas provozovat i tuto ãinnost.

názvem Sarepta oder Bergpostill Sampt der Joachims-

Nejvût‰í známou dílnu na razidla v Jáchymovû vlast-

thalischen kurtzen Chroniken, prosákla do my‰lení li-

nila rodina MiliczÛ. Jejím zakladatelem byl zlatník

dí a patrnû podnítila i vznik nûkter˘ch medailí. Spojení

a medailér Wolf Milicz, pokraãovatelem syn Nickel

luterství s humanismem se projevovalo v rÛzn˘ch for-

a po nûm dílnu pfievzal jeho zeÈ ZachariበKempf. Exi-

mách, jako v˘tvarn˘ odraz skuteãnosti je tfieba opût

stovala pfiibliÏnû v letech 1533–1601. Miliczové patfii-

5

jmenovat medaile. V podstatû lze fiíci, Ïe tak jako by-

li k jáchymovskému patriciátu. Wolf pÛsobil i jako fie-

ly Norimberk nebo Augsburg centry vytváfiení lit˘ch me-

zaã raznic pfii jáchymovské mincovnû (1535–1545),

dailí, byl Jáchymov centrem v˘roby medailí raÏen˘ch.

které dodával v letech 1539–1545 razidla. Nickel byl

1

7

Médium medaile bylo – z hlediska sociálního roz-

dodavatelem i pro praÏskou mincovnu, roku 1568

vrstvení mûstského obyvatelstva – urãeno i pro lidi re-

tam dodal 18 ks, v následujících nûkolika letech pro

lativnû chudé, nevzdûlané a v tomto smûru du‰evnû

ni pracoval. Mezi lety 1545–1564 byl fiezaãem v Já-

i duchovnû zanedbané; ti mohli získat pfiedmût, kter˘

chymovû. V archivních pramenech je doloÏeno, Ïe se

sehrál pozitivní úlohu v jejich Ïivotû: v˘chovnou a etic-

podepisoval jako fiezaã razidel a zlatník. Roku 1559

kou z hlediska kfiesÈanské vûrouky, medaile pro nû

vûnoval mûstskému kostelu obraz Zmr tv˘chvstání

byly názorné obrazy z bible, jakási biblia pauperum,

Krista,

a také (aniÏ by si to uvûdomovali) i úlohu estetickou.

huÏel nedochoval. V Jáchymovû totiÏ propuklo v minu-

Navíc si tito lidé mohli pofiídit, i kdyÏ v omezeném

l˘ch stoletích nûkolik velk˘ch poÏárÛ, kter ˘m padlo

mnoÏství a velikosti, nûco, co mûli ti bohat‰í a bohatí

mnoho dûl za obûÈ, mezi nimi i Zmrtv˘chvstání. Mili-

a co bylo povaÏováno za, dne‰ní terminologií fieãeno,

czové byli nejen velmi talentovaní mistfii ve svém obo-

„populární“, „moderní“, zkrátka co se líbí. Vidûli zájem

ru, ale pro své schopnosti, majetek a jistû i vzdûlání

o malé reliéfní pfiedmûty u druh˘ch, zámoÏnûj‰ích,

v Jáchymovû uznávaní. To otevfielo Nickelovi cestu i do

spoleãensky v˘znamnûj‰ích, a moÏná o medailích sly-

mûstské rady, kde zasedal v letech 1544, 1546,

‰eli i z kazatelny: napfiíklad Ïe námût urãitého kázání je

1547 a 1561, roku 1563 a 1564 tam pÛsobil jako

zachycen obrazem, Ïe „obrázek v kovu“ lze uschovat

„Schulherr“.

8

9

10

„malovan˘ na zpÛsob kartonu“. Obraz se bo-

2

11

k prohlíÏení (jako napfiíklad Schaumünze, Schaustück, Schautaler), ale také jej lze vûnovat jako dárek; náboÏenské medaile provázely lidi zejména v Kru‰nohofií ce-

■ Poznámky

l˘m Ïivotem stejnû jako náboÏenství plnilo i v˘chovn˘

4 Hans LORENZ, cit. v pozn. 3, s. 108, hovofií o fieck˘ch

zámûr a bylo návodem k Ïivotu.

tragédiích; Johannes MATHESIUS, cit. v pozn. 2, Hornic-

¤ezaãi v Jáchymovû pouÏívali pro zhotovování razi-

ká postilla, s. 208, zmiÀuje fiecké a fiímské komedie.

del pfiedlohy, nejãastûji grafické, buì jednolisty, nebo

5 Obdobné medaile, lité, s náboÏensk˘mi námûty, vytvá-

ilustrace z knih, ponejvíce z rÛzn˘ch vydání bible. Kro-

fiel v Lipsku Hans Reinhart pfiibliÏnû ve 30. letech, ‰lo ale

mû toho slouÏily jako pfiedlohy i medaile lité, vût‰inou

o tvorbu jednotlivce, navíc na saském území, kdeÏto v Já-

od augsbursk˘ch a norimbersk˘ch medailérÛ. Styky

chymovû tato drobná reliéfní dílka vznikala v prÛbûhu té-

·likÛ i jáchymovsk˘ch mû‰ÈanÛ s tûmito mûsty byly

mûfi celého jednoho století, razidla pocházela od rÛzn˘ch

6

ãilé. ·lo o kontakty obchodní, s kter ˘mi se pojily

fiezaãÛ, od tûch nejlep‰ích aÏ po málo zruãné, a to v‰e

i vazby kulturní; k tûm patfiilo seznamování se s literár-

se odehrávalo na území âeského království.

ními díly a také s tím tehdy nejbûÏnûj‰ím, nejroz‰ífie-

6 ·likové napfiíklad prodávali stfiíbro norimbersk˘m patri-

nûj‰ím a stále relativnû nov˘m druhem umûní – grafi-

cijÛm, mnozí odborníci na mincování pocházeli mj. i z No-

kou –, která doprovázela kniÏní vydání, zase pfiedev‰ím

rimberka, viz Hans LORENZ, cit. v pozn. 3, s. 224–225.

bible, vycházela se zprávami jako noviny, jako letáky

7 Katalog der Münzen- und Medaillen-Stempel-Samm-

a podobnû. Kromû toho se do Jáchymova pfiiváÏely

lung des k. k. Hauptmünzamtes in Wien, 4. díl, Wien

z nûmeck˘ch center politického, bankovního a kultur-

1906, s. 1306.

ního dûní i medaile. Byly to reliéfní práce v˘znamn˘ch

8 KATALOG, cit. v pozn. 7, s. 1306.

r ytcÛ, ãasto zlatníkÛ, fiezbáfiÛ, kovolitcÛ, které byly

9 KATALOG, cit. v pozn. 7, s. 1306, je citován dopis Nic-

ohlasem typicky renesanãního, z Itálie pfii‰ed‰ího

kela Milicze âeské komofie.

umûleckého Ïánru – portrétního medailérství. Modely

10 Hans LORENZ, cit. v pozn. 3, s. 64.

k tûmto mezi patriciátem a bohat‰ími mû‰Èany tolik

11 Viktor KATZ: Die Erzgebirgische Prägemedaille des

oblíben˘m medailím byly fiezány v Augsburgu nejãastû-

16. Jahrhunder ts, Praha 1932, s. 156–157; není mi

ji ze dfieva, v Norimberku z mûkkého kamene v pozitiv-

pfiesnû známo, co tato funkce obná‰ela; napfiíklad Schul-

ním reliéfu, poté se podle nich zhotovovala negativní

meister byl rektor latinské ‰koly. Viz Hans LORENZ, cit.

písková forma a z té se odlévaly medaile, vÏdy jen

v pozn. 3, s. 106. Nickel mohl mít jak˘si dozor nad ‰ko-

v nûkolika exempláfiích. V Jáchymovû, díky existenci

lou jako ãlen mûstské rady.

3

Není-li uvedeno jinak je autorem fotografií Jan Boublík. Obr. 1. Nickel Milicz, Daniel v jámû lvové, avers raÏené medaile, 1557. Obr. 2. Daniel v jámû lvové, avers lité medaile, 1562. Obr. 3. Augustin Hirschvogel, Daniel v jámû lvové, grafická pfiedloha k medaili Nickela Milicze, pfied 1550. (Reprofoto z knihy V. Katz: Die Erzgebirgische Prägemedaille des 16. Jahrhunderts, obr. 72)

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | J u l i a n a B O U B L Í K O VÁ - J A H N O VÁ / D a n i e l v j á m û l v o v é a P o k u ‰ e n í K r i s t a n a d v o u k r u ‰ n o h o r s k ˘ c h m e d a i l í c h

393

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 394

Ve sbírce numismatického oddûlení Národního mu-

podina, Boha svého.“ Pak vystoupil s ìáblem na vyso-

zea v Praze se nachází unikátní raÏená medaile od

kou skálu. Ten mu ukázal v‰echna království svûta:

Nickela Milicze zobrazující dvû biblické scény: Daniela

„Toto ti dám, padne‰-li pfiede mnou na kolena a bude‰

v jámû lvové ze Starého zákona a Poku‰ení Krista ze

se mi klanût.“ Nato JeÏí‰ prohlásil: „Jdi z cesty, Sata-

Zákona nového.

4

5

6

Obr. 4. Nickel Milicz, Poku‰ení Krista, revers raÏené medaile, 1557. Obr. 5. Poku‰ení Krista, revers lité medaile, 1562. Obr. 6. Georg Pencz, Poku‰ení Krista, grafická pfiedloha k medaili Nickela Milicze. (Reprofoto z knihy V. Katz: Die Erzgebirgische Prägemedaille des 16. Jahrhunderts, obr. 73)

12

Volba obou námûtÛ zcela odpovídá

ne, je psáno: Hospodinu Bohu svému se bude‰ klanût

prezentaci biblick˘ch v˘jevÛ na medailích, kde jeden

a jeho jediného uctívat.“ V té chvíli ho satan opustil,

obraz byl vÏdy vybrán ze Starého zákona a druh˘, na

andûlé pfiistoupili a obsluhovali ho.

opaãné reliéfní stranû, z Nového zákona, pfiiãemÏ ‰lo

Opis v nûmãinû na aversu medaile se scénou Da-

o scény v˘znamovû si odpovídající, takzvan˘ typ a an-

niela ve lví jámû v pfiekladu zní: Daniel byl obÏalován

tityp, pfiedobraz a obraz nebo také biblickou konkor-

pfied Dariem, král pfiikázal vhodit ho ke lvÛm, DAN VI,

danci. Daniel v jámû lvové symbolizuje starozákonní

a opis na reversu: Kristus byl zaveden do pou‰tû

poku‰ení a je pfiedobrazem poku‰ení Krista.

a pokou‰en ìáblem, MATTH IIII (odvolává se tedy na

PfiipomeÀme nejprve DanielÛv pfiíbûh z knihy Danie-

Matou‰e). Tuto medaili z Národního muzea o prÛmû-

lovy (Da 6). Nejvlastnûj‰ím zámûrem knihy je mj. po-

ru 56 mm uvádí Viktor Katz ve své práci Die Erzgebir-

tû‰it a posílit lid v tûÏk˘ch dobách utrpení a protiven-

gische Prägemedaille des XVI. Jahrhunder ts, Praha

ství a apelovat na jeho vûrnost Bohu. Pfiíbûh se mûl

1932, pod ã. 379, obr. LXIII/5. Obdobnou medaili pod

odehrát za médského krále Darjave‰e (dfiíve se uvádûl

ã. 400a, obr. LXVI/1, pak Katz zaznamenává jako práci

fieck˘m jménem Dareios). Darjave‰ ustanovil 120 sa-

z Miliczovy dílny s letopoãtem 1567, kter˘ je ale chyb-

trapÛ a nad nimi tfii fií‰ské vládce, z nichÏ jedním byl

n˘; je to rok 1562. Medaile patfiila do nûkdej‰í sbírky

Daniel, kter˘ pocházel z judsk˘ch pfiesídlencÛ. Vynikal

Enzenberg. Je litá, cizelovaná, pfiesto má vût‰í prÛmûr

mimofiádn˘m duchem. Král ho zam˘‰lel ustanovit

neÏ raÏená. Je to proto, Ïe je opatfiena rámeãkem,

vládcem nad cel˘m královstvím. Ti druzí v‰ak hledali

vlastní vyobrazení je men‰í neÏ na raÏeném kuse.

proti Danielovi zbraÀ, aby jeho ustanovení zabránili.

Známé jsou i grafické pfiedlohy pouÏité pfii tvorbû ra-

Pfiimûli krále, aby na dobu tfiiceti dnÛ vydal zákaz mod-

zidel. Pro avers poslouÏila ilustrace Daniela v jámû

liteb k jakémukoli bohu kromû Darjave‰e, v opaãném

lvové od Augustina Hirschvogela v Concordantz und

pfiípadû bude viník vhozen do lví jámy. Daniel se ve

Vergleichung des alten und neuen Testaments, vyda-

svém domû tfiikrát dennû obracel smûrem, kde leÏel

né u Egidia Adlera ve Vídni v roce 1550.

Jeruzalém, a modlil se ke svému Bohu. MuÏi pfiistihli

Krista od Georga Pencze, pocházejícího rovnûÏ z No-

Daniela, jak se modlí a prosí Boha o milost. Dovolá-

rimberku jako Hirschvogel, bylo pfiedlohou pro revers.

vali se králova zákazu. „To slovo platí podle nezru‰i-

ëábel, zkomponovan˘ z rÛzn˘ch ãástí lidsk˘ch a zvífie-

telného zákona MédÛ a Per‰anÛ,“ prohlásil Darjave‰.

cích tûl, je pfiedstaven s dobovou obrazotvorností

KdyÏ sly‰el, Ïe Daniel jeho zákaz poru‰il, pfiem˘‰lel,

a pÛsobí dnes více zábavnû neÏ odpudivû a varovnû;

jak ho vysvobodit. MuÏi ale na krále naléhali, proto ho

je pfieveden do reliéfu s velk˘m pochopením pro linio-

dal Darjave‰ vsadit do jámy se lvy a prohlásil: „KéÏ tû

vou kresbu i plastick˘ tvar. Scény na raÏené medaili

tvÛj BÛh, kterého stále uctívá‰, vysvobodí.“ Na otvor

nejsou pfievzaty z grafick˘ch pfiedloh doslovnû. Rozdíly

jámy byl poloÏen velk˘ kámen a ten byl zapeãetûn.

jsou hlavnû v zobrazení lvÛ a také v postavû Daniela.

13

Poku‰ení

Král ale nemûl celou noc klidu. Hned ráno ‰el k jámû

RovnûÏ mezi obûma medailemi, i kdyÏ druhá je od-

a promluvil: „Danieli, sluÏebníku Boha Ïivého, dokázal

litek první, jsou zjevné rozdíly. Star‰í raÏba je vzácn˘

tû BÛh, kterého stále uctívá‰, zachránit pfied lvy?“

originál, znaãného prÛmûru a vysokého reliéfu. Vysle-

A Daniel odpovûdûl: „Králi, navûky buì Ïiv. MÛj BÛh po-

dované rozdíly se t˘kají tûchto motivÛ: na raÏeném

slal svého andûla a zavfiel ústa lvÛm, takÏe mi neublí-

aversu není vpravo v pozadí architektura, zadní lev

Ïili. VÏdyÈ jsem byl pfied ním shledán ãist˘ a ani proti

vpravo má dlouh˘, zatoãen˘ ocas, je zobrazen z profilu

tobû, králi, jsem se niãeho zlého nedopustil.“ Král dal

a jeho hlava vypadá spí‰, jako by patfiila nûjakému

Daniela vytáhnout z jámy a uvrhnout do ní muÏe, ktefií

pfieÏv˘kavci; lev pfied ním má hfiívu rytou do prst˘nkÛ,

jej udali, i se syny a Ïenami. A pak vydal pfiíkaz, aby se

tlamy v‰ech tfií dravcÛ postrádají detailnûj‰í propraco-

v celé fií‰i v‰ichni tfiásli pfied Danielov˘m Bohem.

vání, jsou spí‰ schematické. V opise jsou uÏity krouÏ-

Poku‰ení Krista líãí evangelisté Matou‰, Marek

ky jako dûlicí znaménka, vnitfiní kruh je hladk˘. Na

a Lukበ(viz Mt 4:1; Mk 1:12; L 4:1). Kristus byl zkou-

aversu lité medaile je vpravo zachycen kostelík, vlevo

‰en na pou‰ti po ãtyfiicet dní, kdyÏ byl pokfitûn od Ja-

jsou vûÏiãkovité útvar y; lev vlevo má doplnûny u‰i;

na v Jordánû a pfiijal mesiá‰ské poslání. Marek líãení

zadní lev vpravo se dívá zpfiíma, hlavu otoãenou k di-

vûnoval jen dvû vûty, Lukበje trochu zkrátil a zmûnil

vákovi; lev vpfiedu má detailnûji ztvárnûnou hlavu,

pofiadí druhého a tfietího poku‰ení. Nejpodrobnûji

stejnû jako jeho druhové, a pÛsobí mnohem Ïivûji neÏ

z evangelistÛ o poku‰ení Krista hovofií Matou‰: Duch

na raÏbû; v opise jsou mezi slovy drobné hvûzdiãky

vyvedl JeÏí‰e na pou‰È, aby byl pokou‰en od ìábla.

a vnitfiní kruh je s perliãkami. Navíc jsou zde doplnûna

KdyÏ po ãtyfiiceti dnech vyhladovûl, poku‰itel mu fiekl, aby nechal promûnit kameny v chleby; na to odvûtil Je-

394

Ïí‰: „Nejenom chlebem Ïiv je ãlovûk, ale kaÏd˘m slo-

■ Poznámky

vem, které vychází z BoÏích úst.“ Pak ho vzal ìábel do

12 Inv. ã. H5-55 073, stfiíbro, raÏen˘ originál, prÛmûr

svatého mûsta, postavil na vrcholek chrámu a fiekl:

59 mm – mûfiení Chaurovy medaile.

„Jsi-li syn BoÏí, vrhni se dolÛ, nic se ti nestane.“ JeÏí‰

13 Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, sv. 17,

odpovûdûl: „Je také psáno: Nebude‰ pokou‰et Hos-

Leipzig 1932, heslo Augustin Hirschvogel.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | J u l i a n a B O U B L Í K O VÁ - J A H N O VÁ / D a n i e l v j á m û l v o v é a P o k u ‰ e n í K r i s t a n a d v o u k r u ‰ n o h o r s k ˘ c h m e d a i l í c h

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 395

dal‰í tfii zvífiátka, patrnû mladí lvíãci. Na reversu raÏby

a zpÛsob dovolávání se spravedlivé odmûny. V lednu

cování, peãlivû zaujaté, s mil˘mi detaily, které jsou

s Poku‰ením Krista je napfiíklad ìábel vybaven meãí-

1555 Nickel prosí v dopise adresovaném ãeské ko-

vlastnû oÏivením pÛvodní raÏby. ·lo by o darování

kem u pasu a na klobouãku perem, jako kdyby patfiil

mofie

o pomoc v záleÏitosti v˘platy, kterou nedostal

s upozornûním na nebezpeãenství poku‰ení, svedení

k vy‰‰í spoleãenské vrstvû. Na odlitku jsou zase bo-

za práci pro mincovnu. ZmiÀuje se také o Kr y‰tofu

od víry, nabízení pozemsk˘ch lákadel, upozornûní, Ïe

hat‰í architektonické prvky, vlevo pod vrcholem hory

Gendorfovi z Gendorfu, horním hejtmanu, na kterého

ãlovûk má b˘t poslu‰en Boha.

se klene oblouk, vpravo u chrámu jsou vûÏe; ale ìábel

si zjevnû stûÏuje. Vysvûtluje, Ïe od roku 1545 je fieza-

Je známo, Ïe medaile raÏené b˘valy odlévány a ci-

není vyzbrojen meãíkem a na klobouãku mu chybí pe-

ãem v jáchymovské mincovnû a Ïe vÏdy pracoval pilnû.

zelovány uÏ v 16. století. Odlitky se zhotovovaly zfiej-

ro. Kristovy ruce jsou nápadnû velké. Oproti raÏbû

Také uvádí, Ïe stfiíbro mu bylo kupci nabízeno za vy‰‰í

mû tam, kde raÏby nebyly dostupné. To ale nevyluãuje,

jsou navíc vyr yty lem na Kristovû plá‰ti a svatozáfi.

cenu, neÏ za jakou mu bylo pÛvodnû pfiislíbeno: 1 hfiiv-

Ïe by N. Milicz nechtûl tento postup vyzkou‰et, uÏ

I tûla lvÛ jsou pokryta drobn˘mi ryt˘mi ãarami, pfied-

na stfiíbra za 8 1/2 tolaru místo za 8 1/4, a Ïe tak pro-

z dÛvodÛ zmínûn˘ch v˘‰e. Na druhé stranû je tfieba si

stavujícími srst. Na medaili z roku 1562 byla také pro-

dûlává. StûÏuje si dost úpûnlivû, takÏe se zdá, Ïe má

uvûdomit, Ïe medaile se odlévaly podle raÏeb pomûr-

vedena oprava v opise: na raÏbû je VERSUTHT, na od-

nouzi. V pfiípadû patricije je to ponûkud kuriózní, ale

nû hojnû (viz aukãní katalogy, kde se uvádûjí ãasto od-

litku VERSUCHT. V‰echny tyto zmûny na odlitku byly

musíme vycházet z toho, Ïe jinak by se asi nápravy ne-

litky), takÏe tento odlitek i pfies svoji kvalitu nemusel

patrnû uãinûny zãásti uÏ pfii zhotovování formy, zãásti

dovolal. Bylo patrnû zvykem situaci ponûkud dramati-

mít s my‰lenkou originality mnoho spoleãného.

pfii docizelování. Litá medaile byla zfiejmû vytvofiena

zovat, neboÈ asi zku‰enosti s vymáháním úhrad byly

Druhá, prozaiãtûj‰í hypotéza se opírá o situaci

tak, Ïe z raÏby se otiskla písková(?) forma, negativní,

tristní a Ïádosti se nesetkávaly s odezvou. Jak dopad-

v tehdej‰ích fiemesln˘ch dílnách. Pracovalo se v zaje-

která se vypálila a do ní se odlilo stfiíbro. Takto vytvo-

la tato konkrétní prosba Ferdinandovi, nevíme; kaÏdo-

t˘ch kolejích; pokud se medaile razily, nebyl dÛvod

fiená medaile se je‰tû dále cizelovala. Litá medaile je

pádnû Nickel v roce 1568 dostal práci na razidlech

tento zpÛsob mûnit. Nickel Milicz by v tomto pfiípadû

tedy originál.

(na dukáty?), to v‰ak uÏ bylo za Maxmiliána II.

splÀoval pfiedstavy o fiemeslnû zruãném, zdatném

16

O razidlech z dílny MiliczÛ se dovídáme z archiválií

Nepodafiilo se mi najít pfiímou návaznost medaile

mistrovi s osobním rukopisem; uÏ ne o svobodomysl-

vídeÀské mincovny. Mezi razidly, která se dostala do

v podobû nûjaké poznámky v textu na vydaná Mathe-

ném umûlci hledajícím nové cesty, chtûjícím experi-

této mincovny z mincovny praÏské v roce 1824 a do ní

siova kázání, známá pod názvem Sarepta oder Berg-

mentovat. Medaile by tedy byla odlita jin˘m autorem,

zase koupí v roce 1612 z majetku potomkÛ Daniela

postill. Jen v 8. kázání zmiÀuje Mathesius Daniela, ka-

neÏ byl Nickel Milicz, a mimo jeho dílnu. V tom pfiípadû

Jahna, kter ˘ byl zetûm Zachariá‰e Kempfa a ten ze-

pitolu 6, a uvádí, Ïe Dareios uznal a velebil Danielova

mohlo jít spí‰e o práci na zakázku. Kdosi si prostû pfiál

tûm Nickelov˘m, se nacházelo i to, jeÏ bylo oznaãeno

Boha, coÏ pfiikázal i ve sv˘ch zemích. Zda rok vzniku

mít nebo darovat stejnou medaili, jaká byla raÏena

jako Daniel v jámû lvové. Zajímavé je, Ïe v katalogu

1557 sehrál nûjakou úlohu pfii vzniku medaile, není

v roce 1557, jenÏe raÏenou medaili ne‰lo momentálnû

se uvádí, Ïe ‰lo o razidlo

jasné. Bylo to deset let od luterány prohrané ‰mal-

získat, ov‰em vlastnil ji zlatník, kter˘ podle ní odlil me-

k medaili z roku 1562, nikoli 1557. Letopoãty se na-

kaldské války. Îe by snad poku‰ení mûlo pfiipomenout

daili novou. Zákazník tedy vûdûl o raÏené medaili, po-

cházejí na reversech s Poku‰ením, takové razidlo

tyto ne‰Èastné okamÏiky bojÛ mezi luterány a katolic-

kud nepatfiila pfiímo jemu samému. V tom pfiípadû

v‰ak není v katalogu vÛbec zaznamenáno. Zdá se, Ïe

k˘m králem a císafiem a upozornit na nutnost drÏení

chtûl medaili se stejn˘m námûtem a s nov˘m letopo-

autor katalogu Stempelsammlung znal jen medaili li-

se pravé (luteránské) víry? S tímto zámûrem by se raÏ-

ãtem darovat. Na druhé stranû zlatník mohl mít k dis-

tou z roku 1562, a ne raÏbu patfiící Chaurovi, dnes

ba uskuteãnila pfiímo v dílnû MiliczÛ, rozhodnû ne

pozici více raÏen˘ch medailí a odlévat je pro rÛzné zá-

v Národním muzeu, a pak automaticky pfiifiadil litou

v královské mincovnû.

kazníky. Litá medaile dokládá, Ïe si její autor, kter˘ ji

sbírky razidel ve Vídni

14

medaili ke star‰ímu razidlu, moÏná i v domnûní, Ïe od-

Lze uvaÏovat o dvou hypotézách vzniku lité medaile

i cizeloval, umûl poradit s pfiedlohou, jiÏ je‰tû upravil,

litek je raÏba s cizelováním. Nezkoumal tedy ani rozdí-

a totoÏnosti jejího tvÛrce. První je moÏná na onu dobu

pozmûnil. Svûdãí o autorovi s vlastní invencí. Z porov-

ly na razidle a odlitku. Jistû v˘znamná je také proble-

a prostfiedí pfiíli‰ „umûlecká“: Pfiedpokládejme, Ïe Nic-

nání rukopisÛ obou medailí vysvítá, Ïe i ony jsou odli‰-

matika v˘roby raÏené medaile, která má znaãn˘

kel byl vzdûlan˘ zlatník, seãtûl˘, mûl styky s uãen˘mi

né, a to ve zpÛsobu rytí. Na raÏbû je rytecká práce jem-

prÛmûr, témûfi 6 cm, a vysok˘ reliéf. V této souvislos-

muÏi nejen v Jáchymovû, ale pfii ãetn˘ch vazbách v nû-

nûj‰í, kfiehãí. Na odlitku je zachycení osob, zvífiat

ti se objevuje otázka, jak bylo moÏné realizovat raÏbu

mecké oblasti, zvlá‰È Norimberku, i s humanisty

a reálií nápaditûj‰í, ale fiemeslná práce hrub‰í.

technicky, aby se stfiíÏek, na kter˘ se razilo, neporu‰il,

a umûlci. ·lo tu o styky, jak uÏ bylo zmínûno, nejen ob-

Jak tomu skuteãnû bylo, nemÛÏeme bohuÏel dnes

tedy nemûl trhliny. Na razidlo totiÏ musela b˘t vynalo-

chodní, ale i kulturní a intelektuální, i fiemeslníci –

uÏ prokázat. Patrnû uÏ ani nezjistíme, jestli litá medai-

Ïena obrovská síla úderu, kterou by snad mohl vyvi-

dnes bychom fiekli umûleãtí – se mezi sebou znali.

le vznikla pfiímo v Jáchymovû, nebo v ‰ir‰ím kru‰no-

nout hamr, velk˘, tûÏk˘, pohánûn˘ vodním zdrojem. Ja-

Nechtûl snad Nickel Milicz darovat nûjaké blízké oso-

horském okolí. Pro svoji kvalitu a pozoruhodnost si

ké nástroje byly pouÏívány pfii raÏení, se pfiesnû neví.

bû jako v˘raz pfiátelsk˘ch citÛ k nûjaké pfiíleÏitosti své

v‰ak obû medaile zaslouÏí b˘t publikovány. Mezi odlit-

Katalog Stempelsammlung udává, Ïe to bylo razidlo

osvûdãené dílko, ale v jiné technice, nûco jako origi-

ky je tento dílem spí‰ mimofiádn˘m.

