Rozbor udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Třeboň. Textová část

Rozbor udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Třeboň

Textová část

Zadavatel: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu Zhotovitel: P - atelier JH s.r.o., Jindřichův Hradec

1

Autorský kolektiv: P - atelier JH s.r.o., Nádražní 249/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČ: 26033194 telefon: 384361628, fax: 384321217, e-mail: [email protected]

Zodpovědný projektant: Ing. arch. Loskot Ludvík, autorizovaný architekt zapsaný v seznamu autorizovaných architektů vedeném ČKA pod číslem 00840

Zpracovatel grafické části: Marián Kiss, DIS

Externí spolupráce: Ing. Vladimír Kuchyňka Ing. Jiří Kadlec Ing. Lumír Zenkl Ing. Lubomír Šetina Ing. Roman Fáber

Poskytovatel ÚAP: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Masarykovo náměstí 20/I, 379 01 Třeboň, ing. arch. Aleš Valder, Jiří Kalina

2

Osnova: Úvod –

postup zpracování

–

podklady

–

charakteristika a administrativně správní členění území

A. Územně analytické podklady A.1. vyhodnocení stavu vývoje území A.2.hodnoty území A.3. limity využití území A.4. záměry na provedení změn v území B. Rozbor udržitelného rozvoje území B.1. horninové prostředí a geologie B.2. voda a vodní režim B.3. hygiena životního prostředí B.4. ochrana přírody a krajiny B.5. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa B.6. dopravní a technická infrastruktura B.7. sociodemografické podmínky B.8. bydlení B.9. rekreace B.10. hospodářské podmínky C. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek pro: C.1.příznivé životní prostředí C.2.hospodářský rozvoj C.3.soudržnost společenství obyvatel D. Problémy a střety v území

Závěrečné zhodnocení

3

Přílohy: 1. Tabulka charakteristických sledovaných jevů 2. Tabulka hodnocení sledovaných kritérií 3. Kartogram hodnocení přírodního pilíře 4. Kartogram hodnocení hospodářského pilíře 5. Kartogram hodnocení sociálního pilíře 6. Kartogram vyhodnocení všech tří pilířů 7. Diagram zastavěného a zastavitelného území jednotlivých obcí 8. Kartogram vyhodnocení platnosti ÚPD jednotlivých obcí

Grafická část : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 4. Problémový výkres ( Výkres problémů k řešení v ÚPD )

4

V textu jsou použity následující zkratky: BPEJ ČOV ČHMÚ ČSÚ DOSS DP EU EVL FUA GIS HDP CHLÚ CHKO JČK KES KPÚ LO LZO LZU LPF MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK OP OZE OZV ORP OÚ PÚR POU PLO PP PR PUPFL RBC RBK RURÚ SWOT SZ TTP TUR ÚAP UNESCO ÚSES ÚPD ÚDI ÚPG VN VPK VVN ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Dotčené orgány státní správy Dobývací prostor Evropská unie Evropsky vyznaná lokalita Funkční urbanizované území Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná krajinná oblast Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Lesní oblast Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Lesní půdní fond Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Politika územního rozvoje Pověřený obecní úřad Přírodní lesní oblast Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Stavební zákon Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj Územně analytické podklady United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Územní systém ekologické stability Územně plánovací dokumentace Úroveň dopravní infrastruktury Územní prognóza Vysoké napětí Významný krajinný prvek Velmi vysoké napětí Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Životní prostředí

5

Úvod Rozbor udržitelného rozvoje území coby součást územně analytických podkladů je ve smyslu nově přijatého stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nezbytným prvkem územně plánovací činnosti pro příslušné orgány územního plánování. V daném případě se jedná o úřad obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Třeboň, vykonávající uvedenou územně plánovací činnost ve svém správním obvodu v západní části okresu Jindřichův Hradec na území jihočeského kraje. Cílem je získání maximálně možného množství informací o daném území, jejich specifikace a vyhodnocení ve vzájemných souvislostech a určení problémů k řešení v příslušné územně plánovací dokumentaci. Rozbor nastiňuje řešení účelného využití a uspořádání území se snahou koordinace veřejných a soukromých zájmů. Rozsah zpracování územně analytických podkladů (dále ÚAP) je dán zákonnými normami s tím, že v dvouletých cyklech je předpokládána jejich aktualizace. ÚAP obcí obsahují 119 jevů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., jejichž zpracováním v rámci rozboru udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Takto shromážděné údaje o území bude pořizovatel využívat pro územně plánovací činnost ve svém správním obvodu, bude je poskytovat zpracovatelům ÚPD, příslušným stavebním úřadům i jiným poskytovatelům údajů o území a zveřejnění je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Protože se v daném případě jedná o prvotní dokument tohoto druhu zpracovaný od počátku platnosti nového stavebního zákona lze předpokládat jeho dosud ne zcela vypovídající schopnost a pravděpodobně i jistou neúplnost v důsledku absence či nepřesnosti údajů poskytnutých jejich poskytovateli ve smyslu odst. 3 § 27 stavebního zákona.

Postup zpracování Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který oproti předchozí legislativní úpravě přináší zcela nový pohled na postup pořizování územně plánovací dokumentace a především přináší nový způsob práce s informacemi o území zavedením nového nástroje územního plánování. Tím jsou územně analytické podklady náležející společně s územní studií mezi územně plánovací podklady. Ve smyslu § 185 SZ mají být ÚAP obcí pořízeny do 31.12.2008. Náležitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí předpis SZ, tj. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

6

Podle § 4 této vyhlášky ÚAP v textové i grafické části obsahují: a)

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

b)

rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

Vyhodnocení udržitelného rozvoje je provedeno metodikou SWOT analýzy v deseti základních tématických celcích a vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro tři oblasti určené prováděcí vyhláškou SZ.

Podklady Při zpracování ÚAP bylo nutno přihlížet ke zpracovaným dokumentům, zvláště pak návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vycházejícího z Politiky územního rozvoje ČR a Strategie regionálního rozvoje ČR. Základními podklady pak jsou všechna dostupná data o sledovaných jevech podle přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. předaná pořizovatelem, dále zpracovaná popř. rozpracovaná ÚPD jednotlivých obcí, ukončená popř. probíhající územní a stavební řízení vedená příslušnými stavebními úřady a v neposlední řadě veškeré dostupné informace získané zpracovatelem přímo „z terénu“ při osobní návštěvě na příslušných obecních úřadech. Některé údaje jsou pak převzaty z veřejně dostupných statistických ročenek, výsledků sčítání obyvatelstva r. 2001 apod. Metodou je pak respektování obecných požadavků na tržně konformní optimalizaci využití území, tj. lokalizaci investic, změny využití území v souladu s nejlepším možným využitím konkrétního území či lokality. V návaznosti na PÚR ČR jsou používány pojmy rozvojové oblasti, specifické oblasti a rozvojové osy, které sledují silně urbanizovaná území s koncentrací antropogenních aktivit, optimalizací dělení funkcí a rozvojovými trendy ve vztahu k zájmům ochrany přírody.

7

Stručná charakteristika a administrativně správní členění území Správní obvod ORP Třeboň zaujímá celkovou rozlohu 538,37 km2 s počtem obyvatel 25.331 osob žijících v 25-ti obcích (z nichž 4 mají statut města a 1 statut městyse) na 43 katastrálních územích. V abecedním pořadí je tvoří: Obec

Katastrální území

Cep

Cep

34,35 km2

České Velenice

České Velenice

12,10 km2

Domanín

Domanín u Třeboně

12,42 km2

Dunajovice

Dunajovice

8,15 km2

Dvory nad Lužnicí

Dvory nad Lužnicí

15,68 km2

Frahelž

Frahelž

3,03 km2

Halámky

Halámky

6,87 km2

Hamr

Hamr

11,91 km2

Hrachoviště

Hrachoviště Chlum u Třeboně ………………. 18,66 km2 Mirochov ………………………… 9,73 km2 Lutová …………………………… 11,65 km2 Žíteč ……………………………… 7,49 km2

4,89 km2

Chlum u Třeboně

Celková rozloha

47,53 km2

Klec

Klec

6,35 km2

Lomnice nad Lužnicí


18,99 km2

Lužnice

Lužnice

12,08 km2

Majdalena

Majdalena Nová Ves nad Lužnicí …………. 15,67 km2 Krabonoš ………………………… 8,16 km2 Novosedly nad Nežárkou ……… 20,35 km2 Mláka …………………………….. 6,01 km2 Kolence ………………………….. 18,37 km2

12,99 km2

Nová Ves nad Lužnicí Novosedly nad Nežárkou

23,83 km2 44,73 km2

Ponědraž

Ponědraž

5,81 km2

Ponědrážka

6,35 km2

Rapšach

Ponědrážka Rapšach …………………………. 23,20 km2 Nová Ves u Klikova …………….. 5,27 km2

28,47 km2

Smržov

Smržov

10,90 km2

Staňkov

Staňkov Stříbřec ………………………….. 11,40 km2 Mníšek …………………………… 5,20 km2 Libořezy …………………………. 2,44 km2 Suchdol nad Lužnicí ……………. 15,17 km2 Bor ………………………………... 9,24 km2 Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí .. 18,46 km2 Tušť ……………………………… 10,62 km2 Klikov ……………………………. 11,03 km2 Třeboň ………………………….. 23,90 km2 Branná …………………………... 15,63 km2 Holičky u Staré Hlíny ………….. 25,36 km2 Stará Hlína ……………………… 11,63 km2 Břilice ……………………………. 13,83 km2 Přeseka …………………………. 7,84 km2

18,87 km2

Stříbřec

Suchdol nad Lužnicí

Třeboň

Záblatí

Záblatí u Ponědraže

8

19,04 km2

64,52 km2

98,19 km2

10,32 km2

Více jak jedna třetina obyvatel žije v centru správního území – tj. v Třeboni, několik nejmenších obcí dosahuje okolo 100 trvale bydlících obyvatel. Území je nepravidelného protáhlého tvaru s mírným odklonem od severojižní osy a max. délkou 47,5 km a šířkou 19 km. Pouze dvě obce, a to Hrachoviště a Ponědrážka nemají zpracovánu popř. rozpracovánu žádnou ÚPD, přičemž zastupitelstvo obce Ponědrážka již alespoň rozhodlo o pořízení územního plánu obce. Území se vyznačuje výrazným podílem lesů a vodních ploch na celkové rozloze. Tato skutečnost předurčuje i hlavní směry orientace průmyslové či zemědělské výroby, a to na rybníkářství, lesnictví, těžbu štěrkopísků. Tvorbu HDP výrazně ovlivňuje rekreace a cestovní ruch, případně i lázeňství. Převážná část sídel a jejich příslušných k.ú., vyjma nejjižnější části – tj. k.ú. České Velenice a části Nová Ves nad Lužnicí, leží na území CHKO Třeboňsko, přičemž Správa CHKO vykonává působnost DOSS na úseku ochrany přírody a krajiny.

