Rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice na úrovni obcí a městských částí

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Katedra sociální politiky a sociální práce

Rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice na úrovni obcí a městských částí (Bakalářská práce)

Vypracovala: Petra Machová

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeňka Dohnalová Brno 2008

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

2

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce Mgr. Zdeňce Dohnalové za odborné vedení, rady a připomínky při psaní bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat PhDr. Václavu Kulhavému, Ph.D. M.Sc. za rady týkající analýzy dat. Děkuji také své rodině za podporu a trpělivost.

3

Obsah Úvod

6

I Teoretická část

9

1 Sociální služby v kontextu hodnot rovnosti a solidarity 1.1 Rozvoj sociálního státu v kontextu zabezpečení sociálních služeb 1.1.1 Poslední směr vývoje sociálních služeb v kontextu welfare state 1.2 Komunitní sociální péče 1.2.1 Komunitní sociální služby pro seniory 1.3 Typy sociálních služeb 1.3.1 Typy sociálních služeb pro seniory 1.4 Subjekty a objekty sociálních služeb 1.4.1 Uživatelé sociálních služeb 1.4.2 Poskytovatelé sociálních služeb 1.5 Ekonomické dimenze sociálních služeb 1.6 Shrnutí konceptu sociálních služeb a jeho využití pro cíl výzkumu 2 Určení cílové skupiny: kdo je senior? 2.1 Pojem senior 2.2 Současné demografické ukazatele 2.3 Budoucí demografický vývoj 2.4 Shrnutí kapitoly 3 Územně samosprávný celek 3.1 Obec a městská část nebo městský obvod 3.1.1 Obec nebo městská část s rozšířenou působností 3.1.2 Orgány obce nebo městské části s rozšířenou působností 3.1.3 Rozpočet obce nebo městské části s rozšířenou působností 3.1.4 Výdaje na sociální služby v kontextu tvorby obecního rozpočtu nebo rozpočtu městské části s rozšířenou působností 3.1.5 Veřejné potřeby a jejich transformace do výdajové politiky 3.2 Shrnutí kapitoly územně samosprávný celek 4 Faktory ovlivňující strukturu veřejných výdajů 4.1 Relevantní faktory ovlivňující tvorbu výdajových politik obcí nebo městských částí s rozšířenou působností 4.1.1 Demografické ukazatele obce nebo městské části 4.1.2 Míra urbanizace 4.1.3 Politická faktory 4.1.5 Podíl nezaměstnaných 4.1.6 Velikost obce nebo městské části s rozšířenou působností 4.2 Shrnutí kapitoly 5 Shrnutí teoretické části práce

II Metodologická část

9 10 11 14 15 17 17 18 19 19 19 21 23 23 24 25 25 26 26 27 27 28 30 30 31 32 32 33 34 34 35 35 35 36

37

6 Cíl výzkumu 7 Volba výzkumné strategie 8 Dílčí výzkumné otázky a jejich operacionalizace 9 Základní soubor, výběrový soubor a jednotky zjišťování

4

37 38 39 42

10 Typ výzkumu 10.1 Výběr techniky sběru dat 10.1.1 Reliabilita dat 10.1.2 Validita dat 11 Způsob zpracování a analýza dat 11.1 Tvorba datové matice 11.2 Statistická analýza dat pomocí programu SPSS 11.2.1 Příprava dat k vlastní analýze 11.2.3 Jednorozměrná statistická analýza 11.2.4 Dvourozměrná statistická analýza 11.2.5 Vícerozměrná statistická analýza 12 Omezení a problémy vyplývající z vybrané strategie výzkumu

III Empirická část

43 43 44 44 45 45 46 46 46 47 49 50

51

13 Stručná charakteristika výzkumného souboru 14 Zodpovězení dílčích výzkumných otázek 14.1 Analýza variability výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora 14.1.1 Shrnutí výsledků 14.2 Analýza vztahů závislosti výše výdajů na sociální služby na jednoho seniora a jednotlivých faktorů 14.2.1 Shrnutí výsledků 14.3 Analýza vlivu kategorií podle počtu obyvatel na vztahy závislosti výše výdajů na sociální služby na jednoho seniora a jednotlivých faktorů 14.3.1 Shrnutí výsledků 15 Popis existujících rozdílů regionálních výdajů na sociální služby pro seniory a jejich souvislost s vybranými faktory

51 52 52 55 55 58 59 62 63

Závěr

65

Použitá literatura a zdroje

67

Anotace

92

Annotation

92

Jmenný rejstřík

93

Věcný rejstřík

93

Příloha Příloha číslo 1 - Seznam obcí a městských částí s rozšířenou působností v ČR 95 Příloha číslo 2 - Internetové adresy zdrojů dat jednotlivých proměnných a výpočty související s financováním sociálních služeb pro seniory 98 Příloha číslo 3 – Datová matice 134 Příloha číslo 4 - Výstupy analýz z programu SPSS 141

5

Úvod V České republice (dále ČR) získávají sociální služby pro seniory stále větší význam v důsledku zvyšování počtu seniorů a zvyšování průměrného věku populace. Změny týkající se počtu a podílu starých osob byly dosud jen pozvolné, do roku 2004 vzrostl počet obyvatel nad 65 let pouze mírně (ze 13% na 14%). Ovšem v následujícím období dojde k tomu, že 65 let a více dosáhnou silné poválečné ročníky a stanou se ekonomicky neaktivními. V současné době má Česká republika 1,4 milionu obyvatel, kteří jsou 65 a více let staří, podle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) by se měl počet 65 a více let starých lidí v ČR, roce 2010 blížit hodnotě 1,6 milionů a v roce 2030 by to měla být podle ČSÚ hodnota okolo 2,3 milionů (ČSÚ, 2007.) Tato čísla ilustruje graf 1.1.

Graf 1.1 Odhad počtu obyvatel v důchodovém věku do roku 2050 Pramen: ČSÚ, 2007a. Přesto, že omezená dosažitelnost sociálních služeb může být příčinou sociálního vyloučení obyvatel, obecním zastupitelům, zastupitelům městských částí ani městských obvodů, zatím paragraf žádného zákona nenařizuje jaké procento z obecních rozpočtových výdajů by mělo být použito na financování sociálních služeb pro seniory. „V rámci reformy veřejné správy byly sociální služby převedeny do samosprávné působnosti jednotlivých krajů a obcí, přičemž především jednotlivé obce s rozšířenou nebo přenesenou působností nic nemotivuje k tomu, aby pro občany žijící v jejich spádových územích usilovaly o rozvoj potřebných a žádaných sociálních služeb.“ (Průša, 2006, s. 13.) To je dáno zřejmě, kromě jiných důvodů i tím, jak společnost seniory vnímá. Problematika stárnutí je ve společnosti spojována především s ekonomickou zátěží, kterou zvyšující se procento seniorů společnosti přináší. „Takový je stereotypní pohled na stáří, jež je pro společnost spíše zátěží, protože odčerpává významnou část společenských zdrojů na financování důchodů a na pokrytí nákladů zdravotní a sociální péče.“ (Matoušek, 2005, s. 163.) Tento problém se s demografickým vývojem české populace stává stále více aktuální. V budoucnu by

6

mohlo dojít k situaci, kdy senioři, občané České republiky, kteří v průběhu svého pracovně aktivního života odváděli stejné daně, mají v různých lokalitách velmi odlišnou dostupnost sociálních služeb. Pokud takováto situace již nenastala. „Stávající situace z hlediska vybavenosti jednotlivých regionů sociálními službami není příznivá. Mezi jednotlivými kraji i okresy existují dlouhodobě neopodstatněné rozdíly.“ (Průša, 2006, s. 18.) Vybavenost komunit sociálními službami úzce souvisí s dostupností sociálních služeb, ta je ovlivněna mnoha faktory. Mezi tyto faktory patří míra urbanizace (struktura osídlení, velikost obcí), demografické údaje (věkové, početní, profesní, sociálně strukturální), míra tradičních rodinných vazeb (četnost vícegeneračního soužití rodin). Tato práce se věnuje pouze úzkému spektru z těchto faktorů, problému souvisejícím s financováním sociálních služeb pro seniory, proto je třeba vzít v úvahu že závěry této práce je třeba brát pouze jako orientační. Témata, která mají spojitost s komunitními sociálními službami pro seniory mne zajímají především z toho důvodu, že již více než deset let pracuji jako pečovatelka Střediska sociálních služeb Prahy 13. S problémem financování komunitních sociálních služeb pro seniory jsem se setkala ve 3. semestru studia na FSS MU. V tomto semestru jsme absolvovali předmět SPP 706, Evaluační výzkum I. Jako téma semestrální práce do tohoto předmětu jsem si s kolegyní J.Večeřovou vybrala „Nedostatky komunitní sociální péče z hlediska seniorů, klientů Střediska sociálních služeb, městské části Prahy“. V průběhu zpracování této semestrální práce jsem zjistila, že z rozpočtu Městské části Prahy 13 je na sociální služby pro seniory vydáváno jen velmi malé procento výdajových prostředků. Toto procento bylo tak malé, že mne jeho zjištění přimělo podívat se na internetové stránky sousední Městské části Prahy 17. Zjistila jsem, že vydaná procenta z výdajových stránek rozpočtů obou městských částí se výrazně liší. Podívala jsem se ještě namátkou na jeden rozpočet mimopražský, konkrétně na stránky Městského úřadu Žďáru nad Sázavou a zjistila jsem, že zde je rozdíl ještě podstatně větší. Toto byl impulz, který mne vedl k úvaze, zda by nebylo dobré zjistit, jestli výše uvedené rozdíly jsou náhodné nebo je možné nalézt další v rozpočtech jiných obcí a městských částí. Ve své práci bych chtěla upozornit na rozdíly ve výdajových stránkách rozpočtů, týkající se financování sociálních služeb pro seniory, vybraných obcí a městských částí v České republice, pokud nějaké rozdíly zjistím. Chtěla bych také upozornit na možné faktory ovlivňující tyto rozdíly. Cílem práce je zjistit, zda rozdíly ve výdajových stránkách rozpočtů ve vybraných komunitách existují a jaké faktory zjištěné rozdíly ovlivňují. Hlavní výzkumná otázka je: „Existují rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností, jak jsou tyto rozdíly velké a jsou důsledkem relevantních faktorů?“ Teoretickým východiskem, relevantním pro toto téma je teoretické vymezení komunitní sociálních služeb pro seniory, teoretický model popisující, jak by měly vypadat kvalitní komunitní sociální služby pro seniory. Vychází z nich také Národní program přípravy na stáří a stárnutí . Důležité je zajištění rovných práv a příležitostí pro individuální rozvoj všech věkových kategoriích, a to ve všech oblastech života. „Usnesením vlády ČR ze dne 15. května 2002 č.485 byl schválen Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007.“ (MPSV, 2005.) Tento program vychází z mezinárodních dokumentů zabývajících se problematikou stáří a stárnutí. „Nezastupitelnou roli v úspěšném prosazování programu přípravy na stárnutí a přijetí myšlenky "vytvoření společnosti pro všechny generace" musí sehrát i soustavná a dlouhodobá medializace, publicita a propagace programu a jeho cílů, stejně jako

7

veřejná kontrola jeho naplňování.“ (MPSV, 2005.) Dalším relevantním teoretickým modelem je model obecního rozpočtu, rozpočtu městské části nebo obvodu, který popisuje kvalitně vytvořený rozpočet, podporující rovnoprávné postavení všech členů komunity s ohledem na jejich potřeby. Z těchto teoretických modelů se budu snažit vybrat soubor měřitelných kritérií, tak aby bylo možné srovnání jednotlivých vybraných komunit. Práce by mohla upozornit na rozdíly ve výdajových stránkách rozpočtů vybraných obcí a městských částí nebo obvodů v České republice, pokud budou zjištěny a poukázat na některé z faktorů ovlivňujících tyto rozdíly. Vytčený cíl práce má v oblasti sociální politiky a sociální práce význam zejména pro poukázání a následné řešení problému možné diskriminace a nerovného postavení seniorů v některých lokalitách. Informace by mohli být využity organizacemi zabývajícími se rovností (především s ohledem na věk), odstraňováním diskriminace a lidskými právy. Zjištěné výsledky empirického šetření by mohly být podnětem ke vzniku empiricky zdůvodněných otázek a hypotéz vedoucích k diskusi o rozdílech ve financování sociálních služeb a v dostupnosti sociálních služeb pro seniory v jednotlivých lokalitách. Také by mohly vést k navržení doporučení na opatření proti možným zjištěným rozdílům. Pokud se budou zjištěné rozdíly týkat většího množství obcí a městských částí, zašlu abstrakt Radě seniorů České republiky a Národní radě zdravotně postižených České republiky, se snahou o vznik veřejné diskuze a odborné diskuze týkající se rovného přístupu k sociální péči o seniory v jednotlivých komunitách a o vznik diskuze k návrhům doporučujícím zavedení určitého povinného procenta z výdajových stránek rozpočtů obcí a městských částí na sociální služby pro seniory. S ohledem na cíl práce jsem zvolila kvantitativní výzkumnou strategii. Data k empirickému výzkumu budu získávat pomocí analýzy dokumentů (webových stránek obcí a městských částí). Možné rozdíly ve výdajových stránkách vybraných rozpočtů, některé z faktorů ovlivňující rozpočty obcí a městských částí budu analyzovat pomocí programu SPSS. V úvodu práce jsem popsala téma a cíl práce, také jsem zde naznačila výzkumnou metodu, kterou se budu v práci řídit. Text bakalářské práce rozdělím do čtyř částí. První část bude obsahovat teoretické vymezení pojmů, vycházejících z hlavní výzkumné otázky. Každý z vymezených pojmů utvoří jednu kapitolu. Definuji pojem sociální služba, komunitní sociální péče, senior, obec a městská část nebo obvod s rozšířenou působností, rozpočet obce a městské části nebo obvodu a faktory ovlivňující tvorbu regionálních rozpočtů a výdajové politiky. V teoretické části práce se budu snažit směřovat k teoretickému vymezení relevantních faktorů, ovlivňujících financování sociálních služeb pro seniory, ve vybraných územně samosprávných celcích. Ve druhé části práce se budu zabývat metodologií výzkumu. Výběrem metodiky výzkumu, a to metodou, strategií, technikou, výzkumnou jednotkou a výzkumným souborem. Také zde operacionalizuji dílčích výzkumné otázky. Ve třetí části práce se zaměřím na interpretaci zjištěných dat a jejich analýz, vytvořených pomocí programu SPSS, interpretaci odpovědí na dílčí výzkumné otázky a z nich vyplývající odpovědí na hlavní výzkumnou otázku. Práci ukončím závěrem, který vytvořím na základě odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Ze závěru se budu snažit vytvořit doporučení, pokud to bude možné, týkající se řešení problémů existujících rozdílů v zabezpečení sociálních služeb pro seniory jednotlivých komunitách.

8

I Teoretická část 1 Sociální služby v kontextu hodnot rovnosti a solidarity V tomto případě mám na mysli hodnotu rovnosti mezi jednotlivými komunitami v České republice a hodnotu solidarity populace se seniory v jednotlivých lokalitách. Zde je třeba se zmínit o faktu, že v dnešní postmoderní společnosti jsou jednotlivé sféry života velmi diferencované. V jednotlivých sférách života (sociální, ekonomické, politické, vědecké, náboženské, správní aj. sféře života) jsou institucionalizovány hodnoty a normy, které mohou být vzájemně velmi odlišné. Priority jednotlivých lokálních politických reprezentací mohou být zcela jiné. „Jednotlivé samosprávné orgány svým odlišným přístupem k financování vlastních sociálních aktivit vytvářejí často neodůvodněné diskrepance mezi jednotlivými regiony, které ve svém důsledku mohou někdy v budoucnu vést až sociálnímu vyloučení některých skupin sociálně potřebných občanů.“ (Průša, 2006, s. 18.) Pokud je důsledkem priorit pokles zájmu o sociální služby pro seniory v lokalitě, je to projev poklesu hodnoty solidarity v dané komunitě, „žádná společnost se neobejde bez solidárních vazeb.“ (Taylor in Matoušek, 2001, s. 76.) V této kapitole se budu zabývat relevantními pojmy vedoucími k vytvoření dílčí výzkumné otázky, která by mohla přispět k zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Nejprve se budu věnovat pojmu sociálních služeb. Dále krátce nastíním vývoj sociálního státu a rozvoj komunitní sociální péče a sociálních služeb pro seniory. Krátce se budu věnovat také jednotlivým typům a subjektům sociálních služeb, dále pak způsobům financování sociálních služeb. Služby sociální péče jsou jednou z forem sociální pomoci lidem v těžké životní situaci. Sociální služba je zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách vymezena takto: sociální služba je činnost nebo soubor činností, zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Podle Matouška (2001, s. 178) jsou „sociální služby a sociální práce v nich jedním z důležitých nástrojů realizace sociální politiky.“ Složitá životní situace může nastat jako důsledek věku, a to jak vysokého tak i nízkého, zdravotního stavu, absencí sociálního zázemí nebo jiných závažných důvodů. Důsledkem sociálně nepříznivé situace může být neschopnost nebo omezená schopnost člověka zabezpečit své životní potřeby nebo potřeby své rodiny. Tito lidé jsou odkázáni na pomoc jiných osob. Občané mají právo na dostatečnou, dostupnou a kvalifikovanou pomoc, kterou je nahrazena chybějící soběstačnost. Toto právo vychází z Listiny základních lidských práv a svobod. Pomoc musí vycházet z individuálních potřeb, musí působit aktivně, podporovat rozvoj samostatnosti a posilovat sociální začlenění (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, §1) Pokud rodina nebo osoby blízké nejsou schopny zajistit potřebnou pomoc je jim zajišťována subjekty poskytující sociální služby. Tyto subjekty poskytují také pomoc rodinám, které se starají o člena rodiny v těžké životní situaci.

9

1.1 Rozvoj sociálního státu v kontextu zabezpečení sociálních služeb Koncem 19. století dochází ke vzniku prvních státních systémů sociálního zabezpečení, a to především ke vzniku prvních důchodových systémů. „Stát se vedle nestátních subjektů stává velice významným subjektem sociální politiky.“ (Krebs, 2005, s. 72.) V dalším období dochází k rozvoji případové sociální práce a sociální práce s rodinou. Sociální péči o seniory i zdravotně znevýhodněné občany postupně začíná přebírat stát. Stein Rokkan se ve své teorii pokouší integrovat různé přístupy ke studiu politického vývoje vysvětlujících růst evropských národních států, jejich vnější upevnění a vnitřní konsolidaci. Rozeznává čtyři období vývoje sociálního státu: formování státu, budování národa, participaci a redistribuci. (Rokkan in Flora, Heidenheimer, 1990, s. 45, vlastní překlad:) • v období formování státu dochází k rozvoji státních rozpočtů a armád. Rozvoj státních rozpočtů a vytvoření organizací umožňujících mobilizaci zdrojů usnadnil vznik sociálního zabezpečení • v další fázi vývoje sociálního státu dochází k budování národa. Pro tuto fázi vývoje je typické, že dochází k rozvoji přímého kontaktu mezi elitami a ostatní populací, což umožňuje standardizace škol, masmédií, armád, náboženství a jazyka • fáze participace zahrnuje rozvoj masových demokracií a upevnění občanství zpřístupněním politických práv širokým vrstvám populace, dochází k institucionalizaci občanských a politických práv a k utváření politických stran • poslední fází vývoje sociálního státu je podle Rokkan redistribuce, kdy dochází k rozvoji sociálního státu a k redistribuci zdrojů, zboží a zisků. Tato fáze zahrnuje tvorbu veřejných sociálních systémů (sociálního zabezpečení, zdravotnictví, školství.) Za nejdůležitější faktory ovlivňující vývoj sociálního státu lze především považovat podle Flory a Heidenheimera (1990, vlastní překlad) rozvoj urbanizace a industrializace, rozšíření volebních práv, institucionalizaci občanských práv, rozvoj národního státu a oslabení funkcí primárních skupin. S koncem Druhé světové války dochází k bouřlivému rozvoji sociálního státu, který je v 60. letech 20. století završen vznikem takzvaného welfare state. Nosnou myšlenkou konceptu welfare state je přerozdělování vytvořeného produktu s cílem vyrovnávat šance při vstupu do života, zajistit všem přijatelný a důstojný standard a současně zajistit i dlouhodobou prosperitu společnosti (Krebs, 2005, s. 87.) V evropských zemích existují dva hlavní modely welfare state. Ve skandinávských zemích je tento model založen na univerzalistickém pojetí role státu, který zabezpečuje svou populaci rozsáhlými programy. V Německu, Rakousku a Francii se prosadil korporativistický model, který programově podporuje rodinu jako přirozenou podpůrnou instituci (Matoušek, 2001, s. 104.) Esping-Andersen (1990, vlastní překlad) rozděluje reálné sociální státy podle způsobu stratifikace, míry dekomodifikace a vztahů mezi státem trhem a rodinou na tři ideální typy sociálního státu: liberální, konzervativní a sociálně demokratický. Jednotlivé evropské welfare state, ani sociální služby vytvořené v kontextu welfare state, nejsou v jednotlivých evropských státech zcela totožné. Na směr vývoje každého z evropských welfare state a také sociálních služeb v rámci těchto států mělo vliv mnoho faktorů, takových jako jsou geografické

10

podmínky, historický vývoj, kulturní tradice a zvyky, rozvoj ekonomického a politického systému.

1.1.1 Poslední směr vývoje sociálních služeb v kontextu welfare state Poslední vývoj welfare state je poznamenán jeho krizí. „Cíle moci obrácené vně státu nebo na jeho bezpečí, na vnitřní hospodářské svobody a rovnosti před zákonem jsou stále více nahrazovány novými: požadavky zajištění sociálních služeb a přeměny plateb za ně standardními, běžnými způsoby, které nejsou omezeny na pomoc v nouzi.“ (Flora, Heidenheimer, 1990, s. 23, vlastní překlad.) Krize welfare state je často popisována jako důsledek rozpočtové krize ze 70. let. Ovšem mnoho autorů zpochybňuje takovéto vysvětlení. Např. Keller (2005) vidí krizi welfare state jako trojdimenzionální: institucionální krizi, krizi legitimity a krizi finanční. Institucionální krize welfer state je provázena změnami hodnotových preferencí společnosti. Krize finanční je zřejmě důsledkem stále se zvyšující finanční náročností welfare state, především strmým nárůstem sociálních výdajů v 60. a 70. letech 20. století. Důsledkem je prohlubování deficitů národních rozpočtů. V 80. a 90. nedošlo k omezení celkových výdajů na welfare state v jednotlivých evropských zemích, ale pouze k omezení jejich růstu. Navzdory úsporným opatřením, podíl sociálních výdajů na HDP ve všech evropských zemích roste, pouze tempo růstu je pomalejší (Keller, 2005). Krize legitimity welfare state může být důsledkem také dvojí role občanů, „ve smíšeném systému moderních tržních demokracií: role občana, jemuž státní moc garantuje definovaný soubor občanských politických a sociálních práv, a současně role subjektu tržní ekonomiky, který posuzuje zisky a náklady směny, tedy i takové směny, která vyplývá z platby daní na straně jedné a konzumu sociální ochrany a sociálních služeb, které poskytuje stát, na straně druhé“(Taylor-Gooby in Sirovátka, 2000, s. 133.)

Důsledkem je, že občané nedůvěřují plošným sociálním programům a přiklánějí se spíš k adresnějšímu sociálnímu zabezpečení. Od posledních desetiletí 20. století se sociální práce přiklání k modelu sociální péče a práce, který je založen na posilování solidarity a odpovědnosti občanských komunit, jde cestou aktivizace jednotlivých členů společnosti a aktivizace rodinných příslušníků. „Nastávají změny stylu řízení systému poskytování veřejných služeb i filosofie a typů dosud tradičně poskytovaných služeb.“ (Rylichová, 2005, s. 6.) V sociální péči o seniory i zdravotně znevýhodněné občany to znamená jasnou podporu decentralizaci a deinstitucionalizaci sociálních služeb a posilování solidarity rodiny a komunity s těmito lidmi, jejich co největší začleňování do společnosti a v neposlední řadě rozvoj péče o jedince pečující o nesoběstačné seniory a zdravotně znevýhodněné občany. Deinstitucionalizace sociálních služeb, znamená především rozvoj terénních sociálních služeb, které umožňují lidem v obtížné životní situaci (tedy také seniorům) setrvat, co možná nejdéle ve svém přirozeném domácím prostředí. V České republice došlo ke vzrůstu výdajů na pečovatelskou službu přibližně 2,5 krát, od roku 1992 do roku 2006. Dále ke zvýšení počtu uživatelů pečovatelských služeb přibližně 2,3 krát, od roku 1992 do roku 2006. Tato čísla ilustruje graf 1.2 a 1.3.

11

1800

200 000

1600

180 000 160 000

1400

140 000

1200

120 000

1000 800

100 000 80 000

600

60 000

400

40 000 20 000

200

0

0 1992

1999

1992

2006

1999

2006

Graf 1.2 Výdaje na pečovatelskou Graf 1.3 Počet uživatelů pečovatelské službu v ČR, v milionech korun služby v ČR Pramen dat: MPSV, 2007b. Vlastní zpracování. Vývoj směrem k decentralizaci pobytových služeb pro seniory v České republice ilustruje graf 1.4. V roce 2000 bylo 48% Domovů pro seniory (DS) + Pensionů, domovů pro seniory (DPS) státních, zatímco v roce 2006 nebyl ani jeden DS + DPS státní. Procentuální zastoupení obecních DS + DPS zůstalo v podstatě stejné. Důležitý je vývoj u nestátních DS + DPS, kde se jejich procentuální zastoupení více než zdvojnásobilo.

Rok 2006

Rok 2000

Nestátní 6%

Nestátní 14% Krajské 39%

Státní 48% 0becní 46%

Obecní 47%

Graf 1.4 Procentuální srovnání počtů Domovů seniorů a domovů pensionů pro seniory v roce 2000 a 2006.Pramen dat: MPSV, 2007a. ČSÚ, 2001. Vlastní zpracování. Přijetím nového zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, došlo v ČR k mnoha změnám, které by měly vést k další decentralizaci sociálních služeb, nejen pro seniory, a také k větší adresnosti služeb. Dochází k postupnému vytváření trhu poskytovatelů sociálních služeb, kdy klient má možnost svobodného výběru takových služeb, které mu nejvíce vyhovují. Zdá se, že v podstatě dochází ke znovu navrácení k decentralizovaným sociálním služebám, a to jak poskytovatelů tak i jejich zdrojů. Poskytovatelem sociálních služeb již není výhradně stát. Stát zastoupený Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále MPSV) je nyní zřizovatelem pouhých pěti specializovaných ústavů (MPSV, 2008). Poskytovateli sociálních služeb se stávají také obce a kraje a jimi zřizované právnické osoby, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby.

12

Podle Krebse (2005, s. 83) dochází ke vzniku jakéhosi sociálně tržního hospodářství, jehož smyslem je spojení volné iniciativy a hospodářské soutěže s ideály sociální spravedlnosti a sociálním pokrokem. Krebs (2005) v této souvislosti používá pojem post-welfare state, kde důsledky vývoje jsou: • nutnost posílení občanské nezávislosti a odpovědnosti • podpora vzniku a fungování nestátních subjektů sociálních služeb, zpoplatnění a rozšíření některých služeb • důraz na diferencované poskytování dávek • nutnost zaručení minimální sociální ochrany občanů Dochází k přeměně role státu v oblasti sociálních služeb, kdy není již jejich výhradním poskytovatelem. Podstatou této změny je podle Krebse (2005, s. 83): • posílení role státu jako konceptora sociální politiky (určování pravidel) • posílení role podporovatele individuálních, soukromých a dobročinných aktivit • zůstává garantem lidské důstojnosti • výrazně se zmenšuje role státu jako dominantního poskytovatele sociálních služeb Poněkud odlišně vnímá poslední vývoj sociálních služeb v kontextu welfare state Rylichová. Podle Rylichové (2005, s. 11) nelze hovořit o komercionalizaci trhu s veřejnou službou, jedná se spíše o přerozdělení rolí mezi veřejnou autoritou, soukromými nebo neziskovými aktéry a veřejností v konceptu welfare-mix. Dochází ke vzniku kvazi-trhu, tvořeného veřejným, soukromým ziskovým a soukromým neziskovým sektorem, který je koordinován lokální veřejnou autoritou. „Koncept kvazitrhu umožňuje kombinovat přednosti tržní distribuce služby spolu s přítomností veřejné autority ... a umožňuje tak ochranu a naplňování veřejného zájmu.“ (Le Grand, Bartlett in Rylichová, 2005, s. 11.) Závěry některých výzkumných pracovníků týkajících se zvládnutí role státu v procesu proměn sociální politiky a poskytování sociálních služeb jsou ambivaletní. Např. Průša (2006) považuje roli státu za zvládnutou, ale např. Rylichová (2005) shledává určité problémy při zvládání nové role státem. „Ukazuje se, že zatímco stát poskytováním státních dotací na sociální služby a podmínek upravujících otázky úhrady klientů svoji roli plní, jednotlivé samosprávné orgány svým odlišným přístupem k financování vlastních sociálních aktivit vytvářejí často neodůvodněné diskrepance mezi jednotlivými regiony, které ve svém důsledku mohou někdy v budoucnu vést až sociálnímu vyloučení některých skupin sociálně potřebných občanů. V tomto smyslu se jeví jako nezbytné mj. změnit ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích tak, aby tyto zákony zcela jednoznačně deklarovaly odpovědnost těchto samosprávných orgánů za takový rozvoj sociálních služeb, který by zabránil potencionálnímu sociálnímu vyloučení sociálně ohrožených občanů.“ (Průša, 2006, s. 15.)

Naproti tomu Rylichová (2005, s. 55) uvádí: „je zřejmé, že MPSV ČR selhává jako gestor koncepčního vedení systému poskytování služeb sociální péče na území ČR.....je pro koordinaci systému stěžejní jednak efektivní vymezení práv a povinností účastníků systému a nástrojů jeho regulace, dále vhodného motivačního prostředí k navázání vzájemně výhodné spolupráce, která by přirozeně vedla k optimalizaci poskytovaných služeb a rozvoji systému...Není ani v náznacích vytvářen systém objektivního hodnocení a srovnání v čase vývoje potřeb obyvatel.“

13

Oba, výše zmínění, výzkumní pracovníci, na základě zjištění vyplývající z jejich výzkumných prací, považují za zcela nezvládnutou novou roli některými samosprávnými celky. „Současný systém financování poskytování sociálních služeb nevytváří pro obce dostatečné podmínky k tomu, aby plně převzaly zodpovědnost za sociální potřeby svých obyvatel.“ (Rylichová, 2005, s. 54.) Co se týká role státu jako tvůrce legislativního rámce pro správné fungování sociálních služeb, nejen pro seniory, přiklonila bych se k názoru Rylichové. Výše uvedené odlišné přístupy jednotlivých samosprávných celků se zdají být především důsledkem nedostatečného legislativního rámce vytvořeného státem. Důsledkem procesu přeměn v kontextu nedostatečného legislativního rámce, který by přesně určoval povinnosti samosprávných celků při zajišťování sociálních služeb pro seniory, mohou být výrazné rozdíly v kvantitě a kvalitě poskytovaných sociálních služeb seniorům v jednotlivých lokalitách, s nebezpečím jejich sociálního vyloučení. V této práci se budu zabývat pouze úzkým spektrem relevantních souvislostí tohoto problému, a to financováním sociálních služeb pro seniory z rozpočtů obcí a městských částí s rozšířenou působností. Výše uvedený proces přeměn sociálního zabezpečení a sociálních služeb byl veden z pohledu politicko-ekonomické dimenze tohoto problému. Jedním z možných teoretických přístupů k sociální péči a službám pro seniory je komunitní sociální péče a komunitní sociální služby. Tento přístup jsem si vybrala jako teoretické východisko pro tuto práci. Je tedy důležité zde vymezit pojem komunitní sociální služby pro seniory. Proto, aby mohl být změřen objem zdrojů, které jednotlivé lokální politické reprezentace jsou schopné a ochotné vynakládat na sociální služby pro seniory, je třeba vymezit obsah těchto služeb.

1.2 Komunitní sociální péče S použitím pojmů uvedených v předcházející podkapitole jsem se snažila zachytit vývoj sociálních služeb pro seniory směrem k decentralizaci a rozvoji komunitních sociálních služeb pro seniory, který mne zajímá především. Teoretickým vymezením komunitní sociální péče a služeb, v následující podkapitole, se budu snažit o nalezení teoretických východisek o které se může opírat přímá sociální práce, péče a služby těmto skupinám lidí, v těžké životní situaci, způsobené věkem. V této podkapitole nejprve vymezím pojem komunitní sociálních péče obecně a ve druhé části komunitní sociální služeb pro seniory. Budu se snažit konceptualizovat pojem komunitní sociální služby pro seniory tak, aby mohl být využit v empirické části této práce. „S transformací převážně residenční sítě poskytovaných služeb nutně souvisí důsledné prosazení politiky komunitní péče.“ (Rylichová, 2005, s. 10.) Důsledkem stárnutí společnosti je vynořující se problém mezigenerační solidarity ve vztahu dospělých dětí středního věku a jejich stárnoucích rodičů (Přidalová, 2007,) v rámci komunit. Bylo by třeba upozornit komunální i další tvůrce sociální politiky, že udržení seniorů co možná nejdéle v domácím prostředí je nejen v zájmu seniorů, ale i v zájmu celé společnosti. Kromě jiného i z finančních důvodů, podpůrná péče rodině pečující o seniora nebo terénní služby sociální péče jsou pro státní rozpočet i rozpočty regionální mnohem levnější než ústavní sociální péče. „Při hodnocení náročnosti ústavní a pečovatelské služby na finanční prostředky, je podstatně dražší ústavní péče.“ (Krebs, 2005, s. 282.) Důležitým faktorem, který by mohl pomoci prodloužit dobu, po kterou závislý senior setrvá ve svém přirozeném prostředí, je pomoc pečujícím a péče o ně.

14

Mezi autory, kteří považují existenci a využívání kvalitních respitních služeb a denních stacionářů v komunitě za faktor, který prodlužuje dobu, po níž zůstává závislý senior v domácím prostředí patří např. Lawton, Kosloski, Montgomery in Přidalová (2007.) Ve své práci vycházím z reformního paradigmatu sociální práce. Toto paradigma staví na hodnotách rovnosti různých společenských struktur s ohledem na věkové skupiny, gender, společenské třídy a podobně. „Sociální práce se proto zaměřuje na zmocňování klientů sociálních služeb, aby se mohli autenticky podílet na tvorbě a změnách institucí.“ (Navrátil, 2001, s. 15.) Další dvě paradigmata terapeutické a poradenské pojetí sociální práce „podporují podle představitelů reformního konceptu stávající společenský řád a tím i zájmy elit.“ (Matoušek, 2001, s. 188.) K základním teoretickým přístupům k dané problematice dnes patří komunitní přístup. „Komunitní práce napomáhá rozvoji společenských institucí a zahrnuje dva důležité procesy: 1. plánování (tj. vymezení problémových oblastí, diagnostikování případů a formulace řešení. 2. organizování (tj. stanovení nezbytných strategií pro ovlivnění činnosti).“ (Navrátil, 2001, s. 132.) „Komunitní přístup upřednostňuje rovný přístup k poskytování služeb příjemcům, respekt k lidské nezávislosti a právu člověka podstupovat rizika, ohled na lidské soukromí, porozumění pro lidskou potřebu důstojnosti a individuální volby služeb a jejich poskytování v rámci dostupných zdrojů.“(Meredith in Kopecká, Roupcová, 2001, s. 164.) V poslední době se stále více odborníků, zabývajících se procesem stáří a stárnutí přiklání k tomu, že je možné vytvořit ve společnosti nové sociální role seniorů, a že rozvoj jejich aktivní participace na komunitních aktivitách by byl výhodný pro celou společnost, jak pro seniory, tak pro jejich rodiny, lokální struktury, neziskové organizace a také pro stát. Například Rileyová, Kahn, Fonerová in Rabušic (2002, s. 17) tvrdí, že „navzdory prodlužující se naději dožití, lepšímu zdravotnímu stavu a rozmanitějším stylům života, tedy měnícím se individuálním charakteristikám, zůstávají sociální struktury (struktury sociálního zabezpečení) ve svém vývoji opožděny.“

1.2.1 Komunitní sociální služby pro seniory V nedávné minulosti došlo tím, že stát převzal velkou míru sociální péči o staré a zdravotně znevýhodněné členy populace k tomu, že staří i zdravotně znevýhodnění lidé žili ve velkém množství osaměle. Vznikaly domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, domovy pro osoby se zdravotním postižením ... Poslední vývoj sociální práce v oblasti sociální péče a služeb je v ČR reforma sociálních služeb. Reforma sociálních služeb jde směrem podpory péče v přirozeném domácím prostředí, co nejdelšího oddálení institucionální péče a v neposlední řadě směrem rozvoje péče o osoby pečující. Důležitým krokem k podpoře pečujících rodin, a tedy motivací převzít odpovědnost za péči o stárnoucí rodiče, je zřizování a zpřístupňování kvalitních podpůrných služeb, které péči nepřejímají úplně, ale plní respitní funkci, kdy je pečujícímu umožněn odpočinek, a funkci zástupnou, která dává prostor pečujícímu zůstat v zaměstnání či se věnovat jiným aktivitám. (Přidalová, 2007.)

V dokumentu, vydaném vládou ČR „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007“ (MPSV, 2005) je vyjádřena nutnost prosazování rovnosti lidí, respektování důstojnosti a osobnosti starého člověka, prosazování nezávislosti seniorů, práva starých lidí na sebeurčení, prosazování práva na soukromí a práva vlastní volby.

15

Komunitní sociální péče o seniory a zdravotně znevýhodněné občany je tvořena péčí rodinnou, péčí zdravotní a sociální. Tyto tři složky komunitní sociální péče o seniory a zdravotně znevýhodněné občany musí být integrované a velmi těsně spolu musí spolupracovat. Spolupráce a integrace těchto tří složek komunitní sociální péče o seniory a zdravotně znevýhodněné občany zatím většinou není na dobré úrovni. Komunitní sociální péče zahrnuje také činnosti, které jsou zaměřeny na aktivizaci seniorů k procesu aktivního stárnutí a stáří. V této práci se zabývám souvislostmi s financováním sociálních služeb pro seniory v rámci jednotlivých komunit, proto mne především zajímají komunitní sociální služby pro seniory. Důležitou funkci v komunitní sociální péči o seniory hraje komunitní plánování sociálních služeb pro seniory. Plánování komunitních sociálních služeb pro seniory by mělo probíhat formou vyjednávání o způsobu naplňování zjištěných potřeb a využití dostupných zdrojů mezi zainteresovanými stranami, kterých se poskytování sociálních služeb týká. (Kopecká, Roupcová, 2001, s. 167.) Jde zejména o uživatele, poskytovatele a zadavatele sociálních služeb. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem analýz potřeb a zdrojů k naplnění sociálních služeb (viz. obr.1.1.) Komunitní plánování je podle Žežuly in Kozlová (2005, s. 53) proces, kterého se účastní všichni jichž se sociální služby týkají. Probíhá za účasti zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů služeb. Obr. 1.1 Prvky plánování rozvoje komunitních sociálních služeb

Pramen: Kopecká, Roupcová, 2001 Jak uvádí Průša (2006, s.18) nejsou při přípravě komunitních plánů dosud dostatečně zohledněny tři významné aspekty, které určují úspěšnost, objektivnost a reálnost jejich zpracování: • provedení analýzy a prognózy demografického vývoje, • porovnání zjištěných potřeb sociálních služeb s doporučenými hodnotami a vývojem sociálních služeb, • provedení analýzy vazeb sociálních služeb na související odvětví, zejména zdravotní péči, bytovou politiku a dopravní obslužnost. Vymezení pojmu komunitních sociálních služeb pro seniory v této práci bylo nutné proto, aby byla nastíněna vzájemná závislost jednotlivých aktérů v procesu tvorby komunitních sociálních služeb. Z výše uvedených faktů vyplývá, že je důležité, zda

16

priority zadavatelů sociálních služeb berou ohled na veřejné potřeby v komunitě. Jinak řečeno, zda místní politická reprezentace při tvorbě komunitního plánu sociálních služeb akceptuje deklarované potřeby veřejnosti. Zdá se, že by bylo možné, alespoň z části, tuto otázku osvětlit analýzou, která by se zabývala závislostí politické orientace zastupitelstva samosprávného celku a finančními prostředky investovanými do sociálních služeb pro seniory v komunitě.

1.3 Typy sociálních služeb Subjekty poskytovatelů sociálních služeb se vyskytují v řadě oblastí společenského života. V důsledku vzniku nových sociálních problémů, sociálně ekonomického a technologického rozvoje společnosti dochází neustále ke vzniku nových typů sociálních služeb (Rylichová, 2005: 18.) Sociální služby lze rozdělit podle několika hledisek. Jedním z třídění může být podle oslovených potřeb – služby informační, intervenční, rehabilitační a pečovatelské. Dále třídění podle charakteru služby – pomoc v domácnosti, na ulici, v denním centru, azylovém zařízení nebo ústavu. Jiné je třídění podle klientely – pro zdravotně postižené, seniory, ohrožené děti atd. (Matoušek, 2001, s. 176.) Zákon č. 108/2006 Sb., § 32 – 70, o sociálních službách rozděluje sociální služby na: služby sociálního poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence.

1.3.1 Typy sociálních služeb pro seniory V práci se zabývám souvislostmi s financováním sociálních služeb pro seniory. Proto je nutné zde vymezit typy sociálních služeb pro seniory, aby bylo možné v metodologické části určit konkrétně ty služby pro seniory, o jejichž financování jde. Zde je třeba podotknout, že sociální služby pro seniory jsou většinou také využívány zdravotně postiženými osobami (např. pečovatelská služba, méně domovy pro seniory). Ovšem počet zdravotně postižených, kteří by zároveň nebyli seniory, je ve srovnání s počty seniorů minimální. Konkrétní čísla dokumentující kolik zdravotně postižených využívá pečovatelskou službu a podobné služby jsem nikde nenalezla. Na to, že zdravotně postižených, kteří nejsou seniory je minimální počet usuzuji ze své praxe pečovatelky ve Středisku sociálních služeb Prahy 13. Za deset let mé praxe využila mých služeb jen jedna uživatelka zdravotně postižená ve věku mezi 40 - 50 let, zatímco ostatní uživatelé byli ve věku 65 a více let. V zákoně č.108/2006 Sb., o sociálních službách jsou, v § 32, vyjmenovány tyto typy sociálních služeb: Sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Pro zabezpečení sociální péče o seniory je významné především sociální poradenství a služby sociální péče. Sociální poradenství se dále dělí, podle výše uvedeného zákona, na: • základní sociální poradenství je službou při které jsou poskytovány potřebné informace tak, aby přispěly k řešení nepříznivé životní situace. Tento typ sociálního poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb a poskytovatelé jsou vždy povinni tuto činnost zajistit • odborné sociální poradenství poskytují specializované poradny, jež se soustředí na různé cílové skupiny, jako jsou např. senioři (Matoušek, 2001, s. 178) Služby sociální péče pomáhají osobám zajistit psychickou a fyzickou soběstačnost. Jejich cílem je zajistit co možná největší začlenění do společnosti. Pokud životní situace

17

osoby neumožňuje zapojení do běžného života společnosti, zajistit důstojné prostředí a zacházení. Ze služeb sociální péče, které jsou v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách uvedeny a mají velký význam pro co nejdelší udržení seniorů v přirozeném domácím prostředí jsou to: • osobní asistence - terénní služba poskytovaná v přirozeném domácím prostředí bez časového omezení, která zahrnuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, při zajištění stravy, při zajištění chodu domácnosti, dále výchovné vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, zájmů a obstarávání osobních záležitostí • pečovatelská služba - terénní nebo ambulantní služba, poskytovaná ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. Zahrnuje: pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek k osobní hygieně, při zajištění chodu domácnosti, a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím • tísňová péče - terénní služba, pomocí které je poskytována nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace Další služby, které jsou důležité především v případě pomoci v péči o seniory, o které pečují rodinní příslušníci nebo jiné fyzické osoby: • odlehčovací služby - terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném domácím prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek • centra denních služeb - ambulantní služby osobám jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby • denní stacionáře - ambulantní služby osobám, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby Pobytové služby důležité v oblasti sociální péče o seniory jsou residenční zařízení: • domovy pro seniory - pobytové služby v těchto zařízeních jsou poskytovány osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodů věku • domovy, penziony pro seniory – jsou pobytová zařízení, pro občany v důchodovém věku u kterých není nutná komplexní péče • domy s pečovatelskou službou – zajišťují určitou formou individuální bydlení seniorům, kde smyslem usnadnění poskytování sociálních služeb při co možná nejvyšším zachování samostatnosti seniorů Důležitou službou pro aktivizaci a začleňování seniorů do společenského života jsou: • kluby důchodců – slouží k setkávání seniorů a organizování kulturních a zájmových činností (např. jazykový nebo počítačový kurz) Podle typu poskytovatele sociální služby, lze služby dělit také na: • služby státní a obecní • služby nestátní Podrobněji v podkapitole – poskytovatelé sociálních služeb.