15

A úder byl vykonán

nál? Jedineãn˘ pfiedmût? Snad i experiment, neboÈ

A je‰tû dÛleÏit˘ dodatek: toho, Ïe náboÏenství, indi-

velmi ãistû a pfiesnû. Vzhledem k absenci písemn˘ch

i takové experimentování v „umûleckém“ fiemesle

viduální víra v Boha, kostel a modlitba byly v 16. sto-

pramenÛ bohuÏel nelze podepfiít názor, Ïe fiezaãi ryli

mohlo b˘t pfiedpokládanému typu ãlovûka vlastní. Ne-

letí, ve století reformace, náboÏensk˘ch svárÛ a po-

razidla k náboÏensk˘m medailím i razili ve sv˘ch díl-

mohli tedy zanícení uãenci probírat se vzdûlan˘mi

ãátku protireformace, nezbytn˘mi souãástmi Ïivota,

nách a pak medaile prodávali, coÏ se jeví pravdûpo-

mistry tfieba otázku jedineãnosti díla, která také moh-

jsou v˘mluvn˘m dÛkazem právû biblické medaile z Já-

dobn˘m. Ale v˘roba také mohla b˘t kombinovaná

la souviset s pfiijímáním renesanãních idejí? VÏdyÈ

chymova.

s mincovnou, razidla mohla b˘t dodána mincovnû

v Norimberku, v kterém se moÏná nûktefií patricijové

a tam se medaile vyrazily, stejnû jako mince. Tento po-

z Jáchymova zhlédli, se medaile odlévaly. Nestálo by

stup se asi volil tehdy, kdyÏ ‰lo o raÏby panovnické,

Nickelovi za to vyzkou‰et takov˘ odlitek z raÏené me-

oficiálnû zadané.

daile a vylep‰it a roz‰ífiit nûkteré motivy? Tak nûjak by

pro raÏbu kladivem a kovadlinou.

Juliana BOUBLÍKOVÁ-JAHNOVÁ

V dílnû MiliczÛ pracovalo jistû dost pomocníkÛ, pro-

pfiece originál mohl vypadat. Také zde mohla hrát roli

■ Poznámky

toÏe její produkce byla rozsáhlá. Je zfiejmé, Ïe kaÏd˘

rostoucí snaha umûlcÛ, a tudíÏ i dobr˘ch fiemeslníkÛ,

14 Viz KATALOG, cit. v pozn. 7, 1. díl, Wien 1901–1906,

mûl pfiidûlenu urãitou práci. Tak mimofiádnou medaili

o pfiiblíÏení se pfiírodû. A scény na odlitku jsou z toho-

s. 39–40.

ale zhotovil sám mistr. Pro zajímavost uveìme krátk˘

to pohledu vûrohodnûj‰í neÏ na raÏbû. Milicz mohl mít

15 TamtéÏ.

exkurs, t˘kající se asi obecnû situace tehdej‰ích mist-

ambici zhotovit takov˘ originál. MoÏn˘ autorÛv úmysl

16 KATALOG, cit. v pozn. 7, 4. díl, Wien 1906, s. 1306.

rÛ pracujících na zakázku a ukazující dobové uvaÏování

medaili darovat blízké osobû by dokazovalo její zpra-

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | J u l i a n a B O U B L Í K O VÁ - J A H N O VÁ / D a n i e l v j á m û l v o v é a P o k u ‰ e n í K r i s t a n a d v o u k r u ‰ n o h o r s k ˘ c h m e d a i l í c h

395

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 396

1

2

Digitální rekonstrukce unikátního souboru fotodokumentace stfiedovûk˘ch omítek

3

neexistují, stejnû jako jejich kvalitní fotografické zvût‰eniny. Souãasn˘ stav techniky v‰ak nabízí moÏnost i zdánlivû neplnohodnotné obrazové podklady pfievést do digitální podoby a pomocí softwarového zpracování z nich „vytûÏit“ maximum, tedy objevit a zv˘raznit lid-

K osvûtlení v˘znamu tohoto fotosouboru je tfieba vrátit se do roku 1962, kdy SÚPPOP v Praze ve spolu-

skému oku pÛvodnû na originální pfiedloze skryté, takfika latentní obrazové informace.

Obr. 1. Kurdûjov u Hustopeãí (okres Bfieclav), kostel sv. Jana Kfititele. Snímek zpracovan˘ z ofsetového tisku mal˘ch rozmûrÛ, detail orámování okna na zvonicové vûÏi, 1511–1517. (Foto P. Korãák, 1963) Obr. 2. Streãno (Slovensko), hrad. Fragmenty omítky a ãást pasparty okna, poãátek 16. století. (Foto J. SvatoÀ, 1962) Obr. 3. Dolní Dvofii‰tû (okres âesk˘ Krumlov), farní kostel sv. Jiljí. Detail povrchu omítky na v˘chodní stranû jiÏní pfiedsínû, kolem 1500. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP)

práci se SÚPSOP v Bratislavû poãal fie‰it jeden z prv-

Kontaktní kopie z negativÛ ãi malé pracovní zvût‰e-

ních v˘zkumn˘ch úkolÛ státní památkové péãe, orien-

niny po zpracování v poãítaãi zpravidla umoÏÀují získat

tovan˘ k hlub‰ímu poznání malt a omítek stfiedovûké,

pomûrnû slu‰nou kvalitu pfii jejich zvût‰ení, pokud

renesanãní a barokní architektur y. Zhodnocování v˘-

jsou naskenovány na profesionálním skeneru ve vyso-

sledkÛ prÛzkumu vybran˘ch objektÛ mûlo b˘t vyuÏito

kém optickém (nikoliv interpolovaném) rozli‰ení a v bi-

pro zpracování metodick˘ch pokynÛ k opravám, kon-

tové hloubce 16 bit/1 kanál, pfiípadnû 16 bit ve stup-

zer vacím a obnovám památkovû hodnotn˘ch omíta-

ních ‰edi. V pfiípadû „digitální rekonstrukce“ souboru

ho kostela v Chval‰inách. Konkrétnû ‰lo o 4 ofsetové

n˘ch prÛãelí staveb.

snímkÛ z 60. let 20. století, zachycujících tehdej‰í

nátisky, 2 diapozitivy a 5 dosud nezvefiejnûn˘ch foto-

¤e‰itelsk˘ t˘m veden˘ doc. Ing. PhDr. Václavem

stav stfiedovûk˘ch fasád, pfiedstavovaly urãit˘ problém

grafií formátu 6 x 6 cm. Vybrané pfiedlohy byly naske-

Menclem provedl v roce 1962 a poãátkem roku 1963

fotografie, u nichÏ byl k dispozici jiÏ jen pouh˘ ofsetov˘

novány na skeneru EverSmart Supreme s maximální

prÛzkum a dokumentaci asi 53 památek v âechách

tisk, mnohdy pak navíc pfiíli‰ malého formátu. Softwa-

hodnotou denzity 4,3 a v rozli‰ení umoÏÀujícím u nej-

a na Slovensku, v polovinû roku 1963 musela b˘t ale

rovû lze u takov˘ch pfiedloh do jisté mír y odstranit

men‰ích pfiedloh velikost tisku alespoÀ 10 x 15 aÏ

tato v˘zkumná ãinnost bez udání dÛvodu ukonãena

z obrazu tiskov˘ rastr, ãím men‰í rozmûry ale pfiedloha

13 x 18 cm pfii 300 dpi, v hloubce 16 bit/1 kanál. Ty-

odevzdáním dokumentace a protokolÛ, zpracovan˘ch

vykazuje, tím více pfii této operaci klesá v˘sledná ost-

to pÛvodní skeny byly bez jak˘chkoliv úprav uloÏeny

k tûmto 53 jiÏ prozkouman˘m objektÛm. Po urãitém

rost a je tedy nutno najít vhodn˘ kompromis mezi od-

jakoÏto mateãní podklady, jejich kopie byly vyretu‰ová-

uvolnûní politick˘ch pomûrÛ v roce 1968 vydal

stranûním rastru a je‰tû únosnou ostrostí koneãného

ny (prach, ‰krábance, atd.), tonálnû „vytûÏeny“ a zpra-

V. Mencl ve spolupráci s dal‰ími kolegy v nakladatel-

obrazu. Lze pfiitom postupovat dvojí cestou, a to buì

covány v programu Adobe Photoshop. Pro prezentaci

ství Orbis publikaci V˘tvarn˘ v˘voj stfiedovûk˘ch omí-

odstraÀovat tiskov˘ rastr pfiímo pfii skenování ve ske-

v˘sledného paspor tu byl následnû zvaÏován vhodn˘

tek, jejíÏ obrazová ãást byla omezena na 120 fotogra-

novací aplikaci pomocí funkce „descreen“, nebo od-

postup vizualizace zpracovan˘ch snímkÛ, tj. jejich opti-

fií. Publikace vydaná v roce 1968 pouze v nákladu

stranit rastr dodateãnû pomocí speciálního softwaru.

mální pfievod na papírovou podloÏku. Inkoustov˘ ãi la-

1000 kusÛ byla velmi rychle rozebrána a dnes je jiÏ jen

V obou pfiípadech se odstranûní rastru ov‰em dûje za

serov˘ tisk se pfii zkou‰kách ukázal jako neplnohod-

obtíÏnû dostupná. Originály nebo negativy fotografií,

cenu vût‰ího ãi men‰ího rozostfiení, které lze sice

notn˘, neschopn˘ v plné ‰ífii zachytit tonální rozsah

pofiízen˘ch v rámci tohoto projektu, se navíc nane‰tûs-

zlep‰it následn˘m zpûtn˘m doostfiením, tyto postupy

snímkÛ struktur omítek, kde hraje podstatnou roli ãi-

tí nedochovaly, zÛstaly v‰ak zachovány ãernobílé dia-

v‰ak mají svoje technické limity, za kter˘mi uÏ dochá-

telnost detailÛ i v tûch nejsvûtlej‰ích nebo naopak nej-

pozitivy, soubûÏnû zhotovené pro pfiedná‰kovou ãin-

zí k silné degradaci pÛvodního snímku.

temnûj‰ích par tiích obrazu a jakákoliv ztráta kresby

nost. Uchovány zÛstaly rovnûÏ ofsetové nátisky pro

Rekonstrukce takto unikátní fotodokumentace by

sniÏuje pracnû obnovenou vypovídací schopnost v˘-

v˘‰e zmínûnou publikaci a dal‰í náhledové pracovní fo-

ov‰em nemûla smysl, pokud by nebyla provázena

sledn˘ch fotografií. Jako definitivní fie‰ení bylo zvoleno

tokopie formátu pfiibliÏnû 8 x 8, nûkdy 9 x 12 nebo 10

identifikací dochovan˘ch fotografií, jejich v˘bûrem,

nasvícení na fotografick˘ papír na osvitové jednotce

x 15 cm, pofiizované pfieváÏnû V. Menclem, P. Korãá-

uspofiádáním a redakcí v˘sledn˘ch pasportÛ a byla te-

Frontier 350. K tomu byl vyuÏit jiÏ v NPÚ – ÚP ovûfien˘

kem, M. Farkou a J. Svatonûm. Mnohé zábûry se sice

dy vlastnû moÏná jen díky odborné spolupráci ãlena

a osvûdãen˘ postup pfiípravy digitalizátÛ, spoãívající

opakují nebo ãásteãnû pfiekr˘vají, jejich eventuální od-

nûkdej‰ího fie‰itelského t˘mu, Jaroslava Svatonû,

v jejich finálním pfievodu na hloubku 8 bit (s touto

born˘ v˘bûr ale nabízel moÏnost prezentaci stfiedovû-

prom. hist. Pro ovûfiení technick˘ch moÏností a kvality

hloubkou pracuje jednotka Frontier 350) a do profilu

k˘ch staveb, dokumentovan˘ch pfied 40 lety, oproti

reprodukce obrazové dokumentace z rÛzn˘ch zdrojÛ

Dot Gain 30 %.

publikované práci dále roz‰ífiit. Jak jiÏ bylo uvedeno,

(ofsetové nátisky, diapozitivy, fotokopie 6 x 6, zvût‰e-

V˘sledky shora popsan˘ch snah o obnovení unikát-

originální negativy fotodokumentace stavu stfiedovû-

niny 8 x 8 ãi 9 x 12 a 10 x 15 cm) byla nejprve zku-

ní fotodokumentace byly více neÏ uspokojivé i u zpra-

k˘ch fasád v pr vní polovinû 60. let minulého století

‰ebnû digitálnû zpracována dokumentace omítek farní-

covan˘ch ofsetov˘ch tiskÛ a po schválení tohoto úvod-

396

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Ladislav BEZDùK / Digitální rekonstrukce unikátního souboru fotodokumentace stfiedovûk˘ch omítek

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 397

Informaãní systémy a Národní památkov˘ ústav

1) Digitalizace v NPÚ Digitalizace, internet, informaãní systémy. To jsou dnes velmi frekventované pojmy ve v‰ech odvûtvích lidské ãinnosti. Îádná soukromá ani státní instituce je nemÛÏe ignorovat, chce-li uspût v konkurenci s ostatními. Podnikatelsk˘ úspûch, odborná vyspûlost a váÏnost instituce jsou dnes mimo jiné závislé na uplatÀování moderních technologií, zejména v komunikaci s ostatními. Tento ãlánek vznikl z potfieby seznámit ‰ir‰í odbornou vefiejnost se zavádûn˘m Integrovan˘m informaãním systémem památkové péãe (dále IISPP) v prostfiedí NPÚ. Nûkteré odborné popisy jsem pro úãely tohoto 4

ãlánku zjednodu‰il (zejména v oblasti geografick˘ch informaãních systémÛ – dále jen GIS) s ohledem na lep‰í srozumitelnost pro ty, ktefií v této oblasti pfiímo

ního v˘stupu bylo tedy dále pokraãováno v pfiípravû zpracování celého kompletního souboru. Vedle samotné digitalizace snímkÛ ov‰em nelze nezmínit pracnou

Obr. 4. Chval‰iny (okres âesk˘ Krumlov), kostel sv. Mafií Magdaleny. Ukázka v˘sledného vzhledu stránky pasportu. (Foto M. Farka, 1962)

reidentifikaci fotografií pro jejich v˘slednou pasporti-

nepracují. Digitalizace vstoupila do prostfiedí NPÚ (do roku 2003 je‰tû do prostfiedí samostatn˘ch památkov˘ch ústavÛ) nejprve v podobû vyuÏití poãítaãÛ pro vedení

zaci, provádûnou za vysokého pracovního nasazení

a nebylo proto moÏné pouÏít jejich negativy. Autor y

administrativních úloh, úãetnictví a seznamÛ pamá-

nûkdej‰ím ãlenem fie‰itelského t˘mu doc. Ing. PhDr.

ostatních fotografií z Kuklova jsou V. Mencl a J. Sva-

tek, pozdûji také pfii tvorbû map v CAD programech

Václava Mencla Jaroslavem Svatonûm, prom. hist. Ta-

toÀ. Ve‰keré tyto podklady byly digitalizovány jiÏ ovûfie-

a v posledních letech pak masivním nástupem digitál-

to ãasovû i odbornû vysoce nároãná práce pfiinesla

n˘m postupem, kopie digitalizátÛ byly pfievzorkovány

ních fotoaparátÛ a skenerÛ. Komunikace s ostatními

dal‰í, zpoãátku neplánované obohacení zam˘‰len˘ch

na pfiíslu‰nou velikost, tonálnû zpracovány, vyretu‰o-

institucemi (obecními úfiady, projektanty, stavebními

v˘sledkÛ, neboÈ pfii dohledávání podkladÛ byly objeve-

vány, pfievedeny do hloubky 8 bit a profilu Dot Gain

a inÏen˘rsk˘mi firmami) zaãala vyÏadovat pouÏívání

ny desítky dal‰ích v˘znamn˘ch snímkÛ, které nebyly

30 %, aby mohly b˘t následnû smontovány podle navr-

kanceláfisk˘ch programÛ, internetu a v posledních le-

v publikaci z roku 1968 pouÏity. Tento objev zv˘‰il ná-

Ïené makety spolu s textem do stránek A4 a pomocí

tech i mapov˘ch aplikací s vy‰‰í úrovní, jakou je napfií-

roky na naplnûní prvotního zámûru a soubor zpracová-

jednotky Frontier 350 pfievedeny na fotografick˘ papír.

klad GIS. Památkové ústavy tak byly postaveny pfied

van˘ch snímkÛ tak dosáhl poãtu 339 kusÛ. PÛvodní

V následujícím období byla v tomto duchu na základû

problém fie‰ení digitalizace v celém souboru ãinností,

cíl zachránit pro ‰ir‰í uplatnûní 120 snímkÛ stfiedovû-

vytvofien˘ch maket postupnû zpracována ve‰kerá foto-

pfiiãemÏ postupovaly individuálnû a bez nûjaké sou-

k˘ch omítek, prezentovan˘ch v publikaci V. Mencl

dokumentace, shromáÏdûná a uspofiádaná J. Svato-

hrnné koncepce. V˘sledkem je velká roztfií‰tûnost

a kol.: V˘tvarn˘ v˘voj stfiedovûk˘ch omítek, se tím roz-

nûm, vztahující se k nûkdej‰ímu v˘zkumnému úkolu

v pouÏívaném programovém vybavení a zejména ab-

rostl do mnohem ‰ir‰ích a budoucími badateli jistû ví-

z 60. let 20. století, zamûfieného na hlub‰í poznání

sence standardÛ.

tan˘ch rozmûrÛ. Navíc se podafiilo najít v nûkter ˘ch

malt a omítek stfiedovûk˘ch, renesanãních a barokních

ojedinûl˘ch pfiípadech, kdy snímky pofiizoval profesio-

staveb. Po spojení fotografií s popisky do podoby ko-

nální ústavní fotograf, inventární ãísla fotodokumenta-

neãn˘ch stránek o velikosti A4 a vûcn˘ch a jazykov˘ch

Po sjednocení NPÚ v roce 2003 vznikl vûdecko-v˘-

ce a pokud ‰lo o práce kmenov˘ch fotografÛ SÚPPOP,

korekturách byly tyto stránky nasvíceny na fotografick˘

zkumn˘ zámûr s cílem vybudovat jednotn˘ informaãní

bylo moÏno poté vycházet z originálních velkoformáto-

papír a spolu s dal‰ími textov˘mi stranami svázány do

systém památkové péãe (IISPP), kter˘ by pracoval na

v˘ch negativÛ a dosahovat tak maximálnû kvalitních

finálních pasportÛ. Vedle tûchto pasportÛ byly rovnûÏ

principu provázanosti v‰ech informaãních zdrojÛ

v˘sledkÛ. Takov˘ch zaevidovan˘ch a ve fotosbírce ulo-

zahájeny práce na vãlenûní této unikátní fotodokumen-

v NPÚ. Tûmi jsou zejména:

Ïen˘ch fotografií bylo ale nane‰tûstí jen velmi omeze-

tace do fondÛ fotosbírky NPÚ – ÚP a pfiíprava podkladÛ

– Ústfiední seznam kulturních památek âR (ÚSKP),

né mnoÏství.

pro evidenãní karty do kartotéky fotosbírky NPÚ – ÚP,

jehoÏ elektronickou podobou je aplikace MonumIS

2) Integrovan˘ informaãní systém památkové péãe

Pro koneãnou podobu pasportÛ byly vytvofieny pfies-

které budou obsahovat fotografie ze souboru fotodo-

(s

né makety stránek A4 a podle nich smontovány jed-

kumentace stavu stfiedovûk˘ch omítek z 60. let

http://monumnet.npu.cz/monumnet.php),

internetovou

verzí

MonumNet

–

viz

notlivé snímky s popisem ãi textem. Soupis dokumen-

20. století. Spolu s pfiíslu‰n˘m popisem a evidenãním

– Státní archeologick˘ seznam âR (SAS âR) s interne-

tace pfiipravované k digitalizaci byl fie‰en formou

ãíslem a budou souãástí fondÛ fotosbírky, stejnû jako

tovou aplikací – viz http://twist.up.npu.cz/,

katalogu, kter˘ mûl zároveÀ povahu pfiesného scéná-

jejich dochované a digitalizované podklady.

– Základní evidence mobiliárních fondÛ s elektronickou aplikací CastIs a ArtGuard, a dal‰í zdroje.

fie pro následné zpracování. Jako pfiíklad v˘sledného paspor tu byl k digitalizaci fotodokumentace vybrán

Ladislav BEZDùK

Na jednotliv˘ch pracovi‰tích NPÚ jsou pak dále v rÛzné podobû a rozsahu:

a zpracován nedostavûn˘ pozdnû gotick˘ klá‰ter pau-

– archivy se seznamy a rejstfiíky fotografií, negativÛ,

lánÛ v Kuklovû. Nûkteré ze snímkÛ tohoto objektu byly

Tento ãlánek vznikl na základû v˘zkumného úkolu

v 60. letech 20. století zfiejmû pofiízeny fotografy

02103: Zdokonalování a rozvíjení metod digitalizace

diapozitivÛ;

SÚPPOP (ze záznamÛ vypl˘vá, Ïe autorem minimálnû

fotografické a grafické dokumentace památkového

– archivy se seznamy a rejstfiíky map, plánÛ a v˘kresÛ,

jednoho z nich je V. Obereigner), snad v dÛsledku tla-

fondu vãetnû aplikace v˘sledkÛ v˘zkumu a v˘voje

nálezov˘ch zpráv, stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ

ku tehdej‰ího vedení ústavu na zastavení úkolu v‰ak

v praxi památkové péãe.

a ostatních odborn˘ch prací NPÚ;

nebyly patrnû nikdy zafiazeny do fotosbírky SÚPPOP

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Ladislav BEZDùK / Digitální rekonstrukce unikátního souboru fotodokumentace stfiedovûk˘ch omítek | Dalibor BUR·ÍK / Informaãní systémy a Národní památkov˘ ústav

397

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 398

https://iispp.npu.cz (takzvan˘ Rozcestník IISPP s od-

Na obr. 4. je ukázka zobrazení katastrální mapy

kazy na jednotlivé aplikace do nûj jiÏ vãlenûné),

s bodov˘mi objekty paGIS (barevnû jsou zobrazeny atri-

http://iispp.npu.cz/mis_public/homepage.htm (Úvodní

buty „ãíslo domovní“, „adresa“ a „ãíslo orientaãní“

stránka MIS), http://gis.up.npu.cz/ (Úvodní stránka GIS).

a „identifikátor IDOB_PG“ k propojení s ostatními apli-

Základní koncepcí IISPP pak je, aby v‰echny doku-

Na obr. 5. je ukázka téhoÏ okna mapového projek-

internetu (nejlépe online, v pfiípadû velk˘ch digitálních

tu, navíc jsou zobrazeny bodové objekty paGIS, které

souborÛ offline, na vyÏádání). Z toho mimo jiné vypl˘-

reprezentují nemovité kulturní památky (modr˘ trojú-

vá, Ïe postupnû budou v‰echny fyzické (analogové) do-

helník) s atributy „rejstfiíkové ãíslo ÚSKP“, „Idreg“

kumenty v NPÚ digitalizovány a archivovány v jednot-

a „RadPorc“ k propojení s ÚSKP.

né podobû a s jednotn˘mi atributy (popisn˘mi daty).

1

kacemi IISPP).

menty IISPP byly pfiístupné v elektronické podobû po

c) Kromû bodové identifikace objektÛ památkové péãe (urãené zejména pro vazbu GIS na ostatní apli-

3) Geografick˘ informaãní systém

2

data ve speciální geodatabázi. Ta obsahuje asi 20 vrs-

systém NPÚ (dále jen GIS NPÚ), budovan˘ jako

tev s bodov˘mi, liniov˘mi a plo‰n˘mi objekty památko-

systém specializovan˘ pro potfieby památkové péãe.

vé péãe, plochami a hranicemi památkovû chránûn˘ch

Obsahuje data o objektech zájmu památkové péãe

území. Budování této geodatabáze je dlouhodobou zá-

(budovách, drobn˘ch objektech, památkov˘ch rezerva-

leÏitostí t˘mu editorÛ GIS, zpracovávají se zejména v˘-

cích a zónách, a dal‰ích). Obecnû o GIS na odkazu:

sledky Obnovy identifikace nemovit˘ch kulturních pa-

http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick˘_informaã-

mátek (Reidentifikace). Geodata jsou zpracovávána

ní_systém.

nad katastrálními mapami a slouÏí zejména k pfiesné-

GIS slouÏí zejména k vedení a aktualizování geogra-

mu vymezení rozsahu památkové ochrany, která v mi-

fick˘ch dat o objektech památkové péãe ve vztahu ke

nulosti nebyla jednoznaãnû urãena, coÏ v procesu pa-

katastrálním mapám a územnímu ãlenûní âeské re-

mátkové ochrany zpÛsobovalo nejasnosti a zmatky.

publiky. GIS NPÚ je v zásadû tvofien 4 základními geografick˘mi databázemi (dále jen geodatabáze):

3

Obr. 1. Titulní stránka IISPP – takzvan˘ Rozcestník aplikací NPÚ. Obr. 2. Titulní stránka GIS NPÚ (http://gis.up.npu.cz/). Obr. 3. Mapov˘ projekt NPÚ NKP, Svûtové dûdictví, chránûná území.

kace IISPP) spravuje budovan˘ GIS NPÚ dal‰í odborná

Za základ IISPP byl zvolen Geografick˘ informaãní

Základní geodatabáze GIS obsahuje tyto vrstvy: bodové (drobné) objekty (kfiíÏe, boÏí muka, objekty malé-

a) Geodatabáze v‰ech nemovit˘ch objektÛ na území

ho rozsahu nebo ty, které nejsou vyznaãeny v katast-

âeské republiky (pfievzatá pÛvodnû od âeského statis-

rální mapû); liniové objekty (ohradní a jiné zdi,

tického úfiadu), doplnûná o objekty specifické pro pa-

oplocení, aleje a podobnû); plo‰né objekty (budovy,

mátkovou péãi (které v databázi âSÚ nebyly – církevní

mosty, komunikace a ostatní objekty plo‰nû vyznaãe-

objekty, drobná architektura a dílãí objekty rozsáhlej-

né v katastrální mapû); plochy nemovit˘ch kulturních

‰ích areálÛ). Tato geodatabáze slouÏí k takzvané bo-

památek (plochy odpovídající jedné poloÏce v ÚSKP,

dové územní identifikaci objektÛ, její prvky zjednodu-

zahrnující v‰echny objekty areálu, a podobnû); plochy

‰enû naz˘váme „paGIS“ (památkov˘ GIS). Jednotlivé

památek svûtového dûdictví UNESCO; chránûná území

objekty jsou v geodatabázi paGIS reprezentovány body

(památkové rezervace a zóny, ochranná pásma) a je-

v soufiadném systému S-JTSK, body jsou vybaveny atri-

jich hranice; plochy zelenû, vodní plochy a dal‰í.

buty (informacemi) jako napfiíklad druh a název objektu,

d) Samostatnou oblastí GIS NPÚ je vedení geogra-

adresa (ulice, ã. domovní), identifikátory pro vazbu do

fick˘ch dat o archelogick˘ch nálezech a plochách ar-

ÚSKP, SAS a dal‰í. Geodatabázi paGIS vede, zpracová-

chelogick˘ch lokalit. Tato oblast je zpracovávána sa-

vá a doplÀuje Ing. arch. Zuzana Syrová a Ing. arch. Jifií

mostatnû a je pro uÏivatele IISPP pfiístupná na

Syrov˘, technicky ji spravuje Mgr. ·imon Eismann.

internetové adrese: http://twist.up.npu.cz/.

b) Geodatabáze lokalit, vytvofiená speciálnû pro ur-

Pro úãely tohoto ãlánku jsem popis odborn˘ch dat

– knihovny s rejstfiíky odborné literatur y, ãasopisÛ,

ãení plo‰ného rozsahu takzvan˘ch historick˘ch lokalit

v GIS znaãnû zjednodu‰il, zájemci o podrobnûj‰í infor-

a dal‰ích tiskovin;

(mûst, mûstysÛ, vsí, osad, pfiípadnû samot). Tato geo-

mace nechÈ se laskavû obrátí na správce GIS NPÚ

– novû vzniklé archivy digitálních dokumentÛ (digitál-

databáze byla vytvofiena SdruÏením pro obnovu venko-

Ing. arch. Zuzanu Syrovou nebo Mgr. ·imona Eismanna.

ních fotografií, skenÛ, ostatních digitálních souborÛ

va a mal˘ch mûst (SOVAMM) a do IISPP byla pfievzata

jako napfiíklad CAD, GIS, a dal‰í).

proto, aby bylo k dispozici stabilní územní ãlenûní stá-

4) Metainformaãní systém

Vûdecko-v˘zkumn˘ zámûr vybudovat IISPP si dal za

tu na základû historick˘ch podkladÛ. V‰echna souãas-

úkol postupnû provázat v‰echny informaãní zdroje

ná oficiální územní ãlenûní âR (katastrální území, ob-

Jednou ze souãástí IISPP je aplikace nazvaná Me-

NPÚ tak, aby v˘sledkem vyhledávání bylo získání co

ce, vy‰‰í územnû správní celky atd.) procházejí

tainformaãní systém (dále jen MIS), která byla vyvi-

nejvíce informací z co nejvût‰ího poãtu zdrojÛ. Aby na-

zmûnami (sluãování a rozdûlování katastrálních úze-

nuta pro ukládání a vyhledávání digitálních doku-

pfiíklad systém pro jeden konkrétní objekt památkové

mí, zmûny v ãlenûní obcí atd.). Tuto druhou geodata-

mentÛ pro IISPP. MIS byl vyvinut jako jedna z pr vních

péãe nalezl odpovídající dokumenty z co nejvût‰ího

bázi vytváfií a doplÀuje Ing. arch. Karel Kuãa.

aplikací IISPP, protoÏe v NPÚ je‰tû v roce 2005 ne-

poãtu archivÛ a rejstfiíkÛ.

