Románský sloh nejvýznamnější památky u nás Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: leden 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období románského slohu a to ve vazbě na nejvýznamnější památky u nás. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Nejvýznamnější předrománské, románské a románsko – gotické památky na našem území Praha, Hradčany – bazilika sv. Jiří -
Bazilika byla založena r. 920 knížetem Vratislavem Po r. 979 bazilika začleněna do nového areálu kláštera benediktinek, prvního ženského kláštera v Čechách Jedna z nejstarších dochovaných kamenných staveb u nás Hlavní průčelí překryto r. 1670 novou raně barokní fasádou, jižní portál je renesanční
Dva pohledy na baziliku sv. Jiří. Celkový pohled na baziliku s věžemi se sdruženými okny a detail apsidy se špaletovými okny a klasickým obloučkovým vlysem a římsou.
Interiér baziliky sv. Jiří. Na pohledu je patrná apsida s výmalbou i masa zdiva se sdruženými okny proraženými z hlavní lodi na tribunu nad vedlejší nižší lodí.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Znojmo – rotunda sv. Panny Marie a sv. Kateřiny - typická rotunda s půkruhovitou apsidou sloužící jako hardí kaple přemyslovského dvořiště - původně plochý strop byl roku 1134 nahrazen klenutou kopulí s bohatou výmalbou - nejcenější na této stavbě jsou fresky zobrazující přemyslovská knížata (a to včetně legendárních předků přemyslovského rodu)
Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě
Detail fresky z rotundy zobrazující Přemysla oráče
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Říp – kaple sv. Jiří -
starší rotunda s apsidou podkovovitého půdorysu kníže Soběslav I. ji nechal roku 1126 opravit a přistavěl k ní věž, jako díkuvzdání za vítězství nad císařem Lotharem II. Sasským v bitvě u Chlumce později doplněna o novorománský portál a větší, obloukově zaklenutá okna
Olomouc – torzo biskupského paláce, takzvaný „Přemyslovský palác“ -
stavbu trojlodní baziliky v areálu přemyslovského hradbu zahájil na počátku 12. století kníže Svatopluk stavbu dokončil však až 1131 po vysvěcení baziliky olomoucký biskup Jindřich Zdík po požáru 1266 proběhla rozsáhlá gotická přestavba – došlo téměř k zániku této románské stavby zachovaly se však vnější stěny románského paláce a r. 1868 byla objevena zazděná románská sdružená okna dokládající vynikající řemeslnou a uměleckou úroveň románské stavby
Rekonstrukce románské baziliky sv. Václava Dnešní vstup do zbytků biskupského a biskupského paláce v Olomouci. Ta to stavba paláce v Olomouci vedle dómu zcela zanikla pozdějšími přestavbami. sv. Václava. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Sdružené okno z biskupského paláce v Olomouci. Detail hlavice ze sloupů ze Vynikající úroveň uměleckého zpracování svědčí o sdružených oken z biskupského vyspělosti moravského umění ve 12. století. paláce v Olomouci.
Poříčí nad Sázavou – Kostel sv. Havla -
kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou a novorománskými úpravami, přesto je řazen mezi významné románské památky, díky dochovaným románským kryptám a ústupkovému portálu typický příklad emporového (nebo též tribunového) kostela
Typický emporový kostel z druhé poloviny 12. století dochovaný takřka v neporušeném stavu. Cenné jsou i fresky z 13 a 14 století Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Cheb – hrad s kaplí sv. Erharda a sv. Uršuly -
vystavěn v první polovině 12. století pány z Vohgurbu císař Fridrich II. Barbarossa jej nechal přestavit na falc pro příležitostné pobyty císařské družiny z románského paláce se zachovaly obvodové zdi se třemi pětidílnými sdruženými okny nejcennější památkou hradního areálu je kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, tzv. dvojitá kaple čtvercového půdorysu. Klenbu v této kapli nesou v přízemí čtyři masivní sloupy; výzdoba hlavic štíhlých mramorových sloupů v patře je románská, křížová klenba však už patří nástupu gotiky
Interiér kaple v chebské císařské falci – ukázka vyspělého románského stavitelství. Elegantní sloupy s hlavicí a patkou nesou žebra křížové klenby. Na rozích stavby ústí žebra klenby do svazků pilastrů přičleněnýých k pilířům a zdem. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Jakub – kostel sv. Jakuba -
jednolodní emporový kostel, charakteristická ukázka pro románské panské dvorce panská tribuna – empora – bývala spojena můstkem přímo s palácem důležitostá památka, dochována listina pražského biskupství datuje stavbu přesně do roku 1165 bohatá figurální a ornamentální výzdoba jižního průčelí mimo dvorské prostředí tato výzdoba zcela výjimečná, patří k nejstaršímu souboru románských plastik
Exteriér emporového kostela sv. Jakuba s typickou věží, apsidou a sdruženými okny.