9

A. Územně analytické podklady A.1. Vyhodnocení stavu vývoje území a)

Kulturně historická a společenská charakteristika

Správní území ORP Třeboň patří z kulturně – historického hlediska ke svébytným oblastem s osobitým historickým vývojem ovlivněným zčásti příhraniční polohou při zemské hranici mezi Čechami a Dolními Rakousy na jihu a jihovýchodě, částečné sounáležitosti s územím tzv. Soběslavských blat na severozápadě a především pak centrální polohou v krajině nesčetných vodních ploch a rybníků, tj. Třeboňské pánvi. Počátky osídlení některých obcí jsou datovány již do 12. století, jiných pak až do 18. století. Oblast byla téměř celé období středověku v majetku rodu Rožmberků, později rodu Schwarzenberků, za jejichž éry byly vybudovány významné vodohospodářské stavby – rybníky Rožmberk a Svět, vodní kanál Zlatá stoka či Nová řeka. Třeboňský augustiánský klášter s dvoulodním kostelem Sv. Jiljí, renesanční zámek, Schwarzenberská hrobka či náměstí s renesančními a barokními štíty jsou též všeobecně známé. b) Přírodní charakteristika Přírodní charakteristika je utvářena jednotlivými složkami a prvky krajiny a jejich vzájemným poměrem, biologickým zařazením, vegetací a klimatem. V případě správního území ORP Třeboň náleží celé území do Třeboňského bioregionu tvořeného pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Specifickým prvkem jsou velká rašeliniště s borovicí blatkou a dále rozsáhlé rybniční soustavy s řadou neregulovaných toků přírodního charakteru. Nízká přirozená úrodnost písčitých, jílových a rašelinných půd nepříliš vhodných pro zemědělské využití nepochybně ovlivnilo zachování rozsáhlých lesních celků a rybniční soustavy v rovinaté krajině s relativně nízkou nadmořskou výškou zařazené svou větší částí do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Vegetační kryt je s nadprůměrným podílem lesů, jejichž druhové a prostorové uspořádání doznalo dlouholetou lidskou činností výrazných změn vedoucích až k tomu, že dnes má většina porostů charakter jehličnatých monokultur. Celé řešené území leží v mírně teplých klimatických oblastech, přičemž průměrná roční teplota je vyšší než by odpovídalo nadmořské výšce 420 – 550 m.n.m. Celý Třeboňský region se vyznačuje teplotními inverzemi regionálního rozsahu a častým výskytem ranních mlh. c)

Urbanistická charakteristika

Třeboňský region patří k jedněm z jedinečných lokalit celé České republiky s nezaměnitelným rázem krajiny a celou krajinnou scenérií. Na utváření pánevní oblasti se člověk podílel již od raného středověku budováním umělých stok propojujících nově zakládané rybníky využívající zdejší přírodní podmínky. Vyvážená přírodní složka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplněna poměrně řídkým osídlením a zachovalou architekturou některých historických měst a vesnic. Působení 10

člověka se zde většinou neprojevovalo ničivými tendencemi, takže do dnešní doby po téměř 800-stech letech urbanizace nezmizely původní charakteristické biotopy krajiny, struktura osídlování včetně doprovodných prvků liniové vegetace a technické infrastruktury. Krajina na většině území vykazuje estetickou atraktivnost, harmonické vztahy i měřítko, z jejichž rámce vybočují ojedinělé objekty zemědělské velkovýroby z konce minulého století či ryze technicistní stavby zabezpečující technickou infrastrukturu celého území i jednotlivých sídel. Dochovaná prostorová skladba nese často rysy jedinečnosti a nezaměnitelnosti. Určujícím prvkem urbanistických struktur v daném území je severojižní osa od Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic a pokračující dále do Rakouska a ji křížící východozápadní osa od Stráže nad Nežárkou do Lišova, přičemž na průsečících obou těchto os leží centrum celé oblasti – město Třeboň. Další významnější centra osídlení pak leží především na uvedené podélné ose – Lomnice nad Lužnicí či Suchdol nad Lužnicí nebo v její blízkosti – Chlum u Třeboně. Těmto dvěma kompozičním osám pak zákonitě odpovídá hlavní dopravní kostra tvořená dvojicí silnic I. třídy a železniční tratí z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic.

A.2. Hodnoty území a) Přírodní hodnoty Řešené území ORP Třeboň se zcela nepochybně vyznačuje hodnotami přírodními. Třeboňsko je jednou ze šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu „Člověk a biosféra“ UNESCO, je zařazeno do sítě NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Jako chráněná krajinná oblast bylo Třeboňsko vyhlášeno již v roce 1979. Většina území spadá do III. zóny, zalesněné oblasti do II. zóny, významné lokality a zvláště chráněná maloplošná území do I. zóny. Těmito územími jsou: - Krabonošská niva - Žofinka - Trpnouzské blato - Horní Lužnice - Červené Blato - Dračice - Široké blato - Na Ivance - Vizír - Staré jezero - Soví les - Meandry Lužnice - Losí blato u Mirochova - Novořecké močály - Rybníky u Vitmanova - Stará řeka - Výtopa Rožmberka - Velký a Malý Tisý - Slepičí vršek - Dvořiště - Rašeliniště Hovízna - Ruda 11

Hranice CHKO je shodná s hranicí biosférické rezervace, z části též s ptačí oblastí a v k.ú. Nová Ves nad Lužnicí vymezuje jižní oblast Velenicka, které je z území CHKO vyjmuto. K významným přírodním hodnotám dále náleží všechny významné krajinné prvky, tj. lesy hospodářské, ochranné i zvláštního určení, vodní plochy a toky přirozené i umělé, dále veškeré vymezené prvky územního systému ekologické stability, zvláště pak nadregionálního významu, mezi něž patří 3 nadregionální biocentra a 9 nedregionálních biokoridorů: Kód NKOD Název NBC002 38 Stará řeka NBC010 39

Červené Blato

NBC012 56 NBK009 167

Vojířov Stará Řeka - hranice ČR Vojířov - Stará řeka Stará řeka - Červené blato - hranice ČR Stará řeka - hranice ČR Stará řeka-hranice ČR Řežabinec - K118 Stará řeka - Červené blato - hranice ČR Stará řeka - Červené blato - hranice ČR Stará řeka - hranice ČR

NBK010 166 NBK025 168 NBK034 167 NBK051 167 NBK052 119 NBK059 168 NBK078 168 NBK080 167

Dotčená katastrální území Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Přeseka, Stará Hlína, Holičky u Staré Hlíny, Třeboň, Majdalena, Stříbřec Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí Staňkov Rapšach, Krabonoš Mirochov, Žíteč, Lutová, Stříbřec Holičky u Staré Hlíny, Hamr, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí Hamr, Chlum u Třeboně, Klikov Klikov Záblatí Suchdol nad Lužnicí, Tušť, Dvory nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí Holičky u Staré Hlíny, Hamr

Mezi tento typ hodnot nutno zařadit i ZPF podléhající zvýšené ochraně – tj. s BPEJ I. a II. Na území správního obvodu ORP Třeboň tomuto stupni ochrany podléhá 3.455 ha, tj. cca 19 % zemědělské půdy. b) Kulturní a společenské hodnoty Na území správního obvodu ORP Třeboň jsou lokality vyhlášené za národní kulturní památky. Těmito jsou areály státního zámku a kláštera v Třeboni, rybníky Rožmberk a Svět, vodní toky Zlatá stoka, Stará a Nová řeka. Historická centrální část města Třeboň je vyhlášena Městskou památkovou rezervací, centra menších obcí – Žíteč, Lutová, Ponědrážka jsou vesnickými památkovými zónami. Třeboň je současně lázeňským místem. V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek je na daném území zapsáno celkem 156 nemovitostí, ať již větších budov, drobných sakrálních objektů, skulptur i ostatních. K hodnotám tohoto typu náleží též místa významných událostí, archeologická naleziště, významnější objekty občanské vybavenosti a kulturního dění v jednotlivých obcích či víceúčelové plochy nejen sportovního charakteru, k nimž se váží aktivity zájmových organizací, skupin apod. 12

c) Urbanistické hodnoty Celý třeboňský region se vyznačuje nespornými krajinářsko urbanistickými hodnotami, zvláště pak poměrně řídkým osídlením jako takovým, resp. v rozdrobenosti zastavěného území v určitých lokalitách některých obcí – např. Dvory nad Lužnicí, Lipovky v Chlumu u Třeboně. Převážná část celého území CHKO je charakterizována jako oblast krajinného rázu; na území jsou vymezeny celkem dvě oblasti s urbanistickými hodnotami - jsou jimi obce Záblatí a Frahelž. Oblasti krajinného rázu tvoří: -

Stará a Nová řeka

-

Českovelenická pánev – Suchdolsko

-

Českovelenická pánev – blata

-

Podřezanský rybník

-

Zámecké polesí a Barbora

-

Třeboň

-

Povodí Dračice

-

Maršovická vrchovina

-

Chlumská pahorkatina

-

Dolní tok Nežárky

-

Plavská pahorkatina

-

Střední tok Lužnice

-

Borkovická pánev

V těchto oblastech je definováno celkem 42 míst dochovaného krajinného rázu. K dalším hodnotám tohoto typu patří vyznané dominanty, vyhlídková místa, exponovaná pohledová místa apod.

A.3. Limity využití území Limity využití území jakožto omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů vyplývají jednak ze zákonných norem a právních předpisů, jednak jsou správními rozhodnutími příslušných orgánů státní správy popřípadě vyhláškami a nařízeními orgánů samosprávy pro příslušné správní územní nebo vyplývající z vlastností území. Vedle hranice řešeného území a hranice správního území jednotlivých obcí, popř. hranice katastrálních území, jsou pro územně plánovací činnost zcela zásadními faktory hranice zastavěného a zastavitelného území vymezené územně plánovací dokumentací popř. opatřením obecné povahy či intravilánem dle mapových podkladů z roku 1966. Ve správním obvodu ORP Třeboň se tento případ týká vymezení zastavěného území obce Hrachoviště, Ponědraž, Stříbřec a Záblatí. 13

Mezi limity patří též téměř všechny „hodnoty území“ uvedené v předchozím oddíle včetně jejich případných ochranných pásem. Vedle těchto již uvedených údajů jsou tzv. technickými limity veškeré liniové stavby dopravní a technické infrastruktury se svými ochrannými pásmy, dále ochranná pásma zemědělských či průmyslových areálů, hřbitovů, ČOV, těžebních prostorů, hranice záplavového území aktivního i pasivního. Do limitů nutno v neposlední řadě zařadit plochy a koridory vymezené vyšším stupněm územně plánovací dokumentace, tj. návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uváděné v následujícím oddíle záměry na provádění změn v území.

A.4. Záměry na provedení změn v území Společně s dynamickým vývojem společnosti dochází i k permanentním změnám ve využívání území, které jsou ovlivňovány nezřídka i protichůdnými potřebami společnosti resp. zájmy spíše individuálního (skupinového) charakteru. Jedním z cílů územního plánování je tyto záměry vyhodnocovat, změny korigovat a usměrňovat tak, aby nepřekročily hranice udržitelnosti rozvoje. Pro každý obvod ORP jsou závaznými záměry na provedení změn v území záměry převzaté z politiky územního rozvoje státu a zásad územního rozvoje kraje. Mezi ostatní sledované záměry jsou zařazeny záměry ze závazných částí ÚPD jednotlivých obcí a záměry vyplývající ze správních rozhodnutí a záměry vyžadující změnu schválené územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. I.

Záměry dle návrhu ZÚR JČK

Zpracovaný návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanovuje pro správní obvod ORP Třeboň několik rozvojových záměrů vyžadujících určité změny v území. Jsou jimi především: a)

v oblasti vymezení rozvojových oblastí a os nadmístního významu rozvojová osa nadmístního významu NOS 7 Severovýchodní – Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34

b)

v oblasti specifických oblastí nadmístního významu oblast N-SOB 2 Třeboňsko – Novohradsko, která zahrnuje celé území ORP v návaznosti na CHKO Třeboňsko a přírodní park Novohradské hory

c)

v oblasti rozvojových ploch nadmístního významu c.1. pro oblast komerčních a průmyslových funkcí plocha KP 33 České Velenice, hospodářský park c.2. pro oblast sportovních a rekreačních funkcí plocha SR 14 Třeboň – Břilice, golf a plocha SR 15 Třeboň – Domanín, lázně

d)

v oblasti územních rezerv pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin plocha PT 10 Rašelina Branná a plocha PT 13 Písky a štěrkopísky Halámky 14

e)

V oblasti koridorů a ploch dopravy nadregionálního významu e.1. D 12 silnice I/24 s obchvaty v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí a křížením železniční tratě u Lužnice nad Lužnicí a v Suchdole nad Lužnicí e.2. D 14 silnice I/34 s přeložkou u Vranína a homogenizací v úseku Třeboň Kopeček- Nová Hlína e.3. D 17 elektrizace železniční trati č. 199 v úseku Veselí nad Lužnicí – České Velenice

f)

v oblasti koridorů a ploch dopravy regionálního a nadmístního významu f.1. D 40 silnice II/154 s přeložkou v Třeboni f.2. D 64 silnice III/15425 s přeložkou ve Dvorech nad Lužnicí f.3. D 66 silnice III/15618 s propojením II/156 a II/103 mezi Novou Vsí nad Lužnicí a Českými Velenicemi

g)

v oblasti koridorů a ploch pro zásobování energiemi g.1. V 2 vodovodní přivaděč Dynín – Třeboň s propojením na skupinový vodovod z úpravny vody Hamr g.2. V 23 vodovod pro zásobování Suchdolska a Velenicka g.3. V 29 územní rezerva pro rekonstrukci ČOV Třeboň g.4. Ee 4 a Ee 25 VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice a transformovnou v Českých Velenicích zabezpečující nové odběry především v Českých Velenicích g.5. Ep 24 územní rezerva pro VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice

h)

v oblasti ploch a koridorů územních systémů ekologické stability nadregionálního významu jsou vymezena 3 biocentra (jedná se o přírodní rezervace Stará řeka, Červené blato a Vojířov) a 8 biokoridorů převážně v povodí Staré řeky, která je vyhlášena národní kulturní památkou

i)

v oblasti ploch a koridorů územních systémů ekologické stability regionálního významu je vymezeno 11 biocenter a 19 biokoridorů rozprostřených na celém území CHKO Třeboňsko

