ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI KE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ROMSKÉ ŽÁKY

Základní škola a mateřská škola Brno, nám.28.října 22, příspěvková organizace [email protected], www.osmec.cz, 545212165

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI KE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ROMSKÉ ŽÁKY V INKLUZIVNÍ ŠKOLE (registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.00/08.0129)

Brno 2012

OBSAH:

ÚVOD............................................................................................................................................ 3 I. Zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním ...................................... 4 II. Zvýšení efektivity systému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním .......................... 11 III. Zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné žáky ................................................................... 20 IV. Prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (nedokončení základního vzdělání, nepokračování ve vzdělávání v na SŠ, SOU) prostřednictvím zvýšení efektivity kariérového poradenství .......................................................................................................... 25 V. Zlepšení spolupráce s rodiči ................................................................................................. 28 VI. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání ....... 31 VII. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami ............................................................................................. 35 VIII. Zvýšení efektivity práce školního poradenského pracoviště prostřednictvím posílení personálního obsazení ............................................................................................................. 39 IX. Zlepšení materiálních podmínek vzdělávání – odborné učebny (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích) .............................................................. 47 X. Zvýšení efektivity vzdělávání cizím jazykům prostřednictvím tvorby metodických materiálů .................................................................................................................................................. 50 XI. Zvýšení efektivity výchovy a vzdělávání romských dětí a žáků prostřednictvím personálního posílení týmu asistentů pedagoga ..................................................................... 54 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 56 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 57 Příloha 1 – Fotodokumentace aktivity Včasná péče ............................................................ 57 Příloha 2 – Integrovaná tématická výuka ............................................................................. 59 Příloha 3 – Neformální vzdělávání ....................................................................................... 60 Příloha 4 – Mentorský program, spolupráce s rodiči ........................................................... 62 Příloha 5 – Náplně práce členů školního poradenského pracoviště .................................... 63 Příloha 6 – Fotodokumentace budování odborných učeben ............................................... 75 Příloha 7 – Ukázka z manuálu pro učitele - učebnice AJ pro žáky 3. tříd ............................. 78 Příloha 8 – Ukázka z Bedny rýmů k učebnici AJ pro žáky 3. tříd .......................................... 80 Příloha 9 – Ukázka z pracovních listů - učebnice AJ pro žáky 3. tříd .................................... 81

2

ÚVOD Sborník Komplexní systém péče o Romské ţáky v inkluzivní škole je jedním z výstupů projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pokud bychom uměli v českých školách vytvářet inkluzivní prostředí, byla by naplněna reforma českého vzdělávacího systému. Míra připravenosti škol přijímat různorodost a pracovat s ní (inkluze) je přímo úměrná míře připravenosti učitelů vytvářet inkluzivní vzdělávací prostředí a míře systémové podpory proinkluzivních opatření ve vzdělávání. Zaměření vzdělávacích aktivit kaţdé školy je ovlivněno i místem zřízení, tedy cílovou skupinou školy. Portfolia vzdělávacích sluţeb školy „spádové“ sociálně vyloučené lokalitě a školy „spádové“ satelitní vilové čtvrti se budou lišit. Podstatné je, aby školy byly připraveny a ochotny pracovat se všemi obyvateli (rodiči, dětmi - ţáky) v místě svého zřízení – v tomto momentě se stýká inkluzivní a komunitní rozměr školy. Naše škola je školou „spádovou“ sociálně vyloučené lokalitě v centru Brna. Významnou část sociálně vyloučených osob v této lokalitě tvoří Romové (aţ cca ¾ obyvatel lokality). Své ţáky vzděláváme podle vlastního ŠVP (RVP ZV). S prací s romskými ţáky máme dlouhodobou zkušenost. Systém vzdělávání na škole zahrnuje všechny věkové kategorie dětí a ţáků (dvě MŠ, přípravný ročník, úplná ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání). Navíc zde funguje i systém neformálního vzdělávání (Škola s celodenním programem). Pracujeme s ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvořili jsme koncept rozšířeného poradenského pracoviště, systém hodnocení a sebehodnocení ţáků, systém diagnostiky ţáků a v neposlední řadě také spolupráce asistentů pedagoga z romské komunity i odborných a osobních asistentů s rodiči a pedagogy. V této publikaci naleznete 11 kapitol zpracovaných dle jednotlivých aktivit projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole. V úvodní kapitole se věnujeme koncepci včasné péči o děti se sociálním znevýhodněním na naší škole. Další kapitola se věnuje zvýšení efektivity systému vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním (ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání) – koordinaci ŠVP. Neformálním vzděláváním a celodenním programem se podrobně zabývá třetí kapitola této publikace. Následující kapitoly se věnují prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího systému, především mentorskému programu realizovanému na naší škole, a zlepšení spolupráce s rodiči prostřednictvím Klubu rodičů. Druhá polovina příspěvků popisuje rozvoj zázemí nutného pro efektivní vzdělávání romských ţáků. Jedná se zejména o zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání a prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami. Osmá kapitola je věnována práci školního poradenského pracoviště na naší škole, i moţným úskalím, se kterými se při práci setkáváme. Ke zvýšení kvality vzdělávání jistě přispívá i zlepšení materiálních podmínek vzdělávání, vybudování odborných učeben (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích) popsané v následující kapitole. Tvorbou a obsahem metodických materiálů určených pro učitele a pracovních listů pro sociálně znevýhodněné ţáky začínající s angličtinou se zabývá předposlední kapitola sborníku. Závěrečný příspěvek je věnován systému asistence na školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám.

3

I. Zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním

Hana Dufková

Podpora včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (SKZP) a jejich příprava v mateřských školách a přípravných třídách je jednou z priorit řešeného projektu. Děti socializující se a trvale ţijící v sociálně znevýhodňujícím prostředí nedosahují naplnění svého vzdělávacího potenciálu a předčasně ukončují vzdělávání. Jedním z cílů, jak předcházet vzniku sociálních handicapů dětí ze SKZP a zvýšit jejich školní úspěšnost, je Koncepce včasné péče, která je jedním z okruhů prioritní osy dokumentu k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – Rozvoj komunitních škol. Vzdělávání ţáků ze SKZP povaţujeme za jeden z klíčových problémů, jenţ by se měl řešit především ve školní praxi, aby došlo k úspěšné integraci sociální skupiny do současné společnosti. Pro Koncepci včasné péče je velmi důleţité brát na zřetel cíle vzdělávání a formu, jakou má vzdělávání probíhat. Hlavním cílem je předcházet školní neúspěšnosti dětí (eliminovat nebo zmírnit důsledky sociálního znevýhodnění na jejich školní úspěšnost) a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady k sociální integraci. Včasná péče je poskytována od zjištění rizika nebo znevýhodnění do zahájení povinné školní docházky tak, aby přispívala ke zvyšování úrovně dítěte v oblastech, které jsou ohroţeny faktory biologickými, sociálními a psychologickými (od tří let do sedmi let). Včasná péče nalézá své uplatnění v systému předškolního vzdělávání a to jak v mateřských školách, v přípravných třídách, tak i v nízkoprahových neziskových organizacích. Jejím asi nejvýraznějším nástrojem jsou Edukativně stimulační skupiny (ESS). Cílem ESS je rozvoj jednotlivých schopností potřebných pro úspěšné zvládnutí čtení, psaní a počítání. Rozvíjí se zde myšlení, řeč, soustředění, ovládání emočních a volních procesů, sociální zrání. ESS se jeví jako nejefektivnější a nejekonomičtější péče o děti ohroţené školním neúspěchem. Hlavní formou je hra. Důleţitým momentem je přítomnost rodiče. Rodič získává náměty pro práci s dítětem a má moţnost vidět své dítě při spolupráci s cizí osobou. Má moţnost konzultace s odborníkem. ESS pomáhají předejít školním nezdarům nebo je alespoň zmírnit a jsou udrţitelné bez financování z jiných zdrojů. Je usnadněn start povinné školní docházky dětem, které dosud stojí mimo předškolní vzdělávání. Ve včasné péči má důleţitou úlohu asistent pedagoga. Asistent pedagoga pracuje v předškolních zařízeních a pomáhá ţákům vyrovnat se se školními poţadavky většinové školy. Zprostředkovává porozumění mezi majoritní a minoritní kulturou, hodnotami, pravidly chování, komunikací apod. Připravuje příleţitosti a moţnosti k tomu, aby se jiná kultura (romská) více sbliţovala s prostředím školy a prostřednictvím nejrůznějších aktivit byla škola obohacována o kulturní prvky, se kterými se mohou samotní ţáci identifikovat.

4

I.1 Podrobný popis realizace

I.1.1 Koordinátor včasné péče Koordinátor metodicky vede kolegy z přípravných tříd. Společně se zástupci MŠ a přípravných tříd sestavují roční plán. Svolává pracovně koordinační schůzky. Koordinuje pracovní schůzky přípravných tříd a MŠ. Spolupracuje s koordinátorkou zápisu dětí do prvních tříd, poskytuje rodičům informace k zápisu dětí. Svolává schůzky s rodiči konané k činnostem v přípravných třídách. Spolupracuje s asistenty. Koordinuje spolupráci se ŠPP (školní poradenské pracoviště) na prvním stupni a s PPP (pedagogicko-psychologická poradna). Formou prezentace informuje kolegy z návštěv partnerských škol. Přináší kolegům ze škol pracujících ve stejném programu (Step by Step) zkušenosti, informace o úspěších a nezdarech , plánech , vyhlídkách. Předává zkušenosti v ukázkových hodinách. Spolupracuje s PdF MU v Brně (spolupracuje se studenty na projektech, účastní se výzkumů Pdf MU (evaluace přípravných tříd pro děti ze SKZP), hodnotí, vede a předává zkušenosti studentům na praxi, umoţňuje studentům výzkum ve třídách, spolupracuje s pracovníky Pdf MU při výzkumu v přípravné třídě).

I.1.2 Asistent pedagoga Asistent je přítomen během celého vzdělávacího procesu v přípravné třídě. Znalost rodin ţáků je velkou výhodou. Pomáhá dětem překonávat jazykovou bariéru, pomáhá ţákům při aklimatizaci na školní prostředí, komunikuje a spolupracuje s rodiči, navštěvuje rodiny, asistuje v ESS, vede taneční krouţek, řídí pravidelně ranní komunitní kruh dětí. Účastní se zápisu dětí do ZŠ a pomáhá pedagogům při vlastní výchovné komunikaci s ţáky. Lépe rozumí problémům romských dětí (rodin) a identifikuje se s nimi. Této skutečnosti je vyuţito ve prospěch vzdělávacích strategií romského ţáka. Působení asistenta na naší škole je smysluplné a motivuje ţáky k úspěšné socializaci a vzdělávání. Důleţitou roli hraje asistent v multikulturní výchově, snaţí se ji rozšířit mezi pedagogy, asistenty a budoucí učitele.

I.1.3 Provázání systému předškolní (včasné) péče o děti K provázanému systému předškolní péče o děti v naší ZŠ dochází koordinační činností. Zde spolupracují přípravné třídy, mateřské školy, 1. – 2. ročníky, romští asistenti pedagoga. . MŠ Dituška je jednotřídní a Romové tvoří většinu dětí v MŠ. ŠVP PV je zaměřen a přizpůsobení na rozvoj osobnosti dětí z cílové skupiny (Romové) a na rozvoj potřebných dovedností. Kolegové uplatňují alternativní metody práce přizpůsobené sociálně znevýhodněným dětem. Vyuţívají prvků programu Začít spolu a proto je třeba, aby kaţdý den docházel asistent z přípravné třídy do CA (center aktivit). MŠ 28.října 21 je v blízkosti druhé budovy naší ZŠ a je také jednotřídní s obsazením dětí z majoritní společnosti. Zde je uplatňován ŠVP PV se zaměřením na logopedickou prevenci. Tři přípravné třídy jsou přímo v budově ZŠ na ulici Stará. Dvě přípravné třídy jsou nově zbudované s nadstandardním

5

vybavením, šatnou pro děti a zázemím pro pedagogy. ŠVP PV pro přípravné třídy je přizpůsobený potřebám sociálně znevýhodněných ţáků. Optimalizován je operativně. Výstupy z přípravné třídy jsou zapracovány do ŠVP ZŠ – OSMEC (odpovědnost, samostatnost, multikultura, elán, cílevědomost). K provázanému systému jsme došli přes: -

Pravidelné pracovně koordinační schůzky včasné péče

-

Sestavení ročního plánu včasné péče a pravidelným společným zhodnocením

-

Kolegiální učení

-

Pravidelné setkávání dětí MŠ a přípravných tříd

-

Pravidelné schůzky pedagogů pracujících v ESS

-

Další vzdělávání pedagogických pracovníků - vyuţitím mentora na škole,účastí na školeních zaměřených na téma: Jak pracovat s romským dítětem, Romská kultura, Multikulturní prostředí, na čtenářskou gramotnost, program Začít spolu - alternativní metody práce, účastí na letních školách pořádaných Step by Step

-

Na škole je vytvořen systém předávání informací mezi pedagogy s upřesněním poţadavků na koordinačních schůzkách (vstupní, výstupní diagnostika ţáků, hodnocení a sebehodnocení ţáků, zápisy z porad vedení, pedagogická rada, metodická rada školy)

-

Ve škole pracuje tým vedoucích předmětových skupin, kteří pravidelně mezi sebou spolupracují, informují se, předávají si zkušenosti, účastní se školení

Indikátorem dobré spolupráce předškolního a školního vzdělávání je kaţdoroční zvyšování počtu dětí, které přecházejí z MŠ a přípravných tříd k nám do prvního ročníku ZŠ (viz graf 1). Vyhodnocení zápisu dětí v předškolní inkluzivní péči 70 59

60

58

50 42

42

43 Předškoláci (MŠ Dituška, přípravné třídy)

40 34 31

Zapsáno do 1. třídy v ZŠ 28. října

30 20 20

10

0 Zápis 2009

Zápis 2010

Zápis 2011

6

Zápis 2012

I.1.4 Spolupráce s dalšími subjekty -

Spolupráce se školním poradenským pracovištěm je úzká a funkční (logoped, školní psycholog, sociální psycholog s pedagogem)

-

Spolupráce s rodinou - Vytváříme podmínky pro zvyšování informovanosti rodičů v oblasti předškolního vzdělávání a snaţíme se o uţší spolupráci rodiny se školou. Spolupracujeme s rodinou při adaptaci dítěte na nové školní prostředí (rodič společně s dítětem ve třídě - pomoc rodičů v centrech aktivit), při pravidelném plnění úkolů v době ranního setkávání (rodič - dítě - učitelka). Motivujeme rodiče ke spolupráci v přípravě dětí na úspěšný vstup do ZŠ. Na pravidelných společných schůzkách s rodiči je informujeme o docházce do školy, omlouvání dětí, poţadavcích ZŠ, společných oslavách významných dní - Den Romů, Den matek, Amari kereka, karneval, akademie.. Společnou prací, partnerstvím s rodinou získáváme důvěru v pedagoga a snaţíme se zapojovat rodiče do chodu školy, rodič = partner. Na schůzkách rodiče informujeme o umístění dětí v přípravných třídách a v ESS, v logopedickém krouţku. Pozvánkami zveme rodiče a jejich děti k zápisu do 1. tříd a přípravných tříd. Vyuţíváme zájmu rodičů o webové stránky školy a multimediální učebnu ZŠ .

-

Spolupráce s partnerskými školami - Do koncepce Včasné péče jsou zapojeny partnerské školy, které spolupracují a pomáhají vytvářet jednotnou strategii vzdělávání ţáků ze SKZP, která vede k inkluzi ve škole. Nejuţší pravidelná spolupráce a kolegiální návštěvy jsou se ZŠ Křenová 21, která má přípravnou třídu s programy pro děti. Proběhly kolegiální návštěvy a workshopy v ZŠ Ústí Předlice , Most – Chánov, Přerov (spolupracujeme, konzultujeme a ověřujeme metody v praxi, navzájem si předáváme informace, materiály, uskutečňujeme ukázkové lekce). Probíhají supervize mezi ZŠ a MŠ nám. 28.října 22, ZŠ Merhautova, Křenová 21, ZŠ Přerov. Společně organizujeme festivaly, účastníme se Dnů otevřených dveří u partnerů, akademií atp. Aktivity jsou uveřejněny také na stránkách školy www.osmec.cz.

7

I.1.5 Edukativně stimulační skupiny ve včasné péči naší školy

I.1.5.1 Realizace ESS v přípravných třídách 2009-2012 -

NZDM-DROM je partnerem v depistáţi dětí pro ESS ( je usnadněn start povinné školní docházky dětem, které dosud stojí mimo PV). Přítomnost asistenta pedagoga.

-

Pravidelně ESS probíhají ve 2 skupinách a místem konání jsou přípravné třídy. Všichni pedagogové v ESS získali certifikát z PPP k vedení ESS. Pravidelnou účast zajišťuje asistentka komunikací s rodiči. Slavnostně vyřazujeme děti, které půjdou další školní rok do 1. třídy, na přátelském posezení s rodiči. Společně se vedou pracovní schůzky přípravných tříd a MŠ Dituška k ESS.

-

Jsou vypracovány seznamy dětí (některé děti doporučeny z NZDM a doplněné zájemci z přípravných tříd), sestaveny jednotlivé lekce (20ks i s ukázkami výstupů-moţnost kombinace v různých oblastech), zaloţena portfolia, kde je zaznamenán vývoj jednotlivých dovedností u dítěte a na tomto základě se s rodiči domlouváme, kam budeme směřovat v příštím období. Edukativně stimulační skupiny v přípravných třídách naší školy

30

24

25 21 20 16

Počet zapsaných dětí

15

10

Průměr docházejících

8

9

9

5

0 2009 – 2010 (32h v roce)

2010 – 2011 (37h v roce)

8

2011-2012 (37h v roce)

I.1.5.2 Realizace ESS v MŠ Dituška 2009-2012 -

MŠ Dituška mnoho let pracuje s rodiči v ESS a má bohaté zkušenosti s touto formou péče o dítě. ESS probíhají vţdy 1x týdně. Vede je učitelka MŠ, která má ranní sluţbu a druhá učitelka zajišťuje provoz MŠ. Práce v ESS probíhá v MŠ, rodiče se zapojují do přípravy prostředí, pomůcek. Obě učitelky MŠ mají příslušné osvědčení k práci v ESS.

-

Na počátku byl problém přesvědčit rodiče o nutnosti pracovat s dítětem doma, nespěchat, dbát více na kvalitu práce neţ na kvantitu. V průběhu realizace ESS se rodiče přestali ostýchat, nebojí se zeptat na radu při vypracovávání zadaných úkolů, na slabé a silné stránky dítěte, na výchovné problémy, na přípravu dítěte na vstup do 1.třídy. Zlepšila se komunikace rodič - učitelka => lepší atmosféra v MŠ. Rodiče si vzájemně sdělují poznatky při plnění úkolů , dosaţené výsledky dětí, radí si navzájem, pomáhají dětem se starat o svoje portfolio. Jsou zde viditelné pokroky ve všech oblastech vzdělávání. Edukativně stimulační skupiny v MŠ Dituška

9 8 8 7

7

7 6 5 5

Počet zapsaných dětí 4

4

Průměr docházejících

4 3 2 1 0 2009 – 2010 (23h v roce)

2010 – 2011 (20h v roce)

2011-2012 (30h v roce)

I.2 Zhodnocení a výsledky Zvýšenou mírou koordinace činností jednotlivých subjektů včasné péče došlo ke komplexnímu a synergickému působení na dítě a rodiče, a také k naplnění cílů včasné péče: -

Funguje provázaný systém MŠ, přípravných tříd úzce spolupracujících s pedagogy 1.tříd, ŠPP, ŠK, rodin, NZDM, partnerských škol

-

ŠVP PV je přizpůsobený potřebám sociálně znevýhodněných ţáků, těţištěm je inkluzivní prostředí pro děti se vzdělávací strategií Step by Step (s alternativními metodami práce a s programem orientovaným na dítě ve spolupráci s rodinou, kde máme ještě velký prostor pro zlepšování) 9

-

Edukativně stimulační skupiny pracují pravidelně a efektivně, zájem rodičů je veliký, ale především z přípravných tříd (depistáţ dětí pro ESS ze strany partnera NZDMDROM zatím nefunguje, zájem rodičů dětí, které jsou mimo PV je malý)

I.3 Problémy při realizaci -

Ţádné zásadní problémy nenastaly

-

V ESS MŠ Dituška se sníţil počet dětí

-

DVPP- MŠ Dituška se nepodařilo zajistit mentora pro předškolní vzdělávání

I.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) -

Koncepce včasné péče je funkční v provázaném systému péče o děti (MŠ-přípravné třídy-ZŠ) je ověřena v praxi a v této podobě udrţitelná i po skončení projektu

-

ŠVP PV je optimalizován na potřeby sociálně znevýhodněných ţáků, kde je těţištěm inkluzivní prostředí a vzdělávací strategie v programu Step by Step (DVPP- zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků, certifikát ,,Učitelka vzdělávacího programu Začít spolu na ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22“)

-

ESS v MŠ Dituška budou pokračovat dle zájmu rodičů

-

ESS pomáhají předejít školním nezdarům nebo je alespoň zmírnit a jsou udrţitelné bez financování z jiných zdrojů

-

ESS v přípravných třídách budou nadále pokračovat dle zájmu rodičů ve spolupráci s NZDM - DROM /depistáţ dětí pro ESS / v této oblasti je ještě veliký prostor

-

Spolupráce s partnery bude pokračovat formou návštěv, supervizí, workshopů

10

II. Zvýšení efektivity systému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

Mgr. Vladislava Polišenská Mgr. Martin Pírko

V rámci řešeného projektu byla na naší škole vytvořena organizační struktura koordinátorů předmětových skupin, průřezových témat, programu Začít spolu a dramatické a projektové výuky. Tito koordinátoři se pak spolu s dalšími pracovníky střední úrovně řízení podílí na fungování a závěrech metodické rady školy (MRŠ) a dále jsou zodpovědní za týmy sdruţující pedagogické pracovníky spojené s danými předměty (daným tématem). MRŠ zodpovídá za uplatňování metod aktivního učení na naší škole přizpůsobených ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami (sociální znevýhodnění). Na prvním stupni se jedná hlavně o implementaci programu Začít spolu, na druhém stupni o začlenění integrované tématické výuky a projektové výuky. Náš zvolený model řízení popisuje tato tabulka: cíl

Role

1.-2. ročník 3.-5.ročník jazyk a jazyková komunikace – cizí jazyky jazyk a jazyková komunikace – český jazyk matematika a její aplikace, informační a komunikační technologie člověk a příroda člověk a společnost umění a kultura člověk a svět práce člověk a zdraví Koordinátor programu Začít spolu Koordinátor dramatické výchovy Koordinátor neformálního vzdělávání Koordinátor ŠVP ZV(předmětová skupina)

METODICKÁ

RADA

ŠKOLY

Koordinátor včasné péče

zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním zvýšení efektivity systému vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním (ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání)

MŠ Stará, Osmec, přípravný ročník, + zápis do 1.roč. A,N Č,Čjs M Inf Ch,F,Př,Z D,Ov,Rv Hv,Vv Pč Tv

Zvýšení kompetencí ţáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné ţáky

Koordinátor práce školního poradenského pracoviště 11

garantuje, ţe - všechna PT jsou zařazena do vzdělávání jak na 1. stupni, tak na 2. Výchova k myšlení v evropských a stupni - PT se realizují v průběhu 1. a 2. globálních souvislostech stupně v libovolných ročnících tak, Multikulturní výchova aby na konci 1. stupně i na konci 2. Environmentální výchova stupně ţáci prošli všemi průřezovými Mediální výchova tématy a do konce 9. ročníku se seznámili se všemi tematickými okruhy PT

Garant průřezového tématu

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana

Pro názornost uvádíme i stručný výpis úkolů koordinátorů předmětových skupin (PS): -

Vytvářejí koncepci práce PS, vypracovávají plány práce a jejich zhodnocení.

-

Metodicky řídí a kontrolují práci ostatních členů skupiny a usilují o jejich aktivní zapojení.

-

Podle časových moţností organizuje vzorové hodiny, vzájemná pozorování.

-

Kontroluje časové a obsahové plnění tematických plánů.

-

Řídí v rámci své PS asistenci v hodinách (asistenti, tandemoví učitelé)

-

Řídí v rámci své PS spolupráci se školním pedagogickým pracovištěm (ŠPP)

II.1 Podrobný popis realizace

II.1.1 Začít spolu a první stupeň Celý první stupeň vzdělává ţáky podle programu Začít spolu, který zdůrazňuje individuální přístup k dítěti, integrovanou tematickou výuku a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Prosazuje a umoţňuje inkluzi dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Ţáci ve třídách pracují v centrech aktivit (CA), která jsou vybavena pomůckami. Centra aktivit jsou zakomponována, ve stálém rozvrhu ( dvouhodinový blok minimálně třikrát týdně). Práce je zaměřena na integrovanou tematickou výuku a projektové vyučování. Výukové strategie jsou zaměřeny na metody aktivního učení se zřetelem na všechny typy inteligence a styly učení. Organizace vyučování / struktura dne: 1) Ranní kruh - Je velkým přínosem pro rozvoj komunikačních dovedností – od naslouchání aţ po vyjadřovací schopnosti. Také se zde ţáci dozví, co je daný den očekává, na co se mohou těšit.

12

2) Společná práce 3) Práce v centrech aktivit - Ţáci se učí samotnosti, zodpovědnosti, spolupráci, vzájemně si pomáhají. Přijímají různé role ve skupině, učí se dodrţovat stanovená třídní pravidla a pravidla práce ve skupině. Mají moţnost volby, v kterém centru chtějí pracovat, učí se v souvislostech. Velký důraz klademe na čtenářskou gramotnost. 4) Hodnotící kruh - V hodnotícím kruhu se ţáci učí sebehodnocení, vyjadřují své pocity, oceňují své spoluţáky. Ve třídách probíhá také projektová výuka. Uskutečnil se projekt s názvem S praotcem Čechem do Prahy, Není Země jako země, Advent, Pohádka, Správné stolování, ČR v srdci Evropy. Nedílnou součástí vzdělávání jsou ţákovská portfolia a reporty, kde je zaznamenáván posun kaţdého ţáka v oblastech klíčových kompetencí a speciální vzdělávací potřeby ţáků. Velkým přínosem pro tuto práci je pomoc asistentů a tandemových pedagogů ve výuce, která prokazatelně zvyšuje efektivitu vzdělávání, zkvalitňuje individuální přístup k dětem – pomáhají v centrech aktivit, pomáhají ţákům se specifickými poruchami učení, nadaným ţákům, ţákům s vyšší absencí. Velmi důleţitá je také spolupráce s rodinou. Postupně se daří tuto spolupráci zlepšovat osobní návštěvy romských asistentů v rodinách, rodiče jsou zváni do výuky, také se zvýšila účast rodičů na školních akcích. Přínosem pro tuto práci je spolupráce se ŠPP. Vzhledem k tomu, ţe ţáci přicházejí z nepodnětného rodinného prostředí, je nutná včasná diagnostika ţáků. Logoped v 1. a 2. třídách provádí orientační diagnostiku komunikačních schopností dětí se zaměřením na výslovnost. S dětmi, které mají narušenou komunikační schopnost, logoped individuálně pracuje v rámci reedukce. Spolupracuje také s učiteli, kterým plánuje aktivity a metodické konzultace ke zkvalitnění řečové výchovy vybraných ţáků. Speciální pedagog provádí diagnostiku ţáků, screening poruch učení, individuálně pracuje s dětmi na nápravě specifických poruch učení a chování, poskytuje poradenství učitelům i rodičům v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb ţáků. Poskytuje metodickou podporu při tvorbě plánu osobního rozvoje a při slovním hodnocení. Vytváří také individuální vzdělávací plány pro integrované ţáky. Zajišťuje speciální pomůcky a společně se školním psychologem spolupracuje na tvorbě a realizaci adaptačních programů.

II.1.2 Jazyk a jazyková komunikace Předmětová skupina je sloţena z pěti členů a schází se pravidelně čtyřikrát ročně, dílčí úkoly často řeší operativně v menším sloţení na pracovních setkáních. Dlouhodobě naplňuje cíl - zvyšování čtenářské gramotnosti ţáků, zaměřuje se na smysluplnou komunikaci ţáků, učitelé vyuţívají metod aktivního učení (pracují ve školní knihovně, v multimediální učebně, v počítačových učebnách). Ţáci na prvním stupni navštěvují Čtenářský klub, který vede školní psycholoţka, ţáci zde pracují na zajímavých 13

cvičeních, která pomáhají k reedukaci dyslektických potíţí (např. vytvářeli komiks na téma rozvod, nevěra, sexuální obtěţování). Na druhém stupni jsou ţáci zapojení do programu Čteme s radostí, kdy ţáci předem stanovených kritérií tvoří čtenářské portfolio. V půlročních cyklech učitelé hodnotí zdařilost čtenářských portfolií , vybraní ţáci se účastní zajímavých kulturních akcí. Jednou týdně probíhá doučování českého jazyka, které je určeno ţákům, kteří se vrátili ze zahraničí, ţákům, kteří zameškali učivo z důvodu nemoci, ţákům se slabším prospěchem. Jednou týdně je zajištěna příprava na přijímací zkoušky z českého jazyka. V hodinách českého jazyka pracují tandemoví učitelé, proto se daří práce s dětmi s různými specifiky. V některých hodinách je výuka posílena i o asistenty pedagoga, kteří pracují se ţáky s LMR, ADHD. Je nastavena spolupráce učitelů českého jazyka a ŠPP, kde především speciální pedagoţka pomáhá učitelům v práci s ţáky SPU, LMR, ADHD, s nadanými ţáky. V literárních blocích, které probíhají ve školní knihovně s učiteli spolupracuje vedoucí školního klubu. Věnuje se přípravě knih, matriálů, PC programů, nahrávek, asistuje i v centrech aktivit. Podařilo se navázat spolupráci s Mahenovou knihovnou, kde její pracovnice v literárních blocích v naší školní knihovně realizují programy na témata: komiksy – Bublinkové příběhy, Cizí slovo poezie, Kdo hledá najde, Svět dětí, Uţ si umím vybrat sám, Jedna velká patálie, Horory Projektová výuka - Ţáci 8. ročníků se zúčastnili projektu Rok K. H. Máchy, Plujeme mezi literárními ţánry, plánujeme projekt Vytvoř si svou knihu. Spolupracujeme s partnery - ZŠ Křenová, ZŠ Merhautova, ZŠ B. Němcové Přerov, ZŠ Grafická Praha. Jiţ se realizovala literární soutěţ na tato témata: Vyprávění z balíčku, O hudbě váţně i neváţně, plánuje se téma Tolerance a přátelství.

II.1.3 Matematika a její aplikace Oblast Matematika a její aplikace se zaměřuje na spolupráci s ostatními koordinátory ve formě konzultací, rozboru hospitací, spolupráce s učiteli – předávání informací, zkušeností a vzájemné hospitace. Pro výuku je důleţitá pomoc ŠPP, tandemových učitelů a asistentů. Díky této pomoci mají ţáci moţnost individuálnějšího přístupu. Ve výuce je vyuţívána skupinová práce kooperativní učení a jsou do výuky zařazeny metody aktivního učení. Pracovní listy pomáhají při hodnocení ţáků, se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedenkrát týdně probíhá příprava na přijímací zkoušky z matematiky a doučování. Postupně se do výuky zařazuje finanční gramotnost.

II.1.4 Člověk a příroda V této oblasti byla navázána spolupráce s prvním stupněm na poţadované téma. Byly zaváděny nové prvky do výuky (práce ve skupinách, kooperativní učení, práce v centrech,

14

projektová výuka, výuka v blocích, integrovaná tematická výuka, práce v terénu, výuková hra Ekopolis). Účastnili jsme se v soutěţích, připravovali jsme a realizovali vlastní soutěţe, environmentální vycházky, příprava Dne Země. Při hodnocení ţáků, zejména ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami pomohly pracovní listy, které umoţnily rozvoj vědomostí a zapojení se do výuky s ostatními ţáky. Spolupráce s tandemovým učitelem, zkvalitnila výuku: pomoc se sestavování plánů, tvorba pracovních listů pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami moţnost intenzivnější práce se ţáky, při skupinové, projektové výuce, vyhledávání nabídek výukových programů mimo školu, pomoc při realizaci akcí nad rámec výuky (Den Země).

II.1.5 Člověk a společnost V Dějepise se velmi osvědčila spolupráce kmenové učitelky s tandemovou vyučující – podařilo se zrealizovat několik ITV a projektů – např. Pravěk, Středověké hrady, Osmec v proměnách času, dramatizace – Řečtí bohové, Starověký Řím, Slované,…Obě vyučující měly více prostoru pro práci se ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, často byly zařazovány metody aktivního učení, i méně nadaní ţáci zaţívali úspěch. Díky projektu se podařilo propojit hodiny Rodinné výchovy s Dramatickou výchovou. Kromě jednotlivých tematických lekcí DV napříč ročníky se tandemoví učitelé DV a VV podíleli na tvorbě a realizaci projektů a ITV v rámci Občanské výchovy – např. Multikultura – Identita, Globální problémy lidstva, Demokratický občan. Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech bylo kaţdoročně zpestřeno Projektem Evropa. Třídní učitelé, kteří vyučují Rodinnou výchovu, oceňují spolupráci se ŠPP – především adaptační programy, preventivní programy metodika prevence, sexuální výchovu školní psycholoţky, program k volbě povolání garantovaný výchovnou poradkyní. Neodmyslitelnou se stala spolupráce se speciální pedagoţkou při tvorbě IVP a Plánů osobního rozvoje, pro třídní učitelku je neocenitelná i moţnost krizové intervence a spolupráce se sociálním pedagogem při komunikaci s rodiči a úřady. Koordinátorka oblasti Člověk a společnost opakovaně spolupracovala při organizaci soutěţí mezi partnerskými školami – 09/10 Vyprávění z balíčku, 10/11 Hudba, 11/12 Tolerance a přátelství. Dále se koordinátorka průběţně zúčastňovala supervizí koordinátorů partnerských škol a navštívila školy s podobnou skladbou ţáků – Chánov, Ostrava, Karviná, Přerov.

15

II.1.6 Multikultura (průřezové téma) V průběhu projektu byli postupně na obou stupních uskutečněny následující akce: 2009/2010 -

oslava mezinárodního dne Romů.

-

ţáci obou stupňů se zúčastnili uctění památky obětí holocaustu (ZŠ Merhautova, Muzeum romské kultury, Ţidovské muzeum) a akcí zaměřených na přípravu pro zařazení do pracovního procesu (program Romská řemesla v MRK, BVV výstava Agrotech, program organizace IQ Roma servis pro volbu povolání). Ţáci školy se zúčastnili výstavy v MRK Romské Vánoce, Školní akademie, exkurze do nízkoprahového zařízení Pavlač (přípravný ročník), filmového představení Perla orientu, Indie (kino Scala), Nástroje z Afriky, divadelní představení plus beseda, Ţonglování se ţivotem v Muzeu ţidovské kultury, festivalu Jeden svět, výstavy romských fotografií s besedou Österreichzentru.

2010/2011 -

ţáci prvního i druhého stupně se zapojili do celorepublikové soutěţe Romano Suno (romský sen)

-

pokračovala spolupráce s romskými i neromskými organizacemi (MRK, DROM, Ţidovské muzeum, Pavlač, Knihovna Jiřího Mahena, PČR, Centrum pro religionistiku, Muslimská obec v Brně)

-

plánovaná spolupráce s vietnamskou menšinou byla z organizačních důvodů a s ohledem na aktuální dění nahrazena vyuţitím nabídky muslimských organizací

2011/2012 -

vytváření multikulturní broţury ve spolupráci s MRK a ZŠ Merhautova (literární a výtvarné příspěvky ţáků.

Multikulturní výchova probíhá v souladu se ŠVP byla integrována do výuky jednotlivých předmětů na prvním stupni (prvouka a vlastivěda) a na druhém stupni (zeměpis, přírodopis, dějepis, občanská nauka, rodinná výchova). Byla realizována také prostřednictvím samostatných akcí. Činnost byla zaměřena na podporu bezproblémového přijetí vlastní identity a zařazení se do většinové společnosti a také na rozšíření povědomí o jiných národnostních menšinách u nás.

II.1.7 Osobnostní a sociální výchova (průřezové téma) V Osobnostní a sociální výchově jsme se zaměřili zejména na rozvoj kompetencí ţáků a vytvoření smysluplného hodnocení těchto klíčových kompetencí pedagogy i ţáky (sebehodnocení). Vznikly tzv. reporty, které se stali součástí dokumentace ţáka a posunují se s ním z ročníku do ročníku po celou dobu povinné školní docházky. Ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm byly pečlivě zmapovány individuální potřeby ţáků (styly učení, SPUCH, rizika vývoje, poruchy chování, nadání ţáků, rodinné zázemí, proběhly adaptační programy a screeningy jednotlivých tříd), dále doporučení jak s různými potřebami dětí dále pracovat.

16

Pedagogové z druhého stupně provedli několik pozorování v hodinách u kolegů z prvního stupně, jehoţ cílem byla návaznost na práci Začít spolu v centrech aktivit na druhém stupni, kde děti rozvijí sociální a komunikativní, pracovní a personální dovednosti. Na systému a sloţení reportu pracovali pedagogové prvního a druhého stupně tak, aby byla zajištěna návaznost při přestupu ţáka do dalšího ročníku a byl zaznamenán individuální posun dosaţených dovedností a návyků. Na několika zdokumentovaných pracovních schůzkách třídních učitelů, vyučujících, asistentů, tandemových učitelů a pracovníků ŠPP jsme tvořili pravidla při vyplňování tabulek posunu dosaţené úrovně klíčových kompetencí ţáků a v poslední fázi jsme na základě dotazníku upravili sebehodnocení ţáků tak, aby dětem nedělaly problémy formulace odpovědí. Podařilo se také vytvořit naše školní ţákovské kníţky, jejichţ obsah plně vyhovuje potřebám ţáků, rodičů a pedag. pracovníků a jejichţ součástí je také sebehodnocení ţáků. Další aktivitou v tomto průřezovém tématu byla tvorba třídních pravidel, na nichţ se podílejí ţáci a která jsou viditelně umístěna ve třídách a pravidelně v rodinných výchovách a komunitních kruzích třídy vyhodnocována. Šesté ročníky na začátku školního roku prochází tzv. adaptačním programem kde se seznamují prostřednictvím dramatických, pohybových, komunikativních a výtvarných aktivit navzájem a zvykají si pracovat v týmu. Do budoucna jsme schopni náš systém ţákovských reportů nabídnout jako model pro školy vzdělávající ţáky se sociálně znevýhodněného prostředí.

