ROZHODNUTí - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova

40a, 779 11 Olomouc

Č. j.: KUOK 41355/2011 SpZn.: KÚOKl38095/2011/0ŽPZI7495 Sp. a skart. znak: 90 - V5 Vyřizuje: Ing. Marcela Valentová tel.: 585 508 646 fax: 585 508 424 e-mail: [email protected]

V Olomouci dne 24. 05. 2011

ROZHODNUTí - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství (dále také "krajský úřad"), v přenesené působnosti podle ustanovení § 29 odst. a) a § 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jako příslušného vodoprávního úřadu podle ustanovení § 104 odst. 2 písmo d) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také "vodní zákon") a jako místně příslušného podle ustanovení § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také "správní řád"), ve věci odvolání paní Heleny Adámkové, bytem: Černíky 118, 252 45 Zvole pověřené (na základě plné moci ze dne 03. 06. 2009) zastupováním ve věci obnovy MVE ve Lhotě nad Moravou ostatních spoluvlastníků bývalé elektrárny a náhonu - Hečko Jiří, PhDr. Malenínská Jitka, Nohynková Eva (dále také "odvolatel") ze dne 03. 02. 2011 doručeného na Městský úřad Litovel dne 07. 02. 2011 proti rozhodnutí Městského úřadu Litovel, Odboru životního prostředí, se sídlem ul. Havlíčkova 818, 784 01 (dále také "Městský úřad l.itovel") č. j.: LIT 1855/2011 ze dne 17. 01. 2011. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu, jako odvolací orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, v souladu s ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal napadené rozhodnutí a rozhodl podle ustanovení § 90 odst. 1 písmo b) správního řádu takto:

rozhodnutí

Městského úřadu Litovel, Odboru životního pod č. j.: LIT 1855/2011 ze dne 17. 01. 2011 ruší a věc vrací k novému projednání.

Účastníci řízení (podle § 27 odst. 1 správního řádu): Helena Adámková, Černíky 118, 252 45 Zvole Oprávněná úřední osoba: Ing. Marcela Valentová strana 1 (celkem 10) č.j.: KU OK 41355/2011

prostředí,

Odůvodnění:

Městský úřad Litovel věcně a místně příslušný vodoprávní

úřad podle ustanovení

§ 10 a § 11 správního řádu a podle ustanovení § 104 odst. 2 písmo c) a § 105 vodního zákona vydal dne 17. 01. 2011 v souladu s ustanovením § 115 a ustanovením § 55 odst. 3 vodního zákona rozhodnutí pod č. j.: LIT 1855/2011, že původní pravobřežní hrázka vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) v lokalitě .Kladníky" v k.ú. Náklo (číslo hydrologického pořadí 4-10-03-014) není vodním dílem ve smyslu ust. § 55 odst. 1 zákona o vodách. V odůvodnění Městský úřad Litovel popsal postup vodoprávního úřadu v uvedené věci, uvedl podklady, ze kterých vycházel a po posouzení všech okolností pak rozhodlo podaném návrhu. Proti rozhodnutí Městského úřadu Litovel ze dne 17. 01. 2011 vydaného pod č. j.: LIT 1855/2011, které bylo odvolateli doručeno veřejnou vyhláškou dne 15. 02. 2011 vyvěšenou pouze na úřední desce Obecního úřadu Náklo dne 31.01. 2011, podal podáním doručeným na vodoprávní úřad - Městský úřad Litovel dne 07. 02. 2011 odvolání. Odvolatel napadl rozhodnutí ve věci, že původní pravobřežní hrázka vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) v lokalitě .Kladniky" v k. ú. Náklo není vodním dílem v plném rozsahu, zejména však upozorňuje na: 1. Nesprávnost rozhodnutí a nesprávnost řízení, neúplné, zavádějící a podjaté argumenty uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Postup vodoprávního úřadu v rozporu se správním řádem § 3, § 2 a § 50. 2. Rozhodnutím se nezajišťuje funkčnost pravobřežní hrázky Malé Vody, která je pro obnovení provozu MVE ve Lhotě nad Moravou nutná, přestože je vodoprávnímu úřadu dobře známo, že odvolatel usiluje od roku 2009 o obnovení provozu MVE ve Lhotě nad Moravou. 3. Hrázka pravého břehu plní čtyři funkce: tvoří koryto vodního toku, umožňuje udržování provozní hladiny vodního toku pro účely obnovu provozu MVE a pro dělení vody do toku Malá Voda a do Svodnice v zájmu ochrany přírody, chrání pozemky v lokalitě Kladníky, chrání protipovodňovou ochrannou a ohrožením stability hráze.

