Rozšíření pedagogických kompetencí pracovníků MŠ formou stáží v zahraničí
Jméno účastníka:
Autorka: Mgr. Klára Smolíková Korektury: Mgr. David Kulhánek
Rozšíření pedagogických kompetencí pracovníků MŠ formou stáží v zahraničí
Obsah Zahraniční stáže pedagogických pracovníků mateřských škol 5 Stáže a exkurze 5 Předškolní vzdělávání v Německu a Rakousku 6 Čeho si na stáži všímat 9 Na závěr 12
5
Zahraniční stáže pedagogických pracovníků mateřských škol Učitelé jsou z povahy své profese ve své třídě a škole izolováni. Na školách základních a středních přestávky jen stěží ke klidnému rozhovoru s kolegy, jsou narušovány dozory na chodbách a mnohdy si učitel stěží dojde i jen na toaletu. V mateřských školách jsou učitelé v pozoru neustále, děti vyžadují neustálou pozornost. Každá absence kvůli školení či semináři je zatížená nutností mít za sebe ve třídě náhradu, takže učitelé jen obtížně hledají prostor pro profesní růst. Každý však ví, že izolace nikomu nesvědčí a že je nesmyslné chtít po každém jednotlivci, byť sebevíce kreativním, aby na vše přišel sám. Následující text by měl pomoci učitelům mateřských škol vytěžit při návštěvě mateřské školy či obdobného pedagogického zařízení co nejvíce. Ať už naše kroky vedou do školky v sousední čtvrti, vedlejším městě nebo až do zahraničí, měli bychom se snažit i jen z krátké exkurze nasát inspiraci, nápady a náměty pro vlastní práci.
Stáže a exkurze Proč by měli na stáže jezdit učitelé? Zařazování exkurzí do výuky je pro žáky vítaným zpestřením, pro učitele však znamenají výdej energie a velkou organizační zátěž. Stále více se však prosazují a různými granty podporují stáže, tedy studijní pobyty žáků. Přestože učitelé tyto pobyty a výjezdy pomáhají zajistit, málo si uvědomují, že podobné možnosti mají i oni. Expertní stáže pro učitele pomáhají otevřít oči, nahlédnout situaci zvenčí, naslouchat, pozorovat, ale také diskutovat s kolegy z jiných škol.
Jazyková bariéra Po otevření hranic se drali na stáže nejprve učitelé jazyků. Ti nejodvážnější z nich vyjížděli s podporou Fulbrightova programu výměny učitelů na rok do ciziny, aby si vyzkoušeli, jaké je to učit v zahraniční, často americké škole. Vraceli se jako jiní lidé a často pobyt popisovali jako zlomový rok života. Mnozí si sáhli na dno, protože obstát u zahraničních studentů a přežít v jiné zemi bylo pro pedagogy, kteří sami jako studenti žádnou stáž neabsolvovali, velmi náročné. Další stabilní možnost podívat se do zahraničí nabízí už mnoho let program Comenius, který zahrnuje mezinárodní semináře pro učitele. I tuto možnost využívá jen omezené množství učitelů, opět vedou učitelé jazyků, ostatní si často stýskají, že by se v cizině nedomluvili. Každý, kdo sám v době studií dostal možnost absolvovat výměnný pobyt či stáž v zahraničí, je otevřen si tuto zkušenost později zopakovat. Ví, že strach z neznáma převáží pozitivní zážitky, že jazyková bariéra se zdolá a zkušenosti vám zůstanou. Nikdy není pozdě. A kdo si myslí, že se nedomluví, bude překvapen. Učitel přece vidí, vnímá, rozumí, jak se děti v té jiné škole cítí, chápe, jak je vzdělávání organizováno, na co je ve výchově kladen důraz. Stačí si pozorně všímat.
