Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010 Závěrečná evaluační zpráva – Technická část s metodologickými detaily a dílčími výstupy
PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz
Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010" spolufinancované z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Zadavatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2
Zpracovatel: IREAS centrum, s.r.o. Sídlo: Mařákova 292/9, 160 00 Praha 6 Kanceláře: Štěpánská 16, 110 00 Praha 1 E-mail:
[email protected]
1. června 2011 Praha
2/316
OBSAH SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................................... 4 1.
ÚVOD ............................................................................................................................................................ 5
2.
SOUVISLOSTI HODNOCENÍ ................................................................................................................... 7 2.1 2.2 2.3
3.
KONTEXTUÁLNÍ INFORMACE O DOSAVADNÍM PRŮBĚHU IMPLEMENTACE OPLZZ .................................. 7 KLÍČOVÉ EVALUAČNÍ ASPEKTY OPLZZ V ROCE 2010............................................................................ 7 POPIS PROCESU HODNOCENÍ, ÚČEL A ROZSAH HODNOCENÍ ..................................................................... 7
PŘEDSTAVENÍ CELKOVÉHO METODICKÉHO PŘÍSTUPU ........................................................... 8 3.1 3.2 3.3
SBĚR DAT ............................................................................................................................................... 9 ZÁKLADNÍ METODY HODNOCENÍ ............................................................................................................ 9 PŘEHLED A SPECIFIKACE VYBRANÝCH METOD (POČTY) ....................................................................... 12
4. VYHODNOCENÍ ÚKOLU 1: ZHODNOŤTE VÝVOJ VĚCNÉHO POKROKU V OBLASTECH PRIORITNÍCH OS 1. AŽ 6 S OHLEDEM NA PŮVODNĚ STANOVENÉ CÍLE A DŮRAZEM NA KVALITATIVNÍ ANALÝZU ............................................................................................................................... 13 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY – SPOLEČNÉ PRO VŠECHNY PRIORITNÍ OSY (1-6) ................................ 13 EVALUAČNÍ OTÁZKY VE VAZBĚ NA INDIKÁTORY.................................................................................. 33 PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY PRO VŠECHNY OSY K PRŮBĚHU VÝZEV A PROJEKTŮ ............................................ 47 SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 1 ............................................................................... 81 SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 2 ............................................................................. 108 SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 3 ............................................................................. 119 SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 4 ............................................................................. 136 SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY 5 ............................................................................. 149
5. VYHODNOCENÍ ÚKOLU 2: V NÁVAZNOSTI NA PRŮBĚŽNÉ VÝSTUPY ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU Č. 1 VYHODNOŤTE JEŠTĚ VÍCE KOMPLEXNĚJI TŘI OBLASTI IMPLEMENTACE PROGRAMU, U KTERÝCH LZE PŘEDPOKLÁDAT NEJVĚTŠÍ POTENCIÁL PRO ROZVOJ PROGRAMU JAKO CELKU A DOSAŽENÍ JEHO PLÁNOVANÝCH CÍLŮ ............................................... 154 VYMEZENÍ TŘÍ OBLASTÍ IMPLEMENTACE PROGRAMU S NEJVĚTŠÍM POTENCIÁLEM PRO JEHO ROZVOJ . 154 PŘÍČINY, SOUVISLOSTI, DOPADY A KONKRÉTNÍ DOPORUČENÍ VE VYMEZENÝCH OBLASTECH IMPLEMENTACE OPLZZ .................................................................................................................................. 155 5.1 5.2
6. VYHODNOCENÍ ÚKOLU 3: VYHODNOŤTE NÁMĚTY MOŽNÝCH TÉMAT PRO ZAMĚŘENÍ EVALUACE V ROCE 2011 ............................................................................................................................... 169 6.1 6.2
ZKUŠENOSTI Z EVALUACE OPLZZ A NAVAZUJÍCÍ DOPORUČENÍ ......................................................... 169 NÁMĚTY MOŽNÝCH TÉMAT PRO ZAMĚŘENÍ EVALUACE V ROCE 2011 ................................................. 170
PŘÍLOHA Č. 1 – WEBOVÝ DOTAZNÍK ..................................................................................................... 173 PŘÍLOHA Č. 2 – SOUHRNNÝ EXPERTNÍ DELPHI DOTAZNÍK A SEZNAM EXPERTŮ ................. 190 PŘÍLOHA Č. 3 – PŘÍPADOVÉ STUDIE K PO 2, PO3, PO4, PO5 ............................................................. 205 PŘÍLOHA Č. 4 – INFORMACE O ANALYZOVANÝCH PROJEKTECH V EO 1.19 ............................ 229 PŘÍLOHA Č. 5 – ODBORNÁ STUDIE K PROBLEMATICE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ................. 231 PŘÍLOHA Č. 6 - SUMARIZACE VLIVU PROJEKTŮ PO5 NA CÍLOVÉ SKUPINY............................. 272 PŘÍLOHA Č. 7 – EXPERTNÍ ODHAD INOVATIVNOSTI PROJEKTU (PŘÍLOHA EO 1.23) ............. 275 PŘÍLOHA Č. 8 – LOGICKÉ RÁMCE ŘEŠENÍ 3 VYBRANÝCH OBLASTÍ A NÁVRH ROZŠÍŘENÉ SOUPISKY ÚČETNÍCH DOKLADŮ V RÁMCI EVALUAČNÍHO ÚKOLU 2 ........................................ 295 PŘÍLOHA Č. 9 – TABULKY V RÁMCI GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY 1.1 ................................ 301
3/316
Seznam zkratek Zkratka ČR ČSÚ IS EK ERDF EO ES ESF EU GIS HSS KP MPSV MZ NSRR OP OPLZZ OPPA OPVK PO RLZ ŘO ROV SF VÚPSV ZS
Význam zkratky Česká republika Český statistický úřad Informační systém Evropská komise European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje) Evaluační otázka Evropská společenství Evropský sociální fond Evropská unie Geografický informační systém Hospodářská a sociální soudržnost Konečný příjemce Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Monitorovací zpráva Národní strategický referenční rámec Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Praha Adaptabilita Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa Rozvoj lidských zdrojů Řídící orgán Roční operační vyhodnocení Strukturální fondy Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zprostředkující subjekt
4/316
Úvod
1.
Tento dokument představuje technickou část závěrečné evaluační zprávy, která byla vytvořena v rámci projektu Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010, jehož klíčovým cílem je posoudit pokrok OPLZZ v roce 2010 a poskytnout ŘO jasnou, přehlednou, srozumitelnou a z hlediska závěrů a doporučení využitelnou evaluační studii. Hlavním účelem této technické části závěrečné zprávy je poskytnout zadavateli podrobnější náhled na průběh, metodologii a kompletní dílčí výsledky provedených analýz, který bude sloužit především evaluační jednotce ŘO OP LZZ, příp. dalším zájemcům o tyto informace. Tato technická část zprávy doplňuje samostatný dokument Závěrečná evaluační zpráva - Syntéza dosažených výsledků, jehož účelem je oproti technické části podat stručnější přehled klíčových závěrů evaluace a kompletní přehled všech evaluačních doporučení pro bezprostřední využití těmi, ke kterým jsou v rámci implementační struktury OP LZZ evaluační doporučení směřována. Tento evaluační projekt byl zahájen 23. 9. 2010 v rámci kick-off setkání zástupců řešitelského týmu se zadavatelem a zakončení projektu se předpokládá v květnu 2011 předáním finální verze závěrečné zprávy, ve které budou vypořádány připomínky zadavatele. I přes počáteční zdržení zahájení realizace tohoto projektu způsobené pozdním podpisem smlouvy byly realizovány téměř všechny naplánované aktivity, které uvedl řešitelský tým ve Vstupní zprávě. Souhrnně se jednalo zejména o:
rozsáhlý desk research dostupných dokumentů, podkladů,
analýzu a vyhodnocení dat z MONIT7+,
dotazníkové šetření u zástupců konečných příjemců i cílových skupin,
řízené rozhovory se zástupci KP, odbornými experty v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti a také zástupci ZS OPLZZ,
dílčí vyhodnocení ve vazbě na evaluační úkol 2, tj. obsahové vymezení problematických i potenciálních oblastí dalšího rozvoje OPLZZ,
panely expertů (průřezový a tematický k PO5),
fokusní skupina k problematice PO2,
Delphi panel k evaluačnímu úkolu 2.
Z vymezených metodických aktivit nebyly realizovány v plném rozsahu pouze fokusní skupiny k tematice relevance a dosavadních výstupů jednotlivých výzev dle prioritních os (evaluační otázka 1.7) a fokusní skupina v rámci zástupců cílové skupiny PO4 (evaluační otázka 1.20). Obě aktivity však byly plně nahrazeny alternativním způsobem zajištění příslušných informací a údajů, přičemž detailní informace jsou uvedeny u vyhodnocení příslušných evaluačních otázek. Naopak nad rámec původně naplánovaných aktivit vyplynula potřeba realizace specifického šetření na úrovni ŘO a ZS, které se týkalo předběžného otestování možných otázek v rámci evaluačního úkolu 2. Zástupci zadavatele poskytli v tomto smyslu velmi dobrou a aktivní součinnost s řešitelským týmem při zajištění dostatečného množství relevantních informací a údajů tak, aby závěrečná doporučení byla potenciálně co nejvíce realizovatelná v rámci běžné pracovní agendy ŘO/ZS.
5/316
Řešitelský tým a rozdělení odpovědnosti za řešení dílčích evaluačních otázek K realizaci projektu byl vytvořen tým specialistů, kteří splňují vysoké požadavky na odbornost a znalosti v oblasti implementace programů financovaných z ESF, předpisů Evropského společenství a metodik pro SF EU, problematiky rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti v ČR, evaluací programů financovaných ze SF, celkového kontextu politiky HSS v ČR i EU, statistiky a ekonomie, včetně znalostí odborné terminologie používané v rámci dané problematiky v ČR a v EU. Vedením projektu byl pověřen Ing. Martin Pělucha, Ph.D., který odpovídá na straně řešitelského týmu za celkovou realizaci projektu, koordinuje aktivity jednotlivých členů týmu a deleguje odpovědnost v projektu dle aktuálních potřeb a specializace jednotlivých členů realizačního týmu. Zástupci vedoucího projektu jsou Mgr. Viktor Květoň a Ing. Petr Fanta, Ph.D. Odborní experti řešitelského týmu (abecední pořadí):
PhDr. Oldřich Čepelka – garant evaluačních otázek 1.12, 1.19
Ing. Petr Fanta, Ph.D. – garant evaluačních otázek 1.7, 1.9, 1.20, 1.21
Mgr. Jaromíra Kotíková - garantka evaluačních otázek 1.10, 1.11
Mgr. Viktor Květoň - garant evaluačních otázek 1.3, 1.4, 1.8
Ing. Emil Machálek, CSc. - garant evaluačních otázek 1.1, 1.2, 1.13, 1.14, 1.15
Ing. Martin Pělucha, Ph.D. – koordinátor projektu, garant evaluačního úkolu 2 a 3
Ing. Oto Potluka, Ph.D. - garant evaluační otázky 1.23
Doc. Ing. Markéta Fantová Šumpíková, Ph. D. - garantka evaluační otázky 1.22
Ing. Soňa Veverková - garantka evaluačních otázek 1.16, 1.17, 1.18
Technická asistence v projektu Bc. Markéta Vaisová
6/316
2.
Souvislosti hodnocení
2.1
Kontextuální informace o dosavadním průběhu implementace OPLZZ
Dosavadní průběh a implementace OPLZZ byl ovlivněna několika faktory. Jedním z nich je hospodářská krize, na jejíž důsledky upozorňuje např. Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009 (Regiopartner 2009). V průběhu roku 2009 se plně projevily dopady hospodářské krize, které de facto ovlivnily postavení cílových skupin OPLZZ a současně se národní ekonomická situace a její důsledky odrazily mezi potenciálními žadateli. Nicméně v důsledku toho nebo možná právě proto došlo v roce 2009 k velmi významnému posunu z hlediska implementace OPLZZ. Výsledkem bylo schválení a zahájení velmi významného množství projektů, které představují cca 26 % celkové alokace programu (viz Výroční zpráva OPLZZ za rok 2009). V rámci ROV 2009 vznikla řada podkladů pro výroční zprávu OPLZZ a také různá doporučení pro další implementaci programu. Teprve rok 2010 je však prvním rokem, kdy lze reálně začít provádět průběžnou evaluaci zejména věcného pokroku. Důvodem je skutečnost, že většina projektů začala naplňovat své indikátory právě v roce 2010, což je jeden z důležitých předpokladů pro hodnocení věcného pokroku a analýzu cílů projektu v kontextu se zlepšováním/zhoršováním situace cílových skupin na trhu práce.
2.2
Klíčové evaluační aspekty OPLZZ v roce 2010
Smyslem této evaluace bylo mj. reflektovat Veřejný plán řešení evaluačních doporučení z evaluací OPLZZ 2009-2010 (VPŘED), který vznikl na základě evaluací realizovaných v roce 2009 a jejich doporučení a následně byl diskutován a vytvářen v rámci ŘO OPLZZ. ROV 2010 dále rozvíjel identifikované slabé stránky v evaluacích a doporučeních z „VPŘED“. V tomto smyslu poskytuje plán důležitý zdroj informací pro evaluátory, jak (ne)akcentovat jednotlivé prvky evaluačního zadání a jaká témata hodnotit do větší hloubky. Klíčovým účelem je poskytnout zadavateli konkrétní náměty a doporučení k pokračujícímu zkvalitňování implementace OPLZZ s cílem zvýšit přínos pro cílové skupiny v kontextu aktuálního socioekonomického vývoje. V případě, že nebylo možné některé dlouhodobější náměty zohlednit v současném programovém období, byla tato doporučení formulována pro přípravu nového programu v období 2014+. Smyslem evaluace je poskytnout ŘO pragmatická doporučení, která budou zaměřena na potenciálně řešitelné oblasti. Kromě přímé návaznosti na Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009 byla řešena také relevantní témata ze souhrnné tabulky doporučení s názvem „VPŘED“.
2.3
Popis procesu hodnocení, účel a rozsah hodnocení
Celá evaluační zpráva se zaměřuje zejména na posouzení pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění OPLZZ během roku 2010, vytvoření analýzy a hodnocení (ne)dosažených výsledků, (ne)problémových oblastí a formulaci konkrétních doporučení na možná zlepšení a další faktory. Výstupy tohoto projektu by neměly sloužit pouze jako odborný podklad pro vytvoření výroční zprávy (dle čl. 68 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006), ale plní roli určité „Mid-term“ evaluace OPLZZ, protože rok 2010 je v polovině programového období 2007 – 2013. Proto je nezbytné hodnotit také strategické aspekty pokroku OPLZZ ve vztahu k cílům Společenství a dalším strategiím. V tomto smyslu je účelem hodnocení také zjištění přínosu OPLZZ k plnění cílů obecných strategických 7
dokumentů (Strategické obecné zásady společenství, NSRR), k cílům politiky soudržnosti a také analýza přínosu OPLZZ pro růst zaměstnanosti a horizontálních témat. V následujících bodech jsou obecně shrnuty dílčí účely projektu:
zhodnotit dopad intervencí OPLZZ s ohledem na nové a ověřitelné informace ve výzkumných šetřeních prostřednictvím vzájemné triangulace metod;
zapojit participační metody dialogu mezi stakeholdery, odborníky v oblasti rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti;
vytvořit doporučení pro zvýšení účinnosti a efektivity intervencí OPLZZ;
pragmaticky formulovat závěry a doporučení z provedených analýz v souladu s hierarchií evaluační kauzality a koncipovat je dle témat, důležitosti, adresátů a časového rámce provedení;
vytvořit dílčí odborný podklad pro probíhající diskuse o budoucí podobě politiky soudržnosti po roce 2013 v oblasti působnosti ESF;
aktivně komunikovat se zadavatelem po celou dobu realizace této veřejné zakázky.
Dílčí příspěvek tohoto evaluačního projektu spočívá v tom, že závěry a doporučení jsou vytvářeny tak, aby je bylo možné použít i v probíhajících diskusích o budoucí podobě politiky soudržnosti po r. 2013. Dále by měly reflektovat dosavadní zkušenosti s podporami v rámci OPLZZ včetně vytvoření relevantních doporučení týkajících se implementace politiky soudržnosti v ČR ve vazbě na rozvoj lidských zdrojů, posilování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel.
Představení celkového metodického přístupu
3.
Při řešení této zakázky realizační tým využíval několika různých typů metod. Z nutnosti ověřování vstupujících informací z více zdrojů bylo použito více metod zpracování analýz, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Tím bylo dosaženo objektivního zhodnocení jednotlivých evaluačních otázek. Závěrečná evaluační zpráva popisuje v této kapitole metodický způsob realizace tohoto hodnotícího projektu včetně zdrojů dat a informací tak, jak bylo schváleno zadavatelem ve Vstupní zprávě. Celkový metodický přístup vychází z nastavení evaluace a jejího rozdělení na 3 klíčové fáze: 1.
Zhodnotit vývoj věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 až 6 s ohledem na původně stanovené cíle a s důrazem na kvalitativní analýzu;
globální evaluační otázky společné pro všechny prioritní osy (1 – 6),
evaluační otázky ve vazbě na indikátory,
průřezové evaluační otázky pro všechny osy k průběhu výzev projektů,
specifické otázky k jednotlivým osám.
2.
V návaznosti na průběžné výstupy ze zpracování Úkolu č. 1 vyhodnotit ještě komplexněji tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů;
3.
Vyhodnotit náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce 2011.
8
3.1
Sběr dat
ROV OPLZZ 2010 probíhal v souladu s uznanými postupy hodnocení, což má vliv na sběr i analýzu dat. Odpovědi na evaluační otázky byly zajištěny prostřednictvím použití široké škály primárních i sekundárních zdrojů dat kvalitativní i kvantitativní povahy. Primární zdroje dat byly následující:
data z nově vytvořeného dotazníkového šetření k řešeným oblastem evaluačních otázek; informace z řízených rozhovorů s příjemci, odbornými experty v oblasti LZZ a řídícími pracovníky programu (zprostředkující subjekty, zástupci z akademické sféry); technické konzultace se zástupci ŘO OPLZZ.
Sekundární zdroje dat sestávají z:
3.2
data z monitorovacího systému; data ze stávajících šetření či předchozích hodnocení OPLZZ; data z výročních zpráv a programových dokumentů; národní statistické údaje z Českého statistického úřadu.
Základní metody hodnocení
Celkově lze rozdělit jednotlivé techniky/aktivity do následujících oblastí: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Základní analýza (analýza programových podkladů, analýza základních dat); Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření; Řízené rozhovory; Panely expertů / Fokusní skupiny Případové studie Delphi panel (evaluační úkol 2)
ad 1) Základní analýza se skládá ze dvou částí: A) Analýza programových podkladů (desk research) V této části byly sesbírány a shrnuty základní materiály, podklady a fakta k realizaci programu jako celku, a dále také k jednotlivým prioritním osám OPLZZ. Prostřednictvím analýzy základních dat byly shromážděny dokumenty mapující zkušenosti s implementací OPLZZ v předcházejícím období. Byly vyhodnocovány zejména studie a zprávy z již realizovaných projektů, výroční zprávy za rok 2009, pravidelné zprávy pro monitorovací výbor a další relevantní evaluační studie. Analýza základních dat poskytla zdroj informací pro provedení dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s klíčovými aktéry zapojenými do OPLZZ. B) Analýza základních dat Mezi základní data jsme zahrnuli statistická data týkající se především realizovaných prioritních os. Jedná se o všechna sekundární data popsaná výše, která byla využita ke kvantitativní analýze dopadů OPLZZ. V rámci hodnocení byl kladen důraz na zjištění dosavadních účinků programu, které vyvolal, a míry naplnění stanovených cílů. Při zpracování dat řešitelský tým využíval také statistické metody hodnocení pro zvýšení kvality analýz a hodnocení (např. korelační a regresní analýzy tvrdých dat).
9
ad 2) Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření Při této metodě byly definovány otázky, na které odpovídali realizátoři projektů v OPLZZ a účastníci vzdělávacích kurzů (beneficienti – cílové skupiny). Toto dotazníkové šetření bylo provedeno elektronicky prostřednictvím speciálního webového rozhraní. V případě šetření u zástupců KP i neúspěšných žadatelů lze konstatovat, že byl zajištěn dostatečný a relevantní vzorek odpovědí (respondentů). Celkem odpovědělo 960 respondentů, z toho bylo 576 respondentů v kategorii konečných příjemců, 161 respondentů byli žadatelé, o jejichž žádosti nebylo dosud rozhodnuto a 223 respondentů byli neúspěšní žadatelé. ad 3) Řízené rozhovory se zástupci KP, ZS a technické konzultace se zástupci ŘO Řízené rozhovory realizoval tým evaluátorů zejména formou osobních schůzek. Forma a obsahové vymezení technických konzultací byly průběžně přehledně uvedeny ve Flash reportech. Respondenty této metody byli zejména vybraní realizátoři projektů, pracovníci implementačních struktur a další oslovení experti (expertní rozhovory). ad 4) Panely expertů / Fokusní skupiny Panely expertů (1x průřezový a 1x k problematice PO5) a fokusní skupina (k problematice PO2) zahrnovaly zástupce ŘO a implementační struktury OPLZZ, členy řešitelského týmu, nezávislé odborníky z oblasti akademické sféry, evaluační praxe a zainteresovaných zájmových skupin (profesní asociace), realizátory projektů a vybrané zástupce příjemců pomoci. Tato metoda zároveň umožnila hlouběji zjistit souvislosti problému. ad 5) Případové studie Případové studie představují vhodný nástroj prezentace vybraných problematických okruhů či úspěšných postupů řešení v konkrétních případech. Proto řešitelský tým zahrnul do metodiky některých evaluačních otázek také vytvoření případových studií, které jsou uvedeny v příloze této závěrečné zprávy. ad 6) Delphi panel – týká se výhradně evaluačního úkolu 2 Při této metodě byly vydefinovány základní otázky, zjištění a výroky, které byly položeny vybranému (významnému) okruhu expertů. Tento Delphi panel byl upraven na dvě základní kola šetření. V prvním kole Delphi panelu byli osloveni zástupci ŘO a ZS OPLZZ ohledně otázek ve vymezených problematických a potenciálních oblastí dalšího rozvoje OPLZZ. V prvním kole tito odborníci odpovídali na dílčí okruhy otázek spojených s významem dopadů vymezených problematických a potenciálních oblastí rozvoje OPLZZ. Po tomto kole šetření následovalo dílčí vyhodnocení a stanovení množiny možných výroků, doporučení a závěrů, které byly dále testovány a ověřovány v širším okruhu expertů působících rovněž vně implementačního systému OPLZZ. Tímto způsobem bylo možné získat širší expertní náhled na problematiku dopadů intervencí OPLZZ na vybrané problematické a potenciální oblasti tohoto programu. Tato metoda se týkala zejména evaluačního úkolu č. 2. Níže je uvedeno schéma celkového postupu prací z metodického pohledu. Schéma vystihuje posloupnost a chronologii použitých metod. Cílem schématu je vizualizovat interdisciplinární přístup k řešení celého projektu a vytvoření relevantních doporučení. Smyslem bylo získání zpětné vazby od všech klíčových subjektů podílejících se v nějaké roli na OPLZZ (žadatelé, příjemci dotace, ŘO, ZS, odborní experti z praxe, experti z akademické sféry apod.).
10
Obr. č. 1: Schéma metodického postupu ROV 2010
FÁZE SBĚRU DAT
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ (příjemci a žadatelé)
ANALÝZA DAT MONIT7+
ŘÍZENÉ ROZHOVORY (koneční příjemci)
-
DELPHI PANEL
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ (ŘO a ZS)
-
ANALYTICKO – SYNTETICKÁ FÁZE
EXPERTI a STAKEHOLDEŘI Členové řešitelského týmu ŘO a ZS OPLZZ Vybraní KP Zástupci akademické sféry (VŠE, UK, VUPSV) Soc. partneři – ČMKOS, Hosp. komora aj. Zástupci evaluační praxe – Regiopartner, Navreme Boheme
PANEL EXPERTŮ (průřezový experti)
(experti, stakeholders)
DOPORUČENÍ PRO ROV 2010
PANEL EXPERTŮ (PO5 - experti) FOKUSNÍ SKUPINA (s KP PO2)
11
3.3
Přehled a specifikace vybraných metod (počty)
V níže uvedené tabulce je upřesněno využití metod popsaných v předchozí kapitole včetně uvedení počtu příslušných aktivit. Tabulka 1
Metoda Individuální (příp. skupinové) rozhovory a) s pracovníky ZS OPLZZ
Realizovaný počet
Specifikace
4
Na úrovni ZS OPLZZ (Ministerstvo vnitra) proběhly dva řízené rozhovory k tématům PO4 a 1 řízený rozhovor k PO6. Dále byl proveden 1 řízený rozhovor na MPSV k PO6.
Individuální rozhovory b) s příjemci podpory OPLZZ (leden 2011)
32
Fokusní skupina k PO2 (leden 2011)
1
Tematické panely expertů (únor 2011)
2 tematické panely**
Dotazníkový průzkum v listopadu 2010 (hromadné dotazování***)
1 akce s oslovením všech subjektů s úspěšně přijatou žádostí (tj. 1664) a zároveň i položení několika dotazů všem neúspěšným žadatelům
Vybrané kraje ČR*, tj. Jihomoravský, Středočeský, Ústecký, Jihočeský, Olomoucký, Hl. m. Praha Lokalita: Praha Původně naplánované FS k eval. ot. 1.7 a PO4 nebyly realizovány. Potřebné údaje a informace byly získány alternativním způsobem (viz metodická část příslušných evaluačních otázek) Lokalita: Praha 1) Panel – eval. ot. 1.1, 1.7 2) Panel – eval. ot. 1.23 úspěšní žadatelé (koneční příjemci) beneficienti (tj. cílové skupiny u PO 2 a PO 4) neúspěšní žadatelé
Evaluační otázky 1.9 (3); 1.19 (2); 1.14 (3); 1.16 (3); 1.23 (3) Odborníci na oblast realizace OPLZZ, tj. ŘO, ZS Celkem bylo aktivně (8), odborníci z akademické sféry a evaluace Delphi panel (6), zástupci profesních asociací (5), zástupci zapojeno 26 odborníků KP (7) * Pozn.: Výběr krajů byl proveden tak, aby vybrané kraje splňovaly hlavní odlišnosti a charakteristiky typické pro socioekonomickou úroveň v různých částech ČR, tj.: Jihomoravský kraj - venkovský region s dominantním regionálním centrem/metropolí ovlivňujícím socioekonomický rozvoj celého regionu, Středočeský kraj - venkovský region s větším počtem malých až středně velkých měst, jako centry socioekonomického rozvoje, Ústecký kraj – strukturálně postižený kraj s výraznou urbánní strukturou, Jihočeský kraj – socioekonomicky stabilizovaný kraj s nejnižší hustotou zalidnění, Olomoucký kraj – průměrně se rozvíjející kraj s polycentrickou sídelní strukturou tvořící páteř socioekonomického rozvoje regionu, Hl. m. Praha – specifické postavení regionu v národní ekonomice i sídelní struktuře.
Případové studie
14
** Pozn.: Panel č. 1 (tj. evaluační otázky 1.1 a 1.7) měl průřezový charakter napříč spektrem prioritních os OPLZZ, tudíž zde byli vybráni experti zastupující konečné příjemce z různých prioritních os, odborníci z implementace OPLZZ, zástupci akademické sféry zabývající se min. 5 – 10 let tématikou rozvoje lidských zdrojů a trhem práce. Průřezového panelu se účastnilo celkem 19 expertů. Panel č. 2 byl zaměřen tematicky na prioritní osu 5, která má hlavní cíl přenos dobré praxe ze zahraničí a výměna zkušeností. Účastnilo se jej celkem 5 expertů. *** Pozn.: Ke dni 18. 9. 2010 bylo celkem podáno 7317 projektů v OPLZZ, přijato bylo 1664 žádostí (tj. stavy: Projekt v realizaci; Projekt doporučen / schválen; Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou; Realizace projektu ukončena), jejichž kontaktní osoby byly osloveny v rámci dotazníkového šetření.
12
4. Vyhodnocení úkolu 1: Zhodnoťte vývoj věcného pokroku v oblastech prioritních os 1. až 6 s ohledem na původně stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu 4.1
Globální evaluační otázky – společné pro všechny prioritní osy (1-6)
4.1.1 Evaluační otázka 1.1 – dosažený pokrok v implementaci programu Znění evaluační otázky: Jakého bylo dosaženo pokroku v implementaci programu ve vztahu k plánovaným výstupům a výsledkům
1) ZJIŠTĚNÍ
Kontext vývoje OPLZZ v rámci vyhlašovaných výzev v roce 2010 V roce 2010 přešel program ze startovní fáze do plné realizace, což se projevilo především zahájením řešení všech schválených projektů, kde zejména u krátkodobějších grantových projektů zaměřených na konkrétní problémy regionů, byla již realizována řada plánovaných aktivit. V průběhu roku 2010 došlo k vyhlášení 16 nových výzev pro podávání žádostí z toho 6 pro individuální projekty a 10 pro grantové projekty. V převážné většině případů se jednalo o výzvy časově omezené do roku 2010. Pouze v jednom případě výzvy pro grantové projekty přesáhla její platnost rok 2010 (výzva č. 36). Tato výzva se týká projektů v rámci PO1 „Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků“. U individuálních projektů se rovněž jednalo o výzvy krátkodobé s tím, že výzva č. 61 (oblast podpory 3.3.) bude ukončena 31. 12. 2012 a výzva 70 (oblast podpory 2.1.) vyhlášená koncem roku 2010 bude ukončena koncem roku 2013. Z hodnocení charakteru výzev podle jednotlivých prioritních os vyplývá, že v roce 2010 bylo nejvíce výzev soustředěno do PO 4 „Veřejná správa a veřejné služby“ (celkem 6 výzev, z toho 4 IP a 2 GP) a PO 3 „Sociální integrace a rovné příležitosti“ (celkem 6 výzev, z toho 1 IP a 5 GP). PO 1 „Adaptabilita“ byly určeny 2 výzvy, obě pro GP. V rámci PO 2 „Aktivní politiky trhu práce“ byla vyhlášena 1 výzva pro GP a v závěru roku 1 výzva pro regionální individuální projekt.
Zhodnocení finančního pokroku OPLZZ v roce 2010 – úroveň celého programu Pro hodnocení finančního pokroku programu byly porovnány hodnoty alokace finančních prostředků OPLZZ stanovených Prováděcím dokumentem (verze: říjen 2010) a skutečně dosažených finančních ukazatelů: plánované výdaje pro projekty s vydaným právním aktem, proplacené finanční prostředky příjemcům a certifikované výdaje předložené EU. Tyto údaje byly hodnoceny kumulovaně v rámci dosavadního trvání programu a ve srovnání s rokem 2009. Níže uvádíme souhrnnou tabulku dosavadního vývoje ve finančním pokroku OPLZZ dle jednotlivých prioritních os (detailnější členění vývoje až na úroveň oblastí podpory je uvedeno v příloze č. 9).
13
Tabulka 2: Finanční pokrok OPLZZ k 5. 1. 2011 (kumulativně v EUR)
Prioritní osy
Alokace 2007-2013
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Smlouvou (dodatkem)
Proplacené prostředky příjemcům
Certifikované prostředky*
EUR
EUR
%
EUR
%
EUR
%
a
b
b/a
c
c/a
e
e/a
1
618 159 146
360 355 039
58,29
84 154 777
13,61
33 760 057
5,46
2
712 678 036
353 717 742
49,63
126 044 307
17,69
117 152 926
16,44
3
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
4
229 555 121
120 964 494
52,70
3 610 896
1,57
2 046 828
0,89
5
41 078 286
12 997 949
31,64
5 104 585
12,43
1 407 578
3,43
6
86 420 600
83 040 655
96,09
7 595 536
8,79
7 238 003
8,38
2 156 839 507
1 212 781 408
56,23
352 212 177
16,33
222 831 579
10,33
OP CELKEM
Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, revidovaná verze z 30. října 2010, Veřejné prostředky celkem MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na celá čísla *Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK očištěné o vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188
Většina schválených projektových žádostí má již vydaný právní akt. Finanční pokrok je z hlediska kontrahovaných finančních prostředků v souladu s časovým průběhem programu, který v roce 2010 dosáhl své faktické poloviny (první výzva byla vyhlášena 6. 2. 2008). Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly celkové částky 1 212 781 408 EUR, což představuje 56,23 % z celkové alokace na období 2007-20131. Dle údajů MONIT7+ k 5. 1. 2011 bylo podpořeno2 2 349 projektů. O převisu počtu předložených a schválených prostředků svědčí fakt, že registrováno bylo celkem 8 456 v celkové částce 2 767 788 356 EUR. K nejvyššímu relativnímu nárůstu objemu finančních prostředků plánovaných pro projekty s vydaným právním aktem došlo u PO 1 (2009: 8,1 %, 2010: 58,29 %) a PO 4: (2009: 5,2 %, 2010: 52,70 %). U ostatních prioritních os došlo již k menšímu relativnímu nárůstu, protože byl tento ukazatel již v roce 2009 u těchto prioritních os poměrně vysoký. Tempo proplácení bylo nejvyšší u PO 3, (2009: 10,3 %, 2010: 26,81 %), PO 2 (2009: 4,3 %, 2010: 17,69 %) a PO 1 (2009: 1,8 %, 2010: 13,61 %). Největší rozdíly se logicky projevily v certifikaci výdajů předložených EK (ve vazbě na věcném pokroku projektů a u některých ukončení jejich realizace zejména grantových). Pravidlo N+3/N+2 V rámci finančního pokroku se sleduje tzv. pravidlo N+3/N+2, které představuje nástroj Evropské komise pro zajištění určité plynulosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Toto pravidlo je aplikováno na všechny typy programů stejným způsobem, ačkoliv existují jednoznačná specifika a rozdíly mezi implementací tzv. tvrdých (ERDF) a měkkých (ESF) projektů. Jako specifikum OPLZZ je např. implementace globálních grantů, u kterých je čerpání finančních prostředků pomalejší z důvodu delšího procesu výběru projektů, náročnějších administrativních procedur či vyšší chybovosti monitorovacích zpráv a žádostí o platby. Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly v roce 2009 pouze úrovně 26,3 % z celkové alokace OPLZZ. Podpořené projekty znamenají následující stavy projektu – P4 - projekty s vydaným Rozhodnutím nebo podepsanou smlouvou, P45 - Projekt v realizaci, P5 - Realizace projektu ukončena 1 2
14
V tomto smyslu věnuje ŘO OPLZZ problematice průběžného monitoringu finančního pokroku pozornost zvlášť s ohledem na specifika věcného zaměření jednotlivých prioritních os. V rámci tohoto přístupu jsou vytvářeny přehledy o situaci a trendech ve finančním vývoji, které umožňují včas přijímat opatření ke vzniklým problémům. Průběh finančního pokroku OPLZZ za rok 2010 prokázal, že dosavadní čerpání OPLZZ není ohroženo z hlediska rizika automatického zrušení závazku. Z provedených analýz týkajících se plnění podmínek pravidla N+3/N+2 vyplynulo, že v rámci celého OP jsou uspokojivě plněny zejména dva sledované ukazatele, tj. registrované žádosti a prostředky kryté právním aktem. Dosud proběhly v OPLZZ čtyři certifikace výdajů (tři řádné a jedna mimořádná), certifikované výdaje přesáhly 10% alokace a podařilo se s výrazným časovým předstihem splnit pravidlo N+3 pro rok 2011 a překročit plánovaný objem finančních prostředků vyžádaných k refundaci z EK. Pokud bychom reflektovali metodiku MMR k pravidlu N+3/N+2, která je konstruována průřezově pro všechny operační programy bez ohledu na jejich dílčí specifika, tak v tomto smyslu vykazují ukazatele proplacené a certifikované prostředky OPLZZ uspokojující vývoj. V ukazateli proplacené prostředky bylo zatím proplaceno celkem 352 212 177 EUR, což je 16,33 % celkové alokace. Potřebné min. hranice 10 % výše certifikovaných prostředků dle metodiky MMR bylo dosaženo k 5. 1. 2011, tj. úrovně 222 831 579 EUR certifikovaných výdajů předložených EK, tedy 10,33 % z celkové alokace. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že v roce 2010 se jednalo o výrazný nárůst z 0,05 % na počátku roku 2010. Ačkoliv došlo během roku 2010 ke značnému zvýšení tempa navyšování ukazatelů v rámci pravidla N+3/N+2, tak přesto bude nutné dále tento vývoj velmi pečlivě sledovat a případně provést realokace v rámci prioritních os (zejména PO1, PO2 a PO3), aby se podpořil finanční pokrok programu. Velmi nízký stav proplácení prostředků a certifikace výdajů je rovněž u PO4.
Doporučený vývoj n+3/n+2
Tabulka 3: Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2 – komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Podané Proplacené Alokace Schválené Certifikované Rok projektové prostředky (OPLZZ) projekty prostředky žádosti příjemcům
(A)
2007
228 241
228 241
228 241
228 241
228 2241
2008
239 368
239 368
239 368
179 526
119 684
2009
250 544
250 544
250 544
0
0
2010
262 241
262 241
0
0
0
CELKEM
980 394
980 394
718 153
407 767
347 925
2 352 620
1 032 165
299 531
191 056
240,0
143,7
(B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
73,5
54,9
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ (k datu 5. 1. 2011); sloupec „Alokace OPLZZ“ – programový dokument OPLZZ, str. 158
15
Tabulka 4: Míra naplnění doporučeného vývoje pravidla n+3/n+2 dle reálného stavu OPLZZ na úrovni jednotlivých prioritních os a oblastí podpor k 5. 1. 2011 (v %) Podané Proplacené Schválené Certifikované Program/PO/OP projektové prostředky projekty prostředky žádosti příjemcům OPLZZ celkem 240 144 74 55 PO 1 285 149 61 29 1.1. 327 167 72 34 1.2. 40 45 2 1 PO2 125 127 80 87 2.1. 132 143 94 103 2.2. 85 38 1 1 PO3 385 154 121 70 3.1. 369 198 160 100 3.2. 371 100 66 35 3.3. 390 60 35 0 3.4. 459 100 80 40 PO4 205 134 7 5 PO5 232 81 56 18 PO6 180 246 40 44 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Zhodnocení věcného pokroku OPLZZ v roce 2010 – úroveň celého programu V rámci hodnocení věcného pokroku bylo analyzováno plnění monitorovacích indikátorů na základě údajů získaných z MONIT7+ (sestava k 5. 1. 2011). Hodnoty jednotlivých indikátorů vykázaných v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory konečnými příjemci projektů byly porovnány s cílovými hodnotami uvedenými v poslední verzi Prováděcího dokumentu OPLZZ (říjen 2010). Na úrovni indikátorů výstupů a výsledků je v rámci OPLZZ situace uspokojující. Potenciální riziko ve věcném pokroku se vyskytuje v prioritní ose 2, která výrazně zaostává v plnění značné části vytčených cílů. Doporučení k řešení této situace je uvedeno v následující části. V rámci oblasti podpory 3.3, Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce, existuje riziko nesplnění stanoveného cíle v počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny (muži/ženy). Ve skupině dopadových indikátorů není dostatečně plněn indikátor zaměstnanosti žen, což by mohlo mít nepříznivý vliv na plnění globálních cílů programu. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, která byla charakteristická negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Problematické může být rovněž splnění cíle počtu podpořených projektů v rámci PO 2, 3 a 5, nicméně se z hlediska věcného pokroku nejedná o závažnou záležitost, neboť počet podpořených projektů nemusí být nutně v korelaci s dosahováním cílů jednotlivých prioritních os. V rámci evaluace ročního operačního vyhodnocení programu 2010 vyplynulo (viz např. evaluační otázka 1.7), že většina výzev je dobře zacílena z hlediska jejich aktivit, cílových skupin i okruhu žadatelů. Současně mají výzvy dostatečný potenciál pro naplnění stanovených cílů jednotlivých prioritních os kvantifikovaných do core ukazatelů. Provedená šetření potvrdila problémy v oblasti indikátorové soustavy z hlediska vypovídací schopnosti cílových hodnot některých monitorovacích indikátorů stanovených na programové úrovni, které jsou vyhodnoceny v následující části této kapitoly podle jednotlivých prioritních os OPLZZ (např. indikátor 07.57.00 - počet nově vytvořených/inovovaných produktů)
16
Slovně definované cíle jednotlivých prioritních os nebylo možné objektivně posoudit, neboť se i přes snahu evaluačního týmu nepodařilo získat dostatečný počet hodnocení ze strany cílových skupin. Jediná prioritní osa, kde průzkum lze považovat za alespoň částečně reprezentativní je prioritní osa 4. V tomto směru je nutné zajistit lepší součinnost realizátorů projektů při zprostředkování kontaktu na cílovou skupinu, která je významným zdrojem informací pro hodnocení věcného pokroku OP LZZ. Hlavní přínosy a problematické aspekty realizace jednotlivých prioritních os OPLZZ jsou reflektovány v následující části.
Analýza finančního a věcného pokroku podle jednotlivých prioritních os OPLZZ v roce 2010 PO 1 - Adaptabilita Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 1 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO1 (oblast podpory 1.1, 1.2) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou:
58,29 (OP1.1: 65,3 OP1.2: 17,60)
Proplacené prostředky příjemcům:
13,61 (OP1.1: 15,9 OP1.2: 0,45)
Certifikované výdaje předložené EU:
5,46 (OP1.1: 6,37 OP1.2: 0,23)
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO odpovídá plně postupu programu a je velmi uspokojivé. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce 2010. Průměrné údaje za celou PO snižuje stav v oblasti podpory 1.2, způsobený problémy ve věcném plnění (viz dále) způsobující kritický stav úrovně proplacených i certifikovaných výdajů.
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 1 se realizuje ve dvou oblastech podpory, přičemž oblast podpory 1.1. je z hlediska věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů a indikátory výstupů jsou plněny nadprůměrně. Vývoj při naplňování indikátorů výsledků naznačuje zatím jen pozvolný nárůst. Jde zejména o indikátor výsledku 07.46.13. Počet úspěšných absolventů kurzů – celkem, který je naplňován pouze na úrovni 20,6 %. Tuto úroveň zhruba potvrzuje i celková výše proplacených prostředků na úrovni 15,9 %. V dalším období se však tempo naplňování tohoto indikátoru výsledku výrazně zvýší s ohledem na souhrnnou cílovou hodnotu přijatou pro realizaci projektů. ŘO by v rámci monitoringu měl sledovat průběžné naplňování tohoto indikátoru. Oblast podpory 1.2 zaměřená na restrukturalizované podniky je jednou ze dvou oblastí podpory OPLZZ (společně s oblastí podpory 2.2), které zcela zaostávají v plnění stanovených cílů. Po věcné stránce je tato oblast podpory s ohledem na stanovené podmínky OPLZZ týkající se zejména délky administrace zcela nevhodně řešená. Velmi problematická je doba od podání žádosti až po její schválení. Problematika vzdělávání zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je vhodná pro systémové projekty. Restrukturalizovaný podnik, z nejrůznějších objektivních i subjektivních důvodů, by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektů zaměřených na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. V této oblasti podpory bude třeba zrychlit administrativní proces rozhodování o schválení podpory, příp. částečně realokovat finanční
17
prostředky v rámci osy a tímto i následně upravit cílové stavy monitorovacích indikátorů schválených v programovém dokumentu. K významnému věcnému pokroku přitom zásadně přispěly protikrizově orientované výzvy. Nejpřínosnější k naplňování stanovených indikátorů byla výzva č. 34 „Vzdělávejte se“ zaměřená na předkládání individuálních projektů na vzdělávání zaměstnanců podniků a grantová výzva č. 35 „Školení je šance“ zaměřená rovněž na zaměstnance a zaměstnavatele. Tyto dvě výzvy byly prakticky schopny naplnit stanovené hodnoty indikátorů samostatně. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev však existují určitá omezení pro naplnění stanovených cílů v celé jejich šíři. Jde zejména o problematiku trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích, neboť nejsou většinou nastaveny mechanismy, které by vytvořily podmínky pro jejich udržení i po ukončení realizace podpořených projektů. Potenciálem pro další zlepšení tudíž spočívá zejména v posílení požadavku na vytváření podnikových vzdělávacích systémů. Dvě výzvy vyhlášené v rámci oblasti podpory 1.2 přispěly k naplňování cílů pouze zanedbatelně z důvodů uvedených výše. Specifika problematiky PO1 jsou dále řešena v této závěrečné zprávě v evaluačních otázkách zaměřených na specifika potenciálu výzev a projektů této prioritní osy. Relevance a význam podporovaných aktivit v rámci oblasti podpory 1.2. jsou rovněž řešeny v evaluačním úkolu 2. I přes uvedené nedostatky v rámci oblasti podpory 1.2 lze celkově dosažený pokrok v prioritní ose 1 považovat za velmi dobrý. Díky podpoře z OPLZZ se od začátku fungování programu do 5. 1. 2011 podařilo prostřednictvím 1 229 realizovaných projektů vzdělat či jiným způsobem podpořit 216 396 osob, což je o 44 % více, než bylo předpokládáno za celé programovací období. PO 2 – Aktivní politika trhu práce Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 2 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO2 (OP 2.1, 2.2) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou:
49,63 (OP2.1: 55,86 OP2.2: 14,75)
Proplacené prostředky příjemcům:
17,69 (OP2.1: 20,8
Certifikované výdaje předložené EU:
16,44 (OP2.1: 19,34 OP2.2: 0,19)
OP2.2: 0,3)
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO odpovídá postupu programu. V rámci dosud vyhlášených 6 výzev (4 pro IP a 2 pro GP v rámci GG 2.1) bylo kontrahováno zhruba 50 % finanční alokace. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce 2010. V rámci PO existuje velmi silný rozdíl mezi oběma oblastmi podpory, kde snižuje celkový výsledek za celou PO stav v oblasti podpory 2.2, způsobený problémy ve věcném plnění. Značnou část finančních prostředků bude nutné realokovat v rámci této prioritní osy do oblasti podpory 2.1., což je v kompetenci ŘO.
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 2 řeší velmi aktuální problémy aktivní politiky zaměstnanosti a je implementována dvěma oblastmi podpor. Oblast podpory 2.1. je z hlediska věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů, kdy např. indikátor 07.01.00 Počet vytvořených pracovních míst je z pohledu jeho cílové hodnoty již téměř naplněn. Zatím nízký počet podpořených projektů ve vztahu
18
původně stanoveným cílům způsobuje u této oblasti podpory dílčí problémy s naplněním indikátoru 07.41.00 Počtu podpořených osob a 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů. Tento stav je způsoben mj. nízkým objemem finančních prostředků alokovaných pro jednotlivé výzvy grantových projektů. V případě OP 2.1. existuje tedy zjevný nesoulad mezi věcným a finančním plněním k termínu 5. 1. 2011. Možným řešením této situace je zintenzivnění vyhlašování výzev, zejména pro grantové projekty. Naopak oblast podpory 2.2. se celkově jeví jako problematičtější ve věcném naplňování cílových hodnot monitorovacích indikátorů. Pro tuto oblast podpory byla dosud vypsána pouze jedna výzva, která k naplňování cílů přispěla jen minimálně. Hlavní důvody tohoto stavu vyplývají z nízkého počtu doposud podpořených projektů způsobeným nedostatečnou administrativní kapacitou. V souvislosti s tímto problémem bude nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti včetně dalších klíčových partnerů na regionální úrovni. Díky podpoře z OPLZZ se podařilo podpořit celkem 137 002 osob z cílové skupiny (cílová hodnota indikátoru je 500 tis. podpořených osob) a nově vytvořit přes 26 000 pracovních míst pro tyto osoby (cílová hodnota je 30 tis. pracovních míst).Největší přínos k naplnění cílů oblasti podpory 2.1 měly výzvy č. 3 individuálního projektu pro Odbor implementace programů ESF a č. 13 pro úřady práce. Obě tyto výzvy byly vypsány na oblast podpory 2.1. Naopak minimální příspěvky k naplňování kvantifikovaných cílů lze sledovat u výzev č. 11 a 44. Pro oblast podpory 2.2 byla dosud vypsána pouze jedna výzva, která k naplňování cílů přispěla jen minimálně. Dílčí aspekty této problematiky jsou řešeny v evaluačních otázkách věnovaných PO2 a rovněž v rámci evaluačního úkolu 2. PO 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 3 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO3 (OP 3.1, 3.2, 3.3, 3.4) Prostředky kryté Rozhodnutím:
60,07 (OP3.1: 77,35; OP3.2: 38,92; OP3.3:23,46; OP3.4: 39,12)
Proplacené prostředky příjemcům: Certifikované výdaje předložené EU:
26,81 (OP3.1: 37,0; OP3.2: 14,64; OP3.3: 7,78; OP3.4: 17,83) 13,06 (OP3.1: 18,61; OP3.2: 6,65; OP3.3: 0; OP3.4: 7,56)
V rámci realizovaných projektů v PO3 je kontrahováno 60 % finančních prostředků alokace PO3. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO je nejvyšší z celého programu. Je to způsobeno vysokou úrovní kontrahovaných prostředků v rámci oblasti podpory 3.1 a dále i uspokojivým postupem v ostatních oblastech podpory. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce 2010.
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 3 patří mezi nejúspěšnější z hlediska počtu registrovaných projektových žádostí (celkem 3 296). Přestože o výzvy PO3 je značný zájem a celkem bez problémů se daří naplňovat většinu indikátorů. Z hlediska věcného pokroku patří mezi nejproblematičtější oblast podpory 3.3. Do 5. 1. 2011 byl počet podpořených projektů u této oblasti podpory naplněn na úrovni 22,6 % cílové hodnoty. Věcné indikátory výstupu této oblasti podpory proto vykazují velmi nízké tempo naplnění. ŘO by měl věnovat v roce 2011 oblasti podpory 3.3 zvýšenou pozornost a v případě nízkého tempa
19
věcného naplnění příslušných indikátorů zvážit realokaci do ostatních oblastí podpory v rámci PO3. Zatím slabé naplnění lze identifikovat v případě indikátoru „počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny“. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, které byly charakteristické negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Ostatní oblasti podpory vykazují uspokojivý věcný pokrok ve sledovaných indikátorech výstupu a výsledku. Z hlediska kvalitativního pokroku v rámci realizovaných výzev byl dosud nejlépe naplňován cíl počtu podpořených osob a úspěšných absolventů kurzů, a to téměř dvojnásobně. Za cílovou hodnotou však výrazně zaostává cíl tvorby nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny, ke kterému přispěly pouze dvě výzvy (č. 31 a 56, tj. výzvy vyhlášené v rámci oblasti podpory 3.3.). Závazek v rámci realizovaných projektů je sice stanoven na úrovni 16 % cílové hodnoty uvedeném v programu, nicméně dosažená hodnota byla v roce 2010 cca jen na 0,23 %. V obou výzvách byl přitom zaznamenán výrazný převis poptávky nad alokací výzev. Celkově lze za přínosné k naplňování cílů PO3 považovat zejména výzvy č. 5 (individuální projekt v rámci 3.1), 19 (grantová výzva v rámci 3.2) 10 (individuální výzva v rámci 3.4) a 26 (grantová výzva v 3.4). Oblasti podpory 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4 jsou vzájemně provázány – cíle, podporované činnosti a cílové skupiny se vzájemně doplňují. Při kvalitativním srovnání úspěšnosti IP a GG se z věcného hlediska (realizace sociálních služeb) zdají být úspěšnější formou podpory spíše individuální projekty, jejichž výhody převažují nad globálními granty. Ve formálním plnění (hodnoty monitorovacích indikátorů výsledků a výstupů) jsou v tuto chvíli individuální projekty taktéž úspěšnější, zde je však třeba vzít v úvahu ranou fázi realizace většiny projektů a s ní související nízké dosažené hodnoty těchto monitorovacích indikátorů. Totéž se týká i čerpání IP a GG. Celkově lze konstatovat, že cíle prioritní osy 3 jsou naplňovány bez větších problémů a díky OPLZZ bylo již podpořeno 124 333 osob z cílové skupiny (cílová hodnota indikátoru je 140 tis. podpořených osob).
PO 4 – Veřejná správa a veřejné služby Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 4 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO4 (OP 4.1) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou:
52,70
Proplacené prostředky příjemcům:
1,57
Certifikované výdaje předložené EU:
0,89
V rámci realizovaných projektů v PO4 bylo kontrahováno cca 53 % prostředků určených na tuto prioritní osu. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO4 odpovídá postupu programu. Velmi neuspokojivý stav však je v proplácení a certifikaci, jehož hodnoty jsou nejnižší ze všech PO. Uvedený stav je způsoben vysokým počtem projektů v realizaci, u kterých ještě nebyly v roce 2010 podány a schváleny žádosti o platbu.
20
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 4 se zaměřuje na posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a má pouze jednu oblast podpory. Oblast podpory 4.1. má v polovině programového období zazávazkováno cca 114,7% cílové hodnoty počtu projektů, tudíž jsou nastaveny dobré podmínky pro potenciální bezproblémové věcné naplnění. Věcné naplnění indikátorů výstupů a výsledků sice vykazuje k 5. 1. 2011 velmi nízké hodnoty, nicméně plánovaná hodnota u přijatých projektů je v příslušných indikátorech nad úrovní cílové hodnoty stanovené v programovém dokumentu. Z hlediska věcného pokroku se tudíž stanovené monitorovací indikátory naplní bez větších problémů. Z hlediska zaměření výzev a projektů se jedná se o nejvíce heterogenní prioritní osu, protože tyto výzvy a projekty mají často nepřímou vazbu na rozvoj lidských zdrojů. Specifická skupina oprávněných žadatelů, kterými jsou subjekty veřejné správy, determinuje naplňování cílů této prioritní osy zejména prostřednictvím individuálních projektů, u kterých by měl být kladen zvýšený důraz na jejich systémový a inovativní přínos. Pravděpodobně nejvyšší reálný přínos ke zvyšování kvality veřejné správy lze spatřovat u výzvy č. 40, která byla zaměřena na rozvoj eGon center. V provedené evaluaci byl identifikován největší přínos v přiblížení služby občanům a jejich rychlejšímu poskytování. Dílčí kvalitativní problém lze spatřovat v nastavení vzdělávání pro úředníky, kdy v dalším období by bylo vhodné podpořit možnosti specifického vzdělávání pro zástupce této cílové skupiny s možností volného výběru kurzů. Velká část projektů je zaměřena rovněž na zvyšování kvality veřejné správy, nicméně v tomto případě nelze jednoznačně posoudit skutečný přínos ke kvalitě, neboť dokončených projektů je v době zpracování evaluační zprávy velmi málo. Výsledky šetření mezi cílovou skupinou z prioritní osy 4 ukázaly, že realizované projekty spíše nepřispívají k naplňování cíle prioritní osy, kterým je posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy, přesto jsou určité přínosy k naplňování cíle evidentní. Díky podpoře z OPLZZ bylo k 5. 1. 2011 podpořeno celkem 7 394 osob z cílové skupiny, v současnosti realizované projekty však plánují podpořit téměř 85 000 osob. PO 5 – Mezinárodní spolupráce Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 5 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO5 (OP 5.1) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou:
31,64
Proplacené prostředky příjemcům:
12,43
Certifikované výdaje předložené EU:
3,43
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO5 je nejnižší z celého programu. Je to způsobeno především nízkou alokací finančních prostředků určených pro dvě zatím realizované výzvy, v rámci kterých bylo nakontrahováno pouze cca 32 % prostředků alokovaných na tuto osu. V rámci těchto výzev se realizuje celkem 64 projektů z 248 zaregistrovaných k 5. 1. 2011. Tomu následně odpovídá i postup proplácení a certifikace.
21
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 5 dosahuje k 5. 1. 2011 sice nízké úrovně finančního čerpání, nicméně věcné plnění je prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků naplňováno velmi uspokojivě z pohledu jejich souhrnné cílové hodnoty naplánované ve schválených projektech. V tomto smyslu je věcný pokrok nastaven ve stávajících projektech tak, že nebude problém naplnit cílové hodnoty stanovené v programovém dokumentu. PO5 má dvě specifické charakteristiky posilující kvalitativní dopady podpořených projektů. Jedná se o problematiku dopadu na národní úrovni a využití principu partnerství. Podpořené projekty s dopadem na úrovni celé ČR byly ve srovnání s ostatními prioritními osami OPLZZ velmi frekventované (reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na legislativním procesu). V PO5 se objevuje relativně často realizace aktivit směřující na mainstreaming výsledků projektů, včetně ovlivnění legislativního procesu, což může pomoci vysokým dopadům této prioritní osy. Druhá charakteristika spočívá ve významném využití principu partnerství. Velice často se objevují aktivity zaměřené na pokračování úspěšné části CIP EQUAL – vytvoření národních tematických skupin k jednotlivým tématům. Partnerství je v případě realizace PO5 často pokračováním těchto aktivit a prostředkem k systémovým změnám. Koneční příjemci se primárně orientují na partnery ze zemí EU 15, kterých je v celé PO5 přibližně 63 %. V jistém ohledu by například pro podnikovou sféru bylo zajímavé také orientování se do rozvojových oblastí na Balkáně (v PO5 se objevilo několik žádostí postavených na proexportní politiku). V rámci tohoto evaluačního projektu byla vytvořena metodika dopadového indikátoru 430700 „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“, jehož konečné hodnoty se budou zjišťovat až v rámci ex-post hodnocení OPLZZ. Metodika sleduje změny ve vnějším prostředí, kde PO5 nemá bezprostřední vliv, ale podporované aktivity v projektech PO5 ke stanoveným oblastem politik a strategií směřují. Dle dostupných údajů z národních statistik byla vypočtena stávající hodnota vývoje tohoto indikátoru během krátkého období let 2007 a 2008. V tomto období došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 5,93 %, přičemž nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Tato cílová skupina patří mezi nejohroženější v rámci OPLZZ s ohledem na významná technická specifika a možnosti jejich aktivního zapojení na trhu práce. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend (tj. uchazeči o zaměstnání, ženy po mateřské, osoby 50+ a mladé lidi 15-19 let). Díky podpoře z OPLZZ bylo v rámci dosud realizovaných projektů již podpořeno 3 214 osob (cílová hodnota indikátoru je 6 000 podpořených osob) a vytvořeno 25 nových partnerství (cílová hodnota indikátoru je 50 nových partnerství), což adekvátně odpovídá polovině programového období. PO 6 – Technická pomoc Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 6 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO6 (OP 6.1) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou:
96,09 %
Proplacené prostředky příjemcům:
8,79 %
Certifikované výdaje předložené EU:
8,38 %
22
Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO je nejvyšší z celého programu, a téměř již pokrývá celou alokaci. Podstatně horší je stav proplácení prostředků příjemcům. Téměř všechny proplacené prostředky již byly certifikovány.
Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 6 sleduje ve věcném pokroku dva indikátory výstupu, tj.: 49.12.06 Počet podpořených projektů, kde cílová hodnota je 150; 07.57.00 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů (Počet vytvořených produktů evaluační studie, analýzy, publicitní opatření), cílová hodnota je 80. V rámci technické pomoci bylo k 5. 1. 2011 realizováno celkem 32 projektů (tj. stav P45 a P5). Cílová hodnota tohoto indikátoru je však pouze indikativní a počty projektů se odvíjejí od potřebnosti a rozsahu aktivit podpořených v rámci technické pomoci. Dále jsou sledovány dva indikátory výsledku, tj.:
07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů – celkem, tj. Počet podpořených osob, které získaly kvalifikaci/doklad o kvalifikaci, kde cílová hodnota je 500;
43.06.00 Míra čerpání prostředků programu, tj. Dosažení cílů n+3/n+2, kde předpokládaná hodnota naplnění je 100 %.
K termínu 5. 1. 2011 byla v rámci indikátoru 07.46.13 dosažená hodnota na úrovni 1333 úspěšných absolventů kurzů. Z věcného hlediska byla více než dvojnásobně překročena původní cílová hodnota tohoto indikátoru stanovená v programu. Druhý indikátor týkající se míry čerpání finančních prostředků je zatím hluboko pod cílovou hodnotou. Prostředky kryté Rozhodnutím již téměř cílové hodnoty dosáhly, proto jsou nastaveny podmínky pro bezproblémové vyčerpání finančních prostředků v rámci pravidla n+3/n+2.
Příspěvek programu k plnění horizontálních témat Hlavní zásady naplňování tzv. horizontálních témat - Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace (článek 16) a Udržitelný rozvoj (článek 17) obsahuje NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Základní principy uplatňování horizontálních témat při implementaci OPLZZ jsou formulovány v platné verzi operačního programu (kapitola 3.9). Relevantní aktivity v oblasti horizontálních témat jsou dále detailně rozpracovány v aktuální verzi prováděcího dokumentu v kapitole 3 – Podrobný popis oblastí podpory. Pro žadatele/příjemce je určena příručka „Horizontální témata Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost“.3 Horizontální téma „Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace“ je Řídícím orgánem – MPSV respektováno i při vymezení cílových skupin v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory, kde jsou znevýhodněné skupiny přesně definovány. Horizontální téma „Udržitelný rozvoj“ je z hlediska charakteru a zaměření OPLZZ spíše neutrální, přesto však při vyhlašování výzev a podmínek pro žadatele je kladen důraz na environmentální aspekty realizovaných aktivit.
3
Identifikační číslo: MAD 93, příloha OM OPLZZ: D3, platnost od 11. 2. 2008
23
Kritéria pro hodnocení projektů jsou nastavena tak, že projekt s případným negativním dopadem na rovné příležitosti nebo životní prostředí je automaticky vyřazen z hodnocení. Pro plnění cílů OPLZZ by bylo lepší, kdyby se však neposuzovala pouze absence rozporu projektu s RP, jakožto horizontálním tématem, ale kdyby se v konkrétním projektu přímo hodnotila a bodově preferovala míra řešení RP. Řada žadatelů se sice nevyhne obecným proklamacím, ale u dalších může dojít k obohacení původního projektu o konkrétní pomoc z hlediska RP. Doporučujeme proto, aby ve všech oblastech podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé prioritní ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena preference pomocí specifického kritéria, zaměřeného na konkrétní aktivity a akce, které podporují obecně RP a specificky podmínky pro ženy. V rámci OPLZZ je na problematiku rovných příležitostí speciálně zaměřena PO 3, kde se zatím nedaří zcela uspokojivě naplňovat indikátory počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny (muži/ženy) a realizované projekty zatím generují nová pracovní místa pro tyto skupiny za vyšší náklady, než bylo předpokládáno. Tento stav byl zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, které byly charakteristické negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. ŘO věnuje naplňování tohoto indikátoru soustavnou pozornost, řeší tento problém ve spolupráci se všemi relevantními subjekty implementační struktury a situaci opětovně vyhodnotí po schválení dalších projektů v plánovaných výzvách. V roce 2011 by měly aktivity podporující rovné příležitosti zohlednit i závěry a úkoly vyplývající z následujících klíčových dokumentů zaměřených na tuto oblast:
Zpráva EK Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, Rovnost žen a mužů – 2010 (SEK 2009, 1706), která představuje výzvy a priority pro budoucnost v této oblasti;
Úmluva, OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala na počátku roku 2011.4 Cílem této úmluvy je zajistit, aby lidé se zdravotním postižením mohli požívat svých práv, stejně jako všichni ostatní.
Budoucí výzvy vyhlašované v rámci příslušných prioritních os by měly více akcentovat následující témata:
4
-
přeorientace OPLZZ na vyšší zaměstnanost žen, napříč všemi prioritními osami (ne pouze v rámci oblasti podpory 3.4);
-
zlepšení opatření ke sladění pracovního a soukromého života u žen i mužů, včetně pracovního volna z rodinných důvodů, pečovatelských služeb, flexibilních pracovních úvazků, a podpora rovného rozdělení soukromých a rodinných povinností s cílem usnadnit zaměstnání žen i mužů na plný pracovní úvazek;
-
podpora osob se zdravotním postižením a zejména osob s kumulací znevýhodnění.
http://www.un.org/disabilities
24
2) ZÁVĚRY
Závěry k pokroku implementace celého programu Zatímco v roce 2009 se program dostával teprve do určitého startovacího tempa a byla zahajována většina projektů, v hodnoceném roce 2010 se již průběh programu postupně zrychloval. Byla zahájena realizace řady individuálních projektů a začaly být intenzivněji realizovány grantové projekty, které reagovaly na specifické podmínky a problémy ve všech oblastech pokrytých prioritními osami. V OPLZZ bylo v roce 2010 vyhlášeno celkem 16 nových výzev. Z hlediska finančního pokroku v roce 2010 došlo k akceleraci realizace projektů a v návaznosti na to i ke zvýšení tempa proplácení finančních prostředků. Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly celkové částky 1 212 781 408 EUR, což představuje 56,23 % z celkové alokace na období 2007-2013 (podpořeno bylo 2 349 projektů dle údajů MONIT7+ k 5. 1. 2011). O převisu počtu předložených a schválených prostředků svědčí fakt, že registrováno bylo celkem 8 456 v celkové částce 2 767 788 356 EUR. Průběh finančního pokroku OPLZZ za rok 2010 prokázal, že dosavadní čerpání OPLZZ není ohroženo z hlediska rizika automatického zrušení závazku. Z provedených analýz týkajících se plnění podmínek pravidla N+3/N+2 vyplynulo, že v rámci celého OP jsou uspokojivě plněny zejména dva sledované ukazatele, tj. registrované žádosti a prostředky kryté právním aktem. Dosud proběhly v OPLZZ čtyři certifikace výdajů (tři řádné a jedna mimořádná), certifikované výdaje přesáhly 10% alokace a podařilo se s výrazným časovým předstihem splnit pravidlo N+3 pro rok 2011 a překročit plánovaný objem finančních prostředků vyžádaných k refundaci z EK. Ačkoliv došlo během roku 2010 ke značnému zvýšení tempa navyšování ukazatelů v rámci pravidla N+3/N+2, tak přesto bude nutné dále tento vývoj velmi pečlivě sledovat a provést případné realokace v rámci prioritních os (zejména PO1, PO2 a PO3), aby se podpořil finanční pokrok programu. Velmi nízký stav proplácení prostředků a certifikace výdajů je rovněž u PO4. Výše zmíněný pozitivní trend v počtu projektů krytých právním aktem (Rozhodnutím/Smlouvou) návazně podpořil věcný pokrok v postupném naplňování stanovených monitorovacích indikátorů kvantifikujících globální a specifické cíle programu i jednotlivých prioritních os. Na úrovni monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků je v rámci OPLZZ situace v obecné rovině uspokojující. V rámci jednotlivých PO však existují velké rozdíly mezi jejich jednotlivými oblastmi podpor. Potenciální riziko ve věcném pokroku se vyskytuje v prioritní ose 2, která výrazně zaostává v plnění značné části vytčených cílů. V rámci prioritní osy 3, zaměřené na sociální integraci a rovné příležitosti, totiž existuje riziko nesplnění indikátorů nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny (muži/ženy). Ve skupině dopadových indikátorů není dostatečně plněn indikátor zaměstnanosti žen, což by mohlo mít nepříznivý vliv na plnění globálních cílů programu. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, která byla charakteristická negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Problematické může být rovněž splnění cíle počtu podpořených projektů v rámci PO 2, 3 a 5, nicméně se z hlediska věcného pokroku nejedná o závažnou záležitost, neboť počet podpořených projektů nemusí být nutně v korelaci s dosahováním cílů jednotlivých prioritních os.
25
Závěry k pokroku implementace jednotlivých prioritních os Prioritní osa 1 vykazuje kvalitní průběh a bezproblémové naplňování indikátorů v oblasti podpory 1.1. Významně přitom přispěly protikrizově orientované výzvy. Oblast podpory 1.2 zaměřená na restrukturalizované podniky je jednou ze dvou oblastí podpory OPLZZ, která výrazně zaostává ve finančním i věcném pokroku, tj. v plnění stanovených cílů. Důvodem je specifičnost cílových skupin vymezených v oblasti podpory 1.2 (tj. zaměstnanci restrukturalizovaných podniků), která není zcela v souladu s možnostmi řešení aktuálních potřeb konečných příjemců. Prioritní osa 2 řeší velmi aktuální problémy aktivní politiky zaměstnanosti a je implementována dvěma oblastmi podpor. Oblast podpory 2.1. je z hlediska finančního i věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů, naopak oblast podpory 2.2. je velmi problematická. Hlavní důvody neuspokojivého stavu vyplývají z nízkého počtu doposud podpořených projektů způsobeným nedostatečnou kapacitou MPSV pro přípravu, realizaci a koordinaci podpořených aktivit. Prioritní osa 3 patří mezi nejúspěšnější z hlediska počtu podaných projektových žádostí. PO3 rovněž dosahuje nejlepších výsledků úrovně tempa proplácení prostředků. Přestože o výzvy PO3 je značný zájem a celkem bez problémů se daří naplňovat většinu indikátorů, tak zatím slabé naplnění lze identifikovat v případě oblasti podpory 3.3. Velmi nízké tempo věcného naplnění lze identifikovat u indikátoru „počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny“. Tento stav byl zapříčiněn zejména vnějším hospodářským vývojem a ekonomickou krizí v posledních dvou letech. Prioritní osa 4, která se zaměřuje na zvýšení kvality veřejné správy. Jedná se o nejvíce heterogenní prioritní osu z hlediska zaměření výzev a projektů, které často mají velmi slabou či nepřímou vazbu na rozvoj lidských zdrojů. Specifická skupina oprávněných žadatelů, kterými jsou subjekty veřejné správy, determinuje naplňování cílů PO zejména prostřednictvím individuálních projektů. Věcné naplnění indikátorů výstupů a výsledků sice vykazuje za rok 2010 velmi nízké hodnoty, nicméně plánovaná hodnota u přijatých projektů je v příslušných indikátorech nad úrovní cílové hodnoty stanovené v programovém dokumentu. Z hlediska věcného pokroku se tudíž stanovené monitorovací indikátory naplní bez větších problémů. Prioritní osa 5 je zaměřená na problematiku mezinárodní spolupráce. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO5 je nejnižší z celého programu (32 % ve vztahu k alokaci). Je to způsobeno především nízkou alokací finančních prostředků určených pro dvě zatím realizované výzvy. Z tohoto důvodu je úroveň proplácených i certifikovaných prostředků velmi nízká a nedosahuje doporučeného vývoje v rámci pravidla N+3/N+2. Na druhou stranu je však v aktuálně podpořených projektech velmi dobře nastaveno věcné plnění monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků, ve kterých jsou souhrnné cílové hodnoty uspokojivě naplánovány ve schválených projektech. Tempo naplňování těchto cílových hodnot v podpořených projektech tedy bude nutné velmi pečlivě sledovat v roce 2011.
3) DOPORUČENÍ V rámci syntetického zpracování návrhů doporučení byly vyhodnoceny všechny související evaluační otázky a zohledněny výsledky řízených rozhovorů, fokusní skupiny, panelů expertů a Delphi panelu. Níže uvádíme souhrnně klíčová doporučení ROV 2010, která jsou klasifikována s ohledem na jejich realizovatelnost a význam. Detailní kontext a postupy jsou uvedeny v příslušných evaluačních otázkách (EO) této závěrečné zprávy, která jsou doprovázena ještě řadou dalších dílčích doporučení. Souhrn všech specifických doporučení vyplývajících z tohoto evaluačního projektu je uveden v přehledné tabulkové formě v příloze č. 10.
26
Všechna doporučení v této závěrečné zprávě jsou označena dle následující klasifikace: Realizovatelnost: škála 1- 5; 1 - je plně v kompetenci pracovníků ŘO OPLZZ zabývajících se příslušnou agendou (v rámci jednoho oddělení)5 2 – je plně v kompetenci ŘO OPLZZ (např. vyžaduje koordinaci více oddělení nebo rozhodnutí managementu ŘO) 3 – je realizovatelné na úrovni implementační struktury OPLZZ (koordinace ŘO a ZS) 4 – je realizovatelné pouze v širším pojetí dle gesce svěřených politik v kompetenci MPSV ČR 5 - MPSV ČR nemůže doporučení realizovat, přenáší podnět na jiný subjekt (např. MMR, Vláda ČR)
„Význam“ doporučení může být různorodý s ohledem na různé úrovně OPLZZ. Klasické číslování může automaticky evokovat „hodnocení“ doporučení jako ve škole. Pro běžnou práci v rámci ŘO je však vhodné spíše identifikovat, pro kterou úroveň implementace OPLZZ je dané doporučení významné. Význam: škála A až E; A - Jde o zlepšení implementace celého OPLZZ (tj. včetně žadatelů nebo příjemců a včetně interních změn v práci ŘO a ZS), B - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen na úrovni některé z prioritních os OPLZZ C - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen na úrovni oblasti podpory OPLZZ D - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen pro určité skupiny (např. jen některé výzvy nebo vybrané skupiny příjemců) E - Jde jen o interní a malé zlepšení implementace OPLZZ (tj. v samotné práci ŘO, příp. ZS). Pozn.: A, B , C, D se týkají žadatelů/příjemců i ŘO/ZS, kdežto E jen ŘO/ZS A) Přehled průřezových doporučení ve věcné oblasti, které jsou v této závěrečné zprávě detailněji řešeny a doplněny dalšími konkrétními doporučeními v dílčích evaluačních otázkách. Tabulka 5 Odkaz Doporučení na EO EO 3 V příštím programovém období zavést evidenci cílových skupin, které byly podpořeny v rámci realizovaného projektu OPLZZ resp. nástupního programu. Doporučujeme zavést povinnost pro příjemce elektronicky dodávat do monitorovacího systému základní informace o cílové skupině, a to v minimálním rozsahu Jméno, Příjmení, Datum narození, Bydliště, kontaktní email/telefon.
5
Význam doporučení
Realizovatelnost
A
5
Nejde jen o evaluátory – ale obecně, jde-li o doporučení k publicitě, zda to vyřeší lidi z publicity sami atd.
27
Odkaz na EO
EO 7
EO 16
Doporučení V souvislosti se zavedením evidence podpořených osob začít pracovat na úpravách monitorovacího systému. Zde řešitelský tým doporučuje zavést jednotný monitorovací systém pro budoucí operační programy. Jednalo by se o jednotnou metodiku sběru dat a monitoring na úrovni řídících orgánů. Smyslem je, aby bylo možné jednoduše vyhodnotit dopady a účelnost finančních prostředků. Jedna osoba může být podpořena v rámci několika projektů z různých operačních programů a bylo by vhodné tyto informace mít pohromadě jako informaci o šíři dopadu aktivit na cílové skupiny. Nastavit v příštím monitorovacím období systém vykazování monitorovacích indikátorů tak, aby byla postižitelná i kvalitativní stránka podpory, tj. aby z monitorovacího systému bylo zjistitelné, jaký druh podpory cílová skupina získala, jako např. obecné a/nebo odborné vzdělávání v rozsahu x hodin, rekvalifikace, poradenství, apod. Smyslem je začít sledovat kvalitativní stránku získané podpory. Při hodnotícím procesu, či ještě lépe již při konzultacích s žadateli, monitorovat zaměření projektů tak, aby nebyly podporovány stejné či podobné projekty, které stejné aktivity zaměřují na stejnou cílovou skupinu ve stejném regionu. Při konzultacích se žadateli v takovém případě např. doporučit partnerství atp.
Význam doporučení
Realizovatelnost
A
5
A
3
A
3
B) Přehled obecných doporučení ve finanční oblasti: - Doporučení k PO1: V oblasti podpory 1.2 bude třeba zrychlit celkovou implementaci, příp. částečně realokovat finanční prostředky v rámci osy. - Doporučení k PO2: V oblasti podpory 2.2 bude nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti včetně dalších klíčových partnerů na regionální úrovni a dále rovněž připravit podmínky pro částečnou realokaci finančních prostředků v rámci osy. - Doporučení k PO3: ŘO musí věnovat v roce 2011 oblasti podpory 3.3 zvýšenou pozornost a v případě nízkého tempa věcného naplnění příslušných indikátorů zvážit realokaci do ostatních oblastí podpory v rámci PO3. - Doporučení k PO4: ŘO musí věnovat pozornost neuspokojivému stavu v oblasti ukazatelů týkajících se proplácení a certifikace finančních prostředků, jejichž hodnoty jsou nejnižší ze všech prioritních os OPLZZ. - Doporučení k PO5: Věnovat zvýšenou pozornost finančnímu pokroku této prioritní osy. V případě uspokojivého tempa naplňování hodnot věcných indikátorů PO5 bude vhodné připravit podmínky pro realokaci na jiné prioritní osy OPLZZ. Definitivní rozhodnutí k této tématice by mělo být ŘO provedeno na konci roku 2011, aby bylo možné připravit podklady pro příslušné schválení Evropskou komisí (navýšení roční alokace 2013 u vybraných prioritních os). C) Přehled obecných doporučení v oblasti horizontálního tématu - rovné příležitosti Problematika rovných příležitostí je předmětem dlouhodobého zájmu Evropské komise, což se projevuje při prosazování této tématiky v rámci víceletých strategií. Lze předpokládat, že na tyto aspekty bude kladen silný důraz i v příštím programovacím období. ČR však v této tématice v mezinárodním srovnání zatím zaostává. V případě OPLZZ má tudíž tato tématika velký potenciál v dalším rozvoji v rámci následujících obecných doporučení, která jsou specificky řešena v evaluační otázce 1.19 a evaluačním úkolu 2:
28
Posílení této problematiky napříč prioritními osami 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 OPLZZ by pozitivně řešilo dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ;
Potenciál a pozitivní dopady rozvoje této tématiky je vhodné dále podporovat v rámci oblasti podpory 3.4 prostřednictvím šíření dobré praxe z realizovaných projektů a posílením příjmu projektů zaměřených na konkretizaci rovných příležitostí v praxi.
4.1.2 Evaluační otázka 1.2 – plnění stanovených cílů programu Znění evaluační otázky: Dochází k odklonu od původně stanovených cílů programu, tak že by musela být provedena korekce na úrovni operačního programu, programových priorit či vyhlašovaných výzev, v důsledku: - významných socioekonomických změn, zejména v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti, rovnosti mužů a žen, snižování rozdílů mezi regiony a absorpční kapacity v problémových regionech apod. - potřeby ve větší míře nebo odlišným způsobem zohlednit významné změny priorit Společenství a nebo celo-státních nebo regionálních priorit
1) ZJIŠTĚNÍ Byly analyzovány a zhodnoceny relevantní aktuální klíčové dokumenty reflektující současnou globální hospodářskou a finanční krizi z hlediska jejich dopadu na zaměstnanost a definovaných opatření k řešení stávajících problémů: -
Strategie Evropa 2020 (nahrazující Lisabonskou strategii, na základě které byl OPLZZ připravován); 5. Zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (publikována 11. 11. 2010); Pětiletá strategii na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě (Brusel 21. 9. 2010, IP/10/1149); Integrované směry pro růst a zaměstnanost (Integrated guidelines – Igs) 2010-2014.
Z uvedených a dalších souvisejících dokumentů vyplývá celá řada námětů na opatření v oblasti směrování, frekvence a časování budoucích výzev, ale i některých korekcí v rámci cílů a zaměření programu OPLZZ: A) Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority: – – –
Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích; Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje; Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.
Dokument vymezuje i cíle, které by EU chtěla dosáhnout do roku 2020 při souběžném naplňování stanovených priorit. V oblasti zaměstnanosti byly vytýčeny následující cíle: -
75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
29
Tyto cíle jsou ve vzájemném vztahu a jsou prvořadé pro dosažení celkového úspěchu. Komise navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů a směrů, a tím zaručit, že každý členský stát strategii Evropa 2020 přizpůsobí své konkrétní situaci. Tyto cíle nejsou ovšem vyčerpávající. Bude nutné učinit řadu opatření pro jejich podporu, a to na úrovni členských států a EU i na úrovni mezinárodní. V oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti se jedná především o následující iniciativy:6 -
-
-
-
„Inovace v Unii“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa. „Mládež v pohybu“ – posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh. „Průmyslová politika pro éru globalizace“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku. „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ – modernizace pracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce, mimo jiné prostřednictvím mobility pracovních sil. „Evropská platforma pro boj proti chudobě“ – zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.
B) 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti. -
budoucí politika soudržnosti musí být v souladu se strategií Evropa 2020; financování zůstane soustředěno do méně rozvinutých regionů.
Pro budoucí zaměření OPLZZ jsou nejdůležitější následující cíle:7
posilování partnerství (zlepšování začlenění místních a regionálních zúčastněných subjektů, sociálních partnerů, občanské společnosti); zavedení nové dimenze: územní soudržnost (podpora územní spolupráce, zaměření na oblasti se specifickými geografickými nebo demografickými rysy).
C) Pětiletá strategie na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě (Brusel 21.9. 2010, IP/10/1149) Hlavním cílem tohoto dokumentu je lépe využít potenciál žen, a tak přispět k dosahování celkových ekonomických a sociálních cílů EU. Strategie pro rovnost žen a mužů, kterou Evropská komise přijala, obsahuje řadu opatření zaměřených mimo jiné i na následující priority v oblasti lidských zdrojů: -
zvýšení počtu žen na trhu práce a pomoc při dosahování cílové míry zaměstnanosti stanovené ve strategii Evropa 2020, tj. 75 % celkově pro muže i ženy (viz IP/10/225); předložení cílených iniciativ ke zvýšení počtu žen ve vysokých funkcích v ekonomickém rozhodovacím procesu;
6
Zdroj: SDĚLENÍ KOMISE: EVROPA 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění KOM(2010) 2020, 3.3.2010 7
Zdroj: Investing in Europe´s future, 5. Report on economic, social and territorial cohesion, preliminary vision, EU, November 2010
30
-
podpora podnikání žen, včetně jejich samostatné výdělečné činnosti.
Komise také zahájí na téma rovnosti žen a mužů každoroční dialog na vysoké úrovni s Evropským parlamentem, předsedajícími státy Rady, evropskými sociálními partnery a občanskou společností, jehož prostřednictvím vyhodnotí pokrok při uplatňování strategie. D) Integrované směry pro růst a zaměstnanost (Integrated guidelines – Igs) Články 119 – 121 Lisabonské smlouvy stanoví, že členské státy EU koordinují své hospodářské politiky. K tomu jim slouží dokument nazvaný Hlavní směry hospodářských politik (Broad Economic Policy Guidelines – BEPGs). V roce 2005 byly ve snaze o zjednodušení a zajištění vnitřní soudržnosti sloučeny BEPGs s Hlavními směry pro zaměstnanost a vznikl tak dokument nazvaný Integrované směry pro růst a zaměstnanost (integrated guidelines – IGs). IGs navrhuje Komise a schvaluje Rada. Doposud byly schváleny IGs na období 2005 – 2008, 2008 – 2010, 2010 - 2014. Na základě dřívějšího konsensu a v zájmu zvýšení jejich účinnosti byl počet integrovaných směrů stanovených na období 2010 – 2014 snížen z původních 24 na 10. Návrh integrovaných směrů politicky podpořila Evropská rada 17. 6. 2010. První část, tj. hlavní směry hospodářských politik, schválila Rada ECOFIN 13. 7. 2010. Ke druhé části, tj. ke směrům zaměstnanosti, vyjádřil své stanovisko Evropský parlament a jako celek byly schváleny v říjnu 2010. Z hlediska cílů a zaměření OPLZZ i přípravy následného programu pro programové období 2014+ jsou relevantní následující hlavní směry:
HS 7: Zvýšení participace na trhu práce a snížení strukturální nezaměstnanosti HS 8: Rozvoj zkušené pracovní síly odpovídající požadavkům trhu práce, podpora kvality práce a celoživotní učení
OPLZZ, který svým zaměřením a členěním do příslušných prioritních os rozpracovaných podrobně do oblastí podpory, pokrývá prakticky celou problematiku zaměstnanosti a přispívá k naplňování obou hlavních směrů pro oblast zaměstnanosti. V obou případech sehrává největší význam prioritní osa 1 zaměřená na zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků a osy 2 podporující posilování aktivních politik zaměstnanosti (zvyšování kvalifikace, rekvalifikace). 2) ZÁVĚRY Významné dokumenty přijaté v roce 2010 a základní koncepční dokumenty s platností pro rok 2010 a další roky budou, vzhledem ke svému charakteru a závaznosti pro členské státy EU a v rámci ČR pro příslušné zainteresované instituce mít zásadní dopad na přípravu programových dokumentů pro období 2014+. Stávající OPLZZ již zásadním způsobem neovlivní, především co se týče stanovených priorit, některé zásadní principy a inovativní opatření se však mohou promítnout do přípravy a zaměření výzev pro jednotlivé oblasti podpory OPLZZ realizované do konce programového období 2007 – 2013. Konkrétní návrhy jsou uvedeny v částech závěry a doporučení. Z provedené analýzy vyplývá, že výzvy vyhlášené v roce 2010 a plánované pro rok 2011 pokrývají všechny prioritní osy a oblasti opatření tak, aby projekty, které byly a budou v rámci nich předkládány, přispěly k plnění globálního cíle programu a specifických cílů jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Výsledky řízených rozhovorů ukázaly, že široké založení výzev je z hlediska plnění stanovených cílů žádoucí a vytváří pro žadatele dostatečný prostor pro zpracování projektů, podle konkrétních potřeb cílových skupin. Současnému stavu věcného i finančního pokroku programu, jednotlivých prioritních os a oblastí opatření odpovídá i to, že pro rok 2011 jsou plánovány výhradně
31
výzvy pro grantové projekty, v nichž pravidelně dochází k výraznému převisu počtu předkládaných projektů nad objemem výzvy. Vzhledem k problémům s výší proplacených a certifikovaných finančních prostředků je nezbytné, aby stanovené alokace pro jednotlivé výzvy tuto skutečnost v dostatečné míře reflektovaly a umožnily tak podstatně vyšší uspokojení žadatelů o realizaci grantových projektů.
3) DOPORUČENÍ 1) Pro následující roky programového období 2007-2013 na základě současného stavu hodnocení doporučujeme zaměřit budoucí výzvy a posílení realizace projektů v oblasti:
Aktivních politik zaměstnanosti, zejména se zaměřením na řešení strukturální nezaměstnanosti (řešení nevyhovující kvalifikace zaměstnanců, které firmy potřebují);
Systémových projektů pro modernizaci institucí a rozvoj služeb zaměstnanosti – zvýšení koordinace práce Úřadů práce případně nového úřadu, jehož zřízení je připravováno;
Mezinárodních projektů – zvýšení inovativnosti, využití příkladů dobré praxe a přenosu zkušeností;
V období 2011-2013 soustředit pozornost především na inovativní grantové projekty, kde se ukazuje, že absorpční kapacita v této oblasti je podstatně vyšší než finanční objemy stanovené ve výzvách. Dobré grantové projekty jsou schopné zajistit řešení aktuálních podmínek v konkrétních podmínkách příslušných území a zajistit individuální a cílený přístup k cílovým skupinám a zapojení osob nejvíce vzdálených od trhu práce a osob s kumulovanými překážkami zaměstnanosti;
Rozšířit okruh způsobilých příjemců o další, nejenom vzdělávací neziskové organizace, které jsou často velmi úspěšné při navrhování a realizaci projektů, jež zapojují osoby na něž projekty realizované ve smyslu stanovených pravidel nedosáhly. Tyto NNO využít jako zprostředkující subjekt operující prostřednictvím místních partnerství podporující mikroprojekty – malé granty;
U individuálních projektů nad 50 mil Kč navrhujeme stanovit jako nepovinnou přílohu Analýzu nákladů a užitků (CBA), která by však byla při věcném hodnocení bodově zvýhodněna. CBA dovoluje vyhodnotit celospolečenský užitek výsledků a dopadů realizovaných projektů. Jedině prostřednictvím dobře a zodpovědně zpracované CBA je možno vedle finančních nákladů a výnosů reflektovat i sociálně-ekonomické náklady a přínosy, jejichž příjemci, resp. plátci nejsou jen osoby přímo spojené s projektem, ale také další subjekty jako veřejnost, stát regiony, obce apod.).
Při přípravě základních podkladů pro další programové období 2014+ a především formulaci klíčových priorit a vymezení oblastí podpory doporučujeme vycházet z následujících očekávaných trendů v oblasti zaměstnanosti v EU a ČR: - Pět hlavních trendů zaměstnanosti v EU do roku 2020; - Postupný růst zaměstnanosti v sektoru služeb; - Změny ve struktuře nových pracovních míst; - Očekávaný nedostatek pracovníků; - Změny ve struktuře povolání; - Změny v požadavcích na kvalifikaci.
32
Zohlednění českých specifik: ekonomiku a trh práce bude v ČR v příštích letech nejvíce ovlivňovat: - Nedostatek kvalifikovaných pracovníků - Demografický vývoj (stárnutí populace) - Tempo růstu ekonomiky (pomalejší tempa) - Nástup generace Y (posun hodnot a preferencí u ekonomicky aktivní části populace) - Postupující globalizace - Investiční politika globálních (nadnárodních) firem) - Změny nákladových faktorů (růst cen energie a mezd) Pracovnímu týmu pro přípravu dokumentů pro programové období 2014+ doporučujeme maximálně vytěžit i závěrů „Zprávy o konkurenceschopnosti ČR“ (NERV, únor 2011), zejména v části trh zboží, služeb a práce. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A 2) Prověřit aktuálnost stanovených cílových hodnot monitorovacích indikátorů a v případě potřeby provést jejich korekci v souladu se změněnou situací, či potřebami trhu práce. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B
4.2
Evaluační otázky ve vazbě na indikátory
4.2.1 Evaluační otázka 1.3 a 1.4 – indikátor efektivnosti podpořených projektů Znění evaluační otázky 1.3: Navrhněte a vytvořte metodologii pro zjištění hodnoty indikátoru 430702 – „Efektivnost podpořených projektů“ Znění evaluační otázky 1.4: Zjistěte hodnoty indikátoru 430702 pro rok 2010 podle vytvořené metodologie, včetně slovního kvalitativního komentáře
1) ZJIŠTĚNÍ Pro řešení tohoto úkolu a navržení příslušné metodologie byl řešitelský tým inspirován vícekriteriální analýzou OECD a především monografiemi prof. Ochrany (2006) a knihou Šumpíková, Ochrana, Pavel a kol. (2005), kteří sledují hodnocení veřejných výdajových programů a stanovují metodiku. Evaluační úkol je proto založen na kombinaci hodnocení účinnosti, úspornosti a účelnosti. Tento přístup vychází ze skutečnosti, že operační programy jsou soustředěny nejen na kvantitativně vyjádřené efekty, ale také na velmi obtížně vyjádřitelné efekty a nepřímé přínosy. Metodické poznámky
Dle dohody se zadavatelem má vytvořená metodologie několik variant pro hodnocení efektivnosti na úrovni jednotlivých oblastí podpory. Jelikož existuje vysoká variabilita realizovaných aktivit a výstupů napříč jednotlivými prioritními osami a vzájemná porovnatelnost je velmi omezená, bylo vytvořeno několik variant pro vypočítání efektivnosti dle OP.
33
Dále je nezbytné upozornit, že níže navržená metodika je vhodná pro jednoduché a komplexní hodnocení velkého množství projektů a jejich výstupů, ale její slabou stránkou (která byla diskutována s ŘO) je fakt, že nebude zohledňovat efekt mrtvé váhy a další efekty, které jsou vhodné pro hodnocení dopadů (avšak spíše na menším vzorku projekt – případové studie).
Na základě dostupných metodik hodnocení veřejných výdajových programů se jevilo jako vhodné použití několika kritérií vztahujících se k nákladové úspornosti na straně jedné a hodnocení účelnosti na straně druhé.
Celá metodika je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu. Na jedné straně je silně akcentováno kvantitativní hodnocení dosažených hodnot indikátorů v monitorovacím systému OPLZZ, ale současně je do metodiky zakomponováno kvalitativní šetření v podobě webového dotazníku, kde je zjišťována zpětná vazba (účelnost či smysluplnost výstupů projektu) z pohledu zástupců cílových skupin.
Metodologie se vztahuje k dokončeným projektům a proto i pilotní ověření a prvotní výsledky se budou vztahovat k již ukončeným projektům OPLZZ, přičemž lze předpokládat opakování takového šetření i v následujících letech.
Ve výsledném vzorci bylo nezbytné počítat často s mediánovou hodnotou dílčího ukazatele, např. mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem“. Důvodem použití mediánu a nikoliv aritmetického průměru byla snaha o eliminaci extrémních hodnot v celkovém souboru. Zejména u podílu dosažených a cílových hodnot monitorovacího indikátoru se často ukázalo, že cílové hodnoty indikátoru mohou být (jsou) podhodnocené. Výsledek tedy působil jako extrémně úspěšný a efektivní projekt. Pro tyto účely však bylo vhodné využít medián.
Výsledná metodika pro jednotlivou prioritní osu / oblast podpory má charakter jednoduchého vzorce, který je složen z několika dílčích ukazatelů, které mají akcentovat hospodárnost, efektivnost i účelnost (viz metodické poznámky pod příslušným vzorcem). Hodnota indikátoru je potom průměrem zmíněných dílčích vypočítaných hodnot ukazatelů.
Prioritní osa 1 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) +
(IND074613 / INC074613) + (IND075700 / INC075700) + x(Ui )
E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND074613 / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem“ (IND075700 / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů“
x(Ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 1 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.).
34
Hodnocení proběhlo na škále 1 – 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Prioritní osa 2 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) +
(IND074613 / INC074613) + (IND075700 / INC075700) + x(Ui )
E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND074613 / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem“ (IND070100 / INC070100) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu vytvořených pracovních míst celkem / cílová hodnota počtu vytvořených pracovních míst celkem“ (IND075700 / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů“
x(Ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 2 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). Hodnocení proběhlo na škále 1 – 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Prioritní osa 3 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) +
(IND074613 / INC074613) + (IND075700 / INC075700) + x(Ui )
E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND074613 / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem“ (IND070200 / INC070200) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem / cílová hodnota počtu vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem“ (IND075700 / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů“
x(Ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 3 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). Hodnocení proběhlo na škále 1 – 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné.
35
Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Prioritní osa 4 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) +
(IND074613 / INC074613) + (IND075700 / INC075700) + x(Ui )
E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND074613 / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem“ (IND075700 / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele „dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů“
x(Ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušných oblastí podpory v PO 4 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). Hodnocení proběhlo na škále 1 – 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Kvalita naplnění cílů Při hodnocení projektů by se měl zjišťovat soulad mezi hospodárností a efektivností na straně jedné a účelností na straně druhé. Za předpokladu, že nákladová efektivnost a účelnost je definována v určitých cílových stavech (očekáváních), lze následně expertně nebo dotazníkovým šetřením zjišťovat stupeň naplnění daného očekávání. Z tohoto pohledu se jevilo jako vhodné oslovit cílové skupiny (osoby, které prošly kurzy a vzděláváním jednotlivých projektů) a vyhodnotit jejich přínos/účelnost vzhledem k očekávanému efektu. Podstatou webového dotazníku bylo kvantifikovat přínos z pohledu cílové skupiny (jednalo se o škálu 1 až 10, kde respondent vyplnil míru spokojenosti s ohledem na plánovaný a očekávaný cíl – např. pomoc se začleněním na trh práce apod.). Tyto výsledky byly následně zakomponovány do výsledného posouzení efektivnosti. Respondenti pro dotazníkové šetření byly osloveni prostřednictvím příjemců dotace. Byli osloveni všichni zástupci ukončených projektů ve všech oblastech podpory. Tímto způsobem nebylo možné zajistit oslovení všech cílových skupin (jelikož záleželo na postoji příjemce), ale jednalo se o jediný způsob, jak hromadně oslovit větší část cílových skupin. V této souvislosti je z pohledu řešitelského týmu zcela zásadní a nutné v příštím programovém období vést evidenci cílových skupin, které byly „podpořeny“ v rámci realizovaného projektu OPLZZ resp. nástupního programu. Zdroje dat: - Data z monitorovacího systému pro vypočítání dílčích kritérií hodnocení (plánované i cílové hodnoty indikátorů, informace o rozpočtech projektů) -
Pro hodnocení účelnosti bylo do metodiky zakomponováno také dotazníkové šetření se zástupci cílových skupin – jednalo se o subjektivní kvantifikaci přínosu pro cílové skupiny (bodové ohodnocení přínosů). Viz výše uvedené poznámky.
Shrnutí k vytvořené metodologii
36
Vytvořená metodika si neklade ambice detailně hodnotit efektivnost podpořených projektů. S ohledem na stávající dostupnost dat to ani není reálné. Nicméně její přidanou hodnou je relativní jednoduchost a možnost aplikace na velkém množství projektů, což bude vhodné použít zejména na konci programového období, kdy bude většina projektů již ukončena. Z tohoto pohledu doporučujeme postup opakovat v pravidelných časových úsecích (2x za rok), aby byl vidět pokrok v jednotlivých oblastech podpory. Navržená metodika zcela jednoznačně upozorňuje na disparity mezi jednotlivými projekty (disparity v oblasti finanční hospodárnosti, v oblasti naplnění stanovených cílů i disparity z hlediska účelnosti výstupů projektu), což je důležitý aspekt hodnocení. Současně však není vhodné dosažené hodnoty komparovat mezi jednotlivými oblastmi podpory z důvodu velmi rozdílného zaměření projektů. V kontextu celé evaluace lze přijmout dosažené výsledky s určitou obezřetností. Řešitelé si jsou vědomi všech metodických úskalí, která jsou zde diskutována. S ohledem na současnou situaci monitorování programu představuje výsledná metodika komplexní přístup k hodnocení tzv. „efektivnosti“ projektů. Výsledné hodnoty mezi sebou nelze porovnávat (z důvodu zcela rozdílných aktivit). Nicméně komparovat lze dílčí proměnné, které jsou následně agregoávny ve výsledné hodnotě. Z tohoto pohledu byla zjištěna relativně vysoká variabilita z hlediska hospodárnosti podpořených projektů i obsahového naplnění cílů projektu. Zpětná vazba cílovách skupin ke kvalitě a přínosnosti projektů současně upozorňuje, že některé projekty mohou být realizovány spíše formálně nebo s nevhodnou cílovou skupinou (toto tvrzení však bude nezbytné ověřit v širším šetření mezi cílovými skupinami). Hodnoty indikátoru 430702 v roce 2010 Na základě stanovené metodiky byly vypočítány hodnoty indikátorů 430702 na úrovni jednotlivých oblastí podpory. V některých případech nebyla dostupná data, resp. nebyl dosud ukončen žádný projekt. Nicméně u OP 1.1, 2.1, 3.1 a 3.3 byly vypočítány konkrétní hodnoty. S ohledem na vysokou variabilitu projektů, které jsou zaměřeny na velmi široké spektrum cílů, není vhodné komparovat dosažené výsledky mezi jednotlivými OP. Celkově však nejnižší hodnota indikátoru byla zjištěna v případě oblasti podpory 1.1 Způsob zpracování dat a komentované výsledky dílčí evaluační otázky 1.4 Pro výpočet hodnot indikátoru 430702 byla použita dle zadávací dokumentace nově vytvořená metodika (viz evaluační otázka 1.3). Smyslem metodiky bylo vystihnout kritérium hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. Celá metodika je založena na hodnocení úspěšně ukončených projektů (nikoliv aktuálně realizovaných). Zdrojem dat jsou data z monitorovacího systému OPLZZ tj. data ze závěrečných zpráv ukončených projektů. Metodické poznámky k jednotlivým výpočtům a dostupnosti dat jsou uvedeny pod níže uvedenou tabulkou. Tabulka 6: Hodnoty indikátoru 430702 „Efektivnost podpořených projektů“
Oblast podpory 1.1 Oblast podpory 1.2 Oblast podpory 2.1 Oblast podpory 2.2 Oblast podpory 3.1 Oblast podpory 3.2 Oblast podpory 3.3 Oblast podpory 3.4 Oblast podpory 4.1
89,99 N/A* 98,12 N/A* 94,75 N/A** N/A* 95,15 N/A***
Zdroj: vlastní výpočty na základě stanovené metodiky v evaluační otázce 1.3
37
Pozn.:
* K lednu 2011 nebyl žádný ukončený projekt, který by měl v MONIT7+ závěrečnou zprávu s dosaženými indikátory ** V oblasti podpory byl v lednu 2011 pouze 1 dokončený projekt, jehož výsledky není možné generalizovat jako výsledky efektivnosti celé oblasti podpory *** Aktuální dokončené projekty v PO4 byly podpořeny v rámci výzvy č. 32, která byla velmi specifická a projekty nevykazují požadované indikátory. Navržená metodika pro PO4 by měla být aplikována v okamžiku, až budou dokončeny i jiné typy projektů z PO4.
Z výsledků vyplývá nejnižší míra efektivity v rámci oblasti podpory 1.1. Nižší výsledná hodnota je ovlivněna především dvěma faktory - podílem celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem a také kvalitativním hodnocením účelnosti ze strany cílových skupin. Naopak zbylé dva ukazatele založené na podílu reálně dosažené hodnoty indikátoru a cílové (plánované) hodnoty indikátoru jsou ve většině případů nad 100% hranicí, tzn. většina projektů vykázala např. více proškolených osob než prvotně plánovala. Nicméně je nezbytné zdůraznit, že výsledná hodnota indikátoru za rok 2010 byla získána ze vzorku 17 projektů, které měly v monitorovacím systému závěrečnou zprávu. Výsledky tedy nelze zcela generalizovat na celou oblast podpory a z pohledu řešitelského týmu doporučujeme provést kontrolní šetření v druhé polovině roku 2011, kdy bude dostupných více dat z ukončených projektů v OP 1.1. Další oblastí podpory, za kterou se podařilo vypočítat požadovaný indikátor, je oblast podpory 2.1. Dosažená hodnota je nejvyšší ze všech oblastí podpory, pro které byla dostupná data. Výslednou hodnotu je nezbytné brát s určitou rezervou, neboť bylo možné počítat s údaji za 5 dokončených projektů, které mají v monitorovacím systému dostupnou závěrečnou zprávu. Hodnota indikátoru je nejvíce sycena nadprůměrně dobrými dosaženými výsledky hlavních monitorovacích indikátorů, ale současně v případě OP 2.1. byla zjištěna velmi dobrá a pozitivní odezva ze strany zástupců cílových skupin. V případě oblasti podpory 3.1 bylo možné počítat s 11 ukončenými projekty, které mají závěrečnou zprávu projektu v monitorovacím systému. Ačkoliv tyto monitorovací zprávy jsou pouze zaregistrované a nikoliv schválené, lze předpokládat, že dosažené hodnoty indikátorů se již nebudou měnit a monitorovací zpráva bude schválena. Tato poznámka platí pro všechny výpočty u všech oblastí podpory. Na rozdíl od předchozích oblastí podpory dosažené hodnoty indikátorů v OP 3.1 tak výrazně nepřesahují původně stanovené cílové hodnoty. Nelze však usuzovat, že by efektivita projektů v OP 3.1 byla nižší. Naopak se může jednat o reálnější nastavení cílových hodnot indikátorů než u předchozích oblastí podpory, jejichž cílové hodnoty mohly být v několika případech podhodnoceny. V případě OP 3.1 se také na výsledné hodnotě indikátoru projevilo pozitivní vnímání a zpětná vazba ze strany cílových skupin. Poslední hodnocenou oblastí podpory byla OP 3.4, ve které bylo počítáno s 12 dokončenými projekty s dostupnými hodnotami indikátorů. Specifikem této oblasti podpory je nízká variabilita ukazatele hospodárnosti resp. podílu celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Soubor ukončených projektů v tomto ukazateli nevykazoval žádné extrémní hodnoty a proto je výsledný indikátor na relativně dobré úrovni. Současně je typickým znakem, podobně jako v oblasti podpory 3.1, reálné nastavení hlavních monitorovacích indikátorů výstupu. Dosažené hodnoty byly ve všech případech dosaženy, ale opět se v souboru nevyskytuje žádná extrémní hodnota (na rozdíl od OP 1.1). Pro zbylé oblasti podpory nebylo možné počítat hodnotu indikátoru 430702 z důvodu nedostupností dat. Tato nedostupnost je zapříčiněna nedostupností dosažených hodnot monitorovacích indikátorů nebo tím, že v příslušné oblasti podpory není zatím ukončený žádný projekt.
38
2) SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ A DOPORUČENÍ DLE VÝSLEDKŮ Výsledné hodnoty byly vypočítány na základě požadavku a zadání projektu, nicméně hodnoty indikátoru v jednotlivých oblastech podpory by bylo vhodné znovu vypočítat v druhé polovině roku 2011. Tím by došlo k ověření metodiky na větším počtu projektů a výsledné hodnoty by mnohem více ukazovaly na reálnou situaci v jednotlivých oblastech podpory. V současné době není možné vypočítané hodnoty indikátoru generalizovat pro celou oblast podpory, neboť počet ukončených projektů s odstupnými hodnotami indikátorů je velmi malý. Také je nezbytné zdůraznit, že výsledné hodnoty indikátoru nejsou komparovatelné z důvodu rozdílného metodického postupu (ačkoliv základ metodiky je u všech podobný) a také z důvodu velké roztříštěnosti podporovaných aktivit v jednotlivých oblastech podpory. Doporučení: Aktualizovat výpočty indikátoru 430702 na základě stanovené metodiky v druhé polovině roku 2011. Realizovatelnost: 1, Význam: E
4.2.2 Evaluační otázka 1.5 a 1.6 – indikátor efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ Znění evaluační otázky 1.5: Navrhněte a vytvořte metodologii pro zjištění hodnoty indikátoru 430700 – „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“ kvantifikovaného v jednotkách procent. Znění evaluační otázky 1.6: Zjistěte výchozí hodnotu doplněnou kvalitativním komentářem relevantní pro indikátor 430700 v roce 2010, vzhledem ke které by se po opakování šetření v roce 2012 dalo vyčíslit zvýšení efektivnosti.
1) ZJIŠTĚNÍ Východiska problematiky zjišťování hodnoty indikátoru 430700 – „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“ Indikátor 430700 – „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“ je indikátorem „dopadu“, tzn. že jeho konečné hodnoty se budou zjišťovat až v rámci ex-post hodnocení OPLZZ. Dopadové indikátory se podle MMR (2006, str. 6)8 zaměřují na souvislosti, které překračují rámec okamžitých účinků a rozlišují se na dvě skupiny:
Indikátory specifických dopadů charakterizující přínosy, které se sice projevují až po určitém časovém intervalu, ale které jsou přesto bezprostředně spojeny s konkrétní realizovanou akcí a s přímým beneficientem;
Indikátory globálních dopadů charakterizující dlouhodobé přínosy v sociálně ekonomickém prostředí a široce ovlivňující obyvatelstvo.
Metodika dopadového indikátoru 430700 v rámci prioritní osy 5 OPLZZ naplňuje pojetí indikátoru globálního dopadu, tj. sleduje změny ve vnějším prostředí, kde PO5 nemá bezprostřední vliv, ale MMR (2006): Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor RPS, ČR, březen 2006 8
39
podporované aktivity v projektech PO5 ke stanoveným oblastem politik a strategií směřují (tzv. contribution analysis). PO5 je z hlediska typologie jednotlivých projektů velmi heterogenní.9 Projekty se z hlediska aktivit zaměřují zejména na:
podporu sdílení dobré praxe,
přenos know-how ze zahraničí.
Celkově bylo dosud podáno 248 projektů, z nichž je v současné době v realizaci 54 (stav P45; ke dni 12. 12. 2010) a 7 projektů již bylo ukončeno (stav P5; ke dni 12. 12. 2010). Většina těchto projektů sleduje následující monitorovací indikátory:
počet podpořených osob celkem,
počet proškolených osob,
počet vytvořených partnerství,
počet nově vytvořených inovovaných produktů.