hráz před dlouhodobým

podmáčením

4. Z doloženého měření - situace, příčných a podélného profilu je evidentní, že pravobřežní hráz tvoří břeh koryta vodního toku Malá Voda. 5. Neposkytnutí stanoviska TBD zpracované ing. Žateckým. V rámci řízení nebylo poskytnuto, odvolatel jako účastník řízení se s ním nemohl seznámit a zaujmout k němu stanovisko. 6. Nová odsazená hráz nesouvisí s protipovodňovou ochranou lokality Kladníky v k. ú. Náklo. Tato hráz chrání obec Lhotu před rozlivy řeky Moravy. Malá Voda není přirozeným tokem, průtoky jsou zajišťovány z řeky Moravy napouštěním od jezu Řimice a povodňové průtoky se Malou Vodou

strana 2 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

nepřevádějí. Hrázka neslouží jako protipovodňová však došlo k zaplavení prostoru Kladníky.

ochrana. Jejím protržením

7. Odvolatel upozorňuje na historické doklady - výměr z 14. 08. 1937 a 16. 8.1937, ve kterých jsou již zmínky o hrázkování náhonu, udržování hrází, udržování ochranné hráze. 8. Dále upozorňuje na doklady z 11. 01. 1966, 23. 05. 1966, ve kterých je uvedeno, že většina hrází tvoří přímo břeh vodního díla, jejich udržování je povinností majitele vodního díla a majitelů přilehlých pozemků. Pravobřežní hrázka Malé Vody v k. Ú. Náklo je součástí vodního toku Malé Vody a jako taková byla v roce 1966 převedena i s tokem do správy Povodí Moravy, S.p. 9. Odvolatel upozorňuje na skutečnost, že vodoprávní neuvádí v seznamu použitých podkladů.

úřad některé doklady

10. Dle katastru nemovitostí je hrázka nalézající se na parcele Č. 957, v k. Ú. Náklo ve vlastnictví České republiky a je součástí koryta vodního toku, dále pak vodní plocha - parc.č. 109 v k. Ú. Lhota nad Moravou. 11. Vodoprávní úřad opomněl stanovisko k platnosti vodního oprávnění spojeného s vodním dílem Lhota nad Moravou. Odvolatel je toho názoru, že vodoprávní úřad měl zároveň rozhodnout o tom, kdo a jak zabezpečí plnou funkci koryta Malé Vody. Odvolatel je ochoten se podílet na opravě hrázky. 12. Upozorňuje na potlačení rovných podmínek v řízení ve věci provozování MVE a platnosti vodního oprávnění. 13. Upozorňuje na různý přístup vodoprávního úřadu v obdobných případech dvou vodních děl. Ze zaměřeného podélného profilu průběhu hladiny v Malé Vodě dle odvolatele, nelze ani snížením hladiny zajistit, že prostor Kladníky nebude zatápěn, což vodoprávní úřad nevzal v úvahu při posuzování lokality a významu hrázky, která dle odvolatele tvoří koryto vodního toku. 14. Odvolatel žádá o zrušení výše uvedeného rozhodnutí v plném rozsahu a v dalším dopise Č. j.: LIT 4327/2011 doručeném dne 10. 02. 2011 přikládá řadu příloh (15 ks) - dokladů, z kterých vycházel při odvolání.

