/ 2014 O lo m o u c k ý a rcidiecOLDIN é z n í •in12 f or m á t or1
Ročník 24 • PROSINEC 2014 • číslo
Arcibiskupství olomoucké • Biskupské náměstí 2, 771 00 Olomouc • www.ado.cz
Pastýřský list na začátek adventní doby Drazí bratři a sestry! První nedělí adventní vstupujeme do roku, který papež František určil jako Rok zasvěceného života. Pro církev v Česku je to také rok Eucharistického kongresu – sjezdu. Obě věci spolu souvisí a dobře navazují na uplynulý Rok rodiny. Všude totiž jde o naši odpověď na Boží pozvání a o zjevování či zviditelnění Boha a jeho díla ve světě. (strana 2)
Skončila první část obnovy Velehradu, navážou na ni další projekty Slavnostní bohoslužbou, kterou v poutní bazilice na Velehradě sloužil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner, a následnou konferencí byl 26. listopadu 2014 ukončen rozsáhlý projekt obnovy Velehradu. Během pěti let při něm bylo proinvestováno téměř 350 milionů korun... (strana 4)
Dominikáni se představují K rozhovoru o dominikánech a jejich práci jsem si pozval bratra Damiána Němce, podpřevora olomouckého kláštera... (strana 12 – 13)
12
2
OLDIN • 12 / 2014
Pastýřský list olomouckého arcibiskupa
Pastýřský list na začátek adventní doby Drazí bratři a sestry! První nedělí adventní vstupujeme do roku, který papež František určil jako Rok zasvěceného života. Pro církev v Česku je to také rok Eucharistického kongresu – sjezdu. Obě věci spolu souvisí a dobře navazují na uplynulý Rok rodiny. Všude totiž jde o naši odpověď na Boží pozvání a o zjevování či zviditelnění Boha a jeho díla ve světě. Povolání k zasvěcenému životu vychází od Boha a čeká na odpověď člověka. Bůh někdy nabídne tak silný zážitek své lásky, že v člověku probudí touhu odpovědět velkorysým darováním celého života Bohu. Kdo se nechá Bohem uchvátit, chce všechno opustit a následovat Krista. Svědčí tak o velikosti Boha, kvůli kterému stojí za to všechno opustit. Životem podle evangelijních rad – v čistotě, chudobě a poslušnosti – se řeholníci a řeholnice připodobňují Pánu Ježíši. Čistota jejich panenství je předpovědí budoucího života v nebeské slávě. Chudoba vyznává, že Bůh je jediným skutečným pokladem. Poslušnost odkrývá osvobozující krásu synovské služby, rozvíjí vědomí vlastních povinností a dává růst vzájemné důvěře. Zasvěcení se snaží vytvářet společenství, které má „jedno srdce a jednu duši“ (Sk 4,32), takže je výmluvným vyznáním Nejsvětější Trojice – dokonalého společenství Božských osob. V bratrském společenství mají řeholníci a řeholnice všechno společné, nejen majetek a duchovní zážitky, skutky lásky a apoštolské programy, ale i hledání Boha a sdílení duchovních zkušeností, takže každý může zakoušet tajemnou přítomnost zmrtvýchvstalého Pána (srov. Mt 18,20). Takové společenství je pak viditelným znamením Boha ve světě. Většina řeholí mluví o svém zasvěcení i zvláštním oblečením, hábitem. Jsou však i lidé zasvěcení, kteří žijí ve světě. Také lidé žijící v manželství mohou mít podíl na poslání a bohatství zasvěceného života jako dobrovolní spolupracovníci nebo členové takzvaných sekulárních či třetích řádů, když usilují o křesťanskou dokonalost podle ducha některé řeholní společnosti, zapojují se do apoštolátu a oživují svět duchem evangelia. Darem Ducha Svatého jsou i církví schválená hnutí a nové komunity, které pomáhají
věřícím velkodušně a se stálým nadšením následovat Pána. V tomto roce tedy prosme za všechny, kteří se zasvětili Bohu, aby byli srozumitelným, zářivým a přitažlivým znamením Boha pro svět. Prosme i za mladé lidi, které Pán zavolá, aby měli odvahu k velkorysé odpovědi. Některé kláštery a komunity jistě nabídnou zvláště mladým zájemcům možnost návštěvy či krátkého pobytu k nezávaznému poznání společného života. Eucharistický sjezd či kongres je příležitostí ukázat našemu okolí na Boží přítomnost v Nejsvětější svátosti, jak při průvodu Boží Těla ve farnosti, nebo při diecézním sjezdu 15. a 16. května v Olomouci, tak při Národním eucharistickém kongresu 17. října v Brně. Naše svědectví bude tím přesvědčivější, čím hlubší a opravdovější bude naše víra v přítomnost živého Krista pod způsobou chleba v Oltářní svátosti a čím větší bude naše láska k němu. Proto se v tomto roce snažme o takovou přípravu na svaté přijímání a takové jeho prožívání, aby v nás působilo větší užitek, abychom se po každém svatém přijímání stávali pro lidi kolem nás působivým znamením Boží lásky. Pomůže nám i častější návštěva Pána Ježíše ve svatostánku a adorace, která nás přitáhne jako jeho důvěrné přátele.
Většina z nás žije v rodinách, kde se rodí děti a vychovávají další generace křesťanů, i ti, které chce Bůh povolat k zasvěcenému životu nebo ke kněžství. Pro všechny je důležité, aby jejich rodina a jejich domov byly teologickým místem, tedy prostorem, kde se mluví o Bohu a s Bohem, kde se společně hledá Bůh a jeho vůle, kde se zakouší přítomnost Boha v lásce i radost z něho. Drazí přátelé, jestli jsme se v minulém roce snažili udělat krůček k přiblížení našich rodin Bohu, pokusme se v tomto roce vydávat před světem svědectví Kristu společnou cestou celých rodin na nedělní bohoslužby a vytvářením rodinného prostoru pro společné hledání Boha a jeho vůle, pro sdílení svých duchovních zkušeností i společnou přípravu na zpověď a svaté přijímání, na rodinnou návštěvu Pána Ježíše ve svatostánku. Které rodině se podaří během tohoto roku více přiblížit k Ježíši přítomnému v eucharistii, může se v závěru roku eucharistickému Kristu zasvětit, odpovědět na jeho lásku a odevzdat, svěřit se mu. Když začneme hned, připravíme si už krásné Vánoce. K tomu vám všem ze srdce žehná arcibiskup Jan
OLDIN • 12 / 2014
L i s t z k a l e n dá ř e
3
Z obsahU
Prosinec 2014 3. prosinec – Mezinárodní den zdravotně postižených – vyhlášen v roce 1993 OSN 5. prosinec – Mezinárodní den dobrovolníků – slaví se z rozhodnutí OSN na počest těm, kteří dobrovolně pomáhají trpícím 10. prosinec – Den lidských práv – výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948 – slaví se od roku 1950 11. 12. 1949 přijali v Olomouci kněžské svěcení P. PhDr. Vojtěch Cikryt, žijící na odpočinku v Prostějově, P. Jan Krist, emeritní kanovník Metropolitní kapituly v Olomouci žijící na odpočinku v Trnavě u Zlína, a Mons. Antonín Pospíšil, žijící na odpočinku v Brně (65 let) 21. 12. 1989 byl jmenován olomouckým arcibiskupem ThDr. František Vaňák (25 let) (jpa)
Pastýřský list na začátek adventní doby.................................... 2 List z kalendáře.................................. 3 Aktuality...................................... 4 – 5 Předloha štědrovečerní modlitby v rodině............................... 6 Poslední ohlasy k závěru Roku rodiny......................... 7 Kdy – kde – co............................. 8 – 9 Jak funguje společenství?................ 10 Dominikáni se představují....... 12 – 13 Ze života bohoslovců....................... 14 Hlasy a ohlasy.................................. 15 Z diáře arcibiskupství ..................... 16 Úmysly Apoštolátu modlitby........... 16
Snímek Leoš Hrdlička
RADOSTNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ NAROZENÍ JEŽÍŠE KRISTA A BOŽÍ POŽEHNÁNÍ V NOVÉM ROCE 2015 přeje redakce
Když v prosinci mrzne a sněží – úrodný rok na to běží Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou dobře slepičky
OLDIN Olomoucký arciDiecézní INformátor Vydává desetkrát ročně Arcibiskupství olomoucké Redakce: Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc, tel.: 587 405 223 e-mail:
[email protected] internet: http://www.ado.cz Šéfredaktor: PhDr. Josef Pala Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů, při výběru dává přednost textům stručným a věcným. Redakce nevrací nevyžádané rukopisy. Objednávky vyřizuje redakce: tel.: 587 405 245 (Ing. Pavel Mléčka), e-mail:
[email protected]; nebo 731 402 019 Tiskne: Exa Print – Design s. r. o., Olomouc Redakční uzávěrka tohoto čísla: 3. 12. 2014 Redakční uzávěrka příštího čísla: 15. 1. 2015 Určeno pro vnitřní potřebu olomoucké arcidiecéze
4
OLDIN • 12 / 2014
zpravodajství
A k t ua l i t y Další nový kostel v olomoucké arcidiecézi
Olomoucký arcibiskup Mons . Jan Graubner posvětil v sobotu 8. listopadu 2014 nový kostel zasvěcený Panně Marii Karmelské v Dolní Lhotě u Luhačovic.
