ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ

Studie proveditelnosti Chotíkov

„Studie proveditelnosti Chotíkov“

ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ

®

ZAKÁZKA:


formát:

A4

stupeň:

S

datum:

T I Centrum, a.s.

poř. číslo:

I.09

OBSAH: vypracoval:

Ing. Hejný

PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ ČINNOST PROVÁDĚNÍ STAVEB SLOVANSKÁ ALEJ 30 326 00 PLZEŇ tel.: 377 445 349 fax : 377 241 771 e-mail: [email protected] http: www.ticentrum.eu

TECHNICKÁ ZPRÁVA

projektoval:

Ing. Hejný

tech. kontrola:

Ing. Holý

ved. zakázky:

Ing. Holý

OBJEDNATEL:

Plzeňská Teplárenská, a.s.

MĚŘÍTKO:

INVESTOR:

Plzeňská Teplárenská, a.s.

ARCH. ČÍSLO:

REV: 0

DOKUMENTACE JE PRŮMYSLOVÝM A DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍM T I CENTRUM, a.s. NESMÍ BÝT POUŽITA A KOPÍROVÁNA TŘETÍ OSOBOU, JÍ PŘEDÁNA ČI JINAK S NÍ NAKLÁDÁNO BEZ PÍSEMNÉHO POVOLENÍ T I CENTRUM, a.s.

strana 1/12


Obsah: 1. Úvod .............................................................................................................. 3 2. Údaje o množství odpadů ukládaných do skládek v Plzeňské oblasti .......... 4 3. Údaje o produkci odpadů z území ORP Plzeň .............................................. 6 4. Údaje o složení a energetické výhřevnosti komunálních odpadů .................. 8 5. Další druhy odpadů energeticky využitelných vznikajících v Plzeňském kraji 11 6. Závěr .............................................................................................................. 12

Seznam tabulek: Tab č. 1 Tab č. 2 Tab č. 3

Množství ukládaných odpadů na skládku Chotíkov v letech 2005 – 2007 Množství ukládaných odpadů na skládku Vysoká v letech 2005 – 2007 Množství ukládaných odpadů na skládku Rokycany - Němčičky v letech 2005 2007 Tab č. 4 Celkové množství odpadů v ORP Plzeň v letech 2002 – 2007 Tab č. 5 Vývoj produkce SKO a OO v ORP Plzeň v letech 2004 - 2007 (zdroj - hlášení původců odpadů) Tab č. 6 Výhřevnost SKO dle jednotlivých tipů zástavby (zdroj VaV/720/2/00) Tab č. 7 Podíl látkových skupin v odpadu – průměrné hodnoty v kg na obyvatele (zdroj VaV/720/2/00) Tab č. 8 Podíl látkových skupin v odpadu – průměrné hodnoty v % hmotnostních (zdroj VaV/720/2/00) Tab č. 9 Výpočtové množství jednotlivých složek v SKO v ORP Plzeň za rok 2007 Tab č. 10 Množství jednotlivých složek v SKO v Rokycanech (Rozbor 09/2007) Tab č. 11 Množství odpadů uložených na skládku Chotíkov za období 2004 – 2007 Tab č. 12 Způsob nakládání s odpadem 150101 (Papír a lepenka) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 13 Způsob nakládání s odpadem 150102 (plastové obaly) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 14 Způsob nakládání s odpadem 150103 (dřevěné obaly) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 15 Způsob nakládání s odpadem 150106 (směsné obaly) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 16 Způsob nakládání s odpadem 150110 (Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 17 Způsob nakládání s odpadem 150202 (Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 18 Způsob nakládání s odpadem 200138 (Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37) v Plzeňském kraji v roce 2007 Tab č. 19 Produkce odpadů v ORP Plzeň v roce 2007 Tab č. 20 Produkce odpadů v ORP Plzeň v roce 2006 Tab č. 21 Produkce odpadů v ORP Plzeň v roce 2005