Empora v kostele sv. jakuba – dříve panská tribuna pro vládce hradu, dnes zpěvácká kruchta osazená v baroku varhanním pozitivem. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Milevsko – bazilika Navštívení Panny Marie a Kostel sv. Jiří -
stavba zahájena před r. 1200 po požáru nedostavěného klášterního areálu koncem 13. století proběhla raně gotická přestavba roku 1420 milevský klášter vypálen a pobořen husity bazilika prošla řadou barokních úprav nachází se zde zachovalé románské detaily portálu a oken, především na severní straně přes všechny přestavby působivá ukázka monumentální románské architektury v areálu milevského kláštera se nachází další románská památka, tj. hřbitovní kostel sv. Jiljí – původ sahá před založení samotné baziliky
Exteriér románské baziliky se zřetelnými kruhovými okny.
Interiér baziliky s masivními sloupy nesoucími klenbu hlavní lodi.
Landštejn – hrad -
královský pomezní hrad založen na počátku 13. století jako český protějšek rakouského hradu v Marklu skládá se z paláce umístěného mezi dvěma mohutnými hranolovými věžemi. Vyšší věž je dnes dominantou rozsáhlé zříceniny, nižší věž bývala hradní kaplí
Mohutná obranná věž byla základem pevnostní architektury raného středověku. Podle francouzských hradů se této masivní věži říká též donjon (donžon). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Hulín – kostel sv. Václava -
kostel postaven ve dvacátých letech 13. století přestavěn výrazně po požáru v 18. Století zachovala se řada kamenických detailů a románský ústupkovitý portál se spirálovitě profilovanými sloupky a pruty, jež jsou typické pro pozdně románské období
Celkový vzhled a detail hulínského portálu
Třebíč – bazilika sv. Prokopa -
trojlodní bazilika benediktinského kláštera v Třebíči je typickým příkladem pro míšení prvků domácí románské stavební tradice a importovaného gotického slohu v přechodném období masivní románské kvádrové zdivo a trojlodí nese nad klenebními poli žebrovou klenbu, její hvězdicovité uspořádání odkazuje k porýnským vzorům oblouky jsou lomené, a to i v arkádách oddělujících lodi, sdružená okna a krásný portál náleží přitom zcela románskému slohu bazilika byla dostavěna v baroku a společně s třebíčskou židovskou čtvrtí nedávno zapsána i do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
Románská rozeta
Příklad kvalitního románského kamenného kvádříkového zdiva nesoucího u nás ojedinělé velké sdružené okno o pěti průhledech.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Detail románského ústupkovitého portálu třebíčské naziliky
Příklad mísení romáského a raně gotického slohu, románské přízemí nese v patře již raně gotická okna
Týnec nad Sázavou – hrad -
královský hrad vznikl v druhé polovině 13. století na místě starší osady románský palác při někdejším opevnění zanikl z původního nevelkého hradu se zachovala pouze hranolová věž z řádkového kvádrového zdiva, přisazená k rotundě z 11. století, která se stala hradní kaplí
Propojení (byť mladšího) hradu s rotundou dobře symbolizuje vztah pánů k těmto církevním stavbám, považovali je totiž především za své soukromé svatyně.
Zvíkov – hrad -
Zvíkov je středověký hrad již z 12. Století vstup do hradu vede přes kamennou tzv. Píseckou bránu vedle brány se tyčí mohutná věž Hláska druhým vstupem Železná brána – na severní straně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
-
královský palác má tvar pětiúhelníku obestavěn patrovými křídly s velkou řadou místností zdobených nástěnnými freskami
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Seznam použité literatury:
Pijoan, J.: Dějiny umění/3, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Románský sloh, Praha 2005 Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Dragoun, Z.: Deset století architektury. Architektura románská, Praha 2001 Maliva, J.: Vademecum I: výtvarnou kulturou českých zemí do konce období renesance, Praha 1996
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky