Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0233
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
EU peníze školám Šablona:
III/2
č. materiálu:
VY_32_INOVACE_131
Hotelová škola Bohemia s.r.o. Víta Nejedlého Název školy: Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: Tematická oblast:
482, Chrudim Jana Štrossová I. 2. 9. 2013 Gastronomie
Předmět:
Nápojová gastronomie
Výstižný popis způsobu
Učební list umístěný na
využití, případně metodické pokyny: Klíčová slova: Druh učebního materiálu:
internetových stránkách školy, který nahrazuje učebnici Druhy piva, české pivovary, teplota piva při servisu Učební list
Druhy piva, české pivovary, teplota piva při servisu
Zdroj: Světová encyklopedie piva - Michael Jackson
Přehled pivovarů v České Republice Benešov (1897) – Ferdinand, Sedm Kulí Beroun (1998) – Berounský Medvěd Běleč nad Orlicí ( 1994) – Pepan, Boban Brno (1872) - Starobrno, Baron Trenek, Červený drak, Black Drak Brno (1992) – Pegas Brno (2004) – Richard Broumov (1348) – Opat, Rampuš, Novic, Převor Broumy (2009) – Matuška Březnice (1506) – Herold Černá Hora (1530) – Tas, Granát, Kvasar, Hardy. Kern České Budějovice – akciový (1895) – Budějovický Budvar, Bud, Czechvar, Pardál
České Budějovice – měšťanský (1795) – Samson, Budweiser Burgerbrau Český Krumlov (1560) – Eggenberg, Petr Vok Dalešice (2002) – Dalešické pivo, Fledermaus Dětenice (2003) – Dětenické pivo Dobruška (2005) – Rampušák Dobřany (1998) – Modrá Hvězda, Dobřanský Dragoun Dražíš (1998)- Lipan Dvůr Králové nad Labem (2009) – Tambor Hanušovice (1874) – Holba Harrachov (2002) – Františkův Ležák Havlíčkův Brod (1834) – Rebel, Svitavák, Votrok Hlinsko (1913) – Rychtář, Hejtman Hlučín (1526) –Avar, Dérer Hodonín (1994) – Švihák Horní Dubenky (2006) – Javořické pivo Hradec Králové (2002) – Rambousek, Eliščino pivo Humpolec (1597) – Bernard Chodová Planá (1573) – Chodovar Chotěboř (2009) – Chotěboř Chýně (1992) – Dvorní kvasnicové pivo Jihlava (1860) – Ježek, Pivoj, Telčský Zachariáš Kácov (1993) – Hubertus Klášter v Hradišti (1864) – Klášter Kout na Šumavě (2006) – Koutské pivo Kozlovice (2008) – Valašský Vejvoda, Kozlovický Fojt, Kozlovjan Krušovice (1581) – Krušovice, Impreál Leskovec (2006) – Slezan Liberec (1999) – Vendelín Lipník nad Bečvou (2004) – Lipnický ležák Litovel (1893) – Litovel, Maestro, Holan, Dragoun Loučná nad Desnou (2009) – Loučenský Václav Louny (1892) – Lounský ležák, Louny Malý Rohozec (1850) – Skalák, Podskalák Medlešice (2000) – Medlešický ležák Miletín (1996) – Chmelka Most (2009) – Mostecký Kahan Náchod (1872) – Primátor Nošovice (1970) – Radegast, Klasik Nová Paka (1872) – Valdštejn, Kumburák, Brouček, Krištof Nymbuk (1895) – Postřižinské pivo, Staročech Olomouc (2006) – Moritz Oslavany (2009) – Zámecké pivo Ostrava ( 1897) – Ostravar, Velvet, Bazal Ostrava – Zábřeh (2007) – Pikard Ostrava – Biovar (2007) –Qásek Pardubice (1871) – Pernštejn, Porter, Kovář Pelhřimov (1552) – Poutník Plzeň (1842) – Pilsner Urquell, Gambrinus, Primus, Master Podkováň (1434) – Podkováňský čep Polička (1517) – Hradební, Otakar, Záviš
Praha – Smíchov (1869) – Staropramen, Braník, Měšťan, Vratislav Praha – U Fleků (1499) – Flekovský Ležák Prostějov (1499) – Ječmenný Ležák, Ječmenná desítka Protivín (1598) – Platan Průhonice (1994) – Bezouškova desítka Přerov (1872) – Zubr Přerov – Parník (2009) – Kapitán, Námořník, Pirát Rakovník (2004) – Bakalář Rychnov nad Kněžnou (2009) – Rychnovský Zilvar, Kaštan, Kněžna, Habrovák Rýmařov (2008) – Excelent Sentice (1992) – Kvasar Sokolov (2006) – Permon Strakonice (1649) – Dudák, Nektar Stříbro (2007) – Stříbrňák, Horník, Ostrostřelec Svijany (1564) –Svijanský Máz, Kněžna, Rytíř, Baron Štramberk (2005) – Trubač Trutnov (1582) – Krakonoš Třeboň (1712) – Bohemia Regent Třinec (2009) – Třinecké pivo Uherský Brod (1894) – Janáček, Dukát Uherský Brod (1998) – Světlý Havran Ústí nad Labem (1867) – Zlatopramen, Pivrnec Varnsdorf (2008) – Kocour Velké Březno (1753) – Březňák, Dačický Velké Meziříčí (2004) – Velkomeziříčský Harrach Velké Popovice (1874) – Velkopopovický Kozel Velký Rybník (2006) – Velkorybnický Hastrman Velichov (2005) – Velichovský Forman Vojkovice (2006) – Ryzák, Vraník, Grošák Vratislavice nad Nisou (2000) – Konrád Vrchlabí (1995) – Krkonošský Medvěd Vsetín (2002) – Valášek Vysoký Chlumec (1466) – Lobkowicz, Démon Vyškov (1680) – Vyškovské pivo Zašová (2004) – Bon Žamberk (1997) – Žamberecký Kanec Žatec (1801) – Žatec, Baronka Železná Ruda (2007) – Belveder Želiv (2003) – Gottschalk, Castulus
Půllitr českého piva
Foto:cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Budvar-mug.JPG
Ideální teploty při servisu piva Dobře chlazené (7o C) Lehká piva americké a australské ležáky, česká piva min. teplota Chlazené (80 C) Berliner Weisse, česká piva stř. teplota Lehce chlazené (9oC) Evropské ležáky, všechny tmavé ležáky, piva typu alzbier, německá pšeničná piva, česká piva max. teplota Sklepní teplota (13oC) Obyčejná piva typu ale a stout jaká se vaří ve Velké Británii, většina belgických specialit Pokojová teplota (15,5oC) Silná tmavá piva typu ale (obzvlášť trapistické druhy), ječná vína Vždy nelze dosáhnout tak jemných rozdílů. Obecně vzato, ,,chlazené“ druhy by se měly podávat z ledničky, která by neměla příliš mrazit. Ostatní piva by se měla skladovat v prostoru, který není uměle chlazený, ale přirozeně chladný a tmavý.