Městský úřad Litovel pod Č. j. LIT 6391/2011 doručil účastníkům řízení verejnou vyhláškou vyrozumění o podaném odvolání. K tomuto vyrozumění se vyjádřil pod Č. j.: LIT 9516/2011 Ing. Dalibor Skopal a Vladimír Skopal přípisem ze dne 07. 04.20'11. V tomto rekapitulují současný stav a žádají o sdělení, jak se mají zachovat v případě jakékoli události týkající se vodních děl a případného ohrožení jejich majetku. Dále se k podanému odvolání vyjádřilo Povodí Moravy Brno, s. p., které ve svém vyjádření deklarovalo svůj souhlas s názorem vodoprávního úřadu, že se o vodní dílo nejedná. Krajský úřad po přezkoumání spisu. průběhu řízení. napadeného a podaného odvolání zjistil následující:

rozhodnutí

Městský úřad Litovel, jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad ve věci rozhodnutí, zda pravobřežní hrázka vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) strana 3 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

v lokalitě .Kladníky" v k. 22. 11. 2010 oznámením řízení.

ú.

Náklo je či není vodním dílem, zahájil z moci úřední dne o zahájení řízení pod č. j.: LIT 24686/2010 vodoprávní

Toto oznámení bylo doručeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou pouze na úřední desce Obecního úřadu Náklo a současně doručeno ještě některým účastníkům řízení do vlastních rukou. Účastníci řízení byli upozorněni, že své námitky, připomínky a důkazy mohou uplatnit do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo vyvěšeno na úřední desce Obecního úřadu Náklo dne 26. 11. 2010 a sejmuto 27. 12.2010. Toto oznámení obdržel do vlastních rukou dne 30. 11. 2010 i odvolatel - paní Adámková Helena. Doklad o doručení do vlastních rukou je založen ve spise. Dne 19. 11. 2010 bylo na Městský úřad Litovel doručeno stanovisko TBD k současnému stavu pravobřežní hrázky od Ing. Stanislava Žateckého. V tomto stanovisku konstatoval, že původní protipovodňovou funkci pravobřežní hrázky převzala současná odsazená hráz. Dále konstatuje, že původní pravobřežní hrázka prakticky zanikla, stala se součástí břehové linie toku Malá Voda. Dne 13. 12.2010 bylo zaevidováno stanovisko odvolatele vodoprávnímu orgánu, ve kterém odvolatel sděluje své připomínky a to zejména: Na základě požadavku SCHKO LP v dubnu 2010 zajistil odborné geodetické zaměření úseku Malé Vody, které v červnu 2010 bylo předáno Městskému úřadu Litovel. Z doloženého zaměření je evidentní, že pravobřežní hrázka tvoří koryto vodního toku Malá Voda, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemků pod korytem vodního toku. Terén v prostoru Kladníky je pod úrovní koruny hrázky o cca 0,5 m, místy až 0,8 m a 0,3 - 0,5 m oproti max. hl. u pracovních stavidel MVE. Pokud by hrázka podél toku nebyla zřízena a udržována ve funkčním stavu, pak by prostor Kladníky byl trvale zaplaven. Hrázka je v KN na parcele č. 957 v k.ú. Náklo, a parc.č. 608/2 v k.ú. Střeň evidována jako koryto vodního toku, jejíž vlastníkem je Česká republika a právo hospodaření má Povodí Moravy, s.p. Pravobřežní hrázka je tedy stavbou, jíž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků a celá hrázka je součástí koryta vodního toku. Hrázka udržuje v úseku nad Jezem průtoky cca od 4 do 10 m3/s (původně 14 rrr'), což nelze považovat za povodňové průtoky. Z toho lze odvodit, že se nejedná o stavbu na ochranu před povodněmi. Ani při snížení hladiny nelze bez opravy hrázky zajistit, aby prostor Kladníky nebyl zatápěn. Záměr obnovy provozu MVE trvá a to v parametrech v Olomouci č.j.:Voda 4/66 ze dne 23.5.1966.