II. Záměry dle schválené ÚPD Vedle záměrů z návrhu ZÚR Jihočeského kraje je na území správního obvodu ORP Třeboň připravována řada záměrů na provedení změn v území zakotvených v platné či zpracovávané územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí v rámci vymezeného zastavitelného území s funkčním využitím především na plochy: •

plochy bydlení – vytypovány v téměř každém katastrálním území, ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň, Břilice a Suchdol nad Lužnicí

•

plochy výrobní - ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň a České Velenice

•

plochy sportovně rekreační – ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň, Břilice, Staňkov, Chlum u Třeboně, Smržov a Suchdol nad Lužnicí

•

vodní plochy – v kú Libořezy 15

III. Záměry vyplývající ze správních rozhodnutí Mezi záměry na provedení změn v území, na něž je příslušnými stavebními úřady vydáno územní rozhodnutí, náleží především: • působnost stavebního úřadu Třeboň ZP 1 - Lázně Lavana v Domaníně s kapacitou 300 lůžek ZP 2 - ČOV v Třeboni v lokalitě „Gigant“ ZP 3 - vodovodní přivaděč Dynín – Záblatí – Ponědraž ZP 4 - Hotel Schwarzenberg v areálu lázní Aurora s kapacitou 260 lůžek ZP 5 - bytový dům „ Rezidence „ v Třeboni – 87 b.j. ZP 6 - bytový dům v Třeboni, Lázeňská ul. – 100 b.j. ZP 7 - ubytovací zařízení – dva penziony v Třeboni, Tyršův stadion, s kapacitou 76 lůžek ZP 8 - Bertiny lázně – Wellnes centrum ZP 9 - bytové domy v Třeboni, ul. Svobody – 28 b.j. + komerční využití ZP 10 - ČOV a kanalizace v obci Majdalena ZP 11 -víceúčelová hala v Chlumu u Třeboně ZP 12 - ubytovací zařízení v Chlumu u Třeboně v rekreačním areálu s kapacitou 50 lůžek ZP 13 - ČOV a kanalizace v Mirochově ZP 14 - ČOV a kanalizace v Žíteči a Lutové ZP 15 - ČOV a kanalizace v Libořezích • působnost stavebního úřadu Suchdol nad Lužnicí ZP 16 - kanalizace z místních částí Tušť, Klikov a Františkov na ČOV v Suchdole nad Lužnicí ZP 17 - ČOV a kanalizace pro obce Dvory nad Lužnicí a Halámky ZP 18 - stožár s anténami mobilních operátorů veřejné komunikační sítě Dvory nad Lužnicí • působnost stavebního úřadu České Velenice ZP 19 - fotovoltaické elektrárny v areálu hospodářského parku České Velenice

16

IV. Záměry na změny ÚPD Záměry fyzických a právnických osob vyžadující změnu územně plánovací dokumentace bez ohledu na výsledek jejich projednávání v zastupitelstvu příslušné obce. Cep ZN 1 - záměr obce na rozšíření zastavitelné plochy funkčního využití obytná plocha č. 3

České Velenice ZN 2 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití obytná plocha v lokalitě „U hřbitova“ – řešeno probíhající změnou ÚPO ZN 3 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití plochy OŠ/V na funkční využití VS v lokalitě u základní školy ZN 4 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití části plochy NS na funkční využití VS v lokalitě u trati ZN 5 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití plochy EK na funkční využití IZ a NE v lokalitě nad areálem hospodářského parku v blízkosti LBC Homolka

Halámky ZN 6 - záměr obce na rozšíření zastavitelné plochy funkčního využití obytná plocha v lokalitě u TS za obecním úřadem

Majdalena ZN 7 - záměr obce na rozšíření zastavitelné plochy funkčního využití obytná plocha v lokalitě V Jednotách a V Kazatelně ZN 8 - záměr čtyř fyzických osob na změnu funkčního využití stávajících ploch na plochy bydlení ZN 9 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití prvku ÚSES (LBC 18) na ZPF ZN 10 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití stávající plochy na plochy výroby a výrobních služeb s možností bydlení

Rapšach ZN 11 - záměr tří fyzických osob na změnu funkčního využití stávajících ploch na plochy bydlení (lokalita Na Rafandě, Ochůzky, Čadův kopec)

17

Chlum u Třeboně ZN 12 - záměr tří fyzických osob na změnu funkčního využití stávající plochy na plochy bydlení ZN 13 - záměr fyzické osoby na změnu funkčního využití stávající plochy na plochu rekreační

Staňkov ZN 14 - záměry 10-ti fyzických osob na změnu funkčního využití stávajících ploch na plochy bydlení – řešeno probíhající změnou ÚPO ZN 15 - záměry 7-mi fyzických osob na změnu funkčního využití stávajících ploch na plochy rekreace – autokemp – řešeno probíhající změnou ÚPO

Suchdol n. Lužnicí ZN 16 - záměry na rozšíření zastavitelného území mimo dosud vymezenou hranici dle platné ÚPD – řešeno v rámci rozpracovaného nového územního plánu obce projednávání konceptu

Třeboň – záměry města dle strategického plánu rozvoje ZN 17 - ČOV v Branné ZN 18 - ČOV a kanalizace Stará Hlína ZN 19 - plynofikace Branná, Stará a Nová Hlína ZN 20 - přesun TS do severní průmyslové zóny ZN 21 - protipovodňová ochrana – záplavové louky, přeložka II/154 – vyloučení těžké dopravy z hráze rybníka Svět, Komenského sady – Špejchar ZN 22 - využití seníků na Mokrých Lukách ZN 23 - naučná stezka, vycházkový okruh po hrázi rybníka Svět ZN 24 - budování nových parkovacích ploch v blízkosti přeložky II/154 ZN 25 - přímé dopravní napojení autobusového nádraží na I/34

18

B. Rozbor udržitelného rozvoje území B.1. Horninové prostředí a geologie Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění Geografického ústavu ČSAV Brno leží lokalita v Českomoravské soustavě, orografickém celku Jihočeské pánve, jednotce Třeboňská pánev. Terén je peneplenizovaný, v pánvi rovinný, směrem k severovýchodu se zdvíhá do Kardašořečické pahorkatiny, k jihu pokračuje rovinatý terén do Rakouska. Geologické a hydrogeologické poměry Zájmové území se z geologického hlediska nachází v oblasti třeboňské pánve vyplněné sedimenty klikovského souvrství. Tyto sedimenty jsou svrchnokřídového stáří. Ve středu pánve v tzv. lomnické pánvi jsou druhohorní sedimenty překryty sedimenty mydlovarského souvrství neogénního stáří. Při povrchu terénu se často projevují soliflukční jevy. Lomnická pánev se rozkládá mezi Šalmanovicemi a Veselím nad Lužnicí Kvartérní pokryv je tvořen pleistocenními i holocénními náplavy Lužnice, převážně slabě hlinitými písky, na okrajích nivy pak soliflukčními hlínami, jílovitými hlínami, jílovitými či hlinitými písky. Písky a živcové písky jsou předmětem těžby. V historicky dlouhodobě zastavěných územích jsou významné i recentní navážky. Mezi Záblatím a Dunajovicemi se vyskytují jednotlivé pně granodioritu, granulitových rul a pararul, které náleží moldanubickému plutonu, resp. moldanubiku. Na východním okraji pánve se terén zvedá a skalní podloží tvoří migmatity a granitoidy moldanubika. Území je svažité směrem k severu, povodím náleží k řece Lužnici a Nežárce. Zejména řeka Lužnice má při povodních velkou akumulační schopnost, zmírňuje a prodlužuje tedy povodňové vlny. Písčité sedimenty Lužnice jsou významnou a chráněnou přirozenou akumulací podzemní vody, která je u Suchdola nad Lužnicí jímána pro vodárenské účely. Praktické poznatky z hlediska geologie Z hlediska zakládání staveb jsou nepříznivé inženýrskogeologické poměry tam, kde podloží tvoří navážky, dále rašeliny a organické sedimenty větší mocnosti, ale i silně smrštitelné jíly mydlovarského souvrství. Vysoce plastické jíly mydlovarského souvrství jsou pro hutnění nevhodné, většinou je třeba je odstranit a nahradit vhodnější zeminou. Na tomto území je vždy vhodný IG průzkum základové půdy. Na Třeboňsku je naprostá absence energeticky využitelných surovin. Největší surovinové bohatství tvoří těžba písků a štěrkopísků, lokálně živcových písků. Nezanedbatelná je i těžba rašelin. V minimální míře je těžen stavební a dekorační kámen.

19

SWOT analýza: Silné stránky •

Relativně dostatečné zásoby štěrkopísku – zajišťující surovinu na 20-30 let dopředu

•

Vysoký podíl akumulace zásob podzemní vody vzhledem k jiným územím

•

Absence sesuvných jevů (evidované sesuvy byly vždy zapříčiněny lidskou činností)

•

Slabá nebo žádná kontaminace horninového prostředí a podzemních vod

Slabé stránky •

Nedostatek ložiskových zásob energetických surovin

•

Jakýkoli neuvážený rozvoj infrastruktury (dopravní, průmyslový, bydlení, skládkování, těžba surovin včetně čerpání podzemní vody) povede k narušení územního systému ekologické stability – ÚSES

•

Obtížné zakládání staveb v území mělce podmáčeném, krytém rašelinou nebo větší mocností navážky. Nutná větší hloubka zakládání staveb na vysoce plastických jílech tříd F8 - CV, CE

Příležitosti •

Sanace starých ekologických zátěží – zejména divoké skládky v CHKO a skládky v ochranném pásmu vodních zdrojů ( JDZ Suchdol nad Lužnicí )

•

Nezbytná nutnost pasportizace znečištění Lužnice a postupné budování ČOV

•

Uvážlivé využití výhradních ložisek nerostných surovin, prognóza nových

•

Dochování současných netěžených rašelinišť v nenarušeném stavu i pro příští generace

Hrozby •

Kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v přirozené akumulaci podzemních vod

•

Neúměrný tlak rašeliny

na expanzi stávajících a otvírání nových ložisek štěrkopísků a

Určení problémů k řešení v ÚPD •

Povrchová těžba štěrkopísků – představuje zátěž lokálních ekosystémů, většinou nevratné zábory půdního fondu, narušení režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a neúměrně vyšší zatíženost komunikační sítě

•

Vyřešení střetů otvírky vymezených ložisek nerostných surovin s prvky ÚSES

•

Vytipovat nová ložiska štěrkopísků u nichž nelze předpokládat významné střety s ostatními zájmy

•

Bez výjimek chránit přirozené akumulace podzemních vod proti kontaminaci již v investičním záměru všech staveb, při těžbě nerostných surovin 20

B.2. Voda a vodní režim Přehled oblastí povodí a hydrogeologických rajónů Třeboňská pánevní struktura je struktura odkrytá, s infiltrační oblastí v rozsahu pánevních sedimentů a z části okolního krystalinika a se skrytou drenážní oblastí. Na základě geologických a hydrogeologických charakteristik je třeboňská pánev rozdělena do dvou hydrogeologických rajónů. Rajón 214-Třeboňská pánev – jižní část. Představuje tektonicky predisponovanou depresi,vyplněnou sedimenty svrchní křídy, terciéru a kvartéru. Výskyt rašelinišť uvnitř pánve je podmíněn drenáží podzemních vod v plochých úvalech, kde nejsou vyvinuty polohy štěrkopískových náplavů odvodňované povrchovými toky. Podzemní vody kvartéru úzce souvisí s podzemními vodami ostatních sedimentů. Horizontální propustnost sedimentů rajónu je všeobecně častější než propustnost vertikální. K dotaci podzemních vod dochází infiltrací v ploše pánve a částečně příronem z okolního krystalinika. Z oblastí infiltrace proudí podzemní voda všeobecně k erozním bázím. Kvartérní fluviální sedimenty v údolí Lužnice představují prostor plošné drenáže pánevních kolektorů. Rajón 215-Třeboňská pánev – severní část. Hydrogeologický rajón je vymezen jako struktura svrchnokřídových a terciérních sedimentů. Z hydrogeologického hlediska je v rajónu významné pravidelné střídání kolektorů a izolátorů. Vcelku zřejmá je horizontální spojitost jednotlivých kolektorů. K infiltraci dochází především ve vyvýšených oblastech pánve. Podzemní proudění směřuje k třem hlavním přírodním územím drenáže: k Borkovickým Blatům, k Horusickému rybníku a k Záblatskému rybníku. Celá zájmová oblast je odvodňována řekou Lužnicí protékající Třeboňskou pánví od jihu k severu. Přehled hlavních vodních útvarů a povrchových a podzemních vod. Na sledovaném území ORP Třeboň je možné rozdělit jednotlivé vodní útvary na vody povrchové a podzemní. K povrchovým vodám řadíme vody tekoucí - Zlatá stoka, Lužnice, Nežárka a všechny jejich přítoky a stojaté - soustava rybníků. Podzemní vody – jsou vody ze studní, vrtů a pramenů. Jedná se o zdroje vody s volnou nebo napjatou hladinou. Z vodohospodářského hlediska jsou nejvýznačnější fluviální kolektory Lužnice. Volná hladina podzemní vody je v hydraulické souvislosti s úrovní hladiny Lužnice. Tok Lužnice je osou regionální drenáže podzemních vod. Kvartérní kolektor je doplňován především infiltrací srážek.