II.1.8 Člověk a zdraví Snaţíme se o budování kladného vztahu k pohybovým aktivitám, vedeme ţáky k zodpovědnosti, učíme ţáky chovat se k sobě i ostatním spoluţákům bezpečně. Budujeme správné hygienické návyky, zdůrazňujeme důleţitost ţivotosprávy, nebezpečí návykových látek (cigarety, drogy a alkohol). V hodinách TV a sportovních krouţcích dodrţujeme vypracovaná kritéria hodnocení TV. Dbáme na zodpovědnost týkající se včasného příchodu do odpoledních hodin TV, motivujeme ţáky k pohybovým aktivitám, pořádáme školní sportovní soutěţe a turnaje, Olympijský den. Nejlepší ţáky vybíráme na mimoškolní sportovní akce podle stanovených kritérií, kde kromě dobrých sportovních výkonů musí splňovat určité poţadavky v chování, včas přicházet na srazy, musí se při sportovních soutěţích chovat ke svým soupeřům podle pravidel a dodrţovat všechny pokyny svých učitelů. Podařilo se nám navázat spolupráci s DROMem, zúčastnili jsme se fotbalového turnaje pořádaného ZŠ Křenová. Ve šk. roce 2011/2012 jsme se zúčastnili dvou mimoškolních akcí, naplánované máme další čtyři turnaje. Na škole se uskutečnilo jedenáct sportovních turnajů a soutěţí. V plánu máme dalších osm sportovních akcí a připravujeme opět sportovní centrum ke Dni Romů a Olympijský den. Do těchto akcí se zapojuje i první stupeň.

17

Chceme nadále pokračovat v dodrţování stanovených cílů a kritérií hodnocení, přimět všechny ţáky k plnění si svých povinností, účastnit se mimoškolních akcí.

II.1.9 Dramatická výchova Prvky dramatické výchovy byly začleněny do českého jazyka, dějepisu, občanské výchovy. Ţáci si v hodinách pomocí proţitých dramatizací lépe fixují učivo. V rodinné výchově pomáhá při prevenci rizikového chování, nácvik chování v různých ţivotních situacích, posilování komunikace ve skupině, práce s třídním kolektivem. Ve dvouhodinových tematických lekcích dramatické výchovy napříč ročníky druhého stupně si snadněji ţáci propojují získané poznatky mezi předměty. V integrované výuce byla realizována témata Pravěk a Ptáci. Tady si ţáci vyzkoušeli mluvený projev před kamerou, aktivní metody učení, pohyb s hudbou, rytmus. Proběhlo divadelní představení ţáku druhého stupně pro prvňáčky a muzikálu pro předškoláky. V dramatické výchově dostávají ţáci moţnost zaţít úspěch, proţít různé situace, učí se komunikovat ve skupině, nacvičují relaxační i pohybové aktivity, připravují se na ţivotní situace souvisejících s volbou povolání. V rámci dramatické výchovy probíhají náslechy studentů PF MU.

II.2 Zhodnocení a výsledky Přenos jisté míry odpovědnosti na koordinátory a jejich pravidelné setkávání vede k několika jasně ţádoucím efektům. Nejuţší vedení školy můţe delegovat rozhodnutí o práci v předmětech apod. právě příslušným koordinátorům, kteří ho následně diskutují ve svých týmech. To vede k přirozenější formě řízení dění ve škole, kdy o praktických věcech rozhodují lidé s praxí nejúţeji propojeni. Učitelé se shodují na tom, ţe nový systém řízení a práce v týmu jim umoţnil individuálně pracovat s ţáky, respektovat jejich speciální potřeby a posunovat je v dovednostech a kompetencích na jejich osobní maximum. Zařazení metod aktivního učení a zpestřování výuky různými projekty „šitými na míru“našim ţákům je pravděpodobně jedním z faktorů, ţe se celková absence ţáků na naší škole pomalu sniţuje (např. mezi lety 2009/2010 a 2010/2011 o 8,7%). Také neomluvených hodin (svědčících o záškoláctví) pomalu ubývá (mezi lety 2009/2010 a 2010/2011 o 24,9%).

II.3 Problémy při realizaci Asi největším problémem bylo zvyknout si na nový systém řízení a na zodpovědnost vyplývající z pozice na střední úrovni managementu školy. Jde o nové a nevídané rozdělení zodpovědnosti v našem školském systému a vyţaduje po koordinátorech zlepšování 18

schopnosti vést tým lidí. Z druhé strany si i kaţdý jednotlivý pedagogický pracovník musí pěstovat schopnost komunikace, kompromisu a musí být stále lépe a smysluplněji schopen pracovat v kolektivu.

II.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Nastavený a ověřený systém koordinace bude fungovat i po skončení projektu. ŠVP ZV se na prvním stupni bude nadále opírat o program ZaS – učení, při kterém je ţák aktivní. Na 2.stupni budou do ŠVP trvale zařazeny osvědčené projekty, ITV, výuka v blocích a centrech aktivit s maximálním vyţitím odborných učeben. Systém tvorby projektů a ITV jsme schopni nabídnout jako model i ostatním školám. Formou supervizí budeme i nadále spolupracovat s partnerskými školami a s neziskovými organizacemi.Budeme pokračovat v individuální podpoře ţáků se SPUCH a ţáků nadaných v úzké spolupráci se členy ŠPP.

19

III. Zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné žáky

Bc. Kateřina Mezihoráková

Celodenní program funguje na základní škole od roku 2003. Hlavní cíl: poskytovat ţákům nabídku neformálního vzdělávání, která reflektuje jejich individuální vzdělávací potřeby. Hlavní zásada: návaznost celodenního programu na formální výuku a rozvoj klíčových kompetencí. U ţáků se sociálním znevýhodněním působí preventivně v oblasti rizikového chování.

III.1 Podrobný popis realizace Celodenní program doplňuje formální výuku kaţdý den, začíná v 7,00 hodin a končí v 16,00 hodin. Je zaměřen na všechny věkové kategorie ţáků školy (předškolní děti, první a druhý stupeň, vycházející ţáci). Účast na celodenním programu je podmíněna pouze souhlasem zákonného zástupce. Rozvrh celodenního programu je aktualizován dle rozvrhu formální výuky. Rozvrhy jsou k dispozici na školních webových stránkách, venkovních vitrínách, ve třídách, ve školním časopisu a v letácích, které mají všichni ţáci vloţeny v ţákovské kníţce. Celodenní program řídí koordinátor neformálního vzdělávání, který zodpovídá za návaznost jednotlivých aktivit na formální vzdělávání. Nabídka celodenního programu vychází z individuálních vzdělávacích potřeb ţáků. Zaměřuje se na vyrovnávání deficitů plynoucích ze specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, ADHD) a další obtíţe s nimi související (obtíţné soustředění). Dále se soustřeďuje na ţáky s dlouhodobou absencí, s individuálním vzdělávacím plánem, logopedickými problémy, nadané ţáky. Vedoucí jednotlivých aktivit vypracovávají na začátku kaţdého školního roku plán (včetně cílů), kterým se průběh aktivity řídí. Docházka a průběh všech aktivit se zaznamenávají do docházkových sešitů. Celodenní program prezentuje svou činnost na školních i mimoškolních akcích (kulturní akce, soutěţe, přehlídky), na webových stránkách školy, ve školním časopisu. Celodenní program zasahuje 100% ţáků školy (všichni ţáci se ho během roku pravidelně nebo nepravidelně účastní). Počet pravidelných účastníků dosahuje kaţdý rok přibliţně 50 % celkového počtu ţáků školy.

20

V letošním školním roce je nabídka celodenního programu široká (přes 30 aktivit), je náročná na řízení a financování. Z řešeného projektu byla hrazena část aktivit neformálního vzdělávání, další zdroje financování tvořily dotace na rozvoj romské komunity MŠMT, vlastní zdroje (dobrovolnická činnost), brněnská síť otevřených škol MMB. V příštím školním roce dojde ke zjednodušení nabídky celodenního programu tak, aby zůstala zachována základní nabídka reagující na individuální vzdělávací potřeby ţáků.

III.1.1 Model celodenního vzdělávacího systému Formální vzdělávání Dopolední blok (7:40 – 11:45/12:40) -

dopolední vyučování

-

individualizovaná péče (logopedie, terapie, intervence)

-

ITV (integrovaná tématická výuka)

Odpolední blok (13:30 – 15:00) -

odpolední vyučování

Neformální vzdělávání Ranní klub (7:00 – 7:40) – před dopoledním vyučováním Dopolední blok (7:40 - 11:45/12:40) -

přestávky (relaxační koutky, rozhlasové vysílání)

Centra celodenního programu/kluby (11:45/12:40 – 13:30) -

mezi dopoledním a odpoledním vyučováním

Odpolední blok I (13:30 – 15:00) -

odpolední aktivity neformálního vzdělávání

Odpolední blok II (15:00 – 16:00) -

odpolední aktivity neformálního vzdělávání

III.1.2 Nabídka celodenního programu Edukativně stimulační skupiny (rodiče, děti, pedagog, asistent z romské komunity) rozvoj grafomotoriky, řeči Příprava na vyučování/doučování (všechny třídy 1. st.) zaměřeny na rozvoj klíčových kompetencí (KK) – upevňování učiva pro dlouhodobě absentující ţáky, čtenářské dovednosti, KK k učení, reedukace specifických poruch učení (SPU) Příprava na přijímací zkoušky (ČJ, AJ, M, přírodní vědy, umění, historie) individuální konzultace, upevňování učiva pro dlouhodobě absentující ţáky a ţáky s SPU, vycházející ţáci

21

Krouţky (mediální, deskové hry, taneční, výtvarný, školní časopis, keramický, hudební, dramatický, IT, …) rozvoj zájmů, nadání, talentu, průřezová témata Kluby/centra celodenního programu (hudební, sportovní, posilovna) Ranní klub (ranní příprava na výuku) Školní klub Školní druţina

Z řešeného projektu byly financovány tyto aktivity: 1) Přípravy na přijímací zkoušky -

Matematika – jednalo se spíš o doučování matematiky, neţ o systematickou přípravu na přijímací zkoušky, nízká účast umoţňovala individuální práci s cílem doučení a upevnění učiva, které ţáci nezvládli během formální výuky.

-

Český jazyk – individuální doučování ţáků s vysokou absencí, pomoc s vypracováváním domácích úkolů, čtenářská portfolia

-

Umění, kultura – jednalo se o zájmový útvar s cílem podchytit a individuálně rozvíjet talent dítěte a systematicky připravovat vycházející ţáky na talentové zkoušky

-

Anglický jazyk – individuální konzultace

-

Přírodní vědy – krouţek vyuţívali ţáci k upevnění a prohloubení učiva, prováděli i praktické pokusy

-

Historie – individuální konzultace, tematické vycházky

2) Krouţek vedení školního časopisu Amaro jilo – funguje od r. 2003, snaţíme se o stabilní redakční skupinu , v posledních letech se někteří ţáci spontánně ustálili v rolích reportérů, fotografů, grafiků, distributorů a propagátorů časopisu ve školním rozhlase -

niţší jazyková úroveň a slohová neobratnost je kompenzována dobrou úrovní počítačové gramotnosti některých ţáků, která umoţňuje samostatnou práci na grafické úpravě, zpracování fotografií apod.

-

časopis vychází jednou za měsíc, pravidelně je ţáky propagován ve školním rozhlase i se soutěţní otázkou, která má čtenáře motivovat k další práci s knihami a jinými časopisy

-

ve spolupráci s mediálním krouţkem se podařilo natočit reklamu na školní časopis

-

vyučující ČJ zařazují do hodin práci se školním časopisem, dostávají ho tak více do povědomí ţáků

3) Mediální krouţek – rozvíjí mediální gramotnost, zaměřuje se na tvorbu prezentačních materiálů (např. dokument o škole), prezentace krouţku na soutěţích (tvorba tématických videí, filmů), spolupracuje se školním časopisem,

22

rozvíjí schopnost ţáků pracovat s kamerou, fotoaparátem, programy na zpracování záznamů, tyto schopnosti ţáci vyuţívají během práce se školním časopisem Z řešeného projektu byly částečně financovány další kompetenční krouţky. Jednalo se o Hry s písmeny, Čtení s radostí, Keramika, Nadaní ţáci. V krouţcích šlo o upevňování učiva, nápravu čtení u ţáků s dyslexií, rozvoj motorických schopností.

III.2 Zhodnocení a výsledky: Neformální aktivity reflektují individuální vzdělávací potřeby ţáků a umoţňují vyrovnávat jejich případné deficity. Některých aktivit se mohou ţáci zúčastnit i společně s rodiči. Všechny aktivity jsou pro naše ţáky zdarma. -

Ranní klub – v klidném prostředí školní knihovny si děti mohly vypracovávat domácí úkoly, opakovat si učivo, číst si, smysluplně tak vyuţívat čas, který by jinak trávily postáváním před školou

-

Doučování první stupeň – ţáci si upevnili a doplnili učivo formou hry, tuto příleţitost vyuţili dlouhodobě absentující, ţáci se SPU

-

Krouţky – staly se příleţitostí pro nadané ţáky, s moţností rozvíjet nadání a schopnosti různými směry

-

Příprava na přijímací zkoušky – probíhaly individuální konzultace, vycházející ţáci si vyzkoušeli vzorové testy , zdokonalovali se ve čtenářské gramotnosti

-

Centra aktivit / kluby – děti měly moţnost smysluplně vyplnit čas před a po odpoledním vyučování – deskové hry, čtení, sportování, rukodělné činnosti, relaxace

-

Vysílání školního rozhlasu, na kterém se aktivně podíleli ţáci, příjemně zpestřilo přestávky v dopoledním bloku

III.3 Problémy při realizaci: -

Při velkém rozsahu neformálních aktivit (letošní rok více neţ 30 aktivit) – obtíţné řízení, nutnost redukovat

III.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Pro školní rok 2012/2013 plánujeme ustálené a osvědčené aktivity ponechat a zjednodušit vedení dokumentace. Předpokládané sloţení neformálního vzdělávání na škole: Kluby Ranní (denně 7,00-7,45), 5 h / týden

23

Školní klub (denně) Klub prevence (průběţně) Meziklub (mezi dopolední a odpolední výukou) 3 h/týden

Krouţky Doučování první stupeň (kaţdá třída) 1 h/týden Edukativně-stimulační skupiny 3 skupiny Příprava na přijímací zkoušky 6 skupin / společný docházkový sešit, nepravidelně Logopedie (druhý stupeň) Mediální krouţek (mediální+časopis) Deskové hry Taneční krouţek

24

IV. Prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (nedokončení základního vzdělání, nepokračování ve vzdělávání v na SŠ, SOU) prostřednictvím zvýšení efektivity kariérového poradenství

Mgr. Barbora Glogarová Mgr. Lenka Nazarčuková

Cílem vzdělávání ţáků na základních školách není jen splnění státem předepsaných výstupů, ale především příprava na další studium na středních školách a poloţení základů k úspěšnému vstupu do samostatného ţivota a světa práce. V rámci projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole jsme se zaměřili na podporu ţáků k volbě povolání a motivaci k pokračování ve studiu prostřednictvím mentorského programu. Na pozici mentora jsme hledali osoby pracující v oboru, ideálně romského původu. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

IV.1 Podrobný popis realizace V první fázi realizace aktivity (říjen 2009 – srpen 2010) probíhalo hledání zájemců o pozici mentora ve spolupráci s nízkoprahovou neziskovou organizací (NNO) DROM a koordinátorkou spolupráce s rodiči Ve spolupráci s NNO DROM jsme nenašli ţádného zájemce na pozici mentora, jiţ v úvodní fázi hledání vyjádřili pracovníci DROMu skepsi ohledně ochoty pracujících Romů ke spolupráci se školou v mentorském programu (problém s prací na směny, spolupráce s jejich zaměstnavateli). Koordinátorka spolupráce s rodiči kontaktovala několik pracujících Romů s nabídkou ke spolupráci se školou v mentorském programu. Nikdo však neměl o pozici mentora zájem, především díky ostychu z vystupování před třídou a finančnímu ohodnocení (z pohledu uchazečů nedostatečnému). Teprve po osmi měsících hledání (v červnu 2011) jsme našli zájemkyni o pozici mentora. Ve druhé fázi realizace aktivity (září 2010 – srpen 2011) vedla mentorka čtyřikrát měsíčně besedy v 8. a 9. třídách. Při vedení besed se zaměřovala na motivaci ţáků ke vzdělání a zaměstnání. Dle hodnocení mentorky mají ţáci ve vztahu k dalšímu vzdělávání a práci negativní očekávání, které plyne ze zkušenosti jejich rodičů. Romští ţáci dle jejího názoru nemají motivaci k dalšímu vzdělávání, jelikoţ očekávají odmítnutí při hledání zaměstnání. Besedy mentorského programu také obsahovaly témata slušného chování, dodrţování norem, hledání zaměstnání, dalšího středoškolského vzdělávání, drogové problematiky a rodičovství. V lednu 2011 proběhla exkurze skupiny dívek se zájmem o práci s dětmi v zaměstnání mentorky (mateřská škola při NNO). Bohuţel v červnu 2011 vystoupila mentorka ze zdravotních důvodů z programu.

25

Ve spolupráci s koordinátorkou spolupráce s rodiči jsme hledali dalšího uchazeče na pozici mentora. V prosinci 2011 se objevila jedna uchazečka, která se však nedostavila na informační schůzku a o pozici ztratila zájem. Původní plán realizace mentorského programu: 1. Mentor vede besedy v 8. a 9. třídách s cílem zvýšení motivace ţáků k dalšímu studiu na střední škole a následnému zapojení se do světa práce 2. Návštěva ţáků v zaměstnání mentora 3. Praxe ţáků v zaměstnání mentora Vzhledem k tomu, ţe mentorský program probíhal na naší škole jeden školní rok, nebyla praxe ţáků v zaměstnání mentora realizována.

