24
Rof-ník 34
Cena 6
Kčs
•=žit
ijako
•• •• Indiáni •• •• ••• •• •• •• •• •• •• •• •• ••• •• •• Tančící ~Iadík : • • • • : • • • • • • : • • • • • • • : • • • • • : • • • • • :
. na fotografíí se jmenuje Ta-zí, je mu así dvacet let a většínu volného času prožívá jako )ndíán". Není sám, komlt učarovala romantika prérií, kdo při každé příležitosti prchá před zaprášeným, hlučným a podrážděným městem do volné pJírody. Ta-zi pochází z pražského kmene Bílý Wampum. Wampum znamená v překladu poselství, a to jak ve smyslu dopisu, tak i jako odkaz předků. Bývá vyveden v podobě korálkového pásu a sdělení na něm vyjádřeno obrázkovým písmem. Slovní spojení Bílý Wampum můžeme tedy chápat tak, že bílí lidé se rozhodli proniknout do životní moudrosti přírodních národů a toto své poznání šířit. Čeho si na lidech i ve vesnici na první pohled všimneme? Určitě nás uchvátí malby na teepee, ozdoby na oděvech, nástrojích, ve vlasech i na holém těle. Indiáni si libovali v kráse a neopomněli přikrášlit korálkovými pásy ani mokasíny, natož pak čelenky a slavnostní roucha. Náhr<:lelníky, náramky, ptačí pera a kožešiny jsou stálými doplňky jejich garderoby. Ale co myslíte, jak dlouho se šijí takové mokasínyl Zkušený a zručný Ta-zi na ně prý potřeboval asi den. Dopředu už musel vědět; jakou si má . opatřit kůži, musel znát střih~ Tak je to se ' vším. Cenou za nádheru a exotiku jsou znalosti a tvrdá práce. Pořádné indiánské haleny z kalika nebo jelenicové šaty a leginy v obchodě nevedou,
tam-tam v hudebnináéh nekoupíte, ani prachobyčejnou dýmku míru v tabáku. A v tom patrně bude to kouzlo, sny a svět dobrodružství prostě nejsou za peníze. Hotového se od bledé tváře ned,á nic koupit. Všechny předměty denní po~řeby, pro lov i pro zábavu, si Indián vytváří vlastníma rukama a s prací do nich vkládá kus své duše. To platí stejně pro rudého· muže z Ameriky jako z Čech. U kmene Bílý Wampum se dbá na detail, na př.esnost i v podrobnostech. Považují se za obyvatele prérií, nikoli za lesní Indiány, tedy hledí co nejpřesněji napodo- ' bit způsob života na prérii . Proto v anglických a maďarskýoh příručkách studují dakotské ornamentální vzory, návody na výrobu zbraní, nádob, sedátek, šperků, bubnů, p튝al atd. Jejich umění však nekončí u neživých předmětů, neulpívá na vnější okázalosti, na bezesporu přitažlivém povrchu věcí, tihle "Indiáni" touží poctivě pochopit styl života přírodních lidí, porozumět jejich myšlení a žít ve stejném souznění s příro dou, ve _vyrovnanosti a poezii jako oni. Zpívají índiánské písně, tančí tance, dokonce ovládají i posunkovou řeč, které rozumí většínalndiánů v Severní Americe. Co říkáte? Chtělo by to utábořit se alespoň na jedny prázdniny pod týpíčkem, odít se bederní zástěrkou, zapomenout na civilizaci a poddat se vůni romantiky, že? Jiří Hlaváček
Foto autor
•: CHTĚJí ŽíT JAKO "BíLí". 24.
2
číslo
vyšlo 24. 8. 1990
Z vážných výrobních
• • • • •
Romantika má vždycky rub a líc. Obyvatelé velkoměst prahnou po prostém životě v indiánské osadě nebo na starobylém ranči. Naproti tomu In.diáni z pralesa oceňují vymoženosti civilizace. Jak vidíte na obálce, domorodý otec si sice vede za ruku tradičně vyzdobené dítko, leč sám nosí šortky a plátěný klobouček a nade vše si cení radiomagnetofon. Najít tu pravou míru mezi touhami těch a oněch, to je problém našich dní. . .
důvodů
není v tomto
čísle
žádná
příloha .
Vynahradíme vám to v
čísle
Z dvojnásob.
.
CO představuje monumentální památník v Cicernak~berdu? Ve více než dvoutísícíleté historii Ar. ménie se střídají krátká obdob i samostatnosti a poroby. Kolem roku 220 př . n . I. Arméni založili vlastn í státní útvar, Velkou Arménii, kterou si .roku 387 poro~ bili a rozdělili Peršané s Římany a pozděj i s Byzantskou říší. V 7. století vpadli do země Arabové, z jejich područí osvobodili Arméni své království koncem 9. století. Po dvou staletích samostatnou · Armén i i ovládli Seldžukové, později Mongolové a roku 1!l;39 byla země rozdělena mezi Turecko a Irán (Persii) . Začátkem 19. století byla " perská " východní část připojena k carskému Rusku, zátímco větší, západn í část ovládali nadále Turci. A právě v této západni části Arménie provádělo T urecko krutou vyhlazovací politiku, která vyvrcholila v letech 1914 až 1915 rozsáhlými masakry arménského obyvatelstva. Uvádi se, že tehdy bylo povražděno téměř milión Arménů a že při bližně stejný počet jich Turci vysídlili do ' arabských pouští. Na paměť těchto obětí byl v místě Cicernakaberd postaven památnik genocidy (viz foto). Uprostřed deviti do středu skloněných kamenných ri!-
KDO jí
denně
banány?
Banánovník obecný, statná bylina stromovitého vzrůstu, byl vyšlechtěn z něko lika planých druhů, které pocházej i z vlhkých tropických nížin jihovýchodní Asie od Barmy po novou Guineu. A tak je nasnadě, že se tato jedna z největších bylin, vědeckým jménem Musa sapientum či také Musa paradisiaca, v řadě
KDE je u nás Himálaj? Himálaj se rozprostírá na rozmezí čín ského Tibetu, Nepálu a Indie a je nejvyšším pohořím na světě . Mnohem méně známý, ale rovněž zajímavý Himálaj si však můžete prohlédnout, aniž byste se museli vypravit do daleké jižní Asie . Sta čí navštívit přís l ušnou parti i státní přírod ní rezervace Adršpašsko -teplické skály na Broumovsku . Himálajem zde horolezci a turisté pojmenovali severozápadní část adršpašského skalniho města p ř ibližně mezi zřícen i nou hradu Adršpach , roklem i pod skalní skupinou Královstvi a Řeřicho -
men z fialově růžového tufu (představují údajně devět arménských provincií) hoří věčný oheň a štíhlý kamenný jehlan opo dál, symbolizující střelu, upomíná na nej smutnější období arménských dějin . - da-
Foto Karel Dunda
odrůd . pěstuje v tropech , předevšim vlhkých - jinak jen ve sklenicich . V tropech patří banánovník k nejužitečnějším rostlinám . Listy se používají jako krytina střech nebo se z jejich vláken pletou provazy a rohože. Jeden jediný banánovnik dává až půl centu plodů, z hektarové plantáže se ročně sklízí několik desítek tun . Plody - banány - jsou ovoce velice chutné a také výživné. V tropech se z nich upravují nejrozmanitější pokrmy a někde jsou na jídelničku doslova denně. A tak neni divu, že na tržištích Západní Afriky (z jednoho je i náš snimek) můžeme spatřit banány na nepředstavitelně
velkých hromadách. A černoušci, pro které jsou banány denním "chlebem", se nestači divit a dosyta vysmát tomu, že podivný bílý cizinec fotografuje tak obyčej nou věc. . . -nč Foto Jan Čeřovský
vou roklí. Asi půl kilometru dlouhý Himálajský hřbet je zde rozčleněn do soustavy piskovcových věži a pilířů (viz foto) - himálajských "štítů" . Z modře značené cesty, procházející Modrou roklí, tak mů žeme vidět jmenovkyně všech proslulých osmitisícovek, a to nejen himálajských (např. Mt. Everest, Lhoce, Annapúrnu . ...), ale i těch zbývajících z pohoří Karakorum. Adršpašské "štíty" se ovšem těm skutečným osmitisícovkám vůbec nepodobají. Nepatří dokonce an i k nej vyšším piskovcovým věžím ve zdejším skalnim městě, kde je předčí populárni dvojice Starosta a Starostová, Milenci a mnohé další vrcholy . -j v Foto Jan Vitek
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• VíTE, Ž E v posledn i · době se plse '0 možnosti zlata ve středním Povltaví? Nedaleko Slapské přehrady bylo nalezeno poměrně výnosné ložisko Mokrsko a nyní se j edná o tom, zda se bude n ebo nebude v tomt o mí.stě zlato dobývat. Těžba v t ét o rekreační oblasti by nebyla jednoduchá, neboť je třeba přihlížet i k řadě ekologických hledisek, aby při zpracováváni zlatonosné rudy nedošlo k znehod-
těžby
nocen f přehradních vod a vůbec okolní přirody . Ekologové upozorňují zejména na možná nebezpeči při kyanidovém loužení vytěžené rudy (kyanidy jsou prudce jedovaté .látky) a dále na to , že v hornině, která se bude skrývat a ukládat na haldy, je obsažen také nebezpečný arzén . Ten by se mohl deštěm a dalšími činiteli vyp lavovat a dostávat do okolních vod , pů dya potom seukládat v rostlinách i v tě lech živočichů a ohrožovat zdraví lidí. Proto se možnosti těžby zlata v Mokrsku (počítá se se záborem asi 500 ha půdy) stále ještě zvažují. o katastrofě j aderné elektrárny v Černobylu se piše neustále? I když k požáru této elektrárny došlo již před
čtyřmi lety, na rozlehlých územích v okolí je stále ještě zvýšená radioaktivita a stá le zde žijí asi tři milióny lidí. Přes 120000 jich bylo zatím ze zamořených oblastí vysídleno. Rozloha částí území Běloruska , Ukrajiny a Ruské federace , na nichž se hodnota zamořeni pohybuje od 5 curie a ž přes 40 curie na 1 km 2 (curie je fyzi ká l ni jednotka pro radioaktivitu), je asi tak v e lká jako dva naše současné kra j e . Pr oto se uvažuje o vysídleni dalšich v esnic z nejvice zamořených územ í. - americká vesmírná sonda Galileo vypuštěná k planetě Jupiter má k cíli doraz it roku 1995? Překoná tak v zdá lenost asi 4 miliardy kilometr ů. -da -
3
~
gt~1e
~
elltl f1&dz
Znečištěná voda z ulic a domů Prahy odtékala až do konce 18. století do Vltavy z největši části po ulicích. Jen pomalu vznikaly stokové stavby, odvádějící odpadní vody z jednotlivých ulic a bloků dO" Vltavy nejkratší cestou. S růstem Prahy se tak zhoršovaly hygienické podmínky života jejích obyvatel. VIny nemocí v .pohnutém počátku stoleti zřejmě přispěly k tomu, že v letech 1816 až 1828 došl'o k výstavbě prvních podzemních městských stok. Vzniklo ' několik desítek stok vedených ovšem ještě přímo do Vltavy ve městě. Po roce 1848 nastaly Pražanům jiné starosti, a tak toto kanalizačni uspořádání dlouho přežívalo dobu, kdy bylo uspokojivým řešenim . Až v sedmdesátých letech se městská správa začala znovu zabývat tímto problémem. Znečištění Vltavy uprostřed města už začalo být nepříjemné ' i těm, co nebydleli přímo na nábřeží. Staré stoky byly zchátralé, zanesené a nevyhovovaly ani svými sklony a profily. Po nějakém čase rozmýšlení a pře šlapování - šlo tehdy o stavbu asi takového významu, jakou je
... Dóm lapače písku ve staré bu benečské ně
čistír
odpadních vod
,. Stavidla vyhnívacích nádrží pů sobí sice starobyle. ale dosud pou žitelně
pro nás budování metra - byla v roce 1884 vyhlášena soutěž na projekt nové pražské kanalizace a čistírny odpadních vod . Tou dobou totiž např. v Anglii a Ně mecku již pracovaly první čistírny, prababičky dnešních významných ekologických staveb . Do soutěže bylo podáno pět návrhů, ani jeden však nebyl schválen . V archívu podniku Pražské kanalizace a vodní toky se zachovalo řešení navržené inženýrem Kaumannem z Vratislavi . Jednotnou sto kovou sítí (odvádějící odpady z domácností společně s dešťovou vodou z ulic). navrhoval svádět pražské odpadní vody do dolních Holešovic a shybkou, tedy po trubím uloženym pode dno řeky, je dopravit na Holešovický ostrov. (Dnes již jeho územi na pravém břehu Vltavy pod mostem Barikádníků není ostrovem. Bylo spojeno s pevninou při regulaci Vltavy .) Odpadní vody ze shybky měla zdvíhat mohutná pístová čerpadla poháněná parnimi stroji a rozvádět je po ploše ostrova . Ten měl být celý upraven na filtrační pole. Odpadní voda by se zbavila nečistot
4
při průchodu písčitým filtračním sběrnými kanály by odtékala do
a
ložem Vltavy. Čistírny pracující na tomto principu by-
ly právě v průkopnických dobách navrhovány dosti často a v Německu se udržely dlouho i ve velkých městech. Postupně se ale stávaly zjevnějšími jejich vážné nedostatky : velké nároky na plochu, potíže se zápachem a hmyzem apod. Odpadní vody filtrační lože zanášejí a půdu znehodnocují přísunem solí. Z tohoto pohledu je tedy dobře, že Kaumannův projekt nebyl přijat . Praha přistoupila k vybudování čistírny sedimentační, vycházející spíše z anglických tradic - tento směr se také záhý stal zakladem novodobého čistírenství.
Po nevydařené projektové soutěži v roce 1884 byla v Praze zřízena C. a k. kanalizační kancelář. Jednou z příčin neúspě chu prvních projektů byl zřejmě nedostatek mapových, hydrologických a dalších podkladů. To měla kancelář napravit. Konečně v roce 1889 bylo vypracování dvou verzí generálního projektu již bez pentlí soutěže svěřeno dvěma věhlasným odbornikům . inženýru Kaftanovi z Prahy a doktoru Hobrechtovi z Berlína. Vedle nich, z vlastní vůle a bez nároku na odměnu, začali vlastní návrh zpracovávat zaměstnanci kanalizační kanceláře , inženýři ~áclavek a Ryvola. Z jejich práce se ve starém pražském kanalizačním archívu zachovala technická zpráva. Je to tlustá kniha, krasopisně rukou vyvedená. V jejích úvodních kapitolách se můžeme dobrat zajímavého souhrnu dobových představo řešení od vodu a čištění odpadních vod z měst . Autoři se jednoznačně přiklánějí k jednotné splachovací kanalizaci, tedy k řešení, která bylo nakonec v Praze a v drtivé většině měst na světě uplatněno. V tehdejších dobách však věc zdaleka nebyla tak jasná jako dnes. Kanalizační konzervativci navrhovali např . vyvážet z· města tekuté odpady formanským způsobem v sudech . Z této myšlenky se vyvi nul jíž tehdy fekální vůz, který nasávill obsahy
žump podtlakem - tento výhodný princip uplatňuji i dnešní fekální vozy . Tehdy totiž převládala obava , že tekuté odpady z domů nebudou dost tekuté na to, aby samospádně tekly stokami. Splachovací záchody se teprve zaváděly a spotřeba vody byla vůbec nesrovnatelně menší než dnes. Do velké části domů se voda ještě donášela v putnách z kašen a podle toho se s ni také šetřilo . Proto se někteří inženýři klonili k myšlence pneumatické kanalizace , v níž by odpadní vody z domů byly odsávány podtlakem vyráběným tře ba v blokových tlakových, resp . podtlakových stanicích . Oba objednané projekty byly městské správě předány v roce 1891. K jejich po souzení byl přizván inženýr Lindley, před ní představitel klasické anglické kanali začni školy, uplatňují se ovšem i na pevnině , hlavně v zemích německých a ra kousko - uherských . Tento bezesporu kva litní oponent vytkl oběma projektům zá važné nedostatky a nedoporučil ani je den z nich . Práce českých inženýrů z kanalizační kanceláře z jeho hodnocení vyšla podstatně lépe. Řady jejich koncepč ních námětů , např . umístění čistírny v Bubenči nebo vedeni hlavní stoky pod letenským ostrohem, také Lindley využil ve svém vlastním návrhu , podaném v roce 1893. Ať již šlo o čestnou dohodu, nebo si Lindley ciz í nápady prostě " vypůjčil ", faktem zůstane , že jeho návrh byl nejso lidnějŠ í. Pamatoval i na odvodnění nejnižších p o loh, zaručoval vysokou provozn i spolehl ivost a trvanlivost a - což se později ukáza l o jako zvlášť důležité poskytoval možnost rozšiřován í. Přes to, že Lindleyův projekt byl nejdražší, městská správa ho příjala a vzá pět í ho schválilo i místodržítelství. Lin d leyova síť se stala základem novodobé ho kanalizačního systému a z velké části slouží dodnes. Rok 1899 se stal počátkem h l avní fáze výstavby nové pražské stokové s ítě, kte rá trvala až do světové války. Na poměry tehdejší Prahy to bylo mohutné dílo o bro vské objemy zemin a hornin musely být přem í stěny lopatami a krumpáči , uli ce překopány. Význam stavby ocenil i stař ič ký mocnář František Josef I. Při své návštěvě Prahy v roce 1901 nejprve za sal uto.val své vlastní bustě postavené p řed vchodem a pak sestoupil do roze stavěného hlavního kanálu pod Letnou. Stavbyvedoucímu, který ho doprovázel , tehdy ř ekl něco jako: " Je to pěkné , děku -
počátek již ve dvacátých letech . Tehdy . se nároky na kapacitu čisticího zařízení značně zvýšily připojením několika obcí v rámci tzv . Velké Prahy. Ve třicátých letech byla vyhlášena nová projektová soutěž . Válka však znemožnila tyto záměry uskutečnit a stará čistirna musela pracovat ještě dlouhá léta . Možná že právě to to zpOŽdění ve výstavbě př i spělo k tomu, že na rozdíl od podobných staveb v za hraničí se stará čistírna pražská dočkala vystřídání již jako technická památka a byla ušetřena zbourání. Pod nes v Papi renské ulici v Bubenči stojí, je velmi dob ře zachovalá a její zařízení je téměř kom pletní . Kdo prochází Papírenskou ulici, vidi architektonicky zajímavou provozni budovu se dvěma komíny. Původně v ní byly všechny provozní, sociální a úřední místnosti, laboratoř , sklady, strojovny a kotelny. V jedné strojovně stojí mohutná pístová čerpadla pro dopravu kalů. Ve dru hé pak dvojice povodňových čerpadel s parními stroji. Zařízení jsou v původním osazení , s převody pomocí řemenů a transmisí. Strojovny tak tvoří celek, kte rý nen í možné přenést do žádného mu zea . V podzemí jsou vlastní čistírenská zařízení. Pod provozní budovou leží dóm lapače písku a česli, kde se z vody od-
.. Lávka u vyhnívacích nádrží s fungujícím elektrickým osvětle ním ~ Parní stroj padl za oběť filmařům . Tak si vztah k technickým pa mátkám nepřed stavujem.e ~ Zato parní kotle jsou Ve stavu, v jakém je opustil poslední topič
j i vám , že jste mi umožnili to vidět . " V roce 1900 byly zahájeny práce na stavbě kanalizačni čistírny v Bubenči. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 1906 a pak pracovala po dlouhých 60 let. Teprve v roce 1967 byla na Trojském os trově otevřena nová čistírna . Snahy Lindleyovu čistírnu rozšířit či nahradit mají
straňovaly nejhrubší nečistoty. Lindley původně uvažoval o zř í zení chemického hospodářstvi, tedy přidávání srážedel pro lepší usazování nečistot . Tento záměr, zachycený v původních projektech, však nebyl naplněn. Mezi provozni budo -
vou a pod babským kanálem se v podze mí táhne deset podélných usazovacích
nádrží dlouhých osmdesát metrů . Zde byla voda zbavena usaditelných nečistot a odtékala do řeky . Kal usazený na dně b y l ' odčerpáván do tzv. kalových studní a posléze kalovými loděmi odvážen k dohnití a vysušení na dolní Vltavu a Labe , kde byly pro tento účel vybudovány kalojemy. Vysušený kal byl hodnotným hnojivem a zemědělc i za něj čistírně platili. Prvním pražským tan kerem na kal byla dřevěná lodice bez vlastního pohonu . Měla ovšem své kalo vé čerpadlo a je pohánějíc í parní stroj . Naložená splouvala po proudu ke kalojemům, prázdnou ji zpátky přitáhl nájemný parníček nebo koňský zápřah . Celé podzemí staré čistírny je krásnou ukázkou dovedné práce s cihlou . Klenby, proniky s l ožitých ploch , světlíky apod. stojí dnes za vidění ještě více , než když se jim kdysí obdivoval císařpán. V sou časné době se objekt staré čistírny zčást í využívá pro sklady, kanceláře a laborato ře. Hodnotě celého areá l u by však bylo přiměřenějš í, kdyby v něm jednou byl o zřízeno vodohospodářské a ekotechnické muzeum . Některé ze stroj ů by mohly b ý t předváděny dokonce v chodu, což je dnes už světový unikát! Foto V.
Holi č
Tomáš Just Rudolf Baudis
v
,
S'BERATELE
Hned na začátku musíme upozornit, že si nebudeme povídat o nezbedných rošťá cích, kteří se baví strháváním a poškozováním hnízd na'šich vlaštovek, ale o sběra čích hnízd jihoasijských "vlaštovek", která jsou ceněnou lahůdkou čínské kuchyně. Sběrem se zabývají celé generace domorodců v jeskyních na ostrovech a pobřeží jihovýchodní Asie, Indonésie, Thajska, Malajsie, Vietnamu a Filipín. Ptáci, kteří si hledaná hnízda stavějí, se . vědecky nazývají Aerodramus fuciphagus a Aerodramus maximus, česky jim může me říkat salanga bělohnízdní a salanga černohnízdní. Ve skutečnosti nejde o žádné vlaštovky, ale o blízké příbuzné našich rorýsů z řádu svišťouni. Hnízda si budují v menších i rozsáhlých jeskyních a jeskynních labyrintech, vymletých mořskou vodou nebo vytvořených krasovou činností. Zde v naprosté tmě vychovávají svá mláďata bez nebezpečí, že se stanou kořistí nějakého dravce . Celý prostor pod zemí je prosycen čpavkovým pachem, pocházejícím z tlustého koberce rozkládajícího se ptačího guana (trusu) na dně jeskyň . Samotná hnízda jsou postavena z klihovité látky, kterou ptáci vylučují dvojicí zvětšených slinných žláz, uložených pod jazykem. Jsou přilepena na vnitřních skalních stěnách jeskyní, zpravidla v dost značných výškách, a vždy tvoří jakousi více čí mflně početnou kolonii 'p odle toho, jak velkou plochu stěny mají ptáci k dispozici. Umístěna jsou jedno vedle druhého na malých skalních římsách nebo pří mo na strmé stěně . Hnízdo má tvar misky o průměru asi pět centimetrů. Jeho jemná struktura a průsvitnost připomíná čínský . porcelánový šálek. Sbírají se dva druhy hnízd: bílá z čis tých slin a tmavá, obsahující i příměsi drobných ptačích peříček, Ta jsou pochopitelně méně ceněna . Existují ještě červe ná hnízda, pokládaná za největší specialitu, která jsou zbarvena oxidy železa ze skalních stěn, na nichž jsou přichycena. Mezi domorodci a prodavači se ale tvrdí, že zabarvení pochází z ptačí krve. Jakmile ptáci dostavějí první hnízdo, sběrači je obvykle ihned strhnou, a proto salangy brzy vybudují druhé hnízdo, I to jim lidé ·ale odtrhnou, takže ptačí dvojice se záhy pus-
:j
tí do stavby třetího hní;!da, v němž koneč ně. vychová v klidu své potomstvo. Také toto hnízdo sběrači nakonec strhnou. Bě hem hnízdního období se tedy hnízda " sklízejí" třikrát. Hnízda salang se odtrhávají speciálním nástrojem zvaným .,rada". Jde o jakousi troj.hrotou vidličku s bodci, rozbíhajícími se od držáku ve směru hran trojbokého jehlanu. Jeden bodec je dvakrát delší než ostatní a na něm zůstane odtržené hnízdo nabodnuté, aby nespadlo na zem. Někdy se .,rada" připe.vňuje k delší tyči , takže se dosáhne do větší vzdálenosti. Sběrač hnízdo sejme, vloží do pletené kabely a šplhá k dalšímu . Je to práce velmi nebezpečná , protože hnízda jsou na téměř kolmých skalních stěnách ve výškách dvacet až třicet metr ů , v některých jeskynních systémech dokonce až sto metrů! Proto jsou nitra jeskyn í protkána hustou sítí neuvěřite l ně prostých lešení z bambusových tyčí, lián a větví, které tvoří soustavy sloupů, žebříků , úzkých mostů a lávek. Z temných výšek těchto konstrukcí není v i dět nic než bezedná hloubka. Konstrukce byly vytvořeny mnoha generacemi sbě račů a jsou průběžně opravovány, dop l ňo vány a rozšiřovány, protože na jejich pevnosti závisejí životy lidí. Sběrači s nepochopitelnou jistotou , bravurou a dokona lostí cirkusových kumštýřů šplhají a stoupají bez jakéhokoli jištění po vysokých svazcích bambusových tyčí, protkaných řídce. příčkami. Bezpečně kráčejí v ohrom ných výškách po lávkách širokých nejvýše jako chodidlo, obratně vystupují a slézají po liánách, které visí dolů pod úhlem 60°. Na krku mají pro případ nouze elektrickou svítilnu, jinak si ale svítí malou pochodn í, kterou drží v .ústech . Věří, že bezpečnost jim zajistí přízeň bohů . Proto na Hnízda se odtrhávají trojhrotou "vi(nahoře) a před kuchyň skou úpravou se pečlivě , čistí
dličkou"
počátku sezóny obětují bohům jeskyní tabák a kokosové mléko a ti jim za to dovolí dělat jejich nebezpečnou práci a bdí nad nimi. I tak jí však mnozí sběrači zaplatí ži votem . Během staletí se dědily zkušenosti z ot?ů. na syny, takže lezci poklepem poznaJI, Je-II bambus dostatečně pevný, nebo zda vlivem vlhkého podnebí byla konstrukce narušena . O počátcích a vzniku dnešních konstrukcí, ze kterých se sbírají hnízda sa lang, se téměř nic neví. Jen to, co je zachyceno v bájích a pověstech. Dávní mu drci prý do výšek šplhali jen s pomocí kolíků zatloukaných do spár a škvír ve stě nách . Vyprávějí se pohádky o mužích, kteří se sami proměnili ve sloupy a mosty, o· mužích, kteří se dokázali pohybovat v. temnot~ch ~eze světla, o zlých a dobrych bozlch . Rada pověr a zvyklostí se udržuje dodnes. Nesmí se například vyslovit slova jako "spadnout, smrt, krev či strach", neboť sběrači věří, že kdyby je duchové zaslechli, mohli by způsobit neštěstí. Avšak současně mladí sběrači kteří si večer po práci v táboře pustí fotbalový zápas na malé bateriové, barevné tele vizi, již připouštějí , že všechno asi nebude pravda, neboť by už dávno museli být po smrti, Během sběrové sezóny, která trvá od února do května, vystupují lovci na bambusová lešení časně zrána a slézají až k večeru. Celý den pracují bez vody a jedinou potravou jsou jim ptačí hnízda, o nichž věří, že jim dodávají omlazující sílu a energii ptáků . Při sklizni spolupracuje menší skupinka tří až pěti mužů a jejich průměrný denn í sběr činí asi 150 hnízd , Po ukončení sklizně se vracejí zpět do svých vesnic a stávají se z nich na čas zeměděl ci a rybáři. Sběr hnízd je natolik výnosný, že skupinky sběračů doprovázejí ozbrojení muži , placení výkupními organizacemi, kteří je chrání před loupežníky .a piráty, Musíme se zmínit ještě o jedné zvlášt nosti salang,. Jeskyně i během návštěvy sběračů je naplněna cvrlikavým stakatem echolokátorů tisíců létajících ptáků. Ty jim slouží k pohybu v temnotách a k nalezení hnízda, Způsob zvukové orientace je jiný než u netopýrů a nepochybně daleko horší. Ptáci jsou schopni rozlišovat jen velké objekty a časo narážejí do zbudované konstrukce i do sběračů , Vůbec pak nemohou pomocí své echolokace chytat hmyz. Celý den proto létají nad lesy, loví
potravu, pravidelně zaletuj í do jeskyň krmit- mláďata a na noc se tam sletují hřa dovat. K čemu se vlastně hnízda sa lang sbírají? Vyčištěná a poté vyvařená v silném kuřecím vývaru jsou základem významné speciality čínské kuchyně - polévky z vlaštovčích hnízd, Sběr a prodej je opravdu výnosným obchodem. Například v Hongkongu se půl kila prodává za tisíc dolarů a ceny stále stoupají, Toto město samo dnes spotřebuje přes polovinu ročn í sklizně, tedy asi sto tun v ceně kolem 25 miliónů dolarů, Číňané žij ící v USA pak snědí asi třicet tun ročně. Převážná část hnízd skončí v domácnostech , polévka se však nabízí i v restauracích po celém svě tě a není právě- nejlacinější. Šálek kolem padesáti dolarů! Profesor biochemie z univerzity v Hongkongu Yun-Cheng Komg , největší znalec historie sběru hnízd Ljejich složení, tvrdí, že tato lahůdka se v Cíně požívala již před 1 500 lety, Soudí, že již za dob dynastie Ming (1368 až 1644) byly vysílány císařské flotily na cestu po jihovýchodní Asii , aby kromě jiného hledaly i nová hnízdiště "vlaštovek" , neboť ve vlastní Číně byla všechna známá naleziště vyčerpána a zni čena . V polovině 17, století to tedy již zajisté byla drahocenná specialita a kolem roku 1700 se z Batávie, dnešní Jacarty na Jávě, vyvážely do Číny ročně asi čtyři milióny hnízd . Nejnovější výzkumy naznačují , že vlaštovčí hnízda by mohla mít -obrovský význam nejen pro labužníky, sběrače a piráty. Očekává se totiž jejich široké lékařské využití. V tradiční čínské medicíně se odedávna používala při léčení plicních nemoci, při popáleninách a jako povzbuzující prostředek pro děti, staré lidi a rekonvalescenty. Dr. Kong nalezl v hnízdech ve vodě rozpustné látky podporující dělení buněk imunitního systému a předpokládá nalezení látek schopných úspěšného použití při léčení AIDS. V současnosti jsou proto prosazovány snahy o rozumné vedení sběru hnízd tak, aby nedošlo k vyhubení obou ptačích druhů dříve, než bude úplně poznán léčebný účinek látek obsažených v jejich hnízdech . Podle zahraničních materiálů připravil -ks-
7
Artur s Honzou mi předložili nestydatě lehký úkol s tou posledni šifrou. Uvažoval jsem, hraji -Ii na mne dobře promyšlenou habaďůru, ale že se už snad přestali tak snažit, protože ono stručné sdělení bylo zašifrováno zcela nevynalézavě, úplně stejně jako první zpráva . Už jim asi došla fantazie.>/. nezmůžou se ani na solidní hlavolam. \.;etl jsem si dokolečka: Přílet 10.8. v 01-06 hodin. Souřadnice: 14° 1·3' v.d., 50° 8' s.š. Dejte znamení. A přemítal jsem, proč investovali tolik práce, proč vymysleli tolik detailů? Abych jim dělal kašpara? A co přehrabaná pracovna? A pecka do hlavy ve vinárně? Tak to ne, milánkové! Dali jste se unést touhou po preciznosti, ale kapánek za hranici, za kterou vám to nehodlám tolerovat! Takhle jsem pozvolna pšknul, zatímco oni dva nenuceně rozprávěli, rozvalení v kře slech. "No a představ si, Karel navrhuje jako znamení zapálit tři ohně v trojúhelníku . Straši mu v hlavě Tri Duby," tepe Artur nepřítomnou konkurenci. "Na to se musí jinak. Četl jsem o rozsáhlých kresbách na jihoamerické náhorní planině Nazca. Sta metrové rýhy tam vytvářejí obrazce: pa-
vouka, opici, ptáka a tak, jenže je rozpo znáte až z výšky. A z velké výšky se to jeví jako nezaměnitelný signál. Něco takového bychom měli pořídit!" "Jo, načárat to lajnovačkou na fotbalo vé hřiště," přizvukuje Honza . Obracím oči v sloup. "Pánové, zkuste to! Namalujte si do trávy třeba óbr panáka na skákání. Ale já jedu na reportáž do Klatov." "Tys upad!" zděsil se Honza. "Ve finále to balíš? Vykašli se na Klatovy! Lepší námět na reportáž už tě nepotká." "Je mi lito. Howgh." Přehouply se čtyři dny. Depešáckou historii jsem pustil z hlavy. Ze západních Čech jsem při chvátal před půlnocí, ale pustil jsem se hned do prace, musím dohonit, co jsem kvůli klukům zameškal. Sedl jsem si k p sacímu stolu a drásám a drásám. Vyrušil mě šramot, takový myší. Kradu se tedy za ním , vypadá to na skříň . Opatrně beru za dvířka. Pant zaskří pe a plác! - na koberec se vykulil drobný mužík, vyděšenější než předpokláda ná myš. Zprudka dýchá, po zemi honí brýle se zlatou obroučkou a jektá zuby. "Jářku, co tu děláš?" uchopil jsem ho pod bradou. Zaječel tak, že jsem ho zase pustil. "Promiňte, promiňte, všechno vysvět lim," upískával. "To bych prosil!" "Neměl byste skleničku vody? Já ne-
uteču,
já už nemůžu ." Lezlo to z něho jak z chlupaté deky. "Víte," povidá, "já jsem transformovaný vyslanec, takové tykadlo, z jisté mimo: zemské civilizace. Ve vývoji jsme o krok dále neŽ vy, to ano, ale za pohodlí, dokonalost techniky a za úžasné lékařské projekty jsme zaplatili plíživým i změnami samé podstaty našeho organismu . Řekl bych to asi tak: máme šíleně přecitlivělé nervy. Všechno nás rozčiluje, zvláště hlomoz a vůbec jiné zvuky než tóny . Ještě v mládí mého otce se mělo za to, že jsme rozmazlení, změkčilí a řešilo se to tvrdši výchovou. Pak někoho napadlo zamyslet se nad tím, proč tu výchovu stále větší počet mladých nevydrží, proč náhle umirají jako vadnoucí květiny. Zrodila se teorie dědičně oslabené nervové soustavy a vyvstala nutnost hledat pomoc mimo naši planetu . Nejmladší pokolení by snad mělo být chráněno zásahem do genů v zárodečné buňce. Zato starší obyvatelé podléhají šílenstvi. Síří se to jako' lavina. Pro ta nedozrálá mláďata to ovšem znamená nebezpeči záhuby. Já tady s vámi žij i, abych prověřil možné zdrOje nápravy. A na vlastní ósobě jsem zjistil mimořád né účinky dobromysli." "A kruci!" přerušil jsem ho. "Vždyť dnes v noci se čeká ten hvězdolet a já jsem to považoval za boudu!" "Přesně kvůli tomu za vámi slídím. Ztratil jsem spojení. Nevěděl jsem, kdy naši přiletí a co mám zařizovat. Z Artura jsem
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• DĚLÁTE
Knoflíková válka?