Úvod do MIS

Základním principem IISPP bylo stanoveno pravidlo,

existovala Ïádná jednotná aplikace pro ukládání

Cel˘ IISPP je budován jako webová aplikace pfiístup-

Ïe kaÏd˘ informaãní pr vek (dokument) v systému je

a vyhledávání digitálních fotografií. Pfiitom masivní

ná z jakéhokoliv poãítaãe pfiipojeného k internetu. Po-

provázán minimálnû na jeden prvek v GIS. Jedná-li se

nástup uÏívání digitálních fotoaparátÛ odborn˘mi

dle pfiístupov˘ch práv lze zobrazovat dokumenty a je-

o dokument k jednotlivému objektu nebo k nûkolika

pracovníky NPÚ zpÛsobil naprost˘ zlom v produkci

jich metadata ve vefiejné ãásti (pfiístupné komukoliv)

objektÛm, pak je provázán na jeden nebo nûkolik ob-

a vyuÏívání fotografické dokumentace. Bûhem nûko-

nebo ve vyhrazené ãásti (pfiístupné uÏivatelÛm s pfiidû-

jektÛ paGIS. Jedná-li se o dokument k velkému mnoÏ-

lika let vzniklo v NPÚ obrovské mnoÏství digitálních

len˘m uÏivatelsk˘m jménem a heslem, v zabezpeãe-

ství objektÛ, ãásti nebo celému územnímu celku, pak

fotografií, které je dnes moÏno poãítat v fiádech desí-

ném

je provázán k jedné nebo více historick˘m lokalitám.

tek milionÛ.

398

reÏimu).

Webové

odkazy

jsou

tyto:

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Dalibor BUR·ÍK / Informaãní systémy a Národní památkov˘ ústav

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 399

Obr. 4. Mapov˘ projekt Územní identifikace v nevefiejné ãásti GIS (https://gis.up.npu.cz/tms/npu_uzident/index. php). Obr. 5. Mapov˘ projekt Územní identifikace v nevefiejné ãásti GIS. Obr. 6. Úvodní stránka Metainformaãního systému. Obr. 7. Vyhledání dokumentÛ v MIS v nevefiejném reÏimu.

4

5

6

7

k dne‰nímu dni je v MIS pfies 67 000 dokumentÛ, z to-

+ ãísla domovního, ulice + ãísla orientaãního, obce,

ho témûfi 52 000 vefiejnû pfiístupn˘ch. âást dokumen-

kraje atd.); fulltextovû (z popisu k dokumentu).

tÛ je zatím vloÏena pro plo‰nû památkovû chránûná

Provoz MIS zaji‰Èuje ukládání dokumentÛ a jejich

území, r ychl˘m tempem v‰ak pfiib˘vají dokumenty

archivaci, coÏ byla jedna ze základních podmínek pfii

k jednotliv˘m nemovit˘m kulturním památkám. Právû

zadání jeho v˘voje. V NPÚ se v rÛzn˘ch úloÏi‰tích na-

ty vkládají pracovníci NPÚ zejména za úãelem prosto-

chází obrovské mnoÏství digitálních dokumentÛ, které

rové identifikace památkov˘ch objektÛ v systému GIS

budou postupnû do MIS uloÏeny. Tím budou zabezpe-

(pfiiãlenûním k jiÏ existujícímu nebo vytvofiením nového

ãeny proti ztrátû a zároveÀ budou pro v‰echny badate-

objektu paGIS), coÏ je základ pro úspû‰né fungování

le zpfiístupnûny ve vazbû na ostatní komponenty IISPP.

celého IISPP.

Ukládání dokumentÛ v MIS provádûjí jednotlivá územ-

Nûkolik ÚOP vyvinulo vlastní aplikace, vût‰inou za-

Doporuãuji nahlédnout do IISPP NPÚ, pfiedev‰ím do

ní odborná pracovi‰tû na lokálních serverech, záloho-

loÏené na ukládání digitálních fotografií v adresáfiové

MIS, a posoudit propracovanost systému, zejména co

vání pak probíhá rÛzn˘mi metodami podle moÏností

struktufie, vznikly i databázové aplikace. V‰echny tyto

se t˘ká vazeb dokumentÛ na konkrétní objekty v teré-

nebo místních zvyklostí (DVD, disková pole, externí

metody v‰ak postrádaly základní podmínku pro vãle-

nu, na Ústfiední seznam kulturních památek (ÚSKP)

pevné disky). V budoucnu se pfiedpokládá zálohování

nûní do IISPP – totiÏ onu provázanost na jednotnou

prostfiednictvím rejstfiíkového ãísla, na Státní archeo-

na novû vyvinutá média (napfiíklad disky Blue-ray).

a jednoznaãnou geodatabázi objektÛ. V budoucnu bu-

logick˘ seznam (SAS) a dal‰í.

de nutné postupnû v‰echny samostatné archivy digi-

Pfiístup uÏivatelÛ do MIS

tálních dokumentÛ vãlenit do jednotného MIS, coÏ si

Dokumenty v MIS

jistû vyÏádá kromû znaãného ãasu a pracovního fondu

KaÏd˘ dokument v MIS je provázán na nûkter ˘ fy-

2 skupiny uÏivatelÛ – vefiejnost a odborné uÏivatele

také nutnost pfiedbûÏn˘ch úprav metadat v tûchto ar-

zick˘ prvek (objekt nebo lokalitu), proto lze dokumen-

s registrací NPÚ. Skupina odborn˘ch uÏivatelÛ s re-

chivech. Pokud by to nebylo provedeno, nebudou do-

ty v MIS vyhledávat podle mnoha kritérií: z ÚSKP, jed-

gistrací NPÚ (pracovníci NPÚ a externí smluvní partne-

kumenty mimo MIS v‰em uÏivatelÛm v NPÚ pfiístupné

ná-li se o památku nebo objekt v památkovû

fii, podílející se na naplÀování MIS) má pfiidûlena práva

a jejich vyhledávání bude sloÏité a nepfiíjemné.

chránûném území; z SAS, jedná-li se o archeologickou

pfiístupu ke v‰em dokumentÛm a jejich metadatÛm

Pfies poãáteãní nedÛvûru k novému fie‰ení ukládání

lokalitu nebo objekt v ní; pomocí územní identifikace;

(pomocí uÏivatelského jména a hesla), vefiejnosti jsou

a vyhledávání digitálních dokumentÛ se práce s MIS

podle historick˘ch lokalit; podle souãasného územnû

pfiístupná data pouze vefiejnû dostupná. V praxi to

(respektive s cel˘m IISPP) v NPÚ zaãíná rozbíhat,

správního ãlenûní státu (katastrální území, ãásti obce

znamená, Ïe nûkteré dokumenty v MIS jsou oznaãeny

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Dalibor BUR·ÍK / Informaãní systémy a Národní památkov˘ ústav

Dokumenty v MIS jsou v internetu zpfiístupnûny pro

399

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 400

podle pfiesnû stanoven˘ch kritérií jako nevefiejné, tu-

programÛ ãi kurzÛ v oblasti památkové péãe. Soustfie-

ních dvou letech opût zaktivizovala, nicménû i tak je jen

díÏ k nim mají pfiístup pouze vybraní uÏivatelé. Jedná

dí se na charakteristiku existující v˘ukové praxe na ar-

velmi omezená. Pfiedmûtem zájmu je pfiitom celá ‰kála

se zejména o dokumenty zobrazující nevefiejné ãásti

chitektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí, pfiiãemÏ snahou

vzdûlávání od stfiedního aÏ po celoÏivotní, ‰kolení fiemesl-

objektÛ (interiéry, dvory) a dokumenty, ke kter˘m ne-

ãlenûní textu je postihnout podstatné aspekty a sou-

níkÛ atd. Pfiínos pro vysoko‰kolskou oblast je jen dílãí.

má NPÚ autorská práva ke zvefiejnûní.

vislosti dotãené v˘uky, a to i s ohledem na potfieby rea-

International Centre for the Study of the Preserva-

lizace vzdûlávání rozvíjeného ãi diskutovaného na FA

tion and Restoration of Cultural Proper ty ICCROM

5) Závûr

âVUT. Komplexnûj‰í a hlub‰í anal˘za by vyÏadovala

(www.iccrom.org) – mezinárodní centrum vzdûlávání

Cel˘ systém se samozfiejmû dále vyvíjí a zdokonalu-

podklady t˘kající se obecnû kulturnû-spoleãenského

v památkové péãi a restaurování v ¤ímû. Organizuje

je, pfiedev‰ím smûrem ke zlep‰ení uÏivatelského pro-

kontextu v dané zemi, praxe památkové péãe, archi-

i kurzy v architektonické památkové péãi, je zdrojem

stfiedí, zjednodu‰ení obsluhy a zvy‰ování sv˘ch tech-

tektonické, pfiedev‰ím projekãní praxe, poÏadavkÛ

nej‰ir‰í mezinárodní zku‰enosti ve vzdûlávání v oboru.

nick˘ch moÏností. Za jeho nejvût‰í pfiednost povaÏuji

a moÏností na trhu práce, profesních standardÛ a li-

The American Institue of Architects AIA (www.aia.

provázanost kaÏdého dokumentu na konkrétní objekt

cencí a podobnû. Na vysok˘ch ‰kolách by bylo potfieb-

org) – profesionální organizace („komora“) americ-

na území âeské republiky. V tom je ukrytá ta v˘hoda,

né srovnávat akreditaci studijních programÛ, celkov˘

k˘ch architektÛ, jeden z hlavních garantÛ mimo jiné

Ïe aã do nûj vloÏí dokument kdokoliv a popí‰e jej jak-

kontext studijních programÛ a jejich v˘voj, konkrétní

i diskuse o architektonickém vzdûlávání v USA.

koliv, vÏdycky bude moÏné v‰echny dokumenty k jed-

obsahy i formy pfiedmûtÛ, poãty, odbornost i praxi vyu-

nomu konkrétnímu objektu jednodu‰e nalézt.

ãujících, finanãní moÏnosti a tak dále.

5

National Architectural Accrediting Board NAAB (www.naab.org) – akreditaãní komise studijních pro-

V souãasné dobû probíhá odborná diskuse nad pro-

Zji‰Èované a prezentované informace pocházejí pfie-

vozem IISPP a poznatky z ní jsou pouÏívány pro zlep‰o-

váÏnû z publikovan˘ch zdrojÛ. Potfiebné osobní upfies-

vání jeho uÏivatelsk˘ch vlastností. S tím, jak roste po-

nûní se ukazuje b˘t ãasovû nároãné a naráÏí i na neo-

ãet uÏivatelÛ, roste i kvalita dat v systému a ukazují se

chotu ke spolupráci ze zahraniãí. Navíc se publikovaná

■ Poznámky

jeho v˘hody. Pro plnou funkci jednotliv˘ch aplikací IISPP

data, stejnû jako celé vysoké ‰kolství pfiedev‰ím v Ev-

1 A. HUBEL (ed.): Ausbildung und Lehre in der Denk-

je je‰tû nutné provést nûkolik zásadních krokÛ: vyvi-

ropû, neobyãejnû rychle promûÀují, v podstatû z roku

malpflege – Ein Handbuch, Petersberg 2001.

nout a zprovoznit novou aplikaci pro vedení ÚSKP (pra-

na rok. Je proto obtíÏné ovûfiovat aktuálnost údajÛ.

2 R. FRANCE: Historic Preservation Courses – Innovation

covnû nazvanou InList), která bude plnû integrována do

I pfies sjednocující evropsk˘ proces (vãetnû boloÀské-

alongside

systému; inventarizovat v‰echna úloÏi‰tû odborn˘ch do-

ho) je stále struktura dostupn˘ch informací a souvise-

in: A. HUBEL, cit. v pozn. 1, s. 162–170. S odkazem na

kumentÛ v celém NPÚ, provést jejich kompletní digitali-

jící terminologie velmi nejednotná – i v tomto si vyso-

aktivitu COTAC France zdÛrazÀuje potfiebu nejen pfiehle-

zaci a zafiadit jejich evidenci do systému IISPP; dokonãit

ké ‰koly udrÏují svou autonomnost. Publikovan˘ch

dÛ, ale i zpûtného hodnocení kvality a v˘sledkÛ programÛ

vybavení v‰ech pracovi‰È NPÚ potfiebn˘m hardwarem;

textÛ k dané problematice je minimum, stejnû jako

(kurzÛ). Britská realita je také dokladem neobyãejné pro-

pro‰kolit pracovníky NPÚ v práci s IISPP a pfiijmout ten-

odborn˘ch setkání a odpovídajících institucí zab˘vají-

mûny a v˘voje specifick˘ch sledovan˘ch studijních pro-

to systém s dÛvûrou do pracovní náplnû jako bûÏnou

cích se sledovanou oblastí. Následkem toho je inter-

gramÛ, a to i jejich pragmatického zanikání. Porovnává-

souãást odborné ãinnosti (stejnû jako tomu bylo v mi-

pretace získan˘ch dat a poznatkÛ komplikovaná a mé-

me-li v‰ak pfiehledy star‰í a nedávné, pak samostatn˘ch

nulosti pfii zavádûní v‰ech nov˘ch technologií).

nû v˘stiÏná. Pfiesto se objevují i pr vní pfiehledy

vysoko‰kolsk˘ch graduálních programÛ architektonické

a anal˘zy, ov‰em vesmûs je pfiedmûtem jejich zájmu

památkové péãe jednoznaãnû pfiib˘vá.

vysoko‰kolská v˘uka (programy, kurzy) péãe o památ-

3 V tabulce (archiv autora) bylo snahou podchytit podstat-

ky, respektive stavební památky, jako celek. Takovéto

ná centra – programy v˘uky v Evropû, popfiípadû místa pÛ-

Dalibor BUR·ÍK

1

2

studie jsou zpracovávány v Nûmecku, Velké Británii.

gramÛ v USA.

architecture

in

the

United

Kingdom,

sobení integrujících osobností nebo prostû ta, která jsou

Systematická v˘uka památkové péãe na vysok˘ch architektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí

PÛvodní text byl doplnûn ilustraãní tabulkou existu-

zmínûna v publikacích (‰koly architektonické nebo s v˘u-

jících zahraniãních studijních programÛ, která v‰ak ja-

kou architektonické památkové péãe, ‰koly se v‰eobecn˘-

ko dílãí, doãasn˘ a kompromisní podklad není zafiaze-

mi programy památkové péãe nebyly zahrnuty). Obsahuje

– zku‰enosti, námûty a argumenty

na v této publikované verzi.

3

18 ‰kol a 26 studijních programÛ; sledované kategorie byly forma programu, obsah a hodinov˘ rozsah v˘uky, v˘u-

Tento pfiehled vznikl na podzim 2008 pÛvodnû na

Související obecné mezinárodní dokumenty a instituce

ka projektování, existence postgraduálního a doktorského

v˘zvu vedení Ústavu památkové péãe a renovací Fa-

European Network of Heads of Schools of Architec-

studia, poznámky o v˘uce dûjin architektury a prÛzkumÛ

kulty architektur y âVUT jako pracovní podklad pro

ture ENHSA (www.enhsa.net) – organizace vedoucích

a dokumentace, zdroj informací. BohuÏel právû nemoÏnost

koncipování v˘ukov˘ch zámûrÛ. Pro zvefiejnûní byl text

vysok˘ch architektonick˘ch ‰kol, sponzorována EU,

získání pfiesnûj‰ích, úplnûj‰ích a aktuálních srovnávan˘ch

dopracován a rozveden. V˘znam poznání zahraniãních

má sekci teorie a dûjin. Pravidelnû se scházejí vedou-

údajÛ, jakoÏ i terminologická nejednotnost pfiekladÛ byly

fie‰ení vysoko‰kolského vzdûlávání v péãi o památky

cí ‰kol, jednotlivé sekce pofiádají rovnûÏ své konferen-

pfiíãinou oslabení vypovídací schopnosti tabulkového sou-

a pouãení z nûj je u nás o to vût‰í, oã nesystematiã-

ce a dílny, vesmûs s EAAE.

hrnu. Podobné tabulky pro Anglii lze nalézt napfiíklad na

tûj‰í je fie‰ení odpovídajícího tuzemského studia a v˘-

European Association of Architectural Education

zkumu, oã markantnûj‰í absence jejich komplexních

EAAE (www.eaae.be) – 150 ãlenÛ zapsan˘ch z asi 350

v pozn. 2, s. 170, ani tyto ale nejsou aktuální.

programÛ a profesionálního zázemí, jakoÏ i rozpor me-

evropsk˘ch ‰kol architektur y. Asociace má pracovní

4 Publikace Guide to European Schools of Architecture

zi úrovní na‰eho vzdûlávání v památkové péãi a její

skupinu vzdûlávání v památkové péãi na architekto-

(www.eaae.be/eaae2/documents/eguide/Eguide-

praxe. Získané poznatky tedy nevypovídají jen o stavu

nick˘ch ‰kolách. Jmenovaná pracovní skupina je veli-

2006.pdf) je systematick˘m katalogem programÛ 76 ‰kol

vysoko‰kolského vzdûlávání, ale i o akademické refle-

ce aktivní, kompetentní a vûcná v problematice vzdû-

(vãetnû FA âVUT), kter˘ je ale pfiíli‰ obecn˘ a neúpln˘, coÏ

xi památkáfiské reality.

lávání v památkové péãi ve vazbû na architektonické

pfiiznávají i autofii. V˘uka památkové péãe je zmínûna spí-

vzdûlání. Schází se zhruba kaÏd˘ rok a v˘sledky debat

‰e nesystematicky, vyhledatelná jen dle klíãov˘ch slov.

jsou zaznamenávány ve sbornících. Tyto akce jsou

5 ICCROM sestavuje celosvûtov˘ seznam vzdûlávacích

spoleãné s ENHSA.

programÛ v oblasti památkové péãe obsahující i podsku-

Poznámky ke zpracování I kdyÏ je následující staÈ z ãásti pfiehledovou kompi-

4

webu COTAC (www.cotac.org.uk) ãi v R. FRANCE, cit.

lací, z ãásti jednoduchou syntézou, zpracované infor-

International Training Committee CIF ICOMOS

pinu architektura a stavební památky (www.iccrom.org/

mace nepokr˘vají potfiebn˘ rozsah faktorÛ a argumen-

(www.cif.icomos.org) – vûdeck˘ v˘bor pro vzdûlávání, sdru-

db/db_train_list.php.), kter˘ je ale neúpln˘ a ne zcela ak-

tÛ pro koncipování vysoko‰kolsk˘ch vzdûlávacích

Ïující zástupce ze 42 zemí. âinnost v˘boru se v posled-

tuální a uvádí pouze samostatné celé programy – kurzy.

400

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Dalibor BUR·ÍK / Informaãní systémy a Národní památkov˘ ústav | Vít JESENSK¯ / Systematická v˘uka památkové péãe na vysok˘ch architektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 401

The International Union of Architects UIA (www.uiaarchitectes.org); Architects’ Council of Europe ACE

kého pfiístupu, pfiib˘váním mezinárodních programÛ

toru (www.cka.cc/priloha/sector_study_1). Nejde ale

a kurzÛ vzdûlávání i odborné diskuse o vzdûlávání.

zjevnû o porovnateln˘ údaj, jelikoÏ zde není mínûno, Ïe

(www.ace-cea.org) – nejpodstatnûj‰í mezinárodní pro-

d) Regulace EU

by i mimo tento sektor nepracovali neprojektanti, a navíc

fesní organizace, vzdûláváním se zab˘vají jen obecnû,

BoloÀsk˘ proces vytváfiení jednotného evropského

se pfiiznávají veliké rozdíly dle jednotliv˘ch zemí.

pfiedev‰ím ve vztahu k povolání architekta.

prostoru vysoko‰kolského vzdûlávání pfiinesl sjedno-

V âR ucelené vzdûlávání „v architektufie“ v podstatû nee-

Conference on Training in Architectural Education

cení tfií stupÀÛ studia – bakaláfiského (min. 3 roky),

xistuje. Nelze za nû poãítat studijní programy dûjin umû-

COTAC (www.cotac.org.uk) – britská organizace s více

vedoucího k diplomu-graduaci, magisterského (min. 1

ní, regionalistiky a podobnû Fakulty architektury se jed-

neÏ 50letou tradicí práce pro zlep‰ení vzdûlávání

rok, ale pfiipou‰tí se i 4–6leté samostatné) a doktor-

noznaãnû soustfiedí na vzdûlávání projektantÛ.

v péãi o stavební památky a jeho standardÛ. Vedle

ského (min. 3 roky), univerzální kreditov˘ systém

7 Viz L. KEALY: Historic Preservation in Professional Ar-

britsk˘ch pfiehledÛ kurzÛ spolupracuje i na vytváfiení

a související prostupnost oborÛ a kontrolu kvality. Stá-

chitecture Education: an International Dialogue (www.aia.

britsk˘ch profesních standardÛ NVQ s RIBA (Royal In-

tem by mûly b˘t podporovány první 4 roky studia. Této

org/SiteObjects/files/AIAwebtxtKealy.pdf.).

stitute of British Architects), její prÛzkumy a metodic-

strukturalizaci se v podstatû zcela podfiídilo i architek-

8 Viz i v˘sledky aktivních pracovních skupin EAAE

ká práce jsou v‰ak uÏívány i mezinárodnû.

tonické vzdûlávání. Stále je problém, co je graduace

(www.eaae.be).

12

(Bc., nebo Mgr.?) a tak dále. Smûrnice

9 Conservation in Architectural Education. Workshop re-

Podle dokumentu z Chanie 2001 t˘kajícího se vy-

por t ICOMOS UK. Bath 2005. (www.scribd.com/doc/

– COTAC, Multi-Disciplinary Collaboration in Conser-

sokého architektonického vzdûlávání v evropské ob-

4018854/Conser vation-in-Architectural-Education-Ma-

vation Projects in the UK, 1992 (www.cif.icomos.

lasti (vznikl na setkání zhruba 100 vedoucích ‰kol ar-

king-a-case).

org/cotac.pdf).

chitektur y z Evropy) je k profesi architekta nutn˘ch

10 Viz J. JOKILEHTO, in: EAAE Transactions on Architec-

– Guidelines for Education and Training in the Con-

minimálnû 5 let studia – 300 evropsk˘ch kreditÛ, ‰ko-

tural Education no 21, Leuven 2004.

servation of Monuments, Ensembles and Sites, ICO-

ly si mohou rozhodnout o studiu nedûleném 5letém

11 TamtéÏ.

MOS 1993 (www.cif.icomos.org/GUIDELINES FOR EDU-

nebo dûleném na 3 roky (Bc.) a 2 roky (Mgr.), jehoÏ

12 Viz téÏ L. LÁBUS, in: ALFA, ã. 9, 2008, s. 12

CATION AND TRAINING IN THE CONSERVATION.pdf, také

první cyklus neumoÏÀuje profesi architekta.

13

(www.fa.cvut.cz/cs/fakulta/bulletin-fa/ke-stazeni/).

Mezinárodní dokumenty o ochranû kulturního dûdictví,

e) Pohled neakademick˘ – poÏadavky praxe

13 Viz www.eaae.be. V tomto odstavci je moÏno doplnit,

NPÚ – ÚP, Praha 2007, s. 174–181).

Vliv má licencování projektantÛ (v Británii jsou akre-

Ïe mezinárodní standardy a doporuãení v podobû doku-

– J. JOKILEHTO: Training Strategy in the Conserva-

ditováni i architekti se vzdûláním v péãi o stavební pa-

mentÛ ohlednû architektonické odbornosti a vzdûlávání

tion of Cultural Heritage Sites (www.cif.icomos.org/

mátky, podobnû v Irsku). I v tomto procesu ale trvají

se vesmûs t˘kají pouze povolání architekta jako regulo-

Training strategy 1995.pdf).

poÏadavky na identifikaci nárokÛ z trhu práce a zaji‰-

vané ãinnosti. V Char tû UNESCO pro architektonické

tûní zpûtné informaãní vazby ohlednû uplatnûní urãité-

vzdûlávání z roku 2005 se ve 4. bodu – speciální otázky

14

Podoba vzdûlávacích programÛ

ho vzdûlání v praxi.

doporuãované do kurikula – poÏaduje vûdomí odpovûd-

Vysoko‰kolské vzdûlávání v problematice památko-

Jsou konstatovány veliké rozdíly v uplatnûní absol-

nosti za architektonické dûdictví, v bodu 5. B – nároky na

vé péãe je zhruba v posledním desetiletí pfiedev‰ím

ventÛ v jednotliv˘ch zemích. V mnoha z nich je zmiÀo-

znalosti – se zmiÀuje nárok na porozumûní poznatkÛm

v Evropû v neobyãejnû dynamickém pohybu. Mezi hlav-

vána pfievaha umûleck˘ch historikÛ v profesionální pa-

péãe o památky (www.uiaarchitectes.org/image/pdf/

ní pfiíãiny a podnûty patfií:

mátkové péãi (a popfiípadû i archeologÛ, napfiíklad

chartec/chart_ang.pdf.). Naopak ve smûrnici Evropské-

v prÛzkumu) i jejich problematická kompetence v praxi,

ho parlamentu a Rady 205/36/ES o uznávání odborn˘ch

stejnû jako velmi mal˘ poãet architektÛ v daném oboru

kvalifikací se v architektonickém povolání, oddílu 8,

a) V˘voj pohledu na architektonické vzdûlávání jako celek Existuje silná tendence vedle v˘uky architektÛ stále

15

Obecn˘ problém, Ïe

o péãi o kulturní dûdictví ãi památky nemluví vÛbec (viz

více rozvíjet i v˘uku v architektufie (‰ir‰í zábûr), a to pro

na posty profesionálních památkáfiÛ není poÏadována

www.cka.cz). Mimochodem, takové nároky jsou zmínûny

profesionální uplatnûní (50 % absolventÛ se nestává

jednoznaãná specializace a úroveÀ vzdûlání (na rozdíl

jak v na‰em zákonu ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné

projektanty). Mluví se o architektufie jako profesi a ar-

od povolání archiváfiÛ, knihovníkÛ a podobnû), se stal

kvalifikace, tak napfiíklad v návrhu systému celoÏivotního

chitektufie jako kulturní praxi. V architektufie jako profe-

pfiedmûtem diskuse také v Nûmecku.

si se v Evropû, zdá se, nedostateãnû fie‰í a diskutuje

‰enosti byl potvrzen neãekanû mal˘ zájem profesionál-

14 Viz Conser vation in Architectural Education, cit.

ní sféry (památkáfiské) na kvalitû vysoko‰kolsk˘ch pro-

v pozn. 9; téÏ L. KEALY, cit. v pozn. 7. Zajímav˘m pfiíkla-

Specializuje se v˘uka, coÏ odpovídá prohlubování

gramÛ péãe o stavební památky, ale pro vznik kurzÛ je

dem je respektovan˘ britsk˘ registr architektÛ akredito-

odbornosti (sofistikovaná fie‰ení v˘uky konstrukcí,

zdÛrazÀován ãast˘ podnût z lokální politiky, organizací

van˘ch v péãi o stavební památky, kter ˘ je organizován

projektování /pouÏití digitálních metod…/, teorie a v˘-

nestátní památkové péãe a podobnû. ZároveÀ jsou zde

soukromou spoleãností, ale pfiesto získal podporu pro-

pfiipomínány nûkteré vstfiícné kroky profesních archi-

fesní organizace RIBA (www.aabc-register.co.uk).