1.4 Subjekty a objekty sociálních služeb V zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, jsou vymezeny dva typy subjektů a objektů sociálních služeb jako poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb.

18

1.4.1 Uživatelé sociálních služeb Objektem sociálních služeb, neboli uživatelem sociálních služeb, je fyzická osoba v nepříznivé sociální situaci, která potřebuje podporu nebo pomoc a která vstoupí do smluvního vztahu s oprávněným poskytovatelem sociální služby. Stejně jako ostatní členské země Evropské unie, tak i ČR, vychází při vymezení práv občanů, kteří žijí nebo pracují na jejím území, z Evropské sociální charty, zajišťující občanům, kromě jiného i výkon základních sociálních práv (Koldinská K., Marková, H. 2001, s. 27.) Důvodem nepříznivé sociální situace může být věk (nízký nebo vysoký), nepříznivý zdravotní stav, krizová sociální situace, životní návyky nebo způsob života vedoucí ke konfliktu se společností nebo ohrožení práv a zájmů. Lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé životní situaci a tuto situaci sami, ani s pomocí rodinných příslušníků a blízkých osob, nejsou schopni zvládnout zákon nabízí široký rozsah sociálních služeb, které mohou podle svých potřeb, finančních podmínek a podle svého uvážení kombinovat. Zákonem není nijak omezena kombinování různých sociálních služeb.

1.4.2 Poskytovatelé sociálních služeb Subjekty sociálních služeb jsou poskytovatelé sociálních služeb. „Poskytovateli služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby, ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu.“ (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 6.) Sociální služby lze poskytovat na základě rozhodnutí o registraci, které vydá poskytovateli krajský úřad za zákonem stanovených podmínek a při uzavření smlouvy s uživatelem služeb. Poskytovateli služeb sociální péče jsou podle MPSV: • Ministerstvo práce a sociálních věcí - hlavním úkolem je příprava dlouhodobých systémových opatření a příslušných právních předpisů a podpora rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb. • Obce a kraje a jimi zřizované právnické osoby – by měly zjišťovat skutečné potřeby lidí a zdrojů k jejich uspokojení. Jsou zřizovateli právnických osob poskytujících sociální služby. • Nestátní neziskové organizace – významní poskytovatelé sociálních služeb. • Fyzické osoby. Za existenci sociálních služeb v dostatečné kvalitě a kvantitě, v jednotlivých komunitách by měly být, po provedené decentralizaci sociálních služeb, odpovědny svým občanům samosprávné obce a městské části. Stát by měl plnit zejména roli při utváření legislativního rámce a roli kontrolní.

1.5 Ekonomické dimenze sociálních služeb V průběhu života se může každý člověk ocitnou v obtížné životní situaci, důvody mohou být různé. Některé z událostí jsou předvídatelné, mezi ně patří i obtížná životní situace provázející vysoký věk. Mezi základní hodnoty každé společnosti patří hodnota solidarity, která je nutností pro udržení společnosti. Většina občanů si, i přes dnešní

19

posuny v hodnotových a normativních rámcích, nutnost solidarity s lidmi v obtížných životních situacích uvědomuje a je ochotna určitou formou přispívat na řešení problémů s nimi spojených. Společnost zaručuje na základě solidarity, svým členům, určité sociální jistoty. „Hlavní součástí sociálních jistot je sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení je základní součástí sociální politiky státu.“ (Lajtkepová, 2007, s. 123.) Stát sociální politiku realizuje pomocí nástrojů s různými cíli. Nástroje sociální politiky se utváří od právního řádu v rámci legislativního rámce směrem k nástrojům aplikačního charakteru, mezi něž patří sociální služby. Systém dávek sociální péče, kterým stát přispívá nesoběstačným jedincům, z nichž je většina seniorů, a systém sociálních služeb byl s účinností od 1. ledna 2007 upraven zákonem č.108/2006 Sb. o sociálních službách. „Zákon o sociálních službách zavedl nově příspěvek na péči a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, který je určen přímo uživatelům služeb.“ (Lajtkepová, 2007, s. 132.) Nově zavedený příspěvek má velký význam především pro to, že umožňuje lidem v obtížných životních situacích, jimž je tento příspěvek přiznán, svobodnou volbu různých alternativ dalšího života. Lidé mají možnost se sami rozhodnout, kterou ze sociálních služeb budou využívat a u jakého poskytovatele. Sociální služby pro seniory, zejména domovy a penziony pro seniory, patří z hlediska objemu vynakládaných finančních prostředků z veřejných rozpočtů k velmi významným. Velmi žádanou službou a podstatně méně finančně náročnou je terénní pečovatelská služba. Přesná charakteristika ekonomických dimenzí sociálních služeb je problematická. Je to mimo jiné zřejmě dáno značnou heterogenitou sociálních služeb.V ekonomické literatuře se objevuje řada různých přístupů a pohledů na ekonomické charakteristiky sociálních služeb. Podle Bénarda je metodologicky užitečné provádět klasifikaci statků také podle institucionílního kritéria, který je člení z hlediska jejich financování na netrží, nečisté tržní a čisté tržní (Bénard in Mertl, 2007, s. 16.) Pojem statek pro účely této práce chápu jako pojem sociální služba. Pokud existuje tržní cena sociální služby vzniklá nabídkou a poptávkou na trhu a financování této služby je prováděno ze soukromých zdrojů, pak je sociální služba tržním statkem, v opačném případě je sociální služba netržním statkem. Sociální služby lze zařadit do všech, výše uvedených, tří kategorií financování. Příkladem netržního financování může být základní sociální poradenství, které podle zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, jsou povinni bezplatně poskytovat všichni poskytovatelé sociálních služeb. V kategorii nečistě tržního financování se v současné době ocitá většina sociálních služeb, kdy jejich financování je vícezdrojové, a to jak z veřejných, tak i soukromých zdrojů. Do kategorie čistě tržního financování spadají ty sociální služby, které jsou poskytovány na základě nabídky a poptávky a financovány ze soukromých zdrojů. Stávající vývoj welfare state a jeho stále stoupající výdaje na sociální služby, vyžaduje kombinaci obou forem způsobů financování, z veřejných i soukromých zdrojů. „Je zřejmé, že příklon k jednomu nebo druhému typu financování je rovněž otázkou politických a ideologických preferencí..... Výsledná varianta je tak otázkou stromu priorit, které zastáváme při koncipování systému a našich preferencí pokud jde o cílový stav.“ (Mertl, 2007, s. 18.) Financování systému sociálních služeb je tedy vícezdrojové. Podle stávající metodiky MPSV se financování sociálních služeb děje podle následujícího klíče: • obce a kraje dostávají každoročně účelově určené prostředky ze státního rozpočtu pouze na realizaci komunitních plánů a strategií,

20

•

kraje dostávají dotace ze státního rozpočtu na sociální služby na základě sociodemografických faktorů, • poskytovatel – má právo požádat o finanční podporu z veřejných rozpočtů, na základě splnění registračních podmínek, poskytovatel poskytující regionální služby může požádat o dotaci kraj, poskytovatelé kteří poskytují nadregionální služby mohou požádat o dotaci MPSV ČR - pokud je zřizovatelem poskytovatele obec nebo kraj většinou dostává dotace na sociální služby od zřizovatele - pokud je poskytovatel sociálních služeb nestátní nezisková organizace, pak je závislá na výsledku každoroční žádosti o dotaci • uživatel služby – se podílí na úhradě nákladů jemu poskytované služby, výši příspěvků na úhradu služby od uživatele stanoví poskytovatel, s tím, že maximální možnou výši úhrady za službu ze strany uživatelů stanoví ministerstvo prováděcím předpisem. Příkladem vícezdrojového financování sociálních služeb může být financování domovů pro seniory a penzionů pro seniory. Mezi hlavní příjmové složky domovů a penzionů pro seniory patří podle Krebse (2005, s. 281): • platby obyvatel domovů a penzionů, • státní dotace, • dotace od městského nebo obecního úřadu. Podle mého názoru je velkým problémem nesystémové financování sociálních služeb, které nabízí nestátní neziskové organizace. Neziskoví poskytovatelé bojují o holou existenci v každoročním cyklu obhajoby potřebnosti nabízených služeb (Rylichová, 2005, s. 41.) Z této podkapitoly vyplývají důležitá fakta pro dosažení cíle práce. Jsou to fakta související s posledním vývojem týkajícího se zdrojů pro financování v oblasti poskytování sociálních služeb pro seniory. Dochází k decentralizaci zdrojů, což vede k vícezdrojovému financování sociálních služeb. Sociální služby jsou financovány z veřejných, soukromých nebo kombinovaných zdrojů.

1.6 Shrnutí konceptu sociálních služeb a jeho využití pro cíl výzkumu Sociální služby pro seniory jsou službami, které seniorům pomáhají ve zvládání obtížné životní situace, ve které se ocitají z důvodu věku. V ČR došlo k decentralizaci zdrojů i poskytovatelů sociálních služeb pro seniory, bez dostatečného legislativního rámce, který by nařizoval nebo motivoval jednotlivé samosprávné celky k dosažení určité úrovně kvality a kvantity poskytovaných sociálních služeb v jimi spravovaných lokalitách. Zdá se, že důsledkem decentralizace zdrojů, bez dostatečného legislativního rámce, může být odlišná úroveň kvality i kvantity poskytovaných sociálních služeb v jednotlivých lokalitách. V další části práce se budu snažit o nalezení relevantních faktorů ovlivňujících rozdělování finančních zdrojů vybranými samosprávnými celky s rozšířenou působností. Jako důležitá pro tuto práci lze označit následující východiska konceptu sociálních služeb:

21

• •

•

•

• • • • •

Sociální služby chápu jako činnosti, které nabízí poskytovatelé služeb uživatelům služeb, v případě této práce seniorům. Sociální služby pro seniory, které mne budou zajímat v empirické části práce jsou: pečovatelská služba, osobní asistence, tísňová péče, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, domovy pro seniory, penziony-domovy pro seniory a domy s pečovatelskou službou. V této kapitole jsem nastínila vývoj sociálních služeb pro seniory směrem k deinstuticionalizaci, který umožňuje zajistit co nejdelší setrvání seniorů v přirozeném domácím prostředí, jak pro seniory samotné, tak i pro celou populaci komunity. Závěr z toho vyplývající je, že dochází k nárůstu potřeby terénních sociálních služeb pro seniory a služeb pro ty, kteří o seniory pečují. Dalším poznatkem je, že poslední vývoj sociálních služeb pro seniory vede k decetralizaci poskytovatelů a zdrojů. Decentralizace poskytovatelů sociálních služeb znamená vývoj směrem, kdy dochází ke zvyšování důležitosti nestátních poskytovatelů sociálních služeb pro seniory. Decentralizace zdrojů znamená vývoj směrem k vícezdrojovému financování sociálních služeb pro seniory. Někteří autoři uvádí, neschopnost samosprávných celků zvládat výše uvedený proces transformace sociálních služeb pro seniory, důsledkem toho vznikají mezi jednotlivými komunitami (lokalitami) rozdíly. V práci se zabývám sociální službou především z hlediska velikosti rozdílů ve financování, z veřejných zdrojů, sociálních služeb pro seniory v jednotlivých lokalitách, obcích a městských částech s rozšířenou působností. Předmětem výzkumu, jsou relevantní faktory ovlivňující financování sociálních služeb v komunitě, jako možné nástroje ovlivňující sociální služby. Cílovou skupinou jsou senioři, potenciálně ohrožení sociální exkluzí pro možnou lokální nedostupnost sociálních služeb. V další části práce se budu věnovat snaze o nalezení relevantních faktorů ovlivňujících regionální veřejné zdroje sociálních služeb pro seniory, jedním z těchto faktorů jsou zřejmě i ideologické a politické preference.

22

2 Určení cílové skupiny: kdo je senior? V této kapitole se nejprve pokusím se vymezit pojem senior. Poté se budu věnovat současnému a předpovídanému demografickému vývoji v souvislosti se zaměřením práce. Cílem kapitoly je vymezit cílovou skupinu osob, potenciálně závislých na pomoci jiné osoby, které byly výše označeny za skupinu, která se potencionálně nachází v těžké životní situaci.

2.1 Pojem senior Odborníci, kteří se seniory a stárnutím zabývají píší, jako např. (Rabušic, 2002, s. 5) „jak individuální diference psychických a fyzických charakteristik jsou v tomto věku velmi značné, tak také samotná subjektivní percepce věku stáří se u jedinců odlišuje.“ Pro většinu autorů se pojem stáří nebo senior pojí s věkem, senior je člověk 65 let a více starý. Tato definice stáří je sice typická, ale podle sociologických průzkumů česká populace neurčuje na prvním místě člověka jako seniora podle věku, ale zejména podle fyzického zdravotního stavu. Graf 2.1 ilustruje, že pojem stáří není v české společnosti spojován s odchodem do důchodu, ale charakteristiky určující, podle české populace, starého člověka jsou nejprve fyzický zdravotní stav a teprve na druhém místě je věk, který je následován ztrátou duševní svěžesti a ztrátou autonomie. (Rabušic, 2003, s. 11.)

80 70 60

%

50 40 30 20 10 0 fyzický stav

věk

ztráta duševní svěžesti

ztráta autonomie

potíže přizpůsobit se změnám

odchod do důchodu

potíže s řešením problémů

narození vnoučete

Graf 2.1 Faktory způsobující vnímání člověka jako starého. Pramen: Rabušic, 2003, upraveno. Pro zjednodušení jsem nucena v této práci, ve které se v empirické části budu snažit shromáždit velké množství dat, zjednodušit pojem senior na typické označení. Za seniora, tedy v této práci, považuji člověka 65 a více let starého.

23

2.2 Současné demografické ukazatele Pro studium faktů a souvislostí se sociálními službami má velký význam znalost demografických ukazatelů. V ČR došlo, na konci 20. století k tzv. druhé demografické tranzici. Tento proces je důsledkem hodnotových a normativních posunů ve společnosti, které byly způsobeny zejména masovým užitím nových antikoncepčních technologií a sebeuvědoměním a seberealizací žen. Rabušic (2001.) Z tohoto vývoje vyplývá dlouhodobý pokles plodnosti, který při současném poklesu úmrtnosti a zvyšující se naději dožití při narození způsobuje regresivní vývoj populace, zvyšuje se průměrný věk v populaci a dochází k poměrně rychlému stárnutí populace. Tento populační vývoj v posledních letech ilustrují grafy 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5.

Graf 2.2 Vývoj úhrnné plodnosti v ČR Pramen: ČSÚ, 2007g.

Graf 2.3 Vývoj naděje dožití při narození v ČR

41 40

12.5 12

39

11.5

38

11

37

10.5

36

10

35

9.5

34

9

33

1985

1990

1995

2000

2005

1975

1995

2000

2005

Graf 2.4 Vývoj míry úmrtnosti v ČR Graf 2.5 Vývoj průměrného věku v ČR Pramen: data ČSÚ, 2007h. Vlastní zpracování. Deklarovaný populační vývoj v ČR na konci minulého a začátkem tohoto století vede ke stárnutí populace, kdy se zvyšuje podíl seniorů v populaci (prozatím jen pozvolna) a zmenšuje se podíl dětí do 15 let v populaci, a to výrazně. To vede k růstu indexu stáří populace, ten udává počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let. K růstu indexu ekonomického zatížení, který udává počet dětí ve věku 0-14 a osob starších 65 let na 100 osob ve věku 15-64 let, prozatím nijak dramaticky nedochází. To je dáno tím, že zvyšování podílů osob ve věku 65 a více v populaci zatím bylo pozvolné. Jejich výrazný nárůst je očekáván v dalších letech, kdy 65 a více let dosáhnou silné poválečné ročníky (podrobněji v další podkapitole.) Budoucí možný vývoj indexu

24

stáří a indexu ekonomického zatížení v komunitě by měl, podle mého názoru, být brán v úvahu při každé tvorbě komunitního plánu sociálních služeb pro seniory.

2.3 Budoucí demografický vývoj Budoucí možný demografický vývoj dobře ilustrují prognózy ČSÚ, viz. graf 2.6 a 2.7. Podle prognóz ČSÚ, bude dále docházet ke stárnutí populace a bude se zvyšovat průměrný věk obyvatel. Jak už jsem uvedla v úvodu této práce, v následujícím období dojde k tomu, že 65 a více let dosáhnou silné poválečné ročníky a stanou se ekonomicky neaktivními. V současné době má Česká republika 1,4 milionu obyvatel, kteří jsou 65 a více let staří, podle ČSÚ by se měl počet 65 a více let starých lidí v ČR, v roce 2010 blížit hodnotě 1,6 milionů a v roce 2030 by to měla být podle ČSÚ hodnota okolo 2,3 milionů (ČSÚ, 2005.)

Graf 2.6 Vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin v ČR Pramen: ČSÚ, 2007a. Grafy projekce

Graf 2.7 Vývoj průměrného věku obyvatel v ČR Pramen: ČSÚ, 2007a.

Zde uvedené grafy ilustrují budoucí vývoj populace v ČR. Populace bude i nadále stárnout a bude se zvyšovat nejen index stáří, ale i index ekonomického zatížení populace. Výrazně se bude zvyšovat podíl 65 a více let starých lidí v populaci a také podíl osob starších 80-ti let. Tento vývoj bude klást čím dál větší nároky na tvorbu komunitních plánů sociálních služeb pro seniory, které by měly vycházet také z kvalitních demografických ukazatelů.

2.4 Shrnutí kapitoly Vymezit pojem stáří nebo senior je možné z mnoha úhlů pohledu. Pro účely této práce považuji za seniory osoby 65 a více let staré. Takovéto zjednodušení pojmu senior je nutné z toho důvodu, že v práci se zabývám regionálním financováním sociálních služeb pro seniory. Výdajové finanční prostředky přepočítávám na jednu osobu 65 a více let starou, podle počtu těchto osob v jednotlivých lokalitách. Důležitým faktem vyplývajícím z této kapitoly je, že dochází ke stárnutí populace ČR a zvyšuje se podíl seniorů v populaci ČR. Při plánování sociálních služeb pro seniory a tvorbě komunitních plánů sociálních služeb pro seniory je třeba brát demografické ukazatele v úvahu.

25

3 Územně samosprávný celek Vzhledem k faktu, že v této práci se snažím nalézt odpověď na otázku týkající se rozpočtů obcí a městských částí s rozšířenou působností, je nutné vymezit pojem územně samosprávný celek. V této kapitole bude tento pojem zmíněn. Dále se v této kapitole budu věnovat pojmu obec a městská část nebo obvod, vymezení pojmu obec a městská část s rozšířenou působností, také vymezím pojmy orgány obce, městské části nebo obvodu. Také se budu věnovat pojmu rozpočet obce a městské části nebo obvodu, a to zejména výdajům na sociální služby pro seniory. ČR se dělí na územně samosprávné celky, kterými jsou obce a městské části nebo obvody, a na vyšší územně samosprávné celky, kterými jsou kraje. V této práci se budu dále věnovat pouze územně samosprávnému celku.

3.1 Obec a městská část nebo městský obvod Postavení obcí v ČR vymezuje zákon č.128/2000 Sb., o obcích. Městská část, či městský obvod je, podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích, označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst. Podle zákona jsou obě označení rovnocenná. Na městské části se člení Praha (podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze), Brno a Opava. Na městské obvody se člení Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Liberec. Ostatní statutární města se nečlení na městské části ani obvody. Obec a městská část nebo obvod v České republice, mají v zákoně rovnocenné postavení a podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích, jsou (v dalším textu pro účely této práce, zahrnu pod pojem obec také městskou část a městský obvod): • základním územním samosprávným společenstvím občanů, • pokud má obec alespoň 3. tisíce obyvatel je městem, • obec je veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek, • obec je samostatně spravována zastupitelstvem, • orgány obce jsou zastupitelstvo, rada, starosta obce, obecní úřad a zvláštní orgány obce, • obce spravují své záležitosti samostatně, • základem hospodaření obcí, jsou obecní rozpočty, Podle výše uvedeného zákona má obec samostatnou a přenesenou působnost: • v samostatné působnosti obec spravuje záležitosti v zájmu obce a občanů obce a záležitosti svěřené obci do samostatné působnosti. (Zákon č.128/2000 Sb., o obcích.) V rámci samostatné působnosti obec pečuje ve svém obvodu „v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů.“ (Čmejrek, Bubeníček, Luhanová, 2006, s. 36.) Takovéto zákonné vymezení povinností obcí ve vztahu k sociálním službám, se mi zdá být zcela nevyhovující a umožňující obcím věnovat sociálním službám nedostatečnou pozornost a finance. Hospodaření obce se děje také v rámci samostatné působnosti obce. „Majetek obce musí být využíván účelně, hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti.“ (Čmejrek, Bubeníček, Luhanová, 2006, s. 37.) • v přenesené působnosti obec vykonává na svém území státní správu, podle zákona

26

č.128/2000 Sb., o obcích, v jejím základním rozsahu. Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí zákony a jinými právními předpisy. (Čmejrek, Bubeníček, Luhanová, 2006, s. 41.)

3.1.1 Obec nebo městská část s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad nebo pověřený úřad městské části je orgán obce nebo městské části, který vykonává přenesenou působnost (rozšířenou působnost) pro více obcí ve správních obvodech a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony. (Zákon č.128/2000 Sb., o obcích.) Jako pověřený obecní úřad je označován obecní úřad, který vedle přenesené působnosti v základním rozsahu svěřeném obci, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. (Čmejrek, Bubeníček, Luhanová, 2006, s. 41-42.) Od 1. března 2003 byla ČR nově administrativně rozdělena na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., stanoví správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. V současné době existuje 205 obcí s rozšířenou působností. Městské části s rozšířenou působností existují pouze v hlavním městě Praze a jsou stanoveny zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Městských částí s rozšířenou působností v hl.m. Praze je 22. Městské obvody ani jiné městské části s rozšířenou působností neexistují. V této práci se zabývám výší finančních prostředků na sociální služby z rozpočtů územně samosprávných celků s rozšířenou působností. Dále se tedy v této práci budu zabývat pouze obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností.Vymezit pojem obec nebo městská část s rozšířenou působností bylo nutností pro pozdější vymezení základního souboru v metodologické části práce.

3.1.2 Orgány obce nebo městské části s rozšířenou působností V zákoně č.128/2000 Sb., o obcích, podle § 5 tvoří orgány obce, města, městské části a městského obvodu: zastupitelstvo, rada, starosta, úřad (obecní, městský, městské části, městského obvodu), zvláštní orgány a komise. Podle výše uvedeného zákona orgány statutárního města tvoří: zastupitelstvo, rada, primátor, magistrát, zvláštní orgány a komise. Orgány obce, města, statutárního města, městské části nebo městského obvodu samostatně spravují své samosprávné celky. Pro dosažení cíle práce se dále budu zabývat především vymezením pojmu zastupitelstvo a rada obce, města, statutárního města, městské části nebo obvodu (dále jen zastupitelstvo a rada). Zastupitelstvo – „ může být vnímáno v oblasti samosprávy obce jako hlavní orgán, který je nadřazen všem ostatním orgánům.“ (Koudelka, 2006 s. 57.) Je to dáno tím, že zastupitelstvo je jediný orgán samosprávy, který je zakotven v ústavě a má přímou legitimitu danou přímou volbou občanů. Zastupitelstvo je voleno na čtyři roky, obyvateli územně samosprávného celku s volebním právem. Počet členů zastupitelstva je dán počtem obyvatel územně samosprávného celku. Podrobněji je možný počet členů zastupitelstva uveden v tabulce 3.1.

27

Tabulka 3.1 Počet členů zastupitelstva územně samosprávného celku Počet obyvatel Počet členů zastupitelstva do 500 5-15 501 – 3 000 7 – 15 3 001 – 10 000 11 – 25 10 001 – 50 000 15 – 35 50 001 – 150 000 25 – 45 nad 150 000 35 - 55 Pramen: Koudelka, 2006, s. 58 Z pravomocí zastupitelstva obce v samostatné působnosti, které jsou uvedeny v zákoně č.128/2000 Sb., o obcích, jsou pro tuto práci důležité tyto: • schvalovat program rozvoje, • schvalovat rozpočet a závěrečný účet, • zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky, • rozhodovat o založení nebo zrušení právnických osob, • stanovit počet členů rady, • volit z řad členů zastupitelstva starostu, místostarosty a další členy rady, také je odvolávat. V přenesené působnosti zastupitelstvo vydává nařízení v těch územně samosprávných celcích, kde není zřízena rada. (Koudelka, 2006, s. 71.) . Důležitou skutečností, pro tuto práci je, že podle v zákona č.128/2000 Sb., o obcích, § 87 „ k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.“ Rada je výkonný orgán, v oblasti samostatné působnosti, je odpovědná zastupitelstvu. V oblasti přenesené působnosti rozhoduje ve věcech, které stanoví zákon. (Koudelka, 2006, s. 71.) Z působnosti rady územně samosprávného celku je pro tuto práci důležité to, že zabezpečuje hospodaření podle schváleného rozpočtu zastupitelstvem.Vymezit pojem zastupitelstvo a rada územně samosprávného celku bylo důležité k dosažení cíle práce především proto, že zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet a závěrečný účet a rada zabezpečuje vykonávání činností směřujících k naplnění schváleného rozpočtu komunity.

3.1.3 Rozpočet obce nebo městské části s rozšířenou působností Pro dosažení cíle této práce, zjištění rozdílů ve financování sociálních služeb z rozpočtů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností (dále pod pojmem obce zahrnuji také městskou část a městský obvod), je nutné věnovat se jejich rozpočtu. Rozpočet je sestavován na rozpočtové období, kterým je kalendářní rok. „Sestavování rozpočtu obce a závěrečného účtu, specifikace příjmů a výdajů rozpočtu a hospodaření s prostředky rozpočtu se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“ (Lajtkepová, 2007, s. 98.) Obec podle uvedeného zákona sestavuje také rozpočtový výhled na dva až pět let. Rozpočet obce je tvořen příjmy a výdaji. Příjmy obecních rozpočtů jsou tvořeny daňovými příjmy (místní poplatky), nedaňovými příjmy (hospodaření s obecním majetkem) a dotacemi (transfery). Dotace se dále dělí na běžné a kapitálové dotace. Běžné dotace jsou účelové nebo neúčelové, kapitálové

28

dotace jsou vždy účelové. Účelové dotace jsou předem vázány na konkrétní účel, neúčelové ne. Výdaje obecních rozpočtů jsou tvořeny běžnými výdaji a kapitálovými výdaji. Běžné výdaje slouží k zabezpečení lokálních veřejných statků a veřejných statků, které obce musí zabezpečit za stát v přenesené působnosti. Kapitálové výdaje slouží k financování investic. (Lajtkepová, 2007, s. 99-100.) Lepší orientaci v příjmech a výdajích obce umožňuje tab. 3.2. Tabulka 3.2 Schéma rozpočtu obcí v ČR PŘÍJMY VÝDAJE Běžné – neinvestiční Běžné - daňové – svěřené daně - mzdy a platy - sdílené daně - povinné pojistné za zaměstnance - správní poplatky - materiálové - nedaňové – poplatky za služby - energie - příjmy z pronájmu majetku - nájemné - příjmy od O.S. a P.O. - sociální dávky - zisk obecních podniků - výdaje na municipální podniky - dividendy akcií, přijaté úroky - sankce za porušení rozpočtové kázně - transfery – dotace – neúčelové - úroky - účelové - pokuty - ostatní (dary apod.) - dotace vlastním O.S. a jiným subjektům Kapitálové - z prodeje majetku - neinvestiční příspěvky P.O. - z prodeje akcií a majetkových podílů - výdaje na sdružování fin. prostředků - kapitálové transfery – účelové Kapitálové – investiční výdaje - neúčelové - na hmotný a nehmotný majetek - přijaté úvěry - kapitálové dotace O.S. a jiným subjektům - příjmy z emise komunálních obligací - investiční příspěvky P.O. - přijaté splátky půjček - investiční půjčky různým subjektům - splátky úvěrů Ostatní Ostatní - doplňkové, přijaté sankční pokuty apod. O.S. – organizační složky, P.O. příspěvkové organizace Pramen: Peková in Lajtkepová, 2007, s. 99 V této práci mne především zajímá výdajová stránka rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností. A to výdaje použité na financování sociálních služeb pro seniory v dané komunitě. Za relevantní pro tuto práci považuji sledování pouze běžných (neinvestičních výdajů), protože kapitálové (investiční) výdaje mohou být zkresleny účelovými dotacemi např. z rozpočtu MPSV ČR. Uveďme si příklad: v roce 2004 dostavěla obec A domov pro seniory v ceně 50 milionů Kč, tyto peníze dostala jako účelovou dotaci z MPSV ČR a v roce 2007, kdy je prováděn výzkum, jsou kapitálové výdaje do oblasti sociálních služeb pro seniory v této obci nulové. Obec B staví v roce 2007, kdy je prováděn výzkum, domov pro seniory, a proto její kapitálové výdaje v tomto roce jsou 50 milionů Kč. Tyto prostředky obec B získala jako účelovou dotaci z MPSV ČR. Pokud bychom do výzkumu zahrnuli součet obou typů výdajů

29

(kapitálových i běžných) získáme informace, že výdaje v obci B jsou, ve sledovaném období, výrazně vyšší než v obci A, i když neinvestiční výdaje budou srovnatelné. Přitom však situace v obci A týkající se zabezpečení služeb pro seniory je podstatně lepší než v obci B, protože domov pro seniory již funguje. K finančním prostředkům ve výdajových stránkách rozpočtů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností, kterými se v této práci budu zabývat v empirické části, budou jejich běžné výdaje, a to neinvestiční příspěvky P.O. nabízející sociální služby pro seniory, dotace vlastním O.S. nebo jiným subjektům nabízející sociální služby pro seniory v dané komunitě.

3.1.4 Výdaje na sociální služby v kontextu tvorby obecního rozpočtu nebo rozpočtu městské části s rozšířenou působností V podkapitole zabývající se ekonomickými charakteristikami sociálních služeb jsem uvedla, že sociální služby jsou financovány vícezdrojově. Zdroje jsou jak soukromé, tak veřejné. Dále se v této práci budu zabývat veřejnými zdroji financování sociálních služeb pro seniory z rozpočtů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností, a to výdaji z rozpočtů mající souvislost s financováním sociálních služeb pro seniory ve vybraných komunitách. Tvorba výdajové politiky každého veřejného rozpočtu souvisí s problémem jak dosáhnout cílů při stávajících zdrojích. Existují tři základní druhy zdrojů: lidské (personál), materiální (technické vybavení a technologie) a finanční (Ochrana, 2006, s. 14.) V této práci se dále budu zabývat pouze finančními zdroji komunitních výdajových politik, pro zabezpečení sociálních služeb pro seniory v dané komunitě. Jak uvádí Ochrana (2006, s. 13), o zdrojích je třeba uvažovat ve dvojí formě, a to jako o zdrojích disponibilních a zdrojích požadovaných. Kde disponibilní zdroje jsou ty zdroje, se kterými je možné při tvorbě výdajové politiky reálně počítat. Protože požadované zdroje překračují možnosti disponibilních zdrojů, měla by rozhodnutí související s tvorbou výdajových politik, být podložena ekonomicky zdůvodněnými alokačními prioritami. (Ochrana, 2006, s. 14.) Cílem této práce je nalézt relevantní faktory ovlivňující tvorbu výdajových politik obcí nebo městských částí s rozšířenou působností a zjistit míru závislosti výše finančních zdrojů použitých na financování sociálních služeb pro seniory, v rámci vybraných komunit na vybraných faktorech. Ještě než přikročím k hledání relevantních faktorů ovlivňujících výdajové politiky, konceptualizuji veřejné potřeby, důležité pro dosažení cíle práce.

3.1.5 Veřejné potřeby a jejich transformace do výdajové politiky Problémem je definování veřejných potřeb, to je pociťování nedostatku „něčeho“ ze strany veřejnosti, pokud potřeba je ve veřejném zájmu. (Ochrana, 2006, s. 23.) V rámci sociálních služeb pro seniory, to znamená definování potřeb sociálních služeb v komunitním plánování sociálních služeb pro seniory. K definování potřeb sociálních služeb pro seniory je vhodné, podle mého názoru, v rámci komunitního plánování použít dotazníkové šetření. Jelikož „veřejné potřeby převyšují možnosti disponibilních zdrojů, je potřebné v prvním kroku provést ohodnocení potřeb z hlediska naléhavosti jejich uspokojení.“ (Ochrana, 2006, s. 24.) To znamená, že je třeba provést ohodnocení naléhavosti sociálních služeb pro seniory, v dané komunitě, ve vztahu k ostatním

30

veřejným potřebám ve veřejném zájmu. Ochrana (2006, s. 23) vytvořil schéma transformace veřejných potřeb (viz obr. 3.1.) Obr. 3.1 Transformace veřejných potřeb

Pramen: Ochrana, 2006, s.23, upraveno V další části této práce budu usilovat o nalezení faktorů, které ovlivňují stanovení pořadí veřejných potřeb a selekci veřejných potřeb s ohledem na disponibilní zdroje.

3.2 Shrnutí kapitoly územně samosprávný celek Pro metodologickou a empirickou část práce jsou důležité následující poznatky: • Obec a městská část nebo obvod v České republice, mají v zákoně rovnocenné postavení a podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích, jsou základním územním samosprávným společenstvím občanů. Podle uvedeného zákona mají přenesenou a samostatnou působnost. • Pověřený obecní úřad nebo úřad městské části je ten, který vedle přenesené působnosti v základním rozsahu svěřeném obci městské části nebo obvodu, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu. • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb.stanoví správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. V této práci se zabývám rozpočty obcí a městských částí s rozšířenou působností. V současné době je v ČR 205 obcí s rozšířenou působností. Městské části s rozšířenou působností existují pouze v hlavním městě Praze a jsou stanoveny zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. • Nejdůležitějším orgánem obce, městské části nebo obvodu je zastupitelstvo. Z pravomocí zastupitelstva obce nebo městské části v samostatné působnosti je pro tuto práci relevantní pravomoc: schvalovat rozpočet a závěrečný účet. • V této práci se zabývám výdajovou stránkou rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností. A to běžnými (neinvestičními) výdaji použitými na financování sociálních služeb pro seniory v dané komunitě. • Problémy spojené se strukturou a objemem veřejných výdajů jsou předmětem dlouhotrvajících diskuzí. Jak uvádí mnoho autorů, je problematické určit optimální objem a strukturu veřejných výdajů.

31

4 Faktory ovlivňující strukturu veřejných výdajů Problémy spojené se strukturou a objemem veřejných výdajů jsou předmětem dlouhotrvajících diskuzí. Jak uvádí mnoho autorů, je problematické určit optimální objem a strukturu veřejných výdajů. „Neexistuje správná odpověď na otázku, jaký je optimální objem a struktura veřejných výdajů.“ (Lajtkepová, 2007, s. 62.) Problémem je, jak realizovat cíle výdajových politik s ohledem na omezené zdroje (Ochrana, 2006, s. 13.) Objem a struktura veřejných výdajů souvisí s rozsahem aktivit státu na centrální úrovni a na nižších úrovních s řízením regionů. Tyto aktivity jsou důsledkem mnoha faktorů. „Současný rozsah státních aktivit je výslednicí historického vývoje, i dalších faktorů – sociálních, kulturních, náboženských, eticko-morálních aj.“ (Lajtkepová, 2007, s. 62.)

4.1 Relevantní faktory ovlivňující tvorbu výdajových politik obcí nebo městských částí s rozšířenou působností Studium faktorů ovlivňujících tvorbu výdajových politik je, podle mého názoru, nutné vést multidisciplinárné. Na tvorbu výdajových politik mají vliv faktory ekonomické, sociální i politické. Cílem této podkapitoly je nalézt základní relevantní faktory ovlivňující tvorbu výdajových politik a tím i financování sociálních služeb pro seniory z veřejných zdrojů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností. Z pohledu sociologické studie, vytváří Rys (2003) sociologickou faktorovou analýzu institučního vývoje sociálního zabezpečení. Zdá se, že faktory nalezené v této faktorové analýze jsou, zejména u endogenních faktorů totožné s faktory ovlivňujícími výdajovou politiku. Žádný z faktorů nepůsobí izolovaně, je součástí celku a určité sociální situace. Důležitost vlivu jednotlivých faktorů se v průběhu vývoje společnosti může měnit (Rys, 2003, s. 141). Rys (2003, s. 141) dělí faktory na endogenní a exogenní. K endogenním faktorům řadí: K exogenním faktorům řadí: - demografický, - akademické sociální myšlení, - ekonomický, - světové politické ideologie, - sociologický, - mezinárodní právo sociálního zabezpečení, - politický. - mezinárodní technickou spolupráci. Podle mého názoru endogenní faktory, patří k těm, které ovlivňují neinvestiční výdaje na sociální služby pro seniory, v jednotlivých obcích a městských částech s rozšířenou působností, více než exogenní. Vzhledem k důvodům, uvedeným v závěru této kapitoly se dále budu věnovat pouze některým z endogenních faktorů. Faktory přispívající k tendenci růstu veřejných výdajů jsou, podle Lajtkepové (2007, s. 62): • Demografické faktory – na veřejné výdaje má vliv růst nebo pokles absolutního počtu obyvatelstva a měnící se struktura obyvatelstva. • Geografické faktory – příčiny geografické povahy, jako jsou např.povodně, významně ovlivňují okamžitý vzrůst veřejných výdajů.

32

• Politické faktory – změny v sociální filosofii státu obvykle znamenají vyšší veřejné výdaje. K politickým faktorům patří také tzv. demonstrační efekt – srovnávání životní úrovně a sociálních jistot se zahraničím. • Inflační vlivy – veřejný sektor produkuje statky a služby s vysokým podílem živé práce, která nemůže být nahrazena technikou. Tlak zaměstnanců, v tomto sektoru, na růst mezd je stejný jako v soukromém, ale bez odpovídajícího vzestupu produktivity práce. • Technicko-technologické faktory – i když je veřejný sektor založen především na živé práci, a je méně citlivý na technicko-technologický pokrok, tak určitý vliv má. • Fiskální iluze obyvatelstva – může být zařazen mezi faktory politické. Obyvatelstvo většinou podceňuje jak své daňové břemeno, tak i užitky z veřejných statků. Podle Kozlové (2005, s. 39) je důležitým faktorem ovlivňujícími charakter sociální politiky v regionu demografický vývoj. Podrobněji byly demografické údaje uvedeny v kapitole č.2. Dalšími faktory ovlivňujícími regionální sociální politiky jsou podle Kozlové (2005, s.43-44): • Míra urbanizace. • Věkové, kvalifikační, profesní a sociální struktury obyvatelstva. • Struktura osídlení jednotlivých územních celků. • Velikost obcí. • Míra realizace tradičních funkcí rodiny v péči o seniory v lokalitě. • Sociologické změny ve společnosti. Podle mého názoru existují další důležité geografické faktory, ovlivňující regionální financování sociálních služeb např.: jak je rozvinutá infrastruktura, jaké je geografické členění území (zda je území rovinaté nebo hornaté). Existuje také mnoho důležitých sociálních faktorů, jako je přeměna hodnot a norem ve společnosti, přeměna vícegenerační rodiny v rodinu nukleární nebo neúplnou. Tyto přeměny společnosti mohou být v různých lokalitách různě rozvinuté. Mezi sociální faktory ovlivňující tvorbu regionálních výdajových politik může patřit také podíl věřících obyvatel v jednotlivých obcích a městských částech. Ovšem data o podílu věřících obyvatel jsou dostupná pouze za okresy. Tato data nemohu v rámci práce použít, protože by nebyla kompatibilní s daty popisující výdaje na sociální služby pro seniory. Průša in Kozlová (2005, s. 45) uvádí, že je nutné odlišně hodnotit vybavenost zemědělských oblastí, městských aglomerací a velkých měst. Dále, že číselné údaje je nutné hodnotit v širších souvislostech odrážejících zájem se kterými příslušné úřady přistupují k zabezpečení potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Z těchto důvodů je třeba tuto práci brát pouze jako orientační, vzhledem k tomu, že se zabývá pouze úzkým spektrem faktorů ovlivňujících uspokojování potřeb občanů, souvisejících se sociálními službami pro seniory. Na druhou stranu se domnívám, že pokud budou v této práci zjištěny diametrální rozdíly v oblasti financování regionálních sociálních služeb pro seniory a budou zjištěny souvislosti těchto rozdílů s vybranými faktory ovlivňujícími tvorbu výdajové politiky, bude možné dílčí závěry vyvodit.

4.1.1 Demografické ukazatele obce nebo městské části V předcházející kapitole uvádím, že většina autorů považuje demografické faktory za velmi důležité, pro tvorbu regionálních veřejných rozpočtů a výdajových politik. Podrobněji se v této práci demografickými faktory zabývám v kapitole č.2. Důležitými demografickými faktory jsou zejména: • regresivní vývoj populace ČR, čili stárnutí populace, • zvyšující se průměrný věk, 33

• zmenšující se podíl mladých lidí a zvětšující se podíl seniorů v populaci, • nízká míra porodnosti, • pokles úmrtnosti a zvyšující se střední délka života. V empirické části práce se budu zabývat těmito demografickými ukazateli jednotlivých vybraných obcí, městských částí nebo obvodů s rozšířenou působností: • počtem obyvatel, • průměrným věkem obyvatel, • podílem seniorů v populaci regionu. Dalšími demografickými faktory, ovlivňujícími tvorbu regionálních rozpočtů a výdajových politik, se z důvodů omezených možností této práce nebudu dále zabývat.