21

Vodní režim v krajině včetně možných rizikových faktorů. Režim podzemních vod je zjišťován sledováním hladin podzemní vody mělkých i hlubších zvodní a vydatností pramenů. Podzemní vody v přípovrchových kolektorech s mělkým oběhem jsou sledovány v základní pozorovací síti vybudované pro celé státní území. Podle míry ovlivnění přírodními činiteli lze celkově na území ORP Třeboň rozlišit podzemní vody , jejichž režim je ovlivněn: 1. kolísáním povrchových vod 2. atmosférickými činiteli s ročními cykly 3. dominující dlouhodobou cykličností V současné době je v celém území Třeboňské pánve vybudováno množství studní a vrtů, kterými jsou zásobeny jak soukromé RD tak i obecní vodovody. Nakládání s vodami a požadavky na jejich ochranu. Území není ani hustě obydleno, ani se na něm nevyskytují ve velké míře velké průmyslové závody. Převažuje zemědělské, lesní a rybniční hospodářství. Potřeba pitné a užitkové vody je kryta vlastními zdroji podzemní vody. Jednotlivé jímací objekty nebo jejich skupiny převážně vystačují ke krytí současných potřeb pitné i užitkové vody menších aglomeračních celků na území ORP Třeboň. Volné zvodně vytvářející se v přípovrchové zóně jsou obdobně jako povrchové toky, snadno zranitelné různými druhy znečištění. Řada havárií kvality podzemní vody, způsobená úniky a migrací kontaminantu různého původu do podzemních kolektorů, si vynutila vedle sanačních prací postižených lokalit formulovat zásady preventivní a nejen následné ochrany. Je nezbytné provést celkovou hydrogeologickou analýzu situace, určit důvody znečištění podzemní vody a stanovit účinná opatření pro řešení současného stavu i pro zamezení možného znečištění v budoucnosti. Protipovodňová ochrana z pohledu retence a odtoku vody z území. Celá Třeboňská pánev, její jižní i severní část je obrovskou zásobárnou podzemní vody. Je to dáno jednak litologickým složením sedimentů, především mocností kolektorových vrstev, retenční schopností velké plochy území s infiltračními zónami na okrajích pánve. Velkou plochu celého území zaujímají rybníky, které jsou i zárukou zadržení povodňových stavů. Je však nutno preventivně udržovat jejich hráze v bezpečném stavu aby nedošlo k jejich protržení jako tomu bylo při povodních v r. 2002. Lužnice, která tvoří severojižní osu celého území pak je schopna v krátké době odvést nevídané množství povodňové vody. SWOT analýza: Silné stránky •

Kvalitní podzemní vody a ve větších obcích existence připojení na veřejný vodovod; centrální čištění odpadních vod je, respektive v nejbližší době bude, ve všech větších obcích.

•

Příznivý stav vodního režimu v krajině.

22

Slabé stránky •

Velké množství odpadu je ukládaného na skládku, je to možný zdroj znečištění vod

•

Nedostatečná evidence existujících vodních zdrojů

Příležitosti •

Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů

•

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách.

Hrozby •

Požadavky na zastavitelnost území v blízkosti vodních zdrojů i zátopových oblastí


Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod i v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity(zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblasti CHKO.

B.3. Hygiena životního prostředí V daném okruhu jsou sledovány a vyhodnocovány jevy související s: - akustickými poměry - znečištěním ovzduší - systémovým řešením čištění odpadních vod - likvidací a ukládáním odpadů - výskytem radonu Akustické poměry Území ORP Třeboň není zásadním způsobem zatěžováno hlukem především vzhledem k absenci průmyslových konglomerací, vnitrostátních letišť, dálnic a rychlostních komunikací či jiných stacionárních zdrojů hluku. V dosahu liniových zdrojů, kterými jsou v daném případě zvláště silnice I. třídy I/24 a I/34 a železniční trať Veselí nad Lužnicí – České Velenice žije relativně malé procento obyvatel, přičemž dosavadní průtahy zastavěným územím s chráněnou zástavbou v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí jsou navrženy k přeložkám.

23

Znečištění ovzduší Znečišťování ovzduší a jeho důsledky na zdraví obyvatel, fauny i flóry, případně i biosféru, vodu a půdu, jsou všeobecně diskutovanou otázkou na všech úrovních, ORP nevyjímaje. Na základě provedených měření nevykazuje území ORP Třeboň jako celek překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, nicméně v několika lokalitách se za nepříznivých klimatických podmínek krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší vyskytují. Systémové čištění odpadních vod Viz oddíl B.6. Technická infrastruktura. Likvidace a ukládání odpadu Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu vyžaduje především v oblastech se statutem zvýšené ochrany přírody a krajiny výrazné zefektivnění hospodaření s odpady jako takovými. Produkcí 381 kg/os,rok a mírou separace 8,1 % (statistické údaje 2006) je oblast ve srovnatelných průměrných hodnotách jihočeského kraje, avšak k dosažení cílových republikových hodnot ( 340 kg/os,den a 50 % recyklace ) je potřebné především snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky, který v současnosti představuje 173 kg/os, tj. 45 % produkovaného odpadu. Odpad je ukládán na skládku komunálního odpadu ve Stráži nad Nežárkou. Pozitivním prvkem je zvyšující se podíl separovaného odpadu ( papír, sklo, plasty ) dosahující v současnosti cca 10 % produkovaného odpadu. Tzv. sběrné dvory pro odkládání „nebezpečného“ odpadu jsou provozovány pouze ve větších sídlech, obdobně jako možnost ukládání velkoobjemového odpadu z domácností. Radon a staré ekologické zátěže Na území ORP Třeboň je několik oblastí s vysokým rizikem výskytu radonu, a to především v příhraničním území k.ú. Rapšach, Nová Ves u Klikova, Staňkov, Mirochov, Libořezy. Do zastavěných či zastavitelných ploch však zasahují víceméně ojediněle. Staré ekologické zátěže z minulosti způsobené některými průmyslovými závody, představují v oblasti skládka bývalých Jihočeských dřevařských závodů v Suchdole nad Lužnicí, skládka kalů bývalých skláren Český Křišťál v Chlumu u Třeboně. Na správním území téměř všech obcí se pak nachází řada drobných „divokých“ skládek, s minimální ekologickou zátěží. SWOT analýza: Silné stránky •

V obcích je zaveden separovaný sběr základních druhů odpadu

•

imisní limity látek znečišťujících ovzduší jsou překračovány zcela vyjímečně

•

93,8 % obyvatel žije v obcích připojených na veřejný vodovod; centrální čištění odpadních vod je, respektive v nejbližší době bude, ve všech větších obcích

24

Slabé stránky •

Velké množství odpadu je ukládáno na skládku, není využíván biologicky rozložitelný odpad

•

Velké procento obyvatel je zatíženo nadměrnými limitními hodnotami pro přízemní ozón

•

Velké množství tzv. „divokých“ skládek

•

Stále častější využívání nekvalitních pevných paliv pro vytápění

Příležitosti •

Využívání vhodných obnovitelných zdrojů energie

•

Rozšiřování využití centrálních zdrojů vytápění

•

Dobudování obchvatů u silnic I. třídy

•

Využití biomasy

Hrozby •

Nárůst emisí z malých zdrojů v důsledku splování nekvalitních pevných paliv

•

Kapacity skládky komunálního odpadu budou naplněny

•

Zvyšování intenzity dopravy po silnicích I. třídy do doby zprovoznění dálnice D3


Územní stabilizace obchvatů a přeložek silnic I/24 a I/34

•

Vytypování vhodných lokalit pro kompostování, umístění netradičních zdrojů energie

B.4. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny je v České republice vymezena zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění. Ochraně podléhá volná krajina, fauna a flóra i ekosystém jako takový. Přírodní a krajinotvorné hodnoty na území ORP Třeboň jsou specifikovány již v předchozím textu, oddíl přírodní hodnoty území a limity využití území. Z celkové rozlohy řešeného území 538,9 km2 náleží k „území zvýšené ochrany přírody“ 504,7 km2, tj. 93,7%. převážnou část 498,9 km2 zaujímá území CHKO Třeboňsko, zbytek 5,8 km2 pak maloplošná zvláště chráněná území. V celokrajském měřítku jsou tyto hodnoty výrazně nadprůměrné. Významnějšími prvky ekosystémů v rámci územního plánování jsou územní systémy ekologické stability vytvářející jakousi síť pro zachování popř. obnovení přirozeného genofondu krajiny i biologických společenstev. Nejvýznamnějšími z nich pak jsou nadregionální biocentra i biokoridory vymezené ÚAP kraje. Ekologická stabilita území stanovená coby agregovaný ukazatel koeficientu ekologické stability a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES je v případě ORP Třeboň zařazena do kategorie území ekologicky mírně stabilní. 25


Vyšší podíl lesů a vodních ploch v porovnání s krajským průměrem

•

Velmi vysoký podíl území zvýšené ochrany přírody

•

Nízký podíl urbanizované krajiny s malou hustotou osídlení

•

Absence výrazného průmyslového sektoru vyžadujícího nadměrnou přepravu surovin, materiálu apod.

Slabé stránky •

Výrazné zatížení krajiny v rekreačních oblastech Staňkov, Chlum u Třeboně a Třeboň v období hlavní turistické sezóny

•

Pomalý postup dotváření a zabezpečení funkčnosti prvků ÚSES

Příležitosti •

Postupná realizace nefunkčních částí ÚSES

•

Obnova a výsadba remízků, stromořadí i solitérů

•

Dochování některých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů příštím generacím

•

Financování péče o chráněná území z dotačních titulů MŽP

Hrozby •

Střety se zájmy vlastníků pozemků

•

Narušení lesních ekosystémů v důsledku přírodních kalamit

•

Případné otevření dalších rezervních ložisek nerostných surovin, především štěrkopísků a rašeliny

•

Nadměrná ochrana přírody a krajiny v CHKO může limitovat ekonomický rozvoj území a omezovat rozvoj technické infrastruktury

•

Neúměrný tlak na expanzi zastavitelných ploch do volné krajiny


Nalezení nejvhodnějších variant veškerých liniových staveb, zvláště pak přeložek – obchvatů silnic I. třídy a mimoúrovňového křížení železnice se silnicemi I. třídy

•

Vyřešení střetů vymezených ložisek nerostných surovin případně i liniových staveb s prvky ÚSES

•

Stanovení regulativů pro umísťování staveb s možným vlivem na krajinný ráz a na urbanizaci volné krajiny