Pouze dva z projektů v realizaci uvádí dílčí vliv na legislativu ČR, přičemž ostatní projekty vliv na legislativu národní či regionální neuvádějí. Klíčovou otázkou a východiskem této problematiky je vymezení pojmu „efektivnost strategií a politik LZZ“. V případě indikátoru 430700 nelze použít klasické pojetí efektivnosti, tj. hodnota výstupu/hodnota vstupu, protože výše uvedené monitorovací indikátory nevypovídají o úspěšnosti začlenění cílových skupin na trhu práce či míry využívání inovací vybranými cílovými skupinami (např. úřady práce či krajské úřady). Zároveň není možné využít finanční hledisko jednotlivých projektu, tj. výše jejich rozpočtů, protože na tomto základě nelze v praxi rozlišit, do jaké míry byl úspěšnější 2 mil. či 8 mil. projekt. Je totiž docela možné, že projekty s nižším rozpočtem mohou přinášet mnohem větší efekt vůči politikám a strategiím LZZ. V kontextu pojetí „globálních dopadů“ indikátoru 430700 se tedy metodika jeho sledování a výpočtu zaměřuje na úspěšnost začleňování vybraných cílových skupin na trhu práce v těch oblastech politik a strategií, na které se většina podpořených projektů v PO5 snaží působit. Identifikace procentního pokroku začleňování vybraných cílových skupin na trhu práce bude dále v ex-post hodnocení expertně posouzena s ohledem na vývoj hospodářského cyklu celé národní ekonomiky (konfrontace s hospodářskou konjunkturou či recesí ovlivňujících vývoj situace na trhu práce). V tomto smyslu musí metodika posouzení „zvyšování efektivnosti strategií“ vycházet v první fázi z identifikace reálných dopadů podporovaných projektů a jejich vlivu na praxi, tj. pokrytí cílových skupin dané politiky či strategie v podpořených projektech PO5 v polovině programového období 2007 – 2013.
Metodika pro zjištění hodnoty indikátoru 430700 Jak nepřímo vyplývá z předchozí části, tak metodika zjišťování hodnot indikátoru 430700 bude vycházet z tzv. „contribution analysis“, tj. snaha o specifikaci množiny „strategií a politik LZZ“, na Vše v tématech – např. sociální začleňování, nelegální migrace, sociální služby, zaměstnatelnost a volný čas seniorů, zaměstnávání znevýhodněných, domácí násilí u osob jiných etnik, sociální firmy, flexibilní vzdělávání pro ženy v aktivní fázi rodičovství dle zahraničních zkušeností apod. Jsou tedy podporovány projekty zaměřené na podporu dosažení cílů ostatních prioritních os OPLZZ (viz programový dokument OPLZZ, str. 140). 9
40
které se podpořené projekty PO5 snaží zaměřovat prostřednictvím vlivu na konkrétní cílové skupiny. Nejedná se však pouze o politiky a strategie reflektované v OPLZZ, ale i o strategie a politiky mimo rámec tohoto operačního programu (viz výše globální charakter dopadu). Vzhledem k tomu, že řada projektů v PO5 se zaměřuje také na spolupráci NNO či transfer specifických zkušeností bez přímého vlivu na některé z cílových skupin (např. zlepšení pracovních postupů ve vzdělávacích agenturách), musí být provedeno pečlivé prostudování zaměření jednotlivých projektů v MONIT7+ ve vazbě na identifikaci i nepřímého vlivu na určité cílové skupiny (např. dle zaměření běžných aktivit konečného příjemce). Míra příspěvku vyjádřená v procentech by měla sdělovat zásadní informaci, tj. do jaké míry došlo na trhu práce k začlenění vybraných cílových skupin, které jsou během programového období 2007 – 2013 ovlivňovány intervencemi v PO5 (tj. intervence se snaží zvýšit efektivnost strategií a politik LZZ). Než přistoupíme k vymezení metodiky hodnocení indikátoru 430700, je nutné si položit jednu důležitou (a do určité míry hypotetickou) otázku. Pokud máme tímto indikátorem sledovat procentní zvýšení efektivnosti strategií, tak dílčí odpověď na příslušnou metodiku dostaneme otázkou – Kdy, v jakém případě nebo za jakých okolností, dojde ke 100 % zvýšení efektivnosti strategií a politik LZZ v rámci realizovaných projektů PO5? Odpověď uvádíme v níže uvedeném boxu. HYPOTETICKÝ PŘÍKLAD PRO ZVOLENÍ METODIKY
Otázka – Kdy dojde ke 100 % zvýšení efektivnosti strategií a politik prostřednictvím realizovaných projektů PO5?
Odpověď: Celkově by se efektivnost strategií zvýšila v rámci realizovaných projektů PO5 o 100% za předpokladu, že aktuální podíl osob ve všech identifikovaných skupinách znevýhodněných osob, které jsou začleněny na trhu práce (tj. mají zaměstnání), se zdvojnásobí. S ohledem na globální dopady indikátoru PO5 jsou hypoteticky vybrány nejvýznamnější podíly cílových skupin, které jsou v této prioritní ose podpořeny prostřednictvím projektů v realizaci (tj. stav dle MONIT7+ „P45“). Tímto jsou naplněny základní charakteristiky tzv. „contribution analysis“, tj. počáteční zjištění politik, na které se v PO5 cílí a mělo by tudíž dojít k určitým změnám. Výše uvedené předpoklady abstrahují od vymezení váhy jednotlivých stupňů hiearchie trhu práce a jsou postaveny na vzájemné rovnosti v jejich důležitosti a významu. Metodika tohoto indikátoru nerozlišuje rozdílnou významnost např. národní či lokální úrovně (dtto cílové skupiny) a všechny považuje za stejně důležité pro dosažení 100 % úspěchu strategií a politik LZZ. Metodika dále rovněž nerozlišuje různorodost výše rozpočtů jednotlivých projektů.
Metodický postup stanovení efektivnosti strategií a politik v PO5 1. Pokrytí cílových skupin projekty PO5 V metodice se počítá s cílovými skupinami znevýhodněných osob na trhu práce, na které se projekty PO5 zaměřují. Expertním způsobem musí být identifikovány vlivy projektů na skupiny znevýhodněných osob. Žadatelé totiž někdy v MONIT7+ uvádějí velmi různorodé cílové skupiny, které se mohou i překrývat, z čehož je patrné, že ne vždy musí jasně chápat definici cílových skupin, příp. je nazývají alternativními způsoby.
41
Ke dni 12. 12. 2010 se projekty v realizaci týkaly 13 různých cílových skupin (skupiny znevýhodněných osob). Cílové skupiny „organizací“ se v tomto smyslu v metodickém postupu neřeší (pouze případný nepřímý vliv na znevýhodněné osoby v jejich běžných aktivitách). Navíc v žádném „projektu v realizaci“ PO5 není v době zpracování této metodiky definována jako cílová skupina „instituce či zaměstnanci podílející se na implementaci OPLZZ“, jak předpokládá prováděcí dokument OPLZZ (viz příloha č. 6 tohoto dokumentu). Expertním způsobem jsou v ROV 2010 přiřazeny dle údajů z MONIT7+ identifikované cílové skupiny v konkrétních projektech k vymezeným 13 cílovým skupinám znevýhodněných osob na trhu práce. Dle přílohy č. 6 tohoto dokumentu vyplývá, že projekty v PO5 pokrývají cílové skupiny v následujících procentních podílech (projekty ve stavu P45 a P5).
uchazeči o zaměstnání - 25,0% osoby se ZP - 26,4% Ženy - 2,8% dl.nezam.ženy (nad 6 měs.) - 1,4% osoby 50+, tj. 8,3% mladí 15-19 let - 8,3% osoby závislé na návyk. látk. - 4,2% ženy po mateřské ( příp. rodiče) - 13,9% Cizinci - 2,8% domácí násilí - 1,4% osoby bez přístřeší - 1,4% rómské etnické menšiny - 1,4% etnické menšiny - 2,8%
Z výše uvedených údajů vyplývá, že u 5 podporovaných cílových skupin je pokrytí projekty PO5 na úrovni 81,9 %. Ostatní cílové skupiny mají pouze marginální význam, a proto nebude jejich celkový vývoj v rámci ČR sledován. Z hlediska dostupnosti dat není problém u výše uvedených klíčových cílových skupin vyjma kategorie „ženy po mateřské (příp. rodiče)“, kde jsou dostupná data pouze v rámci výběrového šetření pracovních sil prováděného ČSÚ10. Podle zjišťovaných informací u odborníků na VUPSV se tato data zjišťují permanentně a publikují čtvrtletně. V tomto smyslu nebude problém tyto údaje aktualizovat v souvislosti s výpočtem tohoto indikátoru na konci programového období 2007 – 2013 v ex-post hodnocení. S ohledem na výše uvedenou váhu jednotlivých cílových skupin v PO5 se bude sledovat vývoj efektivnosti strategií a politik u následujících ukazatelů: - uchazeči o zaměstnání - osoby se zdravotním postižením
10
-
osoby nad 50 let věku
-
mladí lidé 15 – 19 let věku
-
ženy po mateřské (příp. rodiče)11
Zdroj: ČSÚ (2010), VŠPS, on-line: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/7777002E1CBD
Tato cílová skupina je hodnocena prostřednictvím ukazatele „míra zaměstnanosti žen ve věku 20-49 let dle věku nejmladšího dítěte v ČR v rozlišení na: Nejmladší dítě 0-2 roky; Nejmladší dítě 3-5 let; Nejmladší dítě 6-14 let. V další analýze nebudeme do výpočtu zahrnovat kategorii „nejmladší dítě 0-2 roky“, protože dle 11
42
Indikátor 430700 je udáván jako jeden údaj v procentech. Proto bude sledován vývoj ve výše uvedených 5 ukazatelích, které budou ještě dále „váženy“ mírou zastoupení dílčích politik v projektech PO5. Tímto bude zjišťován vývoj efektivnosti strategií a politik, na které cílí projekty PO5 dle dílčích strategií a politik. 2. Geografické pokrytí cílových skupin projekty PO5 v ČR Při vymezení metodiky sledování údajů a dat indikátoru „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ“ je rovněž nutné reflektovat geografické pokrytí projektů PO5 v ČR. Nutnost reflexe tohoto aspektu v metodice indikátoru vyplynula v rámci konzultací se zástupci ŘO. Hlavním účelem bylo identifikovat případná geografická centra zvýšeného zájmu žadatelů/konečných příjemců a určit případná regionální specifika dopadů PO5. Z provedené analýzy dat MONIT7+ vyplynulo, že Plzeňský, Liberecký a Jihočeský kraj nemají své zástupce konečných příjemců v PO5. Zcela dominantní postavení má Hl. m. Praha s téměř 40 % podílem všech konečných příjemců PO5. Řešitelský tým však dále provedl kartografickou analýzu geografické lokalizace realizovaných projektů PO5 – viz také kap. 4.3.2, řešení evaluační otázky 1.8. V této souvislosti je nutné uvést, že PO5 je silně založená na partnerství subjektů, které mají min. stejný (někdy i větší) vliv a schopnost ovlivnit vymezené cílové skupiny. Z kartografické analýzy vyplývá rovnoměrné pokrytí vlivu v ČR (viz kap. 4.3.1). Lze pouze identifikovat zvýšenou koncentraci v oblasti „jesenického“ výběžku a dále pak i v oblasti Vsetínska. Jedná se však o koncentraci na mikroregionální úrovni. Celkově je ČR pokryta relativně rovnoměrně aktivitami PO5, a proto je dále v metodice uvažováno se statistickými údaji dostupnými na národní úrovni. 3. Vymezení clusterů politik a strategií LZZ V rámci ex-post hodnocení bude vhodné u hodnocení tohoto indikátoru rozlišit dílčí vývoj v jednotlivých strategiích a politikách. Proto jako druhou část této metodiky uvádíme analytická východiska stavu zaměření podpor PO5 ve vazbě na jednotlivé strategie a politiky. V programovém dokumentu OPLZZ je uvedeno celkem 6 typů politik a strategií v oblasti LZZ12, přičemž 54 realizovaných projektů v PO5 a 7 zakončených projektů (stav ke dni 12. 12. 2010) je naplňují v následujících relacích:
konstatování ČSÚ (2010) nemá smysl se podrobně zabývat úrovní nezaměstnanosti žen s dětmi do 3 let věku nejmladšího dítěte, neboť v tomto věku dítěte bude počet nezaměstnaných žen relativně nízký – zcela jednoznačně bude převažovat ekonomická neaktivita. Tato metodika pracuje s předpokladem, že každá hierarchická úroveň trhu práce má stejný význam na efektivnost realizace strategií a politik LZZ. Vzhledem k tomu, že z evidovaných informací v MONIT7+ není možné s jistotou zjistit hierarchický dopad daného projektu na trh práce, tak toto kritérium nebude sledováno (ve vazbě na rozdělení dopadu na národní, regionální či lokální úroveň). 12
43
Tabulka 7 POLITIKA / STRATEGIE
počet projektů
1 aktivní politika zaměstnanosti
9
2 sociální integrace a rovné příležitosti13
37
3 rozvoj celoživotního učení (další profesní vzdělávání)14
9
4 adaptabilita podnikání
4
5 modernizace veřejné správy
2
Projekty v PO5 naplňují výše uvedené politiky prostřednictvím 3 následujících aktivit: A - společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR B - tématické sítě C - místní partnerství Pokud detailněji rozlišíme jednotlivé projekty dle jejich typu aktivit a vlivu na politiku, tak situace je následující: Tabulka 8 Věcné zaměření projektu A1 A2 A3 A4 A5 B1 B2 B3 C1 C2 C3 C5 Celkový součet
Celkem 6 30 6 4 1 1 5 1 2 2 2 1 61
Z výše uvedených tabulek byly stanoveny následující dominantní oblasti politik lidských zdrojů a zaměstnanosti, kterými se realizované projekty zabývají: 1) Politika sociální integrace a rovné příležitosti (61 % projektů) 2) Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání (15 % projektů) 3) Politika rozvoje celoživotního učení (další profesní vzdělávání) a politika modernizace veřejné správy (15 % projektů) Vzhledem k tomu, že „politika rozvoje celoživotního učení“ není v přímé vazbě na cílové skupiny ve velké míře zastoupena, tak pro další hodnocení byly vybrány pouze „Politika
Pod politiku č. 2 patří dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, děti, mládež a mladé dospělé, seniory, etnické menšiny, imigranty a azylanty, bezdomovce, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, domácího násilí, osoby komerčně zneužívané a oběti obchodu s lidmi. Rovné příležitosti - prosazování principů rovnosti mužů a žen jako součást politiky vlády, právní zabezpečení předpokladu rovnosti mužů a žen, zvyšování úrovně právního vědomí, zajištění rovných příležitostí žen a mužů, zajištění přístupů k ekonomické aktivitě, vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti nebo potřebné členy rodiny, zohledňování žen z hlediska jejich reprodukční funkce a fyziologických odlišností, potlačování násilí páchaného na ženách, sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovného postavení žen a mužů. 13
Pod 3 se za klíčovou považuje podpora spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institutů a institucí odborně profesních. Další oblast, která bude podporována, je propojení cílů vzdělávání s cíli podniku, zejména podpora podnikatelských subjektů při realizaci školení, vzdělávání zaměstnanců a vybudovaní prvků infrastruktury standardů IIP (Investors in people), včetně jeho zavádění. 14
44
sociální integrace a rovné příležitosti“ a „Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání“, jejichž vývoj bude nezbytné rozlišit v ex-post hodnocení.
4. Stanovení váhy ukazatelů cílových skupin a váhy clusterů politik a strategií LZZ S ohledem na předchozí dva body metodického postupu navrhujeme dle provedených propočtů následující váhy pro výpočet syntetického dopadového indikátoru efektivnosti strategií a politik LZZ: A) Politika sociální integrace a rovné příležitosti – váha politiky 0,8
osoby se zdravotním postižením – váha v rámci politiky 0,54 osoby nad 50 let věku – váha v rámci politiky 0,17 ženy po mateřské (příp. rodiče) – váha v rámci politiky 0,29
B) Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání – váha politiky 0,2
uchazeči o zaměstnání – váha v rámci politiky 0,75 mladí lidé 15 – 19 let věku – váha v rámci politiky 0,25
2) ZÁVĚRY K VÝPOČTU INDIKÁTORU EFEKTIVNOSTI STRATEGIÍ Výpočet „ESP“ Statistické údaje pro příslušné ukazatele: osoby se zdravotním postižením 31. 12. 2007 bylo umístěno na trh práce 1284 osob ze ZP (statistika MPSV, 2009, str. 23) z celkového počtu 15 512 uchazečů se ZP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (statistika MPSV, 2009, str. 19) – tj. 8,3 % 31. 12. 2008 bylo umístěno na trh práce 974 osob ze ZP (statistika MPSV, 2009, str. 23) z celkového počtu 16 862 uchazečů se ZP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (statistika MPSV, 2009, str. 19) – tj. 5,77 % osoby nad 50 let věku (do 64 let věku) 31. 12. 2006 bylo zaměstnáno 1 275 400 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 1 356 300 – tj. 94,0 % 31. 12. 2008 bylo zaměstnáno 1 335 000 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 1 389 400 osob – tj. 96,1 % ženy po mateřské (příp. rodiče) V roce 2006 byla zaměstnanost žen ve věku 20-49 let dle věku nejmladšího dítěte v ČR: Zaměstnanost žen dle věku dtěte Nejmladší dítě 3-5 let Nejmladší dítě 6-14 let CELKEM % ZMĚNA Zdroj: ČSÚ, VŠPS (2010)
2006
2008
54,8 84,6 XXX
56,7 87,2 XXX
45
% změna (váha 1/3 každého dílčího indikátoru) + 1,0 % + 1,03% +1,03 %
uchazeči o zaměstnání 31. 12. 2006 bylo evidováno 474 790 uchazečů15 z celkových 5 199 358 osob pracovní síly – tj. 9,1 % 31. 12. 2008 bylo evidováno 324 575 uchazečů16 z celkových osob pracovní síly 5 232 329 – tj. 6,2 % mladí lidé 15 – 19 let věku 31. 12. 2006 bylo zaměstnáno 33 700 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 55 000 – tj. 61,2 % 31. 12. 2008 bylo zaměstnáno 35 700 osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii 47 200 – tj. 75,6 % Výpočet: Politika sociální integrace a rovné příležitosti – váha politiky 0,8 osoby se zdravotním postižením – změna „-28,7%“ – váha v rámci politiky 0,54 osoby nad 50 let věku – změna „+2,2%“ - váha v rámci politiky 0,17 ženy po mateřské (příp. rodiče) – změna „+1,03%“ - váha v rámci politiky 0,29 Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání – váha politiky 0,2 uchazeči o zaměstnání – změna „+31,8%“ - váha v rámci politiky 0,75 Pozn.: Počet uchazečů o zaměstnání se ve sledovaném období snížil, proto se jedná o kladnou změnu. mladí lidé 15 – 19 let věku – změna „+23,5%“ - váha v rámci politiky 0,25 ESP = (-28,7*0,54 + 2,2*0,17 + 1,03*0,29) *0,8 + (31,8*0,75 + 23,5*0,25) * 0,2 ESP = (-14,825) * 0,8 + 29,66 * 0,2 ESP = ESP =
-11,86
+
5,932
-5,93 %
Vážený průměr všech ESP je – 5,93 %. Komentář k výsledku ESP Během krátkého období let 2007 a 2008 došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 5,93 %. Nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti strategií měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Tato cílová skupina patří mezi nejohroženější v rámci OPLZZ s ohledem na významná technická specifika a možnosti jejich aktivního zapojení na trhu práce. Negativní trend u této cílové skupiny i nadále pokračoval během roku 2009 z důvodů prohlubující se hospodářské krize. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend. Bylo to z toho důvodu, že rok 2008 je možné označit jako „předkrizový rok“, ve kterém ještě pokračoval růst ekonomiky. Na druhou stranu se však situace na trhu práce začala v průběhu roku 2008 výrazně měnit, kdy v jeho první polovině se v některých měsících přihlásilo do evidence úřadů práce více nových uchazečů o zaměstnání ve srovnání se situací v předešlých letech. S ohledem na negativní vývoj hospodářství a trhu práce v ČR v letech 2009 a 2010 tak lze očekávat spíše další snížení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ.
15
statistická ročenka 2009, MPSV, str. 16
16
statistická ročenka 2009, MPSV, str. 17
46
4.3
Průřezové otázky pro všechny osy k průběhu výzev a projektů
4.3.1 Evaluační otázka 1.7 – relevance jednotlivých výzev dle prioritních os
a
dosavadní
výstupy
Znění evaluační otázky 1.7: Do jaké míry a proč byla relevantní realizace a dosavadní výstupy a výsledky jednotlivých výzev a projektů z hlediska naplňování cílů jednotlivých prioritních os? Jaká lze identifikovat doporučení pro jejich optimalizaci, resp. pro přípravu dalších výzev a projektů?
1) ZJIŠTĚNÍ Naplňování kvantifikovaných cílů prioritních os jednotlivými výzvami OPLZZ stanovuje pro jednotlivé prioritní osy sledované povinné monitorovací ukazatele, které slouží jako kvantifikace cílů těchto prioritních os. V následujících tabulkách jsou uvedeny příspěvky jednotlivých dosud realizovaných výzev k naplňování těchto cílů (indikátorů). S ohledem na skutečnost, že většina projektů byla v době evaluace stále v řešení a data z MONIT7+ nebyla zcela aktuální, obsahují tabulky vedle aktuálně dosažených výsledků i plánované výsledky, tj. kvantifikaci monitorovacích indikátorů za jednotlivé výzvy. Pozn.: Podpořené projekty znamenají následující stavy projektu – P4 - projekty s vydaným Rozhodnutím nebo podepsanou smlouvou, P45 - Projekt v realizaci, P5 - Realizace projektu ukončena Prioritní osa 1 Tabulka 9: Prioritní osa 1 07.51.01 Počet podpoř. projektů
07.57.00 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů
07.41.00 Počet podpořených osob
07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů
Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dosaž. Cílová hodnota 1 900 150 000 600 za PO 2 5 67 349 45 40 510 27 71 12 134 22 7 350 23 227 3 343 2 16 905 11 161 27 1 415 236 4 298 33 20 0 0 14 587 10 0 0 501 83 0 34 1 138 386 92 0 0 0 0 0 0 0 35 836 5 553 4 123 478 82 0 0 9 303 1550 9 864 36 1 0 0 120 0 0 0 0 0 0 37 9 191 0 3870 3 0 0 9 1 340 39 101 1 574 1 10 537 7 0 0 459 77 2 109 46 3 0 0 27 820 19 0 0 10 2 0 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 52 2 0 0 4 131 9 0 0 120 20 0 60 24 0 0 3 365 2 0 0 148 25 0 Celkem 1 229 216 396 144 245 323 164 232 39 12 099 2016 23 961 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011 Poznámka: % počítané v tabulce je počítáno vzhledem k cílové hodnotě indikátoru za celou prioritní osu.
47
%
Plán
%
120 000 6 4 0 0 8 0 3 2 0 0 0 0 20
19 235 53 585 45 499 0 463 914 240 7 892 29 017 48 270 0 21 485 8 859 697 996
16 45 38 0 387 0 7 24 40 0 18 7 582
Počet podpořených projektů Cíl je splněn na 65%, když ve dvanácti výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 1 229 projektů. Největším podílem přitom přispěly výzvy č. 35 (836 projektů) a 23 (227 projektů). Jednalo se o grantové výzvy zaměřené na podnikatelské subjekty. Logicky potom nejmenší počet realizovaných projektů přinesly individuální výzvy. Ve výzvě č. 50 byl dosud předložen jediný projekt, který však byl vrácen k přepracování. Z tohoto důvodu je ve všech sledovaných ukazatelích u výzvy 50 uvedena hodnota 0. Počet podpořených osob Cílová hodnota je již v tuto chvíli vysoce přesažena - cíl je splněn na 144 %. Největší přínos k naplnění tohoto ukazatele měla individuální výzva číslo 34 s názvem „Vzdělávejte se!“ V této výzvě byl předložen jeden národní individuální projekt, který naplnil indikátor z 92 %. Tato výzva byla cílena zejména jako protikrizové opatření a směřovala v zásadě ke všem podnikatelským subjektům. Naopak nejnižší přínos k naplnění indikátoru měly výzvy č. 37, 39 a 60, u kterých smluvně zavázaný indikátor byl nižší než 10 % cílové hodnoty. Počet nově vytvořených / inovovaných produktů Indikátor je v době zpracování evaluace naplněn z 39 %, nicméně smluvně je v rámci jednotlivých projektů zavázáno plnění již na 2220 %. Největší přínos k naplnění tohoto indikátoru měla výzva č. 35. U tohoto indikátoru a jeho předběžného naplnění je nezbytné upozornit na metodický problém definice indikátorů (inovovaného produktu), kdy každý žadatel/příjemce považuje a uvádí jako inovovaný produkt něco jiného. Taková nesourodost deformuje výsledky naplnění cílové hodnoty indikátoru i celé prioritní osy. Počet úspěšných absolventů kurzů Indikátor byl v době zpracování již reálně naplněn z 20 %, nicméně smluvně bylo zavázáno jeho plnění již na 582 %. Největší přínos k naplnění tohoto indikátoru měly zejména dvě výzvy, a to výzva č. 35 a 52. První z nich byla určena zejména pro podnikatelské subjekty, druhá jmenovaná potom pro profesní a oborová sdružení. Prioritní osa 2 Tabulka 10: Prioritní osa 2 07.51.01 Počet podpoř. projektů
07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů
07.41.00 Počet podpořených osob
Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán Cílová hodnota 800 500 000 400 000 za PO 3 3 127 576 26 125 500 25 76 498 19 60 750 11 5 0 0 2 380 0 0 0 0 13 71 9 426 2 34 921 7 8 994 2 34 386 44 55 0 0 5886 1 0 0 4 195 63 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 134 137 002 28 168 687 33 85 492 21 99 331 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
48
07.01.00 Počet vytvořených pracovních míst celkem
%
Dosaž.
%
Plán
%
30 000 15 0 9 1 0 25
26 410 0 265,8 0 0 26 675,8
88 0 1 0 0 89
21 839 0 2147 627,8 0 24 613,8
73 0 7 2 0 82
Počet podpořených projektů Cíl je splněn na 16,75 %, když v pěti výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 134 projektů. Výzva č. 63 nebyla v době zpracování dosud vyhodnocena, z toho důvodu je u této výzvy všude uváděna hodnota 0. Největším podílem k naplnění tohoto indikátoru přitom přispěly výzvy č. 13 (71 projektů) a 44 (55 projektů). Obě tyto výzvy byly zaměřeny na oblast podpory 2.1. Na oblast podpory 2.2 byla zaměřena jediná výzva, která přispěla celkem pěti projekty. Z hlediska naplnění indikátoru by bylo vhodné podpořit výzvy, které budou zaměřeny na vyšší počet možných projektů. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z 28 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno 33 % cílové hodnoty. Nejvíce k naplnění indikátoru přispěly individuální výzvy č. 3 (25 %) a 13 (7 %). Naopak výzvy č. 11 a 44 přispěly k naplňování stanovených cílů minimálně. Počet úspěšných absolventů kurzů Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Smluvně je v rámci projektů ošetřeno naplnění tohoto ukazatele zatím pouze z 25 %, přičemž největší přínos zaznamenaly výzvy číslo 3 a 13. Vzhledem k tomu, že se v roce 2010 nacházíme v polovině programovacího období, existuje na základě dosavadního vývoje určité riziko, že nebude tento indikátor splněn. Počet vytvořených pracovních míst celkem Stanovený cíl je v tuto chvíli již naplněn z 89 %, což je dokonce o 7 % pracovních míst více, než bylo plánováno v probíhajících projektech. K naplnění indikátoru však v zásadě přispěla jediná výzva, a to výzva č. 3. Splnění cílové hodnoty indikátoru by nemělo být větším problémem. Prioritní osa 3 Tabulka 11: Prioritní osa 3 07.51.01 Počet 07.41.00 podpoř. Počet podpořených osob projektů Výzva Dosaž. % Plán % Cílová hodnota 2 200 140 000 za PO 4 2 0 0 3045 2 5 28 90 183 64 79 948 57 8 0 0 0 0 0 10 1 1 409 1 50 000 36 15 4 2 375 2 4 634 3 19 48 9 454 7 75 832 54 21 26 2 430 2 5 062 4 22 37 4 190 3 4 328 3 26 110 12 921 9 25 718 18 30 14 20 0 119 0 31 61 801 1 1 221 1 43 26 158 0 5 369 4 45 73 0 0 9 027 6 47 1 392 0 480 0 54 44 0 0 8 265 6 55 0 0 0 0 0 56 36 0 0 1 732 1 61 0 0 0 0 0 65 0 0 0 0 0
07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů Dosaž.
49
%
Plán
%
07.02.00 Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem Dosaž. % Plán %
60 000 0 3 941 0 0 17 1 056 253 3 071 9 971 0 554 0 0 6 0 0 0 0 0
0 7 0 0 0 2 0 5 17 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
460 11 764 0 0 67 2 490 0 4 588 18 155 50 6 078 232 18 887 30 3 558 0 2 503 0 0
5 000 1 20 0 0 0 4 0 8 30 0 10 0 31 0 6 0 4 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 429 0 0 0 0 0 363 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 0 0 7 0 0
07.51.01 Počet podpoř. projektů
07.41.00 Počet podpořených osob
07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů
Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. 66 0 0 0 0 0 0 67 0 0 0 0 0 0 68 0 0 0 0 0 0 Celkem 511 124 333 89 274 480 196 18 869 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
%
Plán 0 0 0 31
0 0 0 68 862
% 0 0 0 115
07.02.00 Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem Dosaž. % Plán % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 792 16
Počet podpořených projektů Cíl je splněn na 23,23 %, když v celkem 22 výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 511 projektů. V době zpracování evaluační zprávy však nebylo dosud 6 výzev vyhodnoceno a uzavřeny smlouvy. Z tohoto důvodu jsou u těchto výzev uvedeny ve všech sloupcích hodnoty 0. V některých z těchto dosud nevyhodnocených výzev bylo předloženo několik set žádostí, lze tedy předpokládat, že tyto výzvy zvýší počet podpořených projektů. Nicméně i tak by bylo v případě snahy o dosažení plánované hodnoty třeba koncipovat výzvy tak, aby byl podpořen větší počet projektů, jinak hrozí nenaplnění indikátoru. Dosud největší počet projektů byl schválen ve výzvě č. 26. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna již z 89 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno již více než 196 % cílové hodnoty. V tomto plánu navíc nejsou započítány dosud nevyhodnocené výzvy. Celkově tak tento indikátor bude s největší pravděpodobností několikanásobně převýšen. Největší podíl na tom má výzva č. 5, která v rámci 28 schválených projektů přispěla 64 % k naplnění cílové hodnoty pro celou prioritní osu 3. Dále k naplnění indikátoru přispěly (nebo plánují přispět) výzvy č. 19 (54 %), 10 (36 %) a 26 (17 %). Stanovený cíl by v tomto případě neměl být problém naplnit. Počet úspěšných absolventů kurzů Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Reálně je indikátor naplněn z 31 %, nicméně smluvně je zavázáno plnění již na 115 %. Tato statistika navíc nepočítá s příspěvkem dosud nevyhodnocených výzev. Celkově by tak splnění tohoto cíle neměl být problém. Počet vytvořených pracovních pro znevýhodněné skupiny Stanovený cíl vytvořit 5 000 pracovních míst pro znevýhodněné skupiny nebyl v době zpracování reálně naplněn v podstatě vůbec, když byla vytvořena pouhá 4 tato místa. Smluvně bylo zajištěno naplnění stanoveného cíle pouze na 16 %. Tento cíl byl přitom podpořen pouze projekty předkládanými v rámci dvou výzev, a to výzev č. 31 a 56. Tento cíl spatřujeme jako potenciálně největší hrozbu z hlediska jeho nesplnění. V dalších výzvách by proto mělo být podpořeno zejména naplnění tohoto indikátoru (cíle).
50
Tabulka 12: Prioritní osa 4 07.51.01 07.46.13 Počet 07.41.00 Počet úspěšných absolventů podpoř. Počet podpořených osob kurzů projektů Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Cílová hodnota 300 80 000 70 000 za PO 27 8 0 0 4 120 5 0 0 1 941 3 32 36 26 0 15 0 0 0 0 0 38 3 1 373 2 4 700 6 2 118 3 7 950 11 40 87 5 884 7 28 892 36 13 152 19 164 186 235 41 2 0 0 877 1 0 0 1 501 2 42 12 111 0 3 155 4 111 0 5 064 7 48 41 0 0 13 673 17 0 0 10 575 15 53 85 0 0 7 954 10 0 0 11 496 17 57 75 0 0 6 558 8 0 0 10 440 15 58 17 0 0 3 698 5 0 0 3 106 4 59 5 0 0 334 0 0 0 253 0 62 8 0 0 10 388 13 0 0 13 317 19 64 0 0 0 0 0 0 0 0 0 69 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 379 7 394 9 84 364 105 15 381 22 229 829 328 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
07.57.00 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů Dosaž.
%
Plán
%
100 0 26 34 25 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 85
0 26 34 25 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 85
51 58 61 138 3 102 184 376 346 214 21 52 0 0 1 606
51 58 61 138 3 102 184 376 346 214 21 52 0 0 1 606
Počet podpořených projektů Stanovený cíl podpořit celkem 300 projektů v rámci prioritní osy 4 je v době zpracování této evaluační studie splněn již na 127 %. Navíc byly v rámci PO4 vyhlášeny další dvě výzvy, které nebyly v době evaluace ještě zcela vyhodnoceny, proto je u nich uvedena nulová hodnota. Největším počtem projektů přispěly zejména výzvy č. 40, 53 a 57. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z celkem 9 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno již 105 % cílové hodnoty. Navíc opět nejsou v tomto přehledu zahrnuty dosud nevyhodnocené výzvy. Celkově tak tento indikátor bude s největší pravděpodobností bez problémů splněn. Největší podíl na tom má výzva č. 40, která se specializovala na vzdělávání. Podobně specificky zaměřená je i dosud nevyhodnocená výzva č. 69, která s největší pravděpodobností rovněž výrazně přispěje k naplnění tohoto indikátoru. Stanovený cíl by tak v tomto případě neměl být problém naplnit. Počet úspěšných absolventů kurzů Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Reálně je indikátor naplněn z 22 %, nicméně smluvně je zavázáno plnění již na 328 %. Tato statistika navíc nepočítá s příspěvkem dosud nevyhodnocených výzev. Největším podílem přispěla k naplnění tohoto cíle již zmiňovaná výzva č. 40, která byla schopna sama splnit tento indikátor na 235 %. Celkově by tak splnění tohoto cíle neměl být problém. Počet nově vytvořených / inovovaných produktů Stanovený cíl vytvořit 100 nových nebo inovovaných produktů je v době zpracování evaluační zprávy naplněn již z 85 %. V rámci smluvně podchycených projektů je však již naplánováno plnění tohoto indikátoru na 1 613 %. (viz kritická reflexe u tohoto indikátoru v PO 1)
51
Tabulka 13: Prioritní osa 5 07.51.01 Počet 07.41.00 podpořen Počet podpořených osob ých projektů Výzva
Dosaž.
%
Plán
43.05.00 Počet vytvořených partnerství %
Dosaž.
Cílová hodnota 200 6 000 za PO 12 35 3 214 54 14 185 236 51 29 0 0 9 901 165 Celkem 64 3 214 54 24 086 401 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
%
Plán
48.19.00 Počet proškolených osob
%
Dos až.
50 25 0 25
50 0 50
%
Plán
%
5 000 29 23 52
58 46 104
584 0 584
12 0 12
2 411 3 535 5 946
48 71 119
Počet podpořených projektů Stanovený cíl podpořit celkem 200 projektů v rámci prioritní osy 5 je v době zpracování této evaluační studie splněn na 32 %. Obě dosud vyhlášené výzvy přispěly k naplnění tohoto indikátoru víceméně rovnoměrně. Pokud by však měl být tento kvantifikovaný cíl splněn, bude třeba v dalších výzvách podpořit více třeba i menších projektů. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z celkem 54 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno již 401 % cílové hodnoty. Každá z obou dosud vyhlášených výzev by přitom byla schopna tento indikátor naplnit samostatně. Počet vytvořených partnerství Cílová hodnota indikátoru je v době přípravy evaluační studie naplněna již z poloviny. Smluvně je přitom zajištěno plnění indikátorů na 104 %, přičemž obě z dosud vyhlášených výzev přispěly naplnění tohoto indikátoru víceméně rovnoměrně. Splnění cílové hodnoty by proto neměl být problém. Počet proškolených osob Stanovený cíl je dosud naplněn z 12 %, nicméně projekty realizované v obou dosud vyhlášených výzvách plánují splnit tento indikátor na 119 %. Výrazněji přitom k naplnění tohoto indikátoru přispívá výzva č. 51. Ani v tomto případě by nemělo být naplnění stanoveného cíle problémem.
Naplňování kvalitativních cílů Vedle cílů prioritních os kvantifikovaných prostřednictvím cílových hodnot monitorovacích ukazatelů sledují jednotlivé prioritní osy i další cíle specifikované slovně. Příspěvek dosud vyhlášených výzev a realizovaných projektů je diskutován dále opět v členění podle prioritních os. Prioritní osa 1 Cíle PO1 jsou:
Zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů Zvýšení adaptability zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností a zaměstnavatelů restrukturalizovaných podniků S výjimkou výzev č. 1 a 46 obsahují všechny dosud vyhlášené výzvy v oblasti podpory 1.1 shodné podporované činnosti: další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli a tvorba podnikových
52
vzdělávacích plánů včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů. Všechny výzvy pak obsahují vedle těchto dvou hlavních činností i další podporované aktivity. V zásadě lze konstatovat, že činnosti podporované výzvami v oblasti podpory 1.1 se v průběhu času nemění. Důležitějším faktorem k odlišení výzev je spíše to, zda jsou zaměřeny spíše na specifické nebo obecné vzdělávání. Pozitivně hodnotíme, že ve všech výzvách lze do určité míry kombinovat obě formy. Na specifické vzdělávání byly primárně zaměřeny výzvy č. 39 a 60. Převážně obecné vzdělávání bylo potom podporováno spíše výzvami č. 23, 33, 34, 35, 50 a 52. Z hlediska podporovaných činností vybočují dvě výzvy, a to výzva č. 1, která kladla důraz na rozvoj sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů. Tomu byly zaměřeny i jednotlivé podporované činnosti. Druhou specifičtější výzvou je výzva č. 46, která byla zaměřena výhradně na zdravotnická zařízení a zdravotnické pracovníky. Podporované činnosti jsou analogické s ostatními výzvami, pouze zdůrazňují aspekt zdravotnictví. Podporované činnosti jsou u výzev z OP 1.2 zcela totožné a zaměřují se na pomoc zaměstnancům ohroženým nezaměstnaností z důvodů restrukturalizace. Lze konstatovat, že všechny dosud vypsané výzvy z PO1 jsou v souladu a směřují k naplnění cílů této prioritní osy. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev reálně k naplnění cílů v celé své šíři, zejména pak ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích nedochází, neboť podpořené aktivity mají povahu zejména absolvování vzdělávání a po ukončení operačního programu nezůstávají v podnicích systémy řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit.
Prioritní osa 2 Cíle PO2:
Zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce prostřednictvím efektivního a cíleného využití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti Zvýšení kapacity, komplexnosti a kvality služeb poskytovaných institucemi služeb zaměstnanosti Podporované činnosti jsou u všech výzev z OP 2.1 totožné. Z podporovaných činností v pozdějších výzvách vypadla pouze podpora veřejně prospěšných prací. Naopak přibyla možnost příspěvku na úhradu mzdových nákladů zaměstnavatelům. V oblasti podpory 2.2 byla vyhlášena dosud jediná výzva, která podporovanými činnostmi koresponduje s cíli této oblasti podpory. Jednotlivé dosud vyhlášené výzvy zahrnovaly aktivity směřující k naplnění cílů prioritní osy.
Prioritní osa 3 Cíle PO3:
Sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání, cestou zajištění a zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb
53
Sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře Prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života Posílení pracovní integrace osob, ohrožených sociálním vyloučením, odstraňováním bariér znesnadňujících jejich rovnocenný vstup na trh práce
Vedle dvou systémově zaměřených individuálních výzev lze v OP 3.1 vytipovat další 4 typy výzev, z nichž ty, které jsou zaměřeny na vlastní poskytování sociálních služeb a ty na vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb se opakují (zatím 3x) v zásadě nezměněné formě. Všechny dosud vyhlášené výzvy v oblasti podpory 3.2 (s výjimkou výzvy č. 8) se soustřeďují na stejný okruh činností pouze s tím, že některé aktivity jsou u některých výzev vypuštěny. To je dáno především okruhem žadatelů vymezených pro jednotlivé výzvy. Výraznější diferenciace výzev je potom právě z hlediska oprávněných žadatelů. V OP 3.3 se jednotlivé výzvy periodicky opakují a nevykazují žádné výraznější změny v průběhu času. Podporované činnosti směřují k cílům oblasti podpory. Podobně pozitivně z pohledu potenciálu k naplňování cíle oblasti podpory lze hodnotit i výzvy z OP 3.4. V kontextu současného stavu poznání lze dosud vypsané výzvy v prioritní ose 3 považovat za dostatečně vhodně navržené s ohledem na dosažení kvalitativních cílů prioritní osy.
Prioritní osa 4 Cíle PO4:
Zvýšit kvalitu regulace a řízení ve správních úřadech včetně zvýšení jejich transparentnosti a otevřenosti Zvýšit kvalitu řízení v úřadech územních samosprávných celků včetně zvýšení jejich efektivnosti, transparentnosti a otevřenosti
Výzvy vyhlášené v PO 4 se svým charakterem významně liší a jsou většinou přizpůsobovány potřebám resortu nebo instituce, pro které je individuální výzva vypsána. V zásadě lze vysledovat tyto typy výzev z hlediska jejich zaměření: 1. 2. 3. 4. 5.
Strategické výzvy pro Ministerstvo vnitra – jde o výzvy č. 27, 38 Projekty zaměřené na analýzy a studie proveditelnosti – výzva č 32 Výzvy na vytvoření strategických metodik a procesů pro obce - výzvy č. 62 a 64 Vzdělávání cílových skupin – výzvy č. 40 a 69 Výzvy zaměřené na nastavení procesů v rámci státní správy a územní samosprávy – výzvy č. 41, 42, 48, 53, 57, 58 a 59
Výzvu č. 32 zaměřenou na analýzy a studie proveditelnosti lze jako jedinou považovat za nenaplňující cíle prioritní osy 4, neboť její výsledky nemají přímý vliv na dosažení těchto cílů. Ostatní dosud vyhlášené výzvy jsou svým zaměřením a podporovanými aktivitami vhodně zaměřeny na naplňování stanovených cílů PO4.
54
Prioritní osa 5 Cíle PO5:
Zvýšit efektivnost strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti; Rozvoj partnerství, paktů a iniciativ v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti.
V rámci PO5 byly dosud vypsány dvě výzvy. Výzva č. 12 se zaměřovala na 3 oblasti, a to na Inovativní projekty, Rozvoj partnerství a tematických sítí a Mobilitu (pouze pro NNO). Výzva č. 51 se potom zaměřovala na Společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR, Tematické sítě a Místní partnerství. Obě vyhlášené výzvy svými podporovanými činnostmi pokrývají stanovené cíle prioritní osy. Jak jsou reálně naplňované cíle jednotlivých prioritních os? K posouzení reálných naplňování cílů prioritních os bylo využito dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami. Jedinou prioritní osou, za kterou bylo možné vyhodnotit šetření, neboť byl získán statisticky dostatečný počet odpovědí, byla prioritní osa 4, ve které odpovědělo 83 respondentů. Za ostatní PO byly odpovědi cílových skupin nevyhodnotitelné. Projekty realizované v rámci prioritní osy 4 byly zkoumány z hlediska jejich vlivu na zvyšování kvality a transparentnosti veřejné správy a na snižování administrativní zátěže. Z šetření vyplynulo, že většina projektů byla zaměřena na zvyšování kvality veřejné správy. Naopak respondenti hodnotili projekty jako nepřínosné ke zvyšování transparentnosti. Z odpovědí realizátorů pak vyplynulo, že na zvyšování transparentnosti nebyly projekty téměř zaměřeny. Z pohledu snižování administrativní zátěže jsou projekty hodnoceny respondenty někdy i negativně, tj. že zvyšují administrativní zátěž. Blíže k této tématice viz evaluační otázky 1.20 a 1.21. v kapitole věnované těmto specifickým evaluačním otázkám PO4. Jak vnímají nastavení výzev žadatelé Základním zdrojem informací k této evaluační problematice bylo dotazníkové šetření mezi 960 respondenty a dále pak řízené rozhovory s příjemci, žadateli a expertní posouzení. V dotazníkovém šetření se otázky zaměřovaly na vymezení podporovaných aktivit, vymezení typů žadatelů a cílových skupin ve vyhlašovaných výzvách. Dále byla jedna z otázek směřována na omezenou dobu trvání projektů ve výzvách. Zvláštní pozornost byla pak věnována možnostem přizpůsobování výzev regionálním podmínkám. Všechny tyto faktory měli respondenti zhodnotit na škále od 1 do 10, kde 1 znamenala spokojenost se současným nastavením, 10 potom maximální nutnost změny. Obr. č. 2
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
55
Z grafu je zřejmé, že vymezení podporovaných aktivit nevnímají žadatelé a realizátoři jako problém. Ani při řízených rozhovorech nevyplynulo vymezení podporovaných aktivit jako problém. Obr. č. 3
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Za ještě méně problematické než vymezení podporovaných aktivit považují žadatelé a realizátoři vymezení typů žadatelů. Naprosté většině respondentů současné vymezení možných žadatelů vyhovuje. Žadatelé by však více než vymezení typu žadatelů ocenili přizpůsobení načasování výzev typům žadatelů. Jedná se zejména o problematiku prioritní osy 4, kdy žadateli jsou subjekty veřejné správy, u nichž proces schvalování projektu a jeho následné přípravy bývá časově náročnější. Například poměrně atraktivní výzva č 69 zaměřená na obecné vzdělávání úředníků samospráv byla vyhlášena na období komunálních voleb. Některé obce tak nebyly schopny projekt předložit, neboť staré zastupitelstvo již nechtělo obec k ničemu zavazovat a nové zastupitelstvo ještě nebylo zvoleno. Obr. č. 4
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Graf opět ukazuje, že žadatelé a realizátoři nevnímají příliš úzké vymezení cílových skupin jako problém. Na druhou stranu se však při šetření objevily připomínky k příliš striktnímu vymezení cílových skupin. Žadatelé a realizátoři by uvítali volnější výklad cílových skupin, aby mohla podpora z projektu směřovat k více osobám, které podporu potřebují, ale nespadají do striktně vymezených
56
kategorií. Zde se projevuje určitý problém taxativního a striktního vymezení, které neumožňuje zaměřit podporu do oblasti potřeby, ale pouze do oblasti litery pravidel. Otázka přizpůsobování výzev regionálním potřebám trhu práce již tak jednoznačně jako předchozí otázky nevyzněla. Rozložení odpovědí je opět dokumentováno na grafu. Obr. č. 5
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Jak z grafu vyplývá, většina respondentů nepovažuje přizpůsobování výzev regionálním specifikům za aktuální problém, na druhou stranu by však relativně velká část respondentů toto přizpůsobování přivítala. Na nesoulad regionálních specifik trhu práce a realizovanými projekty u některých oblastí podpory poukazuje také evaluační otázka 1.8. Výsledky dotazníkového šetření i nezávislé hodnocení a vizualizace dat z monitorovacího systému a z ČSÚ ukazují, že otázkou vyšší koncentrace a zacílení intervence resp. regionálního zaměření budoucích výzev je nezbytné se zabývat. Z tohoto důvodu je možnost regionálního přizpůsobování výzev dále rozpracována v části 2 zabývající se potenciálními oblastmi pro rozvoj OPLZZ. Efektivnost projektů Při hodnocení jednotlivých výzev se evaluační tým zaměřil i na efektivnost jednotlivých projektů. V rámci zpracování byly sledovány celkem dva ukazatele: 1. Průměrné náklady na jednu podpořenou osobu. Tento ukazatel poměřuje celkové náklady alokované v jednotlivých výzvách s plánovaným počtem podpořených osob. Tyto dva ukazatele byly zvoleny proto, neboť se vyskytují ve všech prioritních osách. Při zpracování a komentování výsledků jsme si současně vědomi i faktu, že ukazatel může být do určité míry zkreslený, neboť primárním cílem některých výzev nebyla podpora osob, ale například vytvoření studie, metodiky či nastavení systému, apod. Přesto považujeme tento ukazatel za určitý indikátor toho, jak efektivně byly osoby podpořeny v jednotlivých výzvách či prioritních osách. 2. Efektivnost veřejných zakázek realizovaných v jednotlivých výzvách. Tento ukazatel poměřoval skutečně „vysoutěženou“ cenu při výběrových řízeních k předpokládané hodnotě zakázky. V potaz bylo bráno 1 380 realizovaných výběrových řízení s předpokládanou hodnotou zakázky nad 200 000 Kč, tj. takových, kde museli být dle platných pravidel osloveni minimálně tři potenciální dodavatelé. I zde si uvědomujeme úskalí vypovídací hodnoty
57
tohoto indikátoru, kdy veřejné zakázky nebyly realizovány v každé výzvě a v každém projektu, nicméně jako indikativní ukazatel určitou vypovídací schopnost má.
Průměrné náklady na podpořenou osobu Průměrné náklady na jednu podpořenou osobu za jednotlivé výzvy i prioritní osy jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 14: Průměrné náklady na podpořenou osobu dle výzev Počet Číslo Oblast Celkový objem podpořených výzvy podpory podpory v Kč projektů 2 1.1 5 361 901 612 23 1.1 227 613 543 524 33 1.1 20 396 293 584 35 1.1 836 3 644 196 364 39 1.1 101 293 454 442 46 1.1 3 882 269 538 52 1.1 2 72 650 783 60 1.1 24 98 167 584 36 1.2 1 9 601 122 37 1.2 10 396 582 487 Celkem PO1 1 229 6 696 010 257 3 2.1 3 4 250 890 000 13 2.1 71 2 711 290 666 44 2.1 55 252 193 570 11 2.2 5 401 921 573 Celkem PO2 134 7 616 295 808 4 3.1 2 213 074 480 5 3.1 28 4 845 732 060 21 3.1 26 128 413 587 22 3.1 37 107 997 164 30 3.1 14 50 614 430 43 3.1 26 120 063 430 45 3.1 73 156 522 404 15 3.2 4 70 954 192 19 3.2 48 303 000 728 47 3.2 1 44 850 000 31 3.3 61 278 764 233 56 3.3 36 163 688 925 10 3.4 1 7 628 800 26 3.4 110 407 013 407 54 3.4 44 220 641 365 Celkem PO3 511 7 118 959 204 27 4.1 8 235 837 874 38 4.1 3 186 193 543 40 4.1 87 200 614 586 41 4.1 2 275 411 400 42 4.1 12 182 322 581 48 4.1 41 707 006 250 53 4.1 85 491 446 715 57 4.1 75 287 962 015 58 4.1 17 127 820 367 59 4.1 5 108 497 967 62 4.1 8 158 803 008 Celkem PO4 344* 2 726 078 432
58
Počet podpořených osob – plánovaná hodnota 40 510 16 905 14 587 123 478 10 537 27 820 4 131 3 365 120 3 870 245 323 125 500 34 921 5 886 2 380 168 687 3 045 79 948 5 062 4 328 119 5 369 9 027 4 634 75 832 480 1 221 1 732 50 000 25 718 8 265 274 780 4120 4 700 28 892 877 3 155 13 673 7 954 6 558 3 698 334 10 388 84 349
Průměrné náklady na jednu podpořenou osobu v Kč 8 933,64 36 293,61 27 167,59 29 512,92 27 849,90 31 713,50 17 586,73 29 173,13 80 009,35 102 476,09 27 294,67 33 871,63 77 640,69 42 846,34 168 874,61 45 150,46 69 975,20 60 611,05 25 368,15 24 953,13 425 331,34 22 362,34 17 339,36 15 311,65 3 995,68 93 437,50 228 308,14 94 508,62 152,58 15 826,01 26 695,87 25 907,85 57 242,20 39 615,65 6 943,60 314 038,08 57 788,46 51 708,20 61 786,11 43 910,04 34 564,73 324 844,21 15 287,16 32 319,04
Počet Počet podpořených Průměrné náklady na Celkový objem podpořených osob – plánovaná jednu podpořenou podpory v Kč projektů hodnota osobu v Kč 12 5.1 35 181 615 058 14 185 12 803,32 51 5.1 29 146 455 841 9 901 14 792,03 Celkem PO5 64 328 070 899 24 086 13 620,81 Celkem OPLZZ 2 282 24 485 414 600 797 225 30 713,31 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011 * V případě PO4 nebyla zahrnuta do analýzy výzva č. 32, která byla zaměřena na zpracování analýz a studií proveditelnosti a týkala se pouze 15 podpořených osob. Uvedené hodnocení by bylo zahrnutím této výzvy zkresleno. Číslo výzvy
Oblast podpory
V průměru vychází náklady na jednu podpořenou osobu v OPLZZ na 30 713, 31 Kč. Tato cena odpovídá přibližně ceně školného za jeden semestr na lepší soukromé vysoké škole. Vzhledem k neexistenci mechanismu pro sledování kvalitativní stránky vzdělávání (např. počet hodin kurzu) nelze s určitostí stanovit, zda je program efektivní. Na druhou stranu lze předpokládat, že většina absolvovaných vzdělávání by se dala na volném trhu pořídit efektivněji než za 30 713,31 Kč na osobu. Ze zkušeností realizátorů (dotazníkové šetření, řízené rozhovory) i návrhů rozpočtů jednotlivých projektů vyplývá, že velká část finančních prostředků z podpory plyne na samotnou administraci projektů, nikoli na podporu cílových skupin a k dosažení cílů programu. To indikují i údaje ve výše uvedené tabulce. Otázce finančního vyjádření administrativní náročnosti realizace projektů a programu jako celku by bylo vhodné věnovat samostatnou evaluaci, aby bylo zřejmé, jaká část jde na skutečnou podporu a jaká na byrokracii. Na úrovni prioritních os vychází nejvyšší náklady na jednu podpořenou osobu v prioritní ose 2, kdy dosahují 45 150,46 Kč. Následují náklady na podpořenou osobu v PO4, které dosahují průměrné výše 32 319,04 Kč na osobu. Z porovnání byla vypuštěna výzva č. 32, která se vůbec nezaměřovala na podporu osob a výrazně by zkreslovala výsledky této PO. Z tohoto důvodu je i rozdílný počet projektů v této tabulce od tabulky v předchozí části zpracování otázky 1.7. Náklady na podpořenou osobu v prioritní ose 1 a 3 jsou podobné a dosahují přibližně 26 000 Kč na jednu podpořenou osobu. Nejnižší průměrné náklady na jednu podpořenou osobu pak vykazuje prioritní osa 5, kdy náklady dosahují méně než poloviny průměru celého OPLZZ. Jak již bylo uvedeno, je použitý ukazatel pouze indikativní a určitou vypovídací schopnost má pouze za program jako celek, méně už za jednotlivé výzvy, neboť ty mohou být zaměřeny jiným směrem a soustřeďovat se na jiné priority a cíle, než je podpora osob. Z tohoto důvodu není analýza na úrovni jednotlivých výzev nikterak komentována.
Efektivnost veřejných zakázek Následující tabulka ukazuje počet veřejných zakázek nad 200 000 Kč bez DPH realizovaných v jednotlivých výzvách a jejich rozdělení podle poměru „vysoutěžené“ ceny a předpokládané hodnoty zakázky (poměr Vysoutěžená cena/předpokládaná hodnota zakázky).
59
Tabulka 15: Hodnoty veřejných zakázek dle výzev
Výzva
Oblast podpory
2 1.1 23 1.1 35 1.1 39 1.1 37 1.2 3 2.1 13 2.1 4 3.1 5 3.1 21 3.1 22 3.1 15 3.2 19 3.2 31 3.3 10 3.4 26 3.4 27 4.1 32 4.1 38 4.1 40 4.1 42 4.1 48 4.1 53 4.1 57 4.1 12 5.1 51 5.1 Celkem OPLZZ
Počet VZ 24 141 155 23 9 2 183 5 507 9 26 18 14 20 1 90 10 29 2 19 7 1 1 1 24 1 1 322
Četnosti poměru „vysoutěžená cena / předpokládaná hodnota zakázky“ dle intervalů 0 – 0,8 0,8 – 0,9 0,9 – 0,95 0,95 - 1 1 Více než 1 0 2 1 2 19 0 3 11 12 17 93 5 7 10 29 36 71 2 0 2 2 9 9 1 3 1 0 3 1 1 2 0 0 0 0 0 52 13 5 14 97 1 0 0 0 0 5 0 99 35 16 82 259 16 0 0 0 0 9 0 2 0 0 1 23 0 0 0 1 0 17 0 0 1 0 2 11 0 0 3 2 5 2 8 0 0 0 1 0 0 3 2 0 5 78 2 0 0 1 0 9 0 2 0 0 4 23 0 0 0 0 0 2 0 3 0 2 3 11 0 3 1 1 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 22 1 0 0 0 0 1 0 179 81 72 188 764 38
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Z výše uvedené tabulky vyplývá skutečnost, že celých 764 veřejných zakázek z celkového počtu 1 322 veřejných zakázek s očekávanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč, tj. 57,8 %, bylo „vysoutěženo“ za předpokládanou hodnotu. Z hlediska jednotlivých výzev se vymykají pouze čtyři výzvy, u nichž hodnoty 1 tohoto ukazatele nedosahovala alespoň polovina VZ vyhlášených v této výzvě. Konkrétně se jednalo o výzvy č. 31, 35, 37 a 42. Výsledky výše uvedené analýzy nevyznívají příliš optimisticky a ukazují spíše na skutečnost, že k reálným soutěžím v rámci vyhlašovaných zakázek dochází spíše výjimečně. V budoucnu by proto bylo z hlediska zvýšení efektivnosti a hospodárnosti vhodné zaměřit se nejen na formální, ale i věcnou kontrolu provedení výběrových řízení.
2) ZÁVĚRY Z dostupných dat a provedených analýz vyplývá, že dosud realizované výzvy byly většinou vhodně zaměřeny tak, aby naplňovaly kvantifikované cíle jednotlivých prioritních os. Jedinou výjimkou byla výzva č. 32 v rámci PO4, která podporovanými činnostmi neměla přímý vliv na dosahování cíle prioritní osy. Většina stanovených cílů prioritních os kvantifikovaných na úrovni monitorovacích
60
indikátorů bude pravděpodobně bez problémů dosažena, některé hodnoty jsou naplněny na více než 100 % již nyní. Potenciálně problematická je zejména prioritní osa 2, kde plnění stanovených cílů výrazně zaostává, a částečně i PO 3. Následující výzvy by proto měly být zaměřeny zejména na posílení těchto dvou prioritních os. Jednotlivé dosud realizované výzvy byly relevantní z hlediska naplňování cílů jednotlivých prioritních os, kvantifikovaných do sledovaných povinných monitorovacích ukazatelů. Dosavadní vývoj naznačuje, že jednotlivé výzvy byly většinou správně zacíleny a výrazně přispívaly k naplňování těchto monitorovacích ukazatelů. Některé ze stanovených cílů byly již v době zpracování evaluační studie splněny dosud realizovanými výzvami. Určité potenciální nebezpečí nesplnění vytčených cílů spatřujeme v těchto oblastech a indikátorech: -
Počet podpořených projektů – s naplněním tohoto cíle mohou mít potenciálně problém prioritní osy 2, 3 a 5, kde v dosud vyhlášených výzvách nebyla podpořena ani polovina předpokládaného počtu projektů. Naopak v PO4 již byl současnými výzvami tento počet naplněn a převýšen. V PO 1 lze předpokládat bezproblémové splnění cílové hodnoty. Nicméně počet podpořených projektů nepovažujeme za ukazatel, který by musel být nutně splněn pro naplnění cílů prioritních os.
-
Počet podpořených osob – tento cíl se daří dobře naplňovat výzvami ve všech prioritních osách s výjimkou PO2, kde je cíl dosud splněn pouze na 33 % plánované hodnoty. V ostatních prioritních osách je přitom cílová hodnota pokryta již vyhlášenými a vyhodnocenými výzvami.
-
Podobně spatřujeme u PO2 nebezpečí nenaplnění stanoveného cíle v počtu úspěšných absolventů kurzů. Dosavadní průběh naplňování cílů naznačuje nutnost posílení výzev v PO 2, která vykazuje nedostatečné naplňování kvantifikovaných cílů v porovnání s ostatními prioritními osami;
-
Pravděpodobně největším problémem může být splnění cíle vytvoření 5 000 pracovních míst pro znevýhodněné skupiny plánovaného v PO3. Na tento cíl byly zaměřeny dosud pouze dvě výzvy, které navíc byly schopny naplnit tento cíl na pouhých 16 %.
Efektivnost jednotlivých výzev byla sledována pomocí dvou indikativních ukazatelů, a to průměrnými náklady na jednu podpořenou osobu a efektivností veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 200 000 Kč realizovaných v jednotlivých výzvách. Zatímco náklady na podpořené osoby se mezi jednotlivými výzvami výrazně liší (což je dáno charakterem výzev, kdy v některých případech nejsou výzvy primárně zaměřeny na podporu osob), efektivnost vyhlášených veřejných zakázek je prakticky totožná ve všech výzvách. Náklady na jednu podpořenou osobu se liší od 152,58 Kč na osobu ve výzvě číslo 10 až po 425 331,13 Kč na podpořenou osobu ve výzvě 30 zaměřené na sociální podnikání. Průměrné náklady na jednu podpořenou osobu za celý OPLZZ se pohybují na úrovni 30 713, 31 Kč. V průměru nejefektivnější jsou v tomto směru projekty realizované v PO5, naopak nejnákladněji je podpořena jedna osoba v prioritní ose 2, a to částkou 45 150,46 Kč. Z hlediska efektivnosti veřejných zakázek bylo zjištěno, že více než polovina veřejných zakázek je realizována za předpokládanou cenu! Celých 72 % zakázek je pak realizovaných za 95 – 100 % předpokládané hodnoty. Tento výsledek indikuje buď geniální schopnost realizátorů odhadnout přesně hodnotu veřejné zakázky, nebo – a to pravděpodobněji – snahu o maximální vyčerpání přiznaných veřejných prostředků. V tomto směru by ke zvýšení efektivnosti pomohlo buď zavedení povinného spolufinancování anebo důslednější kontrola nejen formální, ale zejména věcné stránky výběrových řízení. Toto zjištění však spíše ukazuje na nehospodárné využívání pomoci EU.
61
3) DOPORUČENÍ Ačkoliv z provedených analýz vyplynulo, že jednotlivé výzvy jsou vhodně zacíleny z hlediska podporovaných aktivit, okruhu žadatelů i cílových skupin, tak v některých případech nebylo vhodně zvoleno načasování výzev s ohledem na typ žadatele a aktuální situaci (např. výzva pro obce spadající do období komunálních voleb znemožnila některým obcím projekt podat). V dalších výzvách by bylo proto vhodné věnovat pozornost určitým typům žadatelů, které může ovlivnit politický, hospodářský nebo roční cyklus. Dále uvádíme následující konkrétní doporučení: 1) Podpořit vyšší alokací výzev projekty v oblasti podpory 3.3, zejména ty zaměřené na tvorbu nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: C 2) Provést evaluaci hospodárnosti realizace projektů s cílem snížit náklady na dosahování cílů prioritních os. Při evaluaci doporučujeme se zaměřit na: o Hospodárnost dosahování srovnatelných výstupů mezi jednotlivými projekty o Finanční náročnost administrace projektů o Efektivnost veřejných zakázek o Identifikaci a návrh eliminace systémových bariér pro efektivní chování Realizovatelnost doporučení: 1; Význam doporučení: A
4.3.2 Evaluační otázka 1.8 – soulad jednotlivých výzev s regionálními potřebami trhu práce Znění evaluační otázky 1.8: Do jaké míry a proč korespondují jednotlivé výzvy a projekty s regionálními potřebami trhu práce? 1) ZJIŠTĚNÍ Metodické poznámky V rámci této evaluační otázky byla využívána data z monitorovacího systému MONIT7+ OPLZZ (k 5. 1. 2011) a data z VÚPSV, MPSV a ČSÚ. Pro analýzu byly zpracovány všechny schválené projekty z hlediska geografické lokalizace projektů. Bylo zjištěno, ve kterých městech/obcích (resp. regionech) je realizováno kolik projektů. Informace tohoto charakteru byly kategorizovány dle jednotlivých prioritních os. Tato data byla vizualizována prostřednictvím nástrojů Geografických informačních systémů (GIS) do přehledných map s lokalizovanými diagramy na úrovni prioritních os tak, aby byly patrné disparity mezi jednotlivými regiony a obcemi. Kromě samotné lokalizace realizovaných projektů byly na úrovni krajů a ORP zjištěny doplňující informace a data např. o disparitách míry nezaměstnanosti, dále o podílu soukromých firem a akciových společností aj. a slouží jako data pro komparaci s realizovanými projekty.
62
V souladu s principem koncentrace politiky HSS bylo hodnoceno, zda jsou prostředky vynakládány v oblastech a regionech s největšími problémy (v oblasti lidských zdrojů – podpora zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, začleňování vyloučených skupin obyvatel atd.) Kromě výše popsané analýzy koherence jsou výsledkem také doporučení pro další výzvy s ohledem na řešení regionálních disparit na trhu práce. Bariéry hodnocení: Řešitelský tým si je vědom skutečnosti, že počet lokalizovaných projektů nemusí být zcela vypovídající a vhodnější by byla kvantifikace regionální distribuce finančních prostředků. Tento ukazatel však není možné objektivně zkonstruovat a graficky vyjádřit, proto bylo přistoupeno k určité generalizaci prostřednictvím vyjádření lokalizace projektů. Z tohoto důvodu je nezbytné interpretovat výsledky obezřetně, protože samotná lokalizace projektu může být zavádějící. Nicméně vhodnější ukazatel není možné v současné chvíli zkonstruovat, protože systém monitorování neumožňuje kvantifikovat příslušný podíl financí a výstupů u jednotlivých partnerů v projektu v příslušných obcích. Pro částečné ošetření finančních souvislostí a regionální dimenze byla zpracována data z MSC2007. Z MSC2007 byla hodnocena položka "realizovaná investice v NUTS III", ve které je na základě místa realizace odvozena příslušná územní jednotka NUTS III a procentní podíl daného NUTSIII na projektu jako celku. Je zde tedy vyjádřen podíl REÁLNÝCH investic v daném kraji (na nižši regionální úroveň se není možné dostat). Na základě procentního podílu je možné vypočítat finanční alokaci z nasmlouvané (kontrahované částky). Výše naznačené hodnocení má největší smysl např. u PO2 zaměřené na „nezaměstnanost“, kdy lze analyzovat, jestli je finanční podpora vynakládána v regionech, kde si tato problematika zasluhuje nejvyšší pozornost. Ale např. u PO4, zaměřené na „veřejnou správu“ (či PO1 a PO5) není takové hodnocení relevantní a výsledky ukazují spíše rozdílnou aktivitu a absorpční kapacitu jednotlivých regionů a obcí než vhodnost realizovaných projektů. Jiným úskalím bylo zpracování socioekonomických ukazatelů do příslušných kartodiagramů. V rámci jednotlivých prioritních os je podporována velká škála aktivit, z nichž u některých je velmi obtížná kvantifikace a tedy grafické vyjádření současného stavu (např. sociálně vyloučené komunity, stav a kvalita veřejné správy aj.) Z těchto důvodů lze spíše poukazovat na regionální rozložení a lokalizaci realizovaných projektů a expertně odhadovat vhodnost takového regionálního vzorce, než exaktně hodnotit potřeby na trhu práce.
Prioritní osa 1 – Adaptabilita Prioritní osa je zaměřena především na podporu rozvoje lidských zdrojů formou vzdělávání zaměstnanců v odborných znalostech, jazykových či komunikačních dovednostech apod. Z dat monitorovacího systému je zřejmé, že naprostá většina úspěšných příjemců podpory jsou soukromé subjekty (nejčastěji společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti), kteří realizují projekty v rámci oblasti podpory 1.1. Je tedy zřejmé, že v případě prioritní osy 1 nelze hledat výrazné regionální disparity, neboť potenciální příjemci podpory jsou relativně rovnoměrně rozloženi. To je ovlivněno určitou homogenitou území České republiky. Níže uvedený kartodiagram znázorňuje lokalizaci a míru realizace projektů v prioritní ose 1. Současně jsou formou kartogramu znázorněny regionální rozdíly na bázi krajů z hlediska podílu obchodních
63
společností17 na celkovém počtu registrovaných obchodních subjektů v kraji. Tato kategorie obchodních společností zahrnující společnosti s ručením omezeným jsou nejčastější žadatelé v PO1, a proto bylo smyslem komparovat koncentraci potenciálních žadatelů a reálnou lokalizaci úspěšně podpořených projektů v prioritní ose 1. Prioritní osa nemá problémy s absorpční kapacitou, což je patrné také z vytvořeného obrázku. Celkově je patrná velmi vysoká míra realizace projektů ve všech regionech bez výrazných regionálních specifik. Z výsledků je jasně patrná koncentrace míst realizace do největších krajských měst (což odpovídá sídelní hierarchii České republiky) s výjimkou hlavního města Prahy, která má Operační program Adaptabilita. Celkově druhá nejvyšší koncentrace obchodních společností v Jihomoravském kraji odpovídá také realizovaným projektům. Dále byla zjištěna vyšší intenzita realizovaných projektů v moravsko-slezském prostoru České republiky, kdy mezi městy Brno, Olomouc, Zlín a Ostrava je velmi vysoká koncentrace projektů. Obr. č. 6: Lokalizace a míra realizace projektů v PO1
Zdroj: vlastní zpracování v softwaru ArcGIS 9.3.1 na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ Pozn.: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO1 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou sumu projektů, které mají uvedeno v monitorovacím systému jako místo realizace příslušnou obec.
Celkově lze konstatovat, že projekty v rámci prioritní osy 1 korespondují s regionálními potřebami práce, protože lokalizace a míra realizace odpovídá sídelní hierarchii (nejvíce potenciálních příjemců v PO1 je dlouhodobě koncentrováno v nejvýznamnějších sídlech ČR). Se snižující se významností města je evidentní také nižší počet realizovaných projektů. Určité specifikum představují středně velká města (např. Kladno, Třebíč), kde je realizován relativně vyšší počet projektů než odpovídá velikosti a významu města. Z výsledků je také zřejmé, že jsou podporovány podnikatelksé subjekty jak v regionech a oborech s růstovým potenciálem, tak i odvětví a regiony procházející strukturálními změnami. Typická je poměrně vysoká míra realizace projektů v souměstí severočeských pánevních měst či Ostravské aglomerace. Na druhou stranu relativně slabší zastoupení realizovaných projektů vykazuje Jihočeský a Plzeňský kraj (s vyjímkou obou krajských měst). Obchodní společnosti zahrnují kromě veřejných obchodních společností, společností s ručením omezeným, komanditních společností a akciových společností i evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení. 17
64
Prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce Prioritní osa je zaměřena především na podporu zaměstnanosti resp. na snižování nezaměstnanosti formou zvyšování kvality informačních, poradenských a vzdělávacích služeb. Smyslem této části bylo poukázat na regionální disparity z hlediska míry nezaměstnanosti a lokalizace realizovaných projektů v prioritní ose 2. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v roce 2009 (465,6 tisíc) byl o 141,0 tisíc vyšší než v předchozím roce, naopak průměrný počet volných pracovních míst (48,6 tisíc) byl meziročně nižší o 93,2 tisíc (MPSV 2010). Základem pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) na jednotlivých úřadech práce jsou „Programy realizace APZ na rok 2009“. Specifickým nástrojem APZ jsou také finanční prostředky a projekty ESF. Na místa veřejně prospěšných prací vytvořených v rámci projektů ESF bylo v roce 2009 umístěno celkem 14 960 uchazečů (14,6 %) a na společensky účelná pracovní místa 13 349 (13,1 %) uchazečů. Je však nutné podotknout, že se nejedná pouze o OPLZZ, ale také jiné programy (pracovní místa vytvořená v rámci OP RLZ v předchozím programovacím období). Obr. č. 7: Lokalizace a míra realizace projektů v PO2
Zdroj: vlastní zpracování v softwaru ArcGIS 9.3.1 na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ Pozn.1: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO2 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou sumu projektů, které mají uvedeno v monitorovacím systému jako místo realizace příslušnou obec. Pozn.2: Shluk obcí v Jihomoravském kraji poukazuje na nejednotnou metodiku a respektování metodických pokynů monitoringu dat. Nejedná se o tak velké množství schválených projektů, ale o několik projektů, které zadali jako místo realizace několik obcí v Jihomoravském kraji.
Výše uvedený kartodigram znázorňuje lokalizaci a míru realizace projektů podpořených v rámci prioritní osy 2 v jednotlivých obcích. Současně je zde vizualizován kartogram s mírou nezaměstnanosti v roce 2010 na úrovni jednotlivých krajů. Prostorový vzorec nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé situaci, která byla vytvořena během 90. let (extrémní nárůst variability regionů z hlediska nezaměstnanosti). Naopak období po roce 2000 „lze hodnotit z hlediska vývoje regionálních rozdílů jako stagnační, resp. jako období, kdy již dochází jen k mírné oscilaci velikosti regionálních disparit kolem již dosažené hladiny. V tomto období tedy dochází
65
k relativní stabilizaci nové regionální struktury ČR“ (Blažek, Csank 2007). Právě z tohoto důvodu by prostředky z PO2 měly být koncentrovány do regionů s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a s problémy při začleňováním osob zdravotně postižených či dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce. V regionech s nejvyšší nezaměstnaností není realizováno významně více projektů, než ve zbytku České republiky (nicméně je nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o lokalizaci, nikoliv finanční objem prostředků). Naopak např. Karlovarský kraj, který v důsledku strukturálních změn nevykazuje vysoký ekonomický růst doprovázený zvýšenou nezaměstnaností, realizuje na svém území minimum projektů z PO2. Podobně nevýraznou pozici zaujímá také Olomoucký kraj, který má významné vnitřní disparity uvnitř regionu. Nejpostiženější oblastí je území ORP Jeseník, které se dlouhodobě řadí k regionům s nejvyšší nezaměstnaností, avšak ani zde není lokalizováno více projektů než v jiných obdobných regionech. V případě PO 2 bylo vhodné provést také detailnější regionální analýzu, jejímž smyslem bylo hodnotit nejen geografickou lokalizaci projektů, ale také celkové finanční zdroje z PO 2 směřující do příslušných krajů (na nižší regionální úroveň se není možné se současnými daty z monitorovacího systému dostat). Jako vhodný nástroj se jeví využít komparační analýzu pořadí krajů z hlediska míry nezaměstnanosti a již alokovaných zdrojů v rámci PO 218. Jinými slovy se jedná o jednoduché porovnání závažnosti problémů na trhu práce v jednotlivých krajích a realizovaných projektů, které se ve většině případů snaží v PO 2 eliminovat dopady nezaměstnanosti. Kraje jsou seřazeny dle míry nezaměstnanosti (od nejvyšší hodnoty) a v ideálním případě by pořadí dle schválených dotací mělo rámcově odpovídat pořadí dle nezaměstnanosti. Z výsledků však plyne podobně jako u čisté „lokalizace“ vyjádřené ve výše uvedeném kartogramu, že tomu tak není. Naopak dle dat z monitorovacího systému vyplývá, že největší objem financí byl alokován do krajů s relativně menší mírou nezaměstnanosti. Kromě celkové nezaměstnanosti v kraji byla zjišťována také nezaměstnanost žen, nicméně zde se výrazné rozdíly a změny v pořadí neprojevily. Tabulka 16: Komparace pořadí krajů z hlediska míry nezaměstnanosti a alokovaných financí z PO 2
pořadí
kraj
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Praha Středočeský Jihomoravský Ústecký Jihočeský Olomoucký Plzeňský Královéhradecký Moravskoslezský Liberecký Zlínský Karlovarský Vysočina Pardubický
alokované finance v PO 2 OP LZZ (v Kč) 5 314 087 815 2 951 605 506 2 559 872 310 2 453 097 896 1 751 539 317 1 131 231 325 673 570 072 660 966 180 562 169 272 470 734 982 306 727 241 246 489 116 212 201 963 156 971 940
pořadí
kraj
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Ústecký Olomoucký Moravskoslezský Karlovarský Jihomoravský Zlínský Vysočina Liberecký Pardubický Jihočeský Královéhradecký Plzeňský Středočeský Hl. m. Praha
míra nezam. celkem (%) 13,90 12,48 12,36 11,39 10,87 10,74 10,73 10,54 9,87 8,50 8,37 8,25 7,73 4,07
kraj Ústecký Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Karlovarský Jihomoravský Zlínský Vysočina Pardubický Jihočeský Plzeňský Královéhradecký Středočeský Hl. m. Praha
míra nezam. ženy (%) 16,52 13,77 13,56 12,46 11,98 11,64 11,61 11,57 10,30 9,39 9,29 9,18 9,06 4,70
Zdroj: data z MSC2007 (data z monitorovacího systému se vztahují k 5.1.2011), vlastní výpočty, ČSÚ (nezaměstnanost se vztahuje k 31.12.2010)
Jako alokované zdroje jsou v tomto případě myšleny finance uvedené na smlouvě mezi žadatelem a ŘO. Jedná se tedy o projekty úspěšně dokončené, projekty v realizaci a projekty schválené pro realizaci. 18
66
Výše uvedená zjištění podporuje také regresní graf mezi ukazatelem nezaměstnanosti a přidělenými finančními prostředky z PO 2. Směr regresní přímky je inverzní k očekávanému trendu. Z grafu je patrné, že kraje jako Moravskoslezský, Karlovarský nebo Olomoucký, které patří mezi strukturálně postižené nebo hospodářsky slabší oblasti a trpí zvýšenou nezaměstnaností jsou finančně podhodnocené. To je ovlivněno ale spíše pasivitou lokálních subjektů v přípravě a předkládání žádostí. V této souvislosti je vhodné připomenout diskusi nad koncipováním regionální politiky EU, která je podporována mimo jiné i ESF. Hlavní dilema je spojeno s otázkou, jaké regiony by se měly podporovat. Na jedné straně je zmiňován již několik posledních programovacích období princip solidarity, který upřednostňuje konvergenci hospodářsky méně vyspělých regionů s rozvinutými regiony. Na straně druhé se začínají objevovat názory spojené s principem meritokracie na podporu tzv. „tahounů“ ekonomiky resp. podporu konkurenceschopnosti zejména rozvinutých regionů, které by pozitivně ovlivňovaly prostředí v národních ekonomikách a podpořily i slabší regiony. Tyto poznámky směřují mj. k situaci v PO 2 OP LZZ. Je zřejmé, že v regionech s nejvyšší nezaměstnaností je nižší poptávka po projektech, což je paradoxní, nicméně hodnocená data to dokládají. Ačkoliv je podpora regionální dimenze žádoucí, je vhodné vydiskutovat míru takové podpory mezi zástupci ŘO, regionálními představiteli a relevantními odborníky. Obr. č. 8: Vztah míry nezaměstnanosti a alokovaných finančních prostředků z PO2 v krajích
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ
67
Z pohledu řešitelského týmu by bylo vhodné budoucí výzvy zaměřit s vyšší regionální redistribucí. Prostředky z PO2 by měly být mnohem více koncentrovány do hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. Současně je nezbytné zdůraznit, že v dnešní době již dochází k částečné alokaci finančních prostředků v PO 2 do jednotlivých krajů právě na základě jejich výše míry nezaměstnanosti. K regionální diferenciaci tak do jisté míry dochází. Výše uvedený kartogram však zachycuje celkový průběh realizace PO 2 v OP LZZ a potvrzuje, že na počátku byly prostředky lokalizovány spíše nahodile a lokalizace projektů byla závislá více na iniciativě a aktivitě žadatelů než na regionálních potřebách trhu práce. Proto je nezbytné pokračovat v započatém trendu vyšší regionální alokace do regionů s většími problémy na trhu práce. Podpora vyššího regionálního zacílení by však měla být realizována z centrální úrovně, tj. ŘO OP LZZ, nikoliv zvýšenou decentralizací kompetencí a financí na regiony soudržnosti. Problematika trhu práce musí být řešena a koordinována na národní úrovni, a proto by výzvy měly být centrálně řízené (avšak regionálně zacílené). Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Tato prioritní osa je zaměřena na široké spektrum aktivit a vysoká heterogenita se odráží také na regionální distribuci realizovaných projektů. V rámci prioritní osy a příslušných oblastech podory je řešeno především začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním vyloučením (jedná se zejména o romské komunity). Současně jsou však podporovány rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce a integrace na trh práce. Obr. č. 9: Lokalizace a míra realizace projektů v PO3
Zdroj: vlastní zpracování v softwaru ArcGIS 9.3.1 na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ Pozn.: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO3 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou sumu projektů, které mají uvedeno v monitorovacím systému jako místo realizace příslušnou obec.
Relativně velká variabilita podporovaných aktivit a projektů způsobila, že výše uvedená mapa zobrazuje pouze prostorové rozložení a koncentraci obcí, kde jsou realizovány projekty z PO3. Statisticky především nelze přesně vyjádřit regionální rozložení romské komunity v krajích České republiky. Odhady uvádějí celkový počet cca 200 tisíc osob avšak bez regionálních specifik. Obecně je
68
možné nalézt romské komuity ve většině větších měst České republiky, avšak největší koncentrace je v oblasti severozápadních Čech a v Moravskoslezském kraji. Podobně ovšem jsou nedostupná data týkající se regionálních specifik rovných příležitostí na trhu práce a integrace na trh práce. Prostorové souvislosti proto lze spíše nepřímo odvozovat z širších souvislostí. Z výsledků je patrná relativně vysoká prosotorová roztříštěnost míst realizace podpořených projektů. Největší koncentrace je v Brně a dále následují opět všechna krajská města, jakožto nejvýznamnější sídelní jednotky na území České republiky. Právě v takových městech je zvýšená koncentrace sociálně patologických jevů a často je patrná právě sociální exkluze vybraných skupin obyvatel. Podobně jako v PO1 vykazuje relativně nižší zastoupení míst realizace podpořených projektů oblast jihozápadních Čech, ale také kraj Vysočina a dále Královehradecký kraj. Naopak ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech je patrná vyšší intenzita realizovaných projektů z PO3, což odpovídá prvotním předpokladům. Podobně jako v PO 2 je možné zdůraznit také u PO 3 snahu o regionální distribuci finančních prostředků. V posledních výzvách je již akcentována míra závažnosti situace z hlediska sociálně vyloučených skupin v podporovaných regionech. To lze jednozančeně ocenit a v budoucím programovacím období je nezbytné podobnou regionální distribuci finančních prostředků zahájit od počátku realizace programu.
Prioritní osa 4 – Veřejná správa a veřejné služby Smyslem prioritní osy 4 je zefektivnit činnost úřadů, přiblížit veřejné služby občanům, zkvalitnit tvorbu a implementaci politik aj. Cílovou skupinou jsou správní úřady a úřady územně samosprávných celků. To se také odráží v níže uvedeném obrázku znázorňujícím místa realizace schválených projektů v rámci prioritní osy 4. Podle očekávání má nejvyšší zastoupení Praha, která je klíčovým centrem a střediskem většiny ústředních orgánů státní správy i samosprávných celků. Další rozložení lokalizace podpořených projektů odpovídá sídelní hierarchii a tedy i úměrnému podílu zastoupení relevantních úřadů. Z pohledu prostorových nerovnoměrností lze upozornit na významně nižší aktivitu (nebo žádnou) obvodů ORP v oblasti jižní části Karlovarského kraje, části Plzeňského kraje a také Jihočeského kraje. Naopak moravské obvody ORP využívají možnosti financování podporovaných aktivit téměř ve všech případech. Jako pozitivní je skutečnost, že projekty z PO4 jsou realizovány ve většině venkovských regionů, což má regionální dopad na zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb.
69
Obr. č. 10: Lokalizace a míra realizace projektů v PO4
Zdroj: vlastní zpracování v softwaru ArcGIS 9.3.1 na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ Pozn.1: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO4 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou sumu projektů, které mají uvedeno v monitorovacím systému jako místo realizace příslušnou obec. Pozn.2: Shluky obcí v některých ORP jsou opět způsobeny nejednotným monitoringem dat. V některých případech došlo k situaci, kdy příjemcem je obec ORP, ale jako místa realizace jsou uvedeny jednotlivé obce v obvodu ORP.
Prioritní osa 5 – Mezinárodní spolupráce Prioritní osa 5 je zaměřena na podporu mezinárodní spolupráce v tvorbě a implementaci inovací na trhu práce formou výměny zkušeností a dovedností partnerských institucí apod. Dále projekty v PO5 umožňují získat podněty a kontakty v rámci mezinárodních sítí a přispět k budování kapacit partnerských organizací na národní a regionální úrovni (viz OPLZZ 2007). Podobně jako v předchozích hodnoceních je i v tomto případě hlavním cílem posoudit regionální rozložení míst realizace schválených projektů. Současně byla pozornost zaměřena na intenzitu zapojení partnerů z jednotlivých zemí. Z výsledků vyplývá relativně rovnoměrné rozložení realizovaných projektů. Žádný kraj ani region19 nevykazuje dominantní zastoupení projektů (s výjimkou Prahy). Regionální dimenze PO5 odpovídá nastaveným podmínkám prioritní osy a cílovým skupinám, mezi které patří instituce odpovědné za příslušné politiky či ústřední orgány státní správy, úřady práce, kraje, ale i místní partnerství (včetně sociálních partnerů). Z toho tedy plyne logická koncentrace do nejvýznamnějších středisek osídlení. Dále byli sledováni zahraniční partneři zapojení do PO5 dle geografické lokalizace jejich země. Výsledky odpovídají prvotním očekáváním, kdy nejčastěji zapojované instituce v PO5 pocházejí z okolních států České republiky (nejintenzivnější je spolupráce se Slovenskem, dále Německo,
Shluk v oblasti ORP Jeseník a Zlín je ovlivněn skutečností, že realizátoři projektu uvedli v návrhu projektu jako místa realizace také většinu okolních obcí. Lze předpokládat, že podobný dopad má i většina zbylých projektů, nicméně žadatelé jako místa realizace uvádějí pouze jedno město/obec. 19
70
Rakousko, Polsko). Relativně vysoká je také spolupráce s Velkou Británií. Se zvyšující se geografickou vzdáleností však také míra frekvence spolupráce klesá. Obr. č. 11: Lokalizace a míra realizace projektů v PO5
Zdroj: vlastní zpracování v softwaru ArcGIS 9.3.1 na základě dat z MONIT7+ a ČSÚ Pozn.: Lokalizované diagramy ukazují místa realizace projektů v PO5 na bázi obcí a velikost diagramu vyjadřuje celkovou sumu projektů, které mají uvedeno v monitorovacím systému jako místo realizace příslušnou obec.
Obr. č. 12: Geografická lokalizace zapojených zahraničních partnerů v PO5
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MONIT7+
71
2) ZÁVĚRY Ačkoliv lze identifikovat řadu regionálních specifik na trhu práce, které je nezbytné řešit a mohly (měly) by být podpořeny z OPLZZ, stávající nastavení výzev má celonárodní dopad. Prostředky z OPLZZ resp. realizované projekty jsou v současné době lokalizovány především na základě aktivity žadatelů v jednotlivých krajích. V některých prioritních osách to současně odpovídá poptávce i reálným potřebám na trhu práce. Celonárodní dopad je žádoucí zejména v PO 1, 4 a částečně 5. V těchto případech míra realizace projektů z OPLZZ odpovídá zejména sídelní struktuře a velikosti měst, ve kterých je nejvíce ekonomických subjektů (žadatelé v PO1) a úřadů veřejné správy (žadatelé v PO4). Nicméně v případě PO 2 a 3 by bylo vhodné v budoucnu pokračovat v započaté podpoře regionální dimenze a snažit se koncentrovat prostředky z OPLZZ do regionů, kde lze očekávat nejvyšší přínos na trhu práce resp., kde existuje největší potřeba problematiku nezaměstnanosti, tvorby pracovních míst či integraci vyloučených komunit nejvíce řešit. Žádné z níže navrhovaných opatření však nepředpokládá (nebylo by to vhodné) přesunovat více kompetencí na regionální úroveň. Výzvy by měly být centrálně řízené a s celonárodním dopadem (většina z nich), ale některé by dle potřeb měly být regionálně zacílené (viz dvě navržená opatření). V současné době (v posledních výzvách) již k určité regionalizaci dotací v PO 2 a PO 3 dochází, kdy k alokaci finančních prostředků dochází např. právě na základě míry nezaměstnanosti. To je zcela jistě krok správným směrem, který bude mít pro trh práce vyšší dopad než nahodilá realizace projektů, která nezohledňuje reálné potřeby. V budoucím programovacím období je nezbytné právě systém regionální redistribuce finančních prostředků nastavit již od počátku (zejm. v oblasti nezaměstnanosti, sociálního vyloučení apod.). Regionální diferenciace by se měla týkat pouze intervencí, které jsou v současném období podporovány z PO 2 a 3, kde lze objektivně doložit velmi rozdílné potřeby na regionální úrovni. Naopak je správné, že většina výzev by byla celonárodních, zejm. v oblasti podpory adaptability, podpory veřejné správy či mezinárodní spolupráce, kde podpora regionální dimenze není relevantní. Obecně se prokázala vyšší aktivita žadatelů v prostoru Moravy (zejména jižní) a také v oblasti Slezska. Na druhou stranu je překvapivě nižší počet realizovaných projektů lokalizovaný v oblasti jihozápadních Čech (zejména jih Karlovarského kraje a sever Plzeňského kraje) a také na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny.
3) DOPORUČENÍ 1. Zvýšit regionální zacílení projektů v PO2 a PO3 formou specificky zaměřených výzev Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: D 2. Bonifikovat žadatele z nejproblémovějších regionů, jejichž projekty mohou pomáhat řešit situaci na trhu práce Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: D
72
4.3.3 Evaluační otázka 1.9 – hlavní administrativní a věcné překážky na projektové úrovni Znění evaluační otázky 1.9: Jaké jsou hlavní administrativní a věcné překážky při přípravě a realizaci projektů, co je jejich příčinou a příp. jak je eliminovat?
1) ZJIŠTĚNÍ Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo několik zásadních bariér, které se vyskytují při přípravě a realizaci projektů. Následující zjištění jsou rozdělena do dvou oblastí podle toho, zda se týkají přípravy nebo samotné realizace projektů.
Příprava projektů V rámci dotazníkového šetření byla první část otázek věnována problematice přípravy projektů. Výsledky zpracování dotazníkového šetření korespondují s výsledky řízených rozhovorů a shodují se v tom, že v dnešní době již nečiní příprava projektů žadatelům větší potíže. Důvodem je dostatek zkušeností z předchozího programovacího období či jiných projektů OPLZZ i dostatek informací, jak projekt připravit. Jako nejvýznamnější problém při přípravě projektů uvádějí respondenti značnou nejistotu, která pramení z velmi dlouhé doby mezi podáním žádosti a vyrozuměním o přidělení podpory. Často je to i rok a půl! V takovém případě již nemusí být problém, na který projekt reaguje, aktuální. Často se také stává, že cílové skupiny, které účast přislíbily, případně partneři (např. podniky dodávající své zaměstnance) z projektu odstoupí. Dle výsledků dotazníkového šetření tak lze za jednoznačně největší bariéru přípravy a následné realizace projektu považovat právě neúměrně dlouhou dobu schvalování žádosti. Tento komplexní problém, který se prolíná prakticky celou implementací OPLZZ, má dva jmenovatele, které spolu vzájemně souvisí: vysokou administrativní zátěž a neúměrně dlouhé lhůty schvalování (zejména žádostí a monitorovacích zpráv). Řešením tohoto problému je celkové snížení administrativní zátěže, zjednodušení žádostí a monitorovacích zpráv, čímž pravděpodobně dojde i ke zrychlení celého procesu. Respondenti rovněž postrádají zpětnou vazbu k jejich nepřijaté žádosti. Nemají tak možnost se poučit, v čem byla předložená žádost nedostatečná a jak ji zlepšit. Rovněž systém hodnocení projektů nepovažují realizátoři za transparentní. Často se v odpovědích opakovala informace o výrazně rozdílném hodnocení projektu dvěma nezávislými hodnotiteli. Jako nejpotřebnější změnu pro lepší přípravu a administraci žádostí vnímají respondenti nutnost praktických rad k manuálům (např. jak v praxi naplnit požadavek z manuálu, příklady dobré a špatné praxe, apod.). Druhou nejžádanější změnou je posílení odbornosti a odpovědnosti příslušných kontaktních pracovníků projektů. Odpovědi respondentů na dotazníkové otázky směřující na problematiku přípravy žádostí zachycuje souhrnně následující graf. Průměrná známka za jednotlivé oblasti je potom pro lepší názornost uvedena v tabulce pod grafem.
73
Obr. č. 13: Problémy při přípravě žádosti dle dotazníkového šetření
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010 Pozn.: Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém) Tabulka 17: Průměrná známka pro jednotlivé vnímané bariéry
Bariéra Nedostatek zkušeností s projekty Nedostatek informací, jak žádost připravit Zpracování žádosti v Benefitu Nepřehlednost informací Slabá podpora ze strany zprostředkujícího subjektu Příliš úzké vymezení podporovaných aktivit Příliš úzké vymezení typů žadatelů Příliš úzké vymezení typu cílové skupiny Administrativní náročnost přípravy žádosti Časový prostor pro přípravu žádosti
Průměrná známka (1 = nevýznamný problém) 4,53 4,13 3,53 4,37 4,50 4,17 3,17 3,49 6,38 5,23
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Z grafu a tabulky je zřejmé, že jako nejmenší problém vnímají žadatelé vymezení typu žadatelů, cílové skupiny a samotné zpracování žádosti v Benefitu. Ani většinu ostatních navržených témat nelze považovat za problematickou. Jako určitý problém vnímají žadatelé časový prostor pro přípravu žádosti. V tomto směru jde především o žadatele z řad veřejné správy, u nichž schválení a rozhodnutí o zpracování žádosti závisí na jednacích lhůtách vedoucích orgánů, které nemusí být v některých případech dostatečné pro kvalitní a bezproblémovou přípravu žádosti. Nejpřínosnější změnou při přípravě žádostí by tedy bylo snížení administrativní náročnosti procesu předkládání. V přípravě projektových žádostí byly šetřením identifikovány dvě významnější bariéry: 1. Administrativní náročnost procesu přípravy a předkládání žádosti (jedná se zejména o příliš detailní nastavení rozpočtu již při předkládání žádosti nebo příliš mnoho příloh, které by mohly být předkládány až v případě úspěšného posouzení projektu) 2. Potřeba úpravy časových lhůt a termínů vyhlášení výzev pro určité typy žadatelů (veřejná správa, vzdělávací instituce).
74
Realizace projektů Další část evaluační otázky byla zaměřena na identifikaci bariér samotné realizace projektu a z metodického pohledu bylo využito zejména výsledků dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Respondenti hodnotili závažnost celkem 16 oblastí realizace projektu. Podobně jako u problematiky přípravy projektů jsou odpovědi respondentů zpracovány do grafické podoby. Méně problematické aspekty při realizaci projektů První graf a tabulka s průměrnými známkami zachycují oblasti, u které respondenti nevnímají jako příliš problematické: Obr. č. 14: Problémy při realizaci projektů dle dotazníkového šetření – část 1
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010 Pozn.: Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém. Tabulka 18: Průměrná známka pro jednotlivé vnímané bariéry
Bariéra Nepřehlednost poskytovaných informací Nedostatečná podpora ZS Legislativní prostředí Naplňování monitorovacích indikátorů Nedostatečná poptávka cílových skupin Slabá komunikace s pracovníky ZS Odstoupení partnera z projektu Omezená doba trvání realizace projektu
Průměrná známka (1 = nevýznamný problém) 4,79 4,61 3,54 3,79 3,00 4,18 2,03 3,46
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Z výsledků, které byly dále podpořeny provedenými řízenými rozhovory, lze konstatovat, že žadatelé naprosto nevnímají jako bariéru omezenou dobu trvání projektů, omezení a podmínky dané legislativním prostředím, poptávku cílových skupin po vytvořených produktech a službách nebo naplňování monitorovacích indikátorů. Nižší počet projektů realizovaných v partnerství se projevuje na menším počtu odpovědí k této problematice, nicméně z odpovědí jednoznačně vyplývá, že ani odstoupení partnera od projektu nevnímají realizátoři jako bariéru realizace projektu. Z grafických výsledků vyplývá, že ani komunikace s kontaktními pracovníky zprostředkujícího subjektu není vnímána jako významnější bariéra realizace projektu. Zde je však třeba upozornit na velkou rozporuplnost uváděnou ve slovních odpovědích a komentářích. Velmi často totiž respondenti uváděli, že jejich projekt je teprve v počátcích realizace případně ještě nezačal. Naopak respondenti,
75
kteří realizovali projekt již delší dobu, si velmi často stěžovali na nedostupnost kontaktních pracovníků, nemožnost je kontaktovat telefonicky a na dlouhé reakční doby na dotazy položené emailem. V několika případech bylo zjištěno, že na dotazy nebylo příjemcům vůbec odpovězeno, případně až po několikerých urgencích. Tento výsledek částečně koresponduje i s problematikou nedostatečné odborné podpory ze strany zprostředkujícího subjektu (zde je myšleno zprostředkující subjekty obecně – informace se opakovala u konečných příjemců z různých prioritních os). Stejné situace jsou různými pracovníky často posuzovány zcela odlišně. Nejednotnost výkladu pravidel se projevuje i v tom, že kontaktní pracovníci nejsou ochotni garantovat záruky za jimi poskytované rady a informace, v krajním případě odmítají realizátorům raději poradit vůbec. Na základě výše uvedených poznatků lze z pohledu řešitelského týmu doporučit nastavit časové lhůty pro zodpovězení dotazů příjemci podpory. V případě přehlednosti poskytovaných informací již výsledky dotazníkového šetření nehovoří tak jednoznačně. Významná část respondentů vnímá nepřehlednost poskytovaných informací jako závažnou bariéru, přesto pro většinu respondentů významnou bariérou není. V této souvislosti je třeba upozornit na jednu z oblastí, která se častou vyskytovala ve slovních komentářích, a tou jsou časté změny příruček. Jejich objem neustále bobtná, podmínky se mění a přibývají a výklady jsou spíše obecné a vágní, takže umožňují různou interpretaci. Realizátoři by proto ocenili zejména praktické rady k manuálům, které by informovaly o tom, jak postupovat v konkrétním případě, včetně příkladů dobré i špatné praxe.
Přetrvávající významné bariéry při realizaci projektu Obr. č. 15: Problémy při realizaci projektů dle dotazníkového šetření – část 2
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010 Pozn.: Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém.
76
Tabulka 19: Průměrná známka pro jednotlivé vnímané bariéry
Bariéra Nedostatek zkušeností s realizací projektů Zpoždění v zahájení projektu Obtížná příprava výběrových řízení Celková administrativní náročnost realizace Pozdní schvalování monitorovacích zpráv Nejednotné posuzování monitorovacích zpráv Zdlouhavé proplácení plateb Potřeba zálohování projektu
Průměrná známka (1 = nevýznamný problém) 4,79 5,92 4,87 6,84 6,58 6,25 5,89 5,35
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Druhá část grafu a tabulka s průměrnými známkami zachycují oblasti, které respondenti vnímají jako významné bariéry v realizaci projektů. Jako dvě nejméně závažné bariéry z této druhé skupiny považují respondenti nedostatek zkušeností s realizací projektů ze strukturálních fondů a přípravu a realizaci výběrových řízení podle podmínek programu. Všechny ostatní posuzované oblasti mají společného jmenovatele, kterým je neflexibilita na straně implementačních struktur a s tím spojená zdržení, ať již v samotném zahájení realizace projektu nebo pozdním schvalování monitorovacích zpráv a následném proplácení plateb. Z toho vyplývá i nutnost zálohování projektů z vlastních zdrojů žadatele, což je u mnoha ekonomických subjektů (zejména z oblasti neziskového sektoru) problematické. Výsledky dotazníkového šetření však jasně ukazují na rozdílnost ve vnímání této bariéry ze strany menších subjektů a naopak velkých a finančně zajištěných institucí. Jako jednoznačná bariéra realizace projektů je realizátory vnímána i administrativní náročnost celého procesu. Dotazníkové šetření i hloubkové rozhovory tak potvrdily, že podobně jako v jiných operačních programech nemají realizátoři větší problémy s přípravou a realizací žádostí ani dosahováním věcných cílů projektů, ale největší problém jim způsobují neúměrná zdržení ve schvalování monitorovacích zpráv a proplácení žádostí o platbu20 a celková vysoká administrativní náročnost celého procesu implementace. V realizaci projektů z OPLZZ byly kvalitativním šetřením identifikovány tyto nejvýznamnější bariéry: 1. Pozdní schvalování monitorovacích zpráv a proplácení finančních prostředků 2. Zpoždění v zahájení projektu 3. Nejednotnost výkladu při posuzování monitorovacích zpráv 4. Celková administrativní náročnost realizace projektů Z dotazníkového šetření a řízených rozhovorů vyplynulo, že největší překážky realizace projektů jsou opět spojeny s administrativní náročností, přehnaným dokladováním a následnými zpožděními ve schvalování monitorovacích zpráv a proplácení žádostí o platbu. Řešení vedoucí k eliminaci většiny hlavních identifikovaných bariér je radikální zjednodušení celé implementace programu a zejména přechod od systému formálních kontrol administrativních náležitostí (process oriented) spíše k řízení programu sledujícímu naplňování a kvalitu cílů (goal oriented). Překvapivě příjemci nevnímají jako problém poptávku cílových skupin po vytvořených produktech a službách nebo naplňování monitorovacích indikátorů, což se např. u evaluace partnerství (IREAS 2011) ukázalo jako určitá bariéra.
Současně je nezbytné konstatovat, že zdržení při schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu jsou způsobeny zejména velkým množstvím chyb v MZ, které způsobují „zahlcení“ pracovníků zprostředkujícího subjektu. 20
77
Návrhy na eliminaci hlavních identifikovaných bariér Návrhy na eliminaci největších bariér přípravy a realizace projektů byly výstupem expertního panelu, Delphi panelu a posouzení expertního evaluačního týmu. K výše uvedeným šesti nejzávažnějším bariérám přípravy a realizace projektů (2 bariéry přípravy a 4 bariéry realizace) jsou expertním týmem navržena tato doporučení: Administrativní náročnost procesu přípravy a předkládání žádostí Proces přípravy a předkládání žádostí o podporu do určité míry vychází z hodnotících kritérií pro předkládané projekty. Z důvodu zajištění dostatku informací pro věcné hodnocení žádostí je nutné vyplňovat i nadále projektovou žádost v přibližně stejné podobě jako nyní. Určité zjednodušení je možné v případě předkládání povinných příloh. Ty by mohly být po žadatelích požadovány například až v případě kladného vyhodnocení jejich žádosti z hlediska věcného. To znamená, že by věcné posouzení předcházelo formální kontrole. Žadatelé, jejichž žádosti byly doporučeny k podpoře, by následně byli vyzváni k doložení formálních náležitostí, budou-li tou dobou ještě nutné. Potřeba úpravy časových lhůt a termínů vyhlášení výzev pro určité typy žadatelů Druhé doporučení k problematice usnadnění přípravy projektů lze aplikovat v podstatě okamžitě. Doporučením je spíše apel na časovou optimalizaci výzev. Smyslem je, aby při přípravě výzev byla respektována situace potenciálních žadatelů a nebyly vypisovány výzvy v době, kdy na ně žadatelé mohou jen obtížně reagovat, jako se to stalo například u výzvy č. 69 na vzdělávání úředníků obcí. Tato výzva spadala do termínu celorepublikových komunálních voleb a část obcí nebyla schopna projekt předložit, neboť neměla orgány, které by podání schválily. Pozdní schvalování monitorovacích zpráv a proplácení finančních prostředků Jedná se o nejzávažněji vnímanou bariéru realizace projektů, proto se této problematice budeme věnovat poněkud obšírněji. Celou záležitost lze rozdělit do několika částí. a) Složitost MZ a požadovaných dokladů – monitorovací zprávy jsou v současné době z pohledu žadatelů složité, což má za následek velké množství formálních chyb, které způsobují „zahlcení“ pracovníků ZS. K problematice častých chyb v MZ směřovala i jedna z otázek na pracovníky implementační struktury. V odpovědích uváděli jako největší „chyby“ realizátorů, že nedokládají objednávky k fakturám nebo se snaží vyplňovat MZ intuitivně. Domníváme se, že (ne)doložení objednávky nemůže mít žádný vliv na uznatelnost a oprávněnost výdaje, zcela jistě však má vliv na administrativní zátěž jak realizátorů, tak pracovníků implementačních subjektů. V případě druhé z uvedených poznámek se naopak domníváme, že by vyplňování MZ mělo být maximálně intuitivní, aby nemuseli realizátoři složitě hledat, do které kolonky co napsat. Pozitivní inspirací může být například OP Životní prostředí, kde jsou monitorovací zprávy předkládány pouze elektronicky prostřednictvím webové aplikace, přičemž se vyplňují pouze změny oproti projektovému návrhu a aktuálně dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů. (Je však třeba přiznat, že monitorovací zprávy jsou v tomto programu předkládány nezávisle na žádostech o platbu.) Zjednodušení předkládání a tím i kontroly monitorovacích zpráv spatřujeme v zavedení elektronického odevzdávání MZ formou vyplnění krátkého webového formuláře bez nutnosti dokladování stohů papírů. U finančních dokladů by mělo být dostačující odevzdání rozšířené soupisky účetních dokladů doplněné o účel výdaje a podložené výpisem z účtu či pokladny. Na kontrolu samotných dokladů by se měla zaměřit kontrola na místě a audit projektu. Tento způsob by mohl významně zrychlit a zjednodušit celý systém přípravy, ale i schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu. Navíc by administrátoři měli mnohem více příležitostí věnovat se věcné stránce projektů než té formální. Současný způsob odevzdávání velkého množství podkladů a dokladů nepovažujeme za nutný ani účelný.
78
b) Přístup a kompetence pracovníků provádějících kontrolu MZ - Realizátoři projektů upozorňovali, že způsob zpětné vazby od pracovníků IS se často omezuje na formulace typu „toto je chybně“ či „opravte toto“ bez bližšího vysvětlení, jaká oprava je požadována. To ztěžuje schopnost realizátorů reagovat na připomínky a opravit uvedený nedostatek. Pracovníci IS by spíše měli vystupovat jako partneři a kompetentní poradci realizátorů než jejich soupeři. Otázka kompetence pracovníků IS byla rovněž ze strany respondentů často zmiňována. Různí pracovníci IS často přistupují k řešení analogických či stejných situací rozdílně. V tomto směru bychom doporučovali sledování a zveřejňování precedentních rozhodnutí a způsobů řešení určitých situací, které by byly zpracovány do podoby příkladů dobré a špatné praxe. Takto podchycená písemně archivovaná rozhodnutí by potom mohla být brána jako směrodatná. c) Proplácení prostředků – Asi nejpalčivějším problémem a největší bariérou realizace projektů je zdlouhavé proplácení žádostí o platbu. Částka požadovaná v žádosti o platbu je realizátorovi standardně proplacena až po kompletním schválení monitorovací zprávy a dořešení všech sporných výdajů. Často tak dochází k situaci, že například kvůli sporné jedné faktuře není proplacena částka v řádech milionů korun. Pro eliminaci tohoto problému vzešlo z provedené evaluace toto řešení: 1. Proplatit konečnému příjemci část žádosti o platbu, která není sporná, 2. Sporný výdaj přesunout do další monitorovací zprávy. Současně doporučujeme zřídit tým expertů, kteří by se zabývali těmito spornými situacemi, vydávali k nim precedentní rozhodnutí a současně poskytovali implementačním pracovníkům odbornou metodickou podporu. Zpoždění v zahájení projektu Problém velké časové prodlevy mezi příjmem žádosti a zahájením projektu je rovněž vnímán jako významná bariéra, která má často vliv i na věcnou realizaci projektu. V tomto případě by se mohl projevit efekt snížení administrativní zátěže, pokud dojde k implementaci doporučení z předchozích odstavců, zejména a) a c). Pracovníci implementačních subjektů by tak měli větší prostor věnovat se přípravě a vyhodnocování nových výzev. Nejednotnost výkladu při posuzování monitorovacích zpráv Problematika nejednotnosti výkladu při posuzování monitorovacích zpráv byla částečně diskutována již v předchozím textu. Způsob eliminace této bariéry spatřujeme v zavedení precedentního přístupu. Nestandardní nebo sporné situace by posuzoval expertní tým, který by svá rozhodnutí zveřejňoval jako precedentní řešení dané situace. Toto rozhodnutí by bylo veřejně přístupné jako příklad dobré či špatné praxe a bylo by závazné pro následná rozhodnutí v analogických případech a situacích. Celková administrativní náročnost realizace projektů Administrativní náročnost řízení a realizace projektů je rovněž vnímána jako zbytečně vysoká. Za řešení, které by pomohlo snížit administrativní náročnost, považujeme vedle výše uvedeného zjednodušení monitorovacích zpráv i umožnění elektronické archivace. Obecně je asi největší slabinou současného stavu implementace programu to, že je zaměřen spíše na formální stránku realizace (process oriented) namísto toho, aby se soustřeďoval na dosažení věcných cílů a zajištění maximální kvality výstupů (goal oriented). V tomto směru jsou formulována i předchozí doporučení tak, aby přestal být kladen důraz na administrativu a formality, ale začala být mnohem více kontrolována věcná stránka realizovaných projektů.