IV.2 Zhodnocení a výsledky Mentorský program na naší škole vedla učitelka MŠ v NNO romského původu. Působila na naší škole 1 školní rok. Poté dala výpověď ze zdravotních důvodů. S dětmi hovořila především o vzdělání a zaměstnání. Děti na toto téma silně reagovaly. Většina z nich má dle mentorky zkreslený pohled a věci chápou jinak. Romští ţáci nemají motivaci k dalšímu vzdělávání, jelikoţ očekávají odmítnutí při hledání zaměstnání. Snahou mentorky bylo dětem toto přesvědčení rozmluvit a povzbudit je. Jako příklad uváděla sebe. Mentoring hodnotí jako náročný, především vzhledem k nevhodnému chování dětí při besedách a jejich negativnímu očekávání v dalším studiu a hledání práce. Ve školním roce 2010-2011 bylo na naší škole 59 vycházejících ţáků. Přihlášku podalo 49 ţáků, z toho bylo přijato celkem: 44 ţáků. Na obory s maturitou bylo přijato 5 ţáků, SOU – tříleté obory 35 ţáků, do kurzu pro získání základního vzdělání 4 ţáci. Vysoké procento ţáků, kteří si podali v tomto roce přihlášku částečně odráţí pozitivní působení mentora jako vzoru při volbě povolání.

IV.3 Problémy při realizaci Ochota pracujících Rómů vést besedy ve třídách v rozsahu 4 hodin měsíčně se ukázalo jako téměř nepřekonatelný problém. Na hledání se podílel také náš projektový partner o.s. DROM a koordinátorka spolupráce s rodiči, bohuţel téměř neúspěšně. Za tři roky realizace projektu měly o pozici mentora zájem dvě osoby, z toho jedna ztratila o pozici mentora zájem ještě před předáním konkrétních informací o působení na škole.

IV.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Vzhledem k obtíţnosti hledání zájemce o pozici mentora ve škole přepokládáme, ţe mentorský program bude pokračovat ve formě besed 8. a 9. tříd se studujícími absolventy naší

26

školy. V minulém školním roce byly realizovány dvě besedy se studenty středních škol – absolventy naší ZŠ. Tento způsob realizace má hned několik výhod. Ţáci se s absolventy osobně znají, jsou si věkově bliţší a dostanou konkrétní informace o způsobu studia na střední škole. Studenti jsou výborným příkladem toho, ţe pokračovat ve studiu je moţné.

27

V. Zlepšení spolupráce s rodiči

Mgr. Barbora Glogarová Mgr. Lenka Nazarčuková Mgr. Libor Tománek

Spolupráce rodiny a školy do velké míry ovlivňuje úspěšnost vzdělávání dětí, to je obecně platné pravidlo, které je při vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí několikanásobně akcentováno. Spolupráci s rodiči našich ţáků bylo nutné rozběhnout na partnerské bázi. Je účelné pracovat na tom, aby rodiče našich ţáků vnímali školu jako partnera, jehoţ zájmy jsou se zájmy rodičů a jejich dětí identické. Uţší vzájemnou spoluprací je zdůrazněn význam vzdělávání pro člověka v dnešní společnosti. Rovné příleţitosti vzdělávání ţáků podmiňuje rovný přístup školy k jejich rodičům. Inovativním momentem v rámci romského školství je existence fungujícího, koncepčně a pravidelně, na vzájemné partnerské bázi pracujícího klubu rodičů. Smyslem je zlepšení vztahu rodičů ke škole a vzdělávání jako ţivotní hodnotě. Rovné příleţitosti vzdělávání ţáků podmiňuje rovný přístup školy k jejich rodičům. V rámci projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole jsme zaloţili Klub rodičů, který byl nástrojem k dosaţení výše uvedeného cíle.

V.1 Podrobný popis realizace Základem zlepšení spolupráce s rodiči byl fungující klub rodičů, který pracuje koncepčně, pravidelně a na partnerské bázi se školou. V rámci klubu rodičů měli rodiče moţnost se blíţe vyjadřovat k aktuálnímu dění ve škole, ke spokojenosti s formálním i neformálním vzděláváním svých dětí. Mohli zde také získat mnoho informací o probíhajících projektových aktivitách, celodenním programu, spolupráci školy s nízkoprahovými neziskovými organizacemi (NNO) i státními zařízeními (hlavně odbory sociálně-právní ochrany dítěte OSPOD).

V.1.1 Standardní spolupráce školy s rodiči Standardní spolupráce školy s rodiči je na naší škole obecně poměrně široká. Vedle neoficiálních pohovorů rodičů s učiteli jsou zde i oficiální pohovory (existuje písemný výstup). Pozvánky na pohovory s třídními učiteli jsou většinou rodičům doručovány našimi asistenty, často však nejsou při doručování úspěšní (chybějící schránky na dopisy, uzamčené vchody…). Do některých rodin odmítají naši asistenti doručovat z důvodu špatných zkušeností s verbálními a fyzickými útoky rodičů.

28

Pro ilustraci - ve školním roce 2010/2011 (do 31.5.) bylo celkem domluveno 260 pohovorů s třídním učitelem (na prvním stupni 51 pohovorů, na druhém stupni 209). K pohovorům se nedostavilo 49 zákonných zástupců, tzn. zhruba 20%. Při nespolupráci rodiny se školou zve škola zákonné zástupce ţáků na výchovnou komisi. Výchovné komise probíhají pravidelně jednou týdně (mimořádné – závaţné případy) ve sloţení zákonný zástupce ţáka (pokud je to vhodné, bývá přítomen i ţák), výchovný poradce, speciální pedagog, sociální pedagog, psycholog, asistent ŠPP, třídní učitel, vedení školy, v závaţných případech jsou přítomni kurátoři OSPOD, zástupci Policie ČR. Výchovné komise řeší zejména: záškoláctví, výchovné problémy, nekázeň ve výuce, agresivní chování ţáků mezi sebou (verbální i fyzické), agresivní chování ţáků k vyučujícím, vyhroţování učitelům, výukové obtíţe, zapomínání pomůcek, nedůslednou přípravu na výuku, dluţné částky, přijímací řízení, pohovory s rodiči ohledně volby povolání, souhlasy rodičů s vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně či s prací členů školního poradenského pracoviště. Ve školním roce 2010/2011 řešila výchovná komise řešila 165 případů, (118 na 2. stupni, 47 na 1. stupni). K výchovným komisím se nedostavilo 75 zákonných zástupců, coţ činí 45%. V jednom případě podala škola trestní oznámení na ţáka Policii ČR. Jednalo se o šikanu spoluţáka, dále verbální útok na učitele, nezaplacené vysoké dluţní částky škole za zničený majetek.

V.1.2 Realizace klubu rodičů a změny v jeho koncepci Klub rodičů se scházel v tříměsíčních cyklech. Na začátku realizace této aktivity jsme poţádali o spolupráci třídní učitele. Ti vytipovali rodiče, kteří dobře spolupracují se školou a mají zájem o vzdělání svých dětí. Koordinátorka spolupráce s rodiči kontaktovala tyto rodiče s dotazníkem o problémových bodech spolupráce rodičů se školou, zjištěné informace předala vedení školy. První schůzku Klubu rodičů navštívili tři rodiče, získali zde informace o projektu a aktivitách školy, zpětná vazba od rodičů však byla minimální. Uváděli, ţe jsou se školou spokojeni a nemají v ohledu vzdělávání svých dětí ţádný problém. Druhá schůzka Klubu rodičů koncipovaná jako posezení u kávy jiţ nebyla tak úspěšná. Nikdo se nedostavil. Na tuto situaci jsme reagovali první změnou nastavení konceptu schůzek Klubu rodičů. Schůzky klubu rodičů byly organizovány s tanečním vystoupením dětí z 1. stupně naší školy. Došlo k výraznému zvýšení účasti i zájmu o školní ţivot. Po skončení vystoupení jsme s rodiči a dětmi probírali aktuální dění ve škole, v diskusi se objevila chvála i kritika školy (především ve smyslu nového uspořádání odpolední výuky na druhém stupni). Zájem o schůzky postupně upadal. Rodiče měli zájem pouze o vystoupení tanečního krouţku, po kterém se snaţili odejít. Znovu jsme proto změnili nastavení konceptu schůzek. Vznikl tak Klub rodičů a dětí pod vedením školní psycholoţky a sociální pedagoţky. O tato setkání však rodiče nejevili ţádný zájem. Další inovací byla nabídka besedy s NNO a přednáška odborníka z filozofické fakulty MU (na téma Romská religiozita). Zájem rodičů byl však stále malý. Proto jsme zkusili další změnu (v pořadí jiţ čtvrtou), a sice realizaci besedy s pracovníky v sociální oblasti (NNO,

29

OSPOD) následovaná tanečním vystoupením dětí. Účast rodičů byla stále nízká (zúčastnili se tři rodiče). Závěrem lze tedy zkonstatovat, rodiče mají zájem o školní dění pouze ve velmi omezené míře. Bez pořádání dalších akcí na setkání Klubu rodičů nepřijdou, a to ani v případě, ţe byli osobně pozváni koordinátorkou spolupráce s rodiči (romského původu).

V.2 Zhodnocení a výsledky Během realizace aktivity proběhly celkem čtyři změny konceptu pořádání Klubu rodičů. Ani jedna z nich však nebyla pro rodiče dostatečně motivující k návštěvě školy, tím méně k pravidelné účasti na klubu rodičů. Snaha o větší zapojení rodičů do běhu školy se téměř nesetkala s úspěchem. Prostřednictvím Klubu rodičů jsme zlepšili tok informací od školy k rodičům, v opačném směru jiţ méně. Rodiče se dostaví do školy na Klub rodičů jen při pořádání doprovodné akce. Většinou do školy dorazí rodiče bezproblémových dětí. Jako doprovodný program se osvědčilo taneční vystoupení, které by však mělo ideálně následovat po skončení besedy s rodiči. Nejlepší doba konání klubu rodičů je po skončení výuky, a to především na 1. stupni, kdy si rodiče děti vyzvedávají.

V.3 Problémy při realizaci Zájem rodičů sociálně znevýhodněných ţáků o vzdělání a o moţnost podílet se na systému vzdělávání svých dětí je pramalý. Z nízkého zájmu rodičů také vyplývala nutnost měnit opakovaně koncept programu klubu a také nutnost pořádání doprovodných akcí (besedy, taneční vystoupení dětí). Bez konání doprovodných akcí se na klub rodiče nedostavují. Pokud se rodiče do klubu dostaví, bývá jejich účast pasivní.

V.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Klub rodičů můţeme povaţovat za doplnění třídních schůzek, na němţ mají rodiče moţnost blíţe a podrobněji se vyjadřovat ke vzdělávání jejich dětí ve škole. Je moţné pokračovat ve spolupráci s rodiči na dobrovolné bázi a společně se s nimi scházet v pololetním intervalu s doprovodným programem (tanečním vystoupením). Aktuální nastavení konzultací rodičů s vedením školy, poradenským pracovištěm a třídními učiteli však umoţňuje rodičům komunikovat se školou na všech úrovních kdykoli po předchozí domluvě. Navíc jsou stanoveny také konzultační hodiny všech výše uvedených. Klub rodičů je pouze doplněním nastaveného systému, který dává rodičům moţnost se více aktivně podílet na chodu školy. Vyuţití této moţnosti však bylo zatím ze strany rodičů minimální.

30

VI. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání

Bc. Alena Zámečníková

Systematické vzdělávání pedagogických pracovníků na naší škole je členěno do pěti základních oblastí - semináře, individuální typ podpory (mentoring, konzultace), návštěva učitelů v jiných školách, kolegiální učení (vzájemné konzultace) a certifikační proces Začít spolu.

VI.1 Podrobný popis realizace Vzdělávání pedagogických pracovníků lze rozdělit do tří rovin: 1) V první rovině se jednalo o vzdělávání učitelů v oblasti didakticko-metodické vycházející z pedagogiky orientované na dítě a zohledňující obecně platné metody a formy pedagogické práce, které přispívají k inkluzivnímu vzdělávání, k rozvoji klíčových kompetencí u ţáků a podporují rovné příleţitosti ve vzdělávání. 2) Druhou rovinou byla přímá podpora pedagogických pracovníků prostřednictvím mentoringu a supervizí (individuálních i skupinových). 3) Třetí, stejně důleţitou rovinou, je pak vzdělávání zaměřené na osobnostní rozvoj učitelů a na psychohygienu učitelského povolání (efektivní zvládání stresových situací a pracovní zátěţe ve škole apod.). Vzdělávací nabídka počítala i se vzděláváním jednotlivců, oborových skupin učitelů a týmů učitelů obou stupňů.

VI.1.1 Semináře Jednou z nejrozšířenějších oblastí byly semináře, které probíhaly na prvním i na druhém stupni. Témata seminářů vycházela z aktuálních potřeb učitelů a většinou navazovala na předchozí vzdělávání. Po dobu projektu jsme se vzdělávali v oblasti metodiky výuky, kritického myšlení - vzdělání v oblasti práce s textem , komunikace a spolupráce v týmu. Uskutečnila se řada seminářů určených pro celý pedagogický tým, např. Kooperativní učení nebo Individualizace a diferenciace ve výuce (seznámení s konkrétními moţnostmi individualizované výuky v kaţdodenním ţivotě třídy.) Další seminář byl zaměřený na vytváření inkluzivního prostředí ve třídě. Velmi zajímavý seminář Hodnocení, metody a formy (zabýval se procesy průběţného a rozvíjejícího hodnocení, jehoţ cílem je maximální podpora kaţdého dítěte). Také jsme se zúčastnili semináře zaměřeného na vytváření a plánování tematických projektů Integrovaná tématická výuka, projektové plánování – učení v souvislostech. 31

Semináře, konané na naší škole pro všechny pedagogy přípravných ročníků a prvního stupně, se převáţně týkaly programu Začít spolu (ZaS) a byly zaměřeny na hodnocení, podporu čtenářské gramotnosti, tvůrčí psaní a návaznost na druhý stupeň. Jednalo se například o semináře - Analýza vzdělávací potřeb, Efektivita výchovy a vzdělávání prostřednictvím ZaS a Podpora čtenářských dovedností. Byly připravovány metodické a didaktické materiály pro výuku v programu ZaS, které mohou vyuţívat všichni vyučující prvního stupně. Učitelé druhého stupně se zúčastnili semináře Mgr.Jiřího Hrušky ze Step by step o projektové výuce - diferenciace výuky se zaměřením na cíle a témata projektů, jejich vyhodnocování a organizace projektové výuky. Dále si pedagogové prošli vzdělávacím seminářem Intuitivní pedagogika švédského pedagoga Marcela Desaxe, který se zabývá prací s lidskými proţitky, vnímání pocitů dětí jako součásti výchovy a alternativními metodami výchovy. Další řada probíhajících seminářů byla zaměřena spíše oborově dle vyučovaných předmětů např. Seminář o tvorbě materiálů na interaktivní tabuli, Zařazení prvků dramatické výchovy do výuky, Integrovaná přírodověda, Metodika her v AJ - jak učit gramatiku zajímavě, Interaktivní dějepis, Seminář EVVO aneb Projekty šité na míru, jejichţ pomocí se realizují průřezová témata nebo Jak pracovat s projevy předsudků ţáků ve výuce.

VI.1.2 Certifikační proces Začít spolu Učitelé prvního stupně se v DVPP zaměřili na certifikační proces Začít spolu, který souvisí s hlavním cílem školy - do roku 2012 bude podle programu Začít spolu pracovat minimálně 90% pedagogů prvního stupně ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22. Je navázána spolupráce s organizací Step by Step ČR, o.s., která se v ČR podílí na monitorování, evaluaci a implementaci vzdělávacího programu Začít spolu. Prioritou tohoto vzdělávání byla příprava pedagogů prvního stupně a přípravných ročníků na dosaţení certifikátu Učitelka vzdělávacího programu Začít spolu na ZŠ a MŠ Brno, nám. 28.října 22. Pedagogové vyuţívali moţnosti individuální podpory učitele, kterou realizovaly mentorky Mgr. Marie Vrzáčková a Dita Nastoupilová a účastnili se seminářů zaměřených na vzdělávání v programu ZaS. Proces implementace programu Začít spolu proběhl ve třech etapách: 1. Etapa, rok 2009/2010 -

Probíhaly klasické semináře pro začátečníky, kteří by měli pracovat s programem ZaS. Šlo o postupné seznamování s jednotlivými principy programu orientovaného na dítě .

-

Hybnou silou změny se staly: -

jasný postoj vedení školy

-

nákup učebních pomůcek a vybavení tříd

-

vytvoření kritérií „Co pro nás znamená ZaS?“ a jejich odsouhlasení vedením SbS ČR i vedením školy

2. Etapa, rok 2010/2011 -

Počáteční týmové vzdělávání nahradil mentoring s jednotlivci (popřípadě s malými skupinkami), který probíhal v jednotlivých třídách. Nabídnutý cyklus certifikací probíhal s přesně stanovenými kritérii a pod patronátem certifikátorů SbS ČR.

32

3. Etapa, rok 2011/2012 -

V tomto školním roce, kdy přípravné ročníky a celý 1.stupeň samostatně pracoval s programem ZaS, všichni pedagogové 1. stupně a včasné péče obdrţeli certifikát Učitelka vzdělávacího programu Začít spolu na ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22.

VI.1.2 Návaznost Začít spolu na druhém stupni Práce zde začala jiţ klasickými semináři – RWCT, Čtenářskou gramotností, Projektovým vyučováním, Kooperativním vyučováním. Zájemcům lektorka Marie Vrzáčková i v letošním roce nabídla vyuţít mentorskou podporu ohledně návaznosti na program ZaS. Vyvrcholením bylo společné setkání všech pedagogů školy na 1. stupni, prohlídka všech tříd a následná diskuze o práci v programu ZaS.

VI.1.3 Kolegiální učení V průběhu celého školního roku jsme se vzájemně v hodinách navštěvovali. Tuto moţnost vyuţili především koordinátoři vzdělávacích oblastí, cílem pozorování v hodinách byla nejčastěji centra aktivit a předávání zkušeností a nápadů.

VI.1.4 Další možnosti vzdělávání V současné době je celoplošné vzdělávání nahrazeno aktivitami v malých skupinách a mentoringem pro jednotlivé zájemce. V rámci mentorské podpory navštěvuje mentor učitele přímo ve výuce, kde společně pracují na tématu nebo problému, který konkrétního učitele zajímá. Na naší škole je řada dalších moţností DVPP, která jsou hrazena z jiných zdrojů. Jedná se především o semináře dle individuální volby pedagogů. Velmi se také osvědčila supervizní setkávání pedagogů partnerských škol (Brno – ZŠ nám. 28. října, ZŠ Křenová, ZŠ Merhautova, Přerov- ZŠ B. Němcové. Supervizí se pravidelně účastní 16 pedagogů z naší školy, kteří jsou rozděleni do 4 pracovních skupin. V rámci supervizí mohou sdílet zkušenosti, postřehy, příklady dobré praxe.

VI.2 Zhodnocení a výsledky Hlavním cílem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků bylo vytvořit inkluzivní prostředí pro děti a efektivně spolupracovat v týmu pedagogů, kteří vyuţívají aktivní metody učení, pracují v centrech aktivit, organizují projektové vyučování a integrovanou tematickou výuku.

33

Vzdělávání na 1. stupni bylo zaměřeno na vzdělávání v oblastech programu Začít spolu. Všichni pedagogové 1. stupně a včasné péče obdrţeli certifikát - Učitelka vzdělávacího programu Začít spolu na ZŠ a MŠ Brno,nám. 28.října 22.

VI.3 Problémy při realizaci Realizace proběhla bez větších problému.

VI.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Další vzdělávání pedagogických pracovníků by i nadále mělo probíhat formou seminářů, workshopů, supervizí, mentoringu a konzultací.

34

VII. Zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami

Mgr. Lada Balaštíková

V rámci projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole, ZŠ a MŠ Brno,nám. 28. října 22 jsme navštívili různé základní školy. K těmto návštěvám nás vedla potřeba stále se profesně zdokonalovat a nabídnout našim ţákům a jejich rodičům stále vyšší kvalitu a efektivitu vzdělávání a výchovy. Jednou z moţností, jak praktické zkušenosti sdílet, je setkání s pracovníky na jiných školách, kteří se potýkají se stejnými nebo podobnými problémy.

VII.1 Podrobný popis realizace Během návštěv nám šlo o vzájemnou konzultaci jednotlivých úspěchů a problémů, předávání příkladů dobré praxe a výměnu pedagogických a metodických materiálů. Inspirující bylo pro nás „vidět, jak to dělají jinde“, popřípadě obohatit další pedagogy o naše postupy, které povaţujeme za úspěšné.

VII.1.1 Spolupráce s partnerskou školou ZŠ Křenová, Brno Přípravné třídy ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 a ZŠ Brno, Křenová se setkávají třikrát ročně při spolupráci na klíčové aktivitě řešeného projektu – na včasné péči. Spolupráce mezi přípravnými třídami probíhala formou vzájemných návštěv. Vţdy byl pro děti připraven pestrý program, soutěţe, sportovní aktivity atd. Partneři společně sdílí zkušenosti, které navzájem konzultují. Vytváří tak jednotné strategie vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Cílem setkání je ověření strategií, spolupráce, metod a postupů.

VII.1.2 Návštěva ZŠ Předlice, Ústí nad Labem V květnu 2009 pod hlavičkou ZŠ a MŠ Křenová, Brno navštívili i naši učitelé ZŠ Předlice v Ústí nad Labem. Zúčastnilo se vedení školy a koordinátoři za jazykovou oblast, enviromentální oblast a za oblast kulturní. Cílem bylo navázání kontaktu s pedagogy, kteří se denně ve škole nebo v mimoškolních akcích věnují dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, sdílení poznatků a výměna zkušeností mezi školami. Společným tématem pro všechny zúčastněné se stalo záškoláctví, problematická spolupráce s rodiči ţáků, vztahy mezi dětmi, sociální návyky, příprava na vyučování, podpora nadaných ţáků, příprava na budoucí povolání a uplatnění na trhu práce.

35

Dále nás zajímala práce romských asistentů. Inspirující byla prohlídka školy, při níţ jsme si vyměnili spoustu výtvarných, hudebních a dalších nápadů.

VII.1.3 Spolupráce s partnerskou školou ZŠ Merhautova, Brno V březnu 2011 navštívila učitelka anglického jazyka Vlasta Florianová naši partnerskou školu ZŠ Merhautova, Brno. Debatovali o způsobech spolupráce našich škol, především o moţnosti vyţití připravované učebnice AJ pro 3. třídu.

VII.1.4 Návštěva ZŠ Přemysla Pittra, Ostrava, a ZŠ tř. Družby, Karviná V květnu 2011 navštívili brněnští zástupci Ligy komunitních škol své kolegy v ostravské základní škole Přemysla Pittra a v základní škole na tř. Druţby v Karviné. Brněnské školy reprezentovali pedagogičtí pracovníci základních škol Křenová a nám.28. října. Důleţitým bodem programu, kromě pracovních schůzek a prohlídky škol, byla konference na základní škole v Karviné, které se zúčastnili i zástupci dalších škol z regionu. Hlavním tématem konference bylo probrání moţností nadregionální spolupráce v rámci Ligy komunitních škol.

VII.1.5 Návštěva ZŠ Komenského I, Zlín V listopadu 2011 jsme navštívili Základní školu Komenského I, Havlíčkovo nábř. 3114 ve Zlíně. Setkání se účastnily učitelky přípravné třídy a prvních ročníků, vedoucí předmětových skupin pro první stupeň, pro český a anglický jazyk na 2.stupni, školní speciální pedagog a asistent ŠPP. Cílem této návštěvy bylo podívat se přímo ve škole na výuku písma Comenia Script, kterou tato škola pilotně ověřuje druhým rokem. ZŠ, kterou jsme navštívili, vyuţívá ve výuce pedagogiku Montessori. Viděli jsme práci s dětmi, jejich pracovní sešity, slyšeli jsme názory učitelek, které Comenia Script druhým rokem ověřují. Ţáci se učí číst genetickou metodou, která se dobře propojuje s psaním pomocí Comenia Script. Pedagogové i ředitelka školy vidí Comenia Script jako jednodušší a vhodnější písmo pro ţáky se SVP.Variantou pro nadané ţáky je i klasická forma písma. Zavedení výuky písma Comenia Script by mohlo být do budoucna cestou k efektivnímu způsobu psaní pro naše ţáky, protoţe je: -

jednoduché (je i pro děti s LMR, s pseudoretardací, děti podprůměrné a se SPU a dys potíţemi)

-

píše se písmeno po písmenu (tím odpadá zapomínání psaní háčků a čárek)

-

čitelné (dítě text po sobě přečte a můţe se učit ze svých zápisků)

36

VII.1.6 Návštěva ZŠ Angelova, Masarykova ZŠ a ZŠ Radotín, Praha V březnu 2012 zavítali pedagogičtí pracovníci na návštěvu tří základních škol v Praze, které také pracují v programu Začít spolu. Jednalo se o tyto školy: ZŠ Angelova, Mladenovova 3240, Praha 4 Modřany, Masarykova ZŠ v Klánovicích, Praha 9, ZŠ v Radotíně, Loučanská, Praha 16. Zajímala nás práce dětí v centrech, hodnocení, spolupráce s rodiči a asistentství dalšího pedagoga ve třídě. Z kaţdé školy jsme si odnesli novou dávku inspirace – např. celoškolní společné projekty.

VII.1.7 Návštěva partnerské školy ZŠ Boženy Němcové, Přerov Další pracovní návštěva proběhla na partnerské škole v Přerově (ZŠ Boţeny Němcové) v březnu 2012. Zajímala nás organizace výuky na prvním a na druhém stupni, řešení přestávek (aktivity dětí), vybavení prostor pro odpočinkové a vyučovací aktivity, přípravný ročník, práce ţáků v hodinách (navštívili jsme výuku na prvním i na druhém stupni), spolupráce OSPODU v Přerově a ŠPP, volba povolání v osmém a devátém ročníku, řešení situací s problémovými ţáky (krizové intervence, příklady z praxe) a projektová výuka.

VII.1.8 Návštěva konference na Slovensku V dubnu 2012 proběhla konference Pedagogický model školy s celodenním výchovným systémem na Slovensku ve Spišském Podhradí, na kterou se vydal tým pedagogů z naší školy. Tuto (jiţ druhou) konferenci organizovalo Metodicko-pedagogické centrum v Prešově. Do projektu se přihlásilo okolo 200 škol z celého Slovenska. Kritériem pro vstup bylo dvacetiprocentní zastoupení ţáků ze sociálně vyloučených lokalit z celkového počtu ţáků školy. Na konferenci vystoupil ZŘŠ Mgr. Libor Tománek s odbornou oponenturou, ve které představil model celodenního vzdělávacího programu, který na naší škole funguje. Jako další příklad dobré praxe byl prezentován rozvrh dopoledních a odpoledních bloků, krouţků a klubů.

VII.1.9 Schůzky školních poradenských pracovišť Schůzky školních poradenských pracovišť partnerských škol se konaly dvakrát ročně. Tématem byly náplně práce jednotlivých členů ŠPP a předávání zkušeností. Našly se drobné odlišnosti, které plynuly z potřeb kaţdé školy. Porovnávaly se způsoby řešení krizových intervencí, průběh výchovných komisí, diagnostika, depistáţ ţáků se speciálními

37

vzdělávacími potřebami, spolupráce s rodiči, poradenství, způsoby vedení dokumentace, řešení integrace. Předali jsme si navzájem metodické materiály.

VII.2 Zhodnocení a výsledky Během návštěv partnerských ZŠ a při spolupráci s dalšími organizacemi měl náš tým šanci zvýšit své kompetence v mnoha oblastech. Zkušenosti poslouţily například i jako inspirace pro přemýšlení nad dalším směřování naší školy.

VII.3 Problémy při realizaci Na větší problémy v těchto aktivitách pedagogové nenarazili. Snad jen synchronizovat rozvrhy a vyhledat společný vhodný termín pro návštěvy bylo náročné.

VII.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) V dalších letech budeme v rámci spolupráce s partnerskými školami realizovat tyto aktivity: výtvarně literární soutěţe, vzájemné návštěvy pedagogů, organizace festivalů, supervize.

38

VIII. Zvýšení efektivity práce školního poradenského pracoviště prostřednictvím posílení personálního obsazení

Mgr. Barbora Glogarová

Naše škola je spádovou školou sociálně vyloučené lokality. V oblasti poradenství však není systémově náš typ škol nijak zvýhodněn. Poradenství v českém vzdělávacím systému zabezpečují: výchovný poradce (vyhláškou definované sníţení úvazku v rozsahu 3 hodin) a metodik prevence. Vzhledem k sociálnímu znevýhodnění a nepodnětnosti rodinného prostředí, ze kterého naši ţáci pocházejí, je nutná včasná diagnostika jejich schopností a intervence vedoucí k jejich rozvoji. Jelikoţ tuto diagnostiku nemohou vykonávat sami pedagogové ve třídách (z důvodu časových a kompetenčních), je ve škole potřebný tým odborníků, který bude v tomto směru specializovaný. Prostředí, ze kterého naši ţáci pocházejí, je také specifické zvýšenou mírou výskytu sociálně patologických jevů, které se nutně přenášejí do školy a svou četností a závaţností v mnohém přesahují problémy na jiných školách. Školní poradenské pracoviště (ŠPP) se na naší škole formuje jiţ od roku 2005, kdy zde nastoupil psycholog na poloviční úvazek (projekt VIP Kariéra). Od roku 2007 se pak jeho úvazek rozšířil na celý. V roce 2010 se k němu přidal speciální pedagog (projekt Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole) a v následujících letech ještě sociální pedagog/pracovník, logoped a asistent ŠPP (projekt Inkluzivní vzdělávání ţáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách). Všechny tyto projekty jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

VIII.1 Podrobný popis realizace Speciální pedagog (etoped) na naší škole působil v rámci týmu školního poradenského pracoviště (ŠPP). Tým ŠPP zahrnuje tyto role: -

speciální pedagog - etoped

-

školní psycholog (pro kaţdý stupeň)

-

metodik prevence

-

výchovný poradce

-

sociální pedagog/pracovník

-

logoped

-

asistent ŠPP

39

Z poskytnuté dotace (tohoto projektu) byl financován pouze speciální pedagog (etoped). Všechny ostatní role jsou hrazeny jiných zdrojů (státní rozpočet, další projekty spolufinancované z ESF). Klienty ŠPP tedy jsou ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich rodiče, učitelé, asistenti a vedení školy. Spolupracují také s dalšími organizacemi (nízkoprahové neziskové organizace (NNO), úřady, odbory sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), soudy, Policie ČR…).

VIII.1.1 Pracovní schůzky a porady Poradenští pracovníci se účastní všech důleţitých jednání a porad školy – pracovní porady ŠPP (jednou týdně), metodické porady ŠPP (jednou měsíčně), metodické rady školy, pedagogické rady, metodických sdruţení na prvním a druhém stupni. Kaţdý odborník v ŠPP vede jednou za tři měsíce jednání s poradenskými pracovníky z partnerských škol (ZŠ Merhautova (Brno), ZŠ Křenová (Brno), ZŠ B.Němcové (Přerov)).

VIII.1.2 Konzultační hodiny V rámci spolupráce s vnějšími subjekty a klienty má ŠPP stanovené konzultační hodiny, ve kterých je k dispozici ke konzultaci externím spolupracovníkům, rodičům, dětem a dalším. Konzultační hodiny jsou vyvěšeny na informačních nástěnkách v prostorách školy, na dveřích ŠPP a školním webu. Konzultační hodiny jsou v rozsahu 1-2 hodin týdně. Všichni poradenští pracovníci jsou po předchozí domluvě ochotní ke konzultacím mimo konzultační hodiny. V praxi rodiče konzultační hodiny vyuţívají jen minimálně. Pokud jiţ do školy dorazí z vlastní iniciativy a mají zájem o řešení problémů, jsou jim vedení a ŠPP velmi ochotně k dispozici. Učitelé a ţáci kontaktují ŠPP mimo konzultační hodiny – během chodu školy. Ţáci většinou osloví poradenského pracovníka na chodbách, do kabinetu přijdou sami spíš ve výjimečných případech. Učitelé kontaktují ŠPP v kabinetech, přednostně v odpoledních hodinách po skončení výuky, avšak ani přijímání zakázky během oběda není výjimkou.

VIII.1.3 Výchovné komise Poradenští pracovníci jsou garanty výchovných komisí (VK). Mají na starosti přípravu VK, zápisy, jednání s rodiči a učiteli, návrhy řešení vzniklých situací. Výchovné komise probíhají pravidelně kaţdé úterý (plus moţnost jiného termínu – závaţné případy) ve sloţení zákonný zástupce ţáka (pokud je to vhodné, je přítomen i ţák), výchovná poradkyně prvního stupně, psycholoţka prvního stupně, psycholoţka druhého stupně, třídní učitel, vedení školy, v závaţných případech výchovná poradkyně druhého stupně, kurátoři OSPOD, zástupci Policie ČR. Výchovné komise vede aktuálně speciální pedagoţka, do budoucna sociální pedagog.

40

V aktuálním školním roce 2011-2012 (statistika k 20.4.2012) se řeší či řešilo celkem 95 případů (31 případů na prvním stupni, 64 případů na druhém stupni), dosud se k výchovným komisím nedostavilo 36 zákonných zástupců, coţ činí 38%.

VIII.1.4 Krizová intervence Jednou z hlavních poloţek náplně práce ŠPP jsou krizové intervence při nezvladatelném chování ţáků v hodinách. Svou důleţitostí pro učitele jsou jednoznačně na prvním místě. Termín krizová intervence je na naší škole pouţíván v širším smyslu neţ je tomu zvykem v psychologických kruzích, pro naše učitele je však smysluplný, proto jej pouţíváme i nadále. V případě nezvladatelného chování ţáka je moţné poţádat o okamţitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí - rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vţdy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týţ den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín).

VIII.1.5 Asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad žáky Stejně jako všichni pedagogičtí pracovníci jsou i členové ŠPP pověřováni dozory, zástupy a dohledem nad ţáky, a to především v případech personálního oslabení pedagogického týmu. Smyslem nasazování poradenských pracovníků do těchto aktivit je také jejich propojení s pedagogickým týmem, bliţší seznámení s dětmi, s fungováním tříd a také získání neocenitelné a nepřenosné zkušenosti řízení třídy sociálně znevýhodněných ţáků.

VIII.1.6 Diagnostika – individuální, skupinová, screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků V rámci inkluzivního zaměření školy je diagnostika speciální vzdělávacích potřeb (SVP) jednou z podmínek úspěšného fungování vzdělávání. Bez diagnostiky neznáme speciální vzdělávací potřeby ţáků, tím pádem není moţné poskytovat jakákoliv doporučení a ani zohledňovat tyto potřeby ve výuce. Jednotliví členové ŠPP mají ve své kompetenci diagnostiku různých speciálních vzdělávacích potřeb (vyhledávání různých druhů diagnóz). Obecně lze však říci, ţe se podílejí na diagnostice v následujících oblastech: -

Participace na provádění zápisu a rozřazování dětí do prvních ročníků základní školy

-

Depistáţní činnost – vyhledávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, screening speciálních vzdělávacích potřeb nově příchozích ţáků

-

Individuální diagnostické činnosti s ţáky s výukovými a výchovnými problémy, s mimořádným nadáním,s rizikovým chováním apod.

-

Diagnostika sociálního klimatu ve třídách (kaţdoročně)

41

-

Diagnostika ke kariérovému poradenství (volbě povolání)

-

Udrţování aktuálního přehledu o SVP ţáků školy

-

Předávání zpráv z vyšetření zákonným zástupcům, třídním učitelům a výchovnému poradci, vedoucím předmětových skupin, doporučení k dalšímu postupu

-

Identifikace dětí, jejichţ rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, nezabezpečují dostatečně péči o ně nebo jejich výchovu či zdárný vývoj ohroţují, případně narušují – týrané a zanedbávané děti

-

Prevence a včasné odhalení ohroţení dětí (izolace, týrání, zanedbávání, sociálně patologické jevy, kriminalita, …)

Diagnostika probíhá individuálně či skupinově. Pouţívanými metodami jsou specializované testy, dotazníky, rozhovory, analýzy produktů, pozorování apod.

VIII.1.7 Individuální a skupinová terapie a poradenství V rámci terapeutické a poradenské činnosti pracují poradenští pracovníci jak s jedinci, tak i s vybranými skupinami ţáků. Poradenství se zaměřuje především na oblast prevence sociálně patologických jevů a výukových obtíţí, intervenci při výukových potíţích a problémovém chování. Jedná se zejména o: -

Poskytování sluţeb poradenství ţákům s rizikovým chováním, ţákům s výukovými a výchovnými problémy a v osobních problémech ţáků

-

Poskytování poradenství ţákům a jejich rodičům v oblasti kariérového poradenství

-

Poskytování individuálních konzultací pedagogům v oblasti výchovy a vzdělávání

-

Individuální konzultace zákonným zástupcům při výukových a výchovných problémech ţáků

-

Příprava podmínek pro integraci dětí se zdravotním postiţením

-

Tvorba individuálních vzdělávacích plánů integrovaných ţáků, sledování a vyhodnocování procesu individuální integrace (speciální pedagog)

-

Vytvoření podmínek a vzdělávacích plánů pro zdravotně oslabené ţáky (dlouhodobě nemocné, gravidní)

-

Pomoc při individualizaci péče o ţáka s SVP, např. plány osobního rozvoje

-

Poradenství učitelům a rodičům v oblasti vzdělávání a reedukace ţáků se SVP

-

Individuální práce s dětmi na nápravě specifických poruch učení a chování (SPUCH), nápravy neprospěchu

-

Individuální podpora ţáků s poruchami chování ve třídách (např. smlouvy o chování..)

-

Práce se třídami, skupinami a jednotlivci jako prevence sociálně patologických jevů ve třídách, adaptační programy

-

Skupinová práce s učiteli – komunitní kruhy, besedy, semináře

-

Podpora spolupráce třídy s třídním učitelem

42

-

Pomoc v situacích, kdy je narušené rodinné prostředí, disharmonie vztahů a nevhodná rodičovská výchova – spolupráce s třídním učitelem a mimoškolními organizacemi

-

Pomoc při řešení konkrétních problémů (např. zlepšení prospěchu a chování dětí, pomoc při budování hygienických návyků, zprostředkování komunikace mezi rodinou a školou apod.)