Snímek Karel Bodlák
Součástí kostela je také společenská místnost, která bude sloužit pro různá setkání věřících, katechezi dětí, dospělých, společenství seniorů. (jpa)
Vezmi a čti: kniha biskupa Hrdličky o lektorské službě
Na pulty knihkupectví přichází v těchto dnech další kniha olomouckého světícího biskupa Mons. Josefa Hrdličky. Publikace nazvaná „Vezmi a čti“ je plodem jeho přednášek pro lektory Božího slova v olomoucké arcidiecézi a zabývá se duchovním rozměrem jejich služby. V letech 2003 až 2005 a 2011 až 2014 byly v rámci všech děkanátů olomoucké arcidiecéze realizovány vzdělávací kurzy pro lektory Božího slova. Obou kurzů se zúčastnilo celkem více než dva tisíce věřících. Kní žk a „Ve z m i a čti“ obsahuje řadu zamyšlení nad jedním z témat kurzů: duchovním rozměrem lektorské služby. Jde o jedinečnou pastorační pomůcku, kterou by měl znát každý lektor, aby Boží slovo jím přednášené co nejúčinněji zasáhlo posluchače. Především však si musí být vědom toho, že se svojí službou stává mluvčím samého Boha. Posluchač snadno pozná, zda lektor sám ví, co čte, zda se na svůj úkol připravil, zda je textem sám osloven a odpovědně zaujat. Brožura o 48 stranách stojí 37 korun a vydala ji Matice cyrilometodějská v Olomouci. Jiří Gračka
Členové výboru Matice svatohostýnské navštívili olomouckého arcibiskupa
Olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner přijal 25. listopadu zástupce výboru a hospodářské správy Matice svatohostýnské v arcibiskupském paláci v Olomouci. Toto již tradiční setkání mělo za účel informovat otce arcibiskupa o dalších připravovaných aktivitách Matice svatohostýnské a v neformální diskuzi upřesnit priority, na které by se měl výbor zaměřit. Zástupci výboru předložili otci arcibiskupovi jednotlivé možné aktivity a ke každému bodu otec arcibiskup vyjádřil svůj názor. Jako nejdůležitější bylo označeno řešení dopravní obslužnosti Svatého Hostýna – rozšíření parkoviště pro autobusy pod točnou autobusů u restaurace Ovčárna, řešení výjezdu z tohoto parkoviště a výjezd aut k poutním domům, výběr parkovného a signalizace obsazení parkovacích míst na Svatém Hostýně a další služby Snímek Václav Lednický s dopravou související. Bylo dohodnuto, aby projekt byl řádně odborně připraven kvalifikovanými odborníky na dopravu za spoluúčasti pracovníků státní správy i ze Zlínského kraje. Byla diskutována i otázka přístupnosti Svatého Hostýna pro pěší poutníky i cyklisty. Václav Lednický
Skončila první část obnovy Velehradu, navážou na ni další projekty
Slavnostní bohoslužbou, kterou v poutní bazilice na Velehradě sloužil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner, a následnou konferencí byl 26. listopadu 2014 ukončen rozsáhlý projekt obnovy Velehradu. Během pěti let při něm bylo proinvestováno téměř 350 milionů korun a nové podoby se dočkala bazilika, celý přilehlý areál i některé další objekty. Setkání bylo uspořádáno jako oficiální zakončení projektu „Velehrad – Centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy“, který během uplynulých pěti let proměnil tvář poutního místa. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje se dočkala nové fasády i obnovy nástropních fresek a varhan. V jejím podzemí – lapidáriu byly odhaleny zbytky původního středověkého kláštera a zároveň otevřena nová expozice věnovaná mučedníkům 20. století. Další dvě expozice, věnované Bibli a dějinám Velehradu, byly otevřeny ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje. Ten vznikl v budově bývalé sýpky a konírny a kromě muzejních a vzdělávacích prostor obsahuje také informační centrum, kavárnu a cukrárnu. Obnovy se dočkal i areál kolem poutní baziliky. Od rušné silnice ho nyní dělí ohradní zeď ozdobená sochami světců. Původní travnatou plochu kolem kostela na některých místech nahradilo pískovcové dláždění a rekonstrukcí prošla i barokní kašna na nádvoří. Opraven byl kostelík Cyrilka v rohu poutního areálu a v jeho blízkosti vyrostlo nové sociální zařízení. Z celkové částky 346 milionů korun byla převážná část, 294 milionů, uhrazena z integrovaného operačního programu EU a zbytek ze státního rozpočtu. Farnost Velehrad, která byla nositelem projektu, ovšem zatím s opravami poutního místa nekončí. Už nyní na Velehradě probíhají práce financované Regionálním operačním programem EU v hodnotě 6,5 milionů korun. Jejich cílem je zbudovat komunikaci propojující stávající Růžencovou cestu ze Starého Města s areálem baziliky a provést opravu zdi v uličce u fary a také úpravu vstupu do areálu baziliky vedle ohradní zdi u silnice. V rámci projektu „Barokní Velehrad“, financovaného opět z integrovaného operačního programu v hodnotě 75 milionů korun, bude pokračovat obnova baziliky: restaurování všech bočních kaplí, oprava sakristie a dokončení elektroinstalace v podkroví. Doplněno má být také ozvučení, zařízení pro neslyšící a velké obrazovky. Jiří Gračka
zpravodajství
Vánoční pastýřský list olomouckého arcibiskupa Drazí bratři a sestry, Vánoce, které dnes slavíme, nejsou jen liturgickou oslavou narození Pána Ježíše, který je zakladatelem našeho náboženství, nebo jen rodinnými svátky, kdy se v naší kultuře scházejí celé rodiny ke společnému slavení, či jen svátky dárků, na které se těší děti a hlavně obchodníci. To všechno k Vánocům patří, ale já vidím Vánoce v rodině jako zvláštní teologický prostor. Jednodušeji řečeno, zvláštní příležitost k poznání Boha a k setkání s ním, k jeho hlásání, k jeho zviditelnění. O Vánocích přece sám neviditelný Bůh přichází na svět ve svém viditelném Synu. Skrze něho se nám dal poznat. Skrze něho se vyslovil do dějin tak, že nám v něm odhalil všecko. Skrze něho nám ukázal svou lásku, která šla až do krajnosti, když za nás dala život. Rád vzpomínám na Vánoce mého dětství, které bývaly na dárky skromné, ale měly mimořádnou atmosféru vzájemné blízkosti a radosti z Boží přítomnosti. Vyprávění o Bohu a vlastních náboženských zkušenostech, společná modlitba a zpívání koled nebylo v ten večer něčím cizím či násilným, ale logickou součástí rodinného slavení, stejně jako nedělní oblečení, nebo maminčina bílá zástěra po její mamince, kterou si brávala jen na štědrý večer k slavnostní večeři. Ta zástěra mi jaksi uvízla v paměti a stala se symbolem nejkrásnějších dětských zážitků i Boží blízkosti. Zjištění, že dárky chystá maminka a stromek rozsvítí potají tatínek, nemohlo pokazit prožitek tajemné posvátnosti, protože Boží přítomnost ve vzájemné lásce byla silnější. Jako dítě jsem to ještě neuměl rozeznat a pojmenovat, ale tato zkušenost byla důležitým základem mé víry a osobního vztahu k Bohu, který se pak mohl rozvíjet. Za to jsem rodičům po celý život vděčný. Obracím se především na rodiny s prosbou: Využijte sváteční atmosféru a dejte jeden druhému, zvláště vašim dětem, zakusit Boží blízkost. Otevřete svá srdce a povídejte o Bohu, o své víře, o svých zkušenostech s ním, o jeho pomoci a velikých věcech, skrze které jste poznali jeho lásku, třeba v maličkostech. Zadívejte se s láskou na své děti a na své manželské partnery. Objevíte další důvody k oslavě Boha. Pak obnova vašich manželských slibů o svátku Svaté Rodiny bude velkým impulsem pro další požehnaný rok. Všem přeje pravou vánoční radost z Ježíše uprostřed nás a z jeho štědrých darů, všem taky ze srdce žehná arcibiskup Jan
Olomoucké arcibiskupství podpoří ukrajinské studenty
Téměř půl milionu korun poskytne v letošním akademickém roce olomoucké arcibiskupství ukrajinským studentům, kteří se v olomouckém kněžském semináři a na teologické fakultě připravují na kněžství. Uhrazením nákladů na studium a pobyt tří bohoslovců chce arcibiskupství pomoci ukrajinské řeckokatolické církvi, která na zahraniční vzdělání svých seminaristů nemá prostředky. Arcibiskup Jan Graubner rozhodl, že uprostřed prohlubující se hospodářské krize na Ukrajině vyjde olomoucké arcibiskupství vstříc řeckokatolické diecézi ve Stryji na západě země, a pro akademický rok 2014/2015 zaplatí ve formě stipendia výdaje související s celoročním studiem tří ukrajinských bohoslovců v Arcibiskupském kněžském semináři i na místní Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Částka na jednoho bohoslovce činí zhruba 150 tisíc korun, celkem tedy jde o asi 450 tisíc. „Spojíme-li skutečnost, že skupina ukrajinských bohoslovců je už ve čtvrtém ročníku, a současnou krizi na Ukrajině, která jim s dokončením studia nemá možnost pomoci, pak je rozhodnutí jasné,“ dodal arcibiskup Graubner. Ukrajinští bohoslovci přišli do Olomouce po ukončení gymnaziálních studií ve své vlasti a jejich studium na teologické fakultě i život v kněžském semináři probíhá společně s ostatními bohoslovci. „Jen dvakrát týdně, ve středu v seminární kapli sv. Mikuláše a v neděli v kapli sv. Anny u katedrály, slaví ‚svoji‘ byzantskou liturgii s ukrajinským knězem P. Rostislavem Strojvusem, a třikrát týdně se v seminární kapli modlí ranní a večerní chvály v ukrajinštině,“ popisuje rektor kněžského semináře P. Antonín Štefek. V rámci studia na teologické fakultě navštěvují podle něho ukrajinští bohoslovci semináře o východní liturgii a spiritualitě. Jiří Gračka