TO TAKÉ TAK?
Pejskyjáda. Druhý ročnik Pejskyjády ve Vítkově zkazil protivný déšť . Ale maji tele psů, psiků a psíčků to neodradilo . Do kynologického klubu se jedna desítka nejotrlejších vydala. První kolo soutěže bylo spíš prověrkou fyzické kondice dět ských soutěžících než jejich čtyřnohých kamarádů . Museli ručkovat po laně, ská kat v pytlích, chodit po úzkém trámku s kelímkem s vodou a nic nevylit, střílet vzduchovkou a trefovat se granátem. Psíci dostalí body íen za přeskok potoka a za poslušné sezení u kontrol. Ve druhé části soutěže s názvem Ukaž, co umíš už se bodovaly jen schopnosti a umění psů . Jiří Horák. dopisovatel č . 420, Vítkov Což takhle dát si guláš? Doba škol ních výletů už sice skončila, ale mnozí na ten svůj výlet jen tak nezapomenou. Když jsem se ptala kamarádek, kde byly, vysypaly trasu po Čechách bez zaváhání. Ně které třídy jely dokonce až na Slovensko. V naší 7.B jsme si uchystali výlet jinačí. Vydali jsme se s batohy a kotlíky tábořit. Sice jen na jeden den a nedaleko bydliště, ale pro velký úspěch jsme výpravu zopakovali ještě dvakrát. V cíli jsme ihned
8
založili ohniště a vrhli se na přípravu obě da. Vůně ražniči a guláše se za chvíli nesla krajem . V mžik!! byly kotlíky prázdné. Pak přišel čas na zábavu a ráchání v řece Svratce. Radka Patočková. dopisovatelka č. 588, Veverská Bítýška
Modeláři.
Lodní modelářství je poměr oblíbenou činností mladých chlapců. Někomu stačí uspokojení ze samotné stavby modelů, jiný si rád vyzkouší jejich kvalitu v soutěži. Pro takové šikuly už po jedenácté zorganizoval Slovenský dům dětí a mládeže Bratislavskou kotvu. Více než šedesát modeláfů z deseti klubů soutěžilo v kategoriich EX-500 a F2 ~Ža na petržalském jezeře Vel'ký Draždiak. Tam se několikrát zdvihl pochvalný potlesk soupeřů za dosaženi stovky. 'Nejvíce, tři, získal Karol Baláž z DDM Samorin a suve rénně vyhrál EX-500. Ve druhé kategorii byl nejlepší Adrian Svída z DDM HoIíČ. Jeho družstvo zís kalo putovní pohár ředi tele SDDM za celkové prvenství v soutěži družstev. Text a foto Pavol Erdziak. Bratislava ně
Doufám že ne, ačkoli se obzor zachmuřil. eekal jsem s napětím reakci na reportáž Svist kontra Duch a pochyboval jsem, zda bylo správné vkládat se do sporu dvou klukovských part. Dokud čte me o komiksových hrdinech na zadní stránce časopisu, nikdo nic nenamítne. Běda však, dotýkají-Ii se popisované události skutečných lidí. Největší zádrhel však vidim v tom, že dospělá ci berou kritiku jinak než děti. Proto nikterak' nechci zneužívat výhqd dospěláka proti klukům, zvěřejňuíi jejích dopis a vbrzku se za nimi vydám, abych mohl čtenáře seznámit s úspěchy, kterými se pyšní Zbloudilé duše. Jiří Hlaváček Vážený pane redaktore, četli jsem v ABC . článek Svist kontra Duch. Chtěli bychom uvést na pravou míru pomluvy členů klubu J. F. 1. Po klubu J.F. se neopičíme! Kdyby tomu tak bylo, museli bYChom pořádat trapné hry jako oni: pět lidí z klubu J.F. a dva soutěžící, vesměs z příbuzenstva. 2. Psal jste, že jejich klubovnu krášlí ukořistěná vlajka Z.O. a mapa Jedovnic. Obojí bylo darováno (fond chudých) ze zásob Z.D. Například vlajka se dostala do klubovny i s ostatním smetím, které tam bylo vysypáno na žádost klubu; na výše uvedené místo se lačně vrhli. 3. Časopis Duch není dvoustranný slepenec z ústřižků novin, jak jste psal. Má dost pěkných listů na to, aby mohl konkurovat Svistu. Snad právě proto ho zesměšňovali tak dlouho, až musel přestat vycházet . Půjčovné 50 hal. není chamtivost, nýbrž nutnost (počítejme náklady) . 4. Obličej T.G.M. jsme neodlévali pro zisk. O první odlitek měli zájem z klubu J. F. Nevěděli jsme, že jsou schopni takové špinavosti a podlosti, aby si půjčeoý odlitek obtiskli a začali odlévat sami. To, co vám ukázali a co připomínalo rit. masku, byl jejich výrobek. Půjčili jsme mu ho proto, že ho chtěl Burian odkoupit (potře bujeme peníze na opravu klubovny) . A to .není všechno, co jsme vám napsali. Prosím Vás, abyste to otiskli v ABC, abychom smazali ostudu, kterou na nás vrhl klub J.F. Za Zbloudilé duše Jiří Dvořák
"Hele!" Otočil skončilo.
to v nemocnici dObýval v hypnóze, vám jsem prohlížel pracovny, strašil jsem vás anonymnim dopisem .. . " "Neztrácejme čas. Jak se jmenuje ta zpropadená ves? Kam jsem ten lístek položil? Aha! Třeskokudly! No ' potěš, tam pojedeme aspoň hodinu ." Cestou jsem si spilal, jak mě zradila novinářská intuice. Ovšem když už smůla, tak pořádná . Vřítil jsem se do kř i žovatky tvaru T v domnění, že je to normální X. . . Vyplachtili jsme přes pankejt a zapíchli se do bažiny. Tak ven a dojít pěšky! Ceduli s nápisem Třeskokudly jsme mí reli již za časného ranního ruchu. Horem -
pádem na hřiště! Proklusali jsme s jazykem na vestě řadou topolů a ejhle! Zaplavila mě vlna neskonalé radosti. Uprostřed trávníku parkoval namodralý disk a dvě postavičky nakládaly do jeho útrob papírové pytle, patrně s dobromyslí. Doktor Novák k n i m nadšeně klopýtal. Kde jsou kluci, hrome? Vedle na seníku jsem spatřil dokořán ' otevřený vikýř. No jasně, po probdělé noci chrupou iak dudci a zaspali nejdůležitější chvili . " Honzo, Arture!" třepu s nimi. "Máte návštěvu!"
Honza s námahou chápe, co se kolem najednou mu však poklesla čelist:
děje,
jsem se na hř i ště . Nakládání Jeden pidimužík doběhl na malé vápno a jeho tam, nás ve vikýři , při mrazil hrubý hlas otylé př i hrblé ženštiny. Zběsile mávala rukama a pospíchala bliž. "Správcová," hlesl Honza . Zelený mužíček ještě víc zezelena l. Stál tam v pozoru, z tykadel mu kanuly pr ů zračné slzy jako hráchy a chapadélka se chvěla. Nad ním, prst vztyčený, dštila nakřáplým hlasem hromy a blesky odporná babice . Napřáh l a ruku k nebi a mimozemšťan měl právě dost. Čtyřmi elegantními skoky unikl smrtelnému jedu nepřá telství, prolnul za modravý pancíř, krajem lahodně zavrněla taková jako čínská hudba a UFO bylo v čud u ! "Táhněte, odkud jste přišli, šašci barevni! Díry v trávě, počmárané hřiště , smrad, mokro, turecká muzika! Kdo vám dal povolení k tyjátru, vagabundi?!" Vždycky, když se setkám s tak ryzí omezeností, nevychovaností a hrubostí, dočista ztrácím dech. A tak j sme babě neřekli ani bé, ' ačkoli ona nám nesmlčela niC. Co bychom-si --n'a n í· teď vzali? Aby vám to nebylo líto, můžete si vyluštit poslední šifru, kterou Artur napsal jen tak pro úlevu. Vylosovaným řešitelům pošlu knihy a redakčni suvenýry. Ahoj! píLVíoSŘ - 13578642 Jirka KMNNSŮYÁOAAYEEOpíUKNCTPVNDR HíEUO
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• .
STŘíPKY
.
se naráz pustily do sbírání, a protože za každého motýla získávaly od sta do tisíce bodů, záhy jsme také znali vitěze. Od HSL 252 z Levic přišla krásná knížečka o tom, jak na škole uspořádali an ketu k volbě MISS KNIHA, a zároveň zpráva o splnění posledního důkazu: Naj ťažšie bolo získať financie na ceny. Vyriešili sme to takto: Od jedn'ej tety v činžia ku sme si požičali video a pozháňali vi deokazety - Šmouly, Toma a Jerryho atď. Nakreslili sme plagáty s nápisom ,;SÚ to vlastne oni?" a ponalepovali ich na dvere domov. Vstupné bolo u'rčité množstvo starého papiera . Na počudova nie bolo papiera neúrekom! Potom nám to jeden z dospelých odviezol do zberne a peniaze na ceny k MDD bol i na svete! HSL 192 ~ikulky, Dobřany: Jako jediný oddíl na škole jsme vydržely hrát hru S pionýrským lvíčkem až do konce a za odměnu jedeme na okresní setkání
Těsně před uzávěrkou tohoto čísla jsme se dotázali redakčního počítače, ko lik Ivíčecích oddílů splnilo osmý úkol a dokončilo soutěž. Nemohli jsme uvěřit, že do cíle dorazilo 109 vytrvalců! A to se určitě ještě.•- -ozvou někteří" opozdilci! ' O čem se píše v posledních zprávách? HSL 122 Delfíni: Pozvali jsme všechny děti z vesnice, ale přišlo jich mnohem víc, také ty, co byly třeba na návštěvě apod . Připravili jsme i test zdatnosti, kde se nejvic líbil kolíček na prádlo. Musí se držet zmáčk nutý jen palcem a ukazovákem a kolmo k zem i. Mezi sevřená křidélka se vloží pionýrů . kousek papíru . Při sebemenším povolení HSL 73: Zábavné odpoledne jsme při stisku, tedy v momentě, kdy si chceme pravilí pro děti ze třetí třídy. Úplně nejodpočinout, sklouzne papírek k zemi. Ně dřív jsme je vyfotografovali. Pak se rozekomu vypadl hned na začátku, jiní pře šly na tři stanoviště. Na prvním si každý kvapili úžasným výkonem. Byla při tom mohl vyvolat svou vlastní fotografii, na velká legrace . druhém zahrát hru na počítači a na třetím HSL 11 Brouci, Kutná Hora: čekal zábavný test z oboru hudby, literaOdpoledne her jsme připravili pro odtury a pohádek. . ' díl jisker. Výsledky soutěží byly téměř vyrovnané, o konečném pořadi rozhodla až Přejeme vám úspěšný začátek školního , roku, a než předáme úplně žezlo čtenář závěrečná hra Motýli. V lese jsme vyznaským klubům, můžete od nás čekat ještě čili čtverec asi 50 x 50 metrů a v něm rozkrátké zpravodajství o HSL v létě! Ahoj, hodili motýly čtverečky papírů růz prázdniny, tak zase za deset měsíců! ných barev a velikosti. Čim větší a nápadnější motýl, tím méně bodů za něho . Děti . Štáb HSL
JAK JE TO S UNION JACKEM?
Vetká špionážní
hra Než prázdninám odzvoní, můžete s i zahrát vzrušující pátračku. Jen je tř.eba j i pečlivě připravit. Vedoucí si vyhlédne v ulicích 10 - 20 úkrytů, do nichž vloži tolik označených kartiček (do každého místa jinou barvu), s kolika počítá hráči. Popis úkrytů zapíše. Hráči se rozděli na poloviny : na rozvěd číky -a detektivy. Rozvědčíci odejdou na ústřeidí mimo "hórké území", hlídané detektivy. Každému rozvědčíkovi vydá vedoucí popis jedné mrtvé schránky s úkolem přinést kartičku . Střeženou čtvrtí pronikají hráči na vlastní pěst . Získanou kartičku podepíší a odevzdají na ústředí , pak obdrží návod na cestu k další schránce. Ke každé smějí jít jen jednou. Detektivové neznají polohy schránek, pouze sledují a zajímají rozvědčíky (dotykem ruky). Když při osobní prohlídce u někoho objeví kartičku , odvedou ho na 15 minut - do "vězení " , nenajdou-Ii nic, musí ho propustit. Kdyby však odhalili některou schránku, nesmějí ji vybrat . . Hra trvá 2-3 hodiny podle počtu hráčů a velikosti území. Pak sečtěte získané kartičky a shledáte, kdo je nejschopněj ším rozvědčíkem, kdo detektivem a která strana měla navrch. Pozor na dopravní ruch! Přijměte pravidlo, že na uliqích, kde jezdí auta , nikdo nesm.í přejít z chůze do klusu. Z.
Také jste byli trochu zmateni , když se při utkání mužstva An glie na šampionátu v kopané objevila na grafickém záznamu vlajka s jednoduchým červeným křížem? Anglii totiž spojujeme s vlajkou britskou, které Britové říkají UNION JACK. UNION JACK jsou ale vlastně tři vlajky na sobě : původní anglická ze 13. století (bílá s červeným křížem), která byla po sjednocení Anglie a Skotska v roce 1603 spojena s vlajkou skotskou (bílým ležatým kříž·em v modrém poli) a v roce 1801 doplněna irským červeným ležatým křížem v bílé . Na jeden stát Velké Británie se při tvoření vlajky nedostalo - jeho název se dozvíte vyluštěním čtvercovky: tajenka, nejmenší částice hmoty, chutná ryba, vzrušení, hlodavec z čeledi veverkovitých.
9
Prázdninový pozdrav od Athabasky " Skaut je bratrem každého skauta a pří telem všech lidí dobré vůle," říká se ve čtvrtém bodě skautského zákona. Symbolem pravdivosti této myšlenky se pro skauty z Čakovic stala jedna dávná příhoda .
V roce 1947 se člen z druhého čakovic kého odd ílu náhodně setkal se čtyřmi ka nadskými vojáky americké armády. Po ' chvili z jejich vyprávěn i vyplynulo, že vš ichni čtyři jsou také opravdovými skauty. Na rozloučenou pak darovali svému č eskému bratrovi malou vlaječku , která zdobila jejich jeep (čti džip) . Byl na ní vyšit černý orel a slovo Athabaska . Zane dlouho po té, když vznikal název čakovic kého střediska, přiklonili se vsichni právě
10
k Athabasce . Slovo Athabaska a čtyři americké přilby se staly rovněž součástí jejich znaku . Když se v prosinci minulého roku čak~ skauti po dvaceti letech mohli zase svobodně přihlásit ke skautským idejím, př i jali zároveň i tenhle původni název a znak. Pak už před nimi stála jenom otázka , zda se jim podaři skautské hnutí v Ča kovicích skutečně oživit. Jednou ze zkou šek se pro ně stal i letní tábor, na který jsme se za nimi vypravili .
vičtí
TAK SE UKAŽTE! Přijeli na oblou louku, ukrytou hluboko do domažlické přírody. Bylo to v červenci,
avšak misto horkého slunce jen mrholilo, mrholilo a mrholilo. Jako by je přiroda zkoušela: Tak se ukažte! Na téhle holé louce vydržíte celých 14 dní? Tady, kde pro vás nepostavili ani jednu vytápěnou chatku , kam nevede vodovod ani elektric ké dráty? Vždyť tu budete zcela od ř iznuti od civilizace! Tenhle tábor nepatř í mezi ty, na které jezdivala většina dět í v m inulých letech - od televize a videa zase k televizi a videu . ..
DO VEČERA NA SVĚTĚ Na provlhlé louce se dlouho otálet nemohlo. " Postavili jsme jim jede n stan s podsadou jako vzor, aby věděl i , jak maj i jejich budoucí obydli, která si musí sami
vybudovat, vypadat. Asi se všichni divali dobře , protože do večera bylo chlapecké i divčí tábořiště na světě," vysvětlovala mi Vlasta Jouzová, jedna z vůdkyň. A já si v tu chvíli vzpomněla na slova ze skautské příručky. "Skaut si buduje stan na břehu řeky a na kraji lesa, učí se veškerým pracím , jichž vyžaduje založení aobrého tábora . . . stavě s hrdostí svůj domek za dozoru a dobré rady zkušeného vůdce, učí se užívati nejen svých nástrojů, jako jest sekera, nůž a pilka, nýbrž zejména svého úsudku a vtipu, jenž mu označuje cesty, jimiž se svého úkolu zhostí nejsnáze a nejrych leji. " Jelikož u Athabasky vše probíhalo téměř stejně, jako jsem se dočetla v oné útlé knížečce, utvrzovala jsem se v tom, že tihle skauti na to jdou skutečně "po skautsku " .
Všichni společně jsme pak na závěr pozorně /naslouchali jeho slovům: "Co bych vám přál ? Vám nejmladším hodně poho-
dy, hodně sluníčka , radosti a také ještě mnoho dalších táborů, které prožijete . Vám starším , abyste na tomto prvním tá boře po dlouhých letech všechno dobře zvládli , protože vím , že některé chvilky pro vás nejsou nejjednodušší. Sestry a bratři ,
děkuji
vám za práci, kterou v zájmu mravní obrody této země přinášíte dětem. Jedinou odměnu, kterou vám můžu slíbit, je dětský úsměv , čisté ruce a čisté srdce. Objel jsem už více táborů a můžu konstatovat, že skautské hnutí nejenom žije, ale žije dobře!" Miroslava Žaludová-Volfová Foto Václav Sorel
POPRVÉ V ŽiVOTĚ A tak všichni kluci i děvčata stloukali podsady a postele, leckteří drželi sekyrku i kladívko v ruce poprvé v životě . Věc se podařila , avšak sluníčko se jim ani po tomhle úspěšném činu neukázalo' ještě několik dní. Mrholilo vesele dál. Po nocích cvakaly do.spělým zimou zuby, zato děti si na nastuzení nestěžovaly . I když nejluxusnější obydlí dosta lo jen deset "trpaslíků", tedy těch nejmladších , většinou předškol ních dětí. Ty sp'aly s vůdcem v jednom velkém stanu . Určitě nejen proto, aby nemu- . sel vyprávět pohádku deseti posluchačům zvlášť . Představte si, že tato vlčata vydržela až na jedno po celý tábor bez rodičů!
PŘEKVAPENí
NAKONEC Dosud jsem vám nevyzradila jednu významnou skutečnost . Za Athabaskou jsme se nevypravil i jenom my z redakce . Tuhle dalekou cestu na konec civilizace s námi podnikl i doc. Václav Břicháček, náčelník chlapeckého kmene českého Junáka. Po celou dobu naší návštěvy pozorně naslouchal dětem i dospělým , pozorně se díval, jak žijí. .
