www.benesov-city.cz
ročník 2009
číslo 9
BENEŠOV INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ MĚSTA vydává: Město Benešov
zdarma
Z OBSAHU AKTUÁLNÍHO ČÍSLA Slovo místostarosty města Benešova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Zprávy z radnice (Povinná výměna řidičských průkazů) - - - - - - - - Zprávy z radnice (Babybox v Benešově) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Zprávy z radnice (Plavecký bazén v rekonstrukci) - - - - - - - - - - - - Zprávy z radnice (Školní rok v číslech) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ze společnosti (Odešel malíř a spisovatel Jan Veselý) - - - - - - - - - Ze společnosti (Jedna z cest k nápravě) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ze společnosti (Bez cenzury) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ze společnosti (Blahopřejeme k životnímu jubileu) - - - - - - - - - - - - Školství (IKC - nový projekt ZŠ Benešov Dukelská) - - - - - - - - - - - Zájmová sdružení (Škola taekwon-do v Benešově) - - - - - - - - - - - Zájmová sdružení (Klub českých turistů Benešov) - - - - - - - - - - - - Zájmová sdružení (Konec prázdnin) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Zájmová sdružení (Kdy začínal školní rok?) - - - - - - - - - - - - - - - - Kultura (Výstava z díla Petra Dillingera) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Kultura (Zapomenuté výročí) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Kultura (Loutkové divadlo ve třetím tisíciletí) - - - - - - - - - - - - - - - - Kultura (Program MKS Benešov) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Kultura (Program kina Benešov) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Kultura (Tipy na dobré čtení) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ze společnosti (internetový prostor pro seniory) - - - - - - - - - - - - - - Marginálie - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Před sto lety - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Události, které budpou zapsány do kroniky - - - - - - - - - - - - - - - - - Z činnosti Městské policie Benešov za první pololetí - - - - - - - - - - - Bavte se s redakcí zpravodaje - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Zříceniny, které stojí za to navštívit - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Zříceniny, které stojí za to navštívit (fotogalerie) - - - - - - - - - - - - - - -
3 4 4 5 5 6 6 7 8 9 10 10 11 11 12 12 13 14 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
První narozeniny zpravodaje připomíná odpovědný redaktor Pavel Němec - str. 3
Benešov je dalším městem, které umožňuje využít Babyboxu - str. 4
Benešovský bazén prochází rekonstrukcí - str. 5 Senioři mají svůj internetový portál - str. 16
Fotogalerie zajímavých zřícenin Benešovska - str. 23 a 24
Z činnosti Městské policie Benešov - str. 20
Titulní strana: Vladimír Cidlinský - Zlato Rýna (kombinovaná technika)
NA ÚVOD
3
Slovo odpovědného redaktora První narozeniny... Když slavíme první narozeniny dítěte, některé už umí samo udělat pár krůčků, jiné se k tomu už-už chystá, ale stále ještě spoléhá na bezpečí máminy či tátovy ruky, který mu nabízí potřebnou oporu a jistotu. Číslem, které držíte v ruce, jsme takové pomyslné první narozeniny oslavili. Právě v září loňského roku se totiž představilo první číslo v „novém kabátě“. Při narozeninách všeho druhu bývá zvykem bilancovat, nejsme si však jisti, jestli k bilancování neuběhl přece jen příliš krátký čas. Dovolte nám tedy alespoň několik poděkování: • Děkujeme těm z redakce benešovského Kalendáře, kteří se k nám neobrátili zády, ale naopak nám pomáhají tvořit novou tvář radničního zpravodaje. • Děkujeme všem čtenářům za velký zájem, který nás donutil (a jsme na to náležitě hrdi) z původních osmi set kusů Kalendáře tisknout patnáct set výtisků zpravodaje a posléze zvýšit jeho náklad na dva tisíce. • Děkujeme všem přispěvatelům, pravidelným, kteří informují veřejnost o svých aktivitách, ale i těm nepravidelným, kteří prostřednictvím redakce přinášejí náměty ke zlepšení života v Benešově. • Děkujeme i za všechna kritická slova k formě či obsahu zpravodaje. Vaše náměty totiž neházíme do koše, ale naopak se snažíme všech relevantních připomínek využívat k postupnému zvyšování kvality tohoto periodika. (Pochopitelně není možné zavděčit se všem - někdo by chtěl více obrazového materiálu, jiný čtenář by naopak ocenil větší množství textových informací, leckdo by chtěl na stránkách zpravodaje více humoru, jinému se může zdát, že odlehčená strana - BAVTE SE S REDAKCÍ ZPRAVODAJE - sem vlastně vůbec nepatří...) • Poslední dík patří vedení města Benešov za to, že nás nikdy - ani v nejmenším - netlačili k porušení závazku, který jsme si vytkli hned na samém počátku: být důsledně apolitičtí. Věříme, že to tak bude vždycky.
Benešov, informační zpravodaj města - měsíčník (červenec a srpen dvojčíslo) Vydává město Benešov, Masarykovo náměstí 100 - www.benesov-city.cz Redakční rada: Jaroslav Duras, Mgr. Hana Haubertová (-HH-), Mgr. Josef Holoubek (-jh-), Pavel Němec (PaN), PhDr. Erich Renner (Rn), František Šturc (frš) Redaktor: Josef Holoubek (
[email protected]) Odpovědný redaktor: Pavel Němec (
[email protected]) MK ČR E 10757 - IČ: 00231401 Vychází 1. pátek v měsíci (s výjimkou svátků a prázdnin)
4
ZPRÁVY Z RADNICE
Výzva k povinné výměně řidičských průkazů
BabyBox v Benešově Téměř každý už asi slyšel o zařízení nazvaném BabyBox. Jedno z těchto zařízení je od 18. července 2009 v provozu i v Benešově. Babybox se nachází na vnějším plášti budovy pavilonu G v benešovské nemocnici. Benešov se tak stal sedmadvacátým městem v republice, kde je toto zařízení instalováno. Důvody pro i proti zřízení schránek pro odložené děti Schránky na odložení dětí nabízejí matkám a někdy i otcům východisko z krajní životní situace. Věříme, že osoba rozhodující se odložit dítě nemusí být vždy krkavčí matkou. Je to člověk, jenž potřebuje podporu, informace a hledá řešení. Mnohdy jistě rozhoduje o životu dítěte vteřina, podnět, náhoda. Výhodou proti všem dosud nabízeným možnostem je absolutní anonymita. Pochopme, že ne každý je schopen jednat s institucí, jíž zdravotní nebo sociální zařízení jistě také je. Odpůrci myšlenky tvrdí, že zřízení schránek zvýší počet odložených dětí. Odpůrci uvádějí jako protiargument právo dítěte na informace o jeho původu. Předpokládají, že odložené děti mají problém s nalezením vlastního já. A rodiče odložených dětí za svůj čin podle odpůrců projektu trpí. Otcové pak nejsou vedeni k odpovědnosti. Schránky ovšem především zachraňují život dítěte. Podle zahraničních pramenů zpracovali Martina Pokorná a Ludvík Hess (na snímku hladí panenku). (Ludvík Hess je předsedou představenstva Občanského sdružení Babybox a ředitelem Nadačního fondu pro odložené děti Statim.)
První „návštěvnicí“ Babyboxu byla panenka.
foto a text PaN
Nadační fond pro odložené děti STATIM je zapsán v nadačním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl N, vložka 524 Datum zápisu 20. května 2004 IČO 27151115 DIČ CZ27151115 Sídlo: Praha 10, Hájek 88, 104 00 Účel nadačního fondu: • Zřizování a provoz schránek pro odložené děti zvaných babybox, jakož i podpora všech činností s tím spojených. • Poskytování pomoci odloženým a opuštěným dětem.
5
ZPRÁVY Z RADNICE
Plavecký bazén v rekonstrukci V poslední době se množí dotazy, proč je plavecký bazén v Benešově uzavřen a občané nemohou využívat jeho služby tak, jako tomu bylo v minulých letech. Abychom našim čtenářům přinesli podrobnější informace, proč tomu tak je, požádali jsme o rozhovor vedoucího plaveckého bazénu Mgr. J. Hrušku. také řešeny vstupy do bazénu, šatny a veškeré sociální zařízení včetně zázemí. Navíc tam k dispozici návštěvníkům bude atrium otevřené směrem do venkovního prostoru, zde by měla být umístěna vířivá vana. Změny zaznamená i vstupní hala, která bude Jak dlouho rekonstrukce potrvá? „Pokud jsem informován, rekonstrukce odpovídat současným požadavkům, to by měla trvat celkem sedm měsíců. znamená turnikety, zastřešení atd.“ Jde o zkrácený termín, který předložila vítězná firma GEMO z Olomouce, Myslíte si, že dojde i ke změně přišla ve své nabídce také i s cenou vstupného? přijatelnou pro město. Takováto doba „Jde o značnou investici a pochopitelrekonstrukce je pro nás velmi příznivá. ně na ni by měla i navazovat změna Pakliže slibovaný termín bude dodr- vstupného. Případné změny budou žen, budeme moci nový provoz zahájit nejprve konzultovány ve vedení Městv září příštího roku včetně plavecké ských sportovních zařízení Benešov a pak teprve budou předloženy městu školy.“ ke schválení. Do provozu bazénu jdou S čím novým se návštěvníci bazénu značné dotace a právě změna vstupsetkají? ného by měla tuto situaci alespoň „Půjde o výměnu veškerých technolo- částečně kompenzovat.“ gií, rozvodů vody, vzduchotechniky, která by zčásti měla vést pod bazé- Děkuji za rozhovor. nem, bazénové vany budou z nerezo-jhvého materiálu, obklady. Jinak budou stor a spousty další práce.Týkalo se to i ukončení pracovních poměrů našich zaměstnanců. Ti, kteří zůstali, museli již včas začít pracovat na venkovních bazénech pro letní sezonu.“
Tento bazén známe. Jaký bude ten nový? (foto: archiv MSZ)
Proč je plavecký bazén již delší dobu uzavřen? „Každé zařízení, které se používá, je přirozeně opotřebováváno, po určité době nestačí již pravidelná údržba a situace si vyžádá rozsáhlejší rekonstrukci. To je i případ našeho plaveckého bazénu, který byl v předstihu uzavřen již 1. června. Rekonstrukce není jednoduchá záležitost, protože je nutné vybrat firmu na její provedení včetně zahájení samotných prací. To z naší strany vyžadovalo vyklizení pro-
Školní rok v číslech Léto a prázdniny patří již minulosti a je tu nový školní rok. Na základních školách pro některé děti je rokem prvním, tolik zvědavě očekávaným, pro jiné posledním, po jehož ukončení se spolužáci rozejdou do jiných škol i učilišť a setkávat se budou již náhodně nebo na srazech. Nebude od věci se na uplynulý školní rok podívat v řeči čísel. V samotném Benešově ukončilo povinnou školní docházku v roce 2007/2008 198 žáků, v roce 2008/2009 182 žáci. Z pohledu celého regionu pak v roce 2007/2008 docházku ukončilo 615 žáků a v roce 2008/2009 celkem 501 žák. A ti nejmenší? Ve školním roce 2007/2008 zahájilo povinnou školní docházku v celém regionu 566 žáků, v roce 2008/2009 pak 522 žáci, v samotném Benešově pak v roce 2007/2008 214 žáků a v roce 2008/2009 164 žáci. A letošní prvňáčci, kolik jich prvně zasedlo do školních lavic s novými taškami, užaslými pohledy na tabuli a v očekávání věcí příštích? V Benešově prvně do školních lavic usedlo 197 žáčků a v celém regionu pak 546. Zejména jim přejeme v novém školním roce mnoho hezkých chvil při získávání dalších znalostí, vědomostí a dovedností v procesu vzdělávání, který má svůj začátek, ale nikdy nekončí. Pro úplnost je ještě třeba dodat, že ve školním roce 2008/2009 zahájila svoji činnost Základní škola a Praktická škola dvouletá v Konopišťské ulici v Benešově středoškolským oborem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a sociálním znevýhodněním (6 studentů). V letošním novém školním roce zde pak zahájilo první ročník 5 nových studentů. Ab-
foto -jh-
solventi této praktické dvouleté školy se mohou v rámci svých možností a individuálních schopností uplatnit přiměřeným výkonem při pomocných pracích ve zdravotnictví, v sociální péči a službách, ve výrobních podnicích, v zemědělství, případně v chráněných pracovištích. -jh-
6
ZE SPOLEČNOSTI
Odešel malíř a spisovatel Jan Veselý Narodil se dne 26. 1. 1934 v Myslíči u Benešova, zemřel 31. 7. 2009 v Benešově. Jeho začínající výtvarný talent se projevil již během studií na benešovském gymnáziu, svůj talent však pan Veselý nemohl rozvíjet na vysoké škole, neboť vyšší vzdělání mu nebylo umožněno. Naštěstí byl ale v době vojenské služby vybrán na základě umístění v celoarmádní soutěži do výtvarného studia UDA v Praze, kde maloval pod vedením akademických malířů Shoře, Čermákové, Šolty, Koláře, Čumpelíka a dalších. Jako pomocný výtvarník dekorací v oblastním divadle v Benešově pracoval pod vedením zdejšího známého malíře Václava Pavlíka, který byl jeho celoživotním vzorem. Převážnou část námětů jeho tvorby tvoří zejména malba české krajiny a květinová zátiší. Janu Veselému nebyla cizí ani oblast literární tvorby. V roce 1990 vyšla v antologii SF - Svět, fakta, fantazie jeho povídka Hra v kostku. V roce 1993 vyšla jeho sbírka Čtvrtý rozměr, která obsahuje čtrnáct sci-fi povídek a je doplněna jeho vlastními ilustracemi. Všestranná činnost Jana Veselého aktivně zasáhla nejen do světa literatury, ale i do oblasti kulturního dění na Benešovsku a nevyhnula se mu ani sportovní tématika. Každoročně vystavoval své práce v Šímově síni Muzea umění, několik let pomáhal při propagaci a organizaci sportovních zápasů místního fotbalového klubu FK Benešov. S použitím materiálů Muzea umění a designu Benešov zpracoval PaN
Jedna z cest k nápravě Někteří z našich čtenářů se již v ve svém životě setkali s termínem Probační a mediační služba, tudíž něco o ní vědí, mnozí však ani netuší, co se pod těmito slovy ukrývá. Abychom co nejvíce a nejpodrobněji informovali o dané problematice, požádali jsme o rozhovor pověřenou vedoucí střediska PMS ČR Benešov Mgr. Jitku Hruškovou. Co si má čtenář pod pojmem PMS představit? „PMS ČR je zkratkou pro název Probační a mediační služba ČR. Jde o státní organizaci podléhající Ministerstvu spravedlnosti ČR a tvoří ji střediska sídlící v bývalých okresních městech. Ačkoliv služba vznikla již v roce 2001 (konkrétně zákonem č. 257/2000 Sb.), připouštíme, že se název zatím nedostal do povědomí široké veřejnosti. Často jsme zaměňováni za propagační či meditační anebo mediální organizaci. Termín probační je odvozen z latiny a značí zkoušení, ověřování. Název mediační vzchází z termínu pro mimosoudní zprostředkování řešení konfliktu mezi poškozeným a obviněným - pachatelem.“
a s osobami, které byly trestným činem poškozeny. Našimi klienty jsou dospělí, mládež (15 - 18 let) i děti mladší patnácti let. Jednáme s lidmi v rámci osobních schůzek a plníme nezbytnou „papírovou“ agendu. Působnost PMS lze rozdělit do dvou základních oblastí: přípravného a vykonávacího řízení. Přípravné řízení je doba před tím, než je pravomocně soudem rozhodnuto o vině a trestu.