OLDIN • 12 / 2014
5
Ocenění kněze za pomoc Ukrajině
V minulých dnech byl ve městě Ternopil na Ukrajině oceněn koordinátor humanitárních projektů, řeckokatolický kněz P. Rosti sl av St ro j v u s , který je administrátorem řeckokatolické farnosti v Olomouci a ředitel tamní oblastní řeckokatolické charity. Vyznamenání nese věnování: „Za dlouhodobou pomoc v sociální a zdravotní oblasti a spolupráci při rozvoji občanské společnosti.“ (exarchat)
Zemřel P. Blažej Müller
Ve věku 85 let zemřel 11. listopadu 2014 salesiánský kněz P. Blažej Müller. Narodil se 26. 3. 1929 v Olomouci-Hodolanech. V 17 letech vstoupil k salesiánům do Fryštáku. Po roce 1950, kdy komunisté zavřeli řeholní domy, se vrátil do Olomouce, kde v roce 1955 odmaturoval. Krátce na to emigroval do Itálie. V Monteortone (u Padovy) vystudoval teologii a v roce 1964 byl vysvěcen na kněze. V letech 1965 až 1966 působil v Raymondville v Texasu v USA. Od roku 1968 působil v pastoraci mezi českými emigranty v Rakousku. V letech 1990 až 1993 působil jako rektor českého kostela na Renwegu ve Vídni. Od 1. 7. 1994 působil v Prostějově a ve Vřesovicích, kde podporoval salesiánské Odborné učiliště stavební. Do konce svého života obětavě působil v obcích Vincencov, Krumsín, Prostějovičky, Alojzov a Kelčice. Pohřben byl 18. listopadu 2014 do kněžského hrobu na hřbitově ve Vřesovicích. (ps)
Pomoc Ukrajině První kamion s materiální sbírkou odjel 11. listopadu 2014 na Ukrajinu. Naložený byl 1452 pytli se zimními věcmi. Směřuje k partnerským organizacím na Ukrajině, konkrétně do Caritas Kyiv a Caritas Kharkiv. Věci pomohou uprchlíkům z východních částí Ukrajiny a Krymu. Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) se také touto drobnou aktivitou snaží zmírnit nebezpečí, které v nadcházející zimě hrozí desetitisícům lidí. Další kamiony budou následovat. Marek Navrátil
6
OLDIN • 12 / 2014
centrum pro rodinný život
Předloha štědrovečerní modlitby v rodině Příprava štědrovečerní večeře
Před večeří společně chystáme slavnostní stůl. Přikryjeme jej slavnostním ubrusem a ozdobíme větvičkami s jehličím. Na ubrus můžeme dát několik stébel slámy na památku Kristova narození na slámě betlémských jeslí. Na stůl položíme Písmo svaté a postavíme svíčku. Na přípravě se pokud možno podílí všichni členové rodiny. Je hezkým zvykem přichystat jedno místo navíc, které může symbolizovat místo pro Pána Ježíše. Může se tím vyjádřit také ochota přijmout „pocestného“ k štědrovečernímu stolu nebo může připomínat naše blízké, kteří nemohou být s námi nebo již zemřeli. Když na kostelní věži zazvoní Anděl Páně (nebo ve stanovený čas), všichni se shromáždí ve slavnostním oblečení u štědrovečerního stolu a zapálí svíci. V místnosti může zůstat přítmí. Na úvod je možné zazpívat píseň: Ejhle Hospodin přijde (Kancionál, č. 101), kterou uzavíráme Advent, dobu očekávání. Pak se rodina společně pomodlí modlitbu Anděl Páně (Kancionál, č. 005): Ve jménu Otce… Anděl Páně…
Kresba Alena Němečková
Otec rodiny (nebo jiná osoba) uvede slavnost rodinného společenství
Děkujeme Bohu Otci za to, že před dvěma tisíci lety poslal na svět svého Syna Ježíše Krista, který se narodil v betlémském chlévě jako bezbranné dítě. Tuto radostnou událost pro celé lidstvo popisuje evangelium sv. Lukáše (Lk 2,1–14). Úryvek evangelia přečtěte z Bible nebo misálku.
Po evangeliu některý z rodičů pokračuje těmito nebo vlastními slovy:
Dnes chceme společně prožít – slavnost rodinného společenství, den narození našeho Pána Ježíše Krista a připomínáme si událost, kdy se stal jedním z nás. Stal se naším bratrem, abychom se mohli stát Božími dětmi. Odtud pramení naše velká radost, která dnešní noc a celé vánoční svátky obklopuje celý svět. Než si popřejeme požehnané svátky Pánova narození, prosme nebeského Otce za pokoj ve světě i v lidských srdcích, aby si všichni lidé uvědomili, že jsme jedna velká rodina a všichni jsme povoláni k lásce. Prosíme, ať Bůh svou milostí požehná naši vzájemnou rodinnou lásku a porozumění. Nebeský Otče, dej, ať se Kristus narodí v srdci každého z nás. Členové rodiny si navzájem popřejí milostiplné svátky, dají si znamení pokoje (pozdravení nebo políbení) a pak mohou společně zazpívat vánoční píseň nebo koledu (např. Narodil se Kristus Pán… Kancionál č. 201). Pokračuje se modlitbou přímluv a díků. Lze použít následující nebo se modlit vlastními slovy. Je vhodné, aby se na nich podílela celá rodina. Kristus, Syn věčného Otce, nám svým narozením a životem v rodině Marie a Josefa dal příklad vzájemné lásky. Proto ho prosme: Odpověď: Pane, naplň nás svým pokojem! – Pane, ty jsi svým životem v nazaretské rodině posvětil rodinný život; posvěť svou přítomností i naši rodinu. – Ty jsi nám dal příklad modlitby, lásky a plnění Otcovy vůle; posvěť naši rodinu svou milostí a dej nám plnost svých darů. – Ty jsi ve všem hledal slávu svého Otce; pomáhej nám, ať je tvůj nebeský Otec uctíván i v naší rodině. – Ty jsi prokazoval dobro všude, kam jsi přišel; upevňuj v naši rodinu svornost a vzájemnou lásku. – Ty jsi těšil zarmoucené a mírnil bolesti lidí; proměň zármutky naší rodiny v radost. – Ty jsi řekl: „Co Bůh spojil, ať člověk nerozlučuje“; chraň vzájemné pouto naší manželské lásky, ať zůstává pevné a neporušené. Rodiče a děti mohou přidat další vlastní prosby nebo díky. Všechny naše prosby i ty nevyřčené, všechny naše radosti i bolesti nyní odevzdejme Bohu Otci v modlitbě, kterou nás naučil náš Pán Ježíš Kristus: OTČE NÁŠ…
Modlitba před štědrovečerní večeří
(je možné zazpívat místo ní píseň před jídlem) Bože, ty jsi poslal na svět svého Syna, aby se stal člověkem, a poznal radosti a obtíže života lidské rodiny. Shlédni na naši rodinu shromážděnou kolem štědrovečerního stolu, která prosí o tvé požehnání. Ochraňuj nás a posiluj svou mocí. Prosíme o vše, co potřebujeme k dobrému životu. Naplň nás duchem svornosti, ať žijeme ve spojení s Kristem a vydáváme mu ve světě svědectví. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků. Amen Po štědrovečerní večeři nen ásleduje modlitba po jídle. Rodinné společenství vytvořené kolem stolu má dál pokračovat u vánočního stromku rozdílením dárků, zpěvem koled a radostí z krásy Štědrého večera. Pokud to podmínky dovolí, mohou se manželé později ještě sami společně pomodlit a celá slavnost vrcholí účastí na „půlnoční“ mši svaté. Rodiny s malými dětmi samozřejmě mohou využít odpolední mši svatou. Připravil Josef Záboj
OLDIN • 12 / 2014
rok rodiny
7
P o s l e d n í ohl a s y k z áv ě r u r o k u r o d i n y Po celý Rok rodiny dostával otec arcibiskup ohlasy na své pastýřské listy věnované tomuto aktuálnímu tématu dnešní doby. Některé z nich přinášíme, a tím uzavíráme Rok rodiny. Zvláště s postupem času, kdy už starší děti dospívají, si více uvědomujeme, že je to jediné místo k nalezení všeho, co člověk k životu potřebuje. Asi by se to zjednodušeně dalo shrnout do jednoho slova: JISTOTA. Především jistota lásky. Jistota pravdy, bezpečí, klidu, vztahů, pomoci… Jistě by se těch jistot dalo najít celá řada, ale to nejpodstatnější v ní probouzí Boží přítomnost. Bez ní by to byla jenom taková „hra na něco“, možná i skvělá, ale scházela by tam právě ta JISTOTA toho, že se třeba nezmění pravidla, nebo že neskončí… Pokud jsou v rodině děti velké i malé, a to právě prostředí početnější rodiny poskytuje, pak se v tom prožívání všech těch jistot navzájem utvrzují a to je právě to ideální prostředí, ve kterém se rodí, zraje a roste víra. Pak už to zdaleka není jenom na rodičích samotných, ale je to společný, vzájemný, duchovně formační proces. Ten pak proudí všemi směry. Od rodičů k dětem, mezi dětmi navzájem, ale i od dětí k rodičům. Moc za tuto skutečnost a současně zkušenost děkujeme, protože je to vzácný a obrovský dar, žít takto v rodině. Není většího poslání, alespoň tak to cítíme. Píšete, že si umíte představit, co takový život všechno vyžaduje. Ano, není to „kariéra“ v dnešním slova smyslu a naše rodiny se zpravidla musí umět uskromnit. Zvláště bolavou záležitostí je materiální stránka, utáhnout rodinný rozpočet, (to značnou dobu většinou z jednoho platu) ale to už člověk musí přijmout, jako spolupráci s Boží prozřetelností. Nicméně, množství všeho dobra, které toto společenství rodiny nabízí, daleko překračuje sebebohatší nabídky tohoto světa. Proto Vás můžeme ujistit, že ani v těch nejtěžších okamžicích, jsme nezapochybovali o správnosti našeho rozhodnutí žít tímto způsobem. Navíc Hospodin se vždy postaral tak podivuhodným způsobem, že by to vydalo na celou knihu. Učí nás to pokoře, ale také obrovské důvěře. Jsme za to velmi vděčni a společně i s dětmi za tuto školu moc děkujeme. Alena a Jan Máme 6 detí, všetci sú aktívni veriaci katolíci, najmladší syn – konzervatorista uvažuje o následnom štúdiu teológie. Uvedomujeme si potrebu angažovať sa pre zachovanie zdravých kresťanských rodín a spoločenského prostredia, ktoré umožní ich rozvoj. Gemma a Miloš