11 -
"Byl pozdní večer, první máj, hrdliččin zval ku lásce hlas . .. " Tyto verše Karla Hynka Máchy zná od školních let každý. Ale jestlipak by někdo z vás věděl, o jaké hrdličce Mácha vlastně píše? V Československu totiž dnes žijí dva druhy - hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) a hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Tu první zná dobře každý, protože obývá hojně města i vesnice, zahrady a sady. Ozývá se typickým hu-hú-hu nebo také kvu-kvú-ku . Ale ta není hrdinkou Máchova Máje. Básník tuto hrdličku nemohl vůbec znát, protože střední a západní Evropu osídlila z Balkánu a východní Asie až v první polovině našeho století. Na Slovensku ji zaznamenali poprvé v roce 1938, 'I Čechách o několik let později. Mácho10U hrdličkou je tedy vzácnější hrdlička divoká. Je menší než její zahradní příbuz ná, pěkně vybarvená a bez tmavého kroužku kolem krku. Hrdlička divoká je přísně tažný pták, zimu přečkává na území střední Afriky v oblastech Súdánu a Sahelu . Svou dlouhou pouť na africké zimoviště zahajuje již koncem července, táhne ve velkých hejnech a výhradně v noci. Přes den se zastavuje na polích plných zrajících semen, která jsou její hlavní potravou. Na zimovištích je velmi náročná na výběr místa potřebuje
otevřené
zatravněné
pláně
s dostatkem potravy, blízkost napajedla, stromy poskytující stín a odpočinek . Koncem března se tisícíhlavá hejna hrdliček vydávají na zpáteční cestu. Během dubna pobřeží Afriky dosáhnou severního a v květnu se objeví i ve střední Evropě. Kudy přesně probíhá tah hrdliček, není úplně objasněno . Odpověď nám mohou dát jenom výsledky kroužkovaných jedin-
ců, zastižených během cesty na jih nebo zpět. A těch máme dosud nemnoho . Početnost hrdliček, stejně jako ostatních tažných druhů z příbuzenstva holubů (tedy holuba doupňáka a hřivnáče) je dnes velice ohrožována . Během podzimního i jarního tahu jsou totiž nemilosrdně zabíjeny a chytány hlavně v jižní Evropě a na severu Afriky. Tento tradiční lov tu si-
ce má mnohaletou tradici, ovšem teprve dnes se plně projevuje jeho vliv na mnoho ptačích cestovatelů. Lovecké vášni padnou každoročně za oběť milióny ptáků,. a to i těch nejmenších, vážících jen něko lik gramů . Odborníci i veřejnost z p(ných sil usilují o omezeni nebo úplné zakázání
nesmyslného zabíjení táhnoucích ptáků. Na podkladě zpráv lovců bylo odhadnuto, že třeba jen ve Francii bylo v sezóně 1983-1984 uloveno kolem šesti set tisíc hrdliček. Následný pokles stavů v severněji položených zemích byl zřetelný . V Anglii hnízdilo v roce 1987 o patnáct procent hrdliček méně než v roce 1986. A to i přes to, že hrdličky vyvedou rok co rok ve dvou hnízdech čtyři mláďata (pro holuby je typické, že snášejí jen dvě vajíčka) . Na poklesu početnosti hrdliček se ale odrazila i dlouhotrvající sucha ve střední Africe a samozřejmě ničení lesních porostů na hnízdištích. -ksFoto archív
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• MASKOVANÝ NEPŘíTEL
Co je vlastně lJa tomto obrázku zachyceno? Květina? Zivočich? Ano, je to krabu podobný pavouk zvaný běžník květo milný (Thomiscus onustus), schopný mě nit své zabarvení od bílé přes žlutozelenou až k červenavé. Záleži jen na barvě podložky, na které zrovna sedí. Na fotografii je zachycen na rostlině a jeho růžo vobílá barva souhlasí s barvou květů. Navíc se snaží i celým postojem napodobit tvar květu . Je právě na čekané , svým tě lem láká hmyz, přiletující ke květu plnému sladkého nektaru . Běžník je příkla dem živočicha využívajícího mimikry. V přírodě známe mnoho přikladů, kdy se Živočichové snaži svým zevnějškem přizpůsobit okolnímu prostředí , aby se tak stali méně nápadnými. Ve většině pří padů mají tuto schopnost vrozenou . výhodu určitého více či méně dokona lého m ímíkry využívaji snad všichni živočicho vé . Podobných barevných změn jako ·běž nici isou schopni kupřikladu platýsi, drobné korálové rybky, chameleóni a hlavně řada drobných živočichů . Mnoha druhům pomáhá v dokonalém maskování neobvyklý tvar j ejich těla . V naší, . stejně jako třeba v tropické přírodě, na lezneme řadu drobných bezobratlých, jejichž zevnějšek je k nerozeznání od zeleného nebo suchého listu, zářivého květu,
větvičky či kůry . Úplnými mistry v maskování jsou strašilky, pakobylky a kudlanky. Rozeznáváme dva typy přizpůsoben í se okoli (mimikry); prvním je shoda barev, druhým podobnost tvaru těla. Cíl je vždy stejný - snaha oklamat okolí a získat tak buď náskok při útěku, nebo se zcela ztratit v nepřehledném prostředí, jindy naopak jde o využití mistrného maskován í při lovu kořistí. Někteří živočichové využívají své dokonalé podobnosti se zvířaty nebezpečnými nebo " nejedlými " (tomuto napodobování říkáme mimetismus) a úspěšně se tak chrání, ~č jsou v l astně jinak naprosto neškodní. Utočnici totiž ze zkušenosti vědí , že takto vypadající zvíře není vyhledávanou potravou, a vyhýbají se mu. Jeden příklad za všechny: běžné neškodné pestřenky z řádu dvoukřídlých svým žl uto- nebo oranžovočerným pruho vaným zadečkem napodobují nebezpeč né vosy a včely z řádu blanokřídlých. M i metismus se někdy ale dostal ještě dále. U motýlů druhu Papilio dardanus je napodobování známé jen u samiček, sa mečci jsou tedy daleko snadnější kořistí. Snad proto, že pro zachování rodu nejsou tak důležití. Všechny mimikry a mimetismy jsou nadmíru zajímavé, skutečnosti ale zůstá vá, že ani vědci si je dosud neumějí plně vysvětlit. Jak asi pozná běžník barvu kvě tu , na kterém sedí? Nezodpovězených otázek je mnoho, a tak nezbývá než vzpomenout výrok moudrého Heideggera : ně kdy se světu lépe porozumí bez teorií. Fot o archiv -ks-
POSLEDNí MOHYKÁN aneb
,~Druh
kriticky ohrožený"
S tímto označením se bohužel v poslední době můžete setkat stále častěji. Většina lidi si ho spojuje se zvířaty, ale neméně ohrožené bývají i rostliny. Kriticky ohrožený druh už prakticky nemá bez pomoci člověka šanci na přežití. O tom, jak lidé pomohli a na poslední chvíli zachránili nějaký vymírající druh zvířete, už jste určitě něc;o zaslechli. Jak je to však s těmi rostlinami? Rostliny mají proti zviřatům jednu obrovskou nevýhod.u nemají nohy či křípla, a tak se bez vnější pomoci nemohou ze zničené lokality přestěhovat ani o' malý kousek vedle, kde by se jim dařilo lépe. A pak mají jednu obrovskou výhodu - vět šina z nich se může množit i vegetativně, s pomocí člověka prakticky všect)ny. Stačí proto, přežije-Ii jedna jediná rostlinka a druh má stále naději na přežití. Do nezáviděníhodné situace kritického ohrožení se dostala i drobná nenápadná rostlinka, kterou vám představujeme na obrázku. Jmenuje se' tučnice česká (Pinguicula bohemica) a dnes uŽ roste na poslepních dvou lokalitách: v P.olabi a na Českolipsku . Populace tučňic na Českolipsku už je hodně osla bená a stačil by nepatrný zásah do jejich prostředí, aby ubývající rostlinky zmizely úplně. V Polabi už k tomu prakticky došlo; slatiny, které byl domovem tučnice české, se proměnily v pole a louky a z celé populace zbyla jedna (I) rostlina . O zbytek se postaralo mezid r uhové křížení, takže všechny ostatní tučnice už jsou kříženci s mnohem běžnějši tučnicí obecnou (P. vulgaris) , která má fialové květy. Situace je tedy opravdu více než kritická a pouhá ochrana a pečlivé střežení každé jednotlivé rostliny na obou lokalitách už nestačí. Záchrany se proto ujali botanikové a v první řadě přítel všech masožravých rostlin , RNDr. Miloslav Studnička z liberec.ké botanické zahrady. Prokáže-Ii se, ·že malá izolovaná populace tučnic na Českolipsku je geneticky čistá, to znamená , že se nikdy žádni! ze zdejších tučnic nezkřižila s obecnou, bude mož né ji posílit onou poslední tučnicí z Polabí. Tzv. oživit krev a zamezit další degeneraci. K tomu je ale třeba opravdu dobře prověřit každou jednotlivou rostl i nku, což prý bude trvat ještě tak deset let. Do té doby musí každá jednotlivá rostlinka vydržet a přežít . To se tak úplně stoprocentně v přírodě nedá zaručit , a tak už dnes roste v laboratořích spousta tučnic, které jsou geneticky naprosto shodné s tou jedinou polabskou. Ta samozřejmě stále zůstává na svém místě, v laboratoři pěstují pouze její dětičky, kterým je otcem i matkou. Na Českolipsku posil ují slábnoucí populaci tak, že jednotlivé rostlinky postupně laboratorně namnoží (také vzniknou zcela totožní jedinci), < pak je otužují a vracejí zpět do přírody . Každý rok některou jinou, aby se udržela genová rozmanitost, která už tak je dost malá . . Pokud všechno dobře dopadne a českolipské tučnice budou opravdu tim , na co vypadají, půjdou rostliny z obou lokalit zkří žit, novou silnější generaci tučnic rozmnožit a pak třeba i postupně vracet na místa, kde dřive rostly a už nerostou . Z druhu kriticky ohroženého se pak (možná) stane druh .. jen " silně ohrožený. Bělavé kvítky jednoho z mála českých endemitů už nepůjdou spočítat na prstech jedné ruky a člověk si bude moci připsat další kladný bod za záchranu nějakého druhu. Vzhledem k počtu druhů vyhubených má co dohánět. -zdeFot o M .
Stu dn i čk a
SKOKAN SKŘEHOTAVÝ Skokan rapotavý (Rana ridil!unda)
SKOKAN ZELENV Skokan zelený (Rana esculentaJ
SKOKAN KRÁTKONOHÝ Skokan krátkonohý (Rana less-onae) Druhá velká skupina našich skokanů patří k druhům, kterým se vodní, protože jejich život je daleko .více vázán na vodu. Jejich dřívější označení "zelení" nebylo zcela přesné, na hřbetě většiny z nich sice zelená barva převládá, ale vyskytuji se i jedinci zcela hnědí. Na systematické uspořádání této skupiny bylo v .minulosti několik názorů . Dnes už je zřejmé, že se jedná o tři druhy, z nichž jeden, skokan zelený, vznikl kříže ním skokana skřehotavého a krátkonohého . Největší z těchto tří druhů je skokan skřehotavý . Samice mohou být až 12 cm dlouhé, samci zůstávají menší, tak 9 cm. Základní zbarvení hřbetu je většinou olivově zelené, v některých případech i hnědé, vrchní strany stehen jsou vždy bez žluté barvy, břicho je často tmavě skvrnité, někdy bílé. Tento skokan má poměrně velký areál rozšíření, žije přibližně od Rýna v celé střední Evropě až k Uralu a za Kaspickým mořem, můžete se s ním setkat i na Balkáně a v Přední a Střední Asii. U nás žije jen v teplejších nížinných oblastech, zhruba do 300 m nad mořem . Po celý rok se zdržuje ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách nebo v jejich nejbližším okolí. Zimu pře.čkává v bahně na dně vod, jen zcela výjimečně na suché zemi. Ukryty opouští v březnu až dubnu. V době rozmnožování, v květnu až červnu, se samci ozývají daleko slyšitelnými společnými kon certy, které jim ostatně daly i jméno. Samice kladou až 12000 vajíček v několika velkých shlucích. vývoj pulců trvá tři až čtyři měsíce a přeměněné žabky pak ještě dalši tři roky dospívají. Žáby jsou neobyčejně žravé a kromě hmyzu a různých dalšich bezobratlých často neváhají napadnout a sežrat i menší obratlovce . Skokan zelený žije v Evropě od severozápadní Francie až po střední Povolží, na severu zasahuje do jižní Skandinávie a k Finskému zálivu, na jihu do severní Itálie a na sever Balkánu . U nás žije v nižších až středních polohách až do nadmořské výšky 700 m . Má zelený hřbet, jehož středem se obvykle táhne světlý proužek, na stehnech mivá místy žluté zbarveni a břicho je buď čístě bilé, nebo s tmavými skvrnami. Dorůstá okolo 10 cm, samci zůstávají menši. Jako předchozí druh přečkává zi mu pod vodou a také potrava a způsob života jsou velmi podobné. Samice kladou 2-3 tisíce vajíček v několika menších shlucích. Rozšířeni skokana krátkonohého není dosud přesně ' známo, protože nebyl v minulosti odlišován od skokana zeleného . S největší pravěpodobností se však dost překrývá . Také u nás žijí často oba druhy pohromadě na stejných místech . Skokan krátkonohý však dává 'přednost chladnějším stanovištím a ča sto se objevuje i u menších vodnich nádrží, v zarostlých bažinatých loukách a slatiništich. Na rozdil od zeleného skokana zůstává menší a má kratší nohy. Všichni vodní skokani u nás patřili k nejhojnějšim obojživelníkům vůbec . Vzhledem k jejích velké závislosti na vodě jich však značně ubývá - mizí totiž vhodné vodní plochy a pomalé neregulované toky, také čistota a kvalita vody tu hrají významnou roli. Podobně jako u většiny ostatních obojživelníků a plazů je proto třeba chránit především jejich životní prostředí, které je ostatně životním prostředím nás všech. Foto autor -kátsouhrnně říká
13
24/ ZA ORCHIDEAMI NAŠEJ PRíRODY V poslednom čísle 34. ročníka ABC í naše putovaníe za najkrajšímí rastlinami stredoeurópskej prirody. Hocí I jeho trvanie bolo výnimočne dlhé - celý rok, predsa sa nám nepodaril o vyčerpať všetky zaujímavosti verkej a mnohotvárnej čel'adi Orchideaceae . Na záver chcem eště raz pripomenúť: všetky or- ' ch idee u nás sú chránené a verká vačšina druhov patrí medzi ohrozené alebo kriticky ohrozené taxóny. Potrebujú teda dóslednú ochranu, a to nielen rastlín samých, ale aj lokalít, kde sa vyskytujú. K tejto ochrane móžete prispieť aj vy. Všetky lokality výskytu najma drobných, . menej nápadných druhov niesú doposiar končí
známe . Ak sa vám podari nájsť dajaký druh vstavača na stanovisku neznámom, informujte ochranárov. Ak ide o druh kriticky ohrozený alebo vzácny, je treba zaistiť ochranu náleziska. Ak zistíte poškodzovanie náleziska, oznámte to bezokladne orgánom ochrany příro'dy, národnemu výboru alebo VB. A vy sami prispievajte k .šírení vedomostí o týchto rastlinách medzi spolužiakmi a priatel'mi. Nezabúdajte! K pokladom našej prírody patrí 25 rodov orchideí s takmer 60 druhmi. Z nich iba šesť v Českej republike a 22 na Slovensku nepatrí medzi druhy ohrozené, silně ohrozené alebo kriticky ohrozené. Niektoré druhy sú už viacej rokov nezvestné. Situace je teda vel'mi vážna. O záchranu našich orchideí sa musí pričinit čo najviac pracovníkov, profesionálov i amatérovo Tento seriál bol pokusom získať pre ten vel'ký úkol aj vás, milí čitatelia ABC . Ak sa to podarilo, treba len čiastočne, bude to vel'ký prísl'ub do budúcnosti. Ing. l:ubor tačko
VŠIMNĚTE SI PASTVINY! Klidné a jasné dny na konci léta lákají k potulkám přírodou. Jsou možná trochu bezcílné, ale vždycky nabizejí něco zajimavého z pestré palety přírodnich krás . Vyhlídky do daleka nezastřené oparem ani chvěním horkého vzduchu, nadbytek hmyzu - od pestrých motýlů až po vrzajicí sarančata a všudypřítomné protivné mouchy, poletující hejna ptáků, které už nevážou žádné povinnosti k hnizdu. Člo věka to táhne do lesa vonícího houbami nebo na vrcholky kopců, odkud je vyhlídka nejkrásnějši. My vám však chceme navrhnout, abyste pro jednou věnovali svou pozornost fádnímu kousku travnatého porostu, zpestřeného' nejvýš nějakým tim keřikem jalovce - pastvině . Horská pastvina totiž přes svůj neokázalý vzhled hostí mnoho zajimavých obyvatel. Je to zcela zvláštni, dnes už mizející biotop, výjimečný jak v zemědělsky obhospodařované krajině, tak mezi lesy. Nepodřizuje se pravidelnému rytmu pol nich prací, a proto je útočiš těm živočichů, kteří dočasně hledají obživu na polích, a nabízi pestrý výběr růz ných rostlin a dostatek slunce. A protože k pastvině neodmyslitelně patří i voda, zalétá sem množství ' hostů, hmyzích i ptačích . Docela se vyplati zalehnout do trávy a chvíli tiše pozorovat, co se kolem děje. Pastvina odpočívající je rejdištěm
14
mnoha druhÓ různých tvorů . Její osazenstvo se však dost liší od pastviny právě využívané . Ne že by si pasoucí domácí zvířata překážela s těmi divokými. Ale ovlivňují stav společenstva. Spásají i kvetoucí rostliny , a proto je tu o něco méně denních motýlů . Ale zato pilně hnojí, proto přibývá brouků z čeledi chrobákovitých, drabčíků, much, zkrátka všech, které lákají hromádky trusu. I ptačí fauna se trochu měni nadbytek hmyzu láká hmyzožravé ptáky, jejichž králem je vzácný dudek chocholatý. . Pastvina má své zvláštní rostlinstvo, odlišné od obhospodařovaných luk, a má také schopnost prozradit mnohé o své minulosti. Ještě po létech poznáme podle velkolistých šťovíků a kopřiv, kde se ovce nebo krávy shromažďovaly, a pásy vlhkomilné vegetace ukazují, kudy pod povrchem prosakuji praménky vody od rozdupaného okolí .napajedla. Také o kvalitě půdy a délce užívání hodně prozradí vegetace ánebo travou prorostlá mraveniště. Schválně,
vydejte se na nějakou pastvinu a pátrejte! Výsledky svého detektivního pátrání si pak můžete ověřit dotazem u místních lidí. Uvidíte, že objevíte mnoho zajímavého. -vokFoto Ladislav Havel
EKOFILM 1990 Nepříliš pěkný výraz ekofilm vznikl spojením slov ekologie a film, jde tedy o film s tematikou vztahu. organismů a člověka a jejich životního prostředi. "Ekofilm" je ale hlavně velkolepá přehlídka dokumentárních filmů o přírodě a lidech, která byla letos uspořádána již po šestnácté. Záměrně se pořádá v Ostravě, v městě značně ovlivněném tamními hutěmi a řa dou dalšich podniků. A protože jde o mezinárodní festival, mohou zahraniční návštěvníci na vlastní oči vidět typický pří klad našeho průmyslového města. Na festivalu účastníci zhlédli na 230 filmů z 32 států celého světa. Promítá se celý den současně ve dvou sálech, takže divácí podle výběru neustále přecházejí od jednoho plátna ke druhému. Vyvrcholením festivalu jsou diskusní podvečery. Plný sál zvědavých posluchačů po dvě hodiny zpovíc!á zás't upce ministerstev životního prostředí ČR a SR, Prognostického ústavu ČSAV a řady výzkumných ústavů z různých koutů našeho státu. Předkládané a diskutované informace j$OU mnohdy strhující, protože ukazují opravdový stav našeho a světového ži votního prostředi. Probírají se hlavně problémy znečisťování ovzduší a jeho omezení, nutnost výstavby atomových elektráren, snižování spotřeby elektrické energie, spalovny odpadů atd. Mnoho zajímavostí tentokrát přinesla i diskuse s oběma ministry životního prostředí. Vraťme se ale ještě k promítaným filmům . Mnohé z nich stály opravdu za to . Asi nejvíce oceněni si odnesl film Velké Británíe Antarktida - poslední hranice. Antarktida je poslední kontinent, který není rozdělen státními hranicemi, i když na něm pracují vědci z řaCty zemi. Smí se tu však provádět pouze vědecký výzkum, zakázáno je užívat jakékoliv nukleární zařízení, armádu atd. Územní nároky tu lze obhájit jedině nepřetržitým výzkumem. Kanadský snímek Volání bílé velryby se • zabýval otázkou vymírání běluh v řece svatého Vavřince, kde dnes přežívá pět set posledních těchto kytovců. Na jejich úbytek mají největší dopad chemikálie, vypouštěné do řeky. V nalezených mrtvých zvířatech bylo zjištěno kolem 25 jedovatých látek. Mezi krásné přírodní snímky s ochranářskou tematikou patřily i Galapágy (Belgie) a Meliorace v Los Tables de Dainiel (Spanělsko) . Jiným typem fih;nů jsou burcující a varovné záběry z tragických událostí či poukazující na nevhodné chování lidí, např. ve snímcích Smrt v Černobylu (Maďarsko) a Cena lhostejnosti .(ČSFR). Ně které filmy vyvolaly bouřlivé diskuse, například Finsko v roce O režiséra známého ornitologa Linkoly. Ukazuje stav, ve kterém by se mělo Finsko ocitnout v budoucnosti. Věřme, že v tomto případě autoři značně přeháněli, protože ukázané scény a splnění vyslovených · předpovědí by asi nikdo z diváků nechtěl zažít. Pro nejširší veřejnost, tedy i pro školy, je nejcennější možnost vypůjčit si po festivalu filmy pro vlastní promítáni. K dispozici jsou v Inforfilmservisu, kam si o ně (a o jejich katalog) můžete včas napsat. K dispozici budou asi do fistopadu a ne měly by chybět na žádném školním promítání, srazu ochránců přírody nebo prostých milovníků přírody. . ms-
a
vat) a chybějící kyslík nahradí voda. Oxidačni účinky kyslíku, vedoucí ke korozi (rezavění) některých kovů, jako železa a mědi, jsou velmi nepříjemné, a proto se musí mnoho kovových předmětů chránit
tomnost oxidu uhl i čitého ve vzduchu. Pokud byste místo vzduchu v místnosti probublávali vydechovaný vzduch, reakce by proběhla daleko rychlejí. Jistě víte proč!
například nátěry. Pokus Č. 28 - Pro
To "nic" kolem nás už kdysi dávno nazval člověk vzduch. Jeho přítomnost je pro život organismů stejně nezbytná jako třeba voda . Ale to si uvědomíme, teprve když se vydáme hluboko do bezedných moří nebo naopak do kosmu, kde vzduch není. Co je to vlastně vzduch? Pokud je čistý, pak ho nevidíme a ani necítíme, lidské smysly ho nemohou vnímat . Skládá se z dusiku, kyslíku, trochy vodiku, oxidu uhličitého, vodní páry a vzácných plynů. Dokazovat jednotlivé látky není příliš snadné , nejsnáze to půjde s kyslíkem . Pokus Č . 26 Když budu tvrdit, že umím vyndat z akvária minci ponořenou na dně , a přitom si nenamočím ani jeden prst, nebudete mi asi věřit. Podaří se mi to ale, a př i tom se dokáže přítomný kyslík. Připravte si pokus podle obrázku 1. Do akvária postavte sv í čku (nejlepší je na ještě suché dno přilepit epoxidem malý obrácený šroubek, na který pak svíčku upevníte). Vedle ní pak na malý neplo vouc í hranolek dejte mincí. Do akvária nalijte tolik .vody, aby m ince byla asi půl centimetru pod hladinou. Připravte si vysoko u sklenici, kterou na hrdle opatřete gum o vý mi nožkami z kousků rozstříhnuté had i č ky. Sklenice musí byt vyšší než sv í čka! Svičku zapalte a rychle přikryjte sklenicí. Plamen zhasne . Hořen í m se ve sklenic i spotřebovává kys lík (ubývání kyslíku je jeho důkazem) a jeho objem je postupně nahrazen vodou nasátou z akvária. Tím se kolem sklenice sn íží vodní hlad ina a mince vystoupí z vody . Můžete ji vzít, aniž si namočíte prsty. A pokud změříte objem vody ve sklenici, zjistíte, že nahradila asi 20 % kyslíku. Přítomnost kyslíku ve vzduchu je pro člověka nezbytností, a le na druhé straně nám právě kyslík někdy život komplikuje . Pokus Č. 27- Vezměte sí kousek železné drátěnky, odmastěte ji dobře v benzímu a nechte uschnout. Poté ji opatrně vložte do malé skleničky nebo zkumavky, kterou obraťte dnem vzhůru do sklenice (obrázek 2) . Takto nechte několik -dnů stát a přitom pozorujte, jak drátěnka vypadá a kolik vzduchu ve skleničce ubylo. Vysvětlení je snadné drátěnka ve vlhkém prostředí začne rezavět (oxido-
Pokus Č. 32 - Pokusíme se vyrobit mo· tento pokus použijte del plic , na kterém si ukážeme, jak vlast · sklenici bez kyslíku, kterou budete mít ně dýchání funguje. Vezměte velkou k dispozici po pokusu 26. Nádobu opatrsklenici a odstraňte z ní dno. (To se vám ně zdvihněte z vody, neobracejte a okapovede, když v místě nad dnem omotáte mžit,ě do ní vložte hořící třísku (špejli). Ta sklenici motouzem a taháním za jednotlizhasne, protože př ítomný dusík, jak už je vé konce sklo pod motouzem ohřejete. ho název říká, plameny "dusí". Dusík j e Po rychlém ponoření do chladné vody velice stálá látka, s mnoha sloučenina m i dno čistě odskočí) . Hrdlo uzavřete zátkou n~reaguje, takže se využívá jako prostře s otvore~, kterým , prochá~í trubíce ve dí k vybraným reak kus cím. Za vyšší teplo drátěn~ ty reaguje dusík .. Obr.1 sklenice s vysoce reaktivním • Obr. 2~ hořčíkem za vzniku nitritu hořečnatého bílého prášku, který s vodou dává svíčka hydroxid hořečna tý. Tuto reakci si můžete vyzkoušet . Pokus Č. 29 - Do sklenice se zbytkem plynu z pokusu 26 vsuňte kousek ....::hořící
hořčíkové
pásky, vzniklý prá šek rozpusťte v troše vody a sledujte re akci " pH papírkem " (při pad ně přikápně te dvě kapky fenolftaleinu) . Papírek se zbarví modře (roztok fenolftaleinu růžo vě), což dokazuje zásaditou reakcí. Pře svědčili jste se tak o přítomnosti dusíku ve vzduchu. Pokus Č. 30 ...:.. Pro důkaz vodní páry a oxidu uhličitého si vyrobte jednodu chou vývěvu z hust ilky na kolo . Hustílku otevřete a vyjměte z ní píst, povo lte šroub, který drží kožené záklopky . Ty obraťte, při"pevněte zpět na p íst a vsuňte do válce . Dále si připravte trochu modré skalice (CuSO •. 5H 20), kterou vyžíháním zbavíte krystalické vody. Vzn iklý bílý prášek síranu měďnatého vsypte do trubice ve tvaru U . Trubici vložte do kádínky s ledem a sol ~ a pomocí vývěvy jí prosávejte vzduch. Sledujte změnu barvy bílého prášku zpět na modrý. Bezvodý s íran vá že vodu ze vzduchu a vzniká zpět modrá skalice . Tím se dokáže, že vzduch obsa huje vodní páry. Pokus Č. 31 - Zkumavku naplňte asi do poloviny vápennou vodou (nasycený roztok hydroxidu vápenatého) , Zkumavku zazátkujte zátkou se dvěma trubičkami a připojte jednu z nich k vývěvě tak, aby vzduch musel probublávat r-oztokem. Po chvíli vzniká bílý zákal až sraženina uhliči tanu vápenatého . Tím jste dokázali pří-
Kresba I.
Holičová
RNDr. Růžena Čadová
novkou, šedou kruhovou vlnou a šikmou skvrnou. Zadn í křídla jsou žlutošedá s bílými třásněmí.
Kde najdete rudožlutou housen'k u? Zkoušeli jste už někdy hledat housenky a jiný hmyz na rostlinách v noci při světle baterky? Ne? Skoda, protože se tak připravujete o nejedno zajímavé setkáni s druhy, které během dne neuvidíte. Když například během srpna večer po soumraku a pak v noci pozorně prohlédnete listy pivoněk, najdete někdy nápadnou , 35 až 45 mm dlouhou rudožlutou housenku (foto 1) můry klikočárnice, latinsky zvané Mamestra contigua, z če ledě můrovitých (Noctuidae). Housenka má narudlou hřbetní čáru se dvěma rudými tečkami a s rudohnědými šikmými ča ramí. Na bocích je jasnější podélný pruh a na něm jsou bělavé, tmavě vroubené průduchy. Někdy jsou housenky zbarve-
tvaru Y (dvě ramena dovnitř!) , a na každou větev p řipevněte gumový balónek. Dno sklenice převažte kusem gumy (například gumovým víkem na sklen i ce), k jehož středu připevněte (voskem) pro vázek. Když za provázek zatáhnete, nasá vá se do balónků vzduch . Guma na dně skleníce pracuje stejně jako bránice. Pokus Č . 33 - Po k ud jste přesvědčen i, že vzduch ve vašem bytě je čistý , můžete se o tom přesvědčit. Stačí, když na hadici vysavače upevníte kousek filtračního papíru a po několika minutách s i ho prohlédnete . Budete překvapeni, co kolem vás létá ve vzduchu. Náš chemický seriál končí, pokud se vám líbil, napište nám . A těm, kteří by si chtěli nějaké pokusy vyzkoušet přímo v chemické laboratoři, nabízíme návštěvu pracovny chemie v ÚDDM v Praze 2, Havlíčkovy sady 58. Budou tu pro vás otevře né dveře ve dnech 12.,13., 14., 19.,20.,21 .,26.,27.,28. září po celý den . Ka pacita laboratoře je ale , omezená, proto nám napište na adresu Ustředního domu dětí a mládeže, Havlíčkovy sady 58, Praha 2, 12028, na jméno autorky seriálu, kte r ý den se vám hodí, a my vás obratem pozveme na konkrétní hodinu . K přihláš ce připište kromě jména i adresu, věk, te lefon.
čípkovou
Foto autor
ny i
žlutozeleně
nebo
šedohnědě
Ing. V. Pokorný, CSc.
s tma -
vohnědou kresbou. Žijí nejenom na pivoňkách,
ale i na borůvkách, maliníku a jiných rostlinách. Pokud budete chycenou housenku krmit čerstvými lísty rostliny, na níž jste ji chytlí, snadno ji odchováte. Na ' podzim se housenka zakuklí a na jaře, koncem května nebo v červnu, vylétne z kukly do spělá klikočárnice (foto 2). Tato můra má pestrá, jasně fialově zbarvená křídla s vl -
15
odrazila. zápis konstatuje, že odražený projektil lehce zranil na noze ad mirála Ernesta Kinga. Tato drobná epizoda však nemohla zmenšit vzrušení přítom ných, které dosáhlo vrcholu poté, když lord Mountbatten uspokojeně' prohlásil, že druhý kvádr je z ledu speciálně upraveného a že z takového a žádného jiného ledu by měla být vyrobena obrovská váleč ná loď. Porada se uskutečnila 15. srpna 1943, ale plán, který dostal označení Habakuk - podle jména biblického proroka, se zrodil už v září 1942. Přišel s ním Geoffrey Pyke, bývalý špión a novinář, v té době už technický ředitel při hlavním stanu obojži-
16
ova Ledové stěny obrovité lodě měly být tl usv souvislosti s vyloděním v Africe a s nedostatkem nafty vyvolaným útoky němec té přes 12 metrů, chladicí agregáty mě l y mít dostatečný výkon, aby zabránily roztákých ponorek museli Spojenci až do ledna 1943 zastavit arktické konvoje do Mur- . t í lodě i v tropických vodách! mansku. Především proto, ,se zrodil pro Admirál Mountbatten byl projektem okouzlen . Přesvědčil dokonce Winstona jekt obří letadlové lodi Habakuk postaveChurchilla, aby se přijel podívat na malý né ... z ledu! model budoucího plovoucího ostrova, Geoffrey pyke dal v krátkém čase dokterý mu Pyke se svými spolupracovníky hromady tým odborníků. Mezi nimi byi předvedl v neobvyklém zkušebním proi pozdější nositel Nobelovy ceny za chestoru - ve vaně. Church ill tehdy prohlám ii Max Perutz. Američané Herman Mark sil : " Přičítám vyzkoušení myšlenky velkou a Walter Hohenstein začátkem roku 1943 důležitost. Výhody takového plovouc ího dokončili vývoj ledu s neobyčejnými meostrova, který by bylo možné využít jako chanickými vlastnostmi. Stavební směs leteckou základnu, jsou tak nepochybné, tvořilo 86 % vody a 14 % rozemleté celulóže se o nich nemusí diskutovat. Vůbec by zy a bavlny. Z této stavební hmoty měl být
'~.{'l:'
;;",'",' . . .
"
ATLASa&c u U U t~,~i
,:~}{t. «.~,1I ~?~~ ATLASa&c ~'\~' '~ti ·ita .~ :d
ATLASaJ.c
1
ATLASa&c
1
' 1" ~'..... ~"" {"':~~,
,;\
~..
\' '
\.\
,\./"
-<:;;/ ...
-"
----
Tykev zeleninová - turek Cucurblta pepo, forma yagetabilis
,l:'iJllcl4-~
l~·ff.·j! ATLASa&c 19
Tykev chřestová -
"kabačka"
Tykev crook-neck - "krivolejki"
Cucurbita pepo, forma giraumontia
ATLAS a.&c
";.!"." I'~.J.j
"-,':. <:1
Tykev brazilská cukrovA
Tykev neapolskA
. Cucurbita pepo, forma arvensis
Cucurbita mo.chata
Cucurblta pepo, forma crookneck
["'EI'''''~'~ E,it:/{i;' -. ~.. - -. fl~ ~',
.