Zde PMS sama oslovuje na základě informací od Policie ČR pachatele - obviněné a dává jim svou nabídku ke spolupráci nebo často přicházejí oni sami na doporučení policie či známých. Jedná se o možnost pro obviněného jedZ jaké filozofie vychází vaše práce? nat s poškozeným ještě předtím, než bude ve věci rozhod„Činnost PMS je vlastně sociální prací v trestní justici. Vynuto, řešit náhradu vzniklé škody a připravit se na to, co ho chází z restorativního pojetí spravedlnosti (z angl. restore – může v trestním řízení čekat. obnovit, uzdravit). Tento přístup vykazuje rozdílnosti vzhledem k tzv. odplatné justici, se kterou jsme se setkávali Ve vhodných případech nabízíme stranám setkání tzv. fapřed rokem 1989 a která se zabývala vesměs pachatelem ce to face (mediace), a to za účasti třetí osoby, jednoho a způsobem jeho potrestání. Restorativní přístup se zamě- z nás - probačního pracovníka, nestranného mediátora. řuje na újmy vzniklé trestnou činností a usiluje o to, aby by- Zde je třeba zdůraznit, že nejsme advokáty poškozeného la zohledněna odpovědnost pachatele za řešení vzniklé si- ani pachatele, stojíme kdesi uprostřed sporu a obě strany tuace, a zapojuje poškozeného do procesu. Proto také musí se setkáním souhlasit, účast je ryze dobrovolnou záPMS je postavena na třech základních pilířích: Integrace ležitostí. Jsme často svědky emotivního procesu, ve ktepachatele, Participace poškozeného, Ochrana společnosti.“ rém poškozený seznamuje pachatele s tím, co mu trestným činem způsobil. Poškození jsou lidmi, kteří byli zraněKdo jsou vaši klienti a co je náplní vaší práce? ni při dopravní nehodě, bylo jim vykradeno auto, byli pře„Pracujeme s lidmi, kteří se dostali do konfliktu se záko- padeni a okradeni na ulici... nem (tj. byli obvinění nebo odsouzení za trestný čin), (pokračování na str. 7)
7
ZE SPOLEČNOSTI (pokračování ze strany 6) Cítí křivdu, ponížení, vztek, lítost. Pachatelé také mají své city, které jsou mnohdy podobné. Mají strach z projednávání případu na polici, cítí nejistotu, jak trestní stíhání dopadne, mají potřebu vysvětlit důvody, proč se toho dopustili, mohou cítit lítost nad tím, co se stalo, a potřebu se omluvit. Pro pachatele i jeho oběť je společné setkání obrovskou příležitostí, jak mohou urovnat především mezilidské vztahy, které trestným činem byly narušeny, ale výsledkem jednání může být i vzájemná dohoda o narovnání škody, vzniklé újmy. V současné době je pro PMS prioritou pracovat v přípravném řízení především s mladými pachateli. Vykonávací řízení je stádium po rozhodnutí soudu o vině a trestu, kdy byl uložen trest obecně prospěšných prací nebo pachatel byl podmíněně odsouzen, byl nad ním zároveň vysloven dohled a musí také plnit určité povinnosti a omezení. Pracujeme také s lidmi, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody (byli tzv. „propuštěni na půlku“) a v rámci zkušební doby jim byl uložen dohled probačního pracovníka. Zahajujeme práci na základě pověření soudu a ten je také námi informován o průběhu práce s klienty a jejích výsledcích. Pachatele si zveme k úvodní konzultaci a další práce se odvíjí od druhu trestu, který jim byl uložen. V této fázi vykonáváme dohled nad pachateli, a to především v rámci konzultací, osobních schůzek s nimi u nás na středisku. Snažíme se je motivovat k tomu, aby plnili to, co jim soud uložil, vyrovnali se s poškozenými a vedli řádný život. Pomáhá nám možnost vyžádat si zprávy o životě odsouzených z Policie ČR a obecních i městských úřadů, jsme v kontaktu se specialisty (např. Tíha zodpovědnosti za psychiatrické ambulance nebo K-centrum apod.). Ve věcech mladistvých a nezletilých spolupracujeme také s rodinou klienta, jeho širším okolím, školou, kurátorem pro mládež, plnění povinností je pouze na pachatelích, jen oni jsou „odborníci na svůj problém“. Naše práce zde není zdaleka pouze o kontrole, ale snažíme se i pomoci (návrh splátkového kalendáře, nabídka práce, vyhledat odbornou pomoc, sepsat žalobu, ...). Volíme spolupráci namísto odvádění práce za klienty. Snažíme se je pozitivně motivovat k tomu, aby našli v sobě zdroje a převzali odpovědnost. Zabraňovat špatnému jde totiž nejlépe rozvíjením dobrého. I v této fázi pracujeme s poškozenými, kterým jsme schopni poskytnout základní psychosociální pomoc, informace o jejich právech v průběhu trestního řízení nebo je odkázat na jiné odborné služby, a v neposlední řadě také jejich prostřednictvím např. ověřujeme, zda jim pachateli byla uhrazena způsobená škoda. Pracujeme i s pozůstalými po obětech trestné činnosti. Je pravdou, že nás mnohdy navštíví někdo „z ulice“ s prosbou o pomoc či radu. Dveře nikomu nezavíráme. Naše práce je různorodá a s ohledem na odlišnost lidí a postojů i práce nesmírně zajímavá a obohacující.“ Co konkrétně obnáší trest obecně prospěšných prací? „Trest obecně prospěšných prací (dále jen OPP) je alternativním trestem. Nezbavuje svobody, ale zato vyžaduje aktivitu. Je ukládán především prvopachatelům a za méně závažné trestné činy (např. řízení bez řidičského průkazu, krádeže, výtržnictví, ...). Spočívá v tom, že dospělý odsou-
Mgr. Jitka Hrušková, pověřená vedoucí střediska PMS ČR Benešov zený musí v jednoleté lhůtě odpracovat 50 - 400 hodin a mladistvý pachatel 50 - 200 hodin ve prospěch nevýdělečné organizace. Vedle nesmírných výhod má tento trest pro pachatele jen jednu negativní „vlastnost“, a sice má povinnost pracovat zadarmo. Jen ve městě Benešov pracují odsouzení v Městském kulturním středisku, Městských sportovních zařízeních, u pana faráře Sikory na faře Na Karlově, v Nemocnici Rudolfa a Stefanie, a.s., Střední integrované škole, K-centru, Domově důchodců. Práce odsouzených je pro tyto instituce velkou pomocí, ale mnozí bohužel v pracovní morálce selhávají. Pokud trest v zákonné lhůtě vlastní vinou neodvedou, soud rozhodne o přeměně zbytku neodpracovaných hodin na trest odnětí svobody (přepočet 2 hodiny = 1 den ve vězení). PMS zajišťuje organizaci trestu OPP a dohlíží nad jeho samotným výkonem, a to i osobními kontrolami na pracovištích.“ Děkuji za rozhovor. -jh-
Bez cenzury Dnešní dotaz do rubriky bez cenzury nám přišel na redakční e-mail, o odpověď jsme požádali paní Soňu Vačkářovou, pověřenou vedením MKS Benešov Když se po Benešově objeví plakáty na Divadlo Járy Cimrmana a ještě v ten samý den si jdu koupit lístky, je již vyprodáno. Stalo se mi to letos i minulý rok. Je v Městském kulturním středisku, které je pořadatelem představení, opravdu takový nával, že všechny lístky zmizí během jednoho dne, nebo jsou lístky prodány různým kamarádům ještě dříve, než je představení oznámeno na plakátech? Děkuji za pravdivou informaci. Jiří Šmejkal Upozorňuji, že Městské kulturní středisko nemá kamarády, ale klienty, kterých si nesmírně váží. A co pro nás může být větší odměnou, než když za jeden jediný den vyprodáme námi plánované divadelní představení? Soňa Vačkářová, MKS Benešov
8
ZE SPOLEČNOSTI
Blahopřejeme k životnímu jubileu Jen obtížně by šlo spočítat, kolik dětí prošlo výtvarným oborem „Lidušky“ v Benešově, kde se pod vedením Vladimíra Cidlinského začaly setkávat s barvami, různými technikami a na svět kolem sebe se začaly dívat jinýma očima. Také v samotném Benešově, jeho okolí a bývalém okrese bychom těžko hledali někoho, kdo se ještě nesetkal s jeho pracemi. Obrazy V. Cidlinského zdobí řadu institucí, škol, restaurací, a jak nám sám prozradil, jeho práce jsou k vidění prakticky ve všech kontinentech, kromě Antarktidy. Otec Vladimíra Cidlinského byl učitelem matematiky a kreslení, tam někde jsou základy budoucí dráhy výtvarníka. V době studií na benešovském gymnáziu bylo jeho největším snem stát se filmovým nebo divadelním architektem. Největší vliv na jeho tvorbu měl totiž v začátcích malíř Václav Pavlík, který pro benešovské oblastní divadlo, kterým prošli např. J. Zíma, A. Vránová a další, navrhoval scény a mezi jeho pomocníky z řad studentů patřil i V. Cidlinský. Václav Pavlík byl tedy jeho prvním učitelem i vzorem. Později přibyly pochopitelně další vzory, byli to především profesoři Cyril Bouda a Kamil Linhart, pod jejichž vedením studoval výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě. Na tuto dobu V. Cidlinský rád a s charakteristickým humorem vzpomíná: „Všichni jsme se těšili až budeme malovat akty. Jaké však bylo naše zděšení, když Mistr Bouda přivedl do ateliéru starou šlechtičnu, která z Ruska utekla po revoluci, a řekl nám, že na ní se naučíme malovat všechno, každou kost, každou vrásku. Možná díky těmto zkušenostem jsem se nestal figuralistou.“ Pravdou zůstává, že V. Cidlinský vždy více tíhnul ke krajinám a zátiší. Jeho dalšími vzory pak byli francouzští impresionisté, které až mnohem později mohl obdivovat přímo v originále při své první návštěvě Paříže. A jak šel čas, přicházely výstavy nejen u nás, ale i v zahraničí.