6

7

specializace v památkové péãi.

8

zkumu).

V Anglii se pfiipou‰tí moÏn˘ v˘voj spoleãn˘ch propojen˘ch programÛ architektonick˘ch a památkové péãe, coÏ 9

v USA (konference AIA) nebylo shledáno jako nejlep‰í.

(Nûmecko, Belgie, Holandsko).

16

V britské zku-

17

tektonick˘ch organizací (napfiíklad RIBA).

vzdûlávání âKA z roku 2007 (www.cka.cz).

15 Viz EAAE Transactions on Architectural Education

V˘jimku plnûní funkce povinného(!) kvalifikaãního 18

studia pfiedstavuje pafiíÏská École de Chaillot.

b) V˘voj pohledu na památkovou péãi

no 21, Leuven 2004. 16 A. HUBEL: Das Berufsbild des Denkmalpflegers – ein Rückblick und Ausblick, in: A. HUBEL (ed.), cit. v pozn. 1,

Roz‰ifiuje se pojem památky a jejích hodnot a role

Organizace a formy studijních programÛ

s. 31.

ve spoleãnosti. V Evropû „je takfika v‰echno kulturním

V Evropû takfika neexistuje bakaláfiské studium pé-

dûdictvím a takfika v‰echno je chránûno“. Následkem

ãe o stavební památky („architektonické“!), v˘jimky

toho chybí cílené omezení, hierarchie kvality. V‰eo-

jsou napfiíklad Janov, Bukure‰È.

Zafiazení pfiedmûtu

státních funkcí Architect des bâtiments de France a Archi-

becnost omezuje uplatnûní kriticismu, zájem vefiejnos-

památkové péãe do bakaláfiského studia se vyskytuje

tect-en-chef des Monuments Historiques. Viz I. HIRSCHY:

19

10

ti vãetnû politikÛ a podporu v oborovém vzdûlávání.

c) Rozvoj globálního pohledu a mezinárodní spolupráce „Památková péãe je globální problematikou s antig-

17 Viz R. FRANCE, cit. v pozn. 2. 18 Absolvování je fakticky podmínkou získání v˘znamn˘ch

Denkmalpflege – Frankreich, in: A. HUBEL (ed.), cit. v pozn. 1, ■ Poznámky

s. 160. V Evropû ov‰em tento systém nemá obdobu.

6 Viz prof. NEUCKERMANS, in: EAAE Transactions on Ar-

19 Napfiíklad bakaláfiské programy v Británii, které jsou

chitectural Education no 21, Leuven 2004. (Studie ACE

uvedeny v tabulce na webu COTAC (www.cotac.org.uk),

Roz‰ífiení zájmu na cel˘ svût se

Architectural Profession in Europe z roku 2008 ov‰em

buì nejsou vzdûláním s architektonick˘m základem,

zaãíná projevovat respektováním neevropskocentristic-

uvádí pouze prÛmûrnû 13 % architektÛ ve vefiejném sek-

nebo nûkteré uÏ ani neexistují.

lobálním srdcem.“

11

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Vít JESENSK¯ / Systematická v˘uka památkové péãe na vysok˘ch architektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí

401

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 402

asi v polovinû programÛ a má vesmûs povahu 1 pfiedná‰ky, popfiípadû s cviãeními ãi semináfiem, pfieváÏnû ve 3. roãníku. Dr. Jokilehto uvádí zku‰enost, Ïe zájem

my jsou zde zpravidla 2leté, 1leté v˘jimeãnû (Bath). Doktorská (Ph.D.) studia se vesmûs v architektonickém v˘zkumu realizují jako 4letá (viz také dále).

■ Poznámky 20 Na neadekvátnost moÏnosti získat vysoko‰kolské architektonické vzdûlání bez absolvování jakéhokoliv pfied-

o v‰eobecnû vzdûlávací pfiedmût památková péãe

Vyvíjejí se a pfieváÏnû sjednocují i získávané tituly:

mûtu péãe o historické stavby ãi památky upozornil téÏ

v bakaláfiském stupni je mal˘, pfiichází aÏ ve speciali-

inÏen˘rské a technické jsou nahrazovány BSc., MSc.

A. de Nayer z Antwerp. Viz A. DE NAYER: Denkmapflege –

zaãním magisterském studiu.

Existuje i titul Master of Advanced Studies, MASc.

Belgien, in: A. HUBEL (ed.), cit. v pozn. 1, s. 154.

(zmínûné postgraduální studium).

21 Ze studijních programÛ 76 ‰kol v prÛvodci architekto-

V modelu magisterského studia tradiãního, smûfiujícího k projekãní praxi (jako v Praze) b˘vají zafiazeny

Programy kurzÛ dal‰ího vzdûlávání se vyskytují zhru29

nick˘mi ‰kolami v Evropû (EAAE) jich 5 uvedlo takovou

pfiedmûty památkové péãe rÛznorodû (aÏ 4–8 hodin

ba u tfietiny ‰kol s v˘ukou památkové péãe.

v roãníku /Lisabon/, nûkteré pfiedmûty ale jen jako voli-

tendence povy‰ovat tyto kurzy do vy‰‰í formy speciali-

terském studiu.

Nûkteré magisterské programy jsou jiÏ ãásteã-

zaãních magistersk˘ch kurzÛ (napfiíklad Delft). Ve ·v˘-

22 Ve v˘‰e zmínûném evropském prÛvodci EAE z roku

nû specializaãní na architektonickou památkovou péãi

carsku byly postgraduální kurzy rozvinuty jako fakticky

2006 se odkazuje na 10 magistersk˘ch programÛ pa-

a projektování v ní (Bratislava, Bukure‰È, Sofie, Brusel,

jediné systematické studium památkové péãe na vyso-

mátkové péãe na architektonick˘ch ‰kolách (dal‰í 2 uve-

Wroclaw, Curych, Patras, Navarra atd.) nebo i obecnû

k˘ch ‰kolách (Bern, Curych, Lausanne, Îeneva), zajíma-

deny jako pfiipravované), z nichÏ na 3 jde o zfietelné dal‰í

na renovace a restaurování, coÏ se projevuje v obsahu

vá je jeho modulová struktura v Bernu.

20

telné).

30

Existuje

dílãí specializaci v obecnûj‰ím architektonickém magis-

1let˘ postgra-

vzdûlávání architektÛ, 7 je jich spí‰e otevfien˘ch i absol-

Existuje nûkolik magister-

duální kurz architektonické památkové péãe realizovan˘

ventÛm jin˘ch oborÛ. Pro Itálii viz I. BROCK: Denkmalpfle-

sk˘ch programÛ specializaãních, koncipovan˘ch jako

jako denní studium soukromou vzdûlávací institucí Aca-

ge – Italien, in: A. HUBEL (ed.), cit. v pozn. 1, s. 172.

pokroãilé, a to buì pro v podstatû graduované architek-

demia Istropolitana NOVA ve Svatém Juru na Slovensku

23 Prof. De Nayer konstatoval z belgické zku‰enosti, Ïe

ty (ve smyslu nároãnûj‰ího ãeského „postgraduálu“

je v mnoha ohledech v˘jimkou. Specifické postavení má

v klasickém 5letém studiu architektury není dostateãn˘

s magistersk˘m titulem, napfiíklad DráÏìany, Lisabon,

také Centre d’Études Supérieures d’Histoire et de Con-

prostor na podstatnûj‰í v˘uku – specializaci v památkové

Dublin, Plymouth, Milán, ¤ím, Neapol, Janov atd.) –

servation des Monuments Anciens, dit „École de Chail-

péãi, a i kdyÏ byla pokusnû umoÏnûna, nebyl o ni dosta-

a takovéto „profesní“ specializaãní vzdûlávání se zdá

lot“, jehoÏ program se ale v posledních letech znaãnû

teãn˘ zájem, byÈ toto má ‰ir‰í souvislosti s respektem

b˘t upfiednostÀováno – nebo i pro absolventy nejrÛznûj-

promûnil. Pokvalifikaãní studium bylo shledáno i ekono-

k historick˘m stavbám ve v˘uce architektur y v Belgii

‰ích pfiíbuzn˘ch bakaláfisk˘ch oborÛ (Bath, Bamberk,

micky jako vhodná varianta rovnûÏ v Anglii.

v˘uky tûchto programÛ.

21

31

Madrid, SoluÀ, Antverpy, Oslo, Edinburgh, LovaÀ, 22

atd.),

nûkdy dokonce neorganizované architektonic-

kou ‰kolou (York, London College atd.), pfiiãemÏ pro tuto variantu se argumentuje uplatnûním absolventÛ neprojektantÛ i v profesionální památkové péãi, kde 23

pfievaÏují.

V Británii jsou takové magisterské progra-

obecnû. Viz A. DE NAYER, cit. v pozn. 20, s. 154. 24 Viz Conser vation in Architectural Education, cit.

Vzdûlávací obsahy – co neopomenout vyuãovat Dûjiny architektur y jsou nedílnou a v‰eobecnû respektovanou souãástí studia. Pfiedpokladem studia památkové péãe je základní znalost spoleãenskovûdní problematiky (historie, filozofie).

v pozn. 9; téÏ J. FIDLER: Preservation Education in UK: a strategic overview 2005 (www.aia.org/SiteObjects/files/JF_Bath_presentation.ppt.); téÏ R. FRANCE, cit. v pozn. 2. 25 I zde se v‰ak jedná v graduálním vzdûlání o pfieváÏnû

my bûÏnû 1leté. V roce 2005 jich zde bylo celkem 14,

V˘uka v památkové péãi musí b˘t zaloÏena na

volitelné pfiedmûty, systematické kurzy jsou pouze post-

z toho polovina na architektonick˘ch ‰kolách. Ani na

schopnosti anal˘zy a kriticismu vÛãi konkrétní fie‰ené

graduální. Viz G. MÖRSCH: Denkmalpflege – Schweiz,

nich tyto programy vût‰inou nesmûfiují k v˘uce projekto-

památce ãi situaci. S tím souvisí vzdûlávání v zákla-

in: A. HUBEL (ed.), cit. v pozn. 1, s. 181.

vání a vyuãujícími jsou ãasto historikové a archeologo-

dech metodologie poznávání a v˘zkumÛ architektury

26 Jazykové moÏnosti v Belgii umoÏÀují Centru Raimonda Le-

vé. Pfiesto je diverzita tûchto programÛ shledávána cen-

a sídel a také prognostiky. Anal˘za se musí t˘kat hod-

maire v Lovani mít v magisterském dvouletém studium 2/3

nou. Je zjevné, Ïe krátké magisterské programy jsou

not (napfiíklad i u památek moderní architektury).

studentÛ ze zahraniãí a zbytek tuzemsk˘ch. Viz A. DE NAYER,

hojnû nav‰tûvovány jiÏ graduovan˘mi studenty (pfieváÏnû architekty), ktefií tedy studují pro získání specializa24

Ve v˘uce poznávání je zásadní nikoliv pfiedmût zaji‰Èování informací, ale jejich interpretace.

cit. v pozn. 20, s. 158. Mezinárodní ambice má i École de Chaillot, v naprosté pfievaze v‰ak s odezvou ve frankofonních

V Portugalsku specializaãní magisterské, popfií-

DÛleÏité jsou metody a strategie konzervace a re-

padû i bakaláfiské programy organizují men‰í soukromé

habilitace památkov˘ch (historick˘ch) mûst a vesnic-

27 Tuto skuteãnost potvrdil autorovi osobnû i J. King, ve-

vysoké ‰koly ve vût‰ím poãtu a men‰í kvalitû, je ale

k˘ch sídel a koncept integrované památkové péãe

doucí Útvaru objektÛ a lokalit (nemovit˘ch památek)

snaz‰í se na nû dostat (paralela k situaci v âR). Pomûr-

a trvale udrÏitelného rozvoje.

ICCROM, na podzim 2007. Viz také I. BROCK, cit. v pozn.

ce.

nû v˘jimeãná je situace ve ·v˘carsku, kde je systematická vysoko‰kolská v˘uka památkové péãe nabízena 25

takfika v˘hradnû studentÛm architektury.

V Evropû je

nûkolik programÛ koncipovan˘ch jako mezinárodní (pfiedev‰ím LovaÀ, Cottbus, Akademia Istropolitana NOVA ve Svatém Juru atd.).

26

Studijních programÛ pojíma-

n˘ch jako mezinárodní pfiib˘vá nejen v Evropû, takÏe si zaãínají konkurovat a studenti si mezi nimi mohou více vybírat. Je ale tfieba pfiiznat znaãné rozdíly v mezinárodním pojetí. Zatímco vût‰ina programÛ je spí‰e v˘ukou

Je tfieba vyuãovat problematiku nehmotného dûdictví a kulturní identity. a plánování v památkové péãi. Dále je vhodné zaãlenit pfiedmûty komunikace, fie‰ení konfliktÛ a fiízení rozhodovacího procesu. Neopomíjet pfiedmûty monitoringu a preventivní pa32

mátkové péãe vãetnû údrÏby.

V˘uka musí smûfiovat k urãitému zpÛsobu my‰lení (my‰leno respektování urãit˘ch hodnot). I v oblasti památkové péãe zaãíná dominovat vûdo-

couz‰tinû a ital‰tinû (¤ím, PafiíÏ, Cottbus a dal‰í),

mostní teoretické vzdûlávání a umen‰uje se praktic-

opravdu mezinárodní pohled s celosvûtov˘m zábûrem

ké cviãení (‰kolení).

27

(ICCROM, LovaÀ).

22, s. 172. 28 Názvy a dílãí specializace takov˘ch programÛ (mana-

Je Ïádoucí zafiadit v˘uku ekonomiky, managementu

domácí památkové péãe v angliãtinû, popfiípadû fran-

a v˘chodisky v odli‰n˘ch kulturách je stále v˘jimeãn˘

zemích. Viz I. HIRSCHY, cit. v pozn. 18, s. 159.

33

Vedle v˘uky men‰í ãást ‰kol poãítá i s povinnou

gement, turismus) jsou natolik rÛznorodé, Ïe jejich identifikace i napfiíklad v seznamu ICCROM (viz v˘‰e) je komplikovaná. Pfiesto mÛÏeme v Evropû najít nejménû dvû desítky takov˘ch obecn˘ch magistersk˘ch programÛ v památkové péãi a kulturním dûdictví. 29 V prÛvodci EAAE jsou v‰ak v˘slovnû uvedeny jen 3 takové programy-kurzy, coÏ ov‰em vypovídá o men‰í závaznosti a vût‰í promûnlivosti, obecnû o podceÀování takov˘ch kurzÛ ve vysoko‰kolském pÛsobení. 30 Viz G. MÖRSCH, cit. v pozn. 25, s. 182. 31 Viz Conser vation in Architectural Education, cit. v pozn. 9.

praxí (napfiíklad prázdninová praxe prÛzkumu a zamû-

32 Viz http://sprecomah.eu/rlicc/images/newsletter_

Mimo to existují obecná studia památkové péãe –

fiování, viz Fakulta architektury v Gliwici). Praxe mezi

small.pdf.

bez architektonického zamûfiení. PfieváÏnû jde o magis-

bakaláfisk˘m a magistersk˘m, popfiípadû dal‰ím ma-

33 Tento problém se t˘ká souvislosti obsahu a formy

terské studium organizované velk˘mi univerzitami (Rea-

gistersk˘m studiem je spí‰e diskutována ãi volnû do-

studia a v˘uky. (Ke koncipování jednotlivého uãebního

28

ding, Glasgow, ¤ím, Turín atd.).

402

Magisterské progra-

poruãována.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Vít JESENSK¯ / Systematická v˘uka památkové péãe na vysok˘ch architektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 403

Obsah v˘uky památkové péãe ovlivÀuje i podoba

klasického projektování) není povaÏováno za dosta-

programy jsou umûle upravovány podle kategorií pod-

a struktura domácího památkového fondu (napfiíklad

teãné pro projektování v památkové péãi. V Lovani se

porovan˘ch fondy EU (v Belgii napfiíklad památky

ve Finsku je silnû zamûfien na obnovu památek mo-

v prvním roce magisterského studia realizuje spoleã-

v ohroÏení, lokální rozvoj).

34

derní architektury).

V˘uka prÛzkumu a dokumentace

n˘ projekt (t˘mov˘), ve druhém roce individuální. V nû-

Otázkami ekonomické efektivity v˘uky památkové

kter ˘ch programech probíhají práce na komplexním

péãe na vysoké ‰kole se zab˘val prof. Pearson z Can-

projektu i cel˘ rok (Lisabon).

berry v roce 1994. Uvádí, Ïe americk˘ National Conser-

Projekt jako architektonick˘ návrh je vyuãován tam,

vation Advisory Council v roce 1979 konstatoval, Ïe v˘-

kde studium jednoznaãnû smûfiuje k v˘chovû architek-

uka památkové péãe je pomûrnû drahá, vyÏaduje mini-

V˘uka je provádûna pfieváÏnû formou praktick˘ch

tÛ – projektantÛ. I pak se návrh vût‰inou doplÀuje

málnû tfii roky studia, pfii nûmÏ by pomûr student : vyu-

cviãení a integrací do projektÛ (architektonick˘ch

o vytváfiení podkladÛ (prÛzkumy…). Ve volnûj‰ích pro-

ãující mûl b˘t maximálnû 5 : 1, ideálnû 1 : 1. Srovnává

i obecnû památkov˘ch).

gramech (napfiíklad magistersk˘ch atd., kter˘ch je od-

dále sedm ‰kol (Lond˘n – program archeologická pa-

Byl konstatován nárÛst uplatnûní mnoha absolventÛ

hadem nejménû 50 %) se vyuãují komplexní projekty

mátková péãe – pomûr student : vyuãující 8–9 : 1). Zaz-

architektury se specializací na památkovou péãi (a také

„památkové“ – nikoliv architektonické návrhy. V „kom-

namenává potfiebu vût‰ího kontaktu v ateliérové v˘u-

archeologie) jako profesionálních prÛzkumníkÛ a doku-

plexním“ památkovém projektu se nejvíce uplatÀuje

ce, ale i nízké procento studentÛ neukonãujících studi-

mentátorÛ (napfiíklad v Nûmecku, Belgii, Portugalsku).

v˘uka praktické interdisciplinarity. V Sofii je projekt

um v programech památkové péãe. Pearson popisuje,

V Belgii je to navíc podpofieno aÏ 80 % státní finanãní

(nikoliv architektonick˘ návrhov˘) dokonce formou

Ïe mnohé z pfiedmûtÛ programu památkové péãe ne-

subvencí na realizaci prÛzkumÛ. Pfiíklady individuálních

ukonãení kaÏdého památkového pfiedmûtu.

PrÛzkum a dokumentace jsou v‰eobecnû povaÏovány za základní a neopominutelnou dovednost.

41

mohou b˘t nabízeny ‰ífie, tedy studovány studenty jin˘ch oborÛ, coÏ zvy‰uje náklady. Pokud se pfiedmûty ví-

zakázek pro univerzity (a potaÏmo zapojení studentÛ) na komplexní v˘zkum s patfiiãn˘m finanãním zabezpeãením 35

se vyskytují v˘jimeãnû (Siena, Maulbronn).

Klasické architektonické vzdûlání není pro provádûní profesionálního v˘zkumu v památkové péãi dostateãné.

ce univerzalizují, pfiestávají b˘t odbornû pfiesné.

Doktorská studia Tato studia jsou v dané oblasti pfieváÏnû podfiazena

Prezentován je australsk˘ systém relativního hodnoce-

oblasti dûjin a teorie architektury. Témata z památkové

ní programÛ z hlediska finanãní nároãnosti, kde je v˘‰e

42

péãe jsou v‰ak údajnû volena vzácnû.

V architekto-

48

hodnoceno magisterské studium a nejv˘‰e v˘zkum.

PrÛzkum a dokumentace mohou b˘t chápány také

nicko-památkovém zamûfiení doktorského studia se

jako souãást pfiedmûtu monitoringu a preventivní péãe.

v dr tivé vût‰inû uplatÀují absolventi jiÏ pfiedchozího

■ Poznámky

ZmiÀován je prÛzkum a dokumentace nejen pfied zása-

specializaãního studia v oboru, popfiípadû památkáfii

pfiedmûtu v památkové péãi napfiíklad www.iccrom.

V Nûmecku se jako

z praxe. V Bratislavû se uvádí Ph.D. studium v oboru

org/pdf/ iccrom_06_ourStudents.pdf.).

dokumentaãní a prÛzkumová oblast praxe pro uplatnû-

realizované ve spolupráci s Filozofickou fakultou.

34 V˘‰e uvedené poznatky viz EAAE Transactions on Ar-

ní studentÛ objevila identifikace a reidentifikace pamá-

V ¤ecku se do Ph.D. studia zapoãítávají i nûkteré pfied-

chitectural Education no 21, Leuven 2004.

tek v terénu, pfiiãemÏ se ov‰em u ní pfiipomíná nemen-

mûty ze specializovaného studia magisterského.

35 A. HUBEL, cit. v pozn. 16, s. 28–29.

Zaji‰Èování interdisciplinarity ve v˘uce a spolupráce

Conser vation, Leuven 2006 (EAAE Newsheet, ã. 77,

mezi ‰kolami ãi programy

2006, www.eaae.be).

36

hem, ale i bûhem nûj a po nûm.

43

‰í nárok na dovednosti a zku‰enost realizátorÛ neÏ 37

u prÛzkumÛ jednotliv˘ch objektÛ.

Chybí jak˘si evropsk˘ standard pro v˘uku prÛzkumu

36 C. PURCAR: Repor t on International Conference on

a dokumentace (urãit˘ existuje pro památky UNESCO).

¤e‰ení je pociÈováno jako skuteãn˘ problém, zvlá‰-

Zvlá‰tû kvalitním centrem v˘uky prÛzkumu (Baufors-

tû promûny multidisciplinarity ve skuteãnou spolupráci

38 Viz EAAE Transactions on Architectural Education

chung) je Technická univerzita v Bamberku. I zde se

– integraci. Specializace nûkter˘ch programÛ smûfiuje

no 21, Leuven 2004. M. SCHULLER: Denkmalpflege und

studuje pouze v rámci dvouletého magisterského pro-

proti jejich interdisciplinaritû. Jako dobr˘ interdiscipli-

Bauforschung: Die Bedeutung des Fachs Bauforschung

gramu památkové péãe, jakkoliv prof. Schuller obhaju-

nární model je uvádûna spolupráce dûjiny umûní – sta-

für die Ausbildung des Denkmalpflegers -Er fahrungen

je samostatn˘ vûdeck˘ základ Bauforschung. ZároveÀ

vební (stavebnû-historick˘) prÛzkum – památková pé-

und Perspektiven, in: A. HUBEL, cit. v pozn. 1, s. 33–38.

je ov‰em budování jeho studia spojeno s uplatnûním

ãe v Nûmecku. Za projev interdisciplinarity neobyãejnû

39 Viz I. BROCK, cit. v pozn. 22, s. 177.

v památkové péãi a jeho institucích, ne vÏdy vstfiícn˘ch

pfiispívající ke kvalitû i prestiÏi oboru a v˘uky památ-

40 Organizace ENHSA (viz v˘‰e, www.enhsa.net) má dvû

kové péãe je povaÏován podíl profesorÛ památkové

nejpodstatnûj‰í sekce architektonického a urbanistické-

38

k tûsnûj‰í spolupráci a koordinaci.

PrÛzkum a dokumentace nejsou jedin˘mi oblastmi zá-

44

péãe pfii práci na projektech architektÛ v Curychu.

37 A. HUBEL, cit. v pozn. 16, s. 28–29.

ho projektování. Ty také organizují systematickou diskuzi

sadního segmentu vysoko‰kolské ãinnosti – v˘zkumu.

Interdisciplinárnímu pojetí by mohla pomoci i spolu-

K jeho fie‰ení náleÏí i problematika doktorského studia

práce a v˘mûna mezi jednotliv˘mi programy, respekti-

41 Viz EAAE Transactions on Architectural Education

(viz dále). I ve v˘zkumné ãinnosti existují mezi ‰kolami

ve ‰kolami (centry) s rÛznou památkovou specializací,

no 21, Leuven 2004.

a ústavy v zahraniãí znaãné rozdíly od jejich omezen˘ch

a to jak v jedné zemi, tak mezinárodnû. Prostupnosti

42 V prÛvodci EAAE 5 architektonick˘ch ‰kol (ze 76) uved-

statutÛ jako v˘zkumn˘ch institucí aÏ po renomovaná vû-

nahrává evropsk˘ kreditov˘ systém. Mezioborov˘ cha-

lo jmenovitû památkovou péãi jako téma Ph.D. studia.

decká centra (LovaÀ, ¤ím, Bamberk a dal‰í), od silnû

rakter je také logicky pfiínosem magistersk˘ch studií,

43 Viz EAAE Transactions on Architectural Education

technologického a technického v˘zkumu (LovaÀ) aÏ po v˘-

kde se studenty stávají absolventi rÛzn˘ch bakaláfi-

no 21, Leuven 2004.

zkum v˘voje architektury, od regionálního zamûfiení v˘-

sk˘ch oborÛ, zvlá‰tû technick˘ch a humanitních, pfii-

44 Viz G. MÖRSCH, cit. v pozn. 25, s. 181.

zkumu aÏ po nadnárodní. Velk˘ v˘znam publikování od-

ãemÏ v˘uka s tím ov‰em musí poãítat a b˘t dostateã-

45 Viz A. DE NAYER, cit. v pozn. 20, s. 157.

born˘ch textÛ byl zdÛrazÀován zvlá‰tû v Itálii, kde se tato

nû pruÏná.

ãinnost povaÏuje za zásadní v hodnocení a projevu vzdû-

napfiíklad u projektÛ (Bulharsko).

39

lávání v památkové péãi vãetnû restaurování. V˘uka projektování

V˘uka obecnû architektonického projektování je sa-

45

Pomocí mÛÏe b˘t i propojení s praxí 46

40

46 Viz EAAE Transactions on Architectural Education no 21, Leuven 2004.

Evropskou unií jsou podporovány takzvané „joint

47 Viz www.dfes.gov.uk/bologna/index.cfm?fuseacti-

degrees“ – spoleãné programy organizované více vy-

on=events.list. Jin˘m pfiíkladem je spolupráce ‰kol archi-

sok˘mi ‰kolami z rÛzn˘ch zemí a smûfiující k jednomu

tektur y v ¤ímû, Granadû a PafiíÏi (viz I. BROCK, cit.

47

diplomu ãi titulu.

mostatnou sofistikovanou disciplínou s ‰irokou intenzivní diskuzí.

ohlednû v˘uky architektonického projektování.

v pozn. 22, s. 175). 48 C. PEARSON: Crisis Facing the Conservation Teaching

Financování

Vyuãovat by se mûl i koncept projektu a koncept

V ¤ecku (SoluÀ) se dodrÏují absolutní kvóty na pfiijí-

kontextu. Klasické vzdûlání architektonické (vãetnû

mané, a tím se zaji‰Èuje i kvalita. Nûkteré vzdûlávací

Profession, in: Abbey Newsletter, ã. 3, 1994 (http://palimpset.stanford.edu/byorg/abbey/an/an18-3/an18311).

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Vít JESENSK¯ / Systematická v˘uka památkové péãe na vysok˘ch architektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí

403

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 404

V Británii se zcela otevfienû diskutuje o v˘znamném

forschung und Denkmalpflege; Branderburgische

samozfiejmostí, jak mohu potvrdit z vlastní zku‰enosti

vlivu financování na vznik, ale i zánik programÛ pa-

Technische Universität Cottbus – Fakultät für Architek-

v ICCROM, kde je laboratorní zázemí jen zcela elementární.

mátkové péãe. Takfika pravidelnû se objevuje podíl

tur, Bauingenieur wesen und Stadtplan, Lehrstuhl

59 Viz Guidelines for Education and Training in the Conser-

Denkmalpflege; Technische Universität Dresden – Fa-

vation of Monuments, Ensembles and Sites, ICOMOS

kultät Architektur, Institut für Baugeschichte, Architek-

1993 (www.cif.icomos.rog/GUIDELINES FOR EDUCATION

turtheorie und Denkmalpflege.