......
ATLASa&c
1
Tykev ltítové -
patison
Cucurblta pepo, forma patlsson
ATLASa&c
Tykev konžská
Tykev turecké turbanová
Cucurblta mo.chata, forma fordhook
Cucurbita maxima, forma turbaniformis
---------------------------------------------------~ ÁI.lOI!~d ~uBI\Od911\ OJd O~S!W
TYKVE
TYKVE Tykev štítové - patison. Výchozí rostlinou dnešních pěstovaných tykvi je planě rostouci vytrvalý druh Cucurbita lundelliana, který roste dodnes v Peru. Počátkem 16. stol. přivezli mořeplavci do Evropy tykve ze Střední Ameriky, kde je pěstovaly tamní indiánské kmeny. Výběrem, šlechtěním a cilevědo mým křížením byly postupně získány současné formy patísonů, které se pěstuji ve všech světadílech. Patison je rostlína keřičkovitého vzrůstu s hranatými, zbrázděnými , až několik metrů dlouhými, poléhavými nebo otáčivými lodyhami porostlými drobnýmí štětinkami. Tuhé pěticípé čepele jsou místy mramorované a jednotlivé cípy bývají ještě dále cípatě dě lené a špičaté . Aapíky jsou pokryté ostnitými chloupky a po stranách řapíků vyrůstají z lodyhy ostnité úponky. Patisony maji oranžově žluté, až 10 cm velké květy. Samčí květy vyrůstaji v paždí listů v nahlouče ných vrcholících, kdežto samičí rostou jednotlivě. Samči květy se rozvijejí dříve než samičí . Plody bobule - jsou diskovité, hluboce žebernaté, zbrázděné hlubokými rýhami. Jsou krémově zbarvené a konzum ují se v nedozrálém stavu, kdy je jejich bě lavá, moučnatá dužn ina šťavnatá a má příjemnou chuť. Je to cizosprašná rostlina . Za chladných dnů je obvykle v prašníkových květech teplota až o 5 · C vyšší, než je teplota okolního vzduchu, a proto hmyz za chladných nocí vyhledává květy k přenocováni a současně opyluje pestíkové květy přenášením pylu. Z odrůd jsou známé 'Patison bělyj', 'Patisson au mélange' a 'White Bush Scallop'. Protože to jsou teplomilné rostliny, pěstují se u nás s úspěchem pře devším na jižním Slovensku. Vegetační doba je 120 až 140 dni.
TYKVE Tykev turecká turba nová. Také tato tykev vznikla z planého druhu Cucurbita lundelliana, jehož domovem je Peru. Indiánské kmeny tyto a další tykve pěs tovaly v tropických oblastech Ameriky ještě před pří chodem Evropanů na tento kontinent. V polovině 16. století se dostaly do Evropy a současně s kukuřicí a "španělským pepřem" z rodu Capsicum se o nich píše roku 1543 v bylináři Leonarda Fuchse v Basileji pod názvem turkisch Cucumer. Ve 20. stol . byly prošlechtěny v dnešni kulturní plodiny. Tykev turecká je plazivá chlupatá rostli na s bohatým kořenovým systémem a šťavnatými, na průřezu kulatými stonky s úponky až 10 m dlouhými. Tuhé, dlouze řapikaté listy mají velkou ledvinitou čepel s hlubokým dřípením. Žluté, pětičetné květy měří až 20 cm, jsou srostloplátečné a jednopohlavni. Samčí květy jsou nahloučeny v paždi listů ve vrcholicích, sam i čí květy vyrůstají jednotlivě . Zatímco tyčinky s prašníky samčich květů jsou plně vyvinuté (jedna je volná a ostatní jsou vždy dvě a dvě srostlé), u samičích květů je zcela vyvinuta jen blizna, prašniky jsou bez pylu . Plody s tvrdou slupkou jsou jednak . drobné, jednak 40 až 50 cm velké. Tvoří různé ozdobné tvary, složené jakoby ze dvou plodů. V obdobi zralosti jsou pestře zbarvené (jejich hmotnost činí 4 až 6 kg). Sladká, pomerančově žlutá dužnina je velmi chutná. Z jedné rostliny se sklizí až 35 kg plodů. Je to teplomilná, cizosprašná rostlina, opylovaná hmyzem. K tomuto typu lze zařadit i tykev poloturbanovou (forma semiturbana), u níž horní část plodu tvoří výrůstek velký asi jako třetina spodní části plodu. Z odrůd se pěstuje např . 'Turks Turban'. Vege tační doba je asi 150 dni.
Tykev crook-neck - "krivolejki" . V Peru roste vytrvalý, planý druh Cucurbita lundelliana , který je výchozí rostlinou, z níž byly vyšlechtěny dnešní kul turní formy tykví. Různé tykve pěstovali Indiáni v amerických tropech dávno před objevením Ameri ky. Mořeplavci je přivezli v16. stol. do Evropy a od 19. stol. se již pěstovaly ve všech světadílech . Uvedená tykev je keřovitá rostlina s kratšími šla houny, jejíž větvená, hranatá lodyha je porostlá os - ' trými štětinkami - chlupy. Dlouze řapíkaté listy bez palistů mají tuhou čepel s třemi až pěti laloky. Pěti četné žluté květy jsou až 10 cm velké . Samčí květy jsou nahloučeny v paždi listů ve vrcholícich . Maji pět plně vyvinutých prašníků (jeden volný a ostatní vždy po dvou srostlé), zakrnělou bliznu a rozvijejí se dříve než samičí květy, které vyrůstají také v paždí listů, ale samostatně . Tyčinky u nich jsou ve svém vývoji potlačeny, takže netvoří pyJ. Bliznu mají oranžovou . Plod - bobule - má válcovitý tvar s výrazným rovným nebo zakrouceným krkem. Jeho hmotnost dosahuje 1 až 2 kg. Plody se poživaji v nedozrálém stavu, kdy je jejich žlutá až žlutooranžová dužnina šťavnatá . Jejich povrch je bradavičnatý, zlatooranžov ě zabarvený.
Je to teplomilná, cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz. Výnosné a chutné jsou např . americké odrůdy 'Yellow Summer Crook-neck' a 'Goldneck Hybrid'. Vegetační doba je 120 až 150 dni.
TYKVE Tykev chfestová - "kabačka" . Výchozí rostlinou této tykve je druh Cucurbita lundelliana, který roste planě dosud v Peru . Tykve pěstovali Indiáni v tropech Ameriky již před tisíciletími. V 16. stol. je převe zli mořeplavci do Evropy a od 19. stol. se pěstují ve všech světadilech. Tykev chřestová je keříčkovitý typ tykve s kratšimi šlahouny. Má bohatě větvenou, ostře hranatou lodyhu pokrytou ostrými štětinkami. Dlouze řapíkaté stří davé listy jsou bez palistů a mají tuhou, tří- až pěti dílnou čepel s hlubokými laloky. Žluté pětičetné kvě ty jsou jednopohlavní, srostloplátečné , až 10 cm velké. Prašníkové květy nahloučené ve vrcholících v paždí listů s pěti tyčinkami (jedna je volná a další jsou vždy po dvou srostlé) se rozvíjejí dříve než samičí květy, které vyrůstají samostatně. V těchto pestíkových květech jsou tyčinky ne zcela vyvinuté, takže netvo ři pyl. Blizna v nich má oranžovou barvu. Plod - bobuli - tvoří tři plodolisty a v místech, kde srů stají, je placenta se semeny. Plod je oválný, válcovitý nebo hadovitý a jeho povrch je hladký, bradavičnatý, s voskovým povlakem . Konzumuje se v nedozrálém stavu, kdy je jeho zelená kůra ještě měkká a bilá, nazelenalá nebo žlutozelená dužnina šťavnatá. Dozráváním plod (jeho hmotnost čini 1 až 2,5 kg) tvrdne. Postupnou sklizní rostlina remontuje (nasazuje dalši plody) a vytváří se na ní 10 až 20 plodů. Je to teplomilná, cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz. Pěstuje se naše odrůda 'Kveta', dále např. 'Tykvički Somski' (BLR), 'Gribovskij 37' (SSSR) a 'Dark Green' , 'Ambassador Hybrid' a 'Zucchini' (USA) . Vegetační doba je 120 až 140 dni.
TYKVE Tykev koniská. Výchozí rostlinou, z níž vznikly všechny pěstované tykve, je planý druh Cucurbita lundelliana z Peru. Vznikla z ni i uvedená tykev pižmová. Evropané získali tykve od indiánských kmenů, které tyto rostliny pěstovaly po tisíciletí. Dnešní formy tykve konžské byly vyšlechtěny s využitim mutací ve 20. století . Tykev konžská je rostlina keřového nebo plazivého vzrůstu s úponky 4 až 5 m dlouhými. Stonky na prů řezu jsou kulaté nebo mirně hranaté a měkké, jakoby sametové čepele listů maji pět až šest špičatých laloků, které jsou ostře vykrajované, skvrnité, porostlé jemnými chlupy. Pětičetné, žlutozelené květy měří asi 15 cm a maji delši zvonkovitou trubku. Samčí kvě ty vytvářej i nahloučené vrcholíky v paždí listů , mají pět prašníků (tak jako u ostatních tykví je jeden samostatný a ostatni jsou vždy po dvou srostlé) a rozvíjejí se dříve než květy samičí, které vyrůstají jednotlivě . Mají zelenou nebo červeně oranžovou bliznu a ne zcela vyvinuté prašníky, takže se v nich nevytváři pyl. Plod (bobule) je kuželovitý, hladký, s podélnými rýhami, smetanově žlutě zbarveny. Na jedné rostlině se vytváři 5 až 10 plodů, jejichž sladká dužnina je nažloutlá až oranžová. Tykev konžská je také teplomilná, cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz. Lze k ní zařadit i tzv. 'žaludové' formy s malými, hluboce rýhovanými plody žaludovitého tvaru, které se pojídají ve zralém stavu . Z odrůd se pěstují např. 'Large Royal Acorn', 'Bush Acorn Squash' a 'Table Queen'. Kultivar ' Ebony Squash' má černou slupku. Vegetačni doba je asi 140dni.
TYKVE Tykev neapolská. Výchozi formou této tykve pižmové je též planý peruánský druh Cucurbita lundelliana. Různé tykve pěstovali Indiáni již před tisíciletími a také semena druhu C. moschata se našla ve staroperuánských hrobech v Anconu . Dnešních forem bylo dosaženo cílevědomým šlechtěním, výběrem a využitím mutací. Tykev neapolská je dlouze šlahounovitá rostlina s úponky 3 až 4 m dlouhými. Stqnky jsou na průřezu kulaté nebo mírně hranaté. Měkké, jakoby sametové čepele listů jsou pěti- až šesticípé, špičatě laločnaté a hlouběji a ostře vykrajované, porostlé jemnými chlupy. Jsou to jednodomé rostliny S bledě žlutými, pětičetnými květy s delší zvonkovitou trubkou. Samčí květy měří až 15 cm, jsou nahloučené ve vrcholících a rozvíjejí se dříve než květy samičí, které rostou jednotlivě . Proto také jsou méně nápadné. Maji kratší květni stopku a prašniky v nich nejsou plně vyvinuté, takže nevytvářejí pyl. Blizna je zelená nebo červenooranžová . Plod (bobule) je mírně baňatý, u temene zduřelý a 50 až 80 cm dlouhý a 15 až 20 cm široký. Hladká, tmavozelená slupka je někdy mramorovaná a v době zralostí přechází do světlejšího zabarvení. Vyskytují se i plody bílé nebo zelenožluté . Dužnina pomerančové barvy je sladká, s kořennou přichutí . Semena jsou jen ve zduřelé části plodu. Je to cizosprašná rostlina, kterou opyluje hmyz. Vyžaduje teplejši polohy než Cucurbita pepo. Z odrůd se pěstuje např . i 'Goldbar Hybrid' a 'Butterbar Hybrid' . Vegetační doba je asi 150 dni. Napsala RNDr. vá
Květa
Stránská, nakreslila M . Pecho-
TYKVE Tykev zoleninovA - turek. Její původ není zcela objasněn, je ale známo, že Indiáni v tropickém pásmu Ameriky pěstovali různé druhy tykvi. Výchozim typem zahradního turka je zřejmě druh Cucurbita pepo, var. texana. Také druh Cucurbita lundelliana, rostoucí planě v Peru , je výchozí rostlinou všech pěsto vaných tykvi. Počátkem 16. stol. byly tykve převeze ny do Evropy a od 19. stol. se pěstují ve všech světa dílech. Turek je poléhavá rostlina. Má tvrdé, rozvětvené, na průřezu pětihranné stonky a její šlahouny s úponky měři i několik metrů. Dlouze řapikaté, tří- až pěti dílné listy s hlubokými laloky maji tuhou čepel a řapi ky pokryté ostnitými trie ho my - chlupy. Zluté, 6 až 10 cm velké květy jsou srostloplátečné, jednopohlavni. Prašnikové květy vyrůstaji v paždí listů a jsou nahloučené ve vrcholících. Mají 5 tyčinek (vždy 2 a 2 jsou srostlé a 1 je volná), prašníky zakřivené do tvaru písmene S srůstají ve střední sloupek, takže tvoři 3 široké nitky se skulinami mezi nimi. Pestíkové kvě ty mají trojhranná staminodia - zakrnělé tyčinky, které netvoří pyl, a oranžovou bliznu. Plod - bobuli (na rostlině jich vyrůstá 10 až 20) - tvoří tři plodolisty a v mistech, kde srůstají , je placenta se semeny bilé, žluté nebo šedozelené barvy. Nedozrálé plody mají měkkou kůru , ve zralosti vytvářejí ve slupce plodů dřevnatý pancíř. Povrch plodu je hladký, dužnina šťavnatá. Plody se pojídají v nedozrálém stavu. Turek je teplomilná, cizosprašná rostlina (oP'r'luje ji hmyz). Pěstované odrůdy: 'Diamant F, a F,' ($výcarsko), keříčkové formy se zelenými plody a podélnými skvrnami, 'Seneca Prolific Hybrid' (USA). Ve getační doba je 120 až 140 dni.
TYKVE Tykev brazilská cukrová. Také tato, stejně jako ostatní pěstované tykve vznikly z planě rostoucího peruánského druhu Cucurbita lundelliana . V amerických tropech pěstovali Indiáni různé tykve ještě před objevením tohoto světadílu . Začátkem 16. stol. při vezli mořeplavci tyto rostliny do Evropy a jejich pěs tování se rozšířilo po celém světě . Ve 20. stol. byly původni formy amerických tykví dále prošlechtěny . Brazilská tykev se pěstuje v plazivé i keřovité formě. Má hranaté, tvrdé, až několik metrů dlouhé lodyhy, poseté ostnitými chloupky. Tuhé čepele listů jsou pěticípé, řapíky listů ostnitě chlupaté a po jejich stranách jsou ostnité úponky. Jsou to rostliny s oranžovožlutými jednopohlavními květy, které jsou až 10 cm velké. Prašníkové květy, které rozkvétaji dřive, vyrůstají v paždí listů v nahloučených vrcholícich, kdežto později kvetouc i pestíkové květy jsou vždy jednotlivé. Plně vyvinuté prašniky (je jich pět) u prašnikových květů jsou téměř vždy dva a dva srostlé a pátý je samostatný. Prašniky u pestikových květů nejsou plně vyvinuté, takže netvoří pyl, zato je v kvě tu zcela vyvinutá oranžová bl izna . Plod (bobule) je podlouhlého elipsovitého tvaru, na povrchu brada vičnatý a pomerančově žlutě zbarvený. Dužnina je sladká. Z celé rostliny se sklízí asi 10 plodů , z nichž každý má hmotnost 1 až 2,5 kg . Rostliny opyluje hmyz, který se za noci ukrývá v květech, v nichž bývá až o 5 • C vyšší teplota než v okolí rostliny. Do této skupiny lze zařadit i plazivou polní džemovou dýni s kulatými plody. Z odrůd se pěstuji . např . ' Younge Beauty', 'Winter Luxury' , 'Hubbard Sqush', 'Small Sugar' a 'Gold Nugget' . Vegetační doba je asi 100 až 150 dní.
OBRAZOVÁ ŠKOLA
Ener etické zdroje
24/34
MA TEPE LN chladicí
věž
palivo (uhlí, plyn) ---'lili
kotel
chladicí věž
regulační tyče
PRIMÁRNí OKRUH (radioaktivní)
;:'~"UNUIAHNí OKRUH
OKRUH CHLAZENí KONDENZÁTORU
(bez aktivity)
Atom helia
Vodík ~H
.-n
~HE
235U 82
Deutérium ~H = ~D
Výtvarné zpracování Z. Kocourková
n
V jádrech atomů je ukryta neobyčejná energie. Zatím ji dovedeme využít jen primitivním způsobem převodem na teplo a výrobu páry. Možná, že už vy v dospělosti budete mít pro tento druh energetiky jen shovívavý úsměv . .Je proto lépe spalovat ničím nenahraditelná fosilní paliva (uhli, ropu, zemní plyn)? Klasické jaderné elektrárny považujeme vlastně jen za přechodný způsob využití jaderné energie. Způsob, bez něhož se ov§em můžeme dnes sotva obejít.
.,
SPOUTANE ATOMY Spotřeba elektrické energie na celém světě stoupá. Je to logické, protože roste výroba, zavádějí se nové, energeticky náročnější technologie a nemalou úlohu zde hraje i rostoucí životní úroveň obyvatelstva. Lidstvo dnes stojí před problémem, jak tuto spotřebu v budoucnosti pokrýt.
Jednou z možností je výstavba jaderných elektráren . Vžitý termín výroba elektrické energie je vlastně nepřesný. Podle známého fyzikálního zákona o zachování energie, ve kterém se praví: "Energie nevzniká ani nezaniká, pouze se přeměňuje z jedné formy v druhou", je přesnější používat termín přeměna energie. Zařízení na přeměnu různých druhů energie v energii elektrickou v průmyslovém měřítku se nazývá elektrárna. Podle použitého principu pře měny se pak elektrárny dělí do několika základních skupin: vodní, větrné, tepelné (to této skupiny patří i jaderné, někdy nesprávně nazývané atomové), sluneční, geotermální a další. Uveďme alespoň jednoduché vysvětlení, čím se od sebe liší. Vodní elektrárna využívá energie vody, která pohání vodní turbínu. Na hřídeli turbiny je nasazen elektrický generátor, z jehož svorek je vyváděn elektrický proud. Naše vodní elektrárny dosahují výkonů řá dově až stovky megawattů. Větrná elektrárna je vlastně velký větr ník - vrtule poháněná větrem . Rotační pohyb hřídele se přenáši na' rotor elektrického generátoru . Výkony těchto elektráren jsou zpravidla malé, řádově kilowatty. Sluneční elektrárna pracuje na principu fotoelektrického jevu, jedná se tedy o pře měnu energie bez použití generátoru. výkon takového fotočlánku je ovšem velmi malý, menší než u větrné elektrárny. Navíc je činnost této elektrárny značně závislá na době a intenzitě slunečního svitu, takže u nás k průmyslovému využiti těch to elektráren nejsou vhodné podmínky. Geotermální elektrárna pracuje jako velký termočlánek . Využívá rozdílu teplot v hlubinách Země a na jejím povrchu. výkony těchto elektráren jsou srovnatelné s výkony elektráren větrných, a jsou tudíž rovněž velmi malé. Průmyslově nejrozšířenější jsou elektrárny tepelné, využívající práce páry. Možnost použít páru k pohonu strojů prakti.cky propracoval již v 18. století anglický fyzik James Watt. Od té doby uplynulo již více než dvě stě let a zastaralý parní stroj nahradila moderní a výkonnější parní turbína . Ta pracuje na podobném principu jako vodní turbína nebo větrník - na její lopatky se pouští tlakovaná pře hřátá pára . Ta se na výstupu z turbíny svádí do nádrže zvané kondenzátor, kde se ochladí a kondenzuje na vodu. Tuto vodu je možné opět ohřát, přeměnit v páru a celý proces se opakuje. Kondenzátor je ovšem nutné neustále chladit proudící vodou, aby kondenzační proces správně probíhal. Chladicí voda proudí v tzv. chladicím okruhu. Schematické znázornění okruhu pára-voda, kterému se v jaderné elektrárně říká sekundární okruh , je na
obr.
Č,
1.
Turbína má několik dílů rozdělených
podle tlaku páry, který během cyklu klesá . Na hřídeli turbíny je opět nasazen generátor, podobně jako ve vodní elektrárně. Takto tedy pracují elektrárny souhrnně nazývané tepelné nebo také parní. Podle způsobu výroby páry rozdělujeme tepelné elektrárny dále na uhelné, plynové, jaderné nebo jiné, podle druhu použitého paliva. Elektrárna uhelná vyrábí páru v kotli vytápěném uhlím. Maximální výkon bloku tepelné elektrárny u nás je 500 MW (Měl ník). Použijeme-Ii k vytápění kotle plyn, mluvíme o elektrárně plynové. Jako palivo se může použít i mazut, nafta nebo jiné fosilní palivo, podle toho, jaké zdroje má která země k dispozici . Všechny tyto možnosti jsou však spojeny s volným hořením paliva, při němž se do ozduší dostávají nebezpečné a zdraví škodlivé sloučeniny síry, dusíku, uhlíku a v případě použití uhlí také tuhé spaliny - popílek, obsahující mj. i toxické a radioaktivní látky. Působením vyjmenovaných škodlivin dochází k rozsáhlému poškozování přírody a zdraví lidí a všeho živého. Nejhorší situace je v Severočeském kraji, kde je největší koncentrace uhelných elektráren u nás. Je jasné, že pokud chceme vůbec přežít, není možné používat tyto elektrárny dále ve stejném měřít ku jako dosud. Proti elektrárnám vyrábějícím páru pří mým spalováním paliva využívá jaderná elektrárna k přeměně vody v páru energii ukrytou v jádrech atomu. Teplo nevzniká v kotli, ale v jaderném reaktoru vlivem štěpného procesu. Vzniklé teplo se z reaktoru odvádí chladivem (vodou, plynem, tekutým kovem) do tepelného výměníku - parogenerátoru, kde dochází k ohřevu vody z kondenzátoru a výrobě páry. Chladivo se předáním tepla v parogenerátoru ochladí a vrací se zpět do reaktoru k dalšímu ohřátí. Tyto tepelné procesy probíhají v primárním okruhu, který znázorňuje
obr.
Č.
2.
Jak již bylo řečeno, vzniká teplo v reaktoru vlivem štěpného procesu. Vysvětle me si jeho princip. Každá látka se skládá z atomů, každý atom obsahuje tři druhy částic : neutrony a protony tvoří jádro atomu, elektrony jeho obal. Ukážeme si to názorně na atomu hélia, druhého prvku Mendělejevovy tabulky. Jádro hélia se skládá ze dvou protonů a dvou neutronů, okolo obíhají dva elektrony, tvořící tzv. elektronový obal
(obr.
č.3) .
Neutrony, protony a elektrony jsou ve všech atomech stejné, atomy se liší pouze jejich počtem . Počet protonů jednotlivých prvků je přesně dán, např. hélium má v jádře dva protony, kyslík osm a uran 92 protonů . Počet neutronů může být růz ný, dokonce i jeden prvek může mít atomy s nestejným počtem neutronů. Takovým atomům se potom říká izotopy. Typickým příkladem je uran, který má tři hlavní izotopy - se 141, 143 a 146 neutrony. Počet elektronů v atomu se rovná počtu protonů . Elektrony nemají na štěpnou reakci vliv, protože oblhají jádro v příliš velké vzdálenosti a jejich hmotnost je
vzhledem ke hmotnosti neutronů a protonů zanedbatelná . Neutrony a protony u sebe drží silou, které říkáme jaderná. Kromě této síly pů sobí v jádru i síla další, opačná, která se snaží částice od sebe oddělit. Soudržnost jádra se časem může porušit. Převládne-Ii síla jaderná, mluvíme o jádrech stabilních a jádro může existovat prakticky neomezeně dlouhou dobu. Převáží-Ii síly opačné, jádro se rozpadne a dojde k přeměně jádra původního prvku v jádro jiné. Tomuto jevu se říká radioaktivita a doba, za niž se rozpadne polovina přítomných atomů daného prvku, se nazývá poločas rozpadu . Soudržnost jader však můžeme porušit i uměle, potom se naruší stabilita jádra a atom se rozpadne okamžitě. Tento objev učinil v roce 1938 německý fyzik Otto Hahn. Svoji teorii vypracoval po mnoha pokusech, při kterých zjistil, že porušení soudržnosti jádra a stability atomu vyvolá srážka jádra atomu s volně letícím neutronem. Jako nejvýhodnější prvek se v prů běhu pokusů ukázal uran . Dalším důležitým poznatkem bylo, že při štěpení (rozpadu jádra) se původní jádro rozpadne na dvě nová jádra a něko lik volných neutronů. V případě rozpadu uranu vznikají dva nebo tři neutrony, které jsou schopny vyvolat štěpení dalších jader. Štěpení se pak šíří řetězovitě a velmi rychle. Za jednu sekundu proběhne při této reakci rozpad obrovského množství jader uranu . Princip štěpení schematicky znázorňuje obr. č.4. Nově vzniklá jádra
(jsou označena Tl a T2) se nazývají trosky. Rozpad jádra se projeví uvolněním velkého množství energie, která žene trosky velkou rychlostí od sebe. Na své dráze narážejí trosky na jiné atomy a brzdí se. Přitom vzniká teplo, podobně jako když si zahříváme dlaně tře ním. Ne každý neutron je však schopen ště pit jádra uranu. Neutrony vzniklé při rozpadu jádra se podobně jako trosky pohybují velkou rychlostí. Nazýváme je rychlé neutrony. Mohou štěpit izotop uranu s číslem 238 (má v jádře 92 protonů a 146 neuťronů) . Pro štěpení uranu 235 (92 protonů a 143 neutronů) je nutno rychlost neutronů snížit. Brzdění neutronů probíhá v látce, která se označuje jako moderátor. Běžně používanými moderátory jsou lehká voda, těžká voda a grafit (tuha). Lehkou vodou rozumíme obyčejnou vodu H20, skládající se z jednoho atomu kyslíku a dvou izotopů vodíku s číslem 1 (v jádře mají po jednom protonu). Těžká voda má rovněž jeden atom kyslíku, ale izotop vodíku má číslo 2 (v jádře jeden proton a jeden neutron) . Nazývá se deute- , rium - D. Rozdíl mezi atomem vodíku a deuteriem ukazuje schéma (obr. č.5). Jaderné štěpení je zatím nejúčinnější zvládnutý způsob získávání tepla a pro nejbližší období je využití štěpné reakce nejlepším způsobem přeměny tepelné energie v energii elektrickou - nesprávně řečeno k výrobě elektrické energie. Jan Kořínek
.~iJ ~:iiiiiiiií, .