Předškolní vzdělávání a jeho výzvy Za posledních dvacet let se školní vzdělávání v České republice zásadně proměnilo. Mateřské školy už deset let sestavují své vlastní kurikulární dokumenty, které vycházejí z RVP PV a zároveň odrážejí specifika dané školy. Tato volnost je nezbytná, neboť školy musí být otevřené novým impulzům, pedagogové musí mít možnost se přizpůsobit specifickému prostředí a podmínkám té které školy a zároveň pružně reagovat na aktuální výzvy. Celkem nepřekvapivě se v jednotlivých zemích liší systém vzdělávání a odlišné jsou i kurikulární dokumenty. Výzvy jednadvacátého století jsou však ve většině evropských zemí vnímány obdobně. Ať už jde o potřebu cizojazyčné komunikace, schopnost čelit informační smršti posilováním informační gramotnosti, ohleduplnost k životnímu prostředí, začleňování a využívání moderních technologií na straně jedné a rozvíjení praktických, kdysi tak samozřejmých, dovedností na straně druhé. Děti, které mají zkušenost s kvalitním předškolním vzděláváním, mají vyšší šance, že úspěšně vkročí na půdu základních škol a lépe zvládnou školní docházku. Nástup do mateřské školy je v životě dítěte významným sociálním mezníkem a zkušenosti získané v předškolním věku mohou zásadně ovlivnit budoucí životní šance jedince.
6
Kořeny a specifika předškolního vzdělávání u nás České školství vyrůstá z podobné historické situace jako Slovensko, Maďarsko, částečně Německo a Rakousko. Na počátku stojí rozhodnutí a zájmy habsburských panovníků, nejprve Marie Terezie o povinné školní docházce. Školství bylo řízeno silnou rukou státu, prioritou bylo plnění úkolů a sledování přesně vytčených cílů. První česká mateřská škola byla založena v roce 1869 v Praze u Sv. Jakuba a v této době vstupují v platnost nařízení, které ukládají obcím povinnost zřizovat školy a mateřským školám povinnost podporovat a doplňovat rodinnou výchovu, rozvíjet děti po stránce tělesné, smyslové i duševní a připravovat je na vstup do školy. Socialistické školství bylo ovlivněno politickou ideologií, která se snažila formovat jedince k obrazu svému, nerespektovala individuální zvláštnosti, nedávala prostor pro vlastní vyjádření. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 přijala předškolní pedagogika osobnostně orientovaný cíl předškolní výchovy a začala se rozvíjet integrace dětí se speciálními potřebami a interkulturní výchova. Do podoby českého předškolního vzdělávání se promítá skutečnost, že oproti jiným evropským zemím jsou zde málo zastoupené národnostní skupiny a menšiny.
Předškolní vzdělávání a zahraničí Globalizovaný svět se zmenšuje a vzdělávací programy na to reagují postupným sbližováním. Je to celkem pochopitelné, když uvážíme, že cílem vzdělávání je vychovat evropské občany, pro které státní hranice nebudou nepřekonatelné linie. Smyslem evropské ekonomické a politické integrační politiky je umožnit, aby se vzdělávací systémy jednotlivých zemí navzájem ovlivňovaly. Souběžně by se do pohybu měli dát sami učitelé, aby při studijních pobytech včas zachytili zajímavé trendy a mohli je implementovat do vzdělávacích programů svých škol. I u nás se předškolní vzdělávací zařízení rozrůzňují a to nejen na základě školních vzdělávacích programů. Různost je zesilována vznikem soukromých školek, alternativními přístupy typu lesních či waldorfských mateřských školek nebo těch, které využívají výchovně vzdělávací systém Marie Montessori.