strana 2/12


1. Úvod Nakládání s komunálními odpady patří mezi zásadní cíle Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje i POH města Plzně. Klíčovým cílem vyplývajícím z mezinárodních směrnic EU je požadavek na omezování množství odpadů ukládaných do skládek, a to zejména odpadů s vysokým obsahem biologicky rozložitelných látek, mezi které patří rovněž směsné a objemné komunální odpady. Tyto omezující cíle se vztahují k rokům 2010, 2013 a 2020. Národním cílem POH ČR je pak požadavek na zvýšení množství využívaného komunálního odpadu min. na 50 % do roku 2010. Úroveň třídění odpadů v domácnostech postupně narůstá, ale i při dosažení maximálního uvažovaného efektu nebude možno dosáhnout zadaných cílů pouze tímto způsobem. Dále je nutno se soustředit na odpady, které jsou ukládány do skládek z důvodu, že nemají přímé materiálové využití, ale jejich energetická hodnota je mnohdy vyšší než běžně používaná paliva, např. hnědé uhlí. Předpokladem pro splnění cílů zadaných místními nebo regionálními plány odpadového hospodářství je realizace technologie na úpravu a využívání odpadů v kombinaci materiálového a energetického využití tak, aby množství zbytkového odpadu ukládaného do skládek bylo co nejnižší. Využití energetické hodnoty odpadů představuje efektivní způsob náhrady fosilních paliv při výrobě tepla a rovněž elektrické energie. Předpokladem pro návrh konkrétní technologie je provedení analýzy vstupů a možných zdrojů odpadů, jejich množství, údaje o jejich složení a energetické hodnotě. Dále uváděné údaje byly získány ze systému evidence odpadů EVI, která je prováděna na základě hlášení původců odpadů (povinnost vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech). Údaje jsou zpracovány příslušnými obcemi s rozšířenou působností státní správy (ORP) a postoupeny Krajskému úřadu Plzeňského kraje. Systém zahrnuje údaje o produkci odpadů, ale také o způsobu nakládání s odpady, zahrnuje odpady vykázané původci, převzaté společnostmi podnikajícími v oblasti nakládání s odpady a také odpady skladované z předchozího období, které čekají na využití nebo odstranění. Dále uváděné údaje o odpadech jsou zaměřeny na ORP Plzeň a Plzeňský region. Údaje o skládkách odpadů se týkají tří největších skládek v blízkosti města Plzně, kam v současné době odpady z Plzně směřují.

strana 3/12


2. Údaje o množství odpadů ukládaných do skládek v Plzeňské oblasti Skládky odpadů, na které jsou ukládány komunální odpady z města Plzně a blízkého okolí, jsou celkem tři. Jedná se o skládku Chotíkov, Vysoká u Dobřan a Němčičky u Rokycan. Následující tabulky uvádí celkové množství odpadů uložených do skládek za roky 2005 – 2007 a podíly směsných a objemných komunálních odpadů. Tab č. 10 Množství ukládaných odpadů na skládku Chotíkov v letech 2005 – 2007 2005 celkem skládka Chotíkov z toho : SKO OO

2006

2007

51 316,32

49 941,62

49 671,55

27 137,81 8 326,29

27 137,81 8 326,29

25 883,94 6 978,41

Tab č. 11 Množství ukládaných odpadů na skládku Vysoká v letech 2005 – 2007 2005 celkem skládka Vysoká z toho : SKO OO

2006

2007

125 050,00

140 790,43

153 022,16

36 816,00 16 671,00

46 610,10 14 298,03

51 874,51 15 879,88

Tab č. 12 Množství ukládaných odpadů na skládku Rokycany - Němčičky v letech 2005 2007 2005 2006 2007 celkem skládka Rokycany 22 194,04 24 240,90 24 816,66 Němčičky z toho : SKO 10 282,96 10 274,21 10 238,38 2 950,48 3 637,31 4 331,77 OO