rozhodnutí

ONV

Dle dohledaných dokladů je silové dílo č. 8 ve Lhotě nutné brát jako celek, který byl odvolateli vydán spolu s budovou MVE a jejími zařízeními, také odlehčovací jez ve Lhotě nad Moravou, což potvrdil i správce konkurzní podstaty Ing. Alois Přibyl. V souladu s vodním dílem je odvolatel i majitelem vodního oprávnění. Za své právo považuje i to, aby hladina v Malé Vodě nad MVE byla udržována na stanovené úrovni, tj. max. 225,94 u MVE.

strana 4 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

Ze spisu není možné vyčíst, zda bylo stanovisko doručeno vodoprávnímu úřadu ve lhůtě stanovené vodoprávním úřadem, protože ve spisu chybí obálka a na vlastním podání není vyznačeno, jak bylo doručeno. Na základě výše uvedeného dne 15. 12. 2010 pod č. j.: LIT 26433/2010 zaslal Městský úřad Litovel sdělení a výzvu k doložení dokladů paní Heleně Adámkové. V tomto sdělení uvádí, že v zápisu ONV ze dne 31. 05. 1974 je uvedeno, že silotvorné zařízení jako nerentabilní bylo zrušeno na žádost SeMDZ rozhodnutím KNV Ostrava pod č. j. OS-310/69-Li/1 ze dne 08.04.1969. A v důsledku toho dochází k zániku vodního oprávnění. Upozorňuje paní Helenu Adámkou, že pro provoz MVE je nutné vyřídit nové povolení k nakládání s vodami. Dále vodoprávní úřad vyzval paní Adámkovou k doložení předávajícího restitučního protokolu, případně dokladu, že jí byl uváděný majetek vrácen do 1 měsíce od doručení. Dne 22.12.2010 bylo na Městském úřadě Litovel zaevidováno stanovisko Povodí Moravy, s.p. Brno. V tomto stanovisku sdělují zástupci Povodí Moravy s.p., že se původně jednalo o stavbu, která umožňovala neškodné nakládání s vodami za účelem využití energetického potenciálu, respektive byla nezbytná pro umožnění udržování potřebné výšky vody ve zdrži pro provoz tzv. silotvorného vodního díla. Hrázka jako vodní dílo pravděpodobně zanikla zrušením předmětu a účelu, kterému dříve sloužila. Dále uvádějí, že odsazená protipovodňová hráz v žádném případě nemůže nahrazovat původní funkci předmětné břehové hrázky podél toku Malá Voda. Dne 17. 01. 2011 bylo zaevidováno potvrzení správce konkurzní podstaty, že paní Heleně Adámkové a osobám, které v řízení zastupuje, byl předán již dříve zmíněný odlehčovací jez. K tomuto dokladu přikládá ještě odvolatel další stanovisko, ve kterém nesouhlasí se sdělením k platnosti vodního oprávnění z roku 1966 a uvádí důvody svého nesouhlasu. Městský úřad Litovel dne 17. 01. 2011 vydal pod č. j. LIT 1855/2011 rozhodnutí, že původní pravobřežní hrázka vodního toku Malá Voda (Mlýnský potok) v lokalitě .Kladníky" v k.ú. Náklo není vodním dílem ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona. V odůvodnění uvádí, že ať již byla původní hrázka vybudována k jakémukoliv účelu, nelze ji v současné době považovat za vodní dílo. V posledních desetiletích byla její údržba zanedbána, hrázka postupně zarostla, byla narušována a postupně zanikla a stala se součástí břehové linie. Vodoprávní úřad vycházel z dostupných podkladů (historických, stanoviska správce vodního toku, zpracovaného stanoviska TBD .... ). Vodoprávní úřad má za to, že se v žádném případě nejedná o stavbu, kterou se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku. Hrázka nemá potřebné parametry vodního díla, jde spíš o terénní vyvýšeninu vytvořenou postupným ukládáním materiálu při čištění koryta v dřívějších dobách. Podle současné legislativy by se toto dalo posuzovat spíše jako vodohospodářské úpravy. Podle dřívější legislativy se jednalo jen o zemní práce na břehu koryta vodního toku. Protipovodňovou ochranu obce tvoří nová protipovodňová hráz. Hrázka není ani součástí vodního díla MVE nebo jezu podle § 55 odst. 1 písmo g) nebo I) a to stavbou, která by umožňovala nakládání s vodami za účelem využití vodní energie. V historických dokumentech není uvedena jako součást vodního díla ve Lhotě nad Moravou.