Předškolní vzdělávání v Německu a Rakousku Letem světem V některých zeních, jako třeba v USA, je předškolní vzdělávání vnímáno jako součást vzdělávacího systému. V Německu mateřská škola podléhá kompetencím spolkových zemí a bývá zřizována obcemi nebo církvemi, existují také soukromé, zřizovateli mohou být i iniciativy rodičů. Obdobná situace je v Rakousku. Nizozemí nemá přesná vzdělávací pravidla pro děti mladší čtyř let. V pěti letech začíná školní docházka, ale mnohé děti nastupují do školy už o rok dřív. Pro mladší děti jsou určená kromě jeslí a školek také dětské kroužky a dětská centra. V Itálii patří do systému předškolního péče i jesle, které jsou však zajišťovány církvemi, ale počet dětí navštěvující jesle klesá. Děti v Anglii mají možnost chodit ve věku od 3 do 5 let do státních mateřských škol, škol zřízených při základních školách, soukromých mateřských škol nebo do různých neformálních skupin. Stát nabízí 20 hodin péče o dítě týdně po dobu 38 týdnů v roce všem rodičům starších dětí, tříletých a čtyřletých, kteří mají o předškolní péči mimo domov zájem. Děti v Anglii by měly zahájit povinnou školní docházku po dosažení pěti let. V praxi se to ale většinou nedodržuje a většina škol přijímá děti dříve. Ve Finsku pozvolna mizí soukromá předškolní zařízení ve prospěch komunálních center denní péče nebo předškolních tříd vytvořených ve spolupráci s všeobecnými školami. Doporučeným počtem žáků ve třídě je třináct. Ve Švédsku má tradici systém mateřských školek, které se přizpůsobují pracovní době rodičů. Finanční poplatek se odvíjí od finančních možností rodiny. V odlehlejších oblastech Švédska patří do předškolního vzdělávání také hlídání dětí v domácím prostředí. V Polsku je jen minimum dětí umísťováno do jeslí, ale také počet dětí navštěvující mateřské školy je výrazně nižší než v ostatních evropských zemích. Ačkoli jednotlivé evropské systémy, jak je z výše uvedeného výčtu patrno, vykazují značnou diverzitu, postupně dochází ke sbližování v organizaci i obsahu předškolního vzdělávání. Ranému a předškolnímu vzdělávání je věnována zvýšená pozornost, je v pohybu a musí pojmout změněné požadavky.
7
Německy mluvící země a jejich vzdělávací struktury V Německu, Rakousku, ale též Švýcarsku, německé části Belgie, Lucemburska a Lichtenštejnska najdeme v předškolním vzdělávání shodné rysy i tendence. Je zde významný vliv spolkových zemí, kantonů a obcí. Současně probíhající reformy jsou vyvolány nízkými výsledky žáků v mezinárodních srovnávacích testech.
Rakousko V Rakousku na rozdíl od Německa neexistuje právní nárok na místo v mateřské škole pro děti od tří let. Až od roku 2009 jsou školky pro děti od pěti do šesti let povinné a děti musí navštěvovat školku v rozsahu 16 až 20 hodin týdně, nejméně čtyři dny v týdnu. Tímto mají tyto děti právní nárok na místo v mateřské škole a přednost oproti mladším dětem. V praxi to znamená, že mohou vznikat čekací doby na přijetí a to až jeden rok od přijetí přihlášky. Vzhledem ke klesající porodnosti se však ve školkách místa uvolňují. Školky jsou záležitostí jednotlivých spolkových zemí a tomu odpovídají i různě vysoké finanční příspěvky rodičů. V některých zemích se platí jen za stravu, jinde je výše příspěvku určena tabulkami podle sociální situace rodiny. Náklady na dopolední péči o děti od 5 do 6 let přebírají spolkové země a pro rodiče je tedy zdarma. Zřizovateli jsou nejčastěji obce nebo církve. Dále to mohou být různé spolky, iniciativy rodičů nebo soukromé instituce. Pokud je většina dětí křesťanského vyznání, v každé místnosti visí kříž. Soukromé školky, které jsou však dražší, jsou též využívány, protože pokrývají okrajové časy ráno a odpoledne, kdy jsou veřejná zařízení zavřená. K zařízením, pečujícím o děti, patří i „Krabbelstube“ (pro děti do 3 