4.1.2 Míra urbanizace Někteří autoři, jak uvádím výše, např. Kozlová a Průša, považují za jeden z důležitých faktorů ovlivňující sociální politiku, míru urbanizace komunity. Proto mezi relevantní faktory, kterými se budu zabývat v empirické části práce, zahrnu také podíl městského obyvatelstva, který míru urbanizace popisuje, v jednotlivých zkoumaných komunitách.

4.1.3 Politická faktory Jak bylo výše uvedeno někteří autoři zabývající se faktory ovlivňující tvorbu veřejných rozpočtů a výdajových politik považují za jedny z důležitých faktorů, faktory politické. Žádný z výše uvedených autorů se nezabývá, jako důležitým politickým faktorem, při tvorbě rozpočtu územní samosprávy a výdajové politiky územní samosprávy, složením zastupitelstva. Myslím, že faktory popisující složení zastupitelstva, by výdajovou politiku v jednotlivých lokalitách ovlivňovat mohli. Z toho důvodu v této práci využiji následující politické faktory: • politická orientace zastupitelstva, • podíl žen v zastupitelstvu, • podíl zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu, • průměrný vek zastupitelů. Na tomto místě, je třeba zastavit se u pojmu politická orientace. Proměnná politická orientace patří v současnosti k základní výbavě datových souborů, zaměřených na zkoumání sociálních, ekonomických, a politických postojů populací. (Plecitá, 1999, s. 1.) Na osu levice-středpravice nemusí být situována pouze individua, ale také názory, politické strany nebo celé státy. (Novák in Vinopal, 2006, s. 129.) „Obvykle socioekonomicky chápaná dimenze levicepravice je proto často považována za jednu z nejvýznamnějších dimenzí politického štěpení.“ (Inglehart, Kitchelt, Matějů, Vlachová in Vinopal, 2006, s. 129.) Z důvodů uvedených v úvodu této práce, by mne velmi zajímalo, zda politická orientace zastupitelstva je faktorem ovlivňujícím výši finančních prostředků, které územní samosprávy investují do sociálních služeb pro seniory, pokud ano jak silná je tato vazba. Politickou orientací zastupitelstva, pro účely této práce, rozumím to, za kterou z politických stran v pravo-levém politickém spektru byla zvolena převážná část zastupitelstva obce, městské části nebo obvodu s rozšířenou působností. Politické spektrum politických stran dělím na: pravicová strana – ODS středové strany - KDU-ČSL, SZ, nezávislí zastupitelé, regionální politická seskupení levicové strany - ČSSD, KSČM. Z důvodů obtížného určení politické orientace některých regionálních politických uskupení a nezávislých kandidátů omezím tento faktor na tři politické strany v politickém

34

spektru ČR, s jasnou politickou orientací, a to na ODS, ČSSD a KSČM. V metodologické části práce operacionalizuji pojem politické orientace zastupitelstva, tak aby mohl být změřen a použit k následujícím analýzám. Dalšími politickými faktory uvedenými výše se z důvodů omezených možností této práce nebudu dále zabývat.

4.1.5 Podíl nezaměstnaných Mezi důležité faktory ovlivňující tvorbu regionálních rozpočtů a výdajových politik řadí, např. Kozlová (2005) také kvalifikační a profesní struktury obyvatelstva. Bohužel údaje o podílech obyvatel v jednotlivých vzdělanostních kategoriích, pro jednotlivé obce a městské části s rozšířenou působností, nejsou dostupná. Údaje jsou dostupné pouze ze SLBD z roku 2001, kdy platilo v ČR odlišné správní členění a údaje jsou za jednotlivé okresy. Mezi podobné faktory, podle mého názoru patří i podíl nezaměstnaných v jednotlivých sledovaných komunitách. Data, popisující tento faktor v jednotlivých obcích a městských částech s rozšířenou působností, jsou na stránkách ČSÚ dostupná. V empirické části se tedy budu zabývat také mírou nezaměstnanosti v jednotlivých sledovaných komunitách.

4.1.6 Velikost obce nebo městské části Jako faktor ovlivňující charakter regionální sociální politiky a tím i výdajovou politiku jednotlivých obcí a městských částí uvádí Kozlová (2005) také velikost obce. V empirické části práce využiji faktor, rozloha obce nebo městské části s rozšířenou působností.

4.1 Shrnutí kapitoly Faktorů ovlivňujících tvorbu obecních rozpočtů, rozpočtů městských částí a obvodů je mnoho. V empirické části práce se budu zabývat následujícími endogenními faktory: Vybranými demografickými faktory - počtem obyvatel, průměrným věkem obyvatel, podílem seniorů . Z geografických faktorů – mírou urbanizace (podílem městského obyvatelstva) a rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností. Z politických faktorů - politickou orientací zastupitelstva, podílem žen v zastupitelstvu, podílem zastupitelů 55 a více let starých a průměrným věkem zastupitelů. Ze sociálních faktorů – mírou nezaměstnanosti v obci nebo městské části. Zdá se, že vhodnými relevantními faktory popisujícími regionální sociální a výdajovou politiku by mohl být také podíl věřících obyvatel v populaci komunity a podíl obyvatel v jednotlivých vzdělanostních kategoriích. Bohužel data popisující tyto dva faktory jsou dostupná pouze ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2001. V tomto roce platilo v ČR jiné územní členění než v roce 2007. Data jsou dostupná za okresy a s daty týkajícími se výdajů na sociální služby pro seniory v jednotlivých obcích a městských částech s rozšířenou působností jsou nekompatibilní. Z toho důvodu nemohu tyto dva faktory použít. Jednotlivé relevantní faktory, kterými se budu dále v této práci zabývat, jsem vybrala na základě následujících kritérií: • Vybrané endogenní faktory jsou dostupné na internetových stránkách jednotlivých obcí nebo stránkách ČSÚ. • Předpokládám, že mezi vybranými faktory a sledovanou závisle proměnnou by mohla být nalezena silnější vazba, než u dalších výše uvedených faktorů. • Na hlavní výzkumnou otázku budu hledat odpověď pomocí kvantitativní výzkumné strategie proto, aby bylo možné zevšeobecnění.

35

5 Shrnutí teoretické části práce Úvodem shrnutí teoretické části práce bych se ráda zmínila o faktu, že vzhledem k cíli práce, který souvisí s finančními zdroji a samosprávnými celky, bylo nutné věnovat se tématu z pohledu více disciplín. Nutností bylo nastudovat a interpretovat poznatky a vytvářet z nich závěry nejen z pohledu sociální práce a politiky, ale i z pohledu ekonomického, politického a z pohledu správního práva. Nejobtížnější pro mne bylo studium a pochopení ekonomické literatury. V této práci se zabývám sociálními službami pro seniory. Sociální služby pro seniory mají pro populace, nejen v ČR, ale i v celé Evropě, stále větší význam. A to především v důsledku demografického vývoje v evropských zemích. Cílovou skupinou jsou, pro tuto práci senioři, občané České republiky, potencionální uživatelé sociálních služeb pro seniory. Poslední vývoj sociálních služeb pro seniory, jde směrem deinstuticionalizace a decentralizace poskytovatelů a zdrojů. Tento vývoj by měl zajistit, co možná nejdelší setrvání seniorů v jejich přirozeném prostředí. V ČR došlo k decentralizaci zdrojů a poskytovatelů sociálních služeb pro seniory, bez dostatečného legislativního rámce, který by nařizoval nebo motivoval jednotlivé samosprávné celky k dosažení určité úrovně kvality a kvantity poskytovaných sociálních služeb pro seniory, v jimi spravovaných komunitách. Důsledkem decentralizace zdrojů, bez dostatečného legislativního rámce, může být odlišná úroveň kvality i kvantity poskytovaných sociálních služeb v jednotlivých komunitách. Velikost výdajů na sociální službu v jednotlivých obcích a městských částech může kvantitu i kvalitu poskytovaných sociálních služeb pro seniory v komunitě značně ovlivnit. Na velikost rozdílů ve výdajích na sociální služby pro seniory, pokud je zjistím, budu moci upozornit Závěry této práce, které vyplynou z empirického pozorování, pokud budou moci být vysloveny, je nutné brát pouze orientačně. Z důvodů omezených možností a dostupnosti se v této práci zabývám pouze úzkým spektrem souvislostí se sociálními službami pro seniory. Vybranými faktory ovlivňujícími pouze část veřejných zdrojů sociálních služeb pro seniory, a to rozpočty a výdajové politiky obcí nebo městských částí s rozšířenou působností. V práci se nevěnuji soukromým zdrojům, veřejným zdrojům z rozpočtů krajů ani z rozpočtu MPSV ČR. V teoretické části práce jsem se snažila nalézt relevantní faktory ovlivňující pouze část z veřejných zdrojů vícezdrojového financování sociálních služeb. Mou snahou bylo nalézt relevantní faktory ovlivňující tvorbu rozpočtů a výdajových politik výše jmenovaných územně samosprávných celků. Z faktorů, které se mi podařilo identifikovat na základě odborné literatury a statistik MPSV ČR a ČSÚ, jsem si pro splnění cíle této práce vybrala následující faktory: • Z demografických faktorů - počet obyvatel, průměrný věk obyvatel, podíl seniorů v obci, městské části s rozšířenou působností v populaci komunity. • Z geografických faktorů – míra urbanizace, neboli podíl městského obyvatelstva v komunitě a rozloha obce nebo městské části s rozšířenou působností. • Z politických faktorů - politická orientace zastupitelstva obce, podíl žen v zastupitelstvu, podíl zastupitelů 55 a více let starých a průměrný věk zastupitelů městské části nebo městského obvodu s rozšířenou působností. • Ze sociálních faktorů – podíl nezaměstnaných obyvatel v obci nebo městské části s rozšířenou působností.

36

II Metodologická část Kapitoly v teoretické části práce jsem vyhradila vymezení pojmů, které představují teoretická východiska pro vytvoření konceptu výzkumného procesu. Snažila jsem se o zmapování informací souvisejících s financováním sociálních služeb pro seniory, v obcích a městských částech s rozšířenou působností, s pomocí odborné literatury a souvisejících vědeckých výzkumů zabývajících se tímto tématem. V následující, metodologické, části práce se zaměřím na objasnění cíle výzkumu, hlavní výzkumné otázky a z ní odvozených dílčích výzkumných otázek. Dále se budu zabývat vymezením strategie výzkumu a zdůvodněním jejího výběru. Stanovím základní a výběrový soubor a zdůvodním způsob výběru souboru. V další části práce stanovím techniky sběru dat a jejich analýzy, přičemž zdůvodním jejich výběr. V závěru metodologické části práce uvedu také možná omezení a problémy vyplývající z vybrané strategie výzkumu.

6 Cíl výzkumu Cíl a hlavní výzkumnou otázku této práce jsem vytvořila v kontextu „Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 – 2007,“ který vychází z „Mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí,“ přijatého Valným shromážděním Organizace spojených národů (dále OSN) v roce 1982 a „Zásad OSN pro seniory,“ přijatých v roce 1991. Cílem tohoto programu je vytvoření příznivých podmínek pro řešení problematiky stárnutí a seniorů, docílení změny postojů na všech úrovních a vytvoření základů pro politickou, ekonomickou a národohospodářskou reflexi stárnutí populace v České republice. (MPSV, 2005.) Mým cílem v této práci je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku a tím dojít ke zjištění skutečnosti, zda existují rozdíly ve výdajových stránkách rozpočtů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností, týkající se sociálních služeb pro seniory, ve vybraných komunitách. Jak velké jsou tyto rozdíly a zda mnou vybrané faktory tyto možné zjištěné rozdíly v regionální výdajové politice ovlivňují a do jaké míry. Hlavní výzkumná otázka zní: „Existují rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností, jak jsou tyto rozdíly velké a jsou důsledkem relevantních faktorů?“ Vzhledem k omezeným množnostem této práce a výše uvedeným dalším důvodům, jsem na základě studia odborné literatury a statistických údajů MPSV ČR a ČSÚ vybrala ke splnění cíle práce pouze některé z relevantních faktorů ovlivňujících tvorbu regionálních rozpočtů a výdajových politik. Na základě těchto vybraných faktorů jsem vytvořila dílčí výzkumné otázky na které se budu snažit nalézt odpověď v empirické části práce. Pokud budu moci na základě výsledků z empirické části práce odpovědět na základní výzkumnou otázku, pak budu moci v závěru poukázat na možné rozdíly v politické a ekonomické reflexi faktu stárnutí populace v ČR v jednotlivých vybraných komunitách. Ovšem mé závěry budou muset být brány pouze jako orientační, protože není možné do této práce zahrnout všechny relevantní faktory, které by mohly ovlivňovat tvorbu rozpočtů a výdajových politik obcí a městských částí s rozšířenou působností v ČR. V následující podkapitole se budu zabývat výběrem výzkumné strategie, která mi co nejlépe umožní dosáhnout cíle práce.

37

7 Volba výzkumné strategie Z pohledu společenských věd můžeme údaje získané pozorováním rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. S ohledem na cíl výzkumu jsem si pro výzkumnou práci vybrala kvantitativní výzkumnou strategii. Kvantitativní výzkum vychází z pozitivistického paradigmatu a využívá nomotetické vysvětlení, které vysvětluje mnoho případů při použití malého množství proměnných, umožňující zevšeobecnění. „Nomotetický model usiluje o obecné (nikoli nezbytně úplné) porozumění třídě jevů použitím malého počtu relevantních příčinných faktorů,“ (Babbie, 2001, s. 85, vlastní překlad.) Kvantitativní výzkum využívá deduktivní metodu, při níž jde většinou o testování hypotéz, „kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz,“ (Disman, 2006, s. 76.) Jednotlivé kroky deduktivní metody: • výzkumník vychází z teorie nebo obecně formulovaného problému • teoretický nebo praktický problém pak překládá do jazyka hypotéz • dalším krokem je sběr dat • odpovídají-li závislosti mezi sebranými daty hypotézám, přijímá je, v opačném případě musí hypotézy odmítnout (Disman, 2006, s. 76.) Podle Ragina (1994, s. 134, vlastní překlad) je obvyklý postup kvantitativního výzkumu: • určení charakteru kovariace (asociace) a odhad síly korelace • příčinnost může být odvozena z korelace a je-li tomu tak, • je vysvětlení postaveno na odvozeném příčinném vztahu. Mezi základní nedostatky kvantitativního výzkumu patří nízká validita měření. Největšími přednostmi kvantitativního výzkumu jsou vysoká reliabilita dat, která je umožněna standardizací a vysoká míra zobecnitelnosti, umožněná pravděpodobnostními výběry. Vzhledem k zaměření výzkumu v této práci, k hlavní výzkumné otázce a snaze o možnost zevšeobecnění je jedinou možnou strategií k dosažení cíle výzkumu použití kvantitativní výzkumné strategie. Tuto výzkumnou strategii ovšem vybírám s plným vědomím jejích nedostatků, kdy mnou provedený výběr relevantních faktorů ovlivňujících tvorbu rozpočtů a výdajových politik obcí a městských částí s rozšířenou působností nemusí být optimální ani úplný. Ideálním řešením, k dosažení co nejpřesnějších výsledků, by bylo doplnění kvantitativní strategie výzkumu, kvalitativní strategií. Ta by například mohla být použita, po dokončení této práce, k detailnímu porozumění a odkrytí všech faktorů ovlivňujících tvorbu regionálních rozpočtů a výdajových politik u několika málo případů. Mohly by být vybrány buďto případy typické nebo naopak ty s největšími opačnými odchylkami. Na základě tohoto detailního porozumění by pak mohly být do následného kvantitativního výzkumu zahrnuty další relevantní faktory, které by odhalil kvalitativní výzkum. V další kapitole této části práce přistoupím k operacionalizaci jednotlivých dílčích výzkumných otázek.

38

8 Dílčí výzkumné otázky a jejich operacionalizace V procesu operacionalizace jde vlastně o převod směrem od teoretických myšlenek, přes teoretické hypotézy, které vyjadřují nějaký vztah mezi proměnnými, k pracovním hypotézám vyjadřujícím měřitelný vztah mezi proměnnými. Operacionalizace je vývoj specifických výzkumných procedur, jejichž výsledkem je empirické pozorování konceptů ve skutečném světě, (Babbie, 2001, s. 132, vlastní překlad.) Podle Dismana (2006) je operacionalizace cestou od teorie a pojmů k datům, které lze empiricky zjistit. Na základě vymezených pojmů v teoretické části práce a mnou vybraných relavantních faktorů, jsem vytvořila dílčí výzkumné otázky na které se budu snažit nalézt odpověď v empirické části práce. Dílčí výzkumné otázky a jejich operacionalizace: Dílčí výzkumná otázka (DVO) 1: Existuje souvislost mezi počtem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Nulová hypotéza (Ho) 1: Neexistuje souvislost mezi počtem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. Hypotéza (H) 1: Existuje souvislost mezi počtem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 2: Existuje souvislost mezi průměrným věkem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 2: Neexistuje souvislost mezi průměrným věkem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 2: Existuje souvislost mezi průměrným věkem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 3: Existuje souvislost mezi podílem seniorů v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 3: Neexistuje souvislost mezi podílem seniorů v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 3: Existuje souvislost mezi podílem seniorů v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 4: Existuje souvislost mezi mírou nezaměstnanosti v obci nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory?

39

Ho 4: Neexistuje souvislost mezi mírou nezaměstnanosti v obci nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 4: Existuje souvislost mezi mírou nezaměstnanosti v obci nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 5: Existuje souvislost mezi pravo-levou politickou orientací zastupitelstva obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 5a: Neexistuje souvislost mezi podílem členů pravicové strany (ODS) v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z jejího rozpočtu. H 5a: Existuje souvislost mezi podílem členů pravicové strany (ODS) v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z jejího rozpočtu. Ho 5b: Neexistuje souvislost mezi podílem součtu členů levicových stran (KSČM a ČSSD) v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z jejího rozpočtu. H 5b: Existuje souvislost mezi podílem součtu členů levicových stran (KSČM a ČSSD) v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z jejího rozpočtu. DVO 6: Existuje souvislost mezi podílem městského obyvatelstva v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 6: Neexistuje souvislost mezi podílem městského obyvatelstva v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 6: Existuje souvislost mezi podílem městského obyvatelstva v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 7: Existuje souvislost mezi rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 7: Neexistuje souvislost mezi rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 7: Existuje souvislost mezi rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 8: Existuje souvislost mezi podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory?

40

Ho 8: Neexistuje souvislost mezi podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 8: Existuje souvislost mezi podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 9: Existuje souvislost podílem žen v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 9: Neexistuje souvislost mezi podílem žen v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 9: Existuje souvislost mezi podílem žen v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. DVO 10: Existuje souvislost mezi průměrným věkem zastupitelů obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory? Ho 10: Neexistuje souvislost mezi průměrným věkem zastupitelů obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory. H 10: Existuje souvislost mezi průměrným věkem zastupitelů obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory.

41

9 Základní soubor, výběrový soubor a jednotky zjišťování Výběr případů ve společenskovědním výzkumu může být prováděn dvěma základními postupy. V kvantitativní výzkumné strategii se pro zachování možnosti zevšeobecnění a reprezentativnosti vzorku postupuje na základě pravděpodobnostního (náhodného) výběru. Pro dosažení co největší možné přesnosti výsledků výzkumu v této práci jsem zvolila koncepci výzkumu při níž bude výběrový soubor, „skupina jednotek, které skutečně pozorujeme,“ (Disman, 2006, s. 93,) totožný se základním souborem, „soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné.“ (Disman, 2006, s. 93.) V případě této práce jde tedy o vyčerpávající šetření, týkající se obcí a městských částí s rozšířenou působností v ČR. To znamená, že se budu snažit shromáždit data týkající se všech obcí nebo městských částí s rozšířenou působností v České republice. Základní i výběrový soubor tedy budou tvořit všechny obce s rozšířenou působností v České republice, kterých je v současné době 205 + městské části hl.m. Prahy s rozšířenou působností, jichž je nyní 22. A to jako komunity vymezené populací obyvatel těchto lokalit, obcí a městských částí s rozšířenou působností. Zde je třeba uvést, že pojem komunita nabývá v rámci sociální politiky a sociální práce více významů (srov. např.Matoušek, 2005.) Konkrétní sběr informací je prováděn na určených prvcích, jednotkách zjišťování. Jednotky zjišťování, které jsem si vybrala pro tento výzkum, jsou rozpočty a zastupitelstva jednotlivých obcí nebo městských částí s rozšířenou působností, dále populace obyvatel a seniorů a rozloha jednotlivých komunit. Seznam všech stávajících obcí a městských částí s rozšířenou působností v ČR je uveden v příloze č.1.

42

10 Typ výzkumu V této kapitole se budu zabývat zvoleným typem výzkumu, technikou sběru dat a reliabilitou a validitou měření. Určení typu výzkumu je důsledkem úvah o metodě shromažďování empirického materiálu. Mezi základní techniky shromažďování dat patří: přímé pozorování, rozhovor, dotazník a analýza dokumentů. (Disman, 2006, s. 123.) Typem výzkumu ve společenských vědách, kdy objekt výzkumu není obtěžován výzkumníkem, je nevtíravý výzkum. V tomto typu výzkumu výzkumník nezasahuje do kontextu výzkumu. Jde vlastně o využití dostupných materiálů. Existuje velké množství materiálu, které nashromáždily jedinci, organizace a instituce a které jsou k dispozici pro výzkumné účely. Významnými typy dostupných materiálů jsou: data ze sčítání lidu a registrací, noviny a časopisy, zprávy úředníků a dobrovolných organizací a osobní dokumenty. (Kerlinger, 1972.) Podle Dismana (2006, s. 164) pokud se výzkumník „nevtírá“ použije standardizované pozorování nebo studium dokumentů. Mezi typy nevtíravého výzkumu patří: analýza fyzických stop jako indikátorů lidských aktivit, nezúčastněné pozorování, analýza dokumentů a obsahová analýza, analýza existujících statistik a sekundární analýza, historicko-srovnávací analýza (Webb, Campbell, Schwartz, Sechrest in Rabušic,2007.) Rozhodla jsem se využít nevtíravý typ výzkumu, a to studium existujících dokumentů. Jednak půjde o studium dokumentů týkajících se rozpočtů obcí a městských částí s rozšířenou působností. Tedy o studium zpráv úředníků. V nich budu zjišťovat data týkající se rozpočtů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností. A za druhé půjde o studium existujících statistik, vytvořených Českým statistickým úřadem, kde mne budou zajímat počty a průměrný věk obyvatel jednotlivých komunit, podíl seniorů, podíl městského obyvatelstva, míra nezaměstnanosti, rozloha jednotlivých komunit, dále podíl zastupitelů členů Komunistické strany Čech a Moravy (dále KSČM) + České strany sociálně demokratické (dále ČSSD) v zastupitelstvu, podíl zastupitelů členů Občanské demokratické strany (dále ODS) v zastupitelstvu, podíl žen v zastupitelstvu, podíl zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu a průměrný věk zastupitelů obcí nebo městských částí s rozšířenou působností.

10.1 Výběr techniky sběru dat Jak už bylo řečeno výše data budu sbírat pomocí metody nevtíravého typu výzkumu. Pro zodpovězení dílčích výzkumných otázek a z nich vyplývající hlavní výzkumné otázky použiji následující techniky sběru dat: - sekundární analýzu dostupných materiálů (zpráv úředníků) - statistickou analýzu existujících statistických dat (ČSÚ) • Budou mne zajímat informace o běžných (neinvestičních) rozpočtových výdajích na sociální služby pro seniory, tak jak jsem je konceptualizovala v teoretické části práce. Půjde tedy o data týkající se výše neinvestičních příspěvků pro P.O. nabízející sociální služby pro seniory, neinvestičních dotací pro vlastní O.S. nebo pro jiné subjekty nabízející sociální služby pro seniory v jednotlivých komunitách. Tato data budu zjišťovat na webových stránkách jednotlivých obcí nebo městských částí s rozšířenou působností. Mezi povinně zveřejňované informace obcí, podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, patří také informace o rozpočtu obce. • Ostatní informace budu sbírat na webových stránkách ČSÚ. Týkají se počtu obyvatel, průměrného věku obyvatel, politického složení zastupitelstva, podílu žen v zastupitelstvu, podílu 55 a více let starých zastupitelů v zastupitelstvu, průměrného věku zastupitelů, podílu

43

seniorů, podílu městského obyvatelstva, míry nezaměstnaných a rozlohy jednotlivých obcí nebo městských částí s rozšířenou působností. Data týkající se rozpočtů budu sbírat ze zpráv úředníků týkajících se návrhů rozpočtů jednotlivých obcí a městských částí na rok 2007. Data týkající se počtu obyvatel, průměrného věku obyvatel, podílu seniorů, podílu městského obyvatelstva, politického složení zastupitelstva, podílu žen v zastupitelstvu, podílu 55 a více let starých zastupitelů v zastupitelstvu, průměrného věku zastupitelů a podílu nezaměstnaných v obcích a městských částech s rozšířenou působností, jsou dostupná k 31.12. 2006 nebo 1.1. 2007. Internetové adresy zdrojů dat a výpočty související s financováním sociálních služeb pro seniory jsou součástí přílohy č.2. Každý, kdo se snaží o provedení výzkumu, nejen společenskovědního, by měl usilovat o co největší reliabilitu a validitu svého měření. Pokud není měření reliabilní a validní, pak je nespolehlivé a neplatné, výzkum ztrácí svůj smysl.

10.1.1 Reliabilita dat Pokud je měření reliabilní znamená to, že měření je spolehlivé. „Reliabilní měření je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav pozorovaného objektu nezměnil.“ (Disman, 2006, s. 62.) „Reliabilita znamená, že pokud aplikujeme stejné techniky na stejném objektu za stejných podmínek, dostaneme stejné výsledky.“ (Babbie, 2001, s. 140, vlastní překlad.) V případě této práce mi výběr metody nevtíravého typu výzkumu umožňuje vyslovit domněnku, že měření je reliabilní. U nevtíravých technik výzkumu je velkou výhodou to, že výzkumník nepřichází do kontaktu se zkoumaným objektem a proto je reliabilita měření vysoká. Výzkumník svou přítomností neovlivňuje proces výzkumu, nehrozí, že samotný akt měření způsobí změnu v chování měřeného jedince, proto jsou data v nevtíravém výzkumu reliabilní. (Babbie, 2001, s. 320, vlastní překlad.)

10.1.2 Validita dat Validita měření znamená, že měření je platné. Situaci, kdy měříme přesně to, co jsme měřit chtěli. „Validní měření je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“ (Disman, 2006, s. 62.) „Validita se týká rozsahu, ve kterém empirické míry adekvátně vyjadřují reálný význam uvažovaného konceptu.“ (Babbie, 2001, s. 143, vlastní překlad.) Využití statistických údajů z Českého statistického úřadu, v případě tohoto výzkumu, mi umožňuje vyslovit předpoklad, že data získaná z těchto existujících statistik jsou informacemi popisujícími přesně to co je vyjádřeno v jednotlivých hypotézách, čili že data získaná z Českého statistického úřadu je možné považovat za vysoce validní, pro tuto práci. Pokud u dat týkajících se finančních prostředků na sociální služby pro seniory předpokládám správnost uvedených výší finančních prostředků ve zveřejněných rozpočtech jednotlivých obcí nebo městských částech s rozšířenou působností, pak se mohu domnívat, že tato data mají dostatečnou validitu pro tento výzkum. Nejnižší validitu z výše uvedených měření bude mít pravděpodobně měření politické orientace zastupitelstva. A to proto, že z výše uvedených důvodů, byla z tohoto měření vyloučena politická uskupení považovaná za středová. Domnívám se, že v některých případech, se vyloučená politická uskupení mohou při tvorbě výdajové politiky chovat jak pravicově tak levicově. Jejich zahrnutí do výzkumu by mohlo významně ovlivnit validitu měření politické orientace zastupitelstva.

44

11 Způsob zpracování a analýza dat Ke zpracování a analýze dat se používají, v rámci kvantitativní výzkumné strategie, statistické metody. Velikou výhodou dnešních statistických analýz jsou programy umožňující počítačové zpracování. Při analýze dat v této práci využiji program SPSS verzi, 15.0. V této kapitole se budu zabývat, podobou datové matice této práce, dále krátce představím statistický program SPSS a všechny analytické procedury, které budu s pomocí tohoto programu využívat.

11.1 Tvorba datové matice Krokem, který provedu před přistoupením k vlastní analýze dat, pomocí programu SPSS, je vytvoření datové matice. Datová matice bude obsahovat identifikaci zkoumaných jednotek a hodnoty jednotlivých proměnných u jednotlivých jednotek. Hodnoty proměnných budou tvořit obsah datové matice. „Kvantitativní data vstupují do statistické analýzy ve formě datové matice. V ní jsou data zaznamenána číslovkami, takže mohou být podrobena statistickým procedurám.“ (Žižlavský, 2005, s.31.) V případě tohoto výzkumu, má datová matice uvedená v příloze č. 3, následující podobu: • na prvním řádku datové matice jsou popisky proměnných • v prvním sloupci datové matice „ID“ značí identifikaci obce nebo městské části s rozšířenou působností • druhý sloupec je vyhrazen pro proměnnou „průměrná finanční částka, na sociální služby pro seniory, na jednoho seniora“ – zkratka FINAN, u této proměnné jsou jednotkami České koruny • třetí sloupec tvoří proměnná „počet obyvatel“ – zkratka POB, zde je jednotkou počet • čtvrtý sloupec obsahuje proměnnou „průměrný věk obyvatel“ – zkratka PVEK, u této proměnné je jednotkou věk • v pátém sloupci se nalézá proměnná „podíl seniorů v populaci“ – zkratka POSEN, zde jsou jednotkami % • šestý sloupec je vyplněn proměnnou „míra nezaměstnaných v populaci“ – zkratka MNEZ, jednotkou jsou také % • sedmý sloupec tvoří proměnná „podíl členů ODS v zastupitelstvu“ – zkratka PRAV, u této proměnné jsou jednotkami % • osmý sloupec je zaplněn proměnnou „podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu“ – zkratka LEV, jednotkami této proměnné jsou také % • devátý sloupec zahrnuje proměnnou „podíl městského obyvatelstva“ – zkratka POMO, jednotkami jsou % • desátý sloupec je naplněn daty týkající se proměnné „rozloha obce nebo městské části“ – zkratka ROZL, jednotkami jsou zde km2 • v jedenáctém sloupci jsou data týkající se proměnné „podíl zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu“ – zkratka POSZ, jednotky jsou % • ve dvanáctém sloupci se nachází proměnná „podíl žen v zastupitelstvu“ – zkratka POZZ, jednotkami jsou % • v posledním třináctém sloupci je proměnná „průměrný věk zastupitelů“ – zkratka PVEZ, jednotkou je věk. V případě statistické analýzy dat je důležité určit typy proměnných, protože některé ze statistických operací lze použít pouze pro intervalové míry. Ve společenských vědách existují tři druhy proměnných:

45

• nominální proměnné – zde není možné určit zda hodnota je vyšší nebo nižší • pořadové proměnné – u těchto proměnných lze určit, která hodnota je vyšší a která je nižší • intervalové proměnné- zde je možné určit zda je hodnota nižší nebo vyšší a také kolikrát je vyšší nebo nižší. U intervalové proměnné dává smysl ptát se kolikrát větší nebo menší hodnoty mohou nabývat. (Disman, 2006, s. 189.) Všechny proměnné v této práci, jsou proměnnými intervalovými, kromě proměnné transformované.

11.2 Statistická analýza dat pomocí programu SPSS Po vytvoření datové matice budu pokračovat přepisem dat do datové matice programu SPSS. SPSS je jedním z počítačových programů používaných pro statistické zpracování analýzy kvantitativních dat. Software SPSS poskytuje nástroje pro řešení statistických úloh a analytických problémů. Zahrnuje základní analytické metody jednorozměrné, dvourozměrné i vícerozměrné statistiky. Datová matice SPSS může být naplněna vlastními daty, importem ze souboru jiného typu nebo použitím dříve vytvořené matice dat. V případě této práce naplním datovou matici z vlastní, dříve vytvořené matice dat. Dalším krokem v průběhu analýzy dat bude tzv. vyčištění dat.

11.2.1 Příprava dat k vlastní analýze Vyčištění a kontrola dat je nezbytnou součástí analytických procedur, protože některé analýzy jsou citlivé na výrazně nižší nebo vyšší hodnoty. Jde především o kontrolu toho, zda byla data správně přepsána nebo zda ve zdrojích dat nemohlo dojít k omylu a nejsou tam zcela nesmyslná čísla. Především jde o odhalování hodnot mimo povolený obor hodnot, ale také může jít o podklad k úpravě souboru, např. odstranění odlehlých případů u spojitých proměnných. (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 2, s.1.) V rámci této práce jde o nalezení špatně zapsaných nebo přepsaných hodnot. Pokud například zjistím, že v rozpočtu některé obce mám zapsáno, že její neinvestiční výdaje na sociální služby pro seniory, v průměru na jednoho seniora činí 100 000,- Kč, půjde zřejmě o chybně zapsanou hodnotu. Po nalezení takovéto hodnoty je třeba zjistit zdroj dat, hodnotu zkontrolovat a opravit. Pokud zjistím, že chyba je ve zdroji dat, budu se snažit nalézt hodnotu správnou v jiné statistice téhož zdroje. Takovou chybu bych, podle mého názoru, mohla nalézt pouze na webových stránkách jednotlivých obcí. Předpokládám, že v datech ČSÚ nikoli. Pokud naleznu zřejmou chybnou hodnotu ve zdroji dat, budu se snažit získat hodnotu správnou, např. na základě písemné žádosti o zaslání rozpočtu obce.

11.2.3 Jednorozměrná statistická analýza Jakmile budu mít všechna data v matici dat SPSS zkontrolovaná a vyčištěná přistoupím k prvnímu kroku vlastní statistické analýzy. Tímto prvním základním krokem je univariační, neboli jednorozměrná analýza. Jde vlastně o variace hodnot jedné proměnné, popisující stav základního souboru. „Statistický popis spočívá ve zjištění statistického rozložení neboli rozdělení neboli distribuce četností u hodnot proměnné.“ (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 2, s.1.) Jednorozměrnou analýzu provedu zadáním ANALYZE – DESCRIPTIVE STATISTICS – EXPLORE v SPSS. Výpočet provedu pro proměnnou závislou, proměnná FINAN. Pro tuto práci je především důležitá variabilita průměrné finanční částky, vynakládané na sociální 46

služby pro seniory, přepočtená na jednoho seniora. To znamená popis toho, jak mnoho se liší výše neinvestičních finančních prostředků na jednoho seniora v jednotlivých obcích a městských částech s rozšířenou působností v ČR. V případě této práce nebudu provádět testy normality proměnných. A to z toho důvodu, že výzkumný soubor má 212 jednotek. Při takové velikosti souboru nejsou testy normality nutností. Pokud rozložení analyzované proměnné není normální, ale velikost výzkumného souboru je dostatečně velká (větší než 100), je možné využívat i statistických postupů, které předpokládají normální rozložení. (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 3, s.7.) V rámci univariačních statistických procedur si kategorizuji jednotlivé obce a městské části podle počtu obyvatel, a to takto: • obce a městské části s 0 – 30 000 obyvatel • obce a městské části s 30 001 – 50 000 obyvatel • obce a městské části s 50 001 – 75 000 obyvatel • obce a městské části s 75 001 – 100 000 obyvatel • obce a městské části s 100 001 a více obyvateli To znamená, že si proměnnou POB transformuji z intervalové do kategorizované proměnné s pěti kategoriemi s názvem RPOB. Tato kategorizovaná proměnná bude proměnnou pořadovou. Kategorizaci provedu proto, abych mohla zjistit, zda výdaje na neinvestiční finanční prostředky na sociální služby pro seniory na jednoho seniora z rozpočtu obcí a městských částí souvisí více v rámci jednotlivých kategorií nebo se od souvislosti v rámci původní proměnné příliš neodklání. Kategorizaci provedu v SPSS takto: TRANSFORM – RECODE. Jednorozměrnou analýzu provedu také u kategorizované proměnné RPOB. Tuto analýzu provedu opět pomocí procedury EXPLORE (ANALYZE – DESCRIPTIVE STATISTICS – EXPLORE). Tato analýza mi umožní porovnat jednotlivé kategorie počtu obyvatel z hlediska proměnné FINAN. To znamená, zda bude odlišná variabilita výdajů na sociální služby pro seniory v jednotlivých kategoriích vytvořených podle počtu obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností.

11.2.4 Dvourozměrná statistická analýza V této části statistické analýzy budu testovat vztahy mezi jednotlivými nezávislými proměnnými a závislou proměnnou. • Závislou proměnnou v této práci je: průměrná finanční částka, na sociální služby pro seniory, na jednoho seniora • Nezávislými proměnnými v této práci jsou jednotlivé relevantní faktory, jejichž souvislost se závislou proměnnou je předmětem zájmu této práce, jsou to: - počet obyvatel - průměrný věk obyvatel - podíl seniorů v populaci - míra nezaměstnanosti v populaci - podíl členů ODS v zastupitelstvu - podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu - podíl městského obyvatelstva - rozloha obce nebo městské části - podíl 55 a více let starých zastupitelů v zastupitelstvu - podíl žen v zastupitelstvu - průměrný věk zastupitelů

47

Jde vlastně o měření síly statistické závislosti mezi proměnnými. To, zda je mezi dvěma proměnnými vztah neboli asociace neboli korelace, je základní otázkou bivariační statistické analýzy. Další otázky na které umí bivariační analýza odpovědět, jsou otázky na charakteristiku testovaných vztahů. Podle Loethera, McTavishe in Mareš, Rabušic (2006, kapitola 9, s.1,) bychom při zkoumání párové asociace měli hledat čtyři následující charakteristiky: • Zdali asociace existuje, či nikoli. • Jak je asociace silná. • Jaký má asociace směr. • Jakou má povahu. Bivariační analýza se provádí pomocí korelačních neboli asociačních koeficientů. Korelačních koeficientů existuje větší množství. Při výběru koeficientu je třeba dbát na tato pravidla: • Pro každou úroveň měření je určen jiný druh korelačního koeficientu. Pro vyšší úrovně měření mohou být použity i koeficienty pro nižší úroveň, ale ne naopak. • Některé lze použít pouze při lineárním vztahu. • Některé rozlišují závisle a nezávisle proměnnou. • Některé rozlišují velikost kontingenční tabulky. • Prokázání asociace není důkazem kauzality vztahu. (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 9.) Korelační koeficienty nabývají hodnoty od -1 do +1, znaménko ukazuje na směr korelace a velikost koeficientu na sílu vztahu. 0 má obvykle význam neexistence vztahu nebo poukazuje na to, že vztah není lineární. Hodnota 1 v absolutní hodnotě koeficientu ukazuje na perfektní vazbu. Tabulka 6.1 znázorňuje klasifikaci interpretace hodnot korelačního koeficientu. Tab. 11.1 Interpretace hodnot korelace hodnota korelace interpretace souvislostí 0,01 – 0,09 triviální, žádná 0,10 – 0,29 nízká až střední 0,30 – 0,49 střední až podstatná 0,50 – 0,69 podstatná až velmi silná 0,70 – 0,89 velmi silná 0,90 – 0,99 téměř perfektní Pramen: de Vaus in Mareš, Rabušic (2006, kapitola 9, s. 16.) Nejprve provedu testování jednotlivých vztahů dvou intervalových proměnných, vždy mezi závislou proměnnou a postupně každou nezávislou proměnou: • FINAN – POB • FINAN - PVEK • FINAN - POSEN • FINAN - MNEZ • FINAN - PRAV • FINAN – LEV • FINAN – POMO • FINAN – ROZL • FINAN – POSZ • FINAN – POZZ • FINAN - PVEZ

48

K testování těchto vztahů použiji korelační koeficient pro vztah mezi dvěma intervalovými proměnnými, Pearsonův koeficient. Postup v programu SPSS je následující: ANALYZE – CORRELATE – BIVARIATE. Ze zjištěného Pearsonova koeficientu vypočítám koeficient determinace. Ten říká, z kolika % je variabilita závisle proměnné dána variabilitou nezávisle proměnné. Výpočet koeficientu determinace je jednoduchý, Pearsonův korelační koeficient umocníme na druhou a výsledek vynásobíme stem. (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 9, s.14.) Pokud mi vyjde korelace při analýze nízká bude to znamenat, že vztah mezi proměnnými není nebo není lineární. „Koeficienty pro pořadové proměnné i pro proměnné intervalové měří lineární vztah.“ (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 9, s. 15.) V takovém případě použiji korelační koeficient pro nominální proměnné Cramerovo V, nevyžadující linearitu vztahu. Postup v programu SPSS: ANALYZE – DESCRIPTIVE STATISTIC – CROSSTABS. Pokud se hodnota korelačního koeficientu nezvětší znamená to že mezi testovanými proměnnými vztah není. Pokud se zvětší, znamená to, že vztah mezi proměnnými je, ale není lineární.

11.2.5 Vícerozměrná statistická analýza V dalším kroku statistické analýzy využiji tzv. podmíněný korelační koeficient. „Podmíněné korelační koeficienty jsou korelace vypočítané z podmíněných třídění.“ (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 10, s.7.) Podmíněnou korelaci využiji k odhalení toho, zda má na vypočítané korelační koeficienty jednotlivých vztahů vliv rozdělení výběrového souboru na jednotlivé kategorie podle počtu obyvatel. Jde vlastně o to, že se budu snažit zjistit, jak mnoho se v jednotlivých kategoriích, podle počtu obyvatel, obcí a městských částí s rozšířenou působností vztahy mezi jednotlivými nezávislými proměnnými a závislou proměnnou liší. V programu SPSS budu postupovat tak, že použiji DATA – SPLIT FILE, zadám compare groups podle RPOB (kategorizovaný počet obyvatel). Poté zopakuji ANALYZE – CORRELATE – BIVARIATE, pro jednotlivé vztahy a výsledné korelační koeficienty porovnám s původními a vzájemně mezi kategoriemi.

49

12 Omezení a problémy vyplývající z vybrané strategie výzkumu Jak už jsem naznačila v kapitole 2 této části práce, přináší výběr kvantitativní výzkumné strategie určitá omezení pro výzkumnou práci. Práce se může zabývat pouze malým množstvím proměnných, aby bylo možné zahrnout velké množství případů takové, které umožňuje zevšeobecnění. Problematické je zejména to, že mnou provedený výběr relevantních faktorů ovlivňujících tvorbu regionálních rozpočtů a výdajových politik, závisí na mém úsudku. Ten sice vychází ze studia odborné literatury a předcházejících výzkumů zabývajících se podobným tématem, ale nemusí být optimální ani úplný. Problematické mohou být i nalezené vazby mezi proměnnými. Existence korelační vazby neznamená její kauzalitu. Z kolika % nezávislá proměnná ovlivňuje závisle proměnnou udává tzv. koeficient determinace. Tento koeficient se vypočítá tak, že se umocní vypočítaná hodnota Pearsonova korelačního koeficientu na druhou a vynásobí se 100. Takže, ve společenských vědách, korelační vazby považované za pevné, vysvětlují závisle proměnnou pouze z několika %. Např. pokud máme korelaci 0,63 (která se vyskytuje jen vvjímečně, většinou jsou nalezené vazby slabší) vysvětluje pouze 40% variability závislé proměnné. (Mareš, Rabušic, 2006, kapitola 9, s. 16.)