strana 5 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

Dne 26. 01. 2011 pod č. j.: LIT 2852/2011 a 2941/2011 Městský úřad Litovel zaslal sdělení paní Heleně Adámkové a Ing. Daliborovi Skopalovi a Vladimírovi Skopalovi, ve kterém sděluje, že za vlastníky jezu považuje Helenu Adámkovou, Jiřího Hečka, PhDr. Jitku Malenínskou a Evu Nohytkovou. Upozorňuje na zákonné povinnosti z tohoto vlastnictví plynoucí a vlastníkům opakovaně sděluje, že povolení k nakládání s vodami není platné a je nutné si vyřídit nové. Dne 07. 02. 2011 Městský úřad Litovel zaevidoval odvolání paní Hleny Adámkové, které bylo doplněno 10. 02. 2011 15-ti přílohami dokladů. Dne 04. 03. 2011 pod č. j.: LIT 6391/2011 vyzval Městský úřad Litovel účastníky řízení k vyjádření se k podanému odvolání (do 8 dnů ode dne doručení výzvy), zároveň jim byl zaslán stejnopis podaného odvolání. Toto vyrozumění bylo doručeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou po dobu 15-ti dnů pouze na Obecním úřadě v Nákle a souběžně zasláno účastníkům řízení prostřednictví pošty. Městskému úřadu Litovel bylo dne 18. 03. 2011 doručeno stanovisko Povodí Moravy, s.p. Brno, ve kterém vyvrací názory odvolatele a podporuje rozhodnutí Městského úřadu Litovel. Dne 07. 04. 2011 bylo doručeno Skopala.

stanovisko

Ing. Dalibora Skopala a Vladimíra

Dne 13. 04.2011 byl spis předán odvolacímu orgánu - krajskému úřadu.

K námitkám odvolatele odvolací orgán sděluje následující:

1. Krajský úřad shledal na základě předloženého spisového k porušení zákona a omezení práv účastníků řízení.

materiálu, že došlo

Ze strany prvoinstančního orgánu došlo k porušení základních ustanovení o doručování. V řízení s velkým počtem účastníků bylo doručováno formou veřejné vyhlášky. Vyhláška však byla vyvěšena pouze na Obecním úřadě v Nákle a nebyla vyvěšena na úřední desce správního orgánu, který oznámení nebo rozhodnutí vydal. To v tomto případě znamená, že jak oznámení o zahájení řízení tak vlastní rozhodnutí nebylo oznámeno a tím následně ani doručeno účastníkům řízení. Doručováním veřejnou vyhláškou a současným doručováním účastníkům řízení do vlastních rukou nebo doporučeně, došlo k porušení zásady rovnosti účastníků řízení. Městský úřad Litovel neoznámil účastníkům řízení, že žádost byla doplněna a správní orgán má shromážděné všechny doklady pro vydání rozhodnutí a nedal účastníkům řízení možnost seznámit se s doplněnými podklady a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (včetně doplněných podkladů). Tím bylo porušeno ust. § 36 odst. 3 správního řádu a tím byla omezena zákonná práva účastníků řízení. Námitku podjatosti ze strany odvolatele by bylo nutné upřesnit a konkretizovat, aby mohly být úřední osoby, popř. znalci z řízení vyloučeni. V souladu se správním řádem § 14 odst. 2), účastník řízení měl však bez zbytečného odkladu, námitku uplatnit ihned, jak se o podjatosti dozvěděl a ne až v odvolání. 2. Rozhodnutí v pochybnostech o tom, zda se jedná či nejedná o vodní dílo, není rozhodnutím o zajištění funkčnosti MVE. Rozhodnutí v pochybnostech podle ustanovení § 55 odst. 4 je plně v kompetenci vodoprávního úřadu obce strana 6 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