let) a „Hort“ (družina pro školní děti). Často o skupinky dětí pečují maminky nebo tatínkové zajišťující péči přes den ve svých domovech. Kromě běžných školek existují i integrované, kde jsou zdravé děti společně s dětmi s postižením nebo se zvláštními potřebami. Dále školky lesní, Montessori, Waldorfské nebo podle pedagogických zásad jiných zemí (francouzské, italské nebo španělské). Stále častěji jsou děti děleny ve školce ne podle věkových skupin nebo podle speciálních potřeb, ale jsou v integrované nebo přinejmenším v kombinované formě. V Rakousku jsou v mateřských školách zaměstnáni plně kvalifikovaní pedagogové mateřských škol, dále pečovatelé, vychovatelé a pomocné síly, asistenti. Počet dětí ve skupině bývá 10 až 23, ale mnohdy převyšuje 25. Existují i „věkově rozšířené“ skupiny s dětmi mladšími než 3 roky nebo staršími než 6 let. O skupinu pečuje jedna pedagogická odborná síla a další pomocné síly, u rozšířených skupin je alespoň na hlavní část dne (bez okrajových časů) nutná další pedagogická síla. Doba pobytu je stanovena tak, že děti mladší tří let mohou v zařízení denně pobývat nanejvýš šest hodin (včetně poledního klidu osm hodin). Je stanovena i doba, po kterou by dítě nemělo navštěvovat školku. Je to pět týdnů ročně, z toho dvs týdny vcelku během prázdnin. Důležitá je spolupráce rodičů a mateřské školy prostřednictvím volených zástupců rodičů a pravidelná setkání ve školce. Častá je též úzká spolupráce MŠ se základní školou, do které pak děti odcházejí. Pro školu nezralé, ale podle věku už školou povinné děti jsou přijímány do „Vorschule“, což je mezistupeň mezi MŠ a ZŠ. Buď je zřízena v ZŠ, nebo chodí tyto děti do 1. třídy ZŠ a jsou vedeny jako předškolní a vyučovány podle plánu „Vorschule“. Jedná se o „pružnou fázi vstupu do školy.“Během školního roku může dojít k přeřazení zpět do MŠ nebo naopak do 1. třídy ZŠ. Ve školkách ale dnes probíhá příprava na školu tak, aby návštěva „Vorschule“ nebyla vůbec nutná. Pro všechny MŠ v Rakousku je závazný Rámcový vzdělávací plán. V Rakousku se děti v MŠ poměrně často setkávají s dětmi cizinců – s dětmi jiné barvy pleti, jiného náboženství a jazyka. Prvním jazykem rakouských dětí jsou regionální dialekty, mnohé z nich se s rakouskou variantou spisovné němčiny setkávají až ve školce. U dětí cizinců je to první setkání s němčinou, pro ně cizím jazykem. Běžné jsou dětské školkové autobusy, které děti ráno svážejí. Hodně se dbá na bezpečnost. Autobusy musí mít zaručen dostatečný prostor pro zastavení u školky, případně pro otáčení apod. Velká pozornost je v mateřských školách věnována zdravému stravování a dostatku pohybu.
8
Německo Mateřská škola je vzdělávacím zařízením takto stanoveným od roku 1972 v Zákoně o vzdělání. Předškolní vzdělávání se odvíjelo odlišně v bývalém západním a východním Německu, kde byly školky včleněny do systému školství a centrálně řízeny jednotným zákonem i vzdělávacími plány. V NDR dosáhla na konci osmdesátých let účast na předškolním vzdělávání 94 %. V Německu mají od roku 1996 děti od 3 let do nástupu do školy právní nárok na (polodenní) místo v MŠ. U mladších a starších dětí se umístění dětí řeší dle možností. V některých spolkových zemích je nárok omezen na děti, jejichž rodiče pracující, a nevztahuje se na rodiny s matkou v domácnosti. Od roku 2013 má každé dítě po dosažení jednoho roku věku právní nárok na umístění v některém jeho věku odpovídajícím pečujícím zařízením. Návštěva mateřské školy není povinná. Školky jsou záležitostí jednotlivých spolkových zemí. Výše poplatků je určována jednotlivými obcemi a existují tudíž značné rozdíly. V některých zemích je péče pro některé věkové skupiny zdarma. Stanovení výše poplatku závisí obvykle na situaci rodiny a započítává se počet a věk sourozenců, příjmy rodičů apod. Školky