ROČNÍK MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vážené primátorky a starostky, vážení primátoři a starostové,

Z OBSAHU Ü Odpadové hospodářství v Maďarsku, Rakousku a u nás Ü Mezinárodní spolupráce měst

14. ROČNÍK

12/2006

Ü Ke kácení dřevin rostoucích mimo les Aktuální téma: Stavební zákon

MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY http://www.smocr.cz, e-mail: [email protected]

Vážené primátorky a starostky, vážení primátoři a starostové, dovolte nejprve, abych vám jménem svým i jménem spolupracovníků z Kanceláře Svazu poblahopřál ke zvolení do nejprestižnější, na druhou stranu ale i nejzodpovědnější funkce, kterou můžete díky rozhodnutí vašich občanů a kolegů zastupitelů zastávat ve vaší obci. Být zvolen starostou patří k jedněm z nejsilnějších životních prožitků. Vím však i to, jak slavnostní povolební atmosféru začínají rychle střídat každodenní starosti o chod svěřené obce. Mnohé z vás mám tu čest oslovovat na stránkách našeho svazového Informačního servisu opakovaně, některé naopak poprvé. I toto volební komunální období bude plné práce. Ostatně jako vždy v minulosti. O to větší význam má spolupráce měst a obcí na půdě našeho Svazu, chceme-li, aby se vám alespoň o něco snáze vládlo. Co však najdete v dnešním čísle? V minulém jsme vás informovali o nových povinnostech, které přináší obcím zákon o sociálních službách, který vstoupí v účinnost dne 1. ledna 2007. Těžkosti spojené s tímto zákonem se zdají narůstat, a tudíž problematice věnujeme dalších pár řádek. Nadějnou se zdá být čerstvé rozhodnutí Rozpočtového výboru PSP ČR, který přidělil dalších zhruba 200 milionů Kč na zaměstnance obcí s rozšířenou působností, kteří budou zpracovávat v přenesené působnosti agendu v oblasti příspěvku na péči. Tím snad odpadne největší hrozba, že senioři a lidé s postižením zůstanou neposouzeni a tedy bez příspěvku na péči, bez peněz a možnosti zakoupit si službu. Dnes je tématická příloha našeho zpravodaje věnována stavebnímu zákonu. Nemám nyní v úmyslu pouštět se do výčtu či hodnocení svazové činnosti v končícím roce. To ostatně naleznete

v lednovém čísle Informačního servisu, který bude, jak bývá po komunálních volbách zvykem, tak zvaně „celorepublikový“. Bude zaměřen na vaše kolegy z obcí a měst, které prozatím do Svazu nevstoupily. Věřím, že i tentokrát přivede zpráva o podstatě existence Svazu, jeho cílech, významu a aktivitách do našich řad další členy. To však nic nebrání tomu, abyste i vy osobně oslovovali kolegy z okolí a nepokusili se jim osvětlit význam naší celonárodní asociace pro rozvoj každé jednotlivé obce či města. Lednová podoba našeho zpravodaje nebude navíc jediným prostředkem, jak oslovit i nečleny. Obdobně jako před čtyřmi roky obdrží členské i nečlenské obce zdarma „Příručku člena zastupitelstva obce po volbách 2006“, a to pro všechny zastupitele (celkový náklad 70 tisíc ks.). Svaz ji tentokrát připravil ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR. Má za cíl pomoci zastupitelům orientovat se v oblasti veřejné správy. Jde o jakousi „kuchařku“, texty jsou připraveny jednoduchou a „odlehčenou“ formou. Věřím pevně, že příští rok i celé nové volební období bude bezpochyby pokračováním úspěšné konstruktivní práce místních politiků, pokračováním nezvratného trendu posilování významu obecních samospráv i jejich celonárodní asociace, našeho společného Svazu měst a obcí České republiky. K tomu všemu si musíme vzájemně popřát mnoho zdaru. Přeji vám všem jménem Kanceláře Svazu i svým co nejpříjemnější a nejklidnější prožití vánočních svátků a vše nejlepší, ať již na poli pracovním, tak soukromém, v nadcházejícím roce 2007. Jaromír Jech

Aktuality ve zkratce  O financování sociálních služeb se vedou jednání na všech úrovních 3. – 29. listopad 2006 Dne 3. listopadu zasedala v Liberci Sociální komise Asociace krajů ČR a zaměřila se především na problematiku chybějících prostředků pro poskytovatele sociálních služeb. Zástupci devíti zúčastněných krajů postupně představili částky, které žádají organizace v jejich kraji, zhodnotili, z kolika procent jsou pokryty státními prostředky, a informovali, zda v návrhu rozpočtu kraje jsou vyčleněny prostředky kraje na dofinancování. Celkový údaj hovořil o tom, že prostředky ve státním rozpočtu pokrývají něco mezi 40 % - 47 % a většina zúčastněných krajů nemá v návrhu rozpočtu prostředky pro dokrytí finančního výpadku (nebo má, ale maximálně pro krajem zřizované organizace). Komise otevřeně hovořila o kolapsu systému sociálních služeb přibližně v pololetí příštího roku, pokud nebudou získány další 4 mld. Kč. Pro Svaz však nadále zůstává důležitá i otázka chybějících 250 milionů Kč v příspěvku na výkon přenesené působnosti. Bez dostatečného personálního zajištění obcí nebude možné vykonávat všechny agendy, jako je třeba kontrola využívání příspěvku na dostatečné úrovni. Oddělení legislativně-právní proto vytvořilo na základě údajů z obcí s rozšířenou působností kvalifikovaný odhad potřeby nových zaměstnanců a s výpočtem seznámilo na osobním jednání dne 8. listopadu 2006 poslance Mgr. Radko Martínka. K úspěšnému průběhu jednání významně přispěla osobní účast primátora statutárního města Kladna Ing. Dana Jiránka. Poslanec Mgr. Radko Martínek pak tento problém nadnesl na jednání Výboru pro veřejnou správu, kde dokázal iniciovat revokaci usnesení výboru k návrhu státního rozpočtu. Výbor tak doporučil navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti v oblasti sociálních služeb o 250 mil. Kč. V ten samý moment Výbor pro sociální politiku pro-

jednával návrh státního rozpočtu. Po výborné zpravodajské zprávě poslance Ing. Jiřího Petrů (bývalého starosty města Valtice; nyní je řadovým zastupitelem), kde mj. zazněl i požadavek Svazu na navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti, se výbor usnesl tak, že doporučil z kapitoly dávek nemocenského pojištění převést 3 mld. Kč do oblasti dotací poskytovatelům sociálních služeb. Všechny návrhy měnící státní rozpočet projednal ve středu 29. listopadu 2006 Rozpočtový výbor (jehož doporučení bývá vzhledem ke změnám státního rozpočtu klíčové). Rozpočtový výbor doporučil ve státním rozpočtu vytvoření nové položky „Navýšení příspěvku na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb pro obce s rozšířenou působností a hl. město Prahu“ ve výši 200 mil. Kč. Společnou aktivitou a snahou Kanceláře Svazu, statutárního města Kladna, poslance Mgr. Radko Martínka a předsedy Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Toma Zajíčka se tak podařil úspěšný první krok k tomu, aby nové sociální agendy byly na obcích dostatečně personálně zajištěny. Návrh státního rozpočtu i s touto novou položkou musí ještě schválit plénum Poslanecké sněmovny, které o něm bude jednat v prvních 14 dnech měsíce prosince.  Vzroste díky mýtnému počet aut na našich silnicích? 16. listopad 2006, Praha Podle současného zákona o pozemních komunikacích budou muset všichni autobusoví dopravci od 1. ledna 2007 platit na dálnicích a rychlostních komunikacích

mýtné. Od poloviny příštího roku se tato povinnost bude vztahovat i na autobusy jezdící po silnicích první třídy. Jaký dopad bude mít toto nařízení na rozpočty krajů a obcí, které veřejnou dopravu dotují, projednávali 16. listopadu na ministerstvu dopravy zástupci krajů, Svazu měst a obcí ČR a Ministerstva dopravy ČR. „Pro Středočeský kraj bude zavedení mýtného představovat cca 60 milionů Kč ročně, pro obce a města v tomto kraji, které se na dotování veřejné dopravy rovněž podílejí, dalších zhruba 20 milionů korun,“ sdělil náměstek hejtmana Středočeského kraje Ing. Vyšehradský. Celé opatření tak v konečném důsledku popírá veškeré snahy podporovat veřejnou dopravu oproti individuální. Představitelé krajů a SMO ČR proto požadovali, aby regionální dopravci byli od mýtného osvobozeni. Zástupci ministerstva dopravy přislíbili, že toto doporučení budou podporovat. Svaz měst a obcí ČR na jednání zastupoval výkonný místopředseda Jaromír Jech.  Největší výzvou pro obce při komunikaci s občany nejsou technologie, ale marketing 16. listopad 2006, Ústí nad Labem Která forma komunikace s občany (rozhlas, tiskoviny, web, informační emaily, SMS) je nejefektivnější, jak zaujmout občana a zvítězit nad profesionálními mediálními pracovníky v reklamě a sdělit mu důležité skutečnosti ze života obce? I těmito otázkami se zabývala odborná konference pořádaná v Ústí nad Labem. V této oblasti se v obcích začínají prosazovat moderní komunikační technologie – zasílání SMS. Podle zkušeností panelistů je tato forma komunikace vhodná i vůči starším občanům, kteří již mobilní telefony mnohdy dobře ovládají. SMS zasílané občanům lze využívat nejenom pro krizové situace typu povodní nebo odstávek vody, ale i pro informace o kulturním dění v obci nebo v omezené míře pro komerční sdělení. Odborníci na kon-

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4 Tel.: 234 709 711, Fax: 234 709 786, e-mail: [email protected] Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová Uzávěrka tohoto čísla 30. 11. 2006 MK ČR E 14584 informační servis č. 12/2006 strana 2

ferenci považovali za ideální frekvenci 3-4 SMS měsíčně a maximálně 1 komerční sdělení k tomu. Ačkoliv by zasílání SMS mělo být využíváno primárně jako doplněk komunikace s občany, v některých menších obcích zasílání SMS dokonce nahradilo i městský rozhlas, na jehož opravu nemá zastupitelstvo v současnosti prostředky. Podobnou situaci prezentoval třeba starosta města Hrádek nad Nisou (7 500 obyvatel), kde je služba zasílání SMS využívána 1 665 uživateli (přibližně tedy každým čtvrtým – tj. jedním členem čtyřčlenné rodiny) a obec stojí zhruba 100 000 Kč za rok. Služba je využívána i statutárním městem Ústí nad Labem nebo městskou částí Praha 6.  Má urbanistické dědictví Přemyslovců svoji budoucnost? 21. a 22. listopad 2006, Praha

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU Přes půl milionu nových pracovních míst Evropským institucím se podařilo po více než třech letech zdlouhavých jednání dospět k rozhodnutí o pokroku v liberalizaci volného pohybu služeb. Pokroku, který umožní vytvořit více než půl milionu nových pracovních míst a podpoří ekonomický růst našich států. Europoslanci na svém listopadovém Plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku totiž odsouhlasili navrhované doporučení ke směrnici o službách na vnitřním trhu. Evropský parlament tuto směrnici podpořil, přestože její výsledná podoba neodpovídá zcela původním představám o liberalizaci služeb na vnitřním trhu Evropské unie, tak jak je podporovala i Česká republika. Nicméně, i tato změkčená podoba znamená značný přínos. Umožní zejména živnostníkům a malým i středním podnikům snazší přístup na trhy ostatních členských zemí. Předmětem dalších jednání však budou zcela jistě citlivá témata jako je vazba k pracovnímu či trestnímu právu, definici sociálních služeb, screeningové povinnosti apod.

Dopadne evropský bič hospodářské soutěže také na záda obecních zastupitelů?

Sedmisté výročí od konce vlády Přemyslovců si na konferenci URBES 2006 přijelo připomenout více jak sto delegátů, zástupců akademické obce i představitelů měst a obcí. Ve 13. století, tedy v období vlády přemyslovské dynastie, byla totiž zahájena epocha velkého zakládání královských měst, jež se stalo významnou složkou nejen vladařského díla Přemyslovců, ale i řady dalších knížat a králů. Toto obrovské dědictví našich předků ale od nás vyžaduje také patřičnou péči a citlivý přístup. „Dívejme se na historické objekty našich měst jako na památky, které nám byly zapůjčeny od našich potomků, a my je musíme v pořádku vrátit,“ radil předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Petr Sedláček. Účastníci konference si připomněli nejen rozkvět českých měst za vlády přemyslovských panovníků, ale ohlédli se také do nedávné minulosti a upozornili na některé necitelné a tvrdé zásahy do jejich architektury v období totalitního režimu. Druhý kongresový den patřil pohledu do budoucnosti. Přednášející se ve svých příspěvcích zamýšleli nad dalším vývojem urbanizace, nad riziky, které bude pro naše města znamenat pokračující globalizace, ale také nad novými

Ještě se nově zvolení obecní zastupitelé nestačili na radnicích pořádně rozkoukat, už na ně evropská byrokracie připravuje další bič. Tento bič má podobu nově připravované legislativy v oblasti hospodářské soutěže regulující partnerství veřejného a soukromého sektoru a meziobecní spolupráce, ke které se Evropský parlament vyjadřoval na svém říjnovém zasedání ve Štrasburku. Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu hrozí, že zastupitelé budou omezováni při rozhodování, jakým způsobem zajišťovat na území své obce veřejné služby. Představme si, jak by tento bič, pokud vyústí v novou evropskou legislativu, mohl dopadnout na záda obecních zastupitelů například ve vaší obci. Jako každé poslední úterý v měsíci zasedá v této obci místní zastupitelstvo. Prvním bodem jednání zastupitelstva je řešení problému z minulého volebního období, kdy došlo k uzavření pro obec nevýhodných smluv se soukromým subjektem zajišťujícím pro obec svoz dětí do základní školy. Důvodem jsou špatné služby, vysoká cena a nevhodný technický stav vozidla soukromého provozovatele. Jako nově zvolený starosta navrhujete proto tuto smlouvu vypovědět a využít kapacity vozového parku pečovatelské služby, která je organizační složkou obce a která má nevyužité kapacity mikrobusu. Soukromý dopravce, zaštiťující se Evropskou unií, je však logicky proti a osočuje vás z porušování pravidel hospodářské soutěže. Schválená zpráva Evropského parlamentu k partnerství soukromého a veřejného sektoru a koncesím totiž uvádí, že návrat k zadávání úkolů, které byly plněny za účasti privátního investora, na obecní úroveň nemůže být užitečnou alterna-

tivou k partnerství veřejného a soukromého sektoru vytvořeného v souladu s podmínkami hospodářské soutěže. Přestože i já osobně se přikláním k názoru, že soukromý sektor většinou zajišťuje služby efektivněji, toto tvrzení však, jak je vidět z našeho příkladu, nemusí být absolutní. Rozhodnutí obecních zastupitelů by navíc mělo vycházet z místních podmínek, nikoliv z obecných evropských pravidel. Dalším bodem, o kterém zastupitelstvo na vašem možném zasedání musí rozhodnout, je výstavba čističky odpadních vod. Vaše obec může být jako mnoho dalších místních samospráv v České republice obcí malou, s počtem obyvatel nepřesahujícím tisíc obyvatel. Jako starosta jste proto vedl v minulých týdnech intenzivní jednání se starosty sousedních obcí s tím, že spojíte síly a pověříte obecně prospěšnou společnost zabývající se přípravou projektů z evropských peněz přípravou projektové dokumentace. Opoziční zastupitelé na vás však vystartují s tím, že musíte na tuto zakázku přesahující stanovené finanční limity vypsat výběrové řízení, jinak by došlo k porušení pravidel hospodářské soutěže. Tím, že nově připravovaná evropská legislativa považuje obce a jejich organizace za hospodářské subjekty, de facto znemožňuje smysluplnou meziobecní spolupráci. Zmiňovaná zpráva Evropského parlamentu navíc předpokládá, že nebude možné zadávání tzv. interních zakázek bez vypsání výběrového řízení, přičemž poptávková řízení jsou běžnou praxí. To by v konečné podobě mohlo vést k absurdní situaci, kdy při interní zakázce mezi dvěma odbory obce bude muset být vypsáno otevřené výběrové řízení. Na zastupitelstvu ten den projednáte ještě celou řadu bodů a u mnoha zjistíte, že ekonomický imperativ hospodářské soutěže již snad pronikl do všech oblastí veřejného života ve vaší obci. Jako starosta odcházíte z jednání zastupitelstva rozladěn. Do voleb jste šel s programem obnovy obce s cílem realizovat řadu projektů v oblasti osobní dopravy, životního prostředí, vzdělávání, při řešení sociálních problémů či zabezpečení péče o zdraví svých občanů. Jak se však ukazuje, to, že jste vyhrál volby, ještě nestačí, musíte se vyrovnat také s evropskou byrokracií. S tím nemůžete být spokojen ani vy, ani dalších 62 425 nově zvolených obecních zastupitelů. Jako jeden z těchto zastupitelů jsem přesvědčen o tom, že vzájemná spolupráce našich radnic a partnerství se soukromými subjekty by měla vycházet z místních potřeb a rozhodnutí a v žádném případě by neměla být podřízena legislativnímu diktátu ze vzdáleného Bruselu. Příprava další evropské legislativy omezující možnosti rozhodování demokraticky zvolených komunálních zastupitelů proto rozhodně není cestou, kterou by se Evropská unie měla dále vydat.

Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu

informační servis č. 12/2006 strana 3

příležitostmi, které vytvořily prostorové důsledky a souvislosti radikální transformace naší společnosti po roce 1989. Velkým kladem jistě je, že se do měst vrátil tržní princip jejich rozvoje a ožila historická jádra měst. Na druhé straně jsou ale pro nás nyní velkou výzvou opuštěné průmyslové areály (brownfields) a městská sídliště, kde žije zhruba 30 % českých

domácností. Řečníci varovali také před „přehřátím“ historických center. „Nedopusťme, aby se z nich stala pouze turistická či kancelářská střediska nebo centra luxusního bydlení,“ upozorňoval prof. Karel Maier z fakulty architektury ČVUT. Závěrem byla otevřena diskuse a několik dotazů směřovalo k hodnocení spolupráce akademické obce a komunálních poli-

tiků, tedy těch, kteří se zabývají badatelským výzkumem, a těch, kteří o rozvoji měst rozhodují. Příliš kladných vyjádření však bohužel slyšet nebylo. Podle slov prezidenta konference prof. Ivana Wilhelma by ale hlavním hráčem rozvoje města měl v každém případě zůstat vždy občan. Příští rok budeme hovořit na téma revitalizace měst. Více na www.mpartners.cz.

Informujeme

J

ak je zmiňováno již v úvodníku našeho zpravodaje, Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR připravuje další vydání Příručky člena zastupitelstva obce, která má především novým zastupitelům usnadnit orientaci ve všech oblastech veřejné správy. Příručka vyšla poprvé po volbách 2002, za uplynulé čtyři roky však došlo k řadě významných změn, bylo přijato mnoho nových zákonů a vládních nařízení. Stali jsme se také členem Evropské unie a musíme dodržovat její mnohdy velmi komplikovaná legislativní pravidla. Texty Příručky proto musely být aktualizovány. Některé kapitoly doznaly pouze malých změn, jiné jsou přepracovány tak říkajíc z gruntu. Příručku obdrží všichni zastupitelé v lednu příštího roku. Věříme, že vám bude dobrým a užitečným pomocníkem.

