OBSAH Rozhovor s Alexandrou Bahulovou.........3 Dějepisné tažení do Chebu............................6 Hlášky.......................................................................8 Zájezd do divadla...........................................10 Hokejové vtipy...................................................11 Stužkovací večírek 4. B................................13
ROZHOVOR Taky jste zvědaví, jak se slaví Vánoce doma u našich pedagogů? Prostřednictvím naší paní zástupkyně Vám Štědrý den u ní doma a vše okolo něj přiblížíme! (Pozn: rozhovor proběhl dne 18. 12. 2014)
Jméno: Alexandra Příjmení: Bahulová Věk: v mém věku se už takové informace neuvádí Stav: vdaná Bydliště: Moravský Písek Vystudovaná škola/předměty: Masarykova univerzita, Brno – ruština, angličtina, pedagogika Oblíbené filmy: je jich moc, z vánočních třeba Láska nebeská Oblíbená barva: černá, bílá, červená Oblíbené jídlo: sním všechno, co nemusím vařit Oblíbená hudba: Vance Joy – God Loves You When You Are Dancing, Leonard Cohan - Slow Záliby: lyžování, cestování, divadlo (české, hrané) a moje práce – mám ráda mladé lidi a těší mě jejich úspěchy
Blíží se Vánoce, už na vás doléhá vánoční nálada? Ano, doléhá. Ale ne dobře… Spíše v negativním směru a stres. Před Vánoci mi totiž umřeli oba rodiče, a tak to na mě v tomto období vždycky dolehne.
Už máte nakoupené všechny dárky nebo to necháváte na poslední chvíli? Mám už nakoupeno. Nikdy to nenechávám na poslední chvilku. Jen to zvyšuje stres.
Jaké tradice doma dodržujete? Především jsme vždy pohromadě celá rodina. Máme na stole mince a různé olověné symboly Vánoc, které jsou tam každý rok. Ale jiné tradice nedodržujeme.
Máte doma tradiční štědrovečerní večeři nebo máte zavedeny nějaké anglické inovace? Nemáme tradiční večeři, protože se u nás moc nejí ryby. Já bych je i jedla, ale zbytek rodiny na ryby moc není. Takže máme klasický řízek a bramborový salát.
Dárky – raději dáváte nebo dostáváte? Jednoznačně rozdávám. Když totiž dostanu dražší dárek, cítím se pak zavázaná.
Pečete nebo kupujete vánoční cukroví? Jaké je vaše nejoblíbenější? Nepeču ani nekupuju. Každé Vánoce odjíždíme hned po Štědrém večeru na hory, takže nemá cenu péct. Navíc má u nás každý pocit, že je tlustý, takže cukroví nikdo ani moc nejí. Ale každý rok dostaneme nějaké cukroví od přátel, takže symbolicky na Štědrý večer cukroví máme.
Kdo u vás zdobí stromeček? Manžel – jedině on.
Dáváte přednost umělému nebo živému stromečku? Živý. Vždycky! A obrovský, někdy až 2 metry vysoký. Manžel ho umí nádherně ozdobit, hodně si na to potrpí a opravdu mu to jde.
Do kolika jste věřila na Ježíška? Těžko odhadnout věk. Myslím, že tak v první nebo druhé třídě jsem pochopila, kdo doopravdy nosí dárky.
Držela jste někdy hladovku kvůli „zlatému prasátku“? No, to opravdu ne. Já nejsem pověrčivá – ani trochu. Takže do toho by mě nikdo nedotlačil.
Jaký jste dostala nejkrásnější dárek k Vánocům? Každý dárek je krásný. Nedělím dárky na více a méně hezké. Nejkrásnější dárek je pro mě to, že sedíme všichni pohromadě a při rozdávání dárků si povídáme. Taky zkoušíme dárky a za celý večer nezapneme televizi, což je u nás opravdu výjimka. V tom vidím tu pohodu a klid.
Nejoblíbenější vánoční pohádky? Já jako „mamka“ rodiny pořád něco přináším a odnáším a ostatní sedí u pohádek. Ale když už mám čas, tak sleduji hlavně ty české. Například Princezna se zlatou hvězdou na čele nebo Popelka. Ale ani Mrazík nesmí chybět, i když není český.