jsou většinou zřizovány obcemi nebo církvemi (60 %), existují i soukromé, zřizovateli mohou být také iniciativy rodičů. K denním zařízením pečujícím o děti patří i jesle určené pro děti do tří let. Bavorsko investuje do jeslí nejvíc ze všech spolkových zemí. Někde jsou označovány školky s celodenním provozem jako KiTa (Kindertagesstätte), jinde jsou takto nazývána zařízení, která zahrnují dohromady jesle, školku i družinu pro školní děti (Hort). S péčí o děti pomáhají i Tagesmütter /Tagesväter, což jsou maminky a tatínkové, kteří pečují o skupinku dětí u sebe doma. Existují i školky integrované, které přijímají děti s postižením nebo se zvláštními potřebami společně se zdravými dětmi. Dále školky lesní, Montessori, Waldorfské. Personál tvoří plně kvalifikovaní pedagogové pro MŠ, vychovatelky a vychovatelé, sociální pedagogové, dětští pečovatelé a sociální asistenti. Školka jako multifunkční zařízení získává stále větší význam. Je chápána jako prostor pro učení a sociální kontakty dětí, místo setkávání rodičů, partner pro regionální odborné a sociální služby. Podporuje rodiče a rodiny přiměřenou nabídkou poradenství a vzdělávání a pomáhá iniciovat svépomoc rodin. V některých spolkových zemích existují při ZŠ „školní mateřské školy“, které navštěvují děti pro vstup do školy ještě nezralé, ale věkem již odpovídající povinné školní docházce. Jde o pozůstatek „Vorschule“, přípravné třídy mezi MŠ a ZŠ, která byla zrušena. Cílem péče o děti je připravit je na vstup do školy. Nejedná se o opatření kvůli nedostatečnému zvládnutí němčiny u dětí imigrantů, ale o nedostatečnou školní zralost.
Kam směřují Úkolem rakouských mateřských škol je podporovat a doplňovat výchovu v rodině, usilovat o individuální rozvoj dítěte a zároveň ho směřovat ke školní zralosti, zprostředkovávat základní náboženskou a mravní výchovu. Od roku 2009 je používán kurikulární dokument srovnatelný s českým RVP PV. Rakousko podobně jako Česko nemá dostatek míst pro děti mladší tří let a snaží se zřizováním dalších zařízení dosáhnout doporučného počtu odpovídajícím třetině dětí daného věku. Obdobně jako v Rakousku je cílem německých předškolních zařízení podporovat rozvoj dítěte tak, aby postupně dozrálo v odpovědnou osobnost schopnou zařadit se do společnosti. Zařízení mají podporovat výchovné působení rodiny a umožnit skloubení zaměstnání rodičů s výchovou dítěte. V nejnovějších dokumentech jsou formulovány vzdělávací cíle jako rozvoj základních kompetencí, osobních možností dítěte, příprava na odpovědnou účast na životě společnosti a celoživotním vzdělávání. Na rozdíl od České republiky nejsou německé a rakouské MŠ považovány za školskou instituci. Celkově však získává vzdělávací role předškolních zařízení stále větší důležitost. To je posun od původního chápání školek jako místa, kde se zajistí péče o dítě a odlehčí se tak zaměstnaným rodičům. Snahou je též sladit předškolní a primární vzdělávání a překlenout rozdíly dané spolkovými zeměmi. Ruku v ruce s tímto se navyšují investice do předškolního vzdělávání obou zemí. Zvyšuje se podpora dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
9
Čeho si na stáži všímat Před odjezdem či během cesty Ještě než do zahraničního vzdělávacího zařízení dorazíte, ujasněte si několik základních okruhů očekávání a udělejte si poznámky. Vrátíte se k nim po skončení stáže a sami budete moci posoudit, nakolik byla vaše očekávání lichá či trefná. 1. Na co se těším? Na setkání s kolegy, roli pozorovatele, děti,
2. Čeho se bojím? Jazykové bariéry, nezájmu ze strany zahraničních kolegů,
3. Co čekám? V oblasti prostorového uspořádání (třídy, herny, jídelna, zahrada, šatny) Mateřská škola bude uspořádána vzhledem k potřebám dětí a ve srovnání s naší MŠ VÝRAZNĚ LÉPE, LÉPE, SROVNATELNĚ, HŮŘE, VÝRAZNĚ HŮŘE.