SPOLEČNÉ TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ Asociace krajů, Svazu měst a obcí ČR, Unie malých a středních podniků a Hospodářské komory ČR k návrhům MMR představeným na konferenci Ministerstva pro místní rozvoj dne 14. listopadu 2006 Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Unie malých a středních podniků ČR a Hospodářská komora ČR oceňují vstřícný postoj Petra Gandaloviče k potřebám krajů, měst a obcí a vítají veškeré jeho iniciativy směřující k usnadnění přístupu širokých skupin subjektů k evropským dotacím. Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Unie malých a středních podniků a Hospodářská komora ČR podporují oba návrhy Ministerstva pro místní rozvoj prezentované na konferenci „Bariéry čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie“, která se konala dne 14. listopadu 2006 v Michnově paláci v Praze. Domníváme se, že zjednodušení administrace a zavedení průběžného proplácení finančních prostředků úspěšným žadatelům povede ke zjednodušení a především zrychlení a ztransparentnění způsobu vyplácení dotací ze strukturálních fondů s konkrétními dopady na všechny typy žadatelů bez rozdílu. Vítáme zahájení debaty o tom, jakým způsobem a v jaké výši může stát pomoci veřejnoprávním institucím hradit část nákladů projektů, na kterou již evropské prostředky nestačí (tzv. povinné spolufinancování projektů). Konstatujeme, že realizace návrhů MMR v praxi by zcela jednoznačně vedla ke zvýšení počtu předkládaných projektů, a to právě zejména ze strany krajů, měst a obcí. Zároveň jsme přesvědčeni, že z vyššího zapojení krajů, měst a obcí, podnikatelských subjektů a jejich reprezentací v programech EU by profitovaly i další skupiny subjektů, zejména podnikatelé včetně malých a středních, kterým by se tím otevřela možnost spolupodílet se na realizovaných projektech. V Praze, 15. listopadu 2006 Ing. Evžen Tošenovský předseda Asociace krajů ČR

informační servis č. 12/2006 strana 4

Ing. Oldřich Vlasák předseda Svaz měst a obcí ČR

Mgr. David Šeich předseda Unie malých a středních podniků ČR

Dr. Ing. Jaromír Drábek prezident Hospodářská komora ČR

DOPAD LEGISLATIVNÍCH ZMĚN NA MĚSTA – SOCIÁLNÍ AGENDY V rubrice aktualit jsme vás informovali o vývoji jednání týkajících se financování nového systému sociálních služeb od 1. ledna 2007, především ve vztahu k příspěvku na výkon přenesené působnosti. Druhou podstatnou náležitostí hladkého zavedení systému do praxe je však jeho odzkoušení v 5 pilotních městech. Jedním z nich je i statutární město Olomouc, jehož primátor v reakci na průběh testování a dosavadní výsledky, zaslal ministru práce a sociálních věcí i minist-

ru vnitra dopis, ve kterém upozorňuje na existující problémy. S novým informačním systémem budou od 1. ledna 2007 pracovat všechny obce s pověřeným obecním úřadem, proto využíváme toho, že byl dopis zároveň zaslán na vědomí Svazu měst a obcí České republiky, a přinášíme vám jeho plné znění. Jaké problémy vám tedy mohou nové agendy a nový informační systém přinést? V Olomouci 13. 11. 2006

Vážený pane ministře, s účinností od 1. ledna 2007 dochází k rozsáhlým legislativním změnám v sociální oblasti, které v konečném důsledku budou mít podstatné dopady na činnost obcí, zejména obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností. Uvědomujeme si, že jde o historicky nejrozsáhlejší kvalitativní změnu v této oblasti od roku 1989, která se dotýká nejen řady institucí veřejné správy a nestátních subjektů, ale především desítek tisíc občanů České republiky. Je zřejmé, že takto rozsáhlá změna se při svém zahájení bude potýkat s řadou problémů a statutární město Olomouc je připraveno podílet se na jejich řešení s plným nasazením tak, aby byl zajištěn kvalitní výkon všech sociálních agend s co nejmenšími negativními dopady na uživatele a klienty. Nicméně v této souvislosti si Vás dovolujeme upozornit na některé velmi podstatné problémy, jejichž řešení není a nemůže být zajištěno pouze na úrovni obcí, a přitom může podstatně ovlivnit rozjezd celého systému. 1. Změny se odrazí v organizační struktuře obecních úřadů pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností, a to včetně nárůstu počtu převážně vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, investic do jejich vstupního a průběžného vzdělání, technického a materiálního zabezpečení nutného pro kvalitní výkon všech nových či změněných a rozšířených kompetencí. Jde převážně o přenesený výkon státní správy a dosud není jasné, jak bude ze strany státu finančně zabezpečen. Uvítali bychom poskytnutí dotace na mzdové náklady konkrétního počtu nových pracovníků a dostatečné navýšení příspěvku na státní správu k zajištění souvisejících provozních nákladů. Odhadovaná potřeba pracovníků byla v dostatečném předstihu avizována prostřednictvím vyplňovaných dotazníků i osobních dopisů jak Ministerstvu vnitra ČR, tak Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Jako precedens pro takovou možnost je možné využít situaci s úhradou nákladů na pracovníky a nové či rozšířené kompetence v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, platné od 1. 6. 2006. 2. Velmi podstatným problémem, který v konečném důsledku může způsobit ohrožení výplaty sociálních dávek na počátku roku 2007, je zaváděný státní informační systém. Statutární město Olomouc je jednou z lokalit pro testování aplikačního programu. Ani v našem případě však k dnešnímu dni nemáme k dispozici kompletní program a není zřízena datová linka pro přenos dat mezi naším pracovištěm a centrem. V průběhu školení pracovníků hmotné nouze a sociálních služeb se v dosud neúplné testovací verzi programu objevuje řada problémů, které se zainteresované firmy snaží řešit, nicméně domníváme se, že zbývající čas do nájezdu systému začíná hrát fatální roli. 3. Nejpodstatnější v této souvislosti je však fakt, že firma OK systém dne 23. 10. 2006 (oproti původnímu harmonogramu, který by stanoven na 30. 9. 2006) zveřejnila specifikace rozhraní pro elektronickou komunikaci mezi IS OK nouze/OK služby a účetním systémem obce (v našem případě FENIX od firmy PVT) pro potřeby výplaty dávek. Rozhraní nezajišťuje komunikaci s Českou poštou nebo bankou, přes které jde naprostá většina výplat. Tu by měl uskutečnit účetní systém obce. V současné době s tímto řešením systém nepočítá. Dosud byl nastaven a smluvně zajištěn s poštou i bankou pro stávající systém jinak a nutno říci, že z hlediska výplat dávek a následné evidence vyplácených finančních prostředků dotace na dávky sociální péče naprosto bezproblémově. Firma PVT, která obdržela náš požadavek na vytvoření modulu v systému FENIX k zajištění komunikace se státním informačním systémem na straně jedné a Českou poštou a bankou na straně druhé, není schopna garantovat vytvoření a nasazení požadovaného modulu do určeného termínu 1. 1. 2007. Domníváme, že v podobné situaci je naprostá většina ostatních obcí II. a III. stupně. Po analýze specifikace rozhraní poslala firma PVT řadu připomínek, ze kterých plyne, že specifikace rozhraní je neúplná a bez potřebných úprav bude komunikace nefunkční. Jejich realizace však změní strukturu rozhraní a znamená další zpoždění začátku řešení se všemi důsledky z toho plynoucími. Na semináři konaném dne 30. 10. 2006 v Olomouci, ale i dříve, jsme požadovali zapracování komunikace s Českou poštou a bankou přímo do státního informačního systému. I v tomto případě je, jak se domníváme, dodržení termínu takového řešení nejisté. Rovněž připomínám, že v současnosti je ze strany MPSV a zainteresovaných firem přislíbeno, že v informačním systému bude k 2. 1. 2007 vložena pouze část klientů. Naprostou většinu z nich (v případě statutárního města Olomouce cca 5 tis.) bude nutno vkládat ručně, a to až v průběhu ledna 2007. Moduly pro výpočet dávek, rozhodnutí, tisků a žádostí dosud nejsou k dispozici, stejně tak rozhraní do účetního systému. Z výše uvedeného je zřejmé, že za současného stavu technické a obsahové přípravy státního informačního systému je reálně ohrožena výplata sociálních dávek. Jakákoli krizová řešení, která hledáme na úrovni obce v jednáních se zainteresovanými subjekty, mají řadu problémů nejen pokud jde o jejich financování, ale zejména ve vztahu ke klientům a následné evidenci státních prostředků na výplatu dávek, které podléhají zúčtování se státním rozpočtem. Domnívám se, že této situaci by bylo možno předejít důkladným zvážením všech podstatných návazností a důsledků a stanovením reálných termínů prací. Dále se domnívám, že z výše popsaných důvodů by bylo vhodné znovu zvážit odložení účinnosti některých pasáží zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o existenčním a životním minimu, zákona o sociálních službách a souvisejících zákonů. Na přípravě tohoto legislativního kroku jsme připraveni aktivně spolupracovat. S pozdravem Martin Novotný informační servis č. 12/2006 strana 5

SAMOSPRÁVY A PROJEKTY POČÍTAČOVÉ INFRASTRUKTURY – ANO ČI NE? Na první pohled otázka pro technické specialisty či telekomunikační společnosti, ale budoucnost a konkurenceschopnost měst a obcí i jejich obyvatel je nepochybně také otázkou politickou. Před časem bylo nutno vybudovat železnice, silnice, rozvod elektřiny, vody, veřejné osvětlení a další infrastrukturu. Dnešní výzvy jsou spjaty s pojmy jako informační a znalostní společnost, počítačová gramotnost, on-line služby a vysokorychlostní internet, neboli odborným žargonem „broadband“. Podnikatelé již pochopili heslo „kdo není na internetu, jako by nebyl“, studenti bez přístupu k internetu již téměř nemohou studovat. Stává se běžné, že si elektronicky dopisujeme, nakupujeme, hledáme v jízdních řádech, chodíme do banky, vzděláváme se apod. Přivykáme však také termínům symbolizovaných písmenkem „e“, například eGovernment (velmi zjednodušeně elektronická veřejná správa). Politici hovoří o eDemokracii (zapojování veřejnosti do správy obcí a podpora transparentnosti), dostupnosti eSlužeb pro všechny skupiny obyvatel (eInclusion), podpoře turistického ruchu (eTourism), podpoře kultury a obecního života, rozvoje podnikání, zájmu investorů, konkurenceschopnosti na trhu práce apod. Tolik pro ilustraci a zamyšlení, jak může souviset rozvoj obce s dostupností internetu. V současné době probíhají různé diskuse o tom, zda a do jaké míry se mají samosprávy v projektech zaměřených na vytvoření potřebné telekomunikační infrastruktury angažovat a využít veřejné prostředky, či mají vše nechat na trhu a nabídce telekomunikačních společností. Pojďme se na toto téma podívat. Podle oficiálních čísel EU z letošního roku je Česká republika s hodnotou 8,4 % na sedmnáctém místě v žebříčku 25 členských zemí, pokud jde o počet domácností připojených k vysokorychlostnímu internetu. Průměr EU je přitom 14,8 % a země jako Švédsko, Belgie, Finsko, Holandsko a Dánsko vykazují hodnoty přesahující 20 %, poslední dvě téměř 30 %. Pro zajímavost, v USA je vysokorychlostním internetem připojeno více než 60 % domácností. Za minimální hranici pro vysokorychlostní přístup je přitom, alespoň v ČR, oficiálně považována hodnota 256 kb/s. Ve městech je situace samozřejmě jiná. Příznivější co do počtu připojení, dovedností uživatelů, ale i s vyššími nároky na rychlost připojení. Proč na tom nejsme lépe? Za jednu z bariér je považována vysoká cena telekomunikačních poplatků v porovnání se světem, tedy samozřejmě vztažená ke kupní síle obyvatel. Ostatní země se také potýkaly s podobnými informační servis č. 12/2006 strana 6

problémy, nicméně je zcela běžné, že se k řešení staví čelem i stát a samosprávy. Investují, hledají vhodné modely spolupráce s privátním sektorem, podporují modely zvyšující konkurenci v oblasti služeb, např. otevíráním vybudované infrastruktury pro širší okruh poskytovatelů telekomunikačních služeb a připojení k internetu. Města v Evropě sledují dění za oceánem (v dostatečně tržně orientovaných zemích jako jsou USA či vyspělé asijské státy) a investují s rozhledem k nejvyšším hranicím „broadbandu“ do přivádění sítí optických kabelů k budovám (tzv. FTTH model, Fibre to the Home), případně do sítí pro bezdrátový přístup (např. technologie WiFi nebo WiMax), které mají potenciál i pro rozvoj mobilních služeb v terénu. Z první skupiny (FTTH) jmenujme např. Amsterodam, Kolín nad Rýnem, Stockholm, Vídeň, Vasteras (Švédsko) či celé regiony jako Katalánsko. Ze druhé bezdrátových měst skupiny (Wireless Cities) můžeme uvést Oulu (Finsko), Turín, Paříž, řadu britských měst Birmingham, Cardiff, Edinburg, Liverpool, Westminster spolupracujících v partnerství se společnostmi British Telecom a Intel, ale také samotný Brusel či Evropě blízký Jeruzalém. Podrobnější rozbor by byl na samostatný článek. Vraťme se však domů. V posledních dvou, třech letech začala řada českých samospráv realizovat projekty zaměřené na rozvoj moderní infrastruktury a zajištění dostupnosti internetu a eSlužeb. Mocnou pobídkou byla možnost využít finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie (programy SROP, JPD2), případně z tzv. broadbandového fondu spravovaného Ministerstvem informatiky ČR. Bez jakýchkoliv pochybností byla a je podporována informatizace zaostalejších regionů, kde nebyla žádná nebo problematická možnost připojení k internetu. Do oblastí, které nejsou v centru komerčního zájmu telekomunikačních společností, mohou být veřejné prostředky investovány bez toho, že tyto aktivity bude na základě nejrůznějších podnětů posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či dokonce Evropská komise jako rizikové z hlediska narušování

hospodářské soutěže a tzv. nedovolené veřejné podpory. Jiná situace nastala v případě oblastí, kde nabídka telekomunikačních služeb existuje, například ve větších městech. Dokud je vytvářena metropolitní infrastruktura pro vzájemnou komunikaci jednotlivých úřadů, škol a knihoven, ale i nemocnic, objektů policie, hasičů apod., je vše bez problému. Komerční subjekty se necítí nijak zvlášť ohroženy ve svém podnikání. Problém nastává, pokud se veřejná správa rozhodne napomoci rozvoji přístupu k internetu a služeb eGovernmentu pro veřejnost. Čím větší město, tím zajímavější trh a větší pozornost. Není proto divu, že od té doby, co podobné projekty realizuje Praha, začaly se „dít věci“. Českým průkopníkem odvážné myšlenky „Internet zdarma“ (avšak s velmi nízkou přístupovou rychlostí) se stala Městská část Praha 5, některé další ji následovaly (podobná služba je dostupná i např. i v Jeruzalémě). Poté, co Magistrát zveřejnil záměr projektu „Internet pro Pražany“, resp. vybudování sítě pro vysokorychlostní bezdrátový přístup zhruba na třetině území Prahy, pro něj je možné využít i podporu z Evropských fondů v programu JPD2, začalo to v odborných a komerčních kruzích vřít a zvýšil se zájem médií. Došlo i na stížnost podanou k Evropské komisi. Některé samosprávy možná přibrzdily ve svém úsilí. Málokdo si všiml toho, že již nejde o projekt podaný do broadbandového fondu na konci roku 2005, že je založen na jiném technologickém (WiFi mesh, neomezování rychlostí) i obchodním modelu. Záměrem projektu Magistrátu v programu JPD2 nebyl Internet zdarma, ale za cenově dostupný poplatek a ve spolupráci s dalšími operátory vybranými v otevřené soutěži. Než Brusel vydá své stanovisko, přislíbil Magistrát omezit poskytované služby pouze na přístup k informačním službám veřejné správy (tj. v souladu se stanoviskem ÚOHS). Praha vstoupila do jednání se zúčastněnými stranami, vypracovala potřebné podklady a zahájila aktivní komunikaci s Evropskou komisí. Autor článku je samozřejmě přesvědčen o příznivém výsledku pro Magistrát. Problém Prahy je však důležitý i pro ostatní samosprávy. Doma i v Evropě. Evropská komise také sleduje dění v jiných městech a pražský projekt je prvním případem metropolitní bezdrátové sítě, kterým se na

základě stížnosti zabývá. Jde o rozvoj regionů, měst a obcí, o jejich konkurenceschopnost v globální soutěži, tedy i o konkurenceschopnost České republiky i celé Evropy. Velmi by pomohlo vyjasnění možných modelů spolupráce založených na principech efektivní spolupráce veřejného a privátního sektoru (PPP, Public Private Partnership), jasné vymezení mantinelů co lze a co nikoliv. Je zřejmé, že se obce nestanou telekomunikačními operátory, že budou postupovat v souladu s pravidly hospodářské soutěže a veřejné podpory, že budou mít snahu otevírat vybudovanou infrastrukturu pro více operátorů a tak působit na zvýšení škály kvalitních a dostupných služeb. V současné době Evropa razí zásady otevřenosti, řeší inovaci regulačního rámce pro poskytování elektronických služeb, podporuje

oddělení infrastruktury a poskytování služeb, tedy otevírání sítí. V oblasti softwaru podporuje snížení monopolního postavení některých hráčů, podporuje otevřená řešení a standardy. Diskutuje se o tom, zda by poskytování internetu o určité rychlosti nemělo být veřejnou službou (resp. službou v obecném hospodářském zájmu). Diskuse o těchto otázkách bude jistě přínosnější, než kladení překážek do cesty. Uvedená situace je jasnou výzvou pro samosprávy a jejich asociace, aby pomohly urychlit proces diskusí a hledání vhodných řešení, která jsou v zájmu jejich budoucnosti. Svaz měst a obcí si ČR tyto výzvy dobře uvědomuje a bude usilovat o to, aby české samosprávy ve spolupráci se samosprávami ostatních evropských zemí, s organizacemi jako EUROCITIES, CEMR i národními vládami

přispěly k probíhající diskusi a urychlení pozitivních kroků směřujícím k informační a znalostní společnosti. Odpověď na otázku v názvu článku, tedy zda se samosprávy mají angažovat v projektech na tvorbu komunikační infrastruktury, zní samozřejmě ANO. A to za jasně stanovených podmínek, kdy dojde k efektivní spolupráci samospráv, státu i privátních subjektů, k využití vícezdrojového financování, k podpoře soutěže, otvírání infrastruktury pro poskytovatele služeb. Zároveň je třeba rozvíjet nové služby napomáhající efektivitě veřejné správy a rozvoji obce. Je výzvou pro samosprávy angažovat se v rozvoji informační společnosti, napomoci dostupnosti světa informačních technologií pro co nejvíce obyvatel, důstojně obstát ve zvyšující se globální konkurenci. Jaroslav Šolc člen Komise ISMO SMO ČR

SEMINÁŘ PRINCIPY A METODY MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE MĚST Pod tímto poněkud odtažitým názvem uspořádal Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s francouzskou organizací Cités Unies France a za podpory Evropské unie ve dnech 20. – 21. listopadu 2006 v Praze velmi užitečnou akci pro úředníky malých a středních měst, kteří se dlouhodobě zabývají partnerskou spoluprací. Připomeňme, že Cités Unies France je partnerem Svazu již od r. 2001 a že loni jsme s nimi obnovili smlouvu o spolupráci, která zohledňuje její nové podmínky po vstupu naší země do Evropské unie.

decentralizace, která je podle pana Buffina hlubší v České republice než ve Francii. První den semináře byl věnován zásadám a metodám partnerské spolupráce, druhý den podpoře této spolupráce ze strany Evropské unie. Témata byla rozdělena do pěti pracovních workshopů. V každé skupině byli lektoři z ČR i z Francie (tlumočení z francouzštiny bylo zajištěno). Workshop 1, jehož lektorkami byly Miluška Karáskova z Hradce Králové a Gyulaine Traoré ze Cités Unies France, zkoumal důvody pro zapojení města do mezinárodní spolupráce, motivaci pro ni, co se od ní očekává a jaké jsou její přínosy.

Semináře se zúčastnili zástupci těchto obcí a měst: Brno, České Budějovice, Dobruška, Dobřichovice, Dolní Kounice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Jeseník, Kostelec nad Orlicí, Liberec, Litvínov, Nové Město na Moravě, Opava, Ostrava, Plzeň, Praha 1, Prostějov, Příbram, Sedlčany, Štíty, Turnov, Višňová, Vysoké Mýto, Zlín, Žďár nad Sázavou a Židlochovice. Uvedení účastníci mají často partnerství s několika zeměmi, většinou i s Francií, avšak ne nutně. Po zahájení semináře Gabrielou Hermannovou z oddělení vnějších vztahů Kanceláře

Svazu podal krátký přehled o spolupráci mezi českými a francouzskými obcemi a městy pan Thomas Buffin, atašé velvyslanectví Francie pro technickou a evropskou spolupráci. Partnerská spolupráce obcí a měst Francie a tehdejšího Československa začala již ve dvacátých letech minulého století, velký rozvoj však zaznamenala až po druhé světové válce. Dnes existuje podle záznamů velvyslanectví Francie 53 partnerství s českými protějšky asi v polovině francouzských departementů. Francie klade důraz na rozvoj partnerských vztahů zejména proto, že jí to pomáhá při realizaci

Workshopy 2 a 4, pod vedením Zdeňka Slepičky, vedoucího Kanceláře primátora Kladna a Rogera Rossina, zastupitele jihofrancouzského městečka Carainne, se zamýšlely nad tím, jak úspěšnou zahraniční spolupráci vybudovat. Hledaly odpověď na to, jak nalézt správného partnera, jak uzavírat partnerství krok za krokem, jaké oblasti spolupráce zvolit, jak spolupráci financovat, jak zapojit veřejnost, občany a další partnery, jak komunikovat s vedením města, partnerskými městy a médii. Workshop 3, s lektorkami Miluškou Kráskovou z Hradce Králové a Marií Guyard z bretaňského města Rennes, se zabýval organizačním zajištěním zahraniční spolupráce: jaký typ organizačního zařízení zvolit (zahraniční oddělení v rámci úřadu, výbor pro partinformační servis č. 12/2006 strana 7

nerskou spolupráci města, zahraniční komisi působící v rámci města nebo občanské

sdružení), a tím, jaké by měl mít úředník zodpovědný za zahraniční spolupráci města kompetence. Workshop 5, lektorky Petra Musilová z České Lípy a Laurence Georgeon, vedoucí oddělení vnějších vztahů lotrinského města Epinal, měl odpovědět na otázku, jak připravit úspěšný projekt v programu Evropa pro občany. Zde už měl co do činění s druhou velkou oblastí semináře, s podporou mezinárodní spolupráce města ze strany Evropské unie. Tuto širokou oblast uvedla Gabriela Hermannová podrobnou informací

o programu Evropské komise Evropa pro občany, který bude platit v letech 2007 - 2013 a který je rozhodující pro uzavírání partnerské spolupráce mezi členskými státy Evropské unie, ale i se státy, které dosud nejsou členy Evropské unie, a s neevropskými státy. Cílovou skupinou programu jsou hlavně jednotliví občané, a ne města jako taková. Gabriela hovořila i o struktuře programu, jeho financování a podala praktické rady pokud jde o podávání žádostí o granty tak, aby měly úspěch na přijetí. Doplňující všeobecnou informaci o novému programovacím období 2007 – 2013 podala Štěpánka Litecká, projektová manažerka společnosti MEPCO. Vyvrcholením semináře byla týmová práce - vypracování projektů, které by byly vhodné k financování z programu Evropa pro občany. Oba projekty, jejichž témata navrhla Cités Unies France ve spolupráci s velvyslanectvím ČR ve Francii, se týkaly spolupráce mezi městskou částí Praha 1 a francouzským městem Nîmes při příležitosti oslav 50. výročí Římské smlouvy v květnu 2007 (vznik

Evropských hospodářských společenství) a Dne Evropy. První byl z oblasti výměny studentů, druhý ze sociální oblasti. V tak krátkém prostoru není pochopitelně možné postihnout všechny aspekty a šíři projednávané problematiky. Co však bylo důležité: účastníci semináře se nenudili a všichni se bez pocitu trapnosti aktivně účastnili práce, na čemž měli nesporně podíl dobře vybraní lektoři. Sympatický byl i aspekt česko-francouzské spolupráce. SMO ČR a Cités Unies France připravovaly ve spolupráci s velvyslanectvím Francouzské republiky seminář několik měsíců. K úspěchu semináře nesporně přispěla i roztomilá čeština pana Buffina i pana Rossina. Nebudu přehánět, když řeknu, že účastníci semináře hodnotili jeho průběh opravdu vysoce, o čemž svědčí jejich závěrečná hodnocení (informace z vyplněných dotazníků viz níže): „Seminář mi přinesl mnoho nových podnětů a informací. Organizujte další akce, jde vám to výborně!“ Veškeré materiály k semináři, tedy prezentace a zadání workshopů, i kompletní vyhodnocení dotazníků, naleznete již tradičně na webových stránkách Svazu www.smocr.cz v rubrice „Town-twinningový seminář“. Jan Svoboda oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Jak jsme byli hodnoceni Účastníci semináře nás anonymně známkovali jako ve škole a z celkového počtu 25 odevzdaných dotazníků jsme nedostali ani jednu pětku.