Jak jsem naznačila v kapitole 2 ideálním řešením, k dosažení co nejpřesnějších výsledků, by podle mého názoru, bylo doplnění kvantitativní strategie výzkumu kvalitativní strategií. Mohla by být použita k detailnímu porozumění a odkrytí všech faktorů ovlivňujících tvorbu rozpočtů a výdajových politik u několika málo případů. Mohly by být vybrány buďto případy typické nebo naopak ty s největšími opačnými odchylkami. Na základě tohoto detailního porozumění by pak mohly být do kvantitativního výzkumu zahrnuty další relevantní faktory, které by odhalil kvalitativní výzkum.

50

III Empirická část V této části práce interpretuji získané informace, ke kterým jsem došla statistickou analýzou sebraných dat za pomoci programu SPSS. V následující kapitole stručně charakterizuji výzkumný soubor. V dalších kapitolách se budu věnovat popisu výsledků jednorozměrných, dvourozměrných a vícerozměrných statistických analýz sebraných dat.

13 Stručná charakteristika výzkumného souboru V této práci je výběrový soubor totožný se základním souborem. Jedná se tedy o vyčerpávající šetření. Základní soubor tvoří všechny obce a městské části s rozšířenou působností v České republice. Obcí s rozšířenou působností je v ČR v současné době 205. Městské části s rozšířenou působností jsou pouze v hl.m. Praze, těch je nyní 22. Při sběru dat na internetových stránkách jednotlivých obcí a městských částí s rozšířenou působností jsem zjistila, že na stránkách některých obcí nebo městských částí nejsou dostupné rozpočty za rok 2007 nebo neposkytují potřebné ukazatele, nutné pro tuto práci. Počet obcí nebo městských částí, jejichž rozpočet z roku 2007 není na internetových stránkách dostupný nebo je pro účely této práce nedostatečný, je 31. Seznam těchto 31 obcí a městských částí: Český Těšín, Bystřice nad Pernštejnem, Hlučín, Holice, Chotěboř, Kralupy nad Vltavou, Kravaře, Kuřim, Liberec, Luhačovice, Mikulov, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Nový Jičín, Olomouc, Otrokovice, Pacov, Písek, Prostějov, Příbram, Stříbro, Svitavy, Šlapanice, Ústí nad Orlicí, Vlašim, Vrchlabí, Zábřeh, Znojmo, Železný Brod, Praha 15, Praha 18. Úřady výše uvedených obcí nebo městských částí jsem prostřednictvím e-mailové žádosti požádala o zaslání rozpočtu na rok 2007 nebo o upřesnění informací týkajících se výdajů na sociální služby pro seniory z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností. Počet odpovědí, které jsem mohla využít a zaznamenat data z nich do datové matice, je 16 . Seznam obcí nebo městských částí, u kterých jsem využila odpověď na svou žádost: Český Těšín, Holice, Chotěboř, Kuřim, Mikulov, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Pacov, Příbram, Stříbro, Svitavy, Šlapanice, Vrchlabí, Znojmo, Praha 15, Praha 18. Úřady obcí nebo městských částí s rozšířenou působností, které na e-mailovou žádost neodpověděly nebo jejich odpovědi nebyly dostatečné je 15. Jejich seznam je následující: Bystřice nad Pernštejnem, Hlučín, Kralupy nad Vltavou, Kravaře, Liberec, Luhačovice, Nový Jičín, Olomouc, Otrokovice, Písek, Prostějov, Ústí nad Orlicí, Vlašim, Zábřeh, Železný Brod. Z výzkumu souvisejícího s touto prací jsem tedy musela vyloučit 15 obcí s rozšířenou působností. Konečný počet obcí a městských částí s rozšířenou působností (počet případů), které jsem mohla zahrnout do statistických analýz je 212.

51

14 Zodpovězení dílčích výzkumných otázek V této kapitole se budu nejprve věnovat jednorozměrné analýze získaných dat. V další části kapitoly se budu zabývat dvourozměrnou analýzou a testováním vztahů mezi jednotlivými nezávislými proměnnými a závislou proměnnou. V této podkapitole se budu snažit nalézt odpovědi na dílčí výzkumné otázky. V poslední části této kapitoly se budu snažit zjistit z kolika procent je možné závisle proměnnou, vysvětlit pomocí relevantních faktorů, tedy pomocí nezávisle proměnných.

14.1 Analýza variability výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora Provedením jednorozměrné analýzy pro proměnnou FINAN, tedy pro proměnnou, která vyjadřuje počet Českých korun vydaných na sociální služby na jednoho seniora v obci nebo městské části s rozšířenou působností, jsem zjistila velikou variabilitu výdajů na sociální služby pro seniory v jednotlivých komunitách. Jak dokumentuje tabulka 14.1 jsou rozdíly ve výdajích na sociální služby na jednoho seniora v jednotlivých komunitách velké. Nejvyšší výdaje jsou v obcích nebo městských částech s rozšířenou působností: Praha 1 = 6167,- Kč na jednoho seniora, Most = 5 699,- Kč, Brno = 5 397,- Kč, Praha 2 = 4 131,- Kč a Krnov = 4 055,- Kč. Naopak nejmenší výdaje na sociální služby na jednoho seniora v obcích nebo městských částech s rozšířenou působností jsem analyzovala v: Valašských Kloboucích = 0,Kč, Nymburce 0,- Kč, Konicích 0,- Kč, Teplicích = 22,- Kč a Týně n/Vltavou = 38,- Kč. Tab. 14.1 Extrémní hodnoty výdajů na sociální služby Extreme Values Obec nebo Case městská Number část Value Výdaje na sociální Highest 1 191 Praha 1 6167 služby na jednoho 2 100 Most 5699 seniora 3 12 Brno 5397 4 192 Praha 2 4131 5 76 Krnov 4055 Lowest 1 Valašské 171 0 Klobouky 2 110 Nymburk 0 3 70 Konice 0 4 158 Teplice 22 5 Týn 166 38 n/Vltavou Statistická technika: Descriptivní statistika, procedura Explore Velkou variabilitu rozložení výdajů dokumentuje také graf 14.1, kde je vidět grafické znázornění extrémních hodnot. V grafu je také zobrazeno interkvartilové rozpětí (červenákrabička) a průměrná hodnota (vodorovná čára uvnitř krabičky).

52

Graf 14.1 Výdaje na sociální služby pro seniory na jednoho seniora Statistická technika: Descriptivní statistika, procedura Explore Další číselné hodnoty popisující variabilitu výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností nalezneme v tabulce 14.2. Z tabulky je patrné, že průměrná hodnota výdajů je přibližně 1 296,- Kč. Od průměrné hodnoty se značně liší minimální hodnota výdajů, která je 0,- Kč. A také maximální hodnota výdajů je značně odlišná, činí 6 167,- Kč. Dalším zajímavým údajem je interkvartilové rozpětí, které je 1 277. To znamená že rozdíl mezi 25% případy s nejmenšími výdaji a 25% případy s největšími výdaji je 1 277,- Kč. Jinak řečeno 50% případů s výdaji nacházejícími se nejblíže průměrné hodnotě má rozpětí 1 277,- Kč. Tabulka 14.2 Popisné statistiky výdajů na sociální služby na jednoho seniora Descriptives Statistic Std. Error Výdaje na sociální Mean služby na jednoho 1295.92 75.907 seniora 95% Confidence Lower Bound 1146.29 Interval for Mean Upper Bound 1445.56 5% Trimmed Mean 1191.66 Median 1052.50 Variance 1221511.615 Std. Deviation 1105.220 Minimum 0 Maximum 6167 Range 6167 Interquartile Range 1277 Skewness 1.512 .167 Kurtosis 2.892 .333 Statistická technika: Descriptivní statistika, procedura Explore

53

Značná variabilita výdajů na sociální služby v rámci výběrového souboru mě vedla k tomu, že jsem si vytvořila kategorizovanou proměnnou RPOB. Jednotlivé komunity jsou rozděleny do 5 kategorií podle počtu obyvatel, tak jak je uvedeno v metodologické části práce. V SPSS v proceduře EXPLORE jsem provedla v rámci jednotlivých kategorií analýzu výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. Z grafu 14.2 je patrné, že variabilita v jednotlivých kategoriích, vytvořených podle počtu obyvatel, se nezmenšila. Ve všech kategoriích je možné nalézt extrémní hodnoty, a to jak minimální, tak maximální.

Graf 14.2 Výdaje na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v kategoriích podle počtu obyvatel Statistická technika: Descriptivní statistika, procedura Explore Číselně jsou extrémní hodnoty uvedeny v tabulce 14.4, průměrné hodnoty a interkvartilová rozpětí v tabulce č.14.3. Tabulky 14.4 a 14.3 jsou součástí přílohy č.4. Maximální a minimální hodnoty, průměrné hodnoty a interkvartilová rozpětí v jednotlivých kategoriích, podle počtu obyvatel, obcí a městských částí s rozšířenou působností jsou, tabulky 14.4 a 14.3, následující: • v kategorii počtu obyvatel 0 – 30 000 - maximální hodnota výdajů na jednoho seniora 3 691,- Kč (Neratovice) - minimální hodnota 0,- Kč (Valašské Klobouky a Konice) - přibližný průměr výdajů = 1 081,- Kč - interkvartilové rozpětí = 1 068 • 30 001 – 50 000 obyvatel – maximum = 6 167,- Kč (Praha 1) - minimum = 0,- Kč (Nymburk) - přibližný průměr výdajů = 1 488,- Kč - interkvartilové rozpětí = 2 182 • 50 001 – 75 000 obyvatel – maximum = 3 885,- Kč (Praha 3) - minimum = 118,- Kč (Vyškov) - přibližný průměr výdajů = 1 239,- Kč - interkvartilové rozpětí = 1 110 • 75 001 – 100 000 obyvatel – maximum = 5 699,- Kč (Most) - minimum = 178,- Kč (Uherské Hradiště) - přibližný průměr výdajů = 1 755,- Kč 54

- interkvartilové rozpětí = 1 497 • 100 001 a více obyvatel – maximum = 5 397,- Kč (Brno) - minimum = 22,- Kč (Teplice) - přibližný průměr výdajů = 1 785,- Kč - interkvartilové rozpětí = 1 679

14.1.1 Shrnutí výsledků Nejdůležitější dílčí závěry vyplývající z jednorozměrné analýzy jsou, podle mého názoru, následující. Ve výběrovém souboru obcí a městských částí s rozšířenou působností existuje značná variabilita ve výdajích na sociální služby na jednoho seniora, s extrémy maximálních i minimálních hodnot značně odlišnými od průměrné hodnoty výdajů. To znamená, že výše neinvestičních výdajů na sociální služby pro seniory, přepočtená na jednoho seniora, jsou v některých komunitách výrazně odlišné. Také v jednotlivých kategoriích, vytvořených podle počtu obyvatel v komunitách, se variabilita výdajů na sociální služby na jednoho seniora příliš nezměnila, a ani výskyt extrémních hodnot se nezměnil. V některých kategoriích je variabilita výdajů na sociální služby pro seniory, přepočtená na jednoho seniora, ještě větší než u celého výběrového souboru.

14.2 Analýza vztahů závislosti výše výdajů na sociální služby na jednoho seniora a jednotlivých faktorů V rámci dvourozměrné analytické procedury jsem testovala vztahy mezi jednotlivými nezávislými proměnnými a závisle proměnnou. Závěry vyplývající z jednotlivých analýz mi pomohly odpovědět na jednotlivé dílčí výzkumné otázky. • Dílčí výzkumná otázka 1 Na základě analýzy vztahu mezi nezávisle proměnnou - počtem obyvatel (POB) a závisle proměnnou - výdaji na sociální služby na jednoho seniora (FINAN) zamítám nulovou hypotézu (Ho) 1 o neexistenci vztahu mezi těmito dvěma proměnnými. Hodnota Pearsonova koeficientu je 0.28 (tabulka č. 14.5, příloha č.4.) Hodnota koeficientu říká, že se zvyšujícím se počtem obyvatel se výdaje na sociální služby pro seniory zvyšují. Odpověď na (DVO) 1 tedy zní: Souvislost mezi počtem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se počtem obyvatel se finanční částka zvyšuje. • Dílčí výzkumná otázka 2 Analýza vztahu mezi nezávisle proměnnou, průměrným věkem obyvatel (PVEK) a závisle proměnnou (FINAN) dovoluje opět zamítnou nulovou hypotézu (Ho) 2. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá 0.13 (tabulka č. 14.6, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.98 (tabulka č. 14.6a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 2: Souvislost mezi průměrným věkem obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se počtem obyvatel se finanční částka zvyšuje.

55

• Dílčí výzkumná otázka 3 Analýza vztahu mezi nezávisle proměnnou, podílem seniorů v populaci (POSEN) a závisle proměnnou (FINAN) dovoluje také zamítnou nulovou hypotézu (Ho) 3. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá 0.09 (tabulka č. 14.7, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.98 (tabulka č. 14.7a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 3: Souvislost mezi podílem seniorů v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se počtem obyvatel se finanční částka zvyšuje. • Dílčí výzkumná otázka 4 Na základě analýzy vztahu mezi nezávisle proměnnou, mírou nezaměstnanosti (MNEZ) a závisle proměnnou, výdaji na sociální služby na jednoho seniora (FINAN) zamítám nulovou hypotézu (Ho) 4 o neexistenci vztahu mezi těmito dvěma proměnnými. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá 0.05 (tabulka č. 14.8, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.98 (tabulka č. 14.8a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 3: Souvislost mezi mírou nezaměstnanosti v obci nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se finanční částka zvyšuje. • Dílčí výzkumná otázka 5 Analýza vztahu mezi nezávisle proměnnou, podílem členů pravicové strany, ODS v zastupitelstvu (PRAV) a závisle proměnnou (FINAN) dovoluje opět zamítnou nulovou hypotézu (Ho) 5a. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá 0.19 (tabulka č. 14.9, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.98 (tabulka č. 14.9a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Na základě analýzy vztahu mezi nezávisle proměnnou, podílem členů levicových stran, KSČM + ČSSD v zastupitelstvu (LEV) a závisle proměnnou (FINAN) mohu zamítnout také nulovou hypotézu (Ho) 5b. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá 0.01 (tabulka č. 14.10, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.98 (tabulka č. 14.10a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 5: Souvislost mezi pravo-levou politickou orientací zastupitelstva obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se podílem členů ODS se finanční částka zvyšuje a také se zvyšujícím se podílem členů KSČM + ČSSD se finanční částka zvyšuje. • Dílčí výzkumná otázka 6 Na základě analýzy vztahu mezi nezávisle proměnnou, podílem městského obyvatelstva (POMO) a závisle proměnnou, výdaji na sociální služby na jednoho seniora (FINAN) zamítám nulovou hypotézu (Ho) 6 o neexistenci vztahu mezi těmito dvěma proměnnými. Hodnota Pearsonova koeficientu je 0.37 (tabulka č. 14.11, příloha č.4.) Odpověď na (DVO) 6: Souvislost mezi podílem městského obyvatelstva v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory

56

existuje, se zvyšujícím se podílem městského obyvatelstva v populaci se finanční částka zvyšuje. • Dílčí výzkumná otázka 7 Analýza vztahu mezi nezávisle proměnnou, rozlohou obce nebo městské části (ROZL) a závisle proměnnou (FINAN) dovoluje také zamítnou nulovou hypotézu (Ho) 7. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá -0.19 (tabulka č. 14.12, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.98 (tabulka č. 14.12a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 7: Souvislost mezi rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvětšující se rozlohou se finanční částka snižuje. • Dílčí výzkumná otázka 8 Na základě analýzy vztahu mezi nezávisle proměnnou, podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu (POSZ) a závisle proměnnou, výdaji na sociální služby na jednoho seniora (FINAN) zamítám nulovou hypotézu (Ho) 8 o neexistenci vztahu mezi těmito dvěma proměnnými. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá -0.07 (tabulka č. 14.13, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.99 (tabulka č. 14.13a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 8: Souvislost mezi podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu se finanční částka snižuje. • Dílčí výzkumná otázka 9 Analýza vztahu mezi nezávisle proměnnou, podílem žen v zastupitelstvu (POZS) a závisle proměnnou (FINAN) dovoluje také zamítnou nulovou hypotézu (Ho) 9. Hodnota Pearsonova koeficientu je malá 0.1 (tabulka č. 14.14, příloha č.4.) Proto jsem provedla analýzu vztahu ještě pomocí koeficientu Cramerova V. Hodnota koeficientu Cramerova V, 0.99 (tabulka č. 14.14a, příloha č.4) ukazuje na nelineární vztah. Odpověď na (DVO) 9: Souvislost mezi podílem žen v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se podílem žen v zastupitelstvu se finanční částka zvyšuje. • Dílčí výzkumná otázka 10 Na základě analýzy vztahu mezi nezávisle proměnnou, průměrným věkem zastupitelů (PVEZ) a závisle proměnnou, výdaji na sociální služby na jednoho seniora (FINAN) zamítám nulovou hypotézu (Ho) 10 o neexistenci vztahu mezi těmito dvěma proměnnými. Hodnota Pearsonova koeficientu je – 0.2 (tabulka č. 14.15, příloha č.4.) Odpověď na (DVO) 10: Souvislost mezi průměrným věkem zastupitelů obce nebo městské části s rozšířenou působností a průměrnou finanční částkou na jednoho seniora, vynakládanou z rozpočtu obce nebo městské části s rozšířenou působností, na sociální služby pro seniory existuje, se zvyšujícím se průměrným věkem zastupitelů se finanční částka snižuje.

57

14.2.1 Shrnutí výsledků Pokusím se zde nyní o shrnutí poznatků vyplývajících z jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výsledků jednotlivých analýz vztahů mezi nezávisle proměnnými a závisle proměnnou, provedených pomocí Pearsonova koeficientu pro intervalové proměnné je patrné, že žádný ze vztahů nevykazuje linearitu. Nejsilnější vztah lze nalézt mezi nezávisle proměnnou - podílem městského obyvatelstva (POMO) a závisle proměnnou - výdaji na sociální služby pro seniory přepočtenými na jednoho seniora (FINAN). V případě analýzy tohoto vztahu vychází Pearsonův korelační koeficient 0,37. To znamená, že se zvyšujícím se podílem městského obyvatelstva v populaci komunity se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora v komunitě. Přepočtem Pearsonova koeficientu na koeficient determinace jsem zjistila, že podíl městského obyvatelstva vysvětluje variabilitu výdajů na sociální služby na jednoho seniora v obcích nebo městských částech s rozšířenou působností jen z přibližně 14%. Druhým, nejsilnějším vztahem je vztah mezi nezávisle proměnnou - počtem obyvatel v komunitě (POB) a závisle proměnnou - výdaji na sociální služby pro seniory přepočtenými na jednoho seniora (FINAN). Pearsonův koeficient má u tohoto vztahu hodnotu 0,28. Koeficient determinace nabývá hodnoty přibližně 8%. Počet obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností vysvětluje variabilitu výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora z pouhých 8%. Hodnoty Pearsonových koeficientů u analýz vztahů mezi ostatními nezávislými proměnnými a závisle proměnnou vycházely velmi malé, provedla jsem ještě neparametrický test pomocí koeficientu Cramerovo V. Z výsledků testů, kdy Cramerovo V, vyšlo vždy výrazně vyšší než Pearsonův koeficient, usuzuji na to, že vztahy mezi všemi nezávisle proměnnými a závisle proměnnou existují, ale nemají lineární povahu. Shrnu-li získané údaje, mohu říci, že variabilitu výdajů na sociální služby na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností vysvětluje z přibližně: • ze 14% podíl městského obyvatelstva, • z 8% počet obyvatel, • ze 4% průměrný věk zastupitelů, • ze 4% rozloha, • ze 4% podíl členů ODS v zastupitelstvu, • z 2% průměrný věk obyvatel, • z 1% podíl žen v zastupitelstvu. Ostatní nezávislé proměnné nevysvětlují variabilitu výdajů na sociální služby na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností ani z 1%. Na tomto místě je třeba ještě konstatovat, že výsledky některých analýz jsou překvapující. Např. hodnota Pearsonova koeficientu v analýze vztahu mezi nezávisle proměnnou, průměrný věk zastupitelů a výdaji na sociální služby na jednoho seniora vycházející – 0,2. To znamená, že se zvyšujícím se průměrným věkem zastupitelů se výdaje na sociální služby v obcích a městských částech s rozšířenou působností, na jednoho seniora snižují. Proto, abych zjistila, zda a jak výrazně se variabilita výdajů, na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností, liší v jednotlivých kategoriích podle počtu obyvatel, jsem provedla podmíněnou korelaci. Výsledky této analýzy okomentuji v následující podkapitole.

58

14.3 Analýza vlivu kategorií podle počtu obyvatel na vztahy závislosti výše výdajů na sociální služby na jednoho seniora a jednotlivých faktorů V této podkapitole se pokusím o rekapitulaci výsledků podmíněné korelace. Postup při analýze je popsán v metodologické části práce. Hodnotu podmíněných korelačních koeficientů porovnám s původními korelačními koeficienty vztahů jednotlivých nezávislých proměnných a závislé proměnné. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu počtu obyvatel a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.28 (tabulka č. 14.5, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.16 v příloze č.4, patrné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností podle počtu obyvatel, nabývají velmi odlišných hodnot. Dokonce hodnot s opačným znaménkem. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 100 000 a více, přibližně 0.56 . Se zvyšujícím se počtem obyvatel se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 30 001 – 50 000 nalézám nejvyšší zápornou hodnotu Pearsonova koeficientu, přibližně -0.15. V této kateborii obcí a městských částí se zvyšujícím se počtem obyvatel výdaje na sociální služby na jednoho seniora se dokonce snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu průměrného věku obyvatel a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.13 (tabulka č. 14.6, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.17 v příloze č.4 patrné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají opět velmi odlišných hodnot. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 30 00150 0000, přibližně 0.55 . Se zvyšujícím se průměrným věkem obyvatel se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 75 001-100 000 je nejvyšší záporná hodnota Pearsonova koeficientu, přibližně -0.33. Se zvyšujícím se průměrným věkem obyvatel, v této kategorii, se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší, podobně jako u předcházejícího vztahu. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi podílem seniorů v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.09 (tabulka č. 14.7, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.18 v příloze č.4 patrné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají velmi odlišných hodnot. Dokonce hodnot s opačným znaménkem. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 30 001-50 0000, přibližně 0.35. Se zvyšujícím se podílem seniorů v populaci komunity se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 75 001-100 000 nalézám nejvyšší zápornou hodnotu Pearsonova koeficientu, přibližně -0.46. Zde, se zvyšujícím se podílem seniorů v populaci komunity výdaje na sociální služby na jednoho seniora se dokonce snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi mírou nezaměstnanosti v komunitě a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.05 (tabulka č. 14.8, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je,

59

v tabulky č. 14.19 v příloze č.4 vidět, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají opět velmi odlišných hodnot. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 75 001-100 000, přibližně 0.49. Se zvyšující mírou nezaměstnanosti se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 100 001 a více je nejvyšší záporná hodnota Pearsonova koeficientu, přibližně -0.13. Se zvyšující se mírou nezaměstnanosti, v této kategorii, se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší, podobně jako u předcházejícího vztahu. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu podílu členů ODS v zastupitelstvu a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.19 (tabulka č. 14.9, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.20 v příloze č.4 jasné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají velmi odlišných hodnot. Také opět hodnot s opačným znaménkem. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 30 001-50 000, přibližně 0.42. Se zvyšujícím se podílem členů ODS v zastupitelstvu se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 0-30 000 nalézám nejvyšší zápornou hodnotu Pearsonova koeficientu, přibližně -0.09. Zde, se zvyšujícím se podílem členů ODS v zastupitelstvu se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi podílem členů KSČM+ČSSD a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.01 (tabulka č. 14.10, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.21 v příloze č.4 vidět, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají opět velmi odlišných hodnot. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 75 001-100 000, přibližně 0.09. Se zvyšujícím se podílem členů KSČM+ČSSD se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 30 001-50 000 je nejvyšší záporná hodnota Pearsonova koeficientu, přibližně -0.26. Se zvyšujícím se podílem členů KSČM+ČSSD, v této kategorii, se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší, podobně jako u předcházejícího vztahu. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi podílem městského obyvatelstva v komunitě a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.37 (tabulka č. 14.11, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.22 v příloze č.4 vidět, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají také odlišných hodnot. V případě tohoto vztahu je však ve všech kategoriích znaménko korelačního koeficientu kladné. Nejvyšší hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 50 001-75 000, přibližně 0.63. U všech kategorií se zvyšujícím se podílem městského obyvatelstva v komunitě zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně -0.19 (tabulka č. 14.12, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.23 v příloze č.4 patrné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají odlišných hodnot. Pearsonovy koeficienty pro všechny kategorie, v tomto

60

vztahu, mají záporné znaménko. Nejvyšší záporná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 50 001-75 000, přibližně -0.48. Se zvyšujícím se rozlohou komunity se snižují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi podílem zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně -0.07 (tabulka č. 14.13, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.24 v příloze č.4 jasné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají velmi odlišných hodnot. Také opět hodnot s opačným znaménkem. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 50 001-75 000, přibližně 0.29. V této kategorii obcí a městských částí se zvyšujícím se podílem zastupitelů 55 a více let starých se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 100 001 a víc nalézám nejvyšší zápornou hodnotu Pearsonova koeficientu, přibližně -0.41. Zde, se zvyšujícím se podílem zastupitelů 55 a víc let starých se výdaje na sociální služby na jednoho seniora se dokonce snižují. Mezi jednotlivými kategoriemi se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi podílem žen v zastupitelstvu a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně 0.1 (tabulka č. 14.14, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.25 v příloze č.4 vidět, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají opět velmi odlišných hodnot. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 50 001-75 000, přibližně 0.31. Se zvyšujícím se podílem žen v zastupitelstvu se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 75 001-100 000 je nejvyšší záporná hodnota Pearsonova koeficientu, přibližně -0.26. Se zvyšujícím se podílem žen v zastupitelstvu, v této kategorii, se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují. Mezi jednotlivými kategoriemi se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší, podobně jako u předcházejícího vztahu. • hodnota Pearsonova koeficientu vztahu mezi průměrným věkem zastupitelů a velikosti výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, v celém výběrovém souboru, je přibližně -0.2 (tabulka č. 14.15, příloha č.4.) Po provedení podmíněné korelace je, z tabulky č. 14.26 v příloze č.4 patrné, že hodnoty Perasonova koeficientu v kategoriích, obcí a městských částí s rozšířenou působností, podle počtu obyvatel nabývají opět velmi odlišných hodnot. Nejvyšší kladná hodnota Pearsonova koeficientu je u obcí a městských částí s počty obyvatel 50 001-75 000, přibližně 0.1. V této kategorii obcí a městských částí, se zvyšujícím se průměrným věkem zastupitelů se zvyšují výdaje na sociální služby na jednoho seniora. Zatímco u obcí a městských částí s rozšířenou působností s počtem obyvatel 30 001-50 000 je nejvyšší záporná hodnota Pearsonova koeficientu, přibližně -0.4. Se zvyšujícím se průměrným věkem zastupitelů, v této kategorii, se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují. V jednotlivých kategoriích se hodnoty Pearsonova koeficientu velmi liší, podobně jako u předcházejícího vztahu.

61

14.3.1 Shrnutí výsledků Na základě výsledků jednotlivých analýz podmíněné korelace mohu konstatovat. Pro většinu vztahů mezi nezávisle proměnnou a závisle proměnnou platí, že v rámci jednotlivých kategorií obcí a městských částí, vytvořených podle počtu obyvatel, mají vztahy mezi jednotlivými nezávisle proměnnými a závisle proměnnou velkou variabilitu. Variabilita je tak rozsáhlá, že zahrnuje i opačná znaménka korelačního koeficientu. To znamená, že nezávisle proměnná v některé (nebo některých) kategorii, obcí a městských částí s rozšířenou působností, výdaje na sociální služby na jednoho seniora zvyšuje, zatímco v jiné (nebo jiných) kategoriích výdaje snižuje. Zde popsaná variabilita vztahů mezi proměnnými se týká vztahu: • počtu obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • průměrného věku obyvatel obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • podílu seniorů v populaci obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • míry nezaměstnanosti v obci nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • podílu členů ODS v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • podílu členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • podílu zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • podílu žen v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora • průměrného věku zastupitelů obce nebo městské části s rozšířenou působností a výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora Jediné dvě nezávisle proměnné, u kterých mohu konstatovat situaci, kdy ve všech kategoriích obcí a městských částí s rozšířenou působností, ovlivňují závisle proměnnou přímo úměrně, jsou proměnné podíl městského obyvatelstva a rozloha. • Se zvyšováním podílu městského obyvatelstva v obci nebo městské části s rozšířenou působností, ve všech kategoriích podle počtu obyvatel, dochází ke zvyšování výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. • Naopak s větší rozlohou obce nebo městské části s rozšířenou působností, ve všech kategoriích podle počtu obyvatel, dochází ke snižování výdajů na sociální služby pro jednoho seniora.

62

15 Popis existujících rozdílů regionálních výdajů na sociální služby pro seniory a jejich souvislost s vybranými faktory V této kapitole se budu snažit co nejlépe odpovědět na hlavní výzkumnou otázku. „Existují rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností, jak jsou tyto rozdíly velké a jsou důsledkem relevantních faktorů?“ Proto, aby byla odpověď přehledná rozdělím ji na tři části: a) Existují rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností? b) Pokud rozdíly existují, jak jsou velké? c) Jsou rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností důsledkem relevantních faktorů? a) Na základě výsledků statistické analýzy mohu konstatovat, že mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností existují rozdíly ve výši výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. Také v jednotlivých kategoriích vytvořených podle počtu obyvatel v obcích a městských částech s rozšířenou působností existuje variabilita výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. b) Mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností existuje značná variabilita ve výdajích na sociální služby na jednoho seniora, s extrémy maximálních i minimálních hodnot značně odlišných od průměrné hodnoty výdajů. To znamená, že výše neinvestičních výdajů na sociální služby pro seniory, na jednoho seniora jsou v některých komunitách výrazně odlišné. Od průměrné hodnoty výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, přibližně 1 296,- Kč, se značně liší minimální hodnota výdajů, která je 0,- Kč. A také maximální hodnota výdajů je značně odlišná, činí 6 167,- Kč. Nejvyšší výdaje jsou v obcích nebo městských částech s rozšířenou působností: Praha 1 = 6167,- Kč na jednoho seniora, Most = 5 699,- Kč, Brno = 5 397,- Kč, Praha 2 = 4 131,- Kč a Krnov = 4 055,- Kč. Naopak nejnižší výdaje na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích nebo městských částech s rozšířenou působností jsem analyzovala v: Valašských Kloboucích = 0,- Kč, Nymburce 0,- Kč, Konicích 0,- Kč, Teplicích = 22,- Kč a Týně n/Vltavou = 38,- Kč. Ani v rámci kategorií, vytvořených podle počtu obyvatel, v obcích a městských částech s rozšířenou působností, se variabilita výdajů na sociální služby na jednoho seniora příliš nezmenšila. Také výskyt extrémních hodnot zůstal ve všech kategoriích. V některých kategoriích je variabilita výdajů na sociální služby na jednoho seniora ještě větší než u celého výběrového souboru. c) Tuto část odpovědi rozdělím ještě na dvě části. 1. Část týkající se celého výběrového souboru jako celku. Z relevantních faktorů, které jsem vybrala na základě prostudování odborné literatury a některých výzkumů týkajících se regionálního financování sociálních služeb pro seniory, ovlivňují výši výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v rámci celého výběrovém souboru tyto faktory: - podíl městského obyvatelstva, 14% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, - počet obyvatel, 8% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora,

63

-

průměrný věk zastupitelů, 4% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, - rozloha, 4% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, - podíl členů ODS v zastupitelstvu, 4% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, - průměrný věk obyvatel, 2% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora, - podíl žen v zastupitelstvu, 1% variability výše výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. Zajímavým je výsledek analýz vztahu mezi průměrným věkem zastupitelů a výši výdajů, kdy z analýzy vychází korelační koeficient se záporným znaménkem. To znamená, že zvyšováním průměrného věku zastupitelů se snižují výdaje na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. Mezi ostatními faktory, mnou vybranými, jsem pomocí statistické analýzy, souvislosti s výdaji na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností, nalezla. Ovšem vliv na výši výdajů mají minimální. Jsou to faktory: - podíl seniorů v populaci - míra nezaměstnanosti - podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu - podíl zastupitelů 55 a více let starých v zastupitelstvu 2. Část týkající výběrové souboru, rozděleného na kategorie podle počtu obyvatel v obci nebo městské části s rozšířenou působností. Na základě výsledků jednotlivých analýz podmíněné korelace mohu konstatovat, že pro většinu vztahů mezi vybranými faktory a výši výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností platí, že v rámci jednotlivých kategorií obcí a městských částí, vytvořených podle počtu obyvatel, mají vztahy mezi jednotlivými nezávisle proměnnými a závisle proměnnou velkou variabilitu. Variabilita je tak rozsáhlá, že zahrnuje i opačná znaménka korelačního koeficientu. To znamená, že nezávisle proměnná v některé (nebo některých) kategorii, obcí a městských částí s rozšířenou působností, výdaje na sociální služby na jednoho seniora zvyšuje, zatímco v jiné (nebo jiných) kategoriích výdaje snižuje. Pouze dva z vybraných faktorů ovlivňují výši výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností jak v rámci celého výběrového souboru, tak i v rámci jednotlivých kategorií. Těmito dvěma faktory jsou: - Podíl městského obyvatelstva, kde jsem nalezla vztah, v celém výběrovém souboru i v jednotlivých kategoriích, přímo úměrný. To znamená, že se zvyšováním podílu městského obyvatelstva se zvyšují výdaje na sociální služby pro seniory na jednoho seniora. - Rozloha obce nebo městské části. Vztah mezi rozlohou a výší výdajů na sociální služby pro seniory vyšel z analýz nepřímo úměrný. To znamená, že se zvyšující se rozlohou obce se výdaje na sociální služby na jednoho seniora snižují.

64

Závěr Mým cílem v této práci bylo odpovědět na výzkumnou otázku „Existují rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností, jak jsou tyto rozdíly velké a jsou důsledkem relevantních faktorů?“A tím se pokusit zjistit, zda výsledky prací některých výzkumných pracovníků, Průša (2006) a Rylichová (2005), platí také pro obce a městské části s rozšířenou působností. Zda např. pro obce a městské části s rozšířenou působností platí, jak uvádí Průša (2006, s.18), že „jednotlivé samosprávné orgány svým odlišným přístupem k financování vlastních sociálních aktivit vytvářejí často neodůvodněné diskrepance mezi jednotlivými regiony, které ve svém důsledku mohou někdy v budoucnu vést až sociálnímu vyloučení některých skupin sociálně potřebných občanů.“ A jak uvádí Rylichová (2005, s.54) „současný systém financování poskytování sociálních služeb nevytváří pro obce dostatečné podmínky k tomu, aby plně převzaly zodpovědnost za sociální potřeby svých obyvatel.“ Při formulaci odpovědi na výzkumnou otázku jsem vycházela z teoretické části práce, ve které jsem se na základě studia odborné literatury z několika disciplin a z výzkumných prací některých autorů zabývajících se financováním sociálních služeb, snažila zformulovat koncept sociálních služeb pro seniory a koncept senior. Dále koncept obec a městská část s rozšířenou působností, jejich rozpočet a tvorba jejich výdajových politik, neinvestiční výdaje na sociální služby pro seniory. Na základě studia odborné literatury jsem se také snažila nalézt a vybrat relevantní faktory ovlivňující tvorbu výdajových politik obcí a městských částí s rozšířenou působností. Odborná literatura, ze které jsem vycházela, je z oblasti sociální práce, správního práva, politiky a ekonomicky. Z teoretického základu těchto témat jsem vytvořila dílčí výzkumné otázky. V metodologické části práce jsem operacionalizovala dílčí výzkumné otázky, tak abych byla schopna v empirické části práce ověřit pracovní hypotézy z nich vycházející. Dále jsem vymezila strategii výzkumu, typ výzkumu, základní a výběrový soubor, techniky sběru dat a jejich analýzy. Jsem si vědoma, že výběr kvantitativní výzkumné strategie přináší určitá omezení pro výzkumnou práci. Práce se může zabývat pouze malým množstvím proměnných, aby bylo možné zahrnout velké množství případů, což umožňuje zevšeobecnění. Problematické je zejména to, že mnou provedený výběr relevantních faktorů ovlivňujících tvorbu regionálních rozpočtů a výdajových politik, závisí na mém úsudku a mých možnostech. Můj úsudek sice vychází ze studia odborné literatury a předcházejících výzkumů zabývajících se podobným tématem, ale nemusí být optimální ani úplný. Problematické mohou být i nalezené vazby mezi proměnnými. Existence korelační vazby neznamená její kauzalitu. Výsledky výzkumu v této práci by měly být brány pouze jako orientační, protože se týkají pouze úzkého spektra ze zdrojů vícezdrojového financování sociálních služeb pro seniory, některých faktorů ovlivňujících tvorbu regionálních rozpočtů. Pro dosažení přesnějších výsledků, by podle mého názoru, bylo vhodné doplnění kvantitativní strategie výzkumu kvalitativní strategií. Mohla by být použita k detailnímu porozumění a odkrytí všech faktorů ovlivňujících tvorbu rozpočtů a výdajových politik u několika málo případů. Mohly by být vybrány buďto případy typické nebo naopak ty s největšími opačnými odchylkami. Na základě tohoto detailního porozumění by pak mohly být do kvantitativního výzkumu zahrnuty další relevantní faktory, které by odhalil kvalitativní výzkum. Nicméně mohu na základě provedeného empirického výzkumu konstatovat, že to co uvádí Průša (2006, s. 18) „v rámci reformy veřejné správy byly sociální služby převedeny do samosprávné působnosti jednotlivých krajů a obcí, přičemž především jednotlivé obce s rozšířenou nebo přenesenou působností nic nemotivuje k tomu, aby pro občany žijící

65

v jejich spádových územích usilovaly o rozvoj potřebných a žádaných sociálních služeb,“ bylo provedenými analýzami, pro obce a městské části s rozšířenou působností, potvrzeno. Zjistila jsem značné rozdíly v neinvestičních výdajích na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností v ČR, aniž bych nalezla nějaký faktor, kterým by mohly být tyto nalezené rozdíly dostatečně zdůvodněny. Pomocí statistických analýz sebraných dat jsem se snažila o objektivní zhodnocení regionální výdajové a sociální politiky, týkající se sociálních služeb pro seniory, obcí a městských částí s rozšířenou působností, které jsem nenalezla v žádných statistikách (ČSÚ ani MPSV), ani v odborné literatuře. Doporučení vyplývající z výsledků této práce, je třeba brát, z výše uvedených důvodů, pouze jako orientační. Bylo by třeba doplnit tento výzkum dalšími výzkumy, z pohledu uživatelů služeb, poskytovatelů služeb, vyšších územně samosprávných celků (krajů) a MPSV ČR. Nicméně si myslím, že by bylo vhodné, aby se vedoucí ekonomických a sociálních odborů obcí a městských částí s rozšířenou působností zúčastnili seminářů nebo školení o sociálních službách a jejich financování. Také by bylo vhodné, aby se seznámili s tím, jak neinvestiční výdaje na sociální služby pro seniory, které jejich obec nebo městská část vydává z rozpočtu, vychází ve srovnání s dalšími obcemi a městskými částmi s podobnými parametry. Aplikace tohoto výzkumu a dalších možných výzkumů, které by mohly následovat, viz výše, by mohla přispět k zastavení prohlubování a umožnit snižování výrazných rozdílů, prokázaných analýzami výzkumu, ve výdajích na sociální služby na jednoho seniora v obcích a městských částech s rozšířenou působností. A tím zmenšit růst neodůvodněných diskrepancí vytvářejících se mezi regiony v oblasti sociálních služeb pro seniory. Mou základní snahou v této práci je upozornit na výrazné rozdíly v regionálním financování sociálních služeb pro seniory a nebezpečí vzniku budoucího sociálního vyloučení nesoběstačných seniorů v některých regionech. Pro udržení rovného postavení seniorů, jak v rámci populací jednotlivých komunit, tak mezi seniory v rámci celé ČR, by bylo vhodné, aby si odpovědní regionální politici a vedoucí sociálních a ekonomických odborů obecních a městských úřadů s rozšířenou působností uvědomili ohrožení rovnoprávného postavení seniorů v některých obcích a městských částech s rozšířenou působností. Ovšem zásadní pro udržení solidarity s nesoběstačnými seniory a rovnoprávného postavení seniorů ve všech regionech je, aby si toto výše uvedené nebezpečí uvědomili tvůrci legislativy. Odlišné přístupy jednotlivých samosprávných celků se zdají být především důsledkem nedostatečného legislativního rámce vytvořeného státem, který by přesně určoval povinnosti samosprávných celků při zajišťování sociálních služeb pro seniory. Bylo by tedy vhodné upravit zákon č.128/2000 Sb., o obcích, tak, aby jasně určil odpovědnost samosprávných orgánů za dostatečnou kvantitu a kvalitu poskytovaných sociálních služeb na jejich území. Prezentací výsledků své práce bych ráda upozornila na existující rozdíly v regionální výdajové a sociální politice a zvýšila povědomí o těchto rozdílech.

66

Použitá literatura a zdroje: Babbie,E., 2001. The Practice of Social Research. Belmont: Wadsvorth Publishing Company. Čmejrek, J., Bubeníček, V., Luhanová, M., 2006. Politika v regionálním rozvoji. Praha: Česká zemědělská univerzita. Disman, M., 2006. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Esping-Andersen, G. 1990. The Three Worlds of Welfare Capitalism. New Jersey: Princeton University Press. Flora, P., Heidenheimer A.J. 1990. The Development of Welfare States in Europe and America. New Brunswick: Transaction Publishers. Keller, J., 2005. Soumrak sociálního státu. Praha: Slon. Kerlinger, F., 1972. Základy výzkumu chování. Praha: Academia. Koldinská K., Marková, H. 2001. Sociální pomoc a právo. Praha : Orac. Kopecká, P., Roupcová, E., 2001. Sociálně-zdravotní péče o seniory v ČR. Časopis Zdravotnictví v ČR [online ]. Roč. 4, č. 3-4 [cit. 13. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.zcr.cz/Archiv/2001/3-4/16.pdf Koudelka, Z., 2006: Obecní samospráva. Zákon o obcích v komentovaném znění. Brno: Doplněk. Kozlová, L., 2005. Sociální služby. Praha: Triton. Krebs, V. 2005. Sociální politika. Praha: Aspi. Lajtkepová, E. 2007. Veřejné finance. Brno: CERM. Matoušek, O. a kol. 2001. Základy sociální práce. Praha: Portál, s.r.o. Matoušek, O. a kol. 2005: Sociální práce v praxi. Praha: Portál, s.r.o. Mareš, P., Rabušic, L., 2006: Komentáře k lekcím s návody na zadávání výpočtů. Brno: FSS MU, Studijní materiály předmětu SOC 708. Mertl, J. 2007. Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství [online]. Praha: VÚPSV [cit. 12. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz_244.pdf Navrátil, P., 2001. Teorie a metody sociální práce. Brno, Marek Zeman. Ochrana, F., 2006. Programové financování a hodnocení veřejných výdajů. Praha, Ekopress.