Co máte na Vánocích nejradši? My je trávíme na horách, jak už jsem řekla. Oceňuji, že s námi celé Vánoce tráví syn, i když už je dospělý. Užívám si sportu, volného času a pohody. Vyprávíme si s rodinou, co bylo a bude. Rekapitulujeme společně celý rok.
Santa Claus, Father Christmas nebo Ježíšek? Určitě Ježíšek. Prosazování Santy v Česku rozhodně neschvaluji.
Jak u vás probíhá Štědrý večer? (půlnoční atd.) Vždycky stejně. Všichni jsme spolu. Někdy je na oběd pečený kapr, když večer nejíme smaženého. A po večeři se jde ke stromečku a rozbalují se dárky.
Jak u vás slavíte Silvestr a Nový rok? Vzhledem k věku nijak nepijeme. Silvestr pro nás připraví na horách hotel. My se jen vyparádíme a jdeme na velkou krásnou večeři. Tam už se s některými známe, protože tam jezdíme každý rok a jsou tam vždy skoro stejní lidé. Čekáme na přípitek, ale pak jdeme hned spát. Nejkrásnější je totiž Nový rok, kdy jsme na kopci skoro sami, protože ostatní vyspávají Silvestr. Takže jsme tam skoro sami a úžasně se lyžuje.
Autor: Kateřina Zajíčková
DĚJEPISNÁ SOUTĚŽ Dějepisné tažení do Chebu Naděje, pot a spousta hodin strávených nad učebními texty – i tak by se dala charakterizovat dějepisná soutěž, na kterou jsme se ve složení Anička Grombířová, Tadeáš Pavlík, Lucie Pavlicová a pan profesor Hubačka vydali do Chebu. Dějepisná soutěž gymnázií pro náš tým začala už na konci loňského roku, kdy se naše skupinka strážnických studentů vydala spolu s ostříleným profesorem dějepisu na krajské kolo do Brna. Bylo to vůbec poprvé, co se naše škola této soutěže zúčastnila. Zadání bylo pro všechny stejné – Od vzniku Československa do konce druhé republiky. A jelikož jsme v tomto kole skončili na druhém místě, vydali jsme se na druhý konec republiky, do Chebu. Kvůli obrovské vzdálenosti na místo konání jsme ale byli nuceni vyrazit už o den dříve. Desetihodinové cestování bylo docela náročné, ale s menší přestávkou v Praze se dalo zvládnout. V Chebu už na nás pak čekal autobus, který nás dopravil do Františkových Lázní, kde jsme měli zajištěné ubytování. Ve čtvrtek nastal Den D. V místě konání jsme se potkali s několika poslanci či známými historiky. Během čtyř kol, na které byla soutěž rozdělena, jsme si otestovali své znalosti a skončili na celkovém 11. místě z celého Československa! 10. místo nám uniklo jen o bod, ale i tak jsme na svůj výkon hrdí.
A abyste si i vy vyzkoušeli, jak těžké otázky na nás čekaly, vybrali jsme si pro vás pár těch nejzajímavějších! Správné odpovědi najdete na konci testu.
1) Napište meno i priezvisko autora textu a tiež uveďte, ktoré konkrétně obdobie československých dejín jeho slova charakterizujú. „…Áno, veľa sa zmenilo, ale ľudia zostali rovnakí: lenže teraz vieme lepšie, kto je kto. Kto bol slušný, bol slušný vždy: kto bol verný, je verný aj teraz. Kto sa točí s vetrom, točil sa s vetrom aj skór. Kto si myslí, že teraz prišla jeho chvíľa, myslel vždy len na seba…Človeka neprerobíš, len sa ti vyfarbí.“
2) Chloubou Československých státních drah (ČSD) se stal motorový vůz M 290 určený pro expresní dálkovou přepravu. Byl vyroben ve dvou exemplářích v Kopřivnici a při zkouškách dosáhl rychlostí 148 km/h. Do běžného provozu byl zařazen 13. 7. 1936 a stal se na dlouhou dobu nejrychlejším vlakem ČSD. Uveďte název motorového vozu a napište, na které trati jezdil.
