ČRo Plus
19.4.2016 ČRo Plus Zaostřeno na crowdfundingový portál http://www.darujspravne.cz str. 1 15:35 Zaostřeno Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------http://Www.darujspravne.cz, tak zní název nového crowdfundingového portálu, který vznikl na internetu na konci března a je určen neziskovým organizacím. V dnešním pořadu vám vysvětlíme, jak funguje, na jaké projekty můžete v současné době přispívat a proč a na jednom konkrétním ukážeme, jaký může mít význam a dopad, pokud se rozhodnete pomoci. Ten konkrétní projekt se jmenuje Cesta malého mnicha, finance na něj sbírá česká pobočka Dětského fondu OSN - UNICEF a zavede nás do Bhútánu. Příjemný poslech přeje Lucie Vopálenská. Neví se přesně, kolik klášterů v Bhútánu vlastně je. Mnoho jich je velmi malých, komunitních, navázaných jen na nejbližší vesničku. Ty bývají nejchudší. Fungují i jako zaopatřovací ústavy pro sirotky či kluky z velmi chudých rodin. Dětských mnichů je v zemi nejméně kolem čtyř tisíc, ale může to být až dvakrát tolik. Chlapci se do klášterů dostanou nezřídka třeba už v pěti letech. A přijdou tak o podstatnou část svého dětství. Film České televize a režiséra Martina Čecha Malý mnich, na kterém český UNICEF spolupracoval, vypráví příběhy tří bhútánských chlapců. Všichni se dostali do klášterů z vůle rodičů či prarodičů a vždy na radu astrologa. Prvním je Namgay. Klášter, ve kterém žije od svých pěti let, připomíná polorozbořenou chajdu. Mnoho romantického na něm nenajdete. Namgay, bhútánský chlapec žijící v klášteře -------------------Nejdřív mě nebavilo hlavně vstávání v pět ráno. Ale už mi to neva. Mám víc času na učení a na modlení. Náš klášter je pořád staveniště. Ale až se jednou postaví nová budova, budeme mít prý vlastní pokoje. Zatím ale nemáme zasklená okna ani jídelnu. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Podle lámy zdejšího kláštera se ale Namgaymu vede dobře. láma kláštera -------------------Když byl menší, tak těžce onemocněl. Proležel devět měsíců v nemocnici. Nic nepomáhalo. Všichni si mysleli, že byl posednut zlým duchem. Rodina si pozvala astrologa a ten řekl, ať chlapce pošlou do kláštera, že se tam uzdraví. U nás už nikdy neonemocněl. A navíc se brzy stal jedním z našich nejlepších žáků. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Namgay se naučil číst a psát, přes den se modlí, studuje, nebo pracuje. Má maminku a další čtyři sourozence. Namgay, bhútánský chlapec žijící v klášteře -------------------Doma se cítím v klášteře. Ale na návštěvu u mámy se vždycky těším. Už když od ní odcházím. To kvůli bráškovi. Po něm se mi stýská nejvíc. Starší sestru dala máma k příbuzným. Říká, že je pro ni těžké všechny uživit sama. Proto chce do kláštera poslat i oba bráchy. Jenomže Karmovi jsou teprve dva, a tak ho tam ještě nevezmou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Dorji žije v o dost lepším klášteře, Chorten Nyingpo Kabjitsa, který připomíná spíš internátní školu s výukou buddhismu. Dorji se narodil s postižením nohou, a i když chodí, je si vědom, že nikde jinde by
mu lépe nebylo. Nikde jinde by se neuplatnil. Jeho rodiče neumějí číst ani psát a vědí, že klášter se postará lépe než oni. Dorji, bhútánský chlapec žijící v klášteře -------------------Narodil jsem se se zkroucenýma nohama. Pak jsem šel na operaci, ale ta mi moc nepomohla. Tak mě rodiče dali sem do kláštera. Mám to tady moc rád. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká v zásadě šťastný Dorji. A pokračuje jeho láma Lopen Pasang. láma kláštera -------------------Náš klášter byl postaven před dvě stě sedmdesáti lety. Přicházejí k nám chlapci z různých i velmi vzdálených míst Bhútánu. Většinou z chudých rodin nebo sirotci. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Jak zaznívá v dokumentu České televize a režiséra Martina Čecha Malý mnich, tento konkrétní klášter si vede vcelku dobře. osoba -------------------Láma Lopen Pasang vede zdejší klášter na místní poměry moderně. Pro své svěřence získává podporu v podobě dotací z ministerstva buddhismu a také důležitou pomoc od organizací, jako je UNICEF. Dorji, bhútánský chlapec žijící v klášteře -------------------Dnes máme díky UNICEFu umývárnu s teplou vodou a záchody. Nejdřív ale voda nechtěla téct. Náš astrolog říkal, že jsme asi rozhněvali bohy, když jsme ji postavili tam, kde byla. Tak jsme ji posunuli a voda už teče. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Dorji, o kterém ještě bude řeč. Třetím příběhem filmu Martina Čecha je osud patnáctiletého Jamtsa. Zprvu ho vychovávali prarodiče, ale pak ho poslali do kláštera. On se za nimi po pěti letech vrátil, z obav, zda nepotřebují pomoc po zemětřesení. Nepřijali ho. Práci prý nezvládá. osoba -------------------Jamtso nic neumí, protože byl dlouho mnichem. A ti přece nepracujou. Snažím se ho některé práce naučit, ale vůbec mu to nejde. A nechce se mu pracovat. Takže bych byl rád, kdybysme ho v nějakém klášteře udali. Jamtso, bhútánský chlapec žijící v klášteře -------------------Asi má pravdu. Měl bych se vrátit tam, kam patřím. Ve vesnici nemám šanci sehnat práci. A hospodářství doma zastane líp můj bratr Oko. / Ukázka / Jamtso, bhútánský chlapec žijící v klášteře -------------------Vím, že mě tu nechtějí. Nezlobím se na ně. Ale oni nechápou, že i já chci zpátky. V klášteře jsem strávil pět let a doma jsem tam. Ne tady. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka --------------------
Slyšeli jste úryvky z dokumentu Martina Čecha s názvem Malý mnich, který vznikl pro Českou televizi za spolupráce českého fondu UNICEF. Jak vysvětluje jeho ředitelka Pavla Gomba, pomoc fondu v Bhútánu opravdu funguje. Pavla GOMBA, ředitelka UNICEF ČR -------------------Já jsem v Bhútánu byla už čtyřikrát v rámci dvanácti asi let. A musím říct, že ta pomoc tam je opravdu hodně vidět. Že to je jedna z těch zemí, kde opravdu pomoc pomáhá. Až dokonce tak, že některé organizace zvažují, že třeba se odtamtuď odstěhují jinam, protože prostě to funguje. A zvlášť třeba v těch zdravotnických programech vidím obrovský skok, že třeba tam, kde předtím vlastně nebyla dostupná žádná lékařská péče, tak přijedete a je tam prostě chýše, kde dvakrát do týdne přichází zdravotní sestra, což je důležité třeba zvlášť pro ti, pro ty těhotné ženy a matky, takže i statisticky je tam opravdu vidět, jak, jak se, jak se ta situace zlepšuje. Sice pomalu, ale opravdu jako objektivně se zlepšuje. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Program by ale určitě nefungoval bez zapojení místních lidí. Představených v klášterech a jejich učitelů. Ty vlastně organizace používá jako jakési "předsunuté" jednotky. Mniši totiž docházejí i do rodin ve vesnicích a tam mohou šířit osvětu. Pavla GOMBA, ředitelka UNICEF ČR -------------------Přesně tady tihle lidé třeba prochází školeními, já sama jsem viděla takové zajímavé školení mnichů o rizicích HIV, AIDS, takže to bylo takové jako ošemetné téma, jenom podle toho, jak se mniši občas začervenali, tak jsem mohla hádat, o čem mluví, ale ten program funguje, protože potom když jdou do vesnice a minimálně jednou za rok musí v každé rodině vykonat určitý obřad, tak vlastně to využijí i jako příležitost té rodině říct, jak třeba dodržovat hygienu, jak pečovat o děti a podobně, jak se chránit před HIV, AIDS, takže vlastně ti mniši samotní jsou našimi, našimi předsunutými pracovníky. Nikde na nich nevidíte logo UNICEF, ale funguje to právě proto, že ti místní lidé je znají a že je respektují. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Přestože má Bhútán ministerstvo štěstí a programy tam fungují, situace v zemi samozřejmě není nikterak růžová. Pavla GOMBA, ředitelka UNICEF ČR -------------------Je tam jednak velký problém s úmrtností žen a matek během těhotenství a porodu, který ta, vlastně ten podíl je téměř stejný jako někde v Subsaharské Africe, což je jak překvapivé, a to je jedna právě z oblastí, kde se UNICEF angažuje, stejně tak třeba problém s chudokrevností, anémií, asi osmdesát procent dětí v Bhútánu je anemických, takže UNICEF tam zavádí takzvané železné čtvrtky na školách, kdy dětem podáváme železo a vlastně obohacuje se sůl o železo, aby se to dostalo i k těm, kteří třeba do školy nechodí. A stejně tak je tam problém jako třeba s dostupností zdravotnictví, právě třeba s dostupností pitné vody a podobně, a jedna taková jako hodně specifická oblast jsou právě dětští mniši. Je to jeden z mála případů, kdy vlastně nějakým způsobem působíme proti těm místním tradicím, protože jinak je vždy respektujeme, a to z toho důvodu, že vlastně ohrožují vývoj těch dětí. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A v jakým smyslu jdete proti tradici? Pavla GOMBA, ředitelka UNICEF ČR -------------------Nebo spíše se snažíme vytvářet takové prostředí, aby tahle tradice nebyla pro děti škodlivá. V Bhútánu vlastně kláštery fungují jako dětské domovy. A já sama jsem tam viděla chlapce, kterým bylo třeba pět nebo šest let, opravdu jako děti, které třeba ještě ani by nechodily do školy, a už jsou mnichy. A tam vlastně pro ně končí dětství. Ten, ten režim je velmi přísný, je, je vlastně stejný jako pro dospělé mnichy. Jednak samozřejmě fyzicky, ty děti vstávají třeba v pět hodin ráno, a opravdu se učí celý text, dokonce tam existujou i tělesné tresty, když se to nenaučí dobře. Většina těch klášterů je