Celkové množství odpadů uložených do skládky Chotíkov představuje v průměru cca 50 000 tun odpadu. Z toho směsného a objemného kom. odpadu cca 30 000 tun, které je možno uvažovat pro zpracování. Celkové množství odpadů uložených do skládky Vysoká představuje v cca 150 000 tun odpadu. Z toho směsného a objemného kom. odpadu cca 60 000 tun, které je možno uvažovat pro zpracování. Celkové množství odpadů uložených do skládky Němčičky představuje v průměru cca 24 000 tun odpadu. Z toho směsného a objemného kom. odpadu cca 10 000 tun, které je možno uvažovat pro zpracování. Celkové množství směsných a objemných komunálních odpadů ukládaných do skládek v Plzeňském regionu představuje cca 100 000 tun za rok. strana 4/12


Další významná množství komunálních odpadů jsou v Plzeňském kraji ukládána do skládek Lazce Horšovský Týn, Štěpánovice a Kdyně (Klatovsko a Domažlicko), skládek Černošín a Kladruby (Tachovsko) a další lokální skládky odpadů sloužící převážně jednotlivým obcím (např. Kralovice, Strašice). Pro návrh technologie na zpracování komunálních odpadů v Plzeňském regionu jsou tyto lokality již vzdálené a navíc tvoří místní uzavřený regionální systém nakládání s odpady s provázaností majetkovou i smluvní. Proto pro další úvahy je vycházeno pouze z množství produkovaného v oblasti Plzeňska dostupné v základní svozové oblasti (do 30 km od Plzně). Uvažované množství 100 000 tun je však pro návrh technologie dostatečné.

strana 5/12


3. Údaje o produkci odpadů z území ORP Plzeň Dále jsou uvedeny celkové produkce odpadů za ORP Plzeň (zahrnuje rovněž další obce jako Chrást, Dýšina, Starý Plzenec ve správní působnosti). Tato data jsou verifikována spol. Bohemiaplan, s.r.o. v rámci zpracování vyhodnocení POH Plzeňského kraje. Hodnoty jsou relativně stabilní, cca 1 mil. tun/rok, z toho cca 70 tis. tun nebezpečného odpadu. Tab č. 13 Celkové množství odpadů v ORP Plzeň v letech 2002 – 2007

ORP Plzeň 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

Celkem

752 585,09 653 871,17

814 876,48 720 223,86

166 296,49 681 290,83 71 339,33 974 998,76 62 871,38 1 239 785,57 77 364,73 907 940,12

847 587,32 1 046 338,09 1 302 656,94 985 304,85

62 291,39 66 352,69

Pokud se týká produkce vybraných komunálních odpadů, které jsou následně ukládány do skládek, je skutečná hodnota po verifikaci na úrovni cca 50 000 tun u směsných komunálních odpadů a cca 10 000 tun objemného odpadu. Problém v evidenci komunálních odpadů na území města Plzně spočívá v tom, že neexistuje centrální evidence, občané mají uzavřeny smlouvy přímo se svozovou společností a město nemá informace o skutečném množství odpadu. Toto se zjišťuje z množství převzatého a vyúčtovaného odpadu jednotlivými svozovými firmami, což je prováděno poměrovou metodou, když vozidlo sváží část po městě a část i v jiných obcích, tak celkovou hmotnost rozdělí mezi všechny zákazníky. Uvedená data zahrnují produkci odpadů od občanů i organizací v regionu. Na jednoho občana Plzně připadá cca 200 kg odpadu, proto poměrná část z celkového množství 50 000 tun SKO za rok tvoří cca 32 000 tun. Z hlediska zpracování odpadu tato hodnota nehraje žádnou roli, protože svoz je prováděn společně jak pro občany, tak pro organizace.

strana 6/12


Tab č. 14 Vývoj produkce SKO a OO v ORP Plzeň v letech 2004 - 2007 (zdroj - hlášení původců odpadů)

ORP Plzeň

Směsný komunální odpad

2005 2006

50 000,00 56 788,69

2007

44 085,86

Objemný odpad 7 382,47 9 490,10 10 861,25

Celkem 57 382,47 66 278,79 54 947,12

Uvedené údaje o produkci směsného a objemného komunálního odpadu z ORP Plzeň představují cca 60 000 tun tohoto (využitelného) odpadu za rok.

strana 7/12


4. Údaje o složení a energetické výhřevnosti komunálních odpadů Základní analýza směsných komunálních odpadů byla provedena v rámci výzkumného úkolu VaV/720/2/00 (ing. Kotoulová). Předmětem analýzy byly směsné odpady rozdělené dle typu zástavby. Rozbory byly prováděny během několika ročních období. Uváděné výsledky jsou prezentovány včetně množství odděleného sběru jednotlivých druhů odpadů (papír, plast, sklo....). Tab č. 15 Výhřevnost SKO dle jednotlivých tipů zástavby (zdroj VaV/720/2/00)

Ukazatel

Měrná jednotka

Vlhkost Výhřevnost

[ % hmot.] [ MJ/kg ]

Průměrné hodnoty ukazatelů Sídlištní Sídlištní Smíšená Vesnická zástavba velkých zástavba zástavba zástavba měst menších měst měst 25,8 27,1 24,1 29,7 12,6 13 13,2 7,8

Pro Plzeňský region lze aplikovat výsledky rozborů zahrnující převážně sídlištní zástavby velkých a menších měst, případně smíšenou zástavbu. Tyto hodnoty se vzájemně zásadně neliší. Tab č. 16 Podíl látkových skupin v odpadu – průměrné hodnoty v kg na obyvatele (zdroj VaV/720/2/00)

Látková skupina Papír, lepenka Plasty Sklo Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad Zbytek 20-40 mm Frakce 8-20 mm Frakce menší než 8 mm Celkem

Podíl látkových skupin v odpadu - průměrné hodnoty [Kg/obyvatel/rok] Sídlištní Sídlištní Smíšená Vesnická zástavba zástavba zástavba měst zástavba velkých měst menších měst 35 29 40 15 22 22 28 18 14 9 12 18 5 4 5 9 28 25 27 12 9 8 8 4 3 1 3,5 8 1 1 0,5 1 19 9 11 12 5 11 8 10 10 7 6 18 5 156

4 130

7 156

73 198

Tabulka č. 7 uvádí podíly množství odpadů v kg na obyvatele za rok, následující tabulka č. 8 pak procentuální podíly jednotlivých složek. strana 8/12


Tab č. 17 Podíl látkových skupin v odpadu – průměrné hodnoty v % hmotnostních (zdroj VaV/720/2/00)

Látková skupina Papír, lepenka Plasty Sklo Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad Zbytek 20-40 mm Frakce 8-20 mm Frakce menší než 8 mm Celkem

Podíl látkových skupin v odpadu - průměrné hodnoty [% hmotnostní] Sídlištní Sídlištní Smíšená Vesnická zástavba zástavba zástavba měst zástavba velkých měst menších měst 22,7 22,2 25,6 7,6 13,8 16,8 18 9 8,7 6,7 7,6 8,9 3,4 3 3,1 4,5 18,2 19,6 17,3 6,3 5,6 6,6 5,1 2,2 1,9 0,8 2,3 4 0,5 1,1 0,4 0,5 12,4 6,7 7 6,2 3,1 8,4 5,4 5 6,6 5,1 3,8 8,9 3,1 100

3 100

4,4 100

36,9 100

Následující tabulka uvádí přepočet roční produkce SKO za ORP Plzeň r. 2007 po odečtu množství odpadů získaných odděleným sběrem. Tab č. 18 Výpočtové množství jednotlivých složek v SKO v ORP Plzeň za rok 2007