Vladimír Cidlinský při práci ve svém ateliéru
foto: PaN
Přibližně před dvaceti lety učarovala výtvarníkovi litografie, s jejíž krásou i nástrahami se seznámil zejména v kamenotiskařské dílně v Praze. V poslední době převažuje v tvorbě Vladimíra Cidlinského olejový monotyp. Je to technika, při níž z dlouho a pracně připravované matrice vznikne pouze jediný originální tisk. Jde v podstatě o abstraktní díla a inspirací velice často bývá vážná nebo, chcete-li, klasická hudba. Ne náhodou se proto v posledním období rodí obrazy inspirované skladbami R. Wagnera, A. Dvořáka, G. Bizeta a dalšími autory. V současnosti můžete jeho hudbou inspirované obrazy nalézt kupříkladu v prostorách Gymnázia Benešov.
Vladimír Cidlinský velmi rád vzpomíná na dobu, kdy v benešovské „lidušce“ zasvěcoval do tajů výtvarného umění nejen děti, ale i dospělé. Na fotografii Jiřího Danihelovského z roku 1982 se jeho žačky učí techniku sítotisku v učebně, která se tehdy nacházela v suterénu rohového domu č. p. 909 v Jiráskově ulici.
Tvorbu Vladimíra Cidlinského lze rozdělit prakticky do tří úseků. První byla malba vaječnou temperou a olejem. Touto technikou ztvárňoval především poetické pohledy na krajinu rodného Benešovska a květinová zátiší.
Dnes již Vladimíra Cidlinského nepotkáme se skicářem, tvoří ve svém ateliéru Na Karlově, kde si najde čas i na popovídání s přáteli, užívá si života v klidu a čas nechává zvolna plynout. Štětec a barvy však neodkládá, stále se dívá dopředu. Již dnes připravuje svoji novou výstavu, která se uskuteční v říjnu v Muzeu umění a designu v Benešově. Život a práce Vladimíra Cidlinského jsou neodmyslitelně spjaty s naším městem a právě zde bychom měli připomenout i jeho podíl na výtvarné podobě Benešovského kalendáře, předchůdce dnešního zpravodaje. Dne 12. srpna V. Cidlinský oslavil 75. narozeniny, a tak i my se připojujeme k četným gratulantům. Do dalších let přejeme především dobré zdraví, mnoho tvůrčích sil, inspirace a elánu. -jh-
9
ŠKOLSTVÍ
IKC - nový projekt Základní školy Benešov, Dukelská
EVRO PSKÁ UNIE
Interaktivní tabule
V lednu tohoto roku jsme na naší škole začali realizovat projekt vybudování Informačního a komunitního centra. IKC je spojení nové učebny, vybavené nejmodernější didaktickou technikou, spolu se školní knihovnou a studovnou. V průběhu prvních dvou měsíců jsme připravovali ve spolupráci se stavební firmou prostory a během března a dubna pak instalovali nábytek a didaktickou techniku. Od dubna jsme posílili kolektiv o novou pracovní sílu, knihovnici, která začala s přesunem knih do nových prostor a knihovnických regálů. Práce knihovníka IKC není ale jen katalogizace a půjčování knih, jeho úkolem je také zvládnout práci s interaktivní tabulí, vizualizérem, ozvučením místnosti, dataprojektorem, DVD rekordérem, samozřejmě počítačem, a dokonce i s hlasovacím zařízením. Všechny tyto elektronické prostředky budou sloužit k podpoře moderní výuky. Knihovník pak bude nápomocen vyučujícím techniku zvládnout a bez problému ji používat při výuce.
15. května jsme mohli žákům naší školy, kteří už zvědavě nakukovali do nové knihovny, ohlásit konec přípravných prací a zahájili jsme zkušební provoz. Za 15 dní se v IKC stihlo vystřídat zatím 10 tříd a žáci se mohli seznámit s možnostmi, které se jim otevírají. IKC v čele s knihovníkem dále ještě začalo s organizací výukových akcí pro naše žáky. V rámci této aktivity se mohli žáci prvního stupně zúčastnit výukového pořadu „Hurá na hrad“, který je zavedl netradiční formou do středověku. Vyslechli také literární pásmo projektu „Rosteme s knihou“, zaměřené na autory dětské literatury Aloise Mikulku, Miloše Macourka a Františka Nepila. Ani druhý stupeň nepřišel zkrátka a zúčastnil se hudebního pořadu „Vývoj světového rocku od 50. let“. Příjemné určitě je, že tyto pořady jsou hrazené z finančních prostředků projektu, a tudíž jsou pro děti zdarma.
Netradiční výukové metody žáky zajímají a baví
Realizační tým projektu se už těší na září, kdy prostory našeho IKC za přítomnosti veřejnosti slavnostně otevřeme a začne „ostrý“ provoz, se všemi výše uvedenými aktivitami. Navíc centrum otevřeme v odpoledních hodinách dětem. Žáci zde budou mít k dispozici knihy, encyklopedie, počítače s výukovými programy a s připojením na internet a samozřejmě odbornou pomoc naší knihovnice. Prostě ideální prostředí pro studium, přípravu na vyučování i zábavu. Na závěr se určitě sluší říci, že projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Mgr. Lubor Brázda, zástupce ředitelky školy Moderně vybavená učebna
10
ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ
Škola TAEKWON-DO I.T.F. GBHS v Benešově Škola Taekwon-do I.T.F. GBHS již čtvrtým rokem učí taekwon-do v Benešově. Taekwon-do si dává za cíl harmonický rozvoj cvičenců po fyzické, psychické a morální stránce. Hlavní zásady každého taekwondisty formuloval jeho zakladatel takto: „Zdvořilost, Čestnost, Vytrvalost, Sebeovládání a Nezkrotný duch.“ K těmto principům jsou vedeni cvičenci již od útlého věku. V České republice se taekwon-do cvičí od roku 1987 a je organizováno Českým svazem taekwon-do I.T.F., jehož jsme členy. Jako technický dohled zde působí korejský mistr HWANG HO-YONG, VIII. dan. Během posledních let si české sportovní taekwon-do ITF vybojovalo mnoho cenných umístění. Větší důraz než na sportovní stránku je však kladen na výuku tradičního bojového umění sebeobrany. Naše činnost je zaměřena především na mládež školního věku, ale máme také členy předškolního věku, i již ty dávno plnoleté. Pravidelně pořádáme zkoušky na technické stupně, výukové semináře, soustředění, závody a také nabízíme individuální výuku. Tréninky vedou kvalifikovaní trenéři, nositelé černých pásů. Standardem naší školy je vysoká kvalita, velké množství tréninků a bezkonkurenční cena. Všichni jste zváni – první měsíc zdarma, začínáme v září. Tréninky pravidelně každý týden ve st. 18:45 – 20:45, sokolovna, Tyršova ul. Informace na www.tkd.cz nebo tel.: 603 302739 Martin Zámečník, hl. trenér
Klub českých turistů Benešov Sobota 5. 9.
vlakem v 7:30 hod. do Olbramovic, od nádraží půjdeme po žtz do Vrchotových Janovic, procházka zámeckým parkem, dále pěšky na žel. zastávku. Návrat vlakem ve 14:24 hod. z Vrch. Janovic s přestupem v Olbramovicích (8 km).
Sobota 12. 9. pořádáme dvoudenní zájezd autobusem do Františkových Lázní a Chebu. Odjezd v 6:00 hod. od kruhového objezdu v ul. Nová Pražská. Návrat v neděli 13. 9. do 18:00 hod. Sobota 19. 9. pořádáme turistický pochod BENEŠOVSKÉ TOULKY. Start je tradičně z jídelny ZŠ v Jiráskově ul. od 6:00 hod. do 11:00. Pěší trasy: 7 – 50 km, cyklotrasy: 20 – 80 km. Sobota 26. 9. vlakem v 8:10 hod. do Postupic a dále pěšky na chatu v Lísenci. Návrat odpoledním vlakem do Benešova. Odbor KČT Benešov Ilustrační foto -red-
11
ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ
Konec prázdnin Sbor dobrovolných hasičů Benešov ve spolupráci s IZS, DDM, Městskou policií Benešov a městem Benešov pořádá akci pro děti s názvem KONEC PRÁZDNIN, která se bude konat dne 5. 9. 2009 od 13 hodin na Hasičském hřišti Benešov (ul. Vlašimská ve směru na Vlašim). Pro děti bude připraveno spoustu her a soutěží. Po celou dobu konání bude vystavená technika Policie ČR, HZS, ZZS a Městské policie Benešov. Mediálními partnery pro tuto akci jsou Benešovský deník a Jiskra. Záštitu převzalo a sponzorem akce je město Benešov.
Kdy začínal školní rok? Ne vždy počátkem září. Teprve od počátku 20. století nastupovali žáčci do škamen 1. září a na prázdniny z nich vyběhli 30. června. Naše první republika posunula konec školního roku na 28. červen. Ve školním roce 1820/21 začínal školní rok 1. listopadu a končil 1. září.
(Tebe, Bože, chválíme). Na počátku 20. stol. se od září do dubna vyučovalo od 8 do 1 hodiny, v květnu pak začínalo vyučování už v 7 a skončilo v pravé poledne. Také týdenní počet vyučovacích hodin se měnil a je příznačné, že stále stoupal. V 1. polovině 19. st. to bylo 22 až 26 hodin podle ročníků, koncem toho století už 25 až 29 hodin. Z toho obtížná latina měla 8 hodin a ještě těžší řečtina 6. Za první republiky dřeli studenti 30 hodin týdně, v roce 1953 už 33 a těsně před dovršením socialismu v roce 1957 dokonce 36 hodin. Dnes je na gymnáziích týdenní penzum tuším 33 hodin.