Otázka 1 2 3 4 5

Známka 1 2 3 4 15 9 0 1 11 7 1 0 11 10 1 0 21 3 1 0 13 4 1 0

5 0 0 0 0 0

níci rozdělili do jednotlivých částí. Nejvíce chválili informace o zkušenostech ze spolupráce měst (především praktickou prezentaci z města Epinal) a také o možnosti financování town-twinningových projektů. Pochvalu si vysloužily vlastně všechny workshopy prvního dne a pro den druhý především program Evropa pro občany. Jedna „dobrá“ je od stejného autora „dostatečné“ z minulé otázky.

U otázky č. 1 „Jak hodnotíte obsah semináře? Byl pro Vás seminář přínosný?“ se téměř všichni shodli na kladném hodnocení. Někteří z přítomných byli na takovémto semináři poprvé a pochválili především možnost výměny informací i kontaktů a vůbec tématický obsah semináře. Ocenili také nové informace jak všeobecně, tak i pro nadcházející programovací období. U jediného negativního hodnocení bohužel schází komentář autora.

Otázka třetí „Jak hodnotíte kvalitu lektorů a jejich prezentací?“ přinesla různé odpovědi. Mnozí účastníci hodnotili kladně především připravenost, zkušenosti a přístup lektorů, které byly přínosem nejen v diskusích. Jedničky dostávali nejvíce pan Slepička, paní Karásková, Musilová, Hermannová i pan Rossin z Francie. Naopak mnozí uváděli nedostatek nových informací k období 07/13. Stejně tak někteří zkušení neocenili rady jak postupovat v počátcích pro předložení projektů, ty však jiní naopak chválili.

Otázku č. 2 „Kterou část programu povazujete za nejpřínosnější?“ mnozí účast-

Čtvrtá otázka „Jak jste byli spokojeni s logistickým zajištěním semináře?“ byla

informační servis č. 12/2006 strana 8

hodnocena velmi kladně. Účastníci ocenili přípravu, realizaci i péči, která mnohdy prý „vybízela k akční účasti.“ Slova jako brilantní, perfektní nás potěšila. Denní dávky vody (1l na osobu) slibujeme pro příští ročník zvýšit, jedna trojka zůstala opět bez komentáře. U poslední otázky „Můžete nám dát doporučení do budoucna pro organizaci podobné akce?“ jsme dostali mnoho námětů do příštích seminářů. Do budoucna bychom se dle účastníků mohli více věnovat grantovým možnostem, programům EU i chybám, zkušenostem a vyhodnocení z projektů či žádostí. Kapacita semináře byla bohužel malá a mnozí by tak příště ocenili možnost cestovat do Prahy s kolegou (to však vzhledem k praktičnosti semináře nemůžeme zaručit). Všem děkujeme za přínosné podněty i veškeré pochvaly, které jsme s kolegyní rády předaly, a doufáme v příštím roce opět na viděnou! Pavla Kulhavá oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON - ZJEDNODUŠENÍ NEBO KOMPLIKACE? Jak samotný nadpis napovídá, bude předmětem pojednání na následujících řádcích nový stavební zákon, který od 1. ledna 2007 zcela nahrazuje starý stavební zákon. Je opravdu oním slibovaným revolučním zákonem na úseku územního plánování a stavebního řádu? Přinášejí zkrácené procesy územního a stavebního řízení opravdu zjednodušení pro stavebníky a úředníky, nebo je to jen zbožné přání? Jak se vlastně dotkne obcí? Odpovědi na tyto a jiné otázky naleznete v článku a v rozhovorech s představiteli obcí a zástupcem předkladatele z ministerstva pro místní rozvoj.

Něco málo o novém stavebním zákoně Vláda v polovině roku 2001 schválila věcný záměr stavebního zákona a současně uložila ministru pro místní rozvoj zpracovat jeho návrh ve spolupráci s ministry životního prostředí a vnitra. Příprava návrhu nového stavebního zákona představovala rozsáhlý soubor prací. Bylo totiž nezbytné řešit vztah ke všem právním předpisům, kterých se změna stavebního práva dotkla. Vedle návrhu stavebního zákona tak byl zpracován návrh dalšího, samostatného zákona o změně některých zákonů souvisejících s vydáním stavebního zákona. Dále byl vytvořen samostatný zákon o vyvlastnění, který bude sloužit jako obecný právní předpis upravující vyvlastňovací řízení (v současnosti je část o vyvlastňování integrální součástí starého stavebního zákona). Nový stavební zákon se člení obdobně jako stávající stavební zákon vyjma části o vyvlastňování. Celkově má zákon 198 paragrafů a jednu přílohu. Rozsahem, ale i složitostí textu, tak bude zřejmě patřit k těm méně oblíbeným položkám četby před spaním. Ze sedmi části zákona jsou nejzajímavější pro obce Část třetí nazvaná „Územní plánování“ spolu s Částí pátou „Společná ustanovení“ a Část čtvrtá „Stavební řád“. Vzhledem k tomu, že jde o zcela novou právní úpravu, je třeba se seznámit i s Částí šestou „Přechodná a závěrečná ustanovení“. Zvláštně schizofrenní přístup obce k procesu územního plánování je i nadále zachován. Pořizování územně plánovací dokumentace je v rámci přenesené působnosti, ale jednotlivé mezikroky, které musí k jejímu pořízení učinit zastupitelstvo obce, jsou však v působnosti samostatné. Jedná se o usnesení o schválení pořízení územního či regulačního plánu, usnesení o schválení zadání územního či regulačního plánu, usnesení o schválení návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního či regulačního plánu, usnesení o schválení vydání územního či regulačního plánu.

Územní řízení o vydání územních rozhodnutí (např. o umístění stavby) zůstává i nadále na pomezí mezi územním plánováním a stavebním řízením. Jde vlastně o neopominutelné řízení, protože musí být provedeno vždy, když má být v území připravována a realizována jakákoliv změna v území. Ve stavebním a na něj navazujících řízeních je zákonem upraveno několik nových zjednodušujících způsobů, které mají tato řízení urychlit. Nicméně jejich praktické využití bude v některých případech dosti problematické (např. autorizovaný inspektor). Mechanismus povolování provádění výstavby je i nadále zachován, tj. prostřednictvím ohlášení nebo stavebního povolení. Tyto klasické instrumenty stavebního práva byly rozšířeny zcela novým institutem, a to o územní souhlas, což je de facto spojené územní řízení se stavebním řízením pro jednoduché stavby v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše. Všechny procesy - územní plánování, územní rozhodování, vydávání stavebních povolení, mají samozřejmě úzkou spojitost s ochranou zájmů v mnoha oblastech lidské činnosti upravované zvláštními právními předpisy. Jde například o předpisy k péči o životní prostředí chránící přírodu a krajinu, vody, lesy, zemědělský půdní fond atd., dále předpisy k ochraně kulturního dědictví (památkové péči), předpisy na úseku infrastruktury (pozemní komunikace, dráhy, telekomunikace, energetické sítě apod.), předpisy k bezpečnosti (předcházení požárům, bezpečnost práce, hygiena apod.) a mnoho dalších. Úskalím, daným stavebním zákonem a těmito zvláštními právními předpisy, je, že orgány vykonávající působnost v dané oblasti vydávají pro potřeby řízení vedených podle stavebního zákona závazná stanoviska podle správního řádu. Dříve dotčené orgány státní správy vydávaly rozhodnutí po provedení samostatného řízení, kdy bylo možno případné zamítavé rozhodnutí změnit v odvolacím řízení (popř. se na něm

dohodnout, tzv. autoremedura). Podle nového stavebního zákona, resp. správního řádu, bude-li závazné stanovisko negativní, pak musí stavební úřad řízení zastavit (§ 149 správního řádu).

Územní plánování a obce Předně lze říci, že územní plánování přímo ovlivňuje mnoho oblastí rozvoje obce, především dopravu, bydlení, podnikání, ale i sport, kulturu atd. Dobrý územní plán sice sám o sobě nezajistí rozkvět obce, ale minimálně je to výborný předpoklad pro jeho nastartování. Už jen z tohoto důvodu je třeba k územnímu plánování přistoupit velmi zodpovědně s odbornou pečlivostí. Vzhledem k tomu, že jde o velmi sofistikovanou činnost, jsou v tomto směru na obce, jakožto pořizovatele územně plánovací dokumentace, kladeny vysoké nároky (kvalifikovaní úředníci, dlouhodobost, maximální transparentnost aj.). Cílem územního plánování tak, i podle nového stavebního zákona, je především vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, s ohledem na veřejné zájmy. Těmi se v tomto případě rozumí ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Prostřednictvím územního plánování obec určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území. Zajišťuje také ochranu území nezastavěného stejně jako nezastavitelných pozemků, tak aby byly naplňovány potřeby života občanů obce a nebyly současně ohroženy podmínky pro spokojený život generací budoucích. Samotná existence územního plánu je často nezbytnou podmínkou pro využití celé řady státních dotací a mezinárodních dotačních programů.

Stavební řád a obce Úsek stavebního řádu má velmi významnou vazbu k činnosti obcí a měst v okamžiku, kdy jejich obecní (městský) úřad je stavebním úřadem. Občané obce se stavebním úřadem a dalších spádových obcí často využívají jeho služeb: Je proto velmi dobře, že nový stavební zákon zachovává stavební úřady na obcích I. typu (§ 13 odst. 1 písm. g)). Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel zákona navrhovalo, aby stavebními úřady byly pouze pověřené obecní úřady, což by v důsledku znamenalo snížení počtu stavebních úřadů ze informační servis č. 12/2006 strana 9

Související právní předpisy:  zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v textu uváděn jako „nový stavební zákon“  zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)  zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění  zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v textu uváděn jako „starý stavební zákon“  zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách  zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů informační servis č. 12/2006 strana 10

stávajících 712 na cca 400. Svaz svým aktivním přístupem v Poslanecké sněmovně zabránil tomu, aby se tato služba od občanů vzdálila. Činnost obcí, resp. obecních úřadů, kterým byla svěřena působnost stavebních úřadů, je nezastupitelná. Jedním z hlavních důvodů je, že úředníci stavebních úřadů znají místní podmínky v obci a jejím spádovém území, pro které vykonávají působnost, proto je pro občany důležitá snadná dostupnost těchto úřadů. Navíc žádný jiný orgán než stavební – obecní úřad není povolanější při realizaci územního plánu příslušné obce. Jen orgán obce může nejúčinnějším způsobem dbát zájmů na rozvoji obce v souladu s jejím územním plánem.

Nejvýraznější změny pro obce na úseku územního plánování Opatření obecné povahy Proces územního plánování je popsán podstatně rozsáhleji než ve starém stavebním zákoně. Zvláštností a novotou je přidání čtvrté fáze pořízení územního plánu (kromě zadání, fakultativního konceptu a návrhu), tzv. řízení o územním plánu. Toto správní řízení má být ukončeno zvláštním správním aktem schvalovaným a vydávaným zastupitelstvem obce ve formě tzv. opatření obecné povahy podle správního řádu v samostatné působnosti. Tento akt je na pomezí mezi klasickým správním rozhodnutím a obecným právním předpisem (obecně závaznou vyhláškou obce). Při jeho zpracovávání a následném vydávání je třeba vycházet kromě ustanovení v novém stavebním zákoně i z ustanovení § 171 a násl. správního řádu. Základní specifikou je, že tento akt není napadnutelný opravnými prostředky ve správním řízení (odvolání), jde tak o vybočení ze zásady dvouinstančnosti správního řízení. Možnost přezkumu tu je dána prostřednictvím Nejvyššího správního soudu, což může proces územního plánování zkomplikovat (viz dále). Pro doplnění je třeba říci, že závazné části územních plánů vydávané formou obecně závazné vyhlášky obce jsou přezkoumatelné na návrh ministerstva vnitra Ústavním soudem. Územně analytické podklady Dalším, nově konstruovaným institutem, je pořizování územně analytických údajů (§ 25 a násl. nového stavebního zákona). Jde o každé dva roky zcela aktualizovaný soubor informací o stavu území, limitech jeho vyu-

žití a o možnostech jeho budoucího rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Předmětem územně analytických podkladů by tak měly být informace o umístění technické a dopravní infrastruktury, vymezení pásem ochrany dle zvláštních právních předpisů, problematické části území, které je potřeba územně plánovací dokumentací řešit. Jejich pořizovatelem (a také udržovatelem jejich aktuálnosti) jsou pro svá správní území ze zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dle dikce zákona „úřady územního plánování“). Otázkou ovšem zůstává, jak budou tyto podklady vlastně zpracovávány. Prováděcí právní předpis, který určuje jejich obsah, totiž nebyl ke dni 24. listopadu 2006 dosud vydán. Tato skutečnost může značně ztížit obcím s rozšířenou působností plnění této povinnosti, protože dle § 185 odst. 3 nového stavebního zákona mají být tyto podklady zpracovány do 24 měsíců od nabytí účinnosti zákona - tedy do 31. prosince 2008. V případě jejich nepořízení bude každý proces pořizování územního plánu pro obec ve správním obvodu obce s rozšířenou působností časově a finančně náročnější. Prodlouží se o dobu zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům (§ 185 odst. 3 nového stavebního zákona). Úřad územního plánování ukládá územně analytické podklady a jejich aktualizace a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti a na základě žádosti i jiným orgánům veřejné správy, a to bezplatně. Taktéž je povinen zveřejnit územně analytické podklady a jejich aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 166 odst. 3 nového stavebního zákona). Úřady územního plánování Zásadní koncepční změnou na úseku územního plánování je vytvoření soustavy tzv. úřadů územního plánování. Těmito úřady jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a hlavní náplní jejich činnosti je, kromě již zmíněného pořizování a aktualizace územně analytických podkladů, pořizování územně plánovací dokumentace nejen pro vlastní potřeby ale i pro potřeby obcí v jejich správním území. Dosud byla pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro svůj správní obvod každá obec. Záleželo jen na obci, jakým způsobem tuto činnost zajistí, zda vlastními úředníky, nebo najmutím odborného

pracovníka nebo firmy jen pro tuto činnost nebo zda požádá obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 13 a § 14 odst. 1 starého stavebního zákona). V zákoně je sice dána obcím možnost být pořizovateli územního a regulačního plánu pro svůj obvod, ale samozřejmě až po splnění kvalifikačních předpokladů (§ 6 odst. 2, § 24, § 189 odst. 3 a § 195 nového stavebního zákona). Ty dle zákona splňuje úředník, který vykonával přede dnem nabytí účinnosti zákona územně plánovací činnost na ministerstvu pro místní rozvoj, krajském úřadu nebo na obecním úřadu (tedy jakémkoliv obecním úřadu) a má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti dle zvláštních předpisů. Kvalifikační požadavky splňují samozřejmě i osoby s vysokoškolským vzděláním v oboru územní plánování či jemu příbuzném s 3letou praxí. Je zajímavé, že krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností (úřady územního plánování) mohou vykonávat územně plánovací činnost pouze prostřednictvím vlastních úředníků, jinou možnost zákon neumožňuje. Jiné obce, které budou chtít vykonávat pořizovatelskou činnost musí splnit pouze kvalifikační předpoklady, a to jedním z výše uvedených způsobů (tedy prostřednictvím vlastních kvalifikovaných úředníků nebo najmutím kvalifikované fyzické či právnické osoby). Oproti stávajícímu stavu tak obce přicházejí o možnost ovlivňovat přímo chod pořizovacího procesu, v některých momentech tak může mezi obcí s rozšířenou působností jako pořizovatelem a obcí, pro níž je pořizován územní plán, nastat skrytý střet zájmů. Zákon dává obci možnost, aby pro ni územně plánovací dokumentaci pořídila obec z téhož správního obvodu obce s rozšířenou působností. Podmínkou je, že tyto obce musí uzavřít veřejnoprávní smlouvu a obec, která bude pořizovatelem, musí zajistit splnění kvalifikačních předpokladů (viz výše). Vzhledem k tomu, že pořizování územně plánovací dokumentace je vykonáváno v rámci přenesené působnosti, je mož-

né, aby stát uplatnil přímý vliv na proces pořizování územního plánu určité obce. Při výkonu přenesené působnosti se totiž obecní úřad musí řídit nejen zákonnými a podzákonnými právními normami, ale i usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a také návrhy opatření nebo rozhodnutími, které učiní krajský úřad v rámci výkonu kontroly přenesené působnosti. Schvalování a vydávání územně plánovací dokumentace je výkonem samostatné působnosti prováděné zastupitelstvem příslušné obce, pro kterou je územní plán vydáván. Zde je ona výše nastíněná schizofrennost procesů územního plánování. Dovršením této obojetnosti je posouzení zpracovaného návrhu územního plánu krajským úřadem, bez jehož souhlasu není možné územní plán vydat. Případné rozpory mezi krajským úřadem a pořizovatelem (nemusí jím být nutně obecní úřad obce, pro niž je územně plánovací dokumentace pořizována viz výše) mohou být řešeny až na úrovni vlády (§ 51 nového stavebního zákona a § 136 odst. 6 správního řádu). Rada obcí pro udržitelný rozvoj území Tento fakultativní zvláštní orgán zřizuje starosta obce s rozšířenou působností (je zároveň jejím předsedou) pro její správní obvod se souhlasem všech obcí v tomto správním obvodu. Rada obcí má v náplni projednávat a vyjadřovat se k územně analytickým podkladům, zejména k rozboru udržitelného rozvoje území. Dále vyhodnocuje vlivy územních plánů jednotlivých obcí na udržitelný rozvoj správního území obce s rozšířenou působností. Dává také příslušnému pořizovateli, jimiž budou ve většině případů obce s rozšířenou působností, k těmto plánům stanovisko, popř. vyjádření. V případě, že úřad územního plánování nesouhlasí se stanoviskem Rady obcí k rozboru udržitelného rozvoje území, posoudí rozpor krajský úřad. Ten je v takových případech oprávněn vydat úřadu územního plánování pokyn k jejich případné úpravě.

 zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Působnost obcí od 1. ledna 2007: obecní úřady obcí s rozšířenou působností:

 na úseku územního plánování vykonávají působnost jako úřady územního plánování  do 31. prosince 2008 musí pořídit územně analytické podklady pro své správní území a uchovávají je  pořizují územně plánovací dokumentaci pro obce ve svém správním obvodu a každé čtyři roky sestavují hodnotící zprávu o jejím uplatňování  podávají návrhy krajskému úřadu na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod  poskytují územně plánovací informace  starosta obce s rozšířenou působností může pro její správní obvod zřídit Radu obcí pro udržitelný rozvoj území a je zároveň jejím předsedou na úseku stavebního řádu vykonávají působnost jako obecné stavební úřady pověřené obecní úřady:

 poskytují územně plánovací informace  mohou se stát pořizovateli územně plánovací dokumentace pro svou obec po splnění kvalifi kačních předpokladů  na úseku stavebního řádu vykonávají působnost jako obecné stavební úřady obecní úřady vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu:

 poskytují územně plánovací informace  mohou se stát pořizovateli územně plánovací dokumentace pro svou obec po splnění kvalifi kačních předpokladů  na úseku stavebního řádu vykonávají působnost jako obecné stavební úřady, pokud tuto působnost vykonávaly ke dni 31. prosince 2006  určí-li tak kraj svým nařízením, mohou vykonávat působnost stavebního úřadu, pokud jsou způsobilé vykonávat agendu

informační servis č. 12/2006 strana 11

Územně plánovací dokumentace a) Politika územního rozvoje Nový stavební zákon zavádí inovovanou hierarchii územně plánovacích dokumentů. Na nejvyšším stupni se nachází politika územní rozvoje (§ 31 a násl. nového stavebního zákona). Již z názvu dokumentu je patrné, že by mělo jít spíše o koncepční dokument. Tento dokument stanovuje republikové priority územního plánování, vymezuje oblasti s aktivitami přesahující hranice republiky i krajů (tzv. rozvojové oblasti a osy), vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a také stanovuje ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování. Přestože politika územního rozvoje není zákonem jmenována výslovně mezi územně plánovací dokumentací, de facto jí tento dokument je. Především to je proto, že je závazná pro všechny územně plánovací dokumenty nižších řádů, tj. pro zásady územního rozvoje kraje, územní a regulační plán obce a také pro rozhodování v území. Návrh politiky pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Politiku schvaluje vláda, včetně zprávy o jejím uplatňování vypracovávanou každé 4 roky, jako usnesení. b) Zásady územního rozvoje Dalším velmi významným dokumentem jsou zásady územního rozvoje kraje (§ 36 a násl. nového stavebního zákona). Obsahují základní požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a opatření. Zásady mohou mít významný vliv na území obce, pokud ve vybraných plochách nebo koridorech uloží pořízení a vydání regulačního plánu, ale pouze po dohodě s dotčenými obcemi. Vzhledem k tomu, že regulační plán může nahradit v řešené ploše územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území, dochází tak k prolomení principu, kdy obec rozhoduje přímo o nakládání se svým územím. Zásady územního rozvoje vydává zastupitelstvo kraje formou opatření obecné informační servis č. 12/2006 strana 12

povahy v samostatné působnosti. Návrh je posouzen ministerstvem pro místní rozvoj a veřejně projednán s obcemi, dotčenými orgány státní správy a sousedními kraji. Obce mohou podat nejpozději při veřejném projednání námitky proti návrhu zásad. Rozhodnutí o nich včetně odůvodnění je součástí odůvodnění vydaného opatření obecné povahy. Každé dva roky by měl krajský úřad ve spolupráci s obcemi a dotčenými orgány státní správy vypracovat a předložit zastupitelstvu kraje zprávu o uplatňování zásad a dle vyjádření zastupitelstva je zaktualizovat. c) Územní plán obce Tento dokument zůstává i nadále nejvýznamnějším výsledkem územně plánovací činnosti. Územní plán (§ 43 a násl. nového stavebního zákona) je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v celém území obce, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Účel územního plánu je jednoznačný - stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, územní rezervy i veřejně prospěšné stavby a opatření. Pro jejich realizaci může být využito i vyvlastnění potřebných pozemků dle vyvlastňovacího zákona. Územní plán také stanovuje podmínky a opatření pro využití výše zmíněných ploch a koridorů obce. Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií. Může také uložit pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území. V tomto případě stanovuje podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním podrobnějšího regulačního plánu. O pořízení územního plánu rozhoduje vždy zastupitelstvo, lhostejno zda z vlastního nebo jiného podnětu. Z uvedeného tedy vyplývá, že mít svůj územní plán je právem obce, ne její povinností (§ 44 nového stavebního zákona).

Proces pořizování, schvalování a vydání územního plánu byl převzat ze stávajícího stavebního zákona, jen byl rozšířen o čtvrtou fázi – tzv. řízení o územním plánu. Toto řízení je vlastně veřejné projednání ve formě zvláštního správního řízení. Jeho výsledkem je vydání územního plánu pro celé území obce zastupitelstvem obce formou opatření obecné povahy v samostatné působnosti. Zjednodušeně se dá říci, že opatření obecné povahy představuje rozhodnutí hromadného typu. Je tomu tak proto, že územní a regulační plány obcí závazným způsobem určují rozvoj a využití území a vlastníkům dotčených nemovitostí určují způsob a možnosti nakládání s předmětnými nemovitostmi. Dostane-li se návrh územního plánu po společném projednání s dotčenými orgány (§ 50 nového stavebního zákona) do fáze řízení o územním plánu (§ 52 a násl. nového stavebního zákona), je třeba se v této části procesu pořizování územně plánovací dokumentace striktně držet ustanovení nového stavebního zákona. Chybí-li v některých případech zvláštní úprava daná stavebním zákonem, je třeba jít do správního řádu, jakožto obecného právního předpisu upravující správní řízení (§ 192 nového stavebního zákona). Nejpozději při veřejném projednání v řízení o územním plánu mohou vlastníci dotčených nemovitostí podat písemné námitky. I zde je, obdobně jako u připomínek veřejnosti, uplatňována zásada koncentrace námitek. S podanými námitkami je pořizovatel povinen se vypořádat, rozhodnutí o nich včetně odůvodnění je součást odůvodnění vydaného opatření obecné povahy. Proti rozhodnutí o námitkách stejně jako proti vydanému opatření obecné povahy se nelze odvolat ani podat rozklad. Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v nenárokovém přezkumném řízení, které lze zahájit usnesením do 3 let od účinnosti opatření (§ 174 odst. 2 a § 94 správního řádu). Veřejnost může podávat připomínky k návrhu územního plánu, které jsou řešeny neformální cestou (viz poslední věta § 172 odst. 4 správního řádu „… správní orgán je povinen se podanými připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat

se s nimi v odůvodnění.“). Správní orgán je buď může zcela akceptovat, popř. jen zčásti, nebo je odmítne jako neodůvodněné. Žádné rozhodnutí o vypořádání připomínek není vyhotovováno, mohou být řešeny dohodou mezi stěžovatelem a správním orgánem (pořizovatelem). Nutnost uzavření dohody ale není nikde stanovena, připomínky jsou pouze podkladem pro opatření obecné povahy. Vzhledem k výše uvedenému je možné, že proces územního plánování bude velmi zdlouhavý, správní orgán je totiž povinen se s případnými připomínkami proti návrhu opatření obecné povahy, které může podat kdokoliv, pokud by mohl být přímo dotčen jeho vydáním na svých právech (§ 172 odst. 4 správního řádu), vypořádat. Správní orgán je povinen uvést způsob vypořádání v odůvodnění opatření obecné povahy. O námitkách vlastníků dotčených nemovitostí pořizovatel rozhodne a toto rozhodnutí je součástí odůvodnění opatření obecné povahy (§ 172 odst. 5 správního řádu). Vzhledem k tomu, že územní plán se vydává pro celou obec, bude dotčeným vlastníkem nemovitosti téměř každá osoba na území obce. Správní orgány se tak budou v budoucnu muset vypořádat se spoustou připomínek a námitek. V praxi se mohou vyskytnout případy, kdy vlastník dotčené nemovitosti podá námitku už v řízení o vydání územního plánu, která nebude akceptována. Tento vlastník proto námitku obmění a uplatní znovu v územním řízení nebo při vydávání regulačního plánu. Nejvyšší správní soud bude posuzovat soulad opatření obecné povahy se zákonem. Zejména posoudí, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem (§ 101a a násl. soudního řádu správního v souvislosti s § 184 stavebního zákona). Soud tak nebude moci fakticky ovlivnit rozložení, kde budou v území vymezeny zastavěné, nezastavěné a zastavitelné plochy. Posoudí pouze, zda byla naplněna procesní pravidla při vydávání opatření obecné povahy a zda je vydal oprávněný orgán. Obsah je věcně nepřezkoumatelný, soud tedy nemůže obci určit, které plochy lze zastavět. Šlo by totiž o popření smyslu dělby moci a s ní spojené odpovědnosti v demokratickém právním státě. Individuální věcnost, resp. přiměřenost, tj. zda bylo porušeno ústavně zaručené základní právo nebo svoboda konkrétního vlastníka bez zohlednění jeho zájmů (v tomto případě vlastnické

právo dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod), bude moci být posouzena i nadále před Ústavním soudem na základě ústavní stížnosti. Důvodem pro toto složité a časově zatěžující řešení byla zřejmě snaha účinně ochránit vlastnická práva vlastníků dotčených při schvalování územního plánu obce veřejně prospěšnými stavbami, opatřeními a zařízeními. Veřejný zájem může být totiž důvodem pro případné omezení vlastnických práv (např. nová pozemní komunikace, vybudování plynovodu, elektrického vedení atd.). Bez podrobnějšího vymezení veřejně prospěšné stavby v územním plánu by ovšem obec nemohla realizovat mnoho veřejně prospěšných záměrů. Vymezení takového záměru v územně plánovací dokumentaci není vlastním vyvlastňovacím aktem. Rozhodnutí o vyvlastnění musí být vydáno ve správním řízením, kde jsou zkoumány podmínky nutnosti a potřebnosti omezení, popř. odnětí vlastnického práva ke konkrétnímu pozemku nebo stavbě. V případě nesouhlasu dotčeného vlastníka je rozhodnutí přezkoumatelné v odvolacím řízení, popř. ve správním soudnictví. Územní plán ve formě opatření obecné povahy tak v sobě obsahuje potenciální hrozbu, že obec nebude moci v mnoha případech určovat základní směry rozvoje svého území, protože její územní plán bude zčásti, popř. celý, napadán ve správním soudnictví. Změní-li se podstatně podmínky v území nebo dojde ke změně územně plánovací dokumentace vyššího řádu (politika územního rozvoje, zásady územního rozvoje, regulační plán kraje), musí být pořízena příslušná změna územního plánu, popř. zcela nový územní plán (§ 54 a § 55 nového stavebního zákona). K zajištění aktuálnosti územního plánu je pořizovatel povinen předložit zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně vždy nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pravidelné vyhodnocování naplňování územního plánu obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností může představovat pro úřady územního plánování značnou administrativní zátěž. Na tomto místě je třeba upozornit na ustanovení § 187 a § 188 nového stavebního zákona, v němž je upravena platnost stávající územně plánovací dokumentace. Byla-

li dokumentace schválena přede dnem 1. července 1992, pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1. červenci 1992 nahradí obec do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Ač zákon v tomto případě používá imperativ „obec nahradí“, z následujícího ustanovení vyplývá, že to není povinnost („Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato územně plánovací dokumentace platnosti.“). Územní a regulační plán obce schválený po 1. červenci 1998 lze do 5 let po dni nabytí účinnosti nového stavebního zákona upravit podle nového stavebního zákona, projednat v rozsahu provedené úpravy a vydat, jinak pozbývá platnosti. Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona zahájeno jejich pořizování, se podle něj upraví, projednají a vydají. Činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti zákona se posuzují podle stávajících právních předpisů. Oproti stávající právní úpravě je v zákoně podrobnější ustanovení o úhradě nákladů na pořízení územního plánu (§ 45 nového stavebního zákona). Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která rozhodla o pořízení. Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel. Tím může být samozřejmě i samotná obec, pro niž je pořizováno, v ostatních případech jím bude úřad územního plánování nebo u pořizování na základě veřejnoprávní smlouvy sjednaná pořizovatelská obec. Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak. Z principu bude toto ustanovení využitelné i pro pořizovatele z veřejnoprávní smlouvy. d) Regulační plán obce Regulační plán vydává z vlastního podnětu nebo na žádost zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy v samostatné působnosti pro vybrané území obce. V řešené ploše stanovuje podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanovuje podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostoinformační servis č. 12/2006 strana 13

rové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezuje veřejně prospěšné stavby nebo opatření. Vydaný regulační plán tak závazným způsobem ve vybraném území řeší umístění konkrétních staveb, jejich charakter i vzhled a umístění nezbytné technické infrastruktury. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Stavební úřad tedy nevydává žádné územní rozhodnutí, vydává přímo stavební povolení. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území a může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb. Pomocí tohoto nástroje zastupitelstvo obce vykonává působnost na úseku územního rozhodování namísto stavebního úřadu pro regulačním plánem vybrané části území obce. Může tím být podstatně urychlen proces povolování staveb v souladu s vydaným regulačním plánem. Zpravidla se takto bude jednat o přípravu a zabezpečení investiční výstavby na volných plochách obce určených k zastavění určitým vhodným a požadovaným způsobem. Regulační plán obce lze vydat na žádost fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak územní plán obce, a je-li jeho součástí zadání regulačního plánu. Na první pohled je zřejmé, že jde o nárokový požadavek fyzické nebo právnické osoby. Ovšem při pořizování regulačního plánu na žádost fyzické nebo právnické osoby může být jeho vydání podmíněno uzavřením smlouvy o spoluúčasti (včetně finanční) žadatele o vydání regulačního plánu na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury (tj. inženýrských sítí a cest). Děje se tak prostřednictvím uzavřené tzv. „plánovací smlouvy“ obce se žadatelem (§ 66 odst. 2 nového stavebního zákona). Pokud nebude smlouva uzavřena, je tím de facto žádost zamítnuta. informační servis č. 12/2006 strana 14

Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, neníli v něm stanovena lhůta delší (stanovená zastupitelstvem obce). Regulační plán pořízený na žádost pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě jeho platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle stavebního zákona nebo zvláštních právních předpisů. Platnosti pozbude, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti.

bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Informace se podává po předložení žádosti, která obsahuje konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území. Žádost také musí obsahovat konkrétní údaje o záměru žadatele, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území. V podstatě se dá říci, že to bude náčrt projektové dokumentace. Platnost informace je 1 rok od jejího vydání, nesdělí-li vydávající orgán, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána (např. z důvodů aktualizace územně plánovací dokumentace nebo územně analytických podkladů).

Nejvýraznější změny pro obce na úseku územního řízení a stavebního řádu Stavební komise

K zajištění aktuálnosti regulačního plánu je obec povinna uvést regulační plán do souladu s následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje (zásady územního rozvoje a regulační plán kraje) nebo následně vydaným územním plánem anebo jeho změnou vymezující veřejně prospěšné stavby nebo opatření. Pokud se tak nestane, nelze do doby provedení změny podle jeho dotčených částí postupovat (§ 71 odst. 3 nového stavebního zákona). Na pořízení změny územního plánu není právní nárok a žádosti o jejich pořízení mohou být zastupitelstvem obce odmítnuty i bez udání důvodu. Územně plánovací informace Úřady územního plánování, obecní úřady pověřené pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřady poskytují v rámci své působnosti jako předběžné informace územně plánovací informace (§ 21 nového stavebního zákona a § 139 správního řádu). Jejich předmětem by měly být informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití. Tyto informace budou vycházet zejména z územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. Dále úřady územního plánování a stavební úřady informují o podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí (včetně seznamu dotčených orgánů), o podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí (včetně seznamu dotčených orgánů) a o podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1 nového stavebního zákona)

Velmi výraznou změnou pro obce I. typu je od 1. ledna 2007 zrušení možnosti výkonu některých pravomocí stavebního úřadu prostřednictvím stavebních komisí rady obce (např. přijímání ohlášení). Vzhledem k tomu, že i návrh na zrušení stávajících stavebních úřadů na „jedničkových“ obcích byl odvrácen na poslední chvíli pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně, je zřejmé, že požadavek na zachování výkonu některých pravomocí stavebního úřadu stavebními komisemi by byl zcela neprosaditelný. Agendu těchto komisí tak převezmou stavební úřady, pod jejichž správní obvod spadá příslušná obec se stavební komisí. To se bude týkat i nedokončených řízení vedených podle starého stavebního zákona (§ 190 nového stavebního zákona). Územní řízení a) Zjednodušené územní řízení Proces územního rozhodování jako přípravné fáze pro faktickou realizaci záměrů v území obce zůstává principiálně zachován. Jde o klasické správní řízení zakončené vydáním územního rozhodnutí, např. o umístění stavby. Pro jeho průběh je možné využít několik možností zjednodušujících způsobů vedení tohoto řízení. Předně podle § 95 nového stavebního zákona může sám stavební úřad po zvážení rozhodnout, že se povede zjednodušené územní řízení. Stane se tak v případech, kdy jsou podmínky v území jednoznačné. To je splněno, kdy záměr je v zastavitelné nebo zastavěné ploše, nevyžaduje posou-

zení vlivů na životní prostředí, je doložen všemi stanovisky dotčených orgánů státní správy včetně jejich souhlasu a souhlasu dalších účastníků řízení se zjednodušeným územním řízením. Zjednodušené územní řízení je ukončeno vydáním územního rozhodnutí s platností na dva roky, není-li stanovena lhůta delší (§ 93 nového stavebního zákona). b) Územní souhlas Zřejmě v praxi hojně využívaným způsobem vedení řízení bude tzv. územní souhlas (§ 96 nového stavebního zákona). Toto řízení obsahuje skloubení prvků zjednodušeného územního řízení s prvky stavebního řízení. Uplatní se u staveb, pro které není povinností mít stavební povolení ani ohlášení. Bude se také týkat staveb ohlašovaných a dalších jednoduchých a bezkonfliktních staveb (zejm. stavby dle § 103 nového stavebního zákona, např. stavby chovatelských zařízení, zimní zahrady, bazény, stožáry a antény apod.). Územní souhlas platí po dobu 12 měsíců a nelze ji prodloužit. Po jeho vydání je možné započít ihned s realizací záměru. c) Specifická sloučená řízení Pod tuto kategorii lze zařadit 3 řízení upravená v různých ustanoveních nového stavebního zákona. Jejich společným rysem je, že jde o sloučení řízení územního rozhodování s řízením ze stavebního řádu. Podle § 78 odst. 1 nového stavebního zákona je možné, aby stavební úřad spojil územní a stavební řízení. Může k tomu dojít v případech, kdy jsou podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až m) nového stavebního zákona na žádost stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení. Toto zjednodušení je možné, pokud to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení (§ 78 odst. 2 nového stavebního zákona).

Stavební úřad může také vydání územního souhlasu sloučit s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby, přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 105 až 107 nového stavebního zákona (§ 79 odst. 2 nového stavebního zákona). d) Veřejnoprávní smlouva s žadatelem V souladu se změnou koncepce přístupu k adresátům výkonu veřejné správy, kdy se čistě vrchnostenské postavení správního orgánu mění na postavení rovnocenného partnera žadateli, je i možnost využití institutu veřejnoprávní smlouvy (§ 78 odst. 3 a § 116 nového stavebního zákona). Stavební úřad se souhlasem dotčeného orgánu může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území. Tato smlouva nahradí územní rozhodnutí. Stavební úřad může taktéž uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav, která nahradí stavební povolení, a to v souladu s ustanoveními § 161 až 168 správního řádu (vyjma ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu). Podmínkou pro uzavření takové smlouvy samozřejmě je skutečnost, že s tím souhlasí potenciální účastníci řízení a žádné ze stanovisek dotčeného orgánu není zamítavé. Stavební řízení Na úseku stavebního řádu dochází k několika změnám, které se mohou dotknout činnosti obcí, resp. stavebních úřadů. Především může být stavební úřad zastoupen na základě smlouvy mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem. Inspektor je zvlášť odborně způsobilá fyzická nebo právnická osoba (§ 143 a násl. nového stavebního zákona), která v tzv. „zkráceném stavebním řízení“ vydává certifikát o potvrzení projektové dokumentace v souladu s podmínkami stanovenými stavebním zákonem (§ 117 nového stavebního zákona). Takovou stavbu potom stavebník stavebnímu úřadu může pouze oznámit s připojením projektové dokumentace. Samozřejmostí jsou souhlasná stanoviska dotčených orgánů a kladná vyjádření potenciálních účastníků stavebního řízení. Další výraznou změnou je zavedení pravidelných kontrolních prohlídek dle předem stanoveného plánu při provádění stavby v ykonávaných

stavebním úřadem (§ 110 a § 115 nového stavebního zákona). V praxi bude toto ustanovení značně komplikovaně realizovatelné. Úředníků stavebních úřadů totiž není mnoho a vzhledem k poslednímu trendu nárůstu bytové a průmyslové výstavby, nebude zřejmě moci být plně naplňováno. V potaz je třeba také vzít fakt, že posuzování souladu prováděných staveb s projektovou dokumentací je vysoce odborná technicky zaměřená činnost. V té plně obstojí speciálně vzdělaní úředníci, např. absolvent vysokoškolského studia s technickým zaměřením. Navzdory tomuto ustanovení odpadla ze zákona povinnost obcí, které nejsou stavebním úřadem, aby sledovaly veškerou stavební činnost v obci, dozíraly na stav staveb a zda se provádění staveb neděje bez řádného povolení nebo v rozporu se zákonem či územně plánovací dokumentací (§ 122 starého stavebního zákona). Tato povinnost byla v praxi těžko proveditelná, jelikož úředníci obcí bez stavebních úřadů nedisponovali oprávněním vstupovat na staveniště a nahlížet do projektové dokumentace, příp. kontrolovat jiné doklady. Je zřejmé, že veškerá výše uvedená zjednodušená a zkrácena řízení představují mechanismy, jak urychlit novou výstavbu. Tato zjednodušená řízení jsou konstruována principiálně jako nesporná, tj. pokud žádný z účastníků řízení nebo dotčených orgánů nevyjádří negativní postoj, může být zkrácené řízení provedeno. V opačném případě je stavební úřad povinen provést standardní územní nebo stavební řízení. Při množství zájmů, které musí být zohledněny při realizaci stavebních záměrů, je vysoce pravděpodobné, že nebudou zjednodušená řízení tak často využívána, protože nebude vždy všem vyhověno.