/
Vzhledem k tomu, že se nám opět nahromadilo velké množství valich žádostí o uveřejnění zprávy v Redakčním oznamovateli, vám sdělujeme, že jsme zcela zastavili příjem valich dopisů. Na zveřejnění své zprávy byste nyní čekali víc než deset měsíců! Budeme vám proto dopisy určené pro Redakční oznamovatel vracet, nebudete-Ii brát toto sdělení na vědomí. Až se situace změní, dáme vám včas vědět. REDAKCE
Ilona Zounová. Ratibořské Hory 88, 391 42 Tábor - chce si dopisovat s dívkou nebo chlapcem kolem 14 let se zájmem o přírodu, četbu, ruční práce, odepíše všem ; Daniela Ivanová, ČSA 52/2, 965 01 Žiar nad Hronom - shání kni hy o koních a materiály o Bruce Leem, dá plá nek na bumerang, teleobjektiv, skateboard, mikroskop, myšiplaš, vystřihovánky F 1, papir. fo toaparát Dirkon, raketoplány, hvězdný glóbus, seriály o slavných vracích, za známku zašle seznam; Tibor Toman, Ratíškovice 898, 69602 Hodonín - chtěl by si dopisovat s chlapcem ve věku 10 až 14 let, který se zabývá chovem poštovních holubů; Martin Maslík, Bezručo va 1145, 73581 Bohumín 1 - shání plánek na sluchátka, nabízí pět známek květin ; Ivo Prokeš, Hradčany 128, 666 33 Tišnov - shání vláč ky HO, hlavně výhybky, výměna podle dohody; Jadwiga Dvořáčková, Tichá 528,541 02 Trutnov 2 - chce si dopisovat s chlapcem ve věku 14-16 let se zájmem o hudbu, tanec, známky aj.; David Liška, Křeč 41 , 394 95 - shání všechny tatry vyšlé v ABC, čisticí vůz Schorling, všechny liazy, kombajn E 512, E 516, Lancia Beta Monte Carlo, všechny traktory Zetor, Škodu 120 LS, Čmelák Z37 a vystřihovánky z ročníků 21 až 28, nabízí vystřihovánky lokomotiv, diorámata, angličák a sbírku známek;· 'Tomáš Buka, Žižkova 300/21, 54101 Trutnov - shání všechny speciály kromě zimních speciálů 88, 89 a letního 89, napiš, co žádáš; Lenka Machalíková, Prakšice 231, 68756 Uherské Hradiště - chce si dopisovat s dívkou ve věku 11-12 let se zájmem o přírodu; Jiří Holásek, Svatopluka Čecha 6, 69301 Hustopeče - shání domy Městské památkové rezervace č . 1, 2, 6, baštu 2 a bránu 1, nabízí Mercedes 608D odtahová služba, staveb. stroj dozer T 100M, tramvaj ČKD Tatra KT8D5 a Karosu Šll pro přepravu koní; Patrik Matouch, SOŠ PS, 76912 Holešov - prodá programy her na ZX Spectrum nebo Dídaktík Gama, seznam zašle, spěchá ; Radek Šarvan, Jeronýmova 17, 466 02 Jablonec n. Nisou - sháni první Kroniku Strážců, nabízí vláčky a domy z roč. 32, 33 a 34, odepíše všem; Juraj Mátel, Beethovenova 12,94901 Nitra - chce si dopisovat s chlapci a děvčaty, kteří mají zájem o akvaristiku ; Jozef Malina, č . 847, 951 15 Mojmirovce - vymění hry na Commodore, seznam zašle, platí stále ; Miloš Petržilka, Vodárenská 10, 36010 Karlovy Vary - shání barvy Revell a Unicol Model, nabízí 3 angličáky a elektromotorek 7,5 V; Pavel Baláš, Žeravíce 117, 69647 - za Ladu Nivu (neslepenou, s návodem) dá raketoplán Buran nebo LIAZ Paříž-Dakar; Petr Hudeček, Čejkovice 727, 696 15 - shání doplňky na TI, podle dohody koupí nebo vymění;
Radovan Smép; Dobšinského 19/43, Vlčin ce ll, 01008 Žilina - shání osobní vagón TI, nabízí vystřihov. Packard 1912 a statek ze severních Čech; Pavel Kropáč, Sídištní 41 , 69504 Hodonín - shání plánek na skateboard, vymění za Mitsubishi Pajero 1: 32; Jiří Stejskal, Pipichova 538, 273 71 Zlonice - shání dvě moderní lokomotivy HO nebo N, nabízí Pražský hrad, Mitsubishi Pajero, ponorku Sword, Oltcit Club 11 R s přívěsem , vše neslepené, s návody, dále jeden angličák, odepíše všem; Gabriela Marešová, Zápotockého 713, 25901 Votice - shání pohledy a plakáty psů a chce si dopisovat s dívkou nebo chlapcem kolem 12 let, kteří mají zájem o psy; Pavel Ši kl, Bezručova 255, 338 08 Zbiroh - shání neporušenou vystřihovánku Jawy 350 s lodičkou , nabízí různé vystřihovánky; Aleš Kober, Husova 685, 50601 Jičín - hledá majitele počíta če Commodore C64 z Východočeského kraje, chce si dopisovat a vyměňovat programy; Daniel Stabenov, Na truhlářce 60, 180 00 Praha 8 - shání romálÍy Karla Maye, nabízí vystřiho vánky, obrazové školy a technické atlasy z roč. 26, 27, 29-32, z roč . 33 až do č. 12, dále letní a zimni speciály 87 a 88 a magazín VTM z r. 87 Proč a nač je počitač; Radka Dubová, Obránců míru 4, 783 91 Uničov - sháni fotografie Indiánů, napiš, co žádáš, odepíše všem; Martin Ročňák, Zámecký vrch 1400,463 11 liberec 30 - shání časopís Modelář, roč . 86, č . 3, a roč. 88, č. 2 a 5, a vystřihovánky kolejových vozidel, nabízí letní a zimní speciál 88, stavebnici Alfa Romeo a různé vystřihov. (seznam pošle), dále by si chtěl dopisovat s někým ve vě ku 14-16 let se zájmem o kolejovou dopravu, odepíše všem; Marek Bek, Komenského 6, Kravaře I, 747 21 Opava - shání vystřihov . Galaxie, Lunochod, Zetor Crystal, kombajn E515, E516, nabízí dálk. autobus Karosa LC73500, elektrickou lokomotivu 85EO-ATM, městskou bránu, Suzuki SJ413, loď v láhvi, Archaeopteryxe, Jawu 350, Velorex 700 a londýnský patrový autobus; Michal Cicvárek, Družby 933, 28000 Kolín II - sháni skateboard, dá 110 vystřihová nek, katalog Škoda 1987, déčka, speciály, plakáty, angličáky, elektromotorky aj.; Marcel Králík, Trávníky 1177, 76502 Otrokovice shání gaziky od jugoslávské firmy Mehanotechnika , 280 GE Mercedes Servo a diferenciál od japonské f irmy Tamiya, napiš, co žádáš; Adam Janík, Polešovice 704, 687 37 Uherské Hradiště - shání Tatru Sl a Mitsubishi Pajero, nabízí Tatru 815 VE, Ladu Nivu a Jawu Trial; Martin Janosch, Mlýnská 637, 747 28 Štěpán kovice - chce si dopisovat s dívkou o PO a pří rodě; Petr Vychodil , Lužická 10, 77200 Olomouc - shání návod na Eiffelovu věž a masožravé rostliny, napiš, co žádáš; Karel Jurečka, Nezvalova 39, 787 01 Šumperk - chce si dopisovat s chlapcem ve věku 11-12 let, dále shání vše o akvaristice, nabízi vystřihovánky, seznam pošle; Jiří Vintr, Podomí 114,68307 Krásensko - shání velmi nutně vystřihovánku Pražského hradu, nabizi Staroměstskou radnici, letadélka, Tatru Targa Florio, silniční válec VV8H, Renault Trafic, UNC 060, stavení a špýchar z Rokycanska a jiné; Aleš Rychlovský, Jelínkova 1652, 18200 Praha 8 - nabízí AVRO Lancaster Mkl (Revell), La5FN (Luftwaffe Maleri), oboje neslepené, 1: 72, a akvarijní kompresorek a ohřívací těleso; Martin Velič, Příč ná 54, 277 51 Nelahozeves II - shání seriál Pře rušený souboj, nabízí déčka od roč. 30 do roč. 33 a oč si napíšeš; Jiří Siegl, Brumov-Bylnice 329, 763 31 - nabizí ABC speciál 85 kompletni, seriál Vzpoura mozků, plánky - Supercar, obojživelné auto Amphicar, Kosmická kráva, vznášedlo ABC, neslepené stavebnice Směr, kreslené seriály Pavouk Nephila, Profesor Dugan (neúplný) za neslepené Tatra 815 Sl, 814, VE, 815 GTC, Tatra 813 tahač, Kolos a vozy Fl; Jozef Hauskrecht, Habarová 19, 831 05 Bratislava - shání kníhu o japon-
ských bojovnícich ninja; Adam Neuman, Lukešova 26/1602, 14200 Praha 4 - shání sovět ský skateboard za soupravu vláčků HO; Juraj Kabát, Robotnícka 59/23, 90501 Senica n. M . - shání Kočičí sloupek 1 až 4, všechny dosud vydané anatomie kromě anatomie muže, slepice a vejce, dále všechny obtiskové aršíky ABC, ABC č. 4, roč . 26 bez déček, neporušené, nabízí různé vystřihovánky a seriály; Jiří Rusňák, Fučíkova 364, 749 01 Vit kov shání Mercedes 608 O, Ford Sierra XR 41, Suchoj Su-7BKL, na bízí 23 různých atlasů, Thomas Flyabout 1909, námořní obchodní loď Racek, hrad Sion, Mosckops, Rolls-Royce 1912, vše s návody; Pavel Spáčil, Majetín 226, 751 03 Brodek u Pře rova - sháni vše k vláčkům TI, i rozbité mašinky a vagóny, výměna podle dohody; Jan Veselý, Upravená 1, 10200 Praha 10 - shání mladé křečíky džungarské, nabídky písemně nebo na tel. 70 38 24; Martin Janča, Horní Němč í 356, 687 64 - shání plánek na televizní hry, nabízí různá déčka a obrazové atlasy ; Michael Ambrosi, V luhu 47, 25206 Měchenice - shání modely Revell elektronik, kamióny, auta, barvy Revell č. 88, 55, 12, 14, nabízí devětkrát časopis Pif, ABC speciál 86, Clever a Smart, Captain victory, knihu Plachty nad oceány ; Lukáš Dušek, 14. října 407, 25301 Hostivice - shání Ta tru 148 cisternovou stříkačku, nabízi Ladu Nivu a formule ; Michal Šuléř, Pionýrů 202, 76701 Kroměříž-Vážany - shání poškozené digitálky, elektronky, kazeťáky a kalkulačky atd.; Michal Konopásek, Feřcekova 540, ·181 00 Praha 8 shání neslepené modely letadel a barvy, nabízí angličáky, plechovky, model auta BMW CSL Alpina na servoovládání; tubomír Papánek, Bebravská 4, 821 07 Bratislava - shání modely Honda NS500GP, BMW Touring, Tatra 624 Narex, Toyota m 1:43, Ferrari 312 T2, Fiat Uno, Suzuki 413 SJ, McLaren M23, Ligier JS ll, nabízí jiné modely, seznam zašle ; Petr Škvrna, Ol. Jeremiáše 1981, 70800 Ostrava-Poruba - shání plastické vystřihovánky hradů a tvrzí z Alba trosu a stavby ze skanzenu, tvrze a hrady vyšlé v ABC, nabízí digitálni hru Jen počkej bez displeje; Jan Sochor, Horáčkova 1212, 14000 Praha 4-Krč - shání fungujicí chechtaci pytlík, dá různý sběratelský materiál ; Jan Reisinger, Horoušanská 237, 25081 Nehvizdy - sháni prodloužené cyklotrialové kolo i domáci výroby, nabízí vše na vláčky TI a vystřihovánky; Jan Kepka , Dukelská 185, 251 01 Říčany hledá kamarády se zájmem o poč ítač Commodore 16, výměna her, programů a informaci; Tomáš Begovský, Gottwaldova 789, 708 00 Ostrava-Poruba - shání různé obrázky, samolepky, katalogy a plakáty dopravních letadel a našich i zahraníčních leteckých společností, nabízí vše z ABC, dohoda ; Boris Lavíšek, Ševčenkova 3, 851 01 Bratislava shání vystřiho vánky hradů Karlštejn, Kost nebo Kozí Hrádek, nabízí Křivoklát ; Antonín Hofner, Ljaguševova 402, 431 51 Klášterec n. O. - shání nesestavené Kity 1/72, Jak-9D Airfix, B-29 Airfix, HE111 Airfix, FW-189 Airfix, MIG-25 Hasegawa, MIG-27 Airfix, H. Harrier, F-l00, F-l04, F-84, F-86, F-14, 15, 18, bitev. loď Tirpitz Revell, nabízí výměnu nebo koupí; David Zvejška, Korunní 17, 70900 Ostrava 1 - shání vagónky HO, nabízí neslepená déčka Lada 2108 Samara, Škoda Favorit, Tatra Paříž-Dakar nebo jiné, dále koleje HO (i prodá); Pavel Čuban , ČSSP 2564, 40012 Ústí n. L. - vymění hry na Atari 800 XE, pouze v Turbu; Michal Marada, Bélu Kuna 25, 851 03 Bratislava - shání dobrý fotoaparát Smena, nabízí různé vystřihovánky, 3 vagóny a 50 kolejnic na HO a 20 kolejnic na TI; Pavel Farkaš, Rosice n. L. 192, 53351 Pardubice - sháni kazety různých délek a značek, popřip . s nahrávkami Depeche Mode, za el. součástky, dále časopis Amatérské rádio 11/84 (kompletní), desky na Sedmičku pionýrů 6/85 a 19/86 a automajáček (nejlépe modrý), napiš seznam.
-- -----.-
-
-~-
--=,~-~=-.;~:-- -
SZfru~
1'\--------,I 1----~----1l • I ~
I
í$l
I.et= :..-:.:-. :..-:.:-~
r
I ~
9
pporo
V8~()Rt;X
35() CCI'II
m 1:211
Nahrávač obrázků
Nahrávač
obrázků
I
Trii'! (, (, ,
Možná se vám někdy stalo, že jste si na počita ZX SPECTRUM chtěli zvlášť nahrát titulni obrázek z počitačové hry, ale nedařilo se vám to. Obrázky bývaji nahrány jako bezhlavičkové bloky a přikazem LOAD " " SCREENS je nelze nahrát. Vaše potiže vyřeši 14 bajtů strojového kódu, jež jsO!! jádrem programu, který jsem nazval NAHRAVAČ. Tento program je svým způsobem komfortni, neboť dokáže obrázek nejen nahrát a zobrazit znovu na obrazovce, ale umi jej i uložit pod zvoleným jménem na kazetu a pak kdykoliv vytisknout na tiskárně nebo nakreslit pomoci Minigrafu A 0507 se zvolenou barevnou maskou . To ovšem musi být v paměti i ovládaci program Minigrafu MZXR. Vždy, když počitač čeká na volbu, se ozve krátká melodie. Nápovědu (HELP) lze vyvolat na obrazovku, ale obrázek se tím z ní smaže. Doporučuji proto nechat si vytisknout nápovědu, nebo sí ji alespoň opsat. Někdy mohou nastat komplikace, že program obrazovku "nebere". Příčinou může být jiný flagbyte (druhé číslo za příkazem DATA v řádku 110). Ve hře International Karate se mi například osvědčilo zaměnit číslo 255 za nulu. Program NAHRÁVAČ dokáže nahrát většinu obrázků, ovšem některé vyžadují individuální pří stup. V zásadě jde o jednoduchý program k jednoduchým účelům a nelze od něj očekávat stoprocentní použiti. Program lze použít také ve spojel'lí počitače ZX SPECTRUM s tiskárnami ZX Printer či Seikosha GP-50 a pravděpodobně i s jinými tiskárnami, což nemám vyzkoušeno. či
Petr Nachtmann HEL P
»Nahr a vac«
<9* * *1;a",RI: __-NiidJ:1:J;U * * Al' to ,- : Pe t ,- NACHTI-1ANN #IHUI 1:1 1:1
#HELPI:I
1:1#1:1#1:11:1
- >Load obrazku / - >Save obrazlu / ->Copy / tisk na - >Minigrafu / v olba ->Nazvu / -)Volba masly / ->Help
mliil-l9;r:tíí14 N .3staven'~
nazev:
Nastavena
maska
254
Robin Hood
" H E L P" pro
Minigraf :
1 CLERR 59999 2 REM pro casopis RBC mladych techniku a prirodovedcu 3 REM Petr NRCH1MRNN 10 BOROER 0' lNK 7 : PRPER 0' BRlGHl 0' rLRSH 0' POKE 23609.1 0' CLS • RES10RE • rOR z-60000 10 60013 20 RERO a 30 POKE z,a 40 NEXl z 50 LEl nSa·obr . ·· LET ma 0 ;Z nabidky L 100 ORTR 55 ' REM scr ORD-VERlrY jsme Jsi vybral i 105 REM LORD ;V R je flag • REt'! LO R, 110 OR1R 62 , 255 255 -b!.lte OE, 6912 ;Oelka 120 ORTR 17, 0, 27 • REM LO ; Zacatek 130 OlnR 221, 33, 0, 64: REM LO IX. 16384 • REt'! CRLL 1366, LO-BYTES;Vyvolani ru 140 ORTR 205, 86, 5 tiny z ROM 150 ORTR 201 • REM RET 160 REM Pozn . ' rutina LO-BY1ES pri chybe nevyvola hlasku R, n a rozdil od LO-BLOCK »Nahravac«·· · · 200 POKE 23692,255 ' CLS • PRINT • _ ••• '; INVERSE 1;'PENR SOrlWRRE'; INVERSE 0;· ••• •••• UUU' ,. utor r Petr NRCH1MRNN'" INK 5;' MHELPM'" MMMMMM' 210 PRINl "CHRS 16+CHRS 7+' -)Load obrazku"+CHRS 16+CHRS 6+ '-)Save obrazku/"+CHRS 16+CHRS 5+' -)Cop!.l/"+CHRS 16+CHRS 4+' t isk na -)t'!inigrafu"+CHRS 16+CHRS 7+' volba -)Nazvu"+CHRS 16+CHRS 6;'-)Volba masky"+CHRS 16+CHRS 5+' -) Help' 215 PRINl • INVERSE 1;'INrORMRCE"; INVERSE 0"'Nastaveny naz ev' ';CHRS 34; INK 5;nS; INK 7;CHRS 34 220 PRINT "Nastavena maska pro Minigraf· 230 LET pS-CHRS 16+CHRS 4+'zadna'+CHRS 16+CHRS 7: Ir m lHEN LEl pS-CHRS 16+CHRS 6+S1RS m+CHRS 16+CHRS 7 240 PRINl pS 300 BEEP .08,0' BEEP . 08,4 ' BEEP . 08,7 : BEEP . 08,4· BEEP .08, 0 ' BEEP .08,2' BEEP . 16,0 310 PRUSE 0 ' LET kS-INKEYS ' BEEP .01,10 320 Ir kS··I· OR kS··L· OR k$=··· lHEN GO 10 400 330 Ir kSa's' OR kS='S' OR kS z 'NOl • lHEN GO 10 500 340 Ir kS··c· OR kSa'C' OR kS·'?' THEN GO 10 600 350 Ir kS··m· OR kS··M· OR kS··.· THEN GO 10 700 360 Ir kSa'n' OR kSa'N' OR kS=',' lHEN GO TO 800 370 Ir kS-'v' OR kS··V· OR kS·'" lHEN GO 10 900 380 Ir kSa'h' OR kS··H· OR kS s '" lHEN GO 10 200 399 GO 10 310 400 CLS • PRINl 'Load obrazu' POUZE BEZ HLRVICKY!Pri ch!.lbe se 405)PRINT M0 ; ' Stiskni cokoli pro nahrani" " H - Help' :PRU SE 0: INPUl ". 407 LEl aS=INKEYS 408 Ir aS··· lHEN GO 10 405 409 Ir aS··h· OR aSs'H' OR aS='" lHEN GO 10 200 410 BEEP . 05,10' RRNOOMIZE USR 60000 420 GO 10 300 500 POKE 23736,187 : SRVE nSSCREENS SUl GO 10 30111 600 LPRINl nS ' LPRINl I COPY 61111 GO TO 300 LPRINT 700 BEEP . 1,20' PRINl M7,im,0,260;wr,nS: LPRINT 705 Ir m lHEN PRINl M7,cs,4,m: GO 10 300 710 PRINT M7,cs,4: GO TO 300 800 CLS • P~INl "'Vloz nazev (max . deset znaku : ' 810 INPUl ')'; LINE nS 820 Ir LEN nS)10 lHEN GO TO 810 830 GO TO 200 900 CLS • PRINT " 'Zvol masku (pouze pro Minigraf a ovladaci program MZXR, s MZXS nefunguje . Kdyz chcesmasku zru-sit, zad ej nulu . ' 910 INPUT m: Ir m<0 OR m)255 THEN GO TO 910 920 GO TO 200 9~00 SRVE 'Nahravac' LINE 1.: PRUSE 0' VERlrY 'Nahravac'
pení celého modelu použijte výhradně disperzní lepidlo, které nanášejte v tenké vrstvě!
/
\ I
\I \
@G)(b4
0@
GRUMMAN F 14 TOMCAT JEDNODUCHÝ LÉTAJíCí MODEL Z vystřihovánky, kterou vám dnes nabizíme, si můžete snadno a rychle vyrobit jednoduché házedlo, s nímž si zpestříte konec prázdnin. Předlohou nám byl skutečný letoun Grumman F 14 TOMCAT, který jsme však pro potřebu kluzáčku museli trochu stylizovat. Model je určen pro čtenáře bez větších modelářských zkušeností a pro ty, kteří se stavbou modelů teprve začínají. Požadavkem je ovšem přesná a pečlivá práce, jinak vám model nebude dobře létat. Stejně jako u všech modelů z ABC provedete nejdříve přípravné práce. Lomové hrany, které budete rýhovat tupou špič kou nože z líce tisku, jsou kresleny plnou čarou, opatřenou mimo kresbu dílu malou černou šipkou, jejíž špička směřuje na lom hrany, kterou budete rýhovat (nařezá vat) . Hrany, které budete rýhovat z rubu vystřihovánky, jsou kresleny čerchovanou čarou (- . - . -). Tam, kde by nakreslená lomová čára rušila kresbu na modelu, je vyznačena jen krátkou úsečkou na dílu a mimo něj . Prohlédněte si proto návodnou kresbu a podle ní se orientujte ve vystřihovánce. Pak teprve postupně rýhujte lomové hrany. Prořezy jsou vyznačeny červenou úseč kou v černém rámečku (v dilech 1, 4, 5).
Výřez plochy je vyznačen červenou úhlopříčkou (díl 1). Na rubovou stranu dílů 2 a 3 přenesete úsečky A-A a B-B, a to tak, že propíchnete konce úseček špendlí-
kem a na rubu spojíte tyto body linkou udělanou měkkou tužkou. Na úsečky budete v průběhu stavby lepit dalši dily. Na zátěž, kterou budete vlepovat do přední části trupu, doporučujeme podložku pod matici M 8 (vnější průměr 16,5 mm, vnitřní průměr 8,5 mm, tloušťka 1,2 mm). Můžete použít i jiný materiál, který by však měl mít přibližně stejnou hmotnost. Důležité je, abyste zátěž zalepili do modelu až po zalétání, tj. až si ověříte, v jakém úhlu musíte nastavit křidélka výškovek a jaká zátěž bude nejvhodnější. Nevíme předem, jaký druh papíru bude použit při výrobě v tiskárně, a tak zde pro vás zůstává prostor pro experimenty. Práci na modelu začnete tím, že podlepíte křídlo 3 jeho rubovými díly 13 a 14, dále podlepíte výškovku 6 díly 7 a 8, nakonec podlepíte směrovky na dílu 2 vnějšími díly 9 a 10. Pracujte přesně, aby díly na sebe navazovaly v hranách. V ploše pod zátěží vše necháte dobře proschnout, nejlépe třeba mezi deskou stolu a tabulkou skla, zatíženou starými knihami. Jen dokonale rovné plochy budou funkční a letoun bude dobře létat. Na le-
Nyní zkompletujete díl 1 (příď letadla) a lomové hrany zevnitř natřete lepidlem . Po zaschnutí zpevní konstrukci, která je v této části letadla značně namáhaná nárazy při dopadu na zem . K dílu 2 přilepíte levý bok 4, celek osadíte na díl 1 a z druhé strany doplníte pravým bokem 5 - lepíte opět k dílům 2 a 1. Do horních prořezů v dílu 1 nasadíte křídlo 3 a na ně přilepíte přední část dílu 2 a díly 4 a 5. Stěny kabiny vychýlíte tak, aby se jejich vrcholy dotýkaly, a v této poloze zalijete vrstvičkou lepidla spáry v prořezech a necháte doko·nale zaschnout. Zkompletujete díly 11 (2X). 12 (2 X ) a osadíte je na vyznačená místa na kří dlech 3. Výškovku 6 nasunete do dolních prořezů v dílu 1 (nasunete z levé strany, kde je prořez delší), špičkQU Qože nanesete lepidlo mezi díl 1 a 6 a pinzetou stisknete. Po slepení ještě zalijete spáry prořezů lepidlem. Směrovky (díl 2) vychýlíte mírně od sebe (vzdálenost ve vrcholu má být 44 mm) a v této poloze zalijete lepidlem lomovou hranu u trupu. Celek pečlivě vyrovnáte, vhodně zatížíte a necháte nepokřivený dobře proschnout. Zalétávání modelu bude pro vás experimentální akcí. Při zalétávání vychýlíte křidélka výškovky (díl 6) nahoru, přibližně pod úhlem 60 až 70 stupňů . Do výřezu v přídi dílu 1 nasunete zátěž a pak opatrně zkusíte letadlo klouznout vzduchem. Házejte rovně před sebe z výšky ramen. Pokud je zátěž vhodná a výškovka dobře nastavená, poletí letadlo klouzavým letem zvolna k zemi. Bude-Ii model prudce padat přídi k zemi, vychylte křidélka vice nahoru, a jestliže ani to nepomůže, uberte zátěž v přední části trupu. Pokud jste dosáhli klidného klouzavého letu, musíte zátěž v přídi napevno přilepit lepidlem Kanagom (jen několika kapkami), jinak byste při běžném létání mohli zátěž ztratit. Pak opět vyzkoušíte let, který již upravujete během létání jen zdviAáním nebo sklápě ním křidélek. Další pokusy již můžete dě lat větší silou, letadlo vypouštět mírně šikmo vzhůru. Model by měl letět prudce . vpřed, jako stíhačka . Házedlo je stílvěno na dlouhý přímý let. Proto pokusy nedělejte v pokoji, raději na dlouhé chodbě, jinak si zbytečně otřepíte špičku modelu . Nejlepší je vypouštět model venku, za bezvětří, případně jej házet proti mírnému větříku. Skvělým prostorem je také tělocvična. Pokud jste model dobře zalétali, můžete jej zpevnit lehkým přestříknutím bezbarvým lakem ve spreji . Vydrží vám tak více letů a bude lépe odolávat vlhkosti a deformacím. Barvy také dostanou kovový lesk. Hodně úspěchů při stavbě i létání vám přeje
Richard Vyškovský
Velorex 350 ccm chlopně dílu 4 a její přední část pří lepíte Nabízíme vám slíbenou vystřihovánku vozítka Velorex, které bylo původně kon- na vnítřní stranu dílu 1. Po zaschnutí nejstruováno pro invalidní občany, ale ča prve začnete postupně přílepovat jednu sem se stalo spíše kuriozitou na našich stranu kapoty k boku karosérie a po řád ném zaschnutí obdobně pří lepíte i druhý silnicích. Jde o tříkolku, v jejímž rámu, potaženém plátnem, je zabudovaný mo- bok kapoty. Celek necháte řádně protocyklový motor o obsahu 350 ccm. Dnes schnout. jsou velorexy hledanými "veterány" Vystřihnete dily 10 a ll, které přilepíte a oblíbili si je také nemajetní studenti ja- zevnitř na dily 2 a 3. Vnitřní boční skla 12 ko recesní vozidlo . a 13 přilepíte zevnitř na boky dilu 4. Na Stavba modelu z naší vystřihovánky je . díl 1 přilepíte zevnitř podlahu 15. Zpracupoměrně náročná na přesnost, proto ji jete díl 14 a postupně jej přilepíte zevnitř doporučujeme jen pokročilejším modelána díl4, dále na boky 2, 3 a na vyznače řům . Model má mnoho drobných dílů nou část na podlaze dílu 15. Celek opět a zaoblené tvary vyžadují pečlivé vytva- necháte dokonale proschnout. rování. Při práci se stále orientujte podle Zpracujete držáky zadního kola 16 (2 x ) návodné kresby. a slepíte zadní kolo z dílů 17 a 20 (2 x ). Na Udělejte nejdříve přípravné práce. Hraosu 22 nasunete hotové kolo a zpracovany, které budete ohýbat ze strany tísku né díly 16. Celek usadíte na vyznačená vystřihovánky, jsou kresleny plnou čarou místa na dílu 15 a přilepíte. Pozor, kolo se a mimo kresbu označeny černou šipkou, musí mezi díly 16 volně otáčet! Zadní jejíž špička směřuje na lom. Tam, kde by část karosérie zakončíte přilepením díčára rušila vzhled (díly 2 a 3), jsou ohyby lu 23 na boky 2 a 3. Zevnitř pak ještě při naznačeny na okrajích čárkou a šipkou. lepite na díl 23 zakryti 61 . Hrany, které budete ohýbat z rubu vystři Dále zpracujete zadni blatník 24, který hovánky, jsou značeny čerchovaně nasunete na vyznačené misto na dílu 23 (.- .-.). Čárkovaně ( - - - - ) jsou zna- ·a zalepíte. Zpracujete zástěrku 25 a přile čeny obrysy ploch, na něž budete jedhotpíte ji zevnitř na blatník 24. Vytvarujete livé d íly lepit. Čísla těchto dílů jsou na- zakrytí motoru 26, přilepíte k němu jeho psána na chlopních a uvnitř ploch. Výře vnitřni část 62 a celek přilepíte na vnitřní zy a prořezy jsou tradičně označeny čer strany boků 10, 11 a na vyznačená mista venou úhlopříčkou nebo linkou. na dílu 23. Z kuchyňských špejlí připravíte násleStočite a slepíte výfuky z dílů 34 (2x) dující díly: 21 přední osa, délka a 35 (2 x ). Výfuky piilepíte na vyznačená 74 mm; 22 osa zadního kola, délka místa na dílech 16. Zpracujete koncové 22 mm; 51 (2 x ) - délka 8 mm, tyto díly světlo z dílů 30 a 31, které přilepíte na budou sloužit k uchycení dílů 50 (2 x ); 46 blatník 24. Stejně tak přilepíte na vyzna(2 x ) - držáky reflektorů, délka 15 mm; čená místa SPZ díl 29 - a odrazové 32 - díl, který začerníte tuši a použijete sklíčko 33. Slepíte bočni svítilny z dílů 37 k zajíštění zadní části střechy, délka (2 x ) a 38 (2 x ) a přilepíte je na vyznačená 7 mm ~ 59 - hřídel volantu, délka 15 mm. místa na bocích 2 a 3. Tím je zadní část Dále si vezmete brčko z umělé hmoty modelu hotová . a připravíte z něho díly: 52 (2) - délka Pokračujete přední částí. Začnete blat2 mm, 53 (2 x ) - délka 3 mm. Nyní teprve níky, které slepíte z dílů 39 (2 x ), 40 (2 x ) začnete se stavbou modelu. a 49 (2 x ). Při lepení blatníků se orientujte Vystřihnete podvozek 1, jehož přední ' podle návodné kresby. Zpracujete přední část vytvarujete přetažením přes hranu kola z dílů 17 (2 x ), 18 (2 x ) a 19 ' (2 xj. Hgstolu do oblého tvaru. Dále vystřihnete tová kola necháte proschnout a odložíte . a zpracujete boky 2 a 3, které také vytvaVezmete přední .osu 21, nasunete ji rujete do oblého tvaru a postupně je při 'do propíchnutých lepíte na díl 1. Při práci je třeba postupootvorů v bocích kavat pomalu a pečlivě! Vystřihnete a zprarosérie tak, aby po cujete díl4 (čelní a boční skla) a přilepíte obou stranách vyjej postupně na chlopně dílů 2 a 3. Celek čnívala stejně, a nanecháte proschnout. pevno ji zalepíte. Sestavíte nejsložítější část modelu Nyní vezmete držápřední kapotu. Vystřihnete střední díl kaky 51 (2 x ), nasunepoty 5 a jeho přední část vytvarujete do te je do proražeoblého tvaru . K tomuto dílu postupně při ných otvorů v bolepíte obdobně vytvarované díly 6 a 7. cích 2 a 3 tak, aby Pozor, nezapomínejte stále tvarovat vyčnívaly asi přední část kapoty podle návodné kres3-4 mm, a zalepíte. by! K takto slepenému celku ještě přile Začnete nasazopite krajní dily kapoty 8, 9 a opět je před vat na osu 21 jedúplným zaschnutím lepidla dotvarujete. notlivé části před Hotovou kapotu postupně přilepíte na ní nápravy. Opět se při tom orientujte podle návodné kresby. Nejprve osadíte levou stranu nápravy, a to tak, že na osu nasunete vymezovací díl 52. Dále nasadíte na osu a na držák 51 zpracovaný díl 50, další v pořadí bude již dříve zpracovaný blatník, jehož boční úchyt při lepíte na vyznačené místo na boku 2. Hotoyé . kolo nasadíte a konec nápravy zakončíte nasazením a přilepením dílu 53. Pozor, díl 53 musí být přilepen jen
k ose! Kolo se musí volně otáčet . Stejným způsobem pak osadíte i pravou stranu nápravy. Další prací bude zhotovení a 'osazení reflektorů. Sestavíte je z dílů 41, 42, 43, 44 a 45 (každý je dvakrát). Spejle 46 (2 x ) nasunete do proražených otvorů v dílech 44 (2 x ) a napevno je zalepíte. Takto připravené reflektory pak nasunete do otvorů v bocích 2 a 3 a zalepíte. Vystřih nete přední blíkače 47 (2 x ), nalepíte je na kartón o síle 1 mm, po zaschnutí znovu vystřihnete a nalepíte na vyznačená místa na bocích karosérie . Slepíte zpětné zrcátko 48, které připevníte na díl 4. Ještě vystřihnete zátku palivové nádrže 36 a přilepíte ji na díl 5. Poslední prací na modelu bude zpracování vnitřních prostor vozitka a slepení střechy . Zpracujete sedadlo řidiče z dí lů 54 a 55. Na spodní část sedadla přilepí te zpracovaný podstavec 56. Celé sedadlo usadíte a přilepíte na podlahu 15. Na vyznačené místo na podlaze 15 ještě při lepite řadicí páku 57. Slepíte volant z dílů 58 (2 x ),nasadíte jej na osu 59 a celek nasunete a zalepíte do otvoru v palubn i ' desce 14. Nyní složíte střechu. Pečlivě vytvarujete vnější část střechy 27, do které po proschnutí vlepíte její vnitřek 28. Pozor, stře chu zatím neuzavírejte v předni části! Tam přijde chlopeň dílu 4. Teprve po řád ném zaschnutí a vytvarování nasadíte střechu přední částí na tuto chlopeň a zalepíte . Chlopeň slouží jako pružný závěs ~ k odklápění a přiklápění střechy . K zajištění proti samovolnému odklopení stře- ' chy slouží malý čep 32, který přilepíte na vyznačené místo na dílu 24. Musíte jej upevnit tak, aby se za něj lehce zachytila zadní část střechy při zaklopení. (Tento čep je pouze na modelu z konstrukčních důvodů, na skutečném vozidle není). Zbývá zhotovení informační tabulky 60. Tím je model hotov. Pokud chceme mít výraznější barvy a zpevněný povrch modelu, doporučuje me je nastříkat bezbarvým lakem . Tuto práci však dělejte po etapách, lakujte díly samostatně . Budete-Ii stříkat již sestavený model, slepí se vám pohyblivé díly. Radost z nového modelu, který je připra ven v měřítku 1 :24, vám přeje Miloleihák
•
3
•
®
Začněte díly s oranžovými a žlutýmí čísly. Nahrubo je vystřihněte
Další série modelů MINIBOX - hasičské vozy - zahajuje LIAZ 101.860 - CAS 25 Dříve než začnete stříhat, přečtěte sí informace na rubu této stránky, kde také pokračuje návod. Ten sí pak oddělte a může te začít lepit. Cisternová automobilová stříkačka není o nic složitější než předchozí modely séríe MINIBOX. Jednotlivé díly mají poziční čísla podložen'a třemi barvami. Oranžová = základní díly, žlutá = doplňkové díly, modrá = díly určené šíkovněj ším modelářům.