Samozřejmě školní rok byl přerušován dny volna, například církevními svátky (Vánoce, Velikonoce, Sv. Duch), při hicech mohl pan ředitel vyhlásit tzv. vedřiny. V starších dobách dostávali žáci na základních školách „úlevy“, aby mohli pomáhat rodičům v polních pracích. Ještě já jsem se na vesnické škole těšil z volných, feriálních, čtvrtků. Za reC. k. gymnasium v roce 1911 Zdroj: Státní okresní archiv v Benešově álného socialismu byl školní rok trestuhodně rušen i několikatýdenními brigádami na chmel nebo na brambory. Inu Na gymnáziích začínali studenti školní běh mší Vzývání každá doba se na škole nějak podepsala a někdy velmi, Ducha svatého a ukončili slavnostní Te Deum laudamus velmi nešetrně. Rn
Klub důchodců Benešov Ani v letních měsících členové samosprávy Klubu nezaháleli. Organizovali jsme několik blahopřání členkám samosprávy a příznivcům Klubu. Z dlouholeté zkušenosti věnujeme těmto akcím velkou pozornost, abychom našim oslavencům dokázali, že na ně nezapomínáme. Tato skutečnost je u nás, starších ročníků, pravdivá a pozornost kolektivu vždy potěší. Na fotografii z poslední oslavy takového významného životního výročí blahopřejeme paní Drábkové, mluvčí naší samosprávy. V posledních schůzích samosprávy Klubu jsme mimo jiné zajistili hudební odpoledne, při kterém oslavíme benešovské posvícení. Organizačně bylo obnoveno, počínaje měsícem září, pravidelné posezení u kávy a čaje - opět dvakrát v týdnu. Paní Drábková informovala o budoucích oslavách k padesátiletému výročí ustanovení Diagnostického ústavu sociální péče v Tloskově. S tímto ústavem udržuje náš Klub několikaleté přátelství. Předseda samosprávy pan Šturc vyzval členky samosprávy, aby se „Dne otevřených dveří“ tohoto ústavu zúčastnily. Samospráva Klubu důchodců Benešov
12
KULTURA
Výstava z díla Petra Dillingera Vernisáží byla v pátek 13. srpna 2009 zahájena v Muzeu Podblanicka v Benešově výstava z díla Petra Dillingera, který patřil k našim předním výtvarníkům první poloviny minulého století. Tento významný český umělec se narodil v Českém Dubu a od roku 1907 žil v Praze, kde studoval na Uměleckoprůmyslové škole u profesora F. Kysely, v letech 1919 - 1923 na Akademii výtvarných umění u M. Pirnera a M. Švabinského. V roce 1923 pobýval také v Paříži v ateliéru profesora F. Kupky. V uměleckoprůmyslové škole získal výborné základy kresby a malby, které předznamenaly jeho budoucí knižní tvorbu i užitou grafiku. Ústředním bodem jeho tvorby se tak stává volná grafika, jejíž těžiště spočívá v sociálním umění 20. let 20. století. Jeho dřevoryty a lepty s náměty prostých lidí, pracujících v přírodě nebo na městské periferii, mají však spíše poetizující a idylický než sociálně dokumentační a kritický vztah ke skutečnosti. Kresby, akvarely a pastely krajin nesou stopy vlivu Poussinových a Lorrainových klasicistních krajin. Malíř a grafik našel zalíbení i v našem kraji. Tím místem byla známá trampská osada Ztracená stopa u Čerčan, ležící v údolí Benešovského potoka poblíž jeho ústí do Sázavy. Byla založena v roce 1926 a jedním z jejich prvních osadníků byl i Dillingerův Hovoří Ivan Dillinger, v pozadí fotografie autora vystavených prací, Petra Dillingera. foto: -jhšvagr Ing. Jaroslav Záhora se svým bratrem Josefem. Zde pak vznikala díla inspirovaná naším krajem, s nimiž se může návštěvník na výstavě seznámit. Výstava, která nese název Část I. – Benešovsko, je realizována díky spolupráci Muzea Podblanicka a malířova bratra Ivana. Na malířův život při příležitosti vernisáže zavzpomínala i malířova sestřenice a manželka přítele Vojtěcha Sedláčka. Vystavené práce mohou návštěvníci zhlédnout od 14. srpna až do 12. listopadu 2009 v Muzeu umění a designu Benešov od úterý do soboty, a to od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hod. -jh-
Zapomenuté výročí Jsou výročí, která si každoročně připomínáme, mnohá z nich jsou vyznačena v kalendáři jako památné dny a některá jsou natolik významná, že mají statut státního svátku a my nemusíme do práce, což mnozí považují za jejich největší význam, bohužel. Vždy ale připomínají události, respektive mezníky v naší historii. Jsou však události, které měly značný význam ve své době a v současnosti jaksi ztratily na aktuálnosti. Takové výročí má i náš Benešov, a když už jej nebudeme slavit, bude dobré si jej připomenout. To se ale musíme vrátit nejprve do druhé poloviny patnáctého století. Z přehledu míst patřících v té době do šternberského panství zřetelně vysvítá význam Benešova jako městského centra širokého okolí. Je to patrné nejen z počtu zdejších domů a domků (asi 239), ale také z řemesel obyvatel. Vedle rolníků tu můžeme podle jmen, případně přezdívek konstatovat řadu řemeslníků, jejichž práce byla nezbytná pro větší sídelní konglomeraci. Pochopitelně nemůžeme tvrdit, že tím postihneme všechny řemeslníky, jejich pravý soupis pro tuto dobu neexistuje, ale určitý odhad možný je. Z živností potravních tu byli nejméně 4 řezníci, 2 pekaři, perníkář, sladovník, z dalších nutno uvést 2 tkalce, 2 soukeníky, 5 krejčích, koželuha, 9 ševců a 4 kožešníky, potom 3 bednáře, kotláře, hrnčíře, 2 kováře, 2 koláře, tesaře, mydláře, mečíře a 3 zlatníky. Obchodem se zabýval kramář. Jinak jistě šly na trh i výrobky různých řemeslníků, zejmé-
na když v roce 1489 dostalo město od krále Vladislava Jagellonského tržní výsadu. Je datována na Pražském hradě 1. září a týká se dvou výročních trhů, tj. na den sv. Matouše (21. září) a sv. Filipa a Jakuba (1. května). Trhy se směly konat vždy v osmi dnech, jejich trvání tedy jistě ukazuje na význam Benešova po stránce obchodní. Přispívala k tomu nepochybně i výhodná poloha na důležitých cestách, které městem procházely. Tato významná listina byla vydána na prosbu Jaroslava ze Šternberka na Konopišti, výslovně „městu Benešovu i také purgmistru, consselóm i vší obci obyvatelóm téhož města“, a to „se všemi právy, milostmi, svobodami, výsadami a obdařením tím vším právem a obyčejem, jakož i jiná města v království Českém svých jarmarkuóv ročních požívají“. Letos 1. září je tomu tedy 540 let, co se Benešovu dostalo této výsady. I dnes o jarmarku to v Benešově žije a řemesla, která se zde představují jen velmi, opravdu velmi vzdáleně připomínají doby dávno minulé. Naši předkové by asi s úžasem hleděli na tu spoustu obchodníků z dalekých zemí, kteří zde nabízejí zboží svých soukeníků, krejčích, čepičářů a profesí v 15. století neznámých, nicméně dnes zcela běžných a českými výrobci neradno viděných. A tak nezbývá nic než konstatovat ono známé „časy se mění a lidé s nimi“. Připravil -jh-
13
KULTURA
Loutkové divadlo ve třetím tisíciletí To, že loutkové divadlo dokáže zaujmout nejmenší diváky i v současné době plné důmyslných hraček a her, se ukázalo předposlední červencovou středu dopoledne ve výstavní síni Galerie umění a designu v Benešově. Rodiče se svými ratolestmi, z nichž některé ještě nervózně v pusinkách pohybovaly dudlíky, přišli, aby zhlédli loutkové představení známé pohádky o Červené Karkulce. Oproti té nejznámější verzi přibyl ještě Kašpárek, což jistě caparti uvítali. Děti užasle hleděly a sledovaly příběh, rodiče s úsměvem a určitě s trochou nostalgie vzpomínali, kdyže to prvně viděli loutkové divadlo, nicméně si představení trvající přibližně hodinku užívali všichni. Vzhledem k tomu, že loutkové divadlo zase není tak častým jevem v našem regionu, zejména o prázdninách, požádali jsme o rozhovor principála Jana Vaňka. Nemyslíte si, že klasické loutkové divadlo je již určitým „přežitkem“ v současném třetím tisíciletí, a má šanci přežít? „Proto to dělám, aby přežilo! Proto bylo také založeno Sdružení pro rozvoj tradičního českého loutkového divadla s klasickými českými pohádkami. Myslím si, že klasické pohádky jako Červená Karkulka nebo Perníková chaloupka jsou v baletním provedení také hezké, ale tradice klasického loutkového představení se bude vracet a zvítězí, stejně jako tradice trávit dovolené v naší zemí místo u moře, tomu věřím.“ Znamená to tedy, že tématem vašich představení jsou klasické pohádky? „Ano, zde čerpám. Musím ale dělat patřičné úpravy vzhledem k současným podmínkám. Jsme totiž malé divadélko a nemůžeme si dovolit velký a početný soubor.“ Inspirovaly vás některé vzory? „Samozřejmě, u nás v Čechách máme bohatou loutkářskou tradici. Je to rozhodně v první řadě Matěj Kopecký, který s divadlem jezdil po českém venkově, což se v současné době pokoušíme také dělat. V tomto duchu jsem vymyslel také určitý projekt. Jde v podstatě o festival v benešovském regionu, který by měl trvat přibližně tři měsíce. V rámci tohoto festivalu chceme jezdit po vesnicích, městečkách a divadlo hrát ve školách a školkách, pochopitelně tam, kde o nás budou mít zájem.“ Diváci mají možnost vidět velmi zajímavé a hezké loutky. Kdo je jejich autorem? „Jsem původním povoláním sochař. Můžu říci, že od figury ze dřeva je k loutce jenom skok. Proto jsem také dlouhá léta úspěšně i loutky vyráběl. K určitému zlomu, mít vlastní loutkové divadlo, došlo přibližně před pěti lety.
Loutka Jana Vaňka (oblek Romana Strnadová)
zdroj: internet
Musím se také trochu pochlubit. Divadlo, s nímž jsem dnes hrál, bylo před časem v Mexiku. Mám celkem tři loutková divadla ve světě, která spravuje česká ambasáda, jedno je v současnosti v Mexico city, druhé v Norsku a třetí v Kambodži.“ A klasická otázka na závěr, plány do budoucna? „Stále to samé, dělat vše pro to, abych mohl veřejnosti ukazovat klasické české loutkové divadlo, a samozřejmě čas od času vyjet do zahraničí. Zde bych chtěl hrát především pro děti Čechů, kteří odešli do zahraničí. Na svých cestách jsem měl možnost si na takových setkáních ověřit, jaké problémy s mateřským, myslím tím českým, jazykem tyto děti mají. Chtěl bych proto svým malým dílem přispět k nápravě a k znovuobjevování krásy českého jazyka.“ -jh-
a svěřili je hostitelským rodičům, kteří se rozhodli poskytnout jim na dobu jejich pobytu nový domov na O víkendu 22. až 23. srpna měli občané Bene- této planetě. Karolína Puttová šovska možnost potkat v okolí Týnce nad Sázavou mladé lidi z Brazílie, Thajska či Itálie. Mezinárodní dobrovolnická nezisková organizace Zářijové akce v DDM Benešov AFS totiž pořádala v Mlýně Brejlov soustředění pro více než 50 zahraničních studentů z cca 16 V září můžete v DDM Benešov navštívit dvě výstavy: zemí světa. Studenti, kteří přijeli 21. srpna do České republiky prostřednictvím AFS, u nás stráví tři měsíce, šest měsíců nebo 7. 9. - 15. 9. 2009 - Kouzlo podzimu celý školní rok. Během svého pobytu budou bydlet Sušené a živé květinové aranžmá Dagmar Žížalové v hostitelských rodinách a navštěvovat místní střední školy. Ač- 8:00 - 16:30 hodin (Výstavní síň DDM Benešov) koliv každý student je jiný, všem je společná odvaha a chuť po- 21. 9. - 24. 9. 2009 - Výstava ovoce a zeleniny znat na vlastní pěst novou kulturu, seznámit se s našimi zvyky a Výpěstky Českého zahrádkářského svazu Benešov v neposlední řadě se naučit česky. Pondělí 13:00 - 17:00 hod Během soustředění poskytli dobrovolníci a zaměstnanci AFS Úterý a středa 8:00 - 17:00 hodin studentům základními informace pro život v naší krásné zemi Čtvrtek 8:00 - 13:00 hodin