s rozsirenou působností tj. v tomto případě Městského úřadu Litovel. Odvolací orgán není oprávněn o této skutečnosti rozhodnout, neboť toto oprávnění bylo svěřeno vodním zákonem jinému orgánu a rozhodnutí odvolacímu orgánu v této věci nepřísluší. 3. Hrázka může mít více funkcí a plnit je, nehledě na to, zda je vodním dílem, či nikoli. To vyplývá i z předložených historických dokladů a zaměřeného podélného profilu - tvoří koryto toku - pravý břeh, nadržovala vodu v korytě pro využití vodní energie na MVE, chrání přilehlé pozemky před zaplavením. 4. Z doložených měření - situace, podélných a příčných profilů je zřejmé, že hrázka tvoří pravý břeh koryta Malá Voda. Vzhledem ke skutečnosti, že se nejedná o upravené koryto vodního toku, dopadají povinnosti udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody dle ustanovení § 50 vodního zákona na vlastníka pozemků, na nichž se koryto vodního toku nachází. 5. Jak je již uvedeno v bodě 1., měla být daná možnost všem účastníkům řízení se seznámit s doplněným spisovým materiálem, tedy i stanoviskem TBD zpracované ing. Žateckým. Měla jim být dána možnost se k podkladům vyjádřit, než bylo vydáno rozhodnutí. Nesplněním tohoto zákonného požadavku byla omezena zákonná práva účastníků řízení. 6. Nová protipovodňová hráz slouží k ochraně obce. Pozemky v lokalitě Kladníky před vodou vylitou z vodního toku Malá Vody však neochrání. Tyto byly chráněny původní hrázkou. V souladu s ustanovením § 52 odst. 2 vodního zákona povinnost dbát o statickou bezpečnost staveb a jejich celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok vody a zabezpečit je proti škodám působených vodou, náleží vlastníkům přilehlých staveb a zařízení, nikoliv správci toku. 7. Z historicky doložených dokladů vyplývá (výměr z OkÚ v Litovli ze 14. 08. 1937), že náhon (dnes již přirozený vodní tok) byl ohrázkován a udržování hrází příslušelo majitelům pobřežních chráněných pozemků a vobvodu obce obci samé. Z toho vyplývá, že hrázka nebyla součástí břehu toku, ale že je v minulosti vybudovanou ochrannou hrází s cílem protipovodňové ochrany pozemků přilehlých k náhonu. 8. I v dokladech z roku 1966 (zápis z 11. 01. 1966) je uvedeno, že pravá hrázka tvoří břeh vodního díla a pokud se jedná o ochranné hráze, které netvoří břeh koryta, je povinnost je udržovat věcí majitelů přilehlých pozemků. Původně zbudovaný náhon byl celý jako vodní dílo. V dnešní době je již podle legislativních předpisů přirozeným vodním tokem. Ochranná protipovodňová hrázka však jako protipovodňová ochrana přilehlých pozemků zřejmě plnila až do protržení svou funkci, nehledě na to zda je či není vodní dílo. 9. Vodoprávní úřad nemusí vyjmenovávat ve vlastním rozhodnutí všechny doklady, které měl v řízení k dispozici. Rozhodující je, zda jsou doklady ve spisu zařazeny. Ve spise, který byl předán KÚOK byly tyto doklady předány spolu s dalšími doklady, které byly součástí spisu. V řízení je na vodoprávním úřadě, aby zhodnotil veškeré podklady, které v řízení shromáždil a v rámci svého správního uvážení je vyhodnotil. 10. Dle zápisu katastru nemovitostí, je patrný druh využití pozemku (vodní tok, vodní plocha), což však ještě neznamená, že se musí jednat o vodní dílo. Může jít o koryto přirozeného vodního toku. Přirozené koryto toku (§ 44 zákona o vodách) strana 7 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