AND TRAINING IN THE CONSERVATION.pdf, s. 3–4.

49

soukromého sponzorského financování. Vyuãující

Konstatuje se, Ïe vyuãující, ktefií nepfiicházejí z pra-

V metodicko-strategick˘ch koncepcích je konstato-

60 Zdrojem informací mÛÏe b˘t jednak profesionální orga-

xe, nemají dostateãnou kompetenci ve v˘uce pfiedmû-

vána potfieba mít v kaÏdé zemi nejménû jedno cent-

nizace The American Institue of Architects AIA (www.aia.

tÛ památkové péãe a tato v˘uka pro nû není ani atrak-

rum pro organizaci a koordinaci vzdûlávání v oblasti

org), jednak také akreditaãní organizace National Archi-

tivní.

50

Zaznamenána byla potfieba organizace kurzÛ

pro mladé vyuãující pfiedmûtÛ památkové péãe.

51

památkové péãe.

59

tectural Accrediating Board NAAB (www.naab.org). Bohu-

Vzdûlávání v památkové péãi v USA v˘raznû ovlivÀu-

Ïel právû její sekce „Preservation“ (památková péãe) není

je odli‰né chápání památkového fondu i role vefiejné

pfiíli‰ ãinná. Podle NAAB je v USA akreditováno 94 magis-

památkové péãe. Památková péãe je regulérním stu-

tersk˘ch a 53 bakaláfisk˘ch programÛ architektury. Podle

Mezi aktivnû vystupujícími vyuãujícími nejsou v pfie-

dijním vysoko‰kolsk˘m programem bakaláfisk˘m i ma-

seznamu ICCROM je v USA 18 graduálních programÛ v ar-

vaze architekti-projektanti, ale spí‰e vyuãující dûjin ar-

gistersk˘m (2let˘m), více v‰ak obecnûji kulturním neÏ

chitektonické památkové péãi (v Kanadû 4).

chitektury ãi prÛzkumÛ. V˘uka a vyuãující projektování

kvalitním architektonick˘m.

Speciální ‰kolení a setkávání vyuãujících z oblasti pa52

mátkové péãe je organizováno v École de Chaillot.

60

61 Vzhledem ke komplikovanosti tématu budu vdûãn˘ za

jako by tvofiili oddûlenou disciplínu, ménû zainteresovanou na celkové podobû studia. Co se t˘ká poãtu vy-

jakékoliv komentáfie na: [email protected].

Závûr

uãujících v samostatném studijním programu památ-

Povaze studie odpovídají jen struãné závûr y. Stu-

kové péãe, v Británii byl zaznamenán nejvût‰í na

dium památkové péãe na vysok˘ch ‰kolách v zahrani-

Bournemouth University v roce 1994 – 19 pedago-

ãí se v posledních letech stále v˘raznûji roz‰ifiuje, pro-

53

gÛ.

Role siln˘ch osobností, které zakládají i formují

hlubuje i zkvalitÀuje. Ve studiu architektonické památ-

studijní programy péãe o památky a restaurování (ãas-

kové péãe je zjevná veliká rÛznorodost programÛ ve

to velmi rozdílné), je známá z mnoha zemí (Anglie, Bel-

formû, rozsahu, zázemí a financování, nejmen‰í pak

gie), nejsilnûji v‰ak snad v Itálii (¤ím – prof. Carbona-

v obsahu vzdûlávání. Dynamicky se rozvíjí mezinárodní

ra, Neapol – prof. Di Stefano a Pane a dal‰í).

54

spolupráce. Proces sjednocování forem evropsk˘ch

Zku‰enost s pfiínosem zahraniãních profesorÛ a lekto-

studijních programÛ i absolventsk˘ch titulÛ pokraãuje

rÛ zdÛrazÀují v belgické Lovani, kde jde ov‰em o logic-

nezadrÏitelnû. Naopak obsahov˘ evropocentrismus se

55

kou praxi mezinárodního studia.

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

stále nestal ani faktick˘m pfiedmûtem diskuse. Vzhledem k rychl˘m i podstatn˘m zmûnám v jedno-

Zázemí specializovan˘ch pracovi‰È – vysoko‰kolsk˘ch

tliv˘ch studijních programech v zahraniãí a autonom-

ústavÛ

nosti vysok˘ch ‰kol, odráÏející se v rozdílné mífie aktuál-

Muzeum umûní Olomouc je drÏitelem ceny Europa Nostra Aw a rd z a ro k 2 0 0 8

Ve v˘zkumu samostatn˘ch studijních programÛ archi-

ního informování, je tfieba opatrnosti i zdrÏenlivosti

Ve dnech 2.–8. ãervna 2009 probûhlo v sicilské Taor-

tektonické památkové péãe v Británii byl vyzdviÏen v˘-

v syntéze poznatkÛ získan˘ch z vefiejn˘ch zdrojÛ. MoÏ-

minû zasedání organizace Europa Nostra (Europa

znam nejen klíãov˘ch osobností, ale i samostatn˘ch

ná i pfiínosnûj‰í jsou osobní zku‰enosti, které je v‰ak

Nostra Annual Congress 2009), na jehoÏ programu

ústavÛ památkové péãe na vysok˘ch ‰kolách, pfiiãemÏ

pomûrnû obtíÏné získat ve vût‰ím rozsahu. Není proto

bylo také vyhlá‰ení vítûzÛ leto‰ního roãníku stejno-

se upozorÀuje i na dÛleÏitost jejich organizátorského

náhoda, Ïe patfiiãné odborné úvahy, závûry a koncepty

jmenného prestiÏního ocenûní European Union Prize

pÛsobení. Pfiipomínána je pozitivní role ústavÛ celoÏi-

vznikají spí‰e v Ïivé osobní odborné diskusi neÏ

for Cultural Heritage / Europa Nostra Award v oblasti

votního vzdûlávání na ‰kolách. Naopak je v˘stiÏnû zmi-

v akademické teorii.

61

Àováno, Ïe vedle variabilnosti je vhodná standardizace

péãe o kulturní dûdictví. Za sérii restaurátorsk˘ch v˘Vít JESENSK¯

programÛ záleÏitostí institucí stojích mimo jednotlivé 56

univerzity ãi ústavy.

stav a jejich doprovodn˘ch katalogÛ z let 2004–2008 bylo letos mezi dvaceti osmi ocenûn˘mi projekty také

Role ústavÛ jako center vzdûlá-

Muzeum umûní Olomouc.

vání i odborného a v˘zkumného pÛsobení zdÛrazÀuje

■ Poznámky

i Guidelines ICOMOS z roku 1993 (viz v˘‰e). V˘jimeã-

49 Viz R. FRANCE, cit. v pozn. 2.

dinou nevládní institucí vûnující se ochranû evropského

nou moÏnost vyuÏívala zvlá‰tû v 60.–80. letech

50 Viz EAAE Transactions on Architectural Education

kulturního dûdictví, byla zaloÏena jiÏ roku 1963, v roce

20. století Scuola di Specializzazione in Restauro dei

no 21, Leuven 2004.

1989 se spojila s podstatnû star‰í organizací Internatio-

monumenti Fakulty architektur y fiímské univerzity

51 Viz Conser vation in Architectural Education, cit.

nales Burgeninstitut, zaloÏenou v roce 1949, a v sou-

La Sapienza, která rozvíjela tûsnou spolupráci

v pozn. 9.

ãasné dobû pracuje pod zá‰titou Evropské komise. Je-

52 Viz www.citechaillot.fr.

jím cílem je ãinit ochranu kulturního dûdictví nejen efek-

53 Viz R. FRANCE, cit. v pozn. 2.

tivnûj‰í, ale také ji v celoevropském mûfiítku

54 Viz I. BROCK, cit. v pozn. 22, s. 171, 175.

popularizovat a pfiesvûdãovat co nej‰ir‰í vefiejnost o její

55 Viz A. DE NAYER, cit. v pozn. 20, s. 158.

smysluplnosti. Europa Nostra dnes sdruÏuje jiÏ pfies

56 Viz R. FRANCE, cit. v pozn. 2.

400 neziskov˘ch organizací pÛsobících v tomto oboru

„Hlavní“ univerzitní centra studia památkové péãe, re-

57 BohuÏel zároveÀ ICCROM posléze pfietáhl z této ‰koly

a spolupracuje také s dal‰ími institucemi Evropské

spektive architektonické památkové péãe v Evropû

fiadu zahraniãních studentÛ do sv˘ch kurzÛ. Viz I. BROCK,

unie,

a situace v USA

cit. v pozn. 22, s. 172.

European Union Prize for Cultural Heritage / Europa

57

s ICCROM, a to i v mezinárodním mûfiítku.

Není moÏné opomenout ani potfiebu prostorÛ a vybavení (dílny, laboratofie, digitální techniku vãetnû po58

ãítaãÛ se softwarem, zobrazovací techniku a dal‰í).

Panevropská organizace Europa Nostra, která je je-

Radou

Evropy

a

UNESCO.

Cena

Katholieke Universiteit Leuven – Raimond Lemaire

58 Takové vybavení je stále ãastûj‰í pfiedev‰ím v rozvinu-

Nostra Award, kterou od roku 2002 kaÏdoroãnû udûlu-

International Centre for Conser vation; ICCROM (nej-

t˘ch univerzitních ústavech památkové péãe, zvlá‰tû u fa-

je, je oficiální cenou Evropské unie za v˘znamn˘ poãin

vût‰í zábûr mezinárodní, koncentrace zájmu a aktivit

kult architektury ãi fakult technick˘ch (Janov, PafiíÏ, Bam-

v oblasti ochrany a péãe o kulturní dûdictví. âtyfii kate-

je ale jiÏ mimoevropská); nûkteré nûmecké univerzity:

berk, LovaÀ a dal‰í), popfiípadû tam, kde se vyuãuje

gorie, do kter˘ch je strukturována, se snaÏí postihnout

Universität Bamberg – Institut für Archäologie, Bau-

restaurování a technologie. Kvalitní laboratofie ale nejsou

nejrÛznûj‰í aspekty péãe o kulturní statky. Do první ka-

404

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Vít JESENSK¯ / Systematická v˘uka památkové péãe na vysok˘ch architektonick˘ch ‰kolách v zahraniãí | SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 405

1

3

2

Obr. 1. Olomouc, Arcidiecézní muzeum, pohled do instalace v˘stavy UkfiiÏovan˘ ze Za‰ové. Restaurování 2003–2007 v ambitu katedrály sv. Václava. (Fotoarchiv Muzea umûní Olomouc, Zdenûk Sodoma, 2008) Obr. 2. Olomouc, Arcidiecézní muzeum, pohled do instalace v˘stavy UkfiiÏovan˘ ze Za‰ové. Restaurování 2003–2007 v ambitu katedrály sv. Václava. (Fotoarchiv Muzea umûní Olomouc, Zdenûk Sodoma, 2008) Obr. 3. Olomouc, Arcidiecézní muzeum, pohled do instalace v˘stavy Náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha z chrámu sv. Mofiice v KromûfiíÏi. Restaurování 2001–2004 v ambitu katedrály sv. Václava. (Fotoarchiv Muzea umûní Olomouc, Markéta Ondru‰ková, 2004)

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

405

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 406

tegorie patfií ocenûní konkrétních restaurátorsk˘ch ãi

z nejv˘znamnûj‰ích monumentÛ moravského baroka

mouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc, Olomouc 2006;

konzervaãních zásahÛ, druhá je vûnována vûdecko-v˘-

a památky UNESCO – sloupu Nejsvûtûj‰í Trojice v Olo-

Helena ZÁPALKOVÁ, Simona JEMELKOVÁ (eds.): Monstran-

zkumn˘m projektÛm, které studují, analyzují a vûdecky

mouci. Navazující v˘stavní projekty a jejich dopro-

ce Zlaté slunce Moravy. Restaurování 2005, Muzeum

zhodnocují jednotlivé památky i ‰ir‰í rámec kulturního

vodné publikace pak tvofií od roku 2004 jiÏ specific-

umûní Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc, Olo-

dûdictví, dal‰í pfiedstavuje ocenûní za sluÏbu ochranû

kou v˘stavní i ediãní fiadu. Ocenûní muzeum získalo

mouc 2007; Ondfiej JAKUBEC (ed.): UkfiiÏovan˘ ze Za‰o-

kulturního dûdictví a koneãnû poslední, ãtvrtá kategorie

konkrétnû za sérii pûti restaurátorsk˘ch v˘stav a jejich

vé. Restaurování 2003–2007, Muzeum umûní Olomouc –

je vûnována vzdûlávacím projektÛm zamûfien˘m nejen

doprovodn˘ch publikací z let 2004–2008, zamûfien˘ch

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Olomouc 2008; Helena

na samotnou pfiípravu odborníkÛ, ale také na zvy‰ování

postupnû na náhrobek olomouckého biskupa Leo-

ZÁPALKOVÁ (ed.): Milostn˘ obraz Panny Marie Za‰ovské.

v‰eobecného povûdomí vefiejnosti o kulturním dûdictví.

polda Egkha z chrámu sv. Mofiice v KromûfiíÏi (2004),

Restaurování 2007–2008, Muzeum umûní Olomouc –

Cílem kaÏdoroãního udílení tûchto cen je pfiedev‰ím

oltáfi Nejsvûtûj‰í Trojice z kostela Nanebevzetí Panny

Arcidiecézní muzeum Olomouc, Olomouc 2009.

podpora a ocenûní vysoké úrovnû péãe o kulturní stat-

Marie v Uniãovû (2005), koãár olomouckého biskupa

ky, znalostí a schopností, kter˘ch je pfii ní vyuÏíváno,

Ferdinanda Julia Troyera (2006), monstranci Zlaté slun-

podpora pfieshraniãní v˘mûny v oblasti kulturního dûdic-

ce Moravy (2007) a sochu UkfiiÏovaného ze Za‰ové

tví a v neposlední fiadû také snaha prostfiednictvím do-

(2008). V této dramaturgické fiadû pokraãuje muzeum

br˘ch pfiíkladÛ povzbudit k dal‰ímu úsilí.

i letos, kdy pfiedstavuje Milostn˘ obraz Panny Marie

1

2

RECENZE BIBLIOGRAFIE

Z celkem sto ãtyfiiceti letos pfiihlá‰en˘ch projektÛ

Za‰ovské. Snahou restaurátorsk˘ch v˘stav i jejich

z dvaceti ãtyfi zemí Evropy vybraly jednotlivé odborné

doprovodn˘ch publikací je co nejkomplexnûj‰ím zpÛso-

komise dvacet osm laureátÛ tohoto mezinárodního

bem zmapovat vÏdy jednu v˘jimeãnou památku, která

ocenûní. Slavnostnímu ceremoniálu, kter˘ se uskuteã-

byla v posledních letech podrobena nároãnému re-

nil 5. ãervna 2009 v Teatro Antico v sicilské Taorminû,

staurátorskému zásahu. Vedle prezentace prÛzkumo-

pfiedsedala její královská v˘sost, ‰panûlská infantka

v˘ch prací, restaurátorsk˘ch postupÛ i historick˘ch

Doña Pilar de Borbón, prezidentka organizace Europa

technologií souvisejících se vznikem díla je vÏdy sou-

Nostra. Vedle pfiedání ocenûní vybran˘m projektÛm zde

ãástí v˘stav i katalogÛ jeho podrobná umûleckohisto-

J a n P E · TA : E n c y k l o p e d i e ãesk˘ch vesnic,

bylo v jednotliv˘ch kategoriích rozdûleno je‰tû sedm

rická anal˘za, zmapování historick˘ch okolností vzniku

díl IV, Ústeck˘ kraj. Vydalo nakladatelství Libri, Pra-

hlavních cen – Grand Prizes. Ty byly v první kategorii

ãi dal‰í související aspekty. V mnoha pfiípadech tato

ha 2009, 331 stran.

udûleny projektÛm památkové obnovy dfievûné zvonice

mezioborová spolupráce v‰ech zúãastnûn˘ch odborní-

ve finském Kesälahti, rekonstrukci a dostavbû budovy

kÛ pfiispûla nejen k úspû‰né památkové obnovû dûl,

V roce 2009 vydalo nakladatelství Libri jiÏ IV. díl En-

Mátra Museum v maìarském Gyöngyös, restaurování

ale také k jejich umûleckohistorické rehabilitaci ãi

cyklopedie ãesk˘ch vesnic Jana Pe‰ty, kter˘ je tento-

interiéru Chiesa dei Santi Faustino e Giovita v italském

k dosaÏení nového stupnû poznání (zmûnû ãi zpfiesnû-

krát vûnován lidovému stavitelství severozápadních

Fasanu a rekonstrukci mostu High Level Bridge v New-

ní datace, atribuce, provenience a tak dále).

âech, v obcích a osadách leÏících na území dne‰ního

castle-Gateshead ve Velké Británii. Ve druhé kategorii

PfiestoÏe letos bylo Muzeum umûní Olomouc mezi

Ústeckého kraje. Autor po dohodû s nakladatelstvím

získal nejvy‰‰í ocenûní mezinárodní projekt s názvem

laureáty cen European Union Prize for Cultural Heritage

pfiistoupil na rozdûlení encyklopedie vesnic severních

Noah’s Ark Project, sledující dlouhodobû dopad globál-

/ Europa Nostra Award jedin˘m zástupcem âeské re-

âech na dva díly, Ústeck˘ a Libereck˘ kraj (jde o pfii-

ních klimatick˘ch zmûn na promûnu pfiírodního a kul-

publiky, ocenila odborná porota nûkolik ãesk˘ch pro-

pravovan˘ V. díl encyklopedie). Tato skuteãnost byla

turního prostfiedí. Za celoÏivotní zásluhy v péãi o kul-

jektÛ jiÏ v minul˘ch letech. Patfiily mezi nû restaurování

vyvolána zejména mnoÏstvím lokalit s hodnotnou lido-

turní dûdictví obdrÏel ve tfietí kategorii velkou cenu

souboru gotick˘ch deskov˘ch maleb Mistra Theodorika

vou architekturou, typem vesnic i zpÛsobem vesnické-

Dr. Glenn Murray ze ‰panûlské Segovie, mezi vzdûlá-

z kaple sv. KfiíÏe na Karl‰tejnû (2005), rekonstrukce

ho osídlení zkoumaného území. Kromû souãasné foto-

vacími projekty byl ve ãtvrté kategorii nejvy‰‰ím ocenû-

Vald‰tejnského paláce v Praze (2002), restaurování

dokumentace lidového stavitelství (pofiízené v letech

ním ohodnocen fieck˘ projekt trvale udrÏitelného eko-

a prezentace barokního zámeckého divadla v âeském

2000–2007) autor zafiadil do publikace rovnûÏ star‰í

nomického a kulturního rozvoje Egejsk˘ch ostrovÛ.

Krumlovû (2002), restaurování Svatojifiské sbírky vévo-

fotografickou dokumentaci pocházející z první tfietiny

Muzeum umûní Olomouc získalo ocenûní Europa

dy Franti‰ka Ferdinanda d’Este na zámku Konopi‰tû

20. století. Fotografie u jednotliv˘ch hesel pak dopl-

Nostra Award ve druhé kategorii, sledující v˘zkumné

(2003) a v loÀském roce opût Státní hrad a zámek

Àují pfiekreslené mapy Stabilního katastru. Struktura

projekty. Série v˘stav a jejich doprovodn˘ch publikací,

v âeském Krumlovû, kter˘ získal jednu z hlavních cen

hesel i pojetí IV. dílu encyklopedie zÛstávají v podsta-

kterou zde prezentovalo, je úzce spojena s odborn˘m

za konzervaci jiÏní fasády Horního hradu.

tû stejné a odpovídají zamûfiení pfiedchozích tfií dílÛ.

zamûfiením Arcidiecézního muzea Olomouc, souãásti

Encyklopedie by mûla odráÏet poznání a zároveÀ i do-

Muzea umûní Olomouc, které se vûnuje v˘zkumu a pre-

Ondfiej JAKUBEC, Helena ZÁPALKOVÁ

zentaci umûleck˘ch památek zejména z církevního pro-

kumentaci souãasného stavu památkové hodnoty lidového stavitelství v jednotliv˘ch vesnick˘ch sídelních lo-

stfiedí Moravy. V rámci pfiíprav v˘stavních projektÛ

kalitách zkoumaného kraje. V˘bûr lokalit zafiazen˘ch

a s nimi souvisejícího prÛzkumu památkového fondu

■ Poznámky

do encyklopedie je pfiirozenû dan˘ subjektivním pohle-

star‰ího umûní, pfiedev‰ím v olomoucké arcidiecézi, do-

1 Marek PERÒTKA (ed.): Sloup Nejsvûtûj‰í Trojice v Olo-

dem autora, kter˘ provedl terénní v˘zkum v‰ech obcí,

chází ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouck˘m i od-

mouci, Statutární mûsto Olomouc, Olomouc 2001.

osad a samot zafiazen˘ch do encyklopedie, coÏ pfied-

bory památkové péãe k vytipovávání nejohroÏenûj‰ích

2 Helena ZÁPALKOVÁ (ed.): Náhrobek olomouckého bis-

stavuje stûÏejní a nejnároãnûj‰í ãást práce autora (lo-

památek a jejich restaurování. Arcidiecézní muzeum

kupa Leopolda Egkha z chrámu sv. Mofiice v KromûfiíÏi.

kality Merboltice a Valkefiice zpracoval T. Effler). V˘z-

zde ãasto pfiedstavuje nejen iniciátora tûchto restaurá-

Restaurování 2001–2004, Muzeum umûní Olomouc – Ar-

kum vesnic a pfiíprava rukopisu tohoto dílu se

torsk˘ch zásahÛ, ale podílí se také na jejich organizaã-

cidiecézní muzeum Olomouc, Olomouc 2004; táÏ: Oltáfi

uskuteãnily za podpory grantového projektu Minister-

ním zaji‰tûní, odborném dohledu i financování.

Nejsvûtûj‰í Trojice z kostela Nanebevzetí Panny Marie

stva kultury âeské republiky.

Tradici restaurátorsk˘ch v˘stav zaloÏilo Muzeum

v Uniãovû. Restaurování 2003–2005, Muzeum umûní

Pfii zkoumání lidového stavitelství severozápad-

umûní Olomouc jiÏ v roce 2001, kdy ve spolupráci se

Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc, Olomouc

ních âech je tfieba si uvûdomit skuteãnost, Ïe znaãná

Statutárním mûstem Olomouc pfiipravilo v˘stavu vûno-

2005; táÏ: Koãár olomouckého biskupa Ferdinanda Julia

ãást tohoto území byla osídlena nûmecky mluvícím

vanou komplexní restaurátorské obnovû jednoho

Troyera. Restaurování 2004–2006, Muzeum umûní Olo-

etnikem a bez pfiihlédnutí k tomuto faktu není moÏné

406

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 407

Samotná encyklopedie ãesk˘ch vesnic (víceménû

Miroslav JELEN: Zru‰ené

hlavní ãást publikace. Jednotlivá hesla obsahují mimo

Ïelezniãní tratû v âechách, na Moravû a ve Slezsku.

jiné v˘voj zástavby dané lokality, hlavní etapy rozvoje

Vydalo Nakladatelství Dokofián, Praha 2009, ISBN

urbanismu obce aÏ po souãasnost, dále nejv˘znam-

978-80-7363-129-1.

katalog lokalit od A po Î) tvofií druhou, v podstatû

nûj‰í památky rÛzného typu a také jsou struãnû pfiedstaveny nejhodnotnûj‰í objekty lidového stavitelství.

Kniha M. Jelena je v podstatû úzce zamûfienou en-

U kaÏdé obce je zaznamenán mûsíc a rok aktualizace

cyklopedií, která je urãena ‰ir‰í vefiejnosti a v fiadû

uveden˘ch údajÛ. Nûkteré lokality dokládají zajímav˘

chronologicky fiazen˘ch hesel podává základní infor-

urbanistick˘ v˘voj, jako napfiíklad mûsto Chfiibská

mace o historii a souãasném stavu jednotliv˘ch zru‰e-

(okres Dûãín) s navazujícími vesnicemi Dolní a Horní

n˘ch Ïelezniãních tratí na na‰em území. Encyklopedic-

Chfiibská, které vytváfiejí jistou sídelní aglomeraci

ká ãást textu je dále doplnûna shrnující úvodní studií,

svûdãící o postupném v˘voji osídlení podhorsk˘ch ob-

barevn˘mi ilustraãními fotografiemi a schematick˘mi

lastí severních âech. Mezi v˘vojovû zajímavé obce

mapami, které lokalizují jednotlivé zru‰ené tratû

patfií rovnûÏ napfiíklad Mariánské Radãice (okres

a znázorÀují v˘voj vybran˘ch oblastí se sloÏitûj‰í sta-

Most), kde se dochoval areál poutního kostela Bolest-

vební historií. Autor se zamûfiuje pouze na tratû, na

né Panny Marie a rovnûÏ v˘znamná technická památ-

kter˘ch probíhala a byla ukonãena pravidelná osobní

ka, hlubinn˘ dÛl Kohinoor II., zbudovan˘ v závûru

vefiejná doprava, stranou zámûrnû ponechává v˘raznû

19. století. Do této lokality byly rovnûÏ transferovány

‰ir‰í problematiku drah prÛmyslov˘ch a zemûdûl-

nûkteré kamenné sochy svûtcÛ ze zlikvidovan˘ch ves-

sk˘ch. S v˘jimkou nûkolika v˘znamn˘ch pfiípadÛ se

zkoumat v˘voj lidové kultury a zvlá‰tû lidové architek-

nic. I v severních âechách se dochovaly do dne‰ní do-

rovnûÏ nezab˘vá Ïelezniãními pfieloÏkami, zvlá‰tní po-

tury a tradiãní vesnické zástavby na patfiiãné úrovni.

by nûkteré mimofiádnû hodnotné vesnice, které neby-

zornost je naopak vûnována zru‰en˘m Ïelezniãním

Dal‰í nezanedbatelnou skuteãností ve v˘voji lidového

ly zasaÏeny „moderní“ vesnickou v˘stavbou ze druhé

hraniãním pfiechodÛm.

stavitelství a zejména sídelní sítû vesnic na území

poloviny 20. století a následn˘mi demolicemi objektÛ,

Sama o sobû je publikace podnûtn˘m úvodem do

Ústeckého (dfiíve ãásti Severoãeského) kraje je zánik

pozoruhodné i sv˘m zasazením do krajinného rámce;

problematiky, a to jak z hlediska regionální historie

vesnic v dÛsledku existence povrchové tûÏby hnûdé-

uveìme namátkou napfiíklad obec Vysokou Lípu

dopravy, tak i z dráÏnû-archeologického a památkové-

ho uhlí (pomûrnû rozsáhlé území b˘valého Severo-

(okres Dûãín).

ho hlediska, napfiíklad díky popisÛm v˘voje, kter˘ ve-

ãeského hnûdouhelného revíru) a vzniku vojenského

Poslední, tfietí ãást knihy tvofií tabulky, pfiehledy

de v jednotliv˘ch pfiípadech k fyzickému zániku Ïelez-

újezdu Hradi‰tû (na území Doupovsk˘ch hor). Je rov-

a soupisy pfiiná‰ející údaje a data o zkouman˘ch loka-

niãních tratí. Za zmínku stojí rovnûÏ pasáÏ vûnovaná

nûÏ tfieba v této souvislosti zdÛraznit, Ïe nûkteré re-

litách. K nim patfií napfiíklad seznam vesnick˘ch pa-

velké vlnû ru‰ení tratí v 70. letech 20. století, která

giony severozápadních âech vynikají pomûrnû velmi

mátkov˘ch rezer vací a zón, dále seznam vybran˘ch

byla v podstatû opoÏdûn˘m ekonomick˘m dÛsledkem

kvalitní zdûnou lidovou architekturou druhé poloviny

dal‰ích vesnic s památkami lidové architektury a ur-

vylidnûní pohraniãních oblastí po druhé svûtové válce

19. a první tfietiny 20. století. Publikace pfiitom uvádí

banismu, kter˘ roz‰ifiuje encyklopedickou ãást knihy.

a nárÛstu automobilové dopravy; tehdy bylo násled-

nûkteré vesnice, kter˘m nebyla vûnována pozornost

Tfietí ãást encyklopedie obsahuje i soupis muzeí v pfií-

kem nezájmu vládnoucího reÏimu promarnûno nûkolik

ani z fiad odborníkÛ zab˘vajících se lidov˘m stavitel-

rodû na území Ústeckého kraje a pfiehled mûst a mûs-

vhodn˘ch pfiíleÏitostí k zachování vybran˘ch tratí for-

stvím, ani z fiad pracovníkÛ orgánÛ památkové péãe.

teãek s dochovan˘mi soubory ãi solitéry lidové archi-

mou muzejního provozu.