Přinášíme svět k nám domů
14
KULTURA
Program MKS Benešov na září 2009 4. září 2009 Zahájení základních kurzů tance a společenské výchovy pro mládež pod vedením tanečního mistra Karla Maršálka a jeho partnerky Jitky Maršálkové I. kurz: 17:30 - 19:45 hodin, II. kurz: 20:00 - 22:15 hodin Oba kurzy budou probíhat každý pátek v sále Městského divadla Na Poště, prodloužené a věneček v KC Karlov 7. září 2009 v 19:00 hodin Divadlo Járy Cimrmana Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák: Dobytí severního pólu Stejně jako většina ostatních divadelních představení Divadla Járy Cimrmana je i severské drama Dobytí severního pólu složeno ze dvou částí - série odborných referátů, týkající se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě činohry Dobytí severního pólu. Hrají: členové Divadla Járy Cimrmana Režie: Ladislav Smoljak
17. září 2009 v 17:00 hodin O chamtivé selce (Rodiče s dětmi do divadla) Klasický pohádkový příběh plný písniček o zlé a chamtivé selce, kterou Kuba svou chytrostí potrestal... Hrají: Anna Balatová a Miroslav Dvořák Režie a výprava: Miroslav Dvořák Hudební spolupráce: Linda Winterová 29. září 2009 v 19:30 hodin Miroslav Horníček: Dva muži v šachu Miroslav Horníček mistrně napsal s půvabem sobě vlastním lehkou, úsměvnou až rozvernou divadelní „konverzačku". Děj hry situoval do malé italské vesničky osmnáctého století, kdy se vedly mezi malými knížectvími početné drobné války. Hrají: Oldřich Navrátil, Mojmír Maděrič, Petra Hobzová, Kateřina Petrová, Otmar Brancuzský Režie: Petr Gelnar
Program kina na září 2009 3. až 6. září v 19:30 hodin OPERACE DUNAJ POL/ČESKÝ -104 minuty - premiéra - 80,7. až 10. září - kino nepromítá
21. až 23. září v 19:30 hodin VENI, VIDI, VICI ČESKÝ - 95 minut - premiéra - od 12 let - 80,24. září v 19:30 hodin LÍBÁŠ JAKO BŮH ČESKÝ - 115 minut - 60,-
11. září v 18:30 hodin TRANSFORMERS: POMSTA PORAŽENÝCH USA - 147 minut - české znění - 70,-
25. září v 17:30 hodin HANNAH MONTANA USA - 102 minuty - české znění - 80,-
12. a 13. září v 19:30 hodin PROROCTVÍ USA - 121 minuta - premiéra - od 12 let - titulky - 80,-
25. až 27. září v 19:30 hodin HANEBNÝ PANCHARTI USA - 150 minut - premiéra - od 15 let - titulky - 80,-
14. a 15. září v 19:30 hodin MUŽI V ŘÍJI ČESKÝ - 119 minut - premiéra - 80,-
28. a 29. září v 19:30 hodin NOC OŽIVLÝCH MRTVOL „3 D“ USA - 80 minut - premiéra - od 12 let - titulky - 80,-
16. září v 18:00 hodin HARRY POTTER A PRINC DVOJÍ KRVE USA - 140 minut - české znění - 80,-
30. září v 19:30 hodin VÉVODKYNĚ USA /ANG /FR/ IT/ DÁN - 110 minut - titulky - 60,-
17. a 18. září v 18:30 hodin DOBA LEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAURŮ USA - 96 minut - české znění - 80,-
2. a 3. října v 19:30 hodin G. I. - JOE USA - 118 minut - premiéra - české znění - 80,-
19. září v 19:30 hodin BRUNO USA - 81 minuta - premiéra - od 15 let - titulky - 80,-
4. až 6. října v 19:30 hodin ÚNOS VLAKU 1 2 3 USA - 105 minut - premiéra - od 12 let - titulky - 80,-
20. září v 19:30 hodin MILIONÁŘ Z CHATRČE USA - 120 minut - od 12 let - titulky - 45,-
8. a 9. října v 18:30 hodin G - FORCE USA - 89 minut - premiéra - české znění - 80,-
15
KULTURA
Tip na dobré čtení Pravidelně 1x za čtvrtletí vám budeme přinášet „tipy“ na dobré čtení. Výběr budeme sestavovat z knižního fondu městské knihovny a vždy se zaměříme na jeden okruh čtenářského zájmu. Nabídka na končící čtvrtletí je určena zejména pro čtenáře – průzkumníky, kteří se chtějí pustit do žánru, který je pro ně zatím neznámý. Je to svět novodobých pohádek, které ale nemusí mít vždy dobrý konec, svět žánru fantasy. Příběhy nabízejí hrdinství, bitvy, nadpřirozeno, magii, ale také lásku a v poslední době i prvky hororu. Proniknout do tajů fantasy můžete pomocí třeba těchto titulů: Naomi Novik: Drak Jeho Veličenstva Na pozadí reálné historie napoleonských válek vytváří autorka báječný svět draků a lidí, který vtáhne skutečně každého, kdo ocení dobré čtení. Celý cyklus má název Temeraire, v současné době má autorka napsáno dílů 5, u nás zatím vyšly díly 3 – již zmíněný Drak Jeho Veličenstva, Nefritový trůn, Dračí pomsta. Susanna Clark: Jonathan Strange & pan Norrell Rozsáhlý fantasy román plný magie se odehrává v Anglii 19. století. Tim Powers: Plout na vlnách podivna Pirátská historka ve fantasy kulisách je příjemným koktejlem skutečného světa s mírnými odchylkami nadpřirozena. Dobrodružství neodolatelných chlapíků plavících se pod černými plachtami je okořeněno hledáním vzácné Fontány mládí a uzdravení. Pavel Renčín: Jméno korábu Další pirátská fantasy, tentokrát z pera českého autora, vypráví příběh, ve kterém šumí moře a naděje, příběh námořního kapitána, který se vydává na dalekou plavbu, aby našel zapomenuté jméno svého korábu.
Ilustrační obrázek
zdroj: www.orberis.cz
J. R. R. Tolkien: Pán prstenů Rozsáhlá pohádková trilogie o kouzelném prstenu a osudech hobita Froda a jeho přátel na cestě ke zničení zdroje zla. Jednotlivé díly najdete pod názvy Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále. Peter S. Beagle: Poslední jednorožec Kouzelná fantasy plná magie o šťastném životě jednorožky, který se změní ve složité a strastné hledání ostatních jednorožců a v boj proti zákeřným nepřátelům. Christopher Paolini: Odkaz Dračích jezdců Tato fantasy z pera mladého autora nadchla miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh farmářského chlapce Eragona, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě – Safira. Spolu se pak vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným krutým panovníkem. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud celého království leží v jeho rukou. Jednotlivé díly mají název: Eragon, Eldest, Brisingr.
Pavel Renčín: Zlatý kříž Zatím první kniha z plánovaného třídílného cyklu Městské války. Tato městská fantasy se odehrává z větší části v Praze. Vypráví o obyčejném člověku, jenž je proti své vůli vtažen do světa, o jehož existenci nemá většina smrtelníků ani tušení. O muži, který se má stát hrdinou a zachránit Matku měst. Alexandra Pavelková: Písek ve větru Fantasy román odehrávající se v Maréši, nejbohatší zemi severního pobřeží, ale zároveň zmítané intrikami a temnou magií čarodějnice Lindy. Na závěr uvádíme i několik internetových adres na téma „fantasy literatura“, kde si můžete přečíst různé recenze knih, články, povídky a mnoho dalších zajímavostí: www.fantasyplanet.cz, www.straky.cz, www.fantasya.cz, www.fantomprint.cz, www.ikarie.cz. Těšíme se na vaši návštěvu u nás v knihovně a doufáme, že vás naše nabídka zaujala a že rozšíříte řady čtenářů fantasy literatury. Provozní dobu knihovny najdete na adrese: www.knihovna-benesov.cz J. Hradcová
16
ZE SPOLEČNOSTI
Internetový prostor pro seniory Když se objevil internet, mnozí ho považovali za fenomén, sloužící úzké elitě podivínů, kteří sedávají ve vědeckých ústavech nebo pro ostatní nepochopitelným individuím s dlouhými mastnými vlasy, která tráví noci nad polorozebranými počítači, do kterých neustále něco přidávají, instalují, programují… Potom kdosi prohlásil, že vynález internetu je svým významem srovnatelný s vynálezem knihtisku a všichni „normální“ lidé se jen shovívavě usmívali. Zanedlouho Bill Gates v knize Informační dálnice předpověděl, že brzy bude počítač běžným zařízením v téměř každé domácnosti a bude sloužit nejen k e-mailové komunikaci a hledání na internetu, ale stane se z něj skutečně univerzální zařízení k poslechu rádia, sledování televize, poslechu hudby, čtení knih, nakupování, spravování financí i volného času. Škarohlídi byli tentokrát opatrnější. Tento muž s výraznými brýlemi, zakladatel firmy Microsoft, se totiž ve svých předpovědích obvykle nemýlil. Snad i proto se díky počítačovému boomu, o jehož nástup se sám nemálo zasloužil, stal nejbohatším člověkem planety. „Nevěřící Tomášové“ už se smáli jen v případě, že někdo tvrdil: „Práce na počítači se stává součástí gramotnosti.“ Přesto si leckdo oddechl, že už odchází do důchodu a nikdo po něm nebude chtít, aby se učil něco nového. Dnes je svět v situaci, kdy nikoho nepřekvapí, že malé děti i senioři si v knihovně vyhledávají svou knihu na počítači, oblíbenou rozhlasovou stanici můžeme poslouchat díky internetu kdekoliv na světě, hudba zní především z reproduktorů připojených k počítači a na přenosy mistrovství světa v atletice nemusíme spěchat domů k televizi - záznam si pustíme na internetu ve chvíli, kdy na to máme čas, klid a náladu. A famózní světové rekordy Usaina Bolta můžeme shlédnout kolikrát chceme. Protože s rozvojem internetu se zjednodušila možnost publikovat své názory a stalo se téměř módou vyjadřovat své pocity veřejně, přichází občanské sdružení CENTRED o. s. s internetovým prostorem, který je určen především pro seniory, jak vyplývá už z adresy www.sedesatka.cz. V šedesáti přece život zdaleka nekončí! Přichází etapa, která může být naplněna aktivitou a smysluplně prožitými roky. Možná, že leckomu k tomu může pomoci internetový projekt šedesátka. PaN
Tisková zpráva občanského sdružení CENTRED o. s.
psát své články nebo posílat redakci to, co jej zaujalo. „Společnost v Česku spojuje seniorský věk s pasivitou, odevzdaností, od seniorů již nic neočekává. Přitom právě ve zralém věku může člověk nabídnout životní zkušenosti a určitý nadhled. Cílem projektu Šedesátka.cz je vytvořit českým seniorům prostor k vzájemnému sdílení, vyjádření názorů, prostor k vytváření komunity. Dát jim zkrátka do ruky symbolický mikrofon“ vysvětluje Jan Vojvodík, šéfredaktor webu Šedesátka.cz. Internetový projekt www.sedesatka.cz přizpůsobil seniorům jednoduché grafické i technické řešení webu. Hned v prvních dnech provozu se na webu vytvořila aktivní seniorská komunita, která živě diskutuje a buduje společenské vztahy.
Ukázka z internetového portálu www.sedesatka.cz
O prázdninách zahájil provoz významný neziskový internetový projekt pro seniory v České republice. Na adrese www.sedesatka.cz je umístěn informačně-zábavní systém s desítkami stránek, vnitřně členěný na čtrnáct krajů a sedmdesát šest okresů. Internetový projekt Šedesátka.cz umožňuje seniorům zapojit se při tvorbě jeho obsahu, každý návštěvník může nejen číst, ale také přispívat, přímo
„Regionální charakter projektu vytváří prostor i pro města a obce, které mohou bezplatně zveřejňovat zajímavosti ze své historie i současnosti, mohou zvát k návštěvě. Jejich obyvatelé zase najdou na jednom místě nejrůznější informace, zpravodajství, rozhovory, zajímavosti, křížovky, recepty, tipy a rady. Návštěvník, který má dost času, se může pohodlně projít celou republikou, zastavit se třeba v každém kraji nebo okrese a podívat se, jak Šedesátka.cz žije u sousedů,“ dodává šéfredaktor webu Jan Vojvodík. Navštivte www.sedesatka.cz. Třeba se budete rádi vracet.