Papír, lepenka Plasty Sklo Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad Zbytek 20-40 mm Frakce 8-20 mm Frakce menší než 8 mm Celkem

Průměr Zastoupení sídlištní odpadů Z toho zástavba v SKO vyseparováno velkých a celkem dle EVI menších [t] měst 22,5% 14 239,6 7 884,9 15,3% 4 591,9 9 704,5 7,7% 4 269,9 4 884,0 3,2% 2 238,4 2 029,7 18,9% 328,0 11 987,9 6,1% 29,2 3 869,1 1,4% 856,3 0,8% 9,6% 5,8% 5,9% 3,1% 100,0 %

Skutečné množství odpadů v SKO [ t/rok ] 6 354,7 5 112,6 614,1 0,0 11 659,9 3 839,9 856,3

Skutečné množství odpadů v SKO [%] 14,3% 11,5% 1,4% 0,0% 26,3% 8,7% 1,9%

507,4 6 057,4 3 647,1 3 710,5

507,4 6 057,4 3 647,1 3 710,5

1,1% 13,7% 8,2% 8,4%

1 934,6 63 428,2

1 934,6 44 294,6

4,4% 100,0%

19 342,3

strana 9/12


Zkreslujícím faktorem jsou údaje o odděleném sběru kovů, kdy jejich množství přesahuje jejich původní podíl v odpadu. Toto je způsobeno tím, že do množství odpadu je započteno i množství kovů odevzdaných do sběren od občanů. Tyto kovy nebyly nikdy v SKO obsaženy. Tato skutečnost ale na celkovou bilanci nemá prakticky žádný vliv. Pro specifikaci projektových podkladů ohledně složení komunálního odpadu je potřeba provést další konkrétní analýzy aktuálního odpadu z Plzně či blízkého okolí. Tyto rozbory jsou postupně prováděny a složení SKO bude postupně zpřesňováno. Jako příklad lze uvést rozbor směsného komunálního odpadu prováděného v Rokycanech v září 2007. Rozbor byl prováděn u kontejneru 1100 l v sídlištní zástavbě. Jedná se však o jediný vzorek, který může vybočovat z průměru. Hodnoty je nutno proto považovat za orientační. Tab č. 10 Množství jednotlivých složek v SKO v Rokycanech (Rozbor 09/2007) % popelnice váha váha váha komodita zastoupení č. popelnice celkem odpadu v KO Papír 9 15,50 21,70 6,20 8,26% Sklo 2 10,35 18,95 8,60 11,45% Plast 5+1 23,80 32,80 9,00 11,98% NK 1,00 1,00 1,33% BIO 3 15,80 34,15 18,35 24,43% Celkem 43,15 57,46%

Pro orientační návrh kapacit je možno uvažovat s průměrnou energetickou hodnotou zbytkového množství odpadu na úrovni 10 MJ/kg po odečtení podílu odděleného sběru odpadů. Množství papíru ve zbytkovém odpadu představuje cca 12 - 15 % hm., množství plastu 10 - 12 % hm., množství textilu 5 - 9 % (nadhodnoceno vzhledem k tomu, že evidence nezahrnuje sběr textilu pro Červený kříž a pod., skutečnost bude cca 6 %), tj. celkem 33 % látek využitelných jako palivo z odpadu. Při uvažované účinnosti strojní separace 90 % se jedná o cca 30 % podílu látkového množství zbytkových směsných odpadů využitelných jako palivo z odpadu. U objemného odpadu lze uvažovat s energetickou využitelností cca 50 %. Množství komunálního odpadu uvažované pro energetické využití jako palivo z odpadu z města Plzně (produkce 60 000 tun/rok) bude představovat cca 20 – 25 000 tun za rok, z celého Plzeňska (odpady ukládané na skládky Chotíkov, Vysoká a Němčičky - 100 000 t/rok) bude představovat cca 40 000 tun tohoto materiálu za rok. strana 10/12