Mile nás překvapilo, že jste ocenil naši snahu přijímat a vychovat naše děti a předat jim víru. Podařilo se nám to jen díky velké Boží milosti a pomoci jak duchovní tak i hmotné, kterou jsme dostávali prostřednictvím církve. Celý dosavadní život naší rodiny vnímáme zpětně jako nádherné dobrodružství, které nám Pán Bůh dával zažívat. Nyní se těšíme na jedenácté vnouče, které se má narodit asi za dva měsíce. Děkujeme Vám za pastýřské listy, za Vaše modlitby, rady, pokyny a povzbuzení a zvláště za konkrétní příklady a usměrnění a prosíme za další modlitby a podněty. Jiří a Jiřina Vážený otče arcibiskupe, velmi Vám děkujeme za pozvání do opery, vážíme si ho a budeme se snažit vše zorganizovat tak, abychom mohli přijet. Jsme opravdu rádi, že v této době plné relativismu máme pastýře, který nám jasně předává pravdy víry a nebojí se ani poukázat na cestu hříchu, abychom nepropadli pokušení. Děkujeme Bohu za Vás a Vaše slova, zvláště proto, že si uvědomujeme, že není samozřejmostí takové kněze, jako Vy, mít. Kéž by jednou Pán povolal i některého z našich kluků. V roce rodiny jste nás provázel a oslovil několika pastýřskými listy a na závěr reprezentoval i na synodu. Věříme, že tam zazněly i myšlenky z těchto listů a po návratu stále zůstává Vaše srdce horlivé pro ochranu rodin zužovaných tlakem okolního světa a jeho h roz b ou úpl ného zničen í posvátného manželství, kterému žehná Pán drahocennými dary našich dětí. Jistě není jednoduché v rozbouřeném moři d ne šní ch vo d pevně držet kormidlo lodičky naší diecéze, ať Vám Pán v tom ž eh ná a v ždy míříte správným směrem. Vašek a Ivka
Doposud jsem si nepřipadala, že pět dětí je mnoho, protože sama pocházím z devíti dětí a vím, jakým požehnáním je pro nás sourozence naše početná rodina. Také stále víc vnímám, jakou obrovskou zátěží je to pro naši dosud žijící maminku. Trpí při každém utrpení svých dětí či vnoučat, prožívá všechny těžkosti s námi – se svou 59člennou rodinou (prozatím). Proti tomu je mých pět dětí a jeden zeť malinkatou rodinkou. Vážený otče arcibiskupe, chtěla bych Vám touto cestou také moc poděkovat za sms zprávy, které jste nám posílal pro hlubší prožívání postní a velikonoční doby. Pro mne osobně byly velikou pomocí, když jsem chvíli před vykročením z domu do víru pracovních povinností dostala sms, která mi po ranní modlitbě často připadala jako potvrzení ranního rozjímání. Navíc jsem měla pocit, že to propojení přes sms na Vás jako na našeho pastýře bylo jako propojení prvních křesťanů na apoštoly – vnímala jsem víc svou sounáležitost s církví, spojovala se v duchu s těmi, kteří také dostali sms a vyprošovala pro Vás Boží požehnání. Tak nějak mi to odpovědělo na můj hlad po hlubším a opravdovějším prožívání své víry v toho, který za nás dal úplně všechno. Rovněž Vaši nynější výzvu ke sjednocení v půstu, modlitbách a finančních darech pro pronásledované křesťany jsem přijala s velikou vděčností. A nejen já. Věřím tomu, že spojení křesťanů na konkrétní úmysl pod vedením svého biskupa je velmi mocné a v dnešní době, kdy se na nás valí hrozby nejrůznějšího druhu, nenahraditelné. Světlana
Snímek Leoš Hrdlička
8
OLDIN • 12 / 2014
kdy – kde – co
CENTRUM PRO RODINNÝ ŽIVOT
CENTRUM PRO katechezi
Příprava snoubenců na manželství
IX. arcidiecézní setkání katechetů na Velehradě
V Olomouci nabízíme kurz určený zvláště párům, které se rozhodly uzavřít církevní sňatek. Skládá se ze čtyř večerních setkání a z víkendového pobytu. Témata, kterými se na přípravě zabýváme: komunikace a řešení konfliktů v manželství | manželství a sexualita (+ plánování rodičovství) | vztahy k rodičům, sourozencům a přátelům v manželství | víra a vztah k Bohu v manželství | psychologické rozdíly mezi mužem a ženou | aby se láska neztratila | sdílené cíle a hodnoty | finance v manželství. Bližší informace: Lucie Cmarová, tel.: 587 405 252, e-mail:
[email protected]
Pro děti, které odešly příliš brzy Zveme rodiče, kterým zemřelo dítě, 3. adventní neděli 14. prosince do baziliky na Svatém Kopečku u Olomouce. Zváni jsou i příbuzní a přátelé těchto rodin. Začátek je v 15 hod., setkání zahrnuje mši svatou za tyto děti a jejich rodiny a jednoduchý doprovodný program. Prosíme účastníky, aby si s sebou přinesli svíčku (případně lucerničku) a pokud chtějí, i fotografii dítěte. Bližší informace: www.rodinnyzivot.cz, tel.: 587 405 250–3, e-mail:
[email protected]
Skripta pro společenství seniorů Nabízíme podklady pro setkání seniorů v rámci školního roku 2014/2015. Nová skripta mají téma: „Kdo zpívá, dvakrát se modlí“. Materiály obsahují rozjímání nad vybranými eucharistickými písněmi z Kancionálu. Skripta si můžete objednat u Lucie Cmarové – tel.: 733 755 955; e-mail:
[email protected], cena tištěných skript je 100 Kč (elektronická verze je zdarma)
Časopis Rodinný život Nové číslo časopisu Rodinný život s názvem „Děti v zahraničí“ je nejen o praktických aspektech zahraničních pobytů – studijních či pracovních, ale především o odvaze a touze dětí vykročit do neznáma a odvaze rodičů dovolit jim tento krok. Sháníte pro své blízké smysluplný vánoční dárek za příznivou cenu? Neutrácejte za zbytečnosti, předplaťte jim časopis Rodinný život. Cena ročního předplatného je 195 Kč. Cena zahrnuje: dárkový certifikát + 5 čísel časopisu o 40 stránkách + poštovné. Objednávky: tel.: 587 405 250, e-mail:
[email protected]
Od 16. do 18. ledna 2015 proběhne na Velehradě IX. arcidiecézní setkání katechetů. Hlavním tématem tohoto setkání bude Diecézní eucharistický kongres 2015 a příprava na něj. Setkání bude mít opět tři základní roviny: spirituální, vzdělávací a praktickou. V pátek, který má rekolekční charakter, budeme uvedeni do meditace tématu Eucharistie. V sobotu dopoledne se v teoretické přednášce dozvíme, co je to eucharistický kongres, jaký je jeho cíl, co od něj máme očekávat a jak se na něj v našich farnostech a děkanátech připravit. Sobotní odpoledne pak bude praktickým začátkem této přípravy. Proto na toto setkání zveme kněze, učitele náboženství, katechety, animátory farních společenství, pastorační asistenty a všechny, jimž leží na srdci pastorace ve farnosti či děkanátu. Zároveň připomínáme, že toto setkání je pro katechety a učitele náboženství základní a také výchozí formací pro jejich službu a jednou z podmínek pro vydání kanonické mise. Setkání se uskuteční v poutním a exercičním domě Stojanov na Velehradě. Přihlašovat se můžete e-mailem:
[email protected] nebo telefonicky na čísle 572 571 420.
CENTRUM PRO mládež První informace o Světových dnech mládeže (SDM) v Krakově v roce 2016 Od 25. do 31. července 2016 se uskuteční Světový den mládeže v Krakově v Polsku. U vzniku těchto setkání mladých lidí s papežem stál právě polský rodák, krakovský arcibiskup a nezapomenutelný papež Jan Pavel II. Od září 2014 jsou již v provozu české webové stránky: krakov2016.signaly.cz Prvním krokem k SDM bude putování Kříže SDM a ikony Panny Marie v evropských zemích. V ČR proběhne putování od 30. 11. do 13. 12. 2014. Bližší informace: e-mail:
[email protected], tel.: 220 181 753, 731 625 969
OLDIN • 12 / 2014
kdy – kde – co
9
bude vás zajímat Vánoční tradice a poezie
Až do 15. února 2015 je ve Švábenicích u Vyškova otevřena velká výstava betlému; pořádá ji místní Vlastivědné muzeum a Muzeum galerie betlémů. Výstava, která obsahuje tisícovku betlémů ze všech možných materiálů, je otevřena každou sobotu, neděli a svátek od 13 do 17 hod.