17
KULTURA
Marginálie V Benešově se hrálo ochotnické vlastenecké divadlo velmi brzy - už od počátku třicátých let. Václav Mach, rodák z Benešova, spolužák Karla Hynka Máchy na právnické fakultě, o tom vydává svědectví i v jednom pozdním dopise z roku 1880 - psal si sice zápisky už od roku 1831 až do roku 1842, ale o Máchovi tam píše sporadicky, Máchův význam v době jeho mládí nebyl pochopen, Mach dopisuje některé poznámky už rukou starce, dodatečně: „Když jsem v roce 1830 přišel z benešovského gymnasium na studie do Prahy, divil jsem se, že na vysokých školách se pěstuje naše mateřská řeč, neb po celých 8 let, co jsem v Benešově p. piaristy poslouchal, neslyšel jsem z jejich úst ani jediného slova českého. Tu se mi otevřeli oči, tu rostli blažené city v srdci mém k naší milé vlasti… Dojížděli jsme z Prahy do Benešova a hrávali jsme tam divadlo, jehož ředitelem byl pan lékárník Petr a částečně i p. kontribuční Kanderál. Hrálo se nejdřív v novém stavení u Wolfů a pak u šípků nad průjezdem… Můj spolužák Karel Hynek Mácha, věhlasný básník náš, účinkoval také několikrát s námi. Oblíbil si tam děvče pana nadlesního Stěcha a jeho znelky pod názvem „myšlenky sázavské“ vyhlašujou sličnost onoho děvčátka.“ Jedná se o známý příběh lásky básníka a Marinky Stichové, i když omylně se uvádí opakované Máchovo hraní. V Benešově hrál jen jednou, o posvícení 1832. O místo, kde se hrálo, vznikl spor - zřejmě to byl opravdu hostinec U Wolfů, spojen s křídlem, které vlastnil od r. 1803 František Šípek. Domy měly popisná čísla 232 a 231. Benešovské posvícení bylo 15. Srpna 1832 a Mácha nejen složil ve farní škole naproti škole Na Karlově proslov, ale večer vystoupil s velikým úspěchem v roli studenta Javorníka. Partnerkou v roli Kačenky mu byla Marinka Stichová. Hrála se nejpopulárnější tehdy hra Jana Nepomuka Štěpánka Čech a Němec. Děj je - jak jinak - prostinký. Těžiště směšnosti spočívá v tom, že některé postavy neumějí německy, čeledín Jirka zas česky, a tak se nedomluví. Polovina dialogů je německá, polovina česká. Jirka je ale sympatický chlapec, odhalí úklady špatných postav, správce velkostatku a židovského obchodníka Bouchema, Kačenka odmítne špatného nápadníka a vezme si studenta Javorníka, který díky prozrazeným piklům německým čeledínem Jirkou vyvázne z ošklivého nařčení. I Jirka se v happy endu ožení se služkou. Bouchema ztvárnil skvěle komicky přední benešovský ochotník Josef Schmiedinger. (Bohoslovec Schmiedinger je předlohou pátera Vrby z románu F. L. Věk A. Jiráska.)
uspořádal divadelní představení a zvolil starou veselohru Čech a Němec z počátků moderní české literatury. Hra je zajímavá tím, že jedna nebo dvě role jsou psány německy, ostatní česky. Nevinně ukazuje nedorozumění mezi oběma národy, která jsou nakonec překonána milostnou idylou. Představení, které se konalo už v kritických měsících před vpádem hitlerismu, několik měsíců před mnichovskou kapitulací, bylo pro Prahu senzací. Na premiéře se ve své lóži objevil prezident Beneš a bylo vidět, jak nadšeně tleská. Představení bylo vyprodané, opakovalo se… Je pozoruhodné, že vynikající český herec pan Vydra, který mluvil výbornou němčinou, hrál roli Němce, zatímco herec a režisér německého divadla pan Taub, mluvil na scéně krásnou češtinou. Ze staré frašky se udělalo politikum, obě strany projevily hodně dobré vůle - ale ničivé síly byly mocnější.“ A ještě k básníku Máchovi. Účinkování v Benešově podnítilo ho k pokusu o napsání divadelní hry. Měla se jmenovat Polesný a zůstala nedokončená, dochovalo se jen několik výstupů. Dva muži milují jednu dívku - Ludmilu, dceru polesného Zahořanského. Jeden z nich bydlí v domě zahořanského - Podhajský, druhý, neúspěšný se jmenuje Dvorecký z Borové. Pán z Borové je odmítnut a odchází se slovy: „Na lásku zapomenout nelze - nikdy, nikdy.“ A opět nastala polemika máchovských badatelů, kdo je kdo v tomto fragmentu klíčového dramatu. Ve své studii Jan Hertl (Počátky benešovského divadla, Sborník podblanických prací 1965) volí řešení opačné na rozdíl od jiných interpretů. V Podhájském, vítězném nápadníkovi, vidí skutečného šlechtice forstadjunkta ze Želetinky, v lesovně bydlícím, Karla Kršňáka z Karlsbergu. Prostě Mácha - odmítnutý, se pokusil v náčrtu zlehčit svou situaci. Osudy rytíře Kršňáka jsou následující - oženil se až v roce 1864, vzal si vdovu Feuersteinovou z Benešova a na hřbitově má krásný pozdně empirový pomník, blízko vchodu. Údaje jsou už těžko čitelné. M. Filípková
Zajímavý je ale tento přesah: Max Brod, nejen objevitel velikosti Franze Kafky, ale objevil světu i Leoše Janáčka a Jaroslava Haška, píše ve svém Pražském kruhu o této zajímavé epizodě: „Společenský a umělecký život v Praze měl něco charakteristického: české a německé kruhy žily většinou každý pro sebe, uzavřeně. V posledních letech první republiky se poměr zlepšil, čínská zeď se prolomila. Existoval společenský klub v jednom paláci Na Příkopě, otevřený oběma jazykům a subvencovaný vládou. Němci navštěvovali česká divadla, koncerty, a naopak. Bylo samozřejmé, že o všech kulturních událostech v českém životě se v německých listech vždy podrobně psalo - a přesně tak obráceně. Klub herců
O tom, že Karel Hynek Mácha měl k našemu kraji blízko, svědčí nejen slavná povídka Márinka, ale i jeho kresba nedalekého Zbořeného Kostelce. - red -
18
POHLED DO HISTORIE
Před sto lety „Opuštěný“ Benešov v září ožil. Do základních škol se nahrnulo 1 363 děvčat a kluků. V některých třídách se jich tísnilo víc než padesát. Tak tomu bylo i na gymnáziu. Ale tam řady prokáceli přísní profesoři, katovským předmětem byla především řečtina, takže po osmi letech doškobrtalo k maturitě tak kolem dvaceti kandidátů. Na příchod studentů se město těšilo. Kromě oživení přinášeli některým lidem také hmotný zisk. V novinách se objevovaly inzeráty: ,,Distingovaná rodina přijme na byt a stravu studenta z dobrého domu." Kvůli možnosti zlepšit si příjem pronájmem pokoje studentovi se prý do Benešova stěhovaly chudší vdovy. Ovšem ředitelství gymnázia dbalo na to, aby pronájem odpovídal společenskému statutu studenta a samo doporučovalo vhodné ubytovatele. Studenti také byli potencionálními ženichy měšťanských dívek a vskutku mnozí si po ukončení vysoké školy pro ně do města svých gymnaziálních studií přišli. Nespokojeni byli učitelé na dívčí měšťance. Do čtvrtého ročníku nastoupilo jen 16 žákyň. Přitom jeho absolvování otvíralo dívkám cestu k povolání pěstounky nebo úřednice. Prý nechuť k návštěvě už nepovinného čtvrtého ročníku byla zaviněna osnovami, které však ministerstvo nedovolilo změnit. Některá děvčata však pokračovala na středních školách v Budějovicích nebo v Písku, to si ovšem mohly dovolit ty ze zámožnějších rodin. Město mělo starostí až až. Vlašimská volala po dláždění, na Malém se dalo po dešti jezdit na loďkách Po setmění se občané ploužili ulicemi po paměti. Stav městské pokladny nedovolil pomyslet na centrální osvětlení, a proto se zastupitelstvo rozhodlo zakoupit sedm svítilen Lux. Dvě měly zářit na Velkém náměstí a ostatní na křižovatkách Gymnazijní - Zámecká, Pražská - Růžová, Vlašimská Bezděkov. Proti koupi se hned postavili někteří zastupitelé. Panu Novotnému vadilo, že Lux vyrábí švédská firma se zastoupením ve Vídní a ne český podnik. Ovšem na trhu žádný český výrobek toho druhu nebyl Stavebnictví stagnovalo, podnikatelé vzali za vděk každou zakázkou a zlevňovali. Proto v té době dostalo dost benešovských domů nové fasády. Zaměstnání dělníkům nabízela kruhová cihelna v Čerčanech. Práci bylo taky možné najít na regulaci Chotýšanky a Líseneckého potoka. O akci se dělili tři podnikatelé a pracovalo zde až 600 dělníků. Lidé z Benešovska snad nemuseli houfně odcházet za moře. Však emigrace do Ameriky byla ztížena. Po přistání musel každý prokázat hotovost 25 dolarů a zakoupený lístek do místa plánovaného pobytu. Dobře si vedla poštovní automobilová linie Benešov Neveklov. V srpnu přepravila 1 800 cestujících, ovšem pro zimní období omezila počet jízd na dva spoje denně. Stále nebyly vyřešeny finanční pohledávky. Vídeňská firma Huber-Reich zbankrotovala a objednané a zaplacené stroje nedodala. Finanční ztráta měla spadnout na obec Neveklov, ačkoliv ta byla k objednávce autobusů u této firmy donucena ministerstvem. Pošta se rozvíjela. Za osm let se počet telefonních stanic zdvojnásobil. Mnozí považovali za českou nepodnikavost, že příkopy byly plné spadaných švestek a na rozdíl od německých krajů je nikdo nezpracovával. Stala se náprava. V Benešově bylo založeno
ovocnické družstvo s.r.o. a vyrábělo mošt a ovocná vína. Za vylisování 1 l zaplatil zákazník 2 hal. Na trhu dostal prodejce za 1 q hrušek 4 K. Z jednoho centu však vylisoval 54 l moštu a čistý zisk byl 14 K. Už se myslelo na zimu. Nemocnice objednala pro pokusné topení po vagonu uhlí Bruchského, smolnolesklého a ořech z Nýřanské oblasti. A hned se ozvali vlastenci s výtkou, že jde o uhlí z německých dolů. Správce se musel bránit, že některé druhy uhlí než od německých dolů nezíská. Slavilo se a manifestovalo. Vytáhly se Netvořice. Na první zdejší veřejné vystoupení Sokola přijeli bratří z Michle, Kundratic, Pankráce - 110 cvičenců. Metali na bradlech, skákali přes koně, udivili souhrou s tyčemi. A přitom to v klerikálních Netvořicích neměl „husitský“ Sokol lehké. 12. září prožili Netvořičtí další slávu. Manifestovalo se pro české menšiny. V čele průvodu jelo selské banderium, za ním atraktivní alegorický vůz s kněžnou Libuší s družinou, pak šly spolky, vynikal cech řezníků, krojované dívky a kapela přivedly manifestanty před tribunu. Poslanec Máša burácel proti útisku našich menšin v pohraničí. Pak se šlo do hospody pana Dolejše, jedlo se, pilo, koulelo a střílelo. Zisk pro menšiny - 700 K. Na Narození Marie Panny šlo procesí do Konopiště a v něm i dost manželek socialistických soudruhů, zlobila se táborská Jiskra. A citovala katechetu Koláře, že prý člověk bez víry je hovado a básník Machar, vyznavač pohanské antiky, je zrádce národa. Nic naplat, ve zvlášťním vlaku do Prahy na den sv. Václava zase sedělo několik „soudružek“. Kdo ale na ten den zůstal v Benešově, byl svědkem motocyklového závodu Praha-Tábor-Písek. Benešovem směli závodníci jet jen 15 km rychlostí a dbát dopravních předpisů. V bílém sportu se utkal Benešov s Vlašimí. Ač za Benešov startovala mistryně Čech Garricková, podlehl Vlašimi v poměru 13:11 setům a 107:98 gamům. Vlašimi pomohla hlavně výborná Jonášová. Hrála teprve prvním rokem, ale excelentně. Benešov si pozdvihl sebevědomí následnou výhrou nad Karlínem 5:3. V Ousticích ráno po posvícení zapálil blesk stodolu pana Havlíčka. Shořela mu celá úroda, škoda 9 000, pojištěn byl na 1 400. Otec deseti dětí. Oustičtí byli nedbalci, nezaložili sbor dobrovolných hasičů a při požáru neposlali potah pro stříkačku. Stavitel Fr. Kinzl vyřídil korespondenci, udělal pořádek ve své kanceláři a zmizel. Jeho mrtvolu našli za několik dní u Párysova mlýna. Dvaadvacetiletá Františka Bucková, dcera rolníka z Postupic, se propadla do 60 m hluboké jímky na močůvku a utopila se. Dobrá zpráva nakonec. Žák měšťanské školy našel umělé zuby a odevzdal je na policejním úřadu. A co jinde? Na IX. sjezdu sociálně demokratické strany žádal B. Šmeral federalizaci monarchie a odmítl myšlenku samostatného českého státu. Dvě anglické sufražetky házely kamením na vlak, ve kterém cestoval premiér. Ve vězení držely hladovku a po třech dnech jim byla nasazena umělá výživa. V Albánii vypuklo povstání proti Turkům. Rn
19
Z MĚSTSKÉ KRONIKY
Události, které budou zapsány do kroniky 31. července Nečekaně odešel na věčnost Jan Veselý. V mládí velký sportovec, po celý život skvělý malíř, který se též s úspěchem věnoval literární tvorbě. Letos na jaře jsme navštívili výstavu jeho obrazů. Výstava se konala na počest jeho pětasedmdesátin. Po listopadu 1989 byl členem první Rady Města Benešova. Byl především dobrý člověk a výborný kamarád. Čest jeho památce. 8. srpna Mistr Josef Suk oslavil v plné svěžesti své osmdesátiny. Naše město patří mezi ta šťastná místa, která měla velmi často možnost zaposlouchat se do krásného zvuku jeho stradivárek a těšit se z Mistrova velkého umění. Letošní prázdninové měsíce přinesly dostatek příležitostí, jak báječně trávit volný čas návštěvou nejrůznějších kulturních, společenských či sportovních akcí. 3. července Víc než po čtyřiceti letech se Dvořákova Rusalka vrátila na scénu přírodního divadla v Konopišti. Účinkující členové Národního divadla nadchli vyprodané hlediště. Zejména se líbila Eva Urbanová jako kněžna, Dana Burešová jako Rusalka a Miloslav Podskalský v roli vodníka. 5. července Houslový virtuos Pavel Šporcl hrál v zaplněném kostele sv. Jakuba a sv. Filipa na Chvojně v pořadu Pocta Paganinimu. Pavel Šporcl mistrovsky interpretoval vysoce náročné sklady proslulého houslisty Paganiniho. 10. července Vinotéka „U suchý držky“, Tyršova 182, uspořádala již druhý prázdninový báječný hudební večer. Tentokrát na něm vystoupil Jan Spálený se svým ASPH (Amatérské Sdružení Profesionálních Hudebníků). Jana Spáleného dobře znají stálí posluchači rozhlasové stanice Praha, která každý pátek uváděla pořad J. Spáleného pod názvem Černobílá mozaika. Tato vinotéka uspořádala v srpnu další tři báječné hudební večery.