-

Sociálně-právní poradenství rodičům – ve prospěch dětí (konzultační hodiny)

-

Aktivizace zákonných zástupců ţáků a jejich zapojení do procesu vzdělávání tj. vytváření podmínek (sociální pedagog)

Všechny aktivity ŠPP jsou dokumentovány. Členové ŠPP odevzdávají měsíční pracovní výkazy, měsíční rozpisy činnosti, kaţdoročně vytvářejí plány práce, který na konci šk. roku hodnotí. Během trvání projektu došlo k úpravě náplně práce, od 15.12.2011 tedy speciální pedagoţka (i další členové ŠPP) pracovali dle nové náplně práce (nové náplně práce členů v ŠPP jsou k nalezení v příloze).

VIII.1.8 Aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita Součástí náplně práce členů ŠPP je i spolupráce na definování rolí v intencích cílů projektu. Poradenští pracovníci se tedy sami aktivně podílejí na formování ŠPP, aktivně se zapojují do dění školy, přicházejí s novými nápady a návrhy na fungování školního poradenství. podílejí se na tvorbě metodických materiálů pro učitele. Na základě screeningu SVP ţáků popisují a zpřehledňují stav SVP ţáků na naší škole a vyjadřují se k nastavení hranic inkluze. V rámci publikační činnosti prezentují své aktivity, a to především na školním webu a ve školním časopise (včetně fotodokumentace). Podílejí se tak nejen na prezentaci aktivit ŠPP jako celku, ale také na prezentaci aktivit projektu (povinné publicitě projektu).

VIII.1.9 Spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností ŠPP spolupracuje s dalšími organizacemi na případech ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami s cílem zvýšení efektivity jejich vzdělávání ve škole. Jedná se především o spolupráci s odbornou veřejností (příslušné katedry vysokých škol), s pedagogickopsychologickými poradnami, speciálně pedagogickými centry, OSPOD, Policií ČR, Městskou policií, popř. s NNO.

VIII.1.10 Kluby, kroužky (žáci i rodiče) Na základě rozsáhlosti náplní práce a dalších priorit jsou kluby a krouţky jen okrajovou aktivitou členů ŠPP. Vedení krouţků, klubů funguje dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o krouţky pro nadané ţáky, krouţky rozvíjející čtenářskou gramotnost, krouţky doučování a krouţky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby ţáků, dále o krouţky

43

relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního ţákovského parlamentu apod.

VIII.2 Zhodnocení a výsledky Speciální pedagog pracoval jako součást širšího týmu školního poradenského pracoviště. Za tři roky svého působení na škole realizovalo ŠPP screening speciálních vzdělávacích potřeb všech ţáků školy. Byl tak poloţen základ pro přehledné popsání SVP ţáků naší školy, který je důleţitým podkladem pro zohledňování SVP ve výuce a pro argumentaci podporující postavení naší školy ve vzdělávacím systému. Na základě screeningu SVP ţáků naší školy můţeme shrnou diagnózy vyskytující se na naší škole do následujících kategorií: A Zdravotní postiţení 1. mentální postiţení 2. specifické poruchy učení (SPU a dys-obtíţe) 3. poruchy chování 4. poruchy řeči (narušená komunikační schopnost) 5. další zdravotní postiţení (tělesné, zrakové, sluchové, autismus, více vad) B Zdravotní znevýhodnění: 1. dlouhodobá onemocnění a zdravotní oslabení (epilepsie, diabetes, ) a lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování 2. zdravotní postiţení a znevýhodnění, které vycházejí ze zanedbaní a neléčení lehčích zdravotních poruch dětí ze strany rodičů i) Jedná s o kombinaci zdravotního postiţení a znevýhodnění se sociálním znevýhodněním. Zanedbání péče prohlubuje závaţnost zdravotních problému a komplikuje edukaci (zrak, sluch, logopedická péče, vracející se onemocnění s následnou absencí) 3. hygienické problémy, návyky a z nich vyplývající zdravotní problémy ovlivňující edukaci (hepatitis typu A, vši,…) C Sociální znevýhodnění D Výjimečné nadání E Další důleţitá specifika 1. předčasný pohlavní ţivot , rizikové sexuální chování

44

2. opoţděný vývoj řeči - vzhledem k chronologickému věku dítěte (nejčastěji zanedbání nápravných opatření ze strany rodičů)

Vedení školy provedlo mezi učiteli dotazníkové šetření, které jednoznačně ukazuje, ţe učitelé povaţují ŠPP za přínosné a potřebné. Chválí především pomoc poradenských pracovníků při krizových či akutních intervencích (při nezvladatelném chování ţáka), při komunikaci s úřady OSPOD, Policie ČR ale také v rychlou a přesnou diagnostiku ţáků přímo ve škole. Otázkou zůstává, co se s poradenským pracovištěm stane po skončení projektů financovaných z ESF.

VIII.3 Problémy při realizaci Problémem při realizaci aktivit ŠPP bývá poskytování souhlasu rodičů. Získat souhlas ke všem činnostem ŠPP je velmi náročné, především vzhledem k nespolupráci rodičů se školou a velkou šíři aktivit (včetně diagnostiky). Navíc dochází často k neporozumění působení ŠPP ve škole, následkem čehoţ bývá vyslovení nesouhlasu s poskytováním sluţeb ŠPP (z názoru rodiče – moje dítě není psychicky nemocné, tak proč by mělo spolupracovat s psychologem...). Navíc dle vyhlášky č. 116/2011 Sb. kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, musí být zákonný zástupce dítěte předem srozumitelně a jednoznačně informován o všech podstatných náleţitostech poskytované poradenské sluţby atd. Zde naráţíme na sníţenou schopnost čtení s porozuměním mnoha rodičů (u písemné formy) a nespolupráci se školou – minimální aţ ţádná návštěvnost školy zákonnými zástupci (k osobním pohovorům). Jelikoţ se snaţíme vyhovět v co největší míře poţadavkům klientů a zároveň liteře zákona, pouţíváme aktuálně devět druhů souhlasů: -

Informování o poradenských sluţbách školního psychologa, školního speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, logopeda a asistenta poradenského pracoviště

-

Informovaný individuální souhlas rodičů s činností školního psychologa, školního speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, logopeda a asistenta poradenského pracoviště

-

Ţádost o psychologické vyšetření k profesní orientaci

-

Souhlas s individuální konzultací (šk. psycholog)

-

Souhlas s logopedickým vyšetřením

-

Souhlas s psychologickým vyšetřením

-

Souhlas se speciálně pedagogickým vyšetřením

-

Souhlas s předáním informací PPP

-

Souhlas se skupinovým poradenstvím

45

VIII.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Aktuální nastavení systému vzdělávání ČR neumoţňuje financování pozic speciálního pedagoga, logopeda, školních psychologů, sociálního pedagoga ani asistenta ŠPP ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu počítáme s financováním ŠPP z dalšího projektu (dotace z ESF). Naše škola se spolu s ostatními školami v podobné situaci snaţí o prosazení financování poradenských pracovníků ze státního rozpočtu. Kvalitní personálně vybavené ŠPP povaţujeme za podmínku efektivního fungování inkluzivní školy vzdělávající ţáky s různými speciálními vzdělávacími potřebami (mentální postiţení, sociální znevýhodnění, poruchy učení, poruchy chování atd.).

46

IX. Zlepšení materiálních podmínek vzdělávání – odborné učebny (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích)

Mgr. Jana Šťastná

V září 2009 koordinátoři vzdělávacích oblastí společně s manaţerem projektu a vedoucími předmětových skupin zpracovali návrh na vybudování sedmi odborných učeben, v nichţ bude probíhat integrovaná tematická výuka (dále ITV), projektová výuka, realizuje se zde integrace vzdělávacích oborů a bude moţné bez nepraktického přenášení pomůcek a stěhování realizovat výuku v blocích.

IX.1 Podrobný popis realizace V první fázi proběhlo výběrové řízení na vybavení učeben vhodným variabilním nábytkem, projekční technikou, PC, multifunkčními tabulemi, pomůckami do jednotlivých předmětů ve vzdělávacích oblastech. V druhé fázi proběhly stavební úpravy budovy Traubova, v níţ se učebny nachází. Jedná se o tyto prostory: -

dílna a keramická dílna se zázemím pro práci s keramickou hlínou, dřevem, proutím a dalšími materiály, s úloţnými prostorami pro nářadí, nástroje, glazury, hlínu, s el. přívodem pro keramickou pec a hrnčířský kruh, s dřezy upravenými pro dílenské potřeby

-

cvičná kuchyně s kuchyňskou linkou a úloţnými prostorami na nádobí, zázemí pro práci s textilem (úloţné skříně pro šicí stroje) a nábytkem pro společné stolování a přípravu pokrmů

-

výtvarná učebna s polohovacími stolky na VV, malířskými stojany, nábytkem k ukládání výtvarných materiálů, několika speciálními stojany pro skladování velkoplošných rolí papíru, sušákem na výkresy, dvěma pojízdnými multifunkčními tabulemi, dřezem přizpůsobeným práci s barvami a místem pro upevnění grafického lisu

-

studio dramatické výchovy (tento prostor slouţí nejen k výuce, ale i ke konání příleţitostných divadelních představení) Studio dramatické výchovy má celkové zatemnění, místnost je černě vymalovaná, opatřená zatahovací černou oponou, která prostor dělí na jeviště a hlediště. Doplňují ji lavice, koberec, osvětlovací technika, speciální podlahová krytina baletizol, který zaručuje vhodný povrch pro tanec.

-

učebna hudební výchovy, vybavená klávesami, variabilním nábytkem, kobercem, paravány, úloţnými prostorami na přenosné hudební nástroje a literaturu, rozdělená na

47

pracovní a odpočinkovou zónu, v zadní části stavební úpravou vznikla přepáţka oddělující prostor pro přípravu učitelů a asistentů -

hudební zkušebna se zátěţovým kobercem slouţí zejména hudebnímu krouţku a výuce nadaných ţáků a dále ţákům se zájmem o hru na bicí, klávesové a strunné nástroje

-

učebna přírodopisu a zeměpisu s dataprojektorem, promítací technikou, PC pracovištěm pro ţáky a učitele, závěsným systémem na mapy, prosklenými vitrínami a speciální skříní na ukládání rozměrných map a obrazů

-

učebna chemie a fyziky s kabinetem pro vyučující a přípravnou na pokusy, PC pro ţáky a učitele, promítací technikou, s prostorami pro ukládání potřebných pomůcek, s variabilním nábytkem umoţňujícím jednoduchou manipulaci pro práci ve skupinách, v centrech i pro individuální výuku

Oborově se doplňují učebny na jednotlivých patrech budovy, proto odpadá stěhování ţáků ze třídy do třídy a při výuce v blocích mohou být učebny propojené otevřenými dveřmi. Ve třetí fázi byly dne 23.9.2010 byly odborné učebny slavnostně otevřeny za přítomnosti vedení školy,starosty městské části Brno-střed , mnoha hostů z řad odborné veřejnosti, z řad vyučujících, rodičů a ţáků.

IX.2 Zhodnocení a výsledky Sestavili jsme rozvrh hodin, který umoţňuje z velké části v odborných učebnách výuku v blocích a realizaci ITV. Výhodou nových učebních prostor je interiér „šitý na míru“ pro potřeby našich ţáků – pomůcky jsou po ruce, materiál je nachystaný přímo v prostoru výuky, výsledné práce, portfolia a další flipchartové doplňky mohou být vystaveny dětem na očích a můţeme s nimi dále pracovat v navazujících hodinách. Ţáci se těší do dramatické učebny, kde vznikl útulný prostor pro výuku dramatické výchovy, rodinné výchovy a kde mají děti moţnost vyzkoušet různé role, hry i relaxační aktivity pod vedením tvořivých pedagogů. Pravidelně se zde konají také náslechy studentů pedagogické fakulty v hodinách hudební a dramatické výchovy. Další výhodou je realizace divadelních, muzikálových a dramatických představení přímo v těchto prostorách. Vzhledem k tomu, ţe naši ţáci často nemají moţnost návštěvy finančně náročných akcí ve městě, zveme divadelní a hudební soubory právě k nám.Také nácvik vystoupení na festival Amari kereka nebo příprava vánoční akademie probíhá v dramatickém studiu. Dataprojekce v jednotlivých místnostech je účelná, nemusíme se střídat v multimediální učebně, máme hodiny nachystané rychleji, učebny vyhovují také např. pro různá školení a workshopy v rámci DVPP. Osvědčil se variabilní nábytek (lichoběţníkové stolky), ze kterých ţáci snadno sestaví tvar pro práci v centrech nebo v kooperativní výuce, odpočinkové prostory s měkkým kobercem slouţí dobře např.ţákům s ADHD, k výuce v kruhu, děti se cítí v prostorách učeben bezpečně.

48

Originálním doplněním chodeb okolo odborných učeben jsou nástěnné malby, které podporují dětskou tvořivost a fantazii a tematicky souvisí s činnostmi, které v těchto prostorách probíhají. Návštěvníci, kteří prochází v době výuky budovou Traubova, mohou cítit vůni perníčků, slyšet hlasy dětí, které se zaujetím tvoří papírové kulisy k muzikálovému představení, jejich duši roztančí hudba, budou překvapeni tichem deseti odpočívajících šesťáků, kteří si hrají na spící domorodce v Africe a nakonec uvidí malé chemiky okolo paní učitelky, sledující barevné proměny vody ... Z celé realizace a z aktivit probíhajících během školního roku v této nově vybudované části školy byla pořízena rozsáhlá fotodokumentace viz CD.

IX.3 Problémy při realizaci Průběţně jsme řešili protahování dodávek materiálů ze strany dodavatele.

IX.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) V odborných učebnách bude kaţdoročně probíhat výuka v blocích s přizpůsobeným rozvrhem hodin, tzn. např. zeměpis a přírodopis společně s tématem Voda, Kříţem kráţem světadíly, Ekopolis. Dále bude realizována osvědčená integrovaná tematická výuka v odborných učebnách a přilehlých prostorách (Evropa, Pravěk, Ptáci, Vesmír, Slavní umělci), průběţně budeme tvořit ITV podle přání a nápadů ţáků a vyučujících. Činnost v této části školy budeme propagovat na Dni otevřených dveří a zdařilé aktivity publikovat na webových stránkách školy. Spolupráce se školami vzdělávajícími ţáky ze sociálně vyloučených lokalit je nastavena tak, ţe mohou se svými ţáky nebo sami v rámci předmětových skupin navštívit naše odborné učebny, v rámci organizace výstav a soutěţí nebo se mohou inspirovat pro podobný záměr. Plánujeme uspořádání vánoční a jarní dílny v keramické dílně pro rodiče a ţáky.

49

X. Zvýšení efektivity vzdělávání cizím jazykům prostřednictvím tvorby metodických materiálů

Vlasta Floriánová

Učebnice - pracovní sešit angličtiny pro ţáky třetích tříd vznikla proto, protoţe ţádná učebnice nesplnila poţadavky na učební materiály pro naše ţáky, tzn. ţáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Domácí příprava podle běţné učebnice je nulová, převaha učení se uskutečňuje ve škole. V průběhu celého období jsme učebnici skládali podle našich zkušeností s našimi ţáky, podle časem odpozorovaných úspěšných aktivit a v neposlední řadě i podle toho, jak se nám při ověřování dařilo. Materiál doznal několik změn a oprav či úprav, ale nyní se dá říci, ţe jsme vyladili všechny chybičky a dáváme z rukou materiál fungující (ověřeno nejenom u nás na škole, ale i v partnerských školách a připomínkováno na katedře anglického jazyka a literatury PdF MU), přinášející výsledky a pocit úspěšnosti našim ţákům, coţ byla hlavní myšlenka tohoto materiálu.

X.1 Podrobný popis realizace V tomto období bylo nejtěţší nedat se zahltit mnoţstvím materiálů, které autorka nashromáţdila za léta učení a nakonec od těchto materiálů úplně odstoupila a začala tvořit svoje vlastní materiály. Vše ukládala do tzv. Beden, aby se v tom po čase lépe orientovala. Takţe vznikly Bedny her, rýmů, hádanek, pracovních listů, abecedy, webových stránek, testů, písniček a dramatické výchovy a také Bedna „různé“ pro materiály, které se nedaly nikam zařadit. Manuál obsahuje hlavně podrobný popis všech aktivit a rady, jak postupovat se ţáky. Přímo u jednotlivých částí – jednotlivých písmen – je zařazen materiál, který mají ţáci v pracovním sešitě.

X.1.1 Obsah materiálu Materiály pro učitele i pro ţáky jsou dostupné vţdy v tištěné i elektronické podobě. Je tedy snadné je jak bez modifikací pouţít, tak případně je vyjímat z celku dokumentů a upravovat si pro své vlastní potřeby.

X.1.1.1 Manuál pro učitele Manuál pro učitele obsahuje přípravy na hodiny se všemi materiály, které bude ve výuce potřebovat. Kromě podrobného popisu jednotlivých aktivit jsou v přílohách, „Bednách“, rýmy, hádanky, romský jednoduchý slovník, doporučené webové stránky, slovíčka celé abecedy s obrázky k jednotlivým slovům, jednoduché testy , hry, materiály k opisu a vybarvování či kreslení.

50

Je čistě na volbě učitele, který materiál vyuţije a který odloţí třeba na později.

X.1.1.2 Pracovní sešit pro žáka Vţdy čtyři stránky jsou vyuţity pro procvičování a upevňování všeho, co probereme ve škole. Ţák si odnáší pracovní sešit domů a pracuje, učí se doma. Rychlejší ţáci mají přístup k více materiálům, které si vypracované ukládají do svého portfolia. Klademe důraz na dostatek materiálu pro děti všech úrovní nadání tak, aby kaţdý ţák měl moţnost dosáhnout svého maxima. Podporujeme tak ţáky v samostatnosti a v pocitu zodpovědnosti za získávání svých znalostí, stejně jako pocitu radosti z úspěchu z jiţ naučeného.

X.1.2 Průběh tvorby metodického materiálu Tvorba metodického materiálu byla rozdělena do tří etap, které se vhodně překrývaly s jednotlivými školními roky: 1. Etapa, rok 2009/2010 -

vytvoření plánu tvorby učebnice

-

shromaţdování materiálů, vytváření týmu spolupracovníků

-

zaloţení kabinetu pomůcek do výuky AJ

2. Etapa, rok 2010/2011 -

zpracování materiálů

-

ověřování na naší škole – i na partnerských školách (ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21; ZŠ a MŠ Brno, Merhautova 37)

-

kontakt s katedrou anglického jazyka a literatury PdF MU

-

doplňování kabinetu pomůcek do výuky AJ

3. Etapa, rok 2011/2012 -

pokračování v ověřování materiálu

-

dokončování pracovního sešitu - učebnice pro ţáka

-

tisk malosérie

-

průběţné doplňování kabinetu pomůcek do výuku Aj

X.2 Zhodnocení a výsledky Materiály vytvářela autorka sama, jen občas se inspirovala jinde, avšak nakonec je vše její tvorba (rýmy, hádanky, česko-anglické rýmy, atd.). Spolupracovníci se v průběhu tvorby střídali a to podle toho, jak nastupovali a odcházeli ze školy. Nejlepší ověřovatel příručky a dalších materiálů působil v kabinetě AJ aţ v posledním školním roce realizace aktivity.