2) ZÁVĚRY Z provedené analýzy vyplývá, že větší bariéry existují při samotné realizaci projektů než při jejich přípravě. Přestože respondenti uváděli jako nejvýznamnější bariéru při zpracování projektových žádostí jejich administrativní náročnost, v zásadě se při hlubším šetření v rámci řízených rozhovorů shodovali na tom, že tato administrativní náročnost přípravy žádostí pro ně neznamenala
79
významnější komplikaci. Celkově by žadatelé ocenili zejména lepší zpětnou vazbu k jejich žádostem, zrychlení procesu vyhodnocení z hlediska pomůcek potom manuály s příklady dobré i špatné praxe. V oblasti realizace projektů představuje největší bariéru celková administrativní náročnost, neflexibilní postupy administrace (jako např. nevyužívané částečné proplacení schválených výdajů) a z nich vznikající zahlcení implementačních subjektů a následná zpoždění administrace. Věcné problémy s realizací projektů žadatelé prakticky neuváděli, a pokud ano, bylo jejich příčinou opět spíše administrativní rozhodnutí spíše než skutečné věcné nedostatky (např. výše zmiňovaný požadavek na nutnost využívat pracovní agenturu).
3) DOPORUČENÍ Právě vysoká administrativní zátěž a z ní vyplývající zdržení byly identifikovány jako největší bariéra celého fungování OPLZZ. Konkrétní doporučení k nápravě tohoto stavu jsou rozvedena v rámci evaluačního úkolu č. 2. V této kapitole jsou uvedena doplňující doporučení: 1) Prověřit možnost administrativního zjednodušení předkládaných žádostí s cílem u typizovaných projektů zavést zjednodušenou formu žádosti. V případě výzev, do nichž jsou předkládány standardní projekty (například OP 1.1) je reálné uvažovat o zjednodušení projektové žádosti do formy formuláře. Žadatel by vyplnil pouze věcné zaměření projektu, zjednodušený rozpočet a monitorovací indikátory. Výhodou takto upravených žádostí by bylo jejich administrativní zjednodušení, přičemž hodnotitelé by posuzovali jejich věcný přínos podle navržených vstupů a výstupů spíše než schopnost žadatele napsat slohovou práci na téma projektový záměr. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B 2) Automaticky zasílat žadatelům posudky hodnotitelů, při školení hodnotitelů zdůraznit a následně vyžadovat, aby posudky obsahovaly konstruktivní zpětnou vazbu žadatelům, na základě které budou schopni zlepšit kvalitu své žádosti. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: D 3) Neuplatňovat nová administrativní nařízení retrospektivně na již probíhající projekty, pokud to není v rozporu se zákonem. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: A
80
4.4
Specifické evaluační otázky prioritní osy 1
4.4.1 Evaluační otázka 1.10 – výzvy z hlediska potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy Znění evaluační otázky 1.10: Jakým způsobem lze charakterizovat výzvy v rámci prioritní osy z hlediska potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy, resp. programu (charakterizujte např. vztahy výzev 52 – 33, 23 – 35, rozdílné podmínky u jednotlivých výzev a jejich dopady apod.)?
1) ZJIŠTĚNÍ Jako vstupní informace k této otázce byly využity jednak Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, konkrétně část týkající se cílů prioritní osy 1 - Adaptabilita, dále pak jednotlivé výzvy OPLZZ, prioritní osy 1, data MONIT7+, zejména údaje o počtu předložených žádostí a počtu realizovaných projektů, výstupy z řízených rozhovorů uskutečněných mezi konečnými příjemci podpory a v neposlední řadě byly získané výstupy ověřovány, diskutovány s pomocí polostandardizovaných rozhovorů s experty - odborníky se zkušenostmi v dané oblasti. Experti byli rekrutováni z řad zástupců státní správy, zaměstnavatelů a zaměstnanců. PO1 je implementována pomocí dvou oblastí podpory. Jedná se o - oblast podpory 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků, která je zaměřena především na rozvoj podnikového vzdělávání, na podporu konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a organizací; - oblast podpory 1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je cíleně zaměřena na podporu politik, nástrojů a podnikových systémů, které povedou ke zvýšení prevence nezaměstnanosti restrukturalizovaných podniků. V rámci PO1 se dosud jednalo o celkem 12 výzev, přičemž v rámci oblasti podpory 1.1 bylo vyhlášeno deset výzev a v oblasti podpory 1.2 dvě výzvy. Řešitelský tým rozdělil výzvy pro účely evaluace nejprve podle typu podpory a tyto následně dle tematického zaměření do skupin. Vznikly tak 4 skupiny z oblasti podpory 1.1 a jedna z oblasti 1.2. Údaje o počtu předložených žádostí a počtu realizovaných projektů byly získány z MONIT7+ ke dni 5. 1. 2011. Vytvořené skupiny výzev řešitelský tým využil jako základ pro zhodnocení potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy. Následující tabulka znázorňuje celkový přehled. Skupiny A-D jsou tvořeny na základě tematické podobnosti projektů (viz výše) a podrobnějšího rozebrání u hodnocení výzev jednotlivých skupin (viz dále navazující analýza). Tabulka 20: Přehled výzev a stavu počtu projektů OPLZZ, prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 Skupina Počet oblast podpory Č. výzvy Název předložených 1. 1 žádostí Další profesní vzdělávání zaměstnanců 39 347 podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu - EDUCA A Další profesní vzdělávání zaměstnanců 60 462 podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu - EDUCA Posilování sociálního dialogu a budování kapacit B 2 14 sociálních partnerů Zvýšení adaptability zaměstnanců a 23 691 konkurenceschopnosti podniků C C1 35 Zvýšení adaptability zaměstnanců a 1802
81
Počet realizovaných projektů 104 25 5 229 845
Skupina oblast podpory 1. 1
Č. výzvy
Název
konkurenceschopnosti podniků Výzva pro předkládání NIP – školení zaměstnanců Výzva pro předkládání individuálních projektů 46 C2 Ministerstva zdravotnictví ČR Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání 50 v malých a středních podnicích Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků 33 v profesních oborových a odvětvových sdruženích D Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků 52 v profesních oborových a odvětvových sdruženích Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011 34
Počet předložených žádostí
Počet realizovaných projektů 1
1
3
3
1
0
66
20
181
2
Tabulka 21: Přehled výzev a stavu počtu projektů OPLZZ, prioritní osa 1, oblast podpory 1.2 Skupina Počet oblast podpory Č. výzvy Název předložených 1. 2 žádostí Podpora zaměstnanců působících v podniku 36 11 ohroženém strukturálními změnami A Regionální individuální projekty v oblasti podpory 1.2 37 Zvýšení adaptability zaměstnanců 9 restrukturalizovaných podniků Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Počet realizovaných projektů 1 9
Vyhodnocení výzev první skupiny (A) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro dosažení cílů prioritní osy V případě první skupiny prioritní oblasti 1.1 jde o dvě výzvy vyhlašované ministerstvem průmyslu a obchodu, jejichž cílem je zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů za účelem zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných CZNACE. Jedná se již o ukončené, svým zaměřením na sebe navazující výzvy, kdy první výzva (č. 9) byla v platnosti od 1. 7. do 30. 10. 2009 a druhá (č. 60) pak v období od 3. 5. do 31. 8. resp. 31. 10. 2010 (v závislosti na režimu veřejné podpory). K podporovaným aktivitám patří další profesní vzdělávání zaměstnanců, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů, tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance a příprava podnikových lektorů. Důraz je zaměřen především na podporu specifického vzdělávání, přičemž novější výzva dále rozšířila okruh vzdělávacích aktivit nespadajících do podporované oblasti specifického vzdělávání. Vedle jazykového vzdělávání obecného charakteru a v oblasti tzv. měkkých dovedností nebyla podpora určena na komerčně dostupné účetní a podnikové informační systémy, metody řízení procesů/jakosti/rizika/systémy řízení podle mezinárodních norem, školení nutná pro získání způsobilosti pro výkon činnosti (vyplývající ze zákonných norem a předpisů vyžadujících způsobilost pracovníka k výkonu dané práce). V případě kurzů vedoucích k získání obecných počítačových dovedností následující výzva podrobněji vymezila a konkretizovala vzdělávání, které nespadá mezi podporované aktivity. Cílové skupiny jednotlivých výzev byly vymezeny co do rozsahu odlišně. Novější úprava již zahrnuje pouze zaměstnance, jimiž se rozumí fyzické osoby závislé na příjmu na základě pracovního poměru nebo obdobného vztahu (pracovní smlouva, DPČ, DPP). V případě první výzvy bylo vymezení cílové skupiny širší, řadili se do ní zaměstnavatelé, zaměstnanci podniků a podnikající fyzické osoby působící v oblasti průmyslu a průmyslových služeb spadajících do podporovaných oblastí národního hospodářství. Úžeji byl vymezen i okruh zaměstnanců, kterým jsou podporované aktivity určeny -
82
v případě starší výzvy byly podporované aktivity určeny pouze zaměstnancům žadatele, kteří jsou v pracovním poměru na dobu neurčitou či určitou, přičemž se podpora nevztahovala na agenturní zaměstnance, osoby pracující pro podnikatele na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Žadateli u obou výzev mohly být podnikatelské subjekty vymezené zákonem č. 513/1992 Sb., Obchodní zákoník působící ve vybraných CZ-NACE a v rámci výzev nebylo možné realizovat projekty v partnerství. Maximální délka trvání projektu byla stanovena na 2 roky a čerpaná finanční podpora mohla dosahovat výše v rozmezí 0,5 – 8 mil. Kč. Předmětná skupina výzev naplňovala 2 ze čtyř cílů prioritní osy 1 - nezabývala se rozšiřováním možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání a zaváděním moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Upřesnění a omezení, která byla provedena v časově mladší výzvě, byla odborníky shledána jako opatření, která přispívají ke zvýšení potenciálu pro dosažení cílů programu. Sporný však zůstal důvod omezení cílové skupiny pouze na zaměstnance, s vyřazením OSVČ. Důvodem může být omezení z důvodu existence dalších, souběžných výzev, které uvedenou skupinu řeší. Tato skupina výzev byla odborníky vnímána pozitivně, a to i z důvodu operativnosti. Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy, které byly identifikovány na základě řízených rozhovorů s konečnými příjemci podpory a polostandardizovaných rozhovorů s odbornými experty, společné pro všechny výzvy v prioritní osy 1 jsou, z důvodu zachování přehlednosti textu, souhrnně uvedeny na konci této kapitoly. V případě této skupiny výzev spočívají hlavní nedostatky: -
v nevhodně nastavené výši podílu nepřímých nákladů, který v případě menších projektů je nedostatečný pro účel pokrytí odpovídajících nákladů vzniklých v souvislosti s řešením, zejména požadovanou administrativou projektu;
-
pro malé podniky a mikropodniky je daný typ výzev s ohledem na uplatňovaný administrativní postup ze strany řídícího orgánu nevyhovující. Za současných podmínek realizátor projektu by měl mít zajištěny finanční prostředky na 2 – 3 monitorovací období.
V souvislosti s výzvami zaměřenými pouze na určité CZ-NACE (jedná se o výzvy č. 39, 46, 60) upozornili experti na skutečnost, že není racionální důvod, proč mají být podporována pouze určitá odvětví. Dnes neexistuje žádný strategický dokument, který by stanovoval hlavní směr v této problematice, a zároveň specifikoval odvětví (na základě odborné, relevantní analýzy), která by měla být z nejrůznějších důvodů podporována. Výše uvedené výzvy by tak mohly být hodnoceny jako nedovolená veřejná podpora, neboť bez stanovení strategických priorit dalšího směřování s jasným doporučením na podporu určitých odvětví, není důvod, podporovat jen „někoho“. Dokud nebude existovat strategický dokument, který zahrnuje doporučení k podpoře vybraných CZ-NACE, nemělo by k preferenci docházet. Na druhou stranu je však prioritní osa 1 charakteristická velkým rozsahem vymezené skupiny potenciálních žadatelů v ČR, což se může jevit jako problematické z důvodu možného (opětovného) administrativního přehlcení implementace. V tomto smyslu byl s oslovenými odborníky diskutován okruh možných odvětví, na která by se mohla soustředit příští výzva. Obecně byl zdůrazněn fakt, že absence strategického dokumentu v této oblasti na národní úrovni je velmi komplikované pro případnou preferenci níže uvedených odvětví. Vymezený okruh, který by však mohl reflektovat specifika perspektivních a prorůstových průmyslových odvětví hodnotíme na základě výsledků expertních rozhovorů následovně:
83
stavebnictví – nepokládáme za vhodné pro preferenci v rámci připravované výzvy z důvodu specifického charakteru tohoto odvětví (např. sezónnost, fluktuace zaměstnanců) a potenciálnímu nerovnoměrnému dopadu poskytovaných podpor;
strojírenství – ano, v tomto odvětví je možné spatřovat významný potenciál i dopad v případě preference v připravované výzvě (nutné však reflektovat níže uvedená doporučení, zejména pak doporučení č. 3);
maloobchod / mikropodniky – ano, v tomto odvětví je možné spatřovat významný potenciál i dopad v případě preference v připravované výzvě (nutné však reflektovat níže uvedená doporučení, zejména pak doporučení č. 7);
cestovní ruch – ano, ale je třeba respektovat skutečnost, že je zde řada mikro a malých podniků, které bez partnerství resp. bez zastřešujícího subjektu (sdružení, vzdělávací instituce, poradenská instituce atd.) za současných podmínek na prostředky OPLZZ nedosáhnou, protože nemají potřebné počáteční cash flow (nutné reflektovat níže uvedená doporučení, zejména pak doporučení č. 5);
sociální služby – ano, zde je velký prostor, a to i z důvodu demografického vývoje ČR. Opět se ale bude jednat z velké části o malé a střední podniky, které by za současných podmínek mohly mít problém s financováním získaného projektu (nutné reflektovat níže uvedená doporučení, zejména pak doporučení č. 5).
Vyhodnocení výzev druhé skupiny (B) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro dosažení cílů prioritní osy Druhá skupina zahrnuje pouze jednu výzvu ministerstva práce a sociálních věcí, zaměřenou na podporu rozvoje sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů za účelem zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Jedná se o průběžnou výzvu (č. 2), s termínem ukončení 31. 12. 2011. Pozornost ve výzvě je věnována zejména tématice sociálního dialogu v oblastech pracovně právních vztahů, ochraně zdraví a bezpečnosti práce, rozvoje flexibilních forem zaměstnávání, zavádění nových moderních systémů řízení organizace a podniku, včetně řízení lidských zdrojů, zajištění poradenství a informovanosti ohledně sociálního dialogu s využitím mezinárodní spolupráce, rozvoje lidských zdrojů, podpory účasti pracovníků na školeních, konferencích, workshopech apod. Dále se mezi aktivity podporované v rámci dané výzvy řadí odborné vzdělání sociálních partnerů, odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů tematicky související s problematikou sociálního dialogu. Sociálním partnerům jsou dále určeny i vzdělávací aktivity z oblasti informační a komunikační technologie. Cílovou skupinou jsou v této výzvě pouze sociální partneři. Okruh žadatelů je pak konkrétně vymezen v podobě jejich jmenovitého seznamu žadatelů, kdy se jedná celkem o čtyři subjekty (tj. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných odborů), jež jsou přímo zodpovědní za přípravu a řízení projektu. Maximální délka realizace projektů, podpořených v rámci dané výzvy, je stanovena na 3 roky (36 měsíců). Finanční podpora určena na jeden projekt je vymezena rozpětím 1 – 180 mil. Kč.
84
Předmětná výzva naplňovala 3 ze 4 cílů prioritní osy 1. Přestože výzva nereflektuje zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů, podle názorů expertů došlo k položení základu systémů vzdělávání zaměstnanců v oblasti prováděných legislativních změn. Daná výzva z pohledu potenciálu pro dosažení cílů prioritní osy hodnocena pozitivně. Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou z důvodu zachování přehlednosti textu souhrnně uvedeny na konci této kapitoly.
Vyhodnocení výzev třetí skupiny (C) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro dosažení cílů prioritní osy Třetí skupina zahrnuje celkem 5 výzev, kdy se jedná o dvě výzvy globálního grantu (č. 23, 35) a tři individuálního grantu (č. 34, 46, 50). Obě výzvy globálního grantu byly již ukončeny, kdy výzva č. 23 byla vyhlášena na období 21. 8. – 15. 10. 2008 a výzva č. 35 na období 23. 3 – 31. 12. 2009. Záměrem vyhlášených výzev bylo prostřednictvím zvyšování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Podporované aktivity zahrnovaly především další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, tvorbu podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů, podporu systémů rozvoje a řízení lidských zdrojů v podnicích vedoucích k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, uplatňování pružných forem organizace práce. V případě časově starší výzvy č. 23 podporované aktivity dále navíc obsahovaly poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice, podporu udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím podnikových rozvojových programů. Podpora byla určena především na realizaci vlastních vzdělávacích aktivit, přičemž časově starší výzva číselně vymezovala rozsah těchto aktivit tak, že jejich podíl musí představovat více než 50 % rozpočtu. Druhá výzva již konkrétní vyčíslení aktivit vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců neobsahovala. Vymezení míry podpory na obecné a specifické vzdělávání je u jednotlivých výzev odlišné, kdy v případě výzvy č. 35 došlo – ve srovnání s druhou předchozí výzvou – k snížení míry podpory pro střední podniky v případě obecného i specifického vzdělávání a pro ostatní podniky v případě specifického vzdělávání. Druhá výzva také považuje za důvod k vyřazení žádosti z hodnocení nejasné odlišení obecného a specifického vzdělávání, nebo stanovení nákladů na specifické vzdělávání ve vyšším, než povoleném podílu rozpočtu. Pokud by u projektů podaných v rámci první výzvy bylo obecné a specifické vzdělávání nejasně vymezeno, byla by celému projektu přiznána míra veřejné podpory v nižší výši určené na specifické vzdělávání. Okruh omezených podporovaných činností zahrnoval na víc u časově starší výzvy č. 23 i školení BOZP, informativní semináře apod. Cílová skupina byla vymezena u každé výzvy odlišně. Výzva č. 23 byla určena zaměstnavatelům a zaměstnancům malých a středních podniků. Z definice cílové skupiny tak vyplývá omezení výzvy pouze na kategorii MSP, přičemž toto vymezení není v předešlých ustanoveních výzvy, ani v názvu uvedeno a také ustanovení ohledně vymezení obecného a specifického vzdělávání vyčíslují míru veřejné podpory i v případě ostatních podniků (tedy kromě MSP). Cílová skupina u druhé výzvy zahrnovala pouze zaměstnance (bez současného omezení velikosti zaměstnavatele). Okruh oprávněných žadatelů se také mezi výzvami lišil. Žadateli z hlediska cílových skupin mohli být u první výzvy č. 23 zaměstnavatelé z kategorie malých a středních podniků, vzdělávací a poradenské
85
instituce podávající projekt pouze pro cílovou skupinu zaměstnanci mikropodniků, profesní a podnikatelská sdružení podávající projekt pouze pro cílovou skupinu zaměstnanci členů sdružení, kteří jsou MSP. V případě výzvy č. 35 byli z tohoto hlediska žadateli zaměstnavatelé, dále nespecifikovaní. Z hlediska právní formy bylo vymezení skupiny žadatelů u výzvy č. 23 podrobnější. Vedle podnikatelských subjektů, které byly jedinou skupinou žadatelů z daného hlediska v případě výzvy č. 35, byli dále oprávněnými žadateli nestátní neziskové organizace, profesní a podnikatelská sdružení, školy. Současně výzva č. 23, zaměřená na MSP, obsahovala další specifické podmínky, kladené na žadatele z kategorie MSP, v podobě nárůstu počtu zaměstnanců či růstu obratu organizace. Výše finanční podpory byla v případě regionálních projektů u první výzvy stanovena v rozmezí 0,5 – 3 mil Kč, v případě druhé výzvy 1 - 7 mil Kč. U nadregionálních projektů se jednalo o finanční rozpětí 0,8 – 8 mil Kč v případě výzvy č. 23 a 2 – 15 mil. Kč u výzvy č. 35. Délka realizace projektů podpořených v rámci výzvy č. 23 byla stanovena v délce nepřesahující 3 roky, v případě výzvy č. 35 pak 2 roky. Ve výzvách podporované aktivity směřovaly k zajištění stanovených cílů prioritní osy 1 – Adaptabilita a to v celém jejich rozsahu. Vliv hospodářské krize však způsobil, jak se shodli odborní experti, že výzvy byly využívány spíše jako protikrizová opatření. Zaměstnavatelé využívali projektové aktivity - zejména vzdělávání zaměstnanců - k financování či částečné úhradě mzdových nákladů zaměstnanců. Účast firem v projektu přispěla k udržení zaměstnanosti, popř. oddálení snižování stavu zaměstnanců. Druhá výzva č. 35 již byla od počátku tvořena a později i prezentována jako protikrizové opatření. Z tohoto důvodu již nebyla druhá výzva omezena pouze na zaměstnance malých a středních podniků. Rozšíření okruhů příjemců ve druhé následné výzvě bylo považováno experty za pozitivní krok, který by za jistého omezení (viz následně uvedené nedostatky) přispěl k vyššímu potenciálu dosažení cílů programu. Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou souhrnně uvedeny na konci této kapitoly. V případě této skupiny výzev spočívají hlavní nedostatky: -
v nenaplňování cíle programu ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích, realizované aktivity mají povahu zejména zajištění vzdělávacích kurzů, a po ukončení operačního programu nezůstane v podnicích systém řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit;
-
v nevhodně nastavené výši podílu nepřímých nákladů, který v případě menších projektů je nedostatečný pro účel pokrytí odpovídajících nákladů vzniklých v souvislosti s řešením projektu;
-
pro malé podniky a mikropodniky je daný typ výzev s ohledem na uplatňovaný administrativní postup ze strany řídícího orgánu nevyhovující. Za současných podmínek by realizátor projektu měl mít zajištěny finanční prostředky na 2 – 3 monitorovací období;
-
v nepřipravenosti řídícího orgánu na velké množství předkládaných žádostí, což výrazně snížilo potenciál k naplnění cílů prioritní osy - v době tvorby návrhu projektu a v době realizace projektu tak mohou být (a velmi často jsou) reálná potřeba a požadavky na dovednosti pracovníků odlišné;
-
k naplnění cíle výzev ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích nedochází. Realizované podpořené aktivity mají povahu zejména vzdělávacích kurzů či absolvování vzdělávání. Po ukončení realizace projektů podpořených OPLZZ však v podnicích nebudou existovat systémy řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit;
86
-
v případě středních a větších podniků by bylo vhodné zaměřit se pouze na podporu rozvoje znalostí a dovedností u pracovníků nižší a střední úrovně, nikoliv top a vyššího managementu (jejich vzdělávání ponechat na zaměstnavateli – forma benefitu). V případě mikro a malých podniků toto rozdělení asi nebude možné a ani by nebylo žádoucí.
V případě individuálních projektů se jedná o ukončenou výzvu č. 34 (platnost 13. 2. – 31. 12. 2009), výzvu č. 46 (platnost 30. 6. 2009 – 31. 12. 2010) a výzvu č. 50 (platnost 16. 10. 2009 – 31. 12. 2012), jejichž záměrem je zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. V případě výzvy č. 34 podporované aktivity zahrnovaly další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, tvorbu podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců, dle specifických potřeb zaměstnavatelů, včetně přípravy na konkrétní náplň práce pro konkrétní pracovní pozici, poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice, podpora udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím podnikových rozvojových programů, podpora systému rozvoje a řízení lidských zdrojů v podnicích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství, uplatňování pružných forem organizace práce. V případě výzvy č. 50 podporované aktivity zahrnovaly další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, podpora systému rozvoje a řízení lidských zdrojů v podnicích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství. V případě výzvy č. 46 mezi podporované aktivity patřilo prohlubování znalostí a zvyšování úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků a zaměstnavatelů ve zdravotnictví v oblasti jednotlivých medicínských oborů, tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance zdravotnických zařízení, včetně přípravy interních lektorů a instruktorů v organizacích, podpora systému rozvoje a řízení lidských zdrojů v organizacích vedoucí k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství, udržení a zvýšení obecných pracovních kompetencí pracovníků ve zdravotnictví a zaměstnavatelů ve zdravotnictví. Jednotlivé výzvy byly zaměřeny na odlišné cílové skupiny. Výzva č. 34 byla určena zaměstnavatelům a zaměstnancům podniků, které mají perspektivu dalšího rozvoje, výzva č. 46 lékařským a nelékařským zdravotním pracovníkům a výzva č. 50 zaměstnancům a zaměstnavatelům MSP. Žadateli v případě výzvy č. 50 a 34 je ministerstvo práce a sociálních věcí, u výzvy č. 46 pak ministerstvo zdravotnictví. Doba trvání realizace projektů byla ve všech případech shodně stanovena na 3 roky (36 měsíců). Finanční limit podpory určené na výzvy byl stanoven rozdílně. Nejvyšší objem finančních prostředků byl vymezen na výzvu č. 34 (2 500 000 000 Kč). V případě výzvy pro ministerstvo zdravotnictví (č. 46) se jednalo o 950 000 000 Kč, u poslední výzvy (č. 50) pak 550 000 000 Kč. Z pohledu potenciálu dosažení cílů prioritní osy lze výzvy této skupiny označit, a to i na základě hodnocení odborných expertů, za přínosné, a to zejména z důvodu kladení důrazu na zavádění forem systému řízení a rozvoje lidských zdrojů (který je např. podstatou výzvy č. 50). Daná skupina výzev přispívá k naplnění potenciálu prioritní osy ve všech čtyřech cílech – cíl rozšiřování možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání je uplatňován pouze v případě výzvy č. 34.
87
Stejně jako v případě výzev uvedených ve skupině A, které byly zaměřeny pouze na vybraná odvětví, vyvstává u výzvy č. 46 otázka nad důvody preference pouze lékařských profesí a zdravotního personálu. Problém spočívá v tom, zda-li budou stejnou formou řešeny i ostatní profese např. hasiči, sociální pracovníci apod. Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou souhrnně uvedeny na konci této kapitoly.
Vyhodnocení výzev čtvrté skupiny (D) prioritní oblasti 1.1 ve vazbě na potenciál pro dosažení cílů prioritní osy Čtvrtá skupina výzev obsahuje dvě výzvy ministerstva práce a sociálních věcí zaměřené na podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců podniků za účelem zvýšení jejich adaptability v profesních oborových a odvětvových sdruženích. Jedná se již o ukončené výzvy, svým zaměřením na sebe navazující, kdy první výzva (č. 33) byla v platnosti od 18. 12. 2008 do 16. 3. 2009, a druhá (č. 52) pak v období od 16. 10. 2009 do 30. 4. 2010. Podporované aktivity zahrnovaly širší skupinu činností, zejména se jednalo o další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, tvorbu podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů, poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu a dokončení aktivit dalšího profesního vzdělávání a poradenství k vyhledávání pracovní pozice, podporu systémů rozvoje a řízení lidských zdrojů v podnicích vedoucích k motivaci a aktivizaci zaměstnanců a zaměstnavatelů a k podpoře dalšího podnikového vzdělávání, uplatňování pružných forem organizace práce. Důraz byl kladen zejména na realizaci vlastních vzdělávacích aktivit, jejichž vymezení bylo původně číselně stanoveno ve výši přesahující 50 % rozpočtu. V následující, novější výzvě byla provedena úprava daného ustanovení, kdy byl číselný údaj definující pojem realizace vlastních aktivit vypuštěn a ponecháno pouze ustanovení o zdůraznění zaměření podpory na vlastní realizaci dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Grantové výzvy byly určeny zejména na podporu projektů, které pokrývaly významnou část oborů nebo odvětví národního hospodářství (oproti globálnímu grantu Adaptabilita a konkurenceschopnost). Cílová skupina zahrnovala zaměstnance podniků sdružených v profesních oborových a odvětvových sdruženích a na základě rozšíření ustanovení druhé následné výzvy (č. 52) pak i současně zaměstnance OSVČ sdružené ve zmíněných sdruženích. Současně však získání podpory v rámci první výzvy (č. 33) vyřazovala subjekty z cílové skupiny novější výzvy. Okruh žadatelů byl v rámci druhé následující výzvy rozšířen o další skupiny žadatelů. Vedle zaměstnavatelských svazů, Hospodářské komory ČR, Agrární komory ČR, svazů výrobních družstev, jež byly oprávněnými žadateli v rámci první výzvy, mohla podávat žádosti v druhé výzvě ještě dále sdružení podniků (vzniklá dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů) a zájmová sdružení právnických osob (vzniklá dle §20f a násl. Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Žadateli se současně již nemohly stát organizace, které byly podpořeny v rámci první výzvy. Délka realizace podpořených projektů byla stanovena v délce nepřesahujcí 3 roky (36 měsíců) a výše finanční podpory poskytnuté na jeden projekt v rozmezí 8 – 80 mil. Kč.
88
Tato skupina výzev naplňuje všechny cíle prioritní osy 1 – Adaptabilita. Rozšíření okruhu žadatelů v následné výzvě bylo odbornými experty hodnoceno jako vhodná úprava směrem k zvýšení potenciálu výzev k dosažení cílů prioritní osy, a to zejména z důvodu flexibilnější struktury a lepší možnosti uchopení podporovaných aktivit v případě rozšířeného okruhu žadatelů, kterými byla sdružení podniků a zájmová sdružení právnických osob. Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou souhrnně uvedeny na konci této kapitoly. I v případě tohoto typu výzev se odborní experti shodli, že se jednalo o preferování pouze vzdělávacích aktivit, přičemž k podpoře tvorby systému a rozvoji pružných forem práce nedochází. Odborní experti zastávají názor, že pokud nebude pro uvedené aktivity připravena samostatná výzva, nebo nebudou při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodněny dané aktivity, budou firmy realizovat pouze vzdělávání a nebude nedocházet k potřené tvorbě trvalého systému.
Vyhodnocení výzev prioritní oblasti 1.2 ve vazbě na potenciál pro dosažení cílů PO1 V rámci oblasti podpory 1.2 jsou vyhlášeny a stále probíhají dvě výzvy, realizované v podobě globálního (č. výzvy 36) a regionálního individuálního grantu (výzva č. 37). Cílem obou výzev je podpora adaptability zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností a zaměstnavatelů restrukturalizovaných podniků. Mezi podporované aktivity obou výzev patří další profesní vzdělávání zaměstnanců, aplikování moderních forem vzdělávání zaměstnanců, pracovně-profesní poradenství k zaměstnání směřující k uplatnění se na trhu práce, poskytování mzdových příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnají propuštěné znevýhodněné zaměstnance, uplatňování pružných forem organizace práce při získání dalšího pracovního uplatnění, podpora zahájení podnikatelské činnosti přípravou nových podnikatelů. Cílovou skupinu představují zaměstnanci podniků, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností v důsledku probíhajících restrukturalizačních změn. V případě globálního grantu (výzva č. 36) jsou zaměstnanci vymezeni jako fyzické osoby v pracovním poměru, v případě individuálního grantu (výzva č. 37) dále pak i fyzické osoby v obdobném vztahu na dobu určitou. V rámci výzvy globálního grantu lze realizovat regionální i nadregionální projekty. Žadateli v případě globálního grantu mohou být profesní oborová a podnikatelská sdružení a sociální partneři. Žádosti v rámci výzvy individuálního grantu podávají pouze úřady práce mimo území hl. m. Prahy. Projekty není možné realizovat v partnerství dalších subjektů. Doba trvání projektů podpořených v rámci globálního grantu nesmí překročit 2 roky, v případě individuálního grantu pak 3 roky. Výše finanční podpory je u projektů globální výzvy stanovena v rozmezí 0,5– 10 mil Kč, u individuální výzvy pak minimálně 7 mil Kč, přičemž horní hranice limitu finanční podpory není stanovena. Přestože výzva č. 36 naplňuje všechny cíle prioritní osy 1 – Adaptabilita, odborní experti ji označili, s ohledem na stanovené podmínky OPLZZ, zejména délku administrace, za nevhodnou. Jak uváděli, problematika vzdělávání zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je vhodná pro systémové projekty. Restrukturalizovaný podnik, z nejrůznějších objektivních i subjektivních důvodů, by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektů zaměřených na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem.
89
Z tohoto důvodu bylo vymezení oprávěných žadatelů v případě časově mladší výzvy (č. 37) hodnoceno velmi pozitivně. Existující nedostatky ve výzvách snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy jsou souhrnně uvedeny na konci této kapitoly. V případě této skupiny výzev doporučují odborní experti, vedle již zmíněného, i přehodnotit definici cílové skupiny, aby v případě ukončení pracovního poměru osoba zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny. Současně pokud má opravdu dojít k podpoře zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, musí být celý administrativní proces rozhodování o poskytnutí podpory časově výrazně zkrácen. Obecné nedostatky výzev snižující potenciál pro dosažení cílů prioritní osy, které byly shodně identifikovány pro skupinu výzev prioritní osy: nejasné vymezení definice veřejné podpory (není jasný princip sčítacího mechanismu čerpání veřejné podpory, veřejnou podporu de minimis není možné ověřit z nezávislých zdrojů a zůstává vše na čestném prohlášení žadatele); - špatně uchopitelná definice specifického a obecného vzdělávání a to zejména ve vazbě na maximálně stanovený finanční objem prostředků rozpočtu projektu určených na obecné vzdělávání; - rozdělení vzdělávání na specifické a obecné znemožňuje v některých případech realizovat určité odborné vzdělávání, které nesplňuje definici obecného ale současně ani specifického vzdělávání; - v současnosti je podpora zaměřena spíše na krátkodobější vzdělávání, ale potřebné odborné vzdělávání je spíše dlouhodobější; - pro většinu firem, zejména v dnešním turbulentním prostředí, je obtížné předem naplánovat složení cílové skupiny a určit požadavky na dovednosti jednotlivých pracovníků s ohledem na délku zprocesování žádosti, tj. doba od předložení žádosti do vydání rozhodnutí o realizaci projektu ze strany řídícího orgánu; - požadavek realizace vzdělávacích kurzů zakončených certifikátem omezuje možnost využití interního systému vzdělávání v podniku, který je zajišťován prostřednictvím mistrů, a tím pádem nepodporuje vytváření systémů řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích a nezvyšuje tak potenciál pro dosažení cíle programu; - většina projektových žádostí v rámci vyhlášených výzev, podle názorů odborných expertů, preferuje pouze vzdělávací aktivity, přičemž k podpoře tvorby systému a rozvoji pružných forem práce nedochází; - podpora vede k zvýšení vzdělávacích aktivit v podniku, ale ne k potřebné tvorbě systému rozvoje lidských zdrojů, který by v podniku nadále fungoval po ukončení projektu, což by výzvy prioritní osy měly především podpořit jako jejich hlavní cíl (platí zejména v případě MSP); - nedostatečná výše stanoveného podílu nepřímých nákladů rozpočtu projektu v případě menších projektů. Pro zachování názorové objektivity považuje řešitelský tým za nutné uvést i názor některých expertů, že ke zvýšení potenciálu pro dosažení cílů programu by přispělo zavedení povinného spolufinancování ze strany žadatele. -
90
2) ZÁVĚRY Výzvy, tak jak byly koncipovány, v souhrnu plně umožňují díky svým cílům a podporovaným aktivitám dosažení cílů prioritní osy 1. Jejich realizace však spadla do období hospodářské krize, jejíž vliv se znatelně projevil. Většina žadatelů, jak vyplynulo z expertních a řízených rozhovorů, využívala projekty zejména na podporu rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím zajištění vzdělávacích aktivit a ostatní cíle prioritní osy – zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů a rozšiřování možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání byly již ze strany žadatelů opomíjeny. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev reálně nedochází k naplnění cílů v celé své šíři. Jde zejména o problematiku trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích, neboť podpořené aktivity mají povahu absolvování vzdělávání a po ukončení realizace projektů podpořených z OPLZZ nezůstávají v podnicích systémy řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit. Na základě dostupných materiálů a informací lze konstatovat, že z komparativního pohledu i z hlediska hodnocení potenciálu jednotlivých výzev dochází k dílčímu naplňování jednotlivých cílů oblastí podpor, tj. nedochází k naplňování požadavků OPLZZ v oblasti nastavení a udržitelnosti systému řízení rozvoje lidských zdrojů jako celku a implementace pružnějších forem práce. Zde tým řešitelů vidí prostor pro přijetí vhodných úprav.
3) DOPORUČENÍ Na základě analýzy získaných poznatků řešitelský tým doporučuje řídícímu orgánu zvážit pro přípravu dalších výzev níže uvedené náměty. 1) Ve výzvách povinně požadovat vytvoření systému rozvoje lidských zdrojů trvalého charakteru. Možnou formou aplikace tohoto doporučení je příprava samostatné výzvy nebo při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodnit aktivity zaměřené na vytváření podmínek pro zavedení trvalého systému v daném podnikatelském subjektu. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: D 2) Pro podporu rozvoje pružných forem práce připravit samostatné výzvy, popř. při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodnit danou aktivitu. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: D 3) V případě středních a větších podniků podporovat pouze rozvoj znalostí a dovedností u pracovníků nižší a střední úrovně, nikoliv top a vyššího managementu (jejich vzdělávání ponechat na zaměstnavateli). V případě mikro a malých podniků toto rozdělení není žádoucí. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: D 4) Umožnit ve výzvách podporu rozvoje interního systému vzdělávání (umožňuje výzva č. 34), díky kterému by zároveň mohlo dojít i ke snížení nákladů na vzdělávání zaměstnanců. Vzdělávání by se mohlo pro potřeby sledování např. dokládat videonahrávkou, která by současně dále mohla sloužit jako výukový materiál. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: D 5) V případě mikro a malých podniků umožnit vyplácení finančních prostředků ze strany zadavatele v podobě záloh. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: C 6) V rámci celé oblasti podpory 1.2 by mělo být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování naplňování cílů a efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu
91
zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. V této oblasti podpory je nutné zrychlit celkovou implementaci a zprocesování žádostí. Jedná se zejména o zkrácení doby od předložení žádosti do vydání rozhodnutí o realizaci projektu ze strany ŘO (hlavním účelem je podpořit zaměstnance restrukturalizovaných, nikoliv zkrachovalých podniků). Část finanční alokace, která nebude úspěšně vyčerpána, je pak nezbytné částečně realokovat v rámci prioritní osy do oblasti podpory 1.1. Realizovatelnost doporučení: 1; Význam doporučení: C
4.4.2 Evaluační otázka 1.11 – typy projektů s nejvyšším potenciálem Znění evaluační otázky 1.11: Jaké typy projektů v rámci vyhlášených výzev vykazují nejvyšší potenciál pro naplnění cílů prioritní osy (např. velké rozpočty a hodně partnerů vs. projekty konkrétních podniků; sdružení vs. podniky; individuální vs. grantové projekty apod.)?
1) ZJIŠTĚNÍ Jako vstupní informace k této otázce byly využity jednak Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, konkrétně část týkající se cílů prioritní osy 1 - Adaptabilita, dále pak jednotlivé výzvy OPLZZ, prioritní osy 1, data MONIT7+, výstupy z řízených rozhovorů uskutečněných mezi konečnými příjemci podpory a v neposlední řadě byly získané výstupy ověřovány, diskutovány s pomocí polostandardizovaných rozhovorů s experty - odborníky se zkušenostmi v dané oblasti. Experti byli rekrutováni z řad zástupců státní správy, zaměstnavatelů a zaměstnanců. Analýza dat ze systému MONIT7+ byla provedena z hlediska velikosti partnerství, velikosti rozpočtu, délky realizace podpořených projektů a podle indikátorů. Indikátory, díky číselným kódům, umožnily rozlišovat parametry „podpořené osoby“, „podpořené organizace“ a „nově vytvořené produkty“. Omezený, resp. nefunkční je systém v oblasti právní subjektivity žadatele, což možná vyplývá z charakteru výzev. Metodická poznámka řešitelského týmu: Klíčovou metodickou částí této evaluační otázky je hodnocení potenciálu jednotlivých typů projektů v rámci vyhlášených výzev, jehož prostřednictvím lze dosáhnout naplnění cílů prioritní osy 1. Informační systém MONIT7+ umožňuje pouze deskriptivní statistku tvrdých dat bez znalosti dalších souvislostí, ale neumožňuje sledovat naplňování konkrétních cílů v případě jednotlivých podpořených projektů. Pro výstupy této evaluační otázky proto byly stěžejní výstupy získané z odborné diskuze s experty na danou problematiku a dále i z řízených rozhovorů s příjemci podpory. Zvolená metoda sice nepředstavuje silný evaluační nástroj pro zjištění potenciálu PO1 v rámci vymezené typologie projektů, nicméně s ohledem na problematickou dostupnost informací a dat na úrovni cílových skupin PO1 se jednalo o jediný možný metodický postup vedoucí k adekvátnímu zodpovězení evaluační otázky. Problém týkající se dostupnosti informací a dat na úrovni cílových skupin se však průřezově vyskytuje ve všech prioritních osách programu OPLZZ (tj. nejen PO1), na což je dále upozorněno i v evaluačním úkolu č. 3. V současné době již ŘO řeší problematiku možností analýz a relevantních dat na úrovni cílových skupin v rámci samostatného evaluačního projektu. Řešitelský tým však považuje, pro účely zhodnocení výše potenciálu jednotlivých podpořených projektů pro naplnění cílů prioritní osy, za nutné, aby se v monitorovacím systému sledovaly dílčí cíle jednotlivých projektů (ve vazbě na prioritní cíle programu).
92
Z celkového počtu žádostí o finanční podporu z OPLZZ v rámci prioritní osy 1, evidovaných systémem MONIT7+ k 5. 1. 2011 (3 588 podaných žádostí), bylo v rámci oblasti podpor 1.1 identifikováno 1219 podpořených projektů v realizaci a v oblasti 1.2 celkem 10 projektů. Pozn. podpořenými projekty se rozumí projekty s označením „doporučen/schválen, s vydaným rozhodnutím, nedokončen/stažen, realizace dokončena, smlouva ukončena ze strany řídícího orgánu ŘO“. Tabulka 22: Korelace proměnných Délka projektu, Počet partnerů, Finance, Počet podpořených osob, Počet úspěšných absolventů kurzů, Počet podpořených organizací a Počet vytvořených produktů 1 2 3 4 5 6 7 1 Pearson Correl. 0,045 0,153** 0,070* 0,202** 0,125** 0,154** X Sig. (2-tailed) 0,176 0,000 0,035 0,000 0,000 0,000 2 Pearson Correl. 0,110** 0,082* 0,069* 0,619** 0,052 X Sig. (2-tailed) 0,001 0,014 0,037 0,000 0,116 3 Pearson Correl. 0,709** 0,658** 0,141** 0,198** X Sig. (2-tailed) 0,000 0,000 0,000 0,000 4 Pearson Correl. 0,650** 0,121** 0,139** X Sig. (2-tailed) 0,000 0,000 0,000 5 Pearson Correl. 0,077* 0,318** X Sig. (2-tailed) 0,020 0,000 6 Pearson Correl. 0,077* X Sig. (2-tailed) 0,020 7 Pearson Correl. X Sig. (2-tailed) Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011 ** Korelace je signifikantní na hladině 0,01 (2-tailed) * Korelace je signifikantní na hladině 0,05 (2-tailed) Legenda k tabulce: 1 Délka projektu; 2 Počet partnerů; 3 Finance; 4 Počet podpořených osob – cílová hodnota; 5 Počet úspěšných absolventů kurzů – cílová hodnota; 6 Počet podpořených organizací; 7 Počet vytvořených produktů
Analýza dat provedená s využitím statistických metod prokázala signifikantní vazbu velikosti rozpočtu na délce trvání projektu, na počet partnerů, na počet podpořených osob, na počet úspěšných absolventů kurzů, na počet podpořených organizací a na počet vytvořených produktů, kdy ve všech případech byl sledován růst výše rozpočtu s navyšováním hodnoty vyjmenovaných parametrů a monitorovacích indikátorů. Stejně tak analýza dat provedená s využitím statistických metod prokázala signifikantní vazbu délky projektu na počet podpořených osob, na počet úspěšných absolventů kurzů, na počet podpořených organizací a na počet vytvořených produktů, kdy ve všech případech spolu s prodlužováním délky projektu rostly i hodnoty uvedených parametrů a monitorovacích indikátorů. Vazba mezi počtem partnerů a délkou trvání projektu ve dnech nebyla statisticky prokázána. Analýza potvrdila předpoklad pozitivní vazby mezi růstem velikosti rozpočtu a trvání délky projektu, stejně jako délky projektu a navyšování hodnoty indikátorů. Daná skutečnost byla očekávána, a to s ohledem na fakt, že každý projekt je hodnocen hodnotiteli z pohledu jeho efektivity, resp. výše rozpočtu ve vazbě na plánované aktivity a výsledky projektu. Současně i analýza dat ukázala signifikantní vazbu počtu partnerů na počet podpořených osob, na počet úspěšných absolventů kurzů, kdy ve všech případech spolu se zvyšováním počtu partnerů rostly i hodnoty monitorovacích indikátorů. Vazba mezi počtem partnerů a počtem nově vytvořených produktů nebyla statisticky prokázána. Toto zjištění neposkytuje podklady pro přijetí jednoznačného hodnotícího závěru o jeho pozitivitě či negativitě vzhledem k tomu, že partnerství může mít za cíl i tvorbu jednoho společného, pro všechny funkčního, produktu. Sdružením tak může být dosaženo vyšší efektivity než v případě samostatné tvorby srovnatelného produktu jednotlivými partnery.
93
Získané údaje dokládají vazby mezi stanovenými parametry a dosažením cílů vyčíslených v podobě indikátorů. Vzhledem ke skutečnosti, že údaje týkající se vazby jednotlivých projektů na konkrétní cíle PO1 nelze souhrnně v MONIT7+ vygenerovat, tak není možné provést úplné a přesné zodpovězení evaluační otázky týkající se potenciálu projektů. Hodnocení dané otázky proto dále vychází z podkladů zjištěných v rámci expertních rozhovorů a řízených rozhovorů s příjemci podpory, kde se ukázalo, že jednoznačná odpověď na danou otázku neexistuje. Nicméně v rámci procesu získávání informací bylo zjištěno následující: -
-
-
pro rozpočtově nižší projekty (cca do 2 mil. Kč) je stanovené procento nepřímých nákladů nedostačující; v případě mikro, malých podniků a některých středních podniků vyžaduje jejich aktivní účast v projektech podpořených v rámci vyhlášených výzev PO1 partnerství či zastřešení pod sdružení (popř. spolupráci s jinou institucí, např. vzdělávací instituce) - viz. evaluační otázka 1.10; každý projekt je jedinečný, což by mělo hodnocení podle indikátorů do jisté míry respektovat. Hodnocení pomocí indikátorů je zavádějící, kdy vypovídá pouze o počtu dosažené cílové hodnoty, nikoliv však již o kvalitě dosažených výsledků. Detailní dělení, podle názorů odborných expertů, dle různých skupin se nejeví jako vhodné, jejich evidence není přesná a např. při vyšší úspěšnosti se již indikátory neopravují. Monitorovací indikátory tak nemají dostatečnou vypovídající schopnost. Nedostatečně srozumitelná je i definice pojmů; díky svému charakteru vykazují individuální projekty oproti globálním výrazněji pružnější procesní strukturu, jejíž prostřednictvím tak mají vyšší potenciál k naplnění cílů prioritní osy.
2) ZÁVĚRY Jednoznačný závěr v případě této otázky nelze stanovit. Důvodem je zejména skutečnost, že řešitelský tým neměl k dispozici možnost zhodnotit vazbu mezi dílčími cíli prioritní osy a jejich naplňování v rámci jednotlivých projektů. Řešitelský tým proto vycházel z monitorovacích indikátorů, které však byly v rámci řízených rozhovorů a expertních rozhovorů označeny za nedostatečné a zavádějící, a dále pak ze samotných rozhovorů realizovaných s příjemci podpory a s odborníky na danou problematiku. Protože monitorovací indikátory neposkytují potřebné údaje ve smyslu zhodnocení potenciálu typů projektů pro dosažení cílů prioritní osy, analýza dostupných dat z MONIT7+ pouze ukazuje na skutečnost, že s růstem finančních prostředků se zvyšuje počet podpořených osob, úspěšných absolventů kurzů, podpořených organizací a vytvořených produktů. Stejně tak dochází k růstu finančních prostředků v souvislosti s délkou projektu ve dnech a s počtem partnerů. Uvedené monitorovací indikátory rostou i ruku v ruce s délkou projektu a počtem zapojených partnerů. Podle názorů oslovených expertů potřebují malé projekty, díky nevhodně nastaveným podmínkám, zejména nedostatečnému podílu nepřímých nákladů, vyšší finanční krytí nepřímých nákladů a z tohoto důvodu je nezbytné pro realizaci projektů jejich sdružování. Dále bylo vyzdviženo operativnější řízení v případě individuálních projektů. Návrhy na možné způsoby zajištění informací potřebných pro vyhodnocení naplňování dílčích cílů prioritní osy jednotlivými projekty předkládají následující doporučení.
94
3) DOPORUČENÍ Na základě analýzy získaných poznatků řešitelský tým doporučuje řídícímu orgánu zvážit pro přípravu dalších výzev níže uvedený námět. 1) Zařadit v příštím programovém období do sledování v MONIT7+ rovněž i naplňování cíle prioritní osy. Sledování by mělo být provedeno u jednotlivých projektů prostřednictvím prováděných okruhů činností. Monitorovací systém by měl mít již v rámci projektové žádosti zakomponovanou možnost pro zaškrtnutí typu podporované činnosti. Tím bude procesně zajištěno nastavení monitoringu z hlediska sledování a strukturace podaných a realizovaných projektů dle jejich specifického zaměření. Realizovatelnost doporučení: 5; Význam doporučení: E
4.4.3 Evaluační otázka 1.12 – možnosti úprav podmínek výzev Znění evaluační otázky 1.12: Jak nejlépe upravit podmínky výzev a metodiky pro projekty tak, aby bylo maximálně využito potenciálu pro účinné, účelné a úsporné zajištění výsledků výzev, resp. výsledků jednotlivých projektů?
1) ZJIŠTĚNÍ Prioritní osa 1 je v OPLZZ nejvýznamnější jak v alokaci finančních prostředků, tak v počtu přijímaných a schvalovaných žádostí. Přehled o předložených projektech a specifické pozici PO1 poskytuje tabulka v příloze č. 9, tab. 1.1.1. Do prioritní osy 1 bylo podáno 42,4% všech žádostí, téměř všechny do oblasti 1.1. Zde se uskutečnilo celkem již 10 výzev. Podmínky pro oblast podpory 1.2 (celkem 2 výzvy) nevyvolávají v podnikatelských subjektech záměr podat žádost. Podniky se obávají, že přípravou a podáním žádosti by byli svými odběrateli, dodavateli, zaměstnanci a případně akcionáři považováni za „podnik v obtížích“. Spíš než opakovat výzvy v této oblasti by bylo vhodné vytvořit tématicky užší výzvu například k propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních pracovních režimů. To však umožňuje již oblast podpory 3.4. Žadatelé z oblasti podpory 1.1 tvoří nejmohutnější proud žadatelů v OPLZZ. Do oblasti 1.1 bylo přijato víc žádostí než např. do celé osy 3 (39,0%). Avšak také úspěšnost podaných žádostí je nadprůměrná: zatímco v celém OP bylo dosud schváleno 32,1 % žádostí, v oblasti 1.1 je to 40,6%. Úspěšnější jsou pouze žadatelé v oblasti 4.1 – jejich počet je však proti 1.1 pětinový. S oblastí podpory 1.1 nemůžeme dost dobře srovnávat úspěšnost ve 3-5 nejméně obesílaných oblastech podpory – počty žadatelů tam jsou poměrně nízké (v absolutních počtech jen 11-248 žádostí).
Role indikátorů při zjišťování účinnosti podpory Základní zárukou relevance programových výzev je důsledné rozpracování specifických cílů do typů aktivit, resp. dekompozice specifických cílů na způsobilé aktivity. Relevance na úrovni projektů je zajišťována posouzením v rámci věcného hodnocení. Podobně je tomu na úrovni projektů s účinností a úsporností (viz dále oddíl 12.B). Na rozdíl od toho je však posuzování a řízení účinnosti a úspornosti na úrovni programové obtížnější: na projektové úrovni disponuje OPLZZ jednoduchou soustavou
95
indikátorů výstupů a výsledků, v níž prakticky hlavními komponentami jsou počty osob, organizací a produktů. Prioritní osa 1 je zaměřena na předcházení nezaměstnanosti, avšak v indikátorové soustavě nejsou k dispozici údaje, které by mohly tento účel dostatečně validně a spolehlivě postihnout. Osa trpí deficitem indikátorů zaměřených na věcnou (kvalitativní) stránku výstupů a výsledků. Přestože jde o metodologicky obtížné otázky, měly by se zvážit další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které budou mít větší vazbu na projektové aktivity, na obsah a kvalitu efektů podpory. Velká část ovšem bude muset být řešena evaluačními studiemi, neboť potřebný kvalitativní aspekt lze do monitorovacího systému zahrnout jen ve velmi omezené míře. V oblasti podpory 1.1 se indikátory málo zabývají přímými krátkodobými dopady. Například ukazatel 074616 Podíl úspěšně podpořených osob vypovídá o formálním výsledku vzdělávací aktivity, nikoliv však o její kvalitě, udržitelnosti a především ani o využití, tedy o účinnosti. Je zřejmé, že jen část takových ukazatelů lze zařadit mezi indikátory sledované a vykazované příjemcem. Část by měla být předmětem evaluací v dalších letech. Současné indikátory výstupů nevypovídají ani o kvalitě poskytovaného vzdělání a tím opět ani o účinnosti podpory. Propočty nákladů na jednu podpořenou osobu vedou při existenci i dalších výstupů ke zjištění, že „ jsou v průměru vyšší než školné na vysokých školách za jeden semestr“ (viz analýza k eval. otázce 1.7). Na sledování výsledků a zejména dopadů projektů je zaměřen indikátor 430702 Efektivnost projektů. Jeho metodika i stanovení aktuálních hodnot jsou předmětem evaluačních otázek 1.3 a 1.4. Výpočtem bylo zjištěno, že efektivnost – měřená podle tam definovaných vzorců – v oblasti 1.1 byla nižší než v oblastech 2.1, 3.1 nebo 3.3 (další oblasti nebyly hodnoceny pro nedostatek vhodných údajů). K efektivnosti se dále vyslovuje evaluační otázka 1.7. Analýza se dotýká jak nákladů vynaložených na jednu podpořenou osobu, tak cen dohodnutých na základě vyhlašování veřejných zakázek. Zatímco první ukazatel se obtížně interpretuje, neboť podpořené osoby nebývají jediným výstupem, k němuž by se mohl vztahovat rozpočet projektu, v případě veřejných zakázek bylo zjištěno, že 72% zakázek se realizuje za 95-100% ceny předpokládané v projektové žádosti. Zde spatřujeme nehospodárnou praxi v tom, že se předpokládaná cena zveřejňuje a zvláště je-li omezena konkurence dodavatelů, je snadné ji realizovat. Může to být i za přispění samotného zadavatele (tedy příjemce), který má zájem anebo mu nevadí vynaložit celé plánované prostředky. Kdyby cena nebyla předem známa, nýbrž by vznikala např. dvoukolovou dražbou, mohli by příjemci dosahovat výrazně hospodárnějších řešení. Chybí k tomu však jak pravidla (včetně způsobu nakládání s ušetřenými prostředky), tak motiv pro příjemce.
Vyhodnocení podmínek ve výzvách V rámci evaluační otázky 1.10 bylo vyhodnoceno nastavení výzev PO1 ve vazbě na potenciál dosažení cílů PO1. Nastavené výzvy směřovaly jasně k dosažení cílů prioritní osy. Většina žadatelů svými projekty pokrývala aktuální potřeby v oblasti vzdělávání zaměstnanců, kdežto ostatní cíle osy – zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů a rozšiřování možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání – již opomíjela. Málokdy projekty obsahují závazky k tvorbě systému řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích a podmínky výzev je k tomu ani nevedou. Přesto však schválené projekty naplňují jeden ze specifických cílů osy - zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. Nenaplňují však všechny „okruhy činností“, jak je OPLZZ vymezil (str. 108-9).
96
V Prováděcím dokumentu (PD) k OPLZZ došlo k posunu v tom smyslu, že specifické cíle OPLZZ v ose 1 byly v PD nazvány cílem globálním a byly stanoveny nové specifické cíle, které nedekomponovaly, nýbrž rozšířily obsah původního cíle. Šlo o tyto cíle: • • • •
Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí zaměstnanců. Rozvoj podnikových systémů řízení lidských zdrojů a rozvoje lidských zdrojů s využitím inovativních přístupů. Motivace zaměstnavatelů k prosazování odborného vzdělávání v rámci organizace. Posílení udržitelnosti pracovních míst.
Tyto „nové“ specifické cíle již nebyly ve výzvách důsledně sledovány. Byly – v plném souladu s dokumentací k OPLZZ – přijímány kvalitní projekty, které směřovaly k naplnění alespoň jednoho, prvně jmenovaného specifického cíle. Z rozboru vybraných projektových žádostí, příp. monitorovacích zpráv a telefonických rozhovorů a s přihlédnutím k výsledkům v evaluační otázce 1.10 vyplynulo kromě jiného, že: -
příjemci někdy usilovali o využití podpory k „vypolštářování“ nákladové stránky činnosti podniku pomocí refundací mezd školených pracovníků a rovněž k překlenutí období nižšího objemu zakázek,
-
po uplynutí často velmi dlouhé doby mezi přípravou žádostí a zahájením realizace dochází k potížím s realizací některých aktivit a plněním indikátorů, protože vnější prostředí (zejména poptávka) se dynamicky vyvíjí tak, že aktuální situace (nejen obchodní, ale i technologická a personální) je od výchozí situace velmi odlišná,
-
obecně preferované zapojení interních lektorů je obtížné, neboť tito lidé nemají čas nechat se proškolit v didaktických dovednostech a připravit akreditovaný vzdělávací produkt.
Všechny tyto okolnosti snižují buď relevanci, nebo účinnost výzev v oblasti podpory 1.1.
Možnosti změn ve výzvách dle rešerše řešení relevantních otázek v dokumentaci OPLZZ, OP VK a OP PA A) Pokyny pro hodnotitele V tabulce jsou uvedená pouze kritéria, která se vztahují k účinnosti, účelnosti a úspornosti.
97
Tabulka 23: Účinnost
hodnotící kritérium
OPLZZ F Výsledky a výstupy F1 Šíře a adekvátnost výběru monitorovacích indikátorů F2 Reálnost kvantitativních hodnot monitorovacích indikátorů F3 Přiměřenost výsledků vzhledem k požadovaným prostředkům
popis hodnocení
váha kritéria
OP VK 5 Výsledky a výstupy 5.1 Kvantifikace výsledků a výstupů 5.2 Způsob zajištění plánovaných výsledků a výstupů
OP PA F - Výstupy projektu F1 - Výstupy projektu
7+8+5=20 %
5+5=10 %
6%
F1 - zda žadatel zvolil vhodné monitorovací indikátory, a to jak z hlediska jejich počtu, tak věcné náplně. F2 - posoudit, zda kvantitativní hodnoty zvolených monitorovacích ukazatelů jsou věrohodné F3 - posuzuje, zda výsledky projektu jsou přiměřené vzhledem k požadovaným prostředkům
5.1 odhad žadatele při plnění kvantifikovaných ukazatelů přiměřenost udávaných hodnot povinných indikátorů vzhledem k cílům a rozpočtu projektu efektivita a hospodárnost projektu z hlediska vztahu mezi finančními vstupy (náklady) na realizaci plánovaných aktivit a očekávanými výstupy a výsledky 5.2 jakými kroky se dosáhne navrhovaných výsledků a výstupů
F1 Relevantní monitorovací ukazatele jsou kvantifikované a jasně popsané a jsou úměrné plánovaným klíčovým aktivitám a rozpočtu.
Shrnutí: Účinnost hodnotí hodnotitelé ve všech třech operačních programech; Podrobnost popisu jednotlivých hodnotících kritérií je obdobná – především jaké výstupy a výsledky žadatel slibuje vzhledem k požadovaným prostředkům; Váha hodnoticích kritérií, která se přímo vztahují k hodnocení účinnosti, je v rozmezí od 6 do 20 %. OPLZZ přikládá účinnosti největší váhu (20 %); V OPLZZ se k hodnocení účinnosti vztahuje nejvíce kritérií (3). Tabulka 24: Účelnost
hodnotící kritérium
OPLZZ
popis hodnocení
váha kritéria
OP VK
A Smysl a cíle projektu A2 Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OPLZZ) A3Zhodnocení cílů projektu
1 Zdůvodnění potřebnosti realizace projektu 1.1 Zdůvodnění záměru, vazba na danou Oblast podpory
4+8=12 % A1 - zda a nakolik je projekt v souladu s vyhlašovanou výzvou popř. s širším kontextem dané oblasti podpory OPLZZ; do jaké míry projekt s tématem souvisí nebo jak jej doplňuje A2 - zda popsané cíle projektu jsou jasně vymezené a relevantní; zda jsou realistické, zda odpovídají zvoleným aktivitám a jsou s nimi v souladu
10 % 1.1 Zdůvodňují se zde cíle projektu a prokazuje se potřeba jejich plnění
OP PA A - Zdůvodnění potřebnosti realizace projektu A1 - Soulad s cíli operačního programu A3 - Relevantnost cíle projektu 3+5 = 8 % A1 Návaznost na prioritní osu je popsána, je relevantní a průkazná, dosažení cílů projektu přispěje k dosažení cílů prioritní osy. A3 Cíle projektu jsou jasně formulované, odpovídají prokázání potřebnosti realizace a analýze cílové skupiny a jsou dosažitelné v průběhu doby realizace projektu.
Shrnutí: Také účelnost hodnotí hodnotitelé ve všech třech operačních programech; Hodnocení účelnosti je shodné ve všech třech OP – tj. jaký je soulad s cíli OP a specifickými cíli uvedenými ve výzvě pro daný OP;
98
Váha hodnoticích kritérií, která se přímo vztahují k hodnocení účelnosti, je v rozmezí od 8 do 12 %. OPLZZ přikládá účinnosti opět největší váhu (12 %); V OPLZZ a v OP PA se k hodnocení účelnosti vztahují dvě kritéria, v OP VK jedno.
Tabulka 25: Úspornost
OPLZZ hodnotící kritérium
váha kritéria (ze 100) popis hodnocení
OP VK
E Rozpočet projektu E1 Přiměřenost rozpočtu projektu jeho obsahové náplni a rozsahu
10,5 % E1 - Zaměřuje se na celkovou přiměřenost rozpočtu projektu jeho obsahové náplni a rozsahu, tj. dílčím aktivitám a předpokládaným výstupům projektu. zda dosažení předpokládaných cílů není příliš nákladné, či naopak, zda rozpočet není podhodnocen, což by při realizaci mohlo vést k ohrožení kvality celého projektu.
OP PA
4 Finanční řízení 4.1 Přiměřenost rozpočtu vzhledem k cílům a obsahu projektu 4.2 Provázanost rozpočtu s klíčovými aktivitami projektu 8+8= 16 %
E - Efektivita projektu E1 - Rozpočet projektu E2 - Hospodárnost rozpočtu
4.1 Posuzuje se opodstatněnost výše rozpočtu a jednotlivých rozpočtových položek vzhledem k velikosti cílové skupiny, délce trvání projektu a obsahu klíčových aktivit; dále přiměřenost mzdových nákladů realizačního týmu vzhledem k intenzitě a odbornosti jeho činnosti jako i k délce aktivit zaměřených na cílové skupiny 4.2 nakolik se diferenciace klíčových aktivit odráží ve výdajích na jejich realizaci a také zda u výdajů na jednotlivé klíčové aktivity nejde o zdvojování týchž rozpočtových položek.
E1 Rozpočet je podrobně a logicky strukturován a položky rozpočtou jsou účelně provázány s klíčovými aktivitami (posouzení vazby klíčové aktivity – rozpočtové položky). E2 Rozpočet projektu je ve vztahu k plánovaným aktivitám efektivní a hospodárný a odpovídá předpokládaným výstupům klíčových aktivit.
8 + 12 = 20 %
Shrnutí: Úspornost (hospodárnost) projektů je hodnocena ve všech třech OP; Hodnocení účelnosti je podobné ve všech třech OP. Zkoumá se jak celková přiměřenost rozpočtu vzhledem k naplánovaným efektům a klíčovým aktivitám, tak výše a opodstatněnost jednotlivých položek rozpočtu. Všechny tři OP využívají stanovené limity pro výši jednotkových cen (např. měsíční mzdové náklady pro určitou pozici, nákup zařízení a vybavení apod.); Váha hodnoticích kritérií, která se přímo vztahují k hodnocení úspornosti, je v rozmezí od 10,5 do 20 %. OP PA přikládá úspornosti největší váhu (20 %) oproti ostatním OP, nejmenší váhu přisuzuje těmto kritériím OPLZZ; V OP VK a v OP PA se k hodnocení účelnosti vztahují dvě kritéria, v OPLZZ jedno. B) Některé podmínky operačních programů Tabulka 26
OPLZZ K projektové žádosti je nutno doložit mnoho příloh. Je možné doplnit o nepovinné přílohy. Všechny přílohy musí být také v elektronické podobě připojeny k žádosti v Benefitu7. Monitorovací období je stanoveno na 6 měsíců (zpráva o zahájení realizace projektu se podává po prvních dvou měsících) Výběrové řízení je nutné provést u zakázek nad 200 tis. Kč bez DPH.
OP VK
OP PA
K projektové žádosti je nutno doložit mnoho příloh. Je možné doplnit o nepovinné přílohy. Všechny přílohy musí být také v elektronické podobě připojeny k žádosti v Benefitu7. Monitorovací období bývá 3 měsíce (např. Liberecký kraj).
Projektová žádost je bez příloh (Benefit7), nesmějí být ani nepovinné přílohy.
Výběrové řízení je nutné provést u zakázek nad 200 tis. Kč bez DPH.
Realizace výběrových řízení od 400 tis. Kč.
99
Prodloužení monitorovacího období (MZ 1x za 6 měsíců).
Nejúspornější a také pro žadatele a příjemce nejpříjemnější je patrně OP PA. Jeho žadatelé si někdy stěžují, že nemohou nepovinnými přílohami doložit plný obsah, inovativnost a kvalitu svých záměrů.
C) Další příručky a dokumenty Všechny tři operační programy mají své příručky pro žadatele a pro příjemce. Každý OP má ještě své další metodické materiály, které obsahují pravidla, kterými se žadatel a příjemce musí řídit a která obsahují předpisy pro hodnocení účinnosti, účelnosti a úspornosti. V případě OPLZZ se jedná o Metodický pokyn pro zadávání zakázek, Metodika monitorovacích indikátorů, Metodika způsobilých výdajů, Pokyny pro vyplnění monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh. V případě OP VK jde např. o Úprava postupu pro zadávání veřejných zakázek nebo Doporučení pro stanovení mezd/platů v projektech OP VK. OP PA má vše shrnuto do Projektové příručky. Je sympatické, že je přístupná též ve formátu DOC a umožňuje tak lepší využití zájemcem. Příručka OP PA stanovuje a vysvětluje pravidla, která se týkají realizace projektu z hlediska příjemce, který ručí za úspěšnou realizaci projektu, za hospodárné nakládání s finančními prostředky a za dosažení plánovaných výstupů a výsledků projektu. Z OP mohou být financovány jen tzv. způsobilé výdaje. Např. Příručka pro příjemce OP VK stanovuje tato kritéria charakter, účel a prokazatelnost výdaje. Příjemci jsou kontrolováni, zda stanovená kritéria dodržují. I v případě, že mají schválený rozpočet řídícím orgánem a dodatečně se ukáže na nehospodárnost rozpočtu, odpovědnost a důsledky nese příjemce. Uvedené zásady doplňují platné zákony. Např. podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 320/2001 Sb.“) musí příjemci disponující s veřejnými prostředky při zadávání zakázek dodržovat také pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků. Příručka pro příjemce OPLZZ také stanovuje, jak má příjemce jednat – jaké činnosti musí vykonávat v rámci řízení projektu. Zdůrazňuje například kontrolní činnost realizačního týmu jako důležitou součást řídící práce. Směřuje k objektivnímu zajištění plnění závazků vyplývajících ze smlouvy o financování a k dodržování obecně závazných předpisů pro používání veřejných prostředků. Prověřuje jak stav v nakládání s majetkem a závazky, tak účinnost, efektivnost, hospodárnost a účelovost použití veřejných prostředků. Rovněž se stanovují rozpětí přijatelných cen a mezd, jimiž se řídí i externí hodnotitelé. Například OPPA je má na webových stránkách (nejsou tedy na www.strukturalni-fondy.cz).
Možná synergie OPLZZ s aktuální politikou vlády Analyzovali jsme současné, především reformní záměry vlády ČR, MPSV a MŠMT z hlediska jejich slučitelnosti s cíli OPLZZ. Prvotním účelem tohoto kroku bylo vyhodnotit komplementaritu OPLZZ se současnou aktivní politikou zaměstnanosti a vzděláváním dospělých. Ukázalo se však, že přímo v prioritní ose 1 (na rozdíl od os 2 a 3) OPLZZ tuto instrumentální roli téměř hrát nemůže. Jak podpora průmyslu a s tím související konkurenceschopnost ČR, tak zvyšování kvalifikovanosti pracovních sil sice patří k dlouhodobým cílům ČR, ty však zatím nejsou podloženy reformními záměry. Některá opatření jsou samozřejmě relevantní pro zaměstnanost (ačkoliv jejich prvořadým cílem je růst či úspora státního rozpočtu). Nová opatření vlády v oblasti sociální politiky, zaměstnanosti a dalšího vzdělávání zahrnují důchodový systém, finanční podporu rodin, reformu zdravotnictví, vzdělávání zdravotnických pracovníků, sociální dávky a podpory. Podrobněji řečeno, jde například o
100
změny v dávkovém systému, v oblasti péče o zdravotně postižené, v zabezpečení osob v hmotné nouzi, v pracovněprávní legislativě a ovšem také v oblasti rodinné politiky a péče o děti. Část těchto záměrů jde zcela mimo cíle a působnost OPLZZ, část se týká os 2 a 3.
Prioritní osa 1 a koncepce dalšího vzdělávání Koncepčním dokumentem je Strategie celoživotního učení (MŠMT 2007), dobře propracovaný dokument, který v oblasti dalšího vzdělávání (které je pro OPLZZ relevantní) určuje cíle provázané s prioritní osou 1 OPLZZ. Za období současné vlády však pro oblast dalšího vzdělávání nebyly formulovány nové záměry. Česká republika by však potřebovala aktivněji prosazovanou koncepci (strategii) dalšího vzdělávání. Vzdělávání dospělých osob v ekonomicky aktivním věku jako součást celoživotního učení - má zásadní, kritický význam pro dlouhodobou konkurenceschopnost ČR, pro vnitřní sociální smír a pro osobnostní rozvoj lidí, ať už jsou v roli občanů, pracovníků nebo rodičů. Vzdělávání dospělých – formální ve školských zařízeních, neformální v organizovaných kurzech apod. i informální (neorganizované celoživotní mimovolné i záměrné učení) – je ponecháno na iniciativě vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů a samotných občanů. Ovšem i při zachování jejich vlastní svobody rozhodování je třeba nabízet, koordinovat a v některých případech i přímo zajišťovat aktivity samotnými institucemi veřejné správy. Řízeně se to děje pouze rekvalifikačními vzdělávacími programy prostřednictvím úřadů práce. Všechny tři složky dalšího vzdělávání – profesní, zájmové a občanské – jsou přitom provázány a vzájemně se potencují. Vyšší stupeň formálního vzdělání (zejména VŠ) vede i v dospělém věku k vyšší obecné zaměstnatelnosti, k sofistikovanější pracovní produkci absolventa, k většímu výskytu inovací, k vyšší produktivitě práce atd. Občanské vzdělávání - např. ve finanční gramotnosti nebo v předlékařské první pomoci - se přímo týká záchrany nebo ochrany pracovních sil, rodinného života, výchovy nové generace atd., a má tak silný nepřímý dopad do hospodářské situace státu a rodin. V OPLZZ se tématika občanského vzdělávání již nyní uplatňuje v prioritní ose 1, neboť některé její součásti vyhovují pojetí obecného vzdělávání. Za součásti občanského vzdělání se dnes začínají považovat například komunikační, informační a jazykové kompetence, které lze podporovat zejména v programu Školení je šance. Při podrobném průzkumu (AIVD, NÚOV, MŠMT, internet) bylo zjištěno, že od roku 2007 se v ČR neuskutečnil žádný reprezentativní průzkum k problematice dalšího vzdělávání. Proto nelze indikátory výstupů a výsledků (počty podpořených osob) v prioritní ose 1 porovnat s aktuálními hodnotami výběrového šetření.
Návrhy pro změny v metodikách Ve vazbě na otázku, jak nejlépe upravit podmínky metodik pro projekty jsou dále vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření. Respondenti odpovídali na stupnici potřebnosti daného faktoru od 1 (nejméně potřebná změna) do 10 (nejvíce potřebná). Tuto stupnici jsme pro názornější interpretaci výsledků zredukovali do tří stupňů takto: A = 1 až 3 = málo potřebná změna B = 4 až 7 = středně potřebná změna C = 8 až 10 = hodně potřebná změna Opět uvádíme výsledky v % a relativně převažující jsou zažluceny.
101
Tabulka 27: „Do jaké míry byste v roce 2011 uvítali níže uvedené změny v systému implementace OPLZZ?“
Faktor praktické rady k manuálům (např. jak v praxi naplnit požadavek z manuálu, příklady dobré i špatné praxe) přizpůsobovat podmínky výzev regionálním specifikům zaměstnanosti rozšířit vymezený okruh způsobilých výdajů zamezit změnám ve funkci kontaktních pracovníků poskytovatele dotace posílit odbornost a odpovědnost příslušných kontaktních pracovníků projektů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
A
B
C
4
2
3
4
15
5
8
12
9
36
9
32
57
17
8
10
7
15
8
7
7
4
10
35
37
21
9
5
7
5
19
7
10
12
6
15
21
41
33
16
10
9
5
16
6
4
10
6
14
35
31
30
11
8
8
5
14
6
7
11
5
21
27
32
37
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS 2010
Změny, které dotazovaní hodnotí jako převážně potřebné, se z metodik týkají jen požadavku na praktické rady k manuálům. Tabulka 28: „S jakými problémy jste se potýkali nebo potýkáte při realizaci projektu?“
Faktor Nedostatečná podpora a poradenství ze strany implementačních orgánů Administrativní náročnost realizace a monitoringu Pozdní schvalování monitorovacích zpráv Nejednotný výklad pro posuzování věcných i finančních částí monitorovacích zpráv Slabá komunikace s příslušnými kontaktními pracovníky pro OPLZZ Omezená doba trvání projektu v podmínkách výzvy
1
2
3
4
5
6
7
15
12
12
6
11
6
5
4
4
5
5
14
6
9
4
4
3
9
6
5
6
5
20
13
9
25
7
7
8
9
10
A
B
C
8
4
8
39
28
20
12
12
9
21
13
37
42
3
5
6
5
25
17
20
36
13
6
5
8
6
17
17
29
31
6
9
3
5
4
4
8
42
23
16
4
8
2
3
4
1
3
39
17
8
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Příjemci shledávají možnost úspory prostředků a času, kdyby se snížila administrativní náročnost realizace a monitoringu. Převážně si stěžují na nejednotný výklad při posuzování monitorovacích zpráv (nebylo zjišťováno, kdo v čem je nejednotný) a na pozdní schvalování těchto zpráv. Na projektové úrovni by došlo k celkovému zefektivnění jak na straně příjemců, tak implementačních orgánů, za předpokladu úpravy některých současných pravidel: pevně stanovená lhůta pro vyřízení připomínek k monitorovacím zprávám také ze strany implementačního orgánu; možnost aby žadatel podal případné vysvětlení ŘO před tím, než Výběrová komise definitivně zkrátí rozpočet (např. VK uvedla v rozhodnutí o přidělení dotace, že partneři bez fin. příspěvku se musí stát partnery s fin. příspěvkem nebo jim žadatel nebude moci proplatit mzdové prostředky; přesto však uvedené finanční prostředky z rozpočtu vyškrtla. Žadatel tak neměl možnost danou situaci vysvětlit a neměl na výběr); v případě pochybností o uznatelnosti způsobilých výdajů v monitorovacích zprávách by ŘO proplatil ihned pouze tu část nákladů, ke kterým nejsou žádné pochybnosti, zbytek nákladů až po vypořádání připomínek; zajistit možnost hodnocení projektu (a případného krácení rozpočtu) ve vztahu k ostatním již podaným projektům stejného žadatele (např. jeden žadatel podá identické projekty ale
102
v různých regionech, v každém projektu však požaduje fin. prostředky na např. vypracování metodik, administraci projektu apod.). V projektových žádostech chybí prokazování účinnosti klíčových aktivit, resp. projektu jako celku. Jedná se obecně o slabinu věcného hodnocení projektových žádostí a závěrečných hodnocení ukončených projektů, a to nejen v oblasti podpory 1.1 a nejen v rámci OPLZZ. K posouzení účinnosti v podstatě nejsou stanoveny monitorovací indikátory ve smyslu „výkon/cena“. Účinnost patří mezi kritéria pro věcné hodnocení žádostí (kritéria E1 a F3). Záleží však na erudici externích hodnotitelů, nakolik se účinností zabývají. V kritériu F3 často není žádný komentář anebo obligátní věta „Požadované prostředky odpovídají očekávaným výsledkům projektu“. V kritériu E1 jsou komentáře hodnotitelů mnohem rozsáhlejší a obsažnější, ale zabývají se spíše jen nezbytností rozpočtových položek a přiměřeností rozpočtu ve smyslu jednotkových cen, nikoliv přiměřeností vzhledem k výstupům a ke klíčovým aktivitám.
2) ZÁVĚRY Oblast podpory 1.1 se vyznačuje trvalým převisem poptávky a celkově velkými požadavky na podporu. V OPLZZ je nejvýznamnější jak v alokaci finančních prostředků, tak v počtu přijímaných a schvalovaných žádostí. Vykazuje nadprůměrnou úspěšnost (podle % schválených žádostí). Vzhledem k těmto skutečnostem je možné uvažovat o zpřísnění podmínek, o tématických a dalších omezeních výzev, o zavádění dodatečných kritérií pro výběr tak, aby se současně zvýšila účinnost, účelnost a hospodárnost podpory. Oblast podpory 1.2 se vyznačuje nízkým zájmem žadatelů a zčásti pominutím důvodů pro její implementaci (souvislost s překonáváním hospodářské krize). Měla by být restrukturována anebo omezena prostřednictvím částečné realokace finančních prostředků v rámci prioritní osy. Prioritní osa 1 trpí deficitem indikátorů zaměřených na věcnou (kvalitativní) stránku výstupů a výsledků. Současné indikátory výstupů nevypovídají ani o kvalitě poskytovaného vzdělání. V porovnání OPLZZ s OP VK a OP PA se ukazuje, že při věcném hodnocení žádostí přikládá OPLZZ účinnosti největší váhu a k hodnocení účinnosti používá také nejvíce kritérií. Podobně je tomu s účelností. Na projektové úrovni se však ukazuje, že žadatelé jsou ke snaze o účinné, účelné a úsporné řešení málo motivováni. V projektových žádostech chybí prokazování účinnosti klíčových aktivit, resp. projektu jako celku. Pokud jde o úspornost, - podmínky pro hodnocení jsou nastaveny tak, že v případě přemrštěného rozpočtu lze snížit počet potenciálních bodů při věcném hodnocení, ale nikoliv jinak kvalitní projekt vyloučit; - příjemci někdy usilují o využití podpory k překlenutí období nižšího objemu zakázek a k úsporám na provozních nákladech pomocí rozsáhlých refundací mezd pracovníků, - při zadávání veřejných zakázek na dodávky se předpokládaná cena zveřejňuje a zvláště je-li omezena konkurence dodavatelů, je pro dodavatele snadné realizovat i zbytečně vysokou cenu (podle jiných zjištění mimo OPLZZ lze uspořit 15-35% původně kalkulované ceny), - sami příjemci shledávají možnost úspory prostředků a času ve snížení administrativní náročnosti realizace a monitoringu.
103
Dotazovaní příjemci kromě administrativní náročnosti přípravy žádosti nehodnotí žádnou okolnost převážně negativně. Zejména jim nedělá potíže vymezení podporovaných aktivit, typů žadatelů a cílových skupin.
3) DOPORUČENÍ Některá doporučení, která se týkají této evaluační otázky, již byla formulována v eval. otázkách 1.7, 1.10 a 1.11, proto je zde neopakujeme. Část procedurálních doporučení (označená II) se nevztahuje pouze na oblast podpory 1.1, nýbrž na celou osu 1 nebo celý OP (viz hodnocení významu doporučení) a neměla by se tedy použít pouze v rámci 1.1. I. K výzvám v oblasti podpory 1.1 Ve prospěch plnění programových (specifických) cílů prioritní osy 1 a s přihlédnutím k dosavadnímu nadbytku projektových žádostí v oblasti podpory 1.1 doporučujeme: 1. Při rozhodování o poskytování podpory uplatňovat ukazatel „životaschopnost podniku“, jako tomu bylo např. v projektech řízených Czechinvestem. Zároveň je žádoucí do konce stávajícího programového období otestovat systém spolufinancování u plánovaných výzev v oblasti podpory 1.1, kde existuje poměrně vysoká absorpční kapacita. Je tedy vhodné nastavit míru spolufinancování na úrovni národního spolufinancování, tj. 15 %. Spolufinancování se musí týkat všech zástupců potenciálních žadatelů oblasti podpory 1.1. Hlavním účelem je snížení počtu méně potřebných žádostí a celková úspornost na úrovni výzev i podpořených projektů. Se zbytečně vysokým rozpočtem bude příjemcům stoupat i vlastní podíl, resp. potřeba jej prokázat. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: C 2. Ve výzvách povinně požadovat vytvoření systému rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím následujících dílčích doporučení: i. v příslušné výzvě definovat minimální požadavky na vlastnosti požadovaného systému ŘLZ. V současné době se totiž nepožaduje, aby systém ŘLZ obsahoval individuální plány kvalifikačního, resp. profesního rozvoje jednotlivých zaměstnanců. Systém ŘLZ je v současné době zpracován a) pro minim. 3 další roky, b) zahrnuje všechny skupiny zaměstnanců s pracovní smlouvou, resp. dostatečně homogenní skupiny všech trvale obsazovaných (i plánovaných) pracovních míst, c) obsahuje cíle a operativní opatření v oblasti plánování lidských zdrojů, získávání a výběru skupin zaměstnanců, vzdělávání a osobního rozvoje skupin zaměstnanců, hodnocení, odměňování a zaměstnaneckých výhod, personální administrativy vč. evidence a výkaznictví. ii. rozšířit výčet produktů v m.i. 07.57.00 o systém řízení lidských zdrojů. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: C 3. Na úrovni projektů zavést indikátory výstupů a výsledků, které odrážejí dosažené efekty podpory (např. získání kvalifikovanějšího místa, udržení pracovního místa, obsazení místa s flexibilním režimem). V souvislosti s realizací tohoto doporučení bude třeba zavést tyto monitorovací indikátory: 07.01.xx (dosud není zaveden) - Počet prac. míst obsazených osobami, které byly převedeny v důsledku podpořeného proškolení trvale na místo s vyššími kvalifikačními požadavky (pro absolventy kurzů nad 40 hodin výuky) (V praxi bude převáděna pouze
104
menšina absolventů, avšak tento efekt je kvalitativně významnější než běžná proškolování bez profesního vzestupu absolventů.) 07.01.xx (dosud není zaveden) – Počet ohrožených prac. míst, které byly díky realizaci projektu prokazatelně zachovány po dobu alespoň šesti měsíců od ukončení příslušného kurzu. 07.01.xx (dosud není zaveden) – Počet prac. míst, která byla vytvořena pro absolventy kurzů, s flexibilním pracovním režimem. Tím se míní především: - nově zavedená pružná pracovní doba (na pracovišti, kde doposud nebyla zavedena); - práce konaná alespoň z 50 % fondu pracovní doby doma, resp. mimo stálou provozovnu; - zkrácený pracovní úvazek a) pravidelný (např. 5x týdně 4 hodiny) nebo b) flexibilní (20 hodin týdně); - stlačený pracovní týden (např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne); - sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další osobou); - zkrácený úvazek kombinující práci z domova s prací v zaměstnání; - práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: C 4. Rozšířit požadavky na udržitelnost výstupů a výsledků projektů. Navrhujeme: i. 07.57.00 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů; doba udržitelnosti: jeden kalendářní rok od skončení projektu; po tuto dobu musí příjemce prokazatelně používat minimálně 80 % vytvořených/inovovaných produktů; ii. 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů celkem; doba udržitelnosti: jeden kalendářní rok od skončení projektu; po tuto dobu musí minimálně 80 % úspěšných absolventů aktivně spolupracovat s příjemcem (zaměstnanecký poměr na úplný nebo částečný úvazek nebo externí spolupráce na základě smlouvy); Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B 5. Pomocí specifického kritéria pro věcné hodnocení projektové žádosti zvýšit podporu pružných forem práce, příp. připravit samostatnou výzvu k propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních pracovních režimů. V souvislosti s tímto doporučením se navrhuje: i. Stanovit specifické kritérium v tomto znění: Projekt vede k vytvoření pracovních míst s flexibilním pracovním režimem pro absolventy vzdělávacích aktivit v rámci projektu. (0 – 8 bodů) Toto kritérium hodnotí propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních pracovních režimů. Zjišťuje, kolik pracovních míst s flexibilním pracovním režimem bylo zřízeno pro zaměstnance, kteří v době realizace kurzů byli na rodičovské dovolené, pro uchazeče o zaměstnání nebo pro ostatní zaměstnance. Do hodnoty kritéria se započítávají nově vytvořená pracovní místa a rovněž pracovní místa, která byla zřízena již před zahájením realizace projektu, neměla však charakter flexibilního pracovního režimu (např. běžná prac. místa obsazovaná trvale pracovníkem na plný úvazek). Udržitelnost nově vytvořených pracovních míst se řídí platnou metodikou OPLZZ. - 8 bodů získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s flexibilním pracovním režimem pro více než 20% úspěšně podpořených osob (absolventů vzdělávacího programu), - 5 bodů získá projekt, v jehož rámci budou tato pracovní místa zajištěna pro více než 10%, maximálně však 20% úspěšně podpořených osob,
105
2 body získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s flexibilním pracovním režimem pro maximálně 10% úspěšně podpořených osob, - 0 bodů získá projekt, který nevede ke zřízení žádné ho pracovního místa s flexibilním pracovním režimem. Pro účely tohoto specifického kritéria se pracovním místem s flexibilním pracovním režimem rozumí: - místo s nově zavedenou pružnou pracovní dobou (na pracovišti, kde doposud nebyla zavedena a jen pro zaměstnance pečující o děti předškolního věku) - místo, na němž se práce alespoň z 50 % fondu pracovní doby vykonává doma, resp. mimo stálou provozovnu - místo se zkráceným pracovním úvazkem a) pravidelným (např. 5x týdně 4 hodiny) nebo b) flexibilním (20 hodin týdně) - místo s nepravidelným režimem tzv. stlačeného pracovního týdne (např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne) - sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další osobou) - místo se zkráceným úvazkem kombinujícím práci z domova s prací v zaměstnání - práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem -
ii. Mezi monitorovací indikátory zařadit indikátor výsledku 076010 Zlepšení podmínek pro slaďování rodinného a pracovního života, kterým bude měřena ochota zaměstnavatelů vytvářet pracovní místa s flexibilním pracovním režimem. Obsah bude definován jako počet podpořených organizací, ve kterých byly zavedeny flexibilní formy organizace práce (sledování 6 měsíců po ukončení podpory), příp. počet pracovních míst v těchto organizacích. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: C II. K implementačním procedurám 21 Ve prospěch zjednodušení administrativní náročnosti (na straně příjemců i implementačních orgánů) a zrychlení čerpání prostředků v jednotlivých oblastech podpory a v OPLZZ jako celku doporučujeme: 6. Stanovit lhůtu pro vyřízení připomínek k monitorovacím zprávám takto: Pokud subjekty, které jsou oprávněné podávat připomínky k monitorovacím zprávám (Řídící orgán, zprostředkující subjekt, externí subjekt – administrátor Řídícího orgánu pro určitou oblast podpory, konkrétně pak příslušní projektoví a finanční manažeři) nevyzvou příjemce k doplnění dané monitorovací zprávy do 60 kalendářních dní ode dne doručení monitorovací zprávy, bude se monitorovací zpráva považovat za schválenou a bude dán pokyn k proplacení zjednodušené žádosti o platbu (pokud tato žádost bude součástí monitorovací zprávy). Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: A 7. Přijmout pravidlo, aby zprostředkující subjekt v případě pochybností o uznatelnosti některých způsobilých výdajů v monitorovacích zprávách proplatil ihned tu část nákladů, o které nemá pochybnost a zbytek nákladů až po vypořádání připomínek. Podrobněji: V případě zjištění nejasností vyzve příslušný subjekt (Řídící orgán, zprostředkující subjekt, externí subjekt – administrátor Řídícího orgánu pro určitou oblast podpory) příjemce k doplnění monitorovací zprávy a současně zadá pokyn k proplacení té části prokázaných nákladů, ke kterým nejsou 21
Jde o doporučení, která souvisí se zefektivněním implementace oblasti podpory 1.1, avšak jsou relevantní i mimo tuto oblast. Hodnotitel k doporučením č. 8, 9 a 11 připomíná, že nemají pouze věcný dopad (např. na úspornost), nýbrž že také nastolují vyváženost povinností obou smluvních stran a byly by zainteresovanou veřejností vnímány jako doklady spravedlivějšího a transparentnějšího postupu.
106
v monitorovací zprávě žádné pochybnosti. Zbytek nákladů bude proplacen po řádném vypořádání připomínek příjemcem. (V případě, že do 60 dnů nebyly vzneseny žádné připomínky, považuje se monitorovací zpráva za schválenou a žádost o platbu za způsobilou k vyřízení.) Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: A 8. Zajistit přehodnocení projektu a případné krácení rozpočtu v případech, kdy žadatel podal (nebo již realizuje) další, věcně podobné projekty, a mohl by bezdůvodně čerpat část podpory na aktivity, dílčí výstupy a akce, jejichž náklady již jsou kryty jinými projekty (např. opakované financování věcně shodných nebo podobných vzdělávacích programů žadatele či partnera, který je poskytovatelem vzdělávání). Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A 9. Přijmout pravidlo, aby žadatel mohl podat vysvětlení k částem rozpočtu, které jsou v procesu hodnocení projektové žádosti, resp. v procesu přípravy na jednání výběrové komise navrženy ke zkrácení v celkové výši více než 10% původně navrženého rozpočtu 22. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A V souvislosti s doporučením navrhujeme tento postup: Jestliže hodnotitel v rámci věcného hodnocení anebo pracovník, který provádí kontrolu projektové žádosti nebo připravuje podklady pro hodnocení výběrové komise, navrhne zkrácení rozpočtu o více než 10% celkových uznatelných nákladů původně navržených žadatelem, pak - příslušný pracovník (tj. zástupce Řídícího orgánu, zprostředkujícího subjektu nebo externího subjektu – administrátora Řídícího orgánu pro určitou oblast podpory) vyzve žadatele, aby do pěti pracovních dnů zaslal zdůvodnění potřebnosti rozpočtových položek, které jsou navrženy ke krácení, anebo zkrácení akceptoval, - uvedené zdůvodnění bude nedílnou součástí podkladů pro rozhodnutí o krácení rozpočtu Výběrovou komisí, - podané zdůvodnění nezakládá nárok na akceptování původně navrhovaného rozpočtu, - marným uplynutím vymezené lhůty pěti pracovních dnů zaniká právo žadatele vyjádřit se k návrhu na zkrácení rozpočtu.
22
Příklady z oblasti podpory 1.1 OPLZZ: a) Hodnotitel dobře neporozuměl názvům ani stručnému popisu specifických vzdělávacích programů a kurzů, které by pomohly k dosažení celoevropské konkurenceschopnosti žadatele, a proto je navrhl k vyškrtnutí. b) Hodnotitel navrhl vyškrtnout nákup výukové pomůcky, která má v oboru používaný, avšak nezvyklý název. Žadatel neměl příležitost zdůvodnit, že daná položka je pro realizaci nezbytná, neboť se jedná o pomůcky k jednomu z klíčových kurzů pro zaměstnance. Neznalost hodnotitele způsobila chybné rozhodnutí.
107
4.5
Specifické evaluační otázky prioritní osy 2
4.5.1 Evaluační otázka 1.13 – problematika vymezení a realizace aktivit v oblasti podpory 2.1 Znění evaluační otázky 1.13: Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity v oblasti podpory 2.1 a které aktivity jsou nejvíce podporovány? Jaký přínos mají realizované projekty pro cílové skupiny a jak jsou účinné?
1) ZJIŠTĚNÍ Analýza jednotlivých výzev pro individuální a grantové projekty prokázala, že obě výzvy (13 a 70), které byly vyhlášené do konce roku 2010 pro regionální individuální projekty pokrývají všechny aktivity vymezené v OPLZZ/Prováděcím dokumentu. Dosud vyhlášené výzvy pro grantové projekty (44 a 63) jsou zacíleny konkrétněji na aktivity zaměřené na podporu vytváření nových pracovních míst pro zájemce o zaměstnání (výzva 44) nebo pro uchazeče a zájemce o zaměstnání (výzva 63). Zaměření podporovaných aktivit je konkretizováno na zprostředkování zaměstnání, poradenské činnosti a poradenské programy, bilanční a pracovní diagnostiku, rekvalifikace a podporu uplatnění na trhu práce formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů. Pokrokem v roce 2010 bylo, že 63. Výzva (grantové projekty) a na konci roku 2010 vyhlášená 70. výzva (regionální individuální projekty) již reflektovaly potřebu konkretizace a cíleného zaměření projektů včetně zdůraznění individuálního přístupu k členům cílových skupin a komplexnosti řešení. V rámci výzev nebyly konkrétně specifikovány aktivity zaměřené na plnění strategického cíle Rozvoj spolupráce se sociálními partnery a dalšími institucemi spolupracujícími na trhu práce. V rámci dotazníkového šetření i řízených rozhovorů s konečnými příjemci se potvrdilo, že nejúčinnější podporované aktivity v rámci OPLZZ jsou rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, umístění na dotované pracovní místo a částečně také i školení soft skills. Méně účinné jsou diagnostika a doprovodné aktivity. Všechny vymezené formy pomoci zdravotně postiženým osobám při integraci na trh práce jsou velmi významné, nejvýznamnější byla označena práce na zkrácený úvazek a práce z domova s využitím ICT (homeworking). Naopak vytváření pracovních míst v chráněných dílnách je hodnocena spíše jako středně významná forma pomoci. Tabulka 29: Jak hodnotíte jednotlivé podporované aktivity z hlediska jejich účinnosti při řešení problematiky nezaměstnanosti?
Odpovědi jsou v % dle počtu respondentů. Škále znamená 1 minimální, 10 maximální význam. Položka 1 2 3 4 5 6 7 8 Diagnostika 3 24 7 3 14 10 7 Motivační aktivity 3 3 10 10 7 3 24 7 Školení soft skills 3 7 7 14 24 14 Rekvalifikace 3 7 7 3 10 7 Zprostředkování zaměstnání 3 7 3 7 10 7 14 Umístění na dotované pracovní místo 3 3 7 10 10 14 Průběžné individuální poradenství 3 3 14 21 17 21 Program prevence 3 7 7 17 14 21 14 Pružné formy zaměstnání 3 7 10 3 3 10 24 Doprovodné aktivity 3 10 7 7 17 7 17 7
9 14 14 14 31 10 10 10 21 7
10 14 17 17 31 38 41 10 10 7 14
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010 (finální výsledky; N=30) Pozn.: Některé položky nebyly některými respondenty vůbec zaškrtnuty, proto uvádíme u jednotlivých známek (1 až 10) procentní podíl odpovědí ze všech respondentů
108
Tabulka 30: Podíl jednotlivých aktivit v rámci výzvy 13 a 44.
Podporovaná aktivita
13.výzva
1 zprostředkování zaměstnání
44. výzva
8,25
6,58
21,36
19,74
6,80
11,84
20,87
21,05
5 podpora vytváření nových pracovních míst
6,80
9,21
6 podpora VPP, odborné praxe
3,40
4,61
7 podpora pružných forem zaměstnání
1,94
1,32
23,79
19,74
9 programy prevence
0,49
0,66
10 pracovní rehabilitace
0,49
0,00
11 tvorba chráněného pracovního místa/dílny
0,00
1,97
12 doprovodné aktivity
5,83
3,29
100,00
100,00
2 poradenské činnosti a poradenské programy 3 bilanční a pracovní diagnostika 4 rekvalifikace
8 motivační aktivity
CELKEM Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Provedená šetření prokázala poměrně vyrovnaný zájem o všechny nejdůležitější podporované aktivity. Přesto lze vysledovat poměrně jednoznačné trendy prokazující, že u obou skupin projektů se největší pozornost soustřeďuje na poradenské činnosti a programy (IP: 21 %, GP: 20 %), motivační aktivity (IP: 20 %, GP: 20 % a rekvalifikace (IP: 20 %, GP: 20 %). Potvrdila se skutečnost, že prakticky všechny projekty jsou konstruovány komplexně, tzn. že většina z nich obsahuje vždy všechny „úvodní“ aktivity – poradenství/diagnostika, motivace, restrukturalizace. Toto lze považovat za pozitivní signál snahy o komplexní řešení problematiky prioritní osy 2. Další část provedených šetření byla zaměřena na vyhodnocení přínosu a účinnosti realizovaných projektů na cílové skupiny. K tomu jsme provedli podrobné vyhodnocení všech projektů v realizaci v rámci výzvy 13 (regionální individuální projekty) a 44 (grantové projekty) z hlediska charakteru cílových skupin (v rámci podporovaných cílových skupin uchazečů a zájemců o zaměstnán). Informace pro provedení analýzy jsme čerpali z MONIT7+ schválených projektů. Tabulka 31: Podíl jednotlivých cílových skupin v rámci výzvy 13 a 44.
Cílová skupina
13.výzva
44. výzva
1 fyzické osoby se zdravotním postižením
10,28
9,20
2 fyzické osoby do 25 let
11,21
14,94
3 absolventi vysokých škol do 30 let věku
6,54
10,34
4 těhotné ženy, kojící ženy a matky do 9. měsíce po porodu
5,61
6,90
5 fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku
14,95
16,09
6 fyzické osoby starší 50 let věku
12,15
14,94
7 fyzické osoby v evidenci ÚP déle než 6 měsíců
14,95
5,75
8 fyzické osoby, které vyžadují zvláštní pomoc
8,41
9,20
9 zájemci/uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP méně než 6 m.
9,35
4,60
10 osoby s nízkým stupněm dosaženého vzdělání
6,54
2,30
11 začínající OSVČ
0,00
2,30
0,00 100,00
3,45 100,0
12 osoby ohrožené ztrátou zaměstnání CELKEM
109
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Analýza cílových skupin z hlediska jejich podílu na využívání výsledků projektů v rámci oblasti podpory 2.1. ukazuje na podobné trendy u individuálních i grantových projektů a potřebné zacílení projektů na nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce. Největší pozornost byla soustředěna osobám (zejména ženám) pečujícím o dítě do 15 let věku (IP: 15%, GP: 16%), dále osobám starším 50 let (IP: 12%, GP: 15%), osoby do 25 let věku (IP: 11%, GP: 15%), osoby se zdravotním postižením (IP: 10%, GP:9%). Výrazný podíl v individuálních projektech tvoří i osoby v evidenci ÚP déle než 6 měsíců (15%). Pro posouzení vhodnosti a rozsahu cílových skupin je velmi důležitým dokumentem analýza cílových skupin, která se stala povinnou přílohou žádostí od 13. výzvy. Přetrvává stav konstatovaný již v roční operační zprávě za rok 2009, že ve většině analýz jsou poměrně dobře zpracovány pasáže týkající se velikosti cílových skupin, podstatně slabší vypovídací schopnost pak mají ve většině případů kapitoly zaměřené na rozbor jejich potřeb ve vazbě na projekt a vyhodnocení a především kvantifikaci přínosů, které realizace projektu pro cílové skupiny přinese. Pro zhodnocení konkrétních přínosů a účinnosti projektů v rámci oblasti opatření 2.1. pro cílové skupiny jsme použili aktuálních hodnot monitorovacích indikátorů vykázaných příjemci pomoci v rámci monitorovacích zpráv ve srovnání s cílovými hodnotami stanovenými v platném znění OPLZZ (prováděcího dokumentu k 10/2010). Z vyhodnocení naplňování monitorovacích indikátorů (viz příloha č. 9, tabulka k věcnému naplnění), které dovolují, alespoň orientační kvantifikaci přínosů projektů realizovaných v rámci oblasti podpory 2.1. (individuálních i grantových projektů), že v rámci tohoto opatření bylo k 5. 1. 2011 vytvořeno 26 676 nových pracovních míst, což představuje 88.9 % cílové hodnoty. Zatím nižší naplňování jsme zaznamenali u indikátoru 07.41.00 Počet podpořených osob celkem: 137 002, což je 28 % z cílové hodnoty i 07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů: 85 492; 21,9 % z cílové hodnoty. V rámci dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s KP se identifikovaly následující hlavní přínosy pro cílové skupiny: 1) Prostřednictvím účasti v projektu získají zařazení uchazeči (cílové skupiny), motivaci, orientaci na současném trhu práce, v rámci diagnostiky zjistí své schopnosti a možnosti aktivního uplatnění, aktualizují a rozšíří si své znalosti a dovednosti a získají silnější pozici na trhu práce; 2) Zájemci o zaměstnání získají potřebné sebevědomí a ujasní si vlastní pozice a možnosti na pracovním trhu, což jim umožní včas aktualizovat nebo změnit své profesní zaměření těsně před tím, než to bude nevyhnutelné; 3) Zvlášť ohrožené skupiny (ženy s dětmi předškolního věku, matky samoživitelky, starší ženy a ženy po mateřské dovolené, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkou úrovní vzdělání) získají motivaci pro vrácení se na trh práce a uplatnění svých schopností, získání nových dovednosti a sociálních kontaktů, zvýšení sebevědomí, a nazírání na život i řešení běžných životních situací vyvolaných sociálně – ekonomickým vývojem společnosti. Vzhledem k tomu, že program byl zahájen až v roce 2008 a v roce 2009 probíhaly většinou pouze první etapy realizace zahájených projektů, jsou uvedené hodnoty v převážné většině výsledkem činnosti příjemců pomoci v roce 2010. Z tohoto hlediska jsou dosažené hodnoty uspokojující i vzhledem k tomu, že byly dosaženy v rámci doposud 129 podpořených projektů (cílová hodnota 700), na které byla vynaložena polovina alokovaných finančních prostředků. Dá se očekávat, že nutnost i nadále intenzifikovat postup vyhlašování výzev povede i k vytvoření podmínek pro naplnění stanovených cílových indikátorů, které byly stanoveny na základě podrobné analýzy zpracované v roce 2005 – 2006.
110
2) ZÁVĚRY Obě výzvy (13 a 70) vyhlášené do konce roku 2010 pro regionální individuální projekty pokrývají všechny aktivity vymezené OPLZZ. Zaměření podporovaných aktivit je konkretizováno na zprostředkování zaměstnání, poradenské činnosti a poradenské programy, bilanční a pracovní diagnostiku, rekvalifikace a podporu uplatnění na trhu práce formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů. Stávající systém vyhlašování výzev zejména z ohledem na rozsah aktivit není nutné měnit. Výzvy jsou vyhlašovány pro celou republiku a tudíž není účelné jejich rozsah zužovat a atomizovat. V případě potřeby vzniklé aktuálním vývojem a změnou podmínek je možné využít institutu změn. Aplikovaný systém vytváří pro žadatele prostor si na základě vlastní analýzy potřeb státu/regionu/území sestavit vhodné portfolio podporovaných aktivit, které obráží konkrétní potřeby a požadavky. V souvislosti s tím lze velmi kladně hodnotit skutečnost v posledních vyhlašovaných výzvách (č. 63 a 70) již byla reflektována potřeba konkretizace a cíleného zaměření projektů včetně zdůraznění individuálního přístupu k členům cílových skupin a komplexnosti řešení. Provedená šetření prokázala poměrně vyrovnaný zájem o všechny nejdůležitější podporované aktivity. Přesto lze vysledovat poměrně jednoznačné trendy prokazující, že u obou skupin projektů se největší pozornost soustřeďuje na poradenské činnosti a programy, motivační aktivity a rekvalifikace. Potvrdila se skutečnost, že prakticky všechny projekty jsou konstruovány komplexně, tzn. že většina z nich obsahuje vždy všechny „úvodní“ aktivity – poradenství/diagnostika, motivace, restrukturalizace. Realizované projekty v rámci oblasti podpory 2.1 jsou dobře zacíleny na nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce. Největší pozornost byla soustředěna osobám (zejména ženám) pečujícím o dítě do 15 let věku, dále osobám starším 50 let, osoby do 25 let věku, osoby se zdravotním postižením. Výrazný podíl v individuálních projektech tvoří i osoby v evidenci ÚP déle než 6 měsíců. Naše výzkumy v rámci dotazníkového šetření i řízených rozhovorů a jeho výsledky validované ve fokusní skupině i panelu expertů prokázaly, že klíčovým aspektem přínosu projektů je kvalita cílené a individuální práce s cílovou skupinou projektu. Velkou roli hraje, zda jsou aktivity projektu nabízeny těm uchazečům/zájemcům, pro které mohou mít přínos, zda je poradce schopen uchazeči/zájemci srozumitelně vysvětlit, v čem účast v projektu spočívá. Dále jsou velmi důležité i ostatní projektové aktivity (např. diagnostika, motivační kurzy, rekvalifikace, aj.). Velmi důležitým prvkem je individuální přístup k uchazečům v rámci realizace projektů zajišťovaný prostřednictvím individuálního poradenství s odborným psychologem a zapojení asistentů projektů, kteří jednají s lidmi individuálně i skupinově. Zajištění kvalitní práce s účastníky projektu a prohloubení aplikace individuálního přístupu by však mělo být předmětem školení pracovníků, kteří s cílovou skupinou přichází do přímého kontaktu. Dle podporovaných aktivit ve výzvě však momentálně není tato aktivita v oblasti podpory 2.1 podporována. V rámci realizovaných projektů je vzájemná součinnost mezi zaměstnavateli a Úřady práce velmi dobrá. Za hlavní bariery při uplatňování znevýhodněných skupin lidí na trhu práce ze strany zaměstnavatelů považujeme počáteční nedůvěru zaměstnavatele vyplývající z osobní neznalosti nových pracovníků, neochoty přijímat rizika související s jejich zaměstnáním (těžko se propouští), obavy z případných škod způsobených novými pracovníky apod. Tento problém řeší projekty zajištěním pojištění pracovní asistencí – stanovení a podpora konkrétního zkušeného pracovníka, využití inovativních prvků, např. matching – propojení nastupujícího a stávajícího pracovníka, reference). Za další bariéry v zaměstnávání znevýhodněných na straně zaměstnavatele považujeme
111
hodně „papírování“, vyřizování bezdlužností při podání žádosti na dotovaná místa, nutnost zajištění jistoty prostřednictvím pracovní smlouvy na dobu neurčitou. 3) DOPORUČENÍ 1) Zařadit v dalších výzvách mezi podporované aktivity (podpořené činnosti) školení pracovníků, kteří individuální přístup přímo zajišťují a přichází s cílovou skupinou do přímého kontaktu. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: B 2) V dalších výzvách konkrétně specifikovat aktivity zaměřené na plnění strategického cíle Rozvoj spolupráce se sociálními partnery a dalšími institucemi spolupracujícími na trhu práce. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: C 3) Reflektovat v hodnotících kritériích „rozvoj partnerství mezi sociálními partnery a dalšími institucemi“ spolupracujícími na trhu práce při rozvoji a uplatňování APZ. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: C
4.5.2 Evaluační otázka 1.14 – komparace grantových a individuálních projektů v oblasti podpory 2.1 Znění evaluační otázky 1.14: Proveďte srovnání grantových a individuálních projektů realizovaných v oblasti podpory 2.1 z hlediska účelnosti, účinnosti a hospodárnosti vynakládaných prostředků v rámci těchto dvou typů projektů při naplňování cílů této oblasti podpory.