67

Plecitá, K., 1999. Měření politické orientace v kvantitativních výzkumech. [online]. SDA Info I. (1999/4). [cit. 16. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://archiv.soc.cas.cz/articles/cz/14/SDA-Info.html#artID89 Průša, L., 2006. Model optimálního uspořádání sociálních a zdravotních služeb na regionální úrovni. [online]. Praha: VÚPSV [cit. 12. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz_212.pdf Přidalová, M., 2007. Motivy k péči o stárnoucí rodiče. Sociální práce/Sociálna práca: 3/2007 s. 87 – 96. Rabušic, L., 2001. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Slon. Rabušic, L., 2002. Stárnutí populace jako pohroma nebo jako sociální výzva. [online]. Praha: VÚPSV [cit. 12. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vupsv.cz/Starnuti_populace.pdf Rabušic, L., Vidovičová, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti [online]. Praha: VÚPSV [cit. 12. února 2008.] Dostupné na World Wide Web: http://www.vupsv.cz/Rabusic-seniori_a_soc_opat.pdf Rabušic, 2007: Studijní materiály předmětu SOC 707, 8. týden, Nevtíravý výzkum. Ragin, C., CH., 1994. Constructing Social Research. London: Pine Forge Press. Rylichová, J. 2005. Analýza podmínek účinné koordinace sítě poskytovatelů služeb sociální péče ze strany veřejné správy [online] Zdravotní politika a ekonomika, Sborník č.2. Kostelec nad Černými lesy: IZPE [cit. 22. února 2008]. Dostupné na World Wide Web:http://www.google.com/search?q=Institut+zdravotn%C3%AD+politiky+a+ekon omiky+%2B+Rylichov%C3%A1&sourceid=navclient-ff&ie=UTF8&rls=RNFA,RNFA:1970--2,RNFA:en Rys, V., 2003. Česká sociální reforma. Sociologická studie. Praha: Karolinum. Sirovátka, T. (ed.). 2000. Česká sociální politika na prahu 21. století. Brno: Masarykova univerzita. Vinopal, J., 2006. Empirická přístupnost levo-pravé orientace. Sociologický časopis [online]. Roč. 42, č.1. Praha: Sociologický ústav AV ČR. [cit. 16. března 2008.] Dostupné na World Wide Web: http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/585_109vinopal32.pdf Žižlavský, M., 2005. Metodologie pro sociální politiku a sociální práci. Brno: Masarykova univerzita.

68

Zákony a vyhlášky: Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č.314/2002 SB., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Internetové zdroje dat: ČSÚ, 2001. Síť vybraných zařízení sociální péče za rok 2000 [online]. Praha: ČSÚ [cit. 23. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2001edicniplan.nsf/publ/3201-01-za_rok_2000 ČSÚ, 2006a. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Pramenné dílo služby [online]. Praha: ČSÚ [cit. 23. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D600380230/$File/41320572.pdf ČSÚ, 2006b. Volby do zastupitelstev obcí 20.10 – 21.10. 2006. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv12?xjazyk=CZ&xid=1 ČSÚ, 2006c. Zastupitelé dle věku a pohlaví [online]. Praha: ČSÚ [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv22?xjazyk=CZ&xid=1&xv=7 ČSÚ, 2007a. Grafy projekce obyvatelstva do roku 2050 [online]. Praha: ČSÚ [cit. 1. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/grafy_projekce_obyvatelstva_do_roku_2050 ČSÚ, 2007b. Počet obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 28. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/3E00344013/$File/13010702.pdf ČSÚ, 2007c. Věkové složení obyvatelstva hl.m. Prahy v roce 2007. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 28. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/p/13-1103-07 ČSÚ, 2007d. Městské obyvatelstvo podle různých kritérií – správní obvody obcí s rozšířenou působností. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 8. dubna 2008]. Dostupné na World Wide Web:http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/AD00473A0D/$File/130207006.pdf ČSÚ, 2007e. Městské obyvatelstvo podle různých kritérií – kraje. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 8. dubna 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/AD00473A20/$File/130207005.pdf ČŠÚ, 2007f. Vybrané ukazatele ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností . [online]. Praha: ČSÚ [cit. 8. dubna 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07

69

ČSÚ, 2007g. Grafy populačního vývoje v letech 1946 – 2004. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 8. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchorder=1&s earchfuzzy=1&query=((Grafy%20popula%u010Dn%EDho%20v%FDvoje))&databas e=all&kraje=all&skupiny=all&start=1 ČSÚ, 2007h. Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2006. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 8. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchorder=1&se archfuzzy=1&query=((V%FDvoj%20obyvatelstva%20%u010Cesk%E9%20republiky %20v%20roce%202006))&database=all&kraje=all&skupiny=all&start=1 ČSÚ, 2008a. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. [online]. Praha: ČSÚ [cit. 18. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://dw.czso.cz/pls/metis/TUCC_N.DETAILCIS?kodc=c0065&obdobi=18.03.2008 &vol_jazyk=CS&hled_kodz=&hled_naz=&obr=12801024 ČŠÚ, 2008b. Rozdělení hlavního města Prahy na 22 správních obvodů [online]. Praha: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/2D714EB1FF78A290C12574090037165B/$File/ mc_so.gif ČSÚ – hl.m. Praha, 2007a. Složení obyvatelstva správních obvodů podle věku k 31.12. 2006 [online]. Praha: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/t/A800509BA0/$File/13-1101070303.xls ČSÚ – Hl.m. Praha, 2007b. Statistický bulletin – hl.m. Praha za rok 2007[online]. Praha: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/aktual/ep-1 ČSÚ – Hl.m. Praha, 2007c. Hlavní město Praha - Obvody a správní obvody[online]. Praha: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 ČSÚ – Jihočeský kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006. [online]. České Budějovice: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/t/950046B93D/$File/13-3101071302.xls ČSÚ – Jihočeský kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. České Budějovice: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/kapitola/13-3101-07-2007-13 ČSÚ - Jihomoravský kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006[online]. Brno: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/950046E42A/$File/13-6201071302.xls

70

ČSÚ – Jihomoravský kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Brno: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/13-6201-072007-13 ČSÚ – Karlovarský kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006[online]. Karlovy Vary: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xk/edicniplan.nsf/t/950046423E/$File/13-4101071302.xls ČSÚ – Karlovarský kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Karlovy Vary: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xk/edicniplan.nsf/kapitola/13-4101-07-2007-13 ČSÚ – Královehradecký kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 20062006 [online]. Hradec Králové: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/95004689C6/$File/5201071302. xls ČSÚ – Královéhradecký kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) 20062006 [online]. Hradec Králové: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/kapitola/13-5201-07-2007-13 ČSÚ – Liberecký kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006 2006 [online]. Liberec: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.liberec.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/t/950046175A/$File/13-5101071302.xls „ ČSÚ – Liberecký kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Liberec: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/135101-07-2007-13 ČSÚ – Moravskoslezský kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006 [online]. Ostrava: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/95004577BA/$File/13-8101071302.xls ČSÚ – Moravskoslezský kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Ostrava: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/kapitola/13-8101-07-2007-13 ČSÚ – Olomoucký kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006[online].Olomouc: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/t/950045EC68/$File/13-7101071302.xls

71

ČSÚ – Olomoucký kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.)“ [online].Olomouc: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/kapitola/13-7101-07-2007-13 ČSÚ – Pardubický kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006[online]. Pardubice: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.pardubice.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/t/9800353BC3/$File/135301071302.xls ČSÚ – Pardubický kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Pardubice: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/kapitola/13-5301-07-2007-13 ČSÚ – Plzeňský kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006 [online]. Plzeň: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www2.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/t/98003516E9/$File/13-3201071302.xls ČSÚ – Plzeňský kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Plzeň: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/kapitola/13-3201-072007-13 ČSÚ – Středočeský kraj, 2007. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Praha: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/kapitola/132101-07-2007-13 ČSÚ – Středočeský kraj, 2008. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12.2006 [online]. Praha: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/slozeni_obyvatelstva_spravnich_obvodu_orp_pod le_veku ČSÚ – Ústecký kraje, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006 [online]. Ústí n/Labem: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/t/8E0035EC4A/$File/134201071302.xls ČSÚ – Ústecký kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Ústí n/Labem: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xu/edicniplan.nsf/kapitola/134201-07-2007-13

72

ČSÚ – kraj Vysočina, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006 [online]. Jihlava: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/t/95004662B6/$File/13-6101071302.xls ČSÚ - kraj Vysočina, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) 2006 [online]. Jihlava: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/kapitola/136101-07-2007-13 ČSÚ – Zlínský kraj, 2007a. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů s rozšířenou působností k 31.12. 2006[online]. Zlín: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/9500454A88/$File/13-7201071302.xls ČSÚ – Zlínský kraj, 2007b. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav. ke 31.12.2006.) [online]. Zlín: ČSÚ [cit. 18.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/kapitola/13-7201-07--13 MPSV ČR. Sociální služby [online]. Praha: MPSV ČR [cit. 13. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/cs/9 MPSV ČR, 2005. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007 [online]. Praha: MPSV ČR [cit. 13. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/cs/1056 MPSV ČR, 2007a. Statistická ročenka v oblasti práce a sociálních věcí 2006 [online]. Praha: MPSV ČR [cit. 1. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4896/rocenka_akt.pdf MPSV ČR, 2007b. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR [online]. Praha: MPSV ČR [cit. 23. února 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/cs/3867 Městský úřad Aš, 2007. Schválený rozpočet výdajů na rok 2007[online]. Aš [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.muas.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=52&id=179041&p1=3966 Městský úřad Benešov, 2007. Rozpočet města Benešov na rok 2007[online]. Benešov [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.benesov-city.cz/info/dokumenty/rozpocet/rozpocet07.html Městský úřad Beroun, 2007. Úprava rozpočtu 2007[online]. Beroun [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestoberoun.cz/upload_file/20071023119582_2.uprava_rozpoctu.xls Městský úřad bílina, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007[online]. Bílina [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bilina.cz/clanek.asp?slozka=104

73

Městský úřad Bílovec, 2007. Provozní výdaje na rok 2007[online]. Bílovec [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bilovec.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=442&id_org=442&id=154526&p1= 309 Městský úřad Blansko, 2007. Schválený rozpočet města Blansko 2007 [online]. Blansko [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.blansko.cz/urad/106/106-dokumenty-rozpocet-old.php Městský úřad Blatná, 2007. Rozpočet města na rok 2007 – výdaje [online]. Blatná [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-blatna.cz/ Městský úřad Blovice, 2007. Úprava rozpočtu města Blovice na r.2007[online]. Blansko [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.municipal.cz/blovice/rad_urednideska.htm Městský úřad Bohumín, 2007. Rozpočet podrobně[online]. Bohumín [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestobohumin.cz/index.php?sekce=2&rubrika=41&clanek=2000&lang=cz Městský úřad Boskovice, 2007. Rozpočet 2007[online]. Boskovice [cit. 23. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.boskovice.cz/temata/mestsky_urad/meu/rozpocet/rozpocet_2007/rozpocet _2007.htm Městský úřad Brandýs nad Labem- Stará Boleslav, 2007. Rok 2007 - závěrečný účet [online]. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav [cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.brandysko.cz/data/File/3938.xls Magistrát města Brna, 2007. Souhrnný rozpočet statutárního města Brna na rok 2007 + Dotace z rozpočtu města Brna pro rok 2007[online].Brno [cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.brno.cz/index.php?nav01=2214&nav02=1117 Městský úřad Broumov, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007[online].Broumov[cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.broumov-mesto.cz/ Městský úřad Bruntál, 2007. Rozpočet města Bruntálu na rok 2007[online].Bruntál [cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mubruntal.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=1316&id_org=1316&id_ktg=5981 &archiv=0&p1=&p2=&p3= Městský úřad Břeclav, 2007. Rozpočet 2007 – 2009[online].Břeclav [cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.breclav-city.cz/cze/urad/povinneinfo.htm#835 Městský úřad Bučovice, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online].Bučovice [cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.bucovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=1516&id=1110&p1=1112

74

Městský úřad Bystřice p/Hostýnem, 2007. Rozpočet města – rok 2007[online].Bystřice p/Hostýnem [cit. 23. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mubph.cz/Urad/MU/Dokumenty/Rozpocet/default.asp?pageID=20114698 24 Městský úřad Čáslav, 2007. Výsledky hospodaření města Čáslav za rok 2007[online]. Čáslav [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.meucaslav.cz/cz/article.asp?article_id=1403&lang_id=1 Městský úřad Černošice, 2007. Rozpočet na rok 2007[online]. Černošice [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mestocernosice.cz/stranka?page=dokumenty.php&typ=17 Městský úřad Česká Lípa, 2007. Rozpočet 2007[online]. Česká Lípa [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mucl.cz/user_data/Dulezite%20dokumenty/rozpocet07.html Městský úřad Česká Třebová, 2007. Návrh rozpočtu města na rok 2007[online]. Česká Třebová [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.ceskatrebova.cz/hospodareni_mesta/rozpocet_2007/navrh_rozpoctu_15_1_07070115.html Magistrát města České Budějovice, 2007. Rozpočet rok 2007[online]. České Budějovice [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.c-budejovice.cz/CZ/01/Administration/Divisions/FO/20050302-001.htm Městský úřad Český Brod, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007 [online]. Český Brod [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.cesbrod.cz/item/schvaleny-rozpocet-na-rok-2007/group/rozpocet Městský úřad Český Krumlov, 2007. Rozpočet města Český Krumlov 2007[online]. Český Krumlov [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/20050888888888.xml Městský úřad Český Těšín. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Dačice, 2007. Rozpočet na rok 2007[online]. Dačice[cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.dacice-mesto.cz/page.php?fp=radnice/deska/dulezite-dokumenty Magistrát města Děčín, 2007. Rozpočet statutárního města Děčín na rok 2007[online]. Děčín[cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mmdecin.cz/samosprava/hospodareni/menu-hospodareni/rozpocetstatutarniho-mesta-decin-na-rok-2007.html Městský úřad Dobruška, 2007. Rozpočet a hospodaření města na rok 2007[online]. Dobruška[cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mestodobruska.cz/vyveska.php?gr=11

75

Městský úřad Dobříš, 2007. Rozpočet města Dobříš na rok 2007[online]. Dobříš [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mestodobris.cz/soubory/2796/n%E1vrh%20v%FDdaje%202007.pdf Městský úřad Domažlice, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Domažlice [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://mu.domazlice.info/informace-dle-zakona-106/povinne-zverejnovane-informacestandard-isvs.html Městský úřad Dvůr Králové n/Labem, 2007. Rozpočet 2007 – dle kapitol[online]. Dvůr Králové n/Labem[cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mudk.cz/index.php?iSubMenu=413 Frenštát p/Radhoštěm, 2007. Rozpočet 2007[online]. Frenštát p/Radhoštěm [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.mufrenstat.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=3471&id_ktg=6618&archiv= 0 Městský úřad Frýdek Místek, 2007. 2007 – závazné ukazatele rozpočtu[online]. Frýdek Místek [cit. 24. března 2008].Dostupné na World Wide Web: http://www.frydekmistek.cz/omeste_text/prilohy_detail.php?&id=35&priznak=finance&parent= Městský úřad Frýdlant, 2007. Rozpočet 2007[online]. Frýdlant [cit. 24. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.frydlantvc.cz/cs/samosprava/rozpocet-mesta.html Městský úřad Frýdlant n/Ostravicí, 2007. Závěrečný účet města za rok 2007[online]. Frýdlant n/Ostravicí [cit. 25. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.frydlantno.cz/index.php3?action=karta1&akt1_id=2846&klic=Rozpočet% 20města Magistrát města Havířov, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Havířov [cit. 25. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.havirov-city.cz/mesto/default.asp?rid=989 Městský úřad Havlíčkův Brod, 2007. Schválený rozpočet města Havlíčkův Brod pro rok 2007 [online]. Havlíčkův Brod [cit. 25. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.muhb.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=3782&id_org=3782&id_ktg=21075&a rchiv=0&p1=12377 Městský úřad Hlinsko, 2007. Schválený rozpočet města Hlinska na rok 2007[online]. Hlinsko [cit. 25. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.hlinsko.cz/mestsky-urad/povinne-poskytovane-informace/2 Městský úřad Hodonín, 2007. Upravený rozpočet na rok 2007 [online]. Hodonín [cit. 25. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.hodonin.eu/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=4041&query=Rozpo% C4%8Det+2007&submit=Hledat

76

Městský úřad Holešov, 2007. Rozpočet 2007[online]. Holešov [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.holesov.cz/index.php?id=pages&fce=&i=382 Městský úřad Holice, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Horažďovice, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Horažďovice [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.muhorazdovice.cz/muhd/rozpocet.asp Městský úřad Horšovský Týn, 2007. Rozpočet města Horšovský Týn na rok 2007[online]. Horšovský Týn [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.muht.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=4487&id_org=4487&id_ktg=3361&p1 =2961&p2=&p3= Městský úřad Hořice, 2007. Rozpočet 2007[online]. Hořice [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.horice.org/cz/mesto-horice/rozpocty/rozpocet-2007/ Městský úřad Hořovice, 2007. Závěrečný účet hospodaření města Hořovice za rok 2007 [online]. Hořovice [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-horovice.cz/uradfr.htm Magistrát města Hradec Králové, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Hradec Králové [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.hradeckralove.org/cz/Magistrat/odbory/usek_nam_ekonom/odb_ekonom/_ archiv/Rozpocet_mesta.html?synchronize=1 Městský úřad Hranice, 2007. Rozpočet za rok 2007[online]. Hranice [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto hranice.cz/modules.php?op=modload&name=PagEd&file=index&topictoview=376& menu_ot=a26a&ico_ot=b26b Městský úřad Humpolec, 2007. Rozpočet 2007 - výdaje [online]. Humpolec [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestohumpolec.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=4932&id_org=4932&id=132296&query=Roz po%E8et++2007 Městský úřad Hustopeče, 2007. Rozpočet 2007[online]. Hustopeče [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.hustopece-city.cz/user_data/pzi/08.html Městský úřad Cheb, 2007. Rozpočet města Cheb na rok 2007[online]. Cheb [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestocheb.cz/soubory/5091/rozpo%E8et%202007.pdf Magistrát města Chomutov, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007 – výdaje[online]. Chomutov [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.chomutovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5245&id_org=5245&id=424741&p1=9320&p2= &p3=

77

Městský úřad Chotěboř, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. Městský úřad Chrudim, 2007. Rozpočet města a městského úřadu[online]. Chrudim [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217&id=847&u3=941 Městský úřad Ivančice, 2007. Rozpočet roku 2007[online]. Ivančice [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ivancice.cz/r_muiv_rozpocet.php Městský úřad Jablonec n/Nisou, 2007. Rozpočet 2007[online]. Jablonec n/Nisou [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestojablonec.cz/cs/mestsky-urad/rozpocet-mesta/rozpocty/rozpocet2007.html Městský úřad Jablunkov, 2007. Rozpočet města Jablunkov pro rok 2007[online]. Jablonec n/Nisou [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.jablunkov.cz/rozpocet/rozpocet.html Městský úřad Jaroměř, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Jaroměř [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.jaromerjosefov.cz/clanky.php?iSekce=2&iSub=22&iClanek=1017&sOznac=Rozpočet%2020 07 + Dotace NNO na rok 2007[online]. Jaroměř [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.jaromerjosefov.cz/clanky.php?iSekce=3&iSub=120&iClanek=1275&sOznac=Dotace%20měs ta%20na%20rok%202007 Městský úřad Jeseník, 2007. Rozpočet města Jeseník na rok 2007[online]. Jeseník [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mujes.cz/rozpocet/index.php Městský úřad Jičín, 2007. Rozpočet města Jičín na rok 2007[online]. Jičín [cit. 25.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mujicin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=5954&id_org=5954&id_ktg=12157 &p1=18323 Magistrát města Jihlava, 2007. Rozpočet statutárního města Jihlavy na rok 2007[online]. Jihlava [cit. 25.března2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=364669&query=Rozp o%C4%8Det+2007 Městský úřad Jilemnice, 2007. Přehled hospodaření města Jilemnice za rok 2007[online]. Jilemnice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/odbor-financni/dokumenty/ Městský úřad Jindřichův Hradec, 2007. Rozpočet 2007[online]. Jindřichův Hradec [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.jh.cz/cz/_mestsky_urad/odbory/vnitrni_sprava/_ovs_ISVS/ovs_ISVS_8.ht ml

78

Městský úřad Kadaň, 2007. Rozpočet města 2007[online]. Kadaň [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-kadan.cz/obcan/rozpocet-mesta/rozpocet-mesta.php Rozpočet města Kaplice, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Kaplice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestokaplice.cz/goto.php?id=&site=me_povinne_informace&from= Magistrát města Karlovy Vary, 2007. Schválený rozpočet města na rok 2007[online]. Karlovy Vary [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=69 Magistrát města Karviná, 2007. Rozpočet na rok 2007[online]. Karviná [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.karvina.org/cgibin/602cgi8.exe/muka/www/www.htw?cat=urad&lang=cze&htw=urad&page=02&ht w_page=zakon106 Magistrát města Kladno, 2007. Schválený rozpočet města ke dni 23.1. 2007[online]. Kladno [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestokladno.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?u=6506&id_org=6506&id_ktg=3 1792&archiv=0&p1=2100003251 Městský úřad Klatovy, 2007. Hospodaření města Klatovy a příspěvkových organizací za r. 2007[online]. Klatovy [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.klatovy.cz/mukt/rozpocet.asp Městský úřad Kolín, 2008. Schválený rozpočet 2008 [online]. Kolín [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mukolin.cz/povinne-zverejnovaneinformace-m56 Městský úřad Konice, 2007. Rozpočet města Konice na rok 2007[online]. Konice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.konice.cz/showdoc.do?docid=72 Městský úřad Kopřivnice, 2007. Rozpočet města Kopřivnice na rok 2007[online]. Kopřivnice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=rozpocet&idm=u#roz2007 Městský úřad Kostelec n/Orlicí, 2007. Rozpočet na rok 2007[online]. Kostelec n/Orlicí [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.kostelecno.cz/mesto/povinne-informace Městský úřad Králíky, 2007. Rozpočet 2007 schválený[online]. Králíky [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.kraliky.cz/main.php?action=archiv&OBOR=8&SLOZKA=210 Městský úřad Kralovice, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007[online]. Kralovice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.kralovice.cz/vismo/osnova.asp?u=7264&id_org=7264&id_osnovy=11&p1 =&p2=&p3=

79

Městský úřad Kraslice, 2007. Rozpočet - výdaje 2007[online]. Kraslice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.kraslice.cz/modules/dokumenty/soubory/vyznamne_dokumenty/rozpocet/ pdf/275.pdf Městský úřad Krnov, 2007. Rozpočet města Krnov na rok 2007[online]. Krnov [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=930&sid=66 Městský úřad Kroměříž, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Kroměříž [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestokromeriz.cz/dokument.asp?orgstr=9&typ=1&dokumentid=359&modul=obcan&map= 91 Městský úřad Kuřim, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Kutná Hora, 2007. Rozpočet 2007 – 02 provozní výdaje [online]. Kutná Hora [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mu.kutnahora.cz/index.php?sec=163&id=243 Městský úřad Kyjov, 2007. Schválený rozpočet města Kyjova 2007 – výdaje[online]. Kyjov [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestokyjov.cz/cms/urad/odbory/ekonom_odbor/rozpocet/of_rozpocet_200 7/rozp_2007_schv Městský úřad Lanškroun, 2007. Rozpočet na rok 2007 schválený ZM [online]. Lanškroun [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-lanskroun.cz/mestsky-urad/dokumenty/rozpocet/rozpocet.html Městský úřad Lipník n/Bečvou, 2007. Schválený rozpočet ne rok 2007 a jeho čerpání [online]. Lipník n/Bečvou [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-lipnik.cz/mesto/rozpocet-mesta/rok-2007/schvaleny-rozpocet-narok-2007-a-jeho-cerpani.html Městský úřad Litoměřice, 2007. Rozpočet na rok 2007. [online]. Litoměřice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://radnice.litomerice.cz/zakon106.html Městský úřad Litomyšl, 2007. Hospodaření v roce 2007[online]. Litomyšl [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.litomysl.cz/php/index/index.php?rok=2007&co=rozpocet_mesta&akce=ro cni Městský úřad Litovel, 2007. Závěrečný účet roku 2007 [online]. Litomyšl [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://litovel.eu/modules/dokumenty/dokumenty.html?topsekce=1 Městský úřad Litvínov, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007[online].Litvínov [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mulitvinov.cz/soubory/8604/2007.pdf

80

Městský úřad Louny, 2007. Rozpočet města Louny na rok 2007[online].Louny [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mulouny.cz/dokumenty.php?sekce_id=241 Městský úřad Lovosice, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online].Lovosice [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.meulovo.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=8770&id_ktg=1049&p1=65 Městský úřad Lysá n/Labem, 2008. Návrh rozpočtu na rok 2008[online].Lysá n/Labem [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestolysa.cz/docmanag/detaildoc.php?iddoc=1795 Magistrát města Mariánské Lázně, 2007. Schválený rozpočet rok 2007[online].Mariánské Lázně [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.marianskelazne.cz/download.php?FNAME=1176462956.upl&ANAME=F IN-Rozpocet_2007.xls Městský úřad Mělník, 2007. Rozpočet města Mělníka – rok 2007[online].Mělník [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.melnik.cz/radnice-a-urad/rozpocet-mesta/rozpocet-mesta.html Městský úřad Mikulov, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. Městský úřad Milevsko, 2007. Schválený rozpočet města Milevska na rok 2007 [online]. Milevsko [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.milevskomesto.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9467&id_ktg=11622&archiv=0&p1=51113 Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007 – Odbor sociálních věcí [online]. Mladá Boleslav [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mb-net.cz/?page=hospodareni-mesta Městský úřad Mnichovo Hradiště, 2007. Rok 2007 – rozpočet města [online]. Mnichovo Hradiště [cit. 26.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mnhradiste.cz/dokumenty/rozpocet-mesta Městský úřad Mohelnice, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007[online]. Mohelnice [cit. 27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mumohelnice.cz/vismo/osnova.asp?id_org=9803&id_osnovy=75270&p1=73988 Městský úřad Moravská Třebová, 2007. Rozpočet města [online]. Moravská Třebová [cit. 27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mtrebova.cz/rozvoj/hospodareni-mesta „2007 Městský úřad Moravské Budějovice, 2007. Rozpočet 2007[online]. Moravské Budějovice [cit. 27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=9890&id_org=9890&id=27322 4&query=rozpo%E8et+2007 Městský úřad Moravský Krumlov, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost.

81

Magistrát města Most, 2007. Schválený rozpočet statutárního města Mostu na rok 2007 [online]. Moravské Budějovice [cit. 27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mumost.cz/informace/rozpocet/obsah.htm Městský úřad Náchod, 2007. Rozpočet 2007[online]. Náchod [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestonachod.cz/mu/pz_info/ Městský úřad Náměšť n/Oslavou, 2007. Odpověď na e-mailovou žádost. Městský úřad Nepomuk, 2007. Rozpočet na rok 2007[online]. Nepomuk [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.urad nepomuk.cz/munepomuk/rozpocet.asp?navrat=yes Městský úřad Neratovice, 2007. Schválený rozpočet města na rok 2007[online]. Neratovice [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.neratovice.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=10356&id_org=10356&id_ktg=15 81&archiv=0&p1=&p2=&p3= Městský úřad Nová Paka, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Nová Paka [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.munovapaka.cz/vismo/osnova.asp?u=10512&id_org=10512&id_osnovy= 11&p1=&p2=0&p3= Městský úřad Nové Město na Moravě, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Nové město na Moravě [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://meu.nmnm.cz/ Městský úřad Nové Město nad Metují, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Nové město nad Metují [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.novemestonm.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=3 Městský úřad Nový Bor, 2007. Rozpočet na r.2007 + Přehled grantů a dotací poskytnutých z rozpočtu města r.2007[online]. Nový Bor [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.novy-bor.cz/ekonomika/2007-05-09.html Městský úřad Nový Bydžov, 2007. Návrh rozpočtu na rok 2007 [online]. Nový Bydžov [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.novybydzov.cz/index.php4?ID=edaf8c058d5b0d040ee98408f5640423&ak ce=setpage&makce=viewarticle&idart=2301&idsec=76&title=Rozpo%E8ty%20m%E Csta%20a%20poskytovan%E9%20granty Městský úřad Nymburk, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Nymburk [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-nymburk.cz/www/index.php?sekce=2&zobraz=uredni-deska Městský úřad Nýřany, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online]. Nýřany [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://209.85.135.104/search?q=cache:Ivifuh6jaHMJ:www.nyrany.cz/download.php% 3Fsoubor%3D864+Rozpo%C4%8Det+2007+%2B+N%C3%BD%C5%99any&hl=cs &ct=clnk&cd=2&gl=cz „Rozpočet na rok 2007“

82

Městský úřad Odry, 2007. Rozpočet 2007[online]. Nýřany [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.odry.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=10908&id_org=10908&id_ktg=2411&p 1=14516 Magistrát města Opavy, 2007. Rozpis rozpočtu statutárního města Opavy na rok [online]. Opava [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.opavacity.cz/scripts/detail.php?id=9134 Městský úřad Orlová, 2007. Rozpočet města Orlové na rok 2007[online].Orlová [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestoorlova.cz/meu/?volba=informace Magistrát města Ostravy, 2007. Běžné výdaje podle organizačních jednotekv členění dle paragrafů rozpočtové skladby a druhu výdaje [online].Ostrava [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/obcan/rozpocet-SMO/pid/2600 + Účelové dotace v oblasti sociální péče na rok 2007 – schválené dotace [online].Ostrava [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://linmmo1.mmo.cz/granty/vysl2007soc.html Městský úřad Ostrov, 2007. Rozpočet města Ostrov pro rok 2007 [online].Ostrov [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ostrov.cz/storage/rozp2007.xls Městský úřad Pacov, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost Magistrát města Pardubice, 2007. Rozpočet města na rok 2007[online].Pardubice [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mmp.cz/spravamesta/dulezite_informace/rozpocet/rozpocet_2007.html Městský úřad Pelhřimov, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online].Pelhřimov [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://pelhrimovcity.eu/modules/uredni_deska/uredni_deska.php?op=deska&idu=1&kat=16 Magistrát města Plzeň, 2007. Rozpočet města Plzně na rok 2007[online].Plzeň [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://info.plzencity.cz/article.asp?itm=13886 Městský úřad Podbořany, 2007. Závěrečný účet města za rok 2007Domov pro seniory [online].Podbořany [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.podborany.net/category/rozpocet-mesta Magistrát města Poděbrady, 2007. Rozpočet na rok 2007[online].Plzeň [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-podebrady.cz/ Městský úřad Pohořelice, 2007. Rozpočet města Pohořelice na rok 2007 [online]. Pohořelice[cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.pohorelice.cz/default.asp?nDepartmentID=4&nLanguageID=1

83

Městský úřad Polička, 2007. Schválený rozpočet města Poličky na rok 2007 [online]. Polička[cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.polickamesto.cz/skupina/ix2x14.aspx Městský úřad Prachatice, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Prachatice [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://mesto.prachatice.cz/n_mu_hosp.html?TextVersion= Městský úřad Přelouč, 2007. Rozpočet schválený 2007 [online]. Přelouč [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestoprelouc.cz/vismo/osnova.asp?u=13456&id_org=13456&id_osnovy= 13896&p1=13055 Městský úřad Přerov, 2007. 2007 - rozpočet [online]. Přerov [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mu-prerov.cz/clanek.php?cl=2107&cat=400 Městský úřad Přeštice, 2007. Schválený rozpočet 2007 [online]. Přeštice [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.prestice-mesto.cz/ Magistrát města Příbram, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Rakovník, 2008. Vyhodnocení 2007 [online]. Rakovník [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-rakovnik.cz/mestskyurad/zverejnovane-informace-dle-zak-c-106-1999-sb/rozpocet/ Městský úřad Rokycany, 2007. Rozpočet rok 2007 [online]. Rokycany [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.rokycany.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=14069&id_org=14069&id_ktg=190 3&p1=19&p2=&p3= Městský úřad Rosice, 2007. Rozpočet pro rok 2007 [online]. Rosice [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.rosice.cz/www/page.php?_=20102 Městský úřad Roudnice n/Labem, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Roudnice n/Labem [cit.27. března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://radnice.roudnicenl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=14164&id=146185&p1=7 403&query=Rozpo%C4%8Det+2007 Městský úřad Rožnov p/Radhoštěm, 2007. Přehled grantových žádostí pro rok 2007 [online]. Rožnov p/Radhoštěm [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.roznov.cz/granty-mesta#3 Městský úřad Rumburk, 2007. Rozpočet 2007-část 1 [online]. Rumburk [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.rumburk.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=6 Městský úřad Rychnov n/Kněžnou, 2007. Rozpočet rok 2007 [online]. Rychnov n/Kněžnou [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.rychnovcity.cz/mestsky-urad/povinne-informace.php

84

Městský úřad Rýmařov, 2007. Rozpočet města Rýmařov na rok 2007 [online]. Rýmařov [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://czech.rymarov.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=2368&Itemid =345 Městský úřad Říčany, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Říčany [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ricany.cz/ Městský úřad Sedlčany, 2008. Výsledky 2007 [online]. Sedlčany [cit.27.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mu.sedlcany.cz/mestskyurad/hospodareni-mesta Městský úřad Semily, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007 [online]. Semily [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.semily.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=4 Městský úřad Slaný, 2007. Rozpočet města pro r.2007 [online]. Slaný [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.meuslany.cz/cs/dokumentymesta/hospodareni-mesta/ Městský úřad Slavkov u Brna, 2007. Rozpočet města na rok 2007 [online]. Slavkov u Brna [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.slavkov.cz/dokument/Rozpocet-mesta-na-rok-2007 Městský úřad Soběslav, 2007. Rozpočet města Soběslavi na rok 2007 [online]. Soběslav [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.musobeslav.cz/sobeslav/index.htm Městský úřad Sokolov, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Sokolov [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sokolov.cz/assets/uredni/samosprava/rozpocty/Rozpocet_2007.pdf Městský úřad Stod, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Stod [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestostod.cz/urad/view.php?cisloclanku=2005120602 Městský úřad Strakonice, 2007. Schválený rozpočet příjmů a výdajů 2007 [online]. Strakonice [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.must.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2005120610 výdajů 2007“ Městský úřad Stříbro, 2007. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Sušice, 2007. Rozpočet města na rok 2007 [online]. Sušice[cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sumavanet.cz/mususice/rozpocet.asp Městský úřad Světlá n/Sázavou, 2007. Rozpočet města na rok 2007 [online]. Sušice [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.svetlans.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=38 Městský úřad Svitavy, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost

85

Městský úřad Šlapanice, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Šternberk, 2007. Rozpočet města – ukazatele - upřesnění [online]. Šternberk [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sternberk.eu/index_web.php?jazyk=cz&sekce=urad&kategorie_1=mestsk y-urad&kategorie_2=informace meste&kategorie_3=rozpocet&kategorie_4=&id_dokumentu=381 Městský úřad Šumperk, 2007. Rozpočet města na rok 2007 [online]. Šumperk [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sumperk.cz/cs/mestosumperk/rozpocet-mesta/rozpocet-mesta.html Městský úřad Tábor, 2007. Rozpočet pro rok 2007 [online]. Tábor [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tabor.cz/verze-pro-tisk/cs/obcan/rada-azastupitelstvo/hospodareni-mesta/ Městský úřad Tachov, 2007. Rozpočet města Tachov na rok 2007 [online]. Tachov [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tachovmesto.cz/tachov/mu/rozpocet.html Městský úřad Tanvald, 2007. Hospodaření města Tachov za rok 2007 [online]. Tanvald [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: www.tanvald.cz/meufile/deska/d20080328.doc Městský úřad Telč, 2007. Rozpočet města 2007 [online]. Telč [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.telcetc.cz/telc/?target=rozcestnik&id=328&menu=328 Magistrát města Teplice, 2007. Rozpočet města rok 2007 [online]. Teplice [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.teplice.cz/cz/magistratmesta/ekonom-informace/v-tomto-roce/ Městský úřad Tišnov, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Tišnov [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tisnov.cz/upload/dokumenty/rozpocet/rozpocet_2007.pdf Městský úřad Trhové Sviny, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Trhové Sviny [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tsviny.cz/pages/stranka.php?id=60 Městský úřad Trutnov, 2007. 2007 – Návrh rozpočtu [online]. Trutnov [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.trutnov.cz/files.asp?folder_id=186 Městský úřad Třebíč, 2007. Rozpočet města 2007 [online]. Třebíč [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.trebic.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=16973&id_org=16973&id_ktg=8639& p1=&p2=&p3=

86

Městský úřad Třeboň, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Třeboň [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-trebon.cz/meu/meu.asp?rozpocty Městský úřad Třinec, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Třinec [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.trinec-mesto.cz/meu/povinne.php + Dotace na sociální podporu [online]. Třinec [cit.28.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.trinec-mesto.cz/meu/granty/

Městský úřad Turnov, 2007. Rozpočet 2007- schválený [online]. Turnov [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.turnov.cz/modules/dokumenty/dokumenty.html?d_sekce=5 Městský úřad Týn n/Vltavou, 2007. Rozpočet výdajů na rok 2007 [online]. Týn n/Vltavou [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tnv.cz/mestskyurad/odbory-a-funkce/odbor-financni/rozpocet-mesta/rozpocet-mesta-pro-rok2007.html Městský úřad Uherské Hradiště, 2007. Rozpočet města Uherské hradiště pro rok 2007 [online]. Uherské Hradiště [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-uh.cz/cms/urad/odbory/ekonom_odbor/rozpocet/Rozpocet_2007 Městský úřad Uherský Brod, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007[online]. Uherský Brod [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.uherskybrod.cz/pages.aspx?rp=5&id=4&expandMenu=1 Městský úřad Uničov, 2008. Závěrečný účet města Uničova 2007 [online]. Uničov [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.unicov.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=17450&id_ktg=1056&archiv=0 &p1=1412 Magistrát města Ústí n/Labem, 2008. 2007- rozpočet [online]. Ústí n/Labem [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.usti-nad labem.cz/showdoc.do?docid=1413 Městský úřad Valašské Klobouky, 2007. Schválený rozpočet na rok 2007 [online]. Valašské Klobouky [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.valasskeklobouky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=17631&id_org=17631&id _ktg=1437&p1=3837 Městský úřad Valašské Meziříčí, 2007. Rozpočet města Valašské Meziříčí na rok 2007 [online]. Valašské Meziříčí [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.valasskemezirici.cz/doc/22670/ Městský úřad Varnsdorf, 2007. Rozpočet na rok 2007[online]. Varnsdorf [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=156 Městský úřad Velké Meziříčí, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Velké Meziříčí [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestovm.cz/

87

Městský úřad Veselí n/Moravou, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Veselí n/Moravou [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.veseli-nadmoravou.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=18072&id_org=18072&id_ktg=26406&archiv= &p1=5835 Městský úřad Vimperk, 2007. Návrh rozpočetu na rok 2007 [online]. Vimperk [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vimperk.cz/files/392.xls Městský úřad Vítkov, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Vítkov [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vitkov.info/MU/rozpocet.html Městský úřad Vizovice, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Vizovice [cit.29.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vizovice.eu/mistni-samosprava/rozpocetmesta/rozpocet-mesta.html Městský úřad Vodňany, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Vodňany [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vodnany.eu/vismo/zobraz_dok.asp?u=18428&id_org=18428&id_ktg=223 5&p1=212 Městský úřad Votice, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Votice [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto votice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18504&id=36879&p1=15332 Městský úřad Votice, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost Městský úřad Vsetín, 2007. Rozpočet města Vsetín na rok 2007 [online]. Vsetín [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestovsetin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=18676&id_ktg=1010&archi v=0&p1=6528 Městský úřad Vysoké Mýto, 2007. Rozpočet města 2007 [online]. Vysoké Mýto [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vysokemyto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=category§ionid=17&id=176 &Itemid=376 Městský úřad Vyškov, 2007. Rozpočet města Vyškova na rok 2007 + Dotace a granty na rok 2007 [online]. Vyškov [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vyskovmesto.cz/vismo/fulltext_dokumenty.asp?u=18857&archiv=0&q=Dotace++2007&Dat um_od=&vtyp=3&Datum_do= Městský úřad Zlín, 2007. Jmenovité akce a dotace + Provozní výdaje 2007 [online]. Zlín [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mestozlin.cz/page/34872.rozpocet-na-rok-2007/ Městský úřad Znojmo, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost

88

Městský úřad Žamberk, 2007. Schválený rozpočet příjmů a výdajů pro město Žamberk na rok 2007 [online]. Žamberk [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.zamberk.cz/Index.php?IdS=9&IdCObdb=045dd8cea80dba&IdKZ=100 Městský úřad Žatec, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Žatec [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mesto-zatec.cz/mestskyurad/rozpocet/2006-04-11.html Městský úřad Žďár n/Sázavou, 2007. Schválený rozpočet města na rok 2007 a hospodaření města [online]. Žďár n/Sázavou [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.zdarns.cz/o-meste/hospodareni-mesta.asp Městský úřad Židlochovice, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Židlochovice [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.zidlochovice.cz/povinnezverejnovane-informace Úřad městské části Praha 1, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Praha 1 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha1.cz/irj/portal/rozpocet + Usnesení zastupitelstva z roku 2007 č.5 – k přidělení finančních prostředků v rámci 7. ročníku grantového programu MČ Praha 1 „Jednička pro rok 2007 – sociální oblast“ [online]. Praha 1 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha1.cz/irj/portal Úřad městské části Praha 2, 2007. Návrh rozpočtu na rok 2007 [online]. Praha 2 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha2.cz/zdroj.aspx?typ=2&Id=5937&sh=-1011898472 + Usnesení zastupitelstva, rok 2007, 2. řádné zasedání 3.4. 2007 „K poskytnutí grantů na rok 2007 v oblasti sociálních služeb“ [online]. Praha 2 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha2.cz/default.aspx?l=1&path=usn Úřad městské části Praha 3, 2007. Návrh rozpočtu Městské části Praha 3 [online]. Praha 3 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha3.cz/_search.asp?s_text=Rozpo%E8et+2007 „Návrh rozpočtu Městské části Praha 3“ Úřad městské části Praha 4, 2007. Zpráva o výsledcích hospodaření 2007 [online]. Praha 4 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha4.cz/Mestskacast/Zprava-o-vysledcich-hospodareni-2007 + Přehled udělených grantů z rozpočtu městské části Praha 4 [online]. Praha 4 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web:http://www.praha4.cz/848_Prehled-udelenych-grantu-z-rozpoctu-mestske-castiPraha-4-v-roce-2007 Úřad městské části Praha 5, 2007. Rozpočet na rok 2007 – text [online]. Praha 5 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha5.cz/8-rozpocet-v-tomto-apredchozim-roce/c/187864 Úřad městské části Praha 6, 2007. Schválený rozpočet m.č. Prahy 6 na rok 2007 [online]. Praha 6 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha6.cz/rozpocet_2007_schval.html

89

Úřad městské části Praha 7, 2007. Rozpočet MČ Praha 7 na rok 2007 [online]. Praha 7 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha7.cz/Urad-Mestske-casti-Praha-7/Povinne-zverejnovane-informace Úřad městské části Praha 8, 2007. Návrh rozpočtu Městské části Praha 8 na rok 2007[online]. Praha 8 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha8.cz/(z0yfbs45a2t0iq45fbjsdqf1)/files/=6663/P%c5%99%c3%adloha _%c4%8d_3_usn_68_6_2007.XLS Úřad městské části Praha 9, 2007. Rozpočet MČ Praha 9 na rok 2007 [online]. Praha 9 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha9.cz/?r_id=112 Úřad městské části Praha 10, 2007. Rozpočet na rok 2007 [online]. Praha 10 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha10.cz/ + Granty 2007 1. a 2. kolo [online]. Praha 10 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web:http://www.praha10.cz/ Úřad městské části Praha 11, 2007. Schválený rozpočet MČ Prahy 11 na rok 2007 [online]. Praha 11 [cit.30.března2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha11.cz/cs/radnice/urad-mc-praha-11/rozpocet/rozpocet-na-rok-2007/ + Grantové programy a výsledky řízení [online]. Praha 11 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha11.cz/redakce/index.php?lanG=cs&clanek=435&slozka=436&entry= 10& Úřad městské části Praha 12, 2007. Rozpočet městské části Praha 12 na rok 2007 [online]. Praha 12 [cit.30.března2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha12.cz/rada-a-zastupitelstvo/hospodareni-mc/hospodareni-mc-2007/ + 53/2007 Granty z rozpočtu městské části Prahy 12 na realizaci projektů v sociální oblasti pro rok 2007 [online]. Praha 12 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha12.cz/doc/zastupitelstvo/2006-2010/2007/5_jednani/ Úřad městské části Praha 13, 2007. Rozpočet MČ Praha 13 na rok 2007 [online]. Praha 13 [cit.30.března2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha13.cz/(54yzzc55s4u3vd455onrt445)/zdroj.aspx?typ=2&Id=5163&sh =1709942776#kompletní_tabulky_a_komentáře + Granty přidělené na rok 2007 [online]. Praha 13 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha13.cz/(54yzzc55s4u3vd455onrt445)/default.aspx?Id=5584&ido=858 &sh=-1340295016 Úřad městské části Praha 14, 2007. Rok 2007 - rozpočet [online]. Praha 14 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha14.cz/info/rozpocet.html + 2007 - Granty [online]. Praha 14 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha14.cz/info/granty.html Úřad městské části Praha 15, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost

90

Úřad městské části Praha 16, 2007. Plnění rozpočtu k 31.12.2007 [online]. Praha 16 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mcpraha16.cz/(hgf1hr3axtsunk45p1oy51ez)/default.aspx?ido=742&sh=18 97916539 Úřad městské části Praha 17, 2007. Rozpočet městské části Praha 17 na rok 2007 [online]. Praha 17 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://web.repy.cz/index.php?name=News&file=article&sid=1026 Úřad městské části Praha 18, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost

Úřad městské části Praha 19, 2007. Schválený rozpočet 2007 [online]. Praha 19 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha-kbely.cz/1061999.html Úřad městské části Praha 20, 2007. Rozpočet MČ Praha 20 na rok 2007 [online]. Praha 20 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.prahakbely.cz/1061999.html Úřad městské části Praha 21, 2007. Rozpočet MČ Praha 21 - 2007 [online]. Praha 21 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://www.praha21.cz/index.php?module=pagesetter&func=viewpub&tid=7&pid=20 Úřad městské části Praha 22, 2007. Rozpočet 2007 [online]. Praha 22 [cit.30.března 2008]. Dostupné na World Wide Web: http://praha22.cz/user_data/106_99/106-1999.htm

91

Anotace Autorka: Petra Machová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Zdeňka Dohnalová Instituce: Fakulta sociálních studií, MU Brno Název práce: Rozdíly ve financování sociálních služeb pro seniory v České republice naúrovni obcí a městských částí Počet slov: 25 252 Cílem práce je zjistit, zda exitují rozdíly ve výdajích na sociální služby pro seniory mezi obcemi a městskými částmi s rozšířenou působností v ČR, jak jsou tyto rozdíly velké a zda jsou důsledkem vybraných relevantních faktorů. V teoretické části práce se věnuji vysvětlení pojmů „sociální služby“, „senior“ , „obec nebo městská část s rozšířenou působností, jejich rozpočet a výdajová politika “, „faktory ovlivňující výdajovou politiku“. Faktory, které by mohly ovlivňovat výši výdajů na sociální služby pro seniory v rozpočtech obcí a městských částí s rozšířenou působností a kterými jsem se v této práci zabývala jsou tyto: demografické faktory - počet obyvatel, průměrný věk obyvatel, podíl seniorů . Geografické faktory – míra urbanizace a rozloha obce nebo městské části s rozšířenou působností. Politické faktory politická orientace zastupitelstva, podíl žen v zastupitelstvu, podíl zastupitelů 55 a více let starých a průměrný věk zastupitelů. Sociální faktor – míra nezaměstnanosti v obci nebo městské části. Zvolila jsem kvantitativní výzkumnou strategii, nevtíravý typ výzkumu, a to sekundární analýzu dostupných materiálů (zpráv úředníků) a statistickou analýzu existujících statistických dat (ČSÚ). Do výzkumu byly zahrnuty všechny obce a městské části s rozšířenou působností v ČR. Pomocí statistické analýzy jsem zjistila, že rozdíly ve výdajích na sociální služby v obcích a městských částech s rozšířenou působností v ČR jsou značné. A že tyto rozdíly nejsou dostatečně vysvětlitelné žádným z vybraných relevantních faktorů.

Annotation The goal of the work is to find if there are some differences in expenses for social services for seniors among municipal corporations and urban neighborhoods with extended competency in the Czech Republic, how high are these differences and if the differences follow on selected parts of relevant factors. In a theoretical part of a thesis I am focused at explanation of conceptions „social services“, „a senior“, „a community or an urban neighborhood with extended competency, their budget and expense policy“, „factors, which influence expense policy“. Factors, which would influence level of expenses for social services for seniors in budgets of municipal corporations or urban neighborhoods with extended competency and which I have investigated are as follows: a demographic factors: number of inhabitants, average age of inhabitants, ratio of seniors; a geographical factors: level of urbanization and area of a municipal corporation or an urban neighborhood with extended competency, a ratio of women in a corporation, a ratio of representatives older than 55 years and an average age of representatives; a social factor: a level of unemployment in a municipal corporation or in an urban neighborhood. I have chosen a quantitative research strategy, an unobtrusive type of a research that means a secondary analysis of accessible materials (reports of officers) and a statistical analysis of existing statistical data (CSO). All municipal corporations and urban neighborhoods with extended competency have been involved into research. Using a statistical analysis I have found that differences in expenses for social sciences in municipal corporations and urban neighborhoods with extended competency are significant and that these differences are not explainable by the use of any selected relevant factor. 92

Jmenný rejstřík Matoušek - 6, 9, 10, 15, 17 Mareš - 46, 47, 48, 49, 50 McTavish - 48 Meredith - 15 Mertl - 20 Montgomery - 15 Navrátil - 15 Novák - 34 Ochrana - 30, 31, 32 Peková - 29 Plecitá - 34 Průša – 6, 7, 9, 13, 35, 65 Přidalová - 14, 15 Rabušic – 23, 24, 46, 47, 48, 49, 50 Ragin - 38 Rileyová - 15 Rokkan - 10 Roupcová - 15, 16 Rylichová -11, 13, 14, 17, 21, 65 Rys - 32 Sechrest - 43 Schwartz – 43 Sirovátka - 11 Taylor - 9 Taylor-Gooby – 11 Vinopal - 34 Vlachová - 34 Webb - 43 Žežula - 16 Žižlavský - 45

Babbie - 38, 39, 44 Bartlett - 13 Bénard -20 Bubeníček – 26, 27 Campbell - 43 Čmejrek – 26,27 de Vaus - 48 Disman - 38, 39, 42, 43, 45, 46 Esping-Andersen - 10 Flora - 10, 11 Fonerová - 15 Heidenheimer - 10, 11 Inglehart - 34 Kahn - 15 Keller - 11 Kerlinger - 43 Kitchelt - 34 Koldinská - 19 Kopecká - 15, 16 Kosloski - 15 Koudelka – 27, 28 Kozlová - 33, 35 Krebs - 10, 13, 14, 21 Lajtkepová - 20, 28, 32 Loether - 48 Luhanová – 26, 27 Lawton - 15 Le Grand - 13 Marková - 19 Matějů - 34

Věcný rejstřík Český statistický úřad (ČSÚ) - 6, 24, 25, 35 - 37, 43, 66 demografické ukazatele - současné – 24 - vývoj - 25 komunitní - plánování sociálních služeb – 15, 16, - sociální péče – 14 - sociální práce – 14 - sociální služby pro seniory – 14, 15, 16 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV ČR) – 7, 12, 15, 19, 21, 29, 36, 37, 66 obec nebo městská část s rozšířenou působností – 27, 31, 42, 65 - rozpočet – 14, 26, 28, 31, 51, 64 93

- běžné (neinvestiční výdaje) – 28, 29, 43, 55 – 57, 63, 65, 66 - výdaje – 28 - 31, 36 Organizace spojených národů (OSN) – 37 rovnost – 9, 14, 15 senior – 11, 15, 22, 23, 25, 65, 66 sociální služby – 6, 9, 10, 11, 14 - 17, 20 - 23, 26, 30, 36 - decentralizace – 11, 12, 14, 20, 21, 22, 36 - deinstitucionalizace – 11, 22, 36 - dostupnost – 7 - financování – 7, 13, 16, 20 - 22, 30, 37, 44, 47, 65, 66 - faktory ovlivňující financování – 22, 37, 63, 64, 65 - demografické – 32, 33, 36, 63, 64 - míra urbanizace –33, 36, 63 - politické – 32, 34, 36, 63, 64 - podíl nězaměstnaných – 35, 36 - velikost obce – 33, 35, 36, 64 - poskytovatelé – 11, 12, 16, 18,19, 20, 21, 22, 36, 66 - pro seniory – 14, 17, 19, 20, 21, 29, 33, 36, 39 - 41, 43, 52, 53, 55 - 57, 63, 65, 66 - role státu – 13 - rozdělení – 17, 19 - typy pro seniory – 17, 18 - uživatelé – 16, 19, 21, 22, 66 - veřejné zdroje – 20 - 22, 30, 36 - výdaje – 21, 26, 27, 30, 32, 35, 36, 51- 62 solidarita – 9, 11, 20, 66 SPSS – 45 - 47, 51 veřejné potřeby –30, 31 veřejné výdaje – 31, 32 výdajová politika – 30, 32, 36, 37, 65, 66 Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. – 27, 31 welfare state – 10, 11, 13, 21 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze - 26, 27, 31 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích – 13, 26, 27, 28, 31, 66 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - 28 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - 9, 12, 17, 18, 19, 20 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností - 27 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - 43

94

Příloha č.1 Seznam obcí a městských částí s rozšířenou působností v ČR 43. Holice 1. Aš 44. Horažďovice 2. Benešov 45. Horšovský Týn 3. Beroun 46. Hořice 4. Bílina 47. Hořovice 5. Bílovec 48. Hradec Králové 6. Blansko 49. Hranice 7. Blatná 50. Humpolec 8. Blovice 51. Hustopeče 9. Bohumín 52. Cheb 10. Boskovice 53. Chomutov 11. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 54. Chotěboř 12. Brno 55. Chrudim 13. Broumov 56. Ivančice 14. Bruntál 57. Jablonec nad Nisou 15. Břeclav 58. Jablunkov 16. Bučovice 59. Jaroměř 17. Bystřice nad Pernštejnem 60. Jeseník 18. Bystřice pod Hostýnem 61. Jičín 19. Čáslav 62. Jihlava 20. Černošice 63. Jilemnice 21. Česká Lípa 64. Jindřichův Hradec 22. Česká Třebová 65. Kadaň 23. České Budějovice 66. Kaplice 24. Český Brod 67. Karlovy Vary 25. Český Krumlov 68. Karviná 26. Český Těšín 27. Dačice 69. Kladno 28. Děčín 70. Klatovy 71. Kolín 29. Dobruška 30. Dobříš 72. Konice 73. Kopřivnice 31. Domažlice 74. Kostelec nad Orlicí 32. Dvůr Králové nad Labem 75. Králíky 33. Frenštát pod Radhoštěm 76. Kralovice 34. Frýdek – Místek 77. Kralupy nad Vltavou 35. Frýdlant 78. Kraslice 36. Frýdlant nad Ostravicí 37. Havířov 79. Kravaře 80. Krnov 38. Havlíčkův Brod 81. Kroměříž 39. Hlinsko 82. Kuřim 40. Hlučín 83. Kutná Hora 41. Hodonín 84. Kyjov 42. Holešov 95

129. Písek 130. Plzeň 131. Podbořany 132. Poděbrady 133. Pohořelice 134. Polička 135. Prachatice 136. Prostějov 137. Přelouč 138. Přerov 139. Přeštice 140. Příbram 141. Rakovník 142. Rokycany 143. Rosice 144. Roudnice nad Labem 145. Rožnov pod Radhoštěm 146. Rumburk 147. Rychnov nad Kněžnou 148. Rýmařov 149. Říčany 150. Sedlčany 151. Semily 152. Slaný 153. Slavkov u Brna 154. Soběslav 155. Sokolov 156. Stod 157. Strakonice 158. Stříbro 159. Sušice 160. Světlá nad Sázavou 161. Svitavy 162. Šlapanice 163. Šternberk 164. Šumperk 165. Tábor 166. Tachov 167. Tanvald 168. Telč 169. Teplice 170. Tišnov 171. Trhové Sviny 172. Trutnov

85. Lanškroun 86. Liberec 87. Lipník nad Bečvou 88. Litoměřice 89. Litomyšl 90. Litovel 91. Litvínov 92. Louny 93. Lovosice 94. Luhačovice 95. Lysá nad Labem 96. Mariánské Lázně 97. Mělník 98. Mikulov 99. Milevsko 100. Mladá Boleslav 101. Mnichovo Hradiště 102. Mohelnice 103. Moravská Třebová 104. Moravské Budějovice 105. Moravský Krumlov 106. Most 107. Náchod 108. Náměšť nad Oslavou 109. Nepomuk 110. Neratovice 111. Nová Paka 112. Nové Město na Moravě 113. Nové Město nad Metují 114. Nový Bor 115. Nový Bydžov 116. Nový Jičín 117. Nymburk 118. Nýřany 119. Odry 120. Olomouc 121. Opava 122. Orlová 123. Ostrava 124. Ostrov 125. Otrokovice 126. Pacov 127. Pardubice 128. Pelhřimov

96

217. Praha 12 218. Praha 13 219. Praha 14 220. Praha 15 221. Praha 16 222. Praha 17 223. Praha 18 224. Praha 19 225. Praha 20 226. Praha 21 227. Praha 22

173. Třebíč 174. Třeboň 175. Třinec 176. Turnov 177. Týn nad Vltavou 178. Uherské Hradiště 179. Uherský Brod 180. Uničov 181. Ústí nad Labem 182. Ústí nad Orlicí 183. Valašské Klobouky 184. Valašské Meziříčí 185. Varnsdorf 186. Velké Meziříčí 187. Veselí nad Moravou 188. Vimperk 189. Vítkov 190. Vizovice 191. Vlašim 192. Vodňany 193. Votice 194. Vrchlabí 195. Vsetín 196. Vysoké Mýto 197. Vyškov 198. Zábřeh 199. Zlín 200. Znojmo 201. Žamberk 202. Žatec 203. Žďár nad Sázavou 204. Železný Brod 205. Židlochovice 206. Praha 1 207. Praha 2 208. Praha 3 209. Praha 4 210. Praha 5 211. Praha 6 212. Praha 7 213. Praha 8 214. Praha 9 215. Praha 10 216. Praha 11

Pramen: ČSÚ, 2008a. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČŠÚ, 2008b. Rozdělení hlavního města Prahy na 22 správních obvo

97

Příloha č.2 Internetové adresy zdrojů dat jednotlivých proměnných a výpočty související s financováním sociálních služeb pro seniory A) Průměrná finanční částka, na sociální služby pro seniory, na jednoho seniora = proměnná FINAN • obce a městské části s rozšířenou působností s daty, potřebnými pro výzkum, dostupnými na svých internetových stránkách • obce a městské části s rozšířenou působností, které dostatečně odpověděly na e-mailovou žádost, týkající se informací o rozpoču • obce a městské části s rozšířenou působností, které neodpověděly nebo odpověděly nedostatečně na e-mailovou žádost, týkající se informací o rozpočtu 1. Aš Pečovatelská služba = O.S. města Klub důchodců = Program „Senior“

2 220 700,- Kč 95 000,- Kč 80 000,- Kč 2 395 700,- Kč

Počet seniorů = 2 102 ......... FINAN = 1.056,- Kč Pramen: Městský úřad Aš, 2007. 2. BENEŠOV Pečovatelská služba Magdalena Klub důchodců Hospic

2 900 000,- Kč 400 000,- Kč 130 000,- Kč 1 000 000,- Kč 4 430 000,- Kč

Počet seniorů = 7 647 .........FINAN = 579,- Kč Pramen: Městský úřad Benešov, 2007. 3. BEROUN Pečovatelská služba Farní charita: Domov sv. Jakuba Denní stacionář pro seniory Kluby důchodců příspěvek Domovu důchodců Příspěvky subjektům poskytujícím s.s. PO Domov penzion pro důchodce

40 000,- Kč 250 000,- Kč 50 000,- Kč 260 000,- Kč 9 000,- Kč 185 000,- Kč 6 107 000,- Kč 6 555 000,- Kč

Počet seniorů = 7 189 .........FINAN = 912,- Kč Pramen: Městský úřad Beroun, 2007. 4. BÍLINA Pečovatelská služba Počet seniorů = 2 312......... FINAN = 73,- Kč Pramen: Městský úřad Bílina, 2007.

98

168 000,- Kč

5. BÍLOVEC Pečovatelská služba Domopv důchodců Hospic Citadela

1 550 000,- Kč 2 050 000,- Kč 20 000,- Kč 3 620 000,- Kč

Počet seniorů = 3 445......... FINAN = 1 051,- Kč Pramen: Městský úřad Bílovec, 2007. 6. BLANSKO Pečovatelská služba Městský klub důchodců Stravování seniorů Charitní oš. a pečovatelská služba

6 211 500,- Kč 1 004 100,- Kč 4 200 000,- Kč 70 000,- Kč 11 485 600,- Kč

Počet seniorů = 8 437......... FINAN = 1 361,- Kč Pramen: Městský úřad Blansko, 2007. 7. BLATNÁ Pečovatelská služba Domov důchodců

620 000,- Kč 4 600 000,- Kč 5 220 000,- Kč

Počet seniorů = 2 122 .........FINAN = 2 460,- Kč Pramen: Městský úřad Blatná, 2007. 8. BLOVICE Pečovatelská služba Počet seniorů = 1 768......... FINAN = 449,- Kč Pramen: Městský úřad Blovice, 2007. 9. BOHUMÍN Centrum sociálních služeb Charita – Dům pokojného stáří Domov křesťanské pomoci

793 000,- Kč

6 016 000,- Kč 500 000,- Kč 15 000,- Kč 6 531 000,- Kč

Počet seniorů = 4 125......... FINAN = 1 583,- Kč Pramen: Městský úřad Bohumín, 2007. 10. BOSKOVICE Městské středisko sociálních služeb Počet seniorů = 7 344......... FINAN = 1 052,- Kč Pramen: Městský úřad Boskovice, 2007. 11.BRANDÝS N.L. – STARÁ BOLESLAV Provoz DPS Provoz pečovatelské služby Sociální organizace Sociální péče

7 725 000,- Kč

1 486 000,- Kč 4 000 000,- Kč 1 223 000,- Kč 261 000,- Kč 6 970 000,- Kč

99

Počet seniorů = 9 981 .........FINAN = 698,- Kč Pramen: Městský úřad Brandýs n/Labem – Stará Boleslav, 2007. 12. BRNO Výdaje statutárního města: Osobní asistence a pečovatelská služba Denní stacionáře a centra denních služeb Domovy Dotace města: Charita: – domov sv.Anežky - Domov pokojného stáří, Kamenná - Denní stacionář – Effeta - Charitní pečovatelská služba - Denní a přechodný pobyt, Strnadova Naděje: - Domov pro přechodné pobyty seniorů, Arménská - Domov pro přechodné pobyty seniorů, Hapalova - Domov Jiskra naděje - Dům pokojného stáří - Pečovatelská služba - Denní stacionář pro seniory Betánie: - Pečovatelská služba - Dům důstojného stáří Concordia – Domov sv. Ludmily Sdružení Samaritán: - Lůžkové oddělení, Libušina tř. - Denní stacionář, Libušina tř. - Pečovatelská služba Diakonie – Sociální služby v domácnostech - Centrum sociálních služeb Hospic sv. Alžběty Židovská obec – JAS Svaz důchodců - Doplňková pečovatelská služba

98 967 000,- Kč 4 177 000,- Kč 197 308 000,- Kč

100 000,- Kč 2 700 000,- Kč 2 300 000,- Kč 1 400 000,- Kč 1 274 000,- Kč 2 270 000,- Kč 2 350 000,- Kč 2 100 000,- Kč 1 600 000,- Kč 1 210 000,- Kč 70 000,- Kč 800 000,- Kč 3 000 000,- Kč 2 365 000,- Kč 830 000,- Kč 300 000,- Kč 275 000,- Kč 240 000,- Kč 450 000,- Kč 550 000,- Kč 98 000,- Kč 60 000,- Kč 230 000,- Kč 327 124 000,- Kč

Počet seniorů = 60 616......... FINAN = 5 397,- Kč Pramen: Magistrát města Brna, 2007. 13. BROUMOV Domovy Počet seniorů = 2 272......... FINAN = 1 548,- Kč Pramen: Městský úřad Broumov, 2007. 14. BRUNTÁL Sociální péče a pomoc Počet seniorů = 4 402......... FINAN = 524,- Kč Pramen: Městský úřad Bruntál, 2007.

100

3 517 000,- Kč

2 306 000,- Kč

15. BŘECLAV Pečovatelská služba Domov důchodců

1 705 000,- Kč 10 515 000,- Kč 12 220 000,- Kč

Počet seniorů = 7 999......... FINAN = 1 528,- Kč Pramen: Městský úřad Břeclav, 2007. 16. BUČOVICE Středisko zdravotních a sociálních služeb Počet seniorů = 2 317......... FINAN = 489,- Kč Pramen: Městský úřad Bučovice, 2007.

1 132 000,- Kč

17. BYSTŘICE N/PERŠTEJNEM Počet seniorů = 3 106......... FINAN =,- Kč 18. BYSTŘICE P/HOSTÝNEM Klub důchodců Charita

100 000,- Kč 1 030 000,- Kč 1 130 000,- Kč

Počet seniorů = 2 366......... FINAN = 478,- Kč Pramen: Městský Bystřice p/Hostýnem, 2007. 19. ČÁSLAV Domov důchodců Klub důchodců Sociální péče ANIMA

4 109 210,- Kč 282 920,- Kč 56 000,- Kč 3 670 000,- Kč 8 118 130,- Kč

Počet seniorů = 3 963 .........FINAN = 2 048,- Kč Pramen: Městský úřad Čáslav, 2007. 20 .ČERNOŠICE Denní stacionář a pečovatelská služba DPS Činnosti v oblast sociální prevence – senioři

300 000,- Kč 1 400 000,- Kč 115 000,- Kč 1 815 000,- Kč

Počet seniorů = 12 369 .........FINAN = 147,- Kč Pramen: Městský úřad Černošice, 2007. 21. ČESKÁ LÍPA Sociální hospitalizace Sociální služby Česká Lípa Centrum LK – osobní asistence Hertrampfová – Autosenior

100 000,- Kč 13 192 000,- Kč 200 000,- Kč 150 000,- Kč 13 642 000,- Kč

Počet seniorů = 8 141......... FINAN = 1 676,- Kč Pramen: Městský úřad Česká Lípa, 2007.

101

22. ČESKÁ TŘEBOVÁ Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Sociální služby Klub a svaz důchodců

150 000,- Kč 100 000,- Kč 7 510 000,- Kč 37 000,- Kč 7 797 000,- Kč

Počet seniorů = 2 707......... FINAN = 2 880,- Kč Pramen: Městský úřad Česká Třebová, 2007. 23. ČESKÉ BUDĚJOVICE Ústav sociální péče Hvízdal Centrum sociálních služeb Staroměstská Ústav sociální péče Máj – DD ČB

21 820 000,- Kč 14 256 000,- Kč 15 676 000,- Kč 51 752 000,- Kč

Počet seniorů = 21 140 .........FINAN = 2 448,- Kč Pramen: Městský úřad České Budějovice, 2007. 24. ČESKÝ BROD Dům pro seniory Počet seniorů = 2 462 .........FINAN = 1 305,- Kč Pramen: Městský úřad Český Brod, 2007. 25. ČESKÝ KRUMLOV DPS o.p.s. Počet seniorů = 4 943 .........FINAN = 910,- Kč Pramen: Městský úřad Český Krumlov, 2007. 26. ČESKÝ TĚŠÍN Sociální služby Český Těšín Služby seniorům

3 215 000,- Kč

4 500 000,- Kč

6 047 000,- Kč 800 000,- Kč 6 847 000,- Kč

Počet seniorů = 3 309......... FINAN = 2 069,- Kč Městský úřad Český Těšín, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost 27. DAČICE Sociální péče Počet seniorů = 2 789 .........FINAN = 45,- Kč Pramen: Městský úřad Dačice, 2007. 28. DĚČÍN Centrum sociálních služeb Pomoc starým občanům

127 000,- Kč

26 794 000,- Kč 700 000,- Kč 27 494 000,- Kč

Počet seniorů = 10 346......... FINAN = 2 657,- Kč Pramen: Magistrát města Děčína, 2007. 29. DOBRUŠKA Pečovatelská služba Klub důchodců

1 753 000,- Kč 130 000,- Kč 1 883 000,- Kč

102

Počet seniorů = 3 018......... FINAN = 624,- Kč Pramen: Městský úřad Dobruška, 2007. 30. DOBŘÍŠ DPS Pečovatelská služba Klub důchodců

1 570 000,- Kč 2 530 000,- Kč 35 000,- Kč 4 135 000,- Kč

Počet seniorů = 2 725 .........FINAN = 1 517,- Kč Pramen: Městský úřad Dobříš, 2007. 31. DOMAŽLICE Městské centrum sociálně rehabilitačních služeb Počet seniorů = 5 468......... FINAN = 1 172,- Kč Pramen: Městský úřad Domažlice, 2007. 32. DVŮR KRÁLOVÉ N/LABEM Pečovatelská služba Diakonie CČE

6 410 550,- Kč

6 005 000,- Kč 200 000,- Kč 6 205 000,- Kč

Počet seniorů = 3 981......... FINAN = 1 559,- Kč Pramen: Městský úřad Dvůr Králové n/Labem, 2007. 33. FRENŠTÁT P/ RADHOŠTĚM Klub důchodců DPS Rožnovská

237 000,- Kč 3 358 000,- Kč 3 595 000,- Kč

Počet seniorů = 2 750......... FINAN = 1 307,- Kč Pramen: Městský úřad Frenštát p/Radhoštěm, 2007. 34. FRÝDEK-MÍSTEK Charita – Dům pokojného stáří + Oáza - Pečovatelská služba Pečovatelská služba Charita – Javorník Domov důchodců – Komorní Lhota Domov pro seniory Svaz důchodců Penzion pro seniory

1 350 000,- Kč 400 000,- Kč 11 667 000,- Kč 40 000,- Kč 63 000,- Kč 15 229 000,- Kč 83 000,- Kč 8 888 000,- Kč 37 720 000,- Kč

Počet seniorů = 13 886......... FINAN = 2 716,- Kč Pramen: Městský úřad Frýdek-Místek, 2007. 35. FRÝDLANT Středisko sociální péče Počet seniorů = 2 907......... FINAN = 573,- Kč Pramen: Městský úřad Frýdlant, 2007.

103

1 665 000,- Kč

36. FRÝDLANT n/OSTRAVICÍ Charita Pečovatelská služba Domov pro seniory Dům pokojného stáří

15 000,- Kč 1 661 800,- Kč 7 151 000,- Kč 125 000,- Kč 8 952 800,- Kč

Počet seniorů = 3 447......... FINAN = 2 597,- Kč Pramen: Městský úřad Frýdlant n/Ostravicí, 2007. 37. HAVÍŘOV Sociální služby města Kluby důchodců

23 923 930,- Kč 1 835 000,- Kč 25 758 930,- Kč

Počet seniorů = 14 506......... FINAN = 1 776,- Kč Pramen: Městský úřad Havířov, 2007. 38. HAVLÍČKŮV BROD Oblastní Charita – peč.služba, os.asistence Domov důchodců Jídelny pro důchodce Pečovatelská služba Stacionář pro seniory

250 000,- Kč 5 339 000,- Kč 1 321 555,- Kč 945 220,- Kč 274 840,- Kč 8 130 615,- Kč

Počet seniorů = 7 714......... FINAN = 1 054,- Kč Pramen: Městský úřad Havlíčkův Brod, 2007. 39. HLINSKO Dům s peč. službou + jídelna Centrum sociálních služeb Klub důchodců Pečovatelská služba

2 360 000,- Kč 300 000,- Kč 13 400,- Kč 2 330 500,- Kč 5 003 900,- Kč

Počet seniorů = 3 349......... FINAN = 1 494,- Kč Pramen: Městský úřad Hlinsko, 2007. 40. HLUČÍN Počet seniorů = 6 060......... FINAN =,- Kč 41. HODONÍN Pečovatelská služba Den seniorů Sociální služby – dotace Klub důchodců Homedica

1 083 000,- Kč 25 000,- Kč 325 000,- Kč 562 000,- Kč 634 000,- Kč 2 629 000,- Kč

Počet seniorů = 8 478......... FINAN = 310,- Kč Pramen: Městský úřad Hodonín, 2007.

104

42. HOLEŠOV Domov pro seniory Charita Holešov

218 000,- Kč 510 000,- Kč 718 000,- Kč

Počet seniorů = 3 316......... FINAN = 216,- Kč Pramen: Městský úřad Holešov, 2007. 43. HOLICE Pečovatelská služba Klub důchodců

636 000,- Kč 50 000,- Kč 726 000,- Kč

Počet seniorů = 2 315......... FINAN = 314,- Kč Městský úřad Holice, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 44. HORAŽĎOVICE Pečovatelská služba – Charita Počet seniorů = 2 015......... FINAN = 576,- Kč Pramen: Městský úřad Horažďovice, 2007. 45. HORŠOVSKÝ TÝN Pečovatelská služba Počet seniorů = 1 825......... FINAN = 636,- Kč Pramen: Městský úřad Horšovský Týn, 2007. 46. HOŘICE Domov důchodců Pečovatelská služba Osobní asistence Klub seniorů

1 160 000,- Kč

1 161 000,- Kč

2 000 000,- Kč 1 500 000,- Kč 100 000,- Kč 40 000,- Kč 3 640 000,- Kč

Počet seniorů = 2 774......... FINAN = 1 312,- Kč Pramen: Městský úřad Hořice, 2007. 47. HOŘOVICE Pečovatelská služba v DD Přísp.soukromým pečovatelským službám Lékařská péče – prohlídky pro DD Domov důchodců

600 000,- Kč 370 500,- Kč 2 500,- Kč 4 500 000,- Kč 5 473 000,- Kč

Počet seniorů = 4 081 .........FINAN = 1 341,- Kč Pramen: Městský úřad Hořovice, 2007. 48. HRADEC KRÁLOVÉ Jídelna pro důchodce Kluby důchodců Terénní sociální práce Příspěvky na činnost v oblasti sociálních služeb Počet seniorů = 23 087......... FINAN = 1 099,- Kč Pramen: Magistrát města Hradec Králové, 2007.

105

3 370 000,- Kč 115 000,- Kč 30 000,- Kč 24 850 000,- Kč 25 365 000,- Kč

49. HRANICE Domov seniorů Klub seniorů

15 000 000,- Kč 330 000,- Kč 15 330 000,- Kč

Počet seniorů = 4 652......... FINAN = 3 295,- Kč Pramen Městský úřad Hranice, 2007. 50. HUMPOLEC Charita, pečovatelská služba Charita, klub Astra, denní centrum pro seniory Svaz důchodců

710 000,- Kč 361 000,- Kč 45 000,- Kč 1 116 000,- Kč

Počet seniorů = 2 831......... FINAN = 394,- Kč Pramen: Městský úřad Humpolec, 2007. 51. HUSTOPEČE DPS terén Charita Hustopeče Penzion pro seniory

60 000,- Kč 40 000,- Kč 3 294 000,- Kč 3 394 000,- Kč

Počet seniorů = 4 897......... FINAN = 693,- Kč Pramen: Městský úřad Hustopeče, 2007. 52. CHEB Pečovatelská služba Kluby důchodců Sociální pomoc a péče

1 528 000,- Kč 297 000,- Kč 553 000,- Kč 2 378 000,- Kč

Počet seniorů = 6 201 .........FINAN = 384,- Kč „Rozpočet města Cheb na rok 2007“ Pramen: Městský úřad Cheb, 2007. 53. CHOMUTOV Městský ústav sociálních služeb Počet seniorů = 9 560......... FINAN = 3 935,- Kč Pramen: Městský úřad Chomutov, 2007.

37 619 000,- Kč,-

54. CHOTĚBOŘ Pečovatelská služba 2 220 000,- Kč Počet seniorů = 3 513......... FINAN = 632,- Kč Městský úřad Chotěboř, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 55. CHRUDIM Centrum sociálních služeb a pomoci Sociální hospitalizace

13 835 000,- Kč 10 000,- Kč 13 845 000,- Kč

Počet seniorů = 12 106......... FINAN = 1 143,- Kč Pramen: Městský úřad Chrudim, 2007.

106

56. IVANČICE Domov – Penzion Klub seniorů

1 925 200,- Kč 90 000,- Kč 2 015 200,- Kč

Počet seniorů = 3 298......... FINAN = 611,- Kč Pramen: Městský úřad Ivančice, 2007. 57. JABLONEC n/NISOU Asistenční a pečovatelská služba, a podpora sam.bydlení 10 039 000,- Kč Příspěvek DPS 10 009 000,- Kč 20 048 000,- Kč Počet seniorů = 7 154......... FINAN = 2 802,- Kč Pramen: Městský úřad Jablonec n/Nisou, 2007. 58. JABLUNKOV Klub důchodců Domov sv. Alžběty Pečovatelská služba

30 000,- Kč 250 000,- Kč 275 000,- Kč 555 000,- Kč

Počet seniorů = 3 203......... FINAN = 173,- Kč Pramen: Městský úřad Jablunkov, 2007. 59. JAROMĚŘ Pečovatelská služba Klub seniorů Hospic Anežky České Domov sv. Josefa Žireč

4 400 000,- Kč 50 000,- Kč 30 000,- Kč 80 000,- Kč 4 560 000,- Kč

Počet seniorů = 2 668......... FINAN = 1 709,- Kč Pramen: Městský úřad Jaroměř, 2007. 60. JESENÍK Sociální péče Počet seniorů = 5 381......... FINAN = 1 186,- Kč Pramen: Městský úřad Jeseník, 2007. 61. JIČÍN Domov důchodců Pečovatelská služba Domovinka Centrum sociální pomoci a služeb OPS – středisko Jičín A.Limberská – domácí a zdrav.péče Charita Č.Kostelec – domov sv.Josefa

6 382 000,- Kč

4 519 000,- Kč 4 942 000,- Kč 702 000,- Kč 140 000,- Kč 120 000,- Kč 160 000,- Kč 40 000,- Kč 10 623 000,- Kč

Počet seniorů = 7 132......... FINAN = 1 489,- Kč Pramen: Městský úřad Jičín, 2007.

107

62. JIHLAVA Os. asistence, peč. služba a podpora sam. bydlení Denní a týdenní stacionář Domov pro seniory Klub důchodců

16 322 000,- Kč 9 173 000,- Kč 9 673 000,- Kč 383 000,- Kč 35 551 000,- Kč

Počet seniorů = 13 847......... FINAN = 2 567,- Kč Pramen: Magistrát města Jihlava, 2007. 63. JILEMNICE Pečovatelská služba Počet seniorů = 3 414......... FINAN = 553,- Kč Pramen: Městský úřad Jilemnice, 2007. 64. JINDŘICHŮV HRADEC DPS Počet seniorů = 6 558 .........FINAN = 80,- Kč Pramen: Městský úřad Jindřichův Hradec, 2007. 65. KADAŇ Městská správa sociálních služeb Počet seniorů = 4 830......... FINAN = 1 277,- Kč Pramen: Městský úřad Kadaň, 2007. 66. KAPLICE DPS Klub důchodců Dům chráněného bydlení

1 888 000,- Kč

525 000,- Kč

6 169 000,- Kč

1 277 000,- Kč 71 000,- Kč 1 624 000,- Kč 2 972 000,- Kč

Počet seniorů = 2 098 .........FINAN = 1 417,- Kč Pramen: Městský úřad Kaplice, 2007. 67. KARLOVY VARY Středisko Domov penzion pro důchodce Středisko pečovatelské služby Farní Charita

485 000,- Kč 17 955 000,- Kč 1 415 000,- Kč 19 855 000,- Kč Počet seniorů = 13 230 .........FINAN = 1 501,- Kč Pramen: Magistrát města Karlovy Vary, 2007. 68. KARVINÁ Kluby důchodců Sociální služby města

1 000 000,- Kč 24 255 000,- Kč 25 255 000,- Kč

Počet seniorů = 10 365......... FINAN = 2 437,- Kč Pramen: Městský úřad Karviná, 2007. 69. KLADNO Domov důchodců Pečovatelská služba

5 500 000,- Kč 200 000,- Kč

108

Středisko komlpexní soc.péče Hospic sv.Štěpána Sociální hospitalizace Klub důchodců

8 000 000,- Kč 50 000,- Kč 120 000,- Kč 30 000,- Kč 13 900 000,- Kč

Počet seniorů = 16 711.........FINAN = 832,- Kč Pramen: Magistrát města Kladno, 2007. 70. KLATOVY Městský ústav soc.služeb Počet seniorů = 7 193......... FINAN = 973,- Kč Pramen: Městský úřad Klatovy, 2007. 71. KOLÍN DIGNO VOLNO Život 90 Pečovatelská služba Penzion pro důchodce Kluby důchodců Domov důchodců

7 000 000,- Kč

150 000,- Kč 200 000,- Kč 20 000,- Kč 6 590 000,- Kč 1 837 566,- Kč 182 893,- Kč 5 446 744,- Kč 15 196 766,- Kč

Počet seniorů = 11 835 .........FINAN = 1 219,- Kč Pramen: Městský úřad Kolín, 2008. 72. KONICE Počet seniorů = 1 846......... FINAN = 0,- Kč Pramen: Městský úřad Konice, 2007. 73. KOPŘIVNICE Středisko sociálních služeb Kluby důchodců Sociální hospitalizace Podané ruce o.s.

5 868 100,- Kč 80 000,- Kč 30 000,- Kč 6 000,- Kč 5 984 100,- Kč

Počet seniorů = 5 186......... FINAN = 1 131,- Kč Pramen: Městský úřad Kopřivnice, 2007. 74. KOSTELEC n/ORLICÍ Hospic Anežky České Klub důchodců Pečovatelská služba

5 000,- Kč 152 000,- Kč 4 559 350,- Kč 4 716 350,- Kč

Počet seniorů = 3 903......... FINAN = 1 208,- Kč Pramen: Kostelec n/Orlicí 75. KRÁLÍKY Dům pečovatelské služby Klub důchodců

1 325 000,- Kč 53 000,- Kč 1 378 000,- Kč

109

Počet seniorů = 1 198......... FINAN = 1 150,- Kč Pramen: Městský úřad Králíky, 2007. 76. KRALOVICE Pečovatelská služba Klub důchodců

470 000,- Kč 45 000,- Kč 515 000,- Kč

Počet seniorů = 3 216......... FINAN = 160,- Kč Pramen: Městský úřad Kralovice, 2007. 77. KRALUPY NAD VLTAVOU Počet seniorů = 3 993 .........FINAN =,- Kč 78. KRASLICE Pečovatelská služba Klub důchodců I. + II.

212 000,- Kč 371 000,- Kč 583 000,- Kč

Počet seniorů = 1 744.........FINAN = 334,- Kč Pramen: Městský úřad Kraslice, 2007. 79. KRAVAŘE Počet seniorů = 2 889......... FINAN =,- Kč 80. KRNOV Pečovatelská služba Sociální hospitalizace Klub důchodců DD Roosveltova DD Ježdík Charita

4 442 700,- Kč 100 000,- Kč 162 500,- Kč 12 738 000,- Kč 4 453 800,- Kč 500 000,- Kč 22 397 000,- Kč

Počet seniorů = 5 523......... FINAN = 4 055,- Kč Pramen: Městský úřad Krnov, 2007. 81. KROMĚŘÍŽ Sociální služby města Klub důchodců

25 674 000,- Kč 240 000,- Kč 25 914 000,- Kč

Počet seniorů = 10 362......... FINAN = 2 501,- Kč Pramen: Městský úřad Kroměříž, 2007. 82. KUŘIM Pečovatelská služba 2 500 000,- Kč Počet seniorů = 2 818......... FINAN = 887,- Kč Městský úřad Kuřim, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 83. KUTNÁ HORA DPS Pečovatelská služba DD Čáslav

486 000,- Kč 5 905 000,- Kč 300 000,- Kč

110

Klub důchodců Sociální hospitalizace DIGNO OS

240 000,- Kč 500 000,- Kč 150 000,- Kč 7 581 000,- Kč

Počet seniorů = 7 412 .........FINAN = 1 023,- Kč Pramen: Městský úřad Kutná Hora, 2007. 84. KYJOV Pečovatelská služba Počet seniorů = 8 383......... FINAN = 531,- Kč Pramen: Městský úřad Kyjov, 2007. 85. LANŠKROUN Sociální služby Kluby důchodců

4 450 000,- Kč

5 580 000,- Kč 65 000,- Kč 5 645 000,- Kč

Počet seniorů = 2 830......... FINAN = 1 995,- Kč Pramen: Městský úřad Lanškroun, 2007. 86. LIBEREC Počet seniorů = 18 756......... FINAN =,- Kč 87. LIPNÍK n/BEČVOU Sociální služby Domov důchodců

4 812 000,- Kč 150 000,- Kč 4 962 000,- Kč

Počet seniorů = 2 218......... FINAN = 2 237- Kč Pramen: Městský úřad Lipník n/Bečvou, 2007. 88. LITOMĚŘICE Hospic Důchodci + zdravotně postižení Sociální lůžko Farní charita – DD + peč.s. Jídelna důchodců Klub důchodců

150 000,- Kč 270 000,- Kč 40 000,- Kč 5 385 000,- Kč 1 520 000,- Kč 105 000,- Kč 7 480 000,- Kč

Počet seniorů = 7 503......... FINAN = 997,- Kč Pramen: Městský úřad Litoměřice, 2007. 89. LITOMYŠL Sociální péče Farní Charita – respitní péče

3 600 000,- Kč 300 000,- Kč 3 900 000,- Kč

Počet seniorů = 3 703......... FINAN = 1 053,- Kč Pramen: Městský úřad Litomyšl, 2007. 90. LITOVEL Soc. pomoc a péče starým a zdrav.pos. Domovy

20 430,- Kč 190 000,- Kč

111

210 430,- Kč Počet seniorů = 3 514......... FINAN = 60,- Kč Pramen: Městský úřad Litovel, 2007. 91. LITVÍNOV Domovy - penziony pro důchodce + pečovatelská služba Sociální hospitalizace Ostatní sociální péče a pomoc starým občanům

14 258 000,- Kč 10 000,- Kč 2 306 000,- Kč 16 574 000,- Kč

Počet seniorů = 5 644......... FINAN = 2 937,- Kč Pramen: Městský úřad Litvínov, 2007. 92. LOUNY Pečovatelská služba Domov důchodců Stacionář

4 402 000,- Kč 14 144 000,- Kč 4 070 000,- Kč 22 546 000,- Kč

Počet seniorů = 5 687......... FINAN = 3 964,- Kč Pramen: Městský úřad Louny, 2007. 93. LOVOSICE Pečovatelská služba Péče a pomoc starým občanům

2 206 000,- Kč 101 000,- Kč 3 307 000,- Kč

Počet seniorů = 4 142......... FINAN = 798,- Kč Pramen: Městský úřad Lovosice, 2007. 94. LUHAČOVICE Počet seniorů = 2 909......... FINAN =,- Kč 95. LYSÁ NAD LABEM Kluby důchodců Charitativní fond Pečovatelská služba

125 000,- Kč 80 000,- Kč 1 250 000,- Kč 1 455 000,- Kč

Počet seniorů = 2 180 .........FINAN = 667,- Kč Pramen: Magistrát města Ústí n/Labem, 2007. 96. MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Penzion pro důchodce Cizí subjekty: Dotace Svazu důchodců Úhrada krizové péče Sociální péče (kromě dětí a mládeže)

6 500 000,- Kč 235 000,- Kč 30 000,- Kč 53 000,- Kč 6 818 000,- Kč

Počet seniorů = 3 546.........FINAN = 1 923,- Kč Pramen: Městský úřad Mariánské Lázně, 2007.