velmi chudobná, takže tam třeba co se týká výživy, co se týká třeba i pitné, tak i to je velký problém. A hlavně ty děti tam vlastně nemají normální základní vzdělání. Oni se většinou učí jenom ty texty. Takže později v životě už nemají žádné uplatnění. A jsou tam většinou sirotci nebo chlapci z opravdu hodně chudých rodin. A nejsou tam z žádného přesvědčení, z žádného rozhodnutí, prostě je tam dohnaly podmínky. Takže vlastně my tam jednak se snažíme pomoci těm dětem, které už v klášterech jsou, a aby třeba aspoň měly nějaké základní vzdělání, aby byly chráněny před zneužíváním a podobně, a současně vlastně i ve spolupráci s těmi mnichy a s ministerstvem buddhismu, které tam je, tak se snažíme působit i na rodiče a na celou společnost, aby minimálně děti, ty chlapce posílali do klášterů v pozdějším věku. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Dorji se do Chorten Nyingpo Kabjitsa dostal v šesti letech a ředitelka českého fondu UNICEF Pavla Gomba vysvětluje, proč právě na jeho cestu do Prahy nyní sbírá peníze. Pavla GOMBA, ředitelka UNICEF ČR -------------------Pro tu svou rodinu byl přítěž. Oni ho nemohli živit, byli to opravdu velmi chudí zemědělci, takže dát ho do kláštera byla taková jakoby přirozená volba. A on navzdory tomu, že zpočátku vypadal, že vůbec nebude chodit, tak jako to překonal a chodí, samozřejmě špatně. A my, když jsme se snažili ještě nějakým způsobem pomoc jemu přímo, kromě tomu klášteru, jako všem, všem těm mnichům, tak jsme narazili na to, že vlastně v Bhútánu není žádný ortoped. A jenom dostat se do hlavního města, do vlastně té největší nemocnice, je cesta asi na šest hodin autem. Takže vlastně vel..., velmi složitá pomoc. Nicméně Dorji je takový jako statečný, opravdu přes to své postižení radostný chlapec, s mnoha sny, chtěl by samozřejmě hrát fotbal, tak jako jeho kamarádi, a my jsme tedy v téhle kampani, která vlastně má být zaměřena na něco velmi konkrétního, zvolili právě jeho cestu k nám. A to ze dvou důvodů. Jednak, to je nasnadě, prostě zajistit mu odbornou prohlídku, snad i nějakou léčbu, pokud to bude možné. A také proto, že vlastně tím, že pomáháme daleko, tak je složitější na tu dálku lidem u nás ukázat, co se udělalo, že to má smysl, že se peníze neztrácejí. A řekli jsme si, že bychom to mohli udělat naopak a přivést prostě nějaké dítě sem, které už vlastně nějakou pomoc zažilo. Takže pro nás je to velmi unikátní projekt, zatím jsme to ještě nikdy nedělali. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Peníze z kampaně Cesta malého mnicha by měly jít jednak na letenku, respektive letenky z Bhútánu, protože malý Dorji nemůže cestovat sám, eventuelně na ubytování nebo služby lékařů. Protože jde jenom o jednoho chlapce a jeho doprovod, tak mne napadlo, co se bude dít dál, až se Dorji zase vrátí zpět do svého kláštera v Bhútánu? Pavla GOMBA, ředitelka UNICEF ČR -------------------Ten program není vlastně jenom jednorázový, že pomůžeme jednomu a odejdeme od toho. UNICEF tam funguje trvale, takže tady tohle je téma, které, v kterém určitě budeme pokračovat. To kouzlo na rozdíl oproti jiným sbírkám, které jsou vlastně nekonečné, protože ty problémy jsou nekonečné, tak je v tom, že jednak Bhútán je tak malá země a ten počet dětí vlastně je omezený, tak že teoreticky by se dalo pomoci opravdu všem, a bylo by škoda, kdyby zrovna tady tohle se nepovedlo. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Nový crowdfundingový portál Daruj správně.cz je určen všem neziskovým organizacím, které musí pouze splnit základní podmínky. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Minimálně jeden rok fungování, veřejná sbírka, transparentnost, to znamená i, i zveřejňování, pravidelné zveřejňování informací o svojí činnosti, ty další podrobnosti se všechny neziskovky dozvědí na, na portále. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka --------------------
Vysvětluje Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------A ty neziskovky, které tedy splní ty podmínky, tam mohou potom zavěsit a otevřít svůj, svoji sbírku, kterou si vlastně nastaví na nějaký doporučený čas, zhruba mezi třiceti až pětačtyřiceti dny, s tím, že si stanoví i nějakou cílovou částku a vlastně mohou otevřít veřejnosti ten svůj příběh a, a svoje projekty a pozvat svoje fanoušky k tomu, aby jim tam přispěly. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Obrovskou výhodou je, že tento portál a jeho služby jsou zadarmo. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Je to tak, že vlastně my se snažíme absolutně minimalizovat tu administrativu kolem toho, snižujeme náklady na té straně i naší a vlastně díky podpoře našich partnerů můžeme vlastně tuto službu poskytovat bezplatně. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Portál nespadl z čistého nebe. Vzory v zahraničí samozřejmě existují, ale za časté fungují jinak. Nejznámějším charitativním crowdfundingovým portálem je GoFundMe.com, který je dostupný celosvětově v mnoha zemích západní Evropy, Ameriky i v Austrálii. Organizace mu však musí platit pět procent z cílové částky a kampaně tu mohou trvat neomezenou dobu. Naopak na Daruj správně.cz jsou časově ohraničené. Proč? Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Vlastně i vzhledem k tomu, že když je něco dlouhodobého, tak vlastně vždycky jsou nějaké vlny, nějaké propady, někdy prostě ti dárci třeba přispívají víc, ale vždycky to chce nějakou akci nebo něco, čemu i ti dárci mohou rozumět, mohou se s tím ztotožnit, a, a musejí mít chuť se s tím spojit a podpořit to, zapojit se do toho. Proto jsou právě ty krátkodobé sbírky na to úplně ideální. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Jejich fanoušci výběr peněz často sledují a berou ho jako dobrodružnou hru. Pro rozjezd portálu vybralo Fórum dárců kromě UNICEFu také třeba Nadaci partnerství, která chce od lidí vybrat peníze na obnovu duchovního místa pod hradem Špilberk, Nadace rozvoje občanské společnosti, jejíž sbírku Kuře netřeba představovat, hodlá nakoupit kompenzační pomůcky, ZOO Praha se uchází o pozornost s projektem Metr za litr, v rámci kterého chce vybudovat vrtanou studnu pro koně Převalského a obecně prospěšná společnost Asistence ve spolupráci s Nadací Jedličkova ústavu by ráda získala finance na zacvičení sedmdesáti nových osobních asistentů. Všech těchto pět úvodních projektů má na získání cílové částky maximálně pětačtyřicet dnů. Kampaně končí 28. dubna. Do té doby mohou případní zájemci darovat libovolnou částku. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Češi podle vůbec výzkumů veřejného mínění o sobě rádi říkají, že jsou štědří, že minimálně každý druhý alespoň jednou ročně něco nějak někam daruje. Ale dlouhodobě vlastně ten, i ten český neziskový sektor a vůbec ten dárcovský segment se potýká s tím, že lidé třeba darují pouze jednorázově a že neradi na sebe nechávají nějakým způsobem kontakt. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A právě k řešení tohoto problému by aspoň částečně mohl přispět portál Daruj správně.cz. Ten, kdo chce potvrzení o daru, musí vyplnit potřebné údaje. Na druhou stranu ten, kdo chce zůstat v anonymitě, tak také nemá problém. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců
-------------------Člověk se může rozhodnout, jestli daruje anonymně, nemá tedy potom ale bohužel nárok na to případné potvrzení o daru, to nejde, a je potom problematické samozřejmě dodat tu případnou odměnu. Ale když se rozhodne nechat, nechat ty údaje, tak potom tyhle ty benefity tam jsou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Samotný princip funguje už léta a zahrnuje čtyři základní druhy crowdfundingu. Odměnový, kdy přispěvatel něco konkrétního získá, možná znáte HitHit, Startovač nebo Penězozdroj, dluhový, kdy jedni půjčují druhým, investiční, tam typicky investoři podporují start-upy, no, a nakonec charitativní. Podle průzkumu, který pro Fórum dárců zpracovala agentura InsightLab, by Češi v rámci crowdfundingu přispěli nejraději právě na charitu, a to v jednašedesáti procentech. Ale jen sedm procent z dotázaných zcela přesně ví, co to crowdfunding je. Jednoduše řečeno, jde o sdílené nebo