51

Tento materiál mohl být vytvořen proto, ţe byly ze strany vedení vytvořeny podmínky, a to díky řešenému projektu a dotaci z EU. Přes obtíţe při tvorbě se nakonec vše podařilo dotáhnout do konce a realizovat vlastní výukový materiál. Při tvorbě materiálu bylo moţno se opřít jednak o vedení školy a jednak o některé spolupracovníky a také lidi mimo školu, kteří byli ochotní nám pomoci. Materiál dokázal, ţe pokud přizpůsobíte učebnici a pracovní sešit našim ţákům a s ohledem na oficiální poţadavky a předpisy, můţe docházet u ţáků k nárůstu zájmu o vzdělání, a to i díky proţitým úspěchům.

X.2.1 První etapa, rok 2009/2010 Kabinet pomůcek byl velmi rychle zaplněn mnoţstvím materiálů, které byly zpočátku málo vyuţívány, dokud kolegové neobjevili uţitečnost tohoto kabinetu. Chvíli také trvalo, neţ jsme přišli na správný vzhled stránek v manuálu tak, aby byl srozumitelný všem pedagogům, kteří budou manuál pouţívat.

X.2.2 Druhá etapa, rok 2010/2011 Toto období bylo obdobím nejaktivnějším. Práce se nejlépe dařila, autorka měla opravdu velké mnoţství nápadů, vše probíhalo hladce a bez potíţí. Došlo ke zpoţdění procesu ověřování materiálu v praxi z personálních důvodů. Plánovaná ověřovatelka pouţívala jiné materiály a proto se autorce dlouho nedostalo očekávané zpětné vazby. Z toho důvodu jsme poţádali vedení školy o pomoc vyřešit tento problém. Vedení školy zařídilo personální změnu hned, jak to bylo moţné a od toho okamţiku konečně docházelo k ověřování a připomínkám připravovaného materiálu. Učebnice byla konzultována s dalšími pedagogy, jejich případné připomínky autorka po vlastním uváţení zakomponovala do manuálu. Kabinet pomůcek byl stále doplňován a také uspořádáván podle poţadavků kolegů ve skupině učitelů cizích jazyků.

X.2.3 Třetí etapa, rok 2011/2012 V dalším školním roce probíhalo ověřování velmi intenzivně a rychle, avšak zodpovědně a se znalostí věci. Připomínky a změny byly inspirující. Pracovní sešit pro ţáka se zrodil jako nápad nového ověřovatele a popravdě řečeno, je to velmi smysluplný a praktický nápad. Ţáci si totiţ pracovní sešit mohou doplňovat i více aktivitami a ti pomalejší mohou splnit alespoň to, co nutně potřebují. Velké poděkování proto patří autoru nápadu Dis. Severovi. Ohledem tisku jsme se nesetkali s většími potíţemi. Kabinet je na konci tohoto roku kompletní, avšak otevřený přijímat další příspěvky a nápady.

52

X.3 Problémy při realizaci Největší problém se objevil v souvislosti s ověřováním učebnice na škole. Ověřovatelka zcela nepřijala myšlenku vlastních materiálů a zdrţovala ověřování, připomínkování a hodnocení vůbec. Problém se vyřešil v okamţiku, kdy ověřovatelka odešla ze školy a její místo zaujal nový ověřovatel, který se chopil problému rychle, zodpovědně a kvalitně.

X.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) S manuálem budeme pracovat ve 3. třídách, popřípadě 4. třídách naší školy. V případě potřeby bude elektronická verze manuálu dále upravována. Materiály jsou a budou k dispozici pro školy partnerské, ale i pro další, které mají ţáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. V mnoţství materiálů, učebnic, výukových programů a další záplavy všeho moţného, by tento materiál měli najít učitelé, kteří znají specifikum ţáků ze sociálně vyloučených lokalit a kteří přemýšlejí o nových metodách vhodných pro tyto ţáky.

53

XI. Zvýšení efektivity výchovy a vzdělávání romských dětí a žáků prostřednictvím personálního posílení týmu asistentů pedagoga

Mgr. Libor Tománek

Cílem aktivity bylo především nastavení a ověření systému asistence ve třídách. V projektovém záměru byla aktivita postavena na spolupráci s vysokými školami v Brně, na kterých by byli vybráni studenti, kteří by vykonávali práci asistentů pedagoga. Jednalo by se o asistenty „oborové“ (studenti určitého vzdělávacího oboru, který je vyučován na základní škole) a „neoborové“ (studenti oborů jako sociální pedagogika, etopedie, volný čas, speciální pedagogika, …). Asistenti by pracovali na třech školách v Brně (s vyšším procentem romských ţáků) – ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 (ţadatel), ZŠ a MŠ Křenová 21, ZŠ a MŠ Merhautova 37 (partneři projektu). Kaţdá škola by disponovala v kaţdém kalendářním roce po dobu trvání projektu určitým počtem hodin (1 škola / 400hodin / rok) – tento kontingent hodin by byl realizován studenty - asistenty dle potřeb jednotlivých škol (počet asistentů, poměr oborových/ neoborových asistentů, počet asistentů v určitém oboru, různý počet asistentů pro určitou věkovou skupinu atd.).

XI.1 Podrobný popis realizace S ohledem na krácení rozpočtu byla tato aktivita realizována pouze příjemcem dotace (ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22). Asistent pedagoga, popř. asistenti (týdenní rozsah práce 10 hodin) pracovali dle stanoveného rozvrhu ve třídách na druhém stupni a byli metodicky řízeni příslušnými „hlavními“ učiteli, popřípadě vedoucími předmětových skupin. Asistence ve třídách má zásadní vliv na individualizaci vzdělávací péče (na realizaci podpůrných a vyrovnávacích opatření s ohledem na speciální vzdělávací potřeby ţáků), proto bylo nutné hledat finanční prostředky i mimo rámec tohoto projektu. Časem se ověřil systém asistence spojený s dělením tříd na skupiny, s větším mnoţstvím pedagogů ve třídě, cílenou asistencí konkrétním ţákům, cílenou asistencí učiteli při konkrétních činnostech/projektová výuka, s prácí v centrech aktivit atd. Typy asistence: -

odborná asistence (absolventi pedagogických oborů, sníţení počtu ţáků na 1 učitele/zvýšení míry individualizace vzdělávací péče)

-

asistence individuálně integrovaným ţákům

-

„komunitní“ asistence (asistence romským dětem a ţákům – včasná péče, počátek povinné školní docházky, komunikace s komunitou)

-

osobní asistence (pro ţáka se zdravotním postiţením – není zaměstnancem školy); upraveno dle z. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách

54

XI.2 Zhodnocení a výsledky V rámci systému asistence rozlišujeme tři základní typy asistence - odbornou, komunitní a integrační. Odborní asistenti jsou studenti, popř. absolventi pedagogických oborů vysokých škol, kteří spolupracují s učiteli v rámci předmětových skupin. Komunitní asistenti jsou asistenti pedagoga z romské komunity a jsou nasazeni především na počátku plnění povinné školní docházky (přípravné třídy, první třídy), dále zprostředkovávají kontakt s rodiči ţáků, s komunitou. Integrační asistenti pracují s konkrétním ţákem v rámci individuální integrace dle IVP. Asistenti pracují podle rozvrhu hodin. Asistenti jsou metodicky řízeni vedoucími předmětových skupin a ve třídách nebo při práci ve skupinách hlavními učiteli.

XI.3 Problémy při realizaci Problémem při realizaci byla nutnost zabezpečit vícezdrojové financování aktivity s ohledem na finanční náročnost aktivity a krácení rozpočtu. Dalším problémem je nastavení systému praxí studentů, které neumoţňuje dlouhodobější praxi studentů na školách (i zástupci PdF toto vnímají jako problém, nicméně zatím se systém praxí studentů nedaří změnit), proto vykonávají funkci asistentů pedagoga studenti dálkového nebo doktorského studia VŠ, nebo absolventi pedagogických škol. Problémem je i organizační a metodická náročnost realizace systému asistence (jedná se o řízení vysoce kvalifikované týmové spolupráce, která se u jednotlivých ţáků, popř. aktivit, liší v postupech a metodách – práce podle individuálních vzdělávacích plánů, plánů osobního rozvoje, práce v centrech aktivit, práce v rámci integrované tematické výuky nebo projektové výuky). Mezi zásadní problémy patří i nedostatek kompetencí pedagogů, kteří přicházejí ze škol, především se jedná o kompetence didaktické, kompetence v oblasti strategie řízení třídy a oblasti práce se speciálními vzdělávacími potřebami ţáků.

XI.4 Plán po skončení projektu (udržitelnost) Po skončení projektu zachováme systém trojí asistence (odborná, komunitní a integrační). Asistence bude financována ze státního rozpočtu , rozpočtu JMK, dotačních programů a rozvojových programů. Budeme pokračovat v aktivitách, jejichţ cílem je prosazení financování asistence do vzdělávacího systému (financování ze státního rozpočtu) a v aktivitách cílených na změnu způsobu realizace studentských praxí ve školách.

55

ZÁVĚR Záměrem tohoto sborníku bylo shrnutí všech důleţitých součástí komplexního systému péče o romské ţáky. Při jeho tvorbě jsme mysleli především na kolegy ze škol podobného zaměření, vzdělávající ţáky ze sociálně vyloučených lokalit. Naším dlouhodobým záměrem je také definovat jasně postavení škol „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám v systému vzdělávání České Republiky. Dosud totiţ školy našeho typu nejsou systémově nijak zvýhodňovány. Vzhledem k tomu, ţe drtivá většina našich ţáků má speciální vzdělávací potřeby, které je nutné ve výuce zohledňovat, jsme nuceni financovat podpůrná a vyrovnávací opatření z jiných zdrojů, a to především prostřednictvím projektů financovaných z ESF. Podobně tomu bylo i u projektu Rovné příleţitosti ke vzdělávání pro romské ţáky v inkluzivní škole, díky kterému jsme mohli tento systém ověřit. Všichni autoři příspěvků do sborníku mají dlouholeté zkušenosti s prací se sociálně znevýhodněnými ţáky. Při své práci se setkávají s mnoha neúspěchy a zklamáními, ale také s úspěchy a pocity sebenaplnění. Příspěvky jsou proto zaměřeny na příklady dobré praxe. Přáním autorů je poskytnout kolegům a dalším zájemcům informace o „know how“ na naší škole, tedy zkušenosti z praxe, a podpořit tak jejich práci při vzdělávání romských ţáků.

56

PŘÍLOHY Příloha 1 – Fotodokumentace aktivity Včasná péče Edukativně stimulační skupiny

Spolupráce se ŠPP – logopedická péče

57

Asistent ve třídě

Projekt Brno

58

Příloha 2 – Integrovaná tématická výuka ITV Cesta do pravěku – 6. ročník

Hra s časovou přímkou

První zemědělci

Dramatizace šamanského rituálu

Info - plakáty

ITV Evropa – 8. ročník

59

Šamanské masky

Nástěnné malby

Příloha 3 – Neformální vzdělávání Zájmové krouţky

Centra aktivit

60

Programy na podporu čtenářské gramotnosti

61

Příloha 4 – Mentorský program, spolupráce s rodiči Mentorský program

Klub rodičů

62

Příloha 5 – Náplně práce členů školního poradenského pracoviště

Náplň práce školního psychologa v rámci projektu Inkluzivní vzdělávání ţáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách platná od 15.12.2011 Poradenské pracoviště školy je sloţeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog/logoped(SpP), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manaţeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby ţáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte.

činnosti školního psychologa (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloţeno VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc aţ 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manaţeři projektu), zápis z jednání – manaţer projektu (uloţeno manaţer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdruţení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záleţitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záleţitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP - pracovní schůzka s partnery – min. 1x za 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace (jednání řídí školní psycholog - příjemce dotace), zápis z jednání –školní psycholog příjemce dotace (uloţeno - dokumentace ŠP) dokumentace: zápisy z porad, uloţeno – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 1.

-

2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 3 hodiny/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŢK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, další členové ŠPP, zástupci OSPODu, Policie ČR apod. Účast na VK dle potřeby, dle domluvy se SoP. dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uloţen SoP, VP, příslušný TU

63

4. krizová intervence V případě nezvladatelného chování ţáka, je moţné poţádat o okamţitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vţdy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týţ den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloţeno - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace ţáka (poznámkový sešit ţáka, popř. v závaţnějších případech sešit výchovné poradkyně). 5. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad ţáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad ţáky dle aktuální potřeby. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad ţáky, rozvrh suplování, individuální, „skupinová“ diagnostika, průběţný screening SVP ţáků Participace na provádění zápisu a rozřazování dětí do 1. ročníků základní školy Individuální psychodiagnostické činnosti s ţáky s výukovými a výchovnými problémy, s mimořádným nadáním, rizikovým chováním apod. - Diagnostika sociálního klimatu ve třídách (kaţdoročně) - Screening speciálních vzdělávacích potřeb ţáků školy (především nově příchozích ţáků) - Diagnostika ke kariérovému poradenství (volbě povolání) - Udrţování aktuálního přehledu o SVP ţáků školy z hlediska psychologického dokumentace: zprávy z vyšetření, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy), zápisy z pozorování (uloţeno v dokumentaci školního psychologa) 6.

-

individuální terapie, poradenství Poskytování sluţeb psychologického poradenství ţákům s rizikovým chováním, ţákům s výukovými a výchovnými problémy a v osobních problémech ţáků - Poskytování poradenství ţákům a jejich rodičům v oblasti kariérového poradenství - Poskytování individuálních konzultací pedagogům v oblasti výchovy a vzdělávání - Individuální konzultace zákonným zástupcům při výukových a výchovných problémech ţáků dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých úkonech (uloţeno v dokumentaci školního psychologa), konzultace s rodiči zapsat na formuláře a nechat podepsat rodiči (uloţeno - dokumentace ŠP, dokumentace VP) 7.

-

skupinová práce – ţáci, učitelé Skupinová práce se ţáky zaměřená na osobní rozvoj ţáků Skupinová práce s učiteli – komunitní kruhy, besedy Participace na vedení preventivních programů pro třídy ve spolupráci s třídními učiteli a metodikem prevence (adaptační programy, prevence sociálně-patologických jevů) - Participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele se třídou - Vyšetřování a jeho dokumentace v případě šikany - Intervence ke zlepšování sociálního klimatu třídy dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloţeno v dokumentaci školního psychologa), dokumentace šikany – dokumentace ŠP, VP, ŠMP) 8.

-

9. aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb ţáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběţná aktualizace) - aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - spolupráce na definování místa našeho typu školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloţeny v dokumentaci ŠP, dokumentace manaţerů projektu 10.

spolupráce s projektovými partnery

64

Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (ŠP/příjemce – ŠP/partner). Ps/příjemce komunikuje s partnery, vyhodnocuje naplňování cílů projektu v rámci partnerských organizací – předává informace manaţerům projektu. dokumentace: vyhodnocení spolupráce s partnery min. v 3 měsíčních cyklech, zpracování např. formou „podklady pro MZ“ 11. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), NNO, … Jedná se především o spolupráci s odbornou veřejností (příslušné katedry VŠ), s PPP, SPC, OSPOD, Policií ČR, Městskou policií, popř. s NNO dokumentace: zápisy z jednání (uloţeno v dokumentaci ŠP) další činnosti řízení, koordinace činností v rámci jiných projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací o VIP - šetření šikany - koordinace evaluačních činností (výstupy ţáků, kariérové poradenství,…) dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloţeno dle dohody 12.

-

13. kluby, krouţky (ţáci i rodiče) Okrajová aktivita, pouze na základě domluvy s vedením školy. Vedení krouţků, klubů dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o krouţky pro nadané ţáky, krouţky rozvíjející čtenářskou gramotnost, krouţky doučování a krouţky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby ţáků, dále o krouţky relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního ţákovského parlamentu apod. dokumentace: dokumentace celodenního programu – plán práce, vyhodnocení plánu práce, záznam o práci, přehled docházky (uloţeno u vedoucí celodenního programu) 14. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti, výkazy ŠPP) 15. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u kaţdé realizované činnosti 16. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manaţeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

65

Náplň práce speciálního pedagoga v rámci projektu Inkluzivní vzdělávání ţáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách platná od 15.12.2011 Poradenské pracoviště školy je sloţeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog/logoped(SpP), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manaţeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby ţáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti speciálního pedagoga (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloţeno VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc aţ 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manaţeři projektu), zápis z jednání – manaţer projektu (uloţeno manaţer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdruţení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záleţitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záleţitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP - pracovní schůzka s partnery – min. 1x za 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace (speciální pedagogové, jednání řídí SpP- příjemce dotace), zápis z jednání - SpP příjemce dotace (uloţeno - dokumentace asistenta ŠPP) dokumentace: zápisy z porad, uloţeno – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 1. -

2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 3 hodiny/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŢK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, další členové ŠPP, zástupci OSPODu, Policie ČR apod. Účast na VK dle potřeby, dle domluvy se SoP. dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uloţen SoP, VP, příslušný TU

66

4. krizová intervence V případě nezvladatelného chování ţáka, je moţné poţádat o okamţitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vţdy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týţ den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloţeno - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace ţáka (poznámkový sešit ţáka, popř. v závaţnějších případech sešit výchovné poradkyně). 5. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad ţáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad ţáky dle aktuální potřeby. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad ţáky, rozvrh suplování, 6. individuální, „skupinová“ diagnostika, průběţný screening SVP ţáků - Participace na provádění zápisu a rozřazování dětí do 1. ročníků základní školy - Depistáţní činnost – vyhledávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, screening speciálních vzdělávacích potřeb nově příchozích ţáků - Screening poruch učení na 1. stupni ZŠ - Speciálně-pedagogická diagnostika ţáků s výukovými potíţemi - Speciálně-pedagogická diagnostika ţáků s problémovým chováním a rizikovým chováním (odhalení handicapu, zjištění typu, intenzity poškození aj.) - Předávání zpráv z vyšetření zákonným zástupcům, třídním učitelům a výchovnému poradci, vedoucím předmětových skupin, doporučení k dalšímu postupu - Udrţování aktuálního přehledu o SVP ţáků školy z hlediska speciálně pedagogického dokumentace: zprávy z vyšetření, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy), zápisy z pozorování (uloţeno v dokumentaci školního speciálního pedagoga), individuální vzdělávací anamnézy ţáka (v případě selhávání – popis vzdělávací kariéry ţáka za celou dobu PŠD) 7. diagnostika ve vyučování (náslechy, pozorování) dokumentace: zápis z pozorování (uloţeno v dokumentaci školního speciálního pedagoga) 8. individuální a skupinová terapie, poradenství - Příprava podmínek pro integraci dětí se zdravotním postiţením - Sledování a vyhodnocování procesu individuální integrace - Tvorba individuálních vzdělávacích plánů integrovaných ţáků - Poradenství učitelům a rodičům v oblasti vzdělávání a reedukace ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Vytvoření podmínek a vzdělávacích plánů pro zdravotně oslabené ţáky (dlouhodobě nemocné, gravidní) - Pomoc při individualizaci péče o ţáka s SVP, např. plány osobního rozvoje - Zajištění speciálních pomůcek - Individuální práce s dětmi na nápravě SPUCH - Nápravy neprospěchu – stimulační terapie (individuální péče na 1. stupni) - Individuální podpora ţáků s poruchami chování ve třídách (např. smlouvy o chování..) - Práce se třídami, skupinami a jednotlivci jako prevence sociálně patologických jevů ve třídách - Spolupráce se školním psychologem na tvorbě a realizaci adaptačních programů - Individuální i skupinová péče o jedince s problémy v chování - Výjezdové akce se třídami - Podpora spolupráce třídy s třídním učitelem dokumentace: : vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloţeno v dokumentaci školního speciálního pedagoga) 9. aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb ţáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběţná aktualizace)

67

aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - spolupráce na definování místa našeho typu školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloţeny v dokumentaci SpP, dokumentace manaţerů projektu -

10. spolupráce s projektovými partnery Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (SpP/příjemce – SpP/partner). SpP/příjemce komunikuje s partnery, vyhodnocuje naplňování cílů projektu v rámci partnerských organizací – předává informace manaţerům projektu. dokumentace: vyhodnocení spolupráce s partnery min. v 3 měsíčních cyklech, zpracování např. formou „podklady pro MZ“ 11. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), PPP, SPC, lékaři, Jedná se především o spolupráci s odbornou veřejností (příslušné katedry VŠ), s PPP, SPC, OSPOD, Policií ČR, Městskou policií, popř. s NNO dokumentace: zápisy z jednání (uloţeno v dokumentaci SpP) 12. další činnosti - řízení, koordinace činností v rámci jiných projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloţeno dle dohody 13. kluby, krouţky (ţáci i rodiče) Okrajová aktivita, pouze na základě domluvy s vedením školy. Vedení krouţků, klubů dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o krouţky pro nadané ţáky, krouţky rozvíjející čtenářskou gramotnost, krouţky doučování a krouţky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby ţáků, dále o krouţky relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního ţákovského parlamentu apod. dokumentace: dokumentace celodenního programu – plán práce, vyhodnocení plánu práce, záznam o práci, přehled docházky (uloţeno u vedoucí celodenního programu) 14. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti, výkazy ŠPP) 15. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u kaţdé realizované činnosti 16. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manaţeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami doplnění náplně práce – speciální pedagog/logoped - zajišťuje logopedii u ţáků na 1. stupni - vyhledává ţáky s narušenou komunikační schopností - zajišťuje logopedickou diagnostiku a její dokumentaci - rozvíjí základní schopnosti a dovednosti, které ovlivňují vývoj řeči - zajišťuje individuální logopedickou terapii se zaměřením na správný vývoj artikulace - pomáhá při prevenci neprospěchu - screeningu poruch učení na 1. stupni - vede individuální pohovory s dětmi a jejich rodiči na nápravě narušené komunikační schopnosti - spolupracuje s rodiči, učiteli a ostatními členy ŠPP dokumentace: vede dokumentaci o ţácích se speciálními vzdělávacími potřebami

68

Náplň práce sociálního pedagoga/pracovníka v rámci projektu Inkluzivní vzdělávání ţáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách platná od 15.12.2011 Poradenské pracoviště školy je sloţeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog/logoped(SpP), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manaţeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby ţáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti sociálního pracovníka (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloţeno VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc aţ 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manaţeři projektu), zápis z jednání – manaţer projektu (uloţeno manaţer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdruţení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záleţitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záleţitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP - pracovní schůzka s partnery – min. 1x za 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace (sociální pracovníci, jednání řídí SoP- příjemce dotace), zápis z jednání –SoP příjemce dotace (uloţeno - dokumentace SoP) dokumentace: zápisy z porad, uloţeno – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 1. -

2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 3 hodiny/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŢK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, OSPODu, Policie ČR apod. Zodpovídá za konání výchovných komisí dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uloţen SoP, VP, příslušný TU 4. krizová intervence

69

V případě nezvladatelného chování ţáka, je moţné poţádat o okamţitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vţdy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týţ den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloţeno - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace ţáka (poznámkový sešit ţáka, popř. v závaţnějších případech sešit výchovné poradkyně). 5. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad ţáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad ţáky dle aktuální potřeby. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad ţáky, rozvrh suplování, 6. individuální, „skupinová“ diagnostika, průběţný screening SVP ţáků - Screening speciálních vzdělávacích potřeb ţáků školy (především nově příchozích ţáků) – sociální znevýhodnění - Identifikace dětí, jejichţ rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, nezabezpečují dostatečně péči o ně nebo jejich výchovu či zdárný vývoj ohroţují, případně narušují – týrané a zanedbávané děti - Prevence a včasné odhalení ohroţení dětí (izolace, týrání, zanedbávání , sociálně patologické jevy, kriminalita, …) - Sociální diagnostika bude zaměřena především na: o bydliště v sociálně vyloučené lokalitě o spolupráce se ZZ, rodinné zázemí o absence - Udrţování aktuálního přehledu o SVP ţáků školy z hlediska sociálního znevýhodnění dokumentace: zápisy z šetření, komunikace s externími subjekty, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy), zápisy z pozorování (uloţeno v dokumentaci sociálního pracovníka) 7. diagnostika ve vyučování (náslechy, pozorování) dokumentace: zápis z pozorování (uloţeno v dokumentaci sociálního pracovníka) 8. individuální poradenství – ţáci, rodiče, učitelé, spolupráce s pedagogickými pracovníky školy - Pomoc v situacích, kdy je narušené rodinné prostředí, disharmonie vztahů a nevhodná rodičovská výchova – spolupráce s TU, ŠPP a mimoškolními organizacemi - Pomoc při řešení konkrétních problémů (např. zlepšení prospěchu a chování dětí, pomoc při budování hygienických návyků, zprostředkování komunikace mezi rodinou a školou apod.) - Sociálně právní poradenství rodičům – ve prospěch dětí (konzultační hodiny) - aktivizace zákonných zástupců ţáků a jejich zapojení do procesu vzdělávání tj. vytváření podmínek, prostoru: o pro navázání a rozvíjení vzájemně efektivního vztahu mezi pracovníky školy, zákon. zástupci ţáků, o pro pomoc při orientaci v pravidlech školy, o pro konzultaci při vzdělávacích a výchovných obtíţích ţáka, o zvýznamňování samotného procesu edukace, vzdělávání na cestě při tvorbě kvalitnějších ţivotních podmínek, o pro nácvik proškolních dovedností spolu s dětmi, - participace na vedení preventivních programů pro třídy ve spolupráci s třídními učiteli a metodikem prevence (adaptační programy, prevence sociálně-patologických jevů) - koordinace, metodická podpora učitelům ve sloţitějších případech dětí, na které se vztahuje § 6 Zk. o SPOD a realizování spolupráce s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci řešení problematiky (např. děti se syndromem CAN, výskytem SPJ, při zjišťování a vyřizování zák. zástupce dítěti, které se ocitá ve faktické péči jiné osoby neţ rodiče aj.) - participace na vyšetřování v případě šikany - Intervence ke zlepšování sociálního klimatu třídy a metodická podpora začínajícím učitelům při řešení případů ţáků s výskytem záškoláctví, skrytého záškoláctví, a na které se vztahuje § 6 Zk. o SPOD, dokumentace: : vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloţeno v dokumentaci školního psychologa)

70

9. aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb ţáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběţná aktualizace) - aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - spolupráce na definování místa našeho typu školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloţeny v dokumentaci SoP, dokumentace manaţerů projektu 10. spolupráce s projektovými partnery Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (SoP/příjemce – SoP /partner). SoP /příjemce komunikuje s partnery, vyhodnocuje naplňování cílů projektu v rámci partnerských organizací – předává informace manaţerům projektu. dokumentace: vyhodnocení spolupráce s partnery min. v 3 měsíčních cyklech, zpracování např. formou „podklady pro MZ“ 11. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), NNO, … - spolupráce s Policií ČR (podávání podnětů k dalšímu šetření – v případech krádeţí, sexuálního obtěţování učitelů, šikany ţáků či učitelů, agresivního chování atd.) - zastupování školy při soudních jednáních - spolupráce s OSPOD - zprostředkování nabídky sluţeb NNO zabývajících se prevencí a řešením následků soc. exkluze, klienty ohroţenými a zatíţenými soc. pat. jevy, provozujícími nízkoprahová zařízení, preventivní programy, soc. aktivizační sluţby aj. - koordinace zpracování zpráv (pro OSPOD, policie, soudy, státní zastupitelství, přestupkové komise), odesílání zpráv dokumentace: zápisy z jednání (uloţeno v dokumentaci SoP) 12. další činnosti - řízení, koordinace činností v rámci jiných projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací o Férová škola o DROM-romské středisko (spolupráce s terénními pracovníky) – hygiena (vši), doučování, dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloţeno dle dohody dokumentace: úplné vedení projektové dokumentace 13. kluby, krouţky (ţáci i rodiče) Okrajová aktivita, pouze na základě domluvy s vedením školy. Vedení krouţků, klubů dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o krouţky pro nadané ţáky, krouţky rozvíjející čtenářskou gramotnost, krouţky doučování a krouţky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby ţáků, dále o krouţky relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního ţákovského parlamentu apod. - Řízení klubu rodičů k podpoře spolupráce rodiny a školy dokumentace: dokumentace celodenního programu – plán práce, vyhodnocení plánu práce, záznam o práci, přehled docházky (uloţeno u vedoucí celodenního programu) 14. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti, výkazy ŠPP) 15. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u kaţdé realizované činnosti 16. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manaţeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

71

Náplň práce asistenta školního poradenského pracoviště v rámci projektu Inkluzivní vzdělávání ţáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách od 15.12.2011 Poradenské pracoviště školy je sloţeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog/logoped(SpP), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manaţeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby ţáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte.

činnosti asistenta ŠPP (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloţeno VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc aţ 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manaţeři projektu), zápis z jednání – manaţer projektu (uloţeno manaţer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdruţení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záleţitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záleţitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP - pracovní schůzka s partnery – min. 1x za 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace (asistenti ŠPP, jednání řídí asistent ŠPP- příjemce dotace), zápis z jednání – asistent ŠPP příjemce dotace (uloţeno - dokumentace asistenta ŠPP) dokumentace: zápisy z porad, uloţeno – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 1. -

2. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, další členové ŠPP, zástupci OSPODu, Policie ČR apod. Pomoc při organizaci výchovných komisí - dozor nad třídou za TU, doprovod účastníků VK po škole dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uloţen SoP, VP, příslušný TU 3. krizová intervence V případě nezvladatelného chování ţáka, je moţné poţádat o okamţitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vţdy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci).

72

O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týţ den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloţeno - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace ţáka (poznámkový sešit ţáka, popř. v závaţnějších případech sešit výchovné poradkyně). 4. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad ţáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad ţáky dle aktuální potřeby. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad ţáky, rozvrh suplování, 5. asistence – ŠPP - Administrativní pomoc všem členům ŠPP - Pomoc při administraci testů, anket, dotazníků - Pomoc při vyhodnocování testů – sčítání bodů, statistické zpracování dat - Dokumentace a statistické vyhodnocování činnosti ŠPP - Asistence výchovné poradkyni - Asistence v kariérovém poradenství: o motivace ţáků ze sociálně nepodnětného prostředí k dalšímu vzdělávání o zajišťování informačních materiálů o nabídkách stř. škol a učilišť, exkurze do těchto škol o spolupráce s náboráři SŠ, organizace besed o propagace Dnů otevřených dveří SŠ o pomoc ţáků s vyplňováním přihlášek na SŠ o propagace kurzu pro získání základního vzdělání, pomoc při vyplňování přihlášek - Zabezpečování doprovodu rodičů a ţáků (klientů ŠPP) ve škole - Doprovod ţáků při akcích pořádaných mimo školu (např. výlety) - Asistence členům ŠPP při práci se třídami (prevence, intervence) - Pomoc při získávání souhlasů rodičů s prací ŠPP Dokumentace: ţádná dokumentace 6. aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb ţáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběţná aktualizace) - aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - aktivní spolupráce na definování místa naší školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloţeny v dokumentaci pracovníka ŠPP, dokumentace manaţerů projektu 7. spolupráce s projektovými partnery Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (As/příjemce – As/partner). As/příjemce komunikuje s partnery, vyhodnocuje naplňování cílů projektu v rámci partnerských organizací – předává informace manaţerům projektu. dokumentace: vyhodnocení spolupráce s partnery min. v 3 měsíčních cyklech, zpracování např. formou „podklady pro MZ“ 8. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), NNO, … dokumentace: zápisy z jednání 9. další činnosti - administrace projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací, publicita projektů o projekty OP VK – pomoc s administrací projektů o projekt Šanci dětem (partnerství DROM – romské středisko) – činnosti podporující práci s ţáky s SVP

73

o projekt EU do škol – činnosti podporující práci s ţáky s SVP o Férová škola o Den otevřených dveří . organizace - pomoc s publicitou projektu (loga, fotky, nástěnky) dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloţeno dle dohody 10. kluby, krouţky (ţáci i rodiče) Vedení krouţků, klubů dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o krouţky pro nadané ţáky, krouţky rozvíjející čtenářskou gramotnost, krouţky doučování a krouţky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby ţáků, dále o krouţky relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního ţákovského parlamentu apod. - vedení školního parlamentu dokumentace: dokumentace celodenního programu – plán práce, vyhodnocení plánu práce, záznam o práci, přehled docházky (uloţeno u vedoucí celodenního programu) 11. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti, výkazy ŠPP) 12. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u kaţdé realizované činnosti 13. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manaţeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

74

Příloha 6 – Fotodokumentace budování odborných učeben Dílna a keramická dílna, cvičná kuchyňka

Výtvarná učebna, učebna dramatické výchovy

75

Učebna výtvarné výchovy a zkušebna

Učebna přírodopisu a zeměpisu, učebna fyziky a chemie

76

Slavnostní otevření odborných učeben za účasti starosty MČ Brno-střed

77

Příloha 7 – Ukázka z manuálu pro učitele - učebnice AJ pro žáky 3. tříd LESSONS LETTER „B“ Cíl: 1. ţák aktivně pracuje se dvěma jazyky - srovnáváním oproti češtině 2. ţák poslouchá novou píseň B

vzhledu, výslovnosti a rozdílů

OPAKOVÁNÍ DLE VÝBĚRU UČITELE did.hra : „Stand up - sit down“ (příkazy dávají i děti ) o začínáme v sedě na ţidličkách v kruhu o učitel řekne a předvede pokyn (stand up  učitel vstane) o vyzve děti, aby udělaly to samé a přitom opakuje pokyn o opakujeme s různými pokyny o DO BUDOUCNOSTI JE NUTNÉ, ABY SE POKYN A POHYB K NĚMU STÁLE STEJNĚ OPAKOVAL  vyzkoušet pozdravy  pouţijeme maňásky (dva) k tomu, abychom procvičili pozdravy  v dalších kolech má jednoho maňáska učitel a druhého ţák  nakonec mají maňásky dva ţáci a „Hrají pozdravy ve scénce“  seznámení „B“ – viz. BEDNA RÝMŮ  cvičíme výslovnost nových slov  POZNÁMKA: ŢÁCI SI VŢDY VYBÍRAJÍ TEN RÝM, KTERÝ SE BUDOU CHTÍT NAUČIT. JE TŘEBA RÝMY VYVĚSIT I S PŘEKLADY A NADANÝ ŢÁK SI MŮŢE VYBRAT VÍCE RÝMŮ, ŘÍKADEL  ţáci říkadlo opakovaně slyší a kdo chce, můţe se přidat  ţáci si nakreslí obrázek podle textu – k tomu dostanou na papíře text  ţáci se říkanku pokusí naučit  portfolio: pracovní list na písmeno B opisovat a vybarvovat  opakujeme říkadla na písmeno A a B (moţno i na známky)  učíme se píseň „BINGO“ B - I - N - G - O Bingo je pes jednoho farmáře a jeho jméno je Bingo. Zpívá se písnička a tleskají se písmena jména Bingo. Kdyţ se písničku naučíme, zahrajeme si hru, kdy zpíváme a vţdy postupně místo jednoho, dvou, tří aţ všech písmen tleskneme, ale to písmeno nezpíváme. THERE WAS A FARMER HAD A DOG AND BINGO WAS HIS NAME, OH REFRAIN: B-I-N-G-O B-I-N-G-O B-I-N-G-O AND BINGO WAS HIS NAME,OH

78

POZDĚJI REFRAIN ZPÍVÁME A TLESKÁME: CLAP – I - N - G – O …ATD NAKONEC: CLAP-CLAP-CLAP-CLAP-CLAP A TAK PŘEZPÍVÁME CELÝ REFRÉN

POCHVALA A HODNOCENÍ

Moje postel to je BED, šel bych spinkat, třeba hned BABY to je miminko, ať nepláče, maminko BOOK je kniha, kníţečka pro chytrého človíčka BEAR je medvěd veliký, BALL míč pro kluky cvalíky CAR je auto, autíčko, dávej pozor, holčičko !

79

Příloha 8 – Ukázka z Bedny rýmů k učebnici AJ pro žáky 3. tříd BIG BROWN BEAR SAT ON THE CHAIR HIS BROTHER WHITE BEAR STAND UP AND RUN AWAY

,

AZURE BALL QUICKLY ROLLS AND IT JUMPS OVER TWO ROLLS BED CAN BE BIG BED CAN BE LITTLE BIG FOR TALLMAN LITTLE FOR CHILDREN BED MADE OF WOOD IS VERY,VERY GOOD MY BED IS VERY DEEP I VERY GOOD SLEEP BANANA IS GREEN BANANA IS YELLOW BANANA IS GOOD FOR CHILDREN FOR BANANA :“ HELLO !“ BELLS IN CHRISTMAS TREE DING – DONG SAY: „ALL GOOD CHILDREN IT´S CHRISTMAS DAY!“ BABY EATS BABY SLEEPS BABY CRIES BUT BABY CAN´T FLY IN THE PARK ARE TREES IN THE TREES ARE BIRDS THEY SING ALL DAY AND THEN FLY AWAY

80

Příloha 9 – Ukázka z pracovních listů - učebnice AJ pro žáky 3. tříd

„M“ ÚKOL PRO TEBE:  přečti si všechny básničky  podtrhni anglická slovíčka  nakresli na prázdné místo to slovíčko, které uţ budeš umět  jestli chceš, nauč se jednu básničku, nebo více básniček,  nebo dokonce všechny  uţívej si angličtiny a buď šťastný – BE HAPPY !! MOTHER to je mamička, MOUSE je myška, myšička

MOON je měsíc, měsíček, MONKEYS mnoho opiček

MONSTERS to jsou strašidla, MOUTH zas mlsá povidla

12 měsíců to dělá rok MONTH je měsíc,YEAR je rok NINE je číslo devět, kdo bručí je medvěd

81

82

83

TEST Zakrouţkuj slova,která začínají písmenem „M“ a potom je vypiš do řádků

Familybrothermotherbabymoonjugkiss Mousenosevioletpiraterollmonthschool Onemonstertigerwatchmonkeyyellow Rabbitmouthmothermelonlionlambfox _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ A SEM NAKRESLI JEDEN OBRÁZEK ZE SLOV, KTERÁ JSI NAPSAL

84