Pr vní ãást publikace je vûnována v˘voji lidového

tektur y. Autor do této publikace zafiadil i aktuální

Kniha je doplnûna seznamem literatur y, patrnû

stavitelství a charakteristice venkovského osídlení

seznam nejv˘znamnûj‰ích ohroÏen˘ch a nevyuÏit˘ch

vzhledem ke své popularizaãní povaze v‰ak postrádá

zkoumané severozápadní ãásti severních âech. Urãi-

staveb. Jako velmi uÏiteãn˘ se jeví ãesko-nûmeck˘

poznámkov˘ aparát pfiímo v textu. Lze se ale domní-

t˘m ãástem severozápadních âech – zejména Poohfií

a nûmecko-ãesk˘ slovník místních jmen. U fiady odbor-

vat, Ïe pfiinejmen‰ím uvedení základní literatury k jed-

a Podkru‰nohofií za b˘valou národnostní hranicí – bylo

n˘ch publikací národopisného, umûleckohistorického

notliv˘m lokalitám pfiímo u encyklopedick˘ch hesel by

co se t˘ãe poznání lidového stavitelství vûnováno po-

a památkáfiského charakteru b˘vá v posledním období

mohlo její vyuÏitelnost roz‰ífiit, aniÏ by tím utrpûla ãi-

mûrnû málo odborné pozornosti. Pro potfieby této pub-

jist˘m trendem zafiazení odborného slovníku – v tomto

telnost. Zásadní faktografické nedostatky jsem nena-

likace také autor stanovil, respektive novû definoval

pfiípadû ménû obvykl˘ch odborn˘ch v˘razÛ, které sou-

lezl, obãas se vyskytují drobná zjednodu‰ení, která

oblasti (regiony) lidového domu severních âech, které

visejí s tematick˘m zamûfiením knihy a mûly by ãtená-

jsou v‰ak s ohledem na pfiehledov˘ charakter knihy

se pomûrnû podstatnû li‰í od regionálních typÛ lido-

fiÛm pfiedev‰ím z fiad ‰ir‰í vefiejnosti umoÏnit snadnûj-

akceptovatelná (napfiíklad v Horním Bene‰ovû, kde

vého domu, jeÏ stanovil napfiíklad Josef Vafieka pro et-

‰í orientaci v odborném textu encyklopedie.

do‰lo k po‰kození trati poddolováním, neprobíhala jen

nografické studium lidového stavitelství, i kdyÏ i k je-

Publikace Jana Pe‰ty, zahrnující tentokrát vesnické

ho klasifikaci (typologii) lidového domu lze mít (na

lokality na území dne‰ního Ústeckého kraje, bude roz-

základû dal‰ích poznatkÛ zejména z terénních v˘zku-

hodnû patfiit (po dokonãení V. dílu – Libereck˘ kraj –

Obecnû je tedy moÏné fiíci, Ïe publikace pfiedstavu-

mÛ) rovnûÏ dílãí pfiipomínky. âást pojednávající o jed-

a VI. dílu pojednávajícího o Královéhradeckém a Par-

je krok dobr ˘m smûrem a vhodn˘ úvod do tématu,

notliv˘ch regionech lidové architektur y je doplnûna

dubickém kraji) k v˘razn˘m ediãním poãinÛm i autor-

které tím v‰ak zdaleka není do budoucna vyãerpáno

kresbami autora, které mají vÏdy obrázkem doloÏit

sk˘m odborn˘m dílÛm prvního desetiletí 21. století.

a prostor pro celkové zpracování a zhodnocení histo-

dochovaly nejhodnotnûj‰í soubor y lidové architektu-

– s. 100).

rie dopravy v ãesk˘ch zemích z hlediska dráÏní archeo-

pfiíslu‰n˘ typ lidového domu oblasti. Na konci pasáÏe o daném regionu jsou pak uvedeny lokality, kde se

uvádûná tûÏba barytu, ale rovnûÏ polymetalick˘ch rud

Lubomír PROCHÁZKA

logie stále zÛstává otevfien˘. Jan POHUNEK

ry. Co se t˘ãe vesnického domu, je zde roz‰ífiena konstrukce roubená, kamenná i hrázdûná, navíc se na pomûrnû velké ãásti severozápadních âech vyskytuje dÛm s podstávkou.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

407

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 408

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

moÏnosti prezentace, interpretace a metody obnovy domu.

Mar tina WRONNA – Katharina FELDHUSEN – Ralf

Richard P¤IKRYL, Miroslava NOVOTNÁ, Zuzana WEISHAUPTOVÁ, Aneta ·ËASTNÁ: Materiály pÛvodní-

kenwalde, Spolková republika Nûmecko, s. 60–65. Autorská zpráva s fotografiemi a plány. Knihovna

s. 107–123. Materiálové sloÏení, zpÛsob v˘stavby

v centru braniborského mûsteãka vznikla v rámci re-

(druhá klenba, uÏití hydraulického pojiva).

konstrukce a konverze b˘valé nádraÏní budovy pfií-

Památky stfiedních âech 2009/1

ra v âesk˘ch Budûjovicích z pfielomu 16. a 17. století,

(roãník 23, vydává Národní památkov˘ ústav, územní

‰í ikonografii mûsta, srovnávací materiál.

s. 124–127. Popis pramene, kter˘ pfiispívá k nejstar-

vila architekta Karla Hannauera, s. 128–141. Raná práce skrytá pod radikální pfiestavbou, dÛvody zmûny, v˘znam autora.

v Libouni, s. 1–7. Popis a stav v˘malby s figurální v˘-

Prietzkerova cena 2009. Peter Zumthor, s. 66–69. Medailon v˘znamného ‰v˘carského architekta pfiiMarkéta PRAÎANOVÁ: Mies van der Rohe Award 2009, s. 70–75. âlánek pfiedstavuje vítûze soutûÏe – budovu Norské národní opery a baletu v Oslu od ateliéru Snohet-

Viktor BLAÎEK, Jifií SLAVÍK: Je‰tû ke kfiíÏov˘m cestám poutních

stavbou z leskle záfiivého zlaceného TECu.

pomíná celou fiadu jeho kontextuálnû citliv˘ch staveb.

Martina HRABOVÁ: Zapomenutá funkcionalistická

odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Pavel KROUPA, Jaroslava KROUPOVÁ: Novû odkry-

KLECKENSTEIN / ARGE WFF: Mûstská knihovna. Luc-

ho v˘plÀového zdiva Karlova mostu a jejich skladba,

Daniel KOVÁ¤: Vyobrazení dominikánského klá‰te-

t˘ soubor nástûnn˘ch maleb v kostele sv. Václava

ho nádvofií barokního paláce pomocí prosklené fasády.

místech

ve

pfii

nátûru.

s. 142–144. Doplnûní a upfiesnûní ãlánku E. Zápalkové.

Dva ãlánky o moÏnosti umístit v areálu parku díla

Hana MARTINKOVÁ

pfiedních ãesk˘ch sochafiÛ rÛzn˘ch generací. Jifií

Milan KADAV¯: Exkurz: Restaurování nástûnn˘ch

v˘chodních

âechách,

ta – a zmiÀuje i dal‰í nominované stavby.

zdobou provedenou technikou secco na vápenném

maleb v kostele sv. Václava v Libouni, s. 8–10. Po-

MACHALICK¯: Návrh koncepce – ozfiejmuje genezi té-

stup prací pfii restaurování.

to my‰lenky. David VÁVRA: Osazení soch souãasn˘ch

Karel KIBIC ml., Michaela ZEMKOVÁ: Ke stavební historii kostela sv. Martina v Rostoklatech, s. 11–23. V˘sledky stavebnû-historického prÛzkumu. Veronika KORâÁKOVÁ, Jan PE·TA: Renesanãní most v Brand˘se nad Labem, s. 24–40. Umístûní mos-

umûlcÛ v parku na Kampû – autor návrhu rozmístûní

Architekt 2009/6 Toto ãíslo je zpracováno jako klasick˘ katalog Grand Prix architektÛ 2009 a pfiiná‰í reprezentativní prÛfiez souãasnou ãeskou architektonickou scénou.

tu, uÏit˘ materiál, stavitel a v˘znam stavby z hlediska Pavel KROUPA: PrÛzkum jiÏní a západní fasády zámvebního v˘voje.

soch prezentuje fotografie jednotliv˘ch dûl na místech, která by pfiicházela v úvahu. Yvona JANKOVÁ: Palác Lucerna – památka na prahu zmûn?, s. 79–81. Historie v˘znamného komplexu budov z poãátku

její dimenze a stáfií. ku v Brand˘se nad Labem, s. 41–47. Upfiesnûní sta-

Sochafisk˘ park na Kampû, s. 76–78.

20. století v centru Prahy s dobov˘mi fotografiemi

Architekt 2009/7 Hana VIN·OVÁ: Renovace rodinné vily Karla Babky a Lídy Babkové-Baarové. Praha 6, s. 4–19.

a plány. Nûkter˘mi prameny je jeho autorství pfiiãítáno Stanislavu Bechynûmu, skuteãn˘m zakladatelem a projektantem je v‰ak Václav Havel, stavitelem pak

Miroslav KOVÁ¤: Materiálie k sakrální architektufie

Rubrika Top realizace pfiedstavuje renovaci Îákovy

13. století ve stfiedních âechách, s. 48–54. Kaple

funkcionalistické dvougeneraãní vily (Ladislav Lábus,

Vladimír ·LAPETA: TvÛrce urbanismu BaÈova Zlína.

u kostela Panny Marie pod fietûzem v Praze, klá‰ter

Martina Novotná) na praÏské Hanspaulce s fotografie-

Dokumenty k osobnosti Franti‰ka Lydie Gahur y,

Hradi‰tû nad Jizerou.

mi a plány – historii domu, koncepci renovace, kon-

s. 82–83.

Josef âámsk˘.

Eva STARÁ: Kfititelnice z kostela sv. Václava v Hor-

strukãní fie‰ení, zahradní úpravy. Následuje rozhovor

Historick˘ ãlánek o v˘znamném baÈovském architek-

ních Krutech. Pfiíspûvek ke kutnohorskému cínafiství,

s autorem L. Lábusem, s investorem rekonstrukce Ti-

tovi z archivních dokumentÛ vydan˘ u pfiíleÏitosti v˘sta-

s. 55–58. Popis, v˘znam dosud nepoznané nejstar‰í

borem Neme‰em a dvû recenze – Jakub POTÒâEK:

vy „Fenomén BaÈa – Zlínská architektura 1910–1960“

kutnohorské konváfiské znaãky.

„Dokonalej‰í“ neÏ sám Ïák, aneb Funkcionalismu pa-

ve VeletrÏním paláci Národní galerie v Praze.

tina neslu‰í a Michal JANATA: Îákova Emilia Marty po

Úprava Karlova námûstí v Praze 2, s. 90–91.

plastické operaci. Téma uzavírá ãlánek o historii domu

V˘sledky soutûÏe na dal‰í obnovu Karlova námûstí.

PrÛzkumy památek 2009/1

od Jakuba POTÒâKA: K architektufie rodinn˘ch domÛ

Pr vní cena nebyla udûlena, krátce jsou pfiedstaveny

(roãník XVI, vydává Národní památkov˘ ústav, územní

a vil Ladislava Îáka. Velkorysost plánu proti náhodné

návrhy, které se umístily na pfiedních místech.

odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze)

kráse pfiírodního rÛstu. Kamil MRVA: Beãva Villa Resort, s. 28–33.

Petr MACEK: Zámek v Dûãínû – dvojí barokní pro-

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o areálu dfie-

mûna panského sídla, s. 3–16. Stavební promûny,

vûn˘ch rodinn˘ch domÛ a chatek se správní budovou

k otázce zemské pevnosti, urbanistická kompozice,

v obci Beãva v chránûné krajinné oblasti Beskydy. Ar-

v˘znam a historické zakotvení.

chitektonické fie‰ení vychází z tradiãních materiálÛ

Jan ANDERLE, Vilém KNOLL: Dûjiny a stavební v˘voj hradu, zámku a zámeckého kostela ve Starém HrozÀatovû (Kinsbergu), s. 17–44. Popis, v˘voj, dosavadní archivní a archeologické v˘zkumy.

a forem. Petr HÁJEK: Obytné kontejner y. Praha 7 – Letná, s. 46–53.

Era 21 2009/speciál Tento speciál je vûnován interiéru a designu. Z ãlánkÛ: Lubo‰ JÍRA / A.D. Studio: Rekonstrukce galerie Jaroslava Fragnera v Praze, s. 26–29. Roz‰ífiení v˘stavní plochy a vybudování nov˘ch kan-

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o nástavbû

celáfisk˘ch prostor a technického zázemí galerie sídlí-

Richard BIEGEL, Michal NOVOTN¯: Stavba budov

na dvorní trakt ãinÏovního domu z roku 1905, která

cí v areálu Betlémské kaple bylo dosaÏeno propoje-

âeskoslovenského zemûdûlského musea a Technické-

má tvar kovov˘ch boxÛ s titanzinkov˘m povrchem. Ná-

ním se stávajícím podkrovím. Fotografie, plány.

ho musea ãeskoslovenského na Letenské pláni v Pra-

sleduje recenze Markéty ÎÁâKOVÉ Kontejner y nad

ze, s. 45–72. Projekt, zmûna koncepce, realizace.

Prahou.

Dagmar âERNOU·KOVÁ, Zoja MATULÍKOVÁ, Martina STRAKOVÁ, Robert VÁCLAVÍK, Petr V·ETEâKA: Vila

Josef PLESKOT: Zastfie‰ení hospodáfiského dvora Nosticova paláce. Praha – Malá Strana, s. 54–59.

Du‰ana Jurkoviãe v Brnû-Îabovfieskách ve svûtle kom-

Autorská zpráva s fotografiemi a plány. Nová vstup-

plexního prÛzkumu, s. 73–106. V˘sledky prÛzkumu,

ní hala vznikla lehk˘m zastfie‰ením a uzavfiením druhé-

408

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Marek ·TùPÁN / Atelier ·tûpán, Radek DÎIUBAN: Café fara v Klentnici u Mikulova, s. 38–41. Kavárna zrekonstruovaná v b˘valé vesnické fafie. Fotografie, pÛdorys. Darja ·TURSOVÁ – Ondfiej KAFKA / MOAD: Rekonstrukce interiérÛ âKA v Praze, s. 48–49.

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 409

Rekonstrukce vefiejn˘ch a jednacích místností sídla

ãe o hradní zfiíceniny v Sársku. Zejména v 70. a 80. le-

sk˘ch hradÛ v Kobern. Na základû revize historick˘ch

âKA v barokním Oettingenském paláci na Malé Stranû.

tech 20. století byla vût‰ina zfiícenin v komunálním

pramenÛ navrhuje nûkolik interpretaãních modelÛ,

majetku postiÏena zniãujícími úpravami, dostavbami

aniÏ je schopen nûkterou z tûchto variant jednoznaã-

a moderními vestavbami. V souãasné dobû jsou tyto

nûji upfiednostnit.

Umûní 2009/3

jistû v dobré vífie provádûné ne‰Èastné aktivity podvá-

Hermann WIRTH: „Schloss Droyßig“ oder „Burg

(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.

zány nedostatkem komunálních financí. Archeologic-

Droyßig“? Erkundungen zu einem baugeschichtlich

html)

ké a stavebnû-historické prÛzkumy jsou pfies svou pfií-

hoch beachtlichen Feudalsitz in Mitteldeutschland,

nosnost stále spí‰e v˘jimkou.

s. 111–118. Autor se snaÏí v doposud málo známém

Jana ZAPLETALOVÁ: Marat Icones, Dion˘sius Strauss a koncepty v˘zdoby sídel hradisk˘ch premon-

Christel BERNARD: Archäologische Burgenfor-

zámku v Sasku-Anhaltsku rozpoznat koncentrickou

strátÛ. – Marat Icones, Dion˘sius Strauss and Con-

schung im Spannungsfeld zwischen Denkmalpflege

pravidelnou dispozici s centrálním okrouhl˘m bergfri-

cepts for the Decoration Paintings in the Residences

und Tourismus: Burg Kirkel und Blieskasteler Schloss-

tem a ‰esti polookrouhl˘mi ba‰tovit˘mi v˘stupky a ob-

of the Premonstratensians of Hradisko, s. 218–235.

berg, s. 79–86. Autorka prezentuje okolnosti a v˘-

vodovou zástavbou z 13. století, tedy jak˘si „Castell

Album oznaãené Marat Icones a uchovávané v kro-

sledky dvou archeologick˘ch v˘zkumÛ sársk˘ch hradÛ

del Monte severu“. âlánek ov‰em neobsahuje potfieb-

mûfiíÏské zámecké knihovnû obsahuje kromû cenn˘ch

(Kirkel je zfiíceninou s vysok˘mi relikty staveb a na

né doklady o stáfií jednotliv˘ch konstrukcí a zÛstává

kreseb a grafick˘ch listÛ z fiímského umûleckého pro-

místû Blieskastelu dnes stojí zámek). Jde v podstatû

spí‰e v rovinû zajímavého podnûtu, kde pfiání je ot-

stfiedí jedenáct folií textu z pera fiádového umûlce

o totální v˘zkumy odkr˘vající objekty v úplnosti (tedy

cem my‰lenky. Celek pÛsobí spí‰e dojmem pozdnû

a pfiíslu‰níka premonstrátské kanonie Hradisko Dion˘-

zcela likvidující archeologické situace) podle potfieb je-

gotick˘ch ba‰t. Zajímavá lokalita si v‰ak nepochybnû

sia Strausse.

jich zpfiístupnûní a vyuÏití, bezpeãnosti náv‰tûvníkÛ

zaslouÏí dal‰í pozornost.

Marie PLATOVSKÁ: Královské Vinohrady a jejich v˘-

a v neposlední fiadû i „úplného“ poznání. Autorka pod-

âíslo dále obsahuje standardní rubriky V˘stavy (re-

voj v 19. a 20. století. – Royal Vinohrady and Its Ur-

trhuje, Ïe v Sársku jsou archeologické v˘zkumy hradÛ

ferát o v˘stavû Vévoda Ludvík X. a renesance v Lands-

ban Development in the 19th and 20th Centuries,

úzce provázány s otázkami jejich nového vyuÏití

hutu a v˘stavû modelÛ Hrady, bazary a ba‰ty v Bonnu),

s. 236–247.

a „zhodnocení“ v této souvislosti, stejnû jako se sna-

Zprávy (sdûlení o cestách kfiiÏáck˘ch flotil ve Stfiedo-

hami o zatraktivnûní regionu pro náv‰tûvníky.

mofií a tamních pfiístavech v souvislosti s v pfiedcháze-

Historie Královsk˘ch Vinohrad tr vala od ãer vna

Joachim ZEUNE: Burgenforschung im Saarland am

jícím oddílu zmiÀovanou v˘stavou modelÛ a o návrhu

Jakub POTÒâEK: Dopis Jana Kotûry Franti‰ku Ulri-

Beispiel der Burg Dagstuhl, s. 87–94. âlánek prezen-

modelÛ lodí pfiedstaven˘ch v modelu ãásti pfiístavu

chovi ze dne 25. ledna 1910 – A Letter from Jan Ko-

tuje v˘sledky v˘zkumu nezodpovûdn˘mi úpravami po-

v Akkonu na téÏe v˘stavû), Památky ohroÏeny – památ-

tûra to Franti‰ek Ulrich Dated 25 Januar y 1910,

ãátkem 90. let 20. století tûÏce postiÏeného ve formû

ky zachránûny (informace o konkrétních kauzách poda-

s. 282–286.

zfiíceniny dochovaného nevelkého hradu zaloÏeného

né podle spolkov˘ch zemí).

1849 do ledna 1922.

Vypsání soutûÏe na regulaãní plán takzvané labské

ve 13. století a dále formovaného sloÏit˘m stavebním

a orliãní kotliny v roce 1909 pfiedstavovalo ve své do-

v˘vojem. Text je kromû prezentace podoby a v˘voje

bû jeden z nejzásadnûj‰ích urbanistick˘ch poãinÛ

hradu zejména zam˘‰len jako propagace moÏností pfií-

mûsta Hradce Králové.

nosu zodpovûdnû provádûn˘ch, souãasné úrovni vûdy Blanka KYNâLOVÁ

BURGEN UND SCHLÖSSER 50. Jahrgang, Heft 2/2009.

odpovídajících v nedávné dobû proveden˘ch archeolo-

TomበDURDÍK

EN SCIENTIFIC BULLETIN 62

gick˘ch a dal‰ích v˘zkumÛ. Pfiedstavuje téÏ nynûj‰í

The bastioned fortress in the age of Vauban – Les

úpravu zfiíceniny a její prezentaci náv‰tûvníkÛm a za-

for teresses bastionnées a l’âge du Vauban. Europa

pojení do souãasného lokálního kontextu.

Nostra, The Hague 2008, 144 stran s obrázky.

Lorenz FRANK: Die Brömserburg in Rüdesheim am Rhein. Neue Untersuchungen zur Baugeschichte einer

Sborník referátÛ z XLIII. zasedání Vûdecké rady

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.

ungewöhnlichen Burganlage, s. 95–101. Stavební v˘-

EUROPA NOSTRA, které se ve dnech 14.–20. 9. 2007

Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deu-

voj zajímavého dochovaného stfiedor˘nského pravidel-

konalo v Bûlehradû a Petrovaradínu. Vût‰ina pfiíspûv-

tschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. ISSN

ného hradu nebyl doposud uspokojivû probádán. Ten-

kÛ je opatfiena resumé ve francouz‰tinû (angliãtinû)

0007-6201, 68 stran s obrázky. V‰echny ãlánky jsou

to nedostatek odstraÀují povût‰inû v˘sledky prÛzkumu

bez nadpisu. Publikace (mimo úvodníky) obsahuje ná-

místo resumé referovány souhrnnû v anglickém pfie-

L. Franka, které rozpoznaly ãtyfii hlavní stfiedovûké sta-

sledující pfiíspûvky:

kladu úvodníku.

vební fáze. V prvé z nich v první polovinû 12. století

Marina NESKOVIC: The Belgrade fortress, s. 7–18.

vznikla obvodová hradba a stavba v nároÏí, následující

Pfiehled historick˘ch souvislostí a komplikovaného v˘-

Rubrika âlánky

ãtvrtina téhoÏ vûku hrad obohatila o nároÏní vûÏ, za-

voje, stejnû jako restaurování a vyuÏití bûlûhradské

První ãtyfii pfiíspûvky pfiedstavují referáty ze sympo-

tímco v dal‰ím pûtadvacetiletí vystavûli dvû stavby pfii

pevnosti Kalemagdan. Velk˘ stfiedovûk˘ hrad vystavû-

zia Aktuální v˘zkum hradÛ v Sársku – objevení nezná-

obvodu. V první ãtvrtinû 13. vûku se Brömserburg stal

n˘ s vyuÏitím starovûk˘ch konstrukcí se v tureck˘ch

mé hradní krajiny, které DBV pofiádalo 26. 4. 2008

ãtyfikfiídl˘m ãtverhrann˘m, po celém obvodu zastavû-

rukách promûnil v 17. století v bastionovou pevnost,

v Saarbrückenu.

n˘m hradem s novou, vût‰í ãtverhrannou vûÏí ve vnitfi-

která pak po dobytí Rakouskem byla rekonstruována.

Hans Joachim KÜHN: Burgen in Saarland, s. 67–

ní plo‰e. Dne‰ní podoba, hostící muzeum vína, je v˘-

Slobodanka BABIC: Petrovaradin for tress, s. 19–

73. âlánek podává pfiehled o Sársku (ve stfiedovûku

sledkem úprav zfiíceniny v pr vní polovinû 19. a ve

32. Nástin historie a v˘voje, popis souãasné podoby,

Westrich) jako nepfiíli‰ bohatém hradním regionu, jeho

20. století.

stavební technologie i poãínající památkové revitaliza-

historickém i geografickém v˘voji a souãasném pfiístu-

Jochen HAAS: Controversia quae ver tebatur inter

ce. Petrovaradínská pevnost získala svou rozlohu více

pu k hradÛm. Oprávnûnû kriticky hodnotí zniãující ná-

ipsos de aedificatione castri in Oldenburg. Zum Datie-

neÏ 100 ha v 18. století. Vznikla na místû osídleném

sledky podpory turismu v posledních desetiletích (od-

rungsproblem der Ersterbauung der beiden Höhenbur-

jiÏ v pravûku, ve stfiedovûku zde existoval opevnûn˘

kr ˘vání zfiícenin bagrem, jejich r ychle provádûné

gen von Kobern an der Untermosel, Gemeinde Kobern

cisterck˘ klá‰ter. Stavba bastionové pevnosti byla za-

komerãnû motivované úpravy a vestavby do nich).

– Gondor f, Landkreis Mayen – Koblenz (Rheinland –

hájena na konci 17. století a s pfieru‰eními se táhla

Johannes NEUMANN: Saarland – Burgenland? Ge-

Pfalz), s. 102–110. Autor se snaÏí ãistû historicky,

aÏ do roku 1780. Na poãátku 19. století ‰lo o nejkva-

danken zur Situation und Denkmalpflege von Burgen

bez ohledu na podobu stavby a dal‰í informace, fie‰it

litnûj‰í habsburskou pevnost v této ãásti státu, zva-

in Saarland, s. 74–78. Bilance souãasného stavu pé-

vzájemn˘ chronologick˘ vztah znám˘ch dolnomosel-

nou Gibraltar na Dunaji.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

409

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 410

V ¤ecku ve druhé polovinû 17. a poãátkem 18. století zufiily ãetné války mezi Benátkami a Tureckem. Au-

P¤EKLADY TEXTÒ

torka podrobnûji, pfieváÏnû s vyuÏitím archivních pramenÛ prezentuje benátské pevnosti Santa Maura, Modon, Coron a Corfu (v závûrech pak pracuje i s Hev˘voj bastionov˘ch opevnûní v této oblasti, projevující

Stavebnû-historick˘ prÛzkum ve ·v˘carsku

se pfiedev‰ím stavbou nov˘ch vnûj‰ích okruhÛ.

Referát pfiednesen˘ v NPÚ – ÚOP v Brnû

raklionem /Candií/), které dobfie umoÏÀují sledovat

Michael LOSSE: The castle „Kástro tís Panjías“ on

18. kvûtna 2007

the island of Léros (Greece), the first bastioned fortress in the Aegean?, s. 91–100. Johanité na ostrovû

Heinz PANTLI

Léros vystavûli na pfielomu 15. a 16. století jako vnûj‰í opevnûní star‰ího hradu jednu z nejstar‰ích bastio-

Ve ‰v˘carské konfederaci pfiebírá mnohé úseky

nov˘ch fortifikací odvozuje od byzantsk˘ch hradebních

úkolÛ státu 26 kantonÛ (spolkov˘ch zemí) a tak je to-

vûÏí a helénistick˘ch polygonálních vûÏí.

mu i s památkovou péãí. Pfiehled stavu v˘zkumu sta-

Naya SAVIDOU: The venetian walls of Nicosia and

veb ve ·v˘carsku má tudíÏ tolik tváfií, kolik je kantonÛ.

the Famagusta gate project, s. 101–106. Charakte-

Je pochopitelné, Ïe takové líãení by nutnû pfiekraãova-

ristika pravidelné ideální bastionové fortifikace vysta-

lo poskytnut˘ rámec, zvlá‰È kdyÏ ve ·v˘carsku panuje

vûné podle projektu Giulia Savognana a prezentace je-

bohatá mnohotvárnost i v realizaci památkové péãe

jího souãasného stavu s dÛrazem na památkovû

a v˘zkumu staveb.

upravenou a vyuÏívanou Famagustskou bránu. Gianni PERBELLINI: Military architecture and its re-

Úvod

nov˘ch fortifikací v egejské oblasti. Autor vznik bastio-

Nacyie DORATLI: The for tress of Famagusta –

Poãátky stavebnû historick˘ch prÛzkumÛ úzce souvi1

sejí se jmény Josef Zemp (1869–1942) a Albert Näf 2

lative 3-D didactic models, s. 33–42. Pfiehled v˘voje

the sleeping beauty, s. 107–118. Prezentace pfiede-

(1862–1936). Na pfielomu 19. a 20. století si oba zís-

evropsk˘ch bastionov˘ch fortifikací s dÛrazem na do-

v‰ím benátské pevnosti s intaktnû dochovan˘m opev-

kali znaãné zásluhy v souvislosti s prÛzkumem zámku

bové modely, pofiizované od druhé poloviny 16. století

nûním s okrouhl˘mi ba‰tami a nároÏním bastionem

Chillon (poãínaje rokem 1897) na Îenevském jezefie

k didaktick˘m úãelÛm.