se může vyvíjet v prostoru a čase (může měnit svůj směr, podélný profil a příčný profil) a až v případě postupné změny koryta vodního toku a ohrožení sousedících nemovitostí, je nutné provést jeho úpravu (viz bod 6.). 11. Součástí spisu je i sdělení Městského úřadu Litovel LIT 26433/2010 ze dne 15. 12.2010, ve kterém vodoprávní úřad sděluje, že povolení k nakládání s povrchovými vodami č. j. Voda 4/66-Ha ze dne 23. 05. 1966 není platné. S tímto odvolatel nesouhlasil a k odvolání dokládá další doklady a sdělení, na základě kterých považuje toto rozhodnutí o nakládání s vodami za stále platné. V tomto případě v souladu s ustanovením § 156 správního řádu, pokud sdělení správního orgánu trpí vadami, je možno se obrátit na správní úřad, který toto sdělení vydal s žádostí o jeho opravu případně zrušení. V tomto odvolacím řízení není řešeno nakládání s vodami a proto se odvolací orgán touto záležitostí nezabýval. 12. Vodoprávní úřad, v předchozím řízení nařídil opravu této hrázky, čímž se snažil zajistit původní stav věci. S ohledem na skutečnost, že nedošlo k dohodě mezi jednotlivými účastníky řízení a dalším nejasnostem (nebylo zřejmé, zda se jedná o vodní dílo a kdo je jeho vlastník), bylo rozhodnutí v odvolacím řízení zrušeno a vráceno k novému projednání. Vodoprávní úřad však nemůže při svých řízeních hájit jen práva jednoho účastníka řízení. Správní orgán může uplatňovat svou pravomoc pouze v rozsahu, v jakém mu byla svěřena zákonem. Pokud není znám vlastník vodního díla a sám vodoprávní úřad má pochybnost o tom, zda se jedná o vodní dílo, není možné žádné opravy nařídit, ale musí být nejprve vyřešeny tyto předběžné otázky. 13. Tento bod se zřejmě opět týká MVE a nakládání s vodami, a ne řízení o rozhodnutí v pochybnostech. Vodoprávní úřad dbá při svém řízení (§ 2 odst. 4. správního řádu), aby přijatá řešení byly v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídala okolnostem daného případu. Při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nesmí vznikat nedůvodné rozdíly. Pokud správní orgán došel v rámci své rozhodovací činnosti k závěru, že se nejedná o postup či typově shodný případ, může v takovém případě rozhodnou odlišně. Toto své rozhodnutí však musí řádně odůvodnit. Jak je již uvedeno v bodě 11., doporučujeme odvolateli, pokud nesouhlasí se sdělením Městského úřadu Litovel, obrátit se na tento úřad s žádostí o nápravu vad tohoto sdělení. 14. Této podmínce bylo vyhověno, protože rozhodnutí v pochybnostech bylo zrušeno v celém rozsahu a vráceno Městskému úřadu Litovel k novému projednání.

Odvolací orgán v postupu prvoinstančního

úřadu zjistil následující pochybení:

Ze strany prvoinstančního orgánu došlo k porušení základních ustanovení správního řádu o doručování. V řízení s velkým počtem účastníků bylo doručováno formou veřejné vyhlášky. Vyhláška však byla vyvěšena pouze na Obecním úřadě v Nákle a nebyla vyvěšena na úřední desce správního orgánu, který oznámení nebo rozhodnutí vydal. To v tomto případě znamená, že jak oznámení o zahájení řízení tak vlastní rozhodnutí nebylo oznámeno a tím následně ani doručeno účastníkům řízení. Doručováním veřejnou vyhláškou a současným doručováním účastníkům řízení do vlastních rukou nebo doporučeně, došlo k porušení zásady rovnosti účastníků řízení. Dále Městský úřad Litovel pochybil, když neoznámil účastníkům řízení, že žádost byla doplněna a správní orgán má shromážděné všechny doklady pro rozhodnutí strana 8 (celkem 10) č.j.: KUOK 41355/2011