Předkupní právo obce (§ 101 nového stavebního zákona) Chce-li obec zajistit výstavbu veřejně prospěšných staveb, opatření nebo zařízení, dává jí nový stavební zákon možnost, jak již v počátku (tedy v procesu územního plánování) může dát závazně najevo, že hodlá taková opatření v budoucnu realizovat. Může se jednat např. o výstavbu školy, ústavu sociální péče, autobusových zastávek, apod. K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu, opatření nebo prostranství, má obec předkupní právo. Z tohoto vyplývá pro vlastníka předmětného poinformační servis č. 12/2006 strana 15

zemku jednoznačná povinnost nabídnout tento pozemek v případě zamýšleného převodu obci ke koupi za cenu obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zákona o oceňování majetku.

i před uplynutím uvedené lhůty. Takové rozhodnutí by však nekorespondovalo s rozhodnutím obce ve vydané územně plánovací dokumentaci, kde vymezuje pozemek pro veřejně prospěšné účely.

V případě, že vlastník pozemku zašle nabídku na koupi obci, může být předkupní právo uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení nabídky. Uplynutím této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná obec se může předkupního práva výslovně vzdát

Vlastník pozemku může nabídnout pozemek určený územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšné účely obci ke koupi za výše uvedených podmínek. V případě neuzavření kupní smlouvy na základě této nabídky do 6 mě-

síců ode dne jejího doručení předkupní právo obce zanikne. Je zřejmé, že výše uvedený mechanismus předkupního práva ve prospěch obce má v budoucnu zabránit spekulativnímu jednání některých vlastníků nemovitostí, jejichž snahou bylo navýšit cenu pozemku, který obec zamýšlela koupit pro realizaci veřejně prospěšného záměru. zpracoval Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

ZEPTALI JSME SE PRAKTIKŮ JUDr. Luboš Průša byl v letech 1998-2006 starostou města Písku. Od r. 2001 se podílel na připomínkování stavebního zákona jako člen a předseda legislativní komise Svazu. Jaké změny přináší nový stavební zákona pro vaše město a kterou z nich považujete za nejzásadnější? Zákon přináší pro stavební úřad našeho města dvě velké změny. První by mělo být zjednodušení povolovacích řízení o vydání stavebního povolení u některých jednodušších staveb a druhá znamená, že náš úřad se stává pořizovatelem a objednatelem územně plánovací dokumentace pro všech 49 obcí, které jsou ve správním obvodu naší obce s rozšířenou působností (ORP). Domníváte se, že je vaše město schopno zajistit nové kompetence, zejména zpracování územně analytických podkladů? MÚ v Písku je schopen nové kompetence zajistit. Zatím se rada města a tajemník domnívají, že se to obejde bez navýšení počtu pracovníků, neboť uvolnění pracovníci z agendy stavebních povolení budou po přeškolení schopni plnit nové analytické úkoly i úkoly vyplývající z pořizovatelské role pro obce v obvodu ORP. Já osobně nejsem takový optimista a myslím, že se věc opět bez nárůstu pracovníků neobejde. Svědčí o tom i nárůst počtu pracovníků krajských úřadů z titulu zavedení nového stavebního řádu v průměru o 5 na každém z úřadů. Domníváte se, že zjednodušující a spojené procesy v územním a stavebním řízení představují takový přínos, jak bylo prezentováno předkladatelem zákona a médii? Se zjednodušením procesů to nebude tak, jak média uvádějí. Na první pohled sice pro většinu staveb stačí je jen ohlásit, ale mnoho povinností je jen přeneseno do územního řízení. Zjednodušení navíc platí

jen pro nespornou stavbu,tj. takovou, kterou nikdo ze sousedů nebo dalších účastníků nenapadá. Pokud takový případ nastane, vzniká ve spojení nového stavebního řádu se soudním řádem správním z roku 2002 kombinace, která při troše šikovnosti odvolatelů a stěžovatelů může znamenat mnohem delší průtahy (několikaleté), než předchozí stav. Stejně tak na první pohled zrychlující institut autorizovaných projektantů, jejichž razítko činí projektovou dokumentaci úředně správnou, kterou už není třeba zkoumat, se může ukázat problematickým v případě, že tato dokumentace správná nebude a dojde ke škodám. Odpovědnost za ně je potom velmi sporná. Další problémy mohou vyplynout z toho, že mnoho menších obcí nebude pořizovateli a zadavateli svého územního plánu a mohou nastat spory mezi takovými obcemi a příslušným úřadem ORP např. o to, kdo bude určen jako zhotovitel územního plánu obce. V zákoně přes připomínky SMO ČR pak není řešena povinnost, aby každý stavebník byl nucen dohodnout se před vydáním územního rozhodnutí s obcí o tom, kdo a na čí náklady má vybudovat inženýrské sítě k budoucím stavbám (tzv. plánovací souhlas obce). A tak zřejmě bude pokračovat růst tzv. suburbánní kaše bez kvalitní veřejné infrastruktury a dohady obcí a stavebníků po dokončení staveb o tom, kdo k nim měl postavit a zaplatit komunikaci atd. Nebude, vzhledem k poměrně krátké době platnosti nového stavebního zákona a krátké době na seznámení se s prováděcími předpisy k němu, působit aplikace zákona od 1. ledna 2007 vážnější problémy? Domníváte se, že jsou úředníci dostatečně připraveni a proškoleni používat nový stavební zákon? Myslím, že krátká legisvakanční lhůta není vážný problém. Úředníci proškoleni budou a budou úřadovat. Druhá věc je, kdy se jejich úřadování ve věcech stavebního řádu sjednotí a stane předvídatelným. Zde bych to odhadoval nejméně na 10-20 let, než jejich rozhodování sjednotí Nejvyšší správní soud. Tedy pokud zase někoho nenapadne zákon zásadně měnit. Děkujeme za rozhovor.

Karel Šebek je původním povoláním technik, 6 let starosta města Neveklova a nově zvolený senátor za okres Benešov a Prahu–východ. K připravovanému novému stavebnímu zákonu se vyslovoval vždy kriticky a ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a některými poslanci a senátory usiloval zejména o to, aby nedošlo k likvidaci malých stavebních úřadů.

Jaké výhody nebo nevýhody by mělo zrušení stavebních úřadů na obcích I. typu, jak bylo původně navrhováno? Výhody by nebyly žádné. Rozhodování ze vzdáleného centra by bylo anonymní, bez žádoucích lokálních vazeb, mám na mysli, že dobrý úředník v místě sdílí zdravý lokální patriotizmus, je dobře dosažitelný, jeho služební cesty jsou krátké a časté. Přesto, že samospráva a státní správa je oddělená, prakticky se vždy jedná o spojené nádoby – viz tvorba územního plánu.

Jaké změny přináší nový stavební zákon pro vaše město a kterou z nich považujete za nejzásadnější? Zcela určitě zvýšení administrativní zátěže, finanční i časové náklady na školení, dají se očekávat i konflikty z důvodu nejednotného výkladu nových paragrafů.

Domníváte se, že zjednodušující a spojené procesy v územním a stavebním řízení představují takový přínos, jak bylo prezentováno předkladatelem zákona a médii? Média o stavebním zákonu informovala povrchně a tendenčně. Oslavná stanoviska předkladatelů byla jedním slovem arogantní. Mám za

informační servis č. 12/2006 strana 16

to, že výhrady oponentů se po 1. lednu 2007 ukáží bohužel jako důvodné. Komplikace budou. Nebude, vzhledem k poměrně krátké době platnosti nového stavebního zákona a krátké době na seznámení se s prováděcími předpisy k němu,, působit aplikace zákona od 1. ledna 2007 vážnější problémy? Domníváte se, že jsou úředníci dostatečně připraveni a proškoleni používat nový stavební zákon? Tyto obavy se naplňují u všeho, co přináší „legislativní smršť“. Největ-

Ing. Pavel Drahovský po vystudování stavební fakulty VUT v Brně a po několikaleté praxi na stavbách jako stavbyvedoucí nastoupil v roce 1995 na stavební úřad Sokolnice. V roce 2002 byl jmenován jeho vedoucím. Po letošních komunálních volbách byl zvolen starostou obce Moutnice. Až do konce letošního roku je neuvolněným starostou - předává rozdělanou práci na stavebním úřadě (odchod ze stavebního úřadu na uvolněnou funkci starosty „ze dne na den“ nepovažoval vůči zaměstnavateli a kolegům korektní). Jaké změny přináší nový stavební zákon pro vaši obec a kterou z nich považujete za nejzásadnější? Vzhledem k tomu, že naše obec nemá stavební úřad, považuji za nejzásadnější změnu pro nás to, že již nebudeme moci vykonávat některé pravomoci v rozsahu § 124 stávajícího stavebního zákona. Jedná se zejména o přijímání ohlášení na drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce a vydávání stavebních povolení na některé stavební práce. Občané budou muset ohlášení a žádosti směřovat na příslušný stavební úřad mimo naši obec. Další změny zákona by se zásadním způsobem naší obce dotknout neměly, snad s výjimkou změn v územním plánování. Jedná se o nutnost pořízení nového územního plánu obce do 5 let po účinnosti nového stavebního zákona. Jaké výhody nebo nevýhody má zrušení možnosti výkonu některých pravomocí stavebního úřadu prostřednictvím stavebních komisí na obcích I. typu? Z vlastní zkušenosti vím, že členy stavebních komisí nejsou vždy samí stavaři se znalostí stavebního zákona a správního řádu. Při projednávání některých problematických staveb to je chyba, protože konečná rozhodnutí těchto komisí jsou pak velmi málo zákonná. Ale těchto případů je minimum. Daleko více se členové stavebních komisí zasloužili již v zárodku o vyřešení drobných, zejména sousedských neshod při projednávání a provádění staveb. A to tím, že stavebníky i jejich sousedy většinou osobně znají a mohou při jednání použít i jiné argumenty a jiná slova než pracovníci stavebních úřadů. Věřte mně, že tato jednání, při kterých si sousedé vyměňují názory na stavbu a nejen na ni, nejsou vůbec jednoduchá. Možná právě proto se tak obtížně hledají členové do stavebních komisí, neboť si nikdo z „místních“ nechce narušit sousedské vztahy. I přesto stavební komise svou činností nyní jednoznačně ulehčují přetíženým stavebním úřadům i soudům. Proto výhodou zrušení stavebních komisí může být snad jedině to, že o stavbách budou vždy rozhodovat státními zkouškami prověření odborníci. S odkazem na předchozí úvahu podloženou zkušenostmi však záměrně znovu říkám, může být. O nevýhodách jsem se již zmínil v předchozí odpovědi, jde tedy zejména o to, že se výkon státní správy vzdaluje občanům. Domnívám se, že jedním z důsledků bude ještě častější porušování stavebního zákona ze strany stavebníků. Dá se také předpokládat, že velká část následných řízení o odstranění staveb „doputuje“ na odvolací orgány a následně soudy. S tím je

ší profit z toho budou mít samotní autoři, vykladači zákona a na ně napojené školící agentury, později pak i soudní aparát. Prováděcí vyhlášky k zákonu dosud nevyšly ve Sbírce zákonů (ke dni 24. listopadu 2006 - pozn. redakce), výklad paragrafů je pouze hypotetický. Kdo umí paragrafy ohýbat, ten toho využije ve svůj prospěch a z úředníků budou fackovací panáci. Děkujeme za rozhovor.

samozřejmě spojena zvýšená administrativa na prvoinstančních stavebních úřadech a ostatních těchto institucích, a tedy větší finanční výdaje s tím spojené. Domníváte se, že zjednodušující a spojené procesy v územním a stavebním řízení představují takový přínos, jak bylo prezentováno předkladatelem zákona a médii? Mluvit o možných přínosech nového stavebního zákona je před jeho zavedením do praxe velmi těžké. Mrzí mne proto, jak velmi zjednodušeně jsou některá ustanovení nového stavebního zákona prezentována některými médii. Nedá se sice říct, že by tato média neříkala pravdu, ale zcela jistě neříkají pravdu celou. O to větší rozčarování nastane pro některé stavebníky, až zjistí, že i po 1. 1. 2007 musí mít na plánovanou stavbu projektovou dokumentaci a další vyjádření, dokonce i taková, která nyní nejsou třeba. A to, že předkladatel zákona bude svou práci chválit, je zřejmé, protože vlastní práci hodnotí každý co nejlépe. Osobně jsem od nového stavebního zákona (dále SZ) očekával mnohem více. Očekával jsem výrazné zjednodušení povolování některých staveb, ale současně mnohem tvrdší postihy za porušení těchto pravidel, zejména za tzv. „černé stavby“. To, že v novém SZ není jasně uvedeno, že stavební úřad nařídí odstranění „černé stavby“ bez možnosti výjimky, (tedy bez možnosti dodatečného povolení), pokládám za jeho největší systémovou chybu. (Pozn.: To jsem se teď ale pustil do problému, který je na několik článků a na který jste se neptali. Je to ale věc, která mne velmi trápí). Nebude, vzhledem k poměrně krátké době platnosti nového stavebního zákona a krátké době na seznámení se s prováděcími předpisy k němu, působit aplikace zákona od 1. ledna 2007 vážnější problémy? SZ byl, je a bude jedním ze zásadních zákonů naší republiky. Má velký vliv na správné „uložení“ a zhodnocení miliard korun vkládaných do investic nejen drobnými stavebníky, ale i velkými společnostmi. To, že ještě nejsou schváleny prováděcí předpisy k tomuto novému SZ, cca 1 měsíc před jeho účinností, je trestuhodné. Jak velké problémy způsobí tato skutečnost po 1. 1. 2007 zjistíme později. Očekávám, že bude dost takových, kteří budou kvůli tomu za nemalý peníz zbytečně upravovat projektovou dokumentaci, protože již teď se budoucí stavebníci na stavebních úřadech zajímají o podrobnosti k SZ a k prováděcím vyhláškám. Při přípravě stavby jsou to informace „ceny zlata“. Domníváte se, že jsou úředníci dostatečně připraveni a proškoleni používat nový stavební zákon? Školení na nový SZ probíhají již delší dobu, jsou to však školení bez vztahu na prováděcí předpisy, takže jsou „polovičatá“. Přednášející navíc poukazují na velmi problematická místa nového SZ. Domnívám se proto, že úředníci na stavebních úřadech budou připraveni jen zčásti, ale nebude to jejich vlastní vinou. Samotná praxe při aplikaci nového SZ přinese také nové problémy, které budou muset prvoinstanční úřady bezodkladně řešit, často se budou muset rozhodnout během několika minut. Těžko najdou ze začátku někoho, kdo jim zodpovědně poradí. Vůbec svým kolegům nezávidím. Děkujeme za rozhovor. informační servis č. 12/2006 strana 17

JUDr. Zdeňka Vobrátilová je ředitelkou odboru stavebního řádu na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a významnou měrou se podílela na přípravě nového stavebního zákona. Jak se nový stavební zákon dotkne obcí, jaké jsou jeho přínosy a rizika? Přínosy a rizika mohou zhodnotit obce podle mého názoru až po uplynutí určité doby, po kterou bude zákon aplikován v praxi. Nový stavební zákon se dotkne obcí jako stavebníků (investorů). Souhrnně stanoví povinnosti stavebníka § 152 stavebního zákona. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené. Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Pokud jde o vybranou činnost ve výstavbě, musí být projektová dokumentace zpracována projektantem, který má autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důležitou novinku pro obce obsahuje odstavec 4 paragrafu 152, podle kterého u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Je třeba upozornit na to, že pro osobu, která bude vykonávat technický dozor stavebníka, zákon nestanoví žádné kvalifikační požadavky, ani nepředepisuje vzdělání nebo praxi takové osoby. Kterou změnu pro obce považujete za nejzásadnější? Pro obce, jejichž obecní úřad je obecným stavebním úřadem nedojde k zásadním změnám. Budou vykonávat působnost stavebního úřadu stanovenou stavebním, popřípadě dalšími zákony. Změnu pocítí tři města, která se stanou novými stavebními úřady, a to Třemošná, Kašperské Hory a Plánice. Významné změny nastanou v oblasti územního plánování. Obce, jejich zastupitelstva, mají podle nového stavebního zákona rozhodující úlohu při rozhodování o pořízení územně plánovací dokumentace pro území obce. Zastupitelstvo obce rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu, schvaluje zadání a pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a vydává územní plán a regulační plán jako opatření obecné povahy. Působnost orgánů obcí na úseku územního plánování je stanovena v § 6 nového stavebního zákona. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro tyto účely „úřadem územního plánování“. Podle § 24 úřad územního plánování vykonává svoji činnost úředníky splňujícími zde stanovené kvalifikační požadavky. K obavám, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností takto kvalifikované úředníky od 1. ledna 2007 nebudou mít, je nutné připomenout § 189 odst. 3 nového stavebního zákona. Ten stanovuje, že kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Novinkou, která souvisí s pořizováním regulačního plánu na žádost fyzické nebo právnické osoby, která má zájem využít území obce pro své investiční záměry, je podle § 66 odst. 2 nového stavebního zákona informační servis č. 12/2006 strana 18

možnost obce podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury. Tato smlouva je označena jako „plánovací smlouva“. Veřejnou infrastrukturou se podle nového stavebního zákona rozumí dopravní infrastruktura, technická infrastruktura (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod) a další občanské vybavení (např. stavby pro vzdělání, sociální služby, zdravotní služby), nebo i veřejné prostranství. Na rozdíl od současné právní úpravy, nebude možné vydat o stavební uzávěře územní rozhodnutí nebo nařízení obce. Územní opatření o stavební uzávěře vydává v přenesené působnosti rada obce jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Při rozhodování o vydání tohoto opatření musí mít rada obce na zřeteli, že podle § 102 odst. 1 stavebního zákona vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva by byla při užívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře omezena, náleží náhrada. Novinkou, kterou přináší § 101 stavebního zákona je, že k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření má obec předkupní právo. Obec má předkupní právo také k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejné prostranství. Jaké výhody a nevýhody má zrušení možnosti, aby stavební komise rady obce na obcích I. typu vykonávaly částečnou pravomoc stavebního úřadu (např. přijímání ohlášení)? Obce se základní působností, jejichž obecní úřady nejsou stavebním úřadem, nebudou vykonávat ani částečnou pravomoc stavebního úřadu jak dosud umožňuje § 124 stavebního zákona. Zřizovat a zrušovat podle potřeby své komise, včetně stavební, bude i nadále náležet radě obce. Jde zejména o to, že nový stavební zákon nezná již drobné stavby, kterými se komise zabývaly. Stavební úpravy, o nichž mohly „rozhodovat“ tyto obce, již nebudou vyžadovat ani ohlášení ani stavební povolení. Soustavný dozor nad zajišťováním veřejných zájmů a nad ochranou práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících ze stavebního zákona se svěřuje pouze stavebním úřadům. V souladu s koncepcí nového stavebního zákona se stává rozhodující posouzení záměru z hlediska souladu s úkoly územního plánování. To je zajištěno na stavebních úřadech. Jak je finančně zajištěn výkon nových kompetencí obcí vyplývajících ze zákona? Podle informací, které mám k dispozici, byly zahrnuty do přípravy státního rozpočtu na rok 2007 i finanční dopady na příspěvek na výkon státní správy v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, které vycházejí z důvodové zprávy. Nebude, vzhledem k poměrně krátké době platnosti nového stavebního zákona a krátké době na seznámení se s prováděcími předpisy k zákonu, působit aplikace zákona od 1. ledna 2007 vážnější problémy? Jsou úředníci dostatečně připraveni a proškoleni používat nový stavební zákon? Jakou podporu je připraveno poskytnout MMR obcím? Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), byl publikován ve Sbírce 11. května 2006. Připravoval se několik let veřejně, před jeho přijetím se konala řada seminářů a konferencí, jeho koncepce a znění není absolutní novinka. MMR zorganizovalo v průběhu října a listopadu celkem 5 dvoudenních seminářů (Kolín, Plzeň, Ostrava, Brno, Praha), kterých se zúčastnilo více než 2 000 posluchačů. Texty vyhlášek byly k dispozici na webových stránkách MMR, takže bylo možné se s nimi seznámit. Věřím, že společným úsilím se podaří překonávat aplikační potíže, které samozřejmě u tak rozsáhlé právní úpravy nelze vyloučit. Děkujeme za rozhovor.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ – JAK HO ŘEŠÍ V RAKOUSKU, MAĎARSKU A U NÁS Ve dnech 9. a 10. listopadu 2006 se ve městě Vsetín uskutečnil seminář o problematice odpadních vod a využití projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v této oblasti s prezentací praktických zkušeností. Seminář pořádalo město Vsetín jako jednu z aktivit projektu C2ENET. Hlavní nosné téma semináře se točilo kolem naplňování závazků vyplývajících z práva Evropských společenství v České republice, zejména splnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, tedy odkanalizování aglomerací s počtem ekvivalentních obyvatel (dále jen „EO“) nad 10 000 a nad 2 000, a to do konce roku 2010. Vsetínský region (Zlínský kraj) začal naplňovat tyto požadavky v souladu s krajským Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací již v roce 1999, kdy rozjel iniciativu, jež vyústila v realizaci projektu sdružení obcí Mikroregion Vsetínsko „Čistá řeka Bečva“. Projekt byl realizován ve třech etapách na třech tocích – Bečva, Senice a Rožnovská Bečva. Při tom probíhala a probíhá také intenzifikace čistíren odpadních vod (dále jen „ČOV“) a jejich rekonstrukce a vybavování novými technologiemi (např. UV lampa a oxid chloričitý pro desinfekci odpadních vod). Pod jednu ČOV se sdružilo více aglomerací za účelem ekonomické úspornosti a vyšší efektivnosti a kvality čištění, popř. se vystavěly nové ČOV ve vytipovaných lokalitách, které se přizpůsobily krajinnému prostředí a tradici regionu. V regionu jsou vybudovány tři ČOV s kapacitou nad 40 000 EO (Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí) a obyvatelé mají specifickou spotřebu vody nižší než celorepublikový průměr (93 l/osoba/rok, celorepublikový průměr je 100 l/osoba/rok). Pokud jde o zohlednění legislativy Evropské unie v českém právním řádu, pak prostřednictvím zvláštních právních předpisů (zejm. vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o ochraně veřejného zdraví1) se zavádí takřka 100 % evropských norem v oblasti životního prostředí. Právní úprava této problematiky je vystavěna na principech stanovení závazných kritérií a norem pro zvláštní druhy vod (vody ke koupání, pitná voda, vody pro chov ryb atd.), integrované ochrany, nejlepší dostupné technologie, hospodárnosti, prevence a principu „znečišťovatel platí“ („polluter pays“). Pro naplňování podmínek daných evropskou legislativou, zejména směrnice