Výstava betlémů
Až do 11. ledna 2015 pořádá Matice svatokopecká ve svém muzeu na Svatém Kopečku u Olomouce výstavu betlémů. V době od 20. prosince 2014 do 4. ledna 2015 je otevřeno denně od 10 do 16 hod., jinak jen v sobotu od 12 do 16 hod. a v neděli od 10 do 16 hod. Vstup do muzea dřevěnými vraty v severní rezidenci svatokopecké baziliky je označen.
Bohoslužby na Velehradě v době vánoční
tředa 24. prosince – Štědrý den – 7.30 S 24.00 – půlnoční mše svatá Čtvrtek 25. prosince – 7.30, 10.00, 15.00 Pátek 26. prosince – 7.30, 10.00 Neděle 28. prosince – 7.30, 10.00, 15.00 Středa 31. prosince – 17.00, 23.15 Čtvrtek 1. ledna 2015 – Nový rok – 7.30 10.00 15.00
Svatohostýnské muzeum uzavřeno
Muzeum a rozhledna na Svatém Hostýně budou až do konce dubna 2015 uzavřeny pro individuální návštěvníky. Hromadné návštěvy deseti a více osob je možno dohodnout alespoň týden předem na telefonním kontaktu Matice svatohostýnské.
Mše svaté na Svatém Hostýně v zimním období
(do 19. dubna 2015) ve všední dny – 7.15, 9.15 v sobotu – 7.15, 9.15, 11.15 v neděle – 7.15, 9.15, 11.15, 14.15 Každou neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání. Denně modlitba růžence v 18.45 hod.
Vánoční bohoslužby na Svatém Hostýně
Mše svaté na Štědrý den: 7.15, 9.15 a také v 15.30 hod. V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ! Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme ve středu 31. prosince 2014. Mše svaté: 7.15, 9.15, 11.15 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve 22.30 hod. je modlitba růžence, ve 23 hod. adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.
Pracovní nabídka na Svatém Kopečku Sestry premonstrátky na Svatém Kopečku u Olomouce hledají samostatného vedoucího provozu menšího ubytovacího zařízení. Předpokládaný nástup je k 1. 1. 2015, SŠ vzdělání, řidičský průkaz skupiny B, organizační schopnosti, trestní bezúhonnost, orientace v oboru, zodpovědnost, nepravidelná pracovní doba, můžeme poskytnout i ubytování. Zájemci zašlete svůj životopis na e-mail:
[email protected]
Stovky svatých obrázků vystavují v Buchlovicích Až do 30. dubna 2015 je v Muzeu Podhradí Buchlovice k vidění výstava s názvem Kancionály a svaté obrázky aneb Konec světa nastane, až lidé přestanou zpívat. Nejstarší ručně malované obrázky pocházejí z 18. století. Lidé je získávali nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Na hlubinu
Od roku 1936 se každoročně v srpnu konaly na Svatém Kopečku u Olomouce tzv. Akademické týdny. Iniciátory bylo několik katolických vysokoškoláků, podporu a své letní sídlo nabídli olomoučtí dominikáni. Účastníkům přednášeli a s nimi diskutovali o aktualitách křesťanského a kulturního života přední osobnosti, mezi nimi básníci a spisovatelé Jakub Deml, O. F. Babler, Jan Zahradníček, Jan Čep. Nechyběli též přednášející necírkevní orientace. Jeden z organizátorů týdnů, Václav Stratil, spolu se svatokopeckým malířem Stanislavem Menšíkem připravili účastníkům příjemné překvapení. Při třech Akademických týdnech v letech 1938, 1939 a 1940 zařídili v místních školách výstavy šesti mladých výtvarných umělců, přátel Menšíkových: Vojtěcha Berky, Václava Boštíka, Rudolfa Lásky, Rudolfa Michalika, Josefa Pýchy a pořádajícího Menšíka; všem bylo v té době kolem 25 let (s výjimkou třicátníka Michalika). Na třetí výstavě vystavil několik málo prací sochař a kreslíř František Rada. Jejich tvorba, duchovně orientovaná, často inspirovaná biblickými příběhy byla velkým překvapením nejen účastníků, ale též uměnímilovných návštěvníků z Olomouce a okolí. Stejným překvapením je pro mnohé letošní výstava s názvem „Na hlubinu“, přístupná veřejnosti v olomouckém Muzeu moderního umění během posledního čtvrtletí tohoto roku; končí 11. ledna 2015. Dva pilní badatelé a nadšenci, otec a syn Andresovi, oba Janové, se pokusili se zdarem o instalaci či rekonstrukci větší části děl vystavených před více než sedmdesáti lety při svatokopeckých Akademických týdnech, doplněnou o charakteristická díla oněch tehdy mladých umělců; všichni již zemřeli, poslední Václav Boštík v roce 2005. Nelze psát podrobněji o všech vystavených obrazech, grafických listech a kresbách. Každého návštěvníka, a byl jich dosud velký počet, osloví tvorba určitého autora, nebo jisté dílo. Jejich pozornost upoutají nesporně barevně syté oleje Menšíkovy s biblickými náměty, s tvůrčím rozmachem malované obrazy Boštíkovy, zvláště jeho dvě Ukřižování, meditativně pojaté barevné cykly linorytů Křížová cesta Josefa Pýchy, umístěný po celé stěně jednoho ze dvou výstavních sálů. Trvalou připomínkou vystavených prací je formátem i obsahem pozoruhodný katalog o 128 stranách s několika odbornými pojednáními, doplněný četnými fotografiemi, korespondencí a důkladným poznámkovým aparátem. Všech sto vystavených děl je v katalogu barevně reprodukováno. Plně lze souhlasit se závěrem doslovu Gabriely Elbelové: „Výstava je výjimečnou a autentickou sondou do duchovně orientovaného výtvarného života na sklonku první republiky.“ (sjl)
10
OLDIN • 12 / 2014
centrum pro katechezi
Jak funguje společenství? V předchozích číslech OLDINu jsme se zabývali evangelizací a katechizací dospělých. Tomuto tématu se na svém pracovním setkání v Olomouci v sobotu 22. listopadu 2014 věnovala skupinka katechetů. Konkrétně se zabývala tématem reálného života ve farnostech a základní potřebou církve sdílet víru skrze důvěryplné prostředí malých skupin. Zde uvádíme několik společných úvah. Jaký je rozdíl mezi skupinou a společenstvím? Skupina je prostý součet možností jednotlivců. Může mít zbožné úmysly, cíle, dokonce i dílčí výsledky, ale srdce jejích členů zůstávají oddělená. Skupina stojí na počátku procesu zrání ke společenství. Přerod od skupiny ke společenství je navenek neviditelný, za to v nitru každého z členů bolestný. Neboť musí dojít k tomu, že se každý musí vyjít ze sebe k tě druhým. Už nejsem jenom já s mými soukromými názory a zkušenostmi, ale stávám se součástí my – společenství. Stejně je tomu také ve společenství rodiny. Takto ve společenství vzniká něco navíc, duchovní hodnota, které nejsou členové sami za sebe jednotlivě schopni dosáhnout. Hřeje zde důvěra, přijetí, prožívání síly v jednotě. Společenství se snaží být jedním tělem a cestou k tomu je postupná ztráta lpění na vlastních představách. V křesťanském společenství zvláštním způsobem zakoušíme Boží přítomnost, která nás spojuje, oživuje a vysílá. Co lidi nejúčinněji sjednocuje? Společná práce, sdílení lásky, objevování darů druhých, vzájemná otevřenost a vlastní duchovní růst – na těchto pěti symptomech se shodla naše skupinka katechetů. Proč nestačí ve farnosti zbožné skupiny? U skupin hrozí nebezpečí, že si hrají na „vlastním písečku“. Takto svou farnost ani neobohacují ani nevytvářejí jednotu ve farnosti, hrozí zde nebezpečí, že ji spíše tříští. Kdo tedy vede společenství? Silný vůdce, nebo animátor? Mnoho lidí touží po osobnosti, která by jim řekla, co a jak dělat a také nasměřovala život společenství. Avšak z celkové perspektivy musíme říci, že silná osobnost společenství ničí, neboť strhuje pozornost trva-
Snímek Leoš Hrdlička
le na sebe, zabraňuje růstu jednotlivců a také vytvoření onomu my – společenství. Pro společenství je spíše důležitý animátor, který motivuje ostatní, aby se dívali na Krista, na ty, kdo Krista bytostně znají, na ty, ke kterým jsou posláni, a na ty, kteří s nimi sdílejí současný úkol. Žádný z těchto úhlů pohledu nelze trvale upřednostňovat, jinak vznikne pseudospolečenství. Jak přejít od skupinky ke společenství? Zde není jiná cesta, než most „malé smrti“. Jedná se o období chaosu, kdy jednotliví členové začínají být nespokojení, život ve skupince je jim těsný, touží po něčem opravdovějším. Tito členové se stávají rebely ve skupince, hledají novou náplň, nový systém či nového vůdce. Avšak podle Písma se nad chaosem už vznáší Duch Boží, který pomáhá přejít pře tento most bolestné prázdnoty, čekání, vzdávání se potřeby mít vše pod kontrolou a zaujat ke všemu pevné stanovisko a měnit druhé. Má existence společenství nějakou souvislost s životem ostatních lidí farnosti, kteří jsou vně? Společenství je vysílačem vln Ducha Svatého. On nepřichází pro soukromé obveselování, ale s dary, které jsou vždy pro všechny a v čase přinášejí ovoce užitečné a příjemné všem. Čím více opravdových společenství farnost má, tím zřetelnější podobu má realizované dobro a projevo-