v pochybnostech, zda se jedná o vodní dílo. Dále nedal účastníkům řízení možnost seznámit se s doplněnými podklady a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (včetně doplněných podkladů). Tímto bylo porušeno ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu a tím byla omezena zákonná práva účastníka řízení. K průběhu řízení v souladu s ustanovením § 25 správního řádu v případě, že se některým adresátům doručuje písemnost osobně (poštou), a zároveň se doručuje též veřejnou vyhláškou, je pro tyto adresáty rozhodující den, kdy jim byla písemnost doručena veřejnou vyhláškou a to vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který písemnost vydal. Doručování doporučeně poštou a ještě veřejnou vyhláškou se KÚOK jeví jako nadbytečné, neekonomické a zakládá nerovné podmínky pro postaven í účastn íků řízen í. Dále ve spise chybí obálky od některých dokladů. Nelze pak přesně dohledat kdy, a kam byly doručeny (na poštovní přepážku, na úřad, na podatelnu úřadu apod.) Toto je zcela nezbytné v některých případech pro určení a počítání lhůt, pro možnost podání vyjádření, odvolání apod. Zde odvolací orgán upozorňuje na dodržování zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Na základě vyse uvedených skutečností KÚOK napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné a věc vrátil Městskému úřadu Litovel k vydání nového rozhodnutí. Odvolací orgán doporučuje Městskému úřadu Litovel následující postup: •

Písemnosti s velkým počtem účastníků doporučujeme doručovat pouze veřejnou vyhláškou v souladu s ustanovením § 25 správního řádu. Zde připomínáme, že je nutno také veřejnou vyhlášku vyvěsit na úřední desce úřadu, který rozhodnutí či jiné opatření vydal.

•

Ve spisu zakládat veškeré doklady i obálky (§ 17 správního řádu), v nichž byly doklady doručeny z důvodu, že je z nich následně možné zjistit, zda byly včas podány a kde byly podány, což je v řízení nezbytné pro počítání lhůt.

•

Znovu prověřit, za jakým účelem byla hrázka zbudována, k jakému účelu v současné době slouží, což se může odvozovat i od závěru, jaký vodoprávní úřad učiní ve věci sdělení k povolení k nakládání s vodami v souvislosti s MVE.

•

V návaznosti na rozhodnutí v pochybnostech dle ustanovení § 55 odst. 4 vodního zákona, případně vyjasnit otázku jeho vlastnictví. V případě, že vodoprávní úřad vlastníka vodního díla nezjistí, doporučujeme využít ustanovení § 135 občanského zákoníku.

•

Po vyřešení předcházejících otázek je teprve možno dořešit případnou opravu hrázky.

•

V průběhu řízeni Je nezbytné postupovat v souladu se správním řádem a jinými právními předpisy tak, aby nebyla porušena zákonná práva a rovnost účastníků řízení.

strana 9 (celkem 10) Č.j.: KUOK 41355/2011

KÚOK přezkoumal správní řízení a napadené rozhodnutí Městského úřadu Litovel v rozsahu podaného odvolání a shledal oprávněné důvody pro jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí (§ 90 odst. 1 správního řádu). Poučení účastníka

Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se v souladu s ustanovením odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.

Ing. Josef vedoucí Odboru životního Krajského úřad

Vyvěšeno dne:...

Sejmuto dne:

.

§ 91

elský tředí a zemědělství I mouckého kraje

Podpis (razítko):

.

Rozdělovník: Účastníci vodoprávního řízení: podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu Helena Adámková, Černíky 118, 252 45 Zvole - zástupce odvolatelů ostatní účastníci řízení - doručení formou veřejné vyhlášky - veřejná vyhláška - vyvěsit po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým a poté vrátit zpět na KÚOK s potvrzením o vyvěšení a dále zveřejnit způsobem umožňující dálkový přístup na elektronické úřední desce: - Úřední deska Obecního úřadu Náklo, Náklo 14, 78332 Náklo - Úřední deska Městského úřadu Litovel, nám. Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel - Úřední deska Krajského úřadu Olomouckého kraje Na vědomí (po nabytí právní moci): Městský úřad Litovel, Odbor životního prostředí, Havlíčkova 818, 78401 Litovel + spis KÚOK, OŽPZ, odd. VH - zde 2x

strana 10 (celkem 10)

č.j.: KUOK 4135512011