1. – 3. srpna Benešovské kino promítalo komedii podle Michaela Viewegha Případ nevěrné Kláry. Česko-italský film měl v našem městě úspěch. 7. srpna Opět po roce jsme v Benešově přivítali družstvo hráčů z amerických univerzit – tentokrát East Coast All Stars, které sehrálo exhibiční utkání s benešovskými košíkáři v hale ZŠ Dukelská. 14. srpna U restaurace Nová Myslivna v Konopišti ODS uspořádala rodinné odpoledne zakončené turnajem rodinných či podnikových družstev v pétanque, hry velmi oblíbené na jihu Francie. 29. srpna V Bedrči se konal již 7. ročník kuchařské soutěže „Zlatá husa Bedrčská“. Kdo přišel, nelitoval, neboť se velmi dobře naobědval a pak se ještě celé odpoledne pěkně bavil. Benešovské výstavní síně nabízely návštěvníkům zajímavé výstavy. V Muzeu umění byla stále výstava obrazů Zdeňky Řehákové Anděl ve městě. V Městské výstavní síni se v srpnu konala výstava fotografií a obrazů s názvem „Normalizace a krystalizace“. Muzeum Podblanicka v srpnu připravilo výstavu malíře a grafika Petra Dillingera s názvem Benešovsko. Výstava se konala při příležitosti 110. výročí narození a 55. výročí úmrtí tohoto významného výtvarníka 1. poloviny 20. století. V malé, ale milé galerii Palma, Tylova 2070, byla o prázdninách k vidění výstava akvarelů a kreseb benešovského malíře Zdeňka Hrstky. A konečně v přízemí bývalé piaristické koleje byla výstava fotografií Soni Strakové „Proměny vesnice Úročnice“. Kulturní centrum Karlov pořádalo pro mladé pravidelné sobotní diskotéky s překvapením. Tak 11. 7. se konalo Neon Party, při níž účastníci měli k dispozici stovky svítících náramků. O týden později se konala Plyšáková párty, na níž se objevilo ohromné množství plyšáků a plyšáčků různých barev a tvarů.
11. července V Bedrči se konal 2. ročník hasičské soutěže, kterou společně uspořádaly SDH Bedrč a SDH Žíňany. Osm hasičských družstev soutěžilo ve třech disciplínách.
Další zajímavosti z prázdnin:
18. července Dostihové sdružení JarkTo a Radio Blaník uspořádaly v Černém lese Dostihový den. Hlavní dostih byla již 16. Velká benešovská steeplechase firmy Meran Praha.
18. srpna V benešovské nemocnici byl uveden do provozu Babybox. Benešov se tak stal 27. městem v naší republice, kde je toto zařízení používáno.
22. a 23. července v Muzeu umění na Malém náměstí hrálo dětem klasické pohádky Tradiční české loutkové divadlo Jana Vaňka. Po celou dobu prázdnin každou sobotu a každou neděli na západní terase zámku Konopiště Bílkovo kratochvílné divadlo hrálo s loukami dětem nejrůznější pohádky a též několik zdramatizovaných starých pověstí českých. 31. července - 3. srpna Na hasičském cvičišti na Sladovce měl zdařilá vystoupení cirkus CRAMER. 1. srpna Sbor dobrovolných hasičů v Okrouhlici uspořádal již 7. ročník Hřebíkiády – zábavné soutěže v zatloukání hřebíků.
7. července V Husově ulici proti Komerční bance se začal stavět nový polyfunkční dům.
Po celou dobu prázdnin se v budově benešovského gymnázia realizovala 1. etapa projektu „Zavádění moderních technologií a dalších inovací ve výuce“. Prováděla se rekonstrukce datových rozvodů po celé budově, zaváděly se nové kovové, ale i optické kabely. Škola za tuto 1. etapu zaplatí přes 3 miliony korun, které získala z fondů Evropské Unie. O prázdninách měli napilno plynaři. V červenci v ulici Na Spořilově vyměňovali středotlaké plynové potrubí a instalovali nové uzávěry. Totéž pak v srpnu prováděli v ulici Vnoučkově. Obě velké opravy si vyžádaly uzávěrky ulic a objížďky. frš
20
Z POLICEJNÍHO ZÁPISNÍKU
Z činnosti Městské policie Benešov za první pololetí Za toto období na služebnu městské policie bylo učiněno od občanů 1399 oznámení. Z tohoto počtu bylo možné pouze 607 oznámení kvalifikovat jako trestný čin, správní delikt nebo přestupek. Anonymních 84 oznámení není možné pro důkazní nouzi ve většině případů prokázat a případně řešit na místě nebo oznámit správnímu orgánu. Strážník si nemůže, jak si myslí občan, důkazy vymýšlet nebo opatřovat nemorálním nebo protiprávním jednáním. Přesto se strážníci v mnoha případech snaží občanům pomoci: oznámení od paní, že již ve vozidle nemá pohonné hmoty, pomoc při nastartování vozidla z náhradního zdroje v zimních měsících, žádost o pomoc při otevření vozidla, v kterém se nacházelo čtyřměsíční dítě, opakované žádosti paní (ročník 1922) o provedení opatření (zjištění pachatele), která již v domě slyší různé hlasy, žádost o pomoc uložení tělesně postiženého muže, který spadl z postele a jiná různá oznámení. Městská policie provádí cestou pultu centralizované ochrany zabezpečení více jak 90 objektů ve městě, městský kamerový dohlížecí systém slouží k odhalování protiprávního jednání občanů a monitorování veřejného pořádku ve městě. Od ledna do konce června strážníci celkem řešili 2347 přestupků. Postoupeno k dalšímu řízení bylo 303 přestupků a správních deliktů.
V blokovém řízení byla uložena částka v hodnotě 404 100 Kč. Z větší části se jednalo o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (zákaz stání, zákaz zastavení, neplacení parkovného, zákaz vjezdu), majetku (poškozování, drobné krádeže v obchodních domech), veřejného pořádku (rušení nočního klidu, neuposlechnutí veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci, zábor veřejného prostranství, znečištění veřejného prostranství nebo založení skládky), proti alkoholismu (podávání alkoholických nápojů mládeži, kouření na místech zakázaných), na úseku občanského soužití (drobné ublížení na zdraví ne-
bo jiné špatné vzájemné občanské vztahy), na úseku silničního zákona, a to především nedovolené užívání pozemní komunikace a její součásti (reklamy typu A, předzahrádky a jiné). Strážníci denně řeší v průměru 12 přestupků. Z další činnosti strážníků to je především odchyt celkem 35 toulavých nebo opuštěných psů. Bylo provedeno 62 kontrol osob venčících psy a následně bylo kontrolou u oprávněné osoby vybírat poplatek ze psů zjištěno, že z tohoto počtu nebylo 15 psů přihlášeno. Do útulku bylo předáno pouze 6 psů. Proti roku 2008 došlo k výraznému snížení odchytu psů, protože strážníci začali majitelům psů udělovat blokové pokuty. Na služebnu městské policie od občanů bylo předáno 45 nálezů. Byly prováděny preventivní kontroly problémových míst (hřbitov, vlakové a autobusové nádraží, dětská hřiště, vnitroblok, Konopiště a další místa s větším možným pohybem osob). Celkem bylo předvedeno nebo zadrženo 46 osob. Toto je krátký výčet činnosti městské policie za první pololetí roku 2009, nadále strážníci budou plnit úkoly k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, ochrany osob a majetku, plynulosti a bezpečnosti silničn í h o p r ov o z u, sp o l u pr a c ov a t s ostatními orgány a organizacemi, které na tomto úseku plní také své úkoly. Text Luboš Baranec, foto archiv
21
BAVTE SE S REDAKCÍ ZPRAVODAJE
Sudoku 3 4
Ochutnejte s námi
5
8
2
7 2
8
1 1
8
2
7
5
1 8
4
4 5
7
9
5
800 g vepřového bůčku, 2 – 3 lžíce oleje, 1 cibule, sůl, pepř, 2 – 3 stroužky česneku, 5 – 6 zrnek nového koření, 1 lžíce strouhané housky, 3 dl piva, 100 g uzeného sýra, petrželová nať, vývar. Bůček zbavený kůže vykostíme a nakrájíme na proužky velikosti a síly prstu. Na rozehřátém oleji zpěníme na drobno nakrájenou cibuli, přidáme maso, po všech stranách ho zprudka opečeme do zlatova, pak zmírníme oheň, podlijeme trochou horkého vývaru, opepříme a přidáme česnek utřený se solí, nové koření a přikryté dusíme téměř do měkka. V poslední fázi dušení zahustíme šťávu strouhanou houskou nebo tvrdým nastrouhaných chlebem a za stálého míchání zalijeme pivem. Omáčku pak dobře provaříme.
8 4
Pivovarský tokáň
3
Podáváme s bramborem a jednotlivé porce posypeme nastrouhaným uzeným sýrem a na drobno nasekanou petrželovou natí. Dobrou chuť vám přeje redakce zpravodaje.
Jak jsem se nestal poustevníkem Také jste někdy zatoužili po samotě, tichu, klidu bez lidského štěbetání a hemžení? Já tedy ano a není tomu tak dlouho. Ta myšlenka mě totiž pronásledovala řadu let. Představoval jsem si, co asi poustevníci celý den dělali kromě rozjímání, co ke svému životu potřebovali, co jedli, jak spali, jestli se s lidmi setkávali, nebo se jim vyhýbali, těch otázek byla spousta. Usoudil jsem, že ke svému životu potřebovali minimum prostředků i věcí, v podstatě minimum minima, protože rozjímání, ta potrava duše, byla u nich na prvním místě. Když jsem si toto ujasnil, následovala druhá fáze, výběr místa, což při hustotě dnešního osídlení není jednoduché a usídlit se v jeskyni na břehu Gangy mi neumožňoval stav mého účtu. Hledal jsem dlouho a nakonec nalezl. Bylo to místečko u říčky, pěkně opuštěné, daleko od cest, chráněné před nepohodou převisem, s možností vykutání si příbytku 1+0, když zatoužím po komfortu. Začalo balení, zde se mi bohatě osvědčily dávně zkušenosti z dob čundrování. Místo lahve rumu jsem přibalil několik moudrých knih a vyrazil, samozřejmě pěšky, protože asketové pohrdají civilizačními vymoženostmi jako jsou autobusy, vlaky a jiné prostředky usnadňující cestování, dlouho jsem také váhal nad mobilním telefonem. „Byli jsme před mobilama, budeme i po nich,“ takto jsem k sobě prohovořil a ponechal jej doma, hrdý na to, jak jsem k sobě přísný.
se. Místečko krásné, jen voda v říčce šumí, ptáčkové zpívají, a i když nesejí a nesklízejí, hlady neumírají. Vše, co potřebuji k životu, příroda štědrou rukou nabízí, toť můj nynější supermarket. Povečeřel jsem skromně, chléb, sýr a vodu z petky. Usínalo se mi přenádherně, s oblohou plnou hvězd nad hlavou jsem přemítal o nicotnosti našeho bytí, byl jsem spokojen. Druhý den byl nachlup podobný tomu prvnímu, s tím rozdílem, že mi došla pitná voda. „Pch,“ řekl jsem si, „žádný problém“. Říčka mi zurčela přímo „pod domem“. Nabral jsem tedy do petky vodu, a pojednou se mi nezdála tak čistá a nebyla to tekutina bez barvy, chutě a zápachu, jak nás ve škole učívali. „Inu, převaříme, čaj z bylinek uděláme“. Posbíral jsem známé bylinky, přidal jahodové, ostružinové listí a povařil. Výsledek opravdu stál zato. Voňavý nápoj chutnal znamenitě, vitaminovou bombou byly v druhém chodu borůvky, maliny a jahůdky jak ze slabikáře. Na ohýnek jsem přiložil pár větviček s jehličím, to proti komárům. Spokojeně jsem rozjímal a čekal na první hvězdy, které mě vždy ujistí o malichernosti mých starostí.