Martinengo vystavûn˘m podle Sanmicheliho projektu

a clunyského klá‰tera Romainmotier (1904–1914) ve

jako nejmlad‰í prvek.

Waadtlandské Jufie. V letech 1904–1916 prozkoumali

Isik AYDEMIR: Les forteresses du Danube et de la

·védové Nils Lithberg (1881–1934) a Anders Roland

Méditerranée dans les miniatures ottomanes,

TomበDURDÍK: Vy‰ehrad for tress in Prague,

s. 43–50. AÏ v dobû okolo roku 1530 zavedl otoman-

s. 119–124. Struãné shrnutí v˘voje a podoby vy‰e-

(1879–1926) vodní hrad Hallwil v kantonu Aargau.

sk˘ kronikáfi a ilustrátor Matrakçi Nasuh ve svém díle

hradské bastionové pevnosti.

Po tûchto zaãátcích, jeÏ pfiinesly pozoruhodné v˘sled-

3

Sülleymanname z let 1520–1551 topograficko-karto-

Niels-Knud LIEBGOTT: Some examples of early ba-

ky, byl v oblasti mladé disciplíny pomûrn˘ klid. S Linu-

grafick˘ styl do tureckého umûní. Zakreslil váleãné ak-

stioned fortifications in Denmark, s. 123–132. Nástin

sem Birchlerem (1893– 1967) se po 2. svûtové vál-

ce, nejãastûji obleÏení konkrétních lokalit v Maìarsku,

v˘voje dánsk˘ch opevnûní poãítajících s dûlostfielec-

ce zkoumání historick˘ch staveb stalo jako souãást

Rakousku a Iráku, zatímco znám˘ kapitán Piri Reis za-

k˘m vedením boje. Nejstar‰í regulérní bastionové for-

moderního pfiístupu k památkové péãi opût pfiedmû-

kresloval pfiístavy ve Stfiedomofií.

tifikace zde vznikají aÏ od druhé poloviny 17. století.

tem pozornosti. KdyÏ v‰ak Linus Birchler v roce 1948

Detailní pozornost je vûnována Kodani a Kronborgu.

ve spise Praxe restaurování stanovil ve dvanácti bo-

Etienne PONCELET: Vauban ºuniversel, s. 51–58. Îivotní osudy a vysoce hodnocené dílo pevnostního inÏen˘ra Ludvíka XIV. Vaubana. Ruggero BOSCHI: Niccolò Tartaglia, ingénieur mili-

4

Antonio SÁNCHEZ-GIJÓN: The laws of castle and

dech, jeÏ zahrnují i prÛzkum historick˘ch budov, popr-

fortress, s. 133–139. Právní aspekty dobytí ãi kapitu-

vé zásady moderní památkové péãe, vlastní archeolo-

lace pevnosti.

gick˘ zpÛsob pohledu je‰tû neznal.

5

V bodu 3

taire malgré lui, s. 59–66. Matematik Niccolò Tartaglia

Ve svazku je dále zafiazena rubrika Dokumenty, ob-

prohlásil: „Stavba se restauruje na základû sebe sa-

(1499–1557) se ve svém díle Quesiti et inventioni di-

sahující materiály na Kypru pÛsobící pracovní skupiny

mé. (…) Jedin˘m vodítkem nechÈ je vÏdy to, co se o je-

verse z roku 1546 zab˘val i balistikou a fortifikacemi.

Vûdecké rady EUROPA NOSTRA vûnované pevnosti Fa-

jí podstatû a minulosti dozvíme tak fiíkajíc pfiiloÏením

Conleth MANNING: The Kinsale for ts, s. 67–74.

magusta a zamûfiené k dal‰ím osudÛm, zejména pak

sluchadla ke zdivu.“ Dále poÏadoval vûdecké zachyce-

Dvû velké bastionové pevnosti (James Fort a Charles

na konzervaci, prezentaci a kulturní vyuÏití této tûÏce

ní v‰ech fakt o stavební historii, která stavba vydá.

Fort) na jiÏním pobfieÏí Irska pfii ústí fieky Bandon ze

zkou‰ené jedineãné památky.

17. století (stavba první zapoãala v roce 1602, druhé

Metodu ke kompletní realizaci Birchlerova poÏadavTomበDURDÍK

ku vyvíjel od roku 1957 otec ‰v˘carské archeologie 6

stfiedovûku a památek Hans Rudolf Sennhauser, kte-

pak 1678). Jonathan COAD: Fortifications in Britain in the age of

r˘ zkombinoval poznatky historie architektury a anal˘-

Vauban, s. 75–80. Velká Británie jako ostrovní stát ne-

zu historick˘ch pramenÛ s metodami archeologického

mûla potfiebu zaji‰Èování hranic pevnostmi. AÏ Jindfiich

terénního v˘zkumu. Tento postup se doãkal praktické-

VIII. zapoãal s v˘stavbou prvého fietûzce pobfieÏních for-

ho uplatnûní od roku 1957 na sakrálních stavbách –

tifikací v jiÏní Anglii. Od té doby aÏ do poloviny 19. sto-

napfiíklad klá‰tefie St. Johann v Müstairu (1947 a ná-

letí byly uÏívány tfii typy pobfieÏních opevnûní: bastiono-

sl.), kolegiátním kostele St. Gallen (1963 a násl.)

vá opevnûní mûst obsahujících doky, bastionové

a katedrále St. Pierre v Îenevû (1976 a násl.) – a od

pevnosti schopné kruhové obrany na fiekách a pobfieÏní

roku 1966 také na profánních stavbách (napfiíklad ve

baterie ke kontrole mofie a pfiístupu do fiek. âlánek po-

mûstech Basilej, Bern, Îeneva, Cur ych a Zurzach

drobnûji mapuje aktivity sira Bernarda de Gomme, v le-

/kanton Aargau/). V roce 1981 nebylo ov‰em „spoje-

tech 1661–1685 královského vojenského inÏen˘ra.

ní rÛzn˘ch smûrÛ v˘zkumu“ ve ·v˘carsku je‰tû v Ïád7

Ioanna STERITOU: The bastioned fortress in Greek

ném pfiípadû pravidlem. Na základû „historického ka-

territories under the influence of Vauban, s. 81–90.

tastru“ Zurzachu, zahájeného roku 1966, tedy

410

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ | P¤EKLADY TEXTÒ

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 411

systematického soupisu stavebnû-archeologického

která vyvozuje závûr y z pfiesného sledování staveb-

plexní sluÏby pro integrální stavební v˘zkum jednotlivé

stavu, Sennhauser popisuje metody svého zkoumání

ních stop v‰eho druhu. Jejím cílem je co nejúplnûj‰í

podniky a téÏ Ústav památkové péãe a stavebního v˘-

historick˘ch staveb, aniÏ by pojem pouÏil explicitnû.

objasnûní stavební historie jednotliv˘ch objektÛ. Pros-

zkumu pfii ETH. Kromû toho nabízí sluÏby celá fiada

Aãkoli ve ‰v˘carsk˘ch odborn˘ch kruzích panuje od po-

tor její pÛsobnosti je zúÏen nezbytností zacházet

podnikÛ a odborníkÛ na stavební v˘zkum na volné no-

loviny 70. let 20. století o nezbytnosti historického

s pfiedmûtem v˘zkumu co nej‰etrnûji. Pfiednost pfied

ze v oblasti archeologie památek. Celkov˘ poãet

stavebního v˘zkumu jednota, naráÏí tato metoda nû-

v‰emi pfiípadn˘mi postupy vedoucími k objasnûní his-

osob, které se touto tematikou ve ·v˘carsku zab˘vají

kdy i dnes.

torie stavby má poÏadavek maximálního uchování ve‰-

jako sv˘m hlavním povoláním, lze odhadnout na ‰ede-

keré substance, jeÏ je z hlediska památkové péãe re-

sát aÏ osmdesát.

Vytváfiení pojmu

levantní. Historick˘ stavební v˘zkum se ve svém

V 70. a 80. letech 20. století ‰ífiili historick˘ sta-

konání tudíÏ plnû fiídí ãlánkem 11 Benátské charty.

Masivní krácení vefiejn˘ch prostfiedkÛ na úrovni federace, kantonÛ i obcí od roku 2004 vedlo k tomu, Ïe

vební v˘zkum v prvé fiadû archeologové stfiedovûku vy-

Podle mého názoru dokazuje zku‰enost z uplynu-

v porovnání s terénním archeologick˘m v˘zkumem se

‰kolení Hansem Rudolfem Sennhauserem. Ti razili

l˘ch desetiletí nezbytnost doplnit pojem „historick˘

prostfiedky na historick˘ stavební v˘zkum v˘raznû sní-

pro archeologickou ãinnost na viditelné stavební pod-

stavební v˘zkum“ slovem „integrální“. Slovo by ozna-

Ïily. Paralelní spolupráce odborníkÛ rÛzn˘ch oborÛ ve

statû pojem „archeologie památek“. Stejnû jako syno-

ãovalo souãasn˘ odborn˘ soubûh v‰ech vûdeck˘ch

smyslu integrálního historického stavebního v˘zkumu

nymum „archeologie staveb“ se pojem „archeologie

disciplín, jeÏ slouÏí studiu a interpretaci nálezÛ v‰eho

je tak i nadále aÏ pfiíli‰ ãasto jen zboÏn˘m pfiáním.

památek“ nedokázal proti pojmu „stavební v˘zkum“

8

druhu. V˘sledky integrálního stavebního v˘zkumu

prosadit a v uωím smyslu se pouÏívá jen mezi ‰v˘car-

slouÏí k posouzení charakteristiky památek a moÏnos-

sk˘mi archeology. Jürg Schneider, b˘val˘ archeolog

ti uchovat objekty ve smyslu památkové péãe. Pracov-

¤ádné provádûní integrálního historického staveb-

stfiedovûku mûsta Curychu, definuje „archeologii pa-

ník památkové péãe tak získá nové a podrobné po-

ního v˘zkumu stojí a padá s personálem, kter ˘ je

mátek“ takto: „Pod archeologií památek rozumíme

znatky o sledované stavbû, jeÏ mu mohou ukázat

k dispozici, a s jeho vzdûláním.

úpln˘ prÛzkum domÛ – od nejstar‰í kulturní vrstvy hlu-

cestu k péãi, jakou si památka zaslouÏí. Aby bylo moÏ-

Restaurátofii se jiÏ nûkolik let vzdûlávají na Bernské

boko v zemi nemovitosti aÏ po stfie‰ní krytinu – se za-

no dostát nárokÛm integrálního historického v˘zkumu

vysoké odborné ‰kole v Bernu. Vysoká odborná ‰kola

registrováním v‰ech stavebních spár, nástaveb, úrov-

staveb, je nezbytná tûsná spolupráce archeologÛ, his-

nabízí tfiíleté bakaláfiské studium a pûtileté magister-

ní podlahy, obloÏení stûn a stropÛ, zmûn oken a v‰ech

torikÛ umûní, vûdecky vzdûlan˘ch restaurátorÛ, staveb-

ské studium. Nedostatkem tohoto vzdûlání jsou v‰ak

vrstev omítky a malby. Souãasnû s tím kráãí podchy-

ních odborníkÛ a pfiírodovûdcÛ s ãiniteli odpovûdn˘mi

bohuÏel znaãnû redukované poÏadavky na ovládání

cení v‰ech záznamÛ v písemn˘ch pramenech a sesta-

za památkovou péãi. Pfiípady integrálního historického

praktick˘ch dovedností. To, Ïe chybí poÏadavek pfied-

vení pokud moÏno úplného seznamu majitelÛ a obyva-

stavebního v˘zkumu zÛstaly dodnes v˘jimkou (napfií-

chozí praxe jako podmínka pfiijetí na ‰kolu, má mimo-

tel. Nesmíme opomíjet ani dávné zachycení na

klad klá‰ter St. Johann v Müstairu, katedrála St. Pierre

fiádnû negativní dÛsledky pro pozdûj‰í pÛsobení v pro-

9

Vzdûlávání

obrazech a na star ˘ch fotografiích.“ ProtoÏe se ar-

v Îenevû, katedrála v Lausanne). DÛvod relativní vzác-

cheolog dostane ke star‰ím fázím tepr ve po odstra-

nosti tkví v první fiadû ve v˘voji stavebního v˘zkumu ve

nûní mlad‰ích vrstev, je archeologie památek nutnû

·v˘carsku a v archeologick˘ch a restaurátorsk˘ch

■ Poznámky

spojena s destrukcí pfiedmûtu prÛzkumu. Tato defini-

smûrech, které z nûho vznikly.

1 Prezident ·v˘carské spoleãnosti pro uchování umûlec-

ce se tím pádem dostává do konfliktu s nadfiazen˘m cílem pokud moÏno neporu‰eného uchování památky,

kohistorick˘ch památek v letech 1897–1904. V období

Aktuální situace

1887–1915 spoleãnost plnila funkci spolkové komise

a tak se archeologie památek v plném rozsahu mÛÏe

Nároky na historick˘ stavební v˘zkum, jak je v roce

a smí realizovat jen tehdy, pokud má k dispozici povo-

1989 vznesla Schneiderova definice v souladu s poÏa-

vé komise památkové péãe.

lení k demolici, i kdyby oãekávala co nejsenzaãnûj‰í

davky ãlánku 11 Benátské charty, se dosud podafiilo

2 Prezident Spolkové komise památkové péãe v letech

nálezy.

prosadit jen v nûkter˘ch kantonech. Prosazení histo-

1915/1917–1934.

památkové péãe. V letech 1935–1941 prezident Spolko-

Pokud jde o památkovou péãi samotnou, ta dlou-

rického stavebního v˘zkumu jako vûdeckého nástroje

3 Nils LITHBERG: Schloss Hallwil, sv. 5, Stockholm

hou dobu pokládala za „stavební prÛzkum“ ãi „staveb-

památkové péãe naráÏí ãasto na nedostatek zájmu ze

1924–1932.

ní v˘zkum“ prÛzkum restaurátorsk˘. Pod restaurátor-

strany odpovûdn˘ch politikÛ, na nedostatek finanãních

4 Prezident Spolkové komise památkové péãe v letech

sk˘m prÛzkumem se v první fiadû rozumí podchycení

prostfiedkÛ, na nedostateãnou znalost moÏností histo-

1942–1963.

souãasn˘ch a minul˘ch ploch architektury. Vedle tech-

rického stavebního v˘zkumu mezi ãiniteli odpovûdn˘-

5 Albert KNÖPFLI: Schweizerische Denkmalplfege, Zürich

nického prÛzkumu nalezen˘ch povrchÛ se restaurátor-

mi za památkovou péãi, na oãekávání senzaãních ná-

1972, s. 53.

sk˘ prÛzkum vûnuje urãení rozsahu povrchÛ relevant-

lezÛ, na oddûlen˘ postup archeologÛ a restaurátorÛ

6 Hans Rudolf Sennhauser (*1931) se roku 1971 stal

ních z hlediska památky a vymezení pfiíslu‰n˘ch pfiíãin

a na vzdûlání osob povûfien˘ch stavebním v˘zkumem.

mimofiádn˘m profesorem na Umûleckohistorickém semi-

jejich po‰kození. Pod pojem restaurátorského prÛzku-

V rÛzn˘ch kantonech je dnes stavební v˘zkum v rukou

náfii univerzity v Curychu a od roku 1985 byl ordinarius

mu spadá také posouzení stavu substance hrubé

kantonálních archeologick˘ch institucí, napfiíklad

ad personam dûjin umûní stfiedovûku a archeologie ranû

stavby. Posouzení je vûcí akademicky vzdûlan˘ch od-

v kantonech Aargau, Thurgau a Schaffhausen. V ji-

kfiesÈanské doby, vrcholného a pozdního stfiedovûku.

borníkÛ a restaurátorÛ znal˘ch fiemesel. ProtoÏe ani

n˘ch kantonech provádûjí spoleãnû v˘zkum kantonální

Roku 1972 získal fiádnou profesuru památkové péãe, ze-

nûkolikaleté vûdecké restaurátorské vzdûlání nevyváÏí

archeologické instituce a orgány památkové péãe, ja-

jména archeologie na ETH Curych. V roce 1996 se stal

vzdûlání historika, historika umûní a archeologa, ne-

ko napfiíklad v kantonech Curych, Basilej Mûsto a Gra-

emeritním profesorem.

mÛÏe restaurátorsk˘ prÛzkum sám o sobû v˘‰e uve-

bünden. Celkem má k dispozici personál v oblasti his-

7 Hans Rudolf SENNHAUSER: Archäologische Untersu-

dené komplexní poznatky pfiinést.

torického stavebního v˘zkumu 15 z 26 kantonÛ.

chungen am Bau und im Boden bereiten Planung und

Pojem „historick˘ stavební v˘zkum“ se zaãal ve

Rozdûlení úkolÛ na dva odborné orgány v‰ak vede

Restaurierung vor, in: Unsere Kunstdenkmäler, roã. 32,

·v˘carsku prosazovat tepr ve v posledních letech

k vysok˘m nárokÛm na koordinaci archeologie a pa-

1981/4, s. 446–452.

20. století ve smyslu nezbytného vymezení vÛãi tech-

mátkové péãe, pokud se chceme ve smyslu Benátské

8 Armin von Gerkan zavedl pojem v roce 1914 v souvis-

nickému stavebnímu v˘zkumu zamûfienému na prÛ-

charty vyh˘bat chybn˘m rozhodnutím.

losti s poÏadavkem etablovat stavební v˘zkum na

zkum materiálÛ. V nûmecké a ‰v˘carské památkové

Vedle zamûstnancÛ vefiejnoprávních institucí a od-

péãi se tímto oznaãením rozumí aplikovaná disciplína

borníkÛ stavebního v˘zkumu vykonávajících svou práci

9 Jürg E. SCHNEIDER: Zürichs Rindermarkt und Neu-

dûjin architektury zamûfiená bezprostfiednû na stavbu,

jako svobodné povolání nabízejí ve ·v˘carsku kom-

markt, Zürich 1989, s. 8.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / P¤EKLADY TEXTÒ

Nûmeckém archeologickém institutu.

411

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 412

fesi, protoÏe ‰kola z ãasov˘ch dÛvodÛ nemÛÏe zpro-

RESUMÉ

Ergänzungen. Die Entwicklung blieb nicht stehen.

stfiedkovat dÛleÏité dovednosti. Pfiedané vûdomosti

Auch bei der Restaurierung des Kircheninneren von

navíc nemohou konkurovat teoretick˘m znalostem,

1935–1936 kam es bei der die dominierenden zeit-

které si odná‰ejí historikové umûní a architektury, his-

genössischen Kunstanschauungen über den Wert

Zusammenfassung

torici a archeologové stfiedovûku. Vzdûlání oboru technik archeologick˘ch vykopávek

der Barockmalerei reflektierenden Interpretation zu Abänderungen der älteren Restaurierung. Auch die

ve ·v˘carsku poskytuje technické vûdomosti pro pro-

Restaurierung der Wandmalereien in Transept,

gegenwärtige Restaurierung spiegelt das zeitgebun-

vádûní v˘zkumÛ archeologick˘mi metodami na stav-

Presbyterium und Vierungskuppel der Basilika zu

dene Kunstempfinden und Bestreben wider, wobei

bách i v terénu. Od roku 1990 lze na závûr získat od-

Mariä Himmelfahrt und den hll. Kyrill und Metho-

im Rahmen einer Restaurierung ältere Interpretatio-

born˘ diplom s federální platností. Od roku 2007

dius in Velehrad

nen erhalten bleiben sollen, sofern sie keine

nabízí pfiedná‰ky v oboru stavební v˘zkum také Ústav

Neue Erkenntnisse über die Entwicklung des

Beschädigungen der Malereien hervorrufen (Sei es

památkové péãe a stavebního v˘zkumu pfii Spolkové

gemalten Wanddekors

durch Materialverfall oder Verunstaltung von Bild-

vysoké technické ‰kole v Curychu (ETH).

Vratislav NEJEDL¯

oder Gehaltwert), zugleich aber Versuche unternom-

Praktické vzdûlání pfiicházejících pracovníkÛ v ob-

Der Artikel macht den Versuch, dem Leser

men werden, die ursprüngliche barocke Kunstqua-

lasti památkové péãe a stavebního v˘zkumu pfiedsta-

anhand eines konkreten Restaurationsvorgangs die

vuje nevyfie‰en˘ problém. Nûkteré odborné orgány pa-

mögliche theoretische Problematik von Restaura-

mátkové péãe nabízejí nûkolikamûsíãní praktické

tionseingriffen an gemalten Kunstwerken und kunst-

Technik und Stratigraphie der Decken- und Wand-

stáÏe, coÏ v‰ak fundované vzdûlání nemÛÏe nahradit.

handwerklichen Gegenständen nahe zu bringen.

malereien auf den Gewölben von Presbyterium und

V praxi se ukázalo, Ïe po zavr‰ení studia architektury

Jede Restaurierung bedeutet einen Eingriff in die

Transept in der Basilika der hll. Kyrill und Metho-

nebo dûjin umûní je zapotfiebí tfii aÏ pût let praxe, neÏ

materielle sowie immaterielle Werkstruktur. Dieser

dius in Velehrad

je ãlovûk schopen samostatnû plnit úkoly spojené

kann sowohl positiv als auch negativ sein, auch

Milena NEâÁSKOVÁ

1

s vedením projektÛ na poli stavebního v˘zkumu.

manche Restaurationsmaßnahmen können eine negative Auswirkung zeitigen.

Publikaãní fiady

Ecksteins Malereien in Transept, Presbyterium

lität aufzuzeigen.

Durch die zurückliegende mehrmalige Erneuerung und Modernisierung der Wandmalereien ist ein kompliziertes Werk entstanden, das dem gängigen

V˘sledky prÛzkumÛ z hlediska stavební historie jsou

und Vierungskuppel der Basilika zu Mariä Himmel-

Schema von mehreren übereinander gelegten und

publikovány v tûchto kniÏních a ãasopiseck˘ch fia-

fahrt in Velehrad sind mutmaßlich in den Jahren

gut zu unterscheidenden Malereischichten mit

dách:

1719–1722 entstanden. Seither sind sie mindesten

einem ursprünglichen Fresko in der Unterschicht und

1. Kunst und Architektur, ãtvrtletník ·v˘carské umû-

zweimal restauriert worden. Die ersten bekannten

Tempera- oder Ölmalereien in den späteren Schich-

leckohistorické spoleãnosti, Bern, od roku 1993;

Ausbesserungen fanden 1880 statt. Aus der Zeit

ten ziemlich fern steht. Die Grundlage der Wandma-

2. Mittelalter – Moyen Age – Medioevo – Temp medie-

dieser von Schäfer vorgenommenen Restaurierung

lereien in der Basilika von Velehrad besteht aus

val; ãtvrtletník spolku Schweizerischer Burgenvereins,

stammen höchstwahrscheinlich neben einer Vielzahl

einem barocken Monumentalfresko, als Kalkfarben-

Basilej, od roku 1996;

von Dekorelementen auch die gemalten Personifizie-

Secco gefertigt, und zwar auf einschichtigem Rau-

3. Nachrichten des Schweizerischen Burgenvereins,

rungen von Liebe und Glaube in der St. Benediktka-

putz. Mittels Sonden wurde unter der Barockmalerei

dvoumûsíãník spolku Schweizerischer Burgenvereins,

pelle sowie die beiden weiteren Personifizierungen

eine einfache mittelalterliche Übertünchung des

Basilej, 1959–1995;

Hoffnung und Askese in der St. Bernardskapelle.

Steinquadermauerwerks aus hellem Anstrich mit

4. Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Ar-

Die bisherige kunsthistorische Forschung hat die-

Linien nachgewiesen, welche die Quaderumrisse

chäologie des Mittelalters; roãenka Schweizerischer

sem Umstand keine Beachtung geschenkt. Durch

nachvollziehen. Nirgendwo ließen sich zwei aufeinan-

Burgenverein, vydává Schweizerischer Burgenverein,

Schäfers „Verbesserungen“ von Ecksteins Malereien

der folgende Barockmalereischichten feststellen, die

Basilej, od roku 1974;

kam es zu einer Verlagerung („Bereicherung“) des

der urkundlich belegten Bemalung durch Paolo Pa-

5. Unsere Kunstdenkmäler, ãtvr tletník ·v˘carské

Bildgehalts, außerdem haben so auch die materiel-

gani aus der Zeit vor dem Brand von 1718 und den

umûleckohistorické spoleãnosti, Bern, 1950–1993;

len Strukturen der ursprünglichen Barockmalerei

Malereien von Jan Etgens und Franz Gregor Ignaz

6. Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunst-

eine Änderung erfahren. Schäfer hat in der unmittel-

Eckstein aus der Zeit nach dem Brand entsprächen.

geschichte (ZAK), ãtvrtletník, vydává fieditelství ‰v˘car-

baren Umgebung „seiner“ Personifizierungen auch

Daher kann man annehmen, dass die ältere Malerei

ského zemského muzea v Curychu, od roku 1939.

das barocke Dekor abgeändert und übermalt.

völlig untergegangen ist und die erhaltene Barock-

Weitere größere Reparaturen an den Malereien

malerei erst aus der Zeit nach 1718 stammt. Das

Kromû toho jsou publikovány struãné reference ve v˘-

der Basilika erfolgten in den 30er Jahren des 20.

Gemälde wurde als Monumentalentwurf illusionisti-

roãních zprávách odborn˘ch orgánÛ památkové péãe

Jahrhunderts. Die Malereien sollten gesäubert, ver-

scher Architektur komponiert, die sich zur Kuppel-

a archeologie jednotliv˘ch kantonÛ.

kittet, fixiert und retuschiert werden, die Aufnahme

spitze hin in einen imaginären Raum mit Heiligen-

der Restaurationsarbeiten erfolgte im Mai 1935.

und anbetenden Engelsgestalten auftut. Ritzeich-

Weder die Restauratoren noch die Mitarbeiter des

nung ist so gut wie gar nicht zu finden, die Tagesab-

■ Poznámky

Brünner Denkmalpflegeamts haben bei der Restau-

schnitte des Freskos sind kaum kenntlich. Ihre

1 Více informací o pfiedná‰ce viz Zdenûk VÁCHA: Památ-

rierung Schäfers Ergänzungen Beachtung geschenkt.

Größe schwankt je nach Malweise: neben dominie-

ková péãe ve ·v˘carsku, in: Zprávy památkové péãe 68,

Im Laufe ihre Existenz hat sich auch ihre Wertschät-

renden, großzügig geformten Gestalten treten auch

2008, ã. 2, s. 151–154

zung verändert. Ende der 50er Jahre des 19. Jahr-

sorgfältig und detailliert ausgearbeitete Partien auf.

hunderts wurden Ecksteins Malereien als „bravou-

Unter den Pigmenten der Barockphase findet man

rös“ eingestuft. Bei den Ausbesserungen von 1880

Ocker, Rötel, Schwarz und Grünes Kaolin, die Grund-

entsprachen sie nicht mehr in vollem Umfang dem

lage des Blau besteht aus Email. Die im 19. Jahr-

Zeitgeschmack sowie den Vorstellungen davon, wie

hundert von Franz Schäfer vorgenommene Überar-

der Schmuck eines so bedeutenden katholischen

beitung der Fresken griff ganz erheblich in Farbge-

Gotteshauses auszusehen habe. Das belegen die

bung, Kompositionsentwurf und Ikonographie ein.

von Franz Schäfer ausgeführten Übermalungen und

Die Übermalung respektiert in der Kuppel und ihren

412

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / P ¤ E K L A D Y T E X T Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 413

Pendentifs die ursprüngliche Komposition, im Pres-

Leben eines Kindes oder jungen Menschen. Das

Zudem beruft sich Ernst Graf Silva Tarouca auch

byterium allerdings weniger, wo außer Farbänderun-

Hinscheiden eines nahen Menschen wird auch vom

1926 in seinem Vortrag über die Anlegung des

gen bei der Architektur noch Engelchen hinzugemalt

Motiv des fallenden Laubs ausgedrückt (Abb. 9).