3) Předsedou první úřednické vlády v ČSR byl: a) V. Tusar b) A. Švehla c) J. Syrový d) J. Černý
4) Ako prvá opera na doskách Slovenského národného divadla bola roku 1920 inscenovaná: a) Libuše (B. Smetana) b) Krútňava (E. Suchoň) c) Hubička (B. Smetana) d) Jánošík (J. Cikker)
Správné odpovědi: 1) Karel Čapek + obdobie 2. republiky, 2) Slovenská strela + Praha – Bratislava, 3d), 4c)
Autor: Lucie Pavlicová
HLÁŠKY 4. A – hodina ZSV Šimlík: Báro, může ti stát zakázat, abys měla děti? Bára P.: Nemůže. Šimlík: Proč? Bára P.: Protože by kvůli tomu vyhynulo lidstvo!
4. A – hodina angličtiny
Kubálek: No, Kateřina bude učitelka. Do všeho furt kecá a přitom tomu nerozumí. Katka: No, to nebudu. Ale je hezké, že jste se tak charakterizoval.
Septima – hodina dějepisu
Hubačka: Tak, budeme zkoušet. Kryštofe, řekni 1, 2, 3. Kryštof: 1, 2, 3.
4. A – hodina matematiky
Vrbová: Kdo použil sinus, má to takto. Kdo použil kosinus, má to takto. Kdo použil tangens, má to takto. Kdo použil cotg, tak je pako.
Septima – hodina dějepisu
Hubačka: No tak, Barborko. Barča H.: Já? Hubačka: Máme tady snad dvě Barborky? Třída: Ano, máme…
4. A – zkoušení v chemii
Hálková: Eriku, zapište polymeraci Erik má tahák na ruce a opisuje ho… Hálková: Eriku, proč tak skláníte hlavu? Erik: Já se tím uklidňuju
Septima – hodina fyziky
Vrbová: Pevné látky se dělí na... Anička: Kapalné a plynné!
4. A – hodina ZSV
Šimlík: Po trávě se nechodí, po trávě se směje. Bára P.: A není to neekologické?
4. A – hodina matematiky
Vrbová: Machynková, na dvojku bys mě musela oslnit, že by to bylo na sluneční brýle. Pavla: Tak to asi nepůjde!
4. A – hodina dějepisu
Bára: Tak ještě jednu otázečku na jedničkuuu ... Hubačka: Jak prosím? (vyvalí oči) Slyším racky, slyším racky…
Pokud i vy máte nějaké hlášky, které byste rádi v našem časopise zveřejnili, neváhejte je zaslat na
[email protected]
ZÁJEZD DO DIVADLA
Ráda bych se s vámi podělila o své zážitky z události, která se konala 15. října 2014 v brněnském divadle. Této kulturní akce se zúčastnilo 45 studentů naší školy. Všichni divadelní fanoušci se kolem páté shromáždili před školou. Když se Mgr. Jana Šaňková s Mgr. Vlastimilem Prachařem ujistili, že nikdo nechybí, mohlo se vyrazit na cestu. Kilometry ubíhaly rychleji, než jsme očekávali, a tak jsme do Brna dorazili asi půl hodinu před začátkem představení. Ani neplánované čekání uvnitř Janáčkova divadla, kde se opera konala, nikomu nezkazilo náladu. Kluci oblečeni do černých sak a holky do krásných sukní a šatů skvěle zapadali mezi ostatní. Mezitím jsme se porozhlédli kolem a hodně z nás ocenilo místní bufety s občerstvením, kde si někteří i něco koupili. I když bylo všechno zboží přeceněné, nakonec přišlo vhod. Představení opery Carmen začalo v 7 hodin. Naše sedadla byla v přízemí ve dvanácté až čtrnácté řadě, takže jsme jasně viděli, co se děje na jevišti. Dokonce nám neunikl ani početný orchestr, který hrál líbezné skladby po celou dobu představení. Děj se odehrával na jihu Španělska, ale představení bylo ve francouzštině, takže kromě zvučných tónů, které vyplňovaly celý sál, nám byl k dispozici i přeložený český text všech písniček na obrazovce nad pódiem. Nejen školní diváci, ale i zbytek obecenstva byl pobaven hereckými výkony a kostýmy, které spolehlivě udržovaly pozornost všech zúčastněných. Publikum nadšeně tleskalo po každém pěveckém výkonu, protože hlasy herců byly neuvěřitelně silné a libozvučné. Když jsme po představení opět nasedli do autobusu, bylo 22:14. Cesta za tmy se zdála být kratší než předtím. Nikdo nelitoval, že se výletu zúčastnil. I když byli všichni potěšení a pobavení, byli taky unavení, a tak na zpáteční cestě byla v autobusu převážně tišší atmosféra. Když jsme se za chladného počasí v noci vrátili do Strážnice, hodinky ukazovaly půl jedenácté. Ti, kteří nevystoupili po cestě, se tak až teď mohli spokojeně odebrat domů.