1) ZJIŠTĚNÍ Přehled výzev pro předkládání národních a regionálních individuálních projektů a jejich výsledků v roce 2010 A) Národní individuální projekty Výzva 03: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání IP – realizace APZ) Počet přijatých žádostí: 11 Počet projektů v realizaci (P45) : 3 B) Regionální individuální projekty Výzva 13: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání RIP – posílení APZ) Počet přijatých žádostí: 98 Počet schválených projektů a projektů v realizaci (P3/P45): 7/67 Výzva 70: Posílení aktivních politik zaměstnanosti Výzva vyhlášena 15.12.2010, zatím nebyl registrován žádný projekt Přehled výzev pro předkládání grantových projektů a jejich výsledků v roce 2010 Výzva 44: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání GP – posílení APZ) Počet přijatých žádostí: 179 Počet projektů v realizaci (P45): 54 Výzva 63: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (pro předkládání GP – posílení APZ)
112
Počet přijatých žádostí: 256 Počet schválených projektů (P3): 31 (schválených/přijatých k 5.1.2011) Struktura alokace finančních prostředků v rámci doposud vyhlášených výzev (do 31. 12. 2010) pro jednotlivé kategorie projektů (NIP-národní individuální projekty, RIP-regionální individuální projekty, GP-grantové projekty) Alokace 2007 – 2013: 604 696 515 EUR K 31.12.2010 pokryto výzvami: 573 540 114 EUR Zbývá do konce roku 2013 31 256 401 EUR (tj. 788 911 561 Kč) Tabulka 32
Číslo výzvy
Typ projektu
3 13 70
NIP RIP RIP
Alokace na výzvu v EUR 362 817 910 123 838 277 58 092 378
GP GP
544 748 565 15 241 762 13 549 787
95,0 2,7 2,3
28 791 549 573 540 114
5,0 100
CELKEM 44 63 CELKEM CELKEM
Podíl v rámci OP 2.1 v % 63,3 21,6 10,1
Podíl v rámci IP 66,6
100
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Tabulka 33: Čerpání alokací na jednotlivé výzvy v rámci PO 2
3
NIP
362 817 910
Zazávazkováno – projekty s Rozhodnutím 168 418 780
13 70 CELKEM 44 63 CELKEM
RIP RIP
123 838 277 58 092 378 544 748 565 15 241 762 13 549 787 28 791 549
107 420 391 275 839 171 9 991 821 9 991 821
86,7 65,6 -
573 540 114
275 830 992
-
Číslo výzvy
CELKEM
Typ projektu
GP GP
Alokace na výzvu v EUR
Podíl závazek/ alokace (v %) 46,4
Pozn.: kurz EUR=25.240 CZK Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Ze zjištění vyplývá, že finanční prostředky alokované na jednotlivé výzvy nebyly v žádném případě zcela kontrahovány. Nejmenší podíl (46,4 %) je zatím kontrahován v rámci 3. výzvy pro národní individuální projekty, kde bylo registrováno celkem 11 projektů. Přijaty k realizaci však byly pouze 3 projekty (27 %). Podstatně lepší situace je v oblasti regionálních individuálních projektů, kde v rámci výzvy č. 13 bylo registrováno 98 projektů a schváleno (72 %) a z celkové alokace na výzvu vyčerpáno 86,7 %). U grantových projektů, v rámci 44 byl zájem žadatelů skutečně velký, bylo podáno celkem 179 žádostí, přijato k realizaci však bylo pouze 55 projektů (30,7 %). Z alokované částky bylo kontrahováno 65,6 %).
113
Z provedené analýzy vyplývá, že oblast podpory 2.1 je postavena z hlediska finančního objemu veřejných prostředků na individuálních projektech (zejména národních). Pro ty je ve vyhlášených výzvách z celkových alokovaných prostředků určeno 63,3 %, zatímco na regionální individuální projekty 31,7 % (do hodnocení jsme zahrnuli již i výzvu 70, která byla jako průběžná vyhlášena 15.12.2010 s trváním do 21.12.2013). Pro zajištění grantových projektů pak zbývá pouze 5 % . Podle harmonogramu výzev zveřejněných na webových stránkách OPLZZ jsou další dvě výzvy pro přijímání žádostí o podporu pro grantové projekty plánovány na 1. a 2. čtvrtletí 2011. Počet grantových projektů je ovlivněn výší finančního objemu příslušné výzvy, ten dovoloval např. u výzvy 44 při využití maximální hranice výše projektu 6 mil. Kč realizovat pouze 64 projektů (zájem byl přitom podstatně vyšší, podáno bylo celkem 179 žádostí a u následné výzvy 63 pouze 57 projektů (zájem byl ještě podstatně vyšší, podáno bylo celkem 256 žádostí). Z hlediska finanční alokace tedy převažují v drtivé většině v oblasti podpory 2.1 individuální projekty. Hodnocení hospodárnosti a účinnosti (ekonomické efektivnosti) individuálních a grantových projektů. Tabulka 34: Srovnání ekonomické efektivnosti individuálních a grantových projektů
Výzva
Počet projektů Počet s registr. vydaným žádostí Rozhodn utím
07.41.00 Počet podpořených osob - plán
07.46.13 Počet úspěšných absolventů kurzů - plán
07.01.00 Počet vytvořených pracovních míst celkem - plán
v Kč
osob
osob
Prac. míst
v Kč
v Kč
v Kč
Náklady projektů dle Rozhodnutí
Průměr 07.41.00
Průměr 07.46.13
Průměr 07.01.00
3
11
11
4 250 890 000
125 500
60 750
21 839
33 871,63
69 973,50
194 646,73
13
98
98
2 711 290 666
34 921
34 386
2 147
77 640,69
78 848,68
1 262 827,51
44
179
179
252 193 570
5 886
4 196
620
42 846,34
60 103,33
406 895,08
63 256 256 x x Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011 Pozn. Výzva č. 63 nebyla v době zpracování dosud vyhodnocena.
x
x
x
x
x
V projektech realizovaných v rámci 3. a 13. výzvy pro národní a regionální individuální individuální projekty je plánováno vytvoření 23 986 nových pracovních míst, podpoření celkem 160 421 osob a úspěšné vyškolení 95 136 účastníků kurzů. Na naplnění těchto cílových hodnot je smlouvami potvrzeno celkem 6 962 180 666 Kč. Ve 44. výzvě vypsané pro grantové projekty je v rámci přijatých a v současné době realizovaných 55 projektů, pro které je smluvně zabezpečeno 252 193 570 Kč, plánováno vytvořit 620 nových pracovních míst, podpořit celkem 5 886 osob a úspěšně vyškolit 4 196 účastníků kurzů. Z informativního vyhodnocení jednotkových nákladů, jehož cílem je stanovení měřitelných ekonomických přínosů projektů a získání potřebných východisek pro zpracování budoucí metodiky, vyplývají následující náklady na vytvoření nového pracovního místa: NIP: 194 647 Kč, RIP: 1 262 828 Kč, GP: 406 895 Kč, dále jednotkové náklady na podpořenou osobu: NIP: 33 872 Kč, RIP: 77 641 Kč, GP 42 846 Kč a náklady na úspěšně vyškoleného účastníka kurzu: NIP: 69 974 Kč, RIP: 78 849 Kč, GP: 60 103 Kč.23
23
K metodice blíže v poznámce na konci této části – box.
114
Provedené indikativní šetření ukazuje, že nejefektivněji jsou jednotlivé ukazatele naplňovány v národních individuálních projektech. Jako druhé nejefektivnější se jeví grantové projekty, které jsou o něco nákladnější na jednotku výstupu než NIP. Konkrétně o cca 27 % na podpořenou osobu a o 109 % na jedno vytvořené pracovní místo. Náklady na jednoho úspěšného absolventa kurzu jsou potom u grantových projektů dokonce nejnižší ze všech sledovaných skupin projektů. Důvodem je předpokládaná vyšší procentní úspěšnost v porovnání s individuálními projekty, která je umožněna intenzivnější prací s cílovou skupinou a její lepší znalostí. Jako zcela nejnákladnější se potom jeví dosažení plánovaných indikátorů u regionálních individuálních projektů, které vykazují nejvyšší hodnoty nákladovosti za všechny tři sledované indikátory. Metodická poznámka řešitelského týmu: Hodnocení účelnosti, účinnosti a hospodárnosti čerpání finančních prostředků u individuálních a grantových projektů je velmi obtížné a pro získání skutečně hodnověrných a srovnatelných výsledků prakticky nemožné. Hlavním důvodem je nedostatek a nízká vypovídací schopnost dostupných dat. Pro účely skutečně pouze orientačního a určitým způsobem ilustrativního zhodnocení hospodárnosti vynakládaných veřejných finančních prostředků pro realizaci projektů a efektivnosti a dopadů získaných výsledků jsme použili hodnot plánovaných monitorovacích indikátorů (tzv. povinných, podle kterých je posuzována úspěšnost projektu a v případě jejich nesplnění je příjemce pomoci sankcionován) a výší prostředků krytých Rozhodnutím/smlouvou získaných z MONIT7+. Jsme si vědomi toho, že použitá metodika výpočtu nákladů na jednotku výstupu není číselně metodicky zcela správně, neboť v případě, že projekt kombinuje více výstupů, nelze spočítat průměrné náklady na jednotku výstupu prostým vydělením rozpočtu projektu a počtem dosažených/plánovaných výstupů. Rozčlenění nákladů podle jednotlivých výstupů však nebylo možné žádným způsobem zjistit. Cílem analýzy však není spočtení přesných nákladů na jednotku výstupu, ale porovnání efektivnosti individuálních a grantových výzev. Vzhledem k tomu, že ve všech typech výzev (národní individuální, regionální individuální a grantové) byl poměr dvou sledovaných indikátorů (tj. počet podpořených osob a počet vytvořených pracovních míst) srovnatelný, použil řešitelský tým tohoto relativního způsobu srovnání efektivnosti.
2) ZÁVĚRY Z hodnocení postupu naplňování objemů finančních prostředků na jednotlivé výzvy vyhlášené pro přijímání individuálních a grantových projektů v roce 2011 ukazuje na nejvyšší relativní rozdíl mezi podanými žádostmi a schválenými projekty u národních individuálních projektů (úspěšnost 27%), dále u grantových projektů (úspěšnost 30%). Největší úspěšnost měli žadatelé, kteří podávali projekty pro regionální individuální projekty (72 %). Přes tento poměrně velký podíl nepřijatých projektů v rámci jednotlivých výzev, nebyly prostředky plánované na výzvy zcela kontrahovány. Svědčí to o kvalitě předkládaných projektů, z nichž jich značná část byla vyřazena v průběhu administrace a hodnocení. Pro příští výzvy je nezbytně nutné zvýšit kapacitu žadatelů připravovat kvalitní projekty, které splní všechny podmínky výzvy a platných pravidel. Za tím účelem je nutné organizovat před každou výzvou semináře a konzultační akce, na kterých si budou moci zpracovatelé projektů osvojit potřebné dovednosti a získat aktuální informace. Vyhodnocení jednotkových nákladů na stanovený indikátor, který kvantifikuje konkrétní přínosy a výsledky projektu ukazuje, že z hlediska efektivnosti a učelnosti vynakládání finančních prostředků nejlepších výsledků bylo dosaženo v národních individuálních projektech, které pokrývají celou ČR, jsou předkládány MPSV a zaměřeny především na realizaci nebo doplnění národní politiky a
115
programů. Následují grantové projekty, které mají ve srovnání s individuálními projekty podstatně menší rozměr, jsou vyhlašovány pro doplnění aktivit individuálních projektů pro řešení konkrétních problémů stanovené cílové skupiny na menším území příslušného kraje. Nejhůře dopadlo hodnocení pro regionální individuální projekty, zaměřené na rozvoj národních politik a programů a na jejich modernizaci a rovněž i řešení specifických problémů regionálního charakteru. Celkově lze dovodit, že z hlediska pokrytí území a dopadu na co největší počet osob z vybraných cílových skupin a tedy i dopadů do řešení problematiky zaměstnanosti v rámci ČR jsou nejúčelnější individuální projekty, z hlediska řešení konkrétních problémů speciálních skupin obyvatel na konkrétním území mají své místo grantové projekty. Z tohoto důvodu nelze jednoznačně priorizovat individuální projekty nad projekty grantovými. Lze však konstatovat, že opodstatnění daného typu projektu je třeba ve výzvách vždy zvažovat ve vazbě na typ stávající situace vyžadované na trhu práce. Pro porovnání ekonomické efektivnosti individuálních a grantových projektů jsme vycházeli ze zjednodušené metody hodnocení ekonomické efektivnosti. Z analýz vyplynulo, že náklady na vytvoření nového pracovního místa jsou nižší u grantových projektů , náklady na podpořenou osobu byly nejnižší u národních individuálních projektů. Tento ukazatel byl stejně jako náklady na úspěšného účastníka kurzů srovnatelný u regionálních a individuálních projektů. 3) DOPORUČENÍ 1) V budoucím období soustředit pozornost především na grantové projekty, kde se ukazuje, že absorpční kapacita v této oblasti je podstatně vyšší než finanční objemy stanovené ve výzvách. Dobré grantové projekty jsou schopné zajistit řešení aktuálních podmínek v konkrétních podmínkách příslušných území a zajistit individuální a cílený přístup k cílovým skupinám a zapojení osob nejvíce vzdálených od trhu práce a osoby s kumulovanými překážkami zaměstnanosti. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B
4.5.3 Evaluační otázka 1.15 – míra využití systémových individuálních projektů Znění evaluační otázky 1.15: Jaká je míra využití výstupů a měřitelné dopady systémových individuálních projektů (SIP) PO 2 (včetně SIP z předchozího programovacího období ESF) při zefektivňování a modernizaci služeb zaměstnanosti a přístupů k APZ a jak se jejich výstupy odrážejí v realizaci národních individuálních projektů, regionálních individuálních projektů a grantových projektů PO 2?
1) ZJIŠTĚNÍ Globální cíl OPLZZ je velmi ambiciózně rozpracován v oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj je zvýšení kapacity, komplexnosti a kvality služeb poskytovaných institucemi služeb zaměstnanosti. Stanovené cíle této oblasti podpory mohou být naplňovány realizací aktivit (oblastí činností) v oblasti vzdělávání zaměstnanců, rozvoje nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a rozvoje institucí služeb zaměstnanosti. V první fázi výzkumu byly shromážděny veškeré informace o projektech, které byly přijaty v rámci zatím
116
jediné výzvy č. 11, která byla vyhlášena 15. 4. 2008 a do které bylo následně předloženo celkem 11 žádostí, z nichž ke dni hodnocení 5. 1. 2011 bylo přijato a pokryto Rozhodnutím celkem 5 projektů. Do hodnocení byly v souladu se zadáním pojaty i systémové projekty realizované v programovém období 2004 – 2006 v rámci oblasti opatření 1.2. Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti v rámci OP RLZ. Realizované projekty byly analyzovány z hlediska jejich cílů a aktivit vedoucích k naplnění monitorovacích indikátorů. Hlavním zdrojem informací byl MONIT7+. Tyto výsledky byly dále konfrontovány s vybranými zástupci příjemců (MPSV) a potenciálními uživateli výstupů projektů (zejména ÚP) prostřednictvím dotazníkového šetření, řízených rozhovorů, fokusních skupin, panelu expertů i Delphi analýzy. Z analýzy vyplývá že projekty jejichž řešení již bylo zahájeno pokrývají následující specifické cíle a oblasti činnosti: Oblast činnosti 01: Vzdělávání zaměstnanců - 07 Komplexní vzdělávací systém zaměstnanců služeb zaměstnanosti – UPRATE II Oblast činnosti 02: Rozvoj nástrojů a opatření - 01 Zvýšení efektivnosti systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením - 02 Call centrum služeb zaměstnanosti Oblast činnosti 03: Rozvoj institucí služeb zaměstnanosti - 03 Rozvoj služeb a spolupráce Úřadů práce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce - 04 Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce - 06 Rozvoj Národní soustavy povolání a Sektorových rad, jako nástroje zaměstnavatelů k ovlivňování RLZ v ČR K zahájení realizace jsou připraveny další projekty, které jsou v současné době v různém stavu: - 08: Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci – P1 projektová žádost zaregistrována; - 09: Personální a odborné zajištění realizace AZP na Úřadech práce –S1 vráceno k přepracování. - 11: Zónové zprostředkování ve službách zaměstnanosti – S1 vráceno k přepracování V letech 2004 – 2006 byly v rámci OP RLZ v oblasti oblasti opatření 1.2. Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti realizovány následující systémové projekty : Institut trhu práce - podpůrný systém služeb zaměstnanosti (Registrační číslo: CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008) Optimální organizace podpůrných činností úřadů práce (Registrační číslo: CZ.04.1.03/1.2.00.1/0010) Rozvoj vzdělávacího systému pro zaměstnance služeb zaměstnanosti a školících a výcvikových kapacit vzdělávacích středisek služeb zaměstnanosti (Registrační číslo: CZ.04.1.03/1.2.00.1/0007) V současné době je v oblasti podpory 2.2. realizován jeden projekt zaměřený na problematiku vzdělávání. Tento projekt navazuje na již realizovaný projekt v rámci OP RLZ a jeho cílem je dokončení prací na návrhu komplexního vzdělávání zaměstnanců služeb zaměstnanosti. Jeho cílem je inovace stávajících vzdělávacích programů a vypracování 24 nových formou presenčního studia i moderních metod e-learningu. Další dva projekty jsou zaměřeny na činnosti spojené s rozvojem nástrojů a opatření služeb zaměstnanosti. Cílem projektu zaměřeného na zdravotně postižené osoby je
117
zpracování a implementace analýzy této cílové skupiny a komplexního programu podpory zaměstnanosti zdravotně postižených osob včetně zdrojů financí a metodik pro jeho aplikaci. Další projekt řeší vybudování plně funkčního call centra služeb zaměstnanosti v rámci celé ČR a jeho začlenění do struktury MPSV. Třetí skupina projektů podporuje rozvoj institucí služeb zaměstnanosti. Cílem třech projektů je vytvoření a odzkoušení systému spolupráce služeb zaměstnanosti při vytváření nabídky pracovních míst, vytvoření stálého systému předvídání vývoje na trhu práce, zejména z hlediska jeho kvalifikačních potřeb a zavedení funkčního systému kontinuálně probíhajícího prognózování těchto potřeb a konečně vytvoření Sektorových rad, jako významného partnera služeb zaměstnanosti v oblasti identifikace potřeb trhu práce, předvídání jeho změn a ovlivňování počátečního a dalšího vzdělávání podle jeho potřeb. Všechny uvedené projekty jsou v současné době v první polovině realizace, u většiny projektu došlo k zpoždění jejich zahájení a posunu časových termínů do roku 2012. Hlavní část klíčových aktivit bude realizována v roce 2012, výsledky budou tedy k dispozici až v průběhu tohoto roku. Aktivně tedy bude možno využít jejich výsledky a výstupy pro zefektivňování a modernizaci služeb zaměstnanosti a přístupu k APZ až v tomto období a dopady se projeví nejdříve v roce 2013.
2) ZÁVĚRY Vzhledem ke stavu postupu řešení systémových projektů v rámci oblasti podpory 2.2. v rámci hodnoceného období se jejich výstupy zatím žádným způsobem neodrazily v realizaci „návazných“ individuálních a grantových projektů. Dosud byly zahájeny 2 projekty v druhé polovině roku 2008 s ukončením v roce 2012, 3 projekty zahájeny v průběhu roku 2009 s ukončením v roce 2012 a 2013, 1 projekt zahájen v roce 2010 s ukončením v závěru roku 2013) Výsledky systémových projektů řešených v období 2004 – 2006 v rámci OPLZZ jsou využívány ve velmi omezené míře, jedním z potvrzených a ověřených případů je ÚP Most, který aktivně využívá výsledků projektu řešeného v rámci OP RLZ SEZAM I Institut trhu práce - podpůrný systém služeb zaměstnanosti (Registrační číslo: CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008).
3) DOPORUČENÍ 1) Zlepšit komunikaci nejen mezi MPSV jako příjemcem pomoci pro realizaci systémových projektů s Úřady práce, které zajišťují řešení regionálních individuálních projektů, ale i subjekty – příjemci pomoci pro řešení grantových projektů v oblasti šíření informací o postupu řešení těchto projektů a především o jejich výstupech a výsledcích s doporučením příkladů dobré praxe pro aplikaci v probíhajících nebo připravovaných projektech. Vybudovat účinný systém zajišťující zpětnou vazbu a výměnu zkušeností. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B 2) Jako variantu řešení kritické situace v úrovni nakontrahovaných a návazně i čerpaných finančních prostředků z OPLZZ je nutné připravit návrh alokace finančních prostředků, které nebudou vyčerpány v rámci oblasti podpory 2.2. k posílení oblasti podpory 2.1. (zejména pro grantové projekty). Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B
118
4.6
Specifické evaluační otázky prioritní osy 3
4.6.1 Evaluační otázka 1.16 – provázanost a překryvy vymezených realizovaných aktivit Znění evaluační otázky 1.16: Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity oblastí podpory 3.1., 3.2., 3.4. a 3.3. z hlediska provázanosti či možných překryvů?
1) ZJIŠTĚNÍ Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti obsahuje čtyři oblasti podpory:
3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb
3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit
3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce
3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života.
Již z názvu těchto oblastí podpory je zřejmé, že podporované oblasti jsou úzce provázany a bez bližšího vymezení zde může docházet k překrývání a doplňování se, a to v různých aspektech (cíle, podporované činnosti, cílové skupiny). I samotný Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost předpokládá, že oblasti podpory budou provázány24, tzn. budou se překrývat a vzájemně doplňovat. Ne vždy jsou však překryvy a vzájemné doplňování se žádoucí, jak bylo identifikováno i v dokumentu Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009. Typologie provázanosti V této otázce se tedy zabýváme nastavením jednotlivých oblastí podpory – ty jsou vymezeny zejména cíli, podporovanými činnostmi a cílovými skupinami. Při jejich porovnání je patrné, že jak cíle, tak i podporované činnosti a cílové skupiny jsou si v některých oblastech podpory velmi blízké. To samo o sobě nelze hodnotit ani pozitivně, ani negativně, neboť jen široce vymezená oblast podpory může pokrýt široké spektrum problémových stavů. Důležité je proto spojení těchto cílů a podporovaných činností s konkrétními cílovými skupinami. Lze tedy říci, že: 1. oblasti podpory se překrývají tehdy, když se podporované činnosti , určené k podpoře stejné cílové skupiny objevují ve více oblastech podpory (např. v oblasti podpory 3.1 lze teoreticky podat stejný projekt jako v oblasti podpory 3.2, neboť oblast podpory 3.1 zahrnuje – mimo jiné – stejnou cílovou skupinu a podporované činnosti), 2.
oblasti podpory se doplňují tehdy, –
když se podporované činnosti, určené však pro jinou cílovou skupinu, objevují u několika oblastí podpory,
–
když je u několika oblastí podpory stejná cílová skupina, ale podporované činnosti jsou v různých oblastech podpory jsou odlišné (např. výše uvedené a zjevně plánované doplňování se oblasti podpory 3.3 s oblastí podpory 3.1 a 3.2).
24
Např. v Prováděcím dokumentu v oblasti podpory 3.3 (str. 66) je uvedeno: „Pro specifické skupiny osob – delikventi, osoby závislé na drogách nebo alkoholu, pečující o závislého člena rodiny, migranti a osoby vz ústaní péče nad 26 let – bude tato oblast podory úzce navazovat na výstupy oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb a oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit…“.
119
Toto vymezení ale není vždy jednoznačné, jak ukazují i případové studie (viz příloha č. 3), kde je u prvních dvou studií těžké rozlišit, zda se jedná o překryv či doplňování se. Překryvy jsou vnímány spíše negativně (viz Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009), neboť snižují efektivitu veřejné podpory. Pokud se tedy překryvů týče, lze říci, že: –
největší riziko se objevuje u oblasti podpory 3.1 a 3.2 a 3.3, kdy oblasti podpory 3.2 a 3.3 jsou jakousi „podmnožinou“ oblastí podpory 3.1, a jak ukazuje druhá a třetí případová studie k této evaluační otázce (viz příloha č. 3), projekty podané v oblasti podpory 3.2 a 3.3 lze po malých úpravách podpořit i v oblasti 3.1;
–
naopak velmi dobře a jednoznačně vymezená je oblast podpory 3.2, a to zejména díky jednoznačně určené cílové skupině;
–
dobře je vymezena i oblast podpory 3.4, kde je sice cílová skupina širší, ale podporované činnosti jasně vymezují oblast podpory.
Z toho je zřejmé, že jen jasně vymezené podporované činosti a cílová skupina umožňují efektivní využití podpory – přílišná šíře cílové skupiny a podporovaných aktivit (např. u oblasti podpory 3.1) však byla eliminována vhodným nastavením výzev – konkrétně výzvy v oblasti podpory 3.1 jsou nyní jasně vymezené a jejich šíře je oproti Prováděcímu dokumentu OP LZZ omezena (např. výzva 30 v oblasti podpory 3.1 je jasně vymezena tím, že je zaměřena pouze na aktivity spojené se sociální ekonomikou, výzva č. 66 v oblasti podpory 3.1 podporuje vzdělávání v oblasti sociálních služeb a zavádění procesů rozvoje kvality v sociálních službách atd.). Možnost doplňování je naopak (i v kontextu OPLZZ) chápána pozitivně – jedna cílová skupina podpořená v různých oblastech podpory různou podporovanou činností může příjemci ušetřit čas s kontaktováním cílové skupiny, jakož i konkrétní podporovaná činnost zaměřená na různé cílové skupiny může ušetřit náklady spojené s přípravou projektu a částečně i administrativní náklady. Ne vždy je ovšem jednoduché určit, zda jsou překryvy či vzájemné doplňování se žádoucí, a bez znalosti kontextu konkrétních projektů je i obtížné určit, zda se jedná o pozitivní či negativní překrývání (či doplňování se, neboť dopady tohoto řešení mohou být různé pro ZS, příjemce i cílovou skupinu, jak ukazují první dvě případová studie k evaluační otázce 1.16 (viz příloha č. 3). Kromě překryvů a vzájemnému doplňování se u podporovaných aktivit (a s nimi úzce souvisejícími cílovými skupinami) lze ale identifikovat další „styčné body“ napříč oblastmi podpory v prioritní ose 3, a to: a. u individuálních projektů a globálních grantů – individuální projekty realizují stejné či podobné činnosti a podporují stejnou či podobnou cílovou skupinu jako globální granty, ať už o podobném projektu jiného žadatele vědí, či nikoliv (viz první dvě případové studie k evaluační otázce 1.16, příloha č. 3), b. u globálních grantů navzájem, kde různé organizace realizují stejné či podobné projekty opět zaměřené na stejnou či podobnou cílovou skupinu, ať už o projektech jiného žadatele vědí, či nikoli. Tento typ překryvů, často zmiňovaný při řízených rozhovorech, lze považovat za „nebezpečnější“ než překryvy výše uvedené, neboť zde definované překryvy je obtížnější monitorovat, a tak je omezit – pouhá dobře nastavená výzva takový překryv neodhalí a neodstraní. Přitom jsou překryvy tohoto typu min. stejně „rizikové“ jako překryvy výše uvedené, neboť ohrožují efektivnost projektů – jistě je efektivnější realizovat jeden projekt zaměřený na stejné aktivity a cílovou skupinu např. formou partnerství než realizovat dva stejné či velmi podobné projekty – administrativní zátěž projektů OPLZZ na straně žadatele i poskytovatele je i přes maximální snahu stále značná – pokud je místo
120
dvou stejných projektů realizován pouze jeden projekt – v tomto případě lze realizovat „úspory z rozsahu“. V ideálním případě by bylo možné zachytit takovýto překryv již ve fázi projektových konzultací, kde by poskytovatel vhodně nasměroval žadatele s podobnými projektovými záměry a např. podpořil jejich partnerství nebo na podobné projekty upozornil hodnotitele. Další možností, jak eliminovat tyto překryvy, je hodnotící fáze – zde by bylo vhodné vybírat hodnotitele, kteří mají dostatečné povědomí o problémech v konkrétním regionu a jsou schopni identifikovat, zda podobný projekt již není realizován, příp. zda nebyla registrována podobná žádost. Toto lze doporučit i u projektů, které se svými aktvititami či cílovou skupinou doplňují – konzultace žadatelů s projektovými žádostmi, které na sebe mohou potenciálně navazovat, může výrazně zefektivnit veřejnou podporu, jednak opět samozřejmě formou patnerství žadatelů s doplňujícími se aktivitami, ale i např. tím, že příjemci podporující stejnou cílovou skupinu formou navazujících aktivit si mohou předávat kontakty na cílovou skupinu, vyměňovat si zkušenosti atd.
2) ZÁVĚRY Oblasti podpory 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4 jsou vzájemně provázány – cíle, podporované činnosti a cílové skupiny se v některých oblastech překrývají, příp. se vzájemně doplňují. V OPLZZ se s určitou mírou provázanosti počítá a v tomto kontextu lze říci, že podporované činnosti jsou vhodně vymezeny. Nežádoucí překryvy je možné nalézt u podporovaných činností kombinovaných s konkrétní cílovou skupinou, riziková je v tomto směru zejména široce pojata oblast podpory 3.1, nicméně překryvy tohoto typu byly eliminovány nastavením výzv (zúžení podporovaných aktivit, cílové skupiny). Rizikovější jsou překryvy stejných nebo podobných projektů (tzn. projektů zaměřených na stejnou cílovou skupinu podpořenou stejnými či podobnými aktivitami), ať už formou individuálních projektů či globálních grantů, neboť tyto překryvy jsou hůře monitorovatelné. I v tomto případě sice existují nástroje (monitoring, konzultace projektových žádostí), jak tyto překryvy eliminovat, jejich využití je však administrativně náročné, zejména pro poskytovatele podpory.
3) DOPORUČENÍ 1) ZS při hodnotícím procesu, či ještě lépe již při konzultacích projektových žádostí, by měl monitorovat zaměření projektů tak, aby nebyly podporovány stejné či podobné projekty, které stejné aktivity zaměřují na stejnou cílovou skupinu ve stejném regionu – to lze zajistit formou databáze či doplnění stávající databáze projektů, přičemž tuto databázi by pracovníci ZS sdíleli. Při konzultacích projektových žádostí může ZS v případě podobných či shodných projektů např. doporučit partnerství. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A
4.6.2 Evaluační otázka 1.17 – realizace sociálních služeb v rámci globálních grantů a individuálních projektů krajů v oblasti podpory 3.1. Znění evaluační otázky 1.17: Do jaké míry se doplňuje, resp. překrývá podpora realizace sociálních služeb v rámci GG a v rámci IP krajů v oblasti podpory 3.1.? Jaké jsou rozdíly v úspěšnosti podpory GG a IP z hlediska čerpání a dosažených výstupů a výsledků?
121
1) ZJIŠTĚNÍ K řešení této evaluační podotázky byly použity zejména texty výzev v oblasti podpory 3.1 (výzva 5 pro individuální projekty a výzvy 21, 22, 30, 43, 45, 65, 66 a 67) – zde byly zkoumány podporované činnosti a cílové skupiny. U individuálních projektů jsme se zaměřili pouze na výzvu 5, kde jsou příjemci kraje (mimo hlavní město Prahy) – výzva pro individuální projekty č. 4, určená pro Odbor sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, není předmětem této analýzy. Dále byla využita data ze systému MONIT7+ (data ke dni 5. 1. 2011), resp. monitorovací indikátory (výstupů a výsledků), jejichž úkolem je právě výstupy a výsledky podpořených projektů měřit. Významným zdrojem informací byly i řízené rozhovory s příjemci podpory. Překryvy a vzájemné doplňování se Individuální projekty (dále IP) i globální granty (dále GG) se mohu překrývat i se navzájem doplňovat (vymezení překryvů a vzájemného doplňování se viz evaluační otázka 1.16). V oblasti podpory 3.1 se projekty podpořené formou IP a GG také skutečně překrývají jak v podporovaných činnostech, tak i cílové skupině. Výzva pro podávání IP č. 5 definuje podporované činnosti i cílové skupiny velmi široce a lze říci, že text výzvy je do značné míry shodný s popisem oblasti podpory tak, jak je vymezená v Prováděcím dokumentu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – je to však logické, neboť cílem těchto výzev je, aby žadatelé – kraje (ve výzvě č. 5) uspokojili potřeby sociálních služeb ve své oblasti působnosti. Výzvy pro GG jsou daleko konkrétnější (např. výzva 30 je zaměřena pouze na část jedné z podporovaných aktivit – II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin, část Podpora v oblasti sociální ekonomiky, výzva 65 je zaměřena na procesy plánování dostupnosti sociálních služeb v části III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni atd.). Kombinace široce pojatých výzev pro IP a úzce pojatých výzev pro GG v realitě znamená, že skutečně dochází k překrývaní projektových činností i cílových skupin, často tak, že o tom subjekty realizující IP a GG zaměřený na stejnou či podobnou cílovou skupinu s podobnými či stejnými aktivitami, nevědí, což s sebou nese určité riziko, že konkrétní osoba může být podpořena stejnou podporovanou činností několikrát. Doplňování se IP a GG také existuje, jak ukazuje první a druhá případová studie pro evaluační otázku 1.16 (viz příloha č. 3). Překryvy ani vzájemné doplňování se však nelze bez znalosti kontextu konkrétních projektů posuzovat, neboť dopady mohou být v konkrétních případech různé (např. pozitivní pro příjemce, negativní pro cílovou skupinu či naopak, jak opět ukazují případové studie v příloze č. 3). Stejně jako u překryvů a doplňování se u evaluační otázky 1.16 je i zde někdy obtížné rozlišit, zda se jedná o překryv nebo doplňování se konkrétních projektů. Úspěšnost podpory formou IP a GG Je vhodnější podporovat aktivity a cílové skupiny vymezené oblastí podpory 3.1 formou individuálních projektů nebo globálních grantů? Výhody a nevýhody, které uváděli příjemci podpory, lze shrnout následovně. Výhody IP – Podpora služby (aktivity), které žadatel skutečně považuje za nutné; –
Eliminace překryvů – na základě výběrového řízení je vybrán subjekt, který bude v dané oblasti podporovat konkrétní sociální službu, nedochází k tomu, že by několik organizací poskytovalo stejnou službu stejné cílové skupině;
–
Střízlivý rozsah podpořených aktivit – vzhledem k tomu, že příjemce individuálního projektu (kraj) bude zároveň pravděpodobně zajišťovat udržitelnost a financovat služby do budoucna, odhadne potřebu těchto služeb dostatečně realisticky bez zbytečného plýtvání;
122
–
Návaznost na další středně a dlouhodobé koncepční dokumenty příjemce (Plán rozvoje sociálních služeb atp.);
–
Pružnost individuálních projektů v tom smyslu, že v případě potřeby je možné prostředky přesunout (vypsat výběrové řízení) na jiné služby, než bylo původně plánováno (za předpokladu dodržení podmínek výzvy);
–
Výrazné omezení administrativy pro poskytovatele sociálních služeb určených na základě výběrového řízení – administrativní náklady spojené s individuálním projektem nese žadatel (kraj), poskytovatelé sociálních služeb vybraní formou výběrového řízení jsou administrativou výrazně méně zatíženi a mohou se více soustředit na aktivity spojené s poskytováním sociálních služeb.
Nevýhody IP: o Nezbytnou nutností je dobrá komunikace s ostatními subjekty v regionu (obce, neziskový sektor), které pomáhají identifikovat potřebu sociálních služeb v místě. Pokud tato komunikace nefunguje a potřeba je odhadována (stanovena) shora, nemusí být prostředky nasměrovány do žádoucích aktivit. o Riziko korupčního jednání – podmínky výběrového řízení nastavuje žadatel a je zde tedy prostor proto, aby byl v případě zájmu vybrán konkrétní uchazeč. o Administrativní náročnost – většinu administrativy spojené s individuálním projektem nese žadatel, tzn. kraj, na rozdíl od realizace sociálních služeb formou globálních grantů, kde je administrativou zatížen žadatel globálního grantu.
Výhody GG – Žadatel může mít lepší povědomí o potřebách cílové skupiny než příjemce individuálního grantu, např. proto, že se pohybuje v terénu a je v kontaktu s cílovou skupinou (terénní sociální služby). Nevýhody GG: o Potřebu služby identifikuje žadatel o přidělení podpory, přičemž jeho úkolem je se pouze „strefit“ do podmínek výzvy bez ohledu na to, zda v daném místě či cílové skupině jsou ve výzvě podporované aktivity skutečně potřebné (v místě např. existuje cílová skupina charakterizovaná ve výzvě, ale není úplně jasné, zda bude mít zájem o aktivity určené výzvou). Žadatel tak může potřebu vytvářet uměle, např. s cílem získat financování pro svou organizaci (nepřímé náklady), a ani během procesu hodnocení projektu nemusí být tento záměr odhalen. Takový projekt pak může mít problémy s realizací a naplněním monitorovacích indikátorů, neboť cílová skupina ve skutečnosti o konkrétní aktivitu nemá zájem. Výsledek je zřejmý – projekt bude problematický, administrativně náročný pro zadavatele i příjemce a může skončit i vrácením podpory. o
Problémy s udržitelností projektu po skončení podpory – příjemci z řad poskytovatelů sociálních služeb jsou velmi často závislí na dotacích či jiné podpoře, jejich budoucnost (a budoucnost aktivit) je tedy nejistá a velmi často záleží na tom, zda se jim podaří další dotaci či podporu získat. Často tak i úspěšné projekty končí.
o
Překrývání se aktivit a cílových skupin – globální granty mohou mít často velmi podobné zaměření (aktivity, cílová skupina, region), místo potenciální spolupráce se projekty tříští a mohou být cílovou skupinou i zneužívány (jedna osoba využívá služeb více organizací, aniž by o tom organizace věděly).
123
o
Administrativní náročnost globálního grantu – veškerou tíhu administrativy nese příjemce – realizace projektu je administrativně náročná, a i když většina žadatelů (příjemců) dnes již má zkušenosti s podobnými projekty, ne každý žadatel (příjemce) má kapacitu na to, aby projekt úspěšně „uřídil“.
Z přehledu je zřejmé, že výhody podpory formou individuálního projektu převažují, a pokud jsou splněny (zásadní) požadavky na úroveň komunikace s dotčenými subjekty v kraji a minimalizováno riziko korupce, představují vhodnější formu podpory, neboť při pečlivém monitorování potřeb jsou lépe zacílené než globální granty a zároveň eliminují administrativní zátěž poskytovatelů služeb. Kvantitativní analýza Ke kvantifikaci rozdílů podpory mezi IP a GG byla využita data ze systému MONIT7+ (data stažena k 5. 1. 2011). Hned v úvodu je však třeba opět poznamenat, že hodnocení úspěšnosti podpory globálních grantů a individuálních projektů z hlediska čerpání a dosažených výstupů a výsledků na základě dat z MONIT7+ je v této fázi realizace OPLZZ velmi obtížné, protože řada projektů (zvláště u výzev ukončených relativně nedávno – tzn. výzev 65, 66 a 67) je teprve na začátku realizace, případně v různých fázích hodnotícího procesu, takže výsledky mohou být opět zkreslující a ne zcela aktuální. K porovnání úspěšnosti jsme vybrali dosud dosažené hodnoty a cílové hodnoty stanovené jednotlivými příjemci podpory – jedná se tedy o hodnoty, jejichž výše je dána smlovou a jejich dosažení lze pokládat za pravděpodobné. Tabulka 35: Dosažené a cílové hodnoty sledovaných indikátorů v oblasti podpory 3.1 podle IP a GG
Indikátory výstupu 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13
Dosažená hodnota (IP) 90 183 46 105 3 941
Cílová hodnota (IP) 130 767 172 633 19 585
Splněno (%) 68,96 26,74 27,94
Dosažená hodnota (GG) 6 798 98 156 3 324
Cílová hodnota (GG) 676 537 3 974 17 166 151 601
Splněno (%) 1,00 2,45 0,91 2,19
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Z tabulky je zřejmé, že v plnění monitorovacích indikátorů jsou zatím výrazně úspěšnější individuální projekty, vezmeme-li však v úvahu cílové hodnoty GG, do budoucna hodnoty IP výrazně převýší. Dalším způsobem, jak pohlížet na rozdíly mezi individuálními projekty a globálními granty, je čerpání přidělených prostředků (viz následující tabulka). Tabulka 36: Přehled nasmlouvaných a vyplacených zdrojů v jednotlivých výzvách v Kč
Výzva 5 (IP) 21 (GG) 22 (GG) 30 (GG) 43 (GG) 45 (GG) 65 (GG) 66 (GG) 67 (GG)
Celkové zdroje – proplaceno v Kč 2 315 433 622,00 74 391 530,00 83 661 647,42 17 856 694,02 34 015 845,41 53 855 208,23 0 0 0
Celkové zdroje – smlouva v Kč 4 845 732 059,57 128 413 587,00 107 997 164,00 50 614 430,00 120 063 430,00 156 522 404,00 0 0 0
Vyčerpáno % 47,78 57,93 77,47 35,28 28,33 34,41 0 0 0
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
V čerpání přidělených prostředků již rozdíly nejsou tak markantní jako u monitorovacích indikátorů. Individuální projekty krajů (výzva č. 5) a globální granty z ostatních výzev jsou na tom téměř stejně (vzhledem k fázi realizace projektů).
124
2) ZÁVĚRY Překrývání a vzájemné doplňování se mezi IP a GG existuje. To bylo částečně konstatováno i u evaluační otázky 1.16. Překrývání a vzájemné doplňování však nelze bez znalosti kontextu konkrétních projektů hodnotit ani v pozitivním, ani negativním slova smyslu – případové studie ukazují, že není vždy snadné jednoznačně určit dopady těchto překryvů, navíc mohou být odlišné pro příjemce a cílovou skupinu. Nežádoucí překryvy (tzn. takové překryvy, u nichž existuje nebezpečí, že stejná osoba bude podpořena stejným typem podpory) je možno eliminovat monitoringem IP. Pokud se úspěnosti IP a GG týče, z věcného hlediska (realizace sociálních služeb) se zdají být úspěšnější formou podpory spíše individuální projekty, jejichž výhody převažují nad globálními granty. Ve formálním plnění (hodnoty monitorovacích indikátorů výsledků a výstupů) jsou v tuto chvíli individuální projekty taktéž úspěšnější, zde je však třeba vzít v úvahu ranou fázi realizace většiny projektů a s ní související nízké dosažené hodnoty těchto monitorovacích indikátorů. Totéž se týká i čerpání IP a GG. Z formální analýzy tedy nelze v tuto chvíli činit závažnější závěry.
3) DOPORUČENÍ Omezit možnost překryvů individuálních projektů a globálních grantů důsledným monitorováním (formou vytvoření databáze či doplnění stávající databáze projektů) podporovaných činností a cílových skupin v konkrétním regionu u IP na úrovni příjemce IP kraje, přičemž výsledky tohoto monitorování by se následně braly v úvahu při hodnocení projektových žádostí globálních grantů a projekty, jejichž kombinace podporovaných činností a cílové skupiny v konkrétním regionu jsou již podpořeny individuálním grantem, by nepodpořil. Realizovatelnost doporučení: 5; Význam doporučení: B
4.6.3 Evaluační otázka 1.18 – dosažený pokrok v oblasti podpory 3.2. Znění evaluační otázky 1.18: Jakého pokroku bylo dosaženo v oblasti podpory 3.2. z hlediska problémů identifikovaných v Evaluaci projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit (http://www.esfcr.cz/file/7324/)?
1) ZJIŠTĚNÍ Evaluační otázka vychází z uvedeného dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit (viz http://www.esfcr.cz/file/7324/). Tento dokument identifikuje v OP RLZ následující problémové okruhy: nejasná taxonomie projektů a s ní související nedostatečně prokazatelné a kvantifikovatelné výsledky a dvojpolohovost projektů (centralizovaný a místní přístup se v projektech různě prolínají). V této otázce tedy porovnáváme nedostatky zmíněné v uvedeném dokumentu se současným stavem. Pro účely analýzy této evaluační otázky v rámci OPLZZ bylo obtížné porovnat OP RLZ a OPLZZ na základě „tvrdých“ dat (ze systému MONIT7+), neboť v OP RLZ byla oblast problematiky romských komunit obsažena v několika oblastech podpory, zejména opatření 2.1 Integrace specifických skupin
125
obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí a 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb. Z tohoto důvodu byly pro analýzu použity výsledky řízených rozhovorů. Kvantifikovatelnost výstupů a výsledků Jedním ze zásadních připomínek dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit jsou nejasně kvantifikované výsledky a cíle projektů zaměřených na romskou problematiku25. Přestože zmíněný dokument uvádí absenci těchto ukazatelů jako zásadní nedostatek, neuvádí žádná konkrétní doporučení, jak výsledky kvantifikovat, a to ani v systému monitorovacích indikátorů (nové indikátory), ani jinak. Kvantifikace výstupů a výsledků projektů je možná víceméně pouze prostřednictvím soustavy monitorovacích indikátorů, které jsou samozřejmě sledovány i v oblasti podpory 3.2. Projekty mohou (a v případě povinných monitorovacích indikátorů musí) využít stávajícího systému monitorovacích indikátorů, který byl již v rámci OP RLZ postupně upravován a vylepšován, byly do něj aplikovány přípomínky apod. V současné době jsou monitorovací indikátory pro oblast podpory 3.2 formálně dostatečně vymezeny (zejména indikátor Počet podpořených osob ve srovnání s OP RLZ již nezahrnuje migranty, ale pouze menšiny), i když to je dáno zejména jednoznačnou charakteristikou celé oblasti podpory 3.2. Zavádění dalších speciálních indikátorů pro oblast podpory 3.2 nelze bezvýhradně doporučit – jakékoliv další monitorovací indikátory zvyšují administrativní náročnost projektu, a to jak na straně příjemce, tak na straně poskytovatele podpory. Určitým řešením, jak kvantifikovatelnost výsledků a výstupů projektů tohoto typu vylepšit, je možnost stanovení vlastních indikátorů např. v rámci podporované sebeevaluace. Zde je však nutno zmínit, že příjemci podpory neměli během řízených rozhovorů zcela jednoznačný názor na nutnost sebeevaluace – v řadě případů příjemci sebeevaluaci již provádějí, ale forma se liší podle potřeb organizace a formální vymezení sebeevaluace (stanovení postupu, termínů atd.) by bylo posuzováno negativně, proto i možnost stanovení sebeevaluačních monitorovacích indikátorů by měla zůstat dobrovolná. Sebelépe vymezené monitorovací indikátory však nevyřeší fakt, že projekty v oblasti podpory 3.2 nadále obsahují problematické okruhy zmíněné v dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit (vágně formulované aktivity, cíle projektu, očekávané výsledky a výstupy atd.). Z řízených rozhovorů vyplynulo, že tyto projekty v oblasti podpory 3.2 často nevycházejí z potřeb cílové skupiny, resp. neznají přesně její potřeby, snaží se o realizaci aktivit, o nichž se žadatel (nikoliv cílová skupina) domnívá, že jsou potřebné26. V tomto smyslu je pak řešením pouze maximální posílení procesu hodnocení projektů v této oblasti podpory tak, aby projekty s vágně formulovanými cíli a výsledky byly vyloučeny již při věcném hodnocení a vůbec se nedostaly do fáze realizace.
Viz Celkový závěr k hodnocení výstupů projektů A–E.dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit. 26 Zde lze uvést jako příklad projekt romského strážníka – cílem projektu bylo podpořit vznik pracovní pozice „romský strážník“ – v projektu bylo plánováno, že strážník by byl po zaučení zaměstnán městskou (obecní) policií. Projekt úspěšně prošel formálním i věcným hodnocením, ale teprve při realizaci se zjistilo, že cílová skupina nemá o tuto pozici zájem a nenašel se ani jeden zájemce o tuto pozici. Projekt skončil neúspěchem. 25
126
Taxonomie projektů Dokument Evaluace projektů OPR RLZ zaměřených na problematiku romských komunit dále navrhuje taxonomii projektů zaměřených na problematiku romských komunit, neboť dle tohoto dokumentu je „určení správné taxonomie projektů také klíčem k vytvoření schopnosti sledovat dopad projektů“27, taxonomie projektů také umožní „volit evaluační kritéria, určit indikátory, které je třeba sledovat, a stanovit jednotné metodiky, které umožňují srovnávat podobné projekty mezi sebou“28. Oblast podpory 3.2 je tedy zaměřena na problematiku romských komunit, přičemž globálním cílem je „sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře“29. Z globálního cíle vyplývá jednoznačně určená cílová skupina: příslušníci sociálně vyloučených romských komunit, zadavatelé sociálních služeb poskytujících služby pro příslušníky sociálně vyloučených romských komunit, poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující nebo podporující poskytování sociálních služeb pro příslušníky sociálně vyloučených romských komunit, orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace30 – tzn. široké spektrum subjektů, které však realizují své aktivity v oblasti romských komunit. Zcela jasně vymezená cílová skupina je tak zásadní změna oproti OP RLZ. Na globální cíl v oblasti podpory 3.2 navazují specifické cíle. Autoři Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit provedli taxonomii projektů v OP RLZ podle cílů projektů, neboť tak je podle nich možné lépe určit evaluační kritéria, indikátory, srovnávací metodiky atd. Tuto taxonomii doporučovali v novém programovacím období využít. Z přehledové tabulky je zřejmé, že doporučení z dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit bylo zohledněno jak v OPLZZ, tak i v jednotlivých výzvách v oblasti podpory 3.2, které jsou nyní jednoznačně vymezeny. Tabulka 37: Taxonomie projektů dle Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit (část IV. Zhodnocení účinnosti, účelnosti a dpadu projektů a systémů podpory projektů zaměřených na romskou komunitu) a její porovnání se specifickými cíli a činnostmi oblasti podpory 3.2 Taxonomie projektů* Odpovídající specifický cíl** Odpovídající činnost** 1. Terénní projekty Přímá podpora příslušníků sociálně II. Podpora sociálních služeb a dalších vyloučených romských komunit, kterým nástrojů působících ve prospěch sociální je omezen přístup ke službám a na trh začleňování příslušníků sociálně práce. vyloučených romských komunit 2. Projekty zaměřené na vzdělávání Vzdělávání podle tohoto typu projektu Vzdělávání podle tohoto typu projektu a související aktivity a změny není v oblasti podpory 3.2 podporováno. není v oblasti podpory 3.2 podporováno. vzdělávacího systému (myšleno předškolní a školní vzdělávání, pozn. aut.) 3. Projekty zaměřené na změny Podpora systémových aktivit systému III. Podpora procesů posyktování klimatu na místě sociálních služeb pro příslušníky sociálně sociálních služeb, včetně rozvoje vyloučených romských komunit, partnerství na místní a regionální úrovni především ve vztahu k zákonu o sociálních službách, souvisejícím právním normám a k transformaci sociálních služeb, včetně podpory evaluace a efektivnosti služeb. Posílení kapacity a řízení subjektů a organizací poskytujících nebo
Dokument Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit, část III. Odpovědi na evaluační otázky a úkoly (bod 2.3 zadání, obecná část), část Taxonomie projektů. 28 tamtéž 29 Prováděcí dokument OPLZZ, vydání 1.6, Praha: ŘO OPLZZ, 25. 8. 2010, str. 58. 30 Tamtéž, str. 59. 27
127
Taxonomie projektů*
Odpovídající specifický cíl** podporujících poskytování služeb směřujících k integraci příslušníků sociálně vyloučených romských komunit, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni.
Odpovídající činnost**
4. Ostatní projekty intervenčního charakteru
II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit 5. Projekty na posilování organizací a Posílení kapacity a řízení subjektů a I. Podpora vzdělávání zadavatelů, jejich absorpčních kapacita ostatní organizací poskytujících nebo poskytovatelů, uživatelů služeb a projekty na posilování infrastruktury podporujících poskytování služeb dalších subjektů v oblasti sociálního poskytovatelů směřujících k integraci příslušníků začleňování příslušníků romských sociálně vyloučených romských komunit komunit, včetně podpory partnerství na VI. Systémová podpora sociálních služeb místní a regionální úrovni. a subjektů působících v sociálně vyloučených romských komunitách a podpora nástrojů umožňujících aplikaci zákona o sociálních službách. *Zdroj: Evaluace projektů OPLZZ, kap. VI. Taxonomie projektů, bližší specifikace jednotlivých projektů viz tento dokument **Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ, vydání 1.6, Praha: ŘO OPLZZ, 25. 8. 2010, str. 58–59
Centralizovaný a místní přístup Dalším problémem identifikovaným v dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit je v části I.5 Základní orientace problémového pole kritizována i nesourodost a nekompaktibilita přístupů k romské problematice v rámci OP RLZ. Je zde prezentován centralizovaný přístup (nebo-li systémový přístup, jehož cílem je nastavení pravidel majority, standardů, vzdělávacího systému atd.) a místní přístup, zaměřený na konkrétní region a konkrétní jednotlivce. Tentýž dokument tvrdí, že „podstatné je reflektovat tento zásadní rozdíl a pracovat s oběma přístupy vědomě tak, aby jejich používání nebylo neefektivní a zmatenou konfuzí, ale naopak kombinací, vhodným doplňováním. S touto dvojpolohovostí je vhodné počítat a pracovat i při zadávání dalších grantových programů“. Toto doporučení se při vymezení oblasti 3.2 v prioritní ose 3 OPLZZ taktéž projevilo – oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit významným způsobem zmíněnou dvojpolohovost odstranila. Oblast podpory 3.2 v prioritní ose 3. Sociální integrace a rovné příležitosti se do značné míry zaměřuje na zmíněný místní přístup – cílová skupina i podporované činnosti jsou nastaveny tak, aby docházelo ke změnám zejména v místě, kde jsou zaznamenány problémy s romskými vyloučenými lokalitami, z pohledu dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na romskou komunitu celkově preferuje spíše místní přístup a řešení problémů cílové skupiny, než centralizovaný přístup spojený se změnou klimatu, vzdělávacího systému a přístupu majority. Některé podporované činnosti (I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování příslušníků romských komunit a IV. Systémová podpora sociálních služeb a subjektů působících v sociálně vyloučených romských komunitách a podpora nástrojů umožňující aplikaci zákona o sociálních službách a dalších právních norem) odporují i systémové aktvity, „místní“ přístup však převládá, což ale není třeba hodnotit negativně, neboť každý region (obec, kraj) má poněkud odlišné problémy31. V prioritě 3.2 je tento došlo k vhodnému sloučení obou přístupů definovaných v dokumentu Evaluace
Problematika vyloučených romských komunit je velmi široká a každý region má v tomto ohledu svá specifika – v některých případech se nemusí jednat jen o vyloučené romské lokality, ale o vyloučené lokality obecně, kde Romové tvoří jen část populace. 31
128
projektů OP RLZ zaměřených na romskou komunitu s tím, že část této složité problematiky bude nutno řešit i v jiných operačních programech (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost).
2) ZÁVĚRY V případě projektů zaměřených na vyloučené romské komunity se podařilo v oblasti podpory 3.2 dosáhnout ve srovnání s problémy identifikovanými v dokumentu Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na romskou komunitu výrazného pokroku – zásadním je zavedení samostatné oblasti podpory, jejíž vymezení (cíle, podporované činnosti, cílová skupina) je zcela jednoznačné. V tomto směru je zpřesněna a jasněji definována i dokumentem Evaluace projektů OP RLZ zaměřených na problematiku romských komunit kritizovaná dvojpolohovost, resp. nesystematické prolínání centrálního a místního přístupu) a zavedena navržená taxonomie projektů. Stále se nepodařilo docela odstranit (opět kritizovanou) ne zcela promyšlenou a jasně kvantifikovatelnou náplň těchto projektů – uvedený dokument navrhoval jako řešení zavést další vhodné ukazatele, které by měřily výstupy a výsledky těchto projektů. S ohledem na četné úpravy monitorovací soustavy se však dnes jeví vhodnější spíše posílení hodnotící fáze projektových žádostí tak, aby se vágně formulované projekty do fáze realizace vůbec nedostaly.
3) DOPORUČENÍ Podporovat pouze kvalitní projekty, tzn. projekty s jasně vymezenými podporovanými činnostmi a cílovou skupinou. V projektové žádosti je nutné jednak doložit, že žadatel je v kontaktu s cílovou skupinou (např. předchozí spoluprací, v případě plánovaného návázání spolupráce doložit, jak cílovou skupinu osloví, zda má kontakt např. na místní iniciativy či jiné organizace pracující s cílovou skupinou), jednak to, že projekt vychází ze skutečných potřeb cílové skupiny v konkrétním regionu (lze doložit např. předchozími zkušenostmi s cílovou skupinou v regionu, průzkumem poptávky v cílové skupině). Nepodporovat projekty, kde není prokazatelná vazba na cílovou skupinu a její potřeby. Pokud se v důsledku předkládání nekvalitních projektů nepodaří prostředky alokované na oblast podpory 3.2 vyčerpat, lze je převést např. do oblasti podpory 3.1, která také pracuje s cílovou skupinou vymezenou v oblasti podpory 3.2. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: C
4.6.4 Evaluační otázka 1.19 – vymezení a chápání problematiky rovných příležitostí na projektové úrovni Znění evaluační otázky 1.19: Jakým způsobem je vymezena a příjemci chápána problematika rovných příležitostí žen a mužů a gender mainstreamingu a jak se to promítá do realizace aktivit v rámci projektů oblasti podpory 3.4.?
1) ZJIŠTĚNÍ 1. Celkově k problematice rovných příležitostí žen a mužů (RP) a gender mainstreamingu (GM) ve studiích, operačních programech aj.:
129
Rovné příležitosti (RP) obecně a RP žen a mužů na trhu práce zvlášť jsou frekventovaným pojmem jak v odborných kruzích, tak ve veřejném diskursu. V tomto smyslu oblast podpory 3.4 nepřináší novou tématiku, naopak věcně a časově navazuje:
na řadu předchozích aktivit tuzemské veřejné správy (např. Rada vlády pro RP mužů a žen, aktivity MPSV a MŠMT),
na grantové programy předchozího období (zejména, ale nejenom CIP EQUAL, resp. OP RLZ),
na aktivity občanských organizací (např. Gender Studies) financovaných zčásti soukromými zdroji (např. Open Society Fund),
na velice rozsáhlou prezentaci tématu v médiích a) tištěných, která přinášejí nejen rozbory a komentáře, ale zejména příběhy (např. úspěšných žen podnikatelek a vrcholných manažerek), výsledky soutěží (nikoliv Miss, nýbrž např. tři ročníky Ocenění českých podnikatelek), b) audiovizuálních (např. pořad Sama doma ČT), c) internetových (množství tématických portálů a www stránek),
na výsledky a dopady průběžně vyvolávané realizací desítek projektů podpořených zejména v OPLZZ, OP VK a OP PA. Tématika RP, resp. postavení žen na trhu práce i v soukromém životě poměrně frekventovaným především proto, že působí dva silné vlivy: 1. již dvacetiletá celková liberalizace ve společnosti posilovaná aktivitami občanských organizací, 2. kohezní politika EU, která se promítá do masivní grantové podpory tisíců soukromých subjektů (podniků, NNO) a institucí veřejné správy. OPLZZ je v této oblasti nepochybně dynamizujícím prvkem, který svým akcentem na princip RP rozšiřuje vědomí o potřebě řešení dosavadních nerovností. Programové dokumenty OPLZZ, OP VK, OP PA a RLZ/CIP EQUAL obsahují samostatné oddíly o RP, nikoliv však jejich výslovné definice. Místo toho jsou v dokumentech k dispozici kontextuální definice a rovněž definice pomocí příkladů. Jednotlivé OP pojednávají o RP v souladu se svými celkovými cíli tématicky odlišně. V OPLZZ se RP definují pomocí indikativního výčtu způsobilých aktivit a kontextuálně v analytickém úvodu k prioritní ose 3. Kontextuální vymezení RP je patrné zejména v klíčové pasáži OPLZZ (str. 123), který konstatuje přetrvávající nerovnost obou pohlaví, zejména žen, na trhu práce. Hlavní překážkou při prosazování a naplnění principu rovnosti je podle dokumentu neznalost nebo nepochopení problému a nedostatečný zájem tento problém řešit. ..Problémy slučitelnosti zaměstnání a rodiny obecně vycházejí z nízkého společenského uznání a ohodnocení rodičovství ve srovnání s profesní aktivitou. To vede k nedostatečnému využívání flexibilních forem práce, k nízké úrovni informovanosti rodičů v oblasti práv zaměstnanců a k nízké angažovanosti zaměstnavatelů. Příručka D3 „Horizontální témata OPLZZ“ jasně vymezuje chápání rovných příležitostí i gender mainstreamingu. Problematika je také ukázána na praktickém příkladu. Pokud jde o GM, operační programy mu samostatný oddíl nevěnují. Výjimkou byl CIP EQUAL, v němž je také GM výslovně definován, avšak mnoho příjemců si na základě toho neumělo představit, co vlastně mají dělat (jak naznačila evaluační zpráva z r. 2008). V hodnocení Světového ekonomického fóra The Global Gender Gap Report, v němž byly zpracovány indexy rozdílů v uplatnění žen a mužů, se ČR celkově nalézá uprostřed zkoumaných zemí (67. ze 134), přičemž nejhorší umístění (80.) dosahuje právě z hlediska uplatnění žen a mužů na trhu práce. Běžně používané indikátory RP jsou pouze proxy (zástupné) indikátory. Postihují pouze výstupové a výsledkové indikátory výsledných stavů, nikoliv příležitostí, podmínek, prostoru pro uplatnění mužů a
130
žen. Hodnoty těchto indikátorů se utvářejí pod vlivem dalších interních a externích faktorů a ne všechny z nich mají regulativní účel.
2. K chápání problematiky RP a GM žadateli v OPLZZ: Většina žadatelů v OPLZZ souhlasí s tím, že
RP mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat
mnohem víc pozornosti než dosud by se mělo věnovat postavení mužů v rodině Jen menšina zastává názory, že
diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než by odpovídalo skutečné situaci
RP jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii
pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic Nejsilnější souhlas s tvrzením, že RP mužů a žen jsou důležitou otázkou, se objevuje ve skupině NNO. Zástupci podnikatelské sféry stejně jako jiní podporují názor, že by zaměstnavatelé v problematice RP měli udělat mnohem víc (celkem 84 %). Žadatelé ve 3.4 jako celek souhlasí s důležitostí otázky RP více než žadatelé v ostatních oblastech podpory OPLZZ. Obligátní zařazení horizontálního tématu RP a zvláštního dotazníku o RP do přípravy žádosti v OPLZZ přispěly podstatnou měrou k obeznámenosti žadatelů s problematikou RP. Požadavek na RP je však žadateli někdy „změkčen“ redukovaným chápáním RP, kdy se za pozitivní vliv považuje například absence překážek k účasti žen na projektových aktivitách. V doporučeních o potřebě soustředění dalších výzev navrhujeme, aby byly projekty zaměřené na obecnou osvětu „potlačeny“ či znevýhodněny ve prospěch projektů, které dosahují reálnou změnu v zaměstnávání cílových skupin. Současně by však měli být povzbuzováni (pomocí specifických kritérií) žadatelé, kteří při hlavním zaměření projektu mimo osvětu neopomenou zařadit mezi projektové aktivity některou formu informálního, příp. i neformálního vzdělávání v problematice RP. Příjemci v oblasti podpory 3.4 chápou gender mainstreaming častěji správně než ostatní příjemci v OPLZZ. Celkově však zaráží, že správné chápání GM není mezi příjemci v 3.4 ještě rozšířenější. Příjemci z oblasti 3.4 podstatně častěji plně souhlasí s názorem, že rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat, než příjemci v jiných oblastech podpory. Zhruba dvě třetiny příjemců v 3.4 v současné době spolupracuje či pravidelně komunikuje s jinými organizacemi, které se zaměřují převážně na problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Nesporně jde o aktivity, které rozvíjejí potenciál příjemce v problematice RP.
3. Příjemci, cílové skupiny a předmět schválených projektů: Z 8456 žádostí podaných do OPLZZ k 5. lednu 2011 bylo cca 10 % podáno v oblasti podpory 3.4. Z nich bylo 80 % odmítnuto a 20 % schváleno. Úspěšnost žadatelů v oblasti 3.4 je podprůměrná. To je však jednoznačně způsobeno tím, že v obou dosavadních výzvách došlo k velkému převisu podaných žádostí v počtu a požadovaných prostředcích. V příštích výzvách by se proto mohlo uvažovat a) o tématickém zúžení v zaměření projektů (zejména na podporu služeb trvalé péče o děti zaměstnaných rodičů a/nebo flexibilních forem zaměstnání), b) o specifických kritériích, které povedou ke zvýšení kvality výstupů (a tedy ke zvýšení účinnosti výzvy).
131
Pouze necelá třetina žádostí měla partnery, což se zdá být vzhledem k cílům a podporovaným aktivitám v 3.4 málo. Zejména je málo partnerských projektů podniků, měst a NNO, v nichž vznikají místa ve školkách, miniškolky, nová nebo dělená pracovní místa se zkráceným úvazkem či flexibilní formy zaměstnání. K uvedenému datu bylo pouze 16 ukončených projektů. Mezi příjemci a partnery je velmi nízký počet zaměstnavatelů.Kromě jednoho to jsou všechno vzdělávací a poradenské agentury, které zprostředkují vzdělání cílových skupinám. Partnery pak jsou nejčastěji neziskové organizace typu mateřského centra, někdy i firmy a další subjekty. Cílové skupiny podle očekávání tvoří v naprosté většině případů osoby znevýhodněné na trhu práce. Z hromadného dotazování 64 příjemců rovněž vyplývá, že ve dvou třetinách projektů je jednou z aktivit příprava osob na budoucí zaměstnání. Beneficienty jsou především skupiny osob (např. při skupinových školeních) a jednotlivé fyzické osoby (např. v rámci individuálního poradenství nezaměstnaným). Podstatně méně projektů pracuje s jednotlivými organizacemi (např. podnikem nebo úřadem práce) a především se skupinami organizací (např. s podniky v rámci jednoho kraje, kterých se může týkat osvěta v otázkách RP). Většina projektů je zaměřena na poradenství a vzdělávání fyzických osob v zájmu jejich lepšího uplatnění na trhu práce. Dodatečně se ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“ aktivit. Nadále je vhodné podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Z hromadného dotazování a z rozboru 20 vybraných projektů a jejich porovnání se současnými potřebami lze za zcela nedostatečný považovat počet projektů zaměřených
na zřizování a provoz miniškolek,
na sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech,
na podporu vlastní podnikatelské činnosti (především žen po skončení rodičovské dovolené),
na ženy v předdůchodovém věku.
Většina projektů má jednu či více doprovodných aktivit, přesto je jejich výskyt příliš malý. Nejčastějším případem je provozování dětských koutků. Jde o krátkodobé hlídání a navíc jen po dobu projektu, vlastně jen po dobu, kdy probíhá samotný kurs. Nemůžeme proto informace o dětských koutcích chápat jako opatření ke zlepšení sladění pracovního a rodinného života – nejde o udržitelný projektový výstup. Minimálně v polovině projektů zaměřených na přípravu osob na budoucí zaměstnání organizátoři nevědí, pro koho připravují účastníky (účastnice) svých akcí. To vede v oblasti 3.4 ke snížení účinnosti podpory. Celkově je přijímáno příliš málo projektů zaměřených na organizace a skupiny organizací, a to se zaměřením na přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, zřizování míst v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách. Doporučujeme, aby příští výzva upřednostnila či přímo byla vyhrazena pouze na projekty tohoto typu. V průběhu evaluace vznikla domněnka, že požadavky na udržitelnost jsou v OPLZZ všeobecně „příliš měkké“: je zde krátká vázací doba, málo požadovaných výstupů a aktivit, nízká závažnost ve vnímání udržitelnosti příjemci (malé nebo nepravděpodobné sankce).
132
Sociální, úžeji rodinná atd. politika státu především vyrovnává nerovnosti v příjmové situaci jednotlivců a rodin a tím přispívá k sociální kohezi. Naproti tomu OPLZZ vnáší do sociální politiky, politiky zaměstnanosti a (v ČR neexistující) politiky vzdělávání dospělých dynamizující faktor, který lze souhrnně označit jako social investment. V oblasti podpory 3.4 jde především o tři potřebné výsledky: a) kvantitativní rozvoj služeb péče o malé děti, pokud jsou podmínkou ke vstupu nebo návratu rodičů k ekonomické aktivitě, b) růst počtu flexibilních pracovních režimů, které jsou ve většině případů druhou podmínkou k zaměstnávání rodičů malých dětí, c) zřizování pracovních míst v profesích, v nichž se z kvalifikačních a osobnostních důvodů snadno uplatní ženy (zejména v terciárním sektoru služeb). Zvýhodněny (daňově nebo jinak) však nejsou flexibilní formy zaměstnávání (ačkoliv zaměstnavatelům tak někdy vznikají dodatečné náklady s nízkým užitkem) ani tvorba míst ve firemních školkách. Hlavním problémem v ČR není úroveň vzdělání žen a jejich zaměstnatelnost (kromě zvláštních cílových skupin podporovaných v oblasti 3.4), nýbrž 1. dopady genderových stereotypů do rozdílů v odměňování žen a mužů za srovnatelnou práci a další rozšiřování flexicurity (zajišťování flexibilních forem práce a slaďování pracovního a rodinného života), 2. hrozba trvalého nadbytku nevyužitelných pracovních sil, která by měla být snižována rozvojem osobních sociálních, ale i dalších služeb, veřejně prospěšnými pracemi a flexibilními pracovní režimy.
2) ZÁVĚRY 1. Jak je problematika rovných příležitostí žen a mužů, resp. gender mainstreamingu vymezena v OPLZZ, OP VK a OP PA a jak byla řešena v CIP EQUAL? Programové dokumenty OPLZZ, OP VK, OP PA a RLZ/CIP EQUAL obsahují samostatné oddíly o RP, nikoliv však jejich výslovné definice. Používají se kontextuální definice a definice pomocí příkladů. V OPLZZ se RP definují pomocí indikativního výčtu způsobilých aktivit a kontextuálně v analytickém úvodu OP. Jednotlivé OP pojednávají o RP v souladu se svými celkovými cíli tématicky odlišně. Tématice GM operační programy samostatný oddíl nevěnují. Výjimkou byl CIP EQUAL, v němž je také GM výslovně definován, avšak mnoho příjemců si na základě toho neumělo představit, co vlastně mají dělat (jak naznačila evaluační zpráva z r. 2008).
2. Jak tuto problematiku chápou žadatelé v OPLZZ (včetně porovnání 3.4 s ostatními oblastmi podpory)? Zařazení horizontálního tématu RP a zvláštního dotazníku o RP do přípravy žádosti v OPLZZ přispěly podstatnou měrou k obeznámenosti žadatelů s problematikou RP. Většina žadatelů souhlasí s názory, že RP mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat a že mnohem víc pozornosti než dosud by se mělo věnovat postavení mužů v rodině. Jen menšina zastává názory, že diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než
133
by odpovídalo skutečné situaci, že RP jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii a že pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic. Žadatelé ve 3.4 jako celek souhlasí s důležitostí otázky RP více než žadatelé v ostatních oblastech podpory OPLZZ. Pokud jde o GM, 15 % žadatelů neví, co si pod tím představit, 36 % pod GM rozumí praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži, 4% mají různé chybné výklady. Nejvyšší (44%) je podíl těch, kteří pojmu rozumí správně (častěji představitelé neziskových organizací a veřejné správy než podniků, spíše ženy než muži, spíš mladší lidé než starší).
3. Jak se toto chápání promítá do realizace projektových aktivit v 3.4? Mezi příjemci a partnery je velmi nízký počet zaměstnavatelů. Podstatně méně projektů pracuje s jednotlivými organizacemi (např. podnikem nebo úřadem práce) a především se skupinami organizací (např. s podniky v rámci jednoho kraje) než s cílovými skupinami fyzických osob (především žen na mateřské a rodičovské dovolené). Většina projektů je zaměřena na poradenství a vzdělávání fyzických osob v zájmu jejich lepšího uplatnění na trhu práce. Ve dvou třetinách projektů je jednou z aktivit rovněž příprava osob na budoucí zaměstnání. Dodatečně se ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“ aktivit. Nadále je vhodné podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Za zcela nedostatečný lze považovat počet projektů zaměřených na zřizování a provoz miniškolek, na sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech, na podporu vlastní podnikatelské činnosti (především žen po skončení rodičovské dovolené), na ženy v předdůchodovém věku. Minimálně v polovině projektů zaměřených na přípravu osob na budoucí zaměstnání organizátoři nevědí, pro koho připravují účastníky (účastnice) svých akcí. Celkově je přijímáno příliš málo projektů zaměřených na organizace a skupiny organizací, a to se zaměřením na přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, zřizování míst v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách.
3) DOPORUČENÍ
V zaměření příštích výzev je třeba zvážit změny ze tří hledisek: a) očekávané výstupy a výsledky: Bude vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti. Konkrétně jde o projekty zaměřené aa) na nové kapacity v předškolních zařízeních (včetně dětských koutků, lesních školek a všech dříve již osvědčených forem), ab) na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů. b) typy žadatelů: Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat
134
ba) samotné zaměstnavatele, kteří mají nejvíce možností zaměstnat rodiče po návratu do práce. Tito žadatelé mohou mít jako partnery poradenské organizace a poskytovatele služeb péče o děti, bb) místní, zejména mezisektorová partnerství, která řeší problematiku návratu do práce v určité lokalitě. Typicky (ne však výhradně) půjde o lokality, v nichž nejsou velcí zaměstnavatelé. Žadatelem zde může být město stejně jako NNO (poskytovatel péče). c) cílové skupiny: Z cílových skupin dosud převažují ženy na rodičovské dovolené, resp. ženy s malými dětmi, méně často zájemkyně a uchazečky o zaměstnání. Příští výzva by měla zdůraznit (aniž by vylučovala ostatní skupiny) pomoc ca) ženám, které jsou ohroženy nezaměstnaností, cb) ženám v předdůchodovém věku a cc) zájemkyním o vlastní podnikatelskou činnost (pro ženy všeho věku). Realizovatelnost doporučení: 1; Význam doporučení: C
Uskutečnit převod části prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1. Výzva č. 10 je pro individuální projekty systémového charakteru a jediným žadatelem může být Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV. Odbor rodiny a dávkových systémů v současné době jedná o převedení prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1, ve které chce předložit rozsáhlý projekt zaměřený na pěstounskou péči. Tento záměr podporujeme, neboť je plně v souladu s řešením vážného deficitu rodinné politiky a péče o děti v ČR. Část uvolňovaných prostředků však ponechat v oblasti 3.4 k posílení rozpočtu globálních grantů (vzhledem k mnohanásobnému převisu poptávky a k výše uváděným doporučením pro příští výzvy). Realizovatelnost doporučení: 3 ; Význam doporučení: C
Navrhnout zmenu v pojetí daňově uznatelných nákladů pro výpočet daně z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb.) tak, aby se náklady spojené se zřízením a provozem firemních zařízení péče o děti staly daňově uznatelnými. Realizovatelnost doporučení: 5 ; Význam doporučení: C (s dopadem mimo OP)
Zavést ve všech oblastech podpory prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti 2.1 preferenci konkrétních aktivit a akcí, které podporují obecně rovné příležitosti a specificky podmínky pro ženy. Učinit to buď pomocí specifického kritéria anebo jako volitelnou podmínku přijatelnosti projektové žádosti. Realizovatelnost doporučení: 2 ; Význam doporučení: A
V přípravě na období 2014-20 přehodnotit problematiku oblasti podpory 3.4, resp. rovných příležitostí ve dvou rovinách: a) metodologické – co jsou v okruhu možných výstupů, výsledků a dopadů validní a spolehlivé indikátory RP a jak zjišťovat čistý užitek OPLZZ (očištěný od jiných vlivů), b) věcné – jaké nové cíle stanovit, jaká opatření a typy aktivit jsou rozhodující pro plnění širších cílů EU a ČR. Realizovatelnost doporučení: 3 ; Význam doporučení: A
Potřebná vysvětlení, dílčí zjištění a argumentace k doporučením je v samostatné studii, připojené k této závěrečné zprávě (příloha č. 5).
135
4.7
Specifické evaluační otázky prioritní osy 4
Znění evaluační otázky 1.20: Do jaké míry projekty realizované v PO 4 přispívají ke zvýšení kvality a transparentnosti veřejné správy?
1) ZJIŠTĚNÍ Skutečné přínosy projektů ke zvyšování transparentnosti a kvality veřejné správy lze objektivně hodnotit až na základě výstupů. Vzhledem k tomu, že převážná většina dokončených projektů v rámci PO4 byla v době zpracování evaluace z výzvy 32 zaměřené na zpracování analýz a studií proveditelnosti, nebylo možné konkrétní přínosy PO4 v této oblasti posoudit. Ze shromážděných dat a informací nepřímo vyplývá, že realizované projekty přispívají částečně ke zvyšování kvality veřejné správy, avšak nikoli ke zvyšování transparentnosti, na jejíž posílení většinou nejsou zaměřeny. Při hodnocení, do jaké míry jdou předkládané a realizované projekty samy příkladem zvyšování kvality a transparentnosti (metoda path marking), se dostaneme k méně uspokojivým výsledkům. Více než polovina projektů není dostatečně kvalitně připravena a pouze část z nich lze považovat za dobrý příklad ke zvyšování kvality a transparentnosti veřejné správy. Vliv projektů na zvýšení kvality a transparentnosti veřejné správy byl hodnocen prostřednictvím názorů zainteresovaných subjektů (žadatelů – řešitelů a cílových skupin) a pomocí nově vyvinuté metody path marking. Metodická poznámka: Principem metody path marking je, že se hodnotí samotný proces přípravy a realizace projektu z hledisek zvyšování kvality veřejné správy a transparentnosti. Ptáme se, zda způsob, jak byl projekt připravován a případně realizován, přispěl ke zvýšení kvality a transparentnosti ve veřejné správě. Metodu jsme nazvali „path marking“, protože tyto projekty slouží jako příklad ostatním subjektům veřejné správy (v dobrém i špatném), a v podstatě vytváří cestu, na kterou se další subjekty napojují při přípravě a realizaci vlastních projektů. Pokud je například při realizaci projektu provedeno výběrové řízení, které je sice slučitelné s literou zákona, nikoliv však s duchem zákona, tak i když má možná tento projekt ve svých cílech uvedeno zvyšování kvality a transparentnosti, tak sám sebe vlastně popírá. Za transparentnost byla v této evaluaci považována schopnost veřejné správy/jakékoliv organizace komunikovat navenek sdělení o tom, jak je zacházeno s penězi, které byly vybrány od jiných subjektů (např. formou daní, darů apod.). Konkrétně jde o smysluplné a kvalitní sdělování informací o tom, na co byly vybrané peníze použity, jaké to přineslo výsledky a z jakého důvodu byly peníze použity právě na tento účel. V dotazníkovém šetření byli osloveni všichni realizátoři (z nich odpovědělo 98 respondentů z PO4) a cílové skupiny. U cílových skupin odpovědělo celkem 83 respondentů, z nichž je 20 % řídících pracovníků a 80 % pracovníků. U jednotlivých otázek mírně kolísá počet respondentů mezi cca 60 – 83 respondenty. Tito respondenti se zúčastnili projektů převážně ve 2. polovině roku 2010. Z toho mj. plyne, že na hodnocení vlivu projektů je zatím relativně brzy. Analýza názorů cílových skupin byla doplněna o otázky zaměřené na zhodnocení celkového naladění respondentů, protože je dokázáno, že názory jsou ovlivňovány řadou faktorů a jedním z významných vlivů je spokojenost v dané práci. Respondenti z cílových skupin jsou většinou ve své práci spokojení (53 % spokojen/á, 42 spíše spokojen/á), takže případné méně příznivé hodnocení vzdělávacích projektů není tímto faktorem významně ovlivněno.
136
Tematické skupiny projektů v PO4 V první fázi provedl evaluační tým identifikaci celkem čtyř skupin projektů, které jsou realizovány jednotlivými výzvami v rámci PO4. Smyslem analýzy bylo předložit základní přehled toho, jaké typy projektů jsou v rámci PO4 realizovány. Analýza byla založena zejména na posouzení zaměření jednotlivých výzev. Následný přehled byl upřesněn v rámci řízeného rozhovoru s pracovníky implementačního orgánu. Z provedené analýzy vyplynulo, že projekty v rámci PO4 lze rozdělit celkem do 4 základních typů projektů: 1. Strategické výzvy pro Ministerstvo vnitra – jde o výzvy č. 27, 38 2. Projekty zaměřené na analýzy a studie proveditelnosti – výzva č 32 3. Výzvy na vytvoření strategických metodik a procesů v rámci státní správy a územní samosprávy - výzvy č. 41, 42, 48, 53, 57, 58, 59, 62 a 64 4. Vzdělávání cílových skupin – výzvy č. 40 a 69 Na přímý rozvoj lidských zdrojů byly v době zpracování dat (tj. k 5. 1. 2011) vyhlášeny pouze 4 výzvy (27, 38, 40 a 69), z nichž výzva č. 69 nebyla dosud zcela vyhodnocena. Jak z přehledu vyplývá, je většina výzev zaměřena na jiné oblasti, než je přímý rozvoj lidských zdrojů. Výzva č. 32 se pak zcela vymyká zaměření OPLZZ a byla využita pouze k profinancování analýz a studií proveditelnosti pro navazující projekty, které nemají většinou s rozvojem lidských zdrojů žádnou souvislost. Dále je ze zmíněných tematických skupin zřejmé, že se projekty zaměřují více na kvalitu veřejné správy než na její transparentnost. Vliv projektů na kvalitu a veřejné správy Vliv projektů na kvalitu veřejné správy byl hodnocen v rámci dotazníkového šetření mezi realizátory a cílovými skupinami prostřednictvím těchto vybraných znaků kvality: 1) dostupnost služby (Umístění úřadu, vzdálenost od MHD, parkovišť, orientace a dostupnost v rámci budovy, počet úředních hodin týdně, dostupnost pro handicapované, možnost podávání stížností bez obav z odvety), 2) spolehlivost byla rozdělena do 3 podskupin znaků: a. časové hledisko - rychlé vyřízení, provedení služby v dohodnutém čase, b. bezchybnost - bezchybné rozhodnutí bez právních nedostatků, c. hledisko rovnosti - pro všechny klienty a vždy stejné podmínky. 3) čekací doba (doba čekání ve frontě, doba objednání, doba reakce na dotaz, doba od podání žádosti do vydání rozhodnutí apod.), 4) kompetence a způsobilost (schopnost zaměstnanců aplikovat znalosti, zkušenosti a odbornost při poskytování služby), 5) přijetí, zacházení a porozumění (vstřícnost, respekt, vlídnost, ohleduplnost, vhodnost oblečení a prostředí, důvěrnost), 6) komunikace (schopnost řešit konflikty, schopnost informovat a naslouchat občanům), 7) důvěryhodnost (proslulost (image) úřadu/organizace), 8) jistota a bezpečnost (bezpečnost budov a zařízení, kde je služba poskytována, finanční jistota, dodržování hygienických předpisů (např. WC apod.),
137
9) prostředí (prostředí praktické a příjemné pro zákazníka a pro efektivní poskytování služby), 10) technické vybavení (vybavení potřebnou výpočetní a jinou technikou, kapacita a stáří techniky, způsob údržby). Názory cílových skupin a realizátorů na oblasti, ve kterých je potřeba zvyšovat kvalitu se různí. Zatímco realizátoři vnímají potřebu zvyšovat kvalitu veřejných služeb ve všech hodnocených aspektech, tak cílové skupiny jenom v některých. Stejně tak se liší také hodnocení přínosů projektů ke zlepšování jednotlivých znaků kvality veřejných služeb. Jelikož je počet relevantních dokončených projektů velmi malý (3 projekty z výzvy 53, z toho pouze jeden by byl relevantní k posouzení, protože zbylé dva jsou z tematické skupiny 3, ostatní dokončené projekty jsou z výzvy 32), tak jejich efekty je obtížné v praxi vysledovat. Výjimkou jsou např. projekty na rozvoj eGon center, jejichž efekt se projevil v podstatě okamžitě a je hodnocen převážně pozitivně, ačkoliv projekty ještě nebyly dokončeny. Dokončené projekty jsou navíc takového charakteru, že nemají přímý vliv na klienty veřejné správy a tudíž jejich posouzení ze strany klientů veřejné správy, které bylo v návrhu projektu zamýšleno, nemělo smysl. Přesto se v rámci shromažďování dat podařilo získat alespoň názory několika účastníků projektů zaměřených na eGon centra. Podle těchto zaměstnanců veřejné správy, kteří byli v projektu proškoleni, hodnotí klienti fungování eGon center vcelku pozitivně. Z praxe hodnotitelů (protokoly v MONIT7+, doporučení hodnotitelských komisí) vyplývá, že velké množství projektů není zcela transparentně a jasně navrženo, případně je navrženo nekvalitně. Z 275 schválených individuálních projektů jich bylo pouze 122 (tj. 44 %) předloženo natolik kvalitně, že byly schváleny napoprvé, 40 projektů (tj. 15 %) bylo opravováno minimálně dvakrát. Z řízených rozhovorů vyplynulo, že i sami realizátoři považují některé projekty za nepříliš přínosné z hlediska zvyšování kvality služeb veřejné správy. Na základě informací z MONIT7+ bylo sledováno jak kvalitně byla žádost připravena (tj. kolikrát byla žádost opravována než prošla kladně hodnocením). Tento ukazatel mělo smysl sledovat pouze u projektů předložených do individuálních výzev, které umožňují opravu a opětovné předložení žádosti. Z celkem 368 projektů předložených k 5. 1. 2011 do vyhlášených individuálních výzev jich prošlo kladně hodnocením 275. Následující tabulka ukazuje, kolikrát byly žádosti předloženy: Tabulka 38
Počet předložení Jedenkrát Dvakrát Třikrát Čtyřikrát Pětkrát Celkem
Počet žádostí 122 113 28 10 2 275
% 44 41 10 4 1 100
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Z provedené analýzy vyplývá, že pouze 44 % žádostí bylo natolik kvalitních, aby prošly hodnocením napoprvé. Komentář hodnotitelů projektů: Hodnotitelé se shodovali v tom, že většina projektů v PO4 nebyla kvalitně připravena. Hodnotitelé se zkušeností i z jiných prioritních os případně jiných výdajových programů se dále shodovali v tom, že
138
kvalita projektů předkládaných v PO4 by v otevřené soutěži s projekty z jiných prioritních os velmi pravděpodobně neobstála. V průběhu času však lze vysledovat trend alespoň částečného zvyšování kvality předkládaných projektů. Komentované výsledky dotazníkového šetření mezi realizátory a cílovými skupinami zaměřeného na kvalitu veřejných služeb: Dostupnost služby považují respondenti za celkem dobrou, téměř 2/3 respondentů se domnívá, že tento znak kvality není třeba zásadně zlepšovat a u 16 % nebyl projekt na to vůbec zaměřen. Tomu odpovídá – podle názorů respondentů - v podstatě i zaměření projektů. Téměř 80 % se domnívá, že realizace projektu buď nepřispěla ke zlepšení dostupnosti služeb nebo na to projekty nebyly zaměřeny. Spolehlivost – časové hledisko je většinou respondentů (77 %) vnímána jako celkem dostačující, ale přitom téměř 50 % respondentů uvádí, že jejich účast v projektu přispěla ke zlepšení tohoto aspektu služby. Spolehlivost – bezchybnost je 2/3 respondentů považována za relativně dobrou, že není až tak třeba ji zlepšovat. Tomu odpovídá i vnímané zaměření projektů – podle poloviny respondentů nepřispěla jejich účast v projektu ke zlepšení spolehlivosti služby. Spolehlivost – rovnost je rovněž znak, který většina respondentů (75 %) považuje za celkem dobře pokrytý. Zaměření projektů tomu odpovídá: většinou buď projekty nepřispěly nebo nebyly na danou oblast zaměřeny. Čekací dobu považují respondenti za vesměs uspokojivou (74 % se domnívá, že v podstatě není třeba zlepšovat). Tomu odpovídá i zaměření projektů, kde většina buď nijak zásadně nepřispěla nebo vůbec nebyla zaměřena na tento znak kvality. Kompetence a způsobilost jsou znaky, které by bylo třeba posílit (skoro ½ respondentů), ale projekty na to byly zaměřeny jen částečně (pouze 37 % projektů se podle respondentů zaměřovalo na zlepšení tohoto znaku kvality služeb). Přijetí, zacházení a porozumění považují 2/3 respondentů za celkem dobrou (není třeba až tolik zlepšovat). Tomu v podstatě odpovídá i zaměření projektů (77 % buď vůbec nebo spíše nepřispívá, případně projekt nebyl zaměřen na tento aspekt kvality). Komunikace je považována za znak, který je třeba posilovat (44 %), ale projekty na to z větší části nejsou zaměřeny nebo příliš nepřispívají (76%). Důvěryhodnost je – stejně jako Komunikace - znak, u kterého se vyskytuje disproporce mezi potřebou posílit a zaměřením projektů. Na jedné straně respondenti vnímají potřebu zlepšit tento aspekt kvality služeb (53 %), ale zaměření projektů tomu příliš neodpovídá (67 % spíše nebo vůbec nepřispělo). U zbývajících 3 znaků (jistota a bezpečnost, prostředí, technické vybavení) vnímají respondenti potřebu zlepšit tento znak kvality, kdežto projekty na to nebyly vesměs zaměřeny. Jistě to souvisí s tím, že tyto znaky jsou spíše materiálně technického charakteru (spíše „tvrdé“ projekty), zatímco PO 4 se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů.
139
Tabulka 39: Kvalita služeb - Komparace názorů cílových skupin a realizátorů Znak kvality Je potřeba posílit tento znak Odpovídalo tomu zaměření projektu? služby/Otázka kvality poskytovaných služeb? Cílové skupiny Realizátoři Cílové skupiny Realizátoři Dostupnost služby NE ANO NE NEBYL ZAMĚŘEN* Spolehlivost – časové NE ANO ANO ANO hledisko Spolehlivost NE ANO NE ANO bezchybnost Spolehlivost - rovnost NE ANO NE ANO Čekací doba NE ANO NE ANO/NEBYL ZAMĚŘEN* Kompetence a ANO ANO NE ANO způsobilost Přijetí, zacházení a NE ANO NE ANO/NEBYL porozumění ZAMĚŘEN* Komunikace ANO ANO NE ANO/NEBYL ZAMĚŘEN* Důvěryhodnost ANO ANO NE ANO Jistota a bezpečnost ANO ANO NE NEBYL ZAMĚŘEN* Prostředí ANO ANO NE NEBYL ZAMĚŘEN* Technické vybavení ANO ANO NE NEBYL ZAMĚŘEN* Zdroj: vlastní šetření Poznámka: rozlišení na ANO/NE je třeba chápat ve smyslu „spíše ano“, „spíše ne“. * statisticky významné zhruba stejně jako ANO.
Z tabulky jednoznačně vyplývá, že realizátoři vidí přínosy a zaměření jimi realizovaných projektů mnohem pozitivněji a přínosněji než samotné cílové skupiny. Zatímco realizátoři spatřují jejich projekt zaměřený na celkem 7 z 12 sledovaných ukazatelů kvality veřejné správy, cílové skupiny se domnívají, že projekty byly zaměřeny pouze na jeden z těchto znaků. Z tabulky rovněž vyplývá, že cílové skupiny považují za potřebné posílit pouze polovinu ze sledovaných znaků kvality, zatímco realizátoři vidí nutnost posilovat všechny uvedené znaky. Vliv projektů na transparentnost a veřejné správy Názory realizátorů i cílových skupin se shodují, že projekty nejsou většinou zaměřeny na posílení transparentnosti, a proto k jejímu zvyšování nepřispívají. Informace z MONIT7+ nelze pro posouzení přímého vlivu výstupů projektů na transparentnost veřejné správy použít, ale lze je využít k nepřímému posouzení přínosu projektů transparentnosti metodou path marking, kterou vyvinul náš realizační tým. Na základě informací z MONIT7+ bylo sledováno jak transparentní byly aktivity a rozpočty navržené v projektu. Při hodnocení projektů z hlediska transparentnosti bylo využito praxe hodnotitelů a zápisy z hodnotitelských komisí. Z analýzy vyplynulo, že velká část projektů nebyla napoprvé schválena právě z důvodu nejasného vymezení aktivit nebo některých položek. Často se hodnotitelé setkávali i s tím, že v rozpočtu projektu byly uvedeny vysoké částky na služby, které nebyly v textu nikterak vysvětleny. Z tohoto pohledu nebyly ve zhruba polovině případů projekty připraveny transparentně tak, aby mohly být schváleny napoprvé. Podobně byla data z MONIT7+ využita k nepřímému posouzení transparentnosti realizovaných projektů. Zde vycházel realizační tým z informací o realizovaných výběrových řízeních nad 200 000 Kč, u nichž dle pravidel OPLZZ musela proběhnout alespoň minimální soutěž ve formě oslovení tří potenciálních dodavatelů. Teorie i praxe veřejných zakázek ukazuje, že čím je proces výběrového řízení transparentnější, tím nižší ceny je zpravidla dosaženo. Evaluační tým tedy posuzoval
140
předpokládanou hodnotu zakázky a konečnou cenu dle smlouvy o dílo. Za předpokladu správných informací v MONIT7+ vyplývají tyto výsledky. Z celkem 70 výběrových řízení nad 200 000 Kč realizovaných v PO4 jich bylo 48 „vysoutěženo“ za předpokládanou hodnotu. To představuje téměř 69 %. Dalších 9 realizovaných zakázek potom realizovalo prostřednictvím výběrového řízení úsporu nižší než 5 % oproti předpokládané hodnotě. To představuje dalších téměř 13 %. Tyto výsledky tak indikují, že více než 80 % výběrových řízení nebylo pravděpodobně dostatečně transparentních. Bližší informace a údaje k této problematice jsou uvedeny v evaluační otázce 1.7, kde je tato analýza zpracována za celý OPLZZ. Z této analýzy pak vyplývá, že veřejné zakázky v PO4 jsou ještě o něco méně transparentní než je průměr OPLZZ. Komentář hodnotitelů projektů: V rozpočtech projektů se často vyskytují blíže nespecifikované položky, zejména na služby, které nejsou nikterak v návrzích projektů zdůvodněny. V některých případech se jednalo i o několikamilionové částky bez udání důvodů. Některé částky v projektech byly zjevně výrazně nadhodnocené. Snaha hodnotitelů tyto částky redukovat či nezdůvodněné položky škrtat byla v určité fázi zastavena vedoucími pracovníky MV, kteří na základě intervence žadatelů dali hodnotitelům pokyn do rozpočtů nezasahovat, pouze na podezřelé položky upozorňovat. Komentované výsledky dotazníkového šetření mezi realizátory a cílovými skupinami zaměřeného na transparentnost veřejné správy: Respondenti byli dotazováni jednak na jejich názor, zda „Je třeba posilovat transparentnost činností Vašeho úřadu/Vaší organizace směrem k veřejnosti?“ a jednak bylo zjišťováno, „Do jaké míry přispěla Vaše účast v projektu ke zvýšení transparentnosti?“. Cílem bylo porovnat vnímanou potřebu zvyšování transparentnosti s tím, jak respondenti vnímají zaměření projektů. Respondenti se ve více než polovině (56 %) vyjádřili, že je třeba posilovat transparentnost činností jejich úřadů směrem k veřejnosti. S tím ovšem nekoresponduje zaměření projektů, protože – podle respondentů nebyly projekty příliš (nebo vůbec) zaměřeny na zvyšování transparentnosti (75 %). „Je třeba posilovat transparentnost činností „Do jaké míry přispěla Vaše účast v projektu Vašeho úřadu/Vaší organizace směrem ke zvýšení transparentnosti?“ k veřejnosti?“ ANO NEPŘISPĚLA Respondenti z řad realizátorů byli dotazováni, do jaké míry přispěl jejich projekt ke zvýšení transparentnosti. Z celkem 70 odpovědí se 44 % realizátorů domnívá, že jejich projekt nějakým způsobem přispěl ke zvýšení transparentnosti veřejné správy. 11 % se domnívá, že spíše nepřispěl a téměř polovina (44 %) uvádí, že jejich projekt nebyl na zvyšování transparentnosti zaměřen. Přestože velká část realizátorů (44 %) odpověděla, že projekt jednoznačně přispěl nebo spíše přispěl ke zvýšení transparentnosti, v následné slovní odpovědi jak konkrétně projekt přispěl ke zvýšení transparentnosti VS často zaměňují transparentnost za kvalitu, případně uvádějí obecné formulace. 2) ZÁVĚRY Z provedené analýzy vyplývá, že většina realizovaných projektů je zaměřena na jiné aspekty, než je transparentnost veřejné správy. Samy předkládané a realizované projekty navíc nejsou jednoznačně transparentní. Často se v projektových návrzích vyskytují nejednoznačné aktivity, nevysvětlené položky na služby apod.
141
Naopak na zvyšování kvality veřejné správy je zaměřena velká část projektů. Nicméně v tomto případě nelze jednoznačně posoudit skutečný přínos ke kvalitě, neboť dokončených projektů je v době zpracování evaluační zprávy velmi málo a převážná většina z nich nemá přímý vliv na kvalitu veřejné správy, neboť jejich výstupem je analýza či studie proveditelnosti. Pravděpodobně nejvyšší reálný přínos ke zvyšování kvality veřejné správy lze spatřovat u výzvy č. 40, která byla zaměřena na rozvoj eGon center. Realizátoři i cílové skupiny zde v rámci řízených rozhovorů jednoznačně ocenili přínos pro přiblížení služby občanům a jejich rychlejšímu poskytování. Současně je otázkou transparentnost a efektivnost těchto projektů, neboť z řízeného rozhovoru se zástupcem obce, která do výzvy č. 40 projekt nepředložila, vyplynulo, že školení podporované z výzvy 40 provedli prostřednictvím vlastních lektorů s celkovými náklady cca 30 tis. Kč, zatímco minimální velikost projektu z OPLZZ byla stanovena na 2 mil. Kč. Realizátoři projektů z této konkrétní výzvy se potom shodovali v tom, že úředníci byli vysláni povinně na školení, která ve skutečnosti ani nepotřebovali, pouze aby se naplnily stanovené ukazatele. Naopak představitelé veřejné správy postrádají možnost specifického vzdělávání pro svoje úředníky.
3) DOPORUČENÍ 1. Koncipovat budoucí individuální výzvy tak, aby byla zajištěna konkurence mezi návrhy a vytvářen tlak na žadatele připravovat kvalitní projekty. Konkrétní doporučená opatření: o Vyhlašovat individuální výzvy tak, aby byl vždy větší počet možných žadatelů a předpokládaný objem předložených žádostí převyšoval finanční alokaci výzvy. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: B 2. Zavést pravidlo maximálně jedné možné opravy žádosti (v případě individuálních projektů), která bude předložena nejpozději do 3 měsíců od vrácení k přepracování. Po přesažení této lhůty bude žádost klasifikována jako „vyřazena pro nezájem žadatele“. Dílčím rizikem tohoto doporučení je nevyčerpání finančních prostředků u konkrétních výzev pro individuální projekty. Případné nevyčerpané finanční prostředky bude možné využít k vypsání jiných výzev na opatření, kde jsou úřady schopny předložit kvalitní a přínosné projekty (např. na specifické vzdělávání zaměstnanců veřejné správy) a zvážit snížení hranice pro minimální velikost projektu (např. na úroveň 200 000 Kč). Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: E
4.7.1 Evaluační otázka 1.21 – míra příspěvku projektů ke snížení administrativní zátěže veřejné správy Znění evaluační otázky 1.21: Do jaké míry realizace projektů přispívá ke snižování administrativní zátěže veřejné správy?
1) ZJIŠTĚNÍ Skutečné přínosy projektů ke snižování administrativní zátěže veřejné správy lze objektivně hodnotit až na základě výstupů. Vzhledem k tomu, že převážná většina dokončených projektů v rámci PO4 byla v době zpracování evaluace z výzvy 32 zaměřená na zpracování analýz a studií proveditelnosti, nebylo možné konkrétní přínosy PO4 v této oblasti posoudit.
142
Administrativní zátěž byla zkoumána ve smyslu vnímané administrativní zátěže ze strany zaměstnanců veřejné správy související s realizací projektů. Východiskem pro posouzení vlivu realizace projektů na AZ bylo dotazníkové šetření mezi realizátory a cílovými skupinami, řízené rozhovory, evidence projektů v MONIT7+ a expertní posouzení. V dotazníkovém šetření byli osloveni všichni realizátoři (z nich odpovědělo 98 respondentů z PO4) a vybrané cílové skupiny (odpovědělo 83 respondentů). Z názorů realizátorů a cílových skupin vyplývá, že přínos projektů ke snižování administrativní zátěže nelze jednoznačně posoudit. Zatímco téměř polovina realizátorů vidí projekt jako přínosný pro snižování administrativní zátěže, cílové skupiny jsou ve svém vnímání skeptičtější. Jako přínosné v tomto směru vidí projekty pouze 14 % respondentů z cílových skupin. Jako doplněk byla použita metoda path marking, kdy se hodnotilo, jak daný projekt administrativně zatěžoval implementační subjekt. I samotné projekty přitom přispívají ke zvyšování administrativní zátěže, když více než polovina ze schválených projektů v rámci individuálních výzev v PO 4 byla předkládána minimálně dvakrát, čímž došlo ke zvýšenému administrativnímu zatížení implementačních orgánů. Většina zaměstnanců veřejné správy (cílových skupin projektů) se shoduje v tom, že projekty většinou nepřispěly ke snižování administrativní zátěže. Pouze 14 % respondentů z řad cílových skupin se domnívá, že projekt, jehož se účastnili, nějakým způsobem přispěl ke snižování administrativní zátěže. Z řízených rozhovorů i z názorů expertů vyplynulo, že na administrativní zátěž v souvislosti s realizací projektů v PO 4 má nepochybně vliv i připravenost a schopnost řídícího a implementačního orgánu poskytovat relevantní a správné informace, případy změn výzev, pravidel a požadavků na evidenci v průběhu realizace projektů, dodatečné požadavky na sledování nových pod/indikátorů apod. Pozitivní efekt na snížení administrativní zátěže mají již nyní eGon centra, ačkoliv projekty zaměřené na egovernment ještě nebyly ukončeny. Efekt eGon center mohl být i větší, kdyby se realizoval původní plán 400 eGon center v ČR. Nyní funguje cca 90 eGon center. Vzhledem ke specifiku dokončených projektů nebylo smysluplné provádět šetření mezi zaměstnanci veřejné správy ke konkrétním dokončeným projektům. Z tohoto důvodu bylo základním informačním zdrojem pro evaluaci šetření mezi účastníky projektu – cílovými skupinami. Podobně jako v otázce 1.20 byla použita metoda „path marking“, založená na předpokladu, že pokud projekt sám není příliš administrativně zatížen, respektive nezatěžuje administrativu, má potenciál přispět k celkovému snižování administrativní zátěže veřejné správy a vytváří příklad pro další projekty. Při použití této metodiky bylo posuzováno, jak daný projekt administrativně zatěžoval implementační subjekt. Zde lze opět odkázat na tabulku počtu předkládání žádostí, kdy u individuálních projektů byla kvalitně (tudíž tak, aby nepřiměřeně administrativně nezatěžovala implementační subjekt) připravena necelá polovina žádostí. Z rozhovoru s pracovníky implementačního subjektu i praxe hodnotitelů projektů pak vyplynulo, že část žadatelů předkládala opakovaně stejný projekt s minimálními úpravami nebo zcela bez úprav. Aplikace této metodiky na celý systém implementace OPLZZ pak indikuje, že projekty ke snižování administrativní zátěže nepřispívají, naopak administrativní zátěž zvyšují. Administrativní zátěž je jednoznačně ovlivňována také nastavením podmínek a pravidel implementace daného operačního programu. Z průzkumu názorů realizátorů projektů vyplynulo, že
143
právě vysoká administrativní zátěž je považována za jeden z největších problémů podávání žádostí a následné realizace projektů v OPLZZ. Komentované výsledky dotazníkového šetření Otázku snižování administrativní zátěže řešilo i dotazníkové šetření provedené jak mezi realizátory projektů, tak mezi cílovými skupinami – účastníky. Celkem 31 % respondentů z řad realizátorů uvedlo, že jejich projekt byl zaměřen na snižování administrativní zátěže. Za nejvýznamnější příčiny administrativní zátěže přitom respondenti uváděli vnější příčiny (organizace práce a činností a legislativní podmínky pro práci). Na otázku „Do jaké míry přispěl Váš projekt ke snížení administrativní zátěže?“ odpověděla téměř polovina realizátorů (49 %), že projekt přispěl ke snížení AZ. 20 % se naopak domnívá, že projekt ke snížení AZ nepřispěl; 6 % respondentů dokonce uvedlo, že se vlivem realizace projektu administrativní zátěž zvýšila. Téměř tři čtvrtiny těch realizátorů, kteří uvedli, že jejich projekt přispěl snížení AZ, se domnívají, že to bylo v oblasti, ve které to bylo nejvíce třeba. Z dotazníku pro cílové skupiny pak vyplynulo, že téměř dvě třetiny respondentů vnímají administrativní zátěž jako překážku pro svoji kvalitní práci. Obr. č. 16: Vnímání administrativní zátěže cílovými skupinami
Administrativní zátěž 40 35 30 25 20 15 10 5 0
35 22
17
8 1: Vnímám to jako významnou překážku
2: Spíše to vnímám jako překážku
3: Spíše to nevnímám jako překážku
4: Nevnímám to jako překážku
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Cílové skupiny byly rovněž dotazovány, do jaké míry přispěla jejich účast v projektu ke snížení administrativní zátěže. Zde se výsledky rozchází s pohledem realizátorů, neboť většina cílových skupin uvedla, že jejich účast v projektu nepřispěla ke snížení administrativní zátěže. Viz následující graf.
144
Obr. č. 17: Jak přispěla účast v projektu ke snížení AZ – cílové skupiny
… 30 24
25
25
20 15
11
10
10 5
3 0
0 1: Přispěla významně
2: Spíše přispěla
3: Spíše nepřispěla
4: Vůbec nepřispěla
5: Vlivem 6: Projekt nebyl projektu došlo zaměřen na naopak ke snižování zvýšení administrativní administrativní zátěže zátěže
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Na rozdíl od realizátorů se cílové skupiny domnívají, že projekty nereagovaly na snižování administrativní zátěže v oblasti, ve které to bylo nejvíce potřeba. Celých 83 % respondentů uvedlo, že se projekt nesoustředil na oblast, ve které bylo snížení administrativní zátěže nejvíce třeba. Viz následující graf. Obr. č. 18: Soustředil se projekt na snížení AZ v oblasti, kde to bylo nejvíce třeba? – cílové skupiny
Snížení administrativní zátěže 35
30
30 25 20 14
15 10 5
7 2
0 1: Ano
2: Spíše ano
3: Spíše ne
4: Ne
Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni 29. 11. 2010
Průzkum, jak vnímají výstupy již dokončených projektů na snižování administrativní zátěže veřejné správy klienti (občané, firmy) nemohl být realizován z důvodu nedostatečného počtu dokončených projektů. V době zpracování analýzy (data k 5. 1. 2011) bylo dokončených pouze 37 projektů, z nichž 34 bylo z výzvy č. 32 a jejich jediným výstupem byla analýza nebo studie proveditelnosti. Z tohoto důvodu nebylo zamýšlené šetření mezi klienty provedeno, neboť by nemělo smysl. Z výsledků srovnání výstupů dotazníkového šetření realizovaného mezi cílovými skupinami a realizátory lze konstatovat, že se diametrálně liší pohled realizátorů a cílových skupin. Zatímco realizátoři vidí poměrně značný přínos jejich projektu ke snížení administrativní zátěže (49 %), a to
145
v oblastech, kde to je nejvíce třeba (75 %), jen malá část cílových skupin se domnívá, že projekt pomohl snížení AZ (14 %), a to v oblastech, kde to bylo nejvíce třeba (17 %).
2) ZÁVĚRY Z provedené analýzy vyplývá, že většina realizovaných projektů je zaměřena na jiné aspekty, než je snižování administrativní zátěže veřejné správy. Pouze necelá třetina projektů (31 %) byla dle realizátorů zaměřena na tento cíl. Většina projektů je zaměřena na zvyšování kvality či elektronizaci veřejné správy včetně souvisejícího vzdělávání. Výrazný rozdíl je potom ve vnímání příspěvku projektů ke snižování administrativní zátěže mezi realizátory a cílovými skupinami. Zatímco téměř polovina realizátorů uvedla v dotazníkovém šetření, že jejich projekt významně nebo spíše přispěl ke snižování administrativní zátěže, cílové skupiny jsou ve svých odpovědích podstatně skeptičtější. Přínos projektů ke snížení administrativní zátěže vidí pouze 14 % respondentů. Názory obou dotazovaných skupin se liší i v tom, zda se projekt zaměřoval na snižování administrativní zátěže v oblastech, kde to je nejvíce potřeba. Příspěvek projektů ke snižování administrativní zátěže lze považovat za spíše pozitivní, ale i zde jsou určité rezervy.
3) DOPORUČENÍ 1. Vypsat výzvu zaměřenou speciálně na snížení administrativní zátěže ve veřejné správě. Výzvu otevřít všem subjektům veřejné správy a ponechat na nich, aby sami identifikovali slabá místa a navrhli způsob jejich řešení. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení:B
4.7.2 Evaluační otázka 1.22 – vnímání projektů ze strany samotných účastníků vzdělávání Znění evaluační otázky 1.22: Do jaké míry jsou projekty zaměřené na vzdělávání spatřovány samotnými účastníky za přínosné a užitečné?
1) ZJIŠTĚNÍ Přínosnost a užitečnost byla vyhodnocována ve smyslu, jak ji vnímají účastníci vzdělávacích projektů (cílové skupiny). Principiálně šlo o to, do jaké míry jsou poznatky ze vzdělávání použitelné při výkonu jejich zaměstnání. Metodická poznámka: Evaluátoři si jsou vědomi toho, že vnímaná přínosnost a užitečnost se může časem měnit, což nelze sice postihnout v rámci roční evaluace OPLZZ, ale lze položit metodické základy systematického sledování těchto změn a pokusit se vytvořit základ pro časové řady vhodné pro provádění následných evaluací a zaměřit část evaluace na změny ve vnímání přínosnosti a užitečnosti v delším časovém odstupu od absolutoria vzdělávání.
146
V ideálním případě by přínosnost a užitečnost vzdělávání neměla být posuzována ani realizátory ani absolventy vzdělávání (cílovými skupinami), ale klienty veřejné správy, tj. těmi, kteří využívají služeb veřejné správy (občané, podnikatelé). Toto sice spadá do kategorie dopadů a není to zjistitelné v rámci roční evaluace, ale rovněž se domníváme, že je třeba začít včas vytvářet základy metodiky dlouhodobého sledování spokojenosti klientů veřejné správy, kteří jsou obsluhování cílovými skupinami projektů. V dotazníkovém šetření odpovědělo 83 respondentů, z nichž je 20 % řídících pracovníků a 80 % pracovníků. U jednotlivých otázek mírně kolísá počet respondentů mezi cca 60 – 83 respondenty. Výjimkou je poslední otázka zaměřená na přínosy produktu, kde odpovědělo pouze 27 osob. Vzdělávání v rámci projektů podpořených v PO 4 probíhalo u převážné většiny respondentů ve 2. polovině roku 2010. Určitou formu vzdělávání v rámci PO4 obsahovalo k 5. 1. 2011 celkem 328 projektů v různé fázi realizace. Projekty byly předloženy ve výzvách č. 27, 38, 40, 41, 42, 48, 53, 57, 58, 59 a 62. V rámci těchto projektů je plánováno 229 919 úspěšných absolventů kurzů. Nejvíce přispěla k naplnění tohoto indikátoru výzva č. 40 zaměřená na elektronizaci veřejné správy a vzdělávání v eGon centrech (celkem plánováno 164 186 úspěšných absolventů kurzů). V rámci řízených rozhovorů byli dotazováni také spolupracovníci, nadřízení těchto účastníků a realizátoři projektů. Použitelnost získaného vzdělání byla hodnocena ve dvou rovinách: 1) co vnímají respondenti – účastníci vzdělávání za použitelné pro svou práci – v rozlišení na: a. vnímaná použitelnost, b. skutečná aktuální použitelnost; 2) zda by doporučili svým kolegům a jiným úřadům a organizacím se podobného vzdělávání zúčastnit. Vnímaná použitelnost byla respondenty zhodnocena jako nízká s ohledem na výkon jejich práce. Téměř 70 % respondentů považuje získané vzdělání za použitelné z méně než 50 %, z toho 2/3 respondentů dokonce z méně než 25 %. Skutečná použitelnost – co skutečně ve své práci využívají – je ještě o něco nižší (konkrétně 76 % používá méně než 50 % poznatků, z toho 2/3 používají méně než 25 %. Celkem 50 % respondentů by doporučilo svým kolegům se takového vzdělávání zúčastnit, zatímco 30 % by to nedoporučilo a u 20 % nemá projekt smysl opakovat, neb se ho zúčastnili všichni, pro které to mělo smysl. Realizovat takový projekt u jiných úřadů by doporučila více než polovina respondentů (56 %), ale na druhou stranu by 43 % respondentů nedoporučovalo projekt opakovat na jiném úřadu, v jiné organizaci. Na otázku zaměřenou na zhodnocení přínosu produktu (školení, vzdělávání či jiné aktivity), kterého se daný respondent zúčastnil, odpovědělo výrazně méně osob než na předchozí otázky (pouze 27 respondentů). Přes polovinu respondentů považuje projekty za v podstatě přínosné (56 %), zatímco 22 % je považuje za v podstatě nepřínosné. Zbylých 22 % hodnotí projekty jako zhruba z poloviny přínosné. Účastníci vzdělávání hodnotí přínos vzdělávání v PO 4 většinou jako přínosné (56 % respondentů), zatímco jako spíše nepřínosné je hodnotí pouze 22 % respondentů. Zbylých 22 % hodnotí přínos jako
147
z poloviny přínosný. Vnímaná a skutečná použitelnost, tj. kolik ze vzdělávání skutečně použijí ve své praxi, je však hodnocena relativně nízko, kdy 76 % účastníků vzdělávání nepoužije ani polovinu z informací nabytých v projektu. Nadřízení pracovníků, kteří se účastnili vzdělávání, hodnotí přínos vzdělávacích projektů vesměs pozitivně. Většinou došlo alespoň k částečnému zvýšení kompetence proškolených pracovníků. Z hodnocení vyplývá, že vzdělávání v rámci podpořených projektů je vnímáno jako spíše přínosné než nepřínosné. V tomto se shodují názory účastníků, jejich spolupracovníků i jejich nadřízených. Celkem pozitivně jsou hodnocena školení pro eGon centra.
2) ZÁVĚRY Účastníci vzdělávání podobně jako jejich nadřízení a kolegové hodnotí přínos vzdělávacích projektů většinou pozitivně. Na druhou stranu však z dotazníkového šetření a následných řízených rozhovorů vyplynulo, že většinu znalostí získaných v projektech účastníci ve své práci nevyužijí. Z řízených rozhovorů potom vyplynulo, že v mnoha případech se úředníci účastní povinně i těch kurzů, které ke své práci nevyužijí. Důvodem je spíše naplnění indikátorů než skutečná potřeba. Z řízených rozhovorů dále vyplynulo, že přínosem pro veřejnou správu by byla výzva zaměřená na specifické vzdělávání s možností volného výběru kurzů.
3) DOPORUČENÍ 1) Vypsat do konce roku 2011 výzvu na specifické vzdělávání zaměstnanců veřejné správy (státní správy i územní samosprávy). Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: D 2) U vzdělávacích projektů v PO4 snížit hranici pro minimální velikost projektu na 200 000 Kč. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: D
148
4.8
Specifické evaluační otázky prioritní osy 5
4.8.1 Evaluační otázka 1.23 – typologie projektů z hlediska největšího potenciálu Znění evaluační otázky 1.23: Jaký typ projektů v rámci typologie běžících projektů (např. dle typu žadatelů) v rámci prioritní osy 5 má největší potenciál dosahovat cíle prioritní osy?
1) ZJIŠTĚNÍ V průběhu řešení této evaluační otázky byly provedeny následující aktivity při sběru dat a informací a jejich zpracování:
Statistická analýza dat – pro tyto analýzy bylo využito dat z MONIT7+ a také z vlastních expertních úprav (např. inovativnost je nemožné hodnotit dle dat z MONIT7+, proto byla vytvořena samostatná metodika, která byla aplikována na všechny projekty v PO5);
Studium projektových žádostí – byly prozkoumány všechny projektové žádosti podané do výzev číslo 12 a 51 OPLZZ;
Dotazníkové šetření – v průběhu podzimu 2010 proběhlo dotazníkové šetření. Okrajově do něj byly zahrnuty i projekty PO5 OPLZZ. V rámci této PO došlo 24 odpovědí, což nelze považovat za reprezentativní vzorek. (Nicméně s dotazníkovým šetřením nebylo primárně počítáno jako se zdrojem informací pro toto hodnocení);
Řízené rozhovory – na podzim 2010 a začátkem roku 2011 proběhly řízené rozhovory s příjemci podpory. Z nyní 64 podpořených projektů proběhly rozhovory u desítky z nich.
V rámci provedených analýz se ukázalo, že žadatelé se primárně orientují na partnery ze zemí EU 15, kterých je v celé PO5 přibližně 63 %. Vzhledem k tomu, že v době zpracování těchto analýz bylo dokončeno jen 7 projektů PO5 OPLZZ, není možné provádět reprezentativní hodnocení dopadů PO5.
Typologie příjemců podpory První dílčí úkol v rámci otázek k prioritní ose 5 je zaměřen na potenciál pro dosažení cíle prioritní osy. Tento potenciál bude testován na následujícím modelu: INOVACE = α0 + α1*SOUKR + α2* VEREJ + α3* NEZISK + α4* VYZKUM + u INOVACE - označuje expertně odhadnutý potenciál pro inovace v žádostech v PO 5 OPLZZ (výzvy 12 a 51) – viz příloha č. 7. SOUKR – nabývá hodnoty 1, pokud je příjemcem podpory subjekt zřízený dle obchodního zákoníku, či živnostenského zákona (tedy s.r.o., a.s., komanditní společnost, v.o.s. apod.). V ostatních případech nabývá tato proměnná hodnoty 0. VEREJ – nabývá hodnoty 1, pokud je příjemcem podpory veřejnoprávní subjekt (obec, kraj, příspěvková organizace, svazek obcí, apod.). V ostatních případech nabývá tato proměnná hodnoty 0. NEZISK - nabývá hodnoty 1, pokud je příjemcem podpory nestátní nezisková organizace (o.p.s., o.s., nadace, nadační fond, církevní organizace). V ostatních případech nabývá tato proměnná hodnoty 0.
149
VYZKUM – nabývá hodnoty, pokud jde o veřejnou výzkumnou instituci, nebo o vysokou školu.
Tento model byl použit i pro případy, kdy byly zkoumány další indikátory z MONIT7+ (počet podpořených osob celkem, počet podpořených organizací celkem, počet proškolených osob celkem, nejen tedy expertní odhad inovativnosti žádosti). Testovány byly cílové hodnoty indikátorů a pak skutečně dosažené hodnoty indikátorů. Podrobné výsledky statistik jsou uvedeny v příloze č. 7. Z výsledků je patrné, že se nepodařilo prokázat vliv typu příjemce na zkoumané indikátory (expertní odhad inovativnosti žádosti, počet podpořených osob celkem, počet podpořených organizací celkem, počet proškolených osob celkem). Typologie zaměření aktivit32 Další evaluační úkol vztahující se k prioritní ose 5 OPLZZ je zaměřen na potenciál pro dosažení cíle prioritní osy dle projektů dle typu aktivit. Pro řešení tohoto úkolu byl testován následující model: Závislá proměnná = β0 + β 1*INOV + β 2* NET + β 3* MOBIL + β 4* CIZINCI + v INOV - označuje expertně odhadnutý potenciál pro inovace v žádostech v PO 5 OPLZZ (výzvy 12 a 51) – viz příloha č. 1xxx. NET – nabývá hodnot dle počtu partnerů v partnerství. MOBIL – nabývá hodnot od 0 do 1. Tento ukazatel je vypočten jako podíl rozpočtu určeného na cestovné vůči celkovému rozpočtu žádosti. CIZINCI – vyjadřuje v hodnotách od 0 do 1 účast zahraničních expertů na aktivitách v České republice. Je vypočten jako podíl diet a ubytování na celkovém rozpočtu žádosti. Tento ukazatel volíme z důvodu, že předpokládáme přibližně stejné náklady na den v dietách a ubytování pro jakéhokoliv experta, bez ohledu na to odkud je (proto nejsou zahrnuty náklady na cestovné, které by se jednoznačně lišilo). Tento model byl použit i pro případy, kdy byly zkoumány další indikátory z MONIT7+ (počet podpořených osob celkem, počet podpořených organizací celkem, počet proškolených osob celkem, nejen tedy expertní odhad inovativnosti žádosti). Testovány byly cílové hodnoty indikátorů a pak skutečně dosažené hodnoty indikátorů. Ze zkoumaných závislostí (viz příloha č. 7.3) vychází, že statisticky signifikantní je vliv počtu partnerů na celkový dosažený počet podpořených osob a osob, které byly v projektu proškoleny. To ukazuje na smysl realizace projektů v partnerství, kdy jednotliví partneři zároveň poskytují vazbu na cílovou skupinu. V případě plánovaných hodnot počtu proškolených osob se jako posilující faktor jevila také inovativnost projektu. Ta však v případě skutečně dosažených hodnot již v modelu nebyla významná. Naopak v případě skutečně dosažených počtů podpořených osob vychází statisticky významný vliv partnerství (tj. počtu partnerů projektu). To lze vysvětlit tím, že další partneři v projektu přinášeli kontakty na cílové skupiny a tudíž skutečně dosažená hodnota počtu podpořených osob byla vyšší.
Oproti vstupní zprávě byla u této evaluační otázky udělána metodická změna. Je to kvůli tomu, že inovace vystupovaly jako závislá i nezávislá proměnná tudíž byly jednoznačné vazby mezi oběma stranami modelu. Také tam byl problém v tom, že žadatelé měli snahu dát do projektu všechny tři základní typy podporovaných aktivit - mobilitu, networking i inovace. Někdy to ale nedávalo moc smysl, proto byly tyto původní proměnné nahrazeny čtyřmi novými. 32
150
Typologie geografického zaměření partnerství Poslední dílčí úkol evaluační otázky 1.23 je zaměřen na hodnocení potenciálu pro dosažení cíle prioritní osy z hlediska geografické orientace partnerství. Smyslem stanoveného úkolu je analyzovat jednotlivé projekty v rámci PO5 ve vztahu k lokalizaci zahraničních partnerů a přenášených zkušeností. Cílem je tedy sledovat spolupráci českých subjektů a institucí v OPLZZ se zahraničím. Co se týče počtu vytvořených partnerství je patrná (prostým porovnáním četností) jasná orientace českých žadatelů utvářet partnerství se subjekty ze Slovenska a západní Evropy. V následujícím grafu jsou zobrazeny četnosti souhrnně za celou PO5 ve výzvách 12 a 51. Obr. č. 19: Počty partnerů projektů PO5 OPLZZ
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
Potenciální partneři jsou dle států rozděleni do následujících kategorií: Německo a Rakousko (bude hodnoceno ve zvláštní kategorii, protože se jedná o dominantní partnery) Západní Evropa (Francie, státy Beneluxu, Velká Británie, Irsko) Jižní Evropa (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Malta, Kypr) Střední Evropa (Polsko, Slovensko, Maďarsko) Severní Evropa (Švédsko, Finsko, Dánsko) Ostatní země EU (Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko) Jednotlivé kategorie států odpovídají přirozenému členění EU a vycházejí zejména z geografické blízkosti příslušných zemí. INOVACE = γ0 + γ1*GER + γ2* WEST+ γ3*SOUTH + γ4*CENTR + γ5*NORTH + w INOVACE - označuje expertně odhadnutý potenciál pro inovace v žádostech v PO 5 OPLZZ (výzvy 12 a 51) – viz příloha č. 1xxx. GER, WEST, SOUTH, CENTR, NORTH, OTHER nabývá hodnoty 1, je-li v projektu zahrnut aspoň jeden partner z dané skupiny zemí, jinak je roven 0. Tento způsob je proveden pro všech šest skupin zemí. Tento model byl použit i pro případy, kdy byly zkoumány další indikátory z MONIT7+ (počet podpořených osob celkem, počet podpořených organizací celkem, počet proškolených osob celkem, nejen tedy expertní odhad inovativnosti žádosti). Testovány byly cílové hodnoty indikátorů a pak skutečně dosažené hodnoty indikátorů.
151
Podrobné výsledky statistik jsou uvedeny v příloze č. 7.4. Analýza pro dosaženou hodnotu indikátoru Počet proškolených osob celkem vyšla statisticky významná pro jedny z hlavních geografických partnerů České republiky – Německo a Rakousko. Očekávané cílového hodnoty počtu podpořených osob vyšly významné v případě zemí střední a severní Evropy. To je dáno zejména tím, že mezi země střední Evropy spadá i Slovensko a tudíž žadatelé měli vyšší očekávání (podobný historický vývoj). V případě severských zemí jde spíše o jejich zkušenosti s politikami začleňování na trh práce. Nicméně se u skutečně dosažených hodnot počtu podpořených osob nepodařilo tuto závislost potvrdit a předpoklady žadatelů se tedy nenaplnily. U ostatních proměnných se nepodařilo prokázat vliv výběru partnerů z určitých zemí. 2) ZÁVĚRY PO5 jako jediná „skrytě“ vyžaduje po příjemcích podpory spolufinancování. Jde o financování zahraničních partnerů z jiných zdrojů než z OPLZZ. Samotní příjemci podpory se obvykle vyjadřují ve smyslu, že jim toto opatření komplikuje realizaci projektu. Na druhou stranu ale do projektu vstupovali již s vědomím toho, že OPLZZ tyto prostředky hradit nebude. Toto opatření lze hodnotit pozitivně z pohledu efektivnosti realizovaných projektů. Nutnost vložit do projektu práci, či prostředky zahraničních partnerů vede k vyššímu tlaku na efektivnost (zahraniční partneři neplatí své experty „jen tak“). Je vhodné se na tento fakt zaměřit v ex-post evaluaci OPLZZ a provést komparativní analýzu dopadů a efektivnosti aktivit mezi PO OPLZZ. Oproti jiným PO se velice často objevovaly projekty s realizací s dopadem na úrovni ČR (reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na legislativním procesu). V PO5 se objevuje relativně často realizace aktivit směřující na mainstreaming výsledků projektů, včetně ovlivnění legislativního procesu. To může pomoci vysokým dopadům této PO. Je vhodné využít těchto systémových analýz realizovaných v rámci projektů PO5 OPLZZ k diskusi přípravy pro nové programové období 2014 – 2020. Je vhodné se v ex-post evaluaci OPLZZ zaměřit na hodnocení mainstreamingu a vlivu PO5 na legislativní změny v ČR. Realizace projektů v partnerství je jednou ze základních charakteristik projektů PO5 OPLZZ. Velice často se objevují aktivity zaměřené na pokračování úspěšné části CIP EQUAL – vytvoření národních tematických skupin k jednotlivým tématům. Partnerství je v případě realizace PO5 často pokračováním těchto aktivit a prostředkem k systémovým změnám (projekty tendují k tomu, aby pomáhaly řešit příčiny problémů, nikoli jen jejich projevy). V rámci provedených analýz se ukázalo, že žadatelé se primárně orientují na partnery ze zemí EU 15, kterých je v celé PO5 přibližně 63 %. V jistém ohledu by například pro podnikovou sféru bylo zajímavé také orientování se do rozvojových oblastí na Balkáně (v PO5 se objevilo několik žádostí postavených na proexportní politiku). S ohledem na to, že realizace naprosté většiny aktivních projektů PO5 stále ještě běží, jsou některá z doporučení věnována realizaci evaluací. Tyto evaluace by se měly zaměřit na prvky, které jsou pro PO5 typické:
„Skryté“ spolufinancování tím, že zahraniční partneři nemají finanční podíly na rozpočtech projektů.
Partnerství, které je základním prvkem projektů PO5.
152
Řada projektů pracuje s mainstramingem a národními tematickými sítěmi. Jaký potenciál pro dosažení cíle prioritní osy mají projekty dle právní formy příjemce? Nepodařilo statisticky prokázat vliv právních forem příjemců na žádné ze zkoumaných základních indikátorů výstupů projektů PO5. Jaký potenciál pro dosažení cíle prioritní osy mají projekty dle typu aktivit? Ohledně potenciálu na dosažení cílů mají vliv zejména: Nutnost financování zahraničních partnerů z jiných zdrojů než z OPLZZ. Toto lze hodnotit pozitivně z pohledu efektivnosti realizovaných projektů. Samotní žadatelé si na tento prvek ale stěžují.
Realizace projektů v partnerství – snahou příjemců podpory je vytvoření obdoby, nebo pokračování národních tematických sítí a systémové řešení problémů.
Realizace projektů s dopadem na úrovni ČR (reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na legislativním procesu). V PO5 se objevuje relativně často realizace aktivit směřující na mainstreaming výsledků projektů, včetně ovlivnění legislativního procesu. To může pomoci vysokým dopadům této PO. Jaký potenciál pro dosažení cíle prioritní osy mají projekty dle geografické orientace partnerství? Analýza pro dosaženou hodnotu indikátoru Počet proškolených osob celkem vyšla statisticky významná pro jedny z hlavních geografických partnerů České republiky – Německo a Rakousko. Očekávané cílového hodnoty počtu podpořených osob vyšly významné v případě zemí střední a severní Evropy. To je dáno zejména tím, že mezi země střední Evropy spadá i Slovensko a tudíž žadatelé měli vyšší očekávání (podobný historický vývoj). V případě severských zemí jde spíše o jejich zkušenosti s politikami začleňování na trh práce. Nicméně se u skutečně dosažených hodnot počtu podpořených osob nepodařilo tuto závislost potvrdit a předpoklady žadatelů se tedy nenaplnily. U ostatních proměnných se nepodařilo prokázat vliv výběru partnerů z určitých zemí. Čeští žadatelé v PO5 mají tendenci si vybírat spíše zahraniční partnery v zemích EU15, kterých je celkem 63 %, což je pochopitelné s ohledem na jejich očekávání ohledně zkušeností těchto partnerů v prostředí EU.
3) DOPORUČENÍ 1) Je vhodné využít systémových analýz realizovaných v rámci projektů PO5 OPLZZ k diskusi přípravy pro nové programové období 2014 – 2020. Realizovatelnost doporučení: 1; Význam doporučení: B 2) Je vhodné se v ex-post evaluaci OPLZZ zaměřit na hodnocení mainstreamingu a vlivu PO5 na legislativní změny v ČR. Realizovatelnost doporučení: 1; Význam doporučení: B
153
5. Vyhodnocení úkolu 2: V návaznosti na průběžné výstupy ze zpracování Úkolu č. 1 vyhodnoťte ještě více komplexněji tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů 5.1
Vymezení tří oblastí implementace programu s největším potenciálem pro jeho rozvoj
Znění evaluační otázky 2.1: Jaké jsou tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů, a jaká je míra jejich závažnosti a řešitelnosti? Specifika metodického postupu evaluačního úkolu 2 V první části této závěrečné zprávy bylo v jednotlivých analýzách a hodnoceních dílčích evaluačních otázek vymezeno několik problematických i potenciálních oblastí. Ve vazbě na zadávací dokumentaci tohoto projektu bylo potřeba v evaluačním úkolu 2 expertně vytipovat několik klíčových oblastí, které vykazují největší problémy či možný potenciál dalšího rozvoje OPLZZ. Ke stanovenému okruhu potenciálních oblastí rozvoje i problémových oblastí byl sestaven jednoduchý dotazník pro zástupce Řídícího orgánu a zprostředkujícího subjektu. K vymezeným okruhům, vznikla zpětná vazba reflektující pohled ŘO a ZS. Již v době stanovení oblastí rozvoje byl na základě vytipovaných okruhů osloven okruh expertů, se kterými byly problematické a potenciální oblasti diskutovány v rámci fokusních skupin, panelů expertů a zejména pak Delphi panelu v únoru 2011. V rámci expertních skupin byly jednotlivé okruhy detailně diskutovány. Z výsledků expertního panelu byl sestaven okruh tvrzení týkající se návrhů doporučení, které byly testovány v rámci Delphi panelu. Smyslem této metody bylo získat interdisciplinární pohled na současný stav, vývoj a doporučení OPLZZ. V rámci Delphi panelu byla expertně ověřována konkrétní doporučení týkající se možností dalšího rozvoje problematiky rovných příležitostí v rámci OPLZZ. Souhrnný Delphi dotazník za všechny zapojené experty a dále také za experty s vysokou znalostí v dané problematice je uveden v příloze č. 2 této závěrečné zprávy. Detailní složení a jmenný seznam expertního a Delphi panelu je uveden v příloze č. 3.
Oblasti implementace programu s největším potenciálem pro další rozvoj OPLZZ Tabulka 40: Identifikace klíčových oblastí dalšího rozvoje OPLZZ A.1 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ A.2 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání projektové žádosti A.3 Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1 A.4 Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2 A.5 Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy A.6 Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů (např. výzva č. 32)
154
B.1 Reflexe regionální potřeb trhu práce a podpory ESF B.2 Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR B.3 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu práce v ČR
Výše uvedený souhrn identifikovaných klíčových oblastí byl dále uspořádán dle míry významnosti. Hlavním měřítkem je celkový dopad a vliv jednotlivých oblastí. Z tohoto pohledu jsou vymezeny okruhy s dopadem na celý program a dále okruhy vztahující se ke specifickým otázkám vývoje v jednotlivých prioritních osách. Identifikované oblasti s celo-programovým dopadem: Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR; Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ; Reflexe regionálních potřeb trhu práce a podpory ESF. Specifické oblasti vztažené k dílčím PO a jejich aspektům:
Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1;
Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2;
Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy;
Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů (např. výzva č. 32);
Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu práce v ČR; Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání projektové žádosti. V následující části jsou detailně rozepsány příčiny, souvislosti a dopady hlavních identifikovaných oblastí, které mají vliv a dopad na celý program. U každé z těchto celo-programových oblastí jsou rovněž uvedeny návrhy opatření a doporučení. Specifické oblasti vztažené k dílčím prioritním osám a jejich aspektům jsou rovněž vyhodnoceny v poslední části této kapitoly věnované řešení evaluačního úkolu 2.
5.2
Příčiny, souvislosti, dopady a konkrétní doporučení ve vymezených oblastech implementace OPLZZ
Znění evaluační otázky 2.2: Jaké jsou tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů, a jaká je míra jejich závažnosti a řešitelnosti? Znění evaluační otázky 2.3: Jaké konkrétní kroky a opatření by mohly vést k rozvoji těchto oblastí a proč? Navrhněte příslušná doporučení (cca 4 – 6 pro každou ze tří oblastí. Detailně je popište.
155
Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY Tématika RP mužů a žen samozřejmě není jen předmětem zájmu EU, ale i celosvětově působících organizací (UNESCO, OECD aj.). V mezinárodním srovnání (např. The Global Gender Gap Report, Světové ekonomické fórum, 2010) se ČR celkově nalézá uprostřed zkoumaných zemí (67. ze 134), přičemž nejhorší umístění (80.) je právě z hlediska uplatnění žen a mužů na trhu práce. Příčiny
OPLZZ (ale i OPRLZ v předchozím programovém období) podporuje problematiku rovných příležitostí v ČR. Přesto však ČR dosahuje stále špatného umístění v této tématice v mezinárodním srovnání (viz výše). Z hlediska nastavení OPLZZ byla jednou z dílčích příčin neuspokojivého stavu umístění ČR v uplatňování rovných příležitostí orientace podporovaných projektů zejména na osvětovou činnost, která nebyla zcela adekvátně zacílená a koordinovaná;
Dle dotazníkového šetření i Delphi panelu vyplynulo, že rovné příležitosti jsou vnímány ze strany konečných příjemců projektů podpořených z ESF (a příp. jejich partnerů) na jedné straně jako velmi důležité, nicméně v praxi jsou uplatňovány velmi formálně. Většinou je reflektována „nutnost“ naplnění RP jako horizontálního kritéria a navíc pouze ve vazbě na rozlišení muže a ženy. Požadavek na RP je žadateli někdy „změkčen“ redukovaným chápáním RP, kdy se za pozitivní vliv považuje například absence překážek k účasti žen na projektových aktivitách;33
Problematickou oblastí je rovněž i slabá koherence národních politik s cíli OPLZZ (resp. jejich praktická nefunkčnost, kde rovné příležitosti jsou sice deklarovány, ale praktické kroky často představují pobídky k opačnému chování). Zatímco národní sociální politika státu je zaměřena zejména na vyrovnávání nerovností v příjmové situaci jednotlivců a rodin (sociální koheze), tak OPLZZ je zaměřen spíše dynamicky na sociální investice (vzdělávání, zlepšování pracovních podmínek, opatření na integraci ohrožených sociálních skupin apod.);
Slabá ochota a motivace zaměstnavatelů k tvorbě pracovních příležitostí pro zaměstnávání osob, které jsou pro zaměstnavatele méně výhodné, riskantnější apod. Racionalita podnikání je založena na porovnávání nákladů a výnosů při minimalizaci podnikatelských rizik. Z tohoto hlediska je nevýhodné zaměstnávat např. matky malých dětí (větší pravděpodobnost pracovního výpadku při nemoci dítěte), nové absolventy bez praxe (vyšší náklady a nižší produktivita a kvalita jejich práce) atd. Souvislosti
S ohledem na průřezový charakter problematiky rovných příležitostí, které jsou speciálně podporovány v rámci OP 3.4, měla pouze necelá třetina podaných projektových žádostí partnery. Tento stav rovněž částečně zapříčiňuje relativně nízkou úspěšnost v této tématice v ČR (málo partnerských projektů podniků, měst a NNO, v nichž vznikají místa ve školkách, miniškolky, nová nebo dělená pracovní místa se zkráceným úvazkem či flexibilní formy zaměstnání);
Velmi nízký počet je rovněž mezi příjemci a partnery také u zaměstnavatelů. Podstatná část této problematiky v rámci OP 3.4 realizována pouze vzdělávacími a poradenskými agenturami,
V rámci provedených analýz týkajících se pokynů pro hodnotitele je však vidět, že nejpropracovanější pojetí hodnocení principu RP je nesporně v OP PA a OPLZZ. 33
156
které zprostředkují vzdělání cílových skupinám. Partnery pak jsou nejčastěji neziskové organizace typu mateřského centra, někdy i firmy a další subjekty;
Většina projektů je zaměřena na poradenství a vzdělávání fyzických osob v zájmu jejich lepšího uplatnění na trhu práce. Dodatečně se ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“ aktivit. Nadále je vhodné podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách;
Opodstatněné zůstává řešit problematiku osoby pečující o dítě (ať už muže či ženy). V rámci panelu expertů a Delphi panelu vyplynulo, že v ČR chybí větší důraz na harmonizaci pracovního a rodinného života a to jak žen, tak i mužů. Pod harmonizací pracovního a rodinného života však nelze chápat pouze péči o děti, ale i zajištění péče o staré rodiče. S ohledem na demografický vývoj v ČR bude potřeba péče o staré rodiče stále naléhavější, a proto bude problematika rovnosti žen a mužů (včetně harmonizace pracovního a rodinného života) stále aktuální;
Problematika rovných příležitostí zahrnuje rovné příležitosti obou pohlaví. Často se hovoří o ženách a pojem „muži“ a jejich rovnost se vytrácí. V současnosti také muži pečují o děti a čerpají rodičovskou dovolenou nebo např. starší muži se setkávají na trhu práce se stejnými problémy jako starší ženy.
Dopady S ohledem na aktuální trendy a přístupy EK, která 21. 9. 2010 přijala pětiletou strategii na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě, lze předpokládat silný důraz na problematiku rovných příležitostí i v příštím programovacím období. ČR však v této tématice zatím zaostává v mezinárodním srovnání. V případě OPLZZ má tato tématika velký potenciál v dalším zlepšování, přitom v souvislosti s ekonomickým útlumem v letech 2009 a 2010 dostala tato forma podpory další konkrétnější význam. Posílení této problematiky napříč prioritními osami OPLZZ by zároveň pozitivně řešilo dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ (zejména pak nízké míry zaměstnanosti žen, dlouhodobé nezaměstnanosti skupin 15-24 let a 50+, viz také NOK-MMR, leden 2011, str. 31).34 Zapojení experti v Delphi panelu se významně přiklonili k názoru, že osvěta a propagace rovných příležitostí v ČR musí probíhat souběžně s praktickými činnostmi (např. služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek), přičemž aktivity zaměřené na osvětu by neměly být výrazněji utlumovány. Na druhou stranu však dále experti potvrdili, že dosavadní projekty zaměřené na rovné příležitosti v OPLZZ (oblast podpory 3.4) nebyly z hlediska osvětové činnosti dobře zacílené a koordinované. Potenciál a pozitivní dopady rozvoje této tématiky lze spatřovat zejména v šíření dobré praxe z realizovaných projektů (OP 3.4). V případě OP 3.4 by bylo vhodné zvážit posílení příjmu projektů zaměřených na konkretizaci RP v praxi (např. služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek apod.).
NOK-MMR (2011): Analýza věcného pokroku operačních programů v rámci programového období 2007 – 2013: informace o plnění úkolu dle usnesení Vlády ČR č. 295/2010, leden 2011 34
157
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti rovných příležitostí: Cíl 1: Zlepšit dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ v rámci tematiky rovných příležitostí (zejména pak nízké míry zaměstnanosti žen, dlouhodobé nezaměstnanosti skupin 15-24 let a 50+) Garant Aktivita Harmonogram „XY“ Zavést ve všech oblastech podpory prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti 2.1 Další výzvy v rámci preferenci konkrétních aktivit a akcí, které podporují obecně rovné prioritních os 1, 3, 5 a v příležitosti. Učinit to buď pomocí specifického kritéria anebo jako oblasti podpory 2.1 volitelnou podmínku přijatelnosti projektové žádosti, např.: vyhlašované v letech 1) obecné i specifické vzdělávání rodičů malých dětí před jejich 2011 - 2013 nástupem (návratem) do zaměstnání, 2) vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů pro ženy, 3) příprava na zahájení samostatné výdělečné činnosti (informování o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské plánu, základní podnikatelské znalosti a dovednosti apod.), 4) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí po dobu projektu, 5) zřízení jiné služby péče o děti po dobu projektu, resp. v době účasti rodičů n a projektu (např. týdenní ozdravný pobyt dětí, celodenní akce výchovně zábavného charakteru), 6) příprava, ověřování a implementace netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 dny, zřizování zkrácených prac. úvazků, sdílených prac. míst aj.), 7) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu), "baby sitting" aj. „XY“
Pro podporu rozvoje pružných forem práce připravit samostatné výzvy, popř. při hodnocení návrhu projektu bodově zvýhodnit danou aktivitu. Pomocí specifického kritéria pro věcné hodnocení projektové žádosti zvýšit podporu pružných forem práce. V souvislosti s tímto doporučením se navrhuje: i. Stanovit specifické kritérium v tomto znění: Projekt vede k vytvoření pracovních míst s flexibilním pracovním režimem pro absolventy vzdělávacích aktivit v rámci projektu. (0 – 8 bodů) Toto kritérium hodnotí propojení vzdělávání s tvorbou flexibilních pracovních režimů. Zjišťuje, kolik pracovních míst s flexibilním pracovním režimem bylo zřízeno pro zaměstnance, kteří v době realizace kurzů byli na rodičovské dovolené, pro uchazeče o zaměstnání nebo pro ostatní zaměstnance. Do hodnoty kritéria se započítávají nově vytvořená pracovní místa a rovněž pracovní místa, která byla zřízena již před zahájením realizace projektu, neměla však charakter flexibilního pracovního režimu (např. běžná pracovní místa obsazovaná trvale pracovníkem na plný úvazek). Udržitelnost nově vytvořených pracovních míst se řídí platnou metodikou OPLZZ. -
8 bodů získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s flexibilním pracovním režimem pro více než 20% úspěšně podpořených osob (absolventů vzdělávacího programu),
158
Další výzvy v rámci prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 vyhlašované v letech 2011 - 2013
5 bodů získá projekt, v jehož rámci budou tato pracovní místa zajištěna pro více než 10%, maximálně však 20% úspěšně podpořených osob, - 2 body získá projekt, v jehož rámci budou zajištěna pracovní místa s flexibilním pracovním režimem pro maximálně 10% úspěšně podpořených osob, - 0 bodů získá projekt, který nevede ke zřízení žádné ho pracovního místa s flexibilním pracovním režimem. Pro účely tohoto specifického kritéria se pracovním místem s flexibilním pracovním režimem rozumí: -
místo s nově zavedenou pružnou pracovní dobou (na pracovišti, kde doposud nebyla zavedena a jen pro zaměstnance pečující o děti předškolního věku) - místo, na němž se práce alespoň z 50 % fondu pracovní doby vykonává doma, resp. mimo stálou provozovnu - místo se zkráceným pracovním úvazkem a) pravidelným (např. 5x týdně 4 hodiny) nebo b) flexibilním (20 hodin týdně) - místo s nepravidelným režimem tzv. stlačeného pracovního týdne (např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne) - sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další osobou) - místo se zkráceným úvazkem kombinujícím práci z domova s prací v zaměstnání - práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem ii. Vytvořit nový monitorovací indikátor: 07.01.xx (dosud není zaveden) – Počet prac. míst, která byla vytvořena pro absolventy kurzů, s flexibilním pracovním režimem. Tím se míní především: -
-
nově zavedená pružná pracovní doba (na pracovišti, kde doposud nebyla zavedena); práce konaná alespoň z 50 % fondu pracovní doby doma, resp. mimo stálou provozovnu; zkrácený pracovní úvazek a) pravidelný (např. 5x týdně 4 hodiny) nebo b) flexibilní (20 hodin týdně); stlačený pracovní týden (např. 20-40 hodin týdně ve 3-4 dnech v průběhu týdne); sdílené pracovní místo (částečný úvazek a sdílení prac. místa s další osobou); zkrácený úvazek kombinující práci z domova s prací v zaměstnání; práce na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem.
Cíl 2: Posílit potenciál oblasti rovných příležitostí prostřednictvím důrazu na princip partnerství v rámci oblasti podpory 3.4 OPLZZ Garant Aktivita Harmonogram „XY“ 1. V dalších výzvách v rámci OP 3.4 je potřeba se nadále zaměřovat 2012 a dále – po zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů, kteří této tématice ne akceptaci plánu výzev na zcela dobře rozumí (dosud byl kladen malý důraz na osoby 50+, rok 2012 mladistvé, osoby s nízkým vzděláním apod.). „XY“ 2. Je nutné i nadále podporovat oslabování genderových stereotypů, 2012 a dále – po
159
nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Získávat k tomu firmy a města jako partnery patří mezi nejvýznamnější způsoby posilující potenciál oblasti rovných příležitostí v ČR, protože mají nejvíce možností zaměstnat např. rodiče po návratu do práce. Mezi programové aktivity, které patří k nejvhodnějším pro toto zdůraznění ve výzvách v OP 3.4 v dalších letech, patří (viz znění Prováděcího dokumentu OPLZZ, str. 74): a. rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života, b. podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života. Komentář / stav plnění / výsledek:
akceptaci plánu výzev na rok 2012
Cíl 3: Posílit reálné změny v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti Garant Aktivita Harmonogram „XY“ 1. V rámci dalších výzev OP 3.4 posílit příjem projektů zaměřených na 2012 a dále – po konkretizaci RP v praxi (např. služby péče o děti, podpora akceptaci plánu výzev na začínajících podnikatelek apod.). rok 2012 „XY“ 2. V dalších výzvách OP 3.4 preferovat zejména projekty zaměřené na 2012 a dále – po šíření dobré praxe z realizovaných projektů. K tomu je potřeba akceptaci plánu výzev na upravit znění příslušných výzev a takové projekty bodově zvýhodnit. rok 2012 Komentář / stav plnění / výsledek: Cíl 4: Snížit riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit Garant Aktivita Harmonogram „XY“ 1) Oblast podpory 3.4 má sice vymezenou cílovou skupinu šířeji, ale 2012 a dále – po podporované činnosti jasně vymezují oblast podpory. Z cílových skupin akceptaci plánu výzev dosud převažovaly ženy na rodičovské dovolené, resp. ženy s malými na rok 2012 dětmi, méně často zájemkyně a uchazečky o zaměstnání. Příští výzva by měla zdůraznit (aniž by vylučovala ostatní skupiny) pomoc: a. ženy, které jsou ohroženy nezaměstnaností, b. ženy v předdůchodovém věku, c. zájemkyně o vlastní podnikatelskou činnost (pro ženy všeho věku). „XY“ 2) Projekty zaměřené na osvětu a propagaci by měly být více 2012 a dále, včetně koordinovány ve vazbě na zástupce cílových skupin. Další výzvy OP 3.4 a příštího tematicky obdobné OP v dalším programovém období by měly jasně programového preferovat osvětové a propagační projekty, které však budou úzce období 2014+ cíleny na zástupce cílových skupin (nikoliv podpora všeobecného povědomí o problematice rovných příležitostí). Komentář / stav plnění / výsledek:
160
Administrativní náročnost ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY Příčiny: Příčiny celkové vysoké administrativní náročnosti (dále jen „AZ“) jsou spatřovány zejména v těchto faktorech:
Dvoukolový způsob kontroly monitorovacích zpráv; Požadavek na velké množství dokladovaných materiálů a výkazů; Nutnost předkládat a archivovat všechny podklady v papírové formě; Velký počet chyb ve vyplňování MZ a ŽoP způsobený požadavkem na velké množství vyplňovaných údajů; Spíše alibistický než kooperativní přístup pracovníků implementačních subjektů; Pomalé proplácení žádostí o platbu. Souvislosti: Vysoká administrativní zátěž jak na straně konečných příjemců, tak na straně implementačních orgánů souvisí s převážně formálním vnímáním implementace OPLZZ a neúměrně silným zaměřením na procesní a formální stránku realizace projektů spíše než na jejich věcný přínos. S nedostatečně nastaveným systémem pro věcný monitoring (zejména co se týče kvality získávaných dat) částečně souvisí orientace implementačních pracovníků na formální a procesní kontrolu realizace projektů. Při současném nastavení, bohužel, ani nejde nic jiného efektivně kontrolovat. Právě až přespříliš důsledná kontrola formálních a procesních aspektů realizace projektů vede k nadměrné administrativní zátěži implementačních struktur a prakticky znemožňuje provádět jakoukoli věcnou kontrolu realizace projektů a naplňování cílů. Jako způsob snížení administrativní zátěže a celkového zrychlení administrace projektů a proplácení žádostí o platbu byly identifikovány tyto možnosti: Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že nesporné výdaje budou propláceny ihned po kontrole monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech požadovaných výdajů. Sporné výdaje proplácet dodatečně po jejich vyjasnění; Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení nestandardních situací a dotazů prostřednictvím sestavení metodické poradní skupiny, která bude nestandardní dotazy a situace řešit a jejich řešení zveřejňovat; Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou část monitorovací zprávy redukovat na elektronický formulář vyplňovaný přes webové rozhraní (MONIT7+) bez nutnosti jejího odevzdávání v papírové podobě. Finanční část MZ redukovat na rozšířenou soupisku účetních dokladů (dle přílohy č. 8) doplněné o výpis z projektového účtu a výpis z pokladny projektu; Odstranit dvojí kontrolu MZ. Dopady: Snížením administrativní zátěže dojde zejména k těmto pozitivním efektům/dopadům:
Uvolnění kapacity pracovníků implementačních struktur pro věcnou kontrolu průběhu projektů a naplňování cílů programu; Zrychlení implementace a čerpání podpory;
161
Zlepšení celkové image programu; Snížení administrativní zátěže na straně žadatelů a realizátorů.
Komplexním zhodnocením zkušeností z ročního operačního vyhodnocení OPLZZ považujeme za nejdůležitější přesunout těžiště kontroly z procesních a formálních aspektů realizace projektů k věcnému monitoringu. Smyslem by nemělo být jen vyčerpat finanční prostředky, ale vyčerpat je za kvalitní projekty a za projekty, kde bude jasně patrné, na co se peníze vyčerpaly. Vzhledem k nutnosti zásadně změnit nastavení celého systému monitoringu je úplné vyřešení této, dle nás stěžejní oblasti pro potenciální rozvoj a zlepšení OPLZZ, možné zcela vyřešit až pro příští programové období 2014+. Nicméně druhý aspekt, tj. výrazné snížení administrativní zátěže (AZ) je relativně lehce proveditelný. Volání po snížení AZ zejména prostřednictvím radikální revize monitorovacích zpráv a elektronizace většiny úkonů je velmi často prezentováno jako tlak od realizátorů. Jako evaluátoři fungování programu však vidíme přínos pro cílové skupiny až jako druhořadý. V první řadě by snížení AZ mělo dopad na implementační subjekty, které by tak mohly přesunout větší část své pozornosti na věcnou kontrolu a naplňování cílů projektu, potažmo programu. Jako druhý nejvýznamnější přínos takového kroku spatřujeme zlepšení image OPLZZ ve společnosti. Až jako třetí přínos v pořadí důležitosti spatřujeme ulehčení administrativy konečným příjemcům. Čtyři níže uvedená a rozpracovaná doporučení mají velký potenciál výrazným způsobem snížit administrativní zátěž jak na straně zprostředkujících subjektů tak na straně konečných příjemců pomoci z OPLZZ.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji a zjednodušení oblasti „Administrativní bariéry“ Cíl 1: Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že nesporné výdaje budou propláceny ihned po kontrole monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech požadovaných výdajů. Sporné výdaje proplácet dodatečně po jejich vyjasnění. Komentář: Stávající systém je nastaven tak, že pokud je v projektu za „x“ milionů nalezen rozpor či nesoulad v řádu několika tisíc, je zdržena celá platba. Proto by bylo vhodné zjednodušit systém tak, aby se proplácely všechny způsobilé výdaje, kde nebyl identifikován rozpor, a dílčí problematické způsobilé výdaje by se řešily v další monitorovací zprávě a žádosti o platbu. Toto opatření povede k rychlejšímu čerpání pomoci a současně k větší finanční stabilitě konečných příjemců zejména z neziskového sektoru. Garant Aktivita Harmonogram XY a. Zpracovat toto doporučení do podoby praktické metodiky Do 06/2011 XY XY XY
b. c. d.
XY
e.
Předložit tento dokument ke schválení kompetentním orgánům OPLZZ Po schválení implementovat tento pokyn do prováděcích dokumentů OPLZZ Informovat zprostředkující subjekty (aby věděly, že smí) i konečné příjemce (aby věděli, že lze) o možnosti tohoto zrychleného způsobu proplácení. Namátkově kontrolovat, zda je tento způsob využíván
07 – 08/2011 09/2011 Od 10/2011 Od 01/2012 průběžně
Komentář / stav plnění / výsledek: Cíl 2: Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení nestandardních situací a dotazů prostřednictvím sestavení metodické poradní skupiny, která bude nestandardní dotazy a situace řešit a jejich řešení zveřejňovat. Komentář: V současné době byla „komunikace“ identifikovaná jako jedna z administrativních bariér. Jedná se zejména o neexistenci lhůt pro zodpovězení dotazu, dále o informace poskytované pouze telefonicky (bez písemného dokladu), které nemají v případě nesrovnalostí žádnou váhu apod. Respondenti v dotazníkovém
162
šetření rovněž uváděli, že jsou stejné situace posuzovány dvěma zprostředkujícími subjekty rozdílně. Toto navrhované opatření má proto za cíl sjednotit postupy v rámci OPLZZ, zejména v případě nestandardních situací. Garant Aktivita Harmonogram XY a. Předložit kompetentním orgánům OPLZZ ke schválení návrh na vytvoření Do 06/2011 metodické poradní skupiny. XY b. Po schválení sestavit metodickou poradní skupinu sestávající minimálně 07 – 09/2011 z metodika OPLZZ, právníka, experta na finance a účetnictví. Tato skupina bude zodpovídat nestandardní dotazy ze strany zprostředkujících subjektů. Stanovit povinnost zodpovědět dotaz do 15 pracovních dnů. V případě, že bude zodpovězení vyžadovat delší čas, je povinností metodické skupiny v daném termínu informovat ZS, který dotaz vznesl, o konkrétně podniknutých krocích. XY c. Informovat pracovníky zprostředkujících subjektů o zřízení metodické 09/2011 poradní skupiny a o možnosti obracet se na ni s nestandardními dotazy a situacemi, ve kterých nejsou sami schopni rozhodnout. XY d. Zavést veřejně dostupnou databázi již učiněných rozhodnutí. Tato Do 09/2011 databáze bude sloužit jako „živá příručka“ pro konečné příjemce i zprostředkující subjekty, jak v daných situacích postupovat. Databáze bude mít precedentní charakter, tj. pokud již bylo v databázi zveřejněno řešení nějaké situace, bude toto řešení závazné pro danou situaci i v budoucnu. XY e. Zajistit zavedení a udržování databáze včetně informování KP a ZS o její Od 01/2012 existenci a závaznosti provedených rozhodnutí. průběžně Komentář / stav plnění / výsledek: Cíl 3: Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou část monitorovací zprávy redukovat na elektronický formulář vyplňovaný přes webové rozhraní (Benefit7) bez nutnosti jejího odevzdávání v papírové podobě. Finanční část MZ redukovat na rozšířenou soupisku účetních dokladů (dle přílohy č. 8) doplněné o výpis z projektového účtu a výpis s podklady projektu. Komentář: Administrativní náročnost a složitost předkládaných monitorovacích zpráv a žádostí o platbu vede k velké chybovosti v jejich zpracování ze strany žadatelů (jak vyplývá z dotazníkového šetření na úrovni KP i ZS). Zjednodušení MZ a radikální redukce požadovaných dokladů povede ke zjednodušení a zrychlení celého procesu schvalování MZ a ŽoP. Domníváme se, že rozsah předkládané MZ lze redukovat na: Elektronicky vyplňovaný a odesílaný formulář MZ (prostřednictvím Benefit7, případně alternativního systému); Rozšířenou soupisku účetních dokladů; Výpis z účtu a poklady jako doklad o skutečném vyplacení uváděných částek. Vlastní kontrola účetních dokladů bude prováděna při kontrolách na místě, případně v rámci auditu projektu. Není vhodné uplatňovat nová administrativní nařízení retrospektivně na již probíhající projekty, pokud to není v rozporu se zákonem. Garant Aktivita Harmonogram XY a. Zpracování návrhu na úpravu předkládání monitorovacích zpráv a žádostí Do 06/2011 o platbu. Ověření, že zpracovaný návrh je v souladu se všemi právními a finančními předpisy vztahujícími se na implementaci pomoci z EU. XY b. Schválení návrhu kompetentními orgány OPLZZ. 07 – 09/2011 XY c. Úprava elektronického prostředí pro předkládání MZ včetně finanční části 09-12/2011 (rozšířená soupiska účetních dokladů) a její provázání s rozpočtem projektu. Technicky a procesně dořešit provádění nepodstatných i podstatných změn v rozpočtu. XY d. Implementovat tento způsob předkládání MZ a ŽoP do prováděcích 09-12/2011 dokumentů OPLZZ. XY e. Zajistit informování a proškolení pracovníků ZS a zástupců KP v novém 01 - 03/2012
163
způsobu předkládání MZ. XY f. Zahájit nový způsob předkládání MZ 04/2012 XY g. Vyhodnotit fungování nového způsobu předkládání MZ – u ZS i KP 10 – 12/2012 Komentář / stav plnění / výsledek: Poznámka1: Výše uvedené kroky a termíny jsou navrženy pro variantu, kdy toto doporučení bude implementováno ještě v tomto programovacím období. Poznámka 2: V ideálním případě, se kterým počítá tento návrh, bude rozšířená soupiska účetních dokladů vyplňována v prostředí Benefit7 a automaticky provázána s rozpočtem projektu tak, aby bylo možné automaticky vygenerovat a zobrazit aktuální stav čerpání rozpočtu. Alternativně lze tuto soupisku odevzdávat v excelu a teprve následně ji zanášet do MONIT7+. Cíl 4: Odstranit dvoustupňovou kontrolu monitorovacích zpráv. Komentář: Současná situace je nastavena na několik kontrol zástupců různých institucí (externí administrátor a MPSV), jejichž kompetence nejsou jasně definovány a vymezeny. Z tohoto důvodu se často stalo, že jednou schválené dokumenty projektu, byly zpětně označeny jako nedostatečné či bylo upozorněno na jiné nejasnosti. Tento systém výrazně znesnadňuje samotnou realizaci projektu, ale především je i zátěží pro zástupce veřejné správy. Odstranění jednoho stupně kontroly MZ bude maximálně efektivní zejména v případě, kdy bude implementován navržený zjednodušený způsob předkládání MZ a žádostí o platbu. Garant Aktivita Harmonogram XY a. Provést analýzu toho, který stupeň kontroly bude efektivnější vypustit. Do 09/2011 XY b. Navržení způsobu implementace opatření (zrušení vybraného stupně 10 - 11/2011 kontroly) kompetentním orgánům OPLZZ. XY c. Po schválení implementovat do prováděcích dokumentů OPLZZ. 12/2011 XY d. Předání a převedení agendy z rušeného stupně kontroly na subjekt, který 01-06/2012 bude kontrolu nadále provádět. XY e. Zahájení pouze jednostupňové kontroly zjednodušených MZ. Od 07/2012 XY f. Kontrola zrychlení administrace a snížení administrativní zátěže Průběžně od (prostřednictvím sledování doby od podání MZ do jejího schválení, 01/2013 namátkové dotazování u ZS a KP). Komentář / stav plnění / výsledek:
Regionální potřeby trhu práce ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY Příčiny: Ačkoliv je Česká republika díky své velikosti relativně homogenní, rozdíly na trhu práce mezi jednotlivými kraji objektivně existují. Tyto rozdíly jsou ovlivněny zejména transformační úspěšností jednotlivých krajů a především jejich metropolitních areálů (viz Hampl 2005). Trh práce a regionální diferenciace je ovlivněna zejména geografickou lokalizací, zděděnou ekonomickou specializací z minulého režimu a dosaženou ekonomickou úrovní v transformačním období. Tyto faktory se odráží na trhu práce tj. na výši nezaměstnanosti, lokalizaci ekonomických subjektů, ale i v koncentraci sociálně vyloučených skupin obyvatel apod. Rozdíly na trhu práce na úrovni krajů existují a jsou již v posledních letech stabilizované. Nicméně dochází ke zvyšování rozdílů v rámci (uvnitř) jednotlivých krajů (na bázi ORP či okresů).
164
Souvislosti: I když lze identifikovat řadu regionálních specifik na trhu práce, které je nezbytné řešit a mohly (měly) by být podpořeny z OPLZZ, stávající nastavení výzev má celonárodní dopad. Prostředky z OPLZZ resp. realizované projekty jsou v současné době lokalizovány především na základě aktivity žadatelů v jednotlivých krajích. V některých prioritních osách to současně odpovídá poptávce i reálným potřebám na trhu práce. Celonárodní dopad je žádoucí zejména v PO 1, 4 a částečně 5. V těchto případech míra realizace projektů z OPLZZ odpovídá zejména sídelní struktuře a velikosti měst, ve kterých je nejvíce ekonomických subjektů (žadatelé v PO1) a úřadů veřejné správy (žadatelé v PO4). Nicméně v případě PO 2 a 3 by bylo vhodné v budoucnu více zohlednit regionální dimenzi a snažit se koncentrovat prostředky z OPLZZ do regionů, kde lze očekávat nejvyšší přínos na trhu práce resp., kde existuje největší potřeba problematiku nezaměstnanosti, tvorby pracovních míst či integraci vyloučených komunit nejvíce řešit. Výsledek současného přerozdělování finančních prostředků je silně ovlivněn aktivitou místních aktérů, kdy jsou finance a projekty lokalizovány do oblastí (regionů), kde jsou aktivní žadatelé, ale trh práce nemusí mít významné problémy. Dopady: Výše uvedené poznatky jsou podpořeny také Delphi metodou, kdy se většina zúčastněných expertů shodla na tom, že v příštím programovacím období by bylo vhodné koncentrovat prostředky z ESF v oblasti lidských zdrojů zejména do regionů, kde jsou nejvíce potřeba (dle charakteru opatření – regiony s nejvyšší nezaměstnaností, regiony s vysokou mírou vyloučených komunit apod.). Nicméně Delphi metoda poukázala také na rozpor mezi jednotlivými experty na způsob realizace jednotlivých opatření (viz následující část).
Konkrétní kroky a doporučení k oblasti regionálních potřeb trhu práce Cíl: Zdůraznit regionální diferenciaci podpory z OPLZZ, resp. z následného OP Garant Aktivita Věcně Zpracování podpůrných analýz reflektujících současné reálné potřeby na trhu příslušný práce v jednotlivých regionech. Analýzy by měly být zaměřeny na situaci, která odbor je podporovaná v OPLZZ. MPSV ŘO Podpora osvěty týkající se možností podpory z ESF v regionech s problémy na OPLZZ trhu práce, které vykazují nízkou absorpční kapacitu. Podpora osvěty v uvedeném regionálním kontextu vyplývá z výsledků Delphi metody. Je nezbytné specificky cílit semináře na cílové skupiny z PO 2 a PO 3 ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech. ŘO Do konce programového období je vhodné otestovat systém „bonifikace“ OPLZZ žadatelů resp. projektových žádostí v problémových regionech (tj. regionech, které mají obejktivní problémy s nezaměstnaností apod. avšak s aktuálně nižší absorpční kapacitou). Regionální bonifikace je žádoucí pouze v případě projektů z PO 2 a PO 3. V období 2014+ by měl být tento systém plně zohledněn. Vybrané výzvy OP by měly být specificky regionálně zaměřené (na regiony ŘO s nejvyššími problémy na trhu práce resp. na regiony, kde bude přínos financí OPLZZ z ESF nejvyšší). Tento systém je nezbytné v druhé povině současného období otestovat a v období 2014+ aplikovat u projektů zaměřených na aktivity podporované v současnosti PO 2 a PO3 Komentář / stav plnění / výsledek:
165
Harmonogram 2011 – 2013 (průběžné aktualizace) 2011 – 2013 (kontinuálně)
Druhá polovina roku 2011 (otestování)
Druhá polovina roku 2011 (otestování)
OSTATNÍ TESTOVANÉ OBLASTI DALŠÍHO ROZVOJE OPLZZ
V této části evaluační otázky 2.3 rovněž dále uvádíme souhrnné vyhodnocení dalších testovaných oblastí, které byly ověřovány v rámci Delphi expertního panelu:
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Udržitelnosti projektů“: Problematika udržitelnosti projektů má velmi mnoho aspektů. V této souvislosti však akcentujeme jedno důležité opatření spojené se spolufinancováním. Zavedení systému spolufinancování u vybraných prioritních os bude mít pozitivní vliv na zodpovědnost při plánování projektu a tedy i celkovou udržitelnost aktivit. Tento aspekt byl prověřen v rámci Delphi panelu a s jistými úpravami na něm panovala poměrně významná shoda. Především je vhodné zavést spolufinancování pouze v případě vybraných výzev. Panel expertů dále potvrdil, že je vhodné zavést určitou míru spolufinancování zejména v PO 1 – Adaptabilita. Podobně by bylo vhodné aplikovat princip spolufinancování u mezinárodních projektů (PO5). Naopak pro mnohé NNO by mohlo způsobit zavedení spolufinancování velmi významné problémy v jejich fungování. Z pohledu řešitelského týmu doporučujeme při zavedení míry spolufinancování nezavádět nižší míru než minimálně 10 %. Nižší míra by mohla vést naopak k umělému navyšování rozpočtů projektu a ke snaze získat (vyvést) prostředky na spolufinancování ze schváleného projektu. Aktivity:
Do konce stávajícího programového období je žádoucí otestovat systém spolufinancování u plánovaných výzev v PO 1 a PO 5. Je tedy nezbytné nastavit míru spolufinancování – z pohledu řešitelského týmu 15 %. Spolufinancování se musí týkat všech zástupců potenciálních žadatelů.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „slabé realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO1“: Aktivity:
V rámci celé oblasti podpory 1.2 musí být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování naplňování cílů a efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Je tedy nutné přehodnotit definici cílové skupiny tak, aby v případě ukončení pracovního poměru osoba zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny.
Restrukturalizovaný podnik by neměl být – logiky věci - nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektu zaměřeného na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. Pomoc při hromadném propouštění by měly iniciovat/koordinovat jiné subjekty, např. ÚP, NNO nebo odbory (z tohoto pohledu lze kladně hodnotit znění výzvy č. 37). Připravenost intervence v rámci oblasti podpory 1.2 musí být v okamžiku potřeby velmi vysoká, tj. příslušný projekt se musí realizovat nejen před propouštěním, ale i po skončení propouštění zaměstnanců.
166
V důsledku výše uvedeného je zapotřebí, aby v případě, že zaměstnavatel v restrukturalizaci je nositelem projektu, mu bylo umožněno přeškolení určitého procenta svých zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností v důsledku předpokládaného ukončení pracovně právního vztahu pro jejich nové uplatnění ve své organizaci. Evaluační tým považuje za vhodný poměr 20 % zaměstnanců zařazených do projektu.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2“: Aktivity 1. Je nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti patří ke klíčovým úkolům řešení aktuálních problémů trhu práce.
Nejvíce problematickou oblastí institucí služeb zaměstnanosti, tj. úřadů práce, je velký počet nezaměstnaných na jednoho pracovníka ÚP. Tento problém se však nebude výrazně měnit v současném období úsporných opatření (úspory mzdových prostředků).
2. Oblast podpory 2.2. je nutno zaměřit na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti, finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti.
Důvodem pro nízké čerpání finančních prostředků z oblasti podpory 2.2. a nedostatečný počet předkládaných projektů je rovněž způsoben nízkou „kvalitativní“ kapacitou příslušných útvarů MPSV a probíhající reorganizací v rámci tohoto úřadu.
3. V rámci procesu reorganizace systému úřadů práce v ČR je nutné se v rámci oblasti podpory 2.2 zaměřovat zejména na klíčové partnery na regionální úrovni, tj. Rady hospodářské a sociální dohody v jednotlivých krajích a krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů, v nichž mají zastoupení i úřady práce.
Experti v rámci Delphi panelu vyjádřili poměrně výraznou obavu nad potenciálními dopady zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (včetně jeho krajských poboček a kontaktních míst v obcích s rozšířenou pravomocí), na který mají být přeneseny některé kompetence z MPSV a zároveň z okresních úřadů práce;
Založení národního úřadu není totiž „samospasitelné“, důležité je jeho vybavení kvalifikovanými pracovníky. Při realizaci regionální politiky v rámci národní politiky zaměstnanosti již kraje mají své partnery v PÚP, avšak kraje jsou tvůrci politiky. ÚP v jakékoliv podobě budou vždy jejím realizátorem, nikoliv tvůrcem. Důležitější jsou tudíž i další instituce na regionální úrovni (viz doporučení).
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy“: Předkládané individuální projekty, zejména v PO4, často trpí velmi nízkou kvalitou zpracování v porovnání s jinými prioritními osami. Kvalitu předkládaných IP je třeba posílit. IP v PO4 trpí nízkou kvalitou zejména z důvodu jistoty přidělených prostředků a neexistence konkurence mezi projektovými návrhy.
167
Aktivity
U individuálních projektů by měl být kladen zvýšený důraz na jejich systémový a inovativní přínos. To lze udělat tak, že individuální výzvy v PO4 by měly být vypisovány, případně spojovány tak, aby byl vždy větší okruh možných žadatelů, a tím byla zajištěna soutěž mezi projekty. Současně je nezbytné klást větší důraz na fázi hodnocení a posouzení reálného přínosu takového projektu;
Současně je nezbytné nastavit v podmínkách programu maximální možný počet oprav žádostí tak, aby byl zvýšen tlak na žadatele připravit kvalitní projektový návrh.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů“: V některých případech jsou projekty předkládány na politickou objednávku. Pro takové případy je třeba nastavit patřičné mechanismy pro eliminaci nepřínosných projektů. Aktivity
Je nezbytné připravit a nastavit systém odborného zázemí pro přípravu výzev ve smyslu sestavování příslušných analýz a zejména syntézy stavu a reálné potřebnosti vymezených aktivit. Syntéza by však neměla být prováděna „mechanicky“ před každou výzvou, ale v nějakých pravidelných periodách nad rámec Mid-term evaluace programu;
Projekty veřejné správy (PO4) by měly sloužit primárně občanům, proto je vhodné, aby projekt předkládaný do PO4 obsahoval analýzu potřebnosti a vlivu na občana;
U projektů připravovaných na jednotlivých resortech je nezbytné uvádět aktuální analýzu potřebnosti projektu, ze které návrh čerpá.
Konkrétní kroky a doporučení k rozvoji oblasti „Mezinárodní dimenze RLZ“: Mezinárodní spolupráce může významně posílit situaci na trhu práce v ČR v dlouhodobém horizontu. Nicméně potenciál stávajících projektů není zcela využit a proto je nezbytné reflektovat následující aktivity. Aktivity
V příštím programovém období je žádoucí umožnit financování „provedené práce“ zahraničních expertů. Stávající situace není nastavena na proplácení mzdových nákladů zahraničním expertům, což bylo identifikováno jako administrativní bariéra, kterou by bylo vhodné v příštím programovacím období odstranit;
Projekty mezinárodní spolupráce v OPLZZ by měly prokázat (doložit) hodnotu vzniklou mezinárodním partnerstvím. Proto je nezbytné klást mnohem větší důraz a kontrolu reálných dopadů těchto projektů v podmínkách ČR. Konkrétně je nezbytné posílit aktivity spojené s věcným monitoringem reálného naplnění cílů a nikoliv pouze administrativní a finanční kontrolu;
V rámci ex-post evaluace OPLZZ Je vhodné se zaměřit na hodnocení mainstreamingu a vlivu PO5 na legislativní změny v ČR. Do ex-post evaluace OPLZZ lze zařadit také část zaměřenou na komparativní analýzu dopadů a efektivnosti aktivit mezi PO OPLZZ v důsledku „spolufinancování“.
168
6. Vyhodnocení úkolu 3: Vyhodnoťte náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce 2011 3.1 Jaké jsou vhodné oblasti zaměření evaluace programu v roce 2011 a proč? Uveďte velmi stručný popis každé oblasti, zdůvodnění její relevance, možný vhodný způsob jejího vyhodnocení a očekávané výsledky a přínos pro zadavatele.
6.1
Zkušenosti z evaluace OPLZZ a navazující doporučení
V průběhu celé evaluace narážel evaluační tým na zásadní problém spočívající v nedostatku validních dat a informací k jednoduchému a efektivnímu vyhodnocení dopadů programu. Informace ani podkladové materiály, na základě kterých by bylo možné provést evaluaci skutečných výsledků a dopadů, nejsou žádným způsobem systematicky sbírány. Jediný způsob sběru dat se soustřeďuje na sběr monitorovacích indikátorů, které však mají v řadě případů slabou vypovídací hodnotu. Navíc není vůbec žádným způsobem podchycena informace o cílových skupinách, které většinou jako jediné mohou relativně objektivně posoudit výsledky a dopady realizovaných projektů. Při evaluaci se náš tým snažil oslovit s dotazníkovým šetřením mimo jiné právě cílové skupiny. Z důvodu neexistence jakékoli evidence podpořených osob jsme byli už při samotném oslovení odkázáni na ochotu realizátorů projektů, v další fázi potom na ochotu samotných cílových skupin dotazník zodpovědět. Nejúspěšnější byl dotazník směrovaný na cílové skupiny v PO4, na který odpovědělo 90 respondentů. V jiných prioritních osách se však návratnost pohybovala na úrovni jednotlivců, někde dokonce nebyla odpověď žádná (PO 5). V této souvislosti je již řešen dílčí evaluační projekt zaměřený na souvislosti problematiky cílových skupin, sběr informací o podpořených osobách, zejména s cílem získat jejich hodnocení, případně mapovat přínosy jejich podpory (zda získali pracovní místo, zda si místo udrželi, apod.). Dalším problémem je i to, že v projektových žádostech i v monitorovacích zprávách se málo popisuje způsob práce s cílovou skupinou. Většina realizátorů si vytváří vlastní hodnocení dopadů příslušných projektů na cílové skupiny, nicméně výsledky těchto hodnotících aktivit nejsou dále předávány či centralizovány v rámci implementační struktury OPLZZ. Pro přenositelný know-how je důležité, aby další zájemci mohli čerpat z metodických zkušeností příjemců. Některé akce a aktivity se prostě konají a nevíme, jaký postup či metodiku řešitelé použili, abychom mohli posoudit, zda ji někde multiplikovat. Doporučení: 1) Pro příští programovací období 2014+ proto důrazně doporučujeme přizpůsobit monitorovací systém. Cílem je sjednotit monitorovací systém a metodiku sběru dat na národní úrovni tak, aby byly naplňovány požadavky EK, aby monitorovací systém poskytl data poměřitelná na národní úrovni za jednotlivé OP. V této souvislosti by měly být zahájeny na vládě (a následně na pověřeném centrálním koordinačním orgánu) co nejdříve jednání k přípravě nového programového období resp. nového monitorovacího systému. Klíčové je, aby na počátku nového programového období nedocházelo k mnoha dílčím úpravám metodiky a monitorování tak, jako tomu bylo v roce 2007/2008. Tento postup zajistí, aby nebyly umožněny odchylky v rámci jednotlivých OP (odchylky ve zdrojích dat, v definicích indikátoru, v systému sběru dat aj.) Hodnoty indikátorů proto nebude muset dopočítávat zpětně evaluátor, ale bude existovat jednotná a odsouhlasená metodika. Realizovatelnost doporučení: 5; Význam doporučení: A 2) Je nezbytné se mnohem důsledněji zaměřit na sběr informací o podpořených osobách, zejména s cílem získat jejich hodnocení případně mapovat přínosy jejich podpory (zda získali
169
pracovní místo, zda si místo udrželi, apod.). Toto doporučení koresponduje i s doporučeními v otázce 1.3 na zavedení jednotného monitorovacího systému provázaného i s ostatními operačními programy a databázemi (např. ČSSZ, aby bylo možné lehce kontrolovat, jak si podpořená osoba vede na trhu práce). Realizovatelnost doporučení: 4; Význam doporučení: A 3) Jak v hodnotících kritériích, tak v požadavcích na monitoring by mělo být uvedeno, že žadatelé a příjemci musí podrobně referovat o veškeré práci s cílovými skupinami. Jak je kontaktovali, jak se od nich dozvěděli potřeby, podle čeho se rozhodovali o řešení, jak si zajišťovali zpětnou vazbu apod. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A
6.2
Náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce 2011
V rámci třetího evaluačního úkolu se řešitelský tým v souladu se zadáním soustředil na navržení možných témat dalších evaluací, na která by se měla zaměřit evaluace v roce 2011. Doporučení včetně stručného vysvětlení jsou formulována dále. Evaluace hospodárnosti programu Při řešení této evaluace zjistil řešitelský tým několik skutečností, které indikují ne zcela hospodárné využívání veřejných prostředků. Jedná se zejména o veřejné zakázky realizované převážně za předpokládanou hodnotu (viz např. část 1.7), nadhodnocené rozpočty projektů, výrazně rozdílné (mezi jednotlivými výzvami) a přitom poměrně vysoké průměrné náklady na jednu podpořenou osobu, duplicitní projekty nebo zcela identické projekty realizované různými žadateli. Tuto evaluaci doporučujeme provést hloubkově jako samostatnou. Zdůvodnění navržené evaluace: Hospodárnost je jedním z klíčových principů implementace strukturálních fondů nejen v ČR. Prověření efektivnosti nakládání s prostředky získanými od daňových poplatníků proto považujeme za důležitý krok nejen ke zvýšení efektivnosti, ale i posílení transparentnosti celého programu. Vhodný způsob realizace: Vzhledem k rozsahu a závažnosti navrhované evaluace ji doporučujeme provést samostatně, případně společně s níže navrženou evaluací administrativní zátěže programu. S ohledem na zjištění v rámci řešení ROV 2010 doporučujeme soustředit se na tato témata související s efektivností:
Veřejné zakázky realizované v rámci projektů OPLZZ – prověřit, jak transparentně a otevřeně jsou realizovány jednotlivé veřejné zakázky a jakých úspor je soutěží dosahováno; Existence duplicitních projektů – v rámci ROV 2010 byly zjištěny téměř totožné projekty zpracované evidentně stejnou osobou. Zaměřit se na tyto projekty a prověřit, zda v rámci těchto projektů nejsou vyvíjeny a několikrát zaplaceny stejné produkty; Nákladnost opatření – identifikovat srovnatelná opatření (školení, vytvoření pracovního místa, studie) a porovnat jejich nákladnost v jednotlivých projektech.
Návrh evaluačních otázek: 1. Jak transparentně a otevřeně jsou zadávány veřejné zakázky v projektech OPLZZ? 2. Jakých úspor je dosahováno soutěží mezi více dodavateli při zakázkách zadávaných v rámci OPLZZ? Odpovídají úspory dosažené soutěží běžné praxi? 3. Existují v OPLZZ identické projekty nebo jejich části? Identifikujte je a posuďte, zda v nich nejsou duplicitně vyvíjeny stejné produkty.
170
4. Navrhněte 3 typy srovnatelných výstupů projektů (např. proškolená /rekvalifikovaná osoba, vytvořené pracovní místo, vytvořená analýza/studie, apod.) a proveďte porovnání, jaké jsou náklady na jejich dosažení v různých projektech. 5. Navrhněte doporučení pro zvýšení hospodárnosti programu. Očekávané přínosy: Zjištění jednorázových i systematických nehospodárností při realizaci projektů a navržení způsobu jejich odstranění. Zvýšení hospodárnosti a transparentnosti programu.
Evaluace administrativní zátěže Vysoká administrativní zátěž konečných příjemců je věčným evergreenem ve všech evaluačních zprávách, nicméně skutečná administrativní zátěž je spíše subjektivním dojmem zejména konečných příjemců. Doporučujeme proto provést evaluaci toho, jaká skutečně administrativní zátěž nejen příjemců, ale i implementačních pracovníků je, a kde jsou největší potenciály pro její snížení (včetně problematiky monitorovacích zpráv částečně řešené již v této evaluaci). Zdůvodnění navržené evaluace: Evaluace naváže na ROV 2010 s cílem stanovit skutečnou administrativní zátěž nejen konečných příjemců, ale i implementačních pracovníků. ROV 2010 stanovil největší bariéry administrativní zátěže a navrhl způsoby jejich odstranění, nicméně komplexnost a rozsáhlost této problematiky neumožňovala detailní prošetření všech příčin administrativní zátěže. Z tohoto důvodu doporučujeme realizovat na tuto problematiku samostatnou evaluaci. Vhodný způsob realizace: Vzhledem k rozsahu a závažnosti navrhované evaluace ji doporučujeme provést samostatně, případně společně s výše navrženou evaluací hospodárnosti programu. Návrh evaluačních otázek: 1. Kolik člověkodnů zabere konečným příjemcům administrace projektu (monitoring, výkaznictví, archivace)? Jaké jsou průměrné finanční náklady na administraci projektů? 2. Jak se liší náklady na administraci projektů v závislosti na jeho velikosti? 3. Identifikujte administrativní výkazy nebo činnosti požadované po konečných příjemcích, které nejsou nutné k efektivní realizaci a monitoringu projektu a které je možné eliminovat. 4. Jak lze redukovat administrativní zátěž implementačních pracovníků? Navrhněte konkrétní doporučení. Očekávané přínosy: Zjištění skutečné administrativní náročnosti realizace projektů a implementace programu. Zjištění základního stavu pro posouzení vývoje administrativní náročnosti.
Longitiduální evaluace věcných dopadů OPLZZ v ČR Zdůvodnění proč, tj. zdůvodnění relevance dané oblasti Značné přetížení pracovníků ŘO a ZS dlouhodobě způsobuje silný důraz na hodnocení administrativních a finančních nesrovnalostí a naopak nejsou hodnoceny reálné dopady a přidaná hodnota podpořených projektů. Navržená dlouhodobá evaluace by se měla zaměřit právě na kvalitu výstupů a výsledků u vybraných projektů v jednotlivých prioritních osách. Tímto způsobem by byl
171
podchycen alespoň náhodně vybraný vzorek projektů. Systém evaluace doporučujeme zavést do konce stávajícího programového období a od roku 2014+ zavést jako nedílnou součást hodnocení programu. Charakter evaluace bude vyžadovat interdisciplinární tým expertů, kteří budou posuzovat kvalitu financovaných aktivit resp. výstupů. Realizací zadavatel získá reálnou představu o skutečném přínosu financovaných projektů z ESF.
Možný vhodný způsob jejího vyhodnocení, Kombinace kvantitativního a kvalitativního hodnocení na vzorku případových studií v jednotlivých prioritních osách. V evaluaci navrhujeme řešit mj. tyto evaluační otázky
Do jaké míry odpovídají slíbené výstupy projektu (ze schválené žádosti) reálným výstupům?
Do jaké míry se odlišují vzdělávací výstupy projektu od již existujících materiálů na trhu?
Splňují výstupy projektu formální náležitosti vzdělávacích textů? (citace, bibliografické záznamy apod.)
Do jaké míry jsou zástupci cílových skupin spokojení s kvalitou výstupů? Jaké jsou důvody případné nespokojenosti? (bude zjišťováno dotazníkovým šetřením u cílových skupin, které se zúčastnili školení, seminářů či jiných výstupů projektu)
Jsou všechny slíbené výstupy dostupné, resp. jsou naplňována pravidla publicity? Očekávané výsledky a přínos pro zadavatele. Zadavatel bude mít reálnou představu o skutečném přínosu financovaných projektů z ESF.
Doporučení pro ROV 2011 S ohledem na zkušenosti s Ročním operačním vyhodnocením OPLZZ za rok 2010 uvádíme ke zvážení několik doporučení pro budoucí hodnocení:
Počet evaluačních otázek by měl být redukován spíše na oblast průřezových otázek OPLZZ, a případné řešení problematických či potenciálních oblastí implementace (které vzejdou v průběhu řešení) s konkrétními závěry a doporučeními pro ŘO OPLZZ. Celkový počet 23 evaluačních otázek v rámci prvního evaluačního úkolu způsobuje fragmentaci a řešení mnoha témat na úkor detailního hodnocení pokroku na straně jedné a klíčových problémů na straně druhé;
Hodnocení ROV 2011 by mělo reflektovat aktuální diskuse kolem politiky soudržnosti s ohledem na budoucí vývoj ESF, které budou probíhat během letošního roku 2011. Zadávací dokumentace by měla proto odpovídat aktuálně známým potřebám pro příští programové období;
ROV 2011 by mělo kontinuálně navázat na analýzy provedené v ROV 2010 a mělo by klást důraz alespoň na dílčí hodnocení dopadů, jelikož již bude mnohem více ukončených projektů než v roce 2010;
V rámci ROV 2011 je nezbytné od počátku projektu se snažit získat kontakty na cílové skupiny jednotlivých realizovaných a dokončených projektů (zejména ve vazbě na probíhající evaluaci zaměřenou na tuto problematiku). V rámci ROV 2011 se jako velmi slabá stránka implementace OPLZZ ukázala problematika nedostatku kontaktů a neochoty konečných příjemců kontaktovat své zástupce cílových skupin. Současně je zde velký potenciál pro reálné hodnocení účinnosti OPLZZ.
172
Příloha č. 1 – Webový dotazník
Dotazníkové šetření ROV 2010 finální verze ke dni 26. 10. 2010
Statistika počtu otázek dle typu respondenta – tak jak se jim budou otázky filtrovat: Otázky
1-4
5-6
7
8
9
10-13
14-21
22-25
26-37
38-49
50-52
KP PO1 KP PO2 KP OP 3.4 KP PO4 KP PO5 žadatelé bez rozhodnutí neúspěšní žadatelé neúspěšní žadatelé či žadatelé bez rozhodnutí v oblasti podpory 3.4
4 4 4 4 4
2 2 2 2 2
-
-
1 1 1 1 1
4 4 4 4 4
8 -
4 4 4 4 4
12 -
12 -
3 3 3 3 3
CELKEM OTÁZEK 18 26 30 30 18
4
-
1
-
1
-
-
-
-
-
3
9
4
-
1
1
1
-
-
-
-
-
3
10
4
-
1
1
1
-
-
15
15
-
3
25
Vysvětlivky: KP PO – konečný příjemce prioritní osy KP OP – konečný příjemce oblasti podpory (týká se jen 3.4)
173
Dotazníkové šetření pro
„Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010“ Úvod – vysvětlení potřeby a cílů dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je prováděno v rámci realizace projektu „Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010“. Cílem projektu je identifikovat a vyhodnotit významné vlivy působící na dosavadní realizaci a čerpání finančních prostředků v projektech podpořených OPLZZ.. Vyplněním tohoto dotazníku můžete výrazně napomoci k identifikaci hlavních problematických okruhů týkajících se přípravy projektových žádostí a rovněž i samotné realizace projektů v rámci OPLZZ. Tímto budou také zjišťovány podmínky pro zjednodušení čerpání finančních prostředků. Pokud již realizujete projekt v rámci OPLZZ, tak si můžete vykázat čas strávený vyplněním tohoto dotazníku ve Vaší průběžné monitorovací zprávě projektu. V další části dotazníku prosím odpovídejte ke konkrétnímu projektu. Pokud jste žádali o podporu v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost více než jednou, vyberte si jednu žádost a odpovídejte podle situace této jedné žádosti. Nejlépe si vyberte žádost, od jejíhož podání uplynulo nejvíce času.
174
IDENTIFIKAČNÍ OTÁZKY 1. Prosím, vyplňte registrační číslo Vaší projektové žádosti: (je ve formátu CZ.1.04/X.X.XX/XX.XXXXX) ........................................................ 2. Jaký je právní typ Vaší organizace? nestátní nezisková organizace občanského typu (obč. sdr., o.p.s., nadační fond, církevní zařízení) příspěvková organizace nebo o.p.s. založená krajem nebo městem podnikatelský subjekt (fyz. osoba, s.r.o., a.s., …) kraj, město, obec nebo svazek obcí jiný subjekt (prosím označte vpravo a vypište):
1 2 3 4 5
3. Prosím vyplňte, jaké je Vaše postavení ve vztahu k tomuto projektu? jsme příjemci – projekt je schválen, připravuje se realizace nebo již probíhá (proběhl) jsme žadatelem – o žádosti dosud nebylo rozhodnuto jsme neúspěšným žadatelem – žádost nebyla přijata
1 2 3
4. Prosím vyplňte zařazení Vašeho projektu k příslušné oblasti podpory OPLZZ? 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (např. Školení je šance nebo Educa) 1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních služeb 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 3.4 – Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života 4.1, 4.2 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy 5.1 – Mezinárodní spolupráce
11 12 21 22 31 32 33 34 41 51
FILTRACE 01 Otázky č. 5 až 6 jsou určeny pouze pro příjemce (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3)
5. Prosím, zhodnoťte míru vlivu níže uvedených faktorů na realizaci Vašeho projektu během roku 2010. Pozn. Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém; 0 znamená, že se Vašeho projektu netýká Faktor rostoucí regionální míra nezaměstnanosti omezující
175
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
začlenění podpořených cílových skupin Vašeho projektu na trhu práce snížení státních výdajů na Aktivní politiku zaměstnanosti a zhoršení podmínek uplatnitelnosti cílových skupin projektu na trhu práce vyšší nutnost úspor ve veřejné správě nedostatečné tempo legislativních změn týkajících se věcné realizace projektu horší dostupnost finančních zdrojů (úvěrů) pro zálohování aktivit projektu slabší poptávka ze strany odběratelů (méně zakázek) Jiné změny, uveďte prosím jaké: 6. Do jaké míry byste uvítali v roce 2011 níže uvedené změny v systému implementace OPLZZ? Případně prosím doplňte další. Pozn. Dle míry potřebnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně potřebná změna, 10 nejvíce potřebná změna Faktor praktické rady k manuálům (např. jak v praxi naplnit požadavek z manuálu, příklady dobré i špatné praxe) přizpůsobovat podmínky výzev s ohledem na regionální specifika zaměstnanosti rozšířit vymezený okruh způsobilých výdajů zamezit změnám ve funkci kontaktních pracovníků poskytovatele dotace posílit odbornost a odpovědnost příslušných kontaktních pracovníků projektů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Jiné změny, uveďte prosím jaké:
FILTRACE 02 Otázka č. 7 je určena pouze pro všechny „neúspěšné žadatele“a „žadatele“ (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3) 7. Prosím, zhodnoťte míru vlivu níže uvedených faktorů na přípravu Vaší projektové žádosti? Pozn. Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém; 0 znamená, že se Vašeho projektu netýká Faktor rostoucí regionální míra nezaměstnanosti omezující začlenění podpořených cílových skupin Vašeho projektu na trhu práce snížení státních výdajů na Aktivní politiku zaměstnanosti a zhoršení podmínek uplatnitelnosti cílových skupin projektu na trhu práce horší dostupnost finančních zdrojů (úvěrů) nedostatečné tempo legislativních změn
176
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
vyšší nutnost úspor ve veřejné správě slabší poptávka ze strany odběratelů (méně zakázek) zvýšené riziko v uplatňování inovativních, ale neověřených postupů (např. v organizaci práce) Jiné změny, uveďte prosím jaké:
FILTRACE 03 Otázka č. 8 je určena pouze pro všechny „neúspěšné žadatele“ (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3) 8. Pokud byla Vaší žádosti zamítnuta podpora, co jste s navrhovaným projektem udělali? Projekt jsme nerealizovali Projekt byl realizován v omezené míře Projekt byl realizován v celém rozsahu, ale nižší kvalitě Projekt byl realizován v celém rozsahu, ale byl opožděn Projekt byl plně realizován Žádali jsme u jiného zdroje financování Neumím odpovědět.
OTÁZKY K PROBLEMATICE PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ - OBECNĚ
FILTRACE 04 Otázka č. 9 je určena pro všechny typy respondentů (neúspěšní žadatelé, žadatelé i příjemci)
9. Uveďte, prosím, s jakými problémy jste se potýkali při přípravě projektové žádosti: Pozn. Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém; 0 znamená, že se Vašeho projektu netýká Faktor Nedostatek zkušeností s projekty ze strukturálních fondů Nedostatek informací jak žádost správně připravit Zpracování projektové žádosti v Benefitu Nepřehlednost poskytovaných informací Slabá podpora a poradenství ze strany implementačních orgánů Nedostatečné a nejasné vymezení podporovaných aktivit ve vyhlášených výzvách Příliš úzké vymezení typů žadatelů v daných výzvách Příliš úzké vymezení cílové skupiny v daných výzvách Administrativní náročnost přípravy žádosti Časový prostor pro přípravu projektu a žádosti Jiné, uveďte prosím jaké konkrétně:
177
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
FILTRACE 05 Otázky č. 10 - 13 jsou určeny pouze pro příjemce (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3) 10. Uveďte, prosím, s jakými problémy jste se potýkali nebo potýkáte při realizaci Vašeho projektu. Pozn. Dle míry závažnosti daného faktoru je stupnice od 1 nejméně závažný problém, 10 nejvíce závažný problém; 0 znamená, že se Vašeho projektu netýká Faktor Nedostatek zkušeností s realizací projektů Nepřehlednost poskytovaných informací týkajících se realizace projektu Nedostatečná podpora a poradenství ze strany implementačních orgánů Zpoždění v zahájení realizace projektu (podpis smlouvy) Nevyhovující legislativní prostředí způsobující problémy při věcné realizaci projektu Obtížná nebo zdlouhavá příprava a realizace výběrových řízení Naplňování navržených monitorovacích indikátorů Administrativní náročnost realizace a monitoringu Pozdní schvalování monitorovacích zpráv Nejednotný výklad pro posuzování věcných i finančních částí monitorovacích zpráv Zdlouhavé proplácení požadovaných plateb Nedostatečná poptávka cílové skupiny po vytvořených produktech (nedostatek účastníků školení atd.) Slabá komunikace s příslušnými kontaktními pracovníky pro OPLZZ Potřeba zálohování projektu z vlastních finančních zdrojů Odstoupení partnera z projektu Omezená doba trvání projektu v podmínkách výzvy
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Jiné problémy, uveďte prosím jaké: 11. Považujete podmínky a požadavky kladené na udržitelnost projektu za adekvátní? Pozn. Prosím, ohodnoťte na stupnici 1 – 4 , kde 1 = stanovené podmínky jsou bezproblémové, 4 = stanovené podmínky na udržitelnost projektu jsou zcela nepřiměřené. 1 2 3 4 12. Pokud byla Vaše žádost finančně podpořena, co byste dělali, pokud byste podporu nezískali? Projekt bychom nerealizovali Projekt by byl realizován v omezené míře Projekt by byl realizován v celém rozsahu, ale nižší kvalitě Projekt by byl realizován v celém rozsahu, ale byl opožděn Projekt by byl plně realizován Neumím odpovědět.
178
13. Jakým způsobem jste při přípravě a realizaci projektu pracovali s cílovými skupinami? Pozn.: Zaškrtněte všechna pravdivá tvrzení. Kdo je vaší primární cílovou skupinou (prosím vyplňte) S cílovou skupinou jsme pracovali již delší dobu před přípravou projektu S cílovou skupinou jsme začali pracovat až při přípravě projektu S cílovou skupinou jsme před začátkem realizace projektu nepracovali Aktivity projektu jsme pro cílovou skupinu v omezené nebo stejné míře realizovali již před návrhem projektu Návrh projektu vychází z vlastních zkušeností s cílovou skupinou Návrh projektu vchází z vlastní analýzy potřeb cílové skupiny Návrh projektu vychází ze studií či analýz cílových skupin zpracovaných jiným subjektem Cílové skupiny se účastní projektu převážně jako příjemci služeb Cílové skupiny se aktivně podílejí na tvorbě obsahu projektu a aktivit Cílové skupiny se podílejí na samotném řízení projektu Projekt je jiného zaměření a nepracuje s cílovými skupinami.
FILTRACE 06 Otázky pro prioritní osu 2 Otázky č. 14 - 21 jsou určeny pouze pro příjemce (tj. dle zaškrtnutí otázky č. 3 a dále pro ty, kteří u otázky č. 4 zaškrtnou oblast podpory 2.1 a 2.2). 14. Jak hodnotíte jednotlivé nástroje Aktivní politiky zaměstnanosti z hlediska jejich významu pro řešení nezaměstnanosti a důležitosti jejich podpory? Pozn. Dle míry významnosti daného nástroje je stupnice od 1 nejméně významný, 10 nejvíce významný nástroj; 0 znamená naprosto nevýznamný nástroj Faktor rekvalifikace investiční pobídky na vytváření nových pracovních míst veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa příspěvek na zapracování přijatého uchazeče příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program poradenství za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením (pracovní rehabilitace, chráněná prac. místa a dílny) celostátní a regionální cílené programy k řešení nezaměstnanosti individuální akční programy
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
15. Jak hodnotíte jednotlivé podporované aktivity z hlediska jejich účinnosti při řešení problematiky nezaměstnanosti ? Pozn. Dle míry účinnosti daného nástroje je stupnice od 1 nejméně účinný, 10 nejvíce účinný nástroj; 0 znamená naprosto nevýznamný nástroj Faktor diagnostika motivační aktivity školení soft skills (komunikační dovednosti,
0
179
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
sebeprezentace apod. rekvalifikace zprostředkování zaměstnání umístění na dotované pracovní místo průběžné individuální poradenství program prevence (První příležitost, Nový start) pružné formy zaměstnání (péče o osobu blízkou) doprovodné aktivity 16. Považujete nastavení typů cílových skupin pro projekty oblasti podpory 2.1. (zájemci o zaměstnání a uchazeči o zaměstnání) za dostatečné? ano ne V případě že NE, označte kategorie, o které byste strukturu cílové skupiny rozšířili. Pozn. Zatrhněte jednu i více z níže uvedených možností. Cílová skupina osoby vedené v evidenci déle než 5 měsíců osoby zdravotně postižené osoby starší 50 let věku osoby do 20 let věku osoby pečující o dítě do 15 let nebo o osobu blízkou krátkodobě nezaměstnaní 17. Jak jsou podle Vašeho názoru využívány výstupy a jak se projevují dopady systémových individuálních projektů realizovaných v rámci oblasti podpory 2.2 „Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj“ při zefektivňování a modernizaci služeb zaměstnanosti a přístupu k APZ? Prosím, zaškrtněte jednu z níže uvedených možností. velmi intenzivně dostatečně nedostatečně vůbec 18. Jak se podle Vašeho názoru odrážejí výstupy projektů realizovaných v rámci oblasti podpory 2.2 „Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj“ v realizaci návazných individuálních a grantových projektů? Prosím, zaškrtněte jednu z níže uvedených možností. velmi intenzivně dostatečně nedostatečně vůbec
180
19. Jak se při realizaci projektů zaměřených na podporu rozvoje aktivní politiky zaměstnanosti uplatňuje ze strany Úřadů práce cílenost operací a individuální přístup k uchazečům? Prosím, zaškrtněte jednu z níže uvedených možností. velmi intenzivně dostatečně nedostatečně vůbec Doplňte komentář/upřesnění:
20. Jak hodnotíte úroveň spolupráce mezi zaměstnavateli a Úřady práce při zaměstnávání zájemců o zaměstnání ze skupin znevýhodněných na trhu práce ? Prosím, zaškrtněte jednu z níže uvedených možností. velmi intenzivní dobrou dostatečnou nedostatečnou Doplňte komentář/upřesnění:
21. Jak hodnotíte významnost jednotlivých forem pomoci zdravotně postiženým osobám při integraci na trh práce? Pozn.: Pro hodnocení významnosti použijte následující stupnice: 1 nejnižší významnost, 5 nejvyšší významnost Způsob zaměstnávání OZP vytváření pracovních míst v chráněných dílnách práce na zkrácený úvazek práce z domova s využitím ICT (homeworking) Jiné:
181
1
2
3
4
5
FILTRACE 07 Otázky č. 22 - 25 jsou určeny pro všechny příjemce..
22. Co podle vašeho názoru znamená pojem „gender mainstreaming“? Vyberte jednu odpověď. je to důsledné používání ženského rodu v různých dokumentech (např. místo „byl“ používat „byl/a“, místo „klient“ používat „klient/ka“) je to zákaz diskriminace žen, ale také jejich neodůvodněné upřednostňování (např. při vstupu do místnosti nebo při používání ženských koncovek jmen a slov) je to zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v koncepčních, plánovacích a dalších procesech, kterými se zabývá veřejná správa (např. vláda, Parlament, krajské zastupitelstvo) je to praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži nevím, co pojem „gender mainstreaming“ znamená
23. Na problematiku rovných příležitostí mužů a žen, na (údajnou) diskriminaci žen a na tzv. „slaďování rodinného a pracovního života“ jsou různé názory. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? plně souhlasí m
převážně souhlasí m
spíše nesouhla sím
zcela nesouhla sím
Neví m
Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání) Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká je skutečná situace Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině 24. Je hodnocený projekt zaměřen především na vytváření rovných příležitostí pro muže a ženy? ano, je ne, není 25. Jestliže není zaměřen především na rovné příležitosti mužů a žen, obsahuje něco z této problematiky? neobsahuje (pouze povinné zhodnocení RP v projektové žádosti - součást horizontálních témat OPLZZ) část projektových aktivit se věnuje r. p. mužů a žen (např. pomáhá právě ženám s lepším přístupem k zaměstnání)
182
FILTRACE 08 Otázky č. 26 - 37 jsou určeny pouze pro všechny, kteří v otázce č. 4 zatrhli odpověď oblast podpory 3.4)..
26. Jaké další aktivity realizujete ve svém projektu ve vazbě na jeho cíl? Nejde o to, čeho všeho se může Váš projekt týkat, ale na které z dalších možností je přímo zaměřen. Pozn. Označte v každém řádku, resp. všechny možnosti, které se vás týkají. provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu) jiné služby péče o děti zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení mateřské školy za pomoci místních firem a organizací) podpora vzdělávání a přístupu žen k informačním technologiím jiné vzdělávání rodičů (mužů i žen) na mateřské a rodičovské dovolené příprava komplexního programu pro získání pracovního uplatnění v oborech, které jsou z hlediska pohlaví považovány za netypické vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů (včetně distančních forem vzdělávání) podpora k zahájení samostatné výdělečné činnosti - začínajících podnikatelů/ek pomocí zprostředkování informací o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské plánu apod. individuální kariérní poradenství (osobnostní audit, doporučení rekvalifikací apod.) aktivity, s nimiž vyjíždíte ze sídla vaší organizace za klienty (např. mobilní výuka počítačové gramotnosti, individuální kurzy a poradenství v místě jejich bydliště) vývoj, zavádění a ověřování netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 apod. – nepočítáme však pružnou pracovní dobu ani zkrácené prac. úvazky, které se v ČR běžně používají) nové způsoby propojení organizací, které se RP zabývají (např. neziskové organizace s úřadem práce a se zaměstnavateli) motivace zaměstnavatelů ke slaďování pracovního a rodinného života firemní audit zaměstnavatelů z hlediska dodržování RP a slaďování pracovního a rodinného života osvěta o významu slaďování pracovního a rodinného života a podpůrné propagační akce (výstavy, soutěže, realizace kulatých stolů, semináře, konference aj.) vyhledávání projevů diskriminace na trhu práce včetně platové diskriminace a návrhy na její odstranění
něco jiného (vypište prosím:) …………………………..
27. Kdo je přímým uživatelem výsledků Vaší práce, projektových aktivit? Pozn. V každém řádku zaškrtněte „ano“ nebo „ne“. ANO jednotlivé osoby (např. individuální poradenství nezaměstnaným) skupiny osob (např. skupinové školení) jednotlivá organizace (např. jednotlivá zaměstnavatelská firma nebo úřad práce) skupina organizací (např. všechny firmy v kraji, kterých se může týkat osvěta v otázkách RP) jiný okruh uživatelů – vypište prosím. …………………
183
NE
28. Pokud má Váš projekt partnera, ovlivnil tento partner v době přípravy nebo realizace projektu vaše chápání RP ? Prosím, zaškrtněte jednu z níže uvedených možností. určitě ano částečně určitě ne už si nevzpomínám nerelevantní 29. Obsahuje Váš projekt či jeho doprovodné (mimoprojektové) aktivity? Prosím, zaškrtněte jednu i více z níže uvedených možností. hlídání dětí po dobu účasti cílové skupiny na akcích projektu příspěvek na takové zajištění zajištění dopravy na akce přizpůsobení času a místa potřebám žen příp. mužů nebo jiný způsob, kterým se usnadňuje účast žen, příp. mužů v projektu žádné doprovodné aktivity nemáme 30. Spolupracujete v současné době či pravidelně komunikujete s jinými organizacemi, které se zaměřují převážně na problematiku rovných příležitostí žen a mužů? ano ne 31. Používáte ve Vašich informačních materiálech oba gramatické rody? Např. byl/byla, klient/klientka, ano, vždy někdy nepoužíváme 32. Je jednou z aktivit Vašeho projektu rovněž příprava osob na budoucí zaměstnání? ano ne 33. Jestliže ano, jednáte s budoucími (potenciálními) zaměstnavateli těchto osob o tom, jak by mohli zajistit lepší podmínky pro ženy po jejich příchodu do zaměstnání? ano ne, protože možné zaměstnavatele v době realizace projektu neznáme ne z jiných důvodů 34. Víte, co se označuje termínem flexicurita? ano, je mi to dostatečně známo ano, ale jen přibližně nevím 35. Je v realizačním týmu vašeho projektu specialist(k)a na problematiku RP, která/ý má příslušné vzdělání nebo alespoň tři roky praxe v problematice RP? Pozn.: Nemáme na mysli kohokoli, kdo se RP zabývá, ale někoho, kdo se na RP ve své práci specializuje. ano, mám specialist(k)u ne, takovou/ého nemáme
184
36. Co je podle vás v problematice RP žen a mužů nejdůležitější? Co by v tom měla celá společnost nebo vláda nebo parlament nebo média přednostně dělat?
37. V projektové žádosti jste museli popsat, jak budete řešit otázku RP. Je to však současně i tzv. horizontální téma OPLZZ, ke kterému se v žádosti musí vyslovit i žadatelé v jiných oblastech podpory. Existuje k tomu i příručka „D3 Horizontální témata“. Jaké změny v pojetí RP navrhujete pro příští výzvy k předkládání projektových žádostí? Co by měli vyhlašovatelé v pojetí RP změnit? Co upřesnit, co vynechat, co doplnit? Pozn. Před odpovědí podívejte se prosím do tehdejší výzvy a do příručky D3. Jsou k dispozici na http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz.
FILTRACE 09 Otázky č. 38 – 49 jsou určeny pro všechny, kteří v otázce č. 4 zatrhli odpověď oblast podpory 4.1 a 4.2).
38. Jaká je Vaše pozice v organizaci (vyberte jednu odpověď)? řídící pracovník (vedoucí) pracovník volený zástupce (zastupitel, starosta apod.) dodavatel (zpracovatel projektu, externí manažer, apod.) 39. Co bylo důvodem k předložení/realizaci vašeho projektu? a. b. c. d. e.
Rozhodnutí nadřízeného orgánu (vlády, ministerstva, apod.) Administrativní (politické) rozhodnutí vedení našeho úřadu Výsledky analýzy potřeba našeho úřadu Výsledky analýzy potřeb občanů (klientů námi poskytovaných služeb) Možnost dostupného čerpání evropských peněz
40. Na jaký cíl byl (mimo jiné) zaměřen Váš projekt?
Zvyšování kvality služeb veřejné správy Zvyšování transparentnosti Snižování administrativní zátěže Projekt nebyl zaměřen na žádný z těchto cílů
185
41. V případě, že by byla možnost projekt opakovat, doporučil/a byste tento projekt realizovat? Pozn. Vyberte v každém sloupci jednu odpověď. Svým kolegům
Jiným úřadům a organizacím
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Projekt nemá smysl opakovat (zúčastnili se všichni/pro jiné organizace by neměl smysl)
42. Ve kterých oblastech je podle Vás potřeba posílit kvalitu služeb veřejné správy (na Vašem pracovišti)?
Dostupnost služby Spolehlivost – časové hledisko Spolehlivost bezchybnost Spolehlivost – hledisko rovnosti Čekací doba Kompetence a způsobilost Přijetí, zacházení a porozumění Komunikace Důvěryhodn ost Jistota a bezpečnost Prostředí Technické vybavení Jiný znak – uveďte konkrétně jaký:
Počet úředních hodin týdně, dostupnost úředních hodin pro zaměstnané, dostupnost pro handicapované, možnost podávání stížností bez obav z odvety; (patří sem i umístění úřadu, vzdálenost od MHD, parkovišť, orientace a dostupnost v rámci budovy apod.) Rychlé vyřízení, provedení služby v dohodnutém čase Bezchybné rozhodnutí bez právních nedostatků Pro všechny klienty a vždy stejné podmínky Doba čekání ve frontě, doba objednání, doba reakce na dotaz, doba od podání žádosti do vydání rozhodnutí apod. Schopnost zaměstnanců aplikovat znalosti, zkušenosti a odbornost při poskytování služby Vstřícnost, respekt, vlídnost, ohleduplnost, vhodnost oblečení a prostředí, důvěrnost Schopnost řešit konflikty, schopnost informovat a naslouchat občanům Proslulost (image) úřadu/organizace Bezpečnost budov a zařízení, kde je služba poskytována, finanční jistota, dodržování hygienických předpisů (např. WC apod.) Prostředí praktické a příjemné pro zákazníka a pro efektivní poskytování služby Vybavení potřebnou výpočetní a jinou technikou, kapacita a stáří techniky, způsob údržby, kvalita intranetu, dostupnost informací
186
Určitě ne
Spíše ne
Obsah
Spíše ano
Znak kvality služby
Určitě ano
Pozn. Možnost zaškrtnout vždy jen jednu z možností v daném řádku.
43. Zjišťovali jste míru spokojenosti občanů s těmi službami Vašeho úřadu, na které se následně zaměřoval Vámi realizovaný projekt? (tj. Zjišťovali jste si stav spokojenosti občanů s těmi službami dříve, než byl navržen a realizován výše uvedený konkrétní projekt?) ano ne 44. Jaké jsou podle Vás hlavní příčiny administrativní zátěže? Pozn. Ohodnoťte každou možnost body 1 – 10, kde 1 = nevýznamná příčina, 10 = velmi významná příčina, „0“ znamená, že daný faktor neumím posoudit Faktor Vnitřní – způsob organizace činností, odbornost, systém kompetencí a zodpovědnosti v rámci naší organizace/našeho úřadu Vnitřní – mezilidské vztahy na pracovišti Vnější – legislativní podmínky pro naši práci Vnější - způsob organizace činností, odbornost, systém kompetencí a zodpovědnosti v rámci nadřízených/spolupracujících/podřízených organizací/úřadů Jiné – uveďte konkrétně:
0
187
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
45. Do jaké míry přispěl Váš projekt ke zlepšení níže uvedených aspektů kvality poskytovaných služeb? Pozn. Možnost zaškrtnout vždy jen jednu z možností v daném řádku.
Dostupnost služby
Spolehlivost – časové hledisko Spolehlivost bezchybnost Spolehlivost – hledisko rovnosti Čekací doba
Kompetence a způsobilost Přijetí, zacházení a porozumění Komunikace Důvěryhodnos t Jistota a bezpečnost Prostředí Technické vybavení
Počet úředních hodin týdně, dostupnost úředních hodin pro zaměstnané, dostupnost pro handicapované, možnost podávání stížností bez obav z odvety; (patří sem i umístění úřadu, vzdálenost od MHD, parkovišť, orientace a dostupnost v rámci budovy apod.) Rychlé vyřízení, provedení služby v dohodnutém čase, Bezchybné rozhodnutí bez právních nedostatků Pro všechny klienty a vždy stejné podmínky Doba čekání ve frontě, doba objednání, doba reakce na dotaz, doba od podání žádosti do vydání rozhodnutí apod. Schopnost zaměstnanců aplikovat znalosti, zkušenosti a odbornost při poskytování služby Vstřícnost, respekt, vlídnost, ohleduplnost, vhodnost oblečení a prostředí, důvěrnost Schopnost řešit konflikty, schopnost informovat a naslouchat občanům Proslulost (image) úřadu/organizace Bezpečnost budov a zařízení, kde je služba poskytována, finanční jistota, dodržování hygienických předpisů (např. WC apod.) Prostředí praktické a příjemné pro zákazníka a pro efektivní poskytování služby Vybavení potřebnou výpočetní a jinou technikou, kapacita a stáří techniky, způsob údržby, kvalita intranetu, dostupnost informací
Jiný znak – uveďte konkrétně jaký:
188
Vůbec nepřispěla
Spíše nepřispěla
Spíše přispěla
Do jaké míry přispěl projekt ke zlepšení kvality poskytovaných služeb? Vlivem Projekt projektu nebyl došlo zaměřen naopak ke na tento zhoršení aspekt kvality kvality poskytovan ých služeb.
Obsah
Zásadně přispěla
Znak kvality služby
46. Do jaké míry přispěl Váš projekt ke zvýšení transparentnosti? Pozn. Vyberte jednu odpověď. Zásadně přispěl Spíše přispěl Spíše nepřispěl Určitě nepřispěl Vlivem projektu došlo naopak ke snížení transparentnosti Projekt nebyl zaměřen na zvýšení transparentnosti 47. Pokud došlo ke zvýšení transparentnosti, uveďte konkrétně, jakým způsobem k tomu došlo:
48. Do jaké míry přispěl Váš projekt ke snížení administrativní zátěže? Pozn. Vyberte jednu odpověď. Přispěl významně Spíše přispěl Spíše nepřispěl Vůbec nepřispěl Vlivem projektu došlo naopak ke zvýšení administrativní zátěže Projekt nebyl zaměřen na snižování administrativní zátěže 49. Pokud došlo ke snížení administrativní zátěže, bylo to v oblasti, kde to bylo podle Vás nejvíce potřeba? Pozn. Vyberte jednu odpověď. Ano Spíše ano Spíše ne Ne
FILTRACE 10 Poslední závěrečné otázky č. 50 - 52 jsou určeny pro všechny typy respondentů. 50. Jak dlouhou již máte zkušenost s projekty financovanými z EU – jako zpracovatel nebo manažer projektů? méně než 1 rok 1 - 2 roky 3 - 4 roky 5 let nebo déle
1 2 3 4
51. Jste žena muž
1 2
18 - 29 let 30 - 44 45 - 59 60 a více
1 2 3 4
52. Do které věkové skupiny patříte?
189
Příloha č. 2 – Souhrnný expertní Delphi dotazník a seznam expertů VŠICHNI ZAPOJENÍ EXPERTI Souhlasím s výrokem
Reálný dopad na cílové skupiny definované OPLZZ
Naplňování kvantifikovaných cílů relevantních prioritních os
Lze řešit ještě v současné m období
Míra zlepšení implementace OPLZZ
2007–2013
Zvýšení kvality předkládaných POČET projektových EXPERTŮ žádostí
A.1 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ V problematice „A.1“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 3,85
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Pro zrychlení proplácení plateb by bylo vhodné zavést systém kontroly „vzorků“ projektů. Každý projekt by však byl na závěr povinně kontrolován auditem. 2. Dvojí kontrola na úrovni ŘO + kontrola externím subjektem by se měla zjednodušit a zredukovat. 3. Stávající systém je nastaven tak, že pokud je v projektu za „x“ milionů nalezen rozpor či nesoulad v řádu několika tisíc, je zdržena celá platba. Proto by bylo vhodné zjednodušit systém tak, aby se proplácely všechny způsobilé výdaje, kde nebyl identifikován rozpor a dílčí problematické způsobilé výdaje by se řešily v další monitorovací zprávě a žádosti o platbu. 4. Bylo by vhodné zavést pevnou lhůtu, do které musí být dotazy KP zodpovězeny ze strany zástupců ZS a ŘO. 5. Při řešení nestandardních dotazů by měl existovat ustálený systém komunikace mezi subjekty implementace OPLZZ a KP (např. emailové), aby KP měli jasné potvrzení pro případné nejasnosti a nesrovnalosti při kontrole projektu. 6. Monitorovací zprávy by měly mít v příštím programovacím období jednodušší strukturu. Ke zjednodušení by mělo dojít zejména v nastavování a detailnosti rozpočtu, včetně jednotlivých kapitol. 7. Elektronické odevzdávání MZ bez dokladování v papírové podobě by pomohlo snížit administrativní náročnost (navíc účetní agenda řady společností je vedena pouze v elektronické podobě, tj. včetně objednávek,
190
N=24
2,82
2,36
1,82
2,05
2,68
0,73
3,91
2,64
2,64
2,95
3,14
1,09
4,27
3,18
2,32
3,18
3,14
0,86
N=22 N=22
N=22 4,14
3,23
2,82
4,09
3,45
2,18
4,55
3,41
2,82
4,41
3,68
2,18
3,68
2,55
2,18
2,09
2,91
1,23
4,36
2,82
2,00
3,09
3,00
1,00
N=22 N=22 N=22 N=22
faktur apod.). Doklady v tištěné podobě lze ověřovat v rámci „kontrol na místě“. 8. Zvýšit motivaci KP k hospodárnější realizaci projektů prostřednictvím alikvótního nesnižování nepřímých nákladů projektu v případě, kdy v rámci výběrového řízení či jiných způsobilých výdajů dojde k úspoře. 9. Indikátorová soustava by měla být zjednodušena a měla by obsahovat pouze povinné indikátory EK (příloha 23 nařízení 1828/2006)
2,95
2,41
1,41
2,23
2,00
1,14
3,45
2,91
2,55
1,77
2,59
2,18
N=22
N=22
A.2 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání projektové žádosti V problematice „A.2“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 3,83
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Zavedení systému spolufinancování bude mít pozitivní vliv na zodpovědnost při plánování projektu a tedy i celkovou udržitelnost aktivit. 2. Jedním ze způsobů pro zvýšení udržitelnosti je podpora partnerství v projektech.
3,76
3,33
2,90
2,14
2,57
3,38
3,52
2,95
2,86
2,33
2,33
2,52
N=21
3.
Míra spolufinancování by měla být pro všechny žadatele (NNO, podnikatelský subjekt aj.) stejná.
1,60
2,95
2,60
2,30
2,20
2,05
N=20
4.
Spolufinancování by mělo být zavedeno jen v případě vybraných výzev.
3,00
2,38
2,10
1,86
1,62
1,62
5.
Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 1 včetně zákazu refundace mezd.
1,85
2,40
1,95
1,90
1,70
1,80
N=21 N=20
6.
Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 2.
2,10
2,05
2,00
1,55
1,30
1,45
N=20
7.
Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 3.
2,20
2,40
2,25
1,70
1,35
1,75
N=20
2,14
1,81
1,52
1,57
1,24
1,38
8. V případě projektů současné PO 4 (subjekty veřejné správy) se uplatňuje spolufinancování, které je vždy hrazeno z vlastního rozpočtu daného subjektu (15%). V období vládních škrtů tak úřady reagují „stahováním“ podaných žádostí. Dlouhodobou udržitelnost projektů by bylo možné zajistit prostřednictvím podpory partnerství i s jinými typy subjektů na základě jejich svobodné volby pokračovat v daných aktivitách. 9. Prostřednictvím zavedení určité míry spolufinancování u projektů PO5 by se výrazně posílila zodpovědnost na straně žadatelů připravovat „inovativní“ a „udržitelné“ projekty (nikoliv jen podporu „cestování“ v těchto typech projektů).
N=23 N=21
N=21 2,55
2,20
2,10
2,10
1,70
2,05
N=20
A.3 Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1 V problematice „A.3“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně
191
3,17
N=18
1. Stanovené podmínky v OP 1.2 jsou s ohledem na délku administrace schválení projektů nevhodné. V rámci celé oblasti podpory 1.2 by mělo být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování naplňování cílů a efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. 2. Vhodným řešením problémů v rámci OP 1.2 by byl např. systémový projekt navazující na implementaci systému z ministerského projektu realizovaného formou veřejné zakázky v oblasti 2.1 a jeho využití směrem k úřadům práce s potenciálem pro cílovou skupinu 1.2. 3. Restrukturalizovaný podnik by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektu zaměřeného na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. 4. U některých výzev v OP 1.2 je povinnou aktivitou náhrada mezd podnikům, které zaměstnance propouštějí. Taková podpora je neopodstatněná a je vhodné ji zrušit. 5. V případě OP 1.2 je nutné přehodnotit definici cílové skupiny tak, aby v případě ukončení pracovního poměru osoba zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny. 6. Pokud má opravdu dojít k podpoře zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, musí být celý administrativní proces rozhodování o poskytnutí podpory časově výrazně zkrácen. 7. Slabou realizaci oblasti podpory 1.2 je vhodné řešit pouze realokací nevyčerpaných finančních prostředků do oblasti podpory 1.1.
3,67
3,93
4,00
3,57
3,43
2,79 N=14
2,41
2,85
2,69
2,69
2,15
2,00
3,61
3,43
3,14
3,36
3,00
2,79
N=13
N=14 2,89
3,46
2,54
3,31
2,23
1,85
3,56
3,64
3,36
3,29
2,71
2,00
4,44
4,50
3,86
4,00
4,00
2,14
2,67
3,00
2,79
3,21
2,29
1,64
3,22
3,08
2,46
2,08
2,00
1,77
N=13 N=14 N=14 N=14
8. V současné době spadá problematika dalšího vzdělávání dospělých (VD) pod MŠMT. Avšak, stručně řečeno, VD neznamená ani školství, ani mládež, ani tělovýchovu. VD je především (i když nejenom) profesní vzdělávání, které má zcela zásadní vazbu na pracovní uplatnění lidí. Proto by VD mělo logicky spadat do působnosti resortu MPSV.
N=13
9. Česká republika nemá přijatou koncepci (strategii) dalšího vzdělávání dospělých. Jedinou koordinovanou aktivitou jsou pouze rekvalifikační vzdělávací programů v rámci UP. VD je ponecháno na iniciativě vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů a samotných občanů. Ovšem i při zachování jejich vlastní svobody rozhodování je třeba nabízet, koordinovat, a v některých případech i přímo zajišťovat aktivity institucemi veřejné správy.
3,00
3,62
2,69
2,85
2,23
2,31 N=13
A.4 Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2 V problematice „A.4“ jsem znalý/kompetentní v následující škále:
3,05
192
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Posílení struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti patří ke klíčovým úkolům řešení aktuálních problémů trhu práce. 2. Oblast podpory 2.2. je nutno zaměřit na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti, finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti. 3. Služby zaměstnanosti jsou s ohledem na omezené rozpočtové prostředky limitovány poměrně skromným materiálním a technickým zajištěním. Zkvalitňování služeb zaměstnanosti se neobejde bez potřebných investičních záměrů, které budou propojeny s aktivitami neinvestičního charakteru.
N=19
4,11
3,94
3,19
3,19
2,31
1,81
3,47
3,56
3,00
3,19
2,75
1,94
2,95
2,60
2,40
2,67
2,07
1,60
2,05
2,64
1,71
2,00
1,29
0,93
N=16 N=16 N=15
4. Zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (včetně jeho krajských poboček a kontaktních míst v obcích s rozšířenou pravomocí), na který mají být přeneseny některé kompetence z MPSV a zároveň z okresních úřadů práce, umožní v porovnání se současným stavem zejména:
zachovat jednotnou státní politiku zaměstnanosti na celém území ČR;
dokáže garantovat realizaci Evropské strategie zaměstnanosti na národní úrovni;
N=14 N=14
N=14 bude plnit úlohu rovnocenného partnera vůči hejtmanům a krajským úřadům při realizaci regionální politiky v rámci národní politiky zaměstnanosti. 5. Důvodem pro nízké čerpání finančních prostředků z oblasti podpory 2.2. a nedostatečný počet předkládaných projektů je způsoben nízkou kapacitou příslušných útvarů MPSV a probíhající reorganizací v rámci tohoto úřadu. 6. Adekvátním opatřením pro řešení neutěšené situace čerpání finančních prostředků alokovaných pro oblast podpory 2.2. je realokace finančních prostředků do oblasti podpory 2.1. (rozhodnutí v gesci ŘO OPLZZ) nebo ostatních potřebných prioritních os (nutný souhlas Evropské komise). 7. Oblast podpory 2.2. OPLZZ navazuje na oblast podpory 2.3 Služby v oblasti zaměstnanosti v rámci IOP a obě oblasti podpory se vhodně a účelně doplňují. Proto je účelné maximálně využít oblast opatření 2.2. OPLZZ a přijmout pro to rychlá účinná opatření.
N=14 2,68
2,57
2,50
2,79
2,21
2,00
2,84
3,13
3,20
3,33
2,60
1,93
3,21
2,93
2,86
3,43
2,29
1,64
A.5 Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy V problematice „A.5“ jsem znalý/kompetentní v následující škále:
3,00
193
N=14 N=15 N=14
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Způsob implementace individuálních projektů se v případě PO4 odvíjí zejména z nastavení fungování veřejné správy v ČR. 2. V případě IP PO4 lze otevřít výzvy dalším konkurenčním subjektům i mimo veřejnou správu za předpokladu, že finální výsledky projektů budou mít prvky veřejné licence a nikoliv soukromých produktů. 3. V případě individuálních projektů v PO4 by měl být nastaven maximální počet možných oprav žádostí na dvě, aby byla zajištěna vyšší kvalita předkládaných projektů. 4. Individuální výzvy v PO4 by měly být vypisovány, případně spojovány tak, aby byl vždy větší okruh možných žadatelů, a tím byla zajištěna soutěž mezi projekty. 5. IP často slouží k „zalepování děr“ v rozpočtech veřejné správy spíše než k vytvoření něčeho inovativního. 6. IP přinášejí zásadní inovace a systémová řešení problematických oblastí, a proto je třeba jejich význam posílit. 7. IP v PO3 (poskytování sociálních služeb kraji) jsou efektivnější než globální granty v této prioritní ose. 8. Jestliže je u individuálních projektů předem řečeno, komu a na co prostředky půjdou, je zbytečné IP vůbec posuzovat z hlediska kvality.
N=15 4,20
3,54
3,00
2,15
2,08
1,92
2,67
3,23
2,69
2,77
2,31
2,46
3,53
2,29
2,43
3,86
3,00
3,50
3,67
3,54
3,46
3,77
3,08
3,92
3,93
3,23
3,15
2,23
2,77
1,46
2,80
2,77
2,46
2,00
2,15
1,38
2,62
3,08
2,62
1,62
2,38
1,77
1,87
2,00
2,00
2,17
2,00
1,75
N=13 N=13 N=14 N=13 N=13 N=13 N=13 N=12
A.6 Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů (např. výzva č. 32) V problematice „A.6“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Politicky zadané projekty jsou velmi závislé na aktuální vládě a nelze s tím nic dělat. 2. Veřejná správa slouží primárně občanům, proto je třeba předkládat ke každému projektovému návrhu z PO4 analýzu potřebnosti a vlivu projektu na občana. 3. U projektů připravovaných na základě politického zájmu je nezbytné uvádět analýzu, ze které návrh čerpá včetně data jejího zpracování. 4. Je vhodné připravit a nastavit systém odborného zázemí pro přípravu výzev ve smyslu sestavování příslušných analýz a zejména syntézy stavu a reálné potřebnosti vymezených aktivit. Syntéza by však neměla být prováděna „mechanicky“ před každou výzvou, ale v nějakých pravidelných periodách nad rámec Mid-term evaluace programu.
3,50 3,50
3,21
3,07
2,14
2,64
1,86
3,55
3,36
2,86
3,43
2,79
3,00
3,60
3,21
3,00
3,29
2,57
2,71
3,80
3,64
3,64
3,00
3,14
3,29
3,43
194
N=14 N=14 N=14
N=14
B.1 Reflexe regionální potřeb trhu práce a podpory ESF V problematice „B.1“ jsem znalý/kompetentní v následující škále:
N=20
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. V příštím programovacím období by bylo vhodné koncentrovat prostředky z ESF v oblasti lidských zdrojů zejména do regionů, kde jsou nejvíce potřeba (dle charakteru opatření – regiony s nejvyšší nezaměstnaností, regiony s vysokou mírou vyloučených komunit apod.). 2. Podporu z OPLZZ (či následného programu v 2014+) by bylo vhodné regionálně diferencovat. 3. Měly by se zavést a připravovat specifické regionálně zaměřené výzvy. 4. Výzvy by měly být celonárodní (ne regionální), ale žadatelé z regionů, kde by bylo vhodné podpořit zaměstnanost apod. (dle charakteru opatření), by měli být při přípravě projektu „zvýhodněni“ (např. více bodů ze specifických kritérií při hodnocení). 5. V regionech, kde existují objektivní důvody pro podporu na trhu práce, ale není realizován tak velký počet projektů, by měla být podpořena absorpční kapacita formou vyšší cílené osvěty o možnostech dotací.
N=21
3,40
4,38
3,88
N/A
3,31
2,88
3,20 2,60
4,00 3,13
3,63 2,81
N/A 1,44
3,13 2,63
2,75 2,50
2,60
3,00
2,75
1,38
2,19
2,00
3,65
3,56
2,88
2,38
2,81
2,44
N=16 N=16 N=16 N=16 N=16
B.2 Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR V problematice „B.2“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 3,60
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. V rámci oblasti podpory rozvoje rovných příležitostí v ČR by bylo vhodné utlumit či „znevýhodnit“ podporované projekty zaměřené na osvětu a propagaci, a naopak preferovat konkretizaci rovných příležitostí v praxi (tj. projekty, které dosahují reálnou změnu v zaměstnávání cílových skupin, například zřízení nových míst ve školkách a nových pracovních míst s flexibilním režimem). 2. Osvěta a propagace rovných příležitostí v ČR musí probíhat souběžně s praktickými činnostmi (např. služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek). 3. Dosavadní projekty zaměřené na rovné příležitostí v OP 3.4 OPLZZ nebyly z hlediska osvětové činnosti dobře zacílené a koordinované. Je potřeba se nadále zaměřovat zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů, kteří této tématice ne zcela dobře rozumí (velký důraz pouze na potřeby žen s dětmi, naopak malý důraz na ženy nad 50, mladí absolventi aj.). 4. Osvěta problematiky rovných příležitostí je výrazně podceněna v rámci aktivit publicity projektů, které jsou výrazně zaměřeny a kontrolovány z hlediska dodržení pravidel pro formální úpravu (např. loga EU). 5. V dalších výzvách problematiky rovných příležitostí je nutné eliminovat riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit. 6. Je vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti (např. prostřednictvím nových kapacit v předškolních zařízeních, včetně dětských koutků, letních školek a všech dříve již osvědčených forem), a dále se zaměřit na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů.
195
2,70
3,75
3,50
N=19
3,31
3,13
2,50 N=16
3,80
3,81
3,81
3,19
3,19
2,69
3,40
3,75
3,38
2,69
2,81
2,31
N=16
N=16 3,15
3,13
2,75
2,75
2,06
1,88
3,50
3,69
3,25
3,44
3,00
2,75
3,70
3,94
3,63
3,56
2,63
2,81
N=16 N=16
N=16
7. Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat jednak samotné zaměstnavatele, kteří mají nejvíce možností zaměstnat rodiče po návratu do práce, a dále tzv. místní partnerství, která řeší problematiku návratu do práce v určité lokalitě (obce i NNO - poskytovatelé péče). 8. V prioritní ose 3 – vzhledem k šíři podporovaných činností a cílových skupin je obtížné měřit a kontrolovat efektivnost projektů z hlediska nákladů a přínosů. 9. Některé oblasti podpory v prioritní ose 3 by bylo vhodné sloučit, neboť jsou „podskupinou“ jiné oblasti podpory (např. 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit lze zahrnout do oblasti podpory 3.1 Sociální integrace a rovné příležitosti). 10. Problematiku rovných příležitostí je vhodné doplnit o další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které by reflektovaly efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k zaměstnání atd. 11. Projekty zaměřené na zrovnoprávnění žen a mužů jsou módní, avšak v dnešní době již neopodstatněné. Budoucí výzvy by se proto měly zaměřovat na jiné znevýhodněné skupiny.
3,40
3,81
3,44
3,31
3,06
2,69
2,65
4,50
2,75
1,88
1,75
1,50
3,25
2,88
2,94
2,13
2,56
1,63
2,45
2,13
2,44
1,56
2,06
1,88
2,45
2,31
1,81
2,19
1,56
1,38
N=16 N=16 N=16 N=16 N=16
B.3 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu práce v ČR V problematice „B.3“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 3,18
0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Mezinárodní spolupráce může významně posílit situaci na trhu práce v ČR v dlouhodobém horizontu. Je proto vhodné v příštím programovém období umožnit financování „provedené práce“ zahraničních expertů. 2. Projekty mezinárodní spolupráce v OPLZZ by měly prokázat (doložit) hodnotu vzniklou mezinárodním partnerstvím ještě nad současné pojetí výstupů (např. vznik nové publikace by měl být doložen vyhodnocením inovativnosti a možností jejího využití v podmínkách ČR). 3. V projektech mezinárodní spolupráce nejde pouze o zjištění dobré praxe v zahraničí, ale aplikaci dobré praxe v ČR. Proto by se měl klást mnohem větší důraz a kontrolu reálných dopadů těchto projektů v podmínkách ČR. 4. V příštím programovém období by měly být využity zkušenosti týkající se způsobů implementace CIP EQUAL z období 2004 - 2006. 5. Zahraniční experti pracující v ČR v rámci projektů PO5 přinášejí větší přidanou hodnotu pro cílové skupiny, než účast českých expertů na stážích v zahraničí. 6. Projekty realizované v OPLZZ vedou k dopadům v podobě změny legislativních norem v ČR.
196
N=19
3,84
3,69
3,56
1,94
3,06
2,94
4,32
3,56
3,38
2,50
2,94
3,00
4,32
3,81
3,56
2,88
3,06
3,00
3,84
3,13
2,94
N/A
3,19
2,81
2,63
3,06
2,69
1,81
2,25
1,56
2,00
2,31
1,69
1,06
1,56
1,50
N=16 N=16 N=16 N=16 N=16 N=16
ZAPOJENÍ EXPERTI SE ZNALOSTÍ V DANÉ PROBLEMATICE NA ÚROVNI 4 AŽ 5 Reálný dopad na Souhlasím s cílové výrokem skupiny definované OPLZZ
Naplňování kvantifikovaných cílů relevantních prioritních os
Lze řešit ještě v současné m období
Míra zlepšení implementace OPLZZ
2007–2013
Zvýšení kvality předkládaných POČET projektových EXPERTŮ žádostí
A.1 Pomalý postup proplácení příjemcům, administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ V problematice „A.1“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Pro zrychlení proplácení plateb by bylo vhodné zavést systém kontroly „vzorků“ projektů. Každý projekt by však byl na závěr povinně kontrolován auditem. 2. Dvojí kontrola na úrovni ŘO + kontrola externím subjektem by se měla zjednodušit a zredukovat. 3. Stávající systém je nastaven tak, že pokud je v projektu za „x“ milionů nalezen rozpor či nesoulad v řádu několika tisíc, je zdržena celá platba. Proto by bylo vhodné zjednodušit systém tak, aby se proplácely všechny způsobilé výdaje, kde nebyl identifikován rozpor a dílčí problematické způsobilé výdaje by se řešily v další monitorovací zprávě a žádosti o platbu. 4. Bylo by vhodné zavést pevnou lhůtu, do které musí být dotazy KP zodpovězeny ze strany zástupců ZS a ŘO. 5. Při řešení nestandardních dotazů by měl existovat ustálený systém komunikace mezi subjekty implementace OPLZZ a KP (např. emailové), aby KP měli jasné potvrzení pro případné nejasnosti a nesrovnalosti při kontrole projektu. 6. Monitorovací zprávy by měly mít v příštím programovacím období jednodušší strukturu. Ke zjednodušení by mělo dojít zejména v nastavování a detailnosti rozpočtu, včetně jednotlivých kapitol. 7. Elektronické odevzdávání MZ bez dokladování v papírové podobě by pomohlo snížit administrativní náročnost (navíc účetní agenda řady společností je vedena pouze v elektronické podobě, tj. včetně objednávek, faktur apod.). Doklady v tištěné podobě lze ověřovat v rámci „kontrol na místě“. 8. Zvýšit motivaci KP k hospodárnější realizaci projektů prostřednictvím alikvótního nesnižování nepřímých nákladů projektu v případě, kdy v rámci výběrového řízení či jiných způsobilých výdajů dojde k úspoře. 9. Indikátorová soustava by měla být zjednodušena a měla by obsahovat pouze povinné indikátory EK (příloha 23 nařízení 1828/2006)
197
4,10
N=19
2,74
2,32
2,00
2,37
2,74
0,84
4,16
2,53
2,63
3,42
3,21
1,26
4,21
3,05
2,58
3,68
3,37
1,00
N=19 N=19
N=19 4,00
3,21
3,05
4,26
3,63
2,53
4,47
3,37
3,05
4,58
3,84
2,53
3,63
2,58
2,42
2,16
3,11
1,42
4,37
2,79
2,21
3,37
3,21
1,16
2,74
2,26
1,53
2,32
2,05
1,32
3,32
2,84
2,47
1,84
2,74
2,26
N=19 N=19 N=19 N=19 N=19 N=19
A.2 Zajištění udržitelnosti projektů financovaných z OPLZZ z hlediska potenciální bariéry pro samotné podání projektové žádosti V problematice „A.2“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Zavedení systému spolufinancování bude mít pozitivní vliv na zodpovědnost při plánování projektu a tedy i celkovou udržitelnost aktivit. 2. Jedním ze způsobů pro zvýšení udržitelnosti je podpora partnerství v projektech. 3. Míra spolufinancování by měla být pro všechny žadatele (NNO, podnikatelský subjekt aj.) stejná. 4. Spolufinancování by mělo být zavedeno jen v případě vybraných výzev. 5. Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 1 včetně zákazu refundace mezd. 6. Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 2. 7. Spolufinancování by mělo být zavedeno u projektů současné PO 3. 8. V případě projektů současné PO 4 (subjekty veřejné správy) se uplatňuje spolufinancování, které je vždy hrazeno z vlastního rozpočtu daného subjektu (15%). V období vládních škrtů tak úřady reagují „stahováním“ podaných žádostí. Dlouhodobou udržitelnost projektů by bylo možné zajistit prostřednictvím podpory partnerství i s jinými typy subjektů na základě jejich svobodné volby pokračovat v daných aktivitách. 9. Prostřednictvím zavedení určité míry spolufinancování u projektů PO5 by se výrazně posílila zodpovědnost na straně žadatelů připravovat „inovativní“ a „udržitelné“ projekty (nikoliv jen podporu „cestování“ v těchto typech projektů).
4,67
N=15
4,15
4,00
3,31
2,38
3,08
3,85
3,92 1,33 4,00 2,58 2,25 2,08
3,08 3,42 2,85 3,08 2,25 2,42
3,08 2,75 2,38 2,50 2,17 2,17
2,62 2,50 2,15 1,92 1,58 1,50
2,54 2,25 1,69 1,92 1,42 1,25
2,46 1,42 1,62 2,17 1,42 1,42
2,54
2,08
1,69
1,77
1,23
1,46
N=13 N=13 N=12 N=13 N=12 N=12 N=12
N=13 2,83
2,50
2,33
2,17
1,92
2,17
N=12
A.3 Slabá realizace oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a kontext řešení v rámci celé PO 1 V problematice „A.3“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Stanovené podmínky v OP 1.2 jsou s ohledem na délku administrace schválení projektů nevhodné. V rámci celé oblasti podpory 1.2 by mělo být provedeno důsledné přehodnocení a redefinování naplňování cílů a efektivní nasměrování finančních prostředků ku prospěchu zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a jejich uplatnitelnosti na trhu práce. 2. Vhodným řešením problémů v rámci OP 1.2 by byl např. systémový projekt navazující na implementaci systému z ministerského projektu realizovaného formou veřejné zakázky v oblasti 2.1 a jeho využití směrem k úřadům práce s potenciálem pro cílovou skupinu 1.2. 3. Restrukturalizovaný podnik by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektu zaměřeného na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. 4. U některých výzev v OP 1.2 je povinnou aktivitou náhrada mezd podnikům, které zaměstnance
198
4,22
4,22
4,33
4,50
N=9 4,50
4,00
2,83 N=6
2,56
2,50
2,83
3,17
2,33
2,17
4,33
3,50
3,00
4,17
3,17
2,67
2,44
3,83
2,67
3,83
2,17
2,17
N=6
N=6 N=6
propouštějí. Taková podpora je neopodstatněná a je vhodné ji zrušit. 5. V případě OP 1.2 je nutné přehodnotit definici cílové skupiny tak, aby v případě ukončení pracovního poměru osoba zapojená v projektu „nevypadla“ z definice cílové skupiny. 6. Pokud má opravdu dojít k podpoře zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, musí být celý administrativní proces rozhodování o poskytnutí podpory časově výrazně zkrácen. 7. Slabou realizaci oblasti podpory 1.2 je vhodné řešit pouze realokací nevyčerpaných finančních prostředků do oblasti podpory 1.1. 8. V současné době spadá problematika dalšího vzdělávání dospělých (VD) pod MŠMT. Avšak, stručně řečeno, VD neznamená ani školství, ani mládež, ani tělovýchovu. VD je především (i když nejenom) profesní vzdělávání, které má zcela zásadní vazbu na pracovní uplatnění lidí. Proto by VD mělo logicky spadat do působnosti resortu MPSV. 9. Česká republika nemá přijatou koncepci (strategii) dalšího vzdělávání dospělých. Jedinou koordinovanou aktivitou jsou pouze rekvalifikační vzdělávací programů v rámci UP. VD je ponecháno na iniciativě vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů a samotných občanů. Ovšem i při zachování jejich vlastní svobody rozhodování je třeba nabízet, koordinovat, a v některých případech i přímo zajišťovat aktivity institucemi veřejné správy.
3,67
3,33
3,33
3,33
2,67
2,17
5,00
4,83
3,67
4,50
4,33
1,67
2,56
3,00
2,33
3,50
2,00
1,67
2,89
2,83
1,83
1,83
1,50
1,33
N=6 N=6 N=6
N=6 2,33
3,17
2,17
2,67
2,00
1,83 N=6
A.4 Slabá realizace oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj a kontext řešení v rámci PO 2 V problematice „A.4“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Posílení struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti patří ke klíčovým úkolům řešení aktuálních problémů trhu práce. 2. Oblast podpory 2.2. je nutno zaměřit na posílení priorit politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti, finanční krytí a změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti. 3. Služby zaměstnanosti jsou s ohledem na omezené rozpočtové prostředky limitovány poměrně skromným materiálním a technickým zajištěním. Zkvalitňování služeb zaměstnanosti se neobejde bez potřebných investičních záměrů, které budou propojeny s aktivitami neinvestičního charakteru. 4. Zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (včetně jeho krajských poboček a kontaktních míst v obcích s rozšířenou pravomocí), na který mají být přeneseny některé kompetence z MPSV a zároveň z okresních úřadů práce, umožní v porovnání se současným stavem zejména: zachovat jednotnou státní politiku zaměstnanosti na celém území ČR; dokáže garantovat realizaci Evropské strategie zaměstnanosti na národní úrovni; bude plnit úlohu rovnocenného partnera vůči hejtmanům a krajským úřadům při realizaci regionální politiky v rámci národní politiky zaměstnanosti. 5. Důvodem pro nízké čerpání finančních prostředků z oblasti podpory 2.2. a nedostatečný počet předkládaných projektů je způsoben nízkou kapacitou příslušných útvarů MPSV a probíhající reorganizací v rámci tohoto úřadu.
199
4,00
N=9
4,11
4,17
3,00
3,83
2,17
1,83
3,78
3,83
3,00
4,00
3,00
2,67
3,11
3,00
2,67
4,00
2,83
2,17
1,78
2,83
1,67
2,33
1,67
1,50
N=6 N=6 N=6
N=6 3,44
3,00
2,50
3,33
2,83
2,67
N=6
6. Adekvátním opatřením pro řešení neutěšené situace čerpání finančních prostředků alokovaných pro oblast podpory 2.2. je realokace finančních prostředků do oblasti podpory 2.1. (rozhodnutí v gesci ŘO OPLZZ) nebo ostatních potřebných prioritních os (nutný souhlas Evropské komise). 7. Oblast podpory 2.2. OPLZZ navazuje na oblast podpory 2.3 Služby v oblasti zaměstnanosti v rámci IOP a obě oblasti podpory se vhodně a účelně doplňují. Proto je účelné maximálně využít oblast opatření 2.2. OPLZZ a přijmout pro to rychlá účinná opatření.
3,11
3,33
3,17
3,33
2,33
1,83
2,89
2,50
2,50
3,33
2,33
2,00
N=6 N=6
A.5 Způsob implementace individuálních projektů (dále jen „IP“) – především v PO 4, příp. PO 3 – a s nimi spojené problémy V problematice „A.5“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Způsob implementace individuálních projektů se v případě PO4 odvíjí zejména z nastavení fungování veřejné správy v ČR. 2. V případě IP PO4 lze otevřít výzvy dalším konkurenčním subjektům i mimo veřejnou správu za předpokladu, že finální výsledky projektů budou mít prvky veřejné licence a nikoliv soukromých produktů. 3. V případě individuálních projektů v PO4 by měl být nastaven maximální počet možných oprav žádostí na dvě, aby byla zajištěna vyšší kvalita předkládaných projektů. 4. Individuální výzvy v PO4 by měly být vypisovány, případně spojovány tak, aby byl vždy větší okruh možných žadatelů, a tím byla zajištěna soutěž mezi projekty. 5. IP často slouží k „zalepování děr“ v rozpočtech veřejné správy spíše než k vytvoření něčeho inovativního. 6. IP přinášejí zásadní inovace a systémová řešení problematických oblastí, a proto je třeba jejich význam posílit. 7. IP v PO3 (poskytování sociálních služeb kraji) jsou efektivnější než globální granty v této prioritní ose. 8. Jestliže je u individuálních projektů předem řečeno, komu a na co prostředky půjdou, je zbytečné IP vůbec posuzovat z hlediska kvality.
4,14
N=7
4,50
4,40
4,20
3,20
2,40
2,00
1,83
3,20
2,00
2,80
1,80
2,20
3,67
2,40
2,40
4,60
3,80
3,60
3,17
3,20
3,00
3,60
3,00
3,00
4,83
4,60
4,00
3,20
2,80
1,80
2,17
2,60
2,20
2,40
2,20
1,00
0,83
2,00
1,00
1,00
1,00
0,80
2,33
1,40
1,40
2,40
1,40
1,20
N=4 N=4 N=4 N=4 N=4 N=4 N=4 N=4
A.6 Míra reflexe pohledu odborníků vs. politické zadání projektů (např. výzva č. 32) V problematice „A.6“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Politicky zadané projekty jsou velmi závislé na aktuální vládě a nelze s tím nic dělat. 2. Veřejná správa slouží primárně občanům, proto je třeba předkládat ke každému projektovému návrhu z PO4 analýzu potřebnosti a vlivu projektu na občana. 3. U projektů připravovaných na základě politického zájmu je nezbytné uvádět analýzu, ze které návrh čerpá včetně data jejího zpracování.
200
4,33
N=9
3,88
4,20
4,00
2,80
3,60
2,80
3,50
3,00
2,60
3,40
2,80
2,20
3,38
3,40
3,40
4,00
3,20
3,00
N=5 N=5 N=5
4. Je vhodné připravit a nastavit systém odborného zázemí pro přípravu výzev ve smyslu sestavování příslušných analýz a zejména syntézy stavu a reálné potřebnosti vymezených aktivit. Syntéza by však neměla být prováděna „mechanicky“ před každou výzvou, ale v nějakých pravidelných periodách nad rámec Mid-term evaluace programu.
3,75
3,60
3,80
3,40
3,20
3,00 N=5
B.1 Reflexe regionální potřeb trhu práce a podpory ESF V problematice „B.1“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. V příštím programovacím období by bylo vhodné koncentrovat prostředky z ESF v oblasti lidských zdrojů zejména do regionů, kde jsou nejvíce potřeba (dle charakteru opatření – regiony s nejvyšší nezaměstnaností, regiony s vysokou mírou vyloučených komunit apod.). 2. Podporu z OPLZZ (či následného programu v 2014+) by bylo vhodné regionálně diferencovat. 3.
Měly by se zavést a připravovat specifické regionálně zaměřené výzvy.
4. Výzvy by měly být celonárodní (ne regionální), ale žadatelé z regionů, kde by bylo vhodné podpořit zaměstnanost apod. (dle charakteru opatření), by měli být při přípravě projektu „zvýhodněni“ (např. více bodů ze specifických kritérií při hodnocení). 5. V regionech, kde existují objektivní důvody pro podporu na trhu práce, ale není realizován tak velký počet projektů, by měla být podpořena absorpční kapacita formou vyšší cílené osvěty o možnostech dotací.
4,00
N=11
3,10
4,86
4,57
N/A
3,57
3,14
2,90
4,57
4,57
N/A
3,14
2,86
N=7 N=7
2,60
3,43
3,43
2,14
3,29
3,00
N=7
3,30
3,86
3,71
1,86
2,71
2,71
4,20
3,86
3,43
2,71
2,86
3,00
N=7 N=7
B.2 Potenciál rozvoje problematiky rovných příležitostí v ČR V problematice „B.2“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. V rámci oblasti podpory rozvoje rovných příležitostí v ČR by bylo vhodné utlumit či „znevýhodnit“ podporované projekty zaměřené na osvětu a propagaci, a naopak preferovat konkretizaci rovných příležitostí v praxi (tj. projekty, které dosahují reálnou změnu v zaměstnávání cílových skupin, například zřízení nových míst ve školkách a nových pracovních míst s flexibilním režimem). 2. Osvěta a propagace rovných příležitostí v ČR musí probíhat souběžně s praktickými činnostmi (např. služby péče o děti, podpora začínajících podnikatelek). 3. Dosavadní projekty zaměřené na rovné příležitostí v OP 3.4 OPLZZ nebyly z hlediska osvětové činnosti dobře zacílené a koordinované. Je potřeba se nadále zaměřovat zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů, kteří této tématice ne zcela dobře rozumí (velký důraz pouze na potřeby žen s dětmi, naopak malý důraz na ženy nad 50, mladí absolventi aj.). 4. Osvěta problematiky rovných příležitostí je výrazně podceněna v rámci aktivit publicity projektů, které jsou výrazně zaměřeny a kontrolovány z hlediska dodržení pravidel pro formální úpravu (např. loga EU).
201
4,45
3,18
3,60
3,20
N=11 2,80
3,30
2,90 N=10
4,00
3,60
3,80
2,60
2,90
2,70
3,36
3,70
3,50
2,30
2,80
2,80
N=10
N=10 3,91
3,70
2,90
2,80
2,00
2,50
N=10
5. V dalších výzvách problematiky rovných příležitostí je nutné eliminovat riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit. 6. Je vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti (např. prostřednictvím nových kapacit v předškolních zařízeních, včetně dětských koutků, letních školek a všech dříve již osvědčených forem), a dále se zaměřit na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů. 7. Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat jednak samotné zaměstnavatele, kteří mají nejvíce možností zaměstnat rodiče po návratu do práce, a dále tzv. místní partnerství, která řeší problematiku návratu do práce v určité lokalitě (obce i NNO - poskytovatelé péče). 8. V prioritní ose 3 – vzhledem k šíři podporovaných činností a cílových skupin je obtížné měřit a kontrolovat efektivnost projektů z hlediska nákladů a přínosů. 9. Některé oblasti podpory v prioritní ose 3 by bylo vhodné sloučit, neboť jsou „podskupinou“ jiné oblasti podpory (např. 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit lze zahrnout do oblasti podpory 3.1 Sociální integrace a rovné příležitosti). 10. Problematiku rovných příležitostí je vhodné doplnit o další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které by reflektovaly efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k zaměstnání atd. 11. Projekty zaměřené na zrovnoprávnění žen a mužů jsou módní, avšak v dnešní době již neopodstatněné. Budoucí výzvy by se proto měly zaměřovat na jiné znevýhodněné skupiny.
3,82
3,60
3,20
3,00
2,80
2,90
4,09
4,10
3,80
3,40
2,40
2,90
N=10
N=10 3,82
3,80
3,40
2,90
2,80
3,20
2,64
5,90
3,10
1,40
1,40
1,60
3,55
2,60
3,00
1,70
2,60
1,50
2,82
1,90
2,50
1,10
1,90
1,80
2,55
2,10
1,80
1,70
1,50
1,50
N=10 N=10 N=10 N=10 N=10
B.3 Mezinárodní dimenze v problematice rozvoje lidských zdrojů, zaměstnanosti a zlepšování podmínek na trhu práce v ČR V problematice „B.3“ jsem znalý/kompetentní v následující škále: 0 – neznám, nevím, neorientuji se; dále pak na škále od 1 až 5, kde 1 znamená - orientuji se minimálně; naopak 5 znamená – orientuji se perfektně 1. Mezinárodní spolupráce může významně posílit situaci na trhu práce v ČR v dlouhodobém horizontu. Je proto vhodné v příštím programovém období umožnit financování „provedené práce“ zahraničních expertů. 2. Projekty mezinárodní spolupráce v OPLZZ by měly prokázat (doložit) hodnotu vzniklou mezinárodním partnerstvím ještě nad současné pojetí výstupů (např. vznik nové publikace by měl být doložen vyhodnocením inovativnosti a možností jejího využití v podmínkách ČR). 3. V projektech mezinárodní spolupráce nejde pouze o zjištění dobré praxe v zahraničí, ale aplikaci dobré praxe v ČR. Proto by se měl klást mnohem větší důraz a kontrolu reálných dopadů těchto projektů v podmínkách ČR. 4. V příštím programovém období by měly být využity zkušenosti týkající se způsobů implementace CIP EQUAL z období 2004 - 2006. 5. Zahraniční experti pracující v ČR v rámci projektů PO5 přinášejí větší přidanou hodnotu pro cílové skupiny, než účast českých expertů na stážích v zahraničí. 6. Projekty realizované v OPLZZ vedou k dopadům v podobě změny legislativních norem v ČR.
202
4,11
N=9
3,89
3,71
3,57
2,43
3,29
3,14
4,33
3,14
3,00
2,71
3,14
3,00
4,44
3,29
3,00
3,14
3,14
2,86
3,89
2,29
2,14
N/A
2,57
2,00
2,22
2,86
2,29
2,43
2,00
1,43
1,78
2,29
1,57
1,29
1,43
1,14
N=7 N=7 N=7 N=7 N=7 N=7
Seznam expertů zapojených do Delphi panelového dotazníkového šetření
1)
Zástupci ŘO OPLZZ – celkem 7 expertů kontaktní osoba: Mgr. Jan Blahůšek Odbor řízení pomoci z ESF, Oddělení monitorování a evaluace Ministerstvo práce a sociálních věcí, Pracoviště: Kartouzská 4, 150 00 Praha 5 tel.: +420 950 195 638, e-mail:
[email protected]
2)
Zástupci konečných příjemců z různých prioritních os PO 1 OPLZZ Vladimíra Polívková
[email protected] Best Consulting & Training,s.r.o., Černoleská 1930/,Benešov 25601 PO 2 OPLZZ Mgr. Dušan Martinek - vedoucí PIC-DVZ (poradenské a informační centrum dalšího vzdělávání zaměstnanců) ČMKOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, email:
[email protected] Nováková Marta Mgr.
[email protected] koordinátorka projektu, CZ.1.04/2.1.01/44.00001: ŠANCE XXL Akademie J.A.Komenského o.s., 17. listopadu 2964/1, 690 02 Břeclav PO3 OPLZZ Bc. Ludmila Kolářová Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, Milevsko CZ.1.04/3.1.03/22.00023 "Komunitní plánování sociálních služeb ORP Vodňany"
[email protected] PO4 OPLZZ Ing. Vilibald Knob, Ing. Dorota Jíchová, Alena Kubištová Ministerstvo kultury email:
[email protected] PO5 OPLZZ Ing. Jarmila Modrá, Národní vzdělávací fond projekt "Výměna zkušeností pracovníků úřadů práce zemí EU", PO5 OPLZZ email:
[email protected] Šárka Hastrmanová
[email protected], Respekt institut, o.p.s., Křemencova 178/10, Praha
3)
Zástupci akademické a odborné sféry doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. expertka v oblasti trhu práce ČR a sociální politiky Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra hospodářské a sociální politiky (NF) email:
[email protected]
203
VÚPSV Mgr. Jaromíra Kotíková členka řešitelského týmu ROV 2010, expertka na politiku zaměstnanosti a trh práce, hodnotitelka projektů prioritní osy 1 a 3 OPLZZ email:
[email protected] 4)
Zástupci evaluační praxe OPLZZ: Ing. Lucie Bučinová RegioPartner, s.r.o; Prosecká 412/74, 190 00 Praha tel: 222 365 459, 736 533 294; www.regiopartner.cz mailto:
[email protected] Navreme Boheme, s.r.o. Mgr. Jakub Štogr, Mgr. Petra Jedličková Kancelář: Dukelských hrdinů 29, 170 00 Praha 7, Česká republika Tel: +420 22 05 13 674, Email:
[email protected]
5)
Zástupci asociací tematicky relevantních pro OPLZZ a trh práce v ČR Mgr. Anna Chvojková - zaměstnavatelská sekce Svaz průmyslu a dopravy, Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 – Vysočany email:
Jan Weisner (dotazník vyplnila paní Hemzová) Předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Václavské nám. 21, Praha 1; tel. 224 109 312, [email protected] Dr. Jan Zikeš - vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů – email: [email protected], tel.: 222 324 985 Ing. Jiří Imlauf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Těšnov 5, 110 00 Praha 1 E-mail: [email protected] Ing. Josef Střítecký – podnikatel, bývalý pracovník SSZ, poté pracovník Agentury pro rozvoj podnikání v ČR a posléze i Czechinvest tel: 602523790 E-mail: [email protected]
204
Příloha č. 3 – případové studie k PO 2, PO3, PO4, PO5
Případové studie k prioritní ose 2
1. Inovace v péči o blízké Řešená otázka: Jaké inovace lze vysledovat v sociálních službách? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka
Rodina a práce na Mostecku Úřad práce Most Most OPLZZ 2.1 CZ.1.04/2.1.00/13.00007 Leden 2009 říjen 2011 14 720 500,00 Kč
Projekt RODINA A PRÁCE NA MOSTECKU je zaměřen na začlenění uchazečů a zájemců znevýhodněných péčí o děti do 15 let věku na trh práce, včetně osob na rodičovské dovolené, popř. péčí o jiné závislé členy rodiny (zdravotně postižené, seniory apod.). Úřad práce v Mostě chce svým klientům (uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale také zaměstnavatelům) nabídnout komplexní program, který napomůže překonat obvyklé překážky pro začleňování osob s rodinnými závazky na trh práce: neaktuální dovednosti, nedostatek sebevědomí pro návrat do práce, ale také malé využívání flexibilních forem zaměstnávání ze strany firem, např. formou práce z domova, pružné pracovní doby nebo částečného pracovního úvazku. Projektové aktivity zahrnují motivaci, bilanční a pracovní diagnostiku, poradenství, rekvalifikace a zprostředkování dotovaného či nedotovaného zaměstnání. Nedílnou součástí projektu jsou doprovodná opatření typu hlídacích a asistenčních služeb, individuální péče o účastníky s využitím osobních poradců pro volná pracovní místa a možnost proplácení jízdného a stravného v době poradenských a vzdělávacích aktivit. Do projektu bude postupně zařazeno 100 uchazečů či zájemců o zaměstnání, z toho 20 účastníků bude zaměstnáno na nově vytvořených dotovaných pracovních místech na dobu až 12 měsíců, 20 klientů bude umístěno na dotovaná pracovní místa vyhrazená a u dalších 20 účastníků je počítáno s umístěním na nedotovaná pracovní místa. Úřad práce se aktivně zapojil i do projektu realizovaného v rámci iniciativy EQUAL „ Návrat do budoucnosti“, což byl komplexní program pro podporu rovných příležitostí mužů a žen v Ústeckém kraji, v rámci něhož byly validovány produkty využitelné pro předkládaný projekt.
205
Mechanismy a postupy (příčiny a následky) použitého řešení Důvodem pro realizaci projektu je skutečnost, že v evidenci Úřadu práce v Mostě se stále zvyšuje podíl uchazečů o zaměstnání pečujících o závislé členy rodiny. Osoby pečující o děti do 15 let věku, zdravotně postižené členy rodiny nebo seniory se často dostávají do bezvýchodné situace vyvolané omezenými možnostmi nastoupit do zaměstnání na plný časový úvazek s pevnou pracovní dobou, což v převážné většině případů nerespektuje zaběhlou praxi asistenčních, školních či předškolních zařízení. Ztížené uplatnění osob pečujících o závislé členy rodiny je rovněž způsobeno skutečností, že během dlouhodobého pobytu doma a izolovanosti od pracovního i sociálního prostředí tito lidé pozbývají své dříve získané dovednosti a pracovní návyky. Vzhledem k rychlému pokroku rovněž značně zaostává jejich odborná kvalifikace. Cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání, kteří se do evidence úřadu práce dostali z důvodů ztráty zaměstnání nebo sníženou možností uplatnění na trhu práce z důvodu závazků souvisejících s péčí o nezaopatřené dítě (děti) nebo jiné závislé členy rodiny (zdravotně postižené členy rodiny, senioy), nebo mají problémy s nedostatečnou kvalifikací, ztrátou potřebných dovedností a sociálních kontaktů provázenou nedostatečným sebevědomím a sebedůvěrou. Druhou skupinou jsou zájemci o zaměstnání zaevidovaní na úřadu práce, kteří se v rámci propagační kampaně do projektu zapojí. Jedná se zejména o následující skupiny: -
matky/otce dosud na rodičovské dovolené
-
osoby pobývající mimo trh práce z důvodů péče o postiženého člena rodiny, kterému bude z důvodů dosažení určitého věku přiznán invalidní důchod a jim odebrán příspěvek na péči
-
starší osoby dosud se spoléhající na předčasný důchod, které však získají motivaci k dalšímu zapojení do ekonomicky aktivního života formou slučující se s jejich změněnými potřebami, zpravidla péčí o rodiče – seniory vyžadující zvýšenou péči nebo o vnoučata.
Pro potřeby případové studie, jako příklad konkrétního zapojení cílové skupiny do projektu uvádíme použitý postup „krok za krokem“: -
-
-
výběr účastníků pracovníky zprostředkování ÚP standardním způsobem (z evidence byl vybrán dostatečný počet osob splňujících kriteria cílové skupiny projektu propagační kampaň s využitím medií a letáků distribuovaných při kontaktních návštěvách a na kontaktních místech SSP zprostředkovatelé ÚP: poskytnutí prvotní informace o možnostech zapojení do projektu zprostředkovateli a organizace informačních schůzek s dodavateli služeb v rámci projektu dodavatelé služeb v rámci projektu: podrobnější prezentace projektu pro vážné zájemce o účast v něm, individuální motivační pohovory bilanční a pracovní diagnostika zaměřená na zjištění potenciálu zájemců o zaměstnání a konfrontaci jejich schopností se skutečnými možnostmi uplatnit se na trhu práce po delší době nezaměstnanosti nebo na jeho vstup poprvé. motivační programy pro psychologickou přípravu zájemců na vstup do zaměstnání, zlepšení jejich orientace v požadavcích zaměstnavatelů, získání či obnovení pracovních návyků a přípravu na rekvalifikaci rekvalifikace – klíčová aktivita pro faktické získání nové či aktualizaci dosavadní kvalifikace v oborech, které jsou pracovním trhem v daném období požadované zprostředkování zaměstnání a podpora vytváření nových pracovních míst pro umístění účastníků projektu. Na dotované či nedotované pracovní místo nastoupí účastník buď již po absolvování motivačního programu, bez nutnosti být zařazen do rekvalifikace, nebo až poté co absolvuje jeden či několik rekvalifikačních kurzů, bude-li to nezbytné pro jeho začlenění na
206
trh práce (dotovaná pracovní místa budou podporována mzdovými příspěvky po dobu až 12 měsíců). Základním inovativním prvkem tohoto projektu, zaměřeného na řešení problémů rodin znevýhodněných nutností pravidelné péče o její členy, kteří tuto péči vyžadují a kteří bez ní nejsou schopni samostatného plnohodnotného života, je jeho zaměření nejen na muže, kteří z různých důvodů převzali úlohu ženy při péči o děti, ale i o celou skupinu osob pečujících o další rodinné příslušníky vyžadující péči, ať už z důvodů věku nebo zdravotního postižení (osoby pečující o dítě/děti do 15 let, osoby pečující o zdravotně postižené členy rodiny bez ohledu na jejich věk a osoby částečně pečující o částečně či zcela bezmocné seniory). Velmi závažnou roli hraje i orientace na zaměstnavatele, jako velmi důležitého článku celého procesu, která je chápána jako rovnocenná orientaci na uchazeče a zájemce o zaměstnání. Prostředkem pro řešení často svízelné situace neumožňující plné zaměstnání, navíc ještě v pravidelné pracovní době je podstatně širší využití flexibilních forem zaměstnání a jejich propagace mezi zaměstnavateli. Cílem jednotlivých kroků publicity a osvěty namířené na zaměstnavatele je motivovat je k přijímání osob s rodinnými závazky limitujícími jejich časové možnosti a stavět je na roveň ostatních zaměstnanců. Výrazným novým přístupem je prosazování a zavádění individuálního přístupu k zaměstnavatelům ze strany úřadu práce, zejména při využívání tzv. matchingu, tj. propojování vhodných uchazečů a zájemců, kteří získali v rámci projektu motivaci nebo rekvalifikaci s vhodnými zaměstnavateli a hledání individuálních řešení pro harmonizaci rodinného života s pracovním. Možná ponaučení pro další projekty - zaměření projektu nejen na muže, kteří z různých důvodů převzali úlohu ženy při péči o děti, ale i o celou skupinu osob pečujících o další rodinné příslušníky vyžadující péči, ať už z důvodů věku nebo zdravotního postižení (osoby pečující o dítě/děti do 15 let, osoby pečující o zdravotně postižené členy rodiny bez ohledu na jejich věk a osoby částečně pečující o částečně či zcela bezmocné seniory), -
orientace na zaměstnavatele, jako velmi důležitého článku celého procesu, která je chápána jako rovnocenná orientaci na uchazeče a zájemce o zaměstnání
-
zavádění individuálního přístupu k zaměstnavatelům ze strany úřadu práce, zejména při využívání tzv. matchingu, tj. propojování vhodných uchazečů a zájemců, kteří získali v rámci projektu motivaci nebo rekvalifikaci, s vhodnými zaměstnavateli a hledání individuálních řešení pro harmonizaci rodinného života s pracovním.
2. Případová studie č. 2: Řešená otázka: Jaké inovace lze vysledovat v sociálních službách? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka
Aktivní padesátka v Jihomoravském kraji Úřad práce Brno - Město Brno OPLZZ 2.1 CZ.1.04/2.1.00/13.00010 Únor 2009 leden 2012 41 868 000 Kč (původně 49 250 000,00 Kč)
207
Projekt bude realizován na celém území Jihomoravského kraje, a to dodavatelskou firmou. Realizace zakázky je rozdělena do jednotlivých běhů, které se dále dělí na dílčí aktivity projektu, které na sebe navazují. Klienti projektu mohou absolvovat motivačně-poradenský modul, kurz základů PC a odborné rekvalifikační kurzy. Po dobu realizace bude klientům v rámci individuálního poradenství k dispozici kvalifikovaný psycholog. Po celou dobu realizace projektu mají klienti nárok na úhradu doprovodných opatření, a to konkrétně jízdné, stravné, příspěvek na hlídání dětí a péče o závislé osoby, dále úhradu výdajů na zdravotní průkazy aj. Zaměstnavatelé mohou být při zaměstnání klienta projektu finančně podpoření úhradou mzdových nákladů u vyhrazených nebo nově vytvořených pracovních míst. Příjemcem pomoci je Úřad práce Brno – město, který zajišťuje realizaci státní politiky zaměstnanosti v rámci své územní působnosti. Současně se aktivně účastní projektů organizací působících v sociální a vzdělávací oblasti směřující k pracovnímu uplatnění podpořených osob. Provádění uvedených aktivit je zajišťováno jak vlastními zaměstnanci, tak i formou outsourcingu či kombinací obou forem. Přes velmi pozitivní vývoj na trhu práce v celém Jihomoravském kraji jsou šance osob starších 50 let, evidovaných na úřadech práce) na získání nového pracovního uplatnění velmi nízké. Tuto skutečnost dokumentuje to, že se počet uchazečů o zaměstnání z této kategorie zvlášťě ohrožených osob evidovaných na úřadech práce v Jihomoravském kraji nesnižuje. Situace osob starších 50 let na trhu práce se zlepšuje nejpomaleji a nejobtížněji a pro zajištění jejich nového pracovního uplatnění je třeba využívat kombinace opatření (poradenská činnost, rekvalifikace, subvence formou příspěvků APZ i v rámci možností aktuálních projektů OPLZZ). Projekt je v prvním plánu zaměřen na uchazeče o zaměstnání, kteří splňují dvě podmínky: jsou evidování na úřadech práe Jihomoravského kraje a nejpozději v roce zařazení do projektu dosáhli 50 let věku. Hlavní váha práce s touto cílovou skupinou spočívá v cílené motivačně – poradenské práci s jednotlivými nezaměstnanými. Důvodem je to, že tato skupina lidí velmi časti trpí ztrátou sebevědomí a víry v sebe sama, provázený ztrátou motivace pro další vzdělávání a změnu dlouholetých pracovních návyků a stereotypů. Z důvodů prevence vzniku nezaměstnanosti jsou do cílové skupiny zahrnuti i zájemci o zaměstnání. Jejich zapojení spočívá především ve zvýšení kvalifikace, či získání kvalifikace nové v rámci rekvalifikačních kurzů. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) použitého řešení Projekt je zaměřen na zajištění komplexního systému vzdělávacích a dalších aktivit připravených a především vhodně konbinovaných podle potřeb cílové skupiny osob nad 50 let věku. Důležitým prvkem je to, že nekonkuruje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), které úřady práce realizují v rámci své běžné provozní činnosti, ale vhodně je doplňuje a synergicky zvyšuje jejich účinnost a dopady. Dalším inovativním prvkem je důraz na aktivní zapojení jednotlivých členů cílové skupiny zařazených do projektu postavené na jejich možnosti nastavit si vlastní program výběrem příslušných modulů podle jejich potřeb a požadavků. V rámci indiviuálního poradenství se využívá služeb kvalifikovaných psychologů, kteří jsou schopni na základě anylýzy problémů jednoltivých osob, stanovením jejich profilu a formulaci jejich potřeb navrhnout způsob a postup jejich budoucího zaměření a zapojení v projektu s ohledem na jejich individuální vlastnosti a schopnosti. Novým prvkem je i zapojení tzv. okresních osobních asistentů, jejichž hlavní úloha spočívá v přímé a individuální pomoci klientům při vyhledávání vhodných pracovních příležitostí, při zpracování profesního životopisu a přípravě na pracovní pohovory. Tito asistenti jsou po úspěšném umístění na trhu práce klientům k dispozici i po zkušební dobu tří měsíců na novém pracovišti. Velmi důležitá je i velmi těsná spolupráce s potenciálními zaměstnavateli a především jejich ekonomická motivace
208
prostřednictvím nejen příspěvků na úhradu mzdových nákladů dle metodiky OPLZZ, ale i příspěvku na vytváření společensky účelých pracovních míst (SÚPM vyhrazená) dle pravidel APZ včetně podpory zkráených pracovních úvazků (flexibilní pracovní doba). Možná ponaučení pro další projekty - projekt nekonkuruje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), které úřady práce realizují v rámci své běžné provozní činnosti, ale vhodně je doplňuje a synergicky zvyšuje jejich účinnost a dopady. -
důraz na aktivní zapojení jednotlivých členů cílové skupiny zařazených do projektu postavené na jejich možnosti nastavit si vlastní program výběrem příslušných modulů podle jejich potřeb a požadavků.
-
zapojení tzv. okresních osobních asistentů, jejichž hlavní úloha spočívá v přímé a individuální pomoci klientům při vyhledávání vhodných pracovních příležitostí, při zpracování profesního životopisu a přípravě na pracovní pohovory. Tito asistenti jsou po úspěšném umístění na trhu práce klientům k dispozici i po zkušební dobu tří měsíců na novém pracovišti.
-
velmi těsná spolupráce s potenciálními zaměstnavateli a především jejich ekonomická motivace prostřednictvím nejen příspěvků na úhradu mzdových nákladů dle metodiky OPLZZ, ale i příspěvku na vytváření společensky účelých pracovních míst (SÚPM vyhrazená) dle pravidel APZ včetně podpory zkráených pracovních úvazků (flexibilní pracovní doba).
3. Od začátku do konce Řešená otázka: Jaké inovace lze vysledovat v sociálních službách? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka
Centrum pracovních příležitostí ExVA s.r.o. Teplice OPLZZ 2.1 CZ.1.04/2.1.00/44.00008 květen 2010 duben 2012 4 698 390,00 Kč
Projekt vychází a reaguje na analýzu cílových skupin a hlavních problémů trhu práce v regionu Teplicka, okresu patřícímu k místům s nejvyšší nezaměstnaností v Ústeckém kraji a současně reaguje na problémy mikroregionů Krupka a Bílina, kde je míra nezaměstnanosti nejvyšší. Základem je vytvoření CENTRA PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ, které zajišťuje komplexní poradenské, vzdělávací a asistenční služby cílovým skupinám, kterými jsou fyzické osoby do 25 let věku a fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku - 30 osob. Aktivity vycházejí ze zkušeností a potřeb cílové skupiny. Vhodně zvolené aktivity podporují motivaci účastníků k dalšímu vzdělávání (především formou rekvalifikačních a odborných kurzů), výrazně napomáhají zvýšení jejich adaptability a uplatnitelnosti na trhu práce, schopnost získat a udržet pracovní místa a rozvíjejí schopnosti a dovednosti potřebné k zahájení samostatné výdělečné činnosti v regionu, zároveň jsou poskytovány účastníkům informace o aktuálním stavu pracovního trhu, volných pracovních místech a nárocích a požadavcích
209
zaměstnavatelů. Na straně druhé jsou účastníci připravováni na jednání se zaměstnavateli, kteří v jejich osobě získávají motivovanou a vzdělanou pracovní sílu. Realizace aktivit bude přizpůsobena potřebám účastníků i v nestandardním čase, neboť část zájemců o zaměstnání může být dosud v pracovním procesu, část nepracuje, část je na mateřské dovolené. ExVA s.r.o. je externí vzdělávací agentura, která rozvíjí svou činnost v Ústeckém kraji. Ve své činnosti se zaměřuje především na poskytování služeb, poradenství a vzdělávací a rekvalifikační aktivity klientům a zájemcům o zaměstnání z řad široké veřejnosti, uchazečům o zaměstnání v evidenci úřadů práce i zájemcům z řad zaměstnavatelů. Reaguje na potřeby trhu práce nabídkou rekvalifikačních kurzů a kurzů pro veřejnost, které jsou cíleně zaměřeny na vyplňování mezer mezi nabídkou a poptávkou v regionu Ústeckého kraje. Všechny rekvalifikační kurzy jsou akreditovány MŠMT, MPSV nebo MV. Součástí rekvalifikačních kurzů je i praxe přímo na pracovištích u smluvně zajištěných společností a partnerů. Zkušenosti s realizací projektů podporovaných z fondů EU získala již v předchozích letech při spolupráci a řešení projektů finacovaných z ESF v rámci OP RLZ a OPLZZ např. RVIC Krupka“ – cílová skupina uchazečů o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní bez vzdělání a praxe, starší 50 let, mladší 25 let, matky s dětmi. Hlavní činnost spočívala v realizaci rekvalifikačních kurzů zaměřených na IT dovednosti, sociální oblast a administrativu, poradenské činnosti. Projekt „Práce 2007“, kde plnila úlohu dodavatele služeb v oblasti rekvalifikačních kurzů pro stejné cílové skupiny jako u předchozího projektu. V rámci Ústeckého kraje participoval i jako dodavatel rekvalifikačních služeb pro oblast Teplicka v rámci projektu „Návrat do práce“ Projekt je realizován v regionu, který dlouhodobě vykazuje vysokou přímou nezaměstnanost a vysoké procento uchazečů o zaměstnání (14 %) i výrazný podíl zájemců o zaměstnání, kteří jsou z různých důvodů ohroženi jeho ztrátou v budoucnosti. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu zájemců o zaměstnání – fyzické osoby pečující o dítě/děti do 15 let. Zájemce o zaměstnání je osoba (zaměstnanec, student, podnikatel, důchodce, žena na mateřské dovolené, osoba pečující o osobu blízkou nebo muž v obdobné situaci), který má zájem o zaměstnání, nemůže však být na ÚP veden jako uchazeč o zaměstnání. Této skupině se všeobecně věnuje nižší pozornost a podpora, čímž se v průběhu času stávají uchazeči o zaměstnání ohroženými dlouhodobou nezaměstnaností. Projekt je realizován v okrese Teplice od května 2010 a probíhá po dobu 24 měsíců. Předpokládá se, že do projektu bude postupně zapojeno 60 zájemců o zaměstnání z cílové skupiny, kteří budou rozděleni do samostatných běhů. Po celou dobu aktivní účasti v projektu budou účastníkům poskytována doprovodná opatření směřovaná na odstranění bariér, které jim mohou bránit v účasti na projektu (příspěvek na stravné, cestovné, hlídání dětí, ubytování apod.) Cilovou skupinou jsou fyzické osoby do 25 let věku, u kterých hlavní problém s uplatněním na trhu práce spočívá v naprostém nedostatku praxe a tím i pracovních návyků a zkušeností, nezřídka jsou to mladí lidé, kteří si zvolili pro ně nevyhovující učební obor apod. Na druhé straně tato skupina disponuje vyšším vědomostním potenciálem, který pokud je vhodně využit, může pomoci zvýšené motivaci pro další vzdělávání pro aktualizaci stávající nebo získání požadované kvalifikace. Tato skupina potřebuje především cílenou podporu, osobní motivaci, chytré vedení, usměrňování a trénink, při vyhledávání pracovních příležitostí, poradenství pro jednání se zaměstnavateli a v závěru při umístění účastníků programu na pracovní trh (stáže, praxe, odborný doprovod).
210
Mechanismy a postupy (příčiny a následky) použitého řešení Pro potřeby případové studie, jako příklad konkrétní účasti cílové skupiny na realizaci projektu uvádíme strukturu jednotlivých bloků (běhů v termínech: duben a září 2010, únor a července 2011) obsahujících logicky na sebe navazující aktivity: -
výběr účastníků vstupní modul pracovně – osobnostní diagnostika OUTPLACEMENT Rekvalifikace a praxe Poradenství a zprostředkování zaměstnání
Inovativnost projektu spočívá v tom, že vychází z velmi pečlivé přípravy vlastního záměru postavené na podrobné analýze cílové skupiny využívající vedle zmapování situace v regionu především výsledků vlastních šetření mezi zájemci o zaměstnání a zaměstnavateli. Nejdůležitějším inovativním prvkem projektu je aktivní aplikace outplacementu, tj. pomoc propouštěným zaměstnancům, jehož cílem je trvalá podpora zaměstnacům akutně ohroženým ztrátou zaměstnání. Pro relizaci pomoci byl v rámci projektu vytvořen účinný nástroj v podobě Centra pracovních příležitostí (CPP), jako místa, kde lze získat radu a získat konkrétní pomoc při řešení problémů spojených se zaměstnáním s akcentem na individuální a vysoce lidský přístup. Centrum pracovních příležitostí je místo, kde lze nalézt pomoc -
odborných pracovníků v oblasti zaměstnanosti (asistnetů, specialistů trhu práce, asistentů IT) odborníků v dalších oblastech – právník, psycholog, finanční poradce odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií při využití osobních počítačů a další komunikační a kancelářské techniky při zpracování a aktualizaci CV (životopisu), v potřebném formátu, podle požadavků zaměstnavatele při orientaci v nabídce rekvalifikačních kurzů a dalších možnostech vzdělávání a zvyšování kvalifikace při orientaci v nabídce volných pracovních míst
Možná ponaučení pro další projekty - provedení podrobné analýzy cílové skupiny/cílových skupin využívající vedle zmapování situace v regionu především výsledků vlastních šetření mezi zájemci o zaměstnání a zaměstnavateli. Cílem analýzy provedené mezi zájemci o zaměstnání z cílových skupin bylo zjištění zájmu o navrhované projektové aktivity, správnost zvolených aktivit a jejich přesné definování v návrhu projektu, potřebnost výstupů pro cílové skupiny a zhodnocení jejich přínosu pro cílové skupiny v regionu Teplicko. Druhotným cílem analýzy bylo provedené šetření mezi zaměstnavateli, zaměřené na zjištění možnosti jejich zapojení do projektu, zájmu o spolupráci s agenturou a definování vhodných aktivit pro účastníky v projektu. -
využití outplacementu, a s tím související založení a zajištění činnosti Centra pracovní pomoci, kde zájemci o zaměstnání najdou trvalý individuální a citlivý přístup v takových hodinách a takovým způsobem (komunikace, výuka, poradenství), který umožní využití co největší kapacity odborníků a umožní zapojení co nejvíce zájemců o zaměstnání.
211
Případové studie k prioritní ose 3 4. Je doplňování se projektových aktivit vždy žádoucí? Řešená otázka „Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity oblastí podpory 3.1., 3.2., 3.4. a 3.3. z hlediska provázanosti či možných překryvů?“ Zvolený příklad a kontext dané situace Podpora integrace romské název projektu komunity v Ústeckém kraji žadatel Ústecký kraj sídlo Ústí n. Labem oblast podpory OPLZZ 3.2 reg.č. CZ.1.04/3.2.00/15.00003 měsíc a rok zahájení září 2009 měsíc a rok ukončení srpen 2012 částka 18 571 900,00 Kč
Sociální služby v Ústeckém kraji Ústecký kraj Ústí n. Labem OPLZZ 3.1 CZ.1.04/3.1.00/05.00013 Září 2008 Prosinec 2012 340 417 750, Kč
Pro ilustraci jsme vybrali individuální projekt CZ.1.04/3.2.00/15.00003 podpořený v oblasti podpory 3.2 (výzva 15) a individuální projekt č. CZ.1.04/3.1.00/05.00013 téhož žadatele a příjemce (výzva 5). Oba projekty jsou v souladu s výzvami zaměřeny na poskytování sociálních služeb formou individuálních projektů. Žadatel původně připravoval projektovou žádost pouze do oblasti podpory 3.1 a výzvy č. 5, přičemž tuto projektovou žádost pojal velmi široce co se týče aktivit i cílové skupiny (včetně romské komunity, která byla ve výzvě č. 5 šířeji vymezena jako „etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí“). Žadatel byl však vyzván, aby část projektu týkající se romské komunity vyčlenil a podal jako samostatnou projektovou žádost do oblasti podpory 3.2 (výzva č. 15). Obě projektové žádosti byly podpořeny. Oba projekty poskytují zhruba stejné služby, neboť v tomto konkrétním regionu se nejedná pouze o vyloučené romské lokality, ale o vyloučené lokality obecně, takže není možné se zaměřit pouze na cílovou skupinu vyloučených romských lokalit. Projekty se tedy doplňují (u cílové skupiny), i překrývají (u podpořených aktivit). Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Jaký význam má toto rozdělení původní jedné projektové žádosti na dva různé projekty? Z pohledu žadatele jde jednoznačně o komplikaci, neboť místo jedné projektové žádosti musel vypracovat dvě projektové žádosti a místo jednoho podpořeného projektu nyní musí administrovat dva podpořené projekty. Pro žadatele tedy toto rozdělení znamená vyšší administrativní zátěž, a i když je oddělený projekt rozsahem (rozpočtem i cílovou skupinou) menší, administrativa narostla téměř dvojnásobně. Z pohledu poskytovatele je oddělení obou projektů sice přehlednější, protože u jednoznačně vymezené cílové skupiny a aktivit na ni zaměřených jsou lépe patrné možné dopady, nehledě na skutečnost, že se daří naplňovat indikátory i v oblasti podpory 3.2, ale i zadavatel musí nyní administrovat místo jednoho podpořeného projektu dva, tedy také došlo ke zvýšení administrativní zátěže.
212
V tomto případě tedy překryvy i doplňování se projektových aktivit není zcela žádoucí – pokud by byl realizován pouze 1 projekt v oblasti podpory 3.1, zvýšila by se efektivnost veřejné podpory. Možná ponaučení pro další projekty Přestože na přesné vymezení oblasti podpory 3.2 je nutno pohlížet jako na pozitivum, je třeba dbát na to, aby žadatelé (i poskytovatel) nebyli zatěžováni další administrativou a nenutit je, aby místo jedné projektové žádosti podávali dvě.
5. Když jeden dělá totéž… Řešená otázka „Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity oblastí podpory 3.1., 3.2., 3.4. a 3.3. z hlediska provázanosti či možných překryvů?“ Zvolený příklad a kontext dané situace Komplexní program podpory název projektu zaměstnávání osob se zrakovým postižením v Olomouckém kraji žadatel TyfloCentrum Olomouc o.p.s. sídlo Olomouc oblast podpory OPLZZ 3.3 reg.č. CZ.1.04/3.3.05/31.00214 měsíc a rok zahájení únor 2010 měsíc a rok ukončení leden 2012 částka 4 157 644,80 Kč
Zajištění dostupnosti vybraných sociálních služeb v Olomouckém kraji Olomoucký kraj Olomouc OPLZZ 3.1 CZ.1.04/3.1.00/05.00015 říjen 2008 září 2012 323 031 949,00 Kč
Pro účely případové studie jsme vybrali globální grant č. CZ.1.04/3.3.05/31.00214 podpořený v oblasti podpory 3.3 (výzva 31) a individuální projekt č. CZ.1.04/3.1.00/05.00015 podpořený v oblasti podpory 3.1 (výzva 5). Příjemce globálního grantu zároveň následně vyhrál ve výběrovém řízení vypsaném příjemcem individuálního projektu, přičemž na základě výběrového řízení podporuje tutéž cílovou skupinu a realizuje tytéž aktivity (v omezenější míře) jako v globálním grantu. V tomto případě tedy dochází k překrývání a doplňování se části individuálního projektu a globálního grantu. Překrývání se týká cílové skupiny, která je v obou případech identická, překrývání a doplňování se podporovaných aktivit, které jsou taktéž identické, globální grant však podporuje širší aktivity. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Zvolený případ ukazuje další možnosti překryvů a doplňování se, přičemž nelze jednoznačně určit, zda se jedná o pozitivní či negativní prolínání. Pro příjemce globálního grantu a části individuálního projektu je výsledek po všech stránkách pozitivní – příjemce získal dodatečné zdroje pro financování svých aktivit, přičemž s podporou, kterou získal prostřednictvím výběrového řízení individuálního projektu, není spojena žádná náročnější administrativa. Globální grant zase příjemci umožnil rozšířit projektové aktivity podle svého uvážení a monitorované potřeby cílové skupiny, i když s globálním grantem je pochopitelně spojena náročnější administrativa. Pro poskytovatele tento způsob podpory také neznamená žádnou výraznější zátěž, neboť v každém případě by zřejmě byly realizovány dva projekty. Cílová skupina by z rozšířených možností příjemce měla mít zisk v podobě např. většího množství podpořených osob.
213
Jedinou otázkou tak zůstává efektivnost těchto dvou proudů veřejné podpory – efektivnost je však v tomto případě bez detailních znalostí problémů místní cílové skupiny (velikost, motivace atd.) velmi těžké odhadnout. Možná ponaučení pro další projekty U některých projektů, které se úzce prolínají s jinými, jako v tomto případě, nelze jednoznačně určit, zda se jedná o pozitivní skutečnost, či negativní, jediným negativem je pravděpodobně nižší efektivnost této formy (kombinace) podpory, než kdyby byly projektové aktivity realizovány jedním projektem. Tuto efektivnost je však velmi těžké odhadnout. Tato případová studie má tedy ilustrovat skutečnosti, že, stejně jako u předchozí případové studie, je hranice mezi překrýváním se a doplňováním se velmi úzká, a v některých případech je obtížné hodnotit, zda se jedná o pozitivní nebo negativní fakt. Určité překryvy se tedy budou vyskytovat vždy a ani při případné detailnější analýze v hodnotící fázi nebude snadné rozhodnout o efektivnosti konkrétní podpory.
6. Kam s ním…? Řešená otázka „Do jaké míry jsou vhodně vymezeny a realizovány aktivity oblastí podpory 3.1., 3.2., 3.4. a 3.3. z hlediska provázanosti či možných překryvů?“ Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu KAIROS žadatel Mana, o.s. sídlo Olomouc oblast podpory OPLZZ 3.1 reg.č. CZ.1.04/3.1.02/43.00021 měsíc a rok zahájení červen 2010 měsíc a rok ukončení leden 2012 částka 2 476 997,00 Kč V této případové studii byl vybrán globální grant č. CZ.1.04/3.1.02/43.00021 podpořený v oblasti podpory 3.1 ve výzvě 43. Projekt je zaměřen na lidi se zdravotním postižením a jejich integraci na trh práce. V rámci projektu je cílové skupině poskytováno poradenství, podpora a asistence při hledání zaměstnání, příp. asistence v novém zaměstnání. Poradenství je také poskytováno zaměstnavatelům, kteří projeví zájem člověka se ZTP zaměstnat. Aktivity projektu však nejsou přímo spojeny s tvorbou pracovního místa, příjemce se nezavazuje, že pracovní místo pro cílovou skupinu nalezne. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení V případě, že by projekt nebyl podpořen v oblasti podpory 3.1, by bylo možné podat projektovou žádost i do některé výzvy (např. výzva 68) oblasti podpory 3.3. V oblasti podpory 3.3 je sice doporučeno, že „v každém projektu by měla být obsažena aktivita spojená s tvorbou a či udržením pracovního místa“35, není to však nutná podmínka. Ve výzvě 68 jsou stanovena specifická hodnotící kritéria, mezi nimiž je i kritérium č. 3 „Projekt vede k vytváření pracovních míst a jejich podpoře“ 36, které hodnotí určitým počtem bodů, jak je v projektové žádosti zohledněna tvorba pracovních míst. Prováděcí dokument Operačního progamu Lidské zdroje a zaměstnanost, vydání 1.6, Praha: ŘO OPLZZ, str. 67 36 Text výzvy č. 67 Specifická hodnotící kritéria 35
214
Pokud však projekt pracovní místa nevytváří, jediným „trestem“ je ztráta několika bodů – pokud projekt získá vyšší bodové hodnocení v jiných oblastech, může veřejnou podporu získat. Možná ponaučení pro další projekty Jaké dopady může mít tento postup? Pro žadatele, který projektovou žádost podal nejdříve do oblasti podpory 3.1 a podporu nezískal, je toto prolínání se výhodou – nemusí čekat na další výzvu v oblasti podpory 3.1 a může využít i další výzvy, pokud projektovou žádost mírně upraví. Poskytovatele takový postup také nezatíží, pro cílovou skupinu bude tento postup také přínosný, neboť její podpora bude rychlejší, než kdyby žadatel čekal na další výzvu v oblasti podpory 3.1. Jediný sporný dopad se tedy týká efektivnosti – v oblasti podpory 3.3 BY MĚLY být podpořeny pouze projekty, jejichž aktivity jsou spojeny s tvorbou či udržením pracovního místa. Projekt tohoto typu však nové místo nevytváří, a bylo by proto lepší, kdyby projektovou žádost podal znovu v oblasti podpory 3.1 a nevytvářel „přetlak“ v oblasti podpory 3.3.
7. Do práce i do školky Řešená otázka Jak se prakticky projevuje podpora rovných příležitostí? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu Firemní školka Linet žadatel LINET spol. s r.o. sídlo Slaný oblast podpory OPLZZ 3.4 reg.č. CZ.1.04/3.4.04/26. 00011 měsíc a rok zahájení červenec 2009 měsíc a rok ukončení červen 2011 částka 4 937 006,40 Kč Cílovou skupinou projektu jsou zaměstnanci žadatele. Nejsilnější skupinu tvoří pracovníci ve věku 21 30 let. Průměrný věk zaměstnanců je 38 let, 69% zaměstnanců je mladší 40 let. Většina zaměstnanců je tedy ve věku, kdy má malé děti. Navíc všichni zaměstnanci do firmy dojíždí a v místě školka k dispozici není. Projekt byl připravován ve spolupráci s cílovou skupinou, byl předběžně zjišťován zájem o využívání firemní školky. Zaměstnanci jsou i nadále aktivně zapojováni do všech aktivit v rámci realizace projektu. Hlavním cílem projektu je uvést do provozu firemní školku pro děti zaměstnanců. Společnost sídlí v obci Žilevčice a nejbližší školky jsou ve Slaném, ty však mají naplněnu kapacitu. Příjemce chce svým zaměstnancům umožnit sladění rodinného a pracovního života a zřídit mateřskou školku přímo v místě výkonu jejich zaměstnání. Školka má provozní dobu od 6 do 18 hodin, aby vyhovovala jak zaměstnancům pracujícím na směny, tak zaměstnancům s pružnou pracovní dobou. Školka je otevřena i v období letních prázdnin a poskytuje své služby již dětem od dvou let. Projekt je velmi atypický už tím, že jeho předmětem není zřízení a vybavení školky (to by v OPLZZ ani nebylo plně možné), nýbrž že pro zainvestovaný objekt zajišťuje financování odborné péče o děti. Proto také měl projekt jen dvě meritorní aktivity: vytváření vzdělávacího plánu a realizace výuky ve školce (zbývající aktivity se týkaly monitoringu a řízení projektu). Projekt se v podstatě zaměřil na
215
dvouletou úhradu nákladů na odborný personál školky a na náklady související s řízením projektu (řízení projektu a audit). Rozpočet předložený v žádosti o financování byl až extrémně jednoduchý – zahrnoval v podstatě jen platby za odvedenou práci, a to ve třech položkách. Hlavními položkami rozpočtu byl audit 99 960 Kč, externí náklady na finanční řízení projektu 142 800 Kč a především osobní náklady v celkové výši 4 013 280 Kč. Při celkových způsobilých nákladech 4 937 006 Kč se nepředpokládalo žádné (!) křížové financování, náklady na zařízení a vybavení, stavební úpravy ani nákup dalších služeb. V přípravné fázi projektu žadatel provedl analýzu poptávky, a to formou dotazníkového šetření mezi zaměstnanci firmy. Tímto šetřením bylo zjištěno, že služeb školky by zaměstnanci využívali.: Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Přínosem projektu je především aktivní přístup zaměstnavatele ke sladění pracovního a osobního života zaměstnance, kteří mají malé děti. Přínosem projektu je dále zvýšení flexibility zaměstnanců, kteří mají děti ve školce, provoz školky je po celou jejich pracovní dobu. Vzrostla také společenská odpovědnost firmy vůči lokalitě, ve které se nachází, výrazně se snížily náklady na vyhledávání nových zaměstnanců, (ti by se museli přijímat, pokud by rodiče neměli kde umístit své děti a musela se za ně hledat náhrada). V provozní fázi problémy nejsou, ale je nutné si uvědomit, že firemní školka je pro jeho zřizovatele velice nákladná (zde jsou roční náklady na provoz školky cca 2,5 mil Kč). Předem je třeba mít dobře prověřený zájem rodičů děti do školky umístit. Z těch, kdo předem projeví zájem o školku v místě pracoviště, jich nakonec dá děti do školky skutečně cca 50% (nechtějí např. vytrhovat děti z kolektivu, pokud již před spuštěním projektu chodí do jiné školky.) Prakticky je velmi významné, podle jakého předpisu je zařízení provozováno: Zařízení podle živnostenského zákona – má vymezena pouze hygienická pravidla, kdežto kontrola kvality vzdělávacího procesu a odbornosti personálu je jen dobrovolná (např. spolupráce s Asociací předškolního vzdělávání, externí audit, kontrola rodičovskou radou, atp.). Zařízení zapsané v rejstříku škol (mateřská škola) podle školského zákona musí splňovat dosti přísná provozní, hygienická, personální i odborně programová kritéria, může být kontrolováno Školní inspekcí aj. Společnost Linet chce po skončení financování z OPLZZ školku provozovat jako akreditovanou podle školského zákona. Obvykle firmy pro zajištění předškolního vzdělávání dětí zaměstnanců podporují obecní školy v okolí, nebo přispívají rodičům dětí na hlídání. Regionální inovací projektu je především zřízení předškolního zařízení, jehož provozovatelem není město, jak tomu tradičně bývá, ale firma. Výhodou tohoto řešení je i prodloužená otvírací doba školky dle pracovní doby rodičů, kteří ji využívají, a možnost umístit tu své děti již od dvou let (což většina běžných školek rovněž neumožňuje). Výhodou je rovněž provoz školky i během letních prázdnin. V současné době je v oblasti podpory 3.4 OPLZZ podporováno více projektů, které se zaměřují na založení „firemní školky“. Uváděný příklad byl však jedním z prvních projektů předložených v rámci výzvy č. 26. V současné době je připravována akreditace školky v souladu s předpisy MŠMT. V rámci výzvy č.26 podávala žádost na firemní školku např. Arch. Design, s.r.o., Innova Int. s.r.o.. U Innovy je však situace jiná, školka tam prvotně vzniká jako podpůrná aktivita pro účastníky kurzů. Po ukončení projektu se předpokládá, že bude provoz školky nadále pokračovat a následně by mělo dojít k rozšíření její kapacity a služeb.
216
Ve výzvě č. 54 bylo již více žadatelůi: Vítkovická nemocnice, a.s., Technická universita v Liberci, Jablocom, s.r.o., Krajská zdravotní, a.s., Uherskohradišťská nemocnice, a.s., Lovochemie, a.s.. Tento typ projektu se plně osvědčil a doporučujeme jej realizovat i v dalších regionech, kde je tlak na větší kapacitu mateřských škola, kde mají zaměstnavatelé mezi svými zaměstnanci vysoké zastoupení rodičů s dětmi v předškolním věku. Možná ponaučení pro další projekty a) pro zájemce, příp. budoucí žadatele:
Zájemce by si měl včas ujasnit, zda chce zařízení provozovat podle živnostenského, nebo školského zákona a včas zahájit kroky, které to před zahájením provozu hladce umožní. V obou případech, avšak zvláště jde-li o školské zařízení, měl by zájemce zvážit tyto varianty: a) vytvořit samostatnou právnickou osobu (školku) například tím, že se firemní zájemce spolu s obcí stane zakladateli obecně prospěšné společnosti, b) použít prostředky (které by za současné právní úpravy musel vynaložit ze zisku) jako dar tomuto nově zřízenému subjektu a tím jej (do určité výše) učinit daňově uznatelným.
Zřízení školky pojmout důsledně jako podnikatelský záměr. Jedná se o dlouhodobou a pro zřizovatele finančně nákladnou věc. Je třeba už předem a) znát požadavky na akreditaci školky, pokud bude vyžadována, aby nedocházelo k nepředpokládaným problémům, které se obtížně řeší, b) mít plně zajištěný zájem o školku - skutečně potvrzený zájem rodičů umístit zde děti.
b) pro MPSV a zákonodárce:
Pro zájemce o podobné projekty, resp. o záměr na zřízení firemní školky se jeví jako největší problém fakt, že náklady na zřízení, příp. provoz školky není daňově uznatelným pro výpočet daně z příjmu. Firmy proto nemají další motiv k rozšiřování potřebných míst péče o děti předškolního věku. Nejde však o pověstné „daňové výjimky“, jde o uznání faktického stavu, že náklady na zřízení a provoz školky jsou přímým nákladem na zajištění a udržení podnikání (podobně jako náklady na reklamu nebo outsourcované účetní a jiné služby). Dalším důvodem pro daňovou uznatelnost těchto nákladů je záměr Evropské komise učinit předškolní docházku do výchovně vzdělávacího zařízení povinnou a dnes hodně diskutovaný a přijímaný plán zabezpečit tuto předškolní péči již od dvou let věku dítěte. Tyto služby by bylo stěží možné uskutečnit jen ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů, měst a obcí. Navrhovaná daňová úleva sice sníží příjmy těchto rozpočtů, ale pomůže k přímému řešení toho, co je (či bude) uznáno jako veřejně prospěšná služba.
8. Most k nové práci Řešená otázka Jak se prakticky projevuje podpora rovných příležitostí? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka
S rodinou na trhu práce MOST KE VZDĚLÁNÍ - BRIDGE TO EDUCATION, o. s. Benecko OPLZZ 3.4 CZ.1.04/3.4.04/26.00272 červenec 2009 září 2010 3 836 827,00 Kč
217
Občanské sdružení MOST KE VZDĚLÁNÍ – BRIDGE TO EDUCATON je neziskovou organizací, která se adaptovala v regionu Semilska (Liberecký kraj) s úmyslem řešit problém celoživotního vzdělávání. Sdružení bylo založeno 5. 5. 2005 a zabývá se projekty experimentálního charakteru. V současné době má 12 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a 9 zaměstnanců na vedlejší pracovní poměr. Projekt neměl v žádosti uvedené oficiální partnery. Ve skutečnosti (a je to také popsané v klíčových aktivitách projektu) spolupracoval příjemce s úřady práce (v Semilech a Mladé Boleslavi). Role partnerů byla především v získávání vhodných osob v rámci cílových skupin. Příjemce s těmito partnery uzavřel standardní partnerskou smlouvu. Cílovými skupinami projektu jsou A) uchazeči o zaměstnání B) rodiče samoživitelé/samoživitelky C) muži v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi D) ženy ohrožené nezaměstnaností E) rodiče s dětmi F) dlouhodobě nezaměstnané ženy (pro účely oblasti podpory 3.4 se jedná o ženy nezaměstnané déle než 6 měsíců) G) ženy vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce H) ženy s malými dětmi (do 15 let věku) I) ženy se základním vzděláním nebo nízkou úrovní kvalifikace J) zájemci o zaměstnání K) zaměstnavatelé Hlavním cílem projektu je zprostředkovat cílovým skupinám (osoby na a po rodičovské dovolené) potřebné dovednosti usnadňující návrat na trh práce a nabídnout jim vzdělávací aktivity odpovídající jejich potřebám i místnímu trhu práce a zvýšit konkurenceschopnost cílových skupin na trhu práce. Jedná se o podporu při hledání zaměstnání, získání potřebné kvalifikace, odbornosti, pracovních návyků a zkušeností a toto vše sladit s rodinným životem. Program pro cílové skupiny se skládal ze dvou bloků: a) trénink dovedností pro trh práce b) zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce (profesní diagnostika a poradenství, rekvalifikace a odborná stáž u zaměstnavatele a mentorování, návštěvy/exkurze/besedy u zaměstnavatelů, rekondiční jízdy). Nedílnou součástí byl program pro děti během vzdělávání rodičů. Důležitým prvkem bylo provázení klienta celým programem, individuální přístup, poradenství a mentoring přizpůsobený konkrétním socio-ekonomickým podmínkám života konkrétní osoby.
Součástí projektu byly také tzv. prorodinné víkendy, během kterých si účastníci se svými partnery osvojili některé z principů slaďování rodinného a profesního života. Projekt byl ukončen konferencí, kde byla široká veřejnost seznámena s projektem a jeho vyhodnocením a podpořila diskuzi o problematice rovných příležitostí.
218
Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Před zahájením projektu nebyly v praxi v daných regionech (Mladobolevslavsko a Semilsko) tolik využívány alternativní formy zaměstnávání jako např. zkrácené úvazky, stlačený pracovní týden, sdílené úvazky atd. Toto bylo mnohdy způsobeno malou informovaností jak potenciálních zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Na základě vyhodnocení informací z projektové žádosti, monitorovacích zpráv, informací z telefonických rozhovorů se zástupci příjemce lze konstatovat, že příjemce dosáhl stanovených cílů. Příjemce hodnotí projekt jako úspěšný a přínosný. Bylo dosaženo stanovených cílů i monitorovacích indikátorů. Projekt přispěl zvýšením zaměstnatelnosti klientů. Zahrnoval školení nejen měkkých dovedností, ale i rekvalifikaci. Dále byly použity inovativní prvky, jako jsou stáže u zaměstnavatelů, rekondiční jízdy a prorodinné víkendy. Aktivní spolupráci se zaměstnavateli (stáže a besedy) považujeme jako jeden z nejdůležitějších příkladů dobré praxe v oblasti podpory 3.4 OPLZZ. Přínosem bylo, že aktivity projektu byly realizovány i v menších městech (především Turnov a Semily), tj. v městech, kde není nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů úřadů práce. Menší poptávka po kurzech byla v Mladé Boleslavi. Důležité bylo, že realizátoři projektu přišli za účastníky vzdělávacích akcí. Cílová skupina nemůže (nebo nechce) často dojíždět za nabízenými vzdělávacími aktivitami. Velmi přínosná byla spolupráce s mateřskými centry, která zajišťovala hlídání dětí po dobu vzdělávání jejich rodičů. Děti byly v prostředí, na které jsou zvyklé a nevadilo jim tak delší odloučení od rodičů. Jako úspěšnou aktivitu hodnotí realizátor projektu ale i účastníci (většinou účastnice) rekondiční jízdy v osobním automobilu. Aktivní řidič má mnohem větší možnost získat práci a účastnice nemají tolik možností získat alespoň minimální řidičské zkušenosti. Od přípravy projektu do začátku realizace uběhl celý rok a nastaly hospodářské změny – ekonomická krize, která v regionech výrazně zvýšila nezaměstnanost. Z tohoto důvodu byla cílová skupina rozšířena a projekt zaměřen na „nezaměstnané osoby“. Personální změny v realizačním týmu neměly vliv na plnění cílů projektu. Příjemce chystá pokračování, kde připravuje partnerský projekt s vybranými mateřskými centry na Turnovsku a Semilsku. Jako inovativní produkty v projektu označil příjemce program Trénink dovedností pro trh práce, Pracovní diagnostiku, Podpůrné materiály k programům hlídání dětí s ekologickým podtextem, Besedy se zaměstnavateli a program Prorodinného víkendu. Inovaci spatřuje především v tom, že tyto aktivity v dané oblasti nebyly dosud realizovány (v jiných regionech ČR ale ano). MOST KE VZDĚLÁNÍ - BRIDGE TO EDUCATION byl první organizací, která tento program pomoci poskytovala osobám při návratu na trh práce v uvedených regionech. Při vzniku těchto produktů vycházel příjemce z předchozích zkušeností s cílovou skupinou a podobnými typy programů. Nejprve vznikala rámcová koncepce produktu - záměr, požadovaný účinek, předběžně byly zvoleny metody. Tato koncepce pak byla v rámci pilotáže na konci roku 2009 odzkoušena v praxi a výstupy této pilotáže byly poté do koncepce zapracovány. Další práce s cílovou skupinou a těmito produkty vedla k vytvoření inovovaných produktů v praxi ozkoušených a fungujících. Inovací projektu byl záměr povzbudit firmy, aby více pečovaly o zaměstnance, kteří jsou na rodičovské dovolené. Tj. když už do svých zaměstnanců investovaly prostředky na zaškolení, zvýšení
219
praxe apod., bylo by dobré udržovat kontakt (popř. umožnit práci na částečný úvazek). Toto se však zatím příliš nedařilo. Projektů v oblasti podpory 3.4 OPLZZ, které jsou zaměřeny na školení určité cílové skupiny, je mnoho. Jako příklad mohou posloužit projekty vzdělávací společnosti CC Systems, a.s. která v OPLZZ podala 27 projektů (ne všechny byly schváleny k financování). V současné době je již pět projektů ukončeno. Hodnotitelé se zabývali třemi projekty: S dítětem se nenudím, Maminky, využijte čas!, Rodina a dobrá práce? Projekty jsou tematicky stejné (matky na rodičovské dovolené se vzdělávají a během různých kurzů a rekvalifikací je zajištěno hlídání jejich dětí). Partnerem je vždy jedna nebo více NNO (mateřské nebo rodičovské centrum). Projekty mají stejné schéma – výběr cílové skupiny, motivační program, následují kurzy (ve všech projektech jsou stejná témata: práce s PC, AJ, péče o děti od 3 do 15 let). Oproti projektu „S rodinou na trhu práce“ však šlo převážně pouze o vzdělávání. Vhodné by bylo navázat na vzdělávací aktivity např. aktivní spoluprací při vyhledávání zaměstnání. Jako vhodné se také jeví, aby se v dalších projektech příjemce domluvil s partnery (mateřskými centry) na tom, že rodiče na rodičovské dovolené, kteří získají práci na částečný úvazek, budou mít zajištěné hlídání dětí po dobu rodiče v zaměstnání. Možná ponaučení pro další projekty Tento typ projektu se velmi osvědčil a doporučujeme jej realizovat i v dalších regionech. Jako vhodné se jeví realizovat takový projekt, kde bude zapojeno více mateřských center v různých obcích. Cílová skupina tak může být z většího území. Jednalo by se o organizačně náročnější projekt, ale ušetřily by se finanční prostředky na administrativu a řízení projektu (jeden projekt místo např. 4 – 5).
Předem si přesně stanovit cílovou skupinu. Je vhodné mít zkušenosti s prací s cílovou skupinou, usnadní to následnou spolupráci.
Pečlivě si prostudovat podmínky výzvy a možnosti spolupráce s dalšími subjekty. (Např.: v projektu probíhala spolupráce s úřady práce. Vzdělávací aktivity se však nepodařilo uvést do centrálního „OK systému“, což je nabídka všech vzdělávacích a rekvalifikačních akcí pořádaných ÚP. To znamená, že účastníci neměli nárok na přímou podporu - stravenky, cestovné, příspěvek na rekvalifikaci apod. Pro některé účastníky je to významný „benefit“ a raději tak volili akce pořádané přímo úřadem práce. ÚP proto v této fázi figuroval spíše jako konkurent než jako partner, i když v projektu s příjemcem významně spolupracoval.)
Reálně stanovit hodnoty monitorovacích indikátorů projektu (nepřeceňovat možnosti příjemce, což by znamenalo případné sankce za nesplnění indikátorů ani nepodhodnocovat dané indikátory, což by negativně ovlivnilo bodové ohodnocení pro přiznání dotace).
I když jsou v projektu neoficiální partneři, je vhodné s nimi uzavřít partnerskou smlouvu.
Správně nastavit cash flow projektu a počítat s tím, že schválení monitorovací zprávy a proplacení žádosti o platbu trvá více jak půl roku od podání monitorovací zprávy. Nedostatek vlastních finančních prostředků tak může kapitálově slabým žadatelům působit velké komplikace.
Realizovat obdobné projekty v takových městech, kde nabídka podobných projektů (aktivit) není, popř. zde nemá sídlo úřad práce. Efekty takového projektu jsou tak mnohem větší tam, kde není nabídka kurzů jiného realizátora projektu nebo úřadu práce.
220
Případové studie k prioritní ose 4 9. Je to lobbing nebo není? Řešená otázka Jak administrativní bariéry ovlivňují realizaci projektů? Zvolený příklad a kontext dané situace Vzdělávací programy pro fyzické osoby starší 50 let s tvorbou nových název projektu pracovních míst žadatel Dům techniky ČeskéBudějovice spol. s r.o. sídlo České Budějovice oblast podpory OPLZZ 3.3 reg.č. CZ.1.04/3.3.05/31.00139 měsíc a rok zahájení únor 2010 měsíc a rok ukončení leden 2011 částka 3 697 090,00 Kč Jako příklad případové studie byla použita konkrétního situace konečného příjemce, kterým je Dům techniky s.r.o. v Českých Budějovicích. Případová studie je zpracována na základě informací získaných v rámci řízeného rozhovoru. Účelem této případové studie je demonstrovat na konkrétním příkladu vliv administrativních rozhodnutí na realizaci projektu. Dům techniky s.r.o. realizuje projekt, jehož cílem je rekvalifikovat 50 pracovníků nad 50 let a 13 z nich umístit na nová pracovní místa. Realizátor spolupracuje s místním Úřadem práce a z dřívější praxe má rovněž dobrou znalost cílové skupiny. Projekt od počátku probíhal a stále probíhá bez výraznějších věcných problémů. Respektive probíhal by bez výraznějších věcných problémů, nebýt dvou administrativních nařízení, která realizaci projektu komplikují a zasahují i do věcné oblasti. Tato případová studie se věnuje jednomu z těchto nařízení, přičemž druhé z nich je rozebráno v případové studii Administrativní bariéry 2. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Realizátor měl vhodně navržené aktivity včetně odpovídajícího rozpočtu. V průběhu realizace projektu však obdržel prostřednictvím zprostředkujícího subjektu realizátor informaci, že umisťování jím rekvalifikovaných osob na nová pracovní místa je nadále možné pouze prostřednictvím pracovní agentury. Jelikož realizátor sám touto pracovní agenturou není, nastaly mu v realizaci projektu určité komplikace vyplývající z tohoto nařízení. V první řadě se jednalo potřebu najít vhodnou pracovní agenturu, která by dle pokynů ZS umisťování rekvalifikovaných pracovníků „přikryla“. Do jinak bezproblémové realizace vstoupil v důsledku tohoto administrativního rozhodnutí nový subjekt. Rovněž jeho vyhledání, zkontaktování a negociace znamenala pro realizátora nadbytečnou aktivitu. V druhé řadě způsobil tento požadavek i finanční komplikace. Pracovní agentury fungují na tržním principu a za vyhledání a umístění pracovníků na volná pracovní místa si účtují příslušnou odměnu.
221
Vzhledem k tomu, že požadavek přišel až dodatečně a reálně nebylo zapojení agentury nutné, nebyly na její služby v rozpočtu kalkulovány žádné finanční prostředky. Třetí komplikací byly časové prodlevy, které díky potřebě komunikace s dodatečným subjektem v projektu vznikly. Namísto toho, aby realizátor komunikoval o zaměstnání rekvalifikovaných osob s firmami pouze sám, probíhala alespoň formálně komunikace trilaterálně. Realizátorovi se nakonec podařilo zajistit levně pracovní agenturu, přes kterou rekvalifikované osoby na trh práce umístil. Požadavku, jehož smysl nebyl realizátorovi nikdo schopen vysvětlit, nakonec tedy bylo formálně vyhověno. Ve skutečnosti realizátor dál jedná s firmami o umístění nových pracovníků přímo a projekt probíhá více méně jako před tímto nařízením. Jediným rozdílem je, že formálně jsou pracovníci umísťováni na nová místa pracovní agenturou, která za svoje „služby“ inkasuje odměnu. Možná ponaučení pro další projekty Případová studie popisuje situaci zjištěnou u konkrétního projektu. Jejím cílem nebylo hodnotit, zda byl požadavek na zapojení pracovní agentury do celého procesu nějak oprávněný, nebo zda si pouze realizátor toto nařízení nesprávně vysvětlil. Cílem případové studie bylo demonstrovat rizika podobných rozhodnutí. V případě zvažování podobných rozhodnutí je proto žádoucí: 1. Zvážit veškeré možné dopady, které toto rozhodnutí přinese, speciálně v případě již běžících projektů. 2. Komunikovat s realizátory a ujistit se, zda skutečně chápou důvod a podstatu tohoto rozhodnutí.
10. Než podpořit příliš, tak to raději vůbec! Řešená otázka Jak administrativní pravidla brání dosahování cílů podpory? Zvolený příklad a kontext dané situace Vzdělávací programy pro fyzické osoby starší 50 let s tvorbou nových název projektu pracovních míst žadatel Dům techniky ČeskéBudějovice spol. s r.o. sídlo České Budějovice oblast podpory OPLZZ 3.3 reg.č. CZ.1.04/3.3.05/31.00139 měsíc a rok zahájení únor 2010 měsíc a rok ukončení leden 2011 částka 3 697 090,00 Kč Jako příklad případové studie byla použita konkrétní situace konečného příjemce, kterým je Dům techniky s.r.o. v Českých Budějovicích. Případová studie je zpracována na základě informací získaných v rámci řízeného rozhovoru. Účelem této případové studie je demonstrovat na konkrétním příkladu vliv administrativních rozhodnutí na realizaci projektu. Dům techniky s.r.o. realizuje projekt, jehož cílem je rekvalifikovat 50 pracovníků nad 50 let a 13 z nich umístit na nová pracovní místa. Realizátor spolupracuje s místním Úřadem práce a z dřívější praxe má
222
rovněž dobrou znalost cílové skupiny. Projekt od počátku probíhal a stále probíhá bez výraznějších věcných problémů. Respektive probíhal by bez výraznějších věcných problémů, nebýt dvou administrativních nařízení, která realizaci projektu komplikují a zasahují i do věcné oblasti. Tato případová studie se věnuje jednomu z těchto nařízení, přičemž druhé z nich je rozebráno v případové studii Administrativní bariéry 1. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Jedním z hlavních výstupů projektu je umístění 13 rekvalifikovaných osob na nová pracovní místa. Realizátor projektu komunikuje s potenciálními zaměstnavateli a vyhledává pro cílovou skupinu odpovídající pracovní místa. To se mu celkem dobře daří a cílové hodnoty nalezení nových 13 pracovních míst pro absolventy svých kurzů již prakticky dosáhl. Ne všech na nalezená a dohodnutá pracovní místa se však podařilo obsadit. Součástí projektu je i podpora zaměstnávání cílových skupin novými zaměstnavateli. Podpora je novému zaměstnavateli poskytována ve výši 12 tisíc Kč za měsíc po dobu 7 měsíců. Současně však tato dotace na pracovní místo představuje pro nového zaměstnavatele veřejnou podporu dle nařízení EK. Před uzavřením pracovní smlouvy je proto vyžadováno schválení MPSV, které potvrdí, že nedošlo k přečerpání veřejné podpory. Vystavení tohoto schválení (potvrzení) trvá přibližně 7 týdnů. Mnoho nových zaměstnavatelů však nemůže nebo nechce na toto schválení čekat, neboť příslušného pracovníka potřebují okamžitě. V realitě to znamená, že Dům techniky z důvodu tohoto požadavku ztratil cca čtvrtinu dohodnutých pracovních míst. Z případové studie vyplývá, že úřední lhůty ani stanovené postupy neodpovídají potřebám reálného světa. I když se z úředního pohledu zdá lhůta 7 týdnů jako velmi rychlá, v praxi to nemusí být dostačující. Tím prohrávajícím je v tomto případě, bohužel, člen cílové skupiny, který kvůli tomuto administrativnímu alibismu (podnik by např. mohl podepsat čestné prohlášení, že veřejnou podporu nepřečerpal) zůstane pravděpodobně dál nezaměstnaný. Možná ponaučení pro další projekty Tato případová studie ukazuje to, že administrativní bariéry jsou v zásadě dvojího charakteru. Ty, které znepříjemňují život žadatelům a konečným příjemcům a ty, které jdou proti samotným cílovým skupinám. Zejména tyto druhé, jejichž příkladem je i tato případová studie, jsou významnou bariérou pro dosahování cílů OPLZZ.
11. Není v OPLZZ realizátor ten, aby se zavděčil pravidlům všem Řešená otázka Jak administrativní pravidla brání dosahování cílů podpory? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka
Zpracování analýz k projektu č.12-Uplatnění principu Smart Administration v oblasti nakládání s památkovým fondem ČR (Ústřední seznam kulturních památek jako zvláštní datový systém nad RUIAN v návaznosti na další základní registry veřejné správy) Ministerstvo kultury ČR Praha OPLZZ 4.1 CZ.1.04/4.1.00/32.00018 červenec 2009 prosinec 2009 2 039 174,00 Kč
223
Jako příklad případové studie byla použita konkrétní situace konečného příjemce, kterým je Ministerstvo kultury ČR. Případová studie je zpracována na základě informací získaných v rámci řízeného rozhovoru. Účelem této případové studie je demonstrovat na konkrétním příkladu vliv administrativních postupů a pravidel na realizaci projektu. MK ČR předložilo několik žádostí a realizovalo několik projektů z PO4. Několik projektů bylo předloženo i do výzvy č. 32 zaměřené na zpracování analýz a studií proveditelnosti pro přípravu navazujících projektů financovaných z IOPu. Specifikem těchto projektů bylo to, že jejich převážná část byla realizována dodavatelsky vybraným zpracovatelem studie. Při výběru dodavatele byl konečný příjemce povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. O zadávání veřejných zakázek, pravidly OPLZZ a pravidly hospodárnosti, transparentnosti a nediskriminace. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Konečný příjemce po podpisu smlouvy provedl otevřené výběrové řízení na dodavatele studie proveditelnosti. Došlé nabídky byly posuzovány podle kritéria ekonomické výhodnosti, přičemž kritériem s nejvyšší váhou byla cena. Došlé nabídky zadavatel vyhodnotil a vybral nejvýhodnějšího dodavatele. Oproti předpokládané hodnotě zakázky došlo k významné úspoře. Provedeným výběrovým řízením a dosažením lepší ceny za poptávanou službu však došlo k tomu, že celková hodnota projektu klesla pod 2 miliony Kč. Výzvou byla přitom stanovena minimální velikost projektu na 2 miliony Kč. Vzniklá situace byla komunikována s Ministerstvem vnitra ČR, které je zprostředkujícím subjektem pro danou výzvu. Dle vyjádření konečného příjemce se situace zpočátku jevila jako patová, protože projekt tímto způsobem nesplňoval podmínky výzvy. Nakonec se po určité době podařilo společně s MV ČR najít řešení tak, aby projekt mohl být realizován. Tyto zkušenosti však vedly konečného příjemce k tomu, aby v dalších vyhlašovaných zakázkách přehodnotil výběrová kritéria v neprospěch ceny. Výsledkem bylo, že za nových podmínek, kdy nabídková cena měla v rámci kritéria ekonomické výhodnosti jenom malou váhu, nedosahovaly předložené nabídky již tak nízkých cen a držely se spíše na hranici předpokládané hodnoty. Z případové studie vyplývá, že v některých případech jdou administrativně nastavené podmínky realizace proti základním principům implementace pomoci EU. V tomto případě způsobovaly nastavené podmínky výzvy komplikace, pokud chtěl konečný příjemce postupovat hospodárně. Podobnou bariérou jsou potom například procentně nastavené nepřímé náklady, které se krátí spolu s úsporami v projektu. Konečný příjemce je tak vlastně trestán za to, že při realizaci postupuje hospodárně. Možná ponaučení Tato případová studie ukazuje, že ne všechny podmínky jsou implementace programu a realizace projektů jsou za všech okolností v souladu. Zejména v případě snahy o hospodárnou realizaci projektu, je konečný příjemce v důsledku nastavení podmínek spíše trestán za takové chování. Přitom hospodárnost je jedním ze základních principů implementace pomoci EU a koneční příjemci by k ní měli být spíše motivováni.