o čištění městských odpadních vod, je třeba vytipovat předmětné lokality, vytvořit plán rozvoje vodovodů a kanalizací a v souladu s ním realizovat opatření naplňující směrnice a nařízení EU, vyškolit autorizované osoby působící v oblasti odpadních vod. Jelikož datum, kdy se Česká republika zavázala splnit směrnici o čištění městských odpadních vod, se neustále blíží a od 1. ledna 2008 přestanou platit povolení vodoprávních úřadů pro vypouštění odpadních vod vydaných do 31. prosince 2001, připravuje Vsetín v rámci projektu C2ENET studii o dopadu této změny, která byla zavedena novelou vodního zákona č. 20/2004 Sb. Vsetín je aglomerací s cca 28 tisíci obyvateli, z nichž 80 % je napojeno na kanalizační soustavu. Naplňování požadavků daných právním řádem v oblasti odpadového hospodářství hlídá Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“), která dozoruje provoz ČOV nad 10 000 EO a nad 2 000 EO, stanovení a výměr poplatků za vypouštění odpadních vod a ukládá sankce za nedodržování povinností. Problémy při dodržování legislativy mají zejména malé obce – u třetiny z nich bylo při kontrole zjištěno porušení právních předpisů – které často nemají povolení k vypouštění odpadních vod a neměří kvalitu a množství vypouštěných odpadních vod. Chyby byly zjištěny také v tom, že např. nepodávají poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku na následující rok, u poplatkových přiznání za uplynulý kalendářní rok atd. V takovýchto případech ČIZP ukládá pokuty v průměrné výši 30 000 Kč, přičemž 50 % z výnosu pokuty je příjmem rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů. K tomu, aby česká města a obce splnily požadavky na ně kladené, je třeba mít dostačující finanční zdroje na přípravu a realizaci projektů, především vybudování ČOV a zavedení odpovídajících technologií. Těmito zdroji jsou v současnosti kromě rozpočtů dotčených obcí a měst, krajských rozpočtů, státního rozpočtu, rozpočtů jednotlivých resortů a fondů (např. MŽP, MMR, MZE, SFŽP)

INTERREG IIIB CADSES

O PROJEKTU C2ENET Účelem projektu C2ENET je analyzovat právo EU v oblasti životního prostředí a jeho promítnutí do zákonů o životním prostředí v partnerských státech projektu (Česká republika, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko). Součástí je zhodnocení finančních, administrativních a technických dopadů na obce, které klade evropská legislativa. Výměna získaných informací probíhá formou seminářů a konferencí organizovaných v Rakousku, Maďarsku a ČR. Projekt je financován z prostředků Iniciativy Společenství INTERREG IIIB CADSES a z dotace Ministerstva pro místní rozvoj. Více se o projektu dovíte na internetových stránkách Svazu www.smocr.cz.

zejména fondy Evropské unie. Pro čerpání těchto prostředků se připravuje Operační program Životní prostředí, který určuje cíle a priority, na které bude poskytnuta evropská podpora. Schválit by jej měla vláda do konce tohoto roku, poté bude předložen ke schválení Evropské komisi. Předpokládá se, že první výzvy k podávání žádosti by tak mohly být oznámeny v průběhu první poloviny příštího roku. Květa Halanová, členka Předsednictva Svazu, na semináři podala příklad spojení soukromého a veřejného sektoru při realizaci projektu modernizace a rekultivace skládky ve městě Jílovém u Prahy. Hlavním přínos partnerství veřejného a soukromého sektoru v tomto projektu spočívá v tom, že soukromý partner bude skládku rekultivovat, modernizovat a následně udržovat a provozovat za pro město přijatelných podmínek. Hlavní výhodou je, že město nebude muset skládku provozovat svými prostředky a zaměstnanci.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

informační servis č. 12/2006 strana 19

Rakouský zástupce ve svém příspěvku poukázal na to, že budování a rekonstrukce kanalizačních soustav nabízí mimo jiné skvělou příležitost, jak současně s ní budovat i moderní systémy komunikačních technologií (Internet, telekomunikace, metropolitní síť). Ve Vídni, kde je zachovalý systém kanalizačních stok, využívají tuto metodu i pro kontrolu způsobilosti kanalizační sítě a hledání závad. Maďaři zase in-

formovali o problémech s environmentálním vzděláváním a výchovou spoluobčanů, což považují za základní kámen vybudování efektivních systémů nakládání s odpady a odpadními vodami. Veřejnost je zapojena do procesu soustavné péče a informování o stavu životního prostředí prostřednictvím různých programů (zejména osvětového charakteru), které zjišťují a reflektují jejich priority v životním prostředí. Citlivě

např. vnímají bezpečnost, alternativní zdroje energie nebo dopravní situace. S obdobnými problémy v oblasti environmentální osvěty a výchovy se potýkají i v Rumunsku, kde je proces ekologizace chování obyvatelstva teprve v počátcích, lidé se učí třídit odpady, informují se o dopadech využívání chemikálií v zemědělství apod. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

JAKÉ JSOU BARIÉRY ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EVROPSKÉ UNIE? Na tuto otázku a mnohé další se snažili odpovědět odborníci na konferenci pořádané Ministerstvem pro místní rozvoj dne 14. listopadu v Michnově paláci v Praze. Ministerstvo konferenci uspořádalo v souvislosti s realizovaným projektem, který monitoroval nedostatky současného systému implementace strukturálních fondů v České republice. „Nejpalčivější problémy, jako nepřipravenost některých zprostředkujících orgánů na implementaci strukturálních fondů či nízkou absorpční schopnost a vysokou administrativní náročnost např. u Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, se nám podařilo odstranit již v průběhu tohoto programovacího období 2004 – 2006“, řekl ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. Dodal však, že stále na nás čeká řada systémových obtíží, které je nutné řešit tak, aby čerpání v letech 2007 – 2013 probíhalo hladčeji. Pro roky 2007 – 2013 se počítá s objemem prostředků v řádu necelých 26 miliard Euro. Ministerstvo si proto dalo ambiciózní úkol připravit programy, které budou skutečně odpovídat potřebám žadatelů a které budou mít jednouché, srozumitelné, jednotné a stabilní podmínky pro celé období. Náměstek pro místní rozvoj Miroslav Kalous k tomu uvedl: „Finance musí k příjemcům ,téct‘ průběžně, nároky na spolufinancování projektů musí být úměrné možnostem žadatelů a předfinancování projektů nesmí čerpání evropských peněz zdražovat“. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem financí se dále chystá řešit financování projektů tak, aby příjemci dostávali prostředky průběžně a finanční toky se tak zrychlily. Snahou je zajistit finanční prostředky v době, kdy dochází k realizaci projektu, a eliminovat možnost jejich zneužití. Realizace projektu by probíhala po etapách, které umožní průběžnou kontrolu projektu. Tak se mohou příjemci vyhnout nutnosti brát si na předfinancování projektu úvěr a zároveň nebude nutné příjeminformační servis č. 12/2006 strana 20

cům zasílat zálohy. Vše by mělo fungovat na principu tzv. limitek v bankách (tj. limit čerpání výdajů ve vybrané bance). Dosud ještě není stanoveno, jakým podílem se na spolufinancování projektů budou podílet koneční příjemci, nicméně ministerstvo chce zachovat alespoň 3% motivační podíl konečného příjemce na projektu. Analýza, kterou si nechalo ministerstvo pro místní rozvoj připravit ve snaze zlepšit čerpání evropských peněz v příštím programovacím období, ukázala nedostatky v oblasti informování o prostředcích strukturálních fondů, poskytovaném poradenství, při administraci a objasňování pravidel odpovědnými resorty a zprostředkujícími orgány a v neposlední řadě při financování projektů. Jako řešení ministerstvo tedy nabízí centralizaci informací o programech a dalších dotacích, zprůhlednění a zpřehlednění trhu s poradenskými službami, a zjednodušení, zrychlení a zprůhlednění interních administrativních procesů. Dále připravuje, v návaznosti na důslednější koordinaci příprav metodických pokynů, sjednocení výkladů a stanovisek podávaných resorty k jednotlivým problémům s projekty v průběhu jejich realizace. Mezi dalšími body, o kterých se hovořilo v souvislosti s nedostatky současného stavu, patřil monitorovací systém strukturálních fondů. Žadatelé si průběžně stěžují na roztříštěnost systému, nejednotnou metodiku, resp. nedostatečně vymezení pojmů a postupů a chybějící komunikaci mezi příjemcem a zprostředkujícími orgány. V rámci změn vedoucích k lepší implementaci fon-

dů se počítá se zavedením webového účtu žadatele. Ten vzešel z potřeby zajistit dostatek informací o aktuálním stavu administrace a hodnocení projektové žádosti a žádosti o platbu. Od jednotné webové aplikace se očekává, že umožní sledování žádosti a toho, co se s ní děje v průběhu schvalování projektu, zavede jednotnou formu podávání žádostí u všech operačních programů, umožní jednodušší správu, elektronickou komunikaci žadatele s úřady a sledování administrace projektové žádosti (např. jednodušší sledování lhůt) apod. Přepokládá se, že webový účet žadatele bude plně funkční od druhé poloviny roku 2007. Jak řekl Luboš Lukasík, ředitel divize rozvoje podnikání CzechInvestu, neustále je co zlepšovat. Poté, co zmínil, že státní správa se potýká hlavně s neefektivními procesy a nejasnými kompetencemi, uvedl některé nedostatky systému ve vztahu k efektivitě. Zmínil, že se provádí velké množství kontrol bez jasné odpovědnosti orgánů, audity kontrolují správnost rozhodnutí, ne systému jako takového, vzniká nepřeberné množství dokumentů, které se neustále někam přeposílají, a zejména upozornil na to, že není možné provádět stejnou kontrolu a stejné procesy u všech projektů, bez ohledu na jejich náročnost. Jako problémovou označil také fluktuaci pracovníků na úřadech, kteří se zaučí a následně odcházejí – je to jak z hlediska financí, tak efektivity nesystémový přístup, který by měl být co nejdříve řešen. Celkově by se rezorty měly více zaměřit na žadatele jako na klienty. K tomu je však potřeba, aby jednotlivá ministerstva, zprostředkující orgány a další zainteresované instituce spolupracovaly a byly otevřeny změnám, které povedou ke spokojenosti žadatelů a příjemců dotací. Eva Maurová oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Z jednání komor a komisí Pracovní skupina pro problematiku sociálního začleňování jednala 14. listopadu v Praze V úvodu jednání členové pracovní skupiny hodnotili průběh konference „Terénní sociální práce – pomoc vaší obci“. Celá akce byla hodnocena velmi kladně, bylo doporučeno, aby s obdobným programem byla konference pořádána i v roce 2007. Účastníkům je ale třeba dát větší prostor k diskusi. Dalším bodem programu bylo jednání s Asociací vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP – dobrovolné sdružení právnických subjektů vyšších odborných a vysokých škol), která nabízí vzdělání v sociální oblasti. Systém vzdělávání na terénní sociální práce ve svých stu-

Školská komise zasedala 16. prosince v Praze

PhDr. Marcela Štiková

Na základě podnětu Ing. Dobrého byla nejprve projednávána problematika úhrady neinvestičních nákladů na žáky. Podle školského zákona obec nemusí hradit neinvestiční náklady na žáka obci, ve které žák školu navštěvuje, pokud obec sama školu zřizuje, nebo je členem společného školského obvodu několika obcí. Podle vyjád-

Komise ISMO jednala 22. listopadu v Praze

Prvním bodem programu byla problematika elektronizace agend. Členové komise navázali na společné jednání s krajskými informatiky. Shodli se, že podporují jejich návrhy s tím, že je nezbytné, aby do projektů bylo zapracováno i stanovisko obcí. Kraje navrhují stavební agendy, ePusa, KEVIS, SDZA, Malá integrace a Katalog činností. Prioritně je třeba řešit návrh standardizace vzájemné výměny dat mezi jednotlivými aplikacemi samosprávných celků – komunikace interních aplikací vůči centrálním systémům. Problémem zůstává propojení různých systémů se spisovou službou úřadů nebo s ekonomickým softwarem.

dijních programech ale nezahrnuje. Tento podnět budou zástupci Asociace tlumočit ve své Radě. Svazu měst a obcí Asociace poskytne seznam vyšších odborných a vysokých škol zabývajících se vzděláváním v sociální oblasti doplněný o stručnou charakteristiku školy (www.asvsp.org). Pan Moravec poskytl informace o zpracování metodiky terénních sociálních prací pro obce, která by měla být dokončena v dubnu 2007. Metodika se rozšířila o oblasti zabývající se problematikou lidí bez přístřeší a lidí užívajících psychotropní látky. V různém se členové pracovní skupiny zabývali situací ve Vsetíně. Konstatovali, že by bylo vhodné uspořádat kulaté stoly a diskutovat, jak jsou obdobné situace řešeny jinde. vybráno ze zápisu

ření pana Dobrého tak jejich městská část musí doplácet na „cizí“ děti, resp. děti z ostatních městských částí. Proto rada městské části rozhodla stanovit oborové kapacity škol tak, aby bylo zajištěno základní vzdělání občanům Letňan a „cizí“ žáci byli přijímáni pouze v případě nutnosti doplnění kapacity třídy. K této problematice proběhla poměrně široká diskuse. Paní Štiková upozornila, že Školská komise se problematikou úhrady neinvestičních nákladů zabývá již od roku 1999. Konstatovala, že většině obcí tento paragraf problémy nedělá, vyskytují se pouze ojediněle. Je třeba přihlížet ke skutečnosti, že sice obec (městská část) doplácí na žáky z jiných částí (obcí), ale situace může být i opačná. Školská komise podporuje, aby stát zvýšil příspěvek na žáka. Členové komise se dále zabývali problematikou předškolního vzdělávání, konkrétně problematikou tzv. čtyřhodinových dětí. U těchto dětí je krácen normativ, tudíž pokud jich je ve školce hodně, jsou neufinancovatelné. Hodně rodičů ale využívá tuto možnost z důvodu podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku. Dítě může 4 hodiny využít v kteroukoliv dobu, tedy např. od 11.00 do 15.00 hodin. Komise rozhodla, že napíše dopis na ministryni školství s žádostí o zrušení krácení normativu v případě „4hodinových dětí“. Zároveň osloví MPSV s žádostí o zrušení podmínky max. 4 hodin dítěte v mateřské škole pro pobírání rodičovského příspěvku. vybráno ze zápisu

Krátce byl diskutován projekt CzechPoint. Komise hlavní myšlenku projektu CzechPoint podporuje. Je ale nutné, aby projekt byl dostatečně finančně zajištěn. Neměl by být pro obce povinný, měl by být založen na dobrovolnosti, jako je tomu např. u vydávání ověřených výstupů z katastru nemovitostí. Na pořadu jednání byla také otázka zpracování výsledků voleb. Obce mají povinnost zveřejňovat výsledky voleb, statistický úřad ale výsledky voleb obcí v elektronické podobě nepředává. Na webových stránkách byly ve výsledcích chyby. Komise doporučila napsat dopis na Český statistický úřad s žádostí o předávání výsledků voleb obcím v elektronické podobě. vybráno ze zápisu informační servis č. 12/2006 strana 21

Energetická komise se sešla 29. listopadu v Praze Energetická komise odmítá poslanecký návrh zákona o výrobě tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie (Sněmovní tisk č. 57), protože nepřiměřeně zatěžuje obce. Návrh zákona takovéhoto charakteru by měl být především podroben standardnímu legislativnímu procesu, tj. včetně vnějšího připomínkového řízení a vypracování odpovídajících analýz ekonomicko-sociálních dopadů. Jednou z navrhovaných povinností je, že stavebník (obec) při stavbě (rekonstrukci) budovy financované z více jak 50 % z veřejných rozpočtů (rozpočet obce) je povinen zajistit, aby 20 % z celkové roční spotřeby tepelné energie stavby bylo z obnovitelných zdrojů energie. Za nesplnění této povinnosti by byla udělována Státní energetickou inspekcí pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Předkladatelé návrhu nevzali vůbec v potaz možnosti realizace zákona

po jeho schválení, zejména množství obnovitelných zdrojů a jejich dostupnost pro výrobu tepelné energie na území České republiky, vzhledem k tomu, že teplárenství je lokální záležitostí. Dále se komise shodla na tom, že pořizování územní energetické koncepce podle zákona o hospodaření energií by mělo být v přenesené působnosti. Její schválení a vydání v samostatné působnosti formou obecně závazné vyhlášky obce. Koncepce by měla sloužit jako závazný podklad pro územní a stavební řízení, nikoliv jen pro tvorbu územního plánu obce. Komise souhlasí s tím, že by pořízení územní energetické koncepce mělo být i nadále povinné pro kraje a statutární města, ostatní obce by měly mít možnost, nikoliv povinnost, si ji pořídit. vybráno ze zápisu

Vy se ptáte, my odpovídáme K úhradě poplatku za kontejner s nebezpečným odpadem Dotaz: V obci shořel obytný dům. Je možné, aby kontejner s nebezpečným odpadem, který soukromí majitelé naplnili odpadem ze spáleniště, uhradila obec? Odpověď: Tato možnost zde existuje, vždy se může obec s majitelem shořelého obytného domu dohodnout o tom, že náklady ponese obec; jedná se totiž o samostatnou působnost obce. Za určitých okolností je obec ze zákona povinna nést část, popř. i veškeré náklady s likvidací odpadu (viz níže). Obec je podle § 17 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.,o odpadech a o změně některých ustanovení, ve znění pozdějších předpisů, původcem komunálního odpadu, tudíž se na ni vztahují stejné povinnosti původce odpadů uvedené v § 16 zákona o odpadech. Komunálním odpadem se pro účely zákona o odpadech rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. Musí být současně uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu (vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.). Netýká se to odpadů vznikajících informační servis č. 12/2006 strana 22

u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Pokud v obci vyhoří dům, pak jde třeba o neužitné a zničené věci, kterých má majitel vyhořelého domu v úmyslu se zbavit. Může se jednat i o povinnost se jich zbavit, pokud ohrožují zdraví, život, nebo životní prostředí. Vyhořelý dům bude obsahovat dvě základní skupiny odpadů – odpady, které tvoří komunální odpad, a ostatní odpad pravděpodobně tvořený stavebními a demoliční odpady. Jednotlivé složky komunálního odpadu jsou vyjmenovány v Katalogu odpadů, mj. do něho spadají papír a lepenka, sklo, oděvy, textilní materiály, dřevo obsahující nebezpečné látky, plasty, kovy atd. Těchto složek komunálního odpadu se mohou občané zbavovat bezplatně na místech určených obcí. Tato místa obec určuje buď obecně závaznou vyhláškou obce o systému nakládání s komunálním odpadem (§ 17 odst. 2 zákona o od-

padech) nebo usnesením příslušného orgánu (§ 17 odst. 3 zákona o odpadech). Tímto orgánem může být buď rada obce nebo starosta, není-li rada obce. Jako svoji působnost si tuto oblast může vyhradit také zastupitelstvo obce (§ 99 odst. 2 v souvislosti s § 102 odst. 3 a 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Jde totiž o samostatnou působnost obce. Jednotlivé výše uvedené složky komunálního odpadu mohou mít nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 k zákonu o odpadech. Mohou také obsahovat složky, které činí odpad nebezpečným dle přílohy č. 5 k zákonu o odpadech. Součástí komunálního odpadu mohou také být některé nebezpečné odpady zařazené v Seznamu nebezpečných odpadů uvedených ve vyhlášce o Katalogu odpadů v příloze č. 2. V takovém případě potom musí původce komunálního odpadu (obec) pro tyto nebezpečné složky komunálního odpadu zajistit místa, kam je mohou fyzické osoby odkládat (§ 17 odst. 3 zákona o odpadech). Tuto povinnost splní obec určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, ze kterého zajistí odvoz oprávněnou osobou

(např. na sběrném dvoře obce). Dále obec může (tedy dobrovolně dle svých možností a uvážení) tento povinný statický systém odbavování nebezpečných složek komunálního odpadu doplnit mobilním svozem (např. jednou za měsíc přistavením zvláštních kontejnerů). Pokud jde tedy o složky komunálního odpadu, pak jejich odstraňování na své náklady zajišťuje původce odpadů – obec. Samozřejmě k tomu má možnost využít prostředků, které ji plynou z místních poplatků za provoz systému nakládání s komunálním odpadem dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Může také využít zvláštních poplatků za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech nebo smluvních poplatků dle § 17 odst. 5 zákona o odpadech). Jedinou povinností občana je tyto složky komunálního odpadu odložit na místech určených obcí (viz výše). Pokud jde o nebezpečné složky komunálního odpadu, pak dle výše uvedených pravi-

del je na obci, kdy určí termín soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu (nemá-li na to vybavený sběrný dvůr). Obec může taktéž zajistit mobilní svoz těchto nebezpečných složek, což jde opět na náklady obce. Pokud jde o nakládání se stavebním a demoličním odpadem, pak je třeba postupovat v souladu se zákonem o odpadech a dále v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce. Ve vyhlášce obce (§ 17 odst. 2 zákona o odpadech) může být určeno místo, kam se takový odpad odkládá (např. sběrný dvůr, zvláštní kontejner apod.). Pokud obec zajišťuje místo, kam může být odložen stavební (demoliční) odpad, může za to samozřejmě vybírat poplatek, který jde ale úplně mimo systém nakládání s komunálním odpadem. Nejedná se totiž o povinnost obce, ale jen o možnost. Jedná se tedy o službu, za kterou může obec stanovit určitou cenu, zejména s ohledem na vynaložené náklady s jejím zajištěním a provozem. Nejde o slož-

ku komunálního odpadu, protože není vyjmenována jako složka komunálního odpadu ve vyhlášce o Katalogu odpadů (je to samostatná skupina odpadů podle Katalogu odpadů). Původcem takového stavebního nebo demoličního odpadu je přímo fyzická (právnická) osoba, a proto je povinna se o ni postarat sama v souladu s právními předpisy. Dokonce tak musí učinit i v případech, že se jedná o stavební nebo demoliční odpad s nebezpečnými vlastnostmi, nebo jehož součástí jsou nebezpečné odpady (viz výše). Náklady na likvidaci stavebního nebo demoličního odpadu tak nese přímo fyzická (právnická) osoba, která se jej zbavuje, včetně zajištění kontejneru. Je možné aby v obecném zájmu část, popř. i všechny náklady, v tomto případě nesla obec (zřejmě na základě smlouvy, jde o samostatnou působnost), ale je třeba dbát zejména ustanovení § 38 zákona o obcích o nakládání s majetkem obce. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Tato odpověď je vypracována na základě právních předpisů účinných k 9. říjnu 2006.

Ke kácení dřevin rostoucích mimo les Dotaz: Kdo vydává povolení k pokácení stromu/ů na obecním pozemku, které se nacházejí mimo les a mají obvod hodně přes 1 m a bezprostředně nikoho a nic neohrožují? Může toto povolení vydávat obecní úřad?

Odpověď: Nachází-li se dřeviny mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa (obecně les) je orgánem oprávněným rozhodnout o povolení kácení dřevin místně příslušný obecní úřad. Povolení není třeba, pokud má strom obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty mají celkovou plochu 40 m2. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny další výjimky, kdy není třeba povolení.

V případech dřevin rostoucích mimo les (tedy dřeviny rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách ve volné krajině nebo v sídelních útvarech na pozemcích mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa viz zejména § 31, § 32, § 33 a § 47 a násl. zákona o lesích) rozhoduje o jejich kácení orgán ochrany přírody v souladu s § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle § 75 a 76 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny je tímto orgánem místně příslušný obecní úřad (orgán ochrany přírody).

Dřeviny jsou všeobecně chráněny před poškozováním a ničením zejména podle § 7, § 8, § 46 a § 48 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále jsou chráněny také jako součást pozemku podle občanského zákoníku, pokud se na ně nevztahuje ochrana ještě přísnější stanovená zvláštními právními předpisy, např. zákonem o rostlinolékařské péči, zákonem o ochraně práv k odrůdám, zákonem o oběhu osiva a sadby atd.

Péče o dřeviny včetně jejich kácení je povinností vlastníků pozemků, na nichž dřeviny vyrůstají (§ 7 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny). Péči je třeba provádět tak, aby např. každým významným zásahem do koruny stromu nedošlo k takovému poškození dřeviny, které by znamenalo riziko jejího postupného odumření. Při výskytu nákazy dřevin může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin (§ 7 odst. 2 zákona

o ochraně přírody a krajiny). Jinak ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. To se vydává na základě závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin (§ 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny). Při rozhodování o povolování kácení dřevin orgán ochrany přírody také ověřuje, zda předmětné dřeviny rostou na pozemku žadatele, zda tyto pozemky skutečně sám vlastní. Pokud ne, je třeba souhlas všech spolumajitelů. V § 8 odst. 2, 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny výjimky, kdy se povolení ke kácení dřevin orgánu ochrany přírody nevyžaduje: a) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, např. podle vodního zákona, zákona o drahách, zákona o státní památkové péči, energetického zákona, zákona o pozemních komunikacích, zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a dalších. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody. Ten je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na informační servis č. 12/2006 strana 23

ochranu dřevin nebo rozsahu oprávnění vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu, o čemž vyrozumí oznamovatele a zahájí správní řízení. b) Povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob (je tak vyloučena obec jakožto právnická osoba), jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem, kterým je vyhláška č. 395/1992 Sb. Touto vyhláškou je stanoveno v § 8 odst. 2, že povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny) a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem o ochraně přírody a krajiny a jinými právními předpisy (viz výše), se podle § 8 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2. Právnické osoby vždy a fyzické osoby v případech dřevin nad stanovenou velikost podávají žádost, ze které musí být zřejmé, na kterém pozemku, kolik dřevin, jakého druhu a velikosti je požadováno pokácet. Žádost podává vlastník, nebo nájemce se souhlasem vlastníka a musí být vždy zdůvodněna (viz výše). Jestliže obec požaduje pokácet dřeviny na vlastním pozemku, podává žádost orgán obce, který zastupuje samostatnou působnost obce obecnímu úřadu, jako orgánu obce vykonávajícímu přenesenou působnost. c) Povolení dále není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. V tomto případě není kácení spojeno s výkonem vlastnického práva, kácení tak může provést kdokoliv. Je nutné, aby hrozící škoda byla jiným způsobem neodvratná, aktuální a zjevná (tj. náklady na předejití škodě pomocí kácení dřeviny nesmí převýšit náklady na odstranění škody, ke které by došlo, kdyby nebylo zakročeno – zásada přiměřenosti). Je třeba dodat, že kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. K tomu přihlíží informační servis č. 12/2006 strana 24

Související právní předpisy:  zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů  zákon 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů

 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

 zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů

 zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

 zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

 vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

orgán ochrany přírody při vydávání povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 5 vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Nelze tedy striktně říci, že kácení ve vegetační době není v odůvodněných případech možné. Jedná se o do jisté míry etickou záležitost, kterou je třeba brát na zřetel. Pomocně lze období vegetačního klidu vymezit časovým obdobím od 31. října do 31. března. Tuto podmínku je nutno v rozhodnutí o povolení kácení dřevin výslovně stanovit, jinak lze kácet celý rok.

Zvláštní kategorií dřevin rostoucích mimo les jsou památné stromy (§ 46 a § 47 zákona o ochraně přírody a krajiny) a zvláště chráněné rostliny (tedy i dřeviny, § 48 a § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny. Bližší podmínky ošetřování včetně možnosti jejich kácení a nakládání s nimi včetně stanovení seznamu zvláště chráněných rostlin jsou uvedeny ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.). Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

místům v území kromě své obce. O podobné dohodě s vedoucím by však měl existovat nějaký dokument a záleží samozřejmě na zaměstnavateli, zda na to přistoupí.

K neslučitelnosti funkcí Dotaz: Mám dotaz týkající se § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb. - neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce a zaměstnance finančního úřadu. Musí mít tedy zaměstnanec přímou státní správu k příslušné obci? Jak je to se zaměstnancem krajského ředitelství FÚ? Pokud takový zvolený zastupitel složí slib, jak může vykonávat mandát v době od 3 dnů do 3 měsíců po ustavujícím zasedání, než předloží či nepředloží doklad o tom, že důvod neslučitelnosti pominul? Odpověď: Odpovědí na všechny otázky se lze dobrat výkladem ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 5 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí neslučitelnost funkcí nastává ve dvou případech. Nejprve pokud je dotyčný zaměstnanec do své funkce jmenován starostou, hejtmanem nebo radou obce či kraje. To v případě finančního úřadu samozřejmě nenastane. Je tedy třeba zabývat se druhým případem – tj. zda zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce.

Finanční ředitelství je podle § 1 a 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějším předpisů, správním úřadem. Jeho místní příslušnost je dána v příloze číslo 3 k tomuto zákonu. Nejprve si tedy ověřte, zda je toto finanční ředitelství místně příslušné vůči vaší obci, a zda musíte tuto otázku vůbec řešit. Pokud ano, záleží skutečně na vykonávané agendě. Neslučitelnost funkcí nenastává pokud je dotyčný zaměstnaný třeba na pozici mzdového účetního nebo obslužného personálu. Pokud je úředníkem, výklad tohoto ustanovení je v praxi natolik široký, že např. umožňuje dohodu úředníka se svým vedoucím tak, aby připravoval podklady pro správní řízení a vykonával státní správu vůči ostatním

Výkon mandátu v období, na které se ptáte, je plnohodnotným výkonem mandátu bez žádných omezení. Toto vyplývá z § 55 odst. 8, který stanoví, kdy zaniká mandát. V případě neslučitelnosti funkcí podle § 55 odst. 3 písm. c) (na něž se odvolává i speciální úprava pro nově zvolené zastupitele v § 55 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) zaniká mandát až dnem, kdy marně uplyne lhůta pro podání návrhu soudu nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, zda mandát zanikl. Mandát tedy nezaniká dnem, kdy se o tomto usnese zastupitelstvo, a nezaniká ani zpětně (např. ke dni zvolení), ale je třeba ještě vyčkat minimálně další 2 pracovní dny nebo skončení řízení před místně příslušným krajským soudem. Do té doby dotyčný vykonávávšechna práva jako každý jinýzastupitel a usnesení, na nichž se hlasováním podílí, zůstávají v platnosti a nic se na nich nemění. Mgr. Jakub Pôbiš legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 24. listopadu 2006.

Co nového ve Sbírce zákonů - listopad 2006  Nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2006 ve věci návrhu na zrušení čl. 1 písm. c) a čl. 2 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Nový Bor č. 14/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích - vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 486/2006 Sb. Město Nový Bor před Ústavním soudem uhájilo svou vyhlášku k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou zakazovalo mj. provádění pyrotechnických efektů a ohňostrojů v památkové zóně města. Ministerstvo vnitra navrhlo vyhlášku ke zrušení s tím, že problematika provádění pyrotechnických efektů a ohňostrojů je regulována zákonem o hornické činnosti spolu s vyhláškou o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, proto obec v samostatné působnosti nemůže vydat vyhlášku upravující tuto činnost. Ústavní soud však argumentaci ministerstva vnitra odmítl. Účinnost: od 9. listopadu 2006  Nález Ústavního soudu ze dne 19. září 2006 ve věci návrhu na zrušení čl. 6 odst. 5 a 6 obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 7/2004, požárního řádu města Ostrova - vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 487/2006 Sb.

Požární řád města Ostrov byl napaden z toho důvodu, že ve svých ustanoveních opakoval dikci zákona (konkrétně šlo o povinnost ukládanou vlastníkům příjezdových komunikací ke zdrojům vody pro hašení). Ústavní soud však judikoval, že pouhé převzetí dikce právního předpisu do právního předpisu jiného, bez dalšího protiústavnost nezakládá, a proto návrh ministerstva vnitra na zrušení této vyhlášky zamítl. Účinnost: od 9. listopadu 2006  Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí - vyhlášené ve Sbírce zákonů pod číslem 497/2006 Sb. Dodatečné volby byly vyhlášeny na 17. února 2007 celkem v 19 obcích. Důvodem vyhlášení dodatečných voleb v těchto obcích bylo, že souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nedosáhl ani nadpoloviční většiny počtu volených členů zastupitelstva obce, popřípadě byl menší než 5. Účinnost: od 16. listopadu 2006

informační servis č. 12/2006 strana 25

 Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhlášky č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů Tato vyhláška mění příslušnost některých obcí k okresům z důvodů sladění územní působnosti při výkonu státní správy. Konkrétně se jedná o ty případy obcí, kdy správní obvody obcí s rozšířenou působností byly vytvořeny přes hranice okresů. Cílem je tedy úprava stavu, kdy se správní obvod obce s rozšířenou působností rozkládá na území dvou, popř. tří okresů, tzn. že cílový stav směřuje na odstranění těch případů, kdy občané z jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností nejsou územně příslušní ke stejným orgánům státu na okresní úrovni. I na základě připomínek Svazu nebyly některé obce (např. Kounice) přeřazeny pod jiný okres, protože by tak došlo ke ztížení dostupnosti některých úřadů pro občany obcí (např. úřad práce a okresní správa sociálního zabezpečení). Účinnost: od 1. ledna 2007  Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Ve Sbírce zákonů vyšlo dne 28. listopadu 2006 šest dlouho očekávaných prováděcích vyhlášek k novému stavebnímu zákonu, tedy pouhý měsíc před jeho účinností. Bez těchto prováděcích právních předpisů by nemohli úředníci stavebních úřadů a odborů územní plánování naplňovat dikci zákona. Jde o zcela novou vyhlášku o autorizovaných inspektorech (pod č. 498), vyhlášku o dokumentaci staveb (pod č. 499), vyhlášku o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti (pod č. 500), vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území (pod č. 501), vyhlášku o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (pod č. 503) a novelizovanou vyhlášku č. 137/1998 Sb.,

o obecných technických požadavcích na výstavbu (pod č. 502). Vyhlášky stanovují základní podmínky pořizování územně plánovací dokumentace a požadavky na její obsah, dále podmínky umisťování staveb v území, náležitosti podání pro územní a stavební řízení včetně zjednodušujících řízení, obsah veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi žadatelem a správním orgánem. Velmi důležitou vyhláškou zejména pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností je vyhláška o územně analytických podkladech, která stanovuje jejich obsah a rozsah, v jakém jsou předkládány Radám obcí pro udržitelný rozvoj území (§ 9 nového stavebního zákona). Účinnost: od 1. ledna 2007  Vyhláška č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Vyhláška kromě vymezení rámcového obsahu aktivizačního plánu a programu individuálního motivačního postupu stanovuje nejvyšší možné částky, o které lze zvýšit živobytí osobám z důvodu dietního stravování. Pro výkon sociálního šetření se musí oprávnění zaměstnanci obcí prokázat příslušným průkazem, jehož vzor je stanoven v příloze k této vyhlášce. Účinnost: od 1. ledna 2007 připravil Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Co jsme připomínkovali v listopadu  Návrh novelizace nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra jako předkladatel navrhlo navýšení měsíčních odměn o pět procentních bodů tak, aby nárůst měsíčních odměn zastupitelů byl v korelaci s růstem platů zaměstnanců samosprávných celků. Svaz v připomínkách požadoval navýšení o osm procentních bodů, aby se měsíční odměny poměrně vyrovnaly nárůstu platů vedoucích zaměstnanců, ke kterému došlo v souvislosti se změnou v systému platových tříd v roce 2004. Dále Svaz požadoval navýšení příplatku u obcí s rozšířenou působností, kde došlo k významnému navýšení kompetencí podle zákona o sociálních službách. Zásadní připomínka byla vznesena také k rozdělení neuvolněných a uvolněných funkcí v příloze nařízení (zařazení funkce primátora nebo informační servis č. 12/2006 strana 26

náměstka primátora i pod neuvolněné funkce). Uplatněny byly také důležité legislativně technické připomínky. Při jednání o vypořádání byla zásadní připomínka Svazu na zvýšení o osm procentních bodů zamítnuta s poukazem na připomínky MPSV ke zvyšování odměn zastupitelů. Novelu nařízení vlády zatím (ke dni 24. listopadu 2006) vláda neprojednala.  Návrh vyhlášky, kterou se vydává formulář pro podávání prohlášení podle zákona o střetu zájmů Díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu se do zákona o střetu zájmů dostalo ustanovení zavazující ministerstvo spravedlnosti vydat formulář, na kterém veřejní funkcionáři (z obcí všichni uvolnění zastupitelé a všichni členové rady obce) budou podávat svá oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích. Svaz podobu tohoto formuláře připomínkoval za účelem jeho

zjednodušení a zpřehlednění. Zejména požaduje speciální formulář pro podle zákona podávaná oznámení o majetku, který nabyl manžel veřejného funkcionáře (stávající znění je totiž nepřehledné a směšuje majetek nabytý zastupitelem a ten nabytý jeho manželem). Připomínky zatím nebyly vypořádány. Na závěr připomínáme, že první oznámení podle tohoto formuláře se budou podávat za rok 2007 nejpozději do 30. června 2008.  Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí předložilo novelu zákona o ochraně ovzduší, která upravuje ustanovení zákona o problematice biopaliv, především z nich vypouští ustanovení, která mají vazbu na finanční podporu státu. Současná právní úprava vycházela z finanční podpory státu poskytované vybraným výrobcům biopaliv. Tato povinnost byla Evropskou komisí kritizována jako diskriminační pro výrobce z ostatních členských států. Proti této novele se Svaz nepostavil, ale požadoval změnu ustanovení § 17 zákona o ochraně ovzduší, a to ve smyslu, aby obce byly účastníky řízení o vydá-

ní povolení k umisťování, výstavbě a provozování zvláště velkého, velkého a středního stacionárního zdroje znečišťování. Tato řízení vedou krajské úřady a vydaná povolení jsou pro potřeby územního, stavebního a kolaudačního řízení. Obec, na jejímž území se má zdroj nacházet, se může vyjádřit k záměru až v těchto řízeních, proto je nutné k bezprostřednímu prosazení jejích zájmů, aby byla v řízení od počátku. Svaz dále požadoval, aby byly kompetence dané obecnímu úřadu na úseku ochrany ovzduší stanoveny výslovně jako přenesená působnost. V opačném případě totiž přetrvávají pochybnosti, do jaké působnosti náleží vzhledem k ustanovení § 8 zákona č. 128/2000Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, které říká, že co není zvláštním zákonem určeno výslovně jako přenesená působnost, je působností samostatnou. Návrhů právních předpisů k připomínkování je mnohem více, zde jsou uvedeny jen ty, které mohou mít zásadní dopad na činnost obce a jejích orgánů. Tímto zároveň děkujeme všem, kteří nám zaslali své připomínky. legislativně právní oddělení Kanceláře Svazu