Autor: Renáta Falešníková
HOKEJOVÉ VTIPY Už za čtyři měsíce propukne v České republice to pravé hokejové šílenství! Naše malá zemička se v květnu stane místem, kde se budou nacházet ti nejlepší hokejisté z nejlepších! A my pevně doufáme, že hoši z naší reprezentace se mezi nimi neztratí! Abychom si ukrátili dlouhé čekání na tento velký hokejový svátek, budeme v každém čísle zveřejňovat článek, který s tímto sportem úzce souvisí. Pro tentokrát jsme vybrali něco pro zasmání – vtipy!
„Ten hokejista Jágr je ale skrblík!” „Proč myslíš?” „Vyhrál už tolik Zlatých hokejek a na mistrovství hraje s dřevěnou!”
Mladík v hospodě přistoupí k známému hokejistovi: „Nejste vy náhodou Pavel Rosa?” „To jsem,” usměje se borec. „A nemohl byste mi šáhnout prstem do půllitru?” sděluje mu své nevšední přání fanoušek. „Víte, abych měl to pivo nádherně orosené.”
Proč se hokejistům v Pittsburghu ztrácejí lesklé věci? Mají v šatně Straku.
Českým hokejistům přišel po vítězství v Naganu telegram z Ruska: „Blahopřejeme vám k vašemu vítězství – stop – nafta – stop – plyn – stop.”
Finálový zápas NHL musel být odvolán z důvodu policejního vyšetřování. Těsně před utkáním byl totiž odcizen Stanley Cup. Policie zatím předběžně zadržela trenéra jednoho z týmů, který se údajně před zápasem vytahoval, že má pohár v kapse.
„Hrdinou zápasu byl hráč se čtyřicítkou,” oznamují ve sportovních novinách. „To mají pravdu,” komentuje to děda Klouček. „To je fakt frajer, lézt tam s takovouhle horečkou!”
Při hokejovém zápase náhle vpadne na led právník a vzrušeně oznamuje dvojici hlavních arbitrů: „S výší trestu zásadně nesouhlasím a buďte si jisti, že proti němu podáme odvolání!”
STUŽKOVACÍ VEČÍREK 4. B
Každým rokem je tradice ostužkovat nadcházející maturanty. Tohoto aktu se zúčastnila i naše třída 4. B. Konal se v Lidovém domě ve Vnorovech 28. listopadu. Celé této akci přecházelo zvaní profesorů na náš stužkovací večírek. Padlo několik návrhů (např. den tropiky s Davidem Nekonečným), nakonec ale vyhrála scénka, kterou jsme nazvali Roztleskávačky. Stužkovací večírek i přes drobné zpoždění začal tradičně pasováním mečem od zastupujícího třídního Františka Horňáka. Stužky nám na naši hruď připínala třídní profesorka Lenka Macháčková. Na tento večírek přišlo kolem 10 profesorů, kteří nás mile překvapili, hlavně během volné zábavy či drobných soutěží. U večeře jsme si dokonce vystřelili z pana profesora Šimlíka, který dostal místo svíčkové krupicovou kaši. No co, neměl si o ni říkat! Velký úspěch mělo naše vystoupení s názvem Stínové divadlo. Hlavní pointou tohoto divadla bylo zachycení vývoje člověka - od narození, přes první lásku či oslavu osmnáctin. Velmi nás také překvapila dravost některých profesorů při hře Stolička. Za celou třídu mohu napsat, že jsme si stužkovací večírek náležitě užili. I když jsme si někteří vytáhli střípek, který se nám nelíbil, protože na něm bylo až moc rohů, doufáme, že všichni maturitu úspěšně zvládneme! A snad i lépe, než nám předpověděl rozbitý džbán! Autor: Lucie Pavlicová