•

Stanovení maximální kapacity návštěvníků v rekreačních oblastech

26

B.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Zemědělská půda je nenahraditelnou součástí národního bohatství všech zemí světa. V podmínkách České republiky je její trvalé uchování základním předpokladem pro zajištění soběstačnosti v produkci základních potravin produkovaných v mírném podnebním pásmu. Závažná je rovněž mimoprodukční funkce zemědělské půdy; její vliv na krajinu, vodohospodářské poměry v území a její bezprostřední vliv na život člověka a ostatních živočichů v krajině. Uvedené zásady v plné míře platí i pro obvod ORP Třeboň. Třeboňsko jako unikátní krajinný celek, spojující vyváženost krajiny a její samoregulační schopnosti s jejím hospodářským využíváním, je mimořádně cennou oblastí, ve které je nezbytné dbát na její trvale udržitelný rozvoj. Zemědělský půdní fond tvořený zemědělsky využívanými pozemky, dočasně neobdělávanou půdou tvoří zhruba třetinu plochy a se zahrnutím do zemědělského půdního fondu náležejícími rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže, polními cestami, odvodňovacími příkopy a zařízeními pro ochranu proti erozi, zahrnuje zhruba polovinu plochy ORP Třeboň. Výraznou specifikou jsou rybníky s chovem ryb, jejichž podíl na výměře krajiny je nejvyšší v České republice. Třeboňsko zaujímá první místo v produkci sladkovodních ryb v České republice; je jejich významným vývozcem a označení „třeboňský kapr“ je mezinárodně chráněnou značkou. Rybářství se svou staletou tradicí přispívá k věhlasu Třeboňska a má bezprostřední vliv na turistický ruch a návštěvnost oblasti. Historicky lze doložit, že přeměna Třeboňska v celoplošně osídlenou a hospodářsky využívanou krajinou byla dovršena v průběhu 16. století, zejména zásluhou vynikajících vodohospodářů Štěpána Netolického, Mikuláše Rutharta z Malešova a Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Ta si udržela své samoregulační schopnosti po řadu dalších staletí. Významný zásah přinesla až druhá polovina 20. století s velkoplošnými melioracemi, přeměnou řady dříve zemědělsky nevyužívaných nebo téměř nevyužívaných ploch na zemědělskou půdu – zejména půdu ornou, vyhrnováním rybníků s likvidací litorálních porostů na jejich okrajích, nástupem „kaprokachního hospodaření“ na rybnících a zahuštěných obsádek rybníků, používáním vyšších dávek průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů a často až neúměrným zvyšováním intenzity zemědělské výroby včetně produkce ryb a vodní drůbeže. Vše uvedené spolu s rozsáhlou intenzivní těžbou obrovských ložisek štěrkopísků a rašeliny a urbanizací území začalo ohrožovat dosavadní samoregulační schopnosti krajiny. Po roce 1990 v důsledku politických a hospodářských změn došlo k výraznému snížení intenzity zemědělské výroby ( včetně chovu vodní drůbeže a částečně i produkce ryb ). Přestal tlak na neustálé zvyšování zornění zemědělských půd a podstatně se zvyšuje zastoupení trvalých travních porostů většinou využívaných pouze pro pastvu skotu. Část i kvalitních zemědělských půd není využívána vůbec; podstatně se omezila údržba melioračních zařízení a v řadě případů je ohrožena samotná jejich funkčnost i na plochách, které je třeba dála zemědělsky využívat. Dochází k tomu, že část ploch vhodných k zemědělskému využívání je devastována a postupně se mění v močálovitá křoviska. Ochrana zemědělského půdního fondu v České republice je upravena zákonem č. 334/1992 Sb. , přičemž v územně plánovací činnosti je třeba vycházet i z podzákonných norem ochrany zemědělského půdního fondu – zejména z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí České republiky a zatřídění zemědělských půd do tříd ochrany. 27

V ORP Třeboň je relativně nízké zastoupení zemědělských půd nejvyšších tříd ochrany: I. tř. – nejhodnotnější půdy pouze vyjímečně odnímatelné zemědělské výrobě …… 340 ha II. tř. – vysoce chráněné půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmínečně zastavitelné …………………………………... 3.115 ha Je však třeba mít na paměti, že většina půd I. a II. třídy ochrany se nachází bezprostředně v okolí sídel – měst a obcí. Ta byla již zakládána v nejpříznivějších lokalitách a půda v jejich blízkosti je zemědělsky kultivována již řadu staletí a kvalita kulturní vrstvy půdy se tím výrazně zvýšila. Za velmi cenné je nutno považovat rovněž velkovýrobně obdělávané půdy v přiměřených půdních celcích a půdy vhodné pro pěstování speciálních plodin ( např. zelí ). Pozemky určené k plnění funkce lesa ORP Třeboň má zastoupení lesních půd, které lze s ohledem na charakter území považovat za optimální. Z celkové výměry ORP Třeboň 53.847 ha tvoří lesní půda 24.892 ha – tj. 46 %. Z hlediska biogeografické rajonizace jde o přírodní lesní oblast 15b – Třeboňská pánev. Typickou dřevinou oblastí je borovice lesní; i listnatých dřevin dub a na zamokřelých stanovištích olše. Většina lesních půd je ve velkých lesních celcích rozložených na obou stranách řeky Lužnice od Českých Velenic po Ponědrážku a na okrajích Třeboňské kotliny: při státní hranici s Rakouskem a na hranicích okresů Jindřichův Hradec a České Budějovice. Převažují lesy ve vlastnictví České republiky a správě Lesů České republiky s.p. Hradec Králové. Historicky šlo o lesy „panské“, které přešly do vlastnictví státu během tzv. I. pozemkové reformy v letech 1920 – 1930 po vzniku Československé republiky. Úroveň odborného lesního hospodaření v těchto lesích byla tradičně na vyšším stupni než lesnické hospodaření v tzv. selských lesích. Tlak na maximální výtěžnost lesů, který započal v 19. století a postihl zejména ony „panské“ a později státní lesy však měl i svůj negativní výsledek v zakládání lesních monokultur – zejména monokultur smrkových. Při dlouhověkosti lesních porostů ne vždy vhodná skladba porostů založená v minulosti přetrvává i v současné době a je jednou z mnoha příčin větší zranitelnosti lesů biotickými a nebiotickými činiteli ( škůdci, choroby; vítr, sněhové polomy, kolísání hladiny podzemních vod apod. ). V ORP Třeboň jsou hlavní kategorií lesy hospodářské ( 20.016 ha ); lesů ochranných je 1.428 ha a lesy zvláštního určení tvoří ne sice zanedbatelné, ale nevýznamné zastoupení.


Význam rybníkářství v celém regionu

•

Nadprůměrné zastoupení LPF na rozloze území regionu

•

Dochování ekotypu tzv. třeboňské borovice včetně přirozených smíšených lesních porostů v některých lokalitách

28

Slabé stránky •

Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze území regionu

•

Kolísání vodních poměrů v lesních půdách v důsledku katastrofálních povodní na řece Lužnici popřípadě jejích přítocích a byť jenom dočasným zvýšením hladiny vod v rybnících nad normovanou hladinu

Příležitosti •

Ekologizace zemědělství

•

Dochování tzv. borovice blatky pro příští generace

Hrozby •

Narušování organizace ZPF nevhodnými zásahy do půdních celků

•

Tlak na zábory kvalitních půd v okolí sídel

•

Nevhodné hospodaření člověka v lese

•

Bořivé větry a sněhové polomy


Lokalizace velkých rozvojových ploch s ohledem na ZPF a minimalizaci záborů půdy v I. a II. třídě ochrany

•

Územními opatřeními co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a cestní sítě v krajině a hydrologické poměry v území

•

Stabilizace území technické infrastruktury především vodohospodářského charakteru

•

Citlivě a s ohledem na ostatní funkce krajiny vytypovat plochy vhodné k zalesnění

•

Liniové stavby umisťovat vyjímečně do ekosystémů a tím narušovat stabilitu porostů

B.6. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravně nejvýznamnější komunikací na území Třeboňska je silnice I/34 České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Polička a Svitavy. Silnice byla zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "vymezený tah" a je součástí mezinárodní evropské silniční sítě jako E – 49 ( v úseku České Budějovice – Třeboň ) a E - 551. Její dopravní význam je vnímán především jako dálniční přivaděč z Českých Budějovic na D1 v Humpolci; na této funkci se může vliv stavby D3 projevit pozitivně odklonem části dopravních vztahů mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem na silnici I/23 ( přes Kardašovu Řečici ). 29

Z průtahu Českými Budějovicemi a Rudolfovem byla před nedávnem přenesena do nové polohy dlouho budovaného obchvatu ( v kategorii S 22.5/80 ), který vychází z velké okružní křižovatky na Okružní ulici severně bývalého závodu Škoda. S výjimkou několika dosud spíše isolovaných úseků ( Vranín, Třeboň, Stará Hlína, Mláka – Stráž ( mimo ), průtah Lásenice, Jindřichův Hradec ), které byly v minulosti upraveny do homogenních parametrů příslušné šířkové kategorie, však na úseku do Jindřichova Hradce převládají úseky v trase ( a víceméně i podobě ) původní císařské silnice. To se týká zejména průtahových úseků sídly ( především Lišov, Štěpánovice, Dolní Lhota ). Dalšími dopravně významnými trasami jsou silnice I/24 křiž. I/3 u Veselí nad Lužnicí – Lomnice nad Lužnicí –Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – Halámky, st. hranice a železniční trať ČD 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Obě byly vybudovány v devatenáctém století jako hlavní ( a v době svého vzniku nejfrekventovanější ) spojovací trasy mezi Prahou a Vídní. Byly budovány ve velmi slušných parametrech, nicméně od dob rozpadu Rakouska – Uherska svůj původní význam ztratily a do dnešních dnů tak zůstaly v podstatě ve svých původních parametrech a podobě. V důsledku společenských změn koncem minulého století a zejména vstupem ČR do EU však jejich dopravní význam opět vzrostl, byť jak v silniční, tak železniční dopravě ( dálnice D1, koridorové tratě ) již nikdy nebude představovat jejich původně nejvýhodnější spojení mezi Prahou a Vídní. Silnice I/24 byla před druhou světovou válkou zařazena do státní silniční sítě ( jejíž síť byla řidší než současná síť silnic I. třídy ) jako silnice č. 19 ( „lomnicko – strážská“ Veselí nad Lužnicí – Třeboň – Jindřichův Hradec ), resp. č. 41 ( „domažlicko – třeboňská“ Domažlice – Klatovy – Strakonice – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Halámky ). Silnice tedy polohou své trasy v urbanistické struktuře přilehlého území od dob svého vzniku patřila a patří mezi ty, které tvoří základ komunikačního skeletu naší země a tudíž její nedávné znovuzařazení do sítě silnic I. třídy má svoje historické opodstatnění. Její dopravní význam se v posledních desetiletích vyvíjel v závislosti na politickém a ekonomickém vývoji. V devadesátých letech minulého století vzrostlo její dopravní zatížení nadprůměrným tempem ( zejména otevření hranic ), ovšem při stagnaci objemů těžké dopravy ( v nedávné minulosti přeprava štěrkopísků zejména pro stavbu JETE ). Vstup ČR do EU se však projevil výrazným nárůstem těžké ( kamionové ) dopravy. Po vybudování dálnice D3 lze předpokládat pokračování růstu intenzity dopravy nadprůměrným tempem. Silniční síť Třeboňska doplňují silnice II. a III. třídy. Jejich síť je poměrně řídká, přičemž jejich trasy jsou vedeny ne vždy v nejpotřebnějších směrech. Nevyhovující jsou i jejich technické parametry ( nedostatečná únosnost podloží a nevyhovující konstrukce vozovek ). Jejich úroveň má a zejména může mít do budoucna determinující význam při rozvoji území. Železniční trať ČD 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice je považována za územně stabilizovanou, připravuje se však její modernizace a elektrizace. Technická infrastruktura Technická infrastruktura je jedním z rozhodujících faktorů rozvoje území. Čištění odpadních vod úzce souvisí s hygienou životního prostředí a ochranou povrchových i podpovrchových vod v dané oblasti. Čištění odpadních vod Oblast ORP Třeboň, jehož výrazně většinovou část tvoří CHKO Třeboňsko, doznává pro nejbližší období předpoklady výraznějšího zlepšení podílu obyvatel připojených na kanalizaci s centrálním čištěním odpadních vod. I když k 31.12.2007 má splaškovou 30

kanalizaci 11 obcí, je v současné době připravována výstavba ČOV v několika dalších, čímž bez koncepčního čištění odpadních vod zůstanou do roku 2012 jen ty nejmenší obce. Zásobování vodou Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahuje ve správním území více jak 93,8 %, přičemž pouze obce Cep, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Hrachoviště, Přeseka, Rapšach a Smržov nemají vybudován rozvod pitné vody zásobovaný z centrálního zdroje. Hlavním zdrojem vody pro danou oblast je především úpravna vody v Hamru ( správcem soustavy je Dobrovolný svazek obcí ) a dále vodní nádrž Římov a několik obcí má vlastní zdroje. Pro omezení případných problémových situací je potřebné zaokruhování soustavy a posílení tzv. „záložních“ zdrojů. Zásobování plynem Plynofikováno je v řešeném území 9 obcí s nadpoloviční většinou obyvatelstva. Stranou zůstávají pouze nejmenší obce, v nichž při současných podmínkách cen energií nebude plynofikace v blízké době zcela určitě prováděna. Zásobování teplem Na území ORP Třeboň převažuje využívání tradičních tepelných zdrojů, přičemž ve větších sídlech je většinou spalován zemní plyn. Naproti tomu v malých obcích převládá spalování fosilních paliv, v lepším případě dřeva. Využívání elektrické energie a zvláště pak tzv. obnovitelných či netradičních zdrojů je minimální. Perspektivu má využívání biomasy, a to zvláště s ohledem na ochranu životního prostředí. Zásobování elektrickou energií Elektrickou energií do území ORP dodává především jaderná elektrárna Temelín prostřednictvím několika rozvodných soustav ležících mimo správní území a propojených vedením VVN. S ohledem na předpokládanou vyšší spotřebu zvláště na Českovelenicku, je nutno soustavu doplnit novým vedením, jehož trasa je stabilizována vyjma k.ú. Dvory nad Lužnicí. SWOT analýza: Silné stránky •

Příznivá konfigurace terénu pro dopravní infrastrukturu

•

Relativně dobré parametry silničního spojení v tangenciálním směru (jižní Čechy – jižní Morava) na území Třeboňska (silnice I/34)

•

Relativně dobré parametry železniční tratě ve směru na Prahu

•

Vysoký podíl cyklistické dopravy na území města Třeboň

•

Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody

•

Dostupnost dodávky elektrické energie z JE Temelín

31

Slabé stránky •

Chybějící železniční spojení v tangenciálním směru (jižní Čechy – jižní Morava) na území Třeboňska

•

Průchod trasy silnice I/34 městem Třeboň (odřezávaje část města „Daskabát“ do polohy za přeložkou)

•

Horší parametry silničního spojení (silnice I/24) ve směru na Prahu

•

Neúplná křižovatka silnic I/34 x I/24 v Třeboni (Jiráskova ulice), zejména ve vztahu k poloze autobusového nádraží

•

Problematický průchod silnic II/154, II/155 územím města Třeboně

•

Nevhodné (a pro těžká vozidla chybějící) spojení mezi Novohradskem a Třeboní a zejména hraničními přechody do Rakouska

•

Nevyhovující nabídka tras a parametrů silnic II. a III. třídy

•

Poměrně nestabilní územní ochrana tras silnic I/24 v Lomnici n.L. a zejména Suchdole n. L., silnic II/154 a II/155 v Třeboni, případně i I/34 v Třeboni

•

Železniční trať není elektrifikována

•

Minimální instalace alternativních zdrojů energie

•

Velký počet neplynofikovaných obcí

Příležitosti •

Větší využití relativně příznivé polohy mezi metropolemi dvou sousedních států Prahy a Vídně

•

Vhodné podmínky pro cykloturistické trasy

•

Další zkvalitňování podmínek pro pěší a cyklisty na území města Třeboně jako aktivní prostředek pro vyšší zastoupení ekologicky příznivých dopravních oborů na dělbě dopravní práce ve městě

•

Výstavba alternativních zdrojů energie, především pro spalování biomasy

•

Dokončení výstavby ČOV

Hrozby •

Potencionální konflikty nově navrhovaných dopravních tras s prvky ochrany přírody a krajiny, památkových hodnot a lázeňského území

•

Nízká úroveň silnic II. a III. třídy

•

Zpětný přechod vytápění na fosilní paliva u malých zdrojů

•

Přetrvávající přímé vypouštění odpadních vod do vodotečí zvyšuje znečištění povrchových vod 32


Dokončit a územně stabilizovat návrh vedení trasy silnice I/24 v Suchdole n. Luž. (v poloze trasy přes bývalé Dřevařské závody)

•

Zpřesnit a stabilizovat trasu přeložky silnice I/24 v Lomnici n. Luž. na východní straně zastavěného území města

•

Zodpovědně posoudit (případně vyloučit) trasu přeložky silnic II/154 a II/155 v Třeboni

•

Lokalizace obnovitelných zdrojů energie

•

Stabilizace území technické infrastruktury především vodohospodářského charakteru

B.7. Sociodemografické podmínky Území ORP Třeboň se vyznačuje velmi nízkou hustotou osídlení, které dosahuje 47 obyvatel/km2. 25.331 trvale bydlících obyvatel ( k 31.12. 2007 ) žije v 25-ti obcích zahrnujících 43 katastrálních území, přičemž ve dvou k.ú. ( Krabonoš a Nová Ves u Klikova ) není evidován žádný trvale bydlící obyvatel. Třetina obyvatel žije v centru oblasti – Třeboni, třetina ve třech dalších sídlech se statutem města ležících při podélné SJ ose osídlení u komunikace I/24. Oproti výsledkům sčítání osob, domů a bytů v roce 2001 nedoznal počet obyvatel výraznější změny, příslušný index činí 0,995. U jednotlivých obcí tento index již kolísá výrazněji a dosahuje hodnot 0,90 ( Ponědrážka ) – 1,10 ( Domanín, Dunajovice a Nová Ves nad Lužnicí ). Migrační přírůstek činí 3 ‰. Ve věkovém složení populace dosahuje podíl dětí ve věku 0-14 let 14,1 % a podíl obyvatel ve věku 65 a více 15,3 %, tzn. index stáří má průměrnou hodnotu 1,08. Mezi jednotlivými obcemi je ale výrazná diference, a to od 0,54 ( Domanín ) po 2,93 ( Halámky ). U nejlidnatějších obcí má tento index hodnoty: České Velenice

- 0,86

Chlum u Třeboně

- 1,13


- 0,96


- 1,17

Třeboň

- 1,09

Z pohledu dosaženého vzdělání ( výsledky SLBD 2001 ) žije na území ORP Třeboň 21 % obyvatel se základním vzděláním a 5 % s vysokoškolským vzděláním. Průměrná nezaměstnanost k 31.12.2007 činila 4,6 %; v jednotlivých obcích kolísala od 0 % ( Záblatí ) do 11,7 % ( Novosedly nad Nežárkou ).

33

U nejlidnatějších obcí činila nezaměstnanost k 31.12 2007: České Velenice

4,3 %

Chlum u Třeboně

8,8 %


5,2 %


4,7 %

Třeboň

3,8 %

Dle statistických údajů se za posledních šest let vyznačuje ORP Třeboň neutrální váhou procesů přirozené měny, migrace a dosud ne extremně starou populací. SWOT analýza: Silné stránky •

Poměrně stabilní populace bydlící v nejlidnatějších obcích na území ORP

Slabé stránky •

Velký počet nejmenších obcí do 200 obyvatel

•

Pokles počtu obyvatel a vyšší zastoupení obyvatel v postproduktivním věku

•

Relativně nízká míra vzdělanosti trvale bydlících obyvatel

Příležitosti •

Zastavit trend snižování počtu obyvatel nabídkou kvality životního prostředí, pracovních příležitostí apod.

•

Zatraktivnění opomíjených částí sídel, panelových sídlišť apod.

Hrozby •

Deformace věkové struktury obyvatel v určitých obcích

•

Zvyšující se podíl „rezidentních“ obyvatel vůči trvale bydlícím


Vytváření podmínek pro udržení mladých rodin v menších sídlech

•

Vytváření podmínek pro život seniorů

•

Vytváření územních předpokladů pro komplexní řešení vymezených ploch bydlení, občanské vybavenosti, rekreace

34

B.8. Bydlení Území ORP Třeboň se vyznačuje poměrně malou hustotou osídlení; z celkového počtu 25.331 trvale bydlících obyvatel k 31.12.2007 jich téměř jedna třetina žije v centru oblasti v Třeboni, další třetina ve třech sídlech se statutem města – České Velenice, Lomnice nad Lužnicí a Suchdol nad Lužnicí a cca třetina ve zbývajících 21 – obcích. Do těchto čtyř větších sídel pak byla až do 90-tých let minulého století směrována státem “řízená“ výstavba nových bytů v rámci KBV, která následně víceméně stagnovala. K oživení opětovně dochází až v nedávné době, ovšem již za zcela jiných předpokladů a kvalitativních požadavků. Výrazně se zvyšuje podíl malometrážních bytů, respektive i bytů nadstandardních či bytů zvláštního určení. Podle druhu staveb převládají na území ORP Třeboň byty v rodinných domech. Podle počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel za poslední tři roky patří ORP Třeboň s počtem 16,7 bytů na čelní místo v rámci jihočeského kraje. Dle výsledků SLDB v roce 2001 je na daném území 5323 trvale obydlených domů ( z toho 4758 rodinných domů ) s 9346 trvale obydlenými byty. V roce 2006 bylo dokončeno 101 bytů, nejvíce - 22 v samotné Třeboni a 7 v Suchdole nad Lužnicí, naopak ani jeden byt v 10-ti menších obcích. Počet dokončených bytů je značně ovlivněn poptávkou, atraktivitou lokality, sociodemografickými a ekonomickými podmínkami v území. Návrh ZÚR Jč. kraje nevymezuje na ORP Třeboň žádnou rozvojovou plochu bydlení nadregionálního významu, plochy bydlení vymezené ÚPD jednotlivých obcí mají téměř vždy dostatečnou velikost pro předpokládaný rozvoj. S ohledem na orientaci regionu do sféry cestovního ruchu, turistiky či lázeňství nabývá v konkrétní lokalitě na intenzitě zájem o tzv. „rezidenční“ bydlení. Toto se týká především Třeboně a nejbližšího okolí. SWOT analýza: Silné stránky •

Nadprůměrná intenzita bytové výstavby v posledním období tří let

•

Kvalitní životní prostředí pro bydlení v daném regionu

Slabé stránky •

Malá hustota osídlení

•

Vysoký podíl trvale neobydlených domů sloužících jako rekreační chalupy

•

Chybějící technická infrastruktura zvláště v malých obcích

Příležitosti •

Zvýšená poptávka po tzv. rezidenčním bydlení v nejbližším okolí lázeňských míst

•

Posilování výstavby individuálního bydlení stabilizuje zvláště střední majetkové třídy obyvatelstva

•

Dosažitelnost nájemního bydlení umožňuje stěhování za pracovní příležitostí

•

Regenerace sídlišť panelových domů navodí sounáležitost obyvatel k danému prostoru

•

Lokální patriotismus ovlivňuje trh s byty 35

Hrozby •

Posilování výstavby individuelního bydlení v RD vede k extenzivnímu využívání území

•

Odlivem obyvatelstva hrozí až téměř zánik trvalého bydlení v malých obcích

•

Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva a zvyšující se počet cenzovních domácností ovlivní strukturu bytového fondu


Vytvářet podmínky pro regeneraci starého bytového fondu

•

Lokality pro bydlení navrhovat v návaznosti na komplexní posouzení z hlediska přírodního prostředí, pracovních příležitostí, využití volného času apod.

•

Upřednostňovat návrh ploch polyfunkčního charakteru

•

Posilovat atraktivitu navrhovaných ploch pro bydlení především pro mladé rodiny s dětmi

pro

bydlení

s podnikáním,

případně

i

jiného

B.9. Rekreace Celý Třeboňský region je významnou rekreační oblastí v celé ČR zvláště v letní turistické sezóně. Kvalitní přírodní prostředí, dostatek vodních ploch vhodných ke koupání i sportovnímu rybolovu či řada značených cyklostezek vytváří předpoklady k aktivní rekreaci, a to jak tuzemských tak i zahraničních návštěvníků. Rozvoj cestovního ruchu je také jednou z priorit ORP, obdobně jako celého Jč. kraje, zakotvenou v návrhu ZÚR Jč. kraje. Vyznanými rekreačními oblastmi jsou rybníky Hejtman a Staňkovský na Chlumecku, pískovny na Suchdolsku, rybníky Svět a Opatovický na Třeboňsku. Tomuto potenciálu však neodpovídá současný stav infrastruktury pro celou oblast cestovního ruchu jako takovou ( nedostatečná vybavenost, kvalita poskytovaných služeb, malá diferenciace standardu ubytování ), což je společně s nepříznivými kurzovními přepočty pravděpodobná příčina meziročního poklesu především zahraniční návštěvnosti. Neúplně je dosud podchycena tzv. kongresová turistika, která má poměrně významný ekonomický efekt, ať již z důvodu solventnosti klientely, tak i využití kapacit mimo hlavní sezonu. Své tradice má na Třeboňsku vodácká turistika – plavba po Nové a Staré řece a Nežárce, i když lze předpokládat spíše její útlum než rozvoj. Naopak poměrně velkého rozvoje doznává v posledních letech cykloturistika, a to díky značnému počtu značených cyklotras. Hippoturistika se v daném území prozatím provozuje velice zřídka, i když dle zahraničních zkušeností se bude nepochybně rozvíjet. Pro Třeboňsko je specifickou oblastí relaxace v celé sféře lázeňství, přičemž jako lázeňské místo je vyhlášeno celé k.ú. Třeboň. Bertiny lázně a Lázně Aurora v Třeboni mají již svou historii, lázeňský komplex Lavana v k.ú. Domanín je stále v procesu přípravy. Lázně Aurora vzhledem ke své poloze u rybníka Svět mají předpoklad dynamického rozvoje, a to i díky připravované výstavbě golfového hřiště v přímé návaznosti na celý lázeňský komplex.

36


Velký přírodní, kulturní a historický potenciál území zařazeného do programu NATURA

•

Dostatek vodních ploch vhodných k rekreaci

•

Image lázeňských provozů Bertiny lázně i Lázně Aurora

Slabé stránky •

Malá diferenciace standardu ubytování

•

Neúplný sortiment poskytovaných služeb

•

Nedostatečná technická vybavenost v některých zařízeních

•

Absence kapacitního kongresového sálu pro pořádání rozsáhlejších akcí

•

Absence středisek zimních sportů

Příležitosti •

Další rozvoj lázeňství a wellness

•

Realizace záměrů na rozvoj zimní turistiky

•

Vytvoření stabilní pracovní příležitosti v daném regionu

Hrozby •

Neřízený rozvoj rekreace může mít negativní vliv na přírodní hodnoty v území

•

Nadměrná koncentrace výstavby ubytovacích kapacit v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití


Navrhované rekreační plochy důsledně posoudit z pohledu možného vlivu na přírodní a kulturní hodnoty v území

•

Navrhnout vhodné lokality sportovně rekreačního charakteru pro zimní sporty a hippoturistiku

•

Záměry na umístění ubytovacích kapacit v rekreačních územích řešit komplexně z pohledu jejich možné využitelnosti po celý rok

37

B.10. Hospodářské podmínky Plocha ORP Třeboň v příhraniční oblasti s Rakouskem v CHKO Třeboňsko a její charakteristické rysy s převažujícím terciérním sektorem, respektive absencí velkého průmyslového závodu ( největší počet pracovních míst – cca 1.100 vytvořila spol. Moeller Elektrotechnika v Suchdole nad Lužnicí ) – předurčují zásady ekonomického rozvoje oblasti. Odvětví cestovního ruchu se všemi souvisejícími obory činnosti se tak významně podílí na tvorbě HDP, i když tento ukazatel zdaleka nedosahuje celorepublikového průměru obdobně jako průměrná mzda. Na sledovaném území je k 31.12.2007 statisticky evidováno 5.419 podnikatelských subjektů, z toho 587 v primárním sektoru, 1.346 v sekundárním sektoru a 2.809 v terciérním sektoru obchodu a služeb a 677 ve veřejné správě, školství a zdravotnictví. Státními organizacemi je 29 subjektů, obchodními společnostmi či družstvy 334 subjektů a 4.391 je podnikateli OSVČ. Průměrnou nezaměstnanost 4,6 % z větších sídel překračují obce Lomnice nad Lužnicí – 5,2 % a především Chlum u Třeboně – 8,8 %. Tato skutečnost je jednoznačně ovlivněna ukončením činnosti bývalého významného závodu skláren Český Křišťál na přelomu 20. a 21. století. Nezaměstnanost dosud vykazuje stále klesající trend. S nezaměstnaností pak svým způsobem souvisí i ochota obyvatel za prací dojíždět. V případě ORP Třeboň vyjížďka převyšuje dojížďku se záporným saldem 768 osob dle údajů SLDB 2001. U jednotlivých obcí je situace podobná, dojížďka převyšuje vyjížďku pouze v Suchdole nad Lužnicí, Českých Velenicích a Nové Vsi nad Lužnicí. Velice důležitým ukazatelem podmínek hospodářského rozvoje je daňová výtěžnost jednotlivých obcí z přerozdělování daní. Vzhledem ke způsobu rozpočtového určení daní v závislosti na velikosti obcí, ORP Třeboň zdaleka nedosahuje svými 6.920,- Kč/obyv. krajského průměru. Tento ukazatel se pak zvýrazňuje pro jednotlivé obce a pro příjmovou část rozpočtů těch nejmenších je ještě nevýhodnější. Rozvoj podnikání je podmíněn přípravou potřebných ploch především v průmyslových zónách, které v ORP zaujímají rozlohu 27 ha ( České Velenice, Třeboň ), popřípadě i brownfields s rozlohou 15 ha ( Třeboň, Chlum u Třeboně, Suchdol nad Lužnicí ). Všechny uváděné údaje signalizují, že hospodářské podmínky za celou ORP charakterizované mírou nezaměstnanosti, podnikatelské aktivity, vyjížďkou do zaměstnání, jsou víceméně v neutrální rovině.


Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence všech zásadních rozvojových faktorů

•

Existence průmyslové zóny

•

Podprůměrná nezaměstnanost

•

Dobrá dopravní obslužnost silnicemi I. třídy

38

Slabé stránky •

Všeobecně nízká daňová výtěžnost

•

Nízká úroveň HDP i průměrné mzdy

Příležitosti •

Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem na Českovelenicku

•

Přilákání silných zahraničních investorů

•

Rozvoj turistiky a cestovního ruchu ovlivní rozvoj celého terciérního sektoru

Hrozby •

Nízká úroveň HDP negativně ovlivní i ostatní oblasti

•

Prohloubení hospodářských disproporcí mezi jednotlivými obcemi

•

Nízká mzdová úroveň může vést k vyšší migraci až snižování počtu obyvatel v oblasti


Vymezit nové rozvojové plochy pro podnikání, především v rámci stávajícího zastavěného území přestavbou tzv. brownfields

•

Významné investiční záměry směrovat do rozvojových oblastí

•

Preferovat plochy smíšeného funkčního využití a tím stabilizovat pracovní sílu v místě

•

Vytvořit územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky s možností celoročního využívání

39

C. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Analýza základních součástí rozvoje, tj. přírodního, hospodářského a sociálního pilíře, je provedena v těchto krocích: -

pro každý pilíř byly vybrány čtyři charakteristické sledované jevy

-

tyto jevy byly pro každé správní území jednotlivých obcí ohodnoceny na základě kritéria nadprůměrné, průměrné, podprůměrné

-

na základě převažujících dílčích hodnocení bylo provedeno zhodnocení každého pilíře jako celek s charakteristikou:

-

velmi dobré

++

dobré

+

průměrné

0

špatné

-

velmi špatné

--

celkové hodnocení udržitelného rozvoje území každé obce pak bylo provedeno na základě prostého součtu hodnotících charakteristik jednotlivých pilířů bez jakéhokoliv upřednostňování toho kterého pilíře

Zhodnocení jednotlivých pilířů Hodnocení vybraných jevů i jednotlivých pilířů je zřejmé z přiloženého tabulkového přehledu, příloha č. 1 a č. 2. U jevů, které jsou vyčíslitelné číselně, procentuelně, apod., je vždy stanoven rozsah hodnot k nimž je přiřazeno dříve uvedené kritérium nadprůměrné, průměrné a podprůměrné. Rozsah bere v úvahu průměrnou hodnotu jevu v území ORP s přihlédnutím k hodnotě celorepublikové. U jevů, které jsou hodnoceny pouze „ANO, NE“, je kriterium nadprůměrné, průměrné a podprůměrné přiřazeno dle převažující přítomnosti ev. nepřítomnosti sledovaného jevu. Prvotní ohodnocení vybraných jevů ve všech třech jednotlivých oblastech je u obcí, které mají místní části se samostatným k.ú., provedeno tak, že sledovaný jev je hodnocen jako ANO i když tomu tak ve všech místních částech není, za předpokladu, že ho lze takto hodnotit alespoň na 2/3 plochy se 2/3 obyvatel. Toto se týká obcí Chlum u Třeboně ( místní části Lutová, Mirochov, Žíteč ), Nová Ves nad Lužnicí ( místní části Krabonoš ), Novosedly nad Nežárkou ( místní části Kolence a Mláka ), Rapšach ( místní část Nová Ves u Klikova), Stříbřec ( místní části Libořezy a Mníšek ), Suchdol nad Lužnicí ( místní části Bor, Hrdlořezy, Klikov, Tušť ) a Třeboň ( místní části Branná, Břilice, Holičky, Přeseka, Stará Hlína). Ve všech případech se však jedná o nevýznamnou statistickou chybu, která nemůže ovlivnit další hodnocení. 40

C. 1. Přírodní pilíř Pro tuto oblast byly vybrány ukazatele příznivého životního prostředí, k nimž patří především ekologická stabilita charakterizovaná podílem lesů a vodních ploch na celkové rozloze území. Dále jsou posuzovány plochy území podléhající zvýšené ochraně přírody, tj. území v CHKO, maloplošně zvláště chráněných územích a evropsky významných lokalitách. Tyto ukazatele jsou pak doplněny dosahem zdrojů emisního znečištění ekologickou zátěží a ohrožením povodněmi, čištěním odpadních vod, způsobem vytápění. Hodnocení velmi dobré v dané oblasti přírodního pilíře dosahují obce Cep, Novosedly nad Nežárkou, Smržov a Staňkov; opačného hodnocení velmi špatné dosahují dvě malé obce, a to Dunajovice a Frahelž. Celkové vyhodnocení formou kartogramu je v příloze č. 3.

C.2. Hospodářský pilíř Pro tuto oblast byly vybrány ukazatele ekonomického potenciálu, který ovlivňuje především dopravní dosažitelnost, či atraktivnost sídla, jeho kulturní a historické hodnoty. Velice důležitým ukazatelem je dále podíl výrobních a podnikatelských ploch na území obce a s tímto související míra nezaměstnanosti. Hodnocení velmi dobré v dané oblasti hospodářského pilíře dosahuje pouze Třeboň; opačného hodnocení velmi špatné pak dosahují téměř všechny malé obce, a to Cep, Dunajovice, Hamr, Hrachoviště, Klec, Lužnice, Ponědraž, Rapšach, Smržov, Staňkov, Stříbřec a Záblatí. Celkové vyhodnocení formou kartogramu je v příloze č. 4.

C.3. Sociální pilíř Pro tuto oblast byl vybrán ukazatel velikosti obce a s ním související rozmanitost občanské vybavenosti, zvláště pak existence základní školy a služeb v obci. Z pohledu vývoje obyvatelstva jsou pak důležitým ukazatelem dlouhodobější změny počtu obyvatel či podíl mladé generace na struktuře obyvatelstva charakterizovaný indexem stáří. Hodnocení velmi dobré v dané oblasti sociálního pilíře dosahují obce České Velenice a Lomnice nad Lužnicí; opačného hodnocení velmi špatné pak dosahují obce Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Halámky, Hrachoviště, Ponědraž, Ponědrážka, Smržov, Staňkov, Stříbřec a Záblatí. Celkové vyhodnocení formou kartogramu je v příloze č. 5.

41

Celkové hodnocení za všechny tři pilíře Hodnocení dle stanovených kritérií velmi dobré, dobré, průměrné, špatné a velmi špatné je přeneseno do tabulkového přehledu s výčtem jednotlivých obcí, rozlohou území a počtem zde žijících obyvatel.

hodnocení

obec

území

obyvatelé

název

%

rozloha 2 km

%z celku

počet

%z celku

velmi dobré

1x

Třeboň

4

98,19

18,2

8.840

34,9

dobré

2x


8

88,35

16,4

4.006

15,8

40

202,53

37,6

10.114

40,0

28

108,38

20,1

1.348

5,3

20

40,92

7,6

1.023

4,0

Nová Ves nad Lužnicí průměrné

10 x

České Velenice Domanín Halámky Chlum u Třeboně Klec Lomnice nad Lužnicí Lužnice Majdalena Novosedly nad Nežárkou Rapšach

špatné

7x

Cep Dvory nad Lužnicí Hamr Ponedrážka Smržov Staňkov Záblatí

velmi špatné

5x

Dunajovice Frahelž Hrachoviště Ponědraž Stříbřec

42

Hodnocení velmi dobré dosahuje pouze centrum celé oblasti, tj. obec Třeboň, přičemž se jedná o necelých 20 % plochy území s více jak třetinou trvale bydlících obyvatel. Hodnocení dobré dosahují obce Suchdol nad Lužnicí a Nová Ves nad Lužnicí, přičemž se jedná o cca 16 % území s cca 16-ti % trvale bydlících obyvatel. Opačného hodnocení velmi špatné dosahují obce Dunajovice, Frahelž, Hrachoviště, Ponědraž a Stříbřec, přičemž se jedná o cca 8 % území s cca 4-mi % obyvatel. Hodnocení špatné dosahují obce Cep, Dvory nad Lužnící, Hamr, Ponědrážka, Smržov, Staňkov a Záblatí, přičemž v tomto případě se jedná o cca 20 % území s cca 5-ti % obyvatel, tj. s největší disproporcí těchto procentuálních ukazatelů. Průměrně je hodnoceno všech 10 zbývajících obcí tj. cca 38 % území s cca 40-ti % obyvatel. Všechny procentní ukazatele jsou v tomto případě ve vzájemné relaci. Celkové vyhodnocení formou kartogramu je v příloze č. 6.