Parks in PrÛhonice auf Fürst Pückler.

wurden. Im Transept sind diese Änderungen am

Ein höchst außergewöhnliches Zeichen ist das

stärksten, neben einer neuen abweichenden Farbge-

Schiffsmotiv (Abb. 10, 11). Seine Interpretation ist

Historische Garten- und Parkanlagen und ihre

bung erfuhren auch Form und einige Details der

nicht ganz eindeutig. Es kann entweder für Handels-

Erneuerung aus dem Blickwinkel der Archäologie

Architektur eine Veränderung, außerdem wurden vier

tätigkeit stehen oder aufgrund der grafisch identi-

Milan JANâO

Gruppen mit allegorischen Gestalten hinzugefügt.

schen Gestalt der hebräischen Worte onija und anija

Diese seine Ergänzungen hat Franz Schäfer in Kalk-

Betrübnis ausdrücken. Das Motiv der gereichten

ein Garten spurlos verschwunden ist oder sich nur

farben-Secco hinzugesetzt, bei den allegorischen

Hände kennzeichnet auf Judenfriedhöfen normaler-

Vermutungen über seine Beschaffenheit zu verschie-

Gestalten sogar in Fresko-Technik. Das 20. Jahrhun-

weise das Grab von zwei einander nahen Menschen,

denen Zeiten anstellen lassen, kann keine Nachbil-

dert brachte eine weitere Übermalungsschicht mit

die im Leben durch eine enge Verwandtschaft mit-

dung zustande kommen, die als historischer Garten

gängigen, nur schwach mit Leim gebundenen Maler-

einander verbunden waren und diese im Tod wieder

anzusprechen wäre.“ Die sich seit dem letzten Vier-

pigmenten. Das Restaurationskonzept geht von der

gefunden haben (Abb. 14). In die Reihe der außerge-

tel des 20. Jahrhunderts hauptsächlich in den Län-

Respektierung der ursprünglichen Malerei von Franz

wöhnlichen Motive gehört auch die Gestalt des

dern Westeuropas entfaltende Gartenarchäologie

Gregor Ignaz Eckstein und Jan Etgens sowie vor dem

betenden Engels (Abb. 15).

bietet ungeahnte Möglichkeiten, fehlende Informatio-

individuellen malerischen Beitrag von Franz Schäfer

Das Motiv der Sanduhr als Allegorie des ablaufen-

Artikel 17 der Charta von Florenz besagt „Wenn

nen über Gestalt und Aussehen historischer Gärten und Parks zu gewinnen.

aus. Dabei wird eine Abtragung der Übermalungen

den Menschenlebens charakterisiert die „kurze und

aus dem 20. Jahrhundert vorausgesetzt; das Ziel

beendete Zeit“ (Abb. 16). Ergänzt wird es durch das

In der Einleitung des Artikels werden die Metho-

besteht in einer stärkeren Verknüpfung und Verein-

Buchmotiv, das Symbol für das Menschenleben. Das

den und Verfahren der gartenarchäologischen For-

heitlichung des Malereischmucks im ganzen Gottes-

offene Buch enthält Angaben über die bestattete

schung vorgestellt. Diese besteht aus drei Teilen.

haus durch die Abtragung von Schäfers Übermalung

Person einschließlich Geburts- und Sterbedatum

Zunächst aus der Vorbereitung, Zusammentragen

mit illusionistischer Architektur unter Respektierung

(Abb. 17, 18). Ein vorzeitig beendetes Leben wird

von Bildmaterial, historischen Berichten und Ausar-

der hinzugefügten Figuralelemente.

manchmal als ein Pfeil gezeigt, der eine kreisrunde

beitung der bauhistorischen Untersuchung. Als

Zielscheibe durchbohrt.

abschreckendes Beispiel für eine gartenarchäologi-

Das jüdische Grabmal

Die Elementarbedeutung des Kerzenmotivs wird

sche Untersuchung ohne entsprechende Vorberei-

im Buch Sprüche Salomos (Spr. 20, 27) formuliert.

tung wird die archäologische Aktion im Neuen Wald

Begräbnisstätten gelten als rituell unreine Orte,

Die Symbolik wird mit dem Hinscheiden der Seele in

bei Kuks angeführt. An zweiter Stelle folgt die

die allein wegen der unumgänglichen Reinigung beim

Verbindung gebracht, denn das von ihr ausgestrahlte

eigentliche archäologische Forschung: zuerst eine

Verlassen genau abgegrenzt sein müssen. Vor dem

Licht verhindert den Zutritt des Bösen.

nichtdestruktive Phase. Auf diese folgen nach ihrer

Iva STEINOVÁ

Aufkommen von gemeinsamen Begräbnisstätten war

Ungeachtet des Ernstes im Thema von Ableben

Auswertung – sofern erforderlich – die eigentlichen

es üblich, Einzelgräber oder -grüfte für die Vorbeige-

und anschließender Trauer spricht aus dem Grabin-

Ausgrabungen. Noch heute begegnet man den einst

henden sichtbar zu kennzeichnen. Eine der gängigen

schriften eher die Hoffnung, dass mit dem Tod nicht

häufigen Verwechslungen von Gartenarchäologie

Weisen war die Platzierung des Grabs unter einem

alles aus ist. Eine solche Inschrift wird von der Wort-

und archäologischen Forschungen in Gärten, die ört-

Baum. Dieser hieß dann Klageeiche – alon bachut

verbindung „Zeichen für die lebende Seele – Cijun le-

liche Ansiedlungen aus Altertum oder Mittelalter

(1. Mose 35, 8) und wurde zum Trauersymbol. Der

nefesh chaja“ eingeleitet (Abb. 20). Inschriften und

zum Gegenstand haben, nicht aber das Aussehen

älteste Beleg ist das Grabmal von Liba, der Frau des

Zierrat auf jüdischen Grabmälern strahlen Gewissheit

historischer Gärten und deren Wandel.

Avraham Pereles auf dem Alten Judenfriedhof in Prag

über die Ewigkeit und Unsterblichkeit der Seele aus.

Anschließend werden die aus methodischer Sicht wichtigsten gartenarchäologischen Forschungen in

(1587). Das Bild des Trauerbaums tritt häufig auch inschriftslos auf (Abb. 2). Auf jüdischen Grabmälern

Wer waren Hermann Fürst Pückler und Eduard Pet-

der Tschechischen Republik vorgestellt. Aus den

erscheint das Baumrelief beispielsweise mit dem

zold?

genannten Unternehmen geht hervor, wo überall und

Grab- (Abb. 4) oder Grabsteinmotiv (Abb. 5) kombi-

Veronika PINCOVÁ

unter welchen Bedingungen solche Forschungen vor-

Der vorgelegte Beitrag bietet keine erschöpfende

genommen werden, was davon zu erwarten ist, wel-

Information, sondern nur den Versuch, den Leser mit

che Neuigkeiten sie bringen und wo ihre Möglichkei-

der Grundcharakteristik zweier bedeutender deut-

ten sowie Grenzen liegen. Aufgrund ausgewählter

zurichten fußt auf einem Bibeltext, der die Aufrich-

scher Persönlichkeiten des 19. Jahrhundert bekannt

typischer Untersuchungen und ihrer Resultate wer-

tung eines Steins (maceva) (1. Mose 35, 20)

zu machen, die auf elementare Weise sowohl die

den abschließend die Grundsätze erfolgreicher gar-

erwähnt. Der Grabstein als Thema für den Grabmal-

europäische als auch böhmische Gartenarchitektur

tenarchäologischer Forschungen in den historischen

schmuck erscheint hierzulande seit Anfang des 19.

geprägt haben. Eduard Petzold hat zwischen 1868

Gärten und Parks Tschechiens formuliert.

Jahrhunderts (Abb. 6).

und 1890 in Nord-, Ost- und Mittelböhmen sieben

niert. Einzigartig ist die Abbildung eines inmitten des Friedhofs stehenden Baums aus LuÏe (1866). Die Tradition, über dem Grab einen Grabstein auf-

Die gartenarchäologische Forschung muss nicht

Parks angelegt bzw. kleinere Änderungen vorgenom-

immer exakte und unanfechtbare Informationen lie-

Hausfront einschließlich eines ziegelgedeckten

men, was man durch einen Vergleich seiner Ent-

fern. Sie hat ihre Grenzen, die sich vor allem aus

Dachs (Abb. 7). So kommt die Vorstellung von Grab-

würfe mit dem derzeitigen Stand belegen kann.

dem Wesen mancher Funde ergeben. Dennoch ist

mal als Behausung der Seele zum Ausdruck. Das

Ernst Graf Silva Tarouca hat 1885 beginnend seinen

sie bei Einhaltung der Grundregeln und -ziele ein

Grabmal wird auf einigen Grabinschriften mit der

Park in PrÛhonice nach den Grundsätzen von Her-

wirksames Instrument für eine zuverlässige Interpre-

chupa, dem Hochzeitsbaldachin verglichen, der die

mann Fürst Pückler und Eduard Petzold gestaltet.

tation und Pflege als Voraussetzung für eine opti-

Seele – nefes beschirmt. Die Darstellung eines

Deren Publikationen, die als Elementarlehrbuch der

male Nutzung und Bewahrung der kulturellen Bedeu-

gebrochenen Baums oder eines Baums mit abge-

Gartengestaltung gelten können, fanden sich in sei-

tung ausgewählter historischer Gärten und Parks für

hauenen Ästen entspricht der Bibelstelle: Er hat aus-

ner Bibliothek und der Zustand der Bände sowie

kommende Generationen.

gerissen meine Hoffnung wie einen Baum (Hiob 19,

eine Vielzahl von handschriftlichen Anmerkungen

10). (Abb. 8). Sie steht für das vorzeitig beendete

des Grafen zeugen von einer intensiven Benutzung.

Eine einzigartige Stele zeigt ganzflächig eine

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

413

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 414

Die historischen Pläne der Festung Theresienstadt

New Knowledge on Development of Mural Painting

born, distant from a common pattern of several, well

im Wiener Kriegsarchiv – Archivstudie

Vratislav NEJEDL¯

distinguishable layers of painting laid on each other,

Vladimíra RÁKOSNÍKOVÁ

This article seeks to clarify potential theoretical

with an original fresco in the lower layer and with

problems of restoration measures of painting and

a tempera or oil repainting in later layers. The base

den sich zwei Spätbarockfestungen, die die Reihe

handicraft works of art in a specific case of restora-

of the wall paintings at the Velehrad Basilica is

der neuzeitlichen Fortifikationssysteme krönen.

tion. Each restoration case is an interference with

a monumental Baroque fresco, completed with lime

Nach zwei Jahrhunderten war die Festungsbauent-

material as well as immaterial structures of a pro-

secco on a coarse-grained single-layer stucco. Holes

wicklung von der altitalienischen über die holländi-

duct of art. It can make both positive and negative

revealed a simple medieval layer on a stone block

sche, deutsche Schule und die Systeme des Mar-

impression. Some restoration actions may leave

with a light paint with lines stressing the contours of

schalls Vauban zur Schule von Mezier fortgeschrit-

behind a negative impression.

the blocks below the Baroque finish. No existence of

Auf dem Gebiet der Tschechischen Republik befin-

two, subsequent layers of the Baroque painting,

ten, die in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts

Eckstein's paintings in the transept, presbytery

im Schwange war. Ihre Prinzipien legten den Grund

and dome of the basilica in Velehrad may have ari-

which would correspond to paintings made by Paolo

für die Projektierung der Festungen Josefstadt und

sen between 1719–1722. Since then, they have

Pagani prior to the fire in 1718, and paintings by Jan

Theresienstadt. In Theresienstadt hat dann die Ent-

been restored twice at least. The first known repairs

Etgens and Franti‰ek ¤ehofi Ignác Eckstein made

wicklung der Fortifikationskunst ihren Höhepunkt

took place in 1880. The portrayal of personification

during the period following the fire which were docu-

erreicht. Ihre Wirkung als Denkmalreservation, also

of Love and Faith in St. Benedict's Chapel and two

mented in the archives was verified. It may therefore

ihres bemerkenswert regelmäßigen Grundrissorna-

personifications of Hope and Asceticism in St. Ber-

be assumed that the older painting ceased to exist

ments erhielt zudem durch das Phänomen ungeahn-

nard's Chapel have come to our days with most pro-

totally, and the preserved Baroque painting comes

ten menschlichen Leids während des Zweiten Welt-

bability from the time of Schäfer's repair, beside

from the time after 1718. The painting is laid out

kriegs eine besondere Atmosphäre. Die technische

multiple decorative elements. Art and history re-

with a monumental plan of illusion architecture

Vollkommenheit des Werks und das Thema Holo-

search has not paid attention to these facts so far.

which opens up at the crowns of the vaults into an

caust haben Theresienstadt eine Sonderstellung ver-

By Schäfer's "improvement" of Eckstein's paintings,

imaginary space with figures of saints and adoring

schafft, die von umfangreichen Archiven über beide

the meanings of paintings shifted (were "enriched"),

angels. Cut drawings are almost nonexistent and the

Bereiche dokumentiert wird. Entstehung und Ent-

and also mass structures of the original Baroque

daily sections of the fresco are hard to read. Their

wicklung der Festung werden von 250 Jahre alten,

work of art were changed. Schäfer altered and

size varies according to the brushwork of the pain-

bislang erhaltenen Plänen der Geniedirektion in The-

repainted also a Baroque decorative painting in the

ting; beside dominant, generously formed figures,

resienstadt dokumentiert, die im Kriegsarchiv in

close vicinity of "his" personifications.

also carefully processed, detailed parts may be

Wien und Militärhistorischen Archiv in Prag aufbe-

Later major repairs of the basilica were perfor-

found. Pigments of the Baroque phase include

med in the 1930's. The paintings should have been

ochre, vermilion, black and green distemper. Enamel

cleaned, treated with glue, fixed and retouched. The

is the basic blue. The treatment of the frescos car-

Forschung und Anfertigung von Kopien der Pläne

restoration works were probably begun in May 1935.

ried out by Franz Schäfr in the 19 century changed

und Texte zugänglich gemach. Anschließend wurden

Neither the restorers, nor the staff members of the

the colouring, compositional plan as well as icono-

die Kopien in der Tschechischen Republik digitali-

Brno National Heritage Institute paid any attention to

graphy of the paintings substantially. The repainting

siert, was sich angesichts des erheblichen Kosten-

Schäfer's additional touches during the restoration.

respects the original composition in the dome and

aufwands allerdings über weitere vier Jahre hinzog.

At the time of the existence of the paintings, their

its pendentives, but less in the presbytery, where,

Das komplette digitalisierte Resultat – 10 Datenträ-

evaluation changed. In the late 1850's, Eckestein's

beside colour changes in the architecture, figures of

ger – wurde als Reziprokleistung dem Kriegsarchiv in

paintings were considered excellent. However,

little angels were added. Major changes occurred in

Wien für die Überlassung der Unterlagen übergeben.

during the repairs made in 1880, they did not meet

the transept. In addition to a shift of colours, also

So konnte 2008 die Dechiffrierung von Zeichnun-

the taste of the time so much and also they did not

the shape of some architectural details was chan-

gen, Unterschriften und Datierungen aller Baupläne

comply with the vision what the decoration of such

ged and four groups with allegorical figures were

fertig gestellt und das Forschungsvorhaben in der

a significant Catholic space should look like. This is

inserted. Franz Schäfr made his paintings using the

Archivstudie Theresienstadt – CZ Pläne Kriegsarchiv

documented by repaints and additions to paintings

technique of lime secco, and, in the case of the alle-

Wien zusammengefasst werden. Insgesamt wurden

made by Franz Schäfer. Also during the restoration

goric figures, using the technique of fresco. The

rund 2000 Bauzeichnungen und 850 Seiten Textda-

of the interiors between 1935–1936, older restora-

20 century brought another layer of repaintings with

tei revidiert, von denen drei ins Tschechische über-

tion interpretations were changed as a part of the

common pigments, bonded with glue. The concept of

tragen wurden. Der Hauptimpuls für die Beschaffung

interpretation, which reflected the dominant art opi-

restoration ensues from the respect for the original

aller möglichen erreichbaren Unterlagen über die

nion of that time concerning the question what the

paintings made by Franti‰ek ¤ehofi Ignác Eckstein

Festung ergab sich aus der Vorlegung der Denkmal-

values of Baroque paintings are. Nowadays, restora-

and Jan Etgens, as well as an individual painting

reservation Theresienstadt mit einem sog. Kleinen

tion also reflects the art taste and efforts, when old

contribution by Franti‰ek Schäfr.

Passport bei der UNESCO-Zentrale in Paris im Jahr

interpretations are maintained during restoration,

It involves taking off the repainting coming from the

2001 sowie aus den 2002 in Theresienstadt einge-

unless they cause damage to paintings (either

20 century and is aimed at better interconnection

tretenen Hochwasserschäden.

degradation of the material or spiritual component).

and unification of the paintings in the entire church

At the same time, efforts to present the original

by taking off Schäfr's repainting from the illusive

Baroque art quality are apparent.

architecture while respecting the added figural ele-

wahrt werden. Das Wiener Archiv wurde 2004 für die komplexe

ments.

Summary

Technique and Stratigraphy of Ceiling and Mural Paintings of Vaults of Presbytery and Transept

Jewish Tombstone

Restoration of Decoration of Transept, Presbytery

of Basilica of St. Cyril and Method at Velehrad

Iva STEINOVÁ

and Transept Dome of Basilica of Assumption

Milena NEâÁSKOVÁ

of the Virgin Mary and St. Cyril and Method at Velehrad

414

By repeated renewal and renovation of mural paintings in the past, a complex work of art was

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

Burial sites are considered as ritually unclean places which should be strictly delimited viewing, among others, the necessity of purge before leaving.

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 415

Prior to the existence of mass burying grounds, indi-

express a certainty about the eternity and immorta-

logical research is conducted, what may be expec-

vidual graves or sepulchres used to be visibly mar-

lity of the soul.

ted from it, what it brings, and what potential and

ked for passers-by. Placement of a grave under

limitations it has. Based on selected characteristic

a tree was one of the common ways. The tree was

Who Was Hermann Count Pückler and Eduard

investigations and their outcomes, the author outli-

named the Oak of Weeping – alon bachut (Gn 35:8)

Petzold?

nes principles of successful performance of garden

and became a symbol for expressions of grief. The

Veronika PINCOVÁ

archaeological research in historical gardens and

tomb of Liba, wife of Avraham Pereles at the Old

This submitted paper does not offer comprehen-

parks of the Czech Republic at the end of the paper.

Jewish Cemetery in Prague (1587) is the oldest evi-

sive information, it is aimed to introduce to the

dence. The tree of mourning can often be found

reader fundamental characteristics of two significant

bring accurate and undisputed information. It has its

without any inscription (Fig. 2). Jewish gravestones

German personalities of the 19 century, who princi-

limits ensuing, above all, from the nature of certain

oftentimes combine the relief of the tree with, for

pally affected both European and Czech park lands-

finds. Despite that, if basic rules and aims are kept,

example, the motif of a grave (Fig. 4) or gravestone

caping. Eduard Petzold designed and built seven

it is an effective tool for reliable interpretation and

(Fig. 5). The rendering of the tree standing in the

parks, or smaller modifications, in North, East and

care which is a condition for optimal exploitation and

middle of the cemetry in LuÏ (1866) is unique.

Central Bohemia between 1868 and 1890, which

maintenance of cultural importance of selected his-

may be documented by comparing his designs with

torical gardens and parks for future generations.

The tradition in accordance with which tombstones

Garden archaeological research does not always

are erected over the graves ensues from the biblical

the current state. Arno‰t Count Silva Tarouca set up

text that mentions an erected stone (maceva)

his PrÛhonice Park in accordance with the principles

Historical Plans of Fort Terezín in Viennese Kriegs-

(Gn 35:20). Tombstones have occurred on the Czech

of Hermann Count Pückler and Eduard Petzold from

archiv – Archival Study

territory as a theme for decorating headstones since

1885 onwards. He kept their publications which

Vladimíra RÁKOSNÍKOVÁ

the early 19 century (Fig. 6).

became basic textbooks of park design in his specia-

There are two late Baroque forts on the territory

list library. The appearance of the publications, inclu-

of the Czech Republic which are a climax of a range

tiles which is depicted on the entire surface of

ding Count's numerous personal notes, suggests

of modern fortification systems. After 200 years, the

a stele creates a unique stele (Fig. 7). It expresses

how intensively it was used. What is more, Arno‰t

development of fortification reached, from old Ita-

an idea of a gravestone as a home of the soul. Gra-

Count Silva Tarouca refers to Count Pückler in 1926

lian, Dutch and German School and systems of

vestones are, in some epigraphs compared to chupa,

in his lecture on the creation of the PrÛhonice Park.

French Marshall Vauban to Meziere School active in

The frontage in the form of a house roofed with

a wedding baldachin covering the soul – nefe‰. The picture of a broken tree or a tree with cut off

the late 18 century. Its principles became a basis Historical Gardens and Parks and their Renovation

for designing imperial forts of Josefov and Terezín.

branches corresponds to the biblical text: "He has

from the Perspective of Archaeology

The development of fortification art climaxed in Tere-

uprooted my hope like a tree" (Job 19:10) (Fig. 8). It

Milan JANâO

zín. Moreover, the effect of the historical reserve, its

symbolizes a life of a child or a young person finished

In compliance with Article 17 of the Florence

too early. The leave of a close person is also expres-

Chart, if a garden ceased to exist completely, or if

perceived as special due to the phenomenon of

sed by means of a motif of falling leaves (Fig. 9).

only hypothetical elements of its gradual develop-

human suffering during World War II. Technical per-

The motif of a ship is a very unusual symbol (Fig.

ment are available, the garden's reconstruction can-

fection of the fort and the theme of holocaust secu-

10 and 11). However, the interpretation is not quite

not be performed and at the same time, the garden

red the exceptionality of Terezín, documented by

clear. The motif may symbolize either trade activity,

cannot be termed a historical garden. Garden

large archives in both areas. The origin and develop-

or express grief by means of an identical graphic

archaeology, developing predominantly in the coun-

ment of the fort are documented by 250 years old,

representation of Hebrew words onija and anija. The

tries of West Europe since the late 20 century,

preserved plans of the Engineers Directorate in Tere-

motif of shaking hands on Jewish gravestones usual-

offers an unexpected opportunity to gain missing

zín kept in the Kriegsarchiv in Vienna and in the Mili-

ly marks a grave of two close people connected by

information on the appearance and shape of histori-

tary Historical Archive in Prague.

a close relationship in life and rediscovered in death

cal gardens and parks.

(Fig. 14). The scale of unusual motifs includes the figure of a praying angel (Fig. 15).

The preface to the paper introduces methods and

remarkably regular ornament of the ground plan is

The Viennese archive was opened to the public in 2004 to facilitate complex research and making

procedures of garden archaeological research. It

copies of plans and texts. Then, the copies were

consists of three parts. It begins with the prepara-

digitized in the Czech Republic; given the financial

a finished human life characterizes "short and finished

tion, collection of pictures and historical news, and

cost, it took four years. The complete digital output,

time" (Fig. 16). It is supplemented with the motif of

building and historical research of the garden.

10 CD's, was reciprocally handed over to the provi-

a book in the sense of human life. An open book

Archaeological action in Nov˘ les near Kuks is pre-

der of the documents, the Kriegsarchiv in Vienna.

contains data on the buried person, including the

sented as a negative example of garden archaeologi-

Thus, deciphering of the drawing, signatures and

date of birth and the date of death (Fig. 17 and 18).

cal research without earlier preparation. Then comes

dates of all the drawings was completed in 2008,

A life finished too early is sometimes represented

garden archaeological research proper. Initially, it is

and the research was summarized in the archival

as an arrow cutting through a circular target.

a non-destructive phase of garden archaeological

study - CZ Plans Kriegsarchiv Vienna. In total, 200

investigation. Then, if the non-destructive phase of

drawings and 850 pages of a set of texts, three of

a candle is recorded in the Book of Proverbs (Pr 20

investigations is evaluated and circumstances

which were translated into Czech, were examined.

and 27). The symbolic is commonly connected with

require it, excavations follow. Even today, garden

The fundamental stimulus for gaining all possible

the leave of a soul because the light, which radiates

archaeological research may be easily confused with

accessible documents on the fort was submission

from it, hampers the access of evil.

investigation in gardens, when local prehistoric or

of the historical reserve of Terezín through the so

medieval settlement is studied rather than the appea-

called "Little Passport" at the UNESCO headquar-

rance of a historical garden and its changes.

ters in Paris in 2001, and also the damage inflicted

The motif of the sandglass as an allegory of

The fundamental meaning of the symbol of

Despite the serious nature of the end of life and the subsequent mourning, epigraphs on gravestones express the hope that death is not the end of every-

Then, methodically major cases of garden archaeo-

thing. One epigraph begins with a phrase: "Symbol

logical research performed in the Czech Republic

for a living soul - Cijun le- nefe‰ chaja“ (Fig. 20). Epi-

are introduced. The mentioned investigations sug-

graphs and elaboration of Jewish gravestones

gest where and in what conditions garden archaeo-

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / RESUMÉ | SUMMARY

to Terezín by the flood in 2002.

415

kuler_05b.qxd

14.10.2009

14:00

Stránka 416

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 5/2009 pfiispûli

roãník 69 / 2009 / ãíslo 5

âasopis státní památkové péãe

PhDr. Juliana BOUBLÍKOVÁ-JAHNOVÁ, Národní muzeum Praha

ISSN 1210-5538

/ Mgr. Ladislav BEZDùK, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Stanislava

Praha, srpen 2009

BREJCHOVÁ, NKP klá‰ter Plasy / Ing. Dalibor BUR·ÍK,

Recenzovan˘ ãasopis

NPÚ – ÚOP v Olomouci / prof. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc.,

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Mgr. Ondfiej JAKUBEC, Ph.D.,

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

Muzeum umûní Olomouc / Mgr. Milan JANâO, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Vít JESENSK¯, Ph.D., NPÚ – ÚOP stfiedních âech

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 520 stran.

v Praze / prof. Karel KIBIC, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architektury, âVUT v Praze / Mgr. Hana MARTINKOVÁ,

Vedoucí redaktorka: Mgr. Lucie Ernstová

NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze / RNDr. Milena NEâÁSKOVÁ,

Redakce: Bc. Eva Kaupová

akad. malífika, Brandl s. r. o. / PhDr. Vratislav NEJEDL¯,

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

NPÚ – ÚP, Praha / dr. Heinz PANTLI, ·v˘carsko / Ing. Veronika

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

PINCOVÁ, VÚKOZ, v. v. i., PrÛhonice / Mgr. Jan POHUNEK,

Pfieklad do ãe‰tiny: PhDr. Vladimír âadsk˘, CSc.

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy / PhDr. Lubomír

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

PROCHÁZKA, CSc., Hornické muzeum Pfiíbram

Redakãní rada

/ Ing. arch. Vladimíra RÁKOSNÍKOVÁ, Praha

PhDr. Katefiina Beãková, prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin

/ prom. hist. Iva STEINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha

GaÏi, prof. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Ing. Klára HodaÀová, Bc. Eva Kaupová, prof. Ing. arch. Karel Kibic,

/ prom. hist. Jaroslav SVATO≈, Praha / Mgr. Helena

DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek, Ing. arch. Vûra Kuãová, PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Ing. arch. Petr Malinsk˘,

ZÁPALKOVÁ, Ph.D., Muzeum umûní Olomouc

doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, e-mail: [email protected]

Prodejní místa

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10 Tisk: R MEDIA, s. r. o., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské námûstí 3, Praha 1

Roãní pfiedplatné roãníku 69 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 69 je 95 Kã.

Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1 Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na http://www.npu.cz/pp/zpp/zppautorum.

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1 / Národní tfiída 7, Praha 1

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992

Knihkupectví Academia / Námûstí Svobody 13, Brno

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava NPÚ – ÚOP v Brnû / Námûstí Svobody 8, Brno

NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,

Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Brno

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Olomouc 2

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420 obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe. Uzávûrka ãísla 5 byla ke dni 30. 8. 2009.

Obr. na 1. stranû obálky – Velehrad (okres Uherské Hradi‰tû), bazilika sv. Cyrila a Metodûje, alegorie Víry. (Foto V. ·krabánek) Obr. na 2. stranû obálky – HostouÀ (okres Kladno), nov˘ Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Zeeva Wolfganga Roubitschka, 1855, detail. (Foto I. Steinová) Obr. na 4. stranû obálky – Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek ·imona, syna Wolfa Deutsche, 1853. (Foto V. ·krabánek)

416

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /