rok]

CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Odborů 4, 120 00 Praha 2, tel.: 224 922 989, fax: 224 922 072, e-mail: [email protected]

3

NÁVRH VARIANT

Pro všechny regiony Olomouckého kraje je vhodné realizovat úspory energie a využít solární kolektory pro ohřev TUV případně přitápění. Mimo tohoto doporučení byly propočítány dvě varianty, které uvažují s přesunem výroby tepla z hnědého uhlí v kategorii REZZO 3 k biomase nebo k zemnímu plynu ve stejném objemu výroby tepla. Varianty předpokládají ,že dojde k nahrazení 60% vyrobeného tepla z tuhých fosilních paliv v REZZO 3 biomasou nebo ZP. Následující tabulky popisují spotřebu paliv v jednotlivých mikroregionech pro navržené varianty. tabulka 1

Spotřeba tepla v palivu, současný stav [GJ/rok]

Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh celkem tabulka 2

tuhá paliva

plynná paliva

kapalná paliva

2 717 480 589 451 140 836 116 525 207 696 170 522 4 866 143 1 185 342 5 930 056 155 606 955 390 172 015 502 699 17 709 762

962 011 1 098 011 124 342 271 279 516 497 729 991 3 375 133 2 819 417 1 483 428 386 118 1 504 929 558 025 823 760 14 652 942

61 647 15 295 5 557 7 229 4 683 23 092 454 703 251 873 29 310 5 939 751 569 636 25 407 1 636 941

bio-paliva 35 880 65 614 2 350 188 11 780 29 202 107 736 120 566 4 151 38 390 118 646 31 487 36 071 602 061

Spotřeba tepla v palivu, preference bio-paliv [GJ/rok]

Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh celkem

tuhá paliva 2 542 350 269 012 51 047 34 312 70 982 56 247 4 409 347 775 766 5 670 235 55 857 444 504 62 055 279 335 14 721 050

plynná paliva 962 011 1 098 011 124 342 271 279 516 497 729 991 3 375 133 2 819 417 1 483 428 386 118 1 504 929 558 025 823 760 14 652 942

kapalná paliva 61 647 15 295 5 557 7 229 4 683 23 092 454 703 251 873 29 310 5 939 751 569 636 25 407 1 636 941

53

bio-paliva 185 846 207 675 59 019 36 638 72 427 80 897 247 537 362 930 119 335 82 611 336 375 82 979 125 860 2 000 129


tabulka 3

Spotřeba tepla v palivu, preference ZP [GJ/rok]

Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh celkem

tuhá paliva 2 542 350 269 012 51 047 34 312 70 982 56 247 4 409 347 775 766 5 670 235 55 857 444 504 62 055 279 335 14 721 050

plynná paliva 1 096 007 1 233 397 175 579 306 014 574 291 778 272 3 568 064 3 053 230 1 593 202 428 257 1 720 778 604 464 918 132 16 049 686

kapalná paliva 61 647 15 295 5 557 7 229 4 683 23 092 454 703 251 873 29 310 5 939 751 569 636 25 407 1 636 941

bio-paliva 35 880 65 614 2 350 188 11 780 29 202 107 736 120 566 4 151 38 390 118 646 31 487 36 071 602 061

Názorný přehled o spotřebě paliv v mikroregionech pro jednotlivé varianty poskytují následující grafy. graf 1

Podíl paliv na celkové spotřebě současný stav Hranice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Zábřeh

Uničov

Šumperk

Jeseník

Konice

Lipník nad Bečvou

Šternberk

Litovel

Přerov

Mohelnice Prostějov

tuhá paliva

Olomouc

plynná paliva

54

kapalná paliva

bio-paliva


graf 2

Podíl paliv na celkové spotřebě, preference biomasy Hranice 100% Zábřeh

Jeseník

90% 80% 70% 60% 50%

Uničov

Konice

40% 30% 20% 10% 0%

Šumperk

Lipník nad Bečvou

Šternberk

Litovel

Přerov


tuhá paliva

graf 3

Olomouc plynná paliva

kapalná paliva

bio-paliva

Podíl paliv na celkové spotřebě, preference ZP Hranice 100% Zábřeh

Jeseník

90% 80% 70% 60% 50% 40%

Uničov

Konice

30% 20% 10% 0%

Šumperk

Lipník nad Bečvou

Šternberk

Litovel

Přerov


tuhá paliva

Olomouc plynná paliva

55

kapalná paliva

bio-paliva


56


4

VÝHODNOCENÍ VARIANT

Vyhodnocení variant je provedeno z hlediska vyjádření přínosu variant k udržitelnosti rozvoje. Pro varianty jsou vyhodnoceny vlivy v následujících okruzích: 

Krátkodobý vliv (výstavba) – vyjadřuje vliv v oblasti výroby a montáže energetických zařízení.



Provoz – vyjadřuje vliv v oblasti provozu energetických zařízení.



Dodávka paliva – vyjadřuje vliv v oblasti výroby a dodávky paliv.



Znečištění – vyjadřuje vliv v oblasti produkce znečišťujících látek.



Emise CO2 – vyjadřuje vliv v oblasti emisí skleníkových plynů.



Čisté vývozy – vyjadřuje vliv v oblasti vynaložených finančních prostředků opouštějících mikroregion.



Dlouhodobý vliv – je souhrnnou hodnotou všech okruhy mimo krátkodobého vlivu.

Veškeré změny jsou přepočítány na finanční prostředky, aby mohlo dojít k souhrnnému porovnání. Na následujících stránkách je provedeno vyhodnocení variant. Pro každý mikroregion jsou sestaveny tři grafy. První graf popisuje změnu při přechodu od HU k biomase. Druhý graf popisuje změnu při přechodu od HU k ZP a nakonec třetí graf porovnává biomasu se zemním plynem.

57


Hranice Pelety oproti uhlí oblast

Vyjádření přínosu z hlediska udržitelnosti rozvoje

Přínos [tis. Kč/rok]

Výstavba a montáž kotlů

dlouhodobý vliv v tis.Kč/rok 60000 40000

23 691

20000

čisté vývozy

krátkodobý vliv (výstavba)

0

Výroba a dodávka paliv

9 224

Snížení znečištění ovzduší

18 766

Snížení emisí skl. plynů

14 564

Snížení odlivu peněz za palivo mimo region

11 915

Dlouhodobý přínos

54 469

Přínos

-20000

Nulový přínos

-40000

Hnědé uhlí

-60000

Dřevěné pelety

emise CO2

provoz

znečištění

dodávka paliva

Zemní plyn oproti uhlí oblast




dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 3 0000

-592

2 0000 1 0000 čist é v ývozy


0

-51


21 390


8 288


-13 418


krát kodo bý v liv (v ýst av ba)

-1 0000 -2 0000

Přínos

-3 0000

Nulový přínos

-4 0000

Hnědé uhlí

-5 0000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

16 209

znečišt ění

dodávka paliva

Pelety oproti zemnímu plynu oblast Výstavba a montáž kotlů



dlouhodobý vliv v tis.Kč/rok 50000

24 283

40000

Výroba a dodávka paliv Snížení znečištění ovzduší Snížení emisí skl. plynů

30000

9 275

20000

čisté vývozy


10000 0

-2 624

Přínos

-10000

Nulový přínos

-20000

6 276

-30000

Zemní plyn

-40000

Dřevěné pelety

emise CO2


25 334


38 260

provoz

znečištění

Jeseník 58

dodávka paliva


Pelety oproti uhlí oblast





23 936

20000

čisté vývozy


0


9 319


18 960


14 715


12 039


55 034

Přínos

-20000

Nulový přínos

-40000

Hnědé uhlí

-60000

Dřevěné pelety

emise CO2

provoz

znečištění

dodávka paliva






-598

10000 0

čisté vývozy



-10000

-52

-20000

Přínos

-30000


21 612


8 374


-13 557


Nulový přínos

-40000 -50000

Hnědé uhlí

-60000

Zemní plyn

emise CO2

provoz

16 377

znečištění

dodávka paliva

Pelety oproti zemnímu plynu oblast Výstavba a montáž kotlů



dlouhodobý vliv v tis.Kč/rok 50000

24 535

40000

Výroba a dodávka paliv Snížení znečištění ovzduší Snížení emisí skl. plynů

30000

9 371

20000

čisté vývozy


10000 0

Přínos

-10000

-2 651

Nulový přínos

-20000

6 341

-30000

Zemní plyn

-40000

Dřevěné pelety

emise CO2


25 596


38 657

provoz

znečištění

59

dodávka paliva


Konice Pelety oproti uhlí oblast



dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 2 5000 2 0000


1 5000

9 059

1 0000

čist é v ývozy


500 0


0

3 527

Přínos

-500 0

Nulový přínos

-1 0000


7 176


5 569


4 556

Hnědé uhlí

-1 5000

Dřevěné pelety

-2 0000

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

20 827

dodávka paliva





dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 1 0000

-226

500 0 0

čist é v ývozy


-20


-500 0

Přínos

-1 0000


8 179


3 169


-5 131


Nulový přínos

-1 5000

Hnědé uhlí

-2 0000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

6 198

znečišt ění

dodávka paliva

Pelety oproti zemnímu plynu oblast



9 285


3 546


dlouhodobý v liv v t is.Kč/ro k 200 00 150 00 100 00

čist é výv ozy

k rát ko dobý vliv (výst avba)

5 000 0

Snížení znečištění ovzduší Snížení emisí skl. plynů

-1 003

Přínos

-5 000

2 400

Nulový přínos

-100 00

Zemní plyn

-150 00

Dřevěné pelety

emise CO2

Snížení odlivu peněz za palivo mimo region Dlouhodobý přínos

prov oz

9 687 14 630 znečišt ění

60

dodáv ka p aliva


Lipník nad Bečvou Pelety oproti uhlí oblast



dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 1 5 000 1 0 000


6 141

5 00 0

čist é v ývozy


0


2 391


4 865


3 775


3 089

Přínos

-5 000

Nulový přínos

-10 000

Hnědé uhlí

-15 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

14 120

dodávka paliva




dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 6 00 0


-154

4 00 0 2 00 0 0

čist é v ývozy


-2 000

-13



-4 000 -6 000

Přínos

-8 000

Nulový přínos

-10 000

5 545

Hnědé uhlí

-12 000

Zemní plyn

-14 000


2 149


-3 478


em ise CO2

p rovoz

4 202

znečišt ění

dodávka paliva




6 295


2 404



dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 1 2000 1 0000 800 0 600 0 400 0 200 0 0 -200 0 -400 0 -600 0 -800 0 -1 0000

čist é v ývozy

-680 1 627


Přínos Nulový přínos Zemní plyn Dřevěné pelety

em ise CO2


6 567


9 918

p rovoz

znečišt ění

61

dodávka paliva


Litovel Pelety oproti uhlí oblast





1 5 000

10 218

1 0 000

čist é v ývozy

5 00 0


0


3 978

-5 000

Přínos

-10 000

Nulový přínos

-15 000


8 094


6 282


5 139

Hnědé uhlí

-20 000

Dřevěné pelety

-25 000

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

23 493

dodávka paliva






-255

5 00 0 0

čist é v ývozy


-22


-10 000

9 226


3 575


-5 787



-5 000

Přínos

-15 000

Nulový přínos

-20 000

Hnědé uhlí

-25 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

6 991

znečišt ění

dodávka paliva




10 473


4 000


dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 2 0 000 1 5 000 1 0 000

čist é v ývozy


5 00 0 0


-1 132

Přínos

-5 000

2 707

Nulový přínos

-10 000

Zemní plyn

-15 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


10 926


16 502

p rovoz

znečišt ění

62

dodávka paliva


Mohelnice Pelety oproti uhlí oblast





8 536

1 0 000 čist é v ývozy

5 00 0


0


3 323


6 762


5 248


4 293

Přínos

-5 000 -10 000

Nulový přínos

-15 000

Hnědé uhlí

-20 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

19 626

dodávka paliva






-213

5 00 0 0

čist é v ývozy


-18


-5 000

Přínos

-10 000


7 707


2 986


-4 835


Nulový přínos

-15 000

Hnědé uhlí

-20 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

5 840

znečišt ění

dodávka paliva




8 750


3 342




5 00 0

čist é v ývozy


0

Přínos

-5 000

-946 2 261

Nulový přínos

-10 000

Zemní plyn

-15 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz


63

dodávka paliva


Olomouc Pelety oproti uhlí oblast





34 110


2 0 000


0


13 280


27 020


20 970


17 156

-20 000

Přínos

-40 000

Nulový přínos

-60 000

Hnědé uhlí

-80 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

78 426

dodávka paliva






-853

2 0 000 0

čist é v ývozy


-74


-20 000

Přínos

-40 000


30 798


11 934


-19 320


Nulový přínos

-60 000

Hnědé uhlí

-80 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

23 338

znečišt ění

dodávka paliva




34 963


13 354




2 0 000

čist é v ývozy


0

Přínos

-20 000

-3 778 9 036

Nulový přínos

-40 000

Zemní plyn

-60 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz


64

dodávka paliva


Prostějov Pelety oproti uhlí oblast



dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 100 000 8 0 000


6 0 000

41 338

4 0 000

čist é v ývozy

2 0 000


0


16 094

-20 000

Přínos

-40 000

Nulový přínos

-60 000


32 745


25 413


20 791


95 044

Hnědé uhlí

-80 000

Dřevěné pelety

-100 000

em ise CO2

p rovoz

znečišt ění

dodávka paliva






-1 033

2 0 000 0

čist é v ývozy


-89


-40 000

37 324


14 463


-23 414



-20 000

Přínos

-60 000

Nulový přínos

-80 000

Hnědé uhlí

-100 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

28 283

znečišt ění

dodávka paliva




42 372


16 184


-4 579



čist é v ývozy


2 0 000 0


10 951

Přínos

-20 000

Nulový přínos

-40 000

Zemní plyn

-60 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


44 205


66 760

p rovoz

znečišt ění

65

dodávka paliva


Přerov Pelety oproti uhlí oblast





3 0 000

19 408

2 0 000

čist é v ývozy

1 0 000


0


7 556

-10 000

Přínos

-20 000

Nulový přínos

-30 000


15 374


11 931


9 762

Hnědé uhlí

-40 000

Dřevěné pelety

-50 000

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

44 623

dodávka paliva






-485

1 0 000 0

čist é v ývozy


-42


-20 000

17 523


6 790


-10 993



-10 000

Přínos

-30 000

Nulový přínos

-40 000

Hnědé uhlí

-50 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

13 279

znečišt ění

dodávka paliva




19 893


7 598



čist é v ývozy


1 0 000 0


-2 150 5 141

Přínos

-10 000

Nulový přínos

-20 000

Zemní plyn

-30 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


20 754


31 344

p rovoz

znečišt ění

66

dodávka paliva


Šternberk Pelety oproti uhlí oblast





7 450


5 00 0


0


2 901


5 902


4 580


3 747

Přínos

-5 000 -10 000

Nulový přínos

-15 000

Hnědé uhlí

-20 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

17 130

dodávka paliva






-186

5 00 0 0

čist é v ývozy


-16


-5 000

Přínos

-10 000


6 727


2 607


-4 220


Nulový přínos

-15 000

Hnědé uhlí

-20 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

5 098

znečišt ění

dodávka paliva




7 637


2 917




5 00 0

čist é v ývozy


0

Přínos

-5 000

-825 1 974

Nulový přínos

-10 000

Zemní plyn

-15 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz


67

dodávka paliva


Šumperk Pelety oproti uhlí oblast



dlouho dobý vliv v t is.Kč/rok 1 0000 0 8 0000


6 0000

38 162

4 0000

čist é v ývozy

2 0000


0


14 858

-2 0000

Přínos

-4 0000

Nulový přínos

-6 0000


30 229


23 461


19 194


87 742

Hnědé uhlí

-8 0000

Dřevěné pelety

-100 000

em ise CO2

p rovoz

znečišt ění

dodávka paliva






-954

2 0 000 0

čist é v ývozy


-82


-40 000

34 456


13 351


-21 615



-20 000

Přínos

-60 000

Nulový přínos

-80 000

Hnědé uhlí

-100 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

26 110

znečišt ění

dodávka paliva




39 116


14 940


-4 227



čist é v ývozy


2 0 000 0


10 109

Přínos

-20 000

Nulový přínos

-40 000

Zemní plyn

-60 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


40 809


61 631

p rovoz

znečišt ění

68

dodávka paliva


Uničov Pelety oproti uhlí oblast





8 210


5 00 0


0


3 197


6 504


5 047


4 130

Přínos

-5 000 -10 000

Nulový přínos

-15 000

Hnědé uhlí

-20 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz

znečišt ění

18 877

dodávka paliva






-205

5 00 0 0

čist é v ývozy


-18


-5 000

Přínos

-10 000


7 413


2 872


-4 650


Nulový přínos

-15 000

Hnědé uhlí

-20 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

5 618

znečišt ění

dodávka paliva




8 416


3 214




5 00 0

čist é v ývozy


0

Přínos

-5 000

-909 2 175

Nulový přínos

-10 000

Zemní plyn

-15 000

Dřevěné pelety

em ise CO2


p rovoz


69

dodávka paliva


Zábřeh Pelety oproti uhlí oblast





16 685


1 0 000


0


6 496


13 217


10 257


8 392


-10 000

Přínos

-20 000

Nulový přínos

-30 000

Hnědé uhlí

-40 000

Dřevěné pelety

em ise CO2

p rovoz

znečišt ění

38 362

dodávka paliva






-417

1 0 000 0

čist é v ývozy


-36


-10 000

Přínos

-20 000


15 065


5 837


-9 450


Nulový přínos

-30 000

Hnědé uhlí

-40 000

Zemní plyn

em ise CO2

p rovoz

11 416

znečišt ění

dodávka paliva




17 102


6 532



čist é v ývozy


0


-1 848


4 420


17 842


Přínos

-10 000

Nulový přínos

-20 000

Zemní plyn

-30 000

Dřevěné pelety

em ise CO2

p rovoz

26 946 znečišt ění

70

dodávka paliva


Následující graf ukazuje souhrnné přínosy v mikroregionech pro varianty preference biomasy, zemního plynu a jejich rozdíl. graf 4

Přínosy variant v Olomouckém kraji

100 000 90 000 80 000 70 000 [tis.Kč/rok]

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Hranice

Jeseník

Konice

Lipník nad Bečvou

Litovel

bimasa

54 469

55 034

20 827

14 120

23 493

19 626

Biomasa-ZP

38 260

38 657

14 630

9 918

16 502

13 786

ZP

16 209

16 377

6 198

4 202

6 991

5 840

graf 5

Mohlenice Olomouc

Prostějov

Přerov

Šternberk Šumperk

78 426

95 044

44 623

17 130

55 088

66 760

31 344

12 032

23 338

28 283

13 279

5 098

Uničov

Zábřeh

87 742

18 877

38 362

61 631

13 260

26 946

26 110

5 618

11 416

Počet obyvatel v mikroregionech

160 000 140 000

počet obyvatel

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Hranice

Jeseník

Konice

Lipník nad Bečvou

Litovel

venokv

15 265

22 327

8 658

6 862

13 359

4 707

53 528

42 972

města

19 655

20 072

2 989

8 514

10 039

14 086

105 105

55 154

Mohlenice Olomouc Prostějov

71

Přerov

Šternber

Šumperk

Uničov

Zábřeh

28 000

5 581

38 355

10 652

17 343

57 079

14 095

35 035

12 390

16 552


graf 6 Přínosy na jednoho obyvatele 1 400 1 200

[Kč/obyvatele]

1 000 800 600 400 200 0

přínos na obyvatele

Hranice

Jeseník

Konice

Lipník nad Bečvou

1000

912

1256

645

Litovel Mohlenice Olomouc Prostějov 705

734

72

347

680

Přerov 368

Šternberk Šumperk 612

840

Uničov

Zábřeh

575

795


5

SOUHRN

V obcích, kde v současné době není zemní plyn, se uplatní nejvíce decentralizované řešení distribuce energie v kombinaci úspory + využití solární energie + využití energie z biomasy (případně i jiného zdroje dodatkové energie). Snížení nákladů na vytápění se děje převážně cestou spalování ekonomicky dostupnějšího paliva, kterým je kusové dřevo (často získávané samovýrobou). Problém spalování domovních odpadů, včetně PET lahví, který se někdy vyskytuje (obvykle po setmění) i u plynofikovaných obcí souvisí převážně se snahou zlevnit provozní náklady na vytápění. Tento problém je třeba řešit jednak osvětou, jednak využitím podpůrných programů pro snížení spotřeby (tepelná ochrana budov a rekuperace, termosolární kolektory). Sociálně únosné topení biomasou vyžaduje, aby cena paliva byla srovnatelná s hnědým uhlím. Toho v současné době u ušlechtilejších forem paliva jako jsou brikety a pelety bez podpory není možné dosáhnout. Je proto vhodné jednak zajistit vytvoření trhu s biomasou v celém řetězci výroba - zušlechtění - užití, a to včetně poradenství pro podnikatele a spotřebitele. Dále je vhodné organizovat v rámci obce společný nákup biomasy přímo od výrobce, čímž se sníží náklady maloobchodních mezičlánků. Konečně je třeba s využitím podpůrných programů vyšší využití energetické biomasy na straně s potřeby ale i její vyšší produkci (od sběru odpadní biomasy až po cílené pěstování). Vedení obcí by v mikroregionech mělo jít příkladem a realizovat opatření navržená v provedených a prováděných energetických auditech. Dále je do programu úspor a obnovitelných zdrojů vhodné zapojit místní stření školy, kde v rámci ročníkových a maturitních prací lze přispívat k řešení konkrétních projektů v územním okruhu dané školy. Obce, které jsou plynofikovány by měly uvažovat o využití větších kotelen v nejdůležitějších objektech a ve spolupráci s jejich vlastníky s možností postupného vybavení těchto kotelen kogeneračními jednotkami využitelnými pro ostrovní zásobování území v krizových stavech. Zákon 406/2000 Sb. to totiž vyžaduje jen pro velké zdroje nad 5 MW, zatímco ekonomicky jsou reálné kogenerace již od 300 kW. Alespoň jedno jednání zastupitelstva v roce by mělo mít na pořadu jednání též problematiku energie a její spotřeby v obci. Ve městech ,kde jsou vybudovány rozvody centralizovaného zásobování teplem, musí být tyto rozvody zachovány. Protože má změna vytápění z CZT na jiný způsob vytápění nepříznivý dopad na imisní situace v místě, je z hlediska krajské ÚEK taková změna nevhodná. Navíc se likvidací soustav CZT snižuje potenciál pro rozvoj kogenerace a decentralizace výroby elektřiny, která je velmi významným prvkem posílení bezpečnosti zásobování elektřinou v krizových situacích. Jestliže se dodavatel tepla z CZT energie chová tržně a ne monopolisticky, pak je jeho cenová politika taková, aby nedocházelo k problému odpojování . To znamená že jeho cena není vyšší, než cena tepla z jiné energie – ovšem při uvažování všech nákladů, pořizovacích i provozních. Pokud se jedná o připojení nových odběratelů, je podle zásad uvedených v ÚEK třeba dát přednost způsobům vytápění způsobujících nižší imisní zátěž okolí, pokud je toto řešení ekonomicky dostupné, tj. výsledná cena tepla je cena v místě obvyklá. Při volbě zasíťování rozvojových území je ekonomicky dostupné zásobování z CZT dáno možností dosáhnout přiměřenou cenu tepla pro spotřebitele. Přiměřenou cenou se rozumí, že kalkulovaná cena ze sítě CZT na patě objektu bude na úrovni kalkulované ceny tepla vyráběného z plynu (při uvažování všech nákladů, pořizovacích i provozních).

73


5.1

Hranice

Klimatické podmínky: 

Průměrná roční teplota vzduchu

6 až



Průměrná teplota vzduchu v lednu

-2 až

-4°C



Průměrná teplota vzduchu v červenci

14 až

18 °C



Průměrné roční srážky

600 až 1 000 mm



Průměrný úhrn srážek říjen – březen

200 až

400 mm



Průměrný úhrn srážek duben – září

400 až

500 mm



Sluneční záření

9 °C

3 700 až 3 800 MJ/m2

V mikroregionu Hranice dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 3 777 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 

Zdroje spadající do REZZO 1:

2 496 TJ




708 TJ




573 TJ

Na základě analýzy dostupnosti paliv a analýzy možnosti využití obnovitelných zdrojů energie je možné stanovit následující odhad potenciálu úspor energie a využití OZE: 

Odhad potenciálu úspory energie:

302 TJ



Odhad využitelného potenciálu solární energie:

12,3 TJ tzn. přibližně 3 946 m2 solárních kolektorů



Odhad využitelného potenciálu energie biomasy u zdrojů REZZO 3: 161 TJ

Možnosti využití malých vodních elektráren jsou minimální. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie a tepelných čerpadel k vytápění je možné, je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití těchto technologií v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obcí Potštát a Polom jsou plynofikovány. U těchto dvou obcí se plynofikace zvažuje. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí na celkové spotřebě paliv této kategorii zdrojů cca 50%. Závěrečná doporučení: 

V každém případě se zaměřit na realizaci úsporných opatření především v oblasti bydlení a terciální sféry.



Zaměřit se na snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a zemního plynu.



U obou dosud neplynofikovaných obcích posoudit možnost alternativního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění.



Zaměřit se na snížení potřeby dodatkové energie zvýšením využitím solárních kolektorů k přípravě TUVa přitápění.

74


5.2

Jeseník



2 až

9 °C




-2 až

-6 °C




12 až

19 °C




600 až 1 600 mm




200 až

700 mm




400 až

800 mm




3 700 MJ/m2

V mikroregionu Jeseník dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 1 769 PJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


233 TJ




596 TJ




940 TJ



142 TJ








Lokality vhodné pro MVE jsou převážně obsazeny. Podmínky pro využití větrné energie jsou příhodné, je však nutné brát ohled na CHKO Jeseník a předpokládaný rozvoj cestovního ruchu, neboť tento antropogení prvek v krajině je dosud vnímán převážně negativně. Podmínky pro využití TČ jsou vhodné především pro TČ systému voda – voda. Vždy je nutné provést šetření o vhodnosti těchto technologií v dané lokalitě. Z 24 obcí v mikroregionu je 14 obcí plynofikováno a u 5-ti obcí se plynofikace zvažuje. Spotřeba tuhých fosilních paliv ve zdrojích velikosti REZZO 3 se podílí na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů z cca 47%. Závěrečná doporučení: 




Zaměřit se na snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a v plynofikovaných obcích i zemního plynu.



U dosud neplynofikovaných obcí posoudit možnost komplexního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění.



Zaměřit se na zvýšení využití solárních kolektorů s akumulací k přípravě TUV a přitápění.

75


5.3

Konice



4 až

8 °C




-2 až

-6 °C




14 až

18 °C




600 až

800 mm




200 až

300 mm




350 až

500 mm




3 700 MJ/m2

V mikroregionu Konice dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 270 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


0 TJ




40 TJ




230 TJ



22 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou minimální. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie je málo vhodné. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obcí Kladky a Ludmírov jsou plynofikovány. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů z cca 59%. Závěrečná doporučení: 







V obou neplynofikovaných obcí posoudit možnost komplexního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění.



Zaměřit se na zvýšení využití solárních kolektorů k přípravě TUV a přitápění.

76


5.4

Lipník nad Bečvou



7 až

9 °C




-2 až

-3 °C




16 až

19 °C




600 až

800 mm




200 až

300 mm




400 až

500 mm




3 800 MJ/m2

V mikroregionu Lipník nad Bečvou dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 395 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


7 TJ




130 TJ




258 TJ



32 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou minimální. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie je málo vhodné. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obce Týn nad Bečvou jsou plynofikovány, plynofikace obce se však zvažuje. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů cca 44%. Závěrečná doporučení: 







Zaměřit se na zvýšení využití solárních kolektorů k přípravě TUV a přitápění.

77


5.5

Litovel



7 až

9 °C




-2 až

-4 °C




17 až

19 °C




500 až

700 mm




200 až

300 mm




350 až

500 mm




3 700 až 3 900 MJ/m2

V mikroregionu Litovel dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 741 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


136 TJ




183 TJ




422 TJ



59 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Moravy a Oskavy. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie a tepelných čerpadel k vytápění je možné, je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití těchto technologií v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obce Bouzov, Dubčany a Střeň jsou plynofikovány. U obce Bouzov se plynofikace zvažuje .Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí na celkové spotřebě paliv této kategorii zdrojů cca 45%. Závěrečná doporučení: 







V neplynofikovaných obcí posoudit možnost komplexního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění.



Zaměřit se na zvýšení využití solárních kolektorů k přípravě TUV i přitápění.