112

97. MĚLNÍK Centrum seniorů Mělník Počet seniorů = 5 775 .........FINAN = 2 695,- Kč Pramen: Městský úřad Mělník, 2007. 98. MIKULOV Klub seniorů Příspěvky seniorům na obědy Dům s pečovatelskou službou – Náměstí Dům s pečovatelskou službou – Pod strání

15 566 000,- Kč

145 000,- Kč 580 000,- Kč 40 000,- Kč 1 974 000,- Kč 2 739 000,- Kč

Počet seniorů = 2 316......... FINAN = 1 183,- Kč Městský úřad Mikulov, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 99. MILEVSKO Sociální služby města Milevska Počet seniorů = 3 180 .........FINAN = 1 572,- Kč Pramen: Městský úřad Milevsko, 2007. 100. MLADÁ BOLESLAV Pečovatelská služba Penzion pro důchodce

5 000 000,- Kč

11 700 000,- Kč 3 200 000,- Kč 14 900 000,- Kč

Počet seniorů = 13 519 .........FINAN = 1 102,- Kč Pramen: Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. 101. MNICHOVO HRADIŠTĚ Pečovatelská služba Sociální hospitalizace

820 000,- Kč 50 000,- Kč 870 000,- Kč

Počet seniorů = 2 417 .........FINAN = 360,- Kč Pramen: Městský úřad Mnichovo Hradiště, 2007. 102. MOHELNICE Domov důchodců, medkova Sociální hospitalizace

3 580 000,- Kč 130 000,- Kč 3 710 000,- Kč

Počet seniorů = 2 574......... FINAN = 1 441,- Kč Pramen: Mohelnice, 2007. 103. MORAVSKÁ TŘEBOVÁ Pečovatelská služba Počet seniorů = 3 794......... FINAN = 501,- Kč Pramen: Městský úřad Moravská Třebová, 2007. 104. MORAVSKÉ BUDĚJOVICE Pečovatelská služba Počet seniorů = 3 760......... FINAN = 159,- Kč Pramen: Městský úřad Moravské Budějovice, 2007.

113

1 900 000,- Kč

600 000,- Kč

105. MORAVSKÝ KRUMLOV Osobní asistence, pečovatelská služba 2 827 000,- Kč Počet seniorů = 3 213......... FINAN = 880,- Kč Městský úřad Moravský Krumlov, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 106. MOST Městská správa sociálních služeb Počet seniorů = 8 995......... FINAN = 5 699,- Kč Pramen: Magistrát města Most, 2007. 107. NÁCHOD Pečovatelská služba Sociální pomoc a péče- staří občané Městské středisko sociálních služeb Svaz důchodců SG klub Hospic, Červený Kostelec Kamelot – osobní asistence Farní Charita – dům sv. Anny

51 263 000,- Kč

1 150 000,- Kč 100 000,- Kč 6 114 000,- Kč 7 000,- Kč 7 000,- Kč 10 000,- Kč 35 000,- Kč 1 500 000,- Kč 8 923 000,- Kč

Počet seniorů = 9 793......... FINAN = 911,- Kč Pramen: Městský úřad Náchod, 2007. 108. NÁMĚŠŤ n/OSLAVOU Pečovatelská služba Penzion pro seniory

682 000,- Kč 1 480 000,- Kč 2 162 000,- Kč

Počet seniorů = 2 208......... FINAN = 979,- Kč Městský úřad Náměšť n/Oslavou, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 109. NEPOMUK Pečovatelská služba Počet seniorů = 1 861......... FINAN = 832,- Kč Pramen: Městský úřad Nepomuk, 2007. 110. NERATOVICE Pečovatelská služba Domov důchodců

1 549 000,- Kč

2 161 000,- Kč 10 800 000,- Kč 12 961 000,- Kč

Počet seniorů = 3 511 .........FINAN = 3 691,- Kč Pramen: Městský úřad Neratovice, 2007. 111. NOVÁ PAKA Ústav sociálních služeb DD Mlázovice

2 409 000,- Kč 15 000,- Kč 2 424 000,- Kč

Počet seniorů = 2 072......... FINAN = 1 170,- Kč Pramen: Městský úřad Nová Paka, 2007.

114

112. NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Novoměstské sociální služby Počet seniorů = 2 757......... FINAN = 2 271,- Kč Pramen: Městský úřad Nové města na Moravě, 2007. 113. NOVÉ MĚSTO n/METUJÍ MSSS Oáza Domovy pro seniory

6 260 500,- Kč

5 960 000,- Kč 10 000,- Kč 5 970 000,- Kč

Počet seniorů = 2 231......... FINAN = 2 676,- Kč Pramen: Městský úřad Nové město n/Metují, 2007. 114. NOVÝ BOR DPS Klub důchodců Osobní asistence

795 000,- Kč 15 000,- Kč 125 000,- Kč 935 000,- Kč

Počet seniorů = 3 354......... FINAN = 279,- Kč Pramen: Městský úřad Nový Bor, 2007. 115. NOVÝ BYDŽOV DUHA o.p.s. Počet seniorů = 2 610......... FINAN = 550,- Kč Pramen: Městský úřad Nový Bydžov, 2007.

1 435 000,- Kč

116. NOVÝ JIČÍN Počet seniorů = 6 069......... FINAN =,- Kč 117. NYMBURK Počet seniorů = 5 339 .........FINAN = 0,- Kč Pramen: Městský úřad Nymburk, 2007. 118. NÝŘANY Osobní asistence a peč.služba Počet seniorů = 6 737......... FINAN = 93,- Kč Pramen: Městský úřad Nýřany, 2007. 119. ODRY Charita Počet seniorů = 2 253......... FINAN = 237,- Kč Pramen: Městský úřad Odry, 2007.

626 000,- Kč

535 000,- Kč

120. OLOMOUC Počet seniorů = 23 199......... FINAN = ,- Kč 121. OPAVA Charita – pečovatelská služba + stacionář pro seniory Domov sv. Zdislavy Sociální služby Pečovatelská služba OASA

115

730 000,- Kč 285 000,- Kč 200 000,- Kč 450 000,- Kč

Penzion pro důchodce Kluby důchodců

2 400 000,- Kč 896 000,- Kč 4 961 000,- Kč

Počet seniorů = 14 350......... FINAN = 346,- Kč Pramen: Magistrát města Opava, 2007. 122. ORLOVÁ Pečovatelská služba Kluby důchodců Pohoda – dům seniorů Slezská humanita Dům pokojného stáří

2 942 000,- Kč 210 000,- Kč 800 000,- Kč 350 000,- Kč 10 000,- Kč 4 312 000,- Kč

Počet seniorů = 5 221......... FINAN = 826,- Kč Pramen: Městský úřad Orlová, 2007. 123. OSTRAVA Hospic sv.Lukáše Sociální služby poskytované ve zdrav. zařízení Osobní as., pečovatelská sl. DS Sluníčko DS Slunovrat DS Iris DS Čujkova DS Korýtko DS Magnolie DS Slunečnice DS Kamenec Armáda spásy – domov pro seniory Charita – Dům Salvator - Dům sv. Václava - Dům sv. Alžběty - Denní centrum pro seniory - Ošetřovatelská a pečovatelská služba Slezská Humanita - Domov seniorů Karviná - Domov seniorů Lazy N.Laskovská – Soukromý penzion pro seniory Diakonie ČCE – Domovinka pro seniory - Pečovatelská služba Slezská diakonie - Domovinka Siloe - Pečovatelská služba - Osobní asistence - Respitní péče Židovská obec – Tikvah Slunce o.p.s. Podané ruce

116

12 000 000,- Kč 3 174 000,- Kč 38 200 000,- Kč 18 562 000,- Kč 11 638 000,- Kč 10 915 000,- Kč 25 673 000,- Kč 14 658 000,- Kč 11 433 000,- Kč 38 910 000,- Kč 12 214 000,- Kč 1 800 000,- Kč 2 500 000,- Kč 2 600 000,- Kč 2 620 000,- Kč 100 000,- Kč 1 450 000,- Kč 125 000,- Kč 375 000,- Kč 600 000,- Kč 850 000,- Kč 1 200 000,- Kč 700 000,- Kč 580 000,- Kč 350 000,- Kč 300 000,- Kč 75 000,- Kč 1 600 000,- Kč 1 146 000,- Kč

Společnost Senior Svaz důchodců Senior servis

200 000,- Kč 100 000,- Kč 135 000,- Kč 70 530 000,- Kč

Počet seniorů = 48 005......... FINAN = 1 469,- Kč Pramen: Magistrát města Ostrava, 2007 124. OSTROV Příspěvky NNO:

OÁZA klidu Nové Sedlo Farní charita Poskytování sociálních služeb Domov pokojného stáří Denní stacionář pro seniory Služby sociální péče: Pečovatelská služba(terénní+DPS) Dům Penzion pro důchodce Dům s pečovatelskou službou

50 000,- Kč 40 000,- Kč 80 000,- Kč 60 000,- Kč 1 200 000,- Kč 1 700 000,- Kč 40 000,- Kč 1 050 000,- Kč 4 220 000,- Kč

Počet seniorů = 3 820.........FINAN = 1 105,- Kč Pramen: Městský úřad Ostrov, 2007. 125. OTROKOVICE Počet seniorů = 4 825......... FINAN =,- Kč 126. PACOV Dům seniorů Farní Charita

1 900 000,- Kč 403 200,- Kč 2 303 200,- Kč

Počet seniorů = 1 743......... FINAN = 1 321,- Kč Městský úřad Pacov, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 127. PARDUBICE Kluby důchodců Seniorcentrum Sociální služby Dotace občanům na nákup seniorpasu

420 000,- Kč 230 000,- Kč 15 611 000,- Kč 2 750 000,- Kč 19 011 000,- Kč

Počet seniorů = 19 509......... FINAN = 974,- Kč Pramen: Magistrát města Pardubice, 2007. 128. PELHŘIMOV Pečovatelská služba Klub důchodců

3 428 000,- Kč 20 000,- Kč 3 448 000,- Kč

Počet seniorů = 6 934......... FINAN = 497,- Kč Pramen: Městský úřad Pelhřimov, 2007. 129. PÍSEK Počet seniorů = 7 997 .........FINAN = Kč

117

130. PLZEŇ Městský ústav sociálních služeb Svaz důchodců ČR Městská charita Plzeň Diecézní charita Plzeň Hospic sv.Lazara

103 199 000,- Kč 90 000,- Kč 7 735 000,- Kč 1 100 000,- Kč 4 500 000,- Kč 116 624 000,- Kč

Počet seniorů = 29 146......... FINAN = 4 001,- Kč Pramen: Magistrát města Plzně, 2007. 131. PODBOŘANY Domov pro seniory Počet seniorů = 2 240......... FINAN = 2 009,- Kč Pramen: Městský úřad Podbořany, 2007. 132. PODĚBRADY CSZS o.p.s. Počet seniorů = 4 888 .........FINAN = 399,- Kč Pramen: Městský úřad Poděbrady, 2007. 133. POHOŘELICE Hospic Rajhrad Pečovatelská služba Penzion pro seniory Klub důchodců

4 500 350,- Kč

1 953 000,- Kč

5 000 000,- Kč 418 000,- Kč 510 000,- Kč 70 000,- Kč 5 998 000,- Kč

Počet seniorů = 1 742......... FINAN = 3 443,- Kč Pramen: Městský úřad Pohořelice, 2007. 134. POLIČKA DPS polička Počet seniorů = 2 836......... FINAN = 1 435,- Kč Pramen: Městský úřad Polička, 2007. 135. PRACHATICE Hospic Pečovatelská služba Sociální péče a pomoc starým občanům

4 070 000,- Kč

300 000,- Kč 900 000,- Kč 50 000,- Kč 1 250 000,- Kč

Počet seniorů = 4 149 .........FINAN = 301,- Kč Pramen: Městský úřad Prachatice, 2007. 136. PROSTĚJOV Počet seniorů = 14 940......... FINAN =,- Kč 137. PŘELOUČ Pečovatelská služba Klub důchodců Charita – sociální služby

1 500 000,- Kč 20 000,- Kč 50 000,- Kč 1 570 000,- Kč

118

Počet seniorů = 3 633......... FINAN = 432,- Kč Pramen: Městský úřad Přelouč, 2007. 138. PŘEROV Osobní asistence, pečovatelská služba Denní stacionáře a centra denních služeb Domovy Oblastní Charita

15 216 800,- Kč 5 275 800,- Kč 350 000,- Kč 460 000,- Kč 21 302 600,- Kč

Počet seniorů = 12 882......... FINAN = 1 654,- Kč Pramen: Městský úřad Přerov, 2007. 139. PŘEŠTICE Sociální péče a pomoc starým a zdrav. pos. občanům Počet seniorů = 3 043......... FINAN = 460,- Kč Pramen: Městský úřad Přeštice, 2007. 140. PŘÍBRAM Pečovatelská služba Domovy pro seniory

1 400 000,- Kč

11 935 000,- Kč 6 065 000,- Kč 18 000 000,- Kč

Počet seniorů = 9 931 .........FINAN = 1 812,- Kč Městský úřad Příbram, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 141. RAKOVNÍK 2008 Odpoledne pro důchodce Pečovatelská služba

101 000,- Kč 6 153 000,- Kč 6 254 000,- Kč

Počet seniorů = 7 737 .........FINAN = 808,- Kč Pramen: Městský úřad Rakovník, 2008. 142. ROKYCANY Pečovatelská služba Počet seniorů = 7 287......... FINAN = 327,- Kč Pramen: Městský úřad Rokycany, 2007. 143. ROSICE Osobní asistence, pečovatelská služba Počet seniorů = 3 639......... FINAN = 575,- Kč Pramen: Městský úřad Rosice, 2007. 144. ROUDNICE n/LABEM PNsP – provozní příspěvek na SSP Farní charita DD Příspěvek seniorům k nástupu do DD Hospic

2 382 000,- Kč

2 091 000,- Kč

2 800 000,- Kč 750 000,- Kč 7 976 000,- Kč 150 000,- Kč 40 000,- Kč 11 716 000,- Kč

Počet seniorů = 4 587......... FINAN = 2 554,- Kč Pramen: Městský úřad Roudnice n/Labem, 2007.

119

145. ROŽNOV p/RADHOŠTĚM Klub důchodců Svaz důchodců Pěčovatelská služba Klub seniorů Farní Charita – pečovatelská služba

10 000,- Kč 10 000,- Kč 40 000,- Kč 80 000,- Kč 110 000,- Kč 250 000,- Kč

Počet seniorů = 5 122......... FINAN = 49,- Kč Pramen: Městský úřad Rožnov p/Radhoštěm, 2007. 146. RUMBURK Pečovatelská služba Dům důchodců Klub seniorů

804 000,- Kč 45 000,- Kč 194 000,- Kč 1 043 000,- Kč

Počet seniorů = 4 182......... FINAN = 249,- Kč Pramen: Městský úřad Rumburk, 2007. 147. RYCHNOV n/KNĚŽNOU Osobní asis., peč. služba Týdenní stacionáře

4 900 000,- Kč 200 000,- Kč 5 100 000,- Kč

Počet seniorů = 4 553......... FINAN = 1 120,- Kč Pramen: Městský úřad Rychnov n/Kněžnou, 2007. 148. RÝMAŘOV Diakonie Chráněné byty Lidická DS Moravice

680 000,- Kč 130 000,- Kč 259 000,- Kč 1 069 000,- Kč

Počet seniorů = 2 106......... FINAN = 508,- Kč Pramen: Městský úřad Rýmařov, 2007. 149. ŘÍČANY Dům s pečovatelskou službou Pečovatelská služba

2 642 600,- Kč 1 208 000,- Kč 3 850 600,- Kč

Počet seniorů = 6 075......... FINAN = 634,- Kč Pramen: Městský úřad Říčany, 2007. 150. SEDLČANY Pečovatelská služba Klub důchodců

1 654 070,- Kč 19 590,- Kč 1 673 660,- Kč

Počet seniorů = 3 185 .........FINAN = 525,- Kč Pramen: Městský úřad Sedlčany, 2008. 151. SEMILY Sociální služby

4 088 140,- Kč

120

Klub seniorů

10 000,- Kč 4 098 140,- Kč

Počet seniorů = 4 125......... FINAN = 993,- Kč Pramen: Městský úřad Semily, 2007. 152. SLANÝ Osob.asist., peč. služba a podp. samost. bydlení Počet seniorů = 2 927 .........FINAN = 1 533,- Kč Pramen: Městský úřad Slaný, 2007. 153. SLAVKOV U BRNA Pečovatelská služba Klub důchodců

4 488 000,- Kč

1 167 000,- Kč 45 000,- Kč 1 212 000,- Kč

Počet seniorů = 3 025......... FINAN = 401,- Kč Pramen: Městský úřad Slavkov u Brna, 2007. 154. SOBĚSLAV Dům seniorů Počet seniorů = 3 508 .........FINAN = 1 105,- Kč Pramen: Městský úřad Soběslav, 2007. 155. SOKOLOV PO: Pečovatelská služba Kluby důchodců Farní charita

3 878 000,- Kč

4 083 000,- Kč 30 000,- Kč 20 000,- Kč 4 133 000,- Kč

Počet seniorů = 9 422.........FINAN = 439,- Kč Pramen: Městský úřad Sokolov, 2007. 156. STOD Pečovatelská služba – DPS Pečovatelská služba – Touškov

990 000,- Kč 339 000,- Kč 1 329 000,- Kč

Počet seniorů = 2 932......... FINAN = 453,- Kč Pramen: Městský úřad Stod, 2007. 157. STRAKONICE Městský ústav sociálních služeb Počet seniorů = 6 711 .........FINAN = 148,- Kč Pramen: Městský úřad Strakonice, 2007. 158. STŘÍBRO Farní charita – denní stacionář Klub důchodců Pečovatelská služba Sociální hospitalizace

992 000,- Kč

380 000,- Kč 112 000,- Kč 1 212 000,- Kč 16 000,- Kč 1 720 000,- Kč

Počet seniorů = 2 052......... FINAN = 838,- Kč Městský úřad Stříbro, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost.

121

159. SUŠICE Penzion a pečovatelská služba Domov důchodců Oblastní Charita – grant

4 972 000,- Kč 4 682 000,- Kč 20 000,- Kč 9 674 000,- Kč

Počet seniorů = 4 079......... FINAN = 2 371,- Kč Pramen: Městský úřad Sušice, 2007. 160. SVĚTLÁ n/SÁZAVOU Domovy důchodců Počet seniorů = 3 065......... FINAN = 1 795,- Kč Pramen: Městský úřad Světlá n/Sázavou, 2007. 161. SVITAVY Pečovatelská služba Charita Sociální hospitalizace Klub seniorů Salvia – středisko sociálních služeb

5 500 000,- Kč

3 941 000,- Kč 650 000,- Kč 10 000,- Kč 40 000,- Kč 170 000,- Kč 4 811 000,- Kč

Počet seniorů = 4 192......... FINAN = 1 148,- Kč Městský úřad Svitavy, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 162. ŠLAPANICE Pečovatelská služba Dům s púečovatelskou službou Staří občané

500 000,- Kč 1 100 000,- Kč 83 000,- Kč 1 683 000,- Kč

Počet seniorů = 8 278......... FINAN = 203,- Kč Městský úřad Šlapanice, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 163. ŠTERNBERK Sociální služby ˇp.o. Sociální hospitalizace

6 525 000,- Kč 230 000,- Kč 6 755 000,- Kč

Počet seniorů = 3 215......... FINAN = 2 101,- Kč Pramen: Městský úřad Šternberk, 2007. 164. ŠUMPERK Pontis o.p.s. Charita Sociální hospitalizace

3 663 000,- Kč 1 000 000,- Kč 300 000,- Kč 4 963 000,- Kč

Počet seniorů = 10 320......... FINAN = 481,- Kč Pramen: Městský úřad Šumperk, 2007. 165. TÁBOR G –centrum, DD + pečovatelská služba Počet seniorů = 12 415 .........FINAN = 663,- Kč

122

8 231 000,- Kč

Pramen: Městský úřad Tábor, 2007. 166. TACHOV Sociální hospitalizace Klub důchodců Pečovatelská služba

10 000,- Kč 80 000,- Kč 600 000,- Kč 690 000,- Kč

Počet seniorů = 3 964......... FINAN = 174,- Kč Pramen: Městský úřad Tachov, 2007. 167. TANVALD DPS Počet seniorů = 2 932......... FINAN = 508,- Kč Pramen: Městský úřad Tanvald, 2007. 168. TELČ Pečovatelská služba Domov pro seniory Ostatní sociální péče a pomoc seniorům

1 491 670,- Kč

900 000,- Kč 1 100 000,- Kč 115 000,- Kč 2 115 000,- Kč

Počet seniorů = 2 126......... FINAN = 995,- Kč Pramen: Městský úřad Telč, 2007. 169. TEPLICE Sociální hospitalizace Kluby důchodců Český červený kříž

50 000,- Kč 72 000,- Kč 200 000,- Kč 322 000,- Kč

Počet seniorů = 14 323......... FINAN = 22,- Kč Pramen: Magistrát města Teplice, 2007. 170. TIŠNOV DPS, K Čiperku DPS, Králova ul. Pečovatelská služba Obědy a akce pro důchodce

1 500 000,- Kč 9 170 000,- Kč 2 435 000,- Kč 150 000,- Kč 13 255 000,- Kč

Počet seniorů = 4 375......... FINAN = 3 030,- Kč Pramen: Městský úřad Tišnov, 2007. 171. TRHOVÉ SVINY Pečovatelská služba Počet seniorů = 2 393 .........FINAN = 422,- Kč Pramen: Městský úřad Trhové Sviny, 2007. 172. TRUTNOV Osobní asistence Pečovatelská služba Domov důchodců

1 010 000,- Kč

150 000,- Kč 8 550 000,- Kč 4 160 000,- Kč 12 860 000,- Kč

123

Počet seniorů = 8 898......... FINAN = 1 445,- Kč Pramen: Městský úřad Trutnov, 2007. 173. TŘEBÍČ Domov s pečovatelskou službou Sociální služby Charita – Třebíč

40 000,- Kč 1 350 000,- Kč 4 000 000,- Kč 5 390 000,- Kč

Počet seniorů = 10 384......... FINAN = 519,- Kč Pramen: Městský úřad Třebíč, 2007. 174. TŘEBOŇ Klub důchodců Příspěvek na peč. péči Sociální hospitalizace

19 000,- Kč 100 000,- Kč 40 000,- Kč 159 000,- Kč

Počet seniorů = 3 875 .........FINAN = 41,- Kč Pramen: Městský úřad Třeboň, 2007. 175. TŘINEC Sociální služby města Klub seniorů Sociální hospitalizace Pečovatelská služba Středisko osobní asistence Adra o.s.

25 300 000,- Kč 25 000,- Kč 50 000,- Kč 80 000,- Kč 20 000,- Kč 99 000,- Kč 25 574 000,- Kč

Počet seniorů = 8 553......... FINAN = 2 990,- Kč Pramen: Městský úřad Třinec, 2007. 176. TURNOV Osobní asistence Zdravotně sociální služby

50 000,- Kč 4 700 000,- Kč 14 750 000,- Kč

Počet seniorů = 4 903......... FINAN = 3 008,- Kč Pramen: Městský úřad Turnov, 2007. 177. TÝN NAD VLTAVOU Česká maltézská pomoc Pečovatelská služba

30 000,- Kč 40 000,- Kč 70 000,- Kč

Počet seniorů = 1 842 .........FINAN = 38,- Kč Pramen: Městský úřad Týn n/Vltavou, 2007. 178. UHERSKÉ HRADIŠTĚ Osobní as., pečovatelská služba Domovy seniorů Klub důchodců

361 100,- Kč 2 010 200,- Kč 20 000,- Kč 2 391 300,- Kč

124

Počet seniorů = 13 416......... FINAN = 178,- Kč Pramen: Městský úřad Uherské Hradiště, 2007. 179. UHERSKÝ BROD Centrum sociální pomoci Počet seniorů = 8 227......... FINAN = 304,- Kč Pramen: Městský úřad Uherský Brod, 2007. 180. UNIČOV Oblastní Charita Klub seniorů Sociální služby

2 500 000,- Kč

475 000,- Kč 30 000,- Kč 5 009 000,- Kč 5 514 000,- Kč

Počet seniorů = 3 221......... FINAN = 1 712,- Kč Pramen: Městský úřad Uničov, 2008. 181. ÚSTÍ n/LABEM DS Velké Březno DS Chlumec pod Horkou DS Dobětice DS Krásné Březno DS Orlická Denní stacionář – Úsměv Pečovatelská služba DS Bukov

1 865 000,- Kč 992 000,- Kč 162 000,- Kč 600 000,- Kč 6 100 000,- Kč 853 000,- Kč 6 500 000,- Kč 3 100 000,- Kč 20 172 000,- Kč

Počet seniorů = 15 322......... FINAN = 1 316,- Kč Pramen: Magistrát města Ústí n/Labem, 2008. 182. ÚSTÍ n/ORLICÍ Počet seniorů = 3 918......... FINAN =,- Kč 183. VALAŠSKÉ KLOBOUKY Počet seniorů = 3 394......... FINAN = 0,- Kč Pramen: Městský úřad Valašské Klobouky, 2007. 184. VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Diakonie Charita

400 000,- Kč 400 000,- Kč 800 000,- Kč

Počet seniorů = 5 797......... FINAN = 138,- Kč Pramen: Městský úřad Valašské Meziříčí, 2007. 185. VARNSDORF Klub důchodců Pečovatelská služba Domov důchodců

176 000,- Kč 3 467 000,- Kč 60 000,- Kč 3 703 000,- Kč

Počet seniorů = 2 591......... FINAN = 1 429,- Kč Pramen: Městský úřad Varnsdorf, 2007.

125

186. VELKÉ MEZIŘÍČÍ Pečovatelská služba Denní stacionář a centrum denních služeb

2 504 000,- Kč 680 000,- Kč 3 184 000,- Kč

Počet seniorů = 4 820......... FINAN = 661,- Kč Pramen: Městský úřad Valké Meziříčí, 2007. 187. VESELÍ n/MORAVOU DPS n.p. Počet seniorů = 5 724......... FINAN = 424,- Kč Pramen: Městský úřad Veselí n/Moravou, 2007. 188. VIMPERK Pečovatelská služba Počet seniorů = 2 508 .........FINAN = 179,- Kč Pramen: Městský úřad Vimperk, 2007. 189. VÍTKOV Charita – pečovatelská služba Klub důchodců

2 426 300,- Kč

450 000,- Kč

550 000,- Kč 50 000,- Kč 600 000,- Kč

Počet seniorů = 1 891......... FINAN = 317,- Kč Pramen: Městský úřad Vítkov, 2007. 190. VIZOVIZE Pečovatelská služba Počet seniorů = 2 052......... FINAN = 317,- Kč Pramen: Městský úřad Vizovice, 2007.

650 000,- Kč

191. VLAŠIM Počet seniorů = 3 962 .........FINAN =,- Kč 192. VODŇANY DD + DPZ Dům s pečovatelskou službou

2 925 000,- Kč 1 219 000,- Kč 4 144 000,- Kč

Počet seniorů = 1 626 .........FINAN = 2 548,- Kč Pramen: Městský úřad Vodňany, 2007. 193. VOTICE Os. asistence, pečov. služba Počet seniorů = 1 917 .........FINAN = 313,- Kč Pramen: Městský úřad Votice, 2007. 194. VRCHLABÍ Klub důchodců Stacionář Pečovatelská služba

600 000,- Kč

85 000,- Kč 330 000,- Kč 3 259 000,- Kč 3 674 000,- Kč

126

Počet seniorů = 3 827......... FINAN = 960,- Kč Městský úřad Vrchlabí, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 195. VSETÍN Osobní asistence, pečovatelská služba Dům soustředěné péče Klub důchodců Centrum pro seniory – denní stacionář Charita – denní stacionář Diakonie – domácí péče AuXilium – odlehčovací služby Diakonie CČE

1 668 000,- Kč 250 000,- Kč 97 000,- Kč 90 000,- Kč 199 000,- Kč 200 000,- Kč 30 000,- Kč 1 622 000,- Kč 4 156 000,- Kč

Počet seniorů = 9 492......... FINAN = 438,- Kč Pramen: Městský úřad Vsetín, 2007. 196. VYSOKÉ MÝTO Sociální služby Sociální hospitalizace

4 663 000,- Kč 20 000,- Kč 4 683 000,- Kč

Počet seniorů = 4 750......... FINAN = 986,- Kč Pramen: Městský úřad Vysoké Mýto, 2007. 197. VYŠKOV Pečovatelská služba Centrum sociálních služeb Oblastní Charita

300 000,- Kč 89 000,- Kč 464 500,- Kč 853 000,- Kč

Počet seniorů = 7 197......... FINAN = 118,- Kč Pramen: Městský úřad Vyškov, 2007. 198. ZÁBŘEH Počet seniorů = 4 734......... FINAN =,- Kč 199. ZLÍN Handicap – osobní asistence Charita Denní stacionář a centrum denních služeb Seniorcentrum – Domov seniorů -Dům služeb Naděje – Dům pokojného stáří Hospic Hvězda

900 000,- Kč 1 550 000,- Kč 12 753 000,- Kč 1 200 000,- Kč 1 500 000,- Kč 1 450 000,- Kč 1 300 000,- Kč 20 653 000,- Kč

Počet seniorů = 16 347......... FINAN = 1 263,- Kč Pramen: Městský úřad Zlín, 2007. 200. ZNOJMO Centra sociálně rehabilitačních služeb Osobní asistence, pečovatelská služba Denní stacionář

7 973 700,- Kč 289 000,- Kč 335 000,- Kč

127

Domov seniorů

500 000,- Kč 9 097 700,- Kč

Počet seniorů = 12 082......... FINAN = 753,- Kč Městský úřad Znojmo, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 201. ŽAMBERK Klub důchodců Centrum sociální péče

26 000,- Kč 4 025 000,- Kč 4 051 000,- Kč

Počet seniorů = 3 774......... FINAN = 1 073,- Kč Pramen: Městský úřad Žamberk, 2007. 202. ŽATEC Domov důchodců Sociální služby

9 932 000,- Kč 135 000,- Kč 10 067 000,- Kč

Počet seniorů = 3 428......... FINAN = 2 937,- Kč Pramen: Městský úřad Žatec, 2007. 203. ŽĎÁR n/SÁZAVOU Sociální služby města Svaz důchodců Klub seniorů Hospicové hnutí Vysočina Charita

11 272 000,- Kč 47 000,- Kč 10 000,- Kč 120 000,- Kč 500 000,- Kč 11 949 000,- Kč

Počet seniorů = 6 117......... FINAN = 1 953,- Kč Pramen: Městský úřad Žďár n/Sázavou, 2007. 204. ŽELEZNÝ BROD Počet seniorů = 1 809......... FINAN =,- Kč 205. ŽIDLOCHOVICE Pečovatelská služba Počet seniorů = 3 899......... FINAN = 559,- Kč Pramen: Městský úřad Židlochovice, 2007. 206. PRAHA 1 Středisko sociálních služeb Osobní asistence Hospic sv.Štěpána Český červený kříč – Aktivní stáří Unie katolických žen Domov sv. Karla Boromejského- respitní péče

2 181 000,- Kč

30 953 000,- Kč 400 000,- Kč 50 000,- Kč 31 500,- Kč 30 000,- Kč 130 000,- Kč 31 564 500,- Kč

Počet seniorů = 5 118......... FINAN = 6 167,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 1, 2007. 207. PRAHA 2 Centrum sociálních služeb

33 158 000,- Kč

128

Diakonie CČE Hospic sv.Štěpána Domov sv. Karla Boromejského- respitní péče

100 000,- Kč 40 000,- Kč 130 000,- Kč 33 428 000,- Kč

Počet seniorů = 8 091......... FINAN = 4 131,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 2, 2007. 208. PRAHA 3 Pečovatelská služba Denní stacionáře a centra denních služeb

21 488 000,- Kč 9 895 000,- Kč

Ošetřovatelský domov Habrová

17 854 000,- Kč 49 237 000,- Kč

Počet seniorů = 12 672......... FINAN = 3 885,- Kč Pramen Úřad Městské části Praha 3, 2007. 209. PRAHA 4 Klub seniorů Ústav sociálních služeb Domov Sue Ryder

275 000,- Kč 36 209 000,- Kč 500 000,- Kč 36 984 000,- Kč

Počet seniorů = 28 726......... FINAN = 1 287,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 4, 2007. 210. PRAHA 5 Concordia Pax Klub seniorů Společenské akce pro seniory Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci

300 000,- Kč 100 000,- Kč 500 000,- Kč 19 448 000,- Kč 20 348 000,- Kč

Počet seniorů = 11 108......... FINAN = 1 832,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 5, 2007. 211. PRAHA 6 Pečovatelská služba Sociální hospitalizace Léčebna dlouhodobě nemocných

18 628 000,- Kč 2 701 000,- Kč 7 713 000,- Kč 21 329 000,- Kč 50 371 000,- Kč

Počet seniorů = 23 136......... FINAN = 2 177,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 6, 2007. 212. PRAHA 7 Pečovatelské centrum Počet seniorů = 6 828......... FINAN = 3 169,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 7, 2007. 213. PRAHA 8 Gerontologické centrum Osobní asistence, pečovatelská služba

21 639 400,- Kč

16 194 000,- Kč 35 858 000,- Kč

129

52 052 000,- Kč Počet seniorů = 16 421......... FINAN = 3 170,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 8, 2007. 214. PRAHA 9 Středisko sociální péče Počet seniorů = 7 584......... FINAN = 2 532,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 9, 2007. 215. PRAHA 10 Pečovatelská služba Český červený kříž Diakonie Svaz důchodců Židovská obec

19 200 500,- Kč

44 293 000,- Kč 13 650,- Kč 10 000,- Kč 5 000,- Kč 95 000,- Kč 44 416 650,- Kč

Počet seniorů = 24 234......... FINAN = 1 833,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 10, 2007. 216. PRAHA 11 Centrum sociálních služeb Farní Charita – komplexní domácí péče Hospicové o.s. Cesta domů

20 300 000,- Kč 25 000,- Kč 10 000,- Kč 20 335 000,- Kč

Počet seniorů = 9 617......... FINAN = 2 114,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 11, 2007. 217. PRAHA 12 Sociální služby Městské části Domov Svaté Rodiny

10 929 000,- Kč 5 000,- Kč 10 934 000,- Kč

Počet seniorů = 6 763......... FINAN = 1 617,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 12, 2007. 218. PRAHA 13 Středisko sociálních služeb Asistence os. Domov svaté rodiny

6 455 000,- Kč 40 000,- Kč 6 000,- Kč 6 501 000,- Kč

Počet seniorů = 4 155......... FINAN = 1 564,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 13, 2007. 219. PRAHA 14 Osobní asistence, pečovatelská služba Prosaz – osobní asistence Pečovatelská služba – Počernice Diakonie – centrum denních služeb Klub seniorů Asistence

2 640 000,- Kč 30 000,- Kč 30 000,- Kč 100 000,- Kč 160 000,- Kč 60 000,- Kč 2 420 000,- Kč

130

Počet seniorů = 4 255......... FINAN = 569,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 14, 2007. 220. PRAHA 15 Asistenční a pečovatelská služba 10 635 294,- Kč Počet seniorů = 3 990......... FINAN = 2 665,- Kč Úřad Městské části Praha 15, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 221. PRAHA 16 Dům s pečovatelskou službou Pečovatelská služba Kluby důchodců

2 265 000,- Kč 1 320 000,- Kč 149 500,- Kč 3 734 500,- Kč

Počet seniorů = 2 902......... FINAN = 1 287,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 16, 2007. 222. PRAHA 17 Osobní asistence, pečovatelská služba Domov sv. Karla Boromejského Klub seniorů

5 415 000,- Kč 270 100,- Kč 75 000,- Kč 5 760 000,- Kč

Počet seniorů = 2 310......... FINAN = 2 493,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 17, 2007. 223. PRAHA 18 Osobní asistence a pečovatelská služba 1 500 000,- Kč Počet seniorů = 1 568......... FINAN = 957,- Kč Úřad Městské části Praha 18, 2008. Odpověď na e-mailovou žádost. 224. PRAHA 19 Pečovatelská služba Domy s pečovatelskou službou Klub důchodců

100 000,- Kč 405 000,- Kč 150 000,- Kč 655 000,- Kč

Počet seniorů = 2 397......... FINAN = 273,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 19, 2007. 225. PRAHA 20 Pečovatelská služba Rozvoz obědů – senioři a zdravotně postižení

2 092 000,- Kč 70 000,- Kč 2 162 000,- Kč

Počet seniorů = 1 567......... FINAN = 1 380,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 20, 2007. 226. PRAHA 21 Pečovatelská služba Pomoc starým občanům

790 000,- Kč 100 000,- Kč 890 000,- Kč

Počet seniorů = 1 687......... FINAN = 527,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 21, 2007.

131

227. PRAHA 22 Pečovatelská služba Počet seniorů = 1 095......... FINAN = 724,- Kč Pramen: Úřad Městské části Praha 22, 2007.

792 300,- Kč

B) Počet obyvatel + průměrný věk obyvatel obcí s rozšířenou působností = proměnná POB + PVEK Pramen: ČSÚ, 2007b. Počet obyvatel + průměrný věk obyvatel v městských částech hl.m. Prahy s rozšířenou působností = proměnná POB + PVEK Pramen: ČSÚ, 2007c. C) Podíl seniorů v obcích a městských částech s rozšířenou působností = proměnná POSEN Pramen: ČSÚ – Středočeský kraj, 2008. ČSÚ – Jihočeský kraj, 2007a. ČSÚ – Plzeňský kraj, 2007a. ČSÚ – Karlovarský kraj, 2007a. ČSÚ – Ústecký kraje, 2007a. ČSÚ – Liberecký kraj, 2007a. ČSÚ – Královehradecký kraj, 2007a. ČSÚ – Pardubický kraj, 2007a. ČSÚ – kraj Vysočina, 2007a. ČSÚ – Jihomoravský kraj, 2007a. ČSÚ – Olomoucký kraj, 2007a. ČSÚ – Zlínský kraj, 2007a. ČSÚ – Moravskoslezský kraj, 2007a. ČSÚ – hl.m. Praha, 2007a. D) Míra nezaměstnanosti v obcích a městských částech s rozšířenou působností = proměnná MNEZ Pramen: ČSÚ – Středočeský kraj, 2007 ČSÚ – Jihočeský kraj, 2007b. ČSÚ – Plzeňský kraj, 2007b. ČSÚ – Karlovarský kraj, 2007b. ČSÚ – Ústecký kraj, 2007b. ČSÚ – Liberecký kraj, 2007b. ČSÚ – Královéhradecký kraj, 2007b. ČSÚ – Pardubický kraj, 2007b. ČSÚ - kraj Vysočina, 2007b. ČSÚ – Jihomoravský kraj, 2007b. ČSÚ – Olomoucký kraj, 2007b. ČSÚ – Zlínský kraj, 2007b. ČSÚ – Moravskoslezský kraj, 2007b. ČSÚ – Hl.m. Praha, 2007b.

132

E) Podíl členů ODS v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností = proměnná PRAV Pramen: ČSÚ, 2006b. F) Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu obce nebo městské části s rozšířenou působností = proměnná LEV Pramen: ČSÚ, 2006b. G) Podíl městského obyvatelstva v obcích s rozšířenou působností = proměnná POMO Pramen: ČSÚ, 2007d. Podíl městského obyvatelstva v městských částech hl.m. Prahy s rozšířenou působností = proměnná POMO Pramen: ČSÚ, 2007e. H) Rozloha obcí s rozšířenou působností = proměnná ROZL Pramen: ČŠÚ, 2007f. Rozloha městských částí s rozšířenou působností = proměnná ROZL Pramen: ČSÚ, 2007d. I) Podíl 55 a více-letých v zastupitelstvu + podíl žen v zastupitelstvu + průměrný věk zastupitelstva = proměnná POSZ + POZZ + PVEZ Pramen: ČSÚ, 2006c.

133

Příloha č.3 Datová matice ID 1. Aš 2. Benešov 3. Beroun 4. Bílina 5. Bílovec 6. Blansko 7. Blatná 8. Blovice 9. Bohumín 10. Boskovice 11. Brandýs n/Labem - Stará Boleslav 12. Brno 13. Broumov 14. Bruntál 15. Břeclav 16. Bučovice 17. Bystřice n/ Perštejnem 18. Bystřice p/ Hostýnem 19. Čáslav 20. Černošice 21.Česká Lípa 22.Česká Třebová 23.České Budějovice 24.Český Brod 25.Český Krumlov 26.Český Těšín 27.Dačice 28.Děčín 29.Dobruška

FINAN 1056 579 912 73 1051 1361 2460 449 1583 1052 698

POB 17384 54116 52400 20639 25798 54803 13655 11217 29792 50313 74419

PVEK 38.7 40.1 39.8 38.1 39.2 40.6 41.2 40.8 40.1 39.8 39.5

POSEN 12.1 % 14.1 13.7 11.2 13.4 15.4 15.5 15.8 13.8 14.6 13.4

MNEZ 7% 4.6 5.7 17 12 6.3 8 4.5 14.4 8.2 2.9

PRAV 45.5% 33.3 28.6 23.3 20 32 20 46.7 21.7 25.9 42.9

LEV 27.3% 25.9 14.3 43.3 33.3 48 26.7 26.7 78.3 29.6 19

POMO 87 % 59 54 79 69 54 58 59 100 52 52

ROZL 144 km2 690 416 124 162 351 279 223 48 511 378

POSZ 34.7% 40.7 35.4 26.6 33.3 28 46.7 40 39 25.9 28.5

POZZ 17.4% 22.2 25 33.3 13.3 32 13.3 20 26.1 14.8 28.6

PVEZ 48.6 53 49.1 45.3 49.3 49.4 50.4 49.1 49.5 46.6 46.5

5397 1548 524 1528 489

366680 17318 38979 58651 15740 20704

41.8 39.3 38.3 39.9 39.7 39.9

16.5 13.1 11.3 13.6 14.7 15.0

8.8 10.8 16.2 10.1 9 12

34.5 26.1 22.2 22.2 20 8.7

32.7 34.8 40.7 29.6 26.7 26.1

100 73 66 66 41 43

230 279 629 439 171 348

18.1 13 33.3 22.2 19.9 8.6

21.8 17.4 14.8 11.1 26.7 13

45.7 46.1 51.6 46.3 45.5 46.8

478

16002

40.1

14.8

8.7

23.8

23.8

55

164

42.8

38.1

51.8

2048 147 1676 2880 2448 1305 910 2069 45 2657 624

24759 100322 76340 18884 150481 17306 41341 26869 20039 79789 19889

40.9 38.8 37.7 40.1 40.3 39.7 38.6 38.8 39.6 39.6 40.1

16.0 12.3 10.7 14.3 14.0 14.2 12.0 12.3 13.9 13.0 15.2

9.3 2.7 7.9 9 4.4 6.6 9.7 17.3 10 12.9 5

28.6 33.3 44 14.8 51.1 38.1 26.1 22.2 38.1 56 26.7

57.1 9.5 28 22.2 28.6 9.5 34 25.9 14.3 32 33.3

41 39 82 87 73 39 46 96 53 85 51

274 581 872 80 924 184 1130 44 472 554 258

38.1 19 24 40.7 33.3 42.8 21.7 29.6 38.1 28 13.3

19.1 19.1 28 14.8 24.4 23.8 17.4 18.5 19.1 24 20

49.3 46.8 48.5 50.6 48.9 48.9 48 47.8 50.9 48 45.9

134

30.Dobříš 31.Domažlice 32.Dvůr Králové n/Labem 33.Frenštát p/ Radhoštěm 34.Frýdek-Místek 35.Frýdlant 36.Frýdlant n/Ostravicí 37.Havířov 38.Havlíčkův Brod 39.Hlinsko 40.Hlučín 41.Hodonín 42.Holešov 43.Holice 44.Horažďovice 45.Horšovský Týn 46.Hořice 47.Hořovice 48.Hradec Králové 49.Hranice 50.Humpolec 51.Hustopeče 52.Cheb 53.Chomutov 54.Chotěboř 55.Chrudim 56.Ivančice 57.Jablonec n/Nisou 58.Jablunkov 59.Jaroměř 60.Jeseník 61.Jičín 62.Jihlava 63.Jilemnice

1517 1172 1559

19203 39282 27223

40.1 39.9 40.8

14.2 13.9 14.6

7.7 5.8 10.5

38.1 28.6 33.3

28.6 47.6 19

51 53 59

318 763 258

33.3 23.8 9.4

23.8 9.5 14.3

46.7 47.6 46.2

1307

18828

39.9

14.6

7.2

23.8

23.8

59

99

33.3

19.1

49.5

2716 573 2597

108988 24545 22501

39.4 38.5 40.9

12.7 11.8 15.3

11.9 14.6 11.7

55 28.6 28.6

20 23.8 38.1

58 70 43

480 349 317

27.5 28.5 28.5

15 19.1 42.9

46.8 49 48.3

1776 1054 1494

98679 51774 21488 39723 61711 21618 16497 12221 13820 18398 27186 143413 34788 16942 34696 51748 81245 22431 81988 23242 53539 22464 19147 41827 46402 97800 22702

40.2 40.0 40.0 40.2 39.7 40.3 39.7 41.2 39.7 40.7 40.9 41.3 39.1 41.0 39.7 38.6 38.5 40.2 40.0 38.4 39.9 38.4 39.3 39.4 40.7 39.8 40.0

14.7 14.9 15.6 15.3 13.7 15.3 14.0 16.5 13.2 15.1 15.0 16.1 13.4 16.7 14.1 12.0 11.8 15.7 14.8 14.2 13.4 14.3 13.9 12.9 15.4 14.2 15.0

17.6 5.4 6.7 10.9 14.6 8.5 5.4 6.6 5.6 8.8 3.3 5.5 9.1 5.2 9.7 9.4 15.3 6.3 8.4 8.2 6.2 12.6 7.2 14.9 7 6.8 8

32.6 28 28.6 33.3 25.8 26.1 42.9 29.4 23.5 28.6 14.3 51.4 21.7 38.1 28.6 33.3 40 33.3 29.6 20 36.7 19 28.6 24 47.6 29.7 23.5

58.1 32 33.3 38.1 38.7 34.8 42.9 35.3 35.3 23.8 19 32.4 30.4 38.1 23.8 33.3 48.6 38.1 29.6 46.7 20 9.5 28.6 32 23.8 35.1 5.9

85 62 48 46 53 57 50 47 58 54 37 77 60 65 33 89 87 57 56 70 91 26 66 54 57 67 48

88 632 247 165 286 133 214 259 289 193 246 677 325 228 355 497 486 329 746 172 142 176 238 719 597 922 279

44.1 16 9.5 42.8 28.9 34.7 33.3 17.4 11.7 18.9 14.2 35.1 30.3 38 28.4 30 22.8 18.9 40.7 53.3 30 14.2 38 20 42.8 29.7 35.2

23.3 16 28.6 38.1 22.6 30.4 23.8 29.4 29.4 19.1 23.8 16.2 26.1 9.5 28.6 13.3 17.1 23.8 14.8 13.3 23.3 19.1 23.8 12 9.5 18.9 23.5

51.9 47.6 45.6 51.1 48.3 50.2 48.1 46.1 47.4 46.9 46.1 49.2 51.3 52.4 47.7 47.7 47.2 44.7 48.2 52.2 49.6 45.7 51.2 48.2 49.7 49.6 48.6

310 216 314 576 636 1312 1341 1099 3295 394 693 384 3935 632 1143 611 2802 173 1709 1186 1489 2567 553

135

64.Jindřichův Hradec 65.Kadaň 66.Kaplice 67.Karlovy Vary 68.Karviná 69.Kladno 70.Klatovy 71.Kolín 72.Konice 73.Kopřivnice 74.Kostelec n/Orlicí 75.Králíky 76.Kralovice 77.Kralupy n/Vltavou 78.Kraslice 79.Kravaře 80.Krnov 81.Kroměříž 82.Kuřim 83.Kutná Hora 84.Kyjov 85.Lanškroun 86.Liberec 87.Lipník n/Bečvou 88.Litoměřice 89.Litomyšl 90.Litovel 91.Litvínov 92.Louny 93.Lovosice 94.Luhačovice 95.Lysá n/Labem 96.Mariánské Lázně 97.Mělník 98.Mikulov. 99.Milevsko 100.Mladá Boleslav

80 1277 1417 1501 2437 832 973 1219 0 1131 1208 1150 160 334 4055 2501 887 1023 531 1995 2237 997 1053 60 2937 3964 798 667 1923 2695 1183 1572 1102

47360 43795 19660 88434 73997 116041 50826 75645 11385 41621 24800 9216 22046 26904 14059 21035 42459 70053 19836 49630 56040 22050 135611 15394 56578 26207 23451 40233 43021 26234 19450 19341 24603 40475 19607 18933 102109

39.9 38.3 37.6 41.0 40.1 40.4 40.2 40.9 40.7 38.5 40.6 38.6 40.3 40.5 39.0 38.5 39.5 40.4 39.5 40.7 40.1 38.8 40.2 39.5 39.6 39.2 40.2 40.2 39.4 41.0 40.0 36.4 40.8 40.0 39.1 41.6 39.7

13.8 11.0 10.7 15.0 14.0 14.4 14.2 15.6 16.2 12.5 15.7 13.0 14.6 14.8 12.4 13.7 13.0 14.8 14.2 14.9 15.0 12.8 13.8 14.4 13.3 14.1 15.0 14.0 13.2 15.8 15.0 11.3 14.4 14.3 11.8 16.8 13.2

6 11.5 8.5 9.4 19.6 8.4 7.1 7.1 9.3 9.3 5.3 11.5 7.6 5.2 13.2 12 13.1 10.9 6 8.8 13.8 6.1 7.3 14.4 11.6 8.1 8.6 22 13.9 12 7.3 9.2 7 8.6 12.8 7.9 3.8

37.9 48.1 19 42.1 22 57.6 25.9 44.4 33.3 38.1 33.3 20 20 28.6 11.8 23.8 33.3 22.2 29.4 33.3 14.8 33.3 30.8 14.3 37 26.1 22.2 30.4 46.7 36 28.6 33.3 28.6 38.1 16 38.1 42.4

136

31 40.7 28.6 36.8 65.9 42.4 29.6 33.3 26.7 38.1 14.3 13.3 33.3 28.6 23.5 14.3 44.4 37 23.5 33.3 25.9 19 23.1 33.3 29.6 26.1 33.3 39.1 40 44 23.8 20 23.8 23.8 32 42.9 30.3

70 84 58 82 85 72 72 53 25 85 59 51 53 69 75 32 68 68 50 60 42 44 90 55 74 38 43 94 56 53 63 81 75 51 38 48 69

933 449 485 1196 106 351 906 584 178 121 223 159 659 131 265 101 574 499 77 643 470 275 578 119 471 337 248 236 473 262 178 121 405 457 245 385 810

37.9 25.9 42.7 15.7 29.2 21.2 25.9 37 26.6 33.3 14.3 20 26.7 23.8 47 28.5 38 44.4 29.4 33.3 25.9 23.7 20.4 18.9 25.9 47.7 22.2 17.4 56.6 40 23.7 53.3 19 23.8 44 9.5 27.2

20.7 29.6 19.1 23.7 24.4 9.1 14.8 11.1 6.7 22.2 28.6 20 6.7 23.8 29.4 38.1 19.1 29.6 23.5 22.2 18.5 14.3 35.9 33.3 7.4 13 33.3 21.7 23.3 12 28.6 13.3 9.5 19.1 20 33.3 18.2

52.1 48.4 50.9 44.4 47.9 42.4 49.4 49.8 50.1 48.4 48.3 49.2 50.6 48.2 51.5 46.7 51 52.6 46.8 50.1 46.5 47.8 45.1 48.2 47.9 52.5 49.5 45.7 54.6 49.8 48.3 53.6 48.8 48.7 51.7 46.6 47.5

101.Mnichovo Hradiště 102.Mohelnice 103.Moravská Třebová 104.Moravské Budějovice 105.Moravský Krumlov 106.Most 107.Náchod 108.Náměšť n/Oslavou 109.Nepomuk 110.Neratovice 111.Nová Paka 112.Nové Město na Moravě 113.Nové Město n/Metují 114.Nový Bor 115.Nový Bydžov 116.Nový Jičín 117.Nymburk 118.Nýřany 119.Odry 120.Olomouc 121.Opava 122.Orlová 123.Ostrava 124.Ostrov 125.Otrokovice 126.Pacov 127.Pardubice 128.Pelhřimov 129.Písek 130.Plzeň 131.Podbořany

360

15774

40.8

15.3

4.3

43.5

26.1

54

213

39.1

17.4

51.1

1441 501

18703 27293

39.6 39.5

13.8 13.9

8.8 14.5

28.6 28.6

23.8 47.6

75 52

188 417

33.2 33.2

19.1 14.3

50.1 49.6

159

24355

39.7

15.4

13.6

23.8

23.8

51

414

19

19.1

47

880

22267

40.0

14.4

12.1

23.8

23.8

40

348

28.5

28.6

49.2

5699 911 979

76599 61432 13411

38.4 40.8 40.7

11.7 15.9 16.5

20.8 5.7 12.3

24.4 37 11.8

31.1 33.3 23.5

88 74 38

231 356 211

24.3 44.4 29.3

13.3 29.6 11.8

47 51.9 44.7

832 3691 1170 2271

11178 28564 13298 19540

41.6 39.1 40.7 39.1

16.6 12.3 15.6 14.1

5.5 6.9 7.3 9.9

33.3 28.6 19 21.7

26.7 23.8 19 30.4

45 68 70 54

309 113 97 293

33.3 52.3 18.9 30.3

20 23.8 9.5 26.1

52.7 53.5 44 48.3

2676

14405

40.7

15.5

4.9

33.3

19

70

98

38

23.8

50.4

279 550

26122 16999 48217 36779 49869 17493 159005 101771 46417 337197 29320 34801 10010 121586 45530 51349 178812 15883

39.7 40.5 39.1 40.6 39.4 38.7 40.2 39.7 38.4 40.1 38.4 40.2 41.8 41.2 40.3 40.8 41.8 39.5

12.8 15.4 12.6 14.5 13.5 12.9 14.6 14.1 11.2 14.2 13.0 13.9 17.4 16.0 15.2 15.6 16.3 14.1

8.2 10.6 9.7 8.5 5.2 11.9 7.3 10.5 18.8 13.8 10.6 7 4 5.4 4.2 7.2 5.5 13.5

38.1 40 41.4 33.3 21.1 26.3 46.7 37.8 20 43.6 38.1 24 20 38.5 38.1 40.7 46.8 19

23.8 28 31 33.3 15.8 36.8 42.2 40 48.6 50.9 28.6 40 20 28.2 33.3 33.3 34 38.1

79 42 54 47 36 76 65 63 87 97 70 75 51 80 66 74 94 46

201 214 275 355 628 224 859 567 70 332 319 112 235 409 827 742 261 338

28.5 40 27.5 38 26.3 15.7 19.9 37.7 37 27.2 42.8 40 26.6 35.8 33.2 48.1 23.4 18.9

9.5 20 13.8 14.3 26.3 21.1 24.4 6.7 31.4 16.4 19.1 28 6.7 15.4 9.5 14.8 14.9 19.1

49.1 52.8 48 50.6 46.7 46.8 46.2 49.3 49.4 48.4 51.6 52 48.7 50.1 50.3 50.9 45.5 47.4

0 93 237 346 826 1469 1105 1321 974 497 4001 2009

137

132.Poděbrady 133.Pohořelice 134.Polička 135.Prachatice 136.Prostějov 137.Přelouč 138.Přerov 139.Přeštice 140.Příbram 141.Rakovník 142.Rokycany 143.Rosice 144.Roudnice n/Labem 145.Rožnov p/Radhoštěm 146.Rumburk 147.Rychnov n/Kněžnou 148.Rýmařov 149.Říčany 150.Sedlčany 151.Semily 152.Slaný 153.Slavkov u Brna 154.Soběslav 155.Sokolov 156.Stod 157.Strakonice 158.Stříbro 159.Sušice 160.Světlá n/Sázavou 161.Svitavy 162.Šlapanice 163.Šternberk 164.Šumperk 165.Tábor

399 3443 1435 301 432 1654 460 1812 808 327 575 2554

28928 12523 19419 33771 98248 23766 84486 20609 68959 52882 46117 23381 30631

41.9 39.4 39.4 38.7 40.4 41.0 40.7 40.4 40.3 40.5 41.1 40.3 40.7

16.9 13.9 14.6 12.3 15.2 15.3 15.2 14.8 14.4 14.6 15.8 15.6 15.0

8.4 9.7 7.2 6.6 6.8 7.1 11.6 4.6 8.3 7.1 6.1 8.7 11.5

29.6 28.6 42.9 42.9 37.1 38.1 28.6 33.3 44 38.1 38.1 4.8 28.6

18.5 23.8 23.8 33.3 45.7 23.8 48.6 26.7 48 38.1 28.6 23.8 28.6

56 35 55 60 54 50 66 32 62 40 54 40 48

349 195 273 840 592 257 401 271 925 896 575 174 300

40.7 18.9 23.7 28.5 34.2 28.5 28.5 40 44 28.5 33.3 33.3 28.5

33.3 28.6 9.5 9.5 22.9 33.3 28.6 33.3 8 19.1 19.1 33.3 23.8

51.8 47.2 46 50.1 50.5 48 47.4 50.3 55.8 49.1 50.3 48.1 48.7

49

35271

40.2

14.5

10.8

23.8

14.3

64

239

38

19.1

51.6

249 1120

34220 34064

38.7 39.3

12.2 13.4

16.5 4.7

34.8 19

47.8 23.8

90 62

266 479

39.1 33.3

21.7 19.1

48.3 52.9

508 634 525 993 1533 401 1105 439 453 148 838 2371 1795 1148 203 2101 481 663

16735 46666 22023 26382 37254 20694 22089 79054 21749 45011 16532 24974 20327 31667 56157 23834 72266 80233

39.6 39.2 40.0 40.6 40.2 39.8 41.0 38.3 39.8 40.4 38.7 41.3 40.8 39.6 40.1 39.6 40.1 40.7

12.6 13.0 14.5 15.6 14.6 14.6 15.9 11.9 13.5 14.9 12.4 16.3 15.1 13.2 14.7 13.5 14.3 15.9

13.9 2.9 5 7.6 7.4 6.4 6.8 11.8 4.6 6.7 8.7 11.1 6.5 12.1 5.7 10.4 10.7 6.1

14.3 28.6 57.1 14.3 48.1 26.7 38.1 29.6 40 38.1 26.7 38.1 19 23.1 14.3 19 25.9 33.3

38.1 4.8 9.5 14.3 29.6 33.3 28.6 29.6 20 28.6 46.7 33.3 33.3 34.6 4.8 28.6 37 33.3

74 38 48 61 53 30 63 80 66 59 59 57 63 60 24 72 46 71

332 377 449 230 369 158 324 489 259 574 431 781 290 352 343 307 857 1002

42.8 19 23.8 28.5 37 33.3 38 29.6 23.3 33.2 20 33.3 42.3 46 9.4 18.9 29.6 37

28.6 38.1 9.5 28.6 18.5 6.7 19.1 25.9 26.7 47.6 20 33.3 28.6 23.1 19.1 14.3 14.8 29.6

52.8 47.1 47.1 47.2 48.9 49.5 52 48.6 48.6 51.9 45.2 48.9 51.9 50.9 44.4 46 49.3 47.6

138

166.Tachov 167.Tanvald 168.Telč 169.Teplice 170.Tišnov 171.Trhové Sviny 172.Trutnov 173.Třebíč 174.Třeboň 175.Třinec 176.Turnov 177.Týn n/Vltavou 178.Uherské Hradiště 179.Uherský Brod 180.Uničov 181.Ústí n/Labem 182.Ústí n/Orlicí 183.Valašské Klobouky 184.Valašské Meziříčí 185.Varnsdorf 186.Velké Meziříčí 187.Veselí n/Moravou 188.Vimperk 189.Vítkov 190.Vizovice 191.Vlašim 192.Vodňany 193.Votice 194.Vrchlabí 195.Vsetín 196.Vysoké Mýto 197.Vyškov 198.Zábřeh 199.Zlín

174 508 995 22 3030 422 1445 519 41 2990 3008 38 178 304 1712 1316 0

35285 21895 13469 107341 27656 17797 64500 76221 25238 55632 31525 14045 90020 53711 22881 119260 26648 23961

38.2 39.9 40.1 39.6 40.7 39.5 40.0 39.3 40.7 40.1 40.9 38.2 40.2 40.1 39.6 39.2 39.9 38.6

11.2 13.4 15.8 13.3 15.8 13.4 13.8 13.6 15.4 15.4 15.6 13.1 14.9 15.3 14.1 12.8 14.7 14.2

8.9 8.8 9.8 14.6 7.5 5.2 9.9 11.8 5.5 11.1 5.1 6.3 7.2 8.3 11.5 13.8 6.8 11.4

23.8 42.9 23.8 51.5 33.3 30.4 42.4 22.2 32 15.2 37 19 37 25.9 28.6 45.9 29.6 9.5

61.9 28.6 9.5 36.4 33.3 17.4 27.3 33.3 24 27.3 11.1 28.6 33.3 37 33.3 37.8 25.9 14.3

67 84 43 85 30 63 73 59 70 68 50 60 52 41 53 84 61 46

948 191 291 346 343 452 595 838 538 235 247 262 518 474 207 404 191 259

42.8 42.7 14.2 39.3 39.9 26 24.2 29.6 44 27.2 25.9 47.6 25.9 11.1 18.9 18.9 14.8 28.5

28.6 19.1 19.1 21.2 33.3 4.4 21.2 40.7 16 27.3 25.9 14.3 7.4 29.6 28.6 24.3 22.2 9.5

49.2 53.9 48.2 49.5 50.9 48.6 46.6 46.5 54 48.7 47.8 53.3 47.4 45.7 48.8 45.2 45.4 48.8

138

41943

39.4

13.8

9.5

32

32

72

230

24

12

49

1429 661 424

20567 35230 39540

39.0 38.5 39.9

12.6 13.7 14.5

15.1 7.9 12.4

23.8 26.1 14.3

38.1 30.4 38.1

84 48 45

89 473 343

38.1 30.4 42.8

9.5 8.7 23.8

51.4 49.3 50.2

179 317 317

17638 14095 16264 25663 11366 11906 28355 67664 32234 50669 33626 99081

39.8 39.2 38.6 40.8 39.7 41.0 40.0 39.6 39.7 39.9 39.6 41.4

14.2 13.4 12.6 15.4 14.3 16.1 13.5 14.0 14.7 14.2 14.1 16.5

5.5 15 6.6 4.2 8.6 3.4 6.7 10.9 6.4 7.7 11.2 6.2

17.6 14.3 29.4 14.3 23.8 21.1 23.8 23.8 28.6 25.9 19 46.3

23.5 42.9 11.8 23.8 14.3 21.1 14.3 23.8 23.8 48.1 23.8 36.6

45 66 46 47 73 37 67 46 67 59 48 82

535 280 146 496 179 289 293 662 282 547 325 350

41 42.7 23.4 33.3 33.2 20.9 14.3 28.5 28.4 22.2 19 34

23.5 23.8 29.4 28.6 4.8 15.8 19.1 14.3 33.3 22.2 14.3 14.6

50.9 49.8 46.2 51.3 50.9 47.4 43.6 49.5 49 46.4 47.5 50

2548 313 960 438 986 118 1263

139

200.Znojmo 201.Žamberk 202.Žatec 203.Žďár n/Sázavou 204.Železný Brod 205.Židlochovice 206.Praha 1 207.Praha 2 208.Praha 3 209.Praha 4 210.Praha 5 211.Praha 6 212.Praha 7 213.Praha 8 214.Praha 9 215.Praha 10 216.Praha 11 217.Praha 12 218.Praha 13 219.Praha 14 220.Praha 15 221.Praha 16 222.Praha 17 223.Praha 18 224.Praha 19 225.Praha 20 226.Praha 21 227.Praha 22

753 1073 2937 1953 559 6167 4131 3885 1287 1832 2177 3169 3170 2532 1833 2114 1617 1564 569 2665 1287 2493 957 273 1380 527 724

90318 28808 27230 43901 12113 28039 31223 47063 69939 136139 82760 109497 40527 106929 45389 108609 84094 63827 58640 44351 39409 20658 27882 15325 16962 13946 16060 8897

39.4 38.6 39.0 39.2 41.2 39.7 43.4 43.5 43.4 44.7 40.4 44.4 42.6 42.6 42.2 44.8 41.4 40.9 36.3 36.5 39.8 40.3 37.6 39.3 41.7 38.8 38.5 40.1

13.4 13.1 12.6 13.9 14.9 13.9 16.4 17.2 18.1 21.1 13.4 21.1 16.8 15.4 16.7 22.3 11.4 10.6 7.1 9.6 10.1 14.1 8.3 10.2 14.1 11.2 10.5 12.3

14.6 5.6 16.8 6.6 5.8 6.3 2.5 3.2 3 2.4 2.4 1.8 2.9 2.4 2.8 1.5 2.5 2.8 2.3 4.3 1.4 2 2.4 3 3.1 2.9 2.8 1.5

29 14.3 23.8 33.3 20 40 48.6 60 58.3 64.4 53.5 62.2 56 60 69 66.7 55.6 45.7 65.7 61.3 64 80 34.8 52.4 66.7 60 70.6 81

140

41.9 4.8 38.1 40.7 6.7 33.3 8.6 17.1 19.4 17.8 20.9 22.2 20 28.9 24.1 22.2 28.9 25.7 20 19.4 16 20 17.4 33.3 20 24 17.6 19

42 53 71 57 54 22 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

1242 281 307 464 74 194 6 4 7 32 35 56 11 36 13 19 22 29 23 20 28 36 10 6 26 17 27 34

25.7 23.7 23.8 40.7 46.6 13.2 25.7 22.9 29.5 22.2 20.9 28.9 12 23.2 31 33.3 17.7 31.4 28.5 25.8 44 53.3 26.1 23.8 46.6 36 41.1 28.5

22.6 14.3 19.1 11.1 26.7 26.7 31.4 31.4 30.6 28.9 23.3 26.7 24 17.8 27.6 27.8 22.2 37.1 20 41.9 28 13.3 17.4 19.1 13.3 28 29.4 19.1

46 47.3 45.1 50.4 54.4 43.1 42.4 44 44.8 45.6 43.8 45.2 41.9 42.4 44.4 46.4 41.9 48.1 46.6 46.7 47.5 52.5 48.6 44.7 53.6 50.4 48.7 48.1

Příloha č.4 Výstupy analýz z programu SPSS Tabulka č. 14.3 Popisné statistiky výdajů na sociální služby na jednoho seniora v jednotlivých kategoriích podle počtu obyvatel Descriptives Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

30001-50000

50001-75000

75001-100000

100001-400000

Mean Minimum Maximum Range Interquartile Range Mean Minimum Maximum Range Interquartile Range Mean Minimum Maximum Range Interquartile Range Mean Minimum Maximum Range Interquartile Range Mean Minimum Maximum Range Interquartile Range

Statistic

Std. Error

1080.65

80.258

0 3691 3691 1068 1487.79 0 6167 6167 2182 1239.11 118 3885 3767 1110 1754.89 178 5699 5521 1497 1784.47 22 5397 5375 1679

Statistická technika: Descriptivní statistika, procedura Explore

141

219.577

178.540

317.484

344.444

Tabulka č. 14.4 Extrémní hodnoty výdajů na sociální služby pro seniory na jednoho seniora v jednotlivých kategoriích podle počtu obyvatel Extreme Values

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Case Number Highest

1 2

Lowest

30001-50000

Highest

3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3

Lowest

4 5 1 2 3 4 5

50001-75000

Highest

1 2 3 4

Lowest

75001-100000

Highest

Lowest

100001 a více

Highest

Lowest

Obec nebo městská část

104

Neratovice

3691

123 159 188 21 171 70 166 163 26

Pohořelice Tišnov Žatec Česká Třebová Val. Klobouky Konice Týn n/Vltavou Třeboň Dačice

3443 3030 2937 2880 0 0 38 41 45

191 192 76 87 47 110 134

Praha 1 Praha 2 Krnov Louny Hranice Nymburk Rožnov p/Rad.

6167 4131 4055 3964 3295 0 49

62 111 172 193 164 55 77

Jinřichův Hr. Nýřany Val.Meziříčí Praha 3 Třinec Jablonec n/N. Kroměříž

80 93 138 3885 2990 2802 2501

5

66

Karviná

2437

1

184

Vyškov

118

2

151

Šlapanice

203

3

168

Uherský Brod

304

4 5 1 2

39 50 100 51

Hodonín Cheb Most Chomutov

310 384 5699 3935

3

27

Děčín

2657

4

60

Jihlava

2567

5 1 2

201 167 144

Praha 11 Uh.Hradiště Sokolov

2114 178 439

3

162

Třebíč

519

4

154

Tábor

663

5

186

Znojmo

1

12

Brno

5397

2

120

Plzeň

4001

3

198

Praha 8

3170

4

33

Frýdek-Místek

2716

5

22

České Bud.

2448

1

158

2

19

3 4 5

118

Teplice

753

22

Černošice

147

113

Opava

346

67

Kladno

832

Pardubice

974

Statistická technika: Descriptivní statistika, procedura Explore

142

Value

Tabulka č. 14.5 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Počet obyvatel 1

.275(**)

Sig. (2-tailed)

.000

N Počet obyvatel

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

Tabulka č. 14.6 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

212

212

.275(**)

1

.000 212

212

technika: Korelační analýza

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Průměrný věk 1

Sig. (2-tailed) Průměrný věk

.134 .051

N

212

212

Pearson Correlation

.134

1

Sig. (2-tailed)

.051 212

212

N

Statistická technika: Korelační analýza Tabulka č. 14.6a Nominal by Nominal

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

Approx. T(b)

Approx. Sig.

6.860

.419 .419

Cramer's V

.980

Interval by Interval

Pearson's R

.134

.063

1.965

.051(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

.171

.069

2.511

.013(c)

N of Valid Cases

212

a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.7 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Podíl seniorů 1

Sig. (2-tailed) Podíl seniorů

.089 .197

N

212

212

Pearson Correlation

.089

1

Sig. (2-tailed)

.197 212

212

N

Statistická technika: Korelační analýza

143

Tabulka č. 14.7a Nominal by Nominal

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

Approx. T(b)

Approx. Sig.

8.206

.344 .344

Cramer's V

.981

Interval by Interval

Pearson's R

.089

.071

1.295

.197(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

.065

.069

.942

.347(c)

N of Valid Cases

212

a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.8 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Míra nezaměstnanosti 1

.048

Sig. (2-tailed) Míra nezaměstnanosti

.490

N

212

212

Pearson Correlation

.048

1

Sig. (2-tailed)

.490

N

212

212

Statistická technika: Korelační analýza Tabulka č. 14.8a

Symmetric Measures Value

Nominal by Nominal

Phi

Asymp. Std. Error(a)

Approx. T(b)

Approx. Sig.

10.514

.336

Cramer's V

.980

Interval by Interval

Pearson's R

.048

.092

.691

.490(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

-.007

.072

-.101

.920(c)

.336

N of Valid Cases

212 a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.9 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Podíl členů ODS v zastupitelstvu 1

Sig. (2-tailed)

.005

N Podíl členů ODS v zastupitelstvu

.190(**)

Pearson Correlation

212

212

.190(**)

1

Sig. (2-tailed)

.005

N

212

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

144

technika: Korelační analýza

212

Tabulka č. 14.9a Nominal by Nominal

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

Approx. T(b)

Approx. Sig.

8.949

.242 .242

Cramer's V

.982

Interval by Interval

Pearson's R

.190

.064

2.806

.005(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

.183

.067

2.692

.008(c)

N of Valid Cases

212

a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.10

Correlations Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

.013

Sig. (2-tailed)

.848

N Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

Pearson Correlation

212

212

.013

1

Sig. (2-tailed)

.848

N

212

212

Statistická technika: Korelační analýza Tabulka č. 14.10a Nominal by Nominal

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

Approx. T(b)

Approx. Sig.

8.563

.255

Cramer's V

.982

Interval by Interval

Pearson's R

.013

.071

.192

.848(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

.016

.071

.234

.816(c)

N of Valid Cases

.255

212

a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.11

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

Podíl městského obyvatelstva 1

Sig. (2-tailed)

.000

N Podíl městského obyvatelstva

.368(**)

Pearson Correlation

212

212

.368(**)

1

Sig. (2-tailed)

.000

N

212

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

145

technika: Korelační analýza

212

Tabulka č. 14.12 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Rozloha v km2 1

-.192(**)

Sig. (2-tailed)

.005

N Rozloha v kilometrech čtverečních

Pearson Correlation

212

-.192(**)

1

Sig. (2-tailed)

.005

N

212

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

Tabulka č. 14.12a Nominal by Nominal

212

technika: Korelační analýza

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

212

Approx. T(b)

13.333

Approx. Sig. .109

Cramer's V

.983

Interval by Interval

Pearson's R

-.192

.056

-2.840

.005(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

-.201

.066

-2.966

.003(c)

N of Valid Cases

.109

212

a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.13

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

Podíl zastupitelů 55 let a více starých 1

Sig. (2-tailed)

.319

N Podíl zastupitelů 55 let a více starých

-.069

Pearson Correlation

212

212

-.069

1

Sig. (2-tailed)

.319

N

212

212

Statistická technika: Korelační analýza Tabulka č. 14.13a Nominal by Nominal

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

Approx. T(b)

Approx. Sig.

9.574

.037 .037

Cramer's V

.988

Interval by Interval

Pearson's R

-.069

.069

-.999

.319(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

-.100

.068

-1.459

.146(c)

N of Valid Cases

212 a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs

146

Tabulka č. 14.14

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

Podíl žen v zastupitelstvu 1

.095

Sig. (2-tailed) Podíl žen v zastupitelstvu

.168

N

212

212

Pearson Correlation

.095

1

Sig. (2-tailed)

.168

N

212

212

Statistická technika: Korelační analýza Tabulka č. 14.14a Nominal by Nominal

Symmetric Measures Asymp. Std. Value Error(a) Phi

Approx. T(b)

Approx. Sig.

8.193

.091

Cramer's V

.986

Interval by Interval

Pearson's R

.095

.066

1.383

.168(c)

Ordinal by Ordinal

Spearman Correlation

.096

.069

1.396

.164(c)

N of Valid Cases

.091

212

a Not assuming the null hypothesis. b Using the asymptotic standard error assuming the null hypothesis. c Based on normal approximation.

Statistická technika: Měření asociace mezi dvěma proměnnými pomocí procedury Crosstabs Tabulka č. 14.15 Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Pearson Correlation

Průměrný věk zastupitelů 1

-.199(**)

Sig. (2-tailed)

.004

N Průměrný věk zastupitelů

Pearson Correlation

212

212

-.199(**)

1

Sig. (2-tailed)

.004

N

212

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

147

technika: Korelační analýza

212

Tabulka č. 14.16 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed) Počet obyvatel

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

.202 107

107

Pearson Correlation

.124

1

Sig. (2-tailed)

.202

N

107

107

1

-.152

Pearson Correlation

.338

N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

-.152

1

.338

N 50001-75000

42

42

1

.326

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.090

N Počet obyvatel

28

28

Pearson Correlation

.326

1

Sig. (2-tailed)

.090

N 75001-100000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

28

28

1

-.142

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.574

N Počet obyvatel

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

-.142

1

.574

N 100001 a více

18

18

1

.559(*)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.020

N Počet obyvatel

.124

N

Sig. (2-tailed) Počet obyvatel

Počet obyvatel

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

17

17

.559(*)

1

.020 17

* Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). Statistická

148

technika: Korelační analýza

17

Tabulka č. 14.17 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed)

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

107

107

-.005

1

Sig. (2-tailed)

.957

N

107

107

1

.546(**)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.000

N Průměrný věk

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

.546(**)

1

.000

N 50001-75000

42

42

1

.385(*)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.043

N Průměrný věk

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

28

28

.385(*)

1

.043

N 75001-100000

28

28

1

-.326

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.186

N Průměrný věk

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

-.326

1

.186

N 100001-400000

18

18

1

.333

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.191

N Průměrný věk

-.005 .957

N Průměrný věk

Průměrný věk

17

17

Pearson Correlation

.333

1

Sig. (2-tailed)

.191 17

17

N ** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). * Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). Statistická

149

technika: Korelační analýza

Tabulka č. 14.18 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Podíl seniorů

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Podíl seniorů

50001-75000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Podíl seniorů

75001-100000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Podíl seniorů

100001-400000

Correlations

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Podíl seniorů

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation

107 -.062 .523 107

Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation

42 .346(*) .025 42

Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation

28 .173 .377 28

Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation

18 -.456 .057 18

Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

* Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). Statistická

150

1

1

1

1 17 .227 .380 17

technika: Korelační analýza

Podíl seniorů -.062 .523 107 1 107 .346(*) .025 42 1 42 .173 .377 28 1 28 -.456 .057 18 1 18 .227 .380 17 1 17

Tabulka č. 14.19 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed) Míra nezaměstnanosti

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

.269 107

107

Pearson Correlation

.108

1

Sig. (2-tailed)

.269

N

107

107

1

-.110

Pearson Correlation

.487

N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

-.110

1

.487

N 50001-75000

42

42

1

-.026

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.897

N Míra nezaměstnanosti

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

28

28

-.026

1

.897

N 75001-100000

28

28

1

.485(*)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.041

N Míra nezaměstnanosti

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

.485(*)

1

.041

N 100001-400000

18

18

1

-.134

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.608

N Míra nezaměstnanosti

.108

N

Sig. (2-tailed) Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstna nosti

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

17

17

-.134

1

.608 17

* Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). Statistická

151

technika: Korelační analýza

17

Tabulka č. 14.20 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

Podíl členů ODS v zastupitelstvu 1

Sig. (2-tailed)

.384

N Podíl členů ODS v zastupitelstvu

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

107

107

-.085

1

Sig. (2-tailed)

.384

N

107

107

1

.420(**)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.006

N Podíl členů ODS v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

.420(**)

1

.006

N 50001-75000

Pearson Correlation

42

42

1

.312

Sig. (2-tailed)

.106

N Podíl členů ODS v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

28

28

.312

1

.106

N 75001-100000

Pearson Correlation

28

28

1

.045

Sig. (2-tailed)

.858

N Podíl členů ODS v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

.045

1

.858

N 100001-400000

Pearson Correlation

18

18

1

.030

Sig. (2-tailed)

.909

N Podíl členů ODS v zastupitelstvu

-.085

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

17

17

.030

1

.909 17

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

152

technika: Korelační analýza

17

Tabulka č. 14.21 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed) N Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.440 107

.075

1

Sig. (2-tailed)

.440

N

107

107

1

-.255

Pearson Correlation

N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N 50001-75000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.103 42

42

-.255

1

.103 42

42

1

.034

Sig. (2-tailed) N Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

75001-100000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.864 28

28

.034

1

.864 28

28

1

.088

Sig. (2-tailed) N Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

100001-400000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.728 18

18

.088

1

.728 18

18

1

-.022

Sig. (2-tailed) N Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

.075

107

Sig. (2-tailed) Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

Podíl členů KSČM+ČSSD v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

.933 17

17

-.022

1

.933 17

Statistická technika: Korelační analýza

153

17

Tabulka č. 14.22 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

Podíl městského obyvatelstva

1

Sig. (2-tailed)

.234

N Podíl městského obyvatelstva

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

107

107

.116

1

Sig. (2-tailed)

.234

N

107

107

1

.386(*)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.012

N Podíl městského obyvatelstva

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

.386(*)

1

.012

N 50001-75000

Pearson Correlation

42

42

1

.633(**)

Sig. (2-tailed)

.000

N Podíl městského obyvatelstva

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

28

28

.633(**)

1

.000

N 75001-100000

Pearson Correlation

28

28

1

.510(*)

Sig. (2-tailed)

.030

N Podíl městského obyvatelstva

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

.510(*)

1

.030

N 100001-400000

Pearson Correlation

18

18

1

.484(*)

Sig. (2-tailed)

.049

N Podíl městského obyvatelstva

.116

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

17

17

.484(*)

1

.049 17

* Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). ** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

154

technika: Korelační analýza

17

Tabulka č. 14.23 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed)

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

107

107

-.104

1

Sig. (2-tailed)

.286

N

107

107

1

-.428(**)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.005

N Rozloha v kilometrech čtverečních

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

-.428(**)

1

.005

N 50001-75000

Pearson Correlation

42

42

1

-.484(**)

Sig. (2-tailed)

.009

N Rozloha v kilometrech čtverečních

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

28

28

-.484(**)

1

.009

N 75001-100000

Pearson Correlation

28

28

1

-.346

Sig. (2-tailed)

.160

N Rozloha v kilometrech čtverečních

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

-.346

1

.160

N 100001-400000

Pearson Correlation

18

18

1

-.297

Sig. (2-tailed)

.247

N Rozloha v kilometrech čtverečních

-.104 .286

N Rozloha v kilometrech čtverečních

Rozloha v kilometrech čtverečních

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

17

17

-.297

1

.247 17

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

155

technika: Korelační analýza

17

Tabulka č. 14.24 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed) N Podíl zastupitelů 55 let a více starých

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

107

107

-.024

1

Sig. (2-tailed)

.803

N

107

107

1

-.111

Pearson Correlation

N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N 50001-75000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.484 42

42

-.111

1

.484 42

42

1

.289

Sig. (2-tailed) N Podíl zastupitelů 55 let a více starých

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

75001-100000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.136 28

28

.289

1

.136 28

28

1

-.279

Sig. (2-tailed) N Podíl zastupitelů 55 let a více starých

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

100001-400000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.262 18

18

-.279

1

.262 18

18

1

-.410

Sig. (2-tailed) N Podíl zastupitelů 55 let a více starých

-.024 .803

Sig. (2-tailed) Podíl zastupitelů 55 let a více starých

Podíl zastupitelů 55 let a více starých

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

.102 17

17

-.410

1

.102 17

Statistická technika: Korelační analýza

156

17

Tabulka č. 14.25 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed) Podíl žen v zastupitelstvu

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

.398 107

107

Pearson Correlation

.083

1

Sig. (2-tailed)

.398

N

107

107

1

.144

Pearson Correlation

N

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

.362 42

42

Pearson Correlation

.144

1

Sig. (2-tailed)

.362

N 50001-75000

Pearson Correlation

42

42

1

.312

Sig. (2-tailed) N Podíl žen v zastupitelstvu

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

.106 28

28

Pearson Correlation

.312

1

Sig. (2-tailed)

.106

N 75001-100000

Pearson Correlation

28

28

1

-.262

Sig. (2-tailed) N Podíl žen v zastupitelstvu

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

100001-400000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

.294 18

18

-.262

1

.294 18

18

1

.174

Sig. (2-tailed) N Podíl žen v zastupitelstvu

.083

N

Sig. (2-tailed) Podíl žen v zastupitelstvu

Podíl žen v zastupitelstvu

.504 17

17

Pearson Correlation

.174

1

Sig. (2-tailed)

.504

N

17

Statistická technika: Korelační analýza

157

17

Tabulka č. 14.26 Kategorizovaný počet obyvatel 0 - 30000

Correlations Výdaje na sociální služby na jednoho seniora Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

1

Sig. (2-tailed)

30001-50000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

107

107

-.050

1

Sig. (2-tailed)

.612

N

107

107

1

-.403(**)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

.008

N Průměrný věk zastupitelů

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

42

42

-.403(**)

1

.008

N 50001-75000

Pearson Correlation

42

42

1

.097

Sig. (2-tailed)

.624

N Průměrný věk zastupitelů

28

28

Pearson Correlation

.097

1

Sig. (2-tailed)

.624

N 75001-100000

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

Pearson Correlation

28

28

1

-.064

Sig. (2-tailed)

.800

N Průměrný věk zastupitelů

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Výdaje na sociální služby na jednoho seniora

18

18

-.064

1

.800

N 100001-400000

Pearson Correlation

18

18

1

-.386

Sig. (2-tailed)

.126

N Průměrný věk zastupitelů

-.050 .612

N Průměrný věk zastupitelů

Průměrný věk zastupitelů

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N

17

17

-.386

1

.126 17

** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Statistická

158

technika: Korelační analýza

17