V oblasti vybavení (nábytek, didaktické hračky, lehátka, knihy apod.) a technologií (počítače, interaktivní tabule) Mateřská škola bude vybavena ve srovnání s naší MŠ VÝRAZNĚ LÉPE, LÉPE, SROVNATELNĚ, HŮŘE, VÝRAZNĚ HŮŘE.
V oblasti přístupu k dětem Mateřská škola bude přistupovat k dětem ve srovnání s naší MŠ VÝRAZNĚ LÉPE, LÉPE, SROVNATELNĚ, HŮŘE, VÝRAZNĚ HŮŘE.
V oblasti pedagogických pracovníků Mateřská škola bude na tom, co se počtu a zařazení pedagogických a dalších pracovníků ve srovnání s naší MŠ týče, VÝRAZNĚ LÉPE, LÉPE, SROVNATELNĚ, HŮŘE, VÝRAZNĚ HŮŘE.
10
Co dělat při pobytu na zahraniční škole Při samotné návštěvě se snažte vytěžit z exkurze co nejvíce. • Foťte! (Nezapomeňte na svolení k focení.) • Dělejte si poznámky! (Nespoléhejte na vlastní paměť.) • Vyžádejte si materiály, které vás zaujaly, či poproste o jejich okopírování. Sami pro sebe si odpovídejte, ale neostýchejte se zeptat: • Byla akceptována individualita dětí?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byla zajištěna dostatečná péče o děti?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byly vzdělávány všechny děti bez rozdílu?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byly rozvíjeny základní klíčové kompetence?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byla MŠ individuálně vyprofilovaná?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byly voleny různé formy a metody vzdělávání?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Bylo zastoupeno environmentální vzdělávání?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byl věnován prostor volné hře?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byl počet dětí lépe zvolen než ve vaší MŠ?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byla skupina dětí homogenní?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Pokud skupina nebyla homogenní (cizinci, integrace apod.), poradili si s takovým kolektivem učitelé?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byl stravovací režim lepší než v naší?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Bylo zařazení pohybových aktivit dostatečné?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Bylo zastoupeno polytechnické vzdělávání?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Bylo zázemí učitelů lepší než v naší?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byly děti učeny cizímu jazyku?
ANO
MOŽNÁ
NE
• Byla přítomna náboženská a etická výchova?
ANO
MOŽNÁ
NE
11
Doplňte svými slovy: • Jaké jsou vzdělávací cíle navštívené MŠ?
• Jak jste se ve školce cítili?
• V jakých je školka otevřená?
• Kdo je jejím zřizovatelem?
• Jak byly rozvíjeny řečové a intelektové dovednosti?
Jak byla podporována tvořivost dětí?
• Jak byly děti motivovány k samostatnému objevování a učení?
• Jak hodnotíte vztahy mezi dětmi a mezi dětmi a učiteli?
12
Co dělat po stáži Cestou domů či doma nezapomeňte na reflexi. Projděte si své očekávání a udělejte si poznámky, na kolik jste se v odhadu rizik mýlili. Pročtěte si i ostatní zápisky a odpovědi, prohlédněte si fotografie, nahlédněte na webové stránky navštíveného vzdělávacího zařízení. Výstupem může být vyprávění kolegům nad pořízenými snímky, ale také prezentace na web vaší MŠ nebo pro článek do místních novin.
Na závěr Neponechávejte si zkušenost ze zahraniční stáže po sebe. Při pobytu buďte pozorní, zajímejte se, nestyďte se zeptat či fotit, pokud je to možné, a pak po návratu načerpané postřehy šířit dál mezi kolegy, rodiče i širší veřejnost.
EXPEDICE „Světozor“ si klade za cíl podpořit profesní rozvoj pedagogických pracovníků mateřských škol vzdělávajících podle platného rámcového vzdělávacího programu v oblastí kompetencí vztahujících se k polytechnické výchově, posílení didaktických dovedností a osobnostně sociálního rozvoje. Projekt je určen pedagogickým pracovníkům Jihočeského kraje.
Vydáno v roce 2015 jako studijní materiál v rámci projektu EXPEDICE „Světozor“ (CZ.1.07/1.3.00/48.0073) financovaného z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