vaná láska mezi všemi ostatními občany. Samozřejmě, že i zřetelněji může vystoupit dosud skrývané zlo v různé neočekávané podobě, ale v promodleném prostředí je prostředkem, který si Bůh použije k dalším obrácením a ke své oslavě. Jak začít tam, kde dosud nic takového není? Snad se v každé farnosti najdou dva nebo tři, kteří ještě všechno s naší společností nevzdali. V ten moment je s nimi Pán a v jejich společné modlitbě na tento úmysl je velmi povzbuzuje. Když se jednou za týden nebo za dva na hodinku sejdou a nebudou klást Pánu časové a prováděcí podmínky, pro jejich horlivost a věrnost se začnou věci pohybovat. Boha omezuje pouze naše apatie a rezignace. Má u toho být kněz? Málokde má tolik času, aby stíhal. Jeho přítomnost je vítaná, ale není nutná. Upřímná modlitba pokřtěného má obrovskou váhu sama o sobě. Vzniklé společenství mu může nabídnout potřebný odpočinek i povzbuzení samo. Kdy začít? Včera bylo pozdě. Ale Bůh nám dal dnešek, snad i zítřek. Jestli cítíme vztah k této zemi, lidem, co kolem nás žijí, máme představy o své budoucnosti a ještě jsme se dnes ráno v pořádku probudili, pak hned. Kéž nám Pán žehná! Připravila Eva Blešová
OLDIN • 12 / 2014
centrum pro katechezi
11
Novinky z katechetického centra Kvarteto Starý zákon
Naše katechetické centrum vydalo ve spolupráci s dětským časopisem Nezbeda nové kvarteto. Záměrem této karetní hry je vedle pobavení také nenásilné seznamování se s významnými postavami dějin spásy z období Starého zákona. Jednotlivé skupiny těchto postav spojuje územní lokalita napříč staletími, takže se hráči seznámí také s místy, kde se pohybovali starozákonní Izraelité. Jednotlivé kartičky kvarteta mohou být také samostatně vhodným doplňkem výuky náboženství starších dětí i mládeže. Stručný příběh každé postavy zde inspiruje k dohledání podrobností příběhu v Bibli a nabízí také další podněty, jako je například zapsání časových údajů do mapky, zpracování charakteristik osobností, které přijaly Boží službu, sledování územních proměn Zaslíbené země podle biblického atlasu, nebo jen jednoduché zapamatování postav v událostech dějin spásy při jejich častém opakování. V tomto období se také kvarteto nabízí jako vhodný vánoční dárek. Celou karetní hru, která obsahuje celkem 44 hracích karet uložených do plastové krabičky, si můžete objednat na adrese:
[email protected] nebo na tel.: 587 405 241. Martina Orlovská
Ukazovací písničky na internetu Velkým pomocníkem při výuce či katechezi s malými dětmi jsou tzv. „ukazovačky“ – jednoduché rytmické náboženské písničky pro děti doprovázené jednoduchými gesty. Často se však potýkáme s problémem, kde najít nějaké nové písničky a jak se je naučit. Proto jsme na našich webových stránkách (www.katechetiolomouc.cz – rubrika Materiály – Dětem) vytvořili rozsáhlou databázi téměř čtyřiceti těchto ukazovaček. V přehledné tabulce zde najdete texty s akordy a také odkazy na videa s názornými ukázkami. Takto se každý snadno naučí jak nápěv, tak i ukazovací gesta ke každé písničce. Pokud byste znali některé další písničky, které v databázi nejsou uvedeny, můžete se nám ozvat a my na webové stránky další písničky rádi doplníme. Martina Orlovská
Publikace k historii charitativní činnosti v Olomouci
V minulých dnech vyšla v olomouckém nakladatelství Memoria zajímavá a pečlivě zpracovaná publikace s názvem „Chudých budete mít vždy mezi sebou“ – s podtitulem Olomoucké domy milosrdenství v první polovině 20. století (60 stran). Autorem je Martin Kučera, filolog a historik. Obsáhlý je soupis archivních pramenů i knižní a časopisecké literatury, které svědomitě prošel při přípravě rukopisu. Útočištěm materiálně i duchovně strádajících a tělesně postižených občanů Olomouce byly dvě instituce, které vznikly z podnětu řeholníků a řeholnic, členů řádu sv. Františka. Komunita kapucínů v čele se zasloužilým kvardiánem, několikrát také řádovým provinciálem P. Josefem Hubertem Ettlem dala podnět k založení spolku s názvem Útulna svaté Alžběty. Založen byl v roce 1913. Měl zajišťovat levné bydlení sociálně slabým laickým příslušníkům III. řádu sv. Františka. Z příspěvků členů a darů mecenášů získali členové výboru větší dům a postupně další čtyři menší domky, které se brzy naplnily potřebnými, platícími malé nájemné. Dvanáctičlenný výbor zajišťoval potřebnou péči přestárlých obyvatel a především časté opravy. Činnost spolku se těšila přízni vedení města. Spolek byl nedobrovolně rozpuštěn v roce 1952 a domy s obyvateli přešly do majetku města. V roce 1928 získaly milosrdné sestry řádu sv. Františka do pronájmu bývalou kanovnickou rezidenci v Olomouci, Wurmova ulice 5, a svému zařízení azylového charakteru daly název Domov bl. Anežky České. Byly zde poskytovány tři základní služby: péče o děti chudých rodičů a svobodné matky, přechodné ubytovávání pro dívky hledající ve městě zaměstnání a poskytování levné stravy (vývařovna). Představenou komunity od založení až do nedobrovolné likvidace v roce 1952 byla sestra Norbertina Alžběta Vaňáková, teta pozdějšího olomouckého arcibiskupa ThDr. Františka Vaňáka. Byla výjimečnou osobností, také literárně činnou pod pseudonymem Eliška Horská. Její básně byly recitovány na pořadech mnoha spolků. Její divadelní hry pro mládež se hrály nejen v jejím domově, ale také na divadelních scénách spolkových. Po zrušení Domova bl. Anežky České přešel movitý majetek na pražskou Českou katolickou charitu. Dnes je dům na Wurmově ulici sídlem Charity Olomouc. Před dvěma roky vydala Charita Olomouc publikaci „Charita v Olomouci 1922–2012; Dějiny – osobnosti – současnost“. Šedesátistránková bohatě ilustrovaná publikace je dílem téhož autora, jako publikace letošní, Martina Kučery a jeho spolupracovníka Františka Jemelky. Zájemci o rozsáhlé a všestranné kladně hodnocené služby Charity mají v rukou dvě kvalitní informativní publikace, které poslouží též nově přijímajícím pracovnicím a pracovníkům Charity. Bohuslav Smejkal
e
12
OLDIN • 12 / 2014
rok zasvěceného života
d om i n i k á n i s e p ř e d s tav u j í Bratře Damiáne, Řád bratří kazatelů působí na území olomoucké arcidiecéze už více než 750 let. Jak bys popsal jeho hlavní poslání? Nabízí se stručná odpověď: kázání. Prakticky to ovšem znamená dost rozdílné věci. Na prvním místě se jedná o hlásání evangelia lidem v Krista nevěřícím (nebo v něho málo věřícím), a to jak v misijních územích, tak v odkřesťanštěných oblastech. Do tohoto rámce náleží i otevřený kontakt s dalšími náboženstvími, zvláště s židovstvím a islámem. Druhou oblastí je prohlubování znalosti evangelia u katolíků – formační setkání a kurzy pro různé věkové skupiny a vzdělávací programy. Třetí oblast je zaměřena na vyučování v různých typech škol včetně našich řádových univerzit. Čtvrtou oblastí je svátostná služba a duchovní doprovázení, zvláště ve svátosti smíření. V neposlední řadě pak k poslání řádu patří také působení ve sdělovacích prostředcích: knihy, časopisy, rozhlas, televize, internet. Tomuto poslání je jistě uzpůsoben i život bratří. Jaké jsou jeho nejpodstatnější prvky? Co dělá dominikána dominikánem? Dominikána nedělá dominikánem to, co dělá navenek, ale to, čím žije, čím je uvnitř. Proto je v naší tradici od počátku řádu před 800 lety položen důraz na společný život. V praxi se to vyjadřuje hlavně třemi praktickými prvky: společná liturgická modlitba v chóru (po vzoru mnichů), spo-
lečné stolování a společné sdílení života a víry na zpravidla každodenní neformální rekreaci. Takový vnitřní společný základ pak může unést rozdílnost našeho poslání, a to nejen mezi různými zeměmi, ale i uvnitř jednotlivých řádových provincií i místních komunit. Přitom je zásadní – a to je často překvapením – že dominikáni nejsou na prvním místě kněží, ale společně žijící bratři, kde mají své vlastní poslání jak svěcení bratři (kněží), tak nesvěcení bratři (bratři spolupracovníci). V současnosti bratři působí na dvou místech olomoucké arcidiecéze. Věnujme se nejprve olomoucké komunitě, která čítá deset stálých členů. Mohl bys
nám v krátkosti přiblížit její pastorační aktivity? Není možné dělat všechno, proto má působení komunity čtvero hlavních zaměření: mládež, rodiny, duchovní doprovázení a studium. Tato práce chce být společným dílem, které je neseno společnou modlitbou i praktickou spoluprací bratří. O mládež se stará obzvláště představený kláštera (převor) P. Jindřich Poláček, který je také kaplanem pro mládež olomouckého děkanátu. Do této služby spadá kupříkladu už proslulá každoroční příprava na přijetí svátosti biřmování, nebo pravidelné mše pro mládež v našem kostele. Rodiny se scházejí jednak kolem kostela, tak ve více společenstvích v klášteře, silně přitom
OLDIN • 12 / 2014
rok zasvěceného života
klademe důraz na přímluvu sv. Zdislavy, patronky rodin. Duchovní doprovázení je jak individuální, kterému se věnují hlavně P. Antonín Krasucki, P. Česlav Plachý a P. Jindřich, tak také ve zpovědní službě v kostele, kde dáváme největší nabídku v Olomouci. V oblasti studia P. Česlav už léta přednáší na arcidiecézním varhanickém kurzu, P. Štěpán Filip vyučuje dogmatiku na teologické fakultě v Olomouci a v zimním semestru na dominikánské univerzitě Angelicum v Římě, mou specializací je církevní právo, které přednáším na teologické fakultě a na katedře historie filozofické fakulty v Olomouci.
Druhý dům bratří v naší arcidiecézi se nachází v Uherském Brodě. Jaká je situace tohoto kláštera? Provinční kapitula na přelomu ledna a února tohoto roku rozhodla o pozastavení působení bratří dominikánů v Uherském Brodě. Zároveň nabídla tento klášter komunitě našich mnišek žijící ve Znojmě, s nadějí, že by mohl více vyhovovat jejich způsobu života než dosavadní ztísněný prostor. Sestry tuto nabídku, po uvážení dalších možností, přijaly a jejich přestěhování bylo v listopadu schváleno i Kongregací pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života v Římě.
13
V klášteře v Uherském Brodě tak nyní zůstal jediný dominikán, P. Jan Rajlich, který má spolupůsobit v rámci potřebné přípravy na přestěhování mnišek ze Znojma. Předpokládáme, že nejbližší rok bude věnován projektové přípravě včetně projednání s památkáři a s orgány města. Další rok pak mají být provedeny potřebné stavební úpravy, takže do dvou let by se mnišky mohly do Uherského Brodu přestěhovat. S fr. Damiánem rozmlouval fr. Gabriel Malich OP.
Dlouhé bílé šaty a dlouhý černý závoj Kdo jsme? Jsme sestry dominikánky, řeholnice, které svůj život daly Bohu. Jsme dominikánky, protože na cestě k Bohu následujeme našeho zakladatele, sv. Dominika Guzmána. K našemu životu neodmyslitelně patří liturgie, modlitba, společný život, zachovávání slibů čistoty, chudoby a poslušnosti, studium a služba. Co děláme? Kážeme. Životem, slovem, nahlas i mlčky, všem. Především svým zasvěcením, životem modlitby, obětí a osobním svědectvím víry, a zároveň apoštolátem, spočívajícím ve výchově, vyučování a charitativní službě. Kde jsme? V Bojkovicích, Brně, Jablonném v Podještědí, v Olomouci, Plzni, Praze a Střelicích u Brna, také na facebooku a na: www.dominikanky.cz
A na otázku: Jaké jsou podle mě sestry dominikánky? – odpovídá Daniela, kandidátka. Dlouhé bílé šaty a dlouhý černý závoj, co víc o nich říci? Nebudu se tajit tím, že jsem si dříve, jako asi většina populace, myslela, že řeholní sestry jsou nespolečenské, všechny stejné, moc toho nenaspí, pořád se jen modlí a neumí používat expresivní výrazy. Nedokázala jsem si představit, že bych takovým životem byla schopna žít, a hlavně že bych tak někdy chtěla žít. Když jsem se však s nimi začala potkávat častěji, poznávala jsem, jak moc jsem se mýlila. Pochopila jsem hlavně to, že sestry jsou vlastně úplně normální lidi. Moc se mi líbí, že všechny jsou velice ochotné věnovat svůj čas druhým. I když mají hodně práce a už dlouho neodpočívaly, jsou ochotné vyslechnout druhého a také mu poradit a pomoci. Nejen že jsou pro druhé otevřené, ale samy mají o druhé lidi zájem. Také se mi líbí sesterské společenství. Navzájem si pomáhají, doplňují se, podporují, ale také se umí napomenout. To, že je každá sestra jiná, každá nadaná pro něco jiného, dokáží využít ke chvále Boha. Oceňuji také způsob společné modlitby. Sestry se modlí duší i různými postoji těla.
Mám svou teorii, že všichni, kdo patří do dominikánské rodiny, musí být tak trochu „praštění“. Proč? Jelikož každý, s kým jsem se dosud setkala, je nějakým způsobem praštěný. Ale tak správně praštěný. Líbí se mi, že i když je každý jiný, je tu něco, co všechny navzájem spojuje. Je to ten Někdo.“ Guzmana Valentová, OP
14
OLDIN • 12 / 2014
kněžský seminář
Z e ž i vo ta boho s lov c ů Připomněli jsme si 100. výročí narození Mons. Leopolda Dýmala
Mší svatou v seminární kapli sv. Cyrila a Metoděje si v pátek 7. listopadu bohoslovci připomněli sto let od narození bývalého rektora semináře, církevního historika, politického vězně, dómského faráře a kanovníka olomoucké metropolitní kapituly Mons. Leopolda Dýmala. Současný rektor P. Antonín Štefek u ní představil osobnost jednoho ze svých předchůdců, přičemž zdůraznil zejména jeho vnímavost k problémům sociálně slabších bohoslovců. Ve čtvrtek 13. listopadu se seminaristé společně s představenými zúčastnili slavnostní mše svaté v olomoucké katedrále, která završila „Kytici devíti mší svatých“ sloužených u příležitosti výročí na místech, kde tento výjimečný kněz působil. Bohoslužbu vedl generální vikář olomoucké arcidiecéze Mons. Josef Nuzík, který ve své homilii zprostředkoval několik svědectví o zbožnosti otce Leopolda: jak ve svém pokročilém věku u mše svaté stál na špičkách, aby mohl co nejvýš pozvednout Nejsvětější svátost anebo jak ho farníci nejednou viděli v modlitbě u zastavení dómské křížové cesty, o jejíž pořízení se kromě jiného přičinil. Antifonu „Kristus vítězí, Kristus kraluje, Kristus vládne všem“ změnil ve své kněžské heslo a v modlitbu.
Po mši svaté se v aule Centra Aletti za přítomnosti blízkých, přátel, kněží, bohoslovců a studentů Teologického konviktu konala vzpomínková slavnost, v rámci které byl představen sborník vzpomínek na otce Dýmala „Blaženější je dávat než dostávat“. Kniha vyšla v nakladatelství Refugium a kromě samotného sestavovatele Miroslava Výmoly ji představili docent Michal Altrichter a profesor Pavel Ambros.
Předávání klerik a superpelicí bohoslovcům třetího ročníku
Třetí rok formace v kněžském semináři je v určitém ohledu specifický. V souvislosti se zařazením mezi kandidáty svěcení bohoslovci přijímají také vnější znak svého závazku, kterým jsou klerika a superpelice. Letošním třeťákům liturgický oděv požehnal a během slavnostních nešpor o slavnosti Všech svatých předal rektor semináře P. Antonín Štefek. Klerika, označována i jako sutana (z francouzského soutanne), někdy také reverenda, je dlouhé splývavé roucho černé barvy. Většinou k ní náleží široký bederný pás tzv. cingulum, který má u bohoslovců stejně jako u kněží černou barvu. Při slavení liturgie se na kleriku obléká bílá košile – superpelice. Jak poznamenal otec rektor, přijatý oděv je znamením duchovního stavu člověka a je zároveň odznakem jeho služby pro Pána. Bohoslovci mají jeho nošením vyjadřovat stav vnitřní milosti stejně tak jako Ježíš, který byl oděn do slávy a oslnivého lesku svého oděvu na hoře Proměnění.
Přijetí kandidatury k jáhenskému a kněžskému svěcení
Devět bohoslovců ze všech třech moravských diecézí v neděli 9. listopadu ztvrdilo své rozhodnutí přistoupit k jáhenskému a později kněžskému svěcení. Toto opětovné potvrzení svého závazku, tzv. kandidaturu, přijal z pověření otce arcibiskupa Jana bývalý rektor kněžského semináře a současný děkan Kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži Mons. Vojtěch Šíma. Mezi kandidáty svěcení se tak zařadili za arcidiecézi olomouckou: Ondřej Poštulka ze Svitav, Jan Svozilek z Dobromilic a Václav Škvařil z Vyškova; za diecézi brněnskou: Ladislav Bublán z Měřína, Jaroslav Jurka z farnosti Třebíč – zámek, Lukáš Okurka z Nového Města na Moravě a Vojtěch Zahrádka z třebíčské farnosti u svatého Martina. Ostravsko-opavská diecéze má dva nové kandidáty svěcení: Jana Jurečku z Ostravy-Hrabové a Michala Slaninu z farnosti Kobeřice. Otec Šíma v homilii připomněl specifika vnímání kněžské služby dnešní společností, která je nejčastěji považuje za jakési „obřadníky“, případně psychology: „Dnešní společnost nechápe a neví si rady a má nesprávné vnímání kněžství. V kněžství jde o něco, co lidé nechápou a ani my nejsme schopni plně pochopit. Ve společenském žebříčku zaujímá kněz jedno z posledních míst.“ Kněžství je podle něho v první řadě služba, která se nemá zaměřovat na získání prestižního místa, čestného pověření nebo vyznamenání: „Kněžství je pozvání Ježíše Snímky Miroslav Kulifat a Jaroslav Jurka Krista k účasti na jeho starosti o záchranu každého člověka. Nejde o povýšení, ale někdy k ponížení, nejde o kariéru ani samolibost ale jedná se o službu k prospěchu všech.“ Nové kandidáty svěcení vyzval, aby neochabovali v objevování krás evangelia a upevňování se ve víře, naději a lásce: „Zamilujte si to, co je pro mnohé nepochopitelné, objevujte to tajemné, vstupujte do osobního vztahu k Nejvyššímu Veleknězi.“ Stránku připravil Miroslav Kulifaj
15
OLDIN • 12 / 2014
z vašich dopisů
H l a s y a ohl a s y Proběhl první ročník Konference Hospitality
První ročník Konference Hospitality, který ve spolupráci zorganizovaly Nemocnice Milosrdných bratří ve Vizovicích a Katolická asociace nemocničních kaplanů v České republice, se uskutečnil 14. října ve Vizovicích. Jeho uspořádání se nenechalo ujít přes 80 zdravotních sester, pracujících ve zdravotních službách na severní a střední Moravě. O měsíc později pak téměř stovka dalších zdravotníků přijala pozvání na konferenci do Brna, kde v Nemocnici Milosrdných bratří byl vzdělávací program zopakován. Konference byla koncipovaná jako úvodní do série setkání během následujících až 10 let. Každý rok by měla proběhnout konference ve Vizovicích a Brně. Letošní úvodní ročník měl téma „Tělem k duši: Péče o člověka ve zdravotnických službách“. Konference měla charakter vzdělávacího programu akreditovaného u České asociace sester. Odborné přednášky si připravily čtyři výrazné osobnosti pracující ve zdravotnictví, které se do něj snaží vnášet křesťanskou spiritualitu přijetí nemocného či potřebného člověka – hospitalitu. Konferenci předcházelo představení řádu Milosrdných bratří a Katolické asociace nemocničních kaplanů v České republice. Součástí byla také mše svatá, kterou ve Vizovicích celebroval generální vikář olomoucké arcidiecéze Mons. Josef Nuzík a v Brně Mons. Vojtěch Cikrle, brněnský biskup. Bc. Vít Pospíchal asistent provinčního delegáta Milosrdných bratří
Studenti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži přijali svátost křesťanské dospělosti
V kostele sv. Mořice v Kroměříži udělil 24. října olomoucký arcibiskup Jan Graubner čtyřiceti biřmovancům svátost křesťanské dospělosti. Biřmovanci se připravovali na přijetí této svátosti od listopadu minulého roku. Prožili v průběhu přípravy dvě duchovní obnovy, setkávali se každý týden na společné katechezi vedené školním kaplanem P. Martinem Sekaninou nebo v menší skupince probírali jednotlivá témata, modlili se, diskutovali a sdíleli si navzájem zkušenosti ze svého prožívání vztahu s Bohem. Při slavnostní mši svaté otec arcibiskup Jan ve své promluvě zmínil, že Duch Svatý je jeden, ale u každého se jeho dary projevují různým způsobem a mají sloužit nejen člověku samotnému, ale také skrze nás všem lidem v naší blízkosti. Důležitá je spolupráce a otev řeno st pro jeho působení. Biřmovance podpořili svou přítomností na slavnostní liturgii rodiče, sourozenci, spolužáci, učitelé a také kněží z jejich farností. Na závěr biřmovanci poděkovali otci arcibiskupovi za zprostředkování této svátosti a věnovali mu perníkovou schránku s duchovními motty všech biřmovanců, která si během přípravy zvolili. Školnímu kaplanovi otci Martinovi projevili vděčnost za celkový průběh přípravy a duchovní vedení ovocným stromkem, který by podobně, jako biřmovanci, měl nést ovoce a být k užitku všem ostatním. Ing. Marie Kvapilíková Arcibiskupské gymnázium Kroměříž
Vzpomínka na pouť do Čenstochové
Na závěr Roku rodiny se vypravilo z Olomouce na pěší pouť více než 120 poutníků spolu s polským salesiánským knězem P. Andrzejem Szpakem do Čenstochové, nejznámějšího mariánského poutního místa v Polsku. V katedrále sv. Václava přijali požehnání na cestu od otce biskupa Josefa Hrdličky. Přes Svatý Kopeček
u Olomouce trasa vedla směrem k Opavě k polským hranicím. Malebným moravským územím procházeli šest dní, během nichž počet poutníků stoupl na 160. Po překročení státní hranice se na polské straně v průběhu dalších sedmi dní připojovali další poutníci. Do Čenstochové jich dorazilo 240. Mgr. Ewa Kučerová Olomouc
Misionář P. Peter Krenický ve Zlíně
V Kongresovém centru ve Zlíně proběhla 15. listopadu duchovní obnova s P. Peterem Krenickým. Slovenský misionář vyprávěl o utrpení, rozbouřené situaci
Snímek Petr Klinkovský
a válečných nepokojích na Ukrajině. Zdůraznil, jak je důležité milovat našeho Pána a také podotkl, že bez lásky k Pánu by lid Ukrajiny těžko snášel toto utrpení. Všichni jsme byli dojati, někteří měli i slzy v očích a také moje kamarádky vše intenzivně prožívaly, jedna z nich nebyla u svátosti smíření více než dvacet let, neměla k tomu sílu. Skrze slova otce Petera se otevřelo její srdce a ona zatoužila usmířit se s Bohem skrze svátost smíření. Milena Kobylíková Zlín
16
OLDIN • 12 / 2014
z diáře arcibis kupství prosinec 2014
8. 12. pondělí 18.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie • arcibiskup Jan
9. 12. úterý 9.15 hod. • Olomouc – arcibiskupství – mše svatá a přednáška o synodě pro rodinná centra • arcibiskup Jan 18.45 hod. • Olomouc – mše svatá pro studenty Stojanovy koleje • arcibiskup Jan
10. 12. středa 8.30 hod. • Olomouc – Arcibiskupský kněžský seminář – rekolekce pro zaměstnance arcibiskupství • arcibiskup Jan 16.00 hod. • Litomyšl – setkání s kněžími a hejtmanem Pardubického kraje • arcibiskup Jan 17. 12. středa 9.00 hod. • Olomouc – Arcidiecézní charita – mše svatá a setkání s řediteli Charit • arcibiskup Jan
18. 12. čtvrtek 17.00 hod. • Olomouc – Arcibiskupský kněžský seminář – nešpory a adventní večer s bohoslovci • arcibiskup Jan 20. 12. sobota 15.00 hod. • Domanín – mše svatá a svěcení oltáře • arcibiskup Jan
21. 12. neděle 10.00 hod. • Olomouc – dóm – mše svatá a předávání Betlémského světla • arcibiskup Jan 17.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnostní nešpory (sestry) • arcibiskup Jan
24. 12. středa 15.00 hod. • Olomouc – Svatý Michal – vánoční mše svatá pro děti • arcibiskup Jan 21.0 0 hod. • Olomouc – dóm – pů l nočn í m še s vat á • arcibiskup Jan
25. 12. čtvrtek 10.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnost Narození Páně • arcibiskup Jan
31. 12. středa 23.45 hod. • Svatý Hostýn – Te Deum a mše svatá na začátku nového roku • arcibiskup Jan
LEDEN 2015 1. 1. čtvrtek 10.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnost Matky Boží Panny Marie • arcibiskup Jan
2. 1. pátek 10.00 hod. • Valašské Meziříčí – mše svatá a žehnání koledníkům • arcibiskup Jan 15.00 hod. • Staré Město – mše svatá a žehnání koledníkům • arcibiskup Jan
úmysly apoštolátu modlitby Prosinec 2014 Úmysl všeobecný Aby narození Vykupitele přineslo pokoj a naději všem lidem dobré vůle. Úmysl evangelijní Za rodiče, aby byli autentickými evangelizátory, kteří svým dětem předávají drahocenný dar víry. Úmysl národní Abychom v síle Ducha Svatého rozpoznávali, na čem v životě záleží a byli ryzí a bez úhony pro den Kristův. LEDEN 2015 Úmysl všeobecný Aby narození Vykupitele přineslo pokoj a naději všem lidem dobré vůle. Úmysl evangelijní Za rodiče, aby byli autentickými evangelizátory, kteří svým dětem předávají drahocenný dar víry. Úmysl národní Abychom v síle Ducha Svatého rozpoznávali, na čem v životě záleží a byli ryzí a bez úhony pro den Kristův.
4. 1. neděle 18.00 hod. • Brno – Městské divadlo – Tříkrálový benefiční koncert • arcibiskup Jan 6. 1. úterý 18.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnost Zjevení Páně • arcibiskup Jan
7. 1. středa 9.30 hod. • Praha – zasedání stálé rady České biskupské konference • arcibiskup Jan 17. 1. sobota 8.15 hod. • Velehrad – Stojanov – arcidiecézní setkání katechetů • arcibiskup Jan 18. 1. neděle 10.00 hod. • Velehrad – mše svatá za jednotu křesťanů • arcibiskup Jan 17.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnostní nešpory (Arcibiskupský kněžský seminář) • arcibiskup Jan 19. 1. pondělí až 21. 1. středa Praha – plenární zasedání České biskupské konference • arcibiskup Jan
Uzavřeno k 3. 12. 2014 Změna programu vyhrazena