43

D. Problémy a střety v území V rámci zpracovaného elaborátu jsou formulovány a lokalizovány určité stávající i potenciální střety a problémy, k nimž v území dochází, resp. může dojít při realizaci preferovaných záměrů. Celá tato problematika je nastíněna ve výkrese problémů a jako taková by měla být řešena v navazujících územně plánovacích dokumentacích jednotlivých obcí. Ke střetům dochází jak v rovině záměrů, tak v rovině některých záměrů navzájem. K nevýznamnějším střetům dochází především lokalizací rozvojových ploch a liniových koridorů pro dopravu či technickou infrastrukturu ve velkoplošně i maloplošně chráněných územích, do oblasti CHOPAV, do ZPF v I. a II. třídě ochrany. Některé záměry lokálního charakteru pak mohou ohrozit krajinný ráz území i urbanistickou strukturu sídel. K nejvýznamnějším střetům záměrů s limity či hodnotami v území ORP náleží: •

rozvojové osy OS 4 a NOS 7 Severovýchodní - Jindřichohradecká i komerční a průmyslová plocha KP 33 v Českých Velenicích jsou lokalizovány v oblasti CHOPAV Třeboňská pánev event. Novohradské Hory. Nutno plně respektovat zákonné podmínky ochrany vod.

•

rozvojové plochy SR 14 Třeboň Břilice – golf a SR 15 Třeboň Domanín – lázně jsou lokalizovány ve III. zóně CHKO Třeboňsko, mohou ovlivnit EVL Třeboň i PO Třeboňsko. Nutno respektovat statut CHKO i zákon č. 114/92 Sb. Ozn. P 2.

•

územní rezerva plochy PT 10 – Rašelina Branná je lokalizována ve II. zóně CHKO, čímž není dodržen zákon č. 114/92 Sb. Ozn. P 3.

•

dopravní koridor D 12/2 – mimoúrovňové křížení silnice I/24 s železnicí u Lužnice okrajově zasahuje do I. zóny CHKO Třeboňsko v těsné blízkosti NPR Velký a Malý Tisý a může ovlivnit EVL Třeboň. Nutno posoudit procesem EIA. Ozn. P 5.

•

dopravní koridor D 17 – elektrifikace stávající železniční tratě č. 199 vede územím CHKO Třeboňsko a okrajově se dotýká i NPR Stará řeka v k.ú. Holičky I když se nejedná o nový záměr, nutno respektovat statut CHKO. Ozn. SZH 7.

•

dopravní koridor D 40 – přeložka silnice II/154 v Třeboni může ovlivnit EVL Třeboň i PO Třeboňsko, prochází lázeňským místem a ochranným pásmem MPR Třeboň. V určitém úseku u Dukelské ulice koliduje se záměrem dle platné ÚPD na funkční využití plochy. Nutno respektovat statut MPR a dořešit v nově zpracovávaném ÚPO. Ozn. SZZ 4.

•

dopravní koridor D 64- přeložka silnice III/15425 ve Dvorech nad Lužnicí leží v blízkosti EVL Třeboň na území III. zóny CHKO Třeboňsko, částečně koliduje 44

s koridorem trasy VVN. Nutno dořešit studií před územním řízením trasy VVN. Ozn. SZZ 7. •

koridor pro zásobování vodou V 3 – přivaděč Dynín – Třeboň je lokalizován v těsno blízkosti NPR Velký a Malý Tisý v území vodního zdroje povrchových a podzemních vod a může ovlivnit EVL Třeboň. Nutno dořešit studií před územním řízením. Ozn. P 8, SZH 1.

•

koridor pro zásobování vodou Suchdolska a Velenicka V 23 leží z větší části i v CHKO Třeboňsko a může ovlivnit EVL Třeboň. Nutno dořešit v nově zpracovávaném ÚPO Hamr a Suchdol nad Lužnicí a studií v k.ú. Rapšach a Halámky; v k.ú. Krabonoš se pak tento koridor dotýká územní rezervy pro těžbu štěrkopísků PT 13 Halámky. Ozn. SZL 10, SZHL 15.

K již méně význačným střetům, které nutno dořešit ve zpracovávaných ÚPO jednotlivých obcích, případně v rámci změny již schválených ÚPD náleží: •

elektrizace železniční trati zasahuje v obci Frahelž do území NATURA 2000 – EVL a zátopového území. Ozn. SZHL 2.

•

mimoúroveňová křížení přeložky I/24 se stávající železniční tratí v kú Lomnice n. Lužnicí. Ozn. SZZ 1.

•

vodovodní přivaděč Dynín – Třeboň se v obci Dunajovice střetává s plochou vymezenou pro bydlení. Ozn. SZZ 2.

•

rozvojová plocha bydlení v obci Kolence je situována na ZPF podléhající zvýšené ochraně. Ozn. SZH 3.

•

v Třeboni nutno plnohodnotně dořešit připojení přeložky II/154 na stávající mimoúrovňovou křižovatku na silnici I/34. Ozn. SZZ 3.

•

v Třeboni nutno dořešit provizorní zpevnění hráze rybníka Svět. Ozn. SZH 5.

•

homogenizace silnice I/34 v kú Holičky vyžaduje zásah do PPFL. Ozn. SZH 4.

•

záměr ZN 8 v obci Majdalena leží v záplavovém území, záměr ZN 10 na pozemku ZPF podléhající zvýšené ochraně. Ozn. SZHL 7.

•

záměr ZN 9 v obci Majdalena koliduje s prvkem ÚSES. Ozn. SZZ 5.

•

koridor Ee 4 VVN 110 kW v obci Suchdol n. Lužnicí koliduje s plochou vymezenou pro bydlení. Ozn. SZZ 6. 45

•

rozvojové plochy bydlení v obci Suchdol n. Lužnicí jsou situovány na pozemcích ZPF podléhajících zvýšené ochraně. Ozn. SZH 11, SZHL 12.

•

záměr ZN 15 v obci Staňkov leží v záplavovém území, záměry ZN 14 na pozemcích ZPF podléhajících zvýšené ochraně. Ozn. SZL 8 a SZH 9.

•

záměr ZN 11 v obci Rapšach leží v koridoru V 23 , resp. se střetává s prvkem ÚSES. Ozn. SZZ 8 a SZZ 9.

•

variantní trasa koridoru Ee 4 VVN 110 kV prochází v obci Dvory n. Lužnicí prvkem ÚSES – NRBC. Ozn. SZH 13.

•

rozvojová plocha bydlení v obci Dvory n. Lužnicí je situována na pozemcích ZPF podléhajících zvýšené ochraně. Ozn. SZH 14.

•

rozvojová plocha bydlení v obci Nová Ves nad Lužnicí je situována na ploše územní rezervy pro těžbu štěrkopísků. Ozn. SZZ 10.

•

záměr V 23 v obci Nová Ves n. Lužnicí a plynofikace místní části Žofinka zasahují do oblasti NATURA 2000 – EVL. Ozn. SZH 16.

46

Mezi vytypované problémy dle jednotlivých obcí a k.ú. náleží: Ozn.

Obec k.ú.

P1

Hrachoviště

chybí jakákoliv ÚPD či ÚPP, zastupitelstvo obce dosud nerozhodlo o pořízení územního plánu obce

P2

Třeboň

plocha pro rekreaci Třeboň – Břilice golf svým rozsahem na území CHKO s vymezeným krajinným rázem vyžaduje nalezení vyváženého kompromisu ve vztahu k předpokládanému významu ekonomického rozvoje oblasti

P3

Třeboň

územní rezerva plochy pro těžbu Rašelina Branná je v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb. a Plánem péče vydaným Správou CHKO Třeboňsko

k.ú. Branná

Popis problému

P4

Nová Ves nad Lužnicí k.ú. Krabonoš

územní rezerva plochy pro těžbu písků a štěrkopísků je v území CHOPAV a v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem

P5

Lužnice k.ú. Lužnice Třeboň k.ú. Přeseka

dopravní koridor silnice I/24 v úseku D2 – mimoúrovňové křížení silnice a železniční trati ve II. zóně CHKO a okrajovým zásahem do NPR Velký a Malý Tisý vyžaduje dořešení v ÚPO a studii EIA

P6

Třeboň k.ú. Přeseka a Stará Hlína

dopravní koridor silnice I/24 a železniční trati v prostoru mezi rybníky Rožmberk a Kaňov ve II. zóně CHKO a velice stísněném prostoru mezi vodními plochami

P7


dopravní koridor přeložky silnice I/24 v zastavěném území a mimoúrovňovým křížením se železniční tratí vyžaduje dořešení v ÚPO

P8


koridor vodovodního přivaděče Dynín – Třeboň procházející II. zónou CHKO a okrajově i NPR Velký a Malý Tisý vyžaduje dořešení v ÚPO

P9

Chlum u Třeboně

areál bývalého závodu Skláren Český Křišťál je minimálně využit, stává se z něho plocha brownfields

P 10

Třeboň

neřešený přednádražní prostor vyžaduje nový pohled na jeho urbanistické začlenění do kontextu sídelní struktury města

47

Závěrečné zhodnocení Rozbor udržitelného rozvoje ukázal, že na území ORP Třeboň lze z hlediska vyváženosti vztahů územních podmínek vymezit centrální území v nejbližším okolí města Třeboň, které jako jediné má veškeré předpoklady k dalšímu ekonomickému a sociodemografickému rozvoji při zachování únosné kvality životního prostředí. S mírným odstupem pak následuje oblast Suchdolska a Nové Vsi nad Lužnicí. Obě tyto oblasti mají dobrou dopravní obslužnost i technickou infrastrukturu a vedle výrobně technického potenciálu i potenciál terciérní sféry spojený s rozvojem turistiky a cestovního ruchu, na níž je celý region ORP Třeboň orientován. Rozbor současně prokázal, že malé obce ležící mimo rozvojové osy nemohou výrazněji kvalitativně postoupit ve svém rozvoji ani při zodpovědném výkonu samosprávy. V jejich případě se vždy bude jednat pouze o dílčí hledisko v té které oblasti. Převážná část území s odpovídajícím počtem trvale žijících obyvatel ( cca 40 % ) s průměrným hodnocením udržitelného rozvoje víceméně stagnuje a má poměrně omezené možnosti k pozitivní změně, i když nástroje územního plánování rozvoj nepochybně umožňují. Schválená event. zpracovávaná Územně plánovací dokumentace v převážné většině vymezuje dostatek rozvojových ploch v rámci zastavitelného území, aniž by muselo docházet k jeho expanzi – viz příloha č. 7. Součástí RURÚ území ORP Třeboň je též vyhodnocení územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. Podle tohoto zákona má vydán ÚPO pouze obec Nová Ves nad Lužnicí, dalších šest obcí bez platné ÚPD má ÚPO rozpracován. Města Třeboň a Suchdol nad Lužnicí a obec Lužnice s platnou ÚPD již pořizují nový ÚPO v intencích zákona č. 183/2206 Sb. Dalších 12 obcí má ÚPD schválen podle předchozí právní úpravy a dle § 188 uvedeného zákona ji musí upravit, projednat a vydat nejpozději do 31.12.2015. Pouze obce Hrachoviště a Ponědrážka dosud nezahájily práce na zpracování ÚPO, přičemž zastupitelstvo obce Ponědrážka o pořízení ÚPO již rozhodlo. Vyhodnocení formou kartogramu je přílohou č. 8.

Zpracoval: Ing. arch. Loskot Ludvík Datum: říjen 2008

48

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz





Rozbor udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Třeboň. Textová část

Recommend Documents