5. Další druhy odpadů energeticky využitelných vznikajících v Plzeňském kraji Některé druhy odpadů jsou v současné době ukládány do skládek, přestože by za vhodných podmínek mohly být energeticky využívány. Pro uvažovaný způsob využití odpadů metodou MBÚ postačí jednoduchá úprava odpadu nebo může být odpad zpracován přímo. Také na skládku Chotíkov jsou ukládány odpady s potencionálním energetickým využitím. Dále uvedená tabulka specifikuje typy využitelných odpadů (označeny tučně). Neznamená to však 100%ní využitelnost, neboť pod daným kódem odpadu se mohou vyskytovat i směsi odpadů jinak nevyužitelné. Přesto se jedná o významné množství, kterým je potřeba se zabývat. Obdobná situace bude i u dalších skládek odpadů v regionu.

Jako paliva z odpadu je možno využít rovněž nezpracovatelné podíly vytříděných složek odpadu a také průmyslové odpady s významnou energetickou hodnotou. Vytříděné složky komunálního odpadu s vysokou energetickou hodnotou představují především papír, plast, tetrapakové obaly, textil. Odbytové problémy se v současné době vyskytují prakticky u všech komodit. Nejzásadnější problém však představují podíly plastů po předchozím vytřídění dobře zpracovatelných PET obalů. Plast jako takový představuje vysoce energeticky hodnotný materiál (16 - 20 MJ/kg). Energeticky hodnotné jsou rovněž podíly papíru a další směsné obaly. U průmyslových odpadů přicházejí v úvahu materiály s obsahem pryže, dřeva (i upraveného), textilu, plastu, kůže, ale také materiály kontaminované ropnými látkami bez obsahu chloru. V průměru lze uvažovat s energetickou hodnotou takto využitelných materiálů cca 16 MJ/kg. Množství vhodného dostupného materiálu bude závislé na obchodních podmínkách (pro původce musí být cena zajímavá). Z hlediska výskytu by mohlo být k dispozici zhruba 30 – 40 000 tun materiálu vhodného pro energetické využití.

strana 11/12


6. Závěr Produkce odpadů na území města Plzně a přilehlých částí (území ORP Plzeň) představuje významný potenciál materiálu pro úpravu a následné energetické využití. Pro doplnění kapacity uvažovaného zařízení je možno získat i odpadní materiály ukládané kromě skládky Chotíkov ještě na další skládky na Plzeňsku, tj. skládky Vysoká a Němčičky u Rokycan. Významný podíl využívaných odpadů mohou tvořit rovněž odpady z podnikatelského sektoru, které jsou obtížně využitelné a mají vysokou energetickou hodnotu. V základní bilanci odpadů je uvažováno se 60 000 tunami směsného a objemného komunálního odpadu původem z území města Plzně (ORP Plzeň). Úpravou tohoto množství lze získat cca 20 000 tun energeticky hodnotného paliva z odpadu (13 – 16 MJ/kg). Další materiál pro výrobu paliva z odpadu je možné získat zapojením širšího území Plzeňska, jehož odpady by byly upravovány a dále zpracovány. Takto je možno uvažovat až 100 000 tun směsného a objemného odpadu na vstupu do třídícího zařízení a výrobu cca 40 000 tun paliva z odpadu. Při uvažovaném využití 30 až 40 tis. tun dalšího průmyslového energeticky hodnotného odpadu z Plzeňského kraje vzniká významný potenciál materiálu, který může být efektivně využit pro výrobu tepla a elektrické energie. Variantně lze uvažovat energetické využití veškerého směsného a objemného odpadu z Plzně (60 000 tun/rok) bez další úpravy s energetickou hodnotou cca 10 – 11 MJ/kg doplněnou dalšími energeticky hodnotnými odpady (až 40 000 tun/rok) s energetickou hodnotou 13 – 16 MJ/Kg. Energetická hodnota výsledného paliva by představovala cca 13 MJ/kg.

strana 12/12

ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ

Recommend Documents