a díly 1 a 3 podlepte kancelářským papírem . Díl 7 podlepte kladívkovou čtvnkou. Díly 8 a 9 nevystřihujte, odložte je stranou, později podle ních budete řezat špejle. Podlepené díly nechte pod zátěží proschnout. Narýhujte ohyby podle malých šípek na obrysech dílů. U dílu 2 narýhujte i zpevňující pásek pod nárazníkem a "prolisy" na bocích. Pak vystříhněte obrysy dílů, ohněte chlopně a hrany. Propíchněte otvory na vyznačených místech u dílů 1, 2, 3 a 5. U dílu 5 nejprve ohněte čelní chlopeň o 180 stupňů a otvor udělejte zároveň i v chlopni. Podle pořadí čísel v kroužcích na chlopních jednotlivé částí modelu slepujte. Slepení kabiny 2 není obtížné. Po slepení zadního čela s bokem (krok 1,2) spojte zadní čelo s horní stranou kabíny, nad kterou budou přečnívat zoubky pro přilepení dílu 5 - střechy. Dále buď pomocí proužku ohnutého papíru, nebo natupo spojte zadní čelo s druhým bokem kabíny. U dílu 4 pečlivě ohněte a přilepte vnitřní stranu zábradlí ke straně vnější. Po slepení dílů začněte s montáži. Spojte podvozek i s kabinou 2 pomocí chlopně (krok 6). Dbejte, aby kabina nebyla v žádném směru nakřívo . Po zaschnutí spoje mírně zatlačte na čelo kabiny, tím odchlípnete její boky od podvozku. Styčné plochy natřete lepidlem a spojte. Dále přilepte na podvozek díl 3. Dejte pozor, aby přední hrana byla správně umístěna (pomocí černé tečky na obou dílech) a přesně lícovala s černou čarou za kabinou. Vzadu tím vznikne malý převis. Dále přilepte zadní čelo dílu 4 a potom oba jeho boky. Doplňkové díly 6 a 7, lapač vzduchu a klec s provazovým žebříkem, můžete přilepit na vyznačená místa střechy. Výstražný majáček udělejte ze špejle uříznuté podle kresby dílu 8. Konec natřete modrou barvou a po zaschnutí vsuňte do otvoru ve střeše kabiny. Tím je základní vozidlo hotovo. Zkušenější modeláři mohou z dílů s modře podloženými čí , sly ještě vyrobit vodní dělo A. Podle čísla 9 uřízněte špejli a její konce načerněte tuší. To je základ, na který nalepíte další díly. Stočte díl 10 po krátké straně do trubičky o průměru 1 mm. Délka trubičky bude 21 mm . Pomáhejte si stáčením o hranu stolu . Po dosažení průměru volnou hranu potřete lepidlem a slepte trubičku. Tu potom přilepte na špejli k černému konci kapkou kanagomu. Spoj přelepte páskem 12, pod který nalepte díl 13 obtočením kolem špejle. Spejli pak vsuňte do otvoru v nástavbě a podvozku. Nakonec shora přilepte díl 11. Vodní dělo nepřilepujte k cisterně, nechte je volně otočné. Všechny "svítící" spoje, hrany a lomy zaretušujte a model je hotov. Milan Weiner
Hasičské
automobily v sérii MINIBOX
Požární automobíly, nebo jak se dnes vozidla hasičů, nenechávají v klidu žádného, i odrostlejšího kluka, když je vidí řítit se ulicemi města či po siln ici, či dokonce při hasebním nebo jiném zásahu, tedy v akci. Všimněte si, že jsou vždy nablýskané, připravené, vybavené. Inu hasiči - to jsou lidé se zvláštním povoláním , se zvláštním pohledem na svět, chlapi tvrdí a nebojácní, kte ř í svou práci dělají nejen pro peníze (těch zase tolik nemaji) . Své stroje hned po akci dávají do nej lepšího pořádku , aby byly opět připraveny zasáhnout, bude-Ii třeba . Pestře zbarvené vozy, ženoucí se kamsi se zapnutými výstražnými majáčky a tradiční houkačkou " hóóří" , kterým podle potřeby pomáhají mnohohlasně troubíci klaksony, v kabinách muži v modrých kombinézách s bílými přilbami .. . To je obraz známý, a přece při něm lidem jaksi zatrne. Ruch ulice se na zlomek sekundy jakoby zastaví, lidé za hasiči otáčejí své pohledy, vše se před řítícími se vozy rozestupuje, ostatní vozidla uhýbají, nebo by uhýbat měla, a vozy mizí kdesi za rohem či v dáli. Zůstanou po nich oblaka prachu - to jak vymetají koly krajnice nebo dělicí pásy vozovek. Je to podívaná, ale skuteč ný cil vozů už podívanou nebývá. Požár, zatopené prostory, lidé v ohrožení - to není podívaná, to je velké neštěs ti. Lidé, kteří mají na starost zabránit neštěstí nebo je co nejvíce zmírnit, mají těž(konečně správně) říká
kou, vermi těžkou práci. Sami jsou často ve vážném ohrožení, a přesto nasazují vlastní životy, aby zachránili životy druhých či velké materiální hodnoty. K čemu by jim však byla velká odvaha a vycviče nost, kdyby neměli prostředky, pomůcky a nejrůznější techniku k uskutečnění zásahu! Proto pro ně jiní lidé vymysleli a vymýšlejí stále spolehlivější a výkonnější pomůcky a pomocníky - speciální vozidla. V naší sérii MINIBOX jsme pro vás při pravili několik našich nejznámějších hasičských vozů . Postupně k nim však přiřa díme i zahraniční typy a patrně i veterány. Prvním modelem je vám jistě dobře známá cisternová automobilová stříkačka (CAS) s kombinovaným výkonným čerpa dlem o výkonu 2500 litrů vody za minutu (25), umístěná na podvozku vozu LIAZ 101.860. Těmito údaji jsme pro vás struč ně rozšifrovali ono dlouhé označení LIAZ 101.860 - CAS 25. Vozidlo je schopno dopravit k místu požáru jedno kompletní družstvo hasičů s veškerými pomůckami , které jsou potře ba k zásahu . V útrobách vozu jsou kromě dalšího drobného přislušenství především velká nádrž na vodu, pěnidlo k výrobě hasicí pěny , výkonné čerpadlo, hadice s růz nými koncovými nástavci - proudnicemi, zvláštní sací hadice spojené s čerpadlem, nechybí světlomet, ale třeba ani rybářské boty, dýchací přístroje, a to i pro potápě če , nosítka pro zraněné, sekery, háky, leh-
ký žebřík .. . Je toho hodně , co vozidlo veze, a leccos se do vozu dá bleskově přilo žit těsně před výjezdem - to podle charakteru požáru. Obdobně je vybavena pojízdná cisterna na podvozku TATRA, kterou máme pro vás také připravenou v modelu . Jen si na ni musíte počkat do podzimu, do nového ročníku ABC. Máme pro vás totiž připra vena ještě další vozidla a pojízdnou tech niku do série MINI BOX, ale to se nechte překvapit. A ještě malá poznámka . Až si svůj první hasičský MINIBOX slepíte, zkuste se zamyslet nad tím, proč vlastně vznikají požáry a zda i vy někdy k takovému požáru zbytečně nezavdáte příčinu neopatrnou činností. Víte, že například výpary z někte rých lepidel, z ředidel do barev, zvláště z acetonu a toluenu, se kterými při modelaření někdy manipulujete, jsou prudce hořlavé a jejich výpary výbušné? Stačí ,
aby se výpary nahromadily v malé místnosti a pak tam došlo k zajiskření , k zapá lení plamínku (někdy stačí plamínek plynových kamen, karmy a podobně), a výbuch s následným požárem je tu! Pak nastává boj o čas . Čas , který potře bují hasiči, ale i lékaři rychlé záchranné služby k tomu , aby pomohli. A tuto pomoc člověka člověku symbolizuje i malý červený kříž na spodní ploše modelů MINIBOX. -p-
PRO POSLEDNí PRÁZDN lNOVÝ TÝDEN~ ale nejen pro něj, spíle pro volné chvíle, kdykoliv se vás sejde více než dva. Pro takovou příležitost je urče no několik rad a návodů na hry a soutěže, které patřily k oblíbeným zábavám ábíčkovských klubů. Věřím, že budou znovu patřit, neboť - jak si už vrabci v Radlicích, kde sídlí nale redakce, cvrlikají - od nového ročníku ábíčka kluby zase budou! Nechte se ovlem překvapit a zkuste si zatím,
kdo správně odhadne čas
em. Věřte , že natrénovaný odhad času se vám může v životě mnohokrát hodit. '/;---
hev . . . Vymyslet sí můžete nejrůznější úkony, třeba i zašroubovat šroub, navléci a utáhout matici , nalít vodu do sklenky . .. Se zavázanýma očíma to pro robota nebude lehké, ale kybernetik bude muset pečlivě vážit povely, které vydává.
Zkuste pít hlavou dolů Jak
dálkově
řídit
roboty
Jeden soutěžíci - robot si zavaze oči, druhý - kybernetik - má robota vést po určené trase tak, aby splnil daný úkol. Nejméně dva soutěžicí si zavazou oči Myslete si třeba , že ovládáte robota z kabiny rakety nebo že pracuje v pásmu šátkem. Jejich úkolem je odh;Jdnout čas, například 30 sekund. Vedoucí dá povel ohroženém radiací či jedovatým plynem. Start a soutěžící mají daný limit odhadK řízení robota nemůžete ovšem použít nout, což oznám í zvednutím ruky (proto hlasové povely, ale jen zvukové signály. na sebe nesmějí vidět!) . Hodnotí se přes Ty si předem dohodnete, např í klad s pounost odhadu času, kdo se danému limitu žitím píšťalky . Jedno dlouhé písknutí = p ř ib lí ž í s rozdílem méně než 5 sekund, vyvpřed, jednou krátce = stát, dlouhé a krátké písknutí = vlevo, krátké a dlouhé hrává . Kontroluje se na hodinkách nebo = vpravo, série krátkých písknutí = otočit stopkách . se atp. Protože však máme ruce dvě, nastoupí v dalším kole náročnější varianta: odhaTeď už jenom vytyčíte trasu pomoci ka mínků nebo křídou po cestičkách a robot dují se dva různé časy . Např í klad 20 a 45 sekund . Prvn í čas se hlásí levou rukou, může vyrazit. Soutěží se, kdo provede rodruhý limit pravou rukou. I to patří k soubota trasou v čase co nejkratším, ale také t ěži. Kdo sí splete ruce, neboduje . Jinak je bez havárie! Za t u se počítá , když robot hodnocení obdobné. sejde z cesty, up ~dne , narazí ... Zpočátku Chcete-Ii mít soutě ž je ště obt íž nějš í , si hru můžete vyzkoušet i tak, že řídící kypa k je dobré soutěžíc í mást nap ří klad ho _o bernetik dává hlasové povely - vpřed , vorem, brumláním nebo zapnutým rádistůj. poklekni, najdi pravou rukou lá -
Raketové posádky, které kdysi patřily ke klubům ABC, této soutěži-hře říkaly "pití v beztížném stavu". Potřebujete buď láhve od limonády (malé). nebo lahvičky pro kojence (ty mají výhodu, že se dá lépe odměřit tekutina) . Dále potřebujete slámky na pití nebo dudlíky a pak nějaký ten nápoj. limonádu , čaj ... Soutěžící se musí dostat do pozíce hlavou dolů . Buď se zavěsí v podkolen í na zábradlí, hrazdě , nebo udělá stoj na rukou a někdo mu pomůže udržet se v této pozi ci po dobu pití. Ano, bude se pít odměře ná dávka nápoje pomoci slámky nebo du dlíku (tady je třeba lahvičku u úst př idržet) s hlavou dole. Myslíte, že nápoj nahoru nepoteče? Zkuste a uvidite. Hra je to zábavná a trochu náročná t ím visem nebo stojkou . Víte ovšem, co všechno musí podstoupit například ka nd idáti na kosmo nauty a astronauty? Proti tom u jsou naše tř i hry či tréninky opravd u jen hrou, i když ne samoúčelnou . S dalšími se setkáte v př í št í m ročn í ku áb íč ka , pokud se p ř ihl á síte mezi zájmové kluby. Takže na shledanou! Pat rik
Kresba nahoře ukazuje typ bublinatky s oddělenými měchýřky a samo statnými stvoly s hustýmj.-úkrojky listů (Utricularia grafiana) . Lapací měchýřky bublinatky přehlížené : 1 . Detail vnějšího vzhledu mě chýřku . 2 . Řez měchýřkem znázorňující .. padací dvířka ·· i brvy nedovolující oběti uniknout. 3. Savé buňky na stěně měchýřku. Kresby Z_Kocourková
24 Ze čtyř člunů spuštěných z palúby Pagody k lovu na Divokého Dicka zbývá už jen jediný. Přestoupil na něj kapi- . tán Ahab, pevně odhodlaný raději zemřit nežli nechat Dicka uniknout. Dick jako by vycitil, že přičinou jeho utrpeni je loď, a obrátil svou zlobu proti ni.
icn ~
Ql
....
...
>Col .."
-
...:;
Ql
\....
-
.,..
lL
.;:
9
;;;
..
Ql
'-
~
fA
:s::I III
...'O ID 'tl ::I
II: II
.., Ql
'6. .Q
~
'i > ' ::1 U
"i c:N s:. u ,>
:i
III
~
's;
'i
:E III
c: E
III
..
Ql
:z::
~
~
'-
-
N
III
:E III
Z celé posádky Pagody zůstal naživu jediný námoř ník. Vyprávěl pak příběh Divokého Dicka viem. kdo chtěli naslouchat. A Divoký Dick? Ten se bez odporu vzdal o deset let později jedné Ivédské velrybářské lodi u pobřeží Brazílie.
-
.."
> ;;; ' III
..
Ol
III
> KAP/TANE! ll) vE eE.u:~H lJ~A7l!N~rÁHIII?Pt/N,4' PCJHtEPrE
ř'OttApNEJcJr ... ~T
." ::I III Ql
1/1
::I
BYr
o
(J
Ql Ul Ql
>
> Ql
:oo lL
24 Déčka (přílohy) časopisu ABC mladých. techniků a přírodovědců . Ročník 34 (1989-1990). Adresa : ABC. DDMT. Radlická 61 . 150 02 Prai'!a 5-Radlice
ag kem Patricia Lake v kanadském pohoří Rocky Mountains. Vojenští odborníci byli pře kvapeni spolehlivostí konstrukce, a hlavně tím, že proti všem předpokladům pesimistů,. vyjadřovaným více či méně drsnými vtípky, zkušební model neroztál. Nad projektem se už začalo diskutovat o tom, kde všude bude moci Habakuk přispět ke zdaru válečných operací. . Mnozí už si představovali válečný kolos pohybující se rychlostí 7 uzlů . Podle před poklad ů autorů projektu mělo posádku Habakuku tvořit 3 590 mužů. Přes dvě stovky pilotů měly z dlduhé ledové starto' vací dráhy vzlétat buď se dvěma stovkami
ké zázemí. Habakuk měl být poháněn 28 obrovitými šrouby a silnými dieselovými motory. Odpůrci projektu upozorňovali , že 60 metrů vysol<á ledová hora nebude moci udržet kurs, že instalace lodních šroubů a kormidel s nezbytnými převodovými mechanismy bude v ledových stěnách značně nesnadná . V červnu 1943 už bylo jasné, že Habakuk při invazi do Evropy nezasáhne. V srpnu se však na quebecké konferenci jednalo o nasazení Habakuku v bojích proti Japonsku . Lord Mountbatten se snažil o názornou ukázku . Obhajoval tvůrce projektu tím, že Habakuk by byl ·nejenom
ku nakonec rozhodl prezidentův poradce V. Bush, který se projektu srdečně vysmál a přesvědčil preziqenta, že by stavba ledové letadlové lodi byla zbytečným vyha zováním peněz. Nešlo totiž o lacinou záležitost. Britské prameny uváděly částku ve výši osmi až deseti miliónů liber, a to v ro ce 1943 byla obrovská suma. Mezitim byl lord Mountbatten jmenován vrchním spojeneckým ve litelem v Barmě a v říjnu Britové vybudovali velkou leteckou základnu na Azorách . Projekt Habakuk ztratil nejen svého velkého zastánce, ale i opodstatnění. Definitivně byl odmítnut 16. prosince 1943. . Kresba P.-Kubela Pavel Toufar
17
,
-"
JARO SLAV FOGLAR
Taborove rozmanitosti Všechno bylo na táboře hezké, všechno se nám líbilo, ale na néco jsme se přece vždycky nejvíce té šili. Byly to večerní táborové "potlachy". Vy nevíte, co znamená "potlach"? To je vidét, že jste nebyli na našem táboře! Tedy seďte potichu, já vám to prozradí.m,: Vždycky večer, když nebyla na programu večerní hra, sešli jsme se všichni do besedního čtyřplátňáčku (stanu) a těmto večernim vyprávěním se říka lo "potlach", Povídalo se o všem možném, o minulých táborech, o událostech ,na výletech, o oddíle, o strašidelných úkazech a příhodách a jednou dokonce Pepík Húrka začal vyprávěti o cirkusu. A tak vám povídal o šašcích, jaké že špumprnakle tam dělali, o lvech, slonech i tygrech, o učených psech a mnoha jiných věcech. Také jedna slečna, co se prý "rajn kór nic" nebála, jezdila ve stoje na koni, tančila na něm, obracela se, přeskakovala na něm provaz, a když kůň vyskočil, tak ona, prosím, také vyskočila a ani při tom, panečku, neškytla! A Pepa vypravoval, vypravoval, oči navrch hlavy, házel a trhal sebou, jako by byl nejméně sám tou slečnou na tom koni, co se "rajn kór nic" nebála. Hoši se smáli Pepovu vyprávění, až jim slzely oči, a Pepa stoupl u všech v ceně. Aby využil příležitosti k svému úspěchu, prodloužil Pepa vypravování o další tři díly, které dával k lepšímu v dalších večerech, ovšem milostivě, až teprve když hoši půl hodiny o ně škemrali. I stalo se kteréhosi večera, že jsme při takovém "potlachu" vařili na pec trolejovém vařiči čaj. A když se voda už skoro vařila, převrhl Skukům hrnec i s vařičem. Tenkrát jsme se všichni ukrutně rozzlobili, neJlOť jsme se na čaj toho chladného večera obzvláště těšili.
Byl tedy ihned svolán válečný soud, co Skukůmoví udělati. Skukům chudinka seděl u převrhnutého hrnku jako hromádka neštěstí . a my se radili. A kdykoliv jsme od místa své porady naň pohlédli, vždycky byly návrhy na trest mírnější. Nejdříve jsme ho chtěli poslati do vesnice pro nový petrolej. Pak jsme, se shodli pouze na tom, že přinese jen novou čistou vodu a nám každému dá jeden šumicí prášek jako náhradu za čaj . Pak už jsme nechtěli na něm ani "tu" vodu, ani prášek a zůstal návrh jen na dva řádné pohlavky ... a ani ty ještě nebyly pevně odhlasovány. A nakonec jsem musil celý soud i potlach rozpustiti, protože by hoši Skukůmovi málem místo trestu ještě dali korunu za to, že to Vůbec převrh ...
18
Na našem táboře se každý něčím proslavil: Pepa svým vyprávěním o cirkusu, Láďa a Skukům svou zloděj skou historkou, Mýval svým pekelným smíchem, Jirka svým neustálým pobytem v Černé skříňce a tak podobně, a teď se ještě čekalo na Otu, čím on se proslaví. A proslavíl se! Smutně sice, ale to je konečně pouze detail. Proslavíl se tedy velikou černou bednou, kterou přivezl s sebou na tábor. Nikomu nechtěl říci, co v ní je. Střežil ji jako oko v hlavě, nikdo nesměl do jeho stanu v jeho nepřítomnosti a bedna se pochopitelně těšila všeobecnému zájmu a pozornosti. Až to jednou prasklo. Za jednoho parného odpoledne začal Ota s bednou cosi kutit, pak se tajuplně zachumlal do všech přikrývek, které byly ve stanu, a umlkl. Hoši ho ovšem takhle nenechali a všichni o překot se ptali, co Ota pod přikrývkami hledá. Ota na to vylezl znovu ze svého úkrytu, rozhlédl se vyděšeně kolem ~ pak zašeptal tajemně a slavnostně:
"Ticho. Já budu dělat vobrázky." Menší hoši tomu ' rozuměli zrovna tak jako prve, ale my starší, kteří už jsme leccos zažili a mnoho ve světě viděli, usoudili jsme z toho, že Otova čer ná bedna jest vlastně fotoaparát a že Ota právě v temnu pod přikrývkami nabíjí desky. A pak začal fotografovati. .. Jak obrázky dopadly, nemohli jsme zjistit přímo na táboře, a to bylo také Otovo jediné štěstí. Až po skončení tábora Ota fotografie doma vyvolal a napsal mi o nich tento dopis: "Milý Jestřábe! . Tak ty obrázky, na které jsi se tolik těšil, 'už jsou hotové. Že mám smůlu od malička, to jsem věděl vždycky! Ale že by ta' smůla bylá taková, to jsem si přece jenom nemyslil! . Obrázek s lukostřelbou je dost dobrý, povedl se, až na to, že Mirek, který z luku střílel, na obrázku vůbec není. Jsou tam ty tři snopy obilí, co stály tenkrát vedle. Obrázek s totemem již není tak vydařený, neboť z totemu je vidět pouze ta súva na vrcholu, takže nezasvěcenec těžko pozná, že to je totem. Také s obrázkem ze semaforování nejsem spokojen, protože na něm nejsou hochům vídět ruce s praporky. Tomuhle nedostatku se dá ovšem odpomoci tím, že by se k obrázku ruce s prapor, ky přimalovaly . . ." A tak Ota popisoval obrázek za obrázkem, až jsem klesl zničen pod stůl, dopis zahodil a slzy zklamání kanuly mi po tvářích: Tak náš tábor zase letos nebude v Junáku!
(Z knihy
Kresba p, Hanzáková
Tábor
smůly)
KAPITÁN KARIBSKÉHOMOŘE
25. Poklad - Po vítězném střetnutí s francouzskou válečnou fregatou kapitána Lamberta míří už briga Karibské moře k Birdovu ostrovu. Tady pak začíná výstavba osady, ale i obranných dělostřeleckých baterií při ústí zátoky. Když je vše hotovo, rozhodne Jakub o nové cestě brigy do vod Karibského moře. Začíná se psát nová kapitola hístorie korzárské lodí.
o
'" '" etl Ul
> .!!1
:I: >Ul
o
.o
'"
....J Q
Iii Ol
~
c.' etl
E o
I-
> etl Iii .;:: Ul etl
5> Ol >Ul
a:: Dodnes přetrvávají legendy o pokladech ukrytých na ostrovech, ale i na březích Karibského moře. Že však nejde vždy jen o legendy, to dokazují občasné nálezy. Patří k nim třeba poklad anglického důstojníka královského námořnictva Normana, který se stal korzárem na počátku 18. století. Svou kořist ukryl na bezejmenném ostrůvku poblíž Tortoly. Ostrůvek teď nese jeho jméno, a dokonce bývá považován za legendární Stevensonův Ostrov pokladů. Na Normanu byl totiž nalezen velký poklad zazděný v jedné jeskyni, i když korzár ho 'p rý ukryl na vrcholku čedičové hory.
•
~~~\
(\~~\~~
digitální ~ hodinky s velkým displejem Dostáváme od vás řadu dopisů, ve kterých žádáte zveřejňování elektrotechnických návodů, .ovšem vaše přání jsou mnohdy protichůdná . Zatímco někteří z vás žádají návody jednoduché, druzí
Obr.! taktů
naopak složité. Do druhé skupiny pak můžeme zařadit návod dnešní, který vám pomůže zachránit odložené digitální hodinky nebo hodinky s prasklým d isplejem. Takže se ptáme, máte tak ové hodinky doma? Pokud ano, můžete si zhotovit hodinky nové, a ještě k tomu S velkým displejem (zobrazovačem z kapalných krystalů) . K tomuto účelu se hodí digitální hodinky se samostatným vývodem k jednotlivým segmentům číslic, které většinou "umějí" zobrazit čas ve dvanáctihodinovém cyklu, mají ukazatel data, sekund , případně sekundové stopky. Jako příklad můžeme jmenovat hodinky značek Piratron, Timetron nebo Trafagar. Zda jsou hodinky pro náš účel použitelné, zjistíte po jejich opatrném rozebrání. Pokud mají z čipu vyvedeno 24 vývodů (na každou stranu 12), máte vyhráno. Na destičce plošného spoje s čipem a krystalem dobře označíte "vývod 1 (viz tabulka 1) a současně označíte plošky přivádějící proud z pružných kon-
baterie. Většinou je při pohledu na plošný spoj výřez pro bateríi dole, takže plusový pól je na levé straně tohoto výřezu a minusový na pravé (kontrolou může být to, že ploška označe ná minus je spojena s jedním vývodem od žárovičky). V prodejně Tesla zakoupíte displej typ 4 DR 822 B nebo 4 DR 821 B s páskovými vývody. Displej zapojite podle tabu l ky 2, která beze -zbytku platí pro d isplej 4 DR 822 B. Displej 4 DR 821 B zobrazuje místo desetinné - tečky t1 vlnovku , která je propojena s vývodem č. 1, čímž odpadá vývod č . 4, který není zapojen. Pomocí obrázku 1 vyrobíte tištěný spoj (obrázek je ve velikosti 1:1 a výroba tištěného spoj e již byla v áb í čku několikrát popsána), přičemž umístění otvorů označen ýc h křížkem volite podle připevňovacích otvorů na desce původních hod inek. Pokud mají tyto hodinky kapacitní trimr k regulaci chodu , nazna číte také umístění trimru. Máte-Ii již tištěný spoj hotový, vyvrtá te jednotlivé otvory vrtáčkem 0 1 mm, otvory označené kř í ž kem pak podle ve likosti původ nich š r oubků. Otvo r uprostřed destičky, který je určen k regulaci chodu, vyvrtáte vrtákem 0 5 mm. V desce A i B ještě vypil"ujete zářezy označené šip k ou (mají rozměr 1 x 3 mm) a destičky plošných spojů jsou hotovy. Z fosforbronzového plechu tloušťky 0,25 mm zhotovíte kontakty spínačů a baterie. Kontakty baterie mají rozměr O,25 x 3 x 15 mm a k plošnému spoji je připájíte v místě výřezu.
.
"F~'
-
24
č. 3
Tab.
13 .
"h
- -=-
- '=
vývod č .
hodinky
•
Tab.
vývod
1
Č.
12
1
č. 1
I
Tab elektroda
spol.
vývod
7
e2
13
.b3
19
f2
2
7-
8
d2
14
a3
20
g2
3 4
e1
9
c2
15
f3
b1
d1
10
e3
16
g3
21 -22
5
c1
11
d3
17
b2
23
6
h
12
03
18
a2
24
fl gl
20
Č
•
č.
elektroda 11
cl
21
a3
31
fl
2
y
12
t3
22
f3
32
gl
3
z
13
e2
23
g3
33
4
ti
24
b2
34
c2
25
a2
6 7
- -
14 15
d2
5
16
t4
26
f2
35 36
-
17
e3
27
g2
37
-
8
t2
18
d3
28
h
38
s
9
el dl
19
c3
29
bl
39
20
b3
30
81
40 spol.
"
1
a1
2
10
spol.
displej
1
40
7
13
13
20
19
26
2
3
8
14
14
21
20
27
3
9
15
15
22
21
29
4
9 10
10
17
16
23
22
30
5
11
11
18
17
24
23
31
6
28
12
19
18
25
24
32
Vývod ě. 40 je. pr opoj en s vývodem 1.2.4 . 8.12. 16.38.39.
-
cF
ť
,
f~
Pak je ohnete na druhou stranu, takže kontakty budou procházet zmíněným výřezem. Obě desky plošných spojů spojíte šesti distančními drátky, aby mezi deskou A a B byla vzdálenost 7 mm . Vhodné je použít pocínovaný drát z vývodu odpo-
také zveřejnili. Nyní se tedy zaměříme na tu část stavby, která je od předešlých odlišná. Do vytvarované novodurové trubky vyvrtáte podle obrázku 3 tři otvory o 4,9 mm pro tlačítka a vyříznete obdélník pro displej. Vrtané a řezané plochy samozřejmě dokonale začistíte. Podle obrázku 4 pak vyrobíte bočnice pouzdra. Jako polotovar můžete použít novodurovou desku tloušťky 1,5 mm, ze které vyříznete potřebný počet dílů, díly podle obrázku sl e píte, vyvrtáte do nich otvor o 2,9 mm a do otvorů napevno zasunete hliníkový nýt s půlkulatou hlavou. Podle obrázku 5 zhotovíte podložku pod tlačítka . Jako materiál můžete zvolit novodur, textit nebo organické sklo tloušťky 2 mm. Z vyřazených (poškozených) tranzistorů, které jsou umistěny v pouzdře TO -5 (například KC 507 až 509 nebo KS 500), zhotovíte tlačítko spínačů. Postup je jednoduchý, neboť stačí jen odlomit vývody
rů . Tři
kontakty spinačů (mají rozměr 0,25 x 3 x 10 mm) připájíte jednou stranou k desce A (kontakty připájíte v místě označeném plus) . Pomocí těchto spínačů budete ovládat a nastavovat nové hodinky . Jestliže se ale rozhodnete pro hodinky bez stopek, budou použity jen spínače dva (v tomto případě budete nastavovat jen údaje hodina - datum - sekunda). Rozmístění spínačů je patrné z fotografie . Pomocí původních šroubků příšroubu jete k plošnému spoji B destičku z pů vodních hodínek. Práci provedete tak, aby vývody 1 až 12 byly blíže k vývodům 1 až 20 na displeji. Pak můžete propojit destičku původních hodinek s plošným spojem B. K tomu vám pomůže tabulka 3. Propojení provedete tenkým smaltovaným měděným drátkem 0 0,2 mm, jehož konce očistíte. Při práci se však musíte obrnit . trpělivostí a pracovat pečlivě. Plošky na destičce původních hodinek pájejte krátce, neboť hrozí zničení tiště ného spoje . Dále propojíte plus a minus plošného spoje B s destičkou původních hodinek a plošky spínačů na plošném spoji A s ovládacími ploškami na desce puvodních hodinek. Do plošného spoje B zastrčíte displej, ovšem jeho vývody musí nad plošným spojem vyčnívat 1,5 mm. Vývody samozřejmě zapájíte. Pozor, vývody displeje nezkracujte, neboť mají správnou délku! Propojením vývodů č. 1, 2,4,8, 12, 16, 38, 39 a 40 zabráníte náhlému rozsvěcení elektrod y, tl, t2, t3, t4, s a x na displeji, které může nastat vlivem statické elektřiny. Tím je nejdůležitější část stavby hodinek hotova. Naposledy ještě omyjete lihem desky plošného spoje a pečlivě pře kontrolujete zapojení. Teprve pak můžete do hodinek popr.vé zasunout baterii (typ Bateria 5 105 za 4 Kčs). Baterii vsunete mezi desky A a B, přičemž polarita plus musí směřovat k desce A . Na displeji okamžitě naskočí čas v hodinách, ovšem ten ještě musíte upravit podle skutečnos ti. Nyni ještě musíte zhotovit na hodinky pouzdro. Jeho výrobu jsme již v ábíčku dvakrát popsali, neboť se opět jedná o pouzdro novodurové, vytvarované z vodoinstalační trubky. K tomu slouží důmy slný přípravek, jehož konstrukci jsme již
-
-
.
10 \I)
iii
o
iii
~ .$-
tranzistorů.
Nakonec ještě vyrobíte stojánek. K je ho zhotovení můžete použít nerezový nebo duralový plech . Tvar stojánku vyřízne te lupenkovou pilkou, začistíte řezané plochy, vyvrtáte otvory 0 4,5 mm, plech vyleštíte a ohnete podle obrázku 6. Nyní již můžete hodinky sestavit. Do pouzdra vložíte podložku, do otvorů pouzdra tranzistorů (pozor, pouzdra tranzistorů zasunete zevnitř, přičemž jejich vršek bude směřovat ven z pouzdra). Nakonec zasunete displej s plošnými spojí. Zasunutí displeje si ulehčite tím, že v místě zaoblení pouzdro proti sobě zmáčknete. Mezi kontakty spínačů a pouzdra tranzistorů vsunete tužší papír rozměru 10 x 22 mm. Potom opět zasunete baterii a pomocí tlačítek nastavíte přesný čas. Pouzdro uzavřete bočnicemi a na půlkulaté hlavičky nýtů nasunete stojánek. Pružnost plechu pak drží hodinky pohromadě. Otáčením pouzdra ve stojánku můžete hodinky sklopit do libovolné polohy.
Ing.
Výkresy ing. J. 8rejnik
Jiří
Brejník
Foto Josef Soumar
Použitý materiál
•
Displej s páskovými vývody 1 ks, 4 DR 822 B (4 DR 821 B) 1 ks, digitální hodinky (poškozené) 1 ks, deska plošných spojů 1 ks, fosforbronzový plech tloušťky 0,25 mm, baterie Slaný typ 5105, novodurová trubka, duralový (nerezový) plech tloušťky 1 mm, nýt s půlkulatou hlavou o 3x5 mm 2 ks, tranzistory na pouzdro TO-5 (KC 507 až 509, KS 500) 3 ks.
\I)
~:
.{jr
~r i 9 ·
,..5
46
Pl Pl
--
70 Obr. 3
-~ q..;Y
74
~t 70
'-29
~l
1,5
Obr.4
1,5
Z 37T
~ ~
model s gumovym pohonem I
Náš "turbočmelák" je polomaketou československého zemědělského letounu Z 37T, který vznikl rekonstrukcí známého Čmeláka Z-37. Výkres modelu je ve skutečné velikosti, takže jeho balzové díly můžete snadno překreslit na k l adívkovou čtvrtku a zhotovit si tak přes né šablony. Bočnice trupu překreslíte podle vnitřního obrysu, který je menší o tloušťku balzového potahu . Podle papírových šablon vyříznete jednotlivé balzové díly z prkének tloušť ky 1 až 1,5 mm . Díly hlavice jsou zhotoveny z ·balzy tloušťky 5 mm. Ke stavbě použijte pokud možno lehčí balzu, protože letové vlastnosti jsou závislé na celkové hmotnosti modelu. Stavbu začnete bočnicemi trupu 1, ve kterých vyřiznete štěrbiny pro nasunutí křídla a vodorovné ocasní plochy (dále jen VOP). Vyříznete spodní a vrchní díly potahu 2, 3 a 4. Pozor, spodní část motorového krytu musí m ít léta dřeva napříč, aby se lépe ohýbala do požadovaného tvaru! Vyříznuté díly natřete z vnější strany zaponovým nitrolakem C 1005 a po zaschnutí laku díly přebrou síte jemným brusným papírem. Tuší nakreslíte obrysy rámu kabiny, krytů a dě· licí spá~y potahu . Na vnitřní strany boč nic 1 přilepíte výztuhu k uchycení svazku 5, kterou zhotovíte z překližky nebo dýhy tloušťky 0,6 mm, a na označeném místě vyvrtáte otvor 0 2 mm. Shora i zdola přilepíte na bočnice balzový potah (díly 2, 3 a 4) . Při lepení však sledujte kolmost stěn trupu! Z kousku pětimi limetrové balzy vybrousíte díl 7, vlepíte jej i se zesílením 6 (balza · tloušťky 1,5 mm) do přední část i a základ trupu je hotov. Nyní vyříznete díly 10 a 11, což je pů dorysný tvar křídla (pro nedostatek místa je na výkrese nakreslen pouze střed a levá vnější část). Pravá část má zcela shodný tvar, takže nebude problém jí nakreslít. Všechny tři díly kříd l a z obou stran navlhčíte vodou a v označených místech podložíte lištou průře ~ zu 3x3 mm. Okraje zatížíte a balzu necháte proschnout. Křídlo tak zí·s ká klenutý profil. Náběžnou a odtokovou hranu zaoblite brusným papírem a povrch celého křídla jemně přebrousíte. Stejným způsobem vyříznete a opracujete ocasní plochy, které mají číslo 8 a 9. Všechny díly nalakujete zaponovým nitrolakem a po zaschnutí je přebrousí te·. Tuší nakreslíte obrysy křidélek, kla pek, stupátek a kormidel tak, jak jsou vyznačeny na výkresu . V místě l omen í křídla jednotlivé díly sbrousíte do ú kosu a slepíte do požadovaného vzepě tí. Oba konce kříd l a jsou zvednuty o 24 mm. Z balzy tloušťky 1,5 mm vyříznete čty ři žebra 12 a vždy mezi dvojici -t ěcht o žeber vlepíte podvozkovou nohu 13, pro kterou na vnitřních stranách žebe t vytvarujete drážku. Podvozková noha 13 je zhotovena z ocelového drátu o 1 mm. Žebra s podvozkovými noham i vlepíte do křídla v místě lomení a vyční vající konec drátu důkladně přilep íte na spodní stranu kř í dla . Na podvozek nasunete podvozková kola 0 20 mm (díly 14) a pojistíte je epoxidovým lepidlem nebo cínem. Kolo záďového podvozku 16 vybrousíte z balzy a přilepíte k ostruze 15.
21
-,..6.
.,.
~
--..,.24
NOHA PODVOZKU LEVÁ+PRAVÁ
ŘEZ
A-A
~o'- '13 I
I-II I' ~..; ...
,
_~ Z 37T __~ZALEPENO_ -
--
-=:-tr--
--
~
-= ! .--
'-
fA:
-AŤ
--
~
V místě uložení křídla proříznete trup až ke štěrbíně a spodní část sejmete . Do vzníklého výřezu vložíte sestavené křídlo, dokonale srovnáte a zalepíte. VOP 9 také nasunete do štěrbíny v trupu a opět zalepíte, přičemž kontrolujete rovnoběžnost VOP se středem křídla. Nakonec přilepí te svislou ocasní plochu SOP a dbáte, aby VOP a SOP byly navzájem kolmé. Z balzy tloušťky 5 mm zhotovíte oba díly hlavice 17 a 18, přičemž díl 18 opracujete tak, aby šel do předku trupu těsně zasunout. Do hlavice vyvrtáte otvor pro plastikové pouzdro hřídele 19, které je součástí kompletu IGRA. Osa vrtule je skloněna 3° dolů. Hlavici nalakujete dvě ma až třemi vrstvamí nitrolaku a přeqrou síté. Pouzdro 19 oasunete do hlavice zalepíte . Listy vrtule IGRA průměru 150 mm zastříhnete nůžkami na průměr 140 mm a konce listů začistíte jemným brusným papírem. Pozor na vyvážení vrtule! . Hřídel 20 prostrčíte pouzdrem v hlavici, navléknete korálek 21 s vrtuli 22 a konec hřídele ohnete do pravého úhlu. Přeby tečný drát odštípnete. Z kousku baiTIbusové štěpiny zhotovíte kolik 23 (rozměr 0 2 x 13 mm), který slouží k zavěšení gumového svazku . Pokud budete chtít model vybarvit podle skutečného letounu, můžete použít barevné fixy. Základní barvou všech "turbočmeláků" je tmavá žlutá s černými doplňky a s 'černou poznávací značkou. K vybarvení kabíny použijte b.a rvu světle modrou. Na SOP úmístíte českosloven skou vlajktl. . Pohon modelu zajišťuje gumový svazek o průřezu 6 mm, který zhotovíte ze dvou gumových nití průřezu 3 x 1 mm. Délka svazku je 200 mm. Svazek zavěsíte do trupu, model podepřete v místě těžiště . (na výkresu je označeno písmenem T a černým trojúhelníkem) a podle potřeby dovážíte kouskem olova. Tuto zátěž vmáčknete do hlavice (je-Ii model těžký na ocas), nebo do konce trupu (je-Ii model těžký na "hlavu") . Holící čepelkou naříznete na vyznačených místech odtoko-
a
vou část křídla a levé křidélko vyhnete asi o 2 mm dolů (pravé o 2 mm nahoru). Při zalétávání natočíte gumový svazek na 80 otáček a teprve po několika zkušebních letech otáčky přidávátf;). Je-Ii svazek dobře namazán několika kapkami ricinového oleje nebo směsí mýdlového lihu s glycerínem v poměru 1:1, můžete natočit až 400 otáček. Model je zalétán v motorovém letu i v kluzu do levé zatáčky. Velikost kruhů
budete seřizovat přihýbáním SOP. Vzpíná-Ii se model při motorovém letu, zmenšíte výchylku levého křidélka, letí-Ii na. opak v levé spirále k zemi, výchylku levého křidélka zvětšíte. Prototyp modelu létal při plném natočení svazku kolem patnácti sekund.
Miroslav Rohlena Výkres M. Rohlena Foto Josef Soumar
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
~PAk VOL>OP'K4HA'
CIICG7"E-U 084 RI/IT H/~L.EIYTV, HUSrTE S/ f/lJÉ1AT-SPB;/ÁLNf B4REVNOf/ tÁZEI(--:
#f/SfHE8/ALE ZYOtn-e4REVIVOl/ KOMB/NAd/·
23
., Q~ , h \I€ ř\{ot.eo'lc 8 dtl . · 0 O -I' h ?
po"eb"ý"" by . .
SI
aC
•
lid í mohla přenášet sympatie k určitému politikovi kandidujícímu v nastávajících volbách nebo nenávist k některým rasám a národům . Pokud tedy v nejbližší době dojde k výraznému pokroku v poznání telepatie, bude nepochybně hodně záležet na věd cích samých, jak s poznatky naloží. Jinak dnes je např. možné získat jednoduchý bodový obraz a přenést ho jako předsta vu o okolí nevidomému člověku pomocí elektrod voperovaných do lebky. Sotva však bude přenos informací mezi lidmi ~ Senzibilní chlapec: lžička v jeho ústech
se deformuje, aniž by se jí přitom dotýkal rukama ~ Výsledek pokusu se lžičkou v ústech
tak jednoduchý, jako je tomu u ploštěnky potoční. Podařilo se totiž přenést informaci získan o u jedněl""i jedinci na jíné prostě tím, že jim byli po~áni jako potrava. U , některých přírodních lídských národů dosud převládá představa, že sněde ním jistých části těla nepřítele přechází na člověka řada jeho vlastností. Třeba i tento druh kanibalismu má nějaký pravdivý základ . Někdy v naší přítomnosti vysloví někdo myšlenku, kterou jsme právě v mozku formulovali. Jindy návštěva přinese peč livě zabalený baliček a my uhádneme, co obsahuje. Dost dobře to nemůžeme Po minulém úvodu do psychotroniky, označit za náhodu a pravděpodobně jde ve kterém jsme se pokusili vysvětlit, oč o určitý způsob přenášení myšlenek. tomuto oboru jde a čím se zabývá, věnuj Mám ovšem po ruce přesvědčivějši dů me dnes prostor některým příkladům. kazy. Není to tak dlouho, co některé noviny 25. července 1959 nastoupil na palubu (Rudé právo, Mladý svět, Mladá fronta) atomové ponorky Nautilus neznámý paotiskly názory psychotroniku zatracujíci sažér. Ponorka vyplula okamžitě na moře a zesměšňující. Následujícímí řádky jí nea po 16 dnů křižovala bezcilně hlubiny míním obhajovat. Nepotřebuje to . VšichAtlantského oceánu. Záhadný cestujici ni jsme se již mnohokrát setkali s jevy nedělal po celou dobu nic jiného, než že běžnými zkušenostmi a vzděláním nevysi dvakrát denně Kreslil na list ' papiru světlitelnými. Psychotronici takové jevy shromažďují a snaží se !Hedat jejich vyčtverečky , křižky , vlnovky, hvězdy . světleni. Hlavni problém spočívá v tom, a kroužky v určitých kombinacich a pak ' že k tomu nemají dostatek materiálu svůj výtvor předal kapitánovi. Kapitán v podobě výsledkli jiných vědních oborů Andersen list vždy zapečetil, označil - fyziky, informatiky, psychologia, neupřesně datum a hodinu a podepsal se, aniž věděl, o co jde. Když se o čtrnáct rologie, elektroniky aj. Je to snad vina dnů později záhadný cestujicí přepravil psychotroniky? nejrychlejší cestou do Marylandu, dostavil se neprodleně do Střediska zvláštních TELEPATIE Skutečně seriázni vědecké práce provýzkumů, kde ho očekával plukovník Bowers. Ten beze slova přijal obálku, při kázaly, že přenos alespoň některých myilenek ~ představ - telepatie - je stoupil k trezoru a vyňal z něj podobnou mezi dvěma j edinCi mofný, a to na pře obálku z označen í m Výzkumné středisko kvapivě velké vzdálenosti. U většiny lidi Maryland. Pak z ní vytáhllísty s nakreslenými obrázky. Ze 70 % se shodovaly s lisje ovše m spoleh livost tohoto ty pocházejícimi z ponorky. malá a na výzvy předních sv,~to'vý(:h Po celé uplynulé dva týdny totiž přistu sopisli se dosud nepřihlásil poval druhý účastn ík pokusu, jistý pan mohl blfnou scI10IPA()&t Smith, dvakrát denně k přístroji na míc h ání karet. V tomto přístrojí se promíchávalo tísic karet s různýmí symboly. Dvakrát denně vyhodil přistroj pět karet min utovém intervelu. Pan Smith se ':'~~~1::.~~t < :.»feně díval na vyhozenou karto a po~b~fh.\~~~ se na ni usilovně mySlet. V tutéž
N · JMÉNĚ
ZNÁME
SAMI SEBE?
.(,
~~:;ltili:i;;;:;" :l ': <~~~~~~I~~~~'~~~~k~~~'tisic kilometrů, fJl set metrO pod
hladinou moře se pokoušel pan Jones uhodnout, jaká to je karta , na niž se pan Smith dívá. Zaznamenal výsledek a nechal to kapitánovi podepsat. V sedmi při padech z deseti se mu pOdařilo kartu správně určiti Rovněž jedno
výzkumné centrum v SSSR, tzv. Sekce bioinformace, provádělo v letech 1966-67 řadu pokusů rozdělených do tří skupin. 1. Myšlenkové řízení jednání. Při tomto experimentu měla jedna osoba, řízená na dálku osobou jinou, vybrat vždy jedno z deseti čísel. Ze 26 příkazů jich byla plná polovina provedena správně . 2. Přenos obrazu předmětu . Během tohoto pokusu byly obě pokusné osoby v jedné místnosti, obrácené k sobě zády . Jedné z nich byl uk.ázán některý z před mětů v místností. Ukolem bylo přenést informaci druhému člověku . Za těchto podminek uvedl přijemce v 80 % správnou odpověď. 3. Přenos obrazů na velké vzdálenosti. Pokusy tohoto druhu byly prováděny mezi Moskvou a Novosibirskem (3000 km) a mezi Moskvou a Leningradem (600 km) . Komise náhodně určovala předměty, jeden z účastniků pokusu měl za úkol informaci o předmětu předat svému partnerovi v druhém městě . Z celkem šesti pokusů popsal příjemce předmět správně . Pokud si induktor (vysílající) předmět sám vybral, byl přenos úspěšný dokonce v čtyřech připadech . Např. pří vysilání představy odpichovadla zněl přijemcův popis takto: .. Kovový lesk, slabá chromovaná tyčka, hladký povrch. Tyčka je rozdvojená. Jsou to úzké nůžky nebo odpichovátko." TELEKINEZE Nejspiš si pamatujete na americký filmový příběh E.T., v němž Mimozemšťan létal na obyčejném kole, nebo na televizní kanadský film o chlapci , který pouhým soustředěn i m myšlenek dokázal umístit pojistku zpět do bomby a zachránit tak své rodné město před zkázou. To jsou typické projevy telekinetických schopnosti. Skutečnost je zatím skromnějši, ale kdo vi7 Ve Stockholmu sestrojil jistý inženýr
stroj. který vrhal do vzduchu hrací kostky a fílmoval jejich dopad . Diváci se pokou šeli ovlivnit jejich dopad myšlenkam i tak, aby padlo určité číslo. Inženýr svěřil výsledky počítači a ten prokázal, že se to dívákům dařilo v poměru, který pouhý zákon pravděpodobnosti v žádném případě neobjasňuje. Podobný názor vyslovil ing. Fernard Clerc ve francouzském odborném radiotechnickém časopisu a podpořil ho rovněž výsledky pokusů. Pan Clerc nepochybuje o tom , že pouhým soustře děním vůle může každý z nás docilit toho, aby se kapka vody padající na ostří žiletky vychýl ila buď vlevo, nebo vpravo. Poměrně známý je rovněž případ z Rosenheimu ve SRN, kde v jedné advokátní kanceláři docházelo od podzimu 1967 do února 1968 k podivným úkazům . Zářivky se samy pootáčely ve svých objímkách, někdy se dokonce uvolnily a roztříštily se o zem. Docházelo k samovolnému vytá čení číse l na telefonu, aniž se ho kdo dotkl , elektroměr se roztočil, ačkolív nebyl zapojen žádný spotřebič atd . Kromě těchto jevů, které by snad mohly souvi set s n.ějakými poruchami v elektrické sí ti, se však otevíraly zásuvky u stolů, obra zy se otáčely na zdech, a dokonce se odsunula skříň těžká 175 kg na vzdálenost 28 cm od zdí. Po instalaci citlivých registračních pří strojů byla zjištěna krátkodobá proudová a napěťová maxima v rozvodné sítí. Pro vysvětleni zá~adných jevů byli povoláni odborníci z Ustavu !VIaxe Plancka pro plazmovou fyziku a z Ustavu nukleární fyziky. Ti provedli nová měření a potvrdili pravdivost předcházejících údajů . Nově bylo zj íštěno , že zmíněné jevy jsou vázá ny na přítomnost osmnáctileté praktikantky Annemarie Sch ., která se dlouho-
době nacházela ve stresovém (tísňovém) stavu . Jakmíle se svým zaměstnavatelem rozvázala pracovní poměr, úkazy přesta ly. Dalším jevem patřícím do této oblasti je aktivace hmoty, jin.ý mi slovy schopnost organismu vyvolat ve hmotě určíté změny . Zajímavé jsou experimety prováděné s fotografíckým filmem . Na něm lze zachytit různá ' vyzařování provázející namáhavé duševní výkony. Sovětští vědci např. zjistili naexponovaná místa přiléha jící ke spánkům a zátylku pokusné osoby . N. S. Kulaginové . Podle experimentů dr. Krochaleva se na film dají zachytit i různé halucinace (někdy je tímto způso bem dokazována i přítomnost hostů ze záhrobí).
BIOPLAZMA Ve středověku - a ještě o pár století déle - vystavoval kat podezřelé osoby působení naprosto nepřijatelných podmínek: jedu, mrazu, vodě, ohni i žhavému kovu. Říkalo se tomu boží soud a kdo vyvázl, byl uznán za nevínného. Ze zachova- ' ných soudních zápisů je zřejmé, že přes neuvěřitelnost této zkoušky bylo nevinných překvapivě mnoho. Ve Francii byl např . za Ludvíka XIV. odsouzen k smrti upálením vůdce selské vzpoury Claris . . Přes šest set diváků vidělo, jak z hořící hraníce vyšel živa zdráv. O chůzi po žhavém uhli nebo rozžhavených kamenech jste jistě také slyšeli a Evropané přítomní podobné produkci nezapomněli teplotu takového .. chodníku" několíkrát změřit, aby vyloučili kupř. davovou sugesci. Přitom, zdá se, nejde o žádný velký problém. V USA pořádal před časem jistý podnikavec kursy, v nichž za 500 dolarů naučil chodit po žhavém uhlí několik desítek tisíc lidí. Pan Robbins si přišel na pěkné peníze, ti ostatnl k životnímu zážitku. Je zřejmé, že v případech určitého zvláštního duševního stavu se zapojí jakási účinná ochrana, něco jako bíopole známé ze sei -fí příběhů . Někteří badatelé se domnívají, že by to mohlo souviset s biologickou plazmou. Jak objevili manželé Kirlianovi z Krasnodaru. má ji každý z nás. Za určitých okolnosti je možné ji vyfotografovat (mém k disDozlei plánek
,
I
ft..lA.e.~).J,\ ....