Vzduch voněl létem a v mých útrobách začalo docházet k nepochopitelnému pnutí a křečím. Ještě než jsem zvážil, jak svůj metabolismus uvedu do klidového stavu, rozhrnulo se houští a z něj vystoupil pán v zeleném a puškou přes rameno. „Ale, ale, copak to tu mám za bezdomovce a oheň v lese, to bude pokuta. A doufám, že jste Konečně jsem dorazil na místo a utábořil nechytal ryby, je tu ochranné pásmo, to už
by bylo moc drahý!“ Marně jsem se snažil vysvětlit, že domov mám a jen chci na vlastní kůži poznat život poustevníka. „A to víte, že se zde tábořit nesmí, navíc jste na soukromém pozemku. No nic, sepíšeme to. Jo, vy nemáte peníze? No, tak to se uvidíme u přestupkové komise,“ ukončil muž v zeleném svůj monolog. „A ráno vás tu už nechci vidět!“ Vyšly první hvězdy, kolem se rozhostil klid a já si kladl otázky, jakže to ti poustevníci tenkrát měli zařízené. A to ještě nemuseli platit sociální a zdravotní pojištění, poplatky za svoz odpadu, mít trvalé bydliště, po dvaadvacáté hodině zachovávat noční klid a nemohli chodit k volbám. Patrně ale byli šťastnější než my dnes, v časech překotně uspěchaných. Krátce po východu slunce jsem si sbalil všechny věci, ve městě v první lékárně koupil za pár korun, které jsem před odchodem zapomněl vyndat z kapes, živočišné uhlí a odemkl svoji garsonku. Špinavé prádlo jsem dal do pračky, vysprchoval se, na mobilu přečetl zmeškané hovory a SMS, uvařil si silnou kávu a sedl na balkon. Nový den se rozjížděl na plné obrátky, kdosi v paneláku něco někde vrtal, z dálky bylo slyšet houkající sanitku, u sousedů se začali hádat a pod okny zaměstnanec technických služeb s křovinořezem zahájil práci na elegantním sestřihu živého plotu. Prostě normální den. Bylo mi trochu smutno, až neveselo a nebylo to jen tím, že jsem se nestal poustevníkem. -jh-
22
Historické ohlédnutí
Zříceniny, které stojí za to navštívit Půjdeme-li se projít údolím řeky Sázavy v místech, kde její tok není od Benešova příliš vzdálený, můžeme navštívit několik zřícenin. Ty zříceniny mají mnoho společného. Jsou pozůstatky hradů, které ve své době patřily k významným a výstavným stavbám našeho kraje, jejich majitelé nebyli nijak zvlášť nakloněni tehdejšímu českému králi, a protože Jiří z Poděbrad nebyl zvyklý se svou opozicí se nějak příliš „mazlit“, byly tyto hrady jeho vojsky postupně dobyty a demonstrativně pobořeny, aby bylo každému jasné, že král to myslí se svými vladařskými ambicemi doslova smrtelně vážně. Stará Dubá Zřícenina hradu Stará Dubá se vypíná na zalesněném skalnatém ostrohu nad levým břehem Sázavy proti vsi Poddubí. Hrad byl založen ve 13. stol. některým ze členů panského rodu Benešoviců. Příslušníci zdejší větve se potom nazývali podle nového sídla „z Dubé“. Z vlastního hradu se dochovaly jen rozvaliny, ale i ty dávají tušit někdejší rozlohu a dispozici hradního komplexu. Z archeologického hlediska se jedná o jeden z nejzajímavějších objektů v kraji. Hrad měl původně čtyři nádvoří a byl tvořen palácovým čtyřkřídlým jádrem, které je dnes zasypané až do úrovně prvního patra. Před ním se vypínala velká věž a na druhé straně kaple svatého Klimenta, jejíž existence je však doložena až ve 14. století. Zdejší zřícenina patří k nejzajímavějším a nejvýznamnějším památkám, které lze ve středních Čechách navštívit a to hned z několika důvodů: jedná se o zcela výjimečný šlechtický hrad, který se svým rozsahem rovnal menším hradům královským, ale především si na tomto místě můžeme prohlédnout nejen hrad, Stará Dubá je totiž jedním z nejlepších zaniklých středoevropských sídlištních komplexů. Kromě vlastního hradu zde leží i zaniklé město Odranec s částí svého opevnění, dále zbytky osídlení před hradem, v lese najdeme i obléhací tábor a palebná postavení z roku 1466, kdy vojska Jiřího z Poděbrad hrad zlikvidovala. Vnímání této památky je deformováno tím, že jde o hrad „zavřený“, což znamená, že jeho trosky se nerozvalily do okolí (v tomto případě ze strání dolů), ale vytvořily velikou mohylu na místě původního hradu. Zbytky velké věže, kterou vojska Jiřího z Poděbrad vyhodila do vzduchu, a část budov vlastní prostor hradu vyplnily a dnes tedy chodíme po rozvalinách v úrovni prvního, někde dokonce druhého patra. Právě tento nešťastný osud vytvořil ze Staré Dubé jakou-si „archeologickou konzervu“, která na své podrobné prozkoumání teprve čeká. Odranec Zřícenina Odranec je pozůstatkem městečka, které bylo propojeno s hradem Stará Dubá. Přístup do hradu byl možný jen po výšině cestou od jihu nebo západu předhradím. Na ostatních stranách to příkrý terén znemožňoval. Obdélníkové předhradí bylo uzavřeno brankou, u níž stála ochranná válcová bašta. Od horního hradu sbíhaly dolů k poříční rovince dvě mohutné hradby, zesílené čtvercovými věžemi. První hradba, která je dosud zřetelně patrná, šla podél vytesaného příkopu kolmo na vrstevnice svahu. Zadní hradba směřovala nejprve k potoku vymezujícímu jihovýchodní svah hradiště, pak se lomila a sbíhala rovněž k poříční rovince, kde obě hradby spojovala třetí, souběžná s tokem Sázavy. A právě v nevelkém prostoru zabezpečeném hradbami bylo podhradní sídliště, městečko Odranec. Přístup do něho střežila mohutná hranolová věž s branou v jihozápadní hradbě na úpatí hradního kopce. Obvodové zdi jsou dnes částečně pobořeny, brána však stále stojí. Zlenice Zlenice patří mezi hrady, které zná téměř každý Čech, i když si to zřejmě ani neuvědomuje, protože právě to je zřícenina, kterou na svých obrázcích často maloval Josef Lada. Tomu se nelze divit, když si uvědomíme, že pocházel z nedalekých Hrusic a zříceninu hradu Zlenice (dnes často nazývanou Hláska) tedy jistě velmi důvěrně znal. První písemná zmínka o hradu Zlenice pochází z roku 1318, kdy se po nich psal Oldřich ze Zlenic. Archeologický výzkum však ukázal, že hrad vzniknul ještě dříve - s největší pravděpodobností na přelomu 13. a 14. století.
Šlo o jedno z nejvýznamnějších posázavských šlechtických sídel. Hrad se vyvíjel velmi složitým způsobem a v průběhu 14. století byl zcela přeřešen. Uvnitř hradního jádra, napravo z pohledu od vstupní brány, byla veliká hospodářská budova, z níž se do dnešních dnů dochovaly jen reliéfní relikty a zbytky zdiva, jejichž výzkum prozrazuje, že se postupně vyvíjela ve třech až čtyřech stavebních fázích. Vnitřní hrad získal postupně podobu blokového hradu. Okolo nádvoří stála tři palácová křídla, která byla srostlá do bloku s velkou obytnou věží, nejstarší částí vlastního hradního jádra, jejíž torzo dnes tvoří hlavní dominantu zříceniny. V době svého vzniku (tedy kolem roku 1300) byl hradem nejen výstavným, ale významným i vojenského hlediska. O něco později se však jeho poloha stala velkou nevýhodou, protože s rozvojem účinného obléhacího dělostřelectva umožnily výšiny v nejbližším okolí jeho snadné a ničivé ostřelování. Přesnou dobu, kdy byl v rámci zničujícího tažení královských vojsk Jiřího z Poděbrad hrad Zlenice zlikvidován, neznáme. Lze jej však spolehlivě datovat mezi roky 1463 a 1465. Značná část vnitřního hradu je „zavřená“ (zhroucená „sama do sebe“) a lze ji tedy - podobně jako Starou Dubou - považovat za cennou informační konzervu, která by mohla časem odhalit velmi zajímavé nálezy. Zbořený Kostelec Zbořený Kostelec (původně Kostelec nad Sázavou) je hradem, který za svého života prodělal velké množství změn a to, jak vypadal na začátku, nelze bez důkladného archeologického výzkumu přesně určit. Takový průzkum však na Zbořeném Kostelci dosud bohužel neproběhl. Na počátku byl královským hradem a postavil ho zřejmě Václav II. jako náhradu za ztracený hrad v Týnci nad Sázavou. V psané historii ho však nalézáme mnohem později (což není v historii nic výjimečného). V roce 1342 byl totiž zastaven Oldřichovi z Valdeka a o tom již záznamy existují. Z původního hradu dnes známe jen část obvodového opevnění, které mělo přibližně rozsah dnešního hradu. Jestli původní královský hrad měl věž, dnes není známo. Ve čtrnáctém století byl ve vnitřním hradě postaven palác (patrně s využitím materiálu ze starší stavby) a došlo zřejmě i dalším úpravám, o jejichž přesné podobě není dost informací. Teprve v průběhu 15. století došlo k zásadní přestavbě hradu, především pokud jde o jeho funkčnost. - Přestal být centrem panství a stal se vojenským opěrným bodem. Ve vnitřním hradě vznikly po obou stranách veliké zděné budovy, z nichž jedna je ve svém obvodovém zdivu dosud velmi dobře zachovaná. Vnější stěny druhé z nich (umístěné nad řekou) sjely ze svahu a dnes z ní vidíme jen torzo. V průběhu 15. století byl hrad několikrát obléhán a po těchto bojích pochopitelně opravován. Dodnes je ve zdivu hradní brány patrné, že při těchto opravách bylo využito jako stavebního materiálu kamenných prakových koulí, Které byly hradu „darovány“ útočníky. Ještě před několika lety byly na okolních návrších zřetelné pozůstatky obléhání: opevněné velitelské stanoviště, palebné posty pro děla a praky, u jednoho z praků dokonce zůstala do nedávné doby zásoba kamenných koulí, určených ke střelbě na hrad. Tento ojediněle zachovaný obléhací systém, který přežil staletí, byl bohužel zničen těžkou technikou při průmyslové těžbě dřeva. Posledním majitelem Kostelce byl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který patřil mezi hlavní oponenty krále Jiřího z Poděbrad a ten při zničujícím tažení proti posázavským hradům v rámci likvidace své opozice nevynechal ani Kostelec. V roce 1467 byl hrad dobyt a demonstrativně zbořen a od té doby je nazýván Zbořený Kostelec. PaN
Stará Dubá - jedna z nejzajímavějších archeologických památek střední Evropy.
Odranec - pozůstatek městečka, které bylo spojeno s hradem Stará Dubá.
Zřícenina, kterou maloval Josef Lada - Zlenice (Hláska).
Dříve Kostelec nad Sázavou, dnes už jen Zbořený Kostelec.
