6. března 2015 – č. 10 – samostatně neprodejné
Romská lvice Ještě nedávno pracovala za kasou. Teď Klaudia dudová sbírá jednu filmovou cenu za druhou, hraje s Rodenem a chystá se na svůj už třetí snímek.
Obsah
› Rozhovor s čerstvou držitelkou Českého lva Klaudií Dudovou o nenávisti, poctivosti a jejím novém životě. › (Ne)bezpečné očkování. Proč je vakcinace povinná a opravdu škodí dětem? › V Česku se začíná šířit nový sport paraboxing. O co jde a jak disciplína vypadá? › Rozhovor se Sorenem Steenem Jespersenem, režisérem úvodního snímku na letošním festivalu Jeden svět.
+ TV program do konce týdne
Magazín Pátek LN
SLOUPEK PÁTKU
OBSAH Foto na titulu: Petr Kozlík
Olga Sommerová (režisérka)
3 Halíkův dotazník ODPOVÍDÁ FERO FENIČ
Příště: Cyril Höschl (psychiatr) Nora Grundová (novinářka) Tomáš Belko (textař) Karel Oliva (jazykovědec)
4 Sloupek Pátku OSMÝ BŘEZEN Olga Sommerová 5 POROTA 5 Naše věc TRIČKO Vladan Šír 6 Rozhovor KLAUDIA DUDOVÁ Martina Kopecká
OSMÝ BŘEZEN
J
e načase zbavit osmý březen nesympatické zkratky MDŽ a odpudivého nánosu pokryteckého holdování ženám, vyznamenaných jednou za rok kyticí karafiátů, které se po několik desetiletí odehrávalo na socialistických pracovištích. Skutečným významem osmého března je připomenutí stávky newyorských švadlen v roce 1908, které usilovaly o kratší pracovní dobu, vyšší mzdy, volební právo a zákaz dětské práce. Dramatická událost z počátku 20. století ovlivnila ve svobodném světě další generace žen, jež protestovaly proti pošlapávání ženských, tudíž lidských práv, a proto se tento den stal dnem ženské solidarity v úsilí za skutečnou rovnoprávnost. V jedenadvacátém století jsou ženy v naší demokratické a svobodné zemi nadále diskriminovány – profesně, ekonomicky, sociálně i politicky, a proto by se měl osmý březen stát dnem boje proti porušování lidských práv celé poloviny občanů České republiky. Svoboda a demokracie po revoluci roku 1989 nepřinesly v rozvíjení ženských práv a rovných šancí žádný významný posun. Společnost byla čtyřiceti lety patriarchálního totalitního režimu indoktrinovaná lživou tezí o rovnoprávnosti žen v socialistické společnosti, v níž ve skutečnosti neexistoval žádný diskurz o existující diskriminaci žen. Dosah informací z Ameriky a evropských zemí, které prošly od šedesátých let bouřlivým nárokováním ženských práv, byl nulový. Po revoluci jsme se nestačili ani nadechnout – a politická i ekonomická moc byla uchvácena mužskýma rukama. Zůstala v nich dodnes. Lehkomyslný nezájem žen o vzdorné emancipační vzepření v zemi, která díky preziden-
tu Masarykovi jako první na světě vložila v roce 1920 do ústavy článek o rovných právech obou pohlaví, je sotva uvěřitelný. V té zemi, v níž v 19. století vzniklo silné ženské emancipační hnutí obrozenců a obrozenkyň, reprezentované Boženou Němcovou, Vojtou Náprstkem, Eliškou Krásnohorskou, Magdalenou Dobromilou Rettigovou, Gabrielou Preissovou a Karolínou Světlou, na které navázalo za první republiky ženské a sociální emancipační úsilí Milady Horákové, Františky Plamínkové a Fráni Zemínové. Obě emancipační vlny byly zadušeny první a druhou totalitou 20. století a ztracený náboj tradice jedinečného hnutí se pak už nikdy nerozvinul. Když v roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, začaly ženy do vysoké politiky přicházet, ale všimněte si, jak rychle zase začaly odcházet. Dílem intrikami mužských politiků, dílem proto, že se nechtěly přizpůsobit hráčskému mafiánsko-bratrskému spolčení mužského stylu politiky, který se prosadil a zakořenil. Pro skutečnou ženu, nikoliv politika v sukních, je tento způsob strategického kšeftování nadále nepřijatelný. Důsledkem toho je česká jednopohlavní vláda, čítající čtrnáct mužů a dvě ženy, evropskou ostudou a reminiscencí na zlaté časy patriarchálního komunistického režimu. Životní názor celé poloviny národa, podotýkám odlišný názor, je zastoupen pouhými dvaceti procenty žen v poslanecké sněmovně. Tato absurdní skutečnost nás ve světě řadí na 78. místo mezi Bangladéš a Panamu. Jsou to jen čísla, ale alarmující! A rovnost mužů a žen? Zdá se, že je to boj, který v Čechách a na Moravě nelze vyhrát. Ale neznamená to, že bychom ho měli vzdát.
14 Téma (NE)BEZPEČNÉ OČKOVÁNÍ Ludmila Hamplová 20 Fokus BOXEŘI NA VOZÍKU Leoš Kyša 26 Rozhovor SØREN STEEN JESPERSEN Mgdalena Sodomková 46 Křížovka
PÁTEK, TÝDENNÍ PŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitel redakce: Veselin Vačkov, vedoucí magazínu: Vladan Šír, art director: Petr Puch, redakce magazínu: Nora Grundová, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková, jazyková redakce: Petra Klimešová Kontakt na redaktory:
[email protected] Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
4
Téma
Magazín Pátek LN
S
vědomí nám nedovolilo nechat očkovat naši dceru, argumentují rodiče dnes sedmileté holčičky, jejichž spor se státem o povinné očkování se dostal až před Ústavní soud. Ten jejich stížnost minulý týden smetl ze stolu a rodičům potvrdil několikatisícovou pokutu od jihomoravské krajské hygienické sta-nice. „Přesvědčení stěžovatelů je založeno na tom, že pro dítě je nejlepší přirozeně vytvořená imunita, kterou by očkování mohlo narušit,“ říká Zuzana Candigliota, právnička z Ligy lidských práv, která rodiče ve sporu zastupuje a snaží se prosadit zrušení povinného očkování. Rodiče s médii komunikovat odmítají. Jejich dcera prý vidí lékaře jen při preventivních prohlídkách a je zcela zdravá. „Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že očkování může být nebezpečné a že jim nikdo nemůže zaručit, že jejich dítě neutrpí po očkování závažnou újmu.“ Ústavní soudci vidí věc jinak. Obavy z možných rizik spojených s vakcinací nejsou podle nich důvodem k tomu, aby se rodiče povinnosti vyhnuli. A před pár dny soud v dalším sporu s neočkujícími rodiči rozhodl, že stát může požadovat, aby školky, jesle a další zařízení přijímaly pouze očkované děti. Ty neočkované do kolektivu mohou přijmout, jen pokud batolata a předškoláci nemohli vakcínu dostat ze zdravotních důvodů.
(NE)BEZPEČNÉ OČKOVÁNÍ Ohrožuje povinné očkování děti, nebo je naopak chrání před vážnými nemocemi? Spor o vakcinační povinnost se dostal až k Ústavnímu soudu v době, kdy státy s dobrovolným očkováním znovu zažívají návrat téměř vymýcených chorob. Ludmila Hamplová
Foto Tomáš Krist
Text:
14
Moje dítě je autista kvůli očkování Důvodem obav rodičů zastoupených Zuzanou Candigliota je autismus, který podle rodičů způsobuje právě očkování. Matka dítěte jako certifikovaná terapeutka o souvislosti mezi očkováním a autismem nepochybuje, a proto nechce riskovat žádné očkování. Stejně to vidí i řada dalších rodičů, u jejichž dětí se porucha dokonce projevila. „Syn se narodil přidušený a jako malé miminko musel navštěvovat neurologa. Vše vypadalo v pořádku a já měla úplně normální dítě, než přišlo očkování,“ začíná jeden z mnoha příběhů, které na svých internetových stránkách zveřejňuje sdružení Rozalio, jež mimo jiné stojí za peticí požadující zrušení povinného očkování v Česku – do konce února ji podepsalo téměř dvanáct tisíc lidí. „Ze dne na den jsem měla doma ,cizí‘ dítě. Syn onemocněl, měl teploty, hodiny a hodiny probrečel. Neměl zájem o nic a nikoho. V té době jsem neměla tušení, co se děje. Přestal brebtat, když jsem na něj volala jménem, ani se neotočil,“ pokračuje v líčení Olga O., matka dnes desetiletého autistického syna. Ani ona o spojitosti mezi očkováním a autismem nepochybuje. Boj se synovou nemocí ji stál manželství, a když po letech přišel další partner a narodil se jí druhý syn, rozhodla se očkování odmítnout. „Pozorně sleduji vše, co
se točí kolem očkování, vakcín a jejich vedlejších účinků, mám spoustu knížek, proč neočkovat...“ je přesvědčená matka dvou dětí. Podle Martiny Suchánkové, předsedkyně Rozalia a původně rozhlasové techničky, neočkující rodiče jednají na základě osobních zkušeností. Jejich příběhy jsou si podobné. „Mají normálně vyvíjející se dítě, přijde očkování a najednou mají jakoby jiné dítě, ztrácí se oční kontakt a komunikace,“ říká Suchánková. Rodiče očkovaných dětí si častěji všímají problémů s imunitou, opakujících se infekcí, například zánětů dýchacích cest, různých alergických reakcí nebo dlouhodobé zácpy. „Objevují se také poruchy neurologického systému, děti se pozastaví ve vývoji a objevují se u nich poruchy spánku,“ dodává s tím, že lékaři vedlejší účinky očkování záměrně podceňují a před rodiči zatajují skutečné následky plošné vakcinace. Zrušení povinnosti by podle ní ulevilo starostlivým rodičům, aniž by kohokoliv ohrozilo. „Nikde se nestalo, že by se nemoci, proti kterým se očkuje, po zavedení dobrovolného očkování vrátily, tak proč by se to mělo stát v České republice?“ klade zásadní otázku Suchánková. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se během posledních dvaceti let v Evropě skutečně podařilo snížit výskyt například spalniček, které mohou vést k zápalu plic, zánětu mozku a slepotě, o 96 procent. Plošné očkování proti této nemoci se ve světě zavádělo v roce 1963 , v Československu roku 1969,a od té doby prudce klesl její výskyt. Teď však začínají mnohé státy svůj názor měnit. Shodou okolností v době, kdy spor o povinné očkování rozhodoval český Ústavní soud, v Německu potvrdili úmrtí jedenapůlletého dítěte – na spalničky. Nemoc, již jsme měli na starém kontinentě za bezmála vymýcenou. Batole – stejně jako tisíce dalších německých dětí – proti ní nebylo očkováno, neboť u sousedů vakcinace závisí na dobrovolné volbě rodičů. „Je nepřijatelné, aby po padesáti letech snah učinit vakcínu bezpečnou a dostupnou spalničky nadále stály lidské životy, peníze a čas,“ řekla k případu Zsuzsanna Jakabová, regionální ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu. Nákaza se nově objevuje také v USA, Velké Británii nebo Francii – včetně těžkých a smrtelných případů. Jedním z největších ohnisek infekce se v posledních měsících stal kalifornský Disneyland. Přitom v roce 2000 byly spalničky v USA prohlášeny za vymýcené. I proto se znovu objevují názory, že nastal čas obnovit plošné očkování. Tyto hlasy se nyní ozývají v sousedním Německu. „Odpůrci očkování zcela nezodpovědně vyvolávají iracionál-
15
Povinně, nebo dobrovolně? V Česku se povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě B, onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Počtem vakcín se nijak nelišíme se od rozvinutých zemí, rozdíl lze však najít v takzvané nepřímé povinnosti. To znamená, že neočkované děti nejsou přijímány do dětských kolektivů. Tak je to také třeba v Belgii, kde povinně očkují proti obrně a další vakcinace (do celkového počtu jako u nás) vyžadují pro nástup dítěte do školky. V některých zemích očkování není podmínkou přijetí a je dobrovolné. Pokud se však ve školce objeví nemoci, proti nimž dítě není očkováno, je z vyučování vyloučeno do doby, než riziko infekce pomine. Takový režim panuje v Německu a Rakousku. Ve Francii je povinné očkování proti záškrtu, tetanu a dětské obrně, v Itálii ještě proti hepatitidě B, kde úřady postihují rodiče neočkovaných dětí. V USA vakcinaci kontrolují i při nástupu na vysokou školu a platí také pro zahraniční studenty. Nově je jako povinné pro nástup vyžadováno pravidelné přeočkování proti černému kašli u dospívajících a proti čtyřem typům meningokoka. Pramen: Česká vakcinologická společnost ČLS JEP