224
Případové studie k prioritní ose 5 12. Partnerství – podmnožina v asociaci Řešená otázka Jak může napomoci partnerství mezi členy asociace? Zvolený příklad a kontext dané situace Pro tuto případovou studii jsme si zvolili Mateřské Českou asociaci streetwork. Charakteristiky projektu jsou uvedeny dále. název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka počet partnerů jména partnerů
seznam výstupů
cílové skupiny
Dobrá praxe a kvalita (Podpora sdílení dobré praxe v terénních a nízkoprahových kontaktních službách ve vybraných zemích EU) Česká asociace streetwork, o.s. Praha OPLZZ 5.1 Mezinárodní spolupráce CZ.1.04/5.1.01/12.00060 Červen 2009 Listopad 2011 5 595 550,- Kč 2 Kaspian (Slovensko) Nadácia Intenda (Slovensko) Konference (2x) Výjezdy za dobrou praxí (2x) Vzdělávací program pro předávání dobré praxe Publikace s dobrou praxí (dvě jazykové mutace) Poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby napomáhající sociální integraci cílovým skupinám.
Česká asociace streetwork o.s. byla založena vroce 1997. Zastupuje fyzické i právnické osoby působící v oblasti streetworku. Tematicky se věnuje v současné době nízkoprahovým sociálním službám (terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kontaktní centra) V tématu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež se asociace angažuje přibližně od roku 2000. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Otázka, kterou jsme si položili, jak může napomoci partnerství mezi členy asociace, se může zdát nesmyslná. Vždyť asociace, nebo sdružení jsou přece zakládány k tomu, aby jejich členské organizace společně řešily problémy, na které se orientují. Jenže i organizace, a hlavně jejich klienti, se společnými tematickými zájmy se mohou lišit. V takovém případě je jasné, že rozdílně pociťované potřeby mohou vést k oslabení vzájemné spolupráce mezi členy. Dílčí partnerství může naopak vzájemnou spolupráci posílit. Pokud tedy organizace naleznou společný problém, nebo ochotu řešit určité téma, pak jim nic nebrání v utvoření partnerství. Toto platí jak pro firmy, tak i neziskové organizace. Firmy s členstvím ve stejné asociaci budou mít pravděpodobně i podobnou oblast podnikání a tudíž si asi budou konkurovat. Tím, že množství prostředků v grantech je omezené, si mohou nestátní neziskové organizace konkurovat v získávání
225
grantů (to není případ tohoto zkoumaného partnerství). Partnerská spolupráce může tento rozpor odstranit. Možná ponaučení pro další projekty I když už je Vaše organizace součástí nějaké asociace či sdružení, neznamená to, že nemůžete navazovat projektové kontakty s dalšími členy této asociace. Naopak se může ukázat, že takové partnerství pomůže řešit dílčí problémy některých členů asociace, přičemž ostatní členové se s daným problémem nepotýkají.
13. Partneři, kam se podíváš Řešená otázka Jakým způsobem dále šířit výsledky projektu, aby byly obecně přijímány? Zvolený příklad a kontext dané situace název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka počet partnerů jména partnerů
seznam výstupů
cílové skupiny
Stejné problémy, různá řešení Sdružení SPLAV, o.s. Skuhrov nad Bělou OPLZZ 5.1 Mezinárodní spolupráce CZ.1.04/5.1.01/12.00064 Červenec 2009 Prosinec 2011 3 284 110,- Kč 2 NGO Jarva Development Partners (Estonsko) Ludia a energia (Slovensko) Analýza stávající situace v řešené problematice ve třech různých zemích Akviziční program Sborník poznatků Konference pro odbornou veřejnost Fyzické osoby starší 50 let Ženy v předdůchodovém věku Instituce služeb zaměstnanosti a jejich pracovníci Územní samosprávné celky a úřady samosprávných celků, jejich orgány a jimi zřízené nebo založené organizace a jejich zaměstnanci
Občanské sdružení SPLAV existuje od roku 2004. Založeno bylo na území 17 obcí. Jeho specifickým znakem je, že jeho členská základna je vyvážená ve smyslu zapojení nestátních neziskových organizací, obcí a soukromých firem. Tato vyváženost se projevuje třetinovým zastoupením každého ze zmíněných sektorů při rozhodování o průběhu projektu. Problematikou začleňování na trh práce se věnuje dlouhodobě a realizovalo již celou řadu projektů v této oblasti. Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení V řadě projektů je opomíjeným aspektem, že země střední a východní Evropy mají obdobné problémy jako Česká republika. Partnerství s organizacemi z těchto zemí tak může být přínosnější, než partnerství se zeměmi ze západní Evropy, protože ty prošly jiným historickým vývojem. Tento projekt zapojuje hned dva subjekty a to ze Slovenska a Estonska. Občanské sdružení navíc spolupracuje, či spolupracovalo s řadou dalších partnerů ze zemí střední Evropy. Toto partnerství je relativně opatrné v tom, že se svůj projekt orientuje na omezený okruh cílových skupin. Nesnaží se změnit celý systém (dokonce samo zdůrazňuje, že jeho cílem nejsou legislativní
226
změny). Kontakty na další spolupracující instituce však může přinést úspěšné rozšíření zkušeností z projektu i na další cílové skupiny. Samotné partnerství si uvědomuje určitá rizika s realizací projektu a šíření vzniklých výstupů. Reakcí na tato možná rizika je dlouhodobá spolupráce s dalšími organizacemi, které však nejsou oficiálně zapojeny do projektu jako partneři, které mohou pomoci s dalším šířením výstupů mezi cílové skupiny. Možná ponaučení pro další projekty V tomto projektu lze nalézt, mimo jiné, dva zajímavé přístupy, které mohou být použitelné i u jiných projektů nebo organizací:
Pro zvýšení šance na praktické využití výstupů projektů je vhodné se orientovat nejen na přímé partnery projektu, ale také na organizace, které mohou s šířením výsledků projektu pomoci i bez formálního zapojení do projektu. Zapojení partnerských organizací ze západní Evropy je určitě přínosné. Zapojení partnerů ze zemí střední a východní Evropy může být ještě přínosnější, protože s těmito zeměmi máme (kvůli historickému vývoji) řadu podobných problémů.
14. Jedna změna – hodně muziky Řešená otázka Jak změnit systém, aby se problém nejen vyřešil, ale aby se už znovu neobjevoval? Zvolený příklad a kontext dané situace Pro tuto případovou studii jsme si zvolili Farní charitu Starý Knín. Charakteristiky projektu jsou uvedeny dále. název projektu žadatel sídlo oblast podpory reg.č. měsíc a rok zahájení měsíc a rok ukončení částka počet partnerů
jména partnerů
seznam výstupů
cílové skupiny
Péče o děti a trh práce (Nové formy individuální péče o děti do 7 let věku nerodičovskou osobou jako nástroj odstranění překážky pro vstup na trh práce a zdroj pracovních příležitostí ve Středočeském kraji) Farní charita Starý Knín Nový Knín OPLZZ 5.1 Mezinárodní spolupráce CZ.1.04/5.1.01/51.00038 Listopad 2010 Září 2013 9 169 653 Kč 8 Národní centrum pro rodinu Rada pre poradenstvo v sociálnej práci Institut für Ehe und Familie (IEF) Farní charita Kralupy nad Vltavou Farní charita Beroun Farní charita Roudnice nad Labem MĚSTO DOBŘÍŠ Město Votice Analýza terénních potřeb Legislativní analýzy Odborná metodika Mezinárodní konference Publicita tématu Semináře pro potenciální poskytovatele služeb Rodiče s dětmi Muži v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi
227
Kraje, obce, organizace zřízené kraji a obcemi Ženy vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy s malými dětmi (do 15 let věku) Potencionální/budoucí rodiče Nestátní neziskové organizace
Mechanismy a postupy (příčiny a následky) daného řešení Projekt reaguje na situaci, kdy se stávajícím demografickým vývojem roste poptávka po službách mateřských školek. Tato rostoucí poptávka však není následována stejnou intenzitou růstu dostupné nabídky těchto služeb. Obce nemají dostatek prostředků na zvyšování kapacit těchto zařízení a soukromé školky jsou pro řadu rodičů finančně nedostupné. Lze očekávat, že v budoucnosti s demografickým vývojem poptávka po službách mateřských škol opadne. Proto je pochopitelné, že obce nejsou zainteresovány do velkých investic do mateřských škol, jejichž kapacity za pár let zůstanou nevyužité. Možným řešením jsou miniškolky a vzájemná rodičovská výpomoc. Stávající podmínky pro poskytování individuálních forem péče o jejich dítě na základě živnostenského oprávnění jsou však velmi omezené. Tvůrci projektu poukazují na to, že v celé ČR bylo vydáno pouze 182 živnostenských oprávnění na péči o děti do 3 let. V případě Středočeského kraje, kde je primární realizace partnerství, je umocněna navíc tím, že jde o spádovou oblast Prahy. Do toho kraje se stěhuje hodně mladých rodin s dětmi. Rodiče pracují v Praze, ale kapacity předškolních zařízení v obcích jsou nedostatečné. Výstavba nových školek je nákladná a z dlouhodobého hlediska by přinesla problémy s využitím naddimenzovaných kapacit, po opadnutí demografické vlny. Proto si projekt klade za cíl podpořit možnosti individuálních forem péče o děti ovlivněním legislativního prostředí. K tomuto účelu je plánováno veřejné slyšení v Senátu PČR a tematické jednání Stálé komise pro rodinu PSP ČR. K tomuto účelu je v projektu zaměstnána osoba, která se orientuje v legislativních procesech a je schopna pomoci s politickým lobováním. Možná ponaučení pro další projekty Doporučením pro další projekty jsou následující: Jsou ve Vašem projektu skutečně řešeny příčiny situace, které chcete řešit? Pokud ne, zamyslete se nad tím, co způsobuje problémy. Při zapojení vhodných osob je možné působit i na zákonodárce a pokusit se změnit legislativu k lepšímu. Někdy může mít i jediná věta na správném místě ohromné dopady a pomoci k tomu, aby se řešené problémy už neopakovaly.
228
Příloha č. 4 – Informace o analyzovaných projektech v EO 1.19 Převažující zaměření: P = všeobecná osvěta, poradenství pro zaměstnavatele apod. Q = konkrétní řešení, např. provoz školky, umístění v zaměstnání, zřízení dětského koutku R = vzdělávání, kurzy a poradenství pro osoby z cílových skupin žadatel
forma
místo
PQR
výzva
Komplexní program podporující harmonii profesního a rodinného života Čtyřměsíční tréninkový program pro pečující osoby
R
54
MSK
ne
95,86
1.6.2011
31.5.2013
schválená podpora (Kč) 3 671 498,60
R
26
SČK
ne
81,173
1.8.2009
30.11.2010
2 710 494,40
stručný název
působnost
partner
body
od
do
AKLUB Centrum vzdělávání a poradenství Alfa Human Service
o.s.
Krnov
o.s.
Praha
CC Systems
a.s.
Hodonín
S dítětem se nenudím
R
26
Vysočina
ano
72,165
1.8.2009
7.6.2010
3 292 367,56
CC Systems
a.s.
Hodonín
Maminky, využijte čas!
R
26
ZLK
ano
79,640
15.7.2009
7.6.2010
4 052 174,14
CC Systems
a.s.
Hodonín
Rodina a dobrá práce? Jde to!
R
26
PAK
ano
81,498
1.8.2009
7.6.2010
2 642 829,48
Centrum komunitní práce Ústí n. Labem Centrum pro rodinu a péči
o. s.
Ústí n. L.
Podpora realizace partnerství v oblasti slaďování…
P
26
ÚK, LK
ano
98,912
1.4. 2009
31.3. 2011
4 757 647,20
církevní organiz ace
Brno
PR
26
JMK
ano
95,000
1.4. 2009
31.3. 2011
3 834 764,00
ECS Edconsia
s.r.o.
Ostrava
QR
54
MSK
ne
105,06
1.10.2010
30.6.2013
4 846 514,80
EDU agency
s.r.o.
Brno
Anima Plus CZ - Inovativní opatření na podporu slučitelnosti rodiny a zaměstnání poradensko-vzdělávací program Nejen mládí má zelenou
R
26
JMK
ne
80,533
1.8.2009
31.7.2010
1 392 400,00
Ekologický právní servis
o.s.
Brno
Q
26
JMK
ano
91,080
1.4. 2009
31.3. 2011
888 038,50
Slaďování rodinného a pracovního života
229
žadatel
forma
místo
stručný název
PQR
výzva
P
54
P
působnost
od
do
schválená podpora (Kč)
partner
body
ČR
ano
101,96
1.11.2010
31.10.2012
5 000 973,44
54
PZK
ano
104,94
1.12.2010
30.11.2013
7 858 065,60
PR
26
SČK
ano
93,625
1.6. 2009
30.11.2010
2 832 306,80
Slaný
zaměstnanců NNO Na křižovatce pracovního a osobního života: možnosti a bariéry Cristal - Rovné příležitosti a work-life balance v praxi Padesátka - začátek kariéry? Proč ne! Úspěšně do práce
RQ
26
SČK, ÚLK
ano
90,288
1.4. 2009
31.3. 2011
4 717 244,00
s.r.o.
Slaný
Firemní školka Linet
Q
26
SČK
ne
91,445
1.7.2009
30.6.2011
4 937 006,40
MARLIN
s.r.o.
Uherské Hradiště
Zkusíme to samy v Jihomoravském kraji
R
26
JMK
ne
72,355
1.8.2009
30.11.2010
2 636 757,20
Mateřské centrum KOBLÍŽEK Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech Rekvalifikační a informační centrum Tempo Training & Cosulting
o.s.
Nový Bor
Rodičovské ladění v Novém Boru
QR
26
LK
ano
80,785
1. 8.2009
31.7.2010
1 782 202,00
o.s.
Bory
Rovné příležitosti ve venkovských místních partnerstvích
PR
54
OLK, MSK
ano
96,98
1.11.2010
30.10.2013
5 589 046,00
s.r.o.
Most
R
54
UK
ne
104,74
1.10.2010
31.1.2013
5 095 207,20
s.r.o.
Ostrava
Podpora zaměstnanosti žen v odlehlých horských oblastech Mostecka Zvládneme to taky! Aneb podpora podnikání žen v MSK
R
54
MSK
ne
99,86
1.10.2010
31.3.2012
3 187 368,80
Gender studies.
o.p.s.
Praha
Grafia
s.r.o.
Plzeň
InBIT Česká republika Kolpingova rodina Smečno Linet
s.r.o.
Praha
o.s.
230
Příloha č. 5 – Odborná studie k problematice rovných příležitostí Studie k evaluační otázce 1.19
Jakým způsobem je vymezena a příjemci chápána problematika rovných příležitostí žen a mužů a gender mainstreamingu a jak se to promítá do realizace aktivit v rámci projektů oblasti podpory 3.4.? Obsah 19.A Pojetí rovných příležitostí (RP) a gender mainstreaming (GM) 19.A.1 Úvod do problematiky, celosvětová studie Gender Gap, indikátory RP Celosvětová studie Gender Gap K indikátorům RP 19.A.2 RP a GM v operačních programech 19.A.3 Porovnání pokynů pro hodnotitele 19.A.4 Porovnání výzev v oblasti podpory 3.4, náměty pro příští výzvy Náměty pro příští výzvy 19.A.5 Náměty příjemců k metodikám OPLZZ a k hodnocení RP 19.B Jak RP a GM chápou žadatelé v OPLZZ 19.B.0 Zdroje dat 19.B.1 Jak žadatelé v OPLZZ chápou gender mainstreaming? 19.B.2 Zaměření projektů na vytváření rovných příležitostí mužů a žen 19.B.3 Názory na RP mužů a žen 19.C Jak se chápání rovných příležitostí promítá do realizace projektů? 19.C.0 Zdroje dat a informací 19.C.1 Příjemci, cílové skupiny a předmět schválených projektů Celková situace Doprovodné aktivity Zaměstnatelnost versus zaměstnanost 19.C.2 Chápání rovných příležitostí v projektech 3.4, náměty dotazovaných Náměty dotazovaných příjemců 19.C.3 Další souvislosti, deficity a příležitosti ve vztahu k oblasti 3.4 Poznámka k využití občanského vzdělávání v OPLZZ Informální vzdělávání a jeho postavení v OPLZZ K synergii oblasti podpory 3.4 s problematikou sociální politiky a politiky zaměstnanosti 19.D Přehled doporučení Seznam literatury a dokumentů Příloha 1 – Seznam analyzovaných projektů Příloha 2 – Seznam ukončených projektů Případová studie 1 – Firemní školka LINET Případová studie 2 – Most k nové práci
231
19.A Pojetí rovných příležitostí a gender mainstreaming Úkol 1.19 je zpracován jak na programové, tak na projektové úrovni. Na programové úrovni jde o tři dílčí úlohy: - vyhodnotit pojetí RP a GM v OPLZZ, VK, PA a v CIP EQUAL (oddíl 19.A.2) - vyhodnotit pokyny pro hodnotitele ve třech OP (oddíl 19.A.3) - vyhodnotit tři dosavadní výzvy k o. p. 3.4 OPLZZ (oddíl 19.A.4) Z úrovně projektů vycházejí oddíly 19.B a 19.C a případové studie. 19.A.1 Úvod do problematiky, celosvětová studie Gender Gap, indikátory RP Rovné příležitosti (RP) obecně a RP žen a mužů na trhu práce zvlášť jsou frekventovaným pojmem jak v odborných kruzích, tak ve veřejném diskursu. V tomto smyslu oblast podpory 3.4 nepřináší novou tématiku, naopak navazuje: -
na řadu předchozích aktivit tuzemské veřejné správy (např. Rada vlády pro RP mužů a žen, aktivity MPSV a MŠMT),
-
na grantové programy předchozího období (zejména, ale nejenom CIP EQUAL, resp. OP RLZ),
-
na aktivity občanských organizací (např. Gender Studies) financovaných zčásti soukromými zdroji (např. Open Society Fund),
-
na velice rozsáhlou prezentaci tématu v médiích a) tištěných, která přinášejí nejen rozbory a komentáře, ale zejména příběhy (např. úspěšných žen podnikatelek a vrcholných manažerek), výsledky soutěží (nikoliv Miss, nýbrž např. tři ročníky Ocenění českých podnikatelek), b) audiovizuálních (např. pořad Sama doma ČT), c) internetových (množství tématických portálů a www stránek),
-
na výsledky a dopady průběžně vyvolávané realizací desítek projektů podpořených zejména v OPLZZ, OP VK a OP PA.
Zainteresovanou veřejností tu jsou zejména veřejná správa včetně úřadů práce, zaměstnavatelé, média, poskytovatelé služeb v oblasti RP a samozřejmě „cílové skupiny“ příjemců užitků z těchto aktivit, žen i mužů. Za rozhodující vlivy, které způsobily současné široké povědomí zainteresované veřejnosti, považujeme: 1. celkovou liberalizaci ve společnosti po roce 1989 37, 2. vliv občanských organizací, které se začaly tématikou RP zabývat, 3. vliv Evropské unie především finanční podporou v rámci operačních programů. Kromě těchto dlouhodobějších vlivů zaznamenává v posledních 5-10 letech jako dílčí vlivy: 4. šíření konceptu společenské odpovědnosti firem, protože praktické dopady konkrétních firemních CSR politik jsou často směřovány do komunit, v nichž firmy působí, a na skupiny obyvatel, z nichž firmy čerpají pracovní síly, Netvrdíme, že liberalizace trhu práce po roce 1989 nezpůsobila naopak mnohé problémy. Jejich analýza však není předmětem evaluačního úkolu. 37
232
5. vliv některých vedoucích firem v jednotlivých tržních segmentech, často společností se zahraniční účastí (např. populární generální ředitelky společnosti Vodafone), ale také již tuzemské firmy (generální ředitelka Student Agency), které aktivně podporují větší zapojení žen, a to nejen ve vedoucích funkcích.
Celosvětová studie Gender Gap Tématika RP mužů a žen samozřejmě není jen předmětem zájmu EU, ale i celosvětově působících organizací (UNESCO, OECD aj.). Velkou příležitostí pro porovnávání mezistátních rozdílů v RP mužů a žen v celosvětovém měřítku je aktivita Světového ekonomického fóra, které již po několik let vydává The Global Gender Gap Report se zpracovanými indexy rozdílů v uplatnění žen a mužů. Zpráva pro rok 2010 vyhodnocuje rovné příležitosti ve 134 zemích světa. Vyhodnocují se ukazatele ve 4 kategoriích: Účast a příležitosti v ekonomice - na trhu práce, Dosažené vzdělání, Zdraví a přežití a Uplatnění v politice. Výsledné indexy a skóry se porovnávají vzhledem k benchmarku rovnosti, nikoliv k maximálnímu zapojení žen. Jako všechny složené indexy, závisí výsledky podstatně na volbě indikátorů a na dosažitelných datech (ty jsou z let 2007-10 a jsou někdy založeny na průzkumech typu survey). Celkově jde však o velmi názorné zmapování problematiky a proto připomínáme několik faktů ze zprávy. „Žebříčky“ zemí pro r. 2010 ukazují, že ČR se celkově nalézá uprostřed zkoumaných zemí (67. ze 134), přičemž nejhorší umístění (80.) je právě z hlediska uplatnění žen a mužů na trhu práce: celkově
účast a příležitosti v ekonomice - na trhu práce 1. Lesotho 2. Mongolsko… 80. ČR
1. Island 2. Norsko 3. Finsko... 67. ČR
dosažené vzdělání 1. ČR a řada dalších zemí
zdraví a přežití 1. Filipíny, Srí Lanka, Uganda a řada dalších … 38. ČR
uplatnění v politice 1. Island 2. Finsko 3. Norsko 12. Bangladéš 52. Pakistán 59. ČR
Samotná kategorie „Účast a příležitosti na trhu práce“ je tvořena pěti dílčími ukazateli: ukazatel
pořadí ČR
zaměstnanost
66
poměr žen a mužů 0,78
rovnost mezd za podobnou práci odhadovaný příjem zákonodárci, vyšší úředníci a manažeři odborní a techničtí pracovníci
120
0,51
74 67
0,57 0,39
1
1,12
poznámka obyvatelé 15-64 let (v ČR se zaměstnanost vypočítává jinak) pravděpodobně průzkum mínění na hodnotící škále v paritě kupní síly USD
ČR zde sdílí 1. pořadí s dalšími zeměmi
Je vidět, že zatímco mezi odbornými a technickými pracovníky je o 12 % více žen než mužů, mezi zákonodárci, vyššími úředníky a manažery je poměr pouze mužů 2,5x více než žen a v rovnosti mezd žen dosahují zhruba poloviny mezd mužů. Právě tento poslední ukazatel však není ve zprávě plně objasněn, víme pouze, že šlo o průzkum organizovaný Světovým ekonomickým fórem snad s využitím
233
sedmistupňové škály. To ovšem může vést ke zcela jiným výsledkům, než kdybychom vytipovali shodné práce a z exaktních statistických dat zjistili reálnou úroveň jejich odměňování. Doplňkově byla zjišťována například „Schopnost žen postupovat do pozic ve vedení podniků“. Byla zjištěna dotazováním na 7 stupňové škále (1=nejhorší, ženy se nemohou dostat na vedoucí pozice, 7=nejlepší, ženy jsou často na vedoucích pozicích). Index pro ČR činí 4,41, lepší situace je např. v Albánii, Ázerbajdžánu nebo Barbadosu, rozhodující je ovšem celková koncepce dotazování (vzorek a jeho reprezentativnost, metoda atd.) a právě tyto informace zpráva neposkytuje. Index rozdílů mezi muži a ženami (Gender Gap Index) má ovšem svůj vývoj, v němž ČR v posledních letech osciluje v polovině žebříčku všech zemí: rok 2006 2007 2008 2009 2010
počet zemí 115 128 130 134 134
pořadí ČR 53. 64. 69. 74. 65.
rovnost mezd za podobnou práci 3,60 3,91 3,96 3,81 3,59
zaměstnanost 0,77 0,83 0,84 0,81 0,78
Od roku 2006 se celkový skór dosažený ČR zlepšil o 2 procentní body: v roce 2000 měl GGI pro ČR hodnotu 0,667, kdežto v roce 2010 měl 0,685. Ačkoliv jsou výsledky zveřejněné ve zprávě pouze zdrojem informací a podnětem k úvahám o možnostech a potřebě zlepšení, jde o vhodnou ilustraci problematiky, neboť pro OPLZZ jsou takto analyzované údaje o trhu práce vysoce relevantní: zaměstnanost, příjmy, rovnost příležitostí pro muže a ženy atd. jsou klíčovými pojmy celkového záměru OP. Dá se říci, že implementací oblasti podpory 3.4 by OPLZZ mohl/měl přispět ke zlepšení pozice ČR na žebříčku Global Gender Index.
K indikátorům RP Je ještě třeba učinit metodologickou poznámku k vypovídací hodnotě (která je tak jako tak subjektivní) používaných indikátorů RP. Běžně používané indikátory – např. podíl mužů a žen jako účastníků školení, podíl ve vedoucích funkcích, podíl nezaměstnaných, mezi učiteli či lékaři atd. – jsou pouze proxy (zástupné) indikátory. Za prvé, nepostihují rozsah rovných příležitostí, nýbrž výsledný podíl mužů a žen, tudíž výstupové a výsledkové indikátory výsledných stavů, nikoliv příležitostí, podmínek, prostoru pro uplatnění mužů a žen. Za druhé, hodnoty těchto indikátorů se utvářejí pod vlivem dalších interních a externích faktorů a ne všechny z nich mají regulativní účel. Například reálně dosažený podíl mužů a žen mezi hráči ledního hokeje či na rodičovské dovolené není způsoben pouze legislativními a organizačními podmínkami a tradičními kulturními vlivy (včetně genderových stereotypů), nýbrž i dalšími fyziologickými, neurologickými, psychogenními a sociogenními činiteli. Při hodnocení RP bychom tedy měli zkoumat to, zda je pro ženy a muže stejně snadné vstupovat do rolí (pracovních i mimopracovních, rodinných a rodičovských), které byly tradičně svázány s genderovými stereotypy (např. nižší mzda pro ženy, tzv. ženská povolání apod.). To se však obvykle zdá být pochopitelné pouze u rolí, které mají extrémní nároky na orgány a smysly (např. velká svalová síla – kopáč/ka) a méně pochopitelné tam, kde jsou zábrany psychogenní. Měli bychom tedy na individuální úrovni vlastně posuzovat nejen to, zda muž či žena MŮŽE určitou roli získat (např. konkrétní zaměstnání), nýbrž také to, zda či nakolik ji UMÍ zastávat či plnit a zda či nakolik to CHCE. Pouze vhodný souběh vnějších podmínek s vnitřními zaručí vstup, příp. „úspěch“ v dané roli.
234
Jestliže je záměrem OPLZZ přispět k rozšíření či nastolení rovných příležitostí vzhledem k trhu práce, s případným dopadem na dělbu práce v rodině a na slaďování pracovního a rodinného života, nemůžeme zjišťovaný fakt nerovnoměrného podílu žen a mužů vysvětlovat pouze nerovností podmínek, jak někdy indikátory (včetně Global Gender Index) „napovídají“. Tato úvaha neměla za cíl analyzovat problematiku samu o sobě, nýbrž jen ilustrovat vypovídací schopnost používaných indikátorů.
19.A.2 RP a GM v operačních programech Na úrovni cílů OPLZZ platí, že zatímco oblast intervence kód 69 (převzatá do OPLZZ) je zaměřena pouze na ženy 38, koncepce i pravidla oblasti podpory 3.4 OPLZZ je genderově neutrální: globálním cílem je „prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života“. Specifikem je, že se v této oblasti potkává meritorní téma s horizontálním tématem rovných příležitostí. To však má důsledky pouze pro souběh v projektových žádostech. Určité rozdíly v chápání RP žadatelů v oblasti podpory 3.4 a jiných oblastech podpory jsou uvedeny v oddíle 19.B. Vyhodnocení pojetí RP v OPLZZ, VK, PA a v CIP EQUAL je založeno na zjištění existence samostatných oddílů, které OP věnují problematice RP a GM 39 a výslovných nebo kontextuálních definic obou pojmů. OP, CIP samost. výslovná kontextuální samost. oddíl výslovná vymezení oddíl o definice definice a věnovaný GM definice GM na RP RP * příklady RP GM str. LZZ ano ne (str. 61, 99) ne, jen zmínka ne VK ano ne (str. 47, 58) ne ne PA ano ne (str. 26, 69) ne, jen zmínka ne ** EQUAL ano ne (str. 6) ano ano *** (str. 10) Komentáře: * Jde o obecné části programových dokumentů. Přímo v oddíle OPLZZ věnovanému oblasti podpory 3.4 podrobné vymezení RP samozřejmě je - pomocí indikativního výčtu způsobilých aktivit. Navíc je pojetí RP pro ženy a muže definována kontextuálně v analytickém úvodu (str. 123). Místo výslovných definic RP jsou v dokumentech k dispozici kontextuální a rovněž definice pomocí příkladů. Jednotlivé OP pojednávají o RP v souladu se svými celkovými cíli tématicky odlišně. Např. OP VK akcentuje – vedle RP jako horizontálního tématu – rovné příležitosti dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (oblast podpory 1.2). Objevují se specifikace problému v analytické, resp. „cíletvorné“ části, avšak nemají korelát v implementační části OP. Např. OP PA zmiňuje nutnost boje proti věkové diskriminaci, ale v 2. prioritní ose k tomu nemá zaměřená opatření, doporučené aktivity, preferenční kritéria apod.
„Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a ke zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání…“ (Prováděcí dokument OPLZZ, odd. 3.3.4.2). Soudíme, že extenze na problematiku mužů v podobném postavení byla učiněna právě s ohledem na koncept rovných příležitostí. 39 Odkazujeme se na stránky posledně platných verzí programových dokumentů. 38
235
** Nejšířeji a také kriticky se k naplňování GM vyslovuje OP VK při hodnocení CIP EQUAL: „Národní mainstreamingová strategie iniciativy EQUAL nechala v průběhu zkráceného programového období 2004-2006 velkou část odpovědnosti za naplnění principu mainstreaming na jednotlivých příjemcích pomoci. Zkušenosti s realizací iniciativy EQUAL však ukazují, že se jednotliví příjemci spíše soustředili na diseminační aktivity než-li na samotný mainstreaming svých výstupů, zkušeností a poznatků. Z tohoto důvodu je v rámci OPLZZ jednou z podporovaných činností také tvorba sítí zahrnující klíčové instituce a partnery zabývající se problematikou rozvoje lidských zdrojů v ČR, přičemž realizované projekty s tímto zaměřením budou mít velký potenciál pro usnadnění procesu mainstreamingu v oblasti rozvoje lidských zdrojů jako takové…“ Zmiňuje se zde rovněž malé povědomí o principu mainstreamingu. Tady však jde o dvě příbuzné otázky: První je problém začlenění RP do politik veřejné správy (např. ÚP, krajů, ministerstev, vlády) samotnými subjekty veřejné správy, především řídícími orgány OP. Druhou je příspěvek jednotlivých příjemců k mainstreamingu RP, tj. takové výstupy a výsledky realizovaných projektů, aby instituce veřejné správy k mainstreamingu přikročily. Je-li totiž příjemcem soukromá osoba (např. NNO s místní nebo regionální působností), nemůže zajistit GM přímo, bez rozhodovací pravomoci, nýbrž hlavně šířením svých produktů, vytvářením sítí a lobingem. *** Příručka k GM CIP EQUAL popisuje kromě RP i samotný princip GM. Podle našeho názoru byly tehdejší definice pro uživatele nejasné, nejednoznačné a ve skutečnosti se nemohly stát dobrým vodítkem pro činnost příjemců. „Gender mainstreaming neznamená omezit úsilí k prosazování rovnosti při uskutečňování specifických opatření na pomoc ženám, ale mobilizovat veškeré obecné politiky a opatření za účelem dosáhnout rovnosti tím, že aktivně a otevřeně, již ve stadiu plánování, zvažuje jejich případné účinky na budoucí postavení mužů a žen (genderové hledisko). To znamená systematicky zkoumat opatření a politiky a zvažovat případné účinky ve chvíli, kdy je definuje a realizuje.“ „Gender mainstreaming znamená (re)organizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení používaných politických postupů tak, aby ti, kteří běžně působí v oblasti přípravy politik, začleňovali hledisko genderové rovnosti do všech politik na všech úrovních a ve všech stádiích.“ Podtrženě uvádíme klíčové výrazy. Je patrné, že mnoho příjemců na základě toho nemohlo vědět nebo si představit, co vlastně mají dělat 40. Tím nezpochybňujeme výsledky samotné realizace CIP EQUAL (byla tomu věnována samostatná evaluace), neboť zde máme za cíl pouze porovnat použité definice a pojetí obou pojmů (RP a GM) v různých OP a CIP EQUAL.
19.A.3 Porovnání pokynů pro hodnotitele Rozdíly v metodikách hodnocení jsou známé: OPLZZ nabízí hodnotiteli 2-6stupňovou klasifikaci, v případě RP se posuzuje rozpor s horizontálními tématy (tj. RP a udržitelným rozvojem). Jako jediný má zvláštní příručku k horizontálním tématům. OP VK umožňuje přidělení 0 (=vyloučení žádosti), 1 nebo 2 bodů s definovanými stupni. OP PA používá čtyřstupňovou klasifikaci s definovanými stupni, přičemž po volbě slovního hodnocení se hodnotícím programem dosazují přidělené body.
40
Srov. evaluační zprávu Třetí etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL, 2008.
236
Pokyny pro hodnocení v OPLZZ připomínají, že oblast horizontálních témat „se v programovém období 2004 - 2006 vyznačovala vysokou mírou zbytečné tvořivosti. Žadatelé ani hodnotitelé v podstatě nevěděli, jak s horizontálními tématy pracovat“. OPLZZ na to reagovala metodickou publikací k horizontálním tématům s vysvětlením pojmů, s návodem na práci příjemce (Horizontální témata…, str. 12n) a s pomocným dotazníkem pro žadatele (str. 17n). OP VK má RP jako jedno ze subkritérií. Žadatel zde může získat max. 2 body ze 100 celkem. Subkritérium „hodnotí dopad projektu na ženy a muže, etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením, případně další skupiny ohrožené sociálním vyloučením: jak projekt respektuje rovné příležitosti a jak navrhované aktivity realizují rovné příležitosti“ (str. 27). Uvádí příklad na projekt s pozitivním vztahem k RP. OP PA uděluje v kritériu max. 2 body ze 100 celkem. Kritérium „posuzuje dopad realizace projektu na muže a ženy, etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby s dalšími specifiky, případně další skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Pokud je projekt přímo zaměřen na podporu znevýhodněných skupin, má se za to, že rozhodně podpoří rovné příležitosti. Hodnocení by mělo za projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti označit také projekty, které obsahují opatření na propagaci principů rovných příležitostí (a to obecně i zaměřené na konkrétní znevýhodnění) a odstraňování předsudků vůči určité skupině znevýhodněných apod.“ Připomíná se významná skutečnost, že „kritérium je třeba posuzovat vždy s ohledem na reálné možnosti projektu a ve vztahu k vybrané cílové skupině“ a že „míru vazby projektu na princip rovných příležitostí musí posoudit hodnotitel, přičemž informace uvedená žadatelem v příslušné části projektové žádosti není pro toto posouzení rozhodující“ (str. 24). Zde i v jiných částech pokynů pro hodnotitele je vidět, že jeden z OP inspiroval druhý. Nejpropracovanější pojetí hodnocení principu RP je nesporně v OP PA a OPLZZ. Při komunikaci s příjemci i neúspěšnými žadateli jsme získali i několik připomínek k práci hodnotitelů. Jen pro ilustraci a aniž by se daly zobecňovat, uvádíme dvě z nich:
Našim cílem bylo podpořit ženy především v začátcích podnikání. Bohužel přednost v hodnocení zřejmě dostávají projekty, které jsou zaměřeny na propagaci a medializaci problému, případně na aktivity spojené s péčí o děti (MŠ, hlídání atd.), aby matky mohly vykonávat zaměstnání. Domnívali jsme se, že určité formy podnikání jsou slučitelné i s péčí o děti, ale to hodnotitelé zřejmě neakceptují. Obdobný projekt jsme připravili i v minulém programovacím období, kdy získal dost bodů, ale výběrová komise jej nakonec vyřadila a dal přednost projektům i s nižším hodnocením. Podle připomínek jsme projekt upravili, ale pro změnu byl ohodnocen nižším počtem bodů. Tolik na vysvětlení.
Poznatky v kapitole 19.C i zaměření analyzovaných projektů, jejichž seznam je v příloze, dosvědčují, že schváleny byly i projekty podobné těm, které jsou zde zmíněny. 19.A.4 Porovnání výzev v oblasti podpory 3.4, náměty pro příští výzvy Pro oblast podpory 3.4 byly dosud vyhlášeny tři výzvy (č. 10, 26 a 54). Výzvy č. 26 a 54 byly vyhlášeny pro předkládání grantových projektů.
237
Výzva č. 10 je pro individuální projekty systémového charakteru a jediným žadatelem může být Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV. Z údajů uvedených v informačním systému MONIT7+ vyplývá, že dosud MPSV podalo 6 žádostí. Z nich jeden projekt je realizován, jeden je zatím jen zaregistrován, jeden neschválen, ostatní byly staženy žadatelem na podnět hodnotící komise. Z ohledem na kompetenci odboru se jeví jako obtížné propojit jeho aktivity s oblastí trhu práce a zaměstnanosti. Odbor rodiny a dávkových systémů v současné době jedná o převedení prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1, ve které chce předložit rozsáhlý projekt zaměřený na pěstounskou péči. Tento záměr podporujeme, neboť je plně v souladu s řešením vážného deficitu rodinné politiky a péče o děti v ČR. Mělo by se však jednat jen o část použitelných prostředků, neboť dosavadní mnohanásobné převisy poptávky ze strany žadatelů (viz oddíl 19.C.1) a potřeba vyhlásit tématicky soustředěnější výzvy (viz 19.C.2 a doporučení) ukazují na potřebu posílit (nebo při nejhorším zachovat) výzvy určené na grantové projekty. Dále porovnáváme výzvy č. 26 a 54. Zaměření projektů U podporovaných činností lze vysledovat určitý vývoj. Definice podporovaných činností je v pozdější výzvě podrobnější. Zatímco ve výzvě č. 26 je přímo definováno 12 jednotlivých činností, ve výzvě č. 54 jsou činnosti rozděleny do třech částí: A) Služby péče o děti, B) Trh práce, C) Místní partnerství. Nejedná se však o stejné činnosti. Příklady podporovaných činností, které jsou ve výzvě č. 26 a nejsou ve výzvě 54: opatření a činnosti směřující ke snížení segregace pracovního trhu podle pohlaví, včetně rekvalifikací a programů pro získání pracovních dovedností v oborech, které jsou z hlediska pohlaví považovány za netypické tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví, vyhledávání nejzávažnějších projevů diskriminace na trhu práce, aktivní vyvíjení nových možností samostatných aktivit se zaměřením na odstranění diskriminace Příklady podporovaných činností, které jsou ve výzvě č. 54 a nejsou ve výzvě 26: podpora začínajících podnikatelů/ek (zprostředkování informací o aktuálních zákonech, marketingových strategiích, tvorba podnikatelské záměru/plánu) kariérní poradenství (osobnostní audit a následná doporučení a řešení metodou zprostředkování rekvalifikací konkrétním osobám) Za přínosné ve výzvě č. 54 lze považovat zvýhodnění projektů s expertem/expertkou na RP, podporu místních partnerství v konkrétních lokalitách. Cílové skupiny Ve výzvě 26 jsou dvě hlavní cílové skupiny: A) osoby, B) organizace. Ve výzvě 54 jsou uspořádány cílové skupiny podle aktivit, ke kterým se vztahují. Téměř všechny cílové skupiny uvedené ve výzvě č. 26 jsou také ve výzvě č. 54. Výčet cílových skupin se ve vztahu k uvedeným podporovaným aktivitám jeví jako dostatečný. Příklady cílových skupin, které jsou ve výzvě č. 26 a nejsou výslovně uvedeny ve výzvě 54: zájemci/kyně o zaměstnání
238
uchazeči/ky o zaměstnání ženy ohrožené nezaměstnaností, především v podnicích procházejících restrukturalizací; potencionální/budoucí rodiče;
Žadatelé Pokud pomineme výzvu č. 10 (kde je možný žadatel předem určen), dochází k vývoji také v okruhu možných žadatelů. V obou výzvách 26 a 54 zůstávají žadatelé právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, dále pak NNO, výzkumné a vzdělávací instituce, územní samosprávné celky a jejich úřady a odborové organizace a sociální partneři (definice je však trochu odlišná). Ve výzvě 54 už nejsou definováni jako příjemci zaměstnavatelé a fyzické a právnické osoby poskytující služby péče o děti. Místo nich jsou uvedeny podnikatelské subjekty. Navíc ve výzvě 54 mohou žádat vysoké školy, hospodářská komora a školy a školská zařízení. Financování Vybrané informace o vyhlášených výzvách oblasti podpory 3.4 OPLZZ výzva termín Kč / výzvu min. (Kč) max. (Kč)
10 25. 4. 2008 - 31. 12. 2013 150 000 000 600 000 nestanoven
26 do 27. října 2008 270 000 000 500 000 5 300 000
54 11. ledna - 31. března 2010 250 000 000 1 000 000 8 000 000
Celková alokace na všechny tři výzvy je 670 mil. Kč. Zaměříme-li se na všechny ostatní typy žadatelů a přihlédneme-li k poznatkům uvedeným dále, jeví se jako potřebné pokračovat ve výzvách k podávání žádostí o podporu grantových projektů v podobných objemech, jako byly výzvy č. 26 a 54. Náměty pro příští výzvy Je však třeba zvážit specifičtější zaměření výzev, zejména pokud jde a) o očekávané výstupy a výsledky, b) o typy žadatelů, c) o cílové skupiny. ad a) Bude vhodné preferovat především projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti. Konkrétně jde o projekty zaměřené aa) na nové kapacity v předškolních zařízeních (včetně dětských koutků, lesních školek a všech dříve již osvědčených forem), ab) na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů 41. ad b) Příští výzvy by mohly jako žadatele preferovat ba) samotné zaměstnavatele (především s větším počtem zaměstnanců), kteří mají nejvíce možností zaměstnat rodiče po návratu do práce. Tito žadatelé mohou mít jako partnery poradenské organizace a poskytovatele služeb péče o děti,
Uplatňování flexibilních forem práce je podporováno rovněž v oblasti podpory 1.1 (viz např. výzva č. 35 z roku 2009). 41
239
bb) místní partnerství, která řeší problematiku návratu do práce v určité lokalitě. Typicky (ne však výhradně) půjde o lokality, v nichž nejsou velcí zaměstnavatelé. Žadatelem zde může být město stejně jako NNO (poskytovatel péče). ad c) Z cílových skupin dosud převažují ženy na rodičovské dovolené, resp. ženy s malými dětmi, méně často zájemkyně a uchazečky o zaměstnání. Příští výzva by měla zdůraznit (aniž by vylučovala ostatní skupiny) pomoc ca) ženám, které jsou ohroženy nezaměstnaností, a cb) ženám v předdůchodovém věku. Pokud jde o muže v obdobné situaci, jako jsou ženy pečující o malé děti, není jasné, zda existuje dostatečná poptávka (jak ze strany cílové skupiny, tak žadatelů) a není tak důvod je jako cílovou skupinu v dalších výzvách preferovat. Ostatní cílové skupiny by měly zůstat přijatelnými. 19.A.5 Náměty příjemců k metodikám OPLZZ a k hodnocení RP Dotazníkovým šetřením jsme získali 38 připomínek a námětů k příručce „D3 Horizontální témata“, k vyhlašovaným výzvám a k externím hodnocením projektových žádostí. Odpovědi z dotazníků jsme pak propojili s osobními a telefonickými rozhovory s několika příjemci v Libereckém kraji. Většina nemá žádné připomínky, resp. současné řešení považuje za postačující, dobré, komplexní apod. Příručka D3 k horizontálním tématům se některým uživatelům líbí a vyhovuje. Například (respondent 1919): „Dodržování rovných příležitostí a horizontálních témat, jak jsou popsána v příručce D3, je pro naši organizaci běžnou součástí každodenní realizace projektu. Podle mého názoru je příručka D3 dostatečně podrobná a přehledná, aby si žadatel stanovil svou strategii dodržování RP. Konkrétní obsahy projektů uvedené v příručce jsou dobrým příkladem.“ Jiným však nevyhovuje: Podle respondenta č. 7708 je nutná aktualizace příručky. „Projekt jsme připravovali v březnu 2010, ale příručka byla 2 roky stará, např. popis legislativní úpravy RP v ČR a příprava antidiskriminačního zákona. Ostatní příručky jsou dost pravidelně aktualizovány, toto snižuje téma RP z pohledu žadatele, vypadá to jako formality nutné pro zpracování žádosti o podporu. Mělo by se zahrnout více příkladů z praxe - ne celých projektů, ale konkrétního opatření.“ Nakonec však rozhodují hodnotitelé - respondent 6532 uvedl: „Texty příručky považuji za dostačující. Co je otázka, zda hodnotitelé chtějí přesné citace nebo popis toho, co je v projektu reálné. Někdy by možná méně znamenalo více. Všechno do projektu nelze vměstnat. Domnívám se, že by předkladatel měl mít spíše možnost popsat vlastní přístup, kterým by sledoval definovaný cíl.“ Podle jiných (respondent 6449) „horizontální témata byla příliš obecná, jejich vyplnění zavádělo k podcenění celé problematiky a povrchnímu vyplnění“. Podle respondenta 6430 „u projektů zaměřených na domácnost je nevhodné používat hodnotitele muže, neboť většinou nemají o činnostech a procesech v domácnosti ponětí“. Respondent 5362 a další soudí, že „kromě příkladů dobré praxe by byly motivační i příklady nesprávné praxe“. Mluvilo se rovněž o tom, že kritéria by neměla posuzovat rozpor s horizontálními tématy, nýbrž raději hodnotit míru zapojení principu RP do projektu. Podle našeho názoru nejde žadatelům ani tak o to, že by se nemělo uplatnit pravidlo o vyloučení žádosti při negativním působení na RP, nýbrž o to,
240
že by mohly být podrobněji odstupňovány a více oceněny projekty s různou mírou řešení RP. Žadatelé se v tomto bodě domnívali, že hodnotitel je veden k formálnímu (povrchnímu)ú hodnocení podle výslovných částí textu žádosti a nemusí přiměřeně ocenit příspěvek projektu k problematice RP. Respondent 165 se obává, zda obě horizontální témata jsou vhodná jako univerzální pro všechny výzvy a všechny oblasti, jak je tomu nyní. I další v tom vidí příliš paušální či rigidní přístup. Požaduje se (respondent 6002) „zaměřit rovné příležitosti v daných projektech (výzvách) výslovně na podporu zaměstnatelnosti žen vytvořením nových pracovních míst (zaměstnání na zkoušku), odstranit všechny překážky bránící ženám v účasti na trhu práce (sladění pracovního a rodinného života - zkrácený pracovní úvazek, v rámci účasti v projektu pobírat motivační finanční příspěvek či podporu v nezaměstnanosti (zařazení projektů OPLZZ do systému OK práce), aby nedocházelo k diskriminačním prvkům tím, že ženy pracují např. v rámci praxe či rekvalifikačního programu zcela zadarmo. Respondent 104 připomíná, že „RP by měly být o rovných šancích, ne o rovném počtu“, jak to naznačuje používání monitorovacích indikátorů. „V porovnání první výzvy s druhou se nám líbí nové povinné zapojení expertky na rovné příležitosti do projektu. Alespoň u nás to v přípravě druhého projektu znamenalo posun z hlediska lepšího pochopení potřeb cílové skupiny a nápadů, jak tyto potřeby řešit“ (respondent 5665). K tomu dodáváme, že zapojení experta/expertky nebylo povinné, nýbrž bylo bodově preferováno v rámci specifických kritérií.
19.B Jak RP a GM chápou žadatelé v OPLZZ Jak žadatelé chápou problematiku rovných příležitostí žen a mužů (RP) a gender mainstreamingu (GM)? 19.B.0 Zdroje dat Hlavním zdrojem dat pro tuto dílčí otázku bylo dotazování 969 žadatelů a příjemců v OPLZZ. Z nich ovšem na otázky k RP a GM odpovědělo 565-571 osob (a na specifické otázky k oblasti podpory 3.4 odpovědělo 58-67 dotazovaných). Dále uváděné výsledky v % jsou vždy odvozeny z celkového počtu odpovědí na danou otázku. Terminologicky: Ve zprávě sice píšeme „žadatelé odpověděli“ apod., avšak žadateli jsou vesměs právnické osoby, a odpovídali jejich zástupci. To může mít význam všude, kde se dotazujeme na mínění (nikoliv na jasná fakta) a kde osoba, která odpovídá, může mít jiný názor než jiný představitel organizace. Žadatelem v OPLZZ jsou také organizace z řídícího hlediska velmi stratifikované (mnoho úrovní řízení, pobočky, týmový styl řízení atp.) a při dotazování „na dálku“ nemáme průkaznou informaci, že odpovídal současně jak nejlépe informovaný, tak co nejvýše odpovědný zástupce organizace. Používání životného rodu nesmí zakrýt vědomí složitosti v rozhodování žadatelů o přípravě a zpracování projektové žádosti a o její realizaci. Pro celkové hodnocení výsledků je třeba vědět, že úplný soubor těch, kteří odpověděli, je tvořen z poloviny podnikatelskými subjekty (54%), nejčastěji schválenými příjemci (60%), především v oblasti podpory 1.1 (celkem 47%). Přitom odpovídaly většinou ženy (61%) a osoby ve věku 30-44 let (48%). V dílčích analýzách jednotlivých otázek se ovšem struktura účastníků dotazování mění, neboť vždy se objeví dotazovaní, kteří otázku zodpovědět nemohou nebo odpověď neposkytnou.
241
Vedlejšími informačními zdroji byly vybrané projektové žádosti, IS MONIT7+ a telefonické dotazování příjemců k vyjasnění některých otázek. Užitečná zjištění v britských podmínkách a nové náměty přináší studie Evaluation of Gender Equality and Equal Opportunities within the European Social Fund. 19.B.1 Jak žadatelé v OPLZZ chápou gender mainstreaming? Jak chápou GM žadatelé v OPLZZ? Na přímou otázku odpovědělo 565 osob. 15% neví, co si pod GM představit, 3% míní, že je to důsledné používání ženského rodu v různých dokumentech (např. místo „byl“ používat „byl/a“, místo „klient“ používat „klient/ka“), a 1% že je to zákaz diskriminace žen, ale také jejich neodůvodněné upřednostňování (např. při vstupu do místnosti nebo při používání ženských koncovek jmen a slov). Blíž správnému výkladu je 36% dotazovaných, kteří pod GM rozumějí praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži. Nejvyšší – avšak celkově menšinový (44%) – je podíl těch, kteří se přiklonili ke správnému pojetí. To jsme pro účely dotazování zformulovali zjednodušeně jako „zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v koncepčních, plánovacích a dalších procesech, kterými se zabývá veřejná správa (např. vláda, Parlament, krajské zastupitelstvo)“. (V dotazníku není dost prostoru na to, aby se objasňoval pojem mainstreaming.) Jestliže všechny odpovědi rozdělíme na chybné odpovědi a odpovědi typu „nevím“ na jedné straně (celkem 56% všech odpovědí) a na správné (44%) na druhé straně, ukazuje podrobnější analýza, že správně chápou GM: - spíše NNO (55%) a veřejná správa (59%) než firmy (jen 38% z nich), - spíše ženy (49%) než muži (jen 36% z nich), - spíš mladí lidé (52% do 29 let a 46 % ve skupině 30-44 let) než starší (těch správně odpovědělo jen 38%), - spíš žadatelé (bez ohledu na úspěšnost) z oblastí podpory 3.1, 3.4 a 4.1/4.2 než z 1.1, 2.1 a 3.3 (!). Tato dílčí zjištění mohou být určitým vodítkem pro práci s žadateli. 19.B.2 Zaměření projektů na vytváření rovných příležitostí mužů a žen Podle odpovědí žadatelů je čtvrtina projektů zaměřena (výhradně nebo mimojiné) na vytváření RP pro muže a ženy. Nevíme však, jde-li o správné číslo. Ačkoliv jsme tuto otázku položili všem dotazovaným, zhruba 400 z 967 lidí na otázku neodpovědělo ani Ano, ani Ne. Z projektů podaných v oblasti 3.4, však nejsou všechny zaměřené především na RP – 5 z 38 žadatelů zde měli projekt údajně jiného zaměření – byl však schválen k financování. (Podrobnosti vzhledem k anonymitě dotazování neznáme.) Dalších 101 projektů bylo údajně zaměřeno především na RP, i když byly podány (ne vždy schváleny) v jiných oblastech podpory než 3.4. Byl projekt zaměřen především na RP? ano ne celkem % celkem odpovědí
oblast podpory 3.4 ostatní 86,8% 13,2% 100,0% 38
242
19,0% 81,0% 100,0% 532
celkem 23,5% 76,5% 100,0% 570
Je to tak velký počet, že vzniká dojem, že žadatelé jsou někdy ochotni považovat svůj projekt za zaměřený na RP, i když tomu tak není 42. Vzhledem k tomu musíme výsledek v této otázce považovat za méně důvěryhodný. Naším vysvětlením je, že žadatelé v projektech podaných v jiné oblasti podpory než 3.4 uvádějí, že a jak budou dodržovat horizontální téma RP, avšak jen pro některé to je skutečně významná součást projektu, kdežto pro jiné je to pouze obligátní součást žádosti, kterou nyní v odpovědi využili. Z projektů, které nebyly zaměřeny především na RP, se nicméně 19 % věnuje problematice RP alespoň zčásti. Jsou to především projekty podávané v oblasti 2.1 (Posílení aktivních politik zaměstnanosti – 52% schválených projektů), nadprůměrně také v 5.1 (Mezinárodní spolupráce – 29%). Nejméně je takových podle očekávání ve 4. ose. V oblasti 1.1, odkud je většina schválených žádostí, je poměr projektů (údajně) zaměřených a nezaměřených na RP podobný jako v celém souboru – 20:80. Dotazníkové šetření i analýza vybraných projektových žádostí mimo oblast 3.4 také ukázaly, že 1. zařazení horizontálního tématu RP a zvláštního dotazníku o RP (checklistu) do přípravy žádosti přispěly podstatnou měrou k obeznámenosti žadatelů s problematikou RP, 2. požadavek na RP je žadateli někdy „změkčen“ vágním a redukovaným chápáním RP, kdy se za pozitivní vliv považuje i absence překážek k účasti žen na projektových aktivitách. To je sice doslovný význam termínu „rovná příležitost“, avšak žadatele to nenutí zasadit problém RP do celého kontextu projektu a v jeho rámci připravit konkrétní akci ve prospěch postavení žen apod. Pro plnění cílů OPLZZ by bylo lepší, kdyby se neposuzovala jen absence rozporu projektu s RP jakožto horizontálním tématem, ale kdyby se v konkrétním projektu přímo hodnotila a bodově preferovala míra řešení RP. Řada žadatelů se sice nevyhne obecným proklamacím, ale u dalších může dojít k obohacení původního projektu o konkrétní pomoc z hlediska RP. Nestačilo by, že žadatel (např. zaměstnavatel nebo úřad práce) „umožní školení mužům i ženám“, ale že při tomto školení zajistí péči o děti účastníků. Doporučujeme proto, aby ve všech oblastech podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé prioritní ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena preference pomocí specifického kritéria, zaměřeného na konkrétní aktivity a akce, které podporují obecně RP a specificky podmínky pro ženy. Jen jako příklady uvádíme možné součásti projektů: obecné i specifické vzdělávání rodičů malých dětí před jejich nástupem (návratem) do zaměstnání vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů pro ženy příprava na zahájení samostatné výdělečné činnosti (informování o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské plánu, základní podnikatelské znalosti a dovednosti apod.) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí po dobu projektu
Tomu nasvědčuje i prohlédnutí několika náhodně vybraných projektových žádostí. Vybírali jsme z projektů v různých krajích a oblastech podpory – např. Školení Polytrans v 1.1 (Polytrans Suchohrdly v Jihomoravském kraji), Restart v Libereckém kraji v 1.2 (ÚP Liberec), Krok za krokem společnou Evropou v 5.1 (Jesenická o.p.s. v Olomouckém kraji). Žadatelé se vesměs omezovali na popis RP v části 16 Žádosti, kde konstatovali, že nebrání účasti žen i mužů atd. Nepodařilo se nalézt projekt, který by byl významně zaměřen na RP, a přitom by byl podán mimo oblast podpory 3.4. 42
243
zřízení jiné služby péče o děti po dobu projektu, resp. v době účasti rodičů n a projektu (např. týdenní ozdravný pobyt dětí, celodenní akce výchovně zábavného charakteru) příprava, ověřování a implementace netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 dny, zřizování zkrácených prac. úvazků, sdílených prac. míst aj.) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu), „baby sitting“ aj.
Domníváme se, že současný stav RP v ČR (a to i vzhledem k celosvětovému srovnání) vyžaduje nové opatření ještě v tomto období. Konstatujeme v tomto bodě určitou vazbu na opatření, které je již uvedeno ve Veřejném plánu řešení evaluačních doporučení na str. 34-35. 19.B.3 Názory na RP mužů a žen Dotazovaným jsme předložili pět typových názorů, s nimiž měli vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas na čtyřstupňové škále. akceptovali jsme rovněž odpověď „nevím, neumím to posoudit“, abychom dodatečně odfiltrovali ty, kteří se necítí kompetentní k tomu, aby se vyjádřili (tím větší „váhu“ mají pak hlasy těch, kteří se rozhodli svou míru souhlasu nebo nesouhlasu projevit). Současně jsme tři prostřední otázky formulovali obráceně kvůli efektu společenské desirability. Obecně je totiž snazší souhlasit a proto takto získané výsledky již nemohou (v daním vzorku) „být horší“, než jaké jsme získali. Kontradiktorní může být pátý názor, který podle našeho názoru mohl nejvíce rozložit názorové spektrum. Nejvíce nerozhodnutých nebo bez názoru je podle očekávání vůči požadavku na mnohem více pozornosti problematice mužů v rodině. Přesto i tam převažují souhlasné odpovědi (celkem 55%). Jinde odpovědělo „nevím“ pouze 1-6% dotazovaných. Nesmíme však přehlédnout, že otázku mohlo zodpovědět všech 969 zástupců žadatelů – avšak odpovědi poskytlo jen 568, tj. jen 59 %. Nemůžeme tedy s určitostí tvrdit, kolik je ve skutečnosti těch, kteří „nemají názor“ nebo jsou skutečně pro nebo proti. Abychom výsledky očistili, vynecháme nyní ty, kteří odpověděli „nevím“ apod., a výsledky vyjádříme graficky. Rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká je skutečná situace Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 %
plně souhlasím
převážně souhlasím
převážně nesouhlasím
244
zcela nesouhlasím
Odpovědi lze dále kondenzovat tím, že sloučíme oba souhlasné a oba nesouhlasné stupně. Nyní teprve vynikne skutečný poměr souhlasných a nesouhlasných názorů (v %): souhlasí nesouhlasí Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání) Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká je skutečná situace Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině
86
14
34
66
41
59
15
85
63
37
Většina žadatelů v OPLZZ souhlasí se dvěma názory: RP mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat mnohem víc pozornosti než dosud by se mělo věnovat postavení mužů v rodině Jen menšina zastává názory, že: diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než by odpovídalo skutečné situaci RP jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic Podobně vysoký počet (85%), jaký vyvolal souhlas s názorem, že RP jsou důležitou otázkou, míní, že by sami zaměstnavatelé mohli pro slaďování rodinného a pracovního života mnoho udělat. Samozřejmě nemůžeme tyto výsledky vztáhnout na veškeré dospělé obyvatelstvo ČR. Avšak v „komunitě“ žadatelů a příjemců OPLZZ platí, že RP se považuje za jednu z prioritních otázek a že pro to mohou hodně udělat zaměstnavatelé. Protože šlo o anonymní dotazování, které umožnilo docela dobře přednést negativní stanovisko, považujeme tyto výsledky za příznak. Tyto dva názory jsme analyzovali z hlediska rozdílů mezi právními formami žadatelů a rozdílné délky zkušeností s projekty SF. Ukázalo se, že v názoru na důležitost RP nejsou celkově podstatné rozdíly mezi NNO, podniky a veřejnou správou. Pouze ve stupni „plně souhlasím“ podle očekávání vynikají NNO a mezi zástupci krajů, měst, obcí a svazků obcí je relativně více těch (4% proti 0-1% z ostatních), kteří s názorem na důležitost RP zcela nesouhlasí. Potvrdila se mírná tendence, že míra souhlasu s názorem na důležitost RP stoupá s délkou zkušeností s projekty financovanými z EU – patrně je tu vliv těch, kteří „přetrvali“ u OP RLZ a později OPLZZ a – především v rámci NNO – realizují již několikerý projekt. V tabulce jsou v rámci každé skupiny žadatelů uvedena % těch, kteří plně nebo převážně souhlasí a převážně nebo zcela nesouhlasí s uvedeným tvrzením:
245
plně s. převážně s. převážně n. zcela n. celkem
NNO 55,2% 33,3% 11,4% 0,0% 100,0%
p.o. 25,0% 66,7% 8,3% 0,0% 100,0%
právní typ podniky 35,3% 50,3% 13,4% 0,9% 100,0%
veř.spr. 34,2% 47,4% 14,5% 3,9% 100,0%
ostatní 46,2% 46,2% 7,7% 0,0% 100,0%
celkem 39,5% 46,7% 12,7% 1,1% 100,0%
V tabulce si všímáme tří sloupců, v nichž jsou nejvyšší počty dotazovaných. Nejsilnější souhlas s tvrzením , že RP mužů a žen jsou důležitou otázkou, se objevuje ve skupině NNO (55% plně souhlasí, 89% celkově), nejnižší míru souhlasu vykazují zástupci místní a regionální veřejné správy (kraje, města, obce, svazky obcí), přesto však i jejich podpora uvedenému názoru je podobně vysoká. Podobná je situace v názoru na to, zda by v problematice mohli udělat více zaměstnavatelé. V tabulce porovnáváme pouze tři nejčastější skupiny žadatelů. Pod NNO v souladu s úvodními vysvětlivkami zahrnujeme NNO občanského typu (nikoliv např. o.p.s. založené krajem nebo městem), pod podniky i podnikající fyzické osoby a pod veřejnou správu kraje, města a obce a dobrovolné svazky obcí. Tyto tři skupiny dohromady tvoří 90 % vzorku dotazovaných.
plně souhlasí převážně souhlasí převážně nesouhlasí zcela nesouhlasí celkem
NNO 1,4% 12,4% 44,1% 42,1%
podniky 3,2% 12,7% 39,8% 44,4%
veř. správa 3,6% 12,5% 46,4% 37,5%
celkem 2,4% 12,5% 44,5% 40,6%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Jak je patrné, zástupci podnikatelské sféry pravděpodobně stejně jako jiní podporují názor, že by zaměstnavatelé měli udělat mnohem víc (celkem 84 %). Máme zato, že dnes je ve společenském diskurzu téma rovných příležitostí, resp. postavení žen na trhu práce i v soukromém životě poměrně frekventovaným především proto, že působí dva silné vlivy: 1. již dvacetiletá celková liberalizace ve společnosti posilovaná aktivitami občanských organizací, 2. kohezní politika EU, která se promítá do masivní grantové podpory tisíců soukromých subjektů (podniků, NNO) a institucí veřejné správy. OPLZZ je v této oblasti nepochybně dynamizujícím prvkem, který svým akcentem na princip RP rozšiřuje vědomí o potřebě řešení dosavadních nerovností. ♠ ♠ ♠ Jestliže dále ze zpracování vynecháme odpovědi typu nevím a „vzdálenosti“ mezi sousedními stupni na škále budeme považovat za stejné, můžeme odpovědi kvantifikovat pomocí aritmetických průměrů v jednotlivých skupinách příjemců 43. Při tomto způsobu zpracování se dosahuje statisticky velmi stabilních výsledků, neboť průměry jsou počítány ze 487-560 individuálních odpovědí. Směrodatná odchylka se pro dílčí otázky pohybuje mezi 0,71 a 0,99. 43
246
V tabulce jsou aritmetické průměry – čím nižší hodna směrem k 1, tím větší je celková míra souhlasu s uvedeným tvrzením. Čím vyšší hodnota směrem ke 4, tím je celková míra souhlasu menší (resp. míra nesouhlasu s tvrzením větší). Vidíme tedy, že důležitost RP a úloha zaměstnavatelů (1. a 4. názor) jsou nejvíce vyhraněné – dosažené průměry mají nejblíže ke krajní hodnotě stupnice (v prvním případě k 1, v druhém ke 4). právní forma
Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání) Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká je skutečná situace Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině
NNO
přísp.org., o.p.s
podniky
veř. správa
jiný subjekt
celkem
1,56
1,83
1,80
1,88
1,62
1,75
2,72
2,82
2,81
2,71
2,62
2,76
2,67
2,61
2,78
2,70
2,58
2,73
3,27
3,18
3,25
3,18
3,05
3,23
2,39
2,14
2,24
2,35
2,23
2,29
Ve sloupci celkem jsme označili skutečnosti, že největší souhlas je s prvním (důležitost RP) a největší nesouhlas se čtvrtým názorem (úloha zaměstnavatelů). Je také například vidět, že nejvíce nesouhlasí s tím, že by zaměstnavatelé nemohli udělat nic, NNO a podniky – každý možná z jiných důvodů. Naopak největší míra souhlasu s důležitostí otázky RP je ve skupině NNO a pak mezi jinými subjekty, kam patřily úřady práce, ministerstva apod. Je asi překvapivé, že statisticky významné rozdíly mezi právními typy (měřeno Fisherovým poměrem F) jsou právě jen v reakcích na první názor – že RP jsou důležitou otázkou. Potvrzuje to i statistický test η2 (eta2), nicméně i zde vysvětluje právní typ pouze 2,4% rozptylu názorů na tuto otázku. Jinými slovy, míra souhlasu či nesouhlasu s uvedenými názory většinou není závislá na právním typu žadatele. Podobné spektrum názorů najdeme ve všech zkoumaných typech subjektů. Uvádíme tuto úvahu proto, že mohla vzniknout domněnka, že například lidé v NNO budou k RP vystupovat jednotněji než lidé odpovědní za projekty v podnicích nebo veřejné správě. Ačkoliv musíme za jednotlivými organizacemi žadatelů vidět konkrétní lidi, kteří dotazník vyplňovali, můžeme to obrazně popsat tak, že samotné organizace žadatelů (úspěšných i neúspěšných) jsou nositeli těchto názorů.
V další tabulce jsou opět skupinové průměry, tentokrát však ve skupinách žadatelů a příjemců v oblasti podpory 3.4, a ostatních. Analýza má ověřit domněnku, že žadatelé v oblasti podpory 3.4 jsou více konsensuální s problematikou RP.
247
oblast podpory 3.4 ostatní celkem Tzv. rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání) Diskriminaci žen se u nás věnuje mnohem větší pozornost, než jaká je skutečná situace Rovné příležitosti jsou jen jedním z „povinných“ témat, kterými se zabýváme kvůli Evropské unii Pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic V řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině
1,41
1,78
1,75
2,74
2,78
2,76
2,73
2,73
2,73
3,05
3,25
3,23
2,55
2,28
2,29
Již pohled na tabulku nasvědčuje, že žadatelé ve 3.4 jako celek souhlasí s důležitostí otázky RP více než ostatní (potvrdil to i F-test významnosti rozptylu). Avšak z hlediska dalších názorů nejsou rozdíly mezi nimi a ostatními žadateli výrazné a dokonce v otázce postavení mužů vyjadřují žadatelé v 3.4 větší nesouhlas než ostatní. Větší je také jejich souhlas s tvrzením, že pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou nic. Podrobná analýza (založená na vyhodnocení upravených standardizovaných reziduálů a na testu χ2 (chí2) dobré shody) však ukázala, že rozdíly ve všech čtyřech dalších otázkách nejsou významné. 19.C Jak se chápání rovných příležitostí promítá do realizace projektů? Jak se chápání rovných příležitostí promítá do realizace projektů v oblasti podpory 3.4? Odpověď je rozdělena do několika částí. 1. Co je předmětem projektů přijatých k financování v oblasti 3.4 2. Chápání RP a dalších pojmů samotnými příjemci 3. Další souvislosti, deficity a příležitosti ve vztahu k oblasti 3.4
19.C.0 Zdroje dat a informací Hlavními zdroji primárních (pro tento účel nově zjištěných) údajů byly dotazníkové šetření na vzorku 66 příjemců schválených projektů, informace z projektových žádostí, věcných hodnocení a monitorovacích zpráv 20 vybraných projektů schválených ve výzvách č. 26 a 54. Tyto projekty jsme vybírali z nejlépe hodnocených projektů v každé výzvě, abychom měli pokud možno kvalitní projekty (celkem 13). K nim jsme přičlenili 7 dalších, jejichž realizace byla ukončena. Současně jsme vybírali rozmanité projekty podle existence partnerství, podle právní formy příjemce i podle lokalizace. Dvanáct projektů má partnery, 8 nikoliv. Jedenáct příjemců jsou podnikatelské subjekty a 9 jsou NNO. Příjemci jsou z NUTS II Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Praha, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Jihozápad. V průměru tyto projekty získaly 90,9 bodu a podporu ve výši 3 495 tis. Kč. Seznam těchto projektů je v příloze. Podpůrným zdrojem primárních informací bylo telefonické dotazování vybraných příjemců. Hlavními zdroji sekundárních (již dříve shromážděných, ale nyní speciálně zpracovaných a využitých) údajů byly
248
databáze IS MONIT7, a to (v závislosti na postupu zpracování úkolu) pro aktuální stavy mezi 3. listopadem 2010 a 25. lednem 2011, dokumentace OPLZZ, evaluační zprávy a další dokumenty (viz použité zdroje).
Není-li uvedeno jinak, pocházejí číselné výsledky z hromadného dotazníkového šetření 66 příjemců v oblasti podpory 3.4 anebo z analýzy 13 vybraných projektů (jednoznačně rozlišeno připojeným textem). 19.C.1 Příjemci, cílové skupiny a předmět schválených projektů Celková situace Z podaných žádostí v 3.4 bylo 80 % odmítnuto a 20 % bylo schváleno. Úspěšnost žadatelů v oblasti 3.4 je podprůměrná; v celém OPLZZ bylo dosud odmítnuto 32,7 %, dalších 6,8 % dosud nerozhodnuto a 60,5 % schváleno k financování. Příčiny vysokého podílu neúspěšných žadatelů nejsou v nízké kvalitě žádostí, nýbrž v tom, že v obou dosavadních výzvách došlo k velkému převisu podaných žádostí v počtu a požadovaných prostředcích. Celkový objem požadovaných prostředků byl ve výzvě č. 26 zhruba 5,3 násobně vyšší, ve výzvě č. 54 byl 6,9 násobně vyšší než alokované částky pro dané výzvy. To se odrazilo i v počtu nepodpořených projektů: ve výzvě č. 26 byl jejich převis 4,8 násobný, ve výzvě č. 54 byl 6,4 násobný. výzva č. 26 405 000 000 2 150 969 062
výzva č. 54 250 000 000 1 726 923 149
A alokace v Kč B celkový objem požadovaných prostředků v Kč C celková výše podpory v Kč 404 869 043 247 143 788 podíl: B/A 5,3 6,9 D celkový počet přijatých žádostí 527 328 E počet vybraných projektů 110 51 podíl: D/E 4,8 6,4 Zdroj: Zprávy o výsledcích výzev 26 a 54 (http://www.esfcr.cz), vlastní výpočty Již tyto údaje naznačují, že v příštích výzvách by se mohlo uvažovat a) o tématickém zúžení v zaměření projektů (zejména na podporu služeb trvalé péče o děti zaměstnaných rodičů a/nebo flexibilních forem zaměstnání), b) o specifických kritériích, které povedou ke zvýšení kvality výstupů (a tedy ke zvýšení účinnosti výzvy). Tyto náměty sledujeme v celé analýze oblasti podpory 3.4. Z hlediska specifických cílů oblasti 3.4 je pozoruhodné, že pouze necelá třetina - 271 z 864 žádostí měla partnery. Vezmeme-li v úvahu obsah podporovaných aktivit, očekávali bychom více projektové spolupráce mezi podnikem a městem, NNO a podnikem nebo městem a NNO. Ale v případě partnerských projektů se vyskytuje mnoho těch, kde partner vpodstatě dodává členy cílových skupin k proškolení (podrobněji dále), nikoliv takových, kde ve spolupráci partnerů vznikají místa ve školkách, miniškolky, reciproční hlídání dětí, nová nebo dělená pracovní místa se zkráceným úvazkem či flexibilní formy zaměstnání. K uvedenému datu bylo pouze 16 ukončených projektů. Tím míníme stav, kdy realizace projektu skončila a byla podána závěrečná monitorovací zpráva (viz příloha č. 2). ♠ ♠ ♠
249
Cílem analýzy v této části není popis projektů, jaký lze získat z IS MONIT7, nýbrž podklad pro rozhodnutí, na jaké projekty zaměřit příští výzvy – z hlediska právní formy příjemce, cílových skupin a převažujícího zaměření projektu. Prováděcí dokument OPLZZ obsahuje v oddíle 3.3.4.4 cílové skupiny, v oddíle 3.3.4.5 typy přijatelných aktivit a v oddíle 3.3.4.9 přijatelné příjemce podpory. a) Příjemci a partneři Příjemce a jejich partnery jsme utřídili do tří skupin: F – poskytovatelé služeb péče o děti a NNO zaměřené na problematiku oblasti 3.4 G – zaměstnavatelé (nepatří-li do F) H – ostatní (vzdělávací instituce, obce, NNO zaměřené na lidská práva aj.) V námi vybraných 20 projektech z výzvy 26 a 54 se vyskytují: skup. popis skupiny počet v% F poskytovatelé služeb péče o děti a NNO zaměřené na 11 34 problematiku oblasti 3.4 G zaměstnavatelé (nepatří-li do F) 1 3 H ostatní (vzdělávací instituce, obce, NNO zaměřené na lidská 20 63 práva aj.) celkem 32 100 Pozn.: Protože mnoho projektů má partnery, je celkový počet klasifikovaných příjemců a partnerů vyšší než počet projektů. Nápadný je velmi nízký počet zaměstnavatelů mezi příjemci a partnery. Kdybychom sečetli samotné příjemce jen podle právní formy, bylo by podnikatelských subjektů a tedy zaměstnavatelů mnohem víc – ve 20 vybraných projektech jich je 11. Kromě jednoho to jsou však všechno vzdělávací a poradenské agentury. Ty napsaly projekty, v nichž učinily jiné organizace partnerem, kteří zajišťují cílové skupiny (účastníky) pro služby těchto agentur. Partnery pak jsou nejčastěji neziskové organizace typu mateřského centra, někdy i firmy a další subjekty. Typická agentura vycítila příležitost, že by mohla obohatit svou činnost o tématiku vhodnou pro ženy na rodičovské dovolené. A často ji ani nemusela obohacovat, protože tak jako tak školila lidi v počítačových, jazykových nebo komunikačních dovednostech. Nyní pouze rozšířila klientelu. Partnerům pak mohla slíbit, že zdarma proškolí jejich cílové skupiny. Včetně občerstvení a hlídání dětí. Domníváme se, že v oblasti 3.4 jde o desítky projektů tohoto druhu a samozřejmě, z hlediska dodržování pravidel OPLZZ jsou legitimní. Možný problém nevidíme v neuznatelnosti příjemců, projektů nebo rozpočtu, nýbrž v tom, jak velké a efektivní jsou skutečné výsledky a dopady realizace těchto projektů. Tomu by měla sloužit jiná evaluační studie, která by se zaměřila na to, co se stalo s 15 tisíci očekávaných absolventů kurzů. Studie bude založena na vyhodnocení ukazatele 07.46.16 Podíl úspěšně podpořených osob a nejvýznamnějšími zdroji informací budou zaměstnavatelé a sami absolventi (absolventky). Bude třeba hledat odpovědi na otázky: Kolik absolventů kurzů bylo skutečně zaměstnáno alespoň na zkušební dobu? Které z nich byly zaměstnány díky zvýšení kvalifikace v rámci projektů oblasti podpory 3.4? Do jaké míry a které dovednosti a znalosti z kurzů absolventi skutečně uplatnili? Jaká nová opatření zavedli zaměstnavatelé po zjištění, že mohou zaměstnat absolventy těchto kurzů? (Byli
250
vstřícní v nabídce flexibilních pracovních režimů?) Jednali vůbec příjemci finanční podpory anebo absolventi jejich kurzů se zaměstnavateli o novém uplatnění? Atd.
b) Cílové skupiny Pracovně jsme vytvořili tři kategorie cílových skupin beneficientů: K – ženy a muži v libovolném postavení na trhu práce L – organizace v postavení zaměstnavatele M – ostatní organizace (např. úřady práce, kraje, města a obce, poskytovatelé služeb péče o děti apod.) Tuto klasifikaci jsme použili v analýze 20 vybraných projektů a zjistili, že cílové skupiny podle očekávání tvoří v naprosté většině případů (90%) osoby znevýhodněné na trhu práce: skup.
popis skupiny
K
ženy a muži v libovolném postavení na trhu práce organizace v postavení zaměstnavatele ostatní organizace (např. úřady práce, kraje, města a obce, poskytovatelé služeb péče o děti apod.)
L M
počet
v%
18
72
v % z počtu projektů 90
4 3
16 12
20 15
celkem 25 100 (125) Pozn.: Protože některé projekty mají jako cílové skupiny jak jednotlivce, tak organizace, neodpovídá celkový počet počtu projektů. Protože je důležité vědět, kdo je nejčastěji přímým beneficientem – na koho jsou projektové aktivity zacíleny – použili jsme jako další zdroj informací hromadné dotazování. V něm nešlo přímo o cílové skupiny K, L, M, nýbrž o beneficienty rozdělené jednak na jednotlivé subjekty a skupiny a jednak na fyzické osoby a organizace. Výsledky hromadného dotazování 63 příjemců jsou soustředěny do tabulky: % projektů zaměřených na… …osoby …organizace …jednotlivce 89 37 …skupiny 90 12 Pozn.: Součet čtyř čísel je vyšší než 100, protože většina projektů je zaměřena jak na jednotlivce, tak na skupiny, resp. jak na osoby, tak na organizace. Dotazování potvrdilo, že beneficienty jsou především skupiny osob (např. při skupinových školeních) a jednotlivé fyzické osoby (např. v rámci individuálního poradenství nezaměstnaným). Podstatně méně projektů pracuje s jednotlivými organizacemi (např. podnikem nebo úřadem práce) a především se skupinami organizací (např. s podniky v rámci jednoho kraje, kterých se může týkat osvěta v otázkách RP). Nezaznamenali jsme projekt zaměřený specificky na problematiku mužů, avšak nevíme, zda tato očekávaná „nerovnost“ je způsobena nedostatkem vhodných žadatelů, anebo nedostatkem „vhodných mužů“ jako beneficientů.
251
Rovněž jsme nenašli projekty zaměřené na pomoc ženám pečujícím o závislého člena rodiny kromě malých dětí. Mnoho rodin se chce nebo je nuceno – vzhledem k nedostatečné kapacitě specializovaných zařízení – se dlouhodobě starat o nemocné seniory v domácím prostředí. V některých případech je to na újmu pracovního uplatnění. Není dostatečně řešena ani krátkodobá péče, když to rodina, resp. pečovatel potřebuje. Osoby pečující o tyto příbuzné by měly mít podobné výhody jako rodiče pečující o malé dítě (např. možnost zkráceného úvazku).
c) Předmět projektu – podpořené aktivity Nakonec jsme použili vlastní klasifikaci typů aktivit, které jsou v OPLZZ uvedené, a rozdělili je do tří velkých skupin: typ aktivity P
počet zaměření aktivit 4 celková osvěta a poradenství pro zaměstnavatele
Q
4
řešení konkrétních problémů v určité lokalitě nebo podniku
R
5
vzdělávání (příp. poradenství) cílových skupin v kategorii K (mužů a žen jako konečných beneficientů)
popis tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví, vyhledávání nejzávažnějších projevů diskriminace na trhu práce, rozvoj vzdělávání a motivace zaměstnavatelů v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a slaďování pracovního a rodinného života, rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života. podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života. zavádění flexibilních forem organizace práce a jejich ověřování v praxi; opatření a činnosti směřující ke snížení segregace pracovního trhu podle pohlaví, včetně rekvalifikací podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem sladění pracovního a rodinného života rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života. zpřístupnění nabídky vzdělávacích a rekvalifikačních programů podpora přístupu žen k získání klíčových dovedností na trhu práce snižování segregace pracovního trhu podle pohlaví, včetně rekvalifikací vzdělávání rodičů v oblasti zaměstnaneckých práv týkajících se slučitelnosti zaměstnání a rodiny a v oblasti rodičovských vzdělávání rodičů na mateřské a rodičovské dovolené zaměřené na návrat do zaměstnání nebo udržení kontaktu se zaměstnáním
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ.
252
Aktivita snižování segregace pracovního trhu včetně rekvalifikací se může týkat jak zaměření Q, tak R a proto je uvedena v obou. Aktivita rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života se může týkat jak zaměření P, tak i Q, proto je také uvedena v obou. Zato nejsou zahrnuta doprovodná opatření (příspěvek na dopravu, hlídání dětí), protože se nejedná o aktivitu, která by mohla být samostatným obsahem projektu. Námi vybraných 20 projektů má tato převažující zaměření: typ aktivity počet aktivit % % z počtu projektů P 6 23 30 Q 5 19 25 R 15 58 75 celkem 26 100 (130) Pozn.: Součet je vyšší než počet projektů. Ve třech případech bylo zaměření projektu na aktivitu P i R, jsou tedy zahrnuty v obou případech, stejná situace je i u třech projektů zaměřených na aktivity Q a R. Výsledky analýzy 20 projektů ukazují, že většina projektů (75%) je zaměřena na poradenství a vzdělávání fyzických osob v zájmu jejich lepšího uplatnění na trhu práce. Z hlubšího rozboru šesti projektů zaměřených na celkovou osvětu a poradenství u zaměstnavatelů a také z webových stránek dalších projektů se dodatečně ukazuje, že je příliš mnoho „obecně propagačních“ aktivit. Podle našeho názoru již není třeba základní informovanost o problematice rovných příležitostí tolik podporovat, neboť ta se v posledních několika letech stala trvalou součástí veřejného diskurzu a zájmu médií 44. Naopak je vhodné i nadále podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Získávat k tomu firmy a města jako partnery. Mezi programové aktivity, které patří k nejvhodnějším pro toto zdůraznění a řešení, patří a) rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života a b) podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života (viz znění Prováděcího dokumentu OPLZZ, str. 74). Výsledky analýzy vybraných projektů jsme konfrontovali s hromadným dotazováním 64 příjemců. Ve dvou třetinách projektů je jednou z aktivit rovněž příprava osob na budoucí zaměstnání. Obě zjištění si tedy zhruba odpovídají. OPLZZ není v každé výzvě řízen tak, že by se specificky podporovaly projekty zaměřené jen na některé z přijatelných cílových skupin nebo jen na některé druhy výstupů. Hodnocení přijatelnosti i věcné hodnocení posuzují, zda projekt vyhovuje výzvě, nakolik je finančně úsporný, relevantní, odpovídá potřebám cílových skupin apod. Nepreferuje však tu nebo onu cílovou skupinu nebo některou konkrétní typovou aktivitu – je na vůli žadatele, na koho a na co svůj projekt zaměří. V roce 2008, v době evaluace podobně zaměřených projektů OP RLZ ještě tato změna nemusela být patrná a proto autoři evaluační studie (EU Servis a GLE) psali o potřebě posílit financování tohoto typu projektových aktivit. Viz Evaluace projektů zaměřených na rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života, Závěrečná zpráva, prosinec 2008, str. 65. 44
253
Pro podrobnější analýzu zaměření schválených projektů pomocí dotazníkového šetření jsme využili typové aktivity P, Q, R v podrobnějším členění. Z dotazování 63 příjemců 45 vyplynulo, že projekty jsou zaměřeny na tyto aktivity či výstupy (sestupně pode % projektů): skup. Q R P R Q R R P
Q
Q P R
R
Q R P P -
dílčí předmět projektů a) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí f) jiné vzdělávání (než v IT) rodičů (mužů i žen) na mateřské a rodičovské dovolené n) motivace zaměstnavatelů ke slaďování pracovního a rodinného života e) podpora vzdělávání a přístupu žen k informačním technologiím c) jiné služby péče o děti j) individuální kariérní poradenství (osobnostní audit, doporučení rekvalifikací apod.) h) vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů (včetně distančních forem vzdělávání) p) osvěta o významu slaďování pracovního a rodinného života a podpůrné propagační akce (výstavy, soutěže, realizace kulatých stolů, semináře, konference aj.) l) vývoj, zavádění a ověřování netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 apod. – nepočítáme pružnou pracovní dobu ani zkrácené prac. úvazky, které se běžně používají) d) zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení mateřské školy za pomoci místních firem a organizací) m) nové způsoby propojení organizací, které se RP zabývají (např. neziskové organizace s úřadem práce a se zaměstnavateli) k) aktivity, s nimiž příjemce vyjíždí ze sídla organizace za klienty (např. mobilní výuka počítačové gramotnosti, individuální kurzy a poradenství v místě jejich bydliště) i) podpora k zahájení samostatné výdělečné činnosti - začínajících podnikatelů/ek pomocí zprostředkování informací o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelské plánu apod. b) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu) g) příprava komplexního programu pro získání pracovního uplatnění v oborech, které jsou z hlediska pohlaví považovány za netypické. q) vyhledávání projevů diskriminace na trhu práce včetně platové diskriminace a návrhy na její odstranění o) firemní audit zaměstnavatelů z hlediska dodržování RP a slaďování pracovního a rodinného života r) něco jiného
% 24 12 9 9 8 6 6 4
4
4 3 3
3
3 2 0 0 46 0
Otázku od otázky je počet odpovědí proměnlivý (od 48 do 66), v tomto případě odpovědělo 63 příjemců. Ovšemže takové jsou. Například firma Top Vision nabízí podnikům v rámci projektu financovaného z ESF šetření spokojenosti jejich zaměstnanců v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života (work-life balance). Přihlásit se mohou firmy ze Středočeského kraje nebo Brna s alespoň třiceti zaměstnanci. Základem vyhodnocení jsou vyplněné dotazníky od jejich zaměstnanců. Následně pak Top Vision nabízí poradenství k nastartování případných změn v podniku k lepšímu (více na www.topvision.cz/work-life-balance-audit). 45 46
254
I když byl k dispozici jen vzorek 63 projektů, vyplývá z dotazu několik pravděpodobných skutečností: - nejčastěji - ve čtvrtině projektů - jsou údajně provozovány koutky pro krátkodobé hlídaní dětí (většinou jako doprovodné opatření při školení matek), - desetina projektů je zaměřena kromě jiného na vzdělávání rodičů, kteří jsou na mateřské a rodičovské dovolené, a to shodně jak na tématiku IT, tak ostatní, - rovněž desetina projektů se zabývá motivací zaměstnavatelů ke slaďování pracovního a rodinného života, - záměrně uvádíme i nízké a nulové četnosti, protože za užitečnou informace považujeme i to, že (proti nabídce OPLZZ) nebyly zjištěny projekty, které by se zabývaly přímo vyhledáváním projevů diskriminace na trhu práce včetně platové diskriminace a návrhů na její odstranění (přičemž víme, že platová diskriminace je v celosvětovém měřítku jedním z nejcitelnějších problémů ČR – viz oddíl 19.A). Z hromadného dotazování a z rozboru vybraných projektů vyplynuly ještě tři další zjištění. Z hlediska současných potřeb považujeme za zcela nedostatečný počet projektů zaměřených - na zřizování a provoz školek a miniškolek, - na sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech (viz položky d) a m) v tabulkovém přehledu výsledků) - na podporu vlastní podnikatelské činnosti (především žen po skončení rodičovské dovolené) - na ženy v předdůchodovém věku. Toto jsou současně náměty na zúžení v obsahovém zaměření příští výzvy. Příkladem již realizovaného projektu ze skupiny Q (řešení problému spojeného se slaďováním pracovního a rodinného života v konkrétním podniku) je školka zřízená společností Linet ve Slaném. Školka umožnila kmenovým zaměstnankyním i dalším osobám návrat do zaměstnání. Je k dispozici po celou dobu jejich pracovní doby a přijímá děti již od dvou let, takže matky se mohou do zaměstnání vracet dříve. Zaměstnavatel také nabízí ženám zkrácené pracovní úvazky. Problémem je dosavadní daňová neuznatelnost nákladů souvisejících se zřízením a provozem podnikové školky. Podrobněji je projekt popsán v případové studii. Zkoumané dílčí předměty projektů jsme seskupili podle již uvedené klasifikace PQR a tuto informaci uvedli v levém sloupci předchozí tabulky. Je zní patrné, že nejvíce dílčích předmětů je v kategorii R (7 ze 16 hodnocených), do níž se klasifikovalo 41 aktivit nebo výstupů. Do kategorie Q (změny ve službách péče o děti nebo v zaměstnání) spadají celkem 4 dílčí předměty projektů, avšak se 43 výskyty aktivit nebo výstupů. Kategorie P (osvěta a poradenství u zaměstnavatelů) zahrnuje 5 dílčích předmětů s 16 výskyty aktivit a výstupů. Co tato zjištění znamenají? Že nejčastějšími součástmi podpořených projektů jsou předměty spadající do skupin Q a R. Je to však pouze hodnocení frekvence, nikoliv kvality aktivit a výstupů ani jejich kapacitního objemu (počet míst ve školkách, počet míst s flexibilním pracovním režimem). Nejlépe je to vidět u nejčastějšího případu, totiž provozování dětských koutků. Je to běžná, fakticky obligátní aktivita, neboť doprovází tak časté kurzy pro matky malých dětí. Jde o krátkodobé hlídání a navíc jen po dobu projektu, vlastně jen po dobu, kdy probíhá samotný kurs. Nemůžeme proto informace o dětských koutcích chápat jako opatření ke zlepšení sladění pracovního a rodinného života – nejde o udržitelný projektový výstup.
255
Doprovodné aktivity Jaké doprovodné aktivity obsahují schválené projekty? 65 příjemců poskytlo tyto odpovědi (vždy v % odpovědí na každou dílčí otázku, proto nelze provést součet). doprovodná, příp. mimoprojektová aktivita hlídání dětí po dobu účasti cílové skupiny na akcích projektu příspěvek na takové zajištění zajištění dopravy na akce přizpůsobení času a místa potřebám žen příp. mužů nebo jiný způsob, kterým se usnadňuje účast žen, příp. mužů v projektu
% 58 3 14 11
Mnohé projekty tedy mají jednu či více doprovodných aktivit. Přesto se domníváme, že jejich výskyt je příliš malý. Určitě to souvisí také se zaměřením velkého počtu projektů na všeobecnou osvětu a poradenství. Přímá podpora cílových skupin (účastníků projektu) se vyskytuje ve 13 z 20 námi analyzovaných projektových žádostí (což je 65%). Nejčastěji se vyskytuje kombinace příspěvků na dopravu, stravné a hlídaní dětí po dobu vzdělávání cílové skupiny - 4 případy z 12 (33%), stejně častá je kombinace přímé podpory na cestovné a stravné, ve třech případech (25%) byla podpora poskytnuta na cestovné a hlídání dětí, v jednom pak na pouze na hlídání dětí a v jednom případě pouze na cestovné. Výskyt jednotlivých příspěvků (přímé podpory) cílové skupině (z 20 analyzovaných žádostí podporu): Příspěvek Počet výskytů cestovné (případně s ubytováním) 12 stravné 8 hlídání dětí (ve dvou případech i s osobní asistencí pro zdravotně postižené) 8 Zaměstnatelnost versus zaměstnanost Připravují-li se lidé na budoucí zaměstnání, plní se pouze jedna nutná, nikoliv postačující podmínka – zvyšuje se jejich zaměstnatelnost. Jde však také o to, zda zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro to, aby je zaměstnat mohli. To se v oblasti 3.4 týká především žen s malými dětmi. Položili jsme proto v hromadném šetření doplňující dotaz: Jestliže příjemci připravují lidi na budoucí zaměstnání, jednají s potenciálními zaměstnavateli o tom, jak by mohli zajistit lepší podmínky pro ženy po jejich příchodu do zaměstnání? Ve 29 % s možnými zaměstnavateli příjemci jednají. Ve 46% (tedy v polovině) případů s nimi však nejednají, protože je v době realizace projektů neznají. Ve zbývajících 25 % se zaměstnavateli nejednají z jiných důvodů (které bohužel nebyly organizátorem dotazování zjištěny). Minimálně v polovině projektů zaměřených na přípravu osob na budoucí zaměstnání tedy organizátoři nevědí, pro koho připravují účastníky (účastnice) svých akcí. Znamená to, že tu je mnoho případů, kdy účastnice kurzů sice dostávají potřebné znalosti a mohou získávat i některé dovednosti, avšak příjemci již nepomáhají k jejich uplatnění. Nejsou totiž povinni připravovat osoby na konkrétní zaměstnání a spolupracovat přitom se zaměstnavateli. Hodnotíme tuto okolnost – přestože není porušením žádných pravidel – jako problémovou, jako snížení účinnosti aktivit v oblasti 3.4. Naším vysvětlením je opět – zjednodušeně řečeno – velká příležitost, kterou zde uviděly vzdělávací a poradenské firmy. Jejich taktika je vlastně upravit činnost
256
tak, aby mohly získat podporu z ESF, najít pro tuto „jistou a finančně zajištěnou zakázku“ cílové skupiny (často prostřednictvím „partnerů“, jako jsou mateřská centra) a přes nevýznamnou dobu udržitelnosti (často fakticky s nulovou povinností něco „udržet“) ji ukončit. Odpovědnost je za provedení školení, nikoliv za prokázanou připravenost účastnic nastoupit do zaměstnání. Takové kritérium by také bylo obtížné prakticky použít. Součástí projektů proto většinou není pomoci účastnicím ke vstupu do zaměstnání, nýbrž pouze zvýšit jejich zaměstnatelnost, a to ještě v předmětech obecného, nikoliv specifického vzdělávání (v terminologii prioritní osy 1). Tato diskrepance poněkud komplikuje průchod intervenční logiky od projektových výstupů k výsledkům oblasti podpory a především k dopadům. Efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k zaměstnání atd. nemají dostatečně rozpracované ukazatele a měly by se stát předmětem evaluační studie. Závěr: Domníváme se, že je přijímáno příliš málo projektů zaměřených na organizace a skupiny organizací, a to se zaměřením Q – přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, zřizování míst v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách. Doporučujeme, aby příští výzva upřednostnila či přímo byla vyhrazena pouze na projekty tohoto typu. Právní forma příjemce tu může zůstat libovolná – projekt bude moci realizovat jak poskytovatel služeb péče o děti, tak zaměstnavatel. ♠ ♠ ♠ K některým problémům soustavy indikátorů a potřebě evaluačních studií jsme se vyslovili již na konci oddílu 19.A.1 a v bodě a) oddílu 19.C.1. Řešená evaluační otázka však není zaměřena na plnění, resp. výsledky a dopady implementace oblasti 3.4 jako celku. Nebudeme se proto indikátorovou soustavou podrobně zabývat. V souvislosti s chápáním problematiky RP v projektech a s hodnocením výsledků a dopadů je pouze třeba ještě uvést: V MONIT7+ se pro oblast 3.4 sleduje řada indikátorů, které se většinou týkají počtu podpořených osob a organizací. Nevypovídají tedy o obsahu aktivit ani o kvalitě výstupů a jen část se týká kvality výsledků. Z monitoringu a především z hodnocení pak uniká kvalitativní aspekt a důraz na účelnost a účinnost projektů (tato hlediska se posuzují pouze v projektové žádosti). Sledované indikátory výstupů a výsledků: Druh Výstupy
Kód NČI 49.12.03 07.41.00 07.45.00 07.57.00
Výsledky
07.46.13
07.46.16
07.60.10
Název indikátoru Počet podpořených projektů – celkem Počet podpořených osob - celkem Počet podpořených organizací – celkem Počet nových/inovovaných produktů Počet úspěšných absolventů kurzů (osob, které získaly doklad o kvalifikaci) Podíl úspěšně podpořených osob v zaměstnání nebo dalším vzdělávání 6 měsíců po ukončení podpory Zlepšení podmínek pro slaďování rodinného a pracovního života
257
Cílová hodnota 380
Aktuální hodnota *) 21
Datum dosažení 31.01.11
% plnění
19 000 650
14964 182
03.02.11 19.12.10
78,76 28,00
100
243
02.02.11
243,00
15 000
10761
03.02.11
71,74
50 %
.
.
.
50
.
.
.
5,53
(Počet podpořených institucí, ve kterých byly zavedeny flexibilní formy organizace práce (sledování 6 měsíců po ukončení podpory) Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ, č. vydání 1.5, 31. 3. 2010, str. 75 – 76. IS MONIT7+ k 09. 02. 2011 (Operační programy/OPLZZ/Monitoring a kontroly/Indikátory/Hodnoty indikátorů pro oblast podpory 3.4). *) Aktuální hodnota monitorovacích indikátorů je zjištěna na základě údajů ze závěrečných monitorovacích zpráv.
Příklad zmíněné absence lze ukázat na (ne)sledování reálných dopadů na životní a pracovní situaci podpořených osob. Příjemci i implementační orgány sledují též počet nových/inovovaných produktů, nikoliv však v jejich druhové rozmanitosti, rozsahu a kvalitě. Přestože jde o metodologicky obtížné otázky, měly by se zvážit další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které budou mít větší vazbu na projektové aktivity, na obsah a kvalitu efektů podpory. Velká část ovšem bude muset být řešena evaluačními studiemi, neboť potřebný kvalitativní aspekt lze do monitorovacího systému zahrnout jen ve velmi omezené míře. Na některé problémy upozornily i předchozí evaluace. Například: „U indikátoru 071601 Relace mezi mediánem mezd mužů a žen je obtížné najít návaznost na aktivity prioritní osy 3, konkrétně oblasti 3.4. Cílem intervence je zvýšit sociální integraci žen prostřednictvím zaměstnání (podporou pružné formy zaměstnání, vzdělávacími programy včetně rekvalifikací pro získání pracovních dovedností v netradičních oborech pro ženy). Vliv zvyšování zaměstnanosti žen však není přímo navázán na zvyšování mediánu mezd žen vůči mediánu mezd mužů. Nelze tvrdit, že pracovní místa obsazená znevýhodněnými ženami budou lépe ohodnocena a dojde tak ke vzrůstu mediánu mezd žen.“ 47 S problematikou indikátorů je nepřímo spojen problém udržitelnosti. Z rozhovorů s příjemci a studia dokumentace k OPLZZ vzniká domněnka, že požadavky na udržitelnost jsou v OPLZZ všeobecně „příliš měkké“: krátká vázací doba, málo požadovaných výstupů a aktivit, nízká závažnost vnímaná příjemci (malé nebo nepravděpodobné sankce). Udržitelnost či přesněji požadavek na pokračování vybraných aktivit a zachování určitých výstupů by měl být nově posouzen. Mělo by se především zvážit prodloužení doby udržitelnosti a zvětšení počtu výstupů a aktivit, které mají po skončení projektu pokračovat (přiměřeně k obsahu projektů, výši rozpočtu aj.) 48.
19.C.2 Chápání rovných příležitostí v projektech 3.4, náměty dotazovaných V oddíle 19.B bylo vyhodnoceno, jak příjemci v OPLZZ chápou pojmy gender mainstreaming a rovných příležitostí. Jak obojímu rozumějí příjemci v oblasti podpory 3.4, kteří by mohli vykazovat jejich hlubší nebo správnější chápání? Mezi příjemci v 3.4 a ostatními jsou rozdíly (N=565):
Viz Evaluace ve vazbě na monitoring – vyhodnocení indikátorové soustavy OLP LZZ. Závěrečná zpráva, MPSV, únor 2010, str. 21. 48 Hodnotitel tak potvrzuje význam úkolu uvedeného ve Veřejném plánu řešení evaluačních doporučení na str. 30. 47
258
60,00% 50,00% 40,00%
o.p. 3.4 ostatní
30,00%
celkem
20,00% 10,00% 0,00% a
b
c
d
e
Sloupce v grafu znamenají: a) je to důsledné používání ženského rodu v různých dokumentech (např. místo „byl“ používat „byl/a“, místo „klient“ používat „klient/ka“) b) je to zákaz diskriminace žen, ale také jejich neodůvodněné upřednostňování (např. při vstupu do místnosti nebo při používání ženských koncovek jmen a slov) c) je to zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů v koncepčních, plánovacích a dalších procesech, kterými se zabývá veřejná správa (např. vláda, Parlament, krajské zastupitelstvo) d) je to praktické odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži e) nevím, co pojem „gender mainstreaming“ znamená Příjemci v oblasti podpory 3.4 chápou gender mainstreaming častěji správně než ostatní příjemci v OPLZZ. Zatímco z příjemců ve 3.4 dává správnou odpověď 55%, mezi ostatními příjemci je to jen 44%. Rozdíl je dále dán tím, že zhruba o polovinu více ostatních příjemců (než v 3.4) soudí, že GM znamená praktické odstraňování nerovností. Celkově však zaráží, že správné chápání GM není mezi příjemci v 3.4 ještě rozšířenější než uvedených 55%. Dotazovaným jsme předložili k posouzení pět názorů o problematice RP. Měli je hodnotit na čtyřstupňové škále, což od nich vyžadovalo dosti přesné rozhodování. Z dalšího zpracování bylo možné vyloučit odpovědi typu „nevím“ (které se pohybují mezi 1 a 6%), protože jejich výskyt ve všech otázkách kromě jedné je v obou skupinách příjemců zhruba stejný. Pouze na tvrzení, že „v řešení rovných příležitostí by se mělo mnohem víc pozornosti než dosud věnovat postavení mužů v rodině“, nemělo odpověď dvojnásobně více příjemců z oblasti 3.4 (23% z nich) než příjemců v ostatních oblastech podpory (jen 12%). Není to náhodný rozdíl, avšak jeho jasné vysvětlení nemáme. Je možné, že mezi příjemci v oblasti 3.4 je mnohem více příjemců, kteří se soustřeďuji na pomoc ženám a stereotypně jí dávají přednost (ačkoliv předložený názor nemluvil o přesunu pozornosti z žen na muže). Rozhodně však mezi dotazovanými příjemci v 3.4 není statisticky významně žen než v ostatních oblastech podpory jako celku (70%, resp. 61%). Nemůžeme tedy přijmout triviální výklad, že tyto rozdíly způsobil větší podíl žen mezi dotazovanými z oblasti podpory 3.4. V rozložení odpovědí ve čtyřech z pěti otázek se obě skupiny podobají a nejsou mezi nimi podstatné rozdíly (měřeno testem χ2 dobré shody).
259
Jako příklad uveďme reakci na názor, že „pro slaďování rodinného a pracovního života nemůže zaměstnavatel udělat většinou téměř nic“. V jednotlivých stupních souhlasu nebo nesouhlasu jsou sice značné rozdíly, ale celkové rozložení odpovědí je v obou skupinách podobné (potvrzuje to test významnosti rozdílů i nízká hodnota koeficientu kontingence). Například nesouhlasné stanovisko k hodnocenému názoru má 82,5% příjemců z 3.4 a 83,8% příjemců z ostatních oblastí podpory. Důležitý je rozdíl v reakcích na to, zda rovné příležitosti mužů a žen jsou důležitou otázkou a je třeba se jí přednostně zabývat (např. z hlediska uplatnění v zaměstnání). Příjemci z oblasti 3.4 s tímto názorem plně souhlasí podstatně častěji než příjemci v jiných oblastech podpory:
plně souhlasím převážně souhlasím převážně nesouhlasím zcela nesouhlasím nevím celkem
o. p. 3.4 63,2% 28,9% 5,3% 0,0% 2,6% 100,0%
ostatní 37,3% 47,3% 13,1% 1,1% 1,1% 100,0%
celkem 39,0% 46,1% 12,5% 1,1% 1,2% 100,0%
Jak vidíme, z analýzy rozdílů v chápání RP mezi příjemci v 3.4 a ostatními zůstává jen jedno triviální zjištění (příjemci v 3.4 kladou větší důraz na tématiku, kterou si zvolili). Jestliže měl příjemce partnery, dotazovali jsme se, zda partneři v době přípravy nebo realizace projektu ovlivnili chápání RP samotného příjemce. S přímým dotazem jsem se obrátili na příjemce z obou výzev, z nichž odpovědělo pouze 23 osob. Proto mají výsledky jen orientační význam. Ve 30% projektů partner nebo partneři určitě ovlivnili chápání RP ze strany příjemce, v dalších 40% částečně. V ostatních 30% buď určitě neovlivnili, anebo si příjemce již nevzpomínám. Zhruba dvě třetiny příjemců v 3.4 v současné době spolupracuje či pravidelně komunikuje s jinými organizacemi, které se zaměřují převážně na problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Nesporně jde o aktivity, které rozvíjejí potenciál příjemce v problematice RP. Ve výzvě č. 54 bylo obsahem specifického kritéria, zda je „klíčovou osobou realizačního týmu expert/ka na rovné příležitosti žen a mužů a jak bude zajišťovat využívání a prosazování principů rovné účasti žen a mužů na jednotlivých úrovních a aktivitách projektu“. V souvislosti s tím jsme formulovali dotaz: „Je v realizačním týmu vašeho projektu specialist(k)a na problematiku RP, která/ý má příslušné vzdělání nebo alespoň tři roky praxe v problematice RP?“ Zhruba třetina projektů takového/ou experta/ku má: ano, mám specialist(k)u
39
ne, takovou/ého nemáme
61
260
K dokreslení přístupu příjemců v 3.4: Zhruba třetina používá ve všech informačních materiálech oba gramatické rody (např. byl/byla, klient/klientka) a dvě třetiny tak činí někdy 49. Doplňkově jsme se příjemců dotázali, co se označuje termínem flexicurita, aniž bychom je – na rozdíl od GM – „zkoušeli“ ze správných odpovědí. Rozložení odpovědí naznačuje, že v českých podmínkách jde o relativně nový, nedostatečně zažitý pojem: Víte, co se označuje termínem flexicurita? ano, je mi to dostatečně známo ano, ale jen přibližně nevím
% 36 30 33
Potřeba sladění požadavků trhu práce a pracovního života lidí vychází z Lisabonské strategie. Hlavním cílem politiky flexicurity je organizovat chování jednotlivců a firem tak, aby se co nejvíce usnadnily změny v individuálním zaměstnání, které vedou ke zvýšení produktivity práce, zaměstnanosti a kvality pracovního života. Podstatnou otázkou tu je podpora adaptability pracovníků i zaměstnavatelů v různých krizových situacích, při změnách a přechodných stavech (mezi něž patří i zvýšení kvalifikační úrovně). Jde tedy současně o nastolení či zajištění rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou na trhu práce a v pracovněprávních vztazích. Mezi běžné prostředky flexicurity patří: Podpora rychlého přechodu v zaměstnání a profesi a přechod na novou práci na stejném pracovišti, podpora přechodu na flexibilnější režimy práce, umožnění osobního růstu na pracovišti, aktualizace systému vzdělávání dospělých a podpora územní pracovní mobility (např. prostřednictvím bytové politiky). Je očividné, že řada nástrojů flexicurity je obsaženo v oblasti podpory 3.4 (a ovšem i v 1.1 a dalších). Náměty dotazovaných příjemců Od dotazovaných v hromadném šetření i v průběhu telefonických rozhovorů jsme obdrželi 46 sdělení, námětů a doporučení, které se týkají toho, co by se v problematice RP mužů a žen mělo udělat, změnit, vyřešit. Vybrali jsme z nich ty, které lze považovat za charakteristické anebo přinášející nový pohled, který stojí za zaznamenání. Uvedené názory zde tedy nejsou proto, že by se s nimi (se všemi hodnotitel ztotožnil, ale protože dokumentují rozmanitost problémů, které příjemci reflektují. Daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří podporují alternativní způsoby zaměstnávání. Podpora předškolních zařízení pro děti od 2 let. Umožnit daňové úlevy spojené s náklady na hlídání dětí a péčí o domácnost, zvýšení společenské hodnoty práce v domácnosti a péči o děti. Podpořit zaměstnavatele, kteří budou chtít zřídit firemní školky. Zavedení systému - ne povinné kvóty, ale umožnění flexibilního zaměstnání Předchozí věty dokládají, nakolik se sníží čitelnost, resp. plynulost textu při důsledném, paušálním používání obou variant mluvnického rodu. Někteří/ré hodnotitelé/ky našeho evaluačního týmu již dříve soudili/y, že by se tato praxe neměla stát běžnou. Vyskytují se i protesty proti příručce vydané MŠMT, v níž se zavádějí termíny jako chirurgyně, příp. chiruržka, hostka (nejsou jen hosté!) a strážnice (nejen policejní budova se zamřížovanými okny). Autor této studie se tímto omlouvá všem žadatelkám a příjemkyním, že v souhrnném označování žadatelů/ek a příjemců/kyň nadále nepoužívá oba mluvnické rody. 49
261
Vytvoření nových legislativních podmínek pro kratší pracovní dobu a vylepšení daňových podmínek, zaměstnavatelům, kteří ji umožní. Zákaz diskriminace osob nad 50 let věku, a to striktně - věk není překážkou, jen neznalost a neschopnost. Zavést pozitivní diskriminaci Přílišný tlak a pozitivní diskriminace působí spíše kontraproduktivně. Přijetí antidiskriminačního zákona Úprava podmínek otcovské dovolené Kratší (ale vyšší) mateřskou motivovat ženy k rychlejšímu návratu do práce (aspoň na částečný úvazek), aby neztrácely svou kvalifikaci. Podpora angažovaného otcovství (lépe definovat, navrhnout formy) Změna zákonů (např. vážících se k zakládání firemních zařízení péče o děti a k mateřské a rodičovské dovolené). Podporovat především toleranci, potírání arogance, umožnit zdravou soutěž. Sebelepší podmínky zaměstnavatele pro slaďování rod. a prac. života pro matku malých dětí jsou bez efektu, když její partner nebo i širší rodina bude tvrdě zastávat "tradiční" model fungování rodiny ... Přednostně je nutné upravit - 1. legislativní prostředí 2. osvěta, infokampaň - nenásilná, motivující, šířit příklady dobré praxe 3. tam, kde stát má přímé možnosti realizace by měl jít příkladem - ve veřejné správě (praktické naplňování principu RP ve státních a státem zřizovaných organizacích- dobrý příklad pro ostatní), ve školství (již od MŠ), zdravotnictví atd. 3. podpora organizací působících v oblasti RP a podpora mezinárodní spolupráce - výměny zkušeností Správná prezentace problematiky nejen v médiích - většinou o RP mluví ženy, témata se týkají zaměstnání a problémů žen, rovnoprávnost mužů ve společnosti bývá většinou okrajová záležitost. Používání cizích slov (např.: genderová politika) je pro část populace nesrozumitelná a odrazující. Společnost nebo vláda nebo média by měla přestat o RP žen a mužů pouze zasvěceně hovořit či psát a měla by přistoupit ke konkrétním finančním opatřením (podporám zaměstnavatelů), která by celou situaci řešila - zatím je to v ČR jen teorie (utopie?). Média by neměla ukazovat příklady nefunkčností a chyb, ale naopak příklady dobré - firmy, které poskytují (samy od sebe, nikoli z donucení předpisy) oběma pohlavím možnosti uplatnit se, rodiny, kde jsou oba partneři spokojení, atd. Důležité je vychovat v duchu RP mladou generaci, aby vnímala všechny možnosti jako rovnocenné. Takže rozhodně programy do škol. Nejdůležitější je dle mého názoru dostatečné množství informací již od školního věku, komplexní pojetí vzdělávání rodin, dostatečné vzdělávání pedagogů, důraz na psychohygienu u všech cílových skupin... Velkým vzorem by pro nás mohly být skandinávské státy... Pro rovné příležitosti je také důležitý příklad veřejných činitelů. Ve vládě by měli být především lidé, kteří jsou sami dobrými příklady a svoji práci berou jako službu občanům, jsou s implementací horizontálních témat seznámeni a dokáží je sloučit se svým životem a být tak příkladem.
19.C.3 Další souvislosti, deficity a příležitosti ve vztahu k oblasti 3.4 Poznámka k využití občanského vzdělávání v OPLZZ
262
Vzdělávání dospělých má dle hlavního účelu v životě lidí a celé společnosti tři součásti: profesní, zájmové a občanské vzdělávání. Současně se vzdělávání může realizovat třemi způsoby: ve školách (formální v.), v organizovaných vzdělávacích akcích, jakými jsou například firemní i volně přístupné kurzy ‚neformální v.) a neorganizovaně, samostatně a samovolně, živelně vlivem růstu životních zkušeností a vlastní iniciativou (informální v.). V této části se hovoří o neformálním občanském vzdělávání. V OPLZZ není zahrnuto občanské vzdělávání, např. finanční a reklamní gramotnost, první předlékařská pomoc zraněným, orientace občana v působení médií a politických stran (nespokojit se s jediným zdrojem informací, volební právo atd.). Občanské vzdělávání – na rozdíl od profesního – nemá přímou vazbu na zaměstnatelnost. Nepřímé dopady však nepochybně existují, zejména individuální poradenství občanům v tíživé životní a pracovní situaci může mít efekt v získání nebo udržení jejich zaměstnání. Některé tématické bloky občanského vzdělávání však jsou relevantní i pro cíle OPLZZ a dokonce jedno je již zahrnuto přímo do oblasti podpory 3.4. „Vzdělávání rodičů v oblasti zaměstnaneckých práv“ nemůžeme považovat za součást profesního, nýbrž právě občanského vzdělávání. Ještě důraznější potřeba podpory občanského vzdělávání se jeví v oblastech podpory 3.1, 3.2 a 3.3 v tématice tzv. finanční gramotnosti. Finanční gramotnost 50 je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů lidí nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečili sebe a své rodiny a aktivně vystupovali na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan je ten, kdo se orientuje v problematice peněz a cen, dokáže kompetentně spravovat své peněžní prostředky hotovostními a bezhotovostními transakcemi, využívat platební nástroje, přiměřeně rozumí cenovým mechanismům a inflaci, je schopen vést a spravovat rodinný rozpočet, stanovovat finanční cíle rodiny a zvládat různé životní situace z finančního hlediska 51. Jak ukázal J. Schwarz (VŠE Praha) na semináři konaném v Senátu ČR 31. 3. 2009, předlužení občanů má makroekonomické dopady 52. Přitom je známo, že: • zadlužení obyvatel ČR se každoročně zvyšuje zhruba o třetinu • ve fázi hospodářské recese vzniká riziko vyššího tempa zadlužování • největším rizikem je zadlužování nízkopříjmových skupin • život na dluh je spojen s nedostatečným finančním vzděláním dlužníků • problémem je snadný přístup k nevýhodným úvěrům od nebankovních institucí Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (rok 2009) tuto problematiku akcentoval víceméně okrajově. Finanční gramotnost je však již dávno předmětem aktivit neziskových organizací a postupně proniká do vzdělávacích a poradenských aktivit úřadů práce. Předpokládáme, že se stane
50
Viz http://www.financnigramotnost.eu aj. Jen mimochodem, finanční gramotnost je podobně důležitá jako schopnost čtení a psaní (dříve označovaná za jedinou gramotnost), neboť je jedním ze základů pro úspěšnou osvětu současných vládních reforem. Finančně negramotný člověk stěží pochopí a podpoří reformy (podpoří je jen je-li mobilizován předvolební kampaní a tlakem médií). 52 Zástupce britské obchodní komory George Smid na 2. mezinárodní konferenci k finanční gramotnosti v r. 2009 v Praze konstatoval, že finanční negramotnost britských občanů stojí britské daňové poplatníky ročně 2,4 mld. liber. Viz http://bankovnipoplatky.com/mezinarodni-konferenci-k-financni-gramotnosti-9644.html. 51
263
přijatelnou v projektech předkládaných v prioritní ose 2, jakkoli se netýká aktivní politiky zaměstnanosti. Další tématika občanského vzdělávání se týká prioritní osy 1, neboť je zčásti obsahem tzv. obecného vzdělávání, jak jej OPLZZ vymezuje. Jde především o komunikační, informační a jazykové kompetence, které jsou podporovány zejména v programu Školení je šance v oblasti 1.1. Doporučuje se, aby subjekty zainteresované v tematickém okruhu vzdělávání pro zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti (MPSV, MŠMT a MV) zvážily cílenou podporu některých částí občanského vzdělávání pro příští programové období 2014+.
Informální vzdělávání a jeho postavení v OPLZZ V dotazníkovém šetření přináší nový námět respondent č. 6302, který navrhuje „podpořit i neformální vzdělávání jako prostředí pro přemýšlení o stereotypech a sdílení zkušeností“. U tohoto námětu se zastavme, protože na první pohled nemusí být jasný. Dotazovaný pod neformálním vzděláváním zřejmě míní vzdělávání informální. Neformální vzdělávání je organizovaným získávání vědomostí a dovedností za účasti učitele, odborného lektora apod., které však nekončí završením určitého stupně vzdělání (jak je tomu ve formálním vzdělávání). Patří sem jak kurzy pořádané ve volném čase vzdělávaných, krátkodobá školení a přednášky, tak rekvalifikace či vzdělávání zaměstnanců organizované zaměstnavatelem. Kdežto informální vzdělávání je neorganizované, živelné vzdělávání z iniciativy občana, který se naučí a zvládne určitou dovednost tím, že ji opakovaně zkouší dělat, zajímá se o ni, učí se od zkušenějších, hledá informace v knihách a na internetu apod., dělá to však mimo školu a nechodí kvůli tomu do kurzů. Z tohoto hlediska je třeba považovat informální vzdělávání za klíčovou a zcela nenahraditelnou metodu vzdělávání dospělých právě v tématice rovných příležitostí! Škola a poté i školení či kurz může něco k tématice RP sdělit, avšak to rozhodující se člověk učí od svého dětství, v rodině, v zaměstnání, ve skupinách přátel či příbuzných a ve „veřejném prostoru“. Nejde přitom zdaleka jen o poznatky, nýbrž také o dovednosti a postoje. Podobně jako horizontální téma udržitelného rozvoje, i téma RP je latentně přítomno v každodenních aktivitách člověka. Z toho vyplývá, že správný přístup k RP nelze zajistit jediným organizovaným krokem či sadou organizačních a legislativních opatření; jde totiž o proces samoučení. Mohou a měly by jej tedy podpořit cílevědomé zásahy ze strany veřejné správy a občanského sektoru a právě z tohoto hlediska by i v samotném OPLZZ měly být dostatečně zpřístupněny informální vzdělávací aktivity, které k posilování RP vedou. Domníváme se, že se tak již děje. Veřejně přístupné www stránky projektů a informačně poradenské portály k problematice RP a slaďování pracovního a rodinného života jsou typickým nástrojem informálního vzdělávání. Jde pak především o jejich účelnost a účinnost, tzn. o to, nakolik pokrývají podporovanou tématiku RP a zda je potenciální návštěvníci znají a využívají. (Pojem účinnosti při využívání veřejných prostředků zde nechápeme jen jako finančně vyjádřitelný poměr mezi náklady a užitky, ale šířeji jako veškerý veřejný prospěch připadající na jednotku nákladů – samozřejmě se zásadními obtížemi při standardizaci a kvantifikaci toho prospěchu.) Informální vzdělávání v oblasti RP by se dalo podpořit například tvorbou bannerové reklamy na internetu, krátkými videoklipy, které lze šířit pomocí YouTube nebo Facebooku apod. Kdyby adresátem tohoto vzdělávání byli zaměstnavatelé, mohli bychom projekt s tímto obsahem považovat za přijatelný pro výzvu č. 54, aktivitu B. Je však také možné, že by hodnotitelé takový projekt
264
pokládali za obecný, pouze osvětový, bez zaměření na konkrétního zaměstnavatele (v tomto smyslu probíhala krátká diskuse s potenciálními žadateli). Naznačené aktivity by však byly dobře přijatelné v rámci výzvy č. 10. Na okraj poznamenejme, že za plnohodnotné prostředky informálního vzdělávání nemůžeme považovat všechny formy, nástroje a typy produktů. Například bannery, osvětové pohlednice, trička s potiskem apod. mohou nejvýše upozornit na tématiku, avšak nikoho nevzdělávají. Ostatně teorie informálního vzdělávání možná ještě čeká na rozpracování. V několika projektech, podpořených v 3.4, jsme hledali příklady informálního vzdělávání a je nutno říci, že téměř chybí. Na jedné straně je to logické, protože informální vzdělávání se v rovině aktivit projevuje jako „osvětová kampaň“, propagace apod. a je jisté, že v těchto podpůrných aktivitách by těžiště podpory z ESF být nemělo. Na druhé straně, OPLZZ umožňuje a do budoucna by měl i nadále umožňovat, aby příjemci v přiměřené míře prvky informálního vzdělávání používali. Jejich efekt bude vždy sporný již proto, že informální vzdělávání závisí téměř plně na iniciativě samotného uživatele, takže poskytovatel tohoto vzdělávání nemá „seznam účastníků“ a nezná (snad kromě počtu odkliků na www nebo kusů prodaných knih) velikost reálně dotčené cílové skupiny. Pro ilustraci uveďme šest vybraných projektů 53: zkrácený žadatel možné výstupy s název charakterem informálního projektu vzdělávání Zkusíme to MARLIN, s.r.o., žádné samy! Uherské Hradiště Pečovatelka Centrum žádné komunitní práce, o. s., Ústí n. L. Harmonie AKLUB Centrum 5 druhů letáků pro každý vzdělávání a vzdělávací modul poradenství, inzerce v tisku, Krnov
Vzdělávání a úspěch
S-COMP Centre CZ s.r.o., Praha
e-learning pro účastníky po dobu 1 roku i po skončení
Rovné příležitosti
Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech
setkávání občanů z 25 obcí založení místních partnerství školení koordinátorů a místních lídrů
komentář
samotný leták nebo inzerát není informálním vzděláváním, je to pouze vstupní informace, upoutávka na možnost neformálního, organizovaného vzdělávání e-kurz jako organizované forma vzdělávání pro vymezenou skupinu účastníků není informálním vzděláváním, musel by být uvolněn k využití široké veřejnosti nic z toho není samo o sobě informální vzdělávání, avšak jako přímý dopad projektu k němu může dojít (např. když se účastníci setkávají nadále, aby si vyměňovali zkušenosti, jak v obcích pracovat)
Šlo o náhodný výběr s tím, aby příjemci pocházeli z různých krajů. Domníváme se však, že z hlediska výskytu informálního vzdělávání může jít o celkem typický vzorek projektů. 53
265
Aktivní máma
Občanské sdružení pro aktivní rodinu, Odolena Voda
nově vytvořený informačněporadenský portál AktivniMama.cz volnočasový portál PeknyDen.cz. články v časopisech (Máma a já, Žena a život apod.) pořad v TV (ČT1 - Sama doma)
typické prostředky informálního vzdělávání
S ohledem na cíle 3. prioritní osy OPLZZ nelze uvažovat o tom, že by byly podpořeny projekty samostatně zaměřené na informální vzdělávání v oblasti RP. Dokonce v doporučeních o potřebě soustředění dalších výzev (viz oddíly 19.A.4 a 19.C.1) navrhujeme, aby byly projekty zaměřené na obecnou osvětu „potlačeny“ či znevýhodněny ve prospěch projektů, které dosahují reálnou změnu v zaměstnávání cílových skupin. Jde však o to, aby byli povzbuzováni žadatelé, kteří při hlavním zaměření projektu mimo osvětu neopomenou zařadit mezi projektové aktivity některou formu informálního, příp. i neformálního vzdělávání v problematice RP. Nemáme ani tak na mysli v zdělávání cílových skupin jednotlivců (mužů a žen), jako spíš zaměstnavatelů (personalisté, manažeři) a představitelů veřejné správy. Lze to provést vhodnou formulací specifického kritéria pro věcné hodnocení žádostí.
K synergii oblasti podpory 3.4 s problematikou sociální politiky a politiky zaměstnanosti Převážný obsah sociální, úžeji rodinné atd. politiky státu je zaměřen na udržení určitého (třeba i minimálního), společensky uznaného existenčního komfortu skupin obyvatel ohrožených exkluzí z normálního způsobu života společnosti. Vystihuje to pojem social security, neboť tato politika především vyrovnává nerovnosti v příjmové situaci jednotlivců a rodin a tím přispívá k sociální kohezi. Naproti tomu OPLZZ vnáší do sociální politiky, politiky zaměstnanosti a (v ČR neexistující) politiky vzdělávání dospělých dynamizující faktor, který lze souhrnně označit jako social investment. Všechny investice - zvláště jsou-li nákladově efektivní a motivující - do vzdělávání (nejen profesního), do zlepšování pracovních podmínek a návazných mimopracovních podmínek (např. školka), do opatření k integraci ohrožených sociálních skupin apod. mají potenciálně pákový a multiplikační efekt. Například rozšíření služeb péče o děti jednak umožňuje vyšší zaměstnanost rodičů s pozitivními dopady do rodinného a veřejného rozpočtu, jednak vyvolává potřebu dalších služeb (v hlídání dětí, dopravě aj.). Přímé investice do zvyšování zaměstnatelnosti a kvalifikovanosti lidí (OPLZZ, OP VK), do udržení dosavadních nebo tvorby nových pracovních míst (OPLZZ, OP PI), do jejich větší dostupnosti (ROP, IOP) a další by však měly být doprovázeny cílenou podporou ochoty zaměstnavatelů k tvorbě pracovních příležitostí pro zaměstnávání osob, které jsou pro zaměstnavatele méně výhodné, riskantnější apod. Racionalita podnikání je založena na porovnávání nákladů a výnosů při minimalizaci podnikatelských rizik. Z tohoto hlediska je nevýhodné zaměstnávat matky malých dětí (větší pravděpodobnost pracovního výpadku při nemoci dítěte), nové absolventy bez praxe (vyšší náklady a nižší produktivita a kvalita jejich práce) atd.
266
V oblasti podpory 3.4 jde především o tři potřebné výsledky: a) kvantitativní rozvoj služeb péče o malé děti, pokud jsou podmínkou ke vstupu nebo návratu rodičů k ekonomické aktivitě, b) růst počtu flexibilních pracovních režimů, které jsou ve většině případů druhou podmínkou k zaměstnávání rodičů malých dětí, c) zřizování pracovních míst v profesích, v nichž se z kvalifikačních a osobnostních důvodů snadno uplatní ženy (zejména v terciárním sektoru služeb). Jiří Musil ve studii o dopadech sociální politiky na sociální soudržnost píše 54: „Vyšší zaměstnanost žen musí být doprovázená rozvojem služeb, což znamená vytvářením pracovních příležitosti v terciárním sektoru, kde jsou soustředěny pracovní příležitosti pro ženy. I mírné zvyšovaní zaměstnanosti žen bude proto fungovat jako ekonomicky multiplier. Rozvoj služeb se může tudíž stát nástrojem omezovaní chudoby… Při poměrně vysoké zaměstnanosti žen v ČR a jejich stále rostoucí vzdělanosti je zapotřebí postupně přeměňovat formy veřejné podpory rodiny. Zde by měly byt finanční formy podpory doplňovány také levnými a dostupnými službami, které by umožnily mužům i ženám snadněji spojovat jejich rodinné funkce s prací. To by mělo být, kromě posíleni služeb, umožňováno pružnějším chápáním pracovní doby i místa práce mužů, ale zejména žen, klouzavou pracovní dobou, zkrácenými úvazky, krátkodobými pracovními poměry, možnosti pracovat doma, fungováním rodin jako doplňujících forem péče o děti (nejen vlastních). Celkově jde o rozšíření a zpružněni pojetí placené práce.“ J. Musil rovněž zmiňuje problém péče o seniory: Rozvoj služeb a institucí pomáhajících rodinám nemůže být omezen jen na zařízení pro děti, nýbrž i pro seniory. V současné situaci jsou rodiny značně přetíženy péčí o své starší členy a díky prodlužující se střední délce života bude tento tlak na péči o staré lidi stoupat. Při celkové relativně vysoké zaměstnanosti žen v ČR, pokračujícím stárnutí obyvatelstva, vysoké rozvodovosti, geografické odloučenosti dospělých dětí od starých rodičů, nedostatcích v kapacitách státních a obecních zařízení typu stacionáře atd. se péče o seniory (jejich opatřování a ošetřovaní) stává celospolečenským problémem, na nějž je rovněž třeba přiměřeně soustředit pomoc ESF. V oblasti rovných příležitostí se někdy objevují názory na potřebu zavedení určitých kvót (nejen zdravotně postižených, ale i Romů, žen, nových absolventů) jako prvku tzv. pozitivní diskriminace. Domníváme se, že to není jediná ani nejlepší cesta k posílení společensky žádoucího chování zaměstnavatelů. Je třeba odlišit pozitivní diskriminaci na základě kvót od ekonomické regulace (motivace). Pokud jde o podporu pomocí ekonomické regulace, existuje precedens v zaměstnávání osob se zdravotním postižením se sankcí dodatečných odvodů do státního rozpočtu. Dopady pozitivní diskriminace bývají kontraproduktivní a někdy vedou k perverznímu chování firem (předstírané nákupy od organizací, které zaměstnávají zdravotně postižené). Přesto je třeba upřednostňovat ekonomické pobídky před přímými státními zásahy.
54
Musil J., Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti, CESES FSV UK, Praha 2008.
267
Může zde jít o daňové a nedaňové pobídky (stimuly). Legislativní zakotvení stimulů je pochopitelně politickým rozhodnutím a některá relevantní opatření obsahoval již tzv. Prorodinný balíček z r. 2008 55. V OPLZZ je možné volit jako nedaňový stimul preferenci projektů, v nichž zaměstnavatelé přislíbí podporu služeb péče o děti, flexibilních forem zaměstnání nebo zřizování míst v „ženám příznivých“ oborech (prostřednictvím specifických kritérií věcného hodnocení projektové žádosti), tématické zúžení některých příštích výzev na firemní služby péče o děti, flexibilní formy nebo i určitý druh profesí (prac. míst), změnu některých parametrů výzvy (zejména nenulovou míru financování projektu vlastními prostředky žadatele). Flexibilní formy zaměstnávání nejsou daňově ani jinak zvýhodněny, ačkoliv zaměstnavateli s nimi někdy vznikají dodatečné náklady. Doporučuje se proto zvážit tuto možnost pomocí zvláštní studie potřebnosti a proveditelnosti. Není zvýhodněna ani tvorba míst ve firemních školkách – náklady nejsou daňově uznatelné a firma je tedy vynakládá z hrubého zisku. To je špatný (záporný) stimul pro větší vznik firemních školek a pro větší podporu dalších forem, jakými jsou miniškolky a reciproční hlídání dětí (tzv. baby-sitting), obojí dle zák. č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Nenavrhuje se tu „daňová výjimka“ pro určitou skupinu firem, nýbrž změna v pojetí daňově uznatelných nákladů pro výpočet daně z příjmu. To si pravděpodobně vyžádá novelizaci zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Jak už bylo řečeno, vzhledem k výsledkům mezinárodního porovnávání (oddíl 19.A.1) a k dosud očekávaným dopadům podpořených projektů se doporučuje výrazně podporovat projekty s dobrým potenciálem pro dosažení reálných změn v zaměstnávání žen, včetně vazby tohoto zaměstnání na rodinný život a péči o děti. Hlavním problémem není úroveň vzdělání žen a – kromě zvláštních skupin, jimiž se zabývá OP 3.4 – jejich zaměstnatelnost, nýbrž dopady genderových stereotypů do rozdílů v odměňování žen a mužů za srovnatelnou práci a další rozšiřování flexicurity (zajišťování flexibilních forem práce a slaďování pracovního a rodinného života). Ke klíčovým faktorům zamezení sociální exkluze, udržení či posílení společenské koheze v ČR a mezinárodní konkurenceschopnosti určitě patří rozvoj vzdělání, využití ICT, sofistikované výrobní procesy a rozvoj sektoru služeb. Do posilování těchto faktorů je třeba investovat a OPLZZ rozhodně část z nich ovlivňuje. Důsledkem relativní rozvinutosti vnitřní ekonomiky ve spojení s celosvětovou globalizací obchodu a všeobecným růstem kvalifikačních nároků je totiž hrozba trvalého nadbytku nevyužitelných pracovních sil (především v nižších stupních vzdělání a v některých oborech). V období pomalého ekonomického růstu je tedy třeba využívat takových nástrojů jako rozvoj osobních sociálních služeb, veřejně prospěšné práce a flexibilní pracovní režimy.
55
Viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf.
268
19.D Přehled doporučení Zde opakujeme doporučení, která jsou podle kontextu umístěna v celé studii. Vybraná doporučení jsou pak uvedena v hlavní zprávě z evaluace. K pokračování výzev a k jejich obsahu 1. Doporučujeme pokračovat ve výzvách k podávání žádostí o podporu grantových projektů v podobných nebo větších objemech, jaké byly pro výzvy č. 26 a 54. 2. Podporujeme záměr odboru rodiny a dávkových systémů MPSV, který v současné době jedná o převedení prostředků z výzvy č. 10 do oblasti podpory 3.1, ve které chce předložit rozsáhlý projekt zaměřený na pěstounskou péči. Část uvolňovaných prostředků by však měla zůstat k posílení rozpočtu globálních grantů (vzhledem k mnohanásobnému převisu poptávky a k dále uváděným doporučením pro příští výzvy). 3. V příštích výzvách doporučujeme znevýhodnit nebo utlumit příjem projektů zaměřených pouze na osvětu a propagaci, na základní informovanost o problematice rovných příležitostí. 4. Doporučujeme nadále podporovat oslabování genderových stereotypů, nikoliv však obecnou propagací, nýbrž cíleně, působením v jednotlivých podnicích a lokalitách. Získávat k tomu firmy a města jako partnery. Mezi programové aktivity, které patří k nejvhodnějším pro toto zdůraznění a řešení, patří a) rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života a b) podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života (ve znění Prováděcího dokumentu OPLZZ, str. 74). 5. Vzhledem k dosud malému počtu projektů zaměřených na řešení konkrétních problémů na trhu práce a služeb péče o děti navrhujeme zúžení v obsahovém zaměření příští výzvy na projekty s tímto zaměřením: zřizování a provoz školek, miniškolek a jiných forem péče o děti pro zaměstnané rodiče, sdružování organizací za účelem řešení konkrétních problémů v lokalitách a regionech (zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení mateřské školy za pomoci místních firem a organizací) podporu vlastní podnikatelské činnosti beneficientů (především žen po skončení rodičovské dovolené) ženy v předdůchodovém věku zlepšování kvality života v konkrétní lokalitě řešením určitého problému v RP (např. zřízení mateřské školy za pomoci místních firem a organizací) nové způsoby propojení organizací, které se RP zabývají (např. neziskové organizace s úřadem práce nebo městem a se zaměstnavateli) 6. Doporučujeme, aby některá z příštích výzev upřednostnila či přímo byla vyhrazena pouze na projekty zaměřené na organizace a skupiny organizací a sice se zaměřením na přímé řešení pracovního uplatnění žen pomocí flexibilních režimů práce, na zřizování míst v předškolních zařízeních a konkrétního řešení zaměstnanosti žen v jednotlivých lokalitách. Právní forma příjemce tu může zůstat libovolná – projekt bude moci realizovat jak poskytovatel služeb péče o děti, tak zaměstnavatel. 7. Navrhuje se změna v pojetí daňově uznatelných nákladů pro výpočet daně z příjmu (pravděpodobně novelizace zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu) tak, aby se náklady spojené se zřízením a provozem firemních zařízení péče o děti staly daňově účinnými.
269
K indikátorové soustavě a k zaměření dalších evaluačních studií 8. Přestože jde o metodologicky obtížné otázky, doporučujeme zvážit další indikátory výstupů, výsledků a dopadů, které budou mít větší vazbu na projektové aktivity, na obsah a kvalitu efektů podpory. Velká část ovšem bude muset být řešena evaluačními studiemi, neboť potřebný kvalitativní aspekt lze do monitorovacího systému zahrnout jen ve velmi omezené míře. 9. Udržitelnost či přesněji požadavek na pokračování vybraných aktivit a zachování určitých výstupů by měl být nově posouzen. Mělo by se především zvážit prodloužení doby udržitelnosti a zvětšení počtu výstupů a aktivit, které mají po skončení projektu pokračovat (přiměřeně k obsahu projektů, výši rozpočtu aj.). 10. Předmětem další studie by se měly stát efektivnost podpory, kvalitativní charakteristiky výstupů, hodnocení připravenosti účastnic k zaměstnání, reálné změny v jejich pracovním životě atd., protože pro tyto skutečnosti nejsou dostatečně rozpracované ukazatele a nelze tak posoudit účinnost podpory. Bude třeba hledat odpovědi na otázky: Kolik absolventů kurzů bylo skutečně zaměstnáno alespoň na zkušební dobu? Které z nich byly zaměstnány díky zvýšení kvalifikace v rámci projektů oblasti podpory 3.4? Do jaké míry a které dovednosti a znalosti z kurzů absolventi skutečně uplatnili? Jaká nová opatření zavedli zaměstnavatelé po zjištění, že mohou zaměstnat absolventy těchto kurzů? (Byli vstřícní v nabídce flexibilních pracovních režimů?) Jednali vůbec příjemci finanční podpory anebo absolventi jejich kurzů se zaměstnavateli o novém uplatnění? Atd. 56 11. Doporučuje se prozkoumat (na bázi potřebnosti, proveditelnosti a vyhodnocení dopadů - RIA) možnost nepřímé státní podpory flexibilních forem zaměstnávání pomocí nedaňových a daňových stimulů. K podpoře rovných příležitostí mimo oblast podpory 3.4 12. Pokračovat v propagaci úspěšných projektů zaměřených na RP a v šíření dobré praxe, a to dvěma způsoby: a) samotnými příjemci jako součást projektů, avšak zejména v období udržitelnosti již ukončených projektů (např. www stránky nebo exkurze pracovníků ÚP z celého kraje na pracoviště zaměstnavatele nebo poskytovatele služby), b) v rámci 10. výzvy (zajistí MPSV na základě vlastního projektu) nebo z prioritní osy 6 Technická pomoc. Může jít například o pravidelné „burzy dobrých řešení“. Opatření naváže na současné nekomerční aktivity jako Ocenění žen podnikatelek, Život nápadům atd., zajistí propojení na Radu vlády pro RP a na aktivity NNO jako Gender Studies, Liga mužů, Centrum pro rodinu a soc. péči, naváže na udržitelné projekty z minulých let apod. 13. Doporučujeme, aby ve všech oblastech podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé prioritní ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena preference konkrétních aktivit a akcí, které podporují obecně RP a specificky podmínky pro ženy. Alternativa I: jako specifické kritérium Preferenci projektů v oblasti RP lze řešit pomocí specifického kritéria. Příklady preferovaných aktivit a akcí (v závorce jsou uvedeny body na pětistupňové škále hodnocení): (1) osvěta a propagace RP v přímé vazbě na projekt (jako součást projektu) (2) vytváření a zprostředkování nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů pro ženy a další cílové skupiny ve smyslu oblasti podpory 3.4 (3) vzdělávací programy (kurzy) pro obecné i specifické vzdělávání žen a mužů znevýhodněných ve smyslu o. p. 3.4, zejména rodičů malých dětí před jejich nástupem (návratem) do zaměstnání
Doporučení má vazbu na úkol přijatý v rámci Veřejného plánu řešení evaluačních doporučení, který se týká indikátoru 07.46.16 „Podíl úspěšně podpořených osob“. Viz http://www.esfcr.cz/file/7982/, str. 22. 56
270
(3) příprava cílových skupin na zahájení samostatné výdělečné činnosti (informování o zákonech a předpisech, tvorba podnikatelského plánu, základní podnikatelské znalosti a dovednosti apod.) (3) provozování dětských koutků pro krátkodobé hlídání dětí po dobu projektu (3) zřízení jiné služby péče o děti po dobu projektu, resp. v době účasti rodičů n a projektu (např. týdenní ozdravný pobyt dětí, celodenní akce výchovně zábavného charakteru) (4) příprava a zavedení flexibilních režimů práce a netradičních forem zaměstnávání (tzv. flexibilní kancelář, práce z domova, sdílení jednoho prac. místa, zhuštěný pracovní režim typu 3+3 dny, zřizování zkrácených prac. úvazků, sdílených prac. míst aj.) (5) zřízení a provozování miniškolky (pro max. 5 děti v domácnosti nebo v jiném objektu), „baby sitting“ aj.
Alternativa II: jako volitelná podmínka přijatelnosti Zařadit problematiku RP do prioritních os 1, 3, 5 a do oblasti 2.1 jako jednu z „volitelných podmínek přijatelnosti“: žadatel by musel volit mezi dvěma nebo více požadavky, z nichž jeden by se týkal zajištění konkrétního řešení ve prospěch RP v kontextu projektu (viz výše), avšak další by se týkaly jiných žádoucích aspektů projektu (např. „zlepšené“ udržitelnosti aktivit a výstupů projektu). K přípravě nového období 14. Pro období 2014-20 lze předpokládat přetrvání tématiky RP a GM v prioritách ESF. Proto bude třeba již nyní přehodnotit dosavadní vývoj v tématice, a to ve dvou rovinách: a) metodologické – co jsou v okruhu možných výstupů, výsledků a dopadů validní a spolehlivé indikátory RP a jak zjišťovat čistý užitek OPLZZ (očištěný od jiných vlivů), b) věcné – jaké nové cíle stanovit, jaká opatření a typy aktivit jsou rozhodující pro plnění širších cílů EU a ČR. 15. Doporučuje se, aby implementační subjekty zainteresované v tematickém okruhu vzdělávání pro zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti (MPSV, MŠMT a MV) pro příští programové období zvážily cílenou podporu některých částí občanského vzdělávání.
Seznam literatury a dokumentů
Hausmann R., Tyson L. D., Zahidi S. (2010), The Global Gender Gap Report 2010, World Economic Forum, Geneva McNaughton C. aj. (2010), Evaluation of Gender Equality and Equal Opportunities within the European Social Fund, Department of Work and Pensions MPSV (2008), Soubor prorodinných opatření - Prorodinný balíček (dostupné na http://www.mpsv.cz) MPSV (2008), Evaluace projektů zaměřených na rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života, Závěrečná zpráva. MPSV (2008), Třetí etapa průběžného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL MPSV (2010), Evaluace ve vazbě na monitoring – vyhodnocení indikátorové soustavy OPLZZ. Závěrečná zpráva. MPSV (2010), Roční operační vyhodnocení OPLZZ za rok 2009. MPSV, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 až 2013. Finální verze. MPSV, Prováděcí dokument OPLZZ, Praha: vydání 1.6, 25. 8. 2010. MPSV (2010), Veřejný plán řešení evaluačních doporučení (dostupné na http://www.esfcr.cz/file/7982/) MPSV (2011), Příručka pro žadatele o finanční podporu z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Musil J. (2008), Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti, CESES FSV UK Praha.
271
Příloha č. 6 - Sumarizace vlivu projektů PO5 na cílové skupiny (dle MONIT7+, stav 12. 12. 2010) Cílové skupiny Kód projektu
Popis vlivu na politiku
Uchaz. o zam.
osoby dl.nezam.ženy ženy 50+ se ZP (nad 6 měs.)
mladí 15-19 let
osoby závislé ženy po osoby rom. domácí na mateřské cizinci bez etn. násilí návyk. (rodiče) přístř. menš. látk.
CZ.1.04/5.1.01/12.00001
sociální začleňování mentálně postižených
CZ.1.04/5.1.01/12.00005
rehabilitace osob zneužívajících návykové látky
CZ.1.04/5.1.01/12.00006
networking P5
CZ.1.04/5.1.01/51.00007
vzdělávání žen po mateřské a rodičů s dětmi
CZ.1.04/5.1.01/51.00010
inovace sociálního podnikání v ČR
CZ.1.04/5.1.01/51.00016
ženy znevýhodněné na trhu práce
CZ.1.04/5.1.01/51.00017
inovace k řešení dl.nezam.žen
CZ.1.04/5.1.01/12.00018
oblast RLZ a bezbariérového cestování
CZ.1.04/5.1.01/51.00021
tématická sít pro dl. Výměnu zkušeností v zam.
CZ.1.04/5.1.01/12.00021
tématická síť pro rozvoj soc.ekonomiky
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00025
zahr.zkušenosti pro nezaměstnané
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00027
přenos dobré pra1e mezi partnery
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00028
podpora NNO v oblasti snižování nezam. P5
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00030
výměna zkuš.a inovací - obl.soc. služeb
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00031
zkušenosti v oblasti sociální firmy
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00034
výměna zkuš.v místním partnerství
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00036
profesionální pečovatelé
CZ.1.04/5.1.01/51.00037
švédský model soc.firmy v Moravskoslezsku
CZ.1.04/5.1.01/12.00037
zapojování lidí s mentálním handikepem
CZ.1.04/5.1.01/12.00038
přenos knowhow pro NNO P5
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00038
nové formy péče o děti do 7 let
1
1 1 1 1
1
1
1 1 1
1 1 1 1 1 1
272
etn. menš.
Cílové skupiny Kód projektu
Popis vlivu na politiku
Uchaz. o zam.
CZ.1.04/5.1.01/12.00046
přenos dobré pra1e v oblasti řeš.domácího násilí
CZ.1.04/5.1.01/51.00046
IT model pro odhadování potřeb zam. V regi.
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00047
zaměstnávání znevýh.osob
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00048
podpora zam. Seniorů a předdůchod.věku
CZ.1.04/5.1.01/51.00049
reg.tématická síť v Ústeckém kraji
CZ.1.04/5.1.01/51.00052
práce s lidmi s mentál.postižením
CZ.1.04/5.1.01/12.00052
přenos zkušeností v oblasti vzdělávání a integr. P5
CZ.1.04/5.1.01/12.00057
začleňování zdrav.postižených osob na trh pr.
CZ.1.04/5.1.01/12.00060
dobrá praxe v terénních službách
CZ.1.04/5.1.01/12.00063
zvýšení kompetencí při výkonu veř.správy P5
CZ.1.04/5.1.01/12.00064
výměna zkuš.při začl.venk.žen (zem.) do práce
CZ.1.04/5.1.01/51.00065
náhradní rodinná péče
CZ.1.04/5.1.01/51.00066
mezin.témat.síť-slaďování soukr.a prac.života
CZ.1.04/5.1.01/12.00069
přenos zkušeností v obl. Znevýhodn.osob
CZ.1.04/5.1.01/12.00072
nelegální prac.migrace cizinců +LEGISLATIVA
CZ.1.04/5.1.01/51.00073
I my chceme pracovat …
CZ.1.04/5.1.01/12.00074
soci.začleňování po poranění mozku
CZ.1.04/5.1.01/12.00075
komunitní plánování soc.služeb - výkon veř.spr.
CZ.1.04/5.1.01/51.00076
začleňování zdrav.postižených osob na trh pr.
CZ.1.04/5.1.01/51.00079
"Age" management v ČR
CZ.1.04/5.1.01/12.00083
centra podpory rodiny
CZ.1.04/5.1.01/12.00087
místní partnerství - inovace programů
CZ.1.04/5.1.01/51.00086
absolventi na trh práce
CZ.1.04/5.1.01/51.00087
krizová intervence
CZ.1.04/5.1.01/12.00094
rovné příležitosti na trhu práce
CZ.1.04/5.1.01/12.00096
práce se sociálně vyloučenými obyv.
osoby dl.nezam.ženy ženy 50+ se ZP (nad 6 měs.)
mladí 15-19 let
osoby závislé ženy po osoby rom. domácí na mateřské cizinci bez etn. násilí návyk. (rodiče) přístř. menš. látk.
etn. menš.
1 1 1 1 1 1
1
1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1
1
1
1 1
1 1 1 1
273
Cílové skupiny Kód projektu
Popis vlivu na politiku
Uchaz. o zam.
osoby dl.nezam.ženy ženy 50+ se ZP (nad 6 měs.)
CZ.1.04/5.1.01/51.00098
tématická síť - aktivní stárnutí
CZ.1.04/5.1.01/12.00099
soc.dovednosti u lidí s postižením
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00102
proti bariérám trhu práce - zdrav.postižení
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00105
výměna zkušeností prac.úřadů práce
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00109
prac.trénink osob pracuj.s mental.postiž.
1
CZ.1.04/5.1.01/51.00110
vzdělávání dospělých - celoživ.učení
CZ.1.04/5.1.01/12.00111
řízení pra1e pro uživatele drog
CZ.1.04/5.1.01/12.00114
komunita zdravých lidí a lidí s postižením
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00115
zahraniční stáže v oblasti péče o duševní zdr.
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00116
náhradní rodinná péče a práce s rodinou
CZ.1.04/5.1.01/12.00120
reg.produkty a zaměstnanost P5
CZ.1.04/5.1.01/12.00124
centra místního partnerství - celoživ.učení
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00125
mezisektorové partnerství v obcích - celož.uč.
1
CZ.1.04/5.1.01/12.00130
podpora soc.podniků P5 Celkem Procentní podíl podporované cílové sk. CELKEM PODPOŘENÉ JEDNOTKY
mladí 15-19 let
osoby závislé ženy po osoby rom. domácí na mateřské cizinci bez etn. násilí návyk. (rodiče) přístř. menš. látk.
etn. menš.
1
1 1 1 1 1 1
1 18
25%
19
26%
72
274
2
3%
1
1%
6
8%
6
8%
3
4%
10
14%
2
3%
1
1%
1
1%
1
1%
2
3%
Příloha č. 7 – Expertní odhad inovativnosti projektu (příloha EO 1.23) V analýzách byl použit indikátor inovativnosti. Ten označuje potenciál projektu k inovativnímu řešení problému, na který se projektová žádost zaměřuje. Tato hodnota byla získána tak, že byl vypočten průměr ze tří hodnocení expertů (každý z expertů hodnotit každý projekt zvlášť) dle následujících kritéií: I. Inovace má plánované dopady…
II. Jak je popsána přidaná hodnota ve vztahu k cílovým skupinám (klientům či zákazníkům)?
… na trhu EU …na trhu ČR …na lokálním trhu …nejsou popsány, nebo jsou zaměřeny jen na příjemce podpory.
6 3 1 0
Je jasně popsána přidaná hodnota pro cílovou skupinu mimo organizaci příjemce podpory. Není podrobně popsána, ale lze ji z žádosti vydedukovat. Není jasně patrná.
3 1 0
III. Které z těchto čtyř typů inovací jsou obsaženy?
Obsaženy jsou alespoň 3 typy inovací. Obsaženy jsou alespoň 2 typy inovací. (zlepšení produktů, zlepšení služeb, Obsažen je jeden typ inovací zlepšení postupů, organizační Není obsažen žádný z těchto typů inovací změny) CELKEM
6 3 1 0 max. 15
Potřebné informace byly obsaženy v žádosti, zejména v její části č. 7 (Inovativnost projektu) a č. 8 Popis klíčových aktivit a č. 9 (Popis a zapojení cílových skupin). Při hodnocení otázky č. I. Byla také ověřována cílová hodnota monitorovacích indikátorů z části č. 14 Hodnoty indikátorů (zejména 07.41.00).
Příloha č. 7.2: Vliv typu žadatele na výsledky projektů Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,182 ,033 ,017 1,706801 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 ANOVAb Model Sum of Squares df Mean Square F Sig. 1 Regression 24,153 4 6,038 2,073 ,085a Residual 707,900 243 2,913 Total 732,053 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: Inovprum
275
Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) 7,000 ,569 DRUHSOUKR01 -,369 ,613 DRUHNNO01 -,150 ,585 DRUHVERSEK01 -1,242 ,675 DRUHVYZKUM01 -,417 ,829 a. Dependent Variable: Inovprum
Standardized Coefficients Beta -,090 -,043 -,206 -,043
t 12,304 -,602 -,257 -1,840 -,502
Sig. ,000 ,548 ,798 ,067 ,616
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,090 ,008 -,008 1533,280 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 ANOVAb Model Sum of Squares df Mean Square F Sig. 1 Regression 4636746,971 4 1159186,743 ,493 ,741a Residual 5,713E8 243 2350947,692 Total 5,759E8 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) 329,444 511,093 DRUHSOUKR01 -162,784 550,634 DRUHNNO01 127,497 525,911 DRUHVERSEK01 -95,444 606,694 DRUHVYZKUM01 -277,069 745,040 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Standardized Coefficients Beta
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,085 ,007 -,009 71,706 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01
276
-,045 ,041 -,018 -,032
t ,645 -,296 ,242 -,157 -,372
Sig. ,520 ,768 ,809 ,875 ,710
ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square F Sig. 1 Regression 9153,296 4 2288,324 ,445 ,776a Residual 1249434,300 243 5141,705 Total 1258587,597 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) 1,443E-13 23,902 DRUHSOUKR01 5,268 25,751 DRUHNNO01 16,000 24,595 DRUHVERSEK01 21,409 28,373 DRUHVYZKUM01 -1,361E-13 34,843 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Standardized Coefficients Beta ,031 ,109 ,085 ,000
t ,000 ,205 ,651 ,755 ,000
Sig. 1,000 ,838 ,516 ,451 1,000
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,178 ,032 ,016 10,494 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 ANOVAb Model Sum of Squares df Mean Square F Sig. 1 Regression 874,117 4 218,529 1,984 ,098a Residual 26759,093 243 110,120 Total 27633,210 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem Coefficientsa Standardized Unstandardized Coefficients Coefficients Model B Std. Error Beta 1 (Constant) 13,222 3,498 DRUHSOUKR01 -5,829 3,769 -,231 DRUHNNO01 -8,242 3,599 -,380 DRUHVERSEK01 -7,495 4,152 -,202 DRUHVYZKUM01 -3,097 5,099 -,052 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
277
t 3,780 -1,547 -2,290 -1,805 -,607
Sig. ,000 ,123 ,023 ,072 ,544
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,087 ,007 -,009 2,410 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 ANOVAb Model Sum of Squares df Mean Square F Sig. 1 Regression 10,653 4 2,663 ,459 ,766a Residual 1411,025 243 5,807 Total 1421,677 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem Coefficientsa Standardized Unstandardized Coefficients Coefficients Model B Std. Error Beta 1 (Constant) 7,205E-15 ,803 DRUHSOUKR01 ,214 ,865 ,037 DRUHNNO01 ,444 ,827 ,090 DRUHVERSEK01 ,909 ,953 ,108 DRUHVYZKUM01 -7,102E-15 1,171 ,000 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
t ,000 ,248 ,538 ,953 ,000
Sig. 1,000 ,805 ,591 ,341 1,000
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,024 ,001 -,016 396,095 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 ANOVAb Model Sum of Squares df Mean Square F Sig. 1 Regression 22453,232 4 5613,308 ,036 ,998a Residual 38124574,106 243 156891,251 Total 38147027,339 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem Coefficientsa
Model 1 (Constant) DRUHSOUKR01
Unstandardized Coefficients B Std. Error 155,889 132,032 -41,014 142,246
278
Standardized Coefficients Beta -,044
t 1,181 -,288
Sig. ,239 ,773
DRUHNNO01 -24,307 135,859 DRUHVERSEK01 -24,616 156,728 DRUHVYZKUM01 -49,139 192,468 a. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
-,030 -,018 -,022
-,179 -,157 -,255
,858 ,875 ,799
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,065 ,004 -,012 13,887 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square F Sig. 1 Regression 198,397 4 49,599 ,257 ,905a Residual 46860,377 243 192,841 Total 47058,774 247 a. Predictors: (Constant), DRUHVYZKUM01, DRUHVERSEK01, DRUHSOUKR01, DRUHNNO01 b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) -8,441E-14 4,629 DRUHSOUKR01 1,500 4,987 DRUHNNO01 2,732 4,763 DRUHVERSEK01 3,727 5,495 DRUHVYZKUM01 8,109E-14 6,748 a. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
Standardized Coefficients Beta
t ,000 ,301 ,574 ,678 ,000
,046 ,096 ,077 ,000
Sig. 1,000 ,764 ,567 ,498 1,000
Příloha č. 7.3: Výsledky statistických analýz pro vliv typu aktivit na výsledky projektů Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,111a ,012 -,004 1529,953 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet ANOVAb
279
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 7113083,374 5,688E8 5,759E8
df 4 243
Mean Square 1778270,843 2340757,007
F
Sig. ,552a
,760
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem Coefficientsa
Model 1
(Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error -62,401 434,365
podilcestovne_rozpocet -113,019 Inovprum 52,721 podilcizinci_rozpocet -1768,394 Počet partnerů 50,470 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Standardized Coefficients Beta
1194,442 56,794 2645,958 42,790
t
-,008 ,059 -,053 ,076
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
-,144
Sig. ,886
-,095 ,928 -,668 1,179
,925 ,354 ,505 ,239
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,196a ,038 ,022 70,577 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 48189,495 1210398,102 1258587,597
ANOVAb df 4 243
Mean Square 12047,374 4981,062
F 2,419
Sig. ,049a
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem Coefficientsa
Model 1 (Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error -32,009 20,037
podilcestovne_rozpocet 77,323 Inovprum 4,451 podilcizinci_rozpocet -171,435 Počet partnerů 3,880 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Model 1
55,100 2,620 122,058 1,974
Variables Entered/Removedb Variables Variables Entered Removed Počet partnerů, Inovprum, . podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
280
Standardized Coefficients Beta ,111 ,107 -,110 ,125
Method Enter
t -1,597
Sig. ,111
1,403 1,699 -1,405 1,966
,162 ,091 ,161 ,050
Variables Entered/Removedb Variables Entered Variables Removed Method Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . Enter podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Model 1
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,067a ,004 -,012 8,610 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 80,421 18013,478 18093,899
ANOVAb df 4 243
Mean Square 20,105 74,130
F
Sig. ,896a
,271
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Coefficientsa
Model 1
(Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error ,404 2,444
Standardized Coefficients Beta
t
podilcestovne_rozpocet 2,914 6,722 ,035 Inovprum ,114 ,320 ,023 podilcizinci_rozpocet -9,608 14,890 -,051 Počet partnerů -,176 ,241 -,047 a. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
,165
Sig. ,869
,434 ,356 -,645 -,732
,665 ,722 ,519 ,465
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,208a ,043 ,028 387,522 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 1654839,740 36492187,599 38147027,339
ANOVAb df 4 243
Mean Square 413709,935 150173,612
F 2,755
Sig. ,029a
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem Coefficientsa
Model
Unstandardized Coefficients B Std. Error
281
Standardized Coefficients Beta
t
Sig.
1
(Constant)
-121,220
podilcestovne_rozpocet -497,866 Inovprum 39,332 podilcizinci_rozpocet 943,537 Počet partnerů 7,928 a. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
110,020 302,541 14,385 670,196 10,838
-,129 ,172 ,110 ,046
Variables Entered/Removedb Variables Entered Variables Removed Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem Model 1
-1,102
,272
-1,646 2,734 1,408 ,732
,101 ,007 ,160 ,465
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,254a ,065 ,049 13,458 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 3044,706 44014,068 47058,774
ANOVAb df 4 243
Mean Square 761,177 181,128
F 4,202
Sig. ,003a
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem Coefficientsa
Model 1
(Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error -2,397 3,821
podilcestovne_rozpocet 2,561 Inovprum ,056 podilcizinci_rozpocet -,447 Počet partnerů 1,510 a. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
Standardized Coefficients Beta
10,507 ,500 23,275 ,376
t
,019 ,007 -,001 ,251
-,627
Sig. ,531
,244 ,113 -,019 4,011
,808 ,910 ,985 ,000
Příloha č. 7.4: Výsledky analýz pro geografické zaměření partnerů Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,110 ,012 -,008 ,11525 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2
Model 1 Regression Residual Total
Sum of Squares ,039 3,214 3,254
ANOVAb df 5 242 247
282
Mean Square ,008 ,013
F ,592
Sig. ,706a
ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression ,039 5 ,008 Residual 3,214 242 ,013 Total 3,254 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: INOVPRUM01
F ,592
Sig. ,706a
Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) ,464 ,016 Geraaut2 -,003 ,017 We2 -,027 ,017 Ce2 -,016 ,017 Se2 -,002 ,020 Ne2 -,003 ,023 a. Dependent Variable: INOVPRUM01
Standardized Coefficients Beta -,011 -,115 -,064 -,008 -,007
t 28,347 -,162 -1,616 -,920 -,114 -,109
Sig. ,000 ,871 ,107 ,359 ,909 ,913
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,227 ,051 ,032 1502,514 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression 29590034,320 5 5918006,864 Residual 5,463E8 242 2257549,594 Total 5,759E8 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
F 2,621
Sig. ,025a
Coefficientsa
Model 1 (Constant) Geraaut2 We2 Ce2 Se2 Ne2
Unstandardized Coefficients B Std. Error -17,680 213,291 119,240 222,642 88,119 218,361 437,443 220,355 199,978 260,153 987,693 303,875
283
Standardized Coefficients Beta ,035 ,028 ,136 ,050 ,211
t -,083 ,536 ,404 1,985 ,769 3,250
Sig. ,934 ,593 ,687 ,048 ,443 ,001
Coefficientsa Standardized Unstandardized Coefficients Coefficients Model B Std. Error Beta 1 (Constant) -17,680 213,291 Geraaut2 119,240 222,642 ,035 We2 88,119 218,361 ,028 Ce2 437,443 220,355 ,136 Se2 199,978 260,153 ,050 Ne2 987,693 303,875 ,211 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
t -,083 ,536 ,404 1,985 ,769 3,250
Sig. ,934 ,593 ,687 ,048 ,443 ,001
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,141 ,020 ,000 71,393 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression 25121,839 5 5024,368 Residual 1233465,758 242 5096,966 Total 1258587,597 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
F ,986
Sig. ,427a
Coefficientsa Standardized Coefficients Beta
Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) 4,073 10,135 Geraaut2 -1,459 10,579 We2 7,435 10,376 Ce2 1,988 10,470 Se2 25,164 12,361 Ne2 11,922 14,439 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Model 1 Regression Residual Total
Sum of Squares 1038,887 26594,322 27633,210
ANOVAb df 5 242 247
284
-,009 ,051 ,013 ,134 ,055
Mean Square 207,777 109,894
t ,402 -,138 ,717 ,190 2,036 ,826
F 1,891
Sig. ,688 ,890 ,474 ,850 ,043 ,410
Sig. ,097a
ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression 1038,887 5 207,777 Residual 26594,322 242 109,894 Total 27633,210 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
F 1,891
Sig. ,097a
Coefficientsa Standardized Unstandardized Coefficients Coefficients Model B Std. Error Beta 1 (Constant) 7,604 1,488 Geraaut2 1,704 1,553 ,073 We2 -2,628 1,524 -,121 Ce2 -,437 1,537 -,020 Se2 -3,377 1,815 -,121 Ne2 -2,517 2,120 -,078 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených organizací - celkem
t 5,110 1,097 -1,725 -,284 -1,860 -1,187
Sig. ,000 ,274 ,086 ,777 ,064 ,236
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,107 ,012 -,009 2,410 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression 16,374 5 3,275 Residual 1405,303 242 5,807 Total 1421,677 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
F ,564
Sig. ,728a
Coefficientsa
Model 1 (Constant) Geraaut2 We2 Ce2 Se2 Ne2
Unstandardized Coefficients B Std. Error ,273 ,342 ,006 ,357 ,125 ,350 -,033 ,353 ,642 ,417 -,161 ,487
285
Standardized Coefficients Beta ,001 ,025 -,007 ,102 -,022
t ,799 ,017 ,358 -,094 1,539 -,331
Sig. ,425 ,986 ,721 ,925 ,125 ,741
Coefficientsa Standardized Unstandardized Coefficients Coefficients Model B Std. Error Beta 1 (Constant) ,273 ,342 Geraaut2 ,006 ,357 ,001 We2 ,125 ,350 ,025 Ce2 -,033 ,353 -,007 Se2 ,642 ,417 ,102 Ne2 -,161 ,487 -,022 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených organizací - celkem
t ,799 ,017 ,358 -,094 1,539 -,331
Sig. ,425 ,986 ,721 ,925 ,125 ,741
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate a 1 ,080 ,006 -,014 395,765 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression 242588,989 5 48517,798 Residual 37904438,350 242 156629,911 Total 38147027,339 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
F ,310
Sig. ,907a
Coefficientsa Standardized Coefficients Beta
Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) 119,361 56,181 Geraaut2 -26,704 58,644 We2 46,661 57,517 Ce2 7,344 58,042 Se2 -34,021 68,525 Ne2 15,236 80,041 a. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
-,031 ,058 ,009 -,033 ,013
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate 1 ,172a ,029 ,009 13,738 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2
286
t 2,125 -,455 ,811 ,127 -,496 ,190
Sig. ,035 ,649 ,418 ,899 ,620 ,849
ANOVAb df
Model Sum of Squares Mean Square 1 Regression 1387,978 5 277,596 Residual 45670,796 242 188,722 Total 47058,774 247 a. Predictors: (Constant), Ne2, Se2, Geraaut2, Ce2, We2 b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
F 1,471
Sig. ,200a
Coefficientsa Standardized Coefficients Beta
Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) -1,477 1,950 Geraaut2 4,399 2,036 We2 2,831 1,996 Ce2 3,518 2,015 Se2 -,364 2,379 Ne2 2,949 2,778 a. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
t -,757 2,161 1,418 1,746 -,153 1,062
,144 ,100 ,121 -,010 ,070
Příloha č. 7.5: Detailní výsledky statistických geografické polohy partnerů Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: Inovprum Model Summary Model R R Square Adjusted R Square 1 ,110a ,012 -,012 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
analýz
–
vliv
Method Enter
Std. Error of the Estimate 1,732275
ANOVAb df
Model 1
Sig. ,450 ,032 ,157 ,082 ,879 ,290
Sum of Squares Mean Square Regression 8,866 6 1,478 Residual 723,187 241 3,001 Total 732,053 247 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: Inovprum
F ,492
Sig. ,814a
Coefficientsa
Model 1
(Constant) Geraaut2
Unstandardized Coefficients B Std. Error 6,954 ,247 -,039 ,258
287
Standardized Coefficients Beta -,010
t 28,162 -,150
Sig. ,000 ,881
We2 Ce2 Se2 Ne2 Oth2 a. Dependent Variable: Inovprum
-,405 -,236 -,037 -,042 ,038
,252 ,256 ,302 ,353 ,427
-,114 -,065 -,008 -,008 ,006
-1,610 -,922 -,124 -,120 ,089
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
,109 ,357 ,902 ,905 ,929
Method Enter
Model Summary Adjusted R Std. Error of the Model R R Square Square Estimate 1 ,333a ,111 ,089 1457,380 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 ANOVAb df
Model 1
Sum of Squares Mean Square Regression 64043744,883 6 10673957,481 Residual 5,119E8 241 2123955,565 Total 5,759E8 247 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
F 5,026
Sig. ,000a
Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) -94,380 207,759 Geraaut2 222,147 217,461 We2 111,199 211,879 Ce2 343,123 215,015 Se2 77,700 254,158 Ne2 831,720 297,280 Oth2 1447,372 359,364 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Standardized Coefficients Beta
t -,454 1,022 ,525 1,596 ,306 2,798 4,028
,066 ,035 ,107 ,019 ,178 ,253
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem Model Summary Model R R Square Adjusted R Square a 1 ,153 ,023 -,001 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 29341,427 1229246,170 1258587,597
ANOVAb df 6 241 247
288
Sig. ,650 ,308 ,600 ,112 ,760 ,006 ,000
Method Enter
Std. Error of the Estimate 71,419
Mean Square 4890,238 5100,607
F ,959
Sig. ,454a
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Method Enter
Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) 3,224 10,181 Geraaut2 -,320 10,657 We2 7,691 10,383 Ce2 ,944 10,537 Se2 23,810 12,455 Ne2 10,196 14,568 Oth2 16,018 17,611 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
Standardized Coefficients Beta
t
Sig. ,317 -,030 ,741 ,090 1,912 ,700 ,910
-,002 ,052 ,006 ,127 ,047 ,060
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet vytvořených partnerství Model Summary Model R R Square Adjusted R Square 1 ,327a ,107 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
Model 1
,752 ,976 ,460 ,929 ,057 ,485 ,364
Method Enter
Std. Error of the Estimate ,085
6,060
ANOVAb df
Sum of Squares Mean Square Regression 1061,869 6 176,978 Residual 8851,615 241 36,729 Total 9913,484 247 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: C - Počet vytvořených partnerství
F 4,819
Sig. ,000a
t
Sig.
Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) ,186 ,864 Geraaut2 1,503 ,904 We2 ,999 ,881 Ce2 1,445 ,894 Se2 -,622 1,057 Ne2 3,753 1,236 Oth2 5,499 1,494 a. Dependent Variable: C - Počet vytvořených partnerství
Standardized Coefficients Beta ,107 ,077 ,108 -,037 ,194 ,231
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet vytvořených partnerství
289
,216 1,662 1,133 1,616 -,588 3,036 3,680
Method Enter
,829 ,098 ,258 ,107 ,557 ,003 ,000
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square a 1 ,176 ,031 ,007 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
Std. Error of the Estimate ,301
ANOVAb df
Model 1
Sum of Squares Mean Square Regression ,695 6 ,116 Residual 21,785 241 ,090 Total 22,480 247 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: D - Počet vytvořených partnerství
F 1,282
Sig. ,266a
t
Sig.
Coefficientsa Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) ,047 ,043 Geraaut2 ,056 ,045 We2 ,087 ,044 Ce2 -,027 ,044 Se2 ,059 ,052 Ne2 ,019 ,061 Oth2 ,023 ,074 a. Dependent Variable: D - Počet vytvořených partnerství
Standardized Coefficients Beta
1,087 1,251 1,995 -,612 1,131 ,315 ,314
,084 ,141 -,043 ,075 ,021 ,021
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem Model Summary Model R R Square Adjusted R Square 1 ,085a ,007 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
Method Enter
Std. Error of the Estimate 396,406
-,017
ANOVAb df
Model 1
,278 ,212 ,047 ,541 ,259 ,753 ,754
Sum of Squares Mean Square Regression 276886,569 6 46147,761 Residual 37870140,770 241 157137,514 Total 38147027,339 247 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
F ,294
Sig. ,940a
Coefficientsa
Model 1
(Constant) Geraaut2 We2 Ce2 Se2 Ne2 Oth2
Unstandardized Coefficients B Std. Error 116,941 56,510 -23,458 59,149 47,389 57,631 4,368 58,484 -37,879 69,131 10,315 80,860 45,666 97,747
290
Standardized Coefficients Beta -,027 ,059 ,005 -,037 ,009 ,031
t
Sig. 2,069 -,397 ,822 ,075 -,548 ,128 ,467
,040 ,692 ,412 ,941 ,584 ,899 ,641
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 . a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem Model Summary Model R R Square Adjusted R Square 1 ,182a ,033 ,009 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2
Method Enter
Std. Error of the Estimate 13,740
ANOVAb df
Model 1
Method Enter
Sum of Squares Mean Square Regression 1563,746 6 260,624 Residual 45495,028 241 188,776 Total 47058,774 247 a. Predictors: (Constant), Oth2, We2, Se2, Ne2, Geraaut2, Ce2 b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
F 1,381
Sig. ,223a
Coefficientsa Standardized Coefficients Beta
Unstandardized Coefficients Model B Std. Error 1 (Constant) -1,650 1,959 Geraaut2 4,631 2,050 We2 2,883 1,998 Ce2 3,305 2,027 Se2 -,640 2,396 Ne2 2,597 2,803 Oth2 3,269 3,388 a. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
,152 ,102 ,114 -,018 ,061 ,063
t
Sig. ,400 ,025 ,150 ,104 ,790 ,355 ,336
-,842 2,259 1,443 1,630 -,267 ,927 ,965
Příloha č. 7.6: Výsledky statistických analýz pro vliv typu aktivit na výsledky projektů Variables Entered/Removedb Variables Entered Variables Removed Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem Model 1
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,111a ,012 -,004 1529,953 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression
Sum of Squares 7113083,374
ANOVAb df 4
291
Mean Square 1778270,843
F ,760
Sig. ,552a
Residual
5,688E8
243
Total
5,759E8
247
2340757,007
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem Coefficientsa
Model 1
(Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error -62,401 434,365
podilcestovne_rozpocet -113,019 Inovprum 52,721 podilcizinci_rozpocet -1768,394 Počet partnerů 50,470 a. Dependent Variable: C - Počet podpořených osob celkem
Standardized Coefficients Beta
1194,442 56,794 2645,958 42,790
t
-,008 ,059 -,053 ,076
Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
-,144
Sig. ,886
-,095 ,928 -,668 1,179
,925 ,354 ,505 ,239
Method Enter
Model Summary Adjusted R Square
Model R R Square Std. Error of the Estimate 1 ,196a ,038 ,022 70,577 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 48189,495 1210398,102 1258587,597
ANOVAb df 4 243
Mean Square 12047,374 4981,062
F 2,419
Sig. ,049a
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem Coefficientsa
Model 1 (Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error -32,009 20,037
podilcestovne_rozpocet 77,323 Inovprum 4,451 podilcizinci_rozpocet -171,435 Počet partnerů 3,880 a. Dependent Variable: D - Počet podpořených osob celkem
55,100 2,620 122,058 1,974
Standardized Coefficients Beta ,111 ,107 -,110 ,125
Variables Entered/Removedb Variables Model Variables Entered Removed Method 1 Počet partnerů, Inovprum, . Enter podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem
292
t -1,597
Sig. ,111
1,403 1,699 -1,405 1,966
,162 ,091 ,161 ,050
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate a 1 ,067 ,004 -,012 8,610 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual
Sum of Squares 80,421 18013,478
Total
18093,899
ANOVAb df 4 243
Mean Square 20,105 74,130
F
Sig. ,896a
,271
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Coefficientsa
Model 1
Unstandardized Coefficients B Std. Error ,404 2,444
(Constant)
Standardized Coefficients Beta
t
podilcestovne_rozpocet 2,914 6,722 ,035 Inovprum ,114 ,320 ,023 podilcizinci_rozpocet -9,608 14,890 -,051 Počet partnerů -,176 ,241 -,047 a. Dependent Variable: D - Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Variables Entered/Removedb Model Variables Entered Variables Removed 1 Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem
,165
Sig. ,869
,434 ,356 -,645 -,732
,665 ,722 ,519 ,465
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,208a ,043 ,028 387,522 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 1654839,740 36492187,599 38147027,339
ANOVAb df 4 243
Mean Square 413709,935 150173,612
F 2,755
Sig. ,029a
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem Coefficientsa
Model 1
(Constant) podilcestovne_rozpocet Inovprum podilcizinci_rozpocet Počet partnerů
Unstandardized Coefficients B Std. Error -121,220 110,020 -497,866 39,332 943,537 7,928
293
302,541 14,385 670,196 10,838
Standardized Coefficients Beta -,129 ,172 ,110 ,046
t -1,102
Sig. ,272
-1,646 2,734 1,408 ,732
,101 ,007 ,160 ,465
Variables Entered/Removedb Variables Entered Variables Removed Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. Dependent Variable: C - Počet proškolených osob - celkem Model 1
Variables Entered/Removedb Variables Entered Variables Removed Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, . podilcestovne_rozpocet a. All requested variables entered. b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem Model 1
Method Enter
Method Enter
Model Summary Model R R Square Adjusted R Square Std. Error of the Estimate 1 ,254a ,065 ,049 13,458 a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet
Model 1
Regression Residual Total
Sum of Squares 3044,706 44014,068 47058,774
ANOVAb df 4 243
Mean Square 761,177 181,128
F 4,202
Sig. ,003a
247
a. Predictors: (Constant), Počet partnerů, Inovprum, podilcizinci_rozpocet, podilcestovne_rozpocet b. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem Coefficientsa
Model 1
(Constant)
Unstandardized Coefficients B Std. Error -2,397 3,821
podilcestovne_rozpocet 2,561 Inovprum ,056 podilcizinci_rozpocet -,447 Počet partnerů 1,510 a. Dependent Variable: D - Počet proškolených osob - celkem
294
10,507 ,500 23,275 ,376
Standardized Coefficients Beta ,019 ,007 -,001 ,251
t -,627
Sig. ,531
,244 ,113 -,019 4,011
,808 ,910 ,985 ,000
Příloha č. 8 – Logické rámce řešení 3 vybraných oblastí a návrh rozšířené soupisky účetních dokladů v rámci evaluačního úkolu 2 Logický rámec (plán) realizace souboru kroků v oblasti rovných příležitostí Hlavní cíl
Zlepšit situaci v rovných příležitostech z hlediska uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce v ČR
Dílčí cíle plánu Zlepšit dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ v rámci tematiky rovných příležitostí Posílit potenciál oblasti rovných příležitostí prostřednictvím důrazu na princip partnerství v rámci oblasti podpory 3.4 OPLZZ Posílit reálné změny v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti Snížit riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit Výstupy plánu
Objektivně ověřitelné indikátory
Prostředky/zdroje ověření
uspokojivé naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ rovných příležitostí u znevýhodněných skupin
Objektivně ověřitelné indikátory Monitorovací indikátory dopadu OPLZZ ve vazbě na rovné příležitosti (zejména pak zvýšení míry zaměstnanosti žen, dlouhodobé nezaměstnanosti skupin 15-24 let a 50+) Počty partnerů v podpořených projektech OP 3.4 (MONIT7+) Indikátor 07.60.10 „Zlepšení podmínek pro slaďování rodinného a pracovního života“ Statistické údaje veřejných dostupných databází Objektivně ověřitelné indikátory
Zdroje k ověření Předpoklady/rizika (vnější) MONIT7+ Koordinovaný postup v rámci ŘO veřejné statistiky – Pochopení a zájem potenciálních ČSÚ, MPSV, žadatelů v rámci OPLZZ o aktivní VUPSV prosazování problematiky rovných příležitostí v jejich běžné každodenní praxi Pochopení a aktivní zájem odborníků z praxe, včetně evaluačních stakeholderů
Zdroje k ověření
1) Širší aplikace RP v rámci OPLZZ 1) Zakomponovaná specifická kritéria RP 2) Vyšší zapojení podniků a obcí v projektech RP - lepší zacílení a anebo jako volitelné podmínky přijatelnosti koordinace aktivit v OP 3.4 projektové žádosti ve výzvách v prioritních 3) Konkretizace a posílení rovných příležitostí v podmínkách výzev osách 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 OP 3.4 2) Indikátor „Počet podpořených organizací“ 4) Lepší zapojení nejvíce znevýhodněných skupin na trhu práce podle dle právní subjektivity (MONIT7+)
295
MONIT7+ veřejné statistiky – ČSÚ, MPSV, VUPSV
MONIT7+ Podmínky vyhlašovaných výzev
Předpoklady/rizika (vnější) Výstup vůči účelu (dílčím cílům) Zajištění dobré informovanosti příslušných potenciálních žadatelů a konečných příjemců, Dodržení časového harmonogramu předávání jednotlivých výstupů projektu
3) Stanovené konkrétní podmínky ve výzvách na konkretizaci RP a šíření dobré praxe 4) Jasně vymezené cílové skupiny a podmínky podpor Aktivity plánu A.
Prostředky/vstupy
Zavést ve všech oblastech podpory prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti 2.1 preferenci konkrétních aktivit a akcí, které podporují obecně RP B. V rámci oblasti podpory 3.4 je nutné se zaměřovat zejména na zástupce obcí a zaměstnavatelů a posílit princip partnerství v projektech prosazujících rovné příležitosti C. V dalších výzvách preferovat zejména projekty zaměřené na reálnou změnu v zaměstnávání a podnikání mužů a žen, kteří jsou jinak znevýhodněni v dalším pracovním uplatnění z důvodů péče o malé děti a dále se zaměřit na konkrétní nabídku flexibilních režimů práce ze strany zaměstnavatelů D. V dalších výzvách problematiky rovných příležitostí je nutné eliminovat riziko neefektivních překryvů prostřednictvím jasně vymezené cílové skupiny a podporovaných aktivit
Časový rámec aktivit
vyhlašované výzvy v rámci OP 3.4 a A. možnosti stanovování konkrétních podmínek vyhlašované výzvy v rámci prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 B.
Další výzvy v oblasti podpory 3.4 vyhlašované v letech 2012 2013 Další výzvy v rámci prioritních os 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 vyhlašované v letech 2011 2013
Předpoklady/rizika (vnější) Aktivity vůči výstupu Časové zvládnutí zakomponování vymezených kritérií a podmínek do připravovaných výzev již během roku 2011 a 2012 Dostatečné porozumění důležitosti problematiky RP napříč jednotlivými odděleními ŘO OPLZZ v jejichž gesci jsou ostatní prioritní osy Dodržení časového harmonogramu
Předběžné podmínky Dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ v oblasti RP Předpokládaný pokračující důraz na problematiku rovných příležitostí ze strany EK v příštím programovém období
296
Logický rámec (plán) realizace souboru kroků v oblasti řešení administrativních bariér Hlavní cíl
Zjednodušit administrativní procesy OPLZZ
Objektivně ověřitelné indikátory Zrychlení tempa naplňování hodnot finančních indikátorů OPLZZ Zrychlení tempa naplňování hodnot věcných indikátorů OPLZZ Objektivně ověřitelné indikátory zkrácené průměrné lhůty kontroly a proplácení MZ konečným příjemcům o 50 % oproti stavu k 31.12.2010.monitorovací indikátory finančního pokroku zřízená metodická skupina a průběžně aktualizovaná veřejná databáze rozhodnutí pozitivní hodnocení ze strany KP a žadatelů
Prostředky/zdroje ověření
MONIT7+
Dílčí cíle plánu Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že nesporné výdaje budou propláceny ihned po kontrole monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech požadovaných výdajů. Sporné výdaje proplácet dodatečně po jejich vyjasnění. Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení nestandardních situací a dotazů prostřednictvím sestavení metodické poradní skupiny, která bude nestandardní dotazy a situace řešit a jejich řešení zveřejňovat. Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou část monitorovací zprávy redukovat na elektronický formulář vyplňovaný přes webové rozhraní (MONIT7+) bez nutnosti jejího odevzdávání v papírové podobě. Finanční část MZ redukovat na rozšířenou soupisku účetních dokladů (dle přílohy č. XXX) doplněné o výpis z projektového účtu a výpis s podklady projektu. Odstranit dvoustupňovou kontrolu monitorovacích zpráv. Výstupy plánu Objektivně ověřitelné indikátory
Zdroje k ověření MONIT7+ dotazníkové šetření v rámci výročních evaluací
Předpoklady/rizika (vnější) Koordinovaný postup v rámci ŘO k navrhovaným postupům týkajícím se zjednodušení administrace OPLZZ
Zdroje k ověření
A.
Předpoklady/rizika (vnější) Výstup vůči účelu (dílčím cílům) Zajištění dobré informovanosti příslušných pracovníků implementace OPLZZ ohledně podmínek zjednodušujících administrativní procesy
Implementovaný systém zrychleného (částečného) proplácení žádostí o platbu. B. Zřízená metodická pracovní skupina zodpovídající nestandardní dotazy ZS do 15 pracovních dnů. C. Zřízená veřejná databáze rozhodnutí v nestandardních
1) Výše proplacených prostředků – trend naplňování indikátoru 2) Evidence počtu a rychlosti řešení dotazů mezi subjekty implementace a KP 3) Databáze rozhodnutí umístěná na webových
297
MONIT7+ Benefit Internet Zprostředkující subjekty
situacích, která bude uznávána za precedentní. stránkách. D. Zavedené a fungující odevzdávání zjednodušených MZ ve 4) Snížení počtu neschválených průběžných formě webového formuláře. monitorovacích zpráv E. Fungující jednostupňová kontrola MZ. 4) Snížení lhůt schvalování MZ Aktivity plánu
Prostředky/vstupy
Časový rámec aktivit
A. Zavést praxi částečného okamžitého proplácení nesporných výdajů z MZ a implementovat ji do prováděcích dokumentů OPLZZ. B. Zřídit metodickou pracovní skupinu zodpovídající dotazy ZS C. Navrhnout, zřídit a průběžně aktualizovat veřejnou databázi rozhodnutí metodické skupiny; zajistit, aby již učiněná rozhodnutí byla považována za precedentní. D. Navrhnout, zřídit a implementovat zjednodušené předkládání MZ prostřednictvím webového rozhraní. E. Převést agendu související s kontrolou a schvalováním MZ pouze na jeden stupeň kontroly
A. B. C. D. E.
podmínky pro konečné příjemce a jejich úprava stanovit interní pokyn pro systém řešení nestandardních dotazů obsahující lhůty a formu (písemná, elektronická apod.) nastavení implementace a kontroly BENEFIT
2011 2011 2011 2011 – 2012 2012
Předpoklady/rizika (vnější) Aktivity vůči výstupu Schválení či zavedení procesních změn ze strany ŘO OPLZZ
Předběžné podmínky Problémy s pomalým postupem proplácení příjemcům, Administrativní náročnost, chybovost v sestavování monitorovacích zpráv KP, nesoulad v hodnocení MZ na různých úrovních implementace OPLZZ
298
Logický rámec (plán) realizace souboru kroků v oblasti zohlednění regionální dimenze podpory z OPLZZ Hlavní cíl
Zdůraznit regionální diferenciaci podpory z OPLZZ, resp. z následného OP
Výstupy plánu
Objektivně ověřitelné indikátory Vyšší podíl realizovaných projektů v regionech s výraznějšími problémy na trhu práce Vyšší podíl finančních prostředků z OP v regionech s výraznějšími problémy na trhu práce Objektivně ověřitelné indikátory
A.
Zvýšená míra realizovaných projektů v regionech s nejvyšší 1) nezaměstnaností B. Zvýšená míra realizovaných projektů v regionech s vyšším podílem sociálně vyloučených komunit 2) C. Zvýšená míra realizovaných projektů v regionech s dalšími specifickými potřebami na trhu práce Aktivity plánu
Výše proplacených prostředků ve vybraných regionech – trend naplňování indikátoru Celkový počet realizovaných projektů ve vybraných regionech a jejich komparace se zbylými regiony
Prostředky/vstupy
A. Zpracování podpůrné analýzy reflektující současné reálné potřeby na trhu práce v jednotlivých regionech B. Podpora osvěty týkající se možností podpory z ESF v regionech s problémy na trhu práce C. Bonifikace žadatelů resp. projektových žádostí v problémových regionech D. Vybrané výzvy OP by měly být specificky regionálně zaměřené (na regiony s nejvyššími problémy na trhu práce resp. na regiony, kde bude přínos financí z ESF nejvyšší)
Prostředky/zdroje ověření
MONIT7+ ČSÚ, MPSV
Zdroje k ověření
MONIT7+ Benefit
Časový rámec aktivit
Podmínky pro žadatele a jejich úprava Příprava specifických výzev na základě předchozí důsledné analýzy Zajištění další osvěty ve vybraných regionech
A. B. C. D.
2011 2011 2011 – 2012 2012 – 2012
Předpoklady/rizika (vnější) Výstup vůči účelu (dílčím cílům) Zajištění dobré informovanosti potenciálních žadatelů v regionech s nejvyššími problémy na trhu práce Dostatečná ochota podávat projekty v těchto regionech Předpoklady/rizika (vnější) Aktivity vůči výstupu Schválení či zavedení procesních změn ze strany ŘO OPLZZ
Aktivity by měly dále směřovat na nové programovací období, kde by měli běžet od počátku Předběžné podmínky
299
Dosavadní relativně nepřirozený vývoj čerpání z OPLZZ (v PO2 a PO3), který příliš nerespektuje reálné potřeby regionů v oblasti RLZ
Příloha – návrh rozšířené soupisky účetních dokladů. Položka Kapitola rozpočtu
Název položky
1 1
Celkem 1.1.1
1
1.2.1
1
1.3.2
Osobní náklady Manažerka projektu Asistentka manažera Expert
2 3 3
Celkem Celkem 3.2
Cestovní náklady Zařízení Mobilní telefon
Datum výdaje XXX 12. 2011 12. 2011 12. 2011 XXX XXX 10. 2011
Číslo dokladu v účetnictví
Částka
XXX
Dodavatel
Zdůvodnění výdaje pro projekt
2.
1
33 000 10 000
XXX Ing. Nováková
XXX Mzda manažera za leden – řízení projektu
2.
2
8 000
Bc. Svobodová
2.
3
15 000
Mzda asistentky manažera za leden – administrace projektu Autor textu publikace „Můj přítel ESF“.
XXX 4
0 5 000 5 000
XXX 1.
… … Atd.
300
Doc. Horák XXX XXX T-mobile
XXX XXX Telefon pro manažera projektu, který současně slouží jako kontaktní a informační telefon pro cílové skupiny.
Příloha č. 9 – Tabulky v rámci globální evaluační otázky 1.1 Příloha 1.1.1 Tabulka 1.1.X Přehled stavu všech registrovaných a podpořených projektů OPLZZ (včetně finančních objemů v EUR) k termínu 5. 1. 2011
Registrované projekty počet 3 588
Objem finančních prostředků € 938 721 462
Podpořené projekty počet 1 229
Objem finančních prostředků € 360 355 039
3 568
919 351 674
1 219
344 262 186
20
19 369 789
10
16 092 853
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY TRHU PRÁCE
555
476 079 577
134
353 717 742
2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti
PO/OP PRIORITNÍ OSA 1 ADAPTABILITA 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků
544
426 953 853
129
337 793 750
2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
11
49 125 724
5
15 923 992
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI
3 296
962 577 896
511
281 705 529
1 383
566 732 959
206
222 598 446
245
84 302 262
53
16 592 905
804
155 172 862
97
17 498 794
864
156 369 813
155
25 015 384
736
250 383 267
379
120 964 494
736
250 383 267
379
120 964 494
248
56 980 824
64
12 997 949
248
56 980 824
64
12 997 949
33
83 045 330
32
83 040 655
33
83 045 330
32
83 040 655
8 456
2 767 788 356
2 349
1 212 781 408
3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života
PRIORITNÍ OSY 4A A 4B VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŽBY 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy. PRIORITNÍ OSY 5A A 5B MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 5.1 Mezinárodní spolupráce PRIORITNÍ OSY 6A A 6B TECHNICKÁ POMOC 6.1 Podpora řízení, implementace a kontroly operací OPLZZ
OPLZZ CELKEM
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ (k datu 5. 1. 2011); MSC 252A
301
Příloha 1.1.3 Tabulka č : finanční pokrok OP (EU a národní zdroje) – kumulativně Prioritní osy
Alokace 2007-2013 EUR a
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Smlouvou (dodatkem) EUR % b b/a
Proplacené prostředky příjemcům
Certifikované prostředky*
EUR c
% c/a
EUR e
% e/a
1.1
526 729 387
344 262 186
65,36
83 740 575
15,90
33 551 241
6,37
1.2
91 429 759
16 092 853
17,60
414 202
0,45
208 816
0,23
1
618 159 146
360 355 039
58,29
84 154 777
13,61
33 760 057
5,46
2a.1
596 843 314
333 406 818
55,86
124 087 483
20,79
115 432 097
19,34
2a.2
106 579 163
15 717 187
14,75
319 170
0,30
198 954
0,19
2a
703 422 477
349 124 006
49,63
124 406 653
17,69
115 631 051
16,44
2b.1
7 853 201
4 386 932
55,86
1 633 454
20,80
1 519 257
19,35
2b.2
1 402 358
206 805
14,75
4 200
0,30
2 618
0,19
2b
9 255 559
4 593 737
49,63
1 637 654
17,69
1 521 875
16,44
2
712 678 036
353 717 742
49,63
126 044 307
17,69
117 152 926
16,44
3.1
287 763 740
222 598 446
77,35
102 254 196
35,53
53 561 338
18,61
3.2
42 631 666
16 592 905
38,92
6 242 374
14,64
2 833 299
6,65
3.3
74 605 414
17 498 794
23,46
5 804 241
7,78
0
0,00
3.4
63 947 498
25 015 384
39,12
11 401 266
17,83
4 831 550
7,56
3
468 948 318
281 705 529
60,07
125 702 076
26,81
61 226 187
13,06
4a.1
213 158 326
112 324 173
52,70
3 352 992
1,57
1 900 626
0,89
4a
213 158 326
112 324 173
52,70
3 352 992
1,57
1 900 626
0,89
4b.1
16 396 795
8 640 321
52,70
257 904
1,57
146 202
0,89
4b
16 396 795
8 640 321
52,70
257 904
1,57
146 202
0,89
4
229 555 121
120 964 494
52,70
3 610 896
1,57
2 046 828
0,89
5a.1
38 144 122
12 069 524
31,64
4 740 056
12,43
1 307 037
3,43
5a
38 144 122
12 069 524
31,64
4 740 056
12,43
1 307 037
3,43
5b.1
2 934 164
928 425
31,64
364 529
12,42
100 541
3,43
5b
2 934 164
928 425
31,64
364 529
12,42
100 541
3,43
5
41 078 286
12 997 949
31,64
5 104 585
12,43
1 407 578
3,43
6a.1
85 263 331
81 928 648
96,09
7 493 823
8,79
7 141 078
8,38
6a
85 263 331
81 928 648
96,09
7 493 823
8,79
7 141 078
8,38
6b.1
1 157 269
1 112 007
96,09
101 713
8,79
96 925
8,38
6b
1 157 269
1 112 007
96,09
101 713
8,79
96 925
8,38
6
86 420 600
83 040 655
96,09
7 595 536
8,79
7 238 003
8,38
2 156 839 507
1 212 781 408
56,23
352 212 177
16,33
222 831 579
10,33
OP CELKEM
Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, revidovaná verze z 30. října 2010, Veřejné prostředky celkem MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na celá čísla *Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK očištěné o vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188 Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument OPLZZ, revidovaná verze z 30. října 2010, Veřejné prostředky celkem MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na celá čísla *Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK očištěné o vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188
302
Tabulky dat dle jednotlivých prioritních os PRIORITNÍ OSA 1 ADAPTABILITA
PRIORITNÍ OSA 1 – CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Podané projektové žádosti 76 696 958 80 469 578 84 258 688 88 224 981 329 650 205 938 721 462
Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
284,8
Proplacené prostředky příjemcům 76 696 958 60 352 184 0 0 137 049 142 84 154 777
Schválené projekty 76 696 958 80 469 578 84 258 688 0 241 425 224 360 355 039 149,3
Certifikované prostředky
61,4
76 696 958 40 234 789 0 0 116 931 747 33 760 057 28,9
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty: 0 Grantové projekty výzva
0P 60
Objem v Kč 1.1
Platnost výzvy
Stav
750 000 000 14.04.2010 -31.12.2010
ukončena
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSA 1 ADAPTABILITA 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků
Podpořené projekty počet 1 229
Objem finančních prostředků €
3 588
Objem finančních prostředků € 938 721 462
3 568
919 351 674
1 219
344 262 186
360 355 039
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.01 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13 07.46.16
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 1.1 Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací-celk. Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Počet úspěšně podpořených osob
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby %
Cíl. hodnota 526 729 387 526 729 387 1720 140 000 1 020 550 114 700 80
2010 344 262 186 83 740 575 1219 216 205 298 537,5 23 621 0
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
303
% 65,4% 15,9% 70,9% 154,4% 29,2% 97,7% 20,6% 0,0%
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 1.1. 1.
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) a) EUR b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 526 729 387 344 262 189 65,36 83 740 575 15,90 33 551 241 6,37 618 159 146 360 355 039 58,29 84 154 777 16,61 33 760 057 5,46 Alokace 2007-13
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 1 – OBLAST PODPORY 1.1 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Podané projektové žádosti 65 352 979 68 567 604 74 796 280 75 175 933 283 892 796 919 351 674
Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
323,8
Proplacené prostředky příjemcům 65 352 979 51 425 703 0 0 116 778 682 83740575
Schválené projekty 65 352 979 68 567 604 74 796 280 0 208 716 863 344 262 186 164,9
Certifikované prostředky
71,7
65 352 979 34 283 802 0 0 99 636 781 33551241 33,7
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty: 0 Grantové projekty výzva
0P 36
Objem v Kč 1.2
Platnost výzvy
Stav
300 519 242 05.03.2010-31.12.2012
probíhající
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSA 1 ADAPTABILITA 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků
Podpořené projekty počet 1 229
Objem finančních prostředků €
3 588
Objem finančních prostředků € 938 721 462
20
19 369 789
10
16 092 853
360 355 039
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.01 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 1.2 Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací-celk. Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk.
304
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby
Cíl. hodnota 91 429 759 91 429 759 180 10 000 180 50 5 300
2010 16 092 083 414 202 10 191 3 0 340
% 17,6% 0,5% 5,5% 1,9% 1,7% 0,0% 6,4%
07.46.16
Počet úspěšně podpořených osob
%
60
0
0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Smlouvou (dodatkem)
Alokace 2007-13
Proplacené prostředky příjemcům
Certifikované prostředky*
a) EUR b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 91 429 759 16 092 853 17,60 414 202 0,45 208 816 0,23 618 159 146 360 355 039 58,29 84 154 777 16,61 33 760 057 5,46
1.2. 1.
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 1 – OBLAST PODPORY 1.2 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Podané projektové žádosti 11 343 979 119 019 74 12 462 408 13 049 048 48 757 409 19 369 789
Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
39,7
Schválené projekty 11 343 979 11 901 974 12 462 408 0 35 708 361 16 092 853 45,1
Proplacené prostředky příjemcům 11 343 979 8 926 481 0 0 20 270 460 414 202
Certifikované prostředky
2,0
11 343 979 5 950 987 0 0 17 294 966 208 816 1,2
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY TRHU PRÁCE PRIORITNÍ OSA 2 - CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 88 520 832 92 838 712 97 175 856 101 715 132 380 250 532 476 079 577 125,2
Schválené projekty 88 520 832 92 838 712 97 175 856 0 278 535 400 353 717 742 127,0
Proplacené prostředky příjemcům 88 520 832 69 629 034 0 0 158 149 866 126 044 307 79,7
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti
Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty výzva
0P 70
Objem v Kč 2.1
Platnost výzvy
1 466 251 624 15.12.2010-31.12.2013
305
Stav probíhající
Certifikované prostředky 88 520 832 46 419 356 0 0 134 940 188 117 152 926 86,8
Grantové projekty výzva
0P
Objem v Kč
63
2.1
Platnost výzvy
Stav
341 996 623 14.05.2010-11.08.2010
ukončena
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY TRHU PRÁCE 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti
Objem finančních prostředků €
555 544
Podpořené projekty počet
476 079 577 426 953 853
Objem finančních prostředků €
134 129
353 717 742 337 793 750
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.02 07.41.00 07.46.13 07.46.16 07.01.00 07.01,01 07.01,02
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 2.1 Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Počet úspěšně podpořených osob Počet vytvořených pracovních míst z toho muži z toho ženy
MJ EUR EUR ks osoby osoby osoby osoby osoby osoby
Cíl. hodnota 604 696 515 604 696 515 700 490 000 391 000 60 30 000 14 000 16 000
2010 337 793 750 125 720 937 129 137 002 85 492 0 26 676 95 26 571
% 55,9% 20,8% 18,4% 28,0% 21,9% 0,0% 88,9% 0,7% 166,1%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 2a.1 2.a 2b.1 2b 2.
Alokace 2007-13 a) EUR 596 843 314 703 422 477 7 853 201 9 255 559 712 678 036
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 333 406 818 55,86 124 087 483 20,79 115 432 097 19,34 349 124 006 49,63 124 406 653 17,69 115 631 051 16,44 4 486 932 55,86 1 633 454 20,80 1 519 257 19,35 4 593 737 49,63 1 637 654 17,69 1 521 875 16,44 353 717 742 49,63 126 044 307 17,69 117 152 926 16,44
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 2 – OBLAST PODPORY 2.1 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 75 108 585 78 772 240 82 452 242 86 303 748 322 636 815 426 953 853
Schválené projekty
132,3
75 108 585 78 772 240 82 452 242 0 236 333 067 337 793 750 142,9
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
306
Proplacené prostředky příjemcům 75 108 585 59 079 180 0 0 134 187 765 125 720 937 93,7
Certifikované prostředky 75 108 585 39 386 120 0 0 114 494 705 116 951 354 102,1
2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 V roce 2010 nebyly pro tuto oblast opatření vypsány žádné výzvy Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSY 2A A 2B AKTIVNÍ POLITIKY TRHU PRÁCE 2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků €
555
476 079 577
135
353 717 742
11
49 125 724
5
15 923 992
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.02 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13 07.46.16
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 2.2. Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Podíl umístěných uchazečů -APZ
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby %
Cíl. hodnota 107 981 521 107 981 521 100 10 000 250 50 9 000 43
2010 15 923 992 323 370 5 0 2 0 0 0
% 14,7% 0,3% 5,0% 0,0% 0,8% 0,0% 0,0% 0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 2a.2 2.a 2b.2 2b 2.
Alokace 2007-13 a) EUR 106 579 163 703 422 477 1 402 358 9 255 559 712 678 036
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 15 717 187 14,75 319 170 0,30 198 954 0,19 349 124 006 49,63 124 406 653 17,69 115 631 051 16,44 206 805 14,75 4 200 0,30 2 618 0,19 4 593 737 49,63 1 637 654 17,69 1 521 875 16,44 353 717 742 49,63 126 044 307 17,69 117 152 926 16,44
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 2 – OBLAST PODPORY 2.2 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 13 412 247 14 066 472 14 723 614 15 411 384 57 613 717 49 125 724 85,3
Schválené projekty 13 412 247 14 066 472 14 723 614 0 42 202 333 15 923 992 37,7
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
307
Proplacené prostředky příjemcům 13 412 247 10 549 854 0 0 23 962 101 323 370 1,3
Certifikované prostředky 13 412 247 7 033 236 0 0 20 445 483 201 572 1,0
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI PRIORITNÍ OSA 3 - CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 58 153 899 61 045 886 63 920 386 66 929 295 250 049 466 962 577 896
Proplacené prostředky příjemcům 58 153 899 45 784 415 0 0 103 938 314 125702076
Schválené projekty 58 153 899 61 045 886 63 920 386 0 183 120 171 281705529
385,0
153,8
Certifikované prostředky
120,9
58 153 899 30 522 943 0 0 88 676 842 61 226 187 69,0
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty: 0 Grantové projekty výzva
0P 65 66 67 68 54 57 69
3.1 3.1 3.1 3.3 3.4 4.1 4.1
Objem v Kč 90 000 000 120 000 000 120 000 000 296 442 249 250 000 000 800 000 000 200 000 000
Platnost výzvy 11.06.2010-17.09.2010 11.06.2010-17.09.2010 11.06.2010-06.09.2010 22.06.2010-15.10.2010 11.01.2010-31.03.2010 15.01.2010-30.03.2010 24.09.2010-30.11.2010
Stav ukončena ukončena ukončena ukončena ukončena ukončena ukončena
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
1 383
566 732 959
206
222 598 446
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13 07.46.16
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 3.1. Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Podíl úspěšně podpořených osob
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby %
Cíl. hodnota 107 981 521 107 981 521 1 260 86 000 2 000 100 26 000 45
2010 222 598 446 102 254 196 206 96 981 145 261 7 265 0
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
308
% 206,1% 94,7% 16,3% 112,8% 7,3% 261,0% 27,9% 0,0%
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 2.a 3.1. 3.
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) a) EUR b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 703 422 477 349 124 006 49,63 124 406 653 17,69 115 631 051 16,44 287 763 740 222 298 446 77,35 102 254 196 35,53 53 561 338 18,61 468 948 318 281 705 529 60,07 125 702 076 26,81 61 226 187 13,06 Alokace 2007-13
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 3 – OBLAST PODPORY 3.1 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 35 703 756 37 459 975 39 223 872 41 070 250 153 457 853 566 732 959
Schválené projekty 35 703 756 37 459 975 39 223 872 0 112 387 603 222 598 446
369,3
Proplacené prostředky příjemcům 35 703 756 28 094 981 0 0 63 798 737 102 254 196
198,1
Certifikované prostředky
160,3
35 703 756 18 729 988 0 0 54 433 744 53 561 338 98,4
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty Grantové projekty: 0 Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
245
84 302 262
53
16 592 905
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13 07.46.16
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 3.2. Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Podíl úspěšně podpořených osob
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby %
Cíl. hodnota 42 631 666 42 631 666 140 13 000 300 40 2 000 20
2010 16 592 905 6 242 374 53 12 221 74 66 1079 0
% 38,9% 14,6% 37,9% 94,0% 24,7% 165,0% 54,0% 0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
309
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 3.2. 3.
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) a) EUR b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 42 631 666 16 592 905 38,92 6 242 374 14,64 2 833 299 6,65 468 948 318 281 705 529 60,07 125 702 076 26,81 61 226 187 13,06 Alokace 2007-13
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 3 – OBLAST PODPORY 3.2 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 5 289 446 5 549 626 5 810 945 6 084 481 22 734 498 84 302 262 370,8
Proplacené prostředky příjemcům 5 289 446 4 162 220 0 0 9 451 666 6242374
Schválené projekty 5 289 446 5 549 626 5 810 945 0 16 650 017 16592905 99,7
Certifikované prostředky
66,0
5 289 446 2 774 813 0 0 8 064 259 2 833 299 35,1
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty výzva
0P 61
3.3
Objem v Kč Platnost výzvy 100 000 000 04.05.2010-28.02.2011
Stav probíhající
3.3
Objem v Kč Platnost výzvy 296 442 249 22.06.2010-15.10.2010
Stav ukončena
Grantové projekty výzva
0P 68
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
804
155 172 862
97
17 498 794
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03 07.41.00
Název Celkový rozpočet na OP 3.3. Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk.
MJ EUR EUR ks osoby
310
Cíl. hodnota 74 605 414 74 605 414 430 22 000
2010 17 498 794 5 804 241 97 801
% 23,5% 7,8% 22,6% 3,6%
Druh
Výsledky
Kód 07.45.00 07.57.00 07.46.13 07.46.16 07.02,00 07.02,01 07.02,02
Název Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Podíl úspěšně podpořených osob Počet nově vytv. PS pro znev.skup. z toho muži z toho ženy
MJ org. ks osoby % osoby
Cíl. hodnota 550 100 17 000 50 5 000 2 000 3 000
2010 33 26 554 0 4 4 0
% 6,0% 26,0% 3,3% 0,0% 0,1% 0,2% 0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 3.3. 3.
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) a) EUR b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 74 605 414 17 498 794 23,46 5 804 241 7,78 0 0 468 948 318 281 705 529 60,07 125 702 076 26,81 61 226 187 13,06 Alokace 2007-13
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 3 – OBLAST PODPORY 3.3 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 9 256 529 9 711 846 10 169 152 10 647 842 39 785 369 155 172 862 390,0
Schválené projekty 9 256 529 9 711 846 10 169 152 0 29 137 527 17 498 794 60,1
Proplacené prostředky příjemcům 9 256 529 7 283 885 0 0 16 540 414 5 804 241
Certifikované prostředky
35,1
9 256 529 4 855 923 0 0 14 112 452 0 0,0
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Grantové projekty výzva
0P 54
3.4
Objem v Kč Platnost výzvy 250 000 000 11.01.2010-31.03.2010
311
Stav ukončena
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSA 3 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků €
3 296
962 577 896
511
281 705 529
864
156 369 813
155
25 015 384
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.03 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13 07.46.16 07.60.10
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 3.4. Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Podíl úspěšně podpořených osob Zlepšení podmínek pro slaďování
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby % instituce
Cíl. hodnota 63 947 498 63 947 498 380 19 000 650 100 15 000 50 50
2010 25 015 384 11 401 266 155 14 330 182 228 9 971 0
% 39,1% 17,8% 40,8% 75,4% 28,0% 228,0% 66,5% 0,0% 0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 3.4. 3.
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) a) CZK b) CZK % b/a c) CZK % c/a d) CZK % d/a 63 947 498 25 015 384 39,12 11 401 266 17,83 4 831 550 7,56 468 948 318 281 705 529 60,07 125 702 076 26,81 61 226 187 13,06 Alokace 2007-13
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 3 – OBLAST PODPORY 3.4 - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 7 904 168 8 324 439 8 716 417 9 126 722 34 071 746 156 369 813 458,9
Schválené projekty 7 904 168 8 324 439 8 716 417 0 24 945 024 25 015 384 100,3
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
312
Proplacené prostředky příjemcům 7 904 168 6 243 329 0 0 14 147 497 11 401 266 80,6
Certifikované prostředky 7 904 168 4 162 220 0 0 12 066 388 4 831 550 40,0
PRIORITNÍ OSY 4A A 4B VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŽBY 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy. Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 Individuální projekty výzva
0P 58 59 62 64
4.1 4.1 4.1 4.1
Objem v Kč 400 000 000 500 000 000 300 000 000 450 000 000
Platnost výzvy 15.01.2010-30.03.2010 18.05.2010-30.08.2010 31.05.2010-30.08.2010 30.06.2010-29.10.2010
Stav ukončena ukončena ukončena ukončena
4.1 4.1
Objem v Kč Platnost výzvy 800 000 000 15.01.2010-30.03.2010 200 000 000 24.09.2010-30.11.2010
Stav ukončena ukončena
Grantové projekty výzva
0P 57 69
Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSY 4A A 4B VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŽBY 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy.
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků €
736
250 383 267
379
120 964 494
736
250 383 267
379
120 964 494
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.04 07.41.00 07.45.00 07.57.00 07.46.13 15.32.13. 15.32.14. 15.32.15. 15.32.16. 15.32.17. 15.32.18.
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 4.1. Celková výše propl.prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet úsp.absolventů kurzů-celk. Rozvoj hodnocení dopadu regulace Využití e-govern.-ústř.státní správa Využití e-govern.-krajské úřady Využití e-govern.-obce nad 500 ob. Zkrácení délka soud.řízení - KS Zkrácení délka soud.řízení - KS
MJ EUR EUR ks osoby org. ks osoby % % % % dny dny
Cíl. hodnota 229 555 121 229 555 121 300 80 000 1 200 100 70 000 1 40 268 100 20 846 362
2010 120 964 494 3 610 896 379 7 394 93 85 15 381
% 52,7% 1,6% 126,3% 9,2% 7,8% 85,0% 22,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Pozn. Indikátory 15.32.13-18. Nejsou v MONIT7+ k dispozici.
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 4a.1. 4a.
Prostředky kryté Proplacené prostředky Rozhodnutím/ Smlouvou Certifikované prostředky* příjemcům (dodatkem) a) EUR b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 213 158 326 112 324 173 52,70 3 352 992 1,57 1 900 626 0,89 213 158 326 112 324 173 52,70 3 352 992 1,57 1 900 626 0,89 Alokace 2007-13
313
4b.1. 4b 4.
16 396 795 16 396 795 229 555 121
8 640 321 8 640 321 120 964 494
52,70 52,70 52,70
257 904 257 904 3 610 896
1,57 1,57 1,57
146 202 146 202 2 046 828
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 4 - CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 28 652 790 29 997 807 31 349 390 32 024 890 122 024 877 250 383 267
Schválené projekty 28 652 790 29 997 807 31 349 390 0 89 999 987 120 964 494
205,2
Proplacené prostředky příjemcům 28 652 790 22 498 355 0 0 51 151 145 3 610 896
134,4
Certifikované prostředky 28 652 790 14 998 904 0 0 43 651 694 2 046 828
7,1
4,7
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
PRIORITNÍ OSY 5A A 5B MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 5.1 Mezinárodní spolupráce Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 V roce 2010 nebyly pro tuto oblast podpory vyhlášeny žádné výzvy Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSY 5A A 5B MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 5.1 Mezinárodní spolupráce
248 248
Objem finančních prostředků €
Podpořené projekty počet
56 980 824 56 980 824
Objem finančních prostředků €
64 64
12 997 949 12 997 949
Stav plnění monitorovacích indikátorů k cílovému stavu podle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011 Druh Vstup
Kód
Výstupy
49.12.05 07.41.00 07.45.00 07.57.00 43.05.00 48.19.00 07.42.80
Výsledky
Název Celkový rozpočet na OP 5.1. Celková výše propl. prostředků Počet podpořených projektů Počet podpořených osob-celk. Počet podpořených organizací Počet nově vytvoř/inov.produktů Počet vytvořených partnerství Počet proškolených osob Udržitelnost vytvoř.partnerství
MJ EUR EUR ks osoby org ks part. osoby %
Cíl. hodnota 45 911 024 45 911 024 200 6 000 400 50 50 5 000 20
2010 12 997 949 5 104 585 64 3 214 100 52 25 584
% 28,3% 11,1% 32,0% 53,6% 25,0% 104,0% 50,0% 11,7% 0,0%
Zdroj: Prováděcí dokument OPLZZ (říjen 2010), vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ k datu 5.1.2011
314
0,89 0,89 0,89
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 5a.1. 5a 5b.1. 5b 5.
Alokace 2007-13 a) EUR 389 144 122 389 144 122 2 934 164 2 934 164 41 078 286
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 12 069 524 31,64 4 740 056 12,43 1 307 037 3,43 12 069 524 31,64 4 740 056 12,43 1 307 037 3,43 928 425 31,64 364 529 12,42 100 541 3,43 928 425 31,64 364 529 12,42 100 541 3,43 12 997 949 31,64 364 529 12,42 1 407 578 3,43
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 5 - CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 5 127 342 5 368 029 5 609 891 5 862 848 21 968 110 56 980 824
Schválené projekty
259,4
5 127 342 5 368 029 5 609 891 0 16 105 262 12 997 949 80,7
Proplacené prostředky příjemcům 5 127 342 4 026 022 0 0 9 153 364 5 104 585 55,8
Certifikované prostředky 5 127 342 2 684 015 0 0 7 811 357 1 407 578 18,0
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
PRIORITNÍ OSY 6A A 6B TECHNICKÁ POMOC 6.1 Podpora řízení, implementace a kontroly operací OPLZZ Analýza dosaženého věcného pokroku Vyhlášené výzvy v roce 2010 - V roce 2010 nebyly pro tuto oblast podpory vyhlášeny žádné výzvy. Přehled stavu registrovaných a podpořených projektů a finančních objemů v EUR PO/OP
Registrované projekty počet
PRIORITNÍ OSY 6A A 6B TECHNICKÁ POMOC 6.1 Podpora řízení, implementace a kontroly operací OPLZZ
33
Objem finančních prostředků € 83 045 330
33
83 045 330
Podpořené projekty počet
Objem finančních prostředků € 32
83 040 655
32
83 040 655
Analýza dosaženého finančního pokroku Prioritní osa/ oblast podpory 6a1. 6a 6b.1. 6b 6.
Alokace 2007-13 a) EUR 85 263 331 85 263 331 1 157 269 1 157 269 86 420 600
Prostředky kryté Rozhodnutím/ Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* Smlouvou (dodatkem) b) EUR % b/a c) EUR % c/a d) EUR % d/a 81 928 648 96,09 7 493 823 8,79 7 141 078 8,38 81 928 648 96,09 7 493 823 8,79 7 141 078 8,38 1 112 007 96,09 101 713 8,79 96 925 8,38 1 112 007 96,09 101 713 8,79 96 925 8,38 83 040 655 96,09 7 595 536 8,79 7 238 003 8,38
315
Hodnocená plnění pravidla n+3/n+2 PRIORITNÍ OSA 6 - CELKEM - Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2– komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k 5. 1. 2011 (v tis. EUR) Rok
Doporučený vývoj n+3/n+2
2007 2008 2009 2010 (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného vývoje (B/A) v %
Podané projektové žádosti 10 743 558 11 258 032 11 783 843 12 334 158 46 119 591 83 045 330 180,1
Schválené projekty 10 743 558 11 258 032 11 783 843 0 33 785 433 83 040 655 245,8
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k 5. 1. 2011
316
Proplacené prostředky příjemcům 10 743 558 8 443 524 0 0 19 187 082 7 595 536 39,6
Certifikované prostředky 10 743 558 5 629 016 0 0 16 372 574 7 238 003 44,2