\
' I
-~OI.J.\O\L
IVEUKOS' ,
Jestliže rády cvičíte, pak vám así není jedno, jak vypadá - řekneme-Ií to školn í mluvou - váš cv í čební úbor. Zkuste si proto ušít dres podle našeho střihu. Stačí, koupíte-Ii si půl metru lesklé plavkoviny. Podle střihu, který je na velikost 160, vystřihnete všechny díly dvakrát. Potom je po stranách a v rozkroku nastehujete, vyzkoušíte a upravíte délku podle své postavy. Když je délka dobrá, dres sešij~e a pečlivě zaentlujete. Po obvodu nohaviček nastehujete ozdobné pásky (a ty začistíte - stačí dvakrát přeložit a prošít) . Totéž provedete s vrchní částí dresu,
s
příčemž uprostřed před ního dílu této horní části
asi 8-10 cm zdrhnete a přešijete. Tím se utvoří obloučky, na jejichž střed našijete ramínka (tzn. přeložený sešitý pásek, pro tažený zpět pomocí zavíracího .špendlíku). Nezapomeňte ramínka přišít i vzadu! Na co si máte dát pozor? Při šití pružné látky hlavně na to, abyste látku pod stro-
CO OD NÁ V pŘíŠ Předně
poněkud rozšíříme
TE ČEKAT
NíKU?
rubriku Bibi tím, že Bibi bude pomáhat nejen děvčatům, ale i chlapcům, kteří se jí svěří i starostmi (to byl jeden z důvodů, proč jsme nepatrně pozměnili pro příští název celé dvoustrany - o tom se ostatně přesvědčíte hned v prvním čísle). A za . - Bibi si občas přizve odborníky, aby jí pomohli zodpovědět některé vaše otázk a současné módní barvy, linie, délky i šířV lT!ódě vás několikrát do roka upozorní ky sukní, kalhot . .. no, nechte se překvapit. A z této oblasti vás čeká ještě jedna lahůd ka - v celoročním seriálu se podíváme do mnoha koutů světa - a já vám jenom prozradím, že si tam všimneme především místních oděvů. Dále pro vás budeme připravovat recepty, řekneme si zajímavo~ti o stolování, najdete tu střihy na oděvy, ale i na hračky a jiné drobnosti, nevynecháme ani reportáže a další a další povídání pro váš věk. . Na závěr ještě něco důležitého: to, jak bude tahle dvoustránka vypadat, můžete ovlivnit i vy. Stačí napsat. -mž-
26
-
jem nenatahovaly, protože při cvičeni by vám dres praskal ve švech - to za prvé. Za druhé - nejvhodnější jsou nitě značky Suprex. A za třetí - pokud dres budete šít z látky, která téměř nepruží (např. diolen). musí být o něco větší . Kresba autorka -pit-
Milá Lado, popsala jsi mi v dopise několik náhod ných setkání s Honzou, mezi kterými vždy uplynuly měsíce. Při každém z těchto setkání jsi měla oči jenom pro Honzu a totéž podle Tvého vyprávění prožíval i on ve vztahu k Tobě. Víš, s tím hle pokukováním to nebývá zdaleka tak jednoznačné. Když se Ti totiž nějaký chlapec zalíbí, pozoruješ ho mnohem pečlivěji než všechny ostatní kluky či děvčata. Proto se domníváš, že totéž co Ty určitě prožívá i on . Každý jeho pohled - byť i náhodný - si vysvětluješ podle svých představ . .. Tím však nechci říct , že by ses Honzovi nelíbila! Myslím, že jsi mu sympatic ká, ale hlouběji se nad vámi pravděpo dobně nezamýšlí. Kdyby chtěl, mohl Tě kdykoliv ·vyhledat, počkat na Tebe před školou atd . Nebuď z toho ale už smutná - moc na Tobě oceňuji, že máš v sobě cit pro situaci , správně ses rozhodla ve chvíli, když jsi váhala, zda Honzovi po slat fotky a s nimi i dopis s Tvým vyzná ním . Poslala jsi mu jenom fotky. Uděla l a jsi dost - dala jsi Honzovi možnost, aby se Ti ozval, ale přitom ses neponížila . . Ve ·chvíli , kdy čteš tohle povídán í, už asi víš, zda Honzu přijali na vysokou ško lu nebo ne. Pokud ano, odejde studovat do ' jiného místa, a pokud ne, asi odejde stejně na vojnu. Co já Ti radím? .-K Honzovi se chovej kamarádsky, až se zase potkáte. Svou náklonnost mu mů žeš naznačit třeba nějakou větou v tom- , to smyslu: To je škoda, že odjíždíš tak daleko .. . Sama uvidíš, jak bude reago vat - možná se v odpovědi zmíní o tom , že je mu líto, že odjíždí a uvidíte se jen velmi zřídka . Rozhodně si od takových odpovědí neslibuj víc, než co znamenají. Mám pro Tebe, Lado, v téhle chvíli jeden lék. Je jím čas . Tenhle lék samozřej mě nezabere za den, dva, ani za měsíc . Trvá to déle, ale mezitím se nevyhýbej kamarádství s jinými dívkami a kluky. Jenom tak poznáš jiného kluka , než je Honza. Na novém klukovi si všímej pře devším jeho charakteru , protože ten je pro život mnohem důležitější nežl i krása . Ale to už je zase další problém . O něm si popovídáme v ábíčku někdy příště .
Bibi
Milé dívky, milí kluci, nezapomeňte si koup it ABC čís.lo jed na , ve kterém vám mimo jiné zopakuji všechno, co je pro mne po formální stránce ve vašich dopisech důležité . , Bibi
s
ČERSTVÝM OVOCEM
Nejpříhodnější čas na vymýšlení růz ných laskomin je určitě o prázdninách. . Nabízíme vám tedy dva jednodur;hé recepty na vynikající bublaninu a ovocný koláč. Nejchutnější je čerstvé ovoce, ale použít můžete během roku i kompotova né. ._ Některé z vás mají možná strach ze ztloustnutí, ale já řikám, že zbytečně. Po vámi upečených dobrotách se určitě jenom zapráší. A to, co stihnete sníst samy, do začátku školniho vyučování . snadno vyběháte, vyplavete prostě vysportujete.
Bublanina Potřeby : 4 vejce, 270 9 polohrubé mouky, 250 9 cukru , 10 lžic
oleje, 10 lžic teplé vody {převaře né, ne teplou z vodovodu !), dvě třetiny prášku do pečiva , oV.o ce (třešně, jahody, rybiz apod). Pečlivě oddělíme žloutky od bílků, žloutky utřeme v míse s cukrem (do pěny) , za stálého míchání přidáme po trošce olej, vodu, potom mouku, do níž jsme vmíchali prášek do pečiva, a nakonec jen lehce" avšak důkladně vmícháme tuhý, dobře ušlehaný sníh. Těsto nalíjeme na vymaště ný a hrubou moukou vysypaný plech a poklademe omytým ovocem , které dobře osušíme, áby nekleslo při pečení až ke dnu . ( jahody můžeme obalit ) zle v hrubé mouce .) Pečeme v předehřáté troubě. Jak dlouho? Leckterá babička by třeba řekla: Tak dlouho, až je to pečené ... Ale vážně záleží na tom, jak vysokou vrstvu těsta máte na plechu . Bublaninu zkoušime špejlí - když se na čistou suchou špejli těsto nelepí, bublanina je hotová.
Ovocný
koláč
Potřeby: asi 500 9 hladké mouky, tři čtvrtiny velkého másla, 1 vejce (nemusi
být), špetku soli, trošku cukru , ovoce (švestky, jablka atd.) . Vše zpracujeme, spojíme potřebným množstvím vody, necháme 1-2 hodiny uležet v lednici. Potom těsto vyválíme, na plechu poklademe ovocem, zalijeme zálivkou a pečeme . Zálivka : 2-3 vejce utřeme s cukrem, přidáme trochu hladké 'm ouky, do niž jsme vmíchali jednu čtvrtinu prášku do pečiva.
-mž-
TA PŘIJDE VHOD!
VESTA
Máme tu závěr dalšího ročníku ábíčka a s ním končí i náš seriál o vyšívacích technikách . Minule jste se naučily spojovací stehy a dneska je můžete využít při zhotovení teplé vesty. Taková volnější vesta ve vašem šatníku určitě nebude ležet ladem. Hodí sé do chladnějších podzimních i zimn ích dnů . Potřebujete na ni 12 obdélníků plsti nebo netřepivé silnější látky, např . flauše. Obdélníky o velikosti 20 x 25 cm složte podle schématu a jen ve dvou (horní přední díl vesty) vystřihněte krční výstřih. Potom jednotlivé obdélniky obšijte kroužkovacím (smykovacim) stehem buď silnou bavlnou (např . značky Hana), nebo tenkou pletací přízi (vlněnou či syntetickou). Dále tyto stehy propletete přízi stejné či jiné barvy tak, aby mezi jednotlivými smykovacím i stehy vznikaly křížky . Takto spojíte všech dvanáct obdéln í ků , pouze na ramenou obdélniky spojíte jen asi 10 cm od průramkového kraje . Zadní i předni krčni výstř i h, lemy předních dílů, délku vesty a průramky obšijete pouze kroužkovacím stehem (bočni švy vesty sešíváte od spodního okraje do výšky 40 cm, 20 cm necháte jako průramek) . A vesta je hotová. -horA.
'" Pokud vám vyrostou na zahrádce tykve tak velké jako Mirkovi Imlaufovi z Pecky, asi si začnete lámat hlavu, co s . nimi. Mirek část rozdá sousedům, ale většinu úrody s rodiči zpracují. Jeden z receptů nám zaslal do redakce. Osvěžující
nápoj
Potřeby:
3 kg tykve, dále 2,5 I vody, 1,2 kg cukru a 1 lžíce kyseliny citrónové na nálev, 5 citrónů, ovocit. Tykev oloupeme,
vydlabeme
dužinu
a bez jader pokrájíme na kostičky. Pak ji necháme máčet 24 hodin v nálevu. Druhý den přidáme dva citróny i s kůrou. Všechno uvaříme do měkka a vychladlé ~
'r
r'--
~
~
~
umixujeme. Tqto směs rozmicháme v 10 litrech pře vařené vody a nakonec obohatíme ovocitem ' a šťávou ze tři citrónů. Přecedíme přes jemné sítko a po ustálení předči tento osvěžující nápoj - podle Mirka - všechny kupované ovocné nápoje. -mžFoto M . Procházka
I
"
__
1:.r:J /
/
'"
27
/
'" Na Haliči už dnes rostou jen květi ny - ty na obrázku jsou hořce tolito vé ~ Jeden z nejkrásnějších podhorských brouků. střevlík zlatolesklý Carabus auronitens ~ .. GoprŮvka" GOPR - dočasný letní příbytek horské služby ; tady si můžete odpočinout. napít se. v nouzi . nejvyšší i přespat
Cesty po horách mají své zvláštní kouzlo . Hory znamenají romantíku , dobrodružství, ale také poznávání nových věcí . A čím exotíčtější kraj, tím lépe. Exotíku ale nemusíme hledat jen v dalekých zemích , někdy stačí popojet jen o malý kousek, třeba do Polska .' A poslouchejte, jak exoticky zní jména Halicz, Tarnica, Rozsypaniec, Kremien, Rawka... Nebo San, což už není hora, ale řeka, která na svém
28
horním toku tvoří kilometry a kilometry státní hranice mezi Polskem a Sovětským svazem. Kdo má ze,měpis v malíčku, už asi tuší, kam se podíváme. S tímto pohořím jsem se seznámila už kdysi před lety - stála jsem na nejvýchodnější hoře našich Buknvských vrchů, na Kremenci, a toužebně koukala k severovýchodu. Tam se zvedaly hlavní a nej vyšši hory této části Karpat. Naše Bukovské vrchy jsou jen jejich výběžky , ty nejvyšší partie pro nás dostupné už tvoří čes koslovensko-polskou hranici. A od Kremence k jihu pak pokračuje naše hranice se Sovětským svazem , Kremenec sám je tedy trojmezí - bod , kde se stýkají hranice tř í států. . Na konci loňskeho léta se mi konečně splnil dávný sen . Stála jsem na Tarnici , nejvyšším vrcholu Bieszczad , a dívala se, jak zapadá sluníčko za Kremencem. Hluboko I pode mnou zůstala hranice lesa, okolo se vlnila jen tráva , kvetly hořce tolitové, zrály borůvky. .. Jediné dřeviny, které se nebojí proniknout do tohoto království trav, na poloninu, jsou nízké křovi té olše šedé. Ale i to jen tam, kde se drží voda - v okolí pramenišť nebo snížených míst v terénu . Už v roce 1948 se objevila myšlenka chránit tento jedinečný přírodní celek. V roce 1965 byl vypracován návrh národního parku a v roce 1973 byl národní park Bieszczady schválen a vyhlášen. Je to ovšem národní park trochu jiného charakteru, než jak je známe od nás. První, co vás upoutá, je, že do chráhěného území nE!lní zahrnuto celé pohoří. Jen jeho nej-
cennější části, což jsou v tomto př í padě poloniny a přilehlá část lesa . Příčinou tohoto vymezení ale není jen skutečnost, že s.e jedná o nejcennější partie. Velmi důležitou roli sehrála ve vyme-
zení hranic národního parku dostupnost. Kam ještě může zajet alespoň základn í meehanizace, kde lze les nebo půdu hos' podářsky využívat, tam pravomoc národ ního parku ne~ahá. Svým charakterem a způsobem obhospodařování . proto připo míná zdejší národní park naše rezervace . Ostatně - připomínají to i pravidla a růz ná nařízení , která musíte v parku dodržovat. Nikdy a nikde nesmíte ' chodit mimo vyznačené cesty. Toto nařízení se naštěst í dodržuje velice snadno, chodit mimo ces ty není tak jednoduché a 'příjemné v pralese s podrostem kopřiv či ostružiní se chodí jen o málo lépe než v hustém, tři čtvrtě metru vysokém travním porostu na polonině . Nikde v parku nesmíte trhat žádné plodiny, běda, když vás strážci parku přistihnou třeba při sbírání borůvek . A přistihnou vás velmi snadno - z pří hodného vyvýšeného m ísta obhlédnou dalekohledem celé kilometry hor, pak jen stačí dát vysílačkou pokyn kolegovi, který je hříšníkovi nejblíž. .
Poslední důležíté nařízení o pobytu v parku vám zakazuje pohybovat se v něm po setmění. Což je zákaz así nejčastějí porušovaný. Dolů do údolí, kde je povoleno táboření (a to praktícky bez omezení kdekolív). se nedostanete rychlejí než za dvě hodiny a dokonale časově naplánovat túru po horách dost dobře nejde. Takový opozdilec pak prožívá nádherné dobrodružstvi nočního návratu: klopýtá tmou přes kameny a drny a občas jej vyděsí po. hyb a dusot jakýchsi velkých zvířat v okolí stezky. To jeleni vystoupili na pastvinu nad hranici lesa a těžko říct ; kdo se polekal více, zda zvířata nebo noční cestovatel. Zvlášť když každý ví, že v horách mají svůj domov také vlci, rysové, medvědi, zubří ... Samotné slovo polonína voní zvláštní exotíkou - pochází prý ze srbského slova . planina, což označuje prostě horu s pastvínamí. Zdejší kraj byl ještě donedávna hustě osídlen a o horských pastvinách východních Karpat se zprávy zmiňují už ... Dalším barevným skvostem pod v první polovině 15. století. Z bývalé slávy horských pralesů je plž modranka však dnes zbyly jen ty horské pastviny, na karpatská - Bielzia coerulans . kterých se jako v dávnověku pase zase jen ~ Plchové vystupují až k hranici lesa divoká zvěř. Dvakrát se ·krajem Haliče pře a polonin. setká se s nimi ale jen má hnala světová válka, zanechala po sobě lokdo. žijí skrytě. v noci zarůstající ruíny vesnic v údolích a střepi ny, nábojnice a hluboké zákopy na hřebe vyšší z ních, měří 1 346 m. Naše Krkonoše nech hor. Mimo sezónu žije v obrovské je tedy značně převyšují. Dobrý pozorovaoblasti velké zhruba 100 km 2 odhadem tak tel přírody proto nemůže přehlédnout dvacet stálých obyvatel. zvláštnost u nás neobvyklou: horní hraniAle vraťme se k přírodě, jejíž válečné ce lesa je tu nečekaně nízko, tak 1 150 m. rány už čas zahojil. Bieszczady nejsou pří A budete-Ii si cestou z údolí na poloniny liš vysoké hory - ty nejvyšší vrcholy mají všímat lesa, zažijete další překvapení. kolem 1 300 m nad mořem. Tarníca, nej-
Jsou tu jen tři lesní pásma. Úplně dole v údolí je les bukový, buko-jedlový a olšina, výš pak olše ubývají a v bukojedlovém lese se objevují javory. A úplně nahoře, když už skoro prosvítá okraj lesa, se místo očekávaných smrků nebo kleče objeví pokroucené zakrslé buky; stromy mající v průměru pár decimetrů mohou být staré desítky, ne-Ií stovky let. Díky neobvyklému přístupu ochránců přír.ody při vymezování hranic národního parku mají Bieszczady ještě jednu zvláštnost - národní park není souvislý, má dvě části . Ta jedna zahrnuje nejvyšší oblasti hor - takzvané vysoké Bieszczady - a má přibližně 5305 ha . Druhá část je výrazně menší, pouhých 420 ha, a je to vlastně jediný hřeben - Carynská polonina. V horách však zbývá ještě mnoho dalších velmi cenných oblastí, a tak správa parku plánuje jeho další rozšiření, alespoň o část Wetlinské polQniny a Puszczy (pralesa) Bukowej. _ Na našich cestách jsme se ovsem ne· setkávali jen s velkými zvířaty, s jeleny, or-ly, jednou jsme dokonce narazili i na zbytky medvědj hostiny. Hory obývá přede vším ohromné množství daleko menších živočichů . Naši hostitelé z horské služby žili v· přátelských vztazích s párem plchů ze sousedství - ti se noc co noc objevovali v jejich stanu a hodovali na lidských pochoutkách, nakonec, když všechny potraviny zmizely v plechových krabicích, nepohrdli ani mýdlem. V houštinách na okrajích lesů a zarostlých pasekách žijí . vzácné užovky stromové, V · pralesním podrostu loví slimáky několik překrásných druhů střevlíků, v noci se ozývá puštík bě lavý ... Hory na hranicích tří států nás okouzlily. Daleko od civilizace a kouřících továren, pouze dva měsíce v létě zalidněné příli vem turistů - většinou studentů, mají velikou náději na přežití. Naděje však není jistota. V podhůří, kam pravomoc ochránců parku nesahá, si prakticky každý může dělat, co chce. A tak když nás místní autobus odvážel z Wetliny, nemohli jsme pod vlivem silných dojmů přehlédnout, jak se pomalu a nenápadně civilizace vkrádá i sem. Zatím jen v podobě chat v různém· stadiu rozestavěnosti . .. Ale už to je varo vání. Zdena Martinová Foto autor
29
NA SHLEDANOU NA TROJCE! Znám lidi, kteři se dokáží za tmy vznášet několik metrů nad zemí. Na vlastní oč í jsem je viděla! Bez · křídel, bez vrtulí poletovalí sem a tam, plavalí nahoru í dolů, točílí se, mácha lí rukama , smálí se i pítvo řili ... Určitě už víte , že takové lidi j sem mohla pozorovat jedině na jevišti černého divadla , kde všechno ostatni tedy lidé a technická zařize ní, která hercům, a le i květinám , krab icím č i zvířatům umožňují létat je dokonale černé . Na našich fotografiích jsou záběry z ekologicky zaměřené inscenace s ná .zvem Made by homo sapiens. Toto, ale
Až se vám v září dostane do rukou první ábíčko dalšího ročníku , zjistíte, že jsme v redakci - nejspíš omylem - přehodili stránky 3 a 30. Ale kdepak, omyl to není! O co se tedy jedná? Je to velmi jednoduché : o stránku 30 budou dbát přírodověd ci, o· stranu 31 technici (jako dosud) a na straně 3 vás budou zpravodajci upozorňovat na f i lmy, knížky, výstavy a další akce, které byste si neměli nechat ujít. Zkrátka , už sám název rubriky - Haló, zde redakce - napovídá a slibuje, že se zde vždycky dozvíte mnohé nejen o redakci, ale i o všem aktuálním kolem nás. Takže v pětatřicátém ročniku na shledanou na trojce! - mž-
•
Neopakovatelná i dalši představeni hrává černé divadlo Panoptikum v pražském Disku a vel ice často také v zahraničí. Pavla Matějů
příležitost! Chcete se na ·vlastn i oč i, uši. i kůž i pře svědčit, jaké byly Cechy v m i ~~lých sto letích? Zajděte tedy 1. a 2 . zan 1990 na Výstav i ště (dříve P~rk kultury) v ~r~ze V tyto dny tam totiz bude mlt kazdy pnchozí neopakovatelnou p ř íležitost dostat se hluboko do české minulosti, aby okusil kupříkladu život v pravěké vesnici , rytířský turnaj, ale zajít může i do středov~ kého šenku, ovšem pozor, nedaleko mu že být zrovna ~učírn~~ ~romě t~~? na ~ koupite na starem trzlstl, zasoutezlte SI ve střelbě kuší či se podíváte na videozáznamy z rekonstrukcí bitev . .. Nabídka obrovská, jak by ne, když spolutv~rc:i tohoto výletu do historie "skuteč ne I vysněné" (jak se uvádí v podtitulu téhle akce) se stanou kromě vás i stovky herců,
7..
Foto Nora KdÝács
Viděli jste někdy tušalaj obecný? A vite, že čilimnik (viz obr.) se správně nazývá štědřenec převislý? Jestliže jste si na obě otázky museli odpovědět ne, nic si z toho neděle jte. V nakladatelství Albatros právě vychází užítečný atlásek NA~E STROMY A KEŘE od A. Mezery a K . Hiska, v niž naleznete informace nejen o zmíně ných dvqu dřevinách, ale i o sto padesáti dalších. Předcházi jim krátké povídáni o vzniku a vývoji rostlin na Zemi , siluety nejrozšíře nějšich stromů, kresby vě tévek s nasazenými pupeny v zimě, typy listů a mnoho jiných zajimavých údajů . Po předchozích knížkách Náš les a Náš hmyz - motýli tak dostávají všichni začinající přirodozpytci novou
hudebníků , tanečníků , 250 šermířů
a mnoho dalších umělců. - mž-
potřebnou přiručku. Jana Klokočniková
lUCIÁŠO A PORADNA
Moji milí přlltelé. jsem moc rlld. fe se vllm ábíčko stále líbi. Dnes to je obzvláltě dťil8Žité, protože na pultech a ve stáncích se objevila řada nových dětských časopisťi. a jen když ten nllš bude nejlepší (jak věří i všechny veverky), bude MÍlj Člověk spokojený. V mnoha svých dopisech chcete poradit, obracíte se na nás s nejruznějšími přírodovědnými, a hlavně chovatelskými problémy. Snažíme se na dopisy vždy odpovídat, ale dlouhé návody psát nestačíme. Vím, že doma nemůžete mít všech~ ny knihy o přírodě, které u nás vyšly, ale každý z vás má možnost jít do knihovny a poprosit tam o radu, v jaké knize potřebné informace sehnat. Vyžaduje to sice trochu vice námahy, ale rychle získáte vše, co potřebujete. Umět pracovat s bornými knihami se musí každý naučit sám . My s Mým Clověkem si vždy nejprve přečteme úvod, poté obsah a pak začneme studovat kapitoly, které nás zajimají. U odborných knih není nutné číst . celý text od začátku do konce! Tak kupříkladu v knize o psech si nejprve vyhledáme třeba jen kapitolu o ple-
0e!-
30
menech. kdy! si teprve chceme psa pofídít. a kapitoly tjk8jk:í 88 odchovu §těňat zatím pfeskočíme. To je i rada pro Michaelu. Když jsem se začel zajímat o ptáky jako Pavlina vypťijčil jsem si knihy Naši pěvci od K . SCastného a Klíč k určování našich ptáků od F. 8aláta. Kamarád Mého Člověka si koupil papouška a stejně jako R·adka sháněl podrobnosti o jeho chovu. Doporučili jsme mu knihu Z. Vegera Papoušci - opeřeni přátelé člově ka. Když jsem se chystal na ryby a podobně jako Tomáš jsem toho o rybaření mnoho nevěděl, přihlásil jsem se jednak do místní organizace Českého rybářské ho svazu, jednak jsem si v knihovně půj čil spoustu knih o rybaření. Staré české přislovi řiká: Kdo hledá, najde. Ale na druhé straně stejně moudře tvrdí: Žádný učený z nebe nespadl. Byl bych rád, kdybyste si z těchto ponaučení vzali co nejvíce k srdcí. Pokud máte něja ký probl~m, podívejte se do moudrých knih ve školní nebo veřejné knihovně . Když nic nenajdete, obraťte se s dotazem a beze strachu třeba na áb í Čko . Můj Clověk tvrdi, vice hlav více rozumu. A my máme dohromady hlavy dva! Váš Luciáš v lastni packou
BERLíNSKÝ LOKOMOTIVNí ZÁVOD Hans Beimler vyrobil prQ rychlodráhu AthényPireus pětidílný vlak. Délka celé soupravy je 89 metrů a hmotnost 144 tu.W. Vozy jsou vybaveny dvanácti trakčními motory o výkonu po 140 kW při napájení stejno, směrným proudem o napětí 750 V z boční' kolejnice. Celková kapacita je ' 1 224 míst. Vlak dosahuje na dráze délky 25,8 km rychlosti až 80 km. h-'. Trať byla otevřena již roku 1869, a je tedy jednou z nejstarších na světě. Foto Rebstock -rr-
:..
~"'---~, NORIMBERSKÁ FIRMA Smoby přišla letos na trh s novinkou -
dětským poštovním
úřadem z plastické hmoty. Hračka s'plňuje všechny představy nejmenších občanů o pro vozu pošty. Mají v něm možnost použít i telefon přijímající mince, poštovní schránku, razítka, formuláře atp. Hračka je určena dětem od tří let. -tr-
POSLEDNí DVA IL-18 byly dopraveny v lednu 1990 do SRN. Jednalo se o stroje, které ČSA použivaly do konce minulého roku. 29. ledna se, s Ruzyní rozloučil po 29 (!) letech provozu 11-18 OK-PAl a odletěl ' do Norimberku, kde má být umístěn v mu-
zeu. Chcete-Ii na pražské Ruzyni spatřit .. osmnáctku'· na vlastní oči, není to žádný problém. Interflug z NDR létá denně s ,t ímto typem brzy po ránu z Berlína a po celodenním stání na stojánce č. 2 odlétá večer' kolem 20. hodiny do Berlína. Další možností vidět .. osmnÍ\ctku'· je ,a ze LIDÉ VE VESMíRU . Do konce roku 1989 , snímku. Patří výv:.;létlo do vesmíru 222 pozemšťanů, ně zkumnému a zkukteří dokonce vícekrát, a prožili tam té šebnímu leteckému měř 8 814 dnů . K jejich dopravě bylo usku ústavu v Praze-Lettečněno 368 startů pilotovaných l odí a ra ňanech a létá jako , , ketoplánů . Rekordmanem je sovětský létající zkušebna kosmonaut J . V . Romaněnko, který v kos,nových modifikací mu pobýval celkem 430 dní a několik honašich turbovrtulodin . Za nim následuje dvacet kosmonautů vých motorů pro SSSR, kteří žili ve vesmíru od 375 do typ L-610. 135 dnů . Protože Sověti dávají přednost -mj dlouhodobým letům , strávili jejich kosmoFoto John nauti v kosmu celkem 6249 dnů a Američané 1 863 dnů . Podrobnější informace přineslo patnácté číslo časopisu Letec tví + kosmonautika . -to-
II
II
STOLETÉ NOVINKY Nový významn~ vynález: dopisovač na dálku. Společnost National Telewriter zařídila v Londýně ústřednu pro dopisování na dálku, která má již 750 přípojek. Od telefonu liší se tento nový vynález tím, že nepřenáší mluvené slovo, nýbrž každý rukopis, kresbu, a sice s úplnou věrností, jak to na stanici podací bylo napsáno a na; kresleno. Takový dopisovatel či kreslič byl už dávno hledán jako přístroj veliée potřebný. Na obrázku vidíte stanici podací i přijímací, ovš,em ve zcela krátkém spojení. Odesilatel vezme prostě do ruky tužku a píše či kreslí, jak je zvyklý, na podložený napjatý papír. V tomtéž okamžiku, 'kdy se ' tužkou dotkl papíru, píše nebo kreslí dopisovač tento na druhé stanici stejný rukopis nebo stejnou kresbu inkoustem. Pisátko stanice vysílací je vsazeno v místě, kde kloubovitě spojené jsou dvě tyčinky. Každá má volnost pohybu v jiném směru a směry ty jsou na sebe kolmé. Pohyb jejich přenáší se dvouramennou pákou, jejíž druhý konec smýká se po kon-
taKteCh a vypíná tak nebo zapíná proud. Na stanicí přijímací je podobný přístroj, jen s tím rozdílem, že na každé ose dvouramenných pák je upevněn závit ' drátu v magnetickém poli a tímto drátem pro-
chází proud z jedné baterie. Otáčením pák uvede se psací zařízení ve stejný pohyb jako na stanici podací. Aby přístroj pracoval přesně, musí pohyb býti jemný. -kýŠimáčkův čtyrlístek
31
KAPITÁN KARIBSKÉHO MOŘE
26. Odchod - Korzárská briga Karibské m o ře svedla řad u v ítězných bitev s loděmi anglickými , francouzským i, španělskými i holandskými. Osvobodila mnoho černých otroků a ziskala i cennou kořist . Jednoho dne se však před Birdov'ým ostrovem objeví dvě neznámé lodě . Zdá se, že korzárské útočiště bylo objeveno . Kapitán Jakub Holý-Jacques Chauve stojí před rozhodnutím .
0-
e e ~ X
w
O Z
'"> Cll
~
J: >CIl
o
.o
"!ll
...J
c:
'" E o
I-
>
'"
řii
.~
:>'" Ol
>CIl
c: Poslední Harmenův zápis do lodniho deníku brigy Hvězda moře-Karibské moře je z onoho dne, kdy posádka loď opustila a vstoupila na břeh Flori· dy. Tady se cesty našich hrdinů rozešly. Harmen s Muchachou se vráti na moře a s nimi se lodní denik dostane do Evropy. Př,běh českého exulanta, který se hrou osudu stal korzárským kapitánem, však pokračuje . Jakub toužil po. poctivé práci. chtěl žít jako čestný člověk. Odnesl si z moře dost peněz , tak jako každý z posádky brigy, a jak se později ukázalo, zamířil do nitra S.everní Ameriky . Ale to už je jiný příběh. 25. pokračování uvnitř čísla "a str. 19! ~
...