78


5.6

Mohelnice



6 až

9 °C




-2 až

-3 °C




16 až

19 °C




600 až

800 mm




200 až

400 mm




350 až

500 mm




3 700 až 3 900 MJ/m2

V mikroregionu Mohelnice dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 953 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


535 TJ




152 TJ




266 TJ



76 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Moravy a Třebůvky. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie a tepelných čerpadel k vytápění je možné, je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití těchto technologií v dané lokalitě. Ze 14 obcí v mikroregionu je 9 obcí plynofikováno a u 4 obcí se plynofikace zvažuje. Spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 se podílí na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů cca 59%. Závěrečná doporučení: 











79


5.7

Olomouc



4 až

9 °C




-2 až

-6 °C




14 až

19 °C




500 až 1 000 mm




200 až

400 mm




350 až

500 mm




3 700 až 3 900 MJ/m2

V mikroregionu Olomouc dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 8 804 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


5 260 TJ




1 587 TJ




1 957 TJ



700 TJ




46 TJ tzn. přibližně 14 500 m2 solárních kolektorů




Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Moravy a Trusovického potoka. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie a tepelných čerpadel k vytápění je možné, je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití těchto technologií v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obcí Charváty a Měto Libavá jsou plynofikovány. U obce Charváty se plynofikace zvažuje. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí na celkové spotřebě paliv této kategorii zdrojů pouze z cca 32%. Závěrečná doporučení: 




Zaměřit se na další snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a zemního plynu.



U obou dosud neplynofikovanách obcí posoudit možnost komplexního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění.




80


5.8

Prostějov



6 až

9 °C




-2 až

-6 °C




14 až

19 °C




500 až

700 mm




200 až

300 mm




350 až

500 mm




3 700 až 3 800 MJ/m2

V mikroregionu Prostějov dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 4 377 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


1 584 TJ




907 TJ




1 886 TJ



350 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Romže, Valová a Hloučela. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie a tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití těchto technologií v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obce Slatinky a Olšany u Prostějova jsou plynofikovány. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů cca 33%. Závěrečná doporučení: 







U obce Slatinky posoudit možnost komplexního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění.




81


5.9

Přerov



7 až

9 °C




-2 až

-3 °C




17 až

19 °C




500 až

800 mm




200 až

300 mm




350 až

500 mm




3 700 až 3 900 MJ/m2

V mikroregionu Přerov dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 7 446 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


6 276 TJ




285 TJ




885 TJ



596 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Bečvy. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie je málo vhodné. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu jsou plynofikovány. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí značně na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů cca 41%. Závěrečná doporučení: 




Zaměřit se na dalším snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a zemního plynu.



Zaměřit se na zvýšení využití solárních kolektorů k přípravě TUV, eventuálně i přitápění.

82


5.10

Šternberk



4 až

9 °C




-2 až

-6 °C




14 až

19 °C




500 až 1 000 mm




200 až

300 mm




350 až

500 mm




3 800 až 3 900 MJ/m2

V mikroregionu Šternberk dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 586 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


167 TJ




114 TJ




305 TJ



47 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou minimální. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie je málo vhodné. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Z celkového počtu 18-ti je plynofikováno 9, u jedné další obce se plynofikace zvažuje. Spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 se na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů podílí cca 45%. Závěrečná doporučení: 




Zaměřit se na snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a v plynofikovaných obcích i zemního plynu.







83


5.11

Šumperk



2 až

8 °C




-2 až

-6 °C




10 až

18 °C




600 až 1 600 mm




200 až

700 mm




400 až

800 mm




3 700 MJ/m2

V mikroregionu Šumperk dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 3 332 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


1 318 TJ




958 TJ




1 054 TJ



267 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Moravy, Desné, Merty, Branné a Krupé. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie a tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití těchto technologií v dané lokalitě. Z celkového počtu 35-ti je plynofikováno 13, u 7 další obcí se plynofikace zvažuje. Spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 se na celkové spotřebě paliv této kategorii zdrojů podílí cca 67%. Závěrečná doporučení: 




Zaměřit se na snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a u plynofikovanch obcí i zemního plynu.



V dosud neplynofikovaných obcí posoudit možnost komplexního řešení vytápění prostřednictvím biomasy. Doporučujeme zaměřit se především na decentralizovaný způsob vytápění. Jako pilotní příklad může posloužit obec Chromeč, kde již aktivity v tomto směru probíhají.




84


5.12

Uničov



6 až

9 °C




-2 až

-4 °C




17 až

19 °C




500 až

700 mm




200 až

300 mm




350 až

500 mm




3 800 až 3 900 MJ/m2

V mikroregionu Uničov dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 762 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


135 TJ




281 TJ




346 TJ



61 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou minimální. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie je málo vhodné. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Všechny obce v mikroregionu mimo obce Medlov jsou plynofikovány, plynofikace se však zvažuje. Přesto se spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 podílí značně na celkové spotřebě paliv této v kategorii zdrojů cca 44%. Závěrečná doporučení: 







V Medlově posoudit možnost řešení vytápění prostřednictvím decentralizovaného užití biomasy.




85


5.13

Zábřeh



6 až

8 °C




-2 až

-6 °C




16 až

18 °C




600 až

800 mm




200 až

400 mm




350 až

500 mm




3 700 až 3 800 MJ/m2

V mikroregionu Zábřeh dosahuje celková spotřeba paliv přibližně 1 387 TJ. Na této spotřebě se podílejí zdroje následovně: 


492 TJ




424 TJ




471 TJ



111 TJ








Možnosti využití malých vodních elektráren jsou především na toku Malé Sázavy. Využití větrné energie k výrobě elektrické energie je málo vhodné. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Z 28 obcí v mikroregionu je 18 obcí plynofikováno a u dvou obcí se plynofikace zvažuje. Značná spotřeba tuhých fosilních paliv v REZZO 3 se na celkové spotřebě paliv v této kategorii zdrojů podílí cca 66%. Závěrečná doporučení: 




Zaměřit se na snížení spotřeby tuhých fosilních paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 přechodem od spalování uhlí ke spalování biomasy a v plynofokovaných obcích i zemního plynu.







86


6

ZDROJE VHODNÉ PRO SPALOVÁNÍ BIOMASY

V následujících tabulkách jsou určeny zdroje, které dle seznamů REZZO spalují hnědé a černé uhlí a jejichž instalovaný tepelný výkon je větší než 2 MW. U těchto zdrojů je možné po rekonstrukci zdrojů uvažovat se spalováním biomasy, případně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. tabulka 4 CKU 66789 64768 63720 79319 73349 78582 66789 68708 78942 60622

ICZ 2 13 3 3 14 6 3 25 27 1

tabulka 5 ICZ 370903192 380501622 380502792 380503752 380505122 380800522 380801002 380803112 380908352 380910522 380910542 380911112 380913702 380915242 380916032 380916042 381101632 381101882 381102022 381112572 381112574 381112644 381112646 381112682 381113032

Zdroje spadající do REZZO 1 NAZEV CUKROVAR Kojetín a.s. SPH - SIGMA pumpy Hranice - služby s.r.o NOBLESLEN A.S.ŠUMPERK - ZÁVOD HANUŠOVICE ELEKTRONIK GROUP spol. s r.o. SVBF Praha - letecká kasárna Prostějov Cukrovar Vrbátky a.s. - kotelna LIHOVAR KOJETÍN a.s. VELOSTEEL TRADING a.s. -KOTELNA Talorm a.s. - kotelna severovýchod Olšanské papírny a.s. závod Aloisov

OBEC VÝKON [MW] Kojetín 26,0 Hranice 30,7 Hanušovice 8,7 Zlaté Hory 11,6 Prostějov 6,0 Vrbátky 22,5 Kojetín 17,6 Loučná nad Desnou 6,0 Zábřeh 13,5 Aloisov 11,6

Zdroje spadající do REZZO 2 NAZEV Strojírenská společnost - kotelna na pevná HYDROKOMPLEX - Kotelna - závod 240 Náklo UNIVIT - Kotelna Uničov Provozní středisko 0736 - Kotelna ZŠ a MŠ M ŠTERNBERSKÉ STAVOKONSTRUKCE - Kotelna Montáže Přerov - fluidní kotelna SEOB WOOD CZ - kotelna závodu Vlkoš Cukrovar Kojetín - kotelna na tuhá paliva Základní škola Ruda nad Moravou - Kotelna Z ŽDB a.s. - kotelna závodu Kamenná VELOSTEEL TRADING - kotelna Rejhotice Nobleslen - kotelna závodu Panelárna Šumperk - Kotelna podniku Ing.Vojtěch Novotný - Kotelna provoz Vitošo Moravolen Bruntál a.s. - Kotelna Sudkov VÁPENKA VITOŠOV - Kotelna č.1-Vitošov Plastkon product - kotelna provozu Česko-slezská výrobní společnost - kotelna VELOBEL - Kotelna R. O. Tex, spol. s r. o. - kotelna R. O. Te ZLATEX a.s. - kotelna ZLATEX a.s. IKOV DV s.r.o. - Provoz 3 - kotelna IKOV spol. s r.o. (Písečná) - Provoz 3 - ko OMYA a.s. Vápenná - kotelna závod Vápenná Javornická strojírna - kotelna 87

OBEC Prostějov Náklo Uničov Město Libavá Šternberk Přerov Vlkoš Přerov Ruda nad Morav Kamenná Loučná nad Desnou Libina Šumperk Hrabová Sudkov Hrabová Mikulovice Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory Písečná Písečná Vápenná Javorník

VÝKON [MW] 2,2 19,3 5,0 2,2 2,3 2,0 3,7 2,9 2,0 3,7 2,3 4,2 2,3 3,5 2,8 4,4 2,3 2,9 2,5 2,2 2,2 3,8 3,8 5,5 2,9


88

rok]

Recommend Documents