Fokus
Magazín Pátek LN
Boxeři na vozíku Mají boxerské rukavice i helmy, ale v ringu proti sobě nestojí, nýbrž sedí na invalidním vozíku. v Česku se šíří nový, pro mnohé možná šokující sport a dělá si ambice na paralympiádu. Text: Foto:
S
raž úder levačkou a pravý direkt! Pravačkou srazit a levý direkt!“ Úsečné povely trenérky se rozlé hají tělocvičnou a boxeři na vozíku podle nich cvičí jako dobře sehraná skupina. „Dej do úderu celou sílu, pořádně se vytoč, ať má razanci,“ přitočí se trenérka k jednomu ze svých svěřenců a pomáhá mu hýbat trupem tak, jak to má správný boxer dělat. Mezi pyt li bezstarostně pobíhá její pětiletá dcera anič ka a kohokoliv, kdo do tělocvičny nepatří, svou kouzelnou hůlkou zkouší proměnit v žábu. když jí to nejde, raději se přesune do ringu v rohu, kde má rozházené omalovánky. „Pauza, pak pojedeme háky,“ oznámí trenér ka a podá jednomu ze svých svěřenců lahev, aby se mohl napít vody. Dámy v čele Boxerna v jedné ulici pražské Libně nedaleko o2 areny má zvláštní, starosvětskou atmosféru. ze stropů visí léty otlučené boxerské pytle, zdi zdo bí zažloutlé obrázky pamatující časy dávno zašlé slávy dnes už neznámých vítězů z ringu. Je dost minimalistická. vznikla nejspíš z bývalých gará ží nebo možná skladů či sklepů v přízemí prvo republikového činžovního domu. Díky tomu má však praktický bezbariérový přístup. vozíčkáři se dovnitř snadno dostanou z parkoviště v zadní části domu a to je to nejdůležitější. každé úterý a pátek se jich tu schází kolem čtyř až deseti. většina z nich pracuje a má rodi
Leoš Kyša David Neff
ny, takže pravidelně zvládají všechny tréninky jen někteří. zajímavé je, že jejich trenérkami jsou výhradně ženy: zkušená boxerská šam pionka a bývalá reprezentační trenérka žen ského boxu eva Líšková, několikanásobná mis tryně České republiky v boxu vlaďka Malíková, trenérka Magda Friedová a boxerská rozhodčí a trenérka Terezie krejbychová, které sem cho dí asistovat i její malá dcera. Tenhle sport se vynořil teprve nedávno spon tánně na různých místech světa, ale nikdo neví, jak a kdy přesně. „Těžko říct, jak je vlastně tenhle sport sta rý. Bohužel i internet je na jakékoliv informace o paraboxu velmi skoupý. u nás to začalo tak, že se eva Lišková vrátila ze zahraničního boxerské ho turnaje a vyprávěla mi, jak tam viděla boxo vat kluky na vozíku. zaujalo mě to, protože jsem za sebou už měla zkušenosti s tréninkem vozíč kářů jako fitness trenér a mám mezi nimi mno ho přátel, kteří sport milují a často ho i vrcholo vě dělají. řekly jsme si, že bychom přesně tohle mohly vozíčkářům nabídnout, a založily jsme Českou paraboxerskou asociaci,“ vzpomíná její prezidentka Terezie krejbychová. Nic není nemožné asociace vznikla v červnu 2013 a podle všeho byla mezi prvními oficiálními organizacemi tohoto druhu na světě. Box vozíčkářů, nebo jak se u nás říká – parabox, zatím nemá ani aktivní světovou organizaci, která by se snažila jej oficiálně zastře
20
Trenérky jistí vozíky proti převrhnutí při tréninku zkušených boxerů Štěpána Beneše a Štěpána Hyky v pražském klubu S.A.C. Praga.
21
Chcete si to dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
PLNÁ VERZE V TRAFICE
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Více informací na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v:
