Rok ve znamení investic Zbrusu nové pavilony, zrekonstruované a zateplené budovy, obměna přístrojů a vybavení. lo se nám využít mnoho šancí, které se naskytly v rámci evropských dotací. Za to patří velké poděkování i našemu vlastníkovi. Bez přispění Pardubického kraje by to nebylo možné.“ Komfortní prostředí Multioborového pavilonu v Pardubické nemocnici místo jíž dosluhujících a chátrajících budov. Zrekonstruované historické prostory s moderní přístavbou pro psychiatrii ve Svitavské nemocnici. Zateplené fasády ve slušivém barevném provedení mnoha budov ve všech pěti nemocnicích. A k tomu úpravy řady in-
teriérů pro nové přístroje. Vzhled pracovišť Nemocnice Pardubického kraje doznal velkých změn. Obrovský posun nastal rovněž ve vybavenosti. Po letech čekání se krajské nemocnice dočkaly přístrojové obměny a modernizace, která na mnoha místech vyřešila tíživou situaci. Do zdravotnických technologií bylo, díky dotacím z evropských fondů, z ministerstva zdravotnictví a také z vlastních zdrojů, investováno bezmála 400 milionů korun. „Moderní medicínu nelze dělat bez moderních technologií,“ upozornil ná-
městek generálního ředitele Vladimír Ninger. Nemocnice Pardubického kraje je vloni pro své pacienty získaly. Významný kvalitativní posun nastal zejména v oblasti radiodiagnostiky a intenzivní péče, kam směřovala velká část nových přístrojů. Značnou modernizací prošla i laboratorní technika, operační sály, endoskopické či lůžkové vybavení. „Prioritou pro příští léta je vybudování centrálních příjmů a pokračování úprav vnitřních prostor nemocničních pavilonů,“ nastínil generální ředitel Gottvald.
06
09
12
14
Popularita porodnice roste
Oddělení prošlo modernizací
Novinka umožní Budova interny rozšíření výkonů je spjata s tyfem
Moderní technické vybavení, odborný personál, pozitivní reakce rodiček i statistická data – porodnice v Pardubické nemocnici se dostala na špičkovou úroveň v rámci celé republiky.
Interna v Chrudimi se pyšní moderními přístroji k poskytování kvalitní základní péče. Doba jde však kupředu a primář Tomek věří v realizaci dalších potřebných projektů.
Radiodiagnostické oddělení Orlickoústecké nemocnice díky nové angiolince rozšíří rozsah výkonů na cévách také u pacientů s komplikovaným onemocněním. Čekací doba není dlouhá.
Nemocnice Pardubického kraje se v uplynulém roce doslova měnila před očima. Na mnoha místech vládl čilý stavební ruch, do všech pěti nemocnic proudily moderní technologie. To vše díky investicím takového rozsahu, jaký krajská zdravotnická zařízení nezažila dlouhá léta. Bezmála 850 milionů korun. To je celková finanční suma, která byla v roce 2015 investována v Nemocnici Pardubického kraje. „Byl to opravdu výjimečný rok,“ řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald. „Podaři-
Z OBSAHU
Tyfová epidemie ve 30. letech minulého století ochromila tehdejší okres Litomyšl. Budova dnešního interního pavilonu měla sloužit oddělení infekčnímu, dokončená stavba však byla velká.
02
NAŠE NEMOCNICE
Centrální příjmy nemusí být snem
Pro Pardubický kraj končí velmi úspěšné programové období evropských fondů, které znamenalo značný rozvoj také pro naše nemocnice. Díky připraveným projektům jsme na rozdíl od některých jiných krajů využili možnosti čerpání dotací z regionálního operačního programu do poslední koruny. Investovali jsme do obnovy přístrojového vybavení, technologií, ale především do zcela zanedbaných nemocničních budov. Nyní můžeme uvažovat o dalších investicích, které krajské zdravotnictví nezbytně potřebuje. Jsem rád, že vyšuměla umělá diskuse o záměru vybudovat v Pardubickém kraji novou nemocnici na zelené louce. Osobně považuji za nezbytné vybudovat centrální příjmy, které přinesou potřebný impuls pro další rozvoj zejména pavilonových nemocnic v Pardubicích a Ústí nad Orlicí. Přinesou však také zvýšené pohodlí pro pacienty, kteří nebudou muset složitým způsobem hledat příslušný příjem na jednotlivých odděleních. Našim cílem je projekt dokončit do roku 2020. Záležet však bude hlavně na způsobu financování. V Pardubicích odhadujeme náklady na půl miliardy až miliardu korun, v Ústí nad Orlicí přibližně na 200 milionů korun. V dalších nemocnicích by stačila úprava stávajících prostor s náklady v řádech desítek milionů korun. Díky zlepšenému hospodaření krajských nemocnic můžeme v minulosti projídané finance smysluplně investovat například do centrálních příjmů. Ty pro nás nejsou pouze snem, který by měl zůstat v našich představách či na papíře. Jsou jasnou prioritou v oblasti zdravotnictví do roku 2020.
Martin Netolický hejtman Pardubického kraje
březen 2016
Nestačí být moderní, musíme být i vstřícní Pacientům slouží nové pavilony, byla zrekonstruována řada stávajících budov, na většinu oddělení proudila záplava nových technologií a vybavení, došlo k dalšímu rozvoji superspecializované péče, naposledy v oblasti onkogynekologie. Vlna investic v uplynulém roce, za které patří velké poděkování vedení Pardubického kraje, byla nebývale rozsáhlá. Ovšem naprosto nutná. Chceme poskytovat zdravotní péči na úrovni doby a odpovídající současným trendům, s tím musí být plně v souladu technika, přístroje i prostředí. To je však pouze jedna strana mince. Být moderní nemocnicí 21. století není jen o technologiích, ale také o lidech. Chceme být zdravotnickým zařízením, odkud odcházejí pacienti nejen uzdravení, ale i spokojení. Díky velkým investicím jsme nemocným výrazně zlepšili prostředí pro jejich pobyt a léčbu a také zkvalitnili podmínky pro práci našich lékařů a sester. Stále je to však málo. Chceme být nemocnicí, která se může pyšnit přívlastkem přátelská. Vždyť nemocní k nám nepřicházejí jen se zdravotními obtížemi, ale často i s nalomenou psychikou. To nezajistí pouze moderní technologie, kvalitní lůžka či opravené pavilony. O označení přátelská nemocnice se musíme přičinit výhradně sa-
Generální ředitel Tomáš Gottvald s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým a 1. náměstkem hejtmana Romanem Línkem. mi. Záleží pouze na nás samotných, zda pacienti u nás najdou vlídné prostředí a ochotný personál. Samozřejmě si jsem vědom toho, že přátelskou a vstřícnou atmosféru může navodit pouze spokojený zaměstnanec. Proto pokládám za velmi důležité, že jsme při složitém kolektivním vyjednávání našli shodu. I přes výrazné navýšení mzdových prostředků v loňském roce bylo možné zopakovat tento krok také letos. Znovu tedy dochází k pětiprocentnímu zvýšení mezd. Kopírujeme tak chování státem přímo řízených organizací, přestože mnohé nemocnice tak neučinily. Naše společnost si svých zaměst-
nanců váží. Kvalifikovaný a odborně zdatný personál považujeme za náš největší kapitál. Zvláště v dnešní době, kdy se mnoho nemocnic v zemi potýká s nedostatkem lékařů a sester a některé již musely i omezit provoz. Chceme být zajímavým a stabilním zaměstnavatelem. Věříme, že se investice do našeho personálu vrátí a že to budou cítit zejména naši pacienti a jejich blízcí. Tím, že u nás najdou nejen kvalitní zdravotní péči, ale i vstřícné prostředí.
Tomáš Gottvald generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje
O vzájemném respektu Jako 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro zdravotnictví jsem čas od času oslovován pacienty našich nemocnic. Píší mi své zkušenosti, chtějí ocenit práci lékařů a personálu, ale často mají také velmi kritické připomínky. Někteří mi přicházejí svůj „nemocniční příběh“ vylíčit i osobně. Těžko mohu být v těchto záležitostech soudcem při vyslyšení jedné strany, ale dovedu si podobné situace představit se svými starými rodiči, s manželkou, dcerami nebo malými vnučkami. Vím, jak člověk do nemocnice vcelku nerad chodí, přijde většinou, když už to jinak nejde, nebo když tu najde potřebného odborníka. Trápí ho nějaký zdravotní problém a navíc má pochopitelný strach. Jak se bude nemoc jeho nebo blízkých vyvíjet, jak to ovlivní jeho život, jeho okolí…
Mnoho z nich má vrozenou empatii a pomáhá pacientům obavy překonat, vždyť dobré slovo a úsměv často může i léčit. Ne vždy se tak ovšem děje. Vím, že mnoho lékařů a sester má dlouhé služby a řeší mnoho krizových situací denně. Pak není lehké být stále milý. Zvlášť, když se občas objeví i nějaký ten agresivní pacient… Od toho jsou ovšem profesionálové, aby takové situace zvládli. Magazín Naše nemocnice budou číst obě strany, a tak si všechny dovoluji požádat o vzájemný respekt. K pacientům v nepohodě i k lékařům, kteří toho mají občas nad hlavu. Ať už je ten respekt upřímný, nebo profesionální, v obou případech se nám vrátí. Málokdo tedy přijde opravdu v pohodě. Na druhé straně té pomyslné barikády jsou lékaři, sestřičky a další zdravotnický personál.
Roman Línek 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za zdravotnictví
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
03
Lékaři, zdravotníci a také záchranáři vyrazili na ples Páteční večer 11. března patřil v pardubickém Kongresovém centru lékařům, zdravotníkům a záchranářům Pardubického kraje. Že se dokáží bavit, dokázali sobě, kolegům i hostům plesu.
Hledáme nové kolegyně a kolegy Nemocnice Pardubického kraje - Vaše trvalá jistota
Pardubice
Významný zaměstnavatel Pardubického kraje Více než 4500 zaměstnanců 5 týdnů dovolené Závodní stravování
Ústí nad Orlicí Chrudim Litomyšl Svitavy
Podpora vzdělávání
www.nempk.cz/kariera
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
05
Odběr plazmy je méně náročný Každý zdravý člověk může pomoci druhým a bezplatně darovat krevní plazmu. Její odběr je pro organismus méně náročný než odběr krve a má dvojí využití. musejí čekat na evidenci a nedělá se jim krevní obraz před odběrem. Absolvují pouze vyšetření u lékaře a pak samotný odběr. Ten sice trvá déle než u krve, ale v podstatě u nás na oddělení stráví zhruba stejný čas jako dárci krve.
Usednout na odběrové lůžko a pomoci druhým v nouzi bezplatným darováním krevní plazmy – takovou možnost má v podstatě každý zdravý člověk. „Podmínky jsou stejné jako při darování krve. Je především důležité, aby dárce neprodělal nebo netrpěl závažnějším onemocněním, protože odběr by mohl ohrozit jeho zdraví nebo zdraví případného příjemce,“ řekla Helena Geierová, primářka transfuzního oddělení Pardubické nemocnice. Jsou kromě dobrého zdravotního stavu ještě další podmínky? Pokud je člověk zdravý, je ve věku 18 až 65 let, váží minimálně 50 kilogramů a dlouhodobě žije v České republice, může darovat krevní plazmu. A také chceme, aby si na našem pracovišti aspoň jednou zkusil klasický odběr plné krve. Z jakého důvodu? Chceme vidět, jak odběr snáší, protože při darování plazmy je jehla v žíle delší dobu. Zatímco odběry krve trvají maximálně 10 minut, u plazmy je
Jaké množství krevní plazmy je možné darovat při jednom odběru? Při odběru plazmy metodou plazmaferézy se odebírá 600 až 830 mililitrů plazmy v závislosti na hmotnosti dárce, celkový objem odebrané plazmy nesmí překročit 25 litrů za rok.
Primářka transfuzního oddělení Pardubické nemocnice Helena Geierová. to kolem 40 minut. Dá se říct, že v podstatě každý dárce krve může darovat i krevní plazmu. Zásadní rozdíl je tedy v délce odběru? Odběr plazmy je pro organismus méně náročný než odběr plné krve. V se-
parátoru se z krve odděluje plazma, která se shromažďuje ve sběrném vaku, a dárci se zpět do stejné žíly vrací krvinky. Zatímco na odběry krve tak lze chodit po třech měsících, u plazmy to mohou být i dva týdny. Pro dárce plazmy je výhodou i to, že jsou u nás objednáni na konkrétní čas. Ne-
K čemu se odebraná plazma následně využívá? Využití je dvojí. Je možné ji zamrazit. Po půl roce přijde dárce na odběr znovu. Pokud je vše v pořádku, lze plazmu uvolnit pro pacienty jako transfuzní přípravek přímo k léčbě. Většinou se jedná o nemocné s poruchami srážení krve. Druhou možností je předání k průmyslovému zpracování. Vyrábí se z ní řada speciálních, život zachraňujících léků, které neumíme připravit uměle.
Snažím se už dvacet let pomáhat, ne na odběrech vydělávat, říká dárce Bezplatné dárcovství krve a krevní plazmy se stalo už doslova součástí života Lukáše Maiera. Na odběrové lůžko usedá dvacátým rokem, zanedlouho počet odběrů zakulatí na rovnou stovku. Pravidelné návštěvy transfuzního oddělení mají v rodině Lukáše Maiera dlouhou tradici. Krev daroval jeho otec, posléze se v jeho šlépějích vydali i jeho dva starší synové. Ten nejmladší toužebně vyhlížel, až dovrší věk osmnácti let, aby se mohl rovněž přidat. „Vždy jsem měl tendenci pomáhat lidem. Dárcovství krve je jednou z takových možností,“ říká Lukáš Maier. „Viděl jsem to u tatínka, pak na něj navázali oba starší bráchové. Záviděl jsem jim, že chodí darovat krev. Sám jsem chtěl také.“ Jakmile překročil hranici plnoletosti, dočkal se i on. „Bylo to naprosto přirozené, nikdo mě do ničeho nemusel nutit. Viděl jsem to doma, takže jsem se přidal k tatínkovi a bráchům,“ říká Lukáš Maier. S dárcovstvím začínal v Šumperku, odkud pochází. Nepřestal ani poté, když se přestěhoval na východ Čech za manželkou a za prací. Nejprve dojížděl do Chrudimské nemocnice, po-
sléze přešel do Pardubické nemocnice. Přechod do Pardubic pro něho znamenal i jednu výraznou změnu. Původně docházel pouze na odběry krve, ale na zdejším transfuzním oddělení si zkusil i darování krevní plazmy. Zlákal ho kolega ze zaměstnání a vzápětí spolu začali chodit pravidelně. „Vím, že existují i privátní centra. Ale nikdy mě nenapadlo nechávat si za plazmu platit,“ říká osmatřicetiletý policista. „Nechci na odběrech vydělávat, chci pomáhat druhým.“ Na pardubickém transfuzním oddělení je už jako doma. Ostatně celkový počet jeho odběrů krve a krevních složek se pomalu blíží k rovné stovce, momentálně je na čísle 93. „S personálem se už dobře známe. Na odběry plazmy, které trvají kolem čtyřiceti minut, jsem si dříve brával učení nebo nyní knížku, ale většinou na čtení nemám čas. Vždycky si tady se sestřičkami povídáme, je tady velmi příjemné prostředí,“ říká Lukáš Maier. Svoje pocity si nenechává pro sebe. Snaží se k dárcovství přivést i další lidi ze svého okolí. Přilákal už některé kolegy policisty.
„Zaměstnavatel nám vychází maximálně vstříc, což je velice pozitivní. Bez jeho vstřícnosti by to nebylo možné,“ říká Lukáš Maier. „Jsem rád, že někteří kolegové začali na odběry už také chodit. Těší mě, když se někdo chytne. Rád kohokoliv vezmu s sebou. Někdo sice říká, že má strach z jehly, což chápu, ale opravdu to nic není.“ Časem ho třeba bude doprovázet i jeho sedmiletá dcera. Už se s ním na pardubickém transfuzním oddělení
byla několikrát podívat. „Snažím se ji vést k tomu, že darování krve nebo krevní plazmy je naprosto přirozené,“ říká Lukáš Maier, jehož manželka dříve také chodila na bezplatné odběry. Je tedy dost možné, že tradice dárcovství v jeho rodině za několik let získá dalšího pokračovatele a na odběrové lůžko usedne zástupce už třetí generace Maierových. „Byl bych moc rád, kdyby tomu tak bylo,“ netají se Lukáš Maier.
06
NAŠE NEMOCNICE
březen 2016
Oblíbenost porodnice stoupá Porodnice v Pardubické nemocnici se postupem let stala oblíbenou a vyhledávanou. Ne úplně pozitivní renomé je tak minulostí, což dokazují nejen statistická čísla. Vloni se zde narodilo více dětí než v roce 2014. Zlepšení je patrné také v technickém vybavení a odborném personálu. Porodnost v Pardubickém kraji v minulém roce mírně poklesla. Ovšem porodnice v Pardubické nemocnici tento trend nezaznamenala. Narodilo se zde více dětí než v roce 2014. Před lety neměla pardubická nemocnice mezi ženami úplně dobré renomé. Dnes je však situace zcela odlišná. Stala se velmi oblíbenou a vyhledávanou, o čemž svědčí i statistická čísla. Vloni zde proběhlo 1547 porodů, což je o 73 více než v předchozím roce. Na svět přišlo 1581 dětí. Oproti roku 2014 jich bylo o 65 víc. „Pozice naší porodnice se jednoznačně zlepšila. Svědčí o tom nejen reakce od rodiček a jejich blízkých, ale dokládají to i statistická fakta. Podle nich jsme se dostali na špičkovou úroveň v rámci České republiky. Výsledky jsou opravdu výborné,“ prohlásil přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Milan Košťál. Jste přesvědčen, že ne zrovna pozitivní renomé vaší porodnice už patří minulosti? Jednoznačně. Mám takové signály ze všech stran. Od rodiček, z komunikace s tatínky a příbuznými, od politiků, z internetových diskusí. A co je podstatné, zlepšení dokládají i statistická fakta. Kdo těmto číslům rozumí, jasně vidí, k jakému došlo posunu. Dostali jsme se na špičkovou úroveň nejen v Česku, ale i v rámci Evropské unie. Ať už je to perinatální úmrtnost nebo
úmrtnost rodiček. Výsledky jsou opravdu skvělé a máme z nich velkou radost. Rovněž tak nás těší, že nás vyhledávají ženy nejen z našeho kraje, ale třeba i z Královéhradecka, Havlíčkobrodska nebo Žďárska. V minulém roce ve vaší porodnici vzrostl počet porodů i narozených dětí. Můžete přiblížit i další statistické ukazatele? Neměli jsme žádné úmrtí dítěte za porodu a do sedmi dnů po porodu. Všechny děti přežily a ve velmi dobré stavu. Je to vynikající vizitka nejen nás, ale i našich kolegů z novorozenecké části dětského oddělení. Na nule jsme byli rovněž v mateřské úmrtnosti. To je také důležitý údaj. Zaznamenali jsme pouze čtyři případy úmrtí dítěte v děloze. Vždy se ale jednalo o ženy, které nebyly v péči naší kliniky nebo některého gynekologického oddělení Nemocnice Pardubického kraje a některé neměly ani žádnou těhotenskou péči. Údaj o perinatální úmrtnosti za loňský rok je 2,53 promile. To je i celosvětově vynikající číslo. Je nižší, než mají třeba skandinávské země. Přitom se ale u nás koncentrují nejtěžší případy z celého kraje. Hodně sledovaným údajem mezi ženami jsou i počty porodů císařským řezem. Jak si stojíte v tomto směru? Frekvenci porodů císařským řezem
Přednosta kliniky Milan Košťál. jsme snížili na 23,8 %. Jsme pod celorepublikovým průměrem. Je z toho patrné, že je provádíme indikovaně. Samozřejmě k nám přicházejí ženy, které se domáhají císařského řezu. Pokud k tomu není medicínský důvod, snažíme se jim to rozmluvit. Když se nám podaří s nimi navázat dobrý kontakt, často se nám to podaří. Většinou nám ženy po porodu dají za pravdu. Na druhou stranu máme pochopení, pokud žena má enormní obavy z klasického porodu. Rodičky zajímá rovněž počet nástřihů hráze. Snížili jsme je na 42 %, což je další příznivé číslo. Statistika je jedna věc. Ale o renomé porodnice často rozhodující i
další záležitosti. V čem se ta vaše zlepšila oproti minulosti? Máme špičkové technické vybavení, ale to platí již delší dobu. Především však musím pochválit náš personál, kde v posledních letech došlo k velkým změnám. Jak mezi lékaři, tak i mezi porodními asistentkami. V tom vidím hlavní posun. Je to v lidech. Dnes u nás pracuje personál, který je ochotný, vstřícný a odborně na výši. Vždyť i řada novinek vzešla od nich. Zavedli jsme bonding, jenž je mezi ženami velmi oblíbený. Při porodu mohou rodičky využít aromaterapii. Je hodně vyhledávaná. Působí velmi příznivě na psychiku, ženy pak lépe snášejí porod. Zavedli jsme i masáže během porodu, které provádějí porodní asistentky na zádech. To vše ženám zpříjemňuje pobyt u nás. A to jsou důvody, proč se naše porodnice stala vyhledávanou. Předpokládám, že myslíte ještě na další zlepšení. Co byste chtěli pro ženy připravit? Samozřejmě nechceme usnout na vavřínech. Chceme dál naši porodnici zpříjemnit a udělat ji ještě přitažlivější. Rezervy vidím ve vybavení našich porodních boxů, kde bychom potřebovali mít sociální zařízení na každém z nich. A přáli bychom si vybudování tělocvičny v suterénu naší budovy, kde by probíhal těhotenský tělocvik. Mohli bychom tak ještě víc zpříjemnit pobyt u nás budoucím rodičům.
Mohla jsem rodit podle svých představ, říká spokojená rodička Možnost přirozeného porodu a nepřetržitý kontakt s narozeným miminkem. To byly dva klíčové aspekty, které Moniku Gabrielovou zavedly do porodnice Pardubické nemocnice. Když ji vloni na začátku června s novorozenou dcerkou Violkou opouštěla, absolutně své volby nelitovala. Naopak. „Byla jsem maximálně spokojená,“ řekla Monika Gabrielová. „Přístup veškerého personálu při porodu i při následné poporodní péči byl naprosto profesionální a zároveň velmi lidský a vstřícný. Prošli se mnou porodní plán, naprosto mi vyhověli. Vše proběhlo podle mých představ, neměly jsme žádný problém.“ Slova uznání mají v tomto případě dvojnásobnou cenu. Spokojená rodička vlastně oceňuje práci a přístup svých kolegů z oboru. Sama totiž také pracuje ve zdravotnictví, před nástu-
pem na mateřskou dovolenou byla dětskou sestrou v jedné nemocnici v sousedním kraji. „V pardubické porodnici jsem během studia byla na praxi, takže jsem prostředí poznala už zhruba před čtyřmi lety,“ vzpomněla Monika Gabrielová. „Tehdy podpora přirozených porodů ještě nebyla až taková, ale postupem času se výrazně zvýšila. Je vidět, že přístup zdravotníků v Pardubické nemocnici se velmi mění k lepšímu.“ Přirozený porod byl jejím hlavním přáním. Žádná medikace, žádné urychlování. Přála si rodit tak, jak to příroda zařídila. Podle toho si sestavila i svůj porodní plán, který porodnice naprosto akceptovala. „Porod pak proběhl zcela podle mých představ,“ pochvalovala si Monika Gabrielová. pokračování na straně 7
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
07
Lékaři operují pomocí počítače Od začátku letošního roku lékaři Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice využívají moderní technologickou novinku – systém počítačem navigované chirurgie. Lékaři Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice od ledna letošního roku začali využívat moderní technologickou novinku. Mohou operovat pacienty s podporou systému počítačem navigované chirurgie, což bude intenzivně využíváno zejména pro onkologicky nemocné s nádory v oblasti hlavy a krku. „Nákup systému pro navigované endoskopické operační výkony byl financován z Integrovaného operačního programu Ministerstva zdravotnictví ČR v rámci obměny přístrojového vybavení našeho Komplexního onkologického centra,“ uvedla ředitelka Pardubické nemocnice Ivana Urešová a dodala: „Součástí projektu byl rovněž nákup moderního analytického systému pro biochemickou laboratoř, hematologické linky a laparoskopicko-endoskopické sestavy
pro urologii. Nové technologické vybavení významně zlepší diagnostické a léčebné možnosti u onkologických pacientů.“ V posledních letech došlo k nárůstu karcinomů dutiny nosní a vedlejších nosních dutin. Vzhledem k tomu je pořízení systému pro navigované endoskopické operační výkony pozitivní zprávou pro onkologicky nemocné. Nová technologie umožní zvýšit kvalitu poskytované péče díky šetrnějším a přesnějším chirurgickým zákrokům. „Počítačem navigovaná chirurgie umožňuje operatérovi 'virtuálně vidět' polohu operačního nástroje v operačním poli ve vztahu k předoperačně provedené obrazové dokumentaci počítačovou tomografií nebo magnetickou rezonancí. Systém zlepšuje orientaci v anatomicky složité oblasti vedlejších nosních dutin a spodiny lební,
Systém počítačem navigované chirurgie zvýší kvalitu poskytované péče. zvyšuje radikalitu operace i bezpečí výkonu,“ uvedl přednosta ORL kliniky Jan Vodička. Systém počítačem navigované chirurgie je nejčastěji používán při revizních operacích vedlejších nosních dutin, v případě výkonů na vedlejších dutinách výrazně anatomicky změněných z důvodu úrazu nebo vývojové anomálie či rozsáhlých patologických změnách v oblasti čelní, klínové dutiny ve vztahu k nitrolebí, očnice ve vztahu ke zrakovému nervu, při chirurgickém uzávěru výtoku mozkomíšního moku. Významnou indikační oblastí jsou nezhoubné a zhoubné nádory vedlejších nosních dutin, u kterých je možno díky systému počítačem navigované chirurgie použít k radikálnímu odstranění nádoru při příznivém umístění pouze minimálně invazivní přístup.
Právě to byl případ pacienta, který jako první podstoupil operační zákrok s pomocí tohoto systému na ORL klinice Pardubické nemocnice. „Byl operován pro nezhoubný nádor dutiny nosní a vedlejších nosních dutin bez nutnosti zevního přístupu z kožního řezu či přístupu přes dutinu ústní,“ uvedl lékař ORL kliniky a zároveň náměstek pro léčebně-preventivní péči Pardubické nemocnice Roman Michálek, který tuto operaci prováděl. A dodal: „Systém počítačem navigované chirurgie rovněž pomáhá v edukaci lékařů – otorinolaryngologů v chirurgii vedlejších nosních dutin. Spoléhání se pouze na virtuální obraz ale není podstatou nasazení této technologie. Mladé lékaře proto učíme, že při využití systému navigované chirurgie jsou anatomické znalosti a role operatéra nadále nezastupitelné.“
Mohla jsem rodit podle svých představ, říká spokojená rodička Dokončení ze strany 6. Jak sama říká, pohodové bylo už celé její těhotenství. A ve stejném duchu se nesl i porod. Využila při něm rovněž novinku, kterou porodnice v nedávné době zavedla. Porodní sál provoněla vůně aromatických olejů. „Sama jsem si na první dobu porodní přinesla rozmarýnový olej. Konzultovala jsem to s odborníkem na aromaterapii, panem Karlem Hadkem,“ říká. „Pak jsem dostala od porodní asistentky ještě jiný olejíček a ve druhé době porodní mi porodním masážním olejem masírovala břicho na posílení kontrakcí.“ Aromaterapie v jejím případě zcela splnila svůj účel. Navodila patřičnou pohodu. „Během celého porodu mi bylo fajn,“ zavzpomínala Monika Gabrielová. „Těžko ale říct, čím
to bylo způsobeno. Zda mojí psychickou pohodou, průběhem porodu a přístupem porodních asistentek nebo vlivem aromaterapie. Nejspíše to byla kombinace všeho.“ K bezproblémovému porodu přispěla i svou fyzickou i psychickou přípravou. „Hodně mi pomohlo cvičení těhotenské jógy, denní dlouhé procházky až do termínu porodu, vnímání gravidity jako přirozeného procesu a ne jako nemoci nebo četba různé literatury. Snažila jsem se psychicky naladit na miminko. Pár týdnů před porodem jsem užívala lněné semínko, popíjela maliník a masírovala hráz jako prevenci nástřihu,“ řekla Monika Gabrielová. „A hlavně jsem věřila i sobě, svému miminku a přírodě, že porod společně s partnerem a dcerkou
krásně zvládneme a bude pohodový.“ Tak se i stalo. Její spokojenost ještě umocnila doba po narození Violky. Svou dceru okamžitě dostala na své tělo k tzv. bondingu a kromě krátké chvilky na zvážení byla neustále s ní. „Když jsem po dvou hodinách šla do sprchy, bondoval můj přítel Radek, který byl se mnou u porodu. To bylo také vynikající,“ říká rodička. „Byl mi umožněn nepřetržitý kontakt s miminkem, což bylo také důležité hledisko při výběru porodnice. Po bondingu i po převozu na oddělení šestinedělí byla Violka neustále se mnou. Bylo to super.“ Péči o novorozenou dcerku měla usnadněnou díky své profesi. Ale i tak nedá dopustit na přístup sester z novorozenecké části dětského oddělení
Pardubické nemocnice. „Mohla jsem se na ně kdykoliv obrátit, byly velice vstřícné,“ pochvalovala si. Violka se má čile k světu, zanedlouho oslaví své první narozeniny. Na sourozence si však ještě počká, Monika s Radkem momentálně nemají druhé dítě v plánu. Ovšem mají jasno, kde se jednou narodí. „Pokud nenastane nějaká komplikace, opět bych volila pardubickou porodnici,“ pronesla. „Mám zprávy od kamarádek, které tam rodily po mně. Porodnice se dál zlepšuje, zavádí další novinky a je ještě více nakloněna porodním plánům a přirozeným porodům. Takže určitě bych tam chtěla znovu rodit. Sama porodnici doporučuji mezi kamarádkami a příbuznými, které jsou těhotné,“ dodala spokojená maminka.
08
NAŠE NEMOCNICE
březen 2016
Když je život ohrožen ARO Chrudimské nemocnice disponuje na svých lůžkových stanicích celkem šestnácti ventilovanými lůžky a je tak největším uceleným oddělením pro pacienty s potřebou podpory dýchání v Pardubickém kraji. Primářem anesteziologicko – resuscitačního oddělení (ARO) Chrudimské nemocnice je zkušený lékař Martin Zemánek. Představte nám ARO, pane primáři. Oddělení má dvě lůžkové stanice. Jedna z nich, resuscitační stanice, je určena k léčbě pacientů, kteří potřebují akutní péči kvůli svému život přímo ohrožujícímu stavu, zpravidla v důsledku selhávání některého z orgánů či orgánového systému. Další částí ARO je stanice Dlouhodobé intenzivní péče, DIP. Zde poskytujeme péči pacientům, kteří sice již překonali kritický stav, ale nutnost podpory některé z životních funkcí u nich přetrvává. V součtu disponuje ARO Chrudimské nemocnice na lůžkových stanicích celkem 16ti ventilovanými lůžky a je tak největším uceleným oddělením pro pacienty s potřebou podpory dýchání v našem kraji. Ročně zde ošetříme bezmála 300 pacientů, kteří jsou bez výjimky při přijetí řízeně či nějak podpůrně ventilováni.
Primář ARO Martin Zemánek.
Jaký je rozdíl mezi oddělením dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) a oddělením dlouhodobé intenzivní péče (DIP)? Na DIP jsou umísťováni pacienti, kteří potřebují nadále podporovat některý z orgánových systémů, v drtivé většině je to u nich nutnost přístrojové podpory dýchání. Míří sem pacienti výhradně z ARO a JIP, a to ze všech nemocnic Pardubického kraje, mnohdy i z krajů okolních, zejména pak z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Za pobytu na DIP jsou pacienti dále komplexně sledováni a intenzivně léčeni, denně rehabilitují na lůžku s fyzioterapeuty. Podaří-li se nám jejich celkový stav zlepšit a zbavit je závislosti na dýchacím přístroji, jsou předáváni na další oddělení. Jedním z nich může být právě i stanice DIOP v naší nemocnici, která spadá pod LDN. Zde se specializují na ty pacienty, kteří mají dále zajištěny dýchací cesty kanylou, ale již dostatečně dýchají sami. Obě tyto stanice jsou v Pardubickém kraji pouze v naší nemocnici .
Bazální stimulace spočívá v dotyku, ale i v poslechu známých zvuků. Pacientům pomáhají také fotografie rodinných příslušníků a známých U pacientů, kteří jsou hospitalizováni na ARO v Chrudimské nemocnici, jsou aplikovány prvky bazální stimulace. Ta vnáší do ošetřovatelské péče především lidskost – umožňuje respektovat pacientovu autonomii a důstojnost. Náročným úkolem pro ošetřující personál je zjistit a pochopit pacientovy potřeby a poznat jeho styl komunikace s okolím. Stimulující prvky pro pacienta jsou vybírány na základě biografické anamnézy, kterou získává ošetřující sestra od rodinných příslušníků a příbuzných. Pod tímto názvem se skrývá velmi podrobný popis dosavadních zvyků, oblíbených činností, známých předmětů, fotografií, obrázků, jídel, nápojů, hraček, vůní, audiotechniky nebo filmů. Obsahuje údaje o způsobu oblékání, o zvycích týkajících se spánku nebo jiných rutinních denních činnostech. Mezi základní prvky stimulace patří dotek, který je umocněn masážemi, polohováním, koupelemi a zábaly. Druhů bazální stimulace je několik, zmínit lze například stimulaci auditivní. Ta je nástrojem pro poslech různých oblíbených nebo známých zvuků. Jedná se o četbu, poslech hudby, televize, DVD či CD. Pacientovi může pomoci i optická stimulace, která spočívá ve výzdobě nemocničního prostředí fotografiemi příslušníků rodiny nebo přátel. Existuje i stimulace orální, jež stimuluje rty a receptory chuti. Využívá se u ní pacientových oblíbených tekutin a pochutin, kterými se potírají rty.
Osobní věci, třeba hřeben, hrají při bazální stimulaci velkou roli.
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
09
Medicína jde dopředu Na oddělení chrudimské interny aktuálně pracuje okolo dvaceti lékařů. Někteří mají jen částečný úvazek, další jsou na stážích. Ty trvají různě dlouho, minimálně však rok, ale v některých oborech jsou to i tři roky. Po tuto dobu lékaři nepracují na domovském pracovišti. žených sester. Co se týče přístrojů, máme nyní k dispozici moderní přístroje potřebné k poskytování kvalitní základní péče. Doba jde ale kupředu a medicína též. Již nyní registrujeme od odborných lékařských společností požadavky na vybavení pracoviště přístroji, které dosud nebyly povinné a budeme jejich nákup nejspíše muset v krátké době realizovat.
Interní oddělení Chrudimské nemocnice vede primář Tomáš Tomek. Kolik lékařů pracuje na interně? Je pravda, že je odborníků v tomto oboru nedostatek? V současné době jsme nuceni řešit velmi svízelnou personální situaci, neboť dochází k trvalé obměně lékařů, především lékařek, ale také musím dbát na vzdělávání lékařů, kteří již určitou dobu na oddělení pracují. Nyní ukončili základní cyklus a musí absolvovat dlouhodobé stáže na vyšších pracovištích (především ve fakultních nemocnicích). Takové stáže pro představu trvají různě dlouho, minimálně však rok, ale v některých oborech jsou to i tři roky, po které lékař vůbec nepracuje na domovském pracovišti. Na interně tedy aktuálně pracuje okolo 20 lékařů, ale část z nich má jen částečný úvazek, další jsou na stážích. Současná situace má do optimálního stavu bohužel daleko. Potřebovali bychom ještě další minimálně tři lékaře, nejlépe s dokončeným vzděláním. Na druhou stranu máme výhodu, že v rámci vzdělávání k nám chodí stážisté, kteří jsou po zapracování schopni vykonávat dobře svěřené úkoly. Musím zde vyzdvihnout mladý, nicméně kvalitní a velmi dobře pracující kolektiv. Altruismus lékařů a jejich osobní odhodlání pro práci v tak náročném oboru, jako je interna, je důležitým faktorem pro udržení interního oddělení v chodu zvláště v této době. Je na místě, abych jim za to poděkoval. Na zajištění nepřetržitého chodu se však významnou měrou podílí též
Kdybyste chtěli do budoucna něco vylepšit, co by to bylo? Pomohla by nám zcela jistě realizace projektu interního stacionáře, přesunu gastroenterologického pracoviště do větších prostor a centralizace intenzivní péče interních oborů, které jsou již zpracovány a na svou realizaci čekají. Mohli bychom tak postoupit dále v naší snaze poskytovat péči na maximální možné úrovni kvality, ale i komfortu pro pacienta. Doufám, že v brzké době bude nalezen způsob jak tyto projekty, které spolu nedílně souvisí, zrealizovat.
Primář chrudimské interny Tomáš Tomek. externí lékaři, kteří pracují většinou v soukromých ambulancích a v nemocnici se účastní zajištění ústavních pohotovostních služeb. I jim patří veliký dík za spolupráci s nemocnicí. Jako sekundář standardního oddělení jste začínal pracovat v Chrudimské nemocnici už před patnácti lety. Jak doba pokročila, můžete
srovnat tehdy a dnes? Určitě je nutné zmínit modernizaci oddělení, v rámci projektů EU došlo k obměně a dovybavení základními přístroji, nutnými k poskytování kvalitní péče, a též obměně lůžek v celé nemocnici. Musím říci, že obměna lůžek a stolků výrazně přispěla ke zlepšení celkového vnímání nemocničního prostředí, ale i ulehčení práce velmi vytí-
Projevuje se u pacientů jejich mnohdy nezdravý životní styl? Populace stárne. My jsme schopni odvrátit konec člověka, ale za tu cenu, že se lidé s přibývajícím věkem dočkají dalších a dalších chorob. Chodí k nám pacienti, kterým je 85 a více let. A jak my říkáme, jsou většinou promořeni nemocemi. Potom je obtížné léčit jeden problém, který jde souběžně proti druhému. Lékař musí jednat na základě své zkušenosti a individuálního stavu pacienta, který má třeba nejen infarkt, ale i selhání ledvin a mozkovou aterosklerózu.
Kolorektální screening zachytí karcinom ještě ve fázi, kdy není rozšířen do organismu. Pacient se vrací do plnohodnotného života Program kolorektálního screeningu v České republice odstartoval v rámci prevence a léčby rakoviny tlustého střeva a konečníku už před třemi lety. Vyšetření se týká cílových věkových skupin. Zdravotní pojišťovny posílají pozvánky, kterými se snaží adresáty přimět k vyšetření. Po prvotní vlně zájmu pacientů, kterým zřejmě na jejich zdraví záleží, nyní na interním oddělení Chrudimské nemocnice zažívají určitý propad. Ti, kdož chtěli vyšetřit, již vyšetřeni jsou, ostatní zřejmě nemají zájem. „Nyní je významnou měrou iniciativa na terénních lékařích, především praktických, aby své pacienty přesvědčovali, aby toto preventivní vyšetření podstoupili,“ říká přednosta oddělení Tomáš Tomek.
Cílem projektu je zachytit karcinom ještě ve fázi, kdy není rozšířen do organismu a pacient se po operaci vrací do plnohodnotného života. Vyšetření kolonoskopem je preventivní, je zdarma a je určeno pro lidi starší 55 let. Pokud se stane, že pozvánka není ze strany pojišťovny doručena, lze se objednat telefonicky, osobně nebo prostřednictvím obvodního lékaře. Výkon spočívá ve vyšetření celého tlustého střeva, před kterým pacient většinou dostane léky pro snížení citlivosti a případné bolesti . Výkon trvá asi patnáct minut. Nemocnice disponuje lůžky na odpočinek a spánek po výkonu. Po odeznění tlumivého účinku léků je pacient propuštěn. Skutečně není třeba se bát, jde o vyšetření, které může doslova zachránit život.
10
NAŠE NEMOCNICE
březen 2016
Zdravotníky učí sebeobraně Pod vedením zkušených policistů si zaměstnanci Svitavské nemocnice osvojili základní dovednosti při zvládání agrese u pacientů nebo doprovázejících osob. Výcvik byl určen především pracovníkům oddělení psychiatrie a psychoterapie. Kurzy prošlo celkem devatenáct zdravotníků. Zdravotníci Svitavské nemocnice čerstvě absolvovali pod vedením zkušených policistů kurz sebeobrany, který jim pomohl osvojit si základní dovednosti při zvládání agrese u pacientů či u doprovázejících osob. Výcvik je jedním z opatření, na kterých se dohodli zástupci Platformy pro bezpečnost a veřejný pořádek města Svitavy s vedením Svitavské nemocnice. „Výcvik byl určen hlavně pracovníkům oddělení psychiatrie a psychoterapie, kde vyšší míra agresivity může pramenit z psychického stavu některých pacientů. Proto byl zaměřen na odvrácení neočekávaného útoku. Nacvičované techniky měly charakter obrany s cílem ochránit zdraví pacienta – útočníka a jeho lidskou důstojnost,“ vysvětlil koordinátor prevence kriminality města Svitavy Erich Stündl, který na přípravě kurzu s policisty spolupracoval. „Naši zaměstnanci velmi uvítali možnost získání praktických dovedností v sebeobraně. Kromě slovní agresivity vůči zdravotníkům se setkáváme i s fyzickým napadením,“ vysvětlila vedoucí oddělení řízení kvality Nemocnice Pardubického kraje Markéta Nemšovská. Výcvikem ve třech kurzech prošlo devatenáct zdravotníků. „Bylo to velmi přínosné. Pomocí nácviku praktických technik a intervencí získali zdravotníci větší důvěru ve vlastní možnosti při řešení konfliktních situací spojených s agresí. Další vzájemná spolupráce bude pokračovat,“ uvedla Markéta Nemšovská.
Výcvik se zaměřil na odvrácení nečekaného útoku, techniky měly charakter obrany. Na jaře se výcvik přesune do prostor oddělení psychiatrie a psychoterapie. „Cílem je řešit praktické situace přímo v prostředí oddělení s ohledem na
jeho personální vybavení a provozně technické a stavební podmínky,“ uvedla Nemšovská. Na oddělení se uskuteční simulace společného zákroku personálu, hlídky
Městské policie Svitavy a hlídky Policie České republiky. Celkovým výstupem této aktivity bude výukové video pro zaměstnance.
Ve Svitavské nemocnici vzniká nové centrální odběrové místo Na plánované odběry krve přijdou pacienti Svitavské nemocnice s příslušným doporučením z interní odborné ambulance od března přímo do nemocnice. Před dokončením je zde v přízemí nově vybudované centrální odběrové místo. Tři bývalé kanceláře ekonomického úseku doznaly úprav a dnes tvoří čekárnu a pracovny sestry a lékaře. „Touto změnou ušetříme čas lidem čekajícím na poliklinice na vyšetření v interní ambulanci. Zde bývá z důvodu ranních a dopoledních odběrů spousta lidí, z nichž mnozí přicházejí jen na odběr,“ vysvětluje ředitel nemocnice Pavel Kunčák. Centrální odběrové místo bude vi-
ditelně označeno a najdete jej v hlavní budově nemocnice a bude vybaveno vyvolávacím systémem. „Příchozí si utrhne pořadové číslo a poté, co zasvítí na displeji, jde na odběr. Výsledek vyšetření krve se dozví při domluvené kontrole v ambulanci,“ uvedl ředitel Pavel Kunčák. Postupně bude služba odběrového místa rozšiřována i pro pacienty dalších odborných ambulancí polikliniky i nemocnice. Lidé o tom budou včas informováni. Pavel Kunčák dodal, že od změny očekává snížení zátěže v odborných ambulancích především v ranních hodinách a větší komfort pro pacienty i pro personál. Nemocnice přestavbu financuje ze svých zdrojů.
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
11
Kaplanka přináší povzbuzení Nemocniční kaplanka nenosí hábit, je k nerozeznání od ostatních lidí, ale přesto vyčnívá. Pacientům a jejich blízkým je ve Svitavské nemocnici k dispozici v duševních a duchovních záležitostech, naslouchá a podporuje. Spolu s lékařským a ošetřovatelským personálem tvoří tým. Dostat se do nemocnice není pro nikoho příliš příjemná záležitost. To radši svoje neduhy léčíme doma, a když už se ocitneme na nemocničním lůžku, snažíme se, abychom zase co nejdříve mohli být mezi svými. Čas nemoci nebo pobyt v nemocnici však mohou být zároveň důležitým momentem v našem životě. Nemoc působí na naši psychickou stránku a v takovou chvíli potřebujeme podporu ze strany svých blízkých, potřebujeme najít spřízněnou duši, se kterou budeme moci probrat život před nemocí, prognózu a možnosti do budoucna. Pobyt v nemocnici nás často nechá v dlouhých hodinách nicnedělání, kdy jsme jen sami se sebou a svými spolupacienty, v myšlenkách, vzpomínkách, obavách a nejistotách. Setkáváme se i s duchovním rozměrem nemoci, společným nám všem, ať už věříme v Boha, v „něco nad námi“ či v nějaké bohy anebo jsme přesvědčeni o definitivním konci po smrti. Mohou přicházet otázky: Kdo vlastně jsme? Jaký má náš život smysl? Jednáme se svými blízkými a sami se sebou správně? Může nám nemoc něco sdělit? Co znamená, že všechno dobře dopadne? Pokud máte v těchto chvílích podporu ze strany vašich blízkých, tak je to dobře. Ale co když si ani oni v takových situacích nevědí rady a sami potřebují povzbuzení? V praktických záležitostech se můžete obrátit na sociálně-zdravotnickou pracovnici. V těch méně praktických – ale přesto velmi důležitých duševních a duchovních záležitostech jsem vám k dispozici já, nemocniční kaplanka. Kupodivu nenosím žádný hábit, jen nemocniční plášť, takže až mě potkáte v obchodě, restauraci nebo na kon-
Nemocniční kaplanka Jaroslava Tomčániová poskytuje služby v rámci nemocniční péče o pacienty. certě, od jiných lidí mě těžko rozeznáte.
J. Tomčániová: Co ode mne můžete očekávat? Část těžkostí v nemoci odejde prostým sdílením. Můžete proto ode mne hlavně očekávat naslouchání tomu, co právě prožíváte, pomoc a podporu v hledání vaší osobní naděje, pomoc ve
vyrovnání se s nemocí a podporu v důstojném zvládnutí situace. V případě zájmu i duchovní péči či modlitbu. Také v případě vážných onemocnění a blížícího se konce života můžete využít službu nemocniční kaplanky. Jsem tu nejen pro pacienty, ale i pro jejich příbuzné, kteří se potřebují vyrovnat s bolavými následky nemoci svých blízkých. První a nejdůležitější krok, jak už to tak bývá, je na vás. Přivede-li vás ne-
bo vaše blízké nemoc či úraz do prostředí Svitavské nemocnice, nebojte se požádat kohokoliv ze zdravotního personálu o zavolání nemocniční kaplanky. Setkáte se s vlídným přijetím. Služba je poskytována v rámci nemocniční péče o pacienty, prozatím tři dny v týdnu. Spolu s lékařským a ošetřovatelským personálem tvořím tým, který vám pomáhá k vyléčení a návratu domů.
Centrální sterilizace Svitavské nemocnice získala certifikaci jakosti Na sklonku roku 2015 získalo pracoviště Centrální sterilizace Svitavské nemocnice certifikaci jakosti podle ČSN EN ISO 13485:2012, jejíž přípravu zahájili pracovníci nemocnice již na začátku roku. Tato mezinárodně uznávaná norma řízení kvality pro zdravotnické prostředky stanovuje požadavky na systémy řízení kvality pro sterilizaci například použitých operačních nástrojů a ostatního materiálu,
který musí být sterilní. Svitavská nemocnice je již druhou v rámci společnosti Nemocnice Pardubického kraje, která tento významný certifikát získala. Certifikát je udělen na tři roky do 31. 12. 2018, přičemž každý rok bude probíhat tzv. dozorový audit, který ověří, že jsou naplňovány požadavky normy a především to, že je systém stále zlepšován a rozvíjen s ohledem na potřeby zákazníků centrální sterilizace.
12
NAŠE NEMOCNICE
březen 2016
Oddělení s velkým potenciálem Gynekologicko-porodnické oddělení Orlickoústecké nemocnice se v průběhu let stalo vyhledávaným v širokém okolí. Bývalý primář Dionýz Zakál ve funkci strávil deset let, od letošního února se na pozici rozhodl nepokračovat, uzavřel tak jednu svoji životní kapitolu. Gynekologicko-porodnické oddělení Orlickoústecké nemocnice poskytuje diagnostickou a léčebnou péči v oboru gynekologie a porodnictví včetně péče o fyziologické novorozence. Oddělení zajišťuje diagnostiku a léčbu gynekologických onemocnění, gynekologických zánětů a náhlých příhod gynekologických, diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění. V operační péči zajišťuje veškeré porodnické operace. Dionýz Zakál nastoupil na pozici primáře gynekologicko-porodnického oddělení Orlickoústecké nemocnice v roce 2006 a na této pozici pracoval 10 let. V roce 2016 se rozhodl věnovat dále svému oboru a nepokračovat v pozici vedoucího oddělení. Od 15. února 2016 je jmenován do funkce primáře oddělení Aleš Jurčík. Proč jste se rozhodl věnovat právě oboru gynekologie a porodnictví a co vás přivedlo do kraje pod Orlickými horami? Zní to jako klišé, ale tento obor považuji za nejhezčí medicínu. Chtěl jsem obor, kde je součástí operativa, ale ne hlavní náplní, to bylo asi to rozhodující. Od nástupu do praxe po ukončení studia na LF v Hradci Králové v roce 1981 v tomto kraji žiji.
překvapit. Čím dál více se dostáváme do kuriózních situací, které jsou za hranou z hlediska lékařské etiky i medicíny lege artis. Bohužel ve většině případů je to spíše k pláči než k smíchu, proto bych raději nekonkretizoval.
Původně jsem pracoval v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou, kde bydlím, pokračoval jsem na postu primáře v nemocnici v Opočně a po uzavření tohoto oddělení jsem využil možnosti nástupu do nemocnice v Ústí nad Orlicí. Jak vnímáte 10 let profesního života v Orlickoústecké nemocnici? Posledních deset let, co jsem strávil ve zdejší nemocnici, považuji za vyvrcholení své kariéry. Za tuto dobu zde došlo k velmi výrazným změnám. Jsem rád, že jako primář jednoho ze základních oborů jsem u toho mohl být a doufám, že jako prospěšný člen týmu. Jak se z vašeho pohledu za tuto dobu gynekologicko-porodnické oddělení změnilo a jak vnímáte vývoj Orlickoústecké nemocnice? Naše oddělení bylo po přestavbě, neměl jsem starosti jako moji předchůdci. Mohl jsem se soustředit na větší zviditelnění našeho oboru, nejen v rámci nemocnice, ale i v rámci regionu. Gynekologicko-porodnické oddělení se stalo vyhledávaným oddělením nejenom v části porodnické, ale i gynekologické v širokém okolí. Podařilo
Bývalý primář Dionýz Zakál. se stabilizovat personál a na oddělení vyrůstá další nadějná generace gynekologů a porodníků. Bohužel to dnes již není úplnou samozřejmostí a já to považuji za velkou devizu tohoto oddělení i celé nemocnice. Můžete se s námi podělit o nějaký neobvyklý případ ze své praxe? Těch případů je nespočet, přesto ani dnes nemohu říct, že mě nic nemůže
Nemrzí vás, že jste se rozhodl nepokračovat na pozici primáře oddělení, jehož tým jste vybudoval a v době Vašeho působení získalo dobrou pověst mezi pacientkami? Myslím si, že člověk-lékař by měl vědět, kdy odejít se ctí. Musím se smířit s tím, že jedna moje životní kapitola se uzavřela. Budu rád, pokud vzpomínka na moje působení na pozici primáře bude pozitivní, jak od spolupracovníků na všech úrovních, tak od pacientek. Dělám si naději, že toto moje přání je splnitelné, proto mě odchod z pozice primáře nemrzí. Co byste popřál Jurčíkovi, lékaři, který pracoval na oddělení jako váš zástupce a nyní bude pokračovat ve vedení oddělení? Svému nástupci přeji pevné nervy a velkou dávku štěstí. Myslím si, že potenciál oddělení je velký a věřím tomu, že se podaří pokračovat v utvrzování dobrého jména gynekologicko -porodnického oddělení.
Nemocnice má modernizované pracoviště na vyšetření cév Radiodiagnostické oddělení Orlickoústecké nemocnice představilo modernizované pracoviště na vyšetření cév, takzvanou angiografii. Angiografický komplet umožňuje provádět vyšetření především cév a provádět intervenční výkony v celé šíři včetně neurointervenčních zákroků, výkonů u onkologicky nemocných a řešení zúžených cév. Vyšetřovací zobrazovací technika je založená na aplikaci kontrastní látky přímo do cévy, eventuálně s následným provedením léčebného zákroku uvnitř cévy. Na tomto pracovišti už 30 let vyšetřují cévní řečiště pomocí sledování vstříknuté kontrastní látky. Lékaři uskutečnili už více než 3100 zákroků. Díky nové angiolince budou moci rozšířit rozsah výkonů na cévách také u pacientů s komplikovaným onemocněním. „Naší doménou jsou zejména výkony na cévních přístupech pro dialyzované pacienty, kterých jsme provedli více než tisíc a patříme v tomto oboru
mezi největší pracoviště v České republice. Tito pacienti tvoří asi polovinu naší klientely. Zákroky provádíme pro dialyzační střediska v Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou, Novém Městě na Moravě, Svitavách a Košumberku. Dále jde o výkony na tepnách ledvinových, pánevních, stehen-
ních a bércových, provádíme též embolizace a chemoembolizace pro onkologické pacienty,“ informoval primář radiodiagnostického oddělení Orlickoústecké nemocnice Karel Nedvěd. Zároveň ujistil, že čekací doby na vyšetření nejsou dlouhé. Ani na výsledky pacient dlouho nečeká, sehraný
tým oddělení získané snímky popisuje ihned. Radiodiagnostické oddělení patří k těm nejlépe vybaveným v kraji, nechybí zde digitální rentgeny, kvalitní ultrazvuky, počítačová tomografie a magnetická rezonance. „Podařilo se sestavit zkušený tým lékařů se specializovanou způsobilostí v intervenční radiologii, radiologických asistentů a sester, kteří jsou zárukou dobrého fungování i v budoucnosti. Od nového sofistikovaného přístroje si slibujeme další rozvoj používaných metod – zejména rozšíření portfolia výkonů na dolních končetinách u komplikovaných nemocných – diabetická noha, zákroků na žilním systému chemoembolizací a embolizací při nezvládnutelném krvácení. Mimo to očekáváme, že existence takto unikátní služby v naší nemocnici podnítí i další rozvoj cévní chirurgie a dalších navazujících disciplín v Orlickoústecké nemocnici,“ dodal Karel Nedvěd, primář radiodiagnostického oddělení Orlickoústecké nemocnice. pokračování na straně 13
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
13
S námi je tu lépe! Nadační fond Orlickoústecké nemocnice S námi je tu lépe! funguje od roku 2012. Na projekt Endoskopická věž pro ORL se finanční prostředky shromáždily za necelý rok. Nyní je možné přispět na dva nové projekty: Fetální monitor STAN a Jícnovou echokardiografii. Na konci roku 2014 byl oficiálně představen projekt „Endoskopická věž pro ORL. Plné rozlišení pro moderní vyšetření“. Za necelý rok se podařilo, díky příspěvkům štědrých dárců, shromáždit dostatek finančních prostředků na tuto špičkovou techniku, která v současné chvíli již slouží na ORL oddělení Orlickoústecké nemocnice. Nová diagnostická technika za více než 1,3 mil. Kč umožňuje nejvyšší možnou úroveň zobrazení, a tedy i detekci patologických nálezů při vyšetřování nosních dutin, nosohltanu, hltanu, dutiny ústní, hypofaryngu a hrtanu včetně otoskopické diagnostiky patologie zvukovodu. Nové zařízení vyžaduje i inovaci vyšetřovacích postupů, a proto se primář ORL oddělení, Josef Hájek, zúčastnil certifikovaného kurzu na ORL klinice fakultní nemocnice v Brescii, v severní Itálii, a získané zkušenosti již předává kolegům ve svém pracovním týmu. „Jsem velmi rád, že jsem měl možnost zúčastnit se práce profesionálního týmů lékařů a sestřiček na špičkovém evropském pracovišti. Součástí stáže byly přímé přenosy z opeJak přispět Na vybraný projekt lze přispět převodem na bankovní účet s uvedením variabilního symbolu projektu. Přispějte, prosím, spolu s námi: Fetální monitor STAN Cena přístroje: 800 tisíc korun č.ú.: 257730877/0300, v.s. 538100 Jícnová echokardiografie Cena přístroje: přes 1,5 milionu korun, č.ú.: 257730877/0300, v. s. 501400
Endoskopická věž pro ORL byla pořízena díky nadačnímu fondu. račních sálů a také přímá účast v týmu při vyšetření a operacích, kde jsem na vlastní oči mohl vidět možnosti, které našim pacientům přináší nová diagnostická jednotka na ORL oddělení. Když jsem kolegům z celé Evropy říkal, že tento nový přístroj byl zakoupen z darů měst, firem a občanů regionu, tak mi nikdo nevěřil. Jsem hrdý, že mohu jako lékař pracovat v Orlickoústecké nemocnici pro pacienty z našeho regionu,“ uvedl primář Josef Hájek. Pro toto období vyhlásila Správní rada Nadačního fondu S námi je tu lépe! hned dva nové projekty, na které je možné přispívat pod jednotlivými variabilními symboly.
Jedním z nich je projekt Od dřevěného stetoskopu po fetální monitor STAN pro gynekologicko-porodnické oddělení. „Fetální monitor STAN nám umožní provádět nejnovější metodu v odhalení hypoxie, nedostatku kyslíku u plodu, monitorací srdeční frekvence a zároveň elektrokardiogramu (EKG) plodu. Principem metody je počítačová analýza EKG plodu zaměřená na analýzu jedné části zachycené EKG křivky – úseku ST, který zobrazuje stav srdečního svalu plodu při nedostatku kyslíku. Indikací k užití ST analýzy je nejasný kardiotokografický záznam nebo stav, kdy je plod nějakým způsobem ohrožen,“ uvedl Aleš Jurčík, pri-
mář gynekologicko-porodnického oddělení Orlickoústecké nemocnice. Do dnešního dne zaslali podporovatelé projektu pořízení fetálního monitoru STAN na účet 124 200 Kč. Na pořízení tohoto moderního přístroje je zapotřebí 800 000 Kč. Druhým projektem je Jícnová echokardiografie – Srdce jako na dlani, který je zaměřen na pacienty s onemocněním srdce. Jícnová echokardiografie je v současné době jednou ze základních zobrazovacích vyšetřovacích metod v kardiologii. Oproti rutinnímu použití tzv. transthorakálního, tedy před hrudní stěnu prováděného, ultrazvukového vyšetření je při jícnové echokardiografii zavedena sonda do jícnu a žaludku nemocného. Díky bezprostřední blízkosti srdce, bez překážek v podobě žeber a plic, můžeme vidět pracující srdce v reálném čase a sledovat jeho oddíly, funkci srdce a v případě onemocnění stanovit typ postižení, jeho závažnost a stanovit návrh dalšího postupu léčení. „Možnost provádět toto vyšetření v naší nemocnici zabezpečí dostupnost této metody pro větší okruh nemocných a odpadne složité cestování s doprovodem do jiných zdravotnických zařízení. Zavedením této, dnes již standardní, metody v kardiologii do našeho zdravotnického zařízení zvýšíme o další krůček úroveň ošetřování našich pacientů v tomto regionu, v naší nemocnici v Ústí nad Orlicí,“ řekl Vratislav Dědek, vedoucí lékař Centra pro včasnou diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních chorob. Cena přístroje se pohybuje okolo 1,5 mil. Kč. Na účet Nadačního fondu S námi je tu lépe! bylo na tento projekt prozatím připsáno 141 500 Kč.
Nemocnice má modernizované pracoviště na vyšetření cév Dokončení ze strany 12. „Moderní medicína vyžaduje kvalifikovaný personál a samozřejmě také moderní technologie. V tomto směru se Nemocnici Pardubického kraje v minulém roce podařil velký krok dopředu. Díky dotacím z evropských fondů a z ministerstva zdravotnictví a také díky vlastním investicím se nám podařilo obnovit a modernizovat přístrojovou techniku a vybavení za bezmála 400 milionů korun,“ uvedl Tomáš Gottvald, generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje. „Nová angiolinka je jednou z nejvý-
znamnějších investic v Orlickoústecké nemocnici. Vytváří podmínky pro poskytování zdravotní péče v regionu na úrovni doby, významně zlepší diagnostické a terapeutické možnosti u pacientů,“ řekl Vladimír Ninger, náměstek generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje. Na slavnostním otevření modernizovaného pracoviště se v pátek 19. února v Orlickoústecké nemocnici sešli lékaři s vedením nemocnice a zástupci Pardubického kraje v čele s hejtmanem Martinem Netolickým a 1. náměstkem Romanem Línkem.
Projekt modernizace financoval Pardubický kraj za pomoci Regionálního operačního programu Severový-
chod částkou 11,5 milionu korun, další půlmilion přidala nemocnice ze svého rozpočtu.
14
NAŠE NEMOCNICE
březen 2016
Nebýt tyfu, tak jsme jinde Výstavba budovy dnešního interního pavilonu je spjata s tyfovou epidemií, která v roce 1934 postihla tehdejší okres Litomyšl. Původně měla sloužit novému infekčnímu oddělení. Dokončená stavba však byla zhodnocena jako zbytečně velká, proto ji využilo oddělení interní. Historie interního oddělení Litomyšlské nemocnice sahá až k roku 1938. Po roce 1935 se totiž v Litomyšli začala prosazovat specializace zdravotnických služeb, jelikož do té doby byly všechny obory tak, jak je známe dnes, zahrnuty pouze pod jeden primariát. Došlo tedy ke zřizování odborných oddělení, a tak dne 1. září 1938 vzniklo také oddělení interní, a to jako jedno z nejvýznamnějších oddělení nemocnice zařazené do tzv. základních oddělení. Budova dnešního interního pavilonu měla původně sloužit pro nové infekční oddělení. Důvody jeho výstavby spočívaly v tyfové epidemii, která v roce 1934 postihla tehdejší okres Litomyšl a zvláště v samotné Litomyšli si vyžádala značný počet úmrtí. Po dokončení stavby budovy však bylo shledáno, že je pro infekční oddělení zbytečně velká, a tak byla určena pro oddělení interní. Od roku 1999 je v provozu zcela nově vybudovaná JIP v přízemí budovy. V současné době je interní pavilon rozčleněn na dvě patra a suterén. Ambulance interních oborů a JIP se nacházejí v suterénu, lůžkové interní oddělení je ve druhém patře. Standardní oddělení přitom disponuje celkem 45 lůžky, jednotka intenzivní péče má lůžek pět a k tomu jedno lůžko příjmo-
Primář interního oddělení Litomyšlské nemocnice Tomáš Ducháček a lékařka JIP Andrea Svatošová. vé. Na oddělení pracuje celkem 7 lékařů a 29 sester. Ročně je hospitalizováno bezmála 2300 pacientů, z toho 500 na JIP. V ambulancích je provedeno přibližně 11 000 vyšetření.
Salmonella typhi v roce 1934 postihla tehdejší okres Litomyšl.
„Jednotka intenzivní péče byla v roce 2015 nově kompletně přístrojově vybavena. Intenzivní péče je zaměřena především na pacienty s akutním srdečním onemocněním, pacienty se sepsí a dalšími komplikacemi interních chorob, kdy hrozí, či došlo k selhání některé ze základních životních funkcí,“ přibližuje lékařka JIP Andrea Svatošová. Standardní oddělení je rozděleno na dvě poloviny, zvlášť pro muže a pro ženy. Pokoje jsou většinou 2-3 lůžkové. V roce 2015 zde proběhla kompletní výměna lůžek. „Oddělení poskytuje diagnosticko-terapeutickou péči pacientům s interními chorobami, nově máme možnost indikované pacienty monitorovat telemetricky,“ sděluje nejmladší lékařka Michaela Martínková. Od 1. 12. 2011 jsou na interním oddělení hospitalizováni také pacienti s kožními chorobami v rámci společného lůžkového fondu. Ambulance při interním oddělení jsou umístěny v suterénu budovy naproti JIP. Příjmová a konziliární ambulance je v provozu během celé pracovní doby, poskytuje konziliární vyšetření pro pacienty odesílané z jiných oddělení nemocnice a od praktických lékařů. Při oddělení fungují specializované ambulance (všeobecná interní, kardiologická, diabetologická, hepatální, ambulance pro onemocnění štítné žlá-
zy, internista – gastroenterolog pracuje v gastroenterologické ambulanci). „Za posledních 15 let se spektrum diagnóz u pacientů posunulo od kardiovaskulárních chorob po v současné době časté infekční komplikace, pacienty s onkologickou problematikou a geriatrické pacienty,“ vysvětluje primář interního oddělení Tomáš Ducháček. Po zateplení budovy interního pavilonu a instalaci některých inženýrských sítí je v současné době připraven projekt na kompletní rekonstrukci vnitřních prostor. „Naší snahou je zmodernizovat prostředí oddělení a ambulance při zachování stávajícího lůžkového fondu a nově vybudujeme v rámci interní ambulance stacionář zejména s ohledem na ne zcela optimální systém Rychlé záchranné služby bez lékařů. Naší snahou je také vychovávat a při oddělení udržet lékaře specialisty a využít možností, které se nám v Litomyšlské nemocnici nabízejí – jícnová echokardiografie u pacientů hospitalizovaných v iktovém centru, interní angiologická ambulance a endokrinologická ambulance využívající nově pořízené ultrazvukové přístroje. Dobrou zprávou na konec tedy je, že interní oddělení nově obhájilo akreditaci I. stupně pro obor vnitřní lékařství,“ uzavírá primář oddělení Tomáš Ducháček.
březen 2016
NAŠE NEMOCNICE
15
Péče rehabilitačního oddělení K největším přínosům rehabilitačního lůžkového oddělení v Litomyšli se řadí nové přístroje, které patří do skupiny roboticky asistované rehabilitační péče. Důležitou změnou v chodu ambulance je také vyšetření rehabilitačním lékařem z důvodu zajištění správné terapie. Rehabilitační lůžkové oddělení bylo zřízeno jako součást iktového centra od 1. 1. 2012. Původně bylo dle jednání se zdravotními pojišťovnami nasmlouváno 11 lůžek. Postupně na základě dalších jednání vedení nemocnice s pojišťovnami bylo zřízeno 20 lůžek pro potřeby iktového centra v Litomyšli a nově bylo možno přijímat i pacienty po ortopedických operacích – totálních endoprotézách. Umístění oddělení se také od roku 2012 měnilo, původně bylo oddělení provozováno v 1. patře interního pavilonu (dříve lůžkové kožní oddělení) a následně přemístěno do prostor monobloku do 3. NP (původní prostory gynekologického oddělení). Na rehabilitačním oddělení pečuje o pacienty vyškolený personál. Vedoucí celého rehabilitačního týmu je primář oddělení, který koordinuje čin-
nost celého týmu. Pod přímým vedením primáře oddělení jsou rehabilitační lékaři, kteří indikují potřebou terapii a spolupracují s fyzioterapeuty, ergoterapeuty, logopedem a psychologem. Všichni tito odborní pracovníci pečují o naše pacienty v průběhu celé hospitalizace. Součástí terapie je i využití různých pomůcek a přístrojů, kterými je oddělení vybaveno. Největším přínosem v terapii jsou naše nové přístroje, které patří do skupiny roboticky asistované rehabilitační péče. Tuto terapii jsme začali používat od roku 2013, kdy přístroje byly na naše oddělení dodány. Roboticky asistovaná rehabilitace v poslední době zažívá velký rozvoj a naše pracoviště bylo mezi prvními v celé republice, které tyto přístroje začalo používat, například přístroj pro vertikalizaci pacienta byl jako druhý přístroj
dodaný do České republiky. Naše zkušenosti s touto terapií jsme již prezentovali v rámci přednáškové činnosti na II. symposiu roboticky asistované rehabilitace na Klinice rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nedílnou a neméně důležitou součástí týmu jsou i zdravotní sestry a sanitáři, kteří jsou s pacienty denně v tom nejužším kontaktu a jejich práce se spolupodílí na celkové kvalitě poskytované péče. V rámci péče o pacienty na lůžkovém oddělení využíváme i přístrojů a hlavně bazénu na cvičení ve vodě. Zde musím uvést i důležitou změnu, kterou jsme v chodu ambulance po dlouhých úvahách zavedli a chtěli jsme
tím zkvalitnit péči o pacienty na ambulanci. Touto změnou je, že všichni pacienti, kteří přichází s doporučením k rehabilitační léčbě projdou vyšetřením našeho rehabilitačního lékaře, aby bylo zajištěno, že pacient nebude mít indikovanou terapii, která by mu mohla v některých případech i ublížit. Dalším důvodem, který nás vedl k této změně je to, že se snažíme plně využít kapacit jednotlivých přístrojů tak, aby nedocházelo zbytečně k prodlužování čekací doby na určitou terapii. Samozřejmě se, jako ostatní pracoviště a ambulance, s delšími čekacími dobami a jejich prodlužováním potýkáme, ale výše uvedeným opatřením se snažíme tyto komplikace minimalizovat a maximální kapacitní možnosti našeho pracoviště vyžít.
Litomyšlský ortopedický kongres připomene 60. výročí oddělení Ortopedické oddělení Litomyšlské nemocnice uspořádá ve dnech 5.–6. května 2016 kongres s mezinárodní účastí, který se uskuteční v areálu renesančního zámku v Litomyšli. Kongres také připomene 60. výročí založení ortopedického oddělení. Odborníci z řad lékařů a sester budou mít bohatý program přednášek. Lékařská sekce se zaměří na operační léčbu osteoartrózy, sesterská sekce pak na osteoartrózu z pohledu sestry. Účastníci kongresu se mohou zúčastnit s aktivním příspěvkem nebo jako posluchači. Více informací naleznete na www.nempk.cz/kongres2016. Předsedou pořádaného kongresu je ředitel Litomyšlské nemocnice a primář Ortopedického oddělení Miroslav Vlach.
16
NAŠE NEMOCNICE
březen 2016
V pediatrii vidíte budoucnost Životním osudem Věry Hradecké se staly děti. Původně si plánovala, že bude stát ve škole před tabulí, ale vážné onemocnění otce pozměnilo její rozhodnutí. Začala se zajímat o medicínu a místo učitelství si zvolila profesní dráhu pediatričky. „Děti jsem měla vždycky ráda. Tak mě napadlo, že bych je mohla léčit a ne učit,“ říká. Po promoci na fakultě dětského lékařství 2. LF Univerzity Karlovy v Praze pracovala tři roky ve Vysokém Mýtě a poté už svůj život natrvalo spojila s nemocnicí v Pardubicích. Nastoupila sem v září 1973. Přestože je již v důchodovém věku, pracuje zde stále. Vede poradnu pro rizikové novorozence. „Vždycky říkám, že jsem měla v životě obrovský přepych tím, že jsem vystudovala dětské lékařství a celý život se mu věnuji. Ne každému se to podaří. Mně se toho dostalo plnými doušky, je to moc příjemné,“ říká Věra Hradecká, která letos v únoru oslavila významné životní jubileum. „Dětské lékařství je samo o sobě diagnóza. Krásná diagnóza…“ Předně mi dovolte popřát vám mnoho zdraví a životního elánu k vašemu kulatému jubileu. Je úžasné, že ho slavíte v plném pracovním nasazení. Když jsem v roce 2005 odcházela do důchodu, tak jsem si říkala, že bych ještě dva tři roky pracovala. Jsem tady stále. Poradna mi byla vždycky blízká. Děti, které do ní přicházejí, jsou komplikované. Musíte u nich použít všechny možné prostředky, včetně přístrojových, k odhalení příčin jejich obtíží. Ale potom je krásné sledovat, jak se vyvíjejí a rostou. Měla jsem řadu dětí, u nichž to vypadalo na velmi komplikovaný vývoj. Pak se v roce začnou stavět, žvatlat a povídat. Je moc fajn to vidět. Samozřejmě jednou nastane doba, kdy si řeknete: co jsme mohli, to jsme udělali. Všechno nemůžete spasit. Zatím tato doba ale ještě nenastala a stále se o nemocné děti staráte. V Pardubické nemocnici pracujete už 43 let. Nedocházejí k vám už vnuci prvních pacientů? Zažila jsem situace, kdy mi při vizitě mladá paní povídá, že mě pozdravuje její maminka. Byla jsem totiž při jejím porodu a její dceru jsem držela v ruce. Měla jsem i jiný pěkný zážitek. Svého času jsme na oddělení měli tři kilové nedonošené děti. Zůstaly u nás, nebyly převezeny do Hradce, protože tam bylo plno. Jedno z nich bylo vnučkou jedné zdravotní sestry z obvodu.
vé je náš mazlíček. To jsou krásné okamžiky.
Věra Hradecká vede poradnu pro rizikové novorozence již jedenáct let. Před lety jsem od ní dostala promoční oznámení, že vystudovala medicínu. To jsou příjemné chvíle. Když se k vám lidé nebo jejich potomci hlásí po letech, to musí být milá odměna. Na mou duši je to příjemné. Jednou jsem šla z nemocnice a zastavilo u mě auto. Cizí lidé mě pozdravili a ptali se, zda jsem doktorka Hradecká. Když jsem ji to potvrdila, začali jsme se bavit a vypadlo z nich, že u mě měli dítě. A že mu je už osmnáct let a je v pořádku. To jsou hezké vzpomínky. Odhadnete, kolik dětí jste měla v péči za svou profesní kariéru? Dříve byly počty porodů větší. Odhadem bych řekla, že to mohlo být do sto tisíc. Přeneseně řečeno – to jsou vlastně Pardubice… Dá se to tak říct. Je to generace za generací, každá má svoje, s každou něco prožijete. Řeknu vám, co je krásné na dětském lékařství. Neustále hledíte do budoucna, pořád hledáte cestu. Když jsem začínala ve Vysokém Mýtě, nabízeli mi pracovní pozici na interně. To jsem ale dělat nemohla. Lidi mám sice ráda, ale narážela jsme na věci typu – už je starý, už to nepotřebuje, proč jste ho vyléčila, kdo se o něj bude starat. Příbuzní mi pomalu kladli za vinu, že jsem někoho uzdravila. Tudy pro mě cesta nevedla. Chtěla jsem jít tam, kde jsem mohla něco postrkovat dopředu. A to byla pediatrie. Internista vidí člověka, který už prošel životem a má mnoho za sebou. V pediatrii pořád vidíte čistou budoucnost. Často jsem byla na porodním sále. Když porod začne, nikdy nevíte, jak skončí. Je mnoho ošemetných věcí, které mohou
skončit komplikací. Proto tam jste a snažíte se pomáhat, pokud je potřeba. A když se dítě rozdýchá, je krásně růžové a křičí, spadne vám kámen ze srdce a máte pocit zadostiučinění. Postupem času jste se specializovala na novorozence. Čím si vás neonatologie nejvíce získala? Na novorozencích mě vždy bavila prevence, takové vyhledávání. Léčba je samozřejmě důležitá a zajímavá, ale upřímně řečeno trošku stereotypní. Zatímco najít u dítěte problém a řešit ho, je vždy zajímavé. To je i smysl této rizikové poradny. Hledáte příčinu, proč došlo k tomu a k tomu. Neonatologií jsem se začala zabývat v roce 1980 po druhé atestaci. Přešla jsem na novorozeneckou část dětského oddělení a poté jsem pracovala už jen tam. Ale současně jsem sloužila i na dětském oddělení. Kontakt s touto oblastí je nutný, zvláště s akutní medicínou. Bylo to příjemné propojení. Novorozenci tedy u vás mají navrch nad pubertálními teenagery? Přijdete do práce, máte svoje starosti a bolesti. Jakmile si ale vezmete plášť a fonendoskop a skloníte se nad čerstvě narozeným miminkem, všechno je pryč. Vidět narozené dítě a pracovat s ním – to je to nejkrásnější. S teenagery je to složitější, s nimi puberta cloumá sem a tam. Ale já zase říkám, že to jsou pak parťáci. Člověk se sice hněvá, ale najednou zjistíte, že vedle sebe už máte partnera, se kterým můžete mluvit o různých věcech. Já mám teď to štěstí, že doma máme devítiměsíční miminko, čtyřleté batole, devítiletého a čtrnáctiletého vnuka. S každým prožíváte hezké chvíle. Nejstaršího zajímají počítače, mladší lyžuje, čtyřletý chodí plavat a to mrňa-
Nejzajímavější z pohledu lékaře jsou asi ty nejkomplikovanější případy. Jedná se ale o novorozence. Jak to snáší žena? Nemá to těžší než mužpediatr? Netluče se v ní profesní zajímavost s mateřským pudem? V něčem je žena citlivější. Přijdete po mateřské mezi kojence na oddělení, vidíte tam infuze a začnou vám téct slzy. Člověk si to hned promítne na svoje dítě. Ale profese vás přes to převede. Musíte to vydržet. Je to přínosné i pro osobní život, dovede se vyrovnat s různými věcmi. Při provádění výkonů a při vyšetřeních už musí převážit profese, slzy musíte zatlačit. Musíte jít do rutiny a udělat vše pro to, abyste pomohli dítěti. Aby se ležící děti postavily, samostatně chodily a byly schopné života. To je cíl. A je také potřeba mluvit s lidmi, vše jim vysvětlit. Ne je utěšovat, ale dát jim nějakou reálnou perspektivu a hledat cestu ve spolupráci s kolegy z dalších oborů. Komunikační zdatnost je pro lékaře, zvláště pro pediatra, hodně důležitá, že? Je zásadní! Lidé vám musí věřit, musí k vám mít důvěru. Musíte jim vše vysvětlit srozumitelným způsobem, nechat je, aby se ptali. Nikdy nesmíte lidi podceňovat. Ve zdravotnictví jsou laiky, ale mohou být odborníky ve svých oborech. Tak se k nim musíte chovat. Ne si říkat, že jsou hloupí. Ano, ve zdravotnictví možná, ale v jiné oblasti to může být naopak. Významný český psychiatr, profesor Vondráček, nám na přednáškách říkal: medik – to je parciální debil. Zná to svoje a dost. Hudba, dějepis, nic nezná. Dříve to doktoři znali, vy neznáte nic. Takhle nám to servíroval. Přikrčili jsme a nakonec jsme si říkali, že má pravdu. Není komunikace u pediatra to nejtěžší? U starších lidí se zdravotní obtíže dají čekat. Jenže k vám přijdou rodiče, kteří se devět měsíců těšili na dítě a teď řeší mnohdy vážné onemocnění. Vždycky je to těžké. Nemůžete jim mazat med kolem pusy. V rámci možností jim vysvětlujete, říkáte a hlavně se pro ně snažíte najít další cesty. Někdy to jde hůř, někdy to je snazší. Ale pořád se musíte o dítě zajímat a starat. Profesor Kopecký nám říkával: holky, o každé dítě se musíte bát, jako by bylo vaše vlastní, pak nikdy neuděláte chybu. To si pamatuji celý život.
NAŠE NEMOCNICE, příloha regionálního Deníku l Vydavatel: Nemocnice Pardubického kraje, a. s. l www.nempk.cz l e-mail:
[email protected] l Vychází: 18. března 2016 l Šéfredaktor: Pavel Kožený l Redakce – autoři článků: Pavel Kožený, Dušan Korel l Fotografie: redakce l Adresa redakce: Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Kyjevská 44, 535 03 Pardubice l Tisk: Novotisk s.r.o. l Samostatně neprodejné