Ze zahraničí Fórum Evropa pro občany Brusel, 28. - 29. září 2006 Ve dnech 28. – 29. září 2006 se v Bruselu konalo fórum Evropa pro občany, na kterém vystoupili zástupci Evropské komise (Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu), občanské společnosti a měst. Vedle zhodnocení přínosu programu aktivního evropského občanství zazněly příspěvky na téma partnerské spolupráce měst a konkrétní příklady úspěšných projektů (včetně českých). EK představila své iniciativy: Evropský rok rovných příležitostí pro všechny 2007, Evropský rok mezikulturního dialogu 2008 a program Evropa pro občany. Fórum zahájila místopředsedkyně Evropské komise paní Wallstrőmová. V dopolední části dne 28. září, věnované programu aktivního evropského občanství, předalo několik řečníků své zkušenosti z účasti v tomto programu. Jeremy Smith, generální tajemník Rady evropských měst a regionů (CEMR), zdůraznil, že pro partnerské vztahy měst je důležitá rovnováha mezi účastí velkých a menších měst. Starosta Varšavy Marcienkiewicz, který reprezentoval sdružení velkých evropských měst Eurocities (www.eurocities.org), hovořil o roli velkých měst v mobilizaci občanů, zejména mladých lidí, pro demokracii. Paní Beasleyová, členka městské rady anglického Peterborough, se podělila o zkušenosti s imigranty v tomto městě. V odpolední části, věnované zkušenostem s partnerskou spoluprací měst, poskytl zá-

stupce starosty Karlstadu (SRN) a předsedy Výboru CEMR pro partnerskou spolupráci měst přehled o rozvoji této formy spolupráce, která vznikla již po 2. světové válce. Ve Švédsku, ale i v jiných státech, má silný regionální prvek (švédská města navazují styky většinou se severskými, baltskými, polskými a ruskými městy), proto je nutné pracovat na rozšíření spektra partnerských měst. Jádrem těchto vztahů je setkávání lidí a výměna zkušeností, postupně se však rozvinul i jiný aspekt, např. rozvoj vztahů mezi místními obchodními komunitami. Většinou jde o iniciativu zdola. Předseda sdružení Douzelage (www.douzelage.org) představil svou organizaci, jejímž cílem je propojit na místní úrovni všechny členské státy EU. V současnosti má belgické město Douzelage partnerství s 20 městy (včetně české Sušice). První náměstek starosty Kau-

nasu (Litva) velmi detailně představil řadu partnerství tohoto města (22) a projektů v oblasti mládeže, kultury, dopravy a turistiky. Zástupkyně Sítě Švédsko-Emilia Romagna (SERN) podrobně představila tuto síť (52 členů, pět hlavních oblastí činnosti - vzdělávání, mládež, životní prostředí, sociální věci a podnikatelství). Na závěr prvního dne fóra proběhlo slavnostní předání cen 13. ročníku aktivního evropského občanství Golden Stars. Mezi šesti oceněnými projekty byl i společný britsko-český projekt měst Leeds a Brno (partnerství mezi školami). Mezi pěti oceněnými projekty občanské společnosti je i jeden český projekt věnující se roli žen z menšin v integraci do společnosti (www.eks.ecn.cz). Zástupce Evropské komise pan Raivio ve stručnosti představil průvodce programem (témata a priority, termíny, kritéria, formuláře žádosti a tipy na předložení dobré žádosti), který bude průběžně upravován a doplňován výzvami k předkládání projektů. Byl publikován na konci října 2006. Vedoucí oddělení Výkonné agentury v oblasti vzdělávání, audiovize a kultury (http://eacea. ec.europa.eu/static/index.htm) informoval o počtech přijatých žádostí v různých oblastech. Přiznal jisté zpoždění v projektech. Ve spolupráci s EK byly identifikovány 4 obinformační servis č. 12/2006 strana 27

lasti, kde hodlají dosáhnout zjednodušení: elektronickou možnost předložení žádosti, průvodce programem pokrývající celé trvání programu, adekvátní změny Finančního nařízení a využívání celkové částky na projekty. Zástupkyně EK vyzvala k přímé komunikaci nových nápadů (možnost realizovat je jako pilotní projekty). Zástupce občanské iniciativy European Citizen Action Service vyslovil názor, že ve Výboru programu by měly být členské státy zastoupeny někým, kdo má přehled z oblasti občanské společnosti. V diskusi zazněl dotaz na udržitelnost jednotlivých projektů a průhlednost výběrového řízení. EK sdělila, že kritéria výběru jsou na internetu a výběr samotný je založen na expertním hodnocení. Druhá část programu prvního dne byla věnována tématickým prioritám. Vedoucí oddělení Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu představila trvalé priority programu: budoucnost EU (oslava dne Evropy, v roce 2007 oslava 50. výročí Římské smlouvy), aktivní evropské občanství, mezikulturní dialog a blaho občanů. Všechny programy GŘ pro vzdělávání a kulturu

budou mít v roce 2008 prioritu - mezikulturní dialog. Dále vystoupila paní Kafková, ředitelka Evropské kontaktní skupiny v ČR, s představením oceněného projektu Hodnota a spiritualita žen jako klíč k tolerantní a multikulturní Evropě. Projekt se pokusil zhodnotit dopad antidiskriminační legislativy EU, přístup ke službám (zdravotnictví, školství, sociální služby), zkušenosti s diskriminací a roli spirituality v každodenním životě. Na projekt navazují další dva: „Put yourself into integration“ a „Win it!“. Ředitelka pro rovné příležitosti EK představila Evropský rok rovných příležitostí pro všechny 2007 na pozadí stále existující diskriminace a vyloučení ze společnosti. Rok bude zahájen v Berlíně na fóru rovných příležitostí v lednu 2007. Bude jej doprovázet široká informační kampaň a EK zadá nový výzkum v této oblasti. Akce bude probíhat ve všech členských státech EU. Druhý den fóra byl m.j. věnován problematice vytváření sítí a rozšiřování výsledků programu. Paní Macdonagh-Pajerová, představitelka Evropského občanského fóra (www. forumciviqueeuropeen.org) a českého hnu-

tí Ano pro Evropu (www.anoproevropu.cz) hovořila o otázce sociálního kapitálu. Upozornila na to, že čím méně lidí se angažuje v tradičních politických stranách, tím více je nutné používat nové metody účasti. Vznik Evropského občanského fóra odůvodnila tím, že zejména ve střední a východní Evropě nejsou ještě nevládní organizace napojeny na své zahraniční partnery. Zamyslela se i nad důvody vzdalování EU od občanů a argumentovala pro větší zapojení občanů do vytváření evropských politik. Fórum uzavřela generální ředitelka pro vzdělávání a kulturu paní Quintinová, která připomněla jeho cíl: dát účastníkům možnost naučit se využívat nový program a setkat se s novými partnery. Obrazová dokumentace z Fóra Evropa pro občany je na stránkách EK: http://ec.europa.eu/dgs/eduction_culture/index_en.html v části „News“. Na základě informace Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii zpracoval Jan Svoboda oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Seminář „Aktivizace v oblasti sociální a v oblasti zaměstnanosti“ European Social Network a konference CECAS 24.- 26. říjen 2006, Metz

-

Ve dnech 24. - 26. října 2006 jsem se jako předsedkyně sociální komise SMO zúčastnila semináře pořádného European Social Network. Seminář navazoval na konferenci francouzské organizace CECAS, která sdružuje většinu francouzských center sociálních služeb na lokální úrovni. Tato centra jsou místními samosprávami zřizována ze zákona.

-

Konference CECAS probíhala celkem tři dny, zahraniční účastníci se však účastnili pouze dvou z nich. 24. 10. 2006 proběhlo slavnostní vyhlášení celofrancouzské soutěže o nejlepší služby poskytované organizacemi CECAS. Vítězové byli slavnostně vyhlášeni a odměněni. 25. 10. 2006 pak proběhla mezinárodní konference, v jejímž rámci se konaly paralelně tři semináře na aktuální témata v oblasti poskytování sociálních služeb. Účastnila jsem se semináře, který se týkal role místních samospráv v procesu poskytování sociálních služeb. V několika příspěvcích zazněl popis situace v Norsku, Německu, Dánsku a Finsku. V téměř všech referátech se objevovala důležitost partnerství mezi státem a místní samosprávou. Ve většině zemí zodpovídá za služby v oblasti zaměstnanosti stát a za služby v oblasti sociální integrace místní administrativa. Tento informační servis č. 12/2006 strana 28

oddělený model je ale často kritizován, neboť služby nejsou dostatečně koordinovány a klient navíc musí absolvovat několik návštěv u různých institucí. Proto v Německu zkusili oba systémy propojit a probíhá zde testování sloučeného modelu, tzv. „onestop point“ - kdy je v jedné kanceláři klientovi poskytována pomoc jak v oblasti zaměstnanosti, tak v oblasti sociálních služeb. Ve Francii zavedli zvláštní bonusy pro nezaměstnané, kteří se po ztrátě zaměstnání vrátí do 3 měsíců do práce. V Norsku zkoušejí tzv. testy kompetence, ve kterých zjišťují, co nezaměstnaná osoba umí a následně ve spolupráci s osobními poradci rozvíjí. Jednotliví řečníci zmínili i nové trendy v oblasti sociálních služeb: - sociální bydlení jako nástroj sociálního začleňování - propojení místních akčních plánů sociální

-

integrace s plány národními network na úrovni místní, regionální a národní participace samotných klientů individualizace služeb podpora sociální ekonomiky důraz na sociální dialog snaha o zvýšení osobní zodpovědnosti na rozdíl od státního patriotismu udržení seniorů na trhu práce celoživotní učení jako nástroj zaměstnanosti hledání rovnováhy mezi závislostí a svobodou (méně dávek - vyšší zaměstnanost) sladění rodinného a pracovního života.

Ve druhém bloku konference byly prezentovány příklady dobré praxe z jednotlivých zemí. Jednalo se většinou o menší projekty financované z Evropského sociálního fondu, které vedly k integraci sociálně ohrožených osob na trh práce či do komunity (job centra - výuka dovedností (např. psaní životopisu), praxe ve firmách (spolupráce s místními podnikateli), zapojení do veřejných služeb v místě (např. melas on wheels – vaření pro školy a seniory), programy na dodání odvahy).

26. října 2006 proběhlo zasedání European Social Network (ESN), jehož se účastnili zástupci všech členských států + Bulharska. ESN existuje již 10 let s cílem rozvoje sociální inkluse a sociálních služeb. Hlavní náplní její činnosti je výměna dobré praxe mezi členy, kterými jsou ředitelé organizací poskytujících sociální služby. Na webových stránkách www.socialeurope.com či http://ec.europe. eu jsou zveřejňována data pro koordinaci sociálních služeb i služeb zaměstnanosti. Předmětem jednání bylo zrekapitulování situace při tvorbě Národního akčního plánu sociální integrace (NAPSI). Tento plán povinně tvoří všechny členské země na období 2006-2008. Hlavním cílem jednání byla bilance procesu partnerství v jednotlivých zemích. Z tohoto pohledu patří Česká republika spíše k výjimkám, neboť zde projednávání NAPSI proběhlo s maximální otevřeností a snahou zapojit do procesu jak místní samosprávy, tak neziskové organizace. Tato situace však není obvyklá a mnohde vzniká NAPSI bez

kontaktu se zkušenostmi z terénu. Také zde byly zmíněny trendy z pohledu expertů ESN: - prosazuje se sledování efektivity jednotlivých aktivit, roste role indikátorů a monitoringu - partnerství zvyšuje efektivitu a udržitelnost - sociální služby se víc a víc zaměřují na začleňování na trh práce - není dostatek expertů na budování partnerství - aktivity z národních plánů se prosazují do plánů místních - nový pojem „flexicurity“ (flexibilita spojená s jistotou). Semináře tohoto typu jsou vždy přínosem z hlediska aktuálních informací v jednotlivých členských státech Evropy. Noví členové EU se víc a víc prosazují a v mnohém se přestávají lišit od západoevropského mainstreamu. Radka Soukupová předsedkyně Sociální komise Svazu

Grantové možnosti pro města a obce pro financování town-twinningových aktivit pro období 2007 – 2013 Programový průvodce pro program Evropa pro občany zveřejněn Města už mohou podávat projekty v Programu Evropa pro občany na financování aktivit v rámci partnerské spolupráce měst v období 2007 – 2013. Cílem programu je posílit evropskou integraci a posílit vědomí sounáležitosti občanů s Evropskou unií. Tento program kromě jiného podporuje setkání občanů partnerských měst, organizaci konferencí a seminářů na témata společná občanům EU a víceleté projekty sítí partnerských měst. Výkonná agentura EACEA v těchto dnech vydala Programového průvodce, který obsahuje specifikaci aktivit, které program podporuje, prioritní témata, podmínky financování, rozpočet alokovaný na towntwinningové aktivity. Programový průvodce nahrazuje dosud každoročně vydávané Výzvy k předkládání projektů a obsahuje podmínky a termíny k předkládání žádostí o grant platné na celé období 2007 – 2013 atd. Termíny k předkládání žádostí o grant pro setkání občanů v roce 2007 jsou: 10. leden 2007 pro akce konané v termínu 1. 5. – 31. 7. 2007 1. duben 2007 pro akce konané v termínu 1. 8. – 30. 9. 2007 1. červen 2007 pro akce konané v termínu 1. 10. – 31. 12. 2007 Termín k předkládání žádostí o grant pro organizování konferencí a seminářů v roce 2007 je 15. březen 2007 pro akce mezi 1. 8. 2007 – 31. 3. 2008. Víceleté projekty sítí partnerských měst budou financovány až od roku 2008 a podmínky zapojení se měst do těchto projektů budou známy až během roku 2007. Programový průvodce je k dispozici na webových stránkách výkonné agentury EACEA http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/activecitizenship/guide_en.pdf nebo na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR www.smocr.cz v rubrice Partnerství měst. Při přípravě vašich projektů prosím čtěte pozorně Programového průvodce a v případě potřeby se obracejte na Oddělení vnějších vztahů Svazu města a obcí ČR. Gabriela Hermannová informační servis č. 12/2006 strana 29

Města o obce hledají partnera v ČR Město Chihia, Tunisko

Charakteristika: Město má bohatou historii. Je zde pohřben svatý Patrick, patron Irska, který zde založil první kostel. Ve městě jsou

Počet obyvatel: 23 625

i hroby svatého Columba a svaté Brigity.

Geografická poloha: Chihia, předměstí města Sfax, existuje jako

Downpatrick žije převážně z turistiky.

samostatná jednotka od roku 1969.

Má již partnerské styky s irským městem Listowel, zejména v oblas-

Charakteristika: Je známé pro svůj klid, čistotu a dobré životní pro-

ti sociální, kulturní a školské. Má i styky s Francií a Maďarskem.

středí. To sem přivedlo mnoho nových obyvatel. Demografický

Oblast spolupráce: školství, kultura, sociální problematika

růst tak představuje 3,3 % ročně, což přesahuje celostátní průměr. Je zde kolem třiceti menších podniků na zpracování olivového ole-

Město Trezzo Sull´Adda, Itálie

je a asi čtyřicet soukromých podniků nejrůznějšího druhu. Působí zde různá zájmová sdružení: sportovní, divadelní, kulturní, Svaz

Počet obyvatel: 12 132

žen, atd. Školství je zastoupeno od mateřských škol po 3 lycea.

Geografická poloha: Město leží v provincii Milánsko, 33 km od

Další informace můžete získat na této adrese: Municipalité de Chihia,

Milána.

Route de Teniour km 6, Chihia 3041 – Sfax. Tunisie, Présidente : Mme

Charakteristika: Historie města začíná v keltském období. Ze

Fayrouz FRIKHA BRADII

4. - 3. století před n. l. pocházejí zbytky římských staveb. Později se

Tél. 00216 74 254 689 – 74 252 746 - Fax. +216 74 252 287

Trezzo stalo významným strategickým a vojenským centrem říše Langobardů. V té době byl postaven hrad, jehož význam vzrůstal

Obec Motteggiana, Itálie

až do 16. stol., kdy se stal předsunutou stráží Milána. Kolem hradu vyrostala na řece Addě vesnice s několika mosty. Přítomnost řeky

Počet obyvatel: 2370 obyvatel

byla velmi významná pro rozvoj ekonomických aktivit zejména

Geografická poloha: Obec Motteggiana se nachází 14 km od města

v 2. pol. 19. stol. Nejlepším dokladem průmyslového rozmachu

Mantovy a blízko odtud je dálnice která vede z Brennera do Man-

byla výstavba přehrady s elektrárnou v r. 1906. Další velký ekono-

tovy. Letiště Villafranca je odtud vzdáleno cca 50 km.

mický rozmach nastal v letech 1955 - 1960. Město je proslulé též

Obec se nachází v úrodné oblasti řeky Po.

svými krásnými historickými vilami, kostely a kláštery.

Charakteristika: V obci se konají každoročně slavnosti, jednou

Trezzo je často označováno jako město umění pro své rukodělné

z nich je národní soutěž „Cantastorie“, které se konají vždy 2. červ-

výrobky. Zemědělství je zastoupeno méně. Pořádají se zde čet-

na. Slavnosti Svatého Karla se konají vždy 3. neděli v červenci.

né turistické akce a různé festivaly, často ve spolupráci s provincií

Historie: V pozdně románském slohu je postaven motteggianský

Milánsko, krajem Lombardsko nebo s ministerstvem kultury. Měs-

kostel, který je pokládán za zdejší architektonický skovost. Je zde

to má několik škol (od mateřských po střední), a mnoho kulturních,

také překrásná vila „Ghirardina“, která má charakter zámečku.

charitativních a sportovních spolků. Je zde i ekomuzeum.

Ekonomická situace: Význam obce v oblasti ekonomiky každoroč-

Oblast spolupráce: historie, kultura, umění, tradice, rozvoj

ně stoupá. V současné době má na svém území cca 80 významných

turistiky

podniků, mezi něž patří např.: Technoblock – výrobce motorů do

Informace o Trezzu najdete na www.comune.trezzosulladda.mi.it.

ledniček, Cisaplast - výrobce hydraulických válců. Faroil - výroba olejodynamických pístů. Otto Mill – výrobce zvukové techniky apod. Na území obce Motteggiana se nachází také jeden z největ-

Nabídka partnerství z Indie

ších zpracovatelů sýrů, který se jmenuje Parmigiano-Reggiano. Ročně zpracují více jak 32 000 různých druhů sýrů. Kromě toho se

Rada evropských obcí a regionů nám předala žádost svazku men-

zde zpracovává šunka a různé druhy salámů. Celá oblast je protká-

ších obcí z Indie, které se nacházejí v blízkosti města Pune City

na soukromými vinicemi, jejichž producenti je při různých obec-

a které si daly jméno „Sadhana Village“. Jsou dobrovolnou

ních slavnostech prezentují.

organizací. Jejich partnerem může být obec, svazek obcí nebo

Cíl spolupráce: pěstování vína

město. Hledají partnera v Evropě bez bližšího určení.

Město Downpatrick, Velké Británie - Severní Irsko

Kontaktní osobou je: Vasant Deshpande Sadhana Village +91 20 2538 0792

Počet obyvatel: 12.500

E-mailové adresy jsou:

Geografická poloha: Město leží v hrabství Down, asi 45 minut jízdy

[email protected] nebo [email protected]

automobilem od Belfastu, v blízkosti Newcastlu. informační servis č. 12/2006 strana 30

Konference k budoucnosti venkovských obcí v Evropské unii: výzvy, trendy, vize, příležitosti a kritická místa Závěry konference jasně daly najevo, že evropský venkov nesmí být synonymem úpadku. Je potřeba reagovat na jeho potřeby, které začnou úpravami evropských politik. Ty musí reflektovat diverzitu venkovského prostoru a nesoustředit se pouze na jednu část venkova, kterou je zemědělství. Konferenci uspořádala Rada evropských obcí a regionů v souvislosti s připravovanými reformami v oblasti poskytování dotací zemědělcům v EU po roce 2008. Zúčastnilo se jí 130 zástupců členských zemí Unie, mezi nimiž nechyběli volení zastupitelé, zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, OECD a finského předsednictví EU. Jako stužka se celým programem konference linula obava z toho, že venkov je evropskými institucemi vnímán pouze skrze jednu jeho část – zemědělství. Jak uvedl Luis Le Pensec, předseda francouzské sekce Rady evropských obcí a regionů: „Co se týče konkurenceschopnosti EU je venkov srdcem Evropy. Evropská unie ohrozí svou politiku soudržnosti, pokud spolu s městy nebude posílen rozvojový potenciál venkova.“ Venkov nerovná se zemědělství a je vážnou chybou venkov takto vnímat. Cílem však není zrušit podporu zemědělství, protože ta zajišťuje diverzitu krajiny a různorodost evropského kontinentu. Zemědělství se však musí stát jedním z mnoha sektorů Evropské unie. Jak zaznělo z úst Thijse Bermana, je potřeba spíš posilovat procesy než produkty. Vklad venkovského prostoru je kromě ekonomického přínosu státům zejména v jeho kultuře, přírodě, životním prostředí a energetic-

kých zdrojích. Venkov proto vyžaduje specifické strategie zaměřené podle Nicoly Crosty z OECD spíše než na zemědělství na celkové venkovské hospodářství. Součástí musí být podpora vertikálního a horizontálního partnerství, investice namísto dotací a důraz kladený ne na nevýhody, ale na příležitosti. Je nutné naučit se využívat znalosti, které komunity mají a nashromáždily po staletí. Venkov vyžaduje heterogenní přístup s řešeními, která budou mít integrovaný základ. Nelze zapomenout ani na kvalitní veřejné služby pro venkovské obyvatele, bez kterých venkov nemůže být kvalitním místem pro život ve 21. století. Několik statistických údajů – venkovské oblasti tvoří 92 % území Evropské unie a na venkově žije 56 % populace Evropy. Venkov se přitom na celkovém HDP EU podílí 45 % a zaměstnání zde nalezne 53 % práceschopného obyvatelstva EU. V České republice představují venkovské obce zhruba 90 % všech obcí, které leží na území tvořícím cca 73,6 % území ČR. Na venkově žije 2,6 mil. (26,3 %) obyvatel a podle posledního sčítání domů, lidí a bytů zde pracuje 1,3 milionu ekonomicky aktivních osob.1 Eva Maurová 1 Viz Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na roky 2007 – 2013, viz http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=2307&typ=2&ch=74&ids=2406&val=2406

p a r tn e r , n a k te r é h o s e m û æ e te s p o l e h n o u t

SQ L

T r i a d a , s p o l . s r . o . , U s vo b o d á r n y 1 2 , 1 9 0 0 0 P r a h a 9 , te l . : 2 8 4 0 0 1

2 8 4, fa x: 2 8 4 8 1 8 0 2 7 , e - m a i l : i n fo @ tr i a d a . c z , w ww. tr i a d a . c z

P o ‡a d a te l

Vyd a va te l ç a so p i su O b e c a fi n a n c e

I n te r n e t

h ttp : //d e n i k . o b c e . c z

k o n fe r e n c e ve s tá tn í s p r á vê a s a m o s p r á vê

a i n te r n e to vé h o D e n ík u ve ‡e j n é sp r á vy

O r ga n i zá to r p r a vi d e l n ÿc h se tk á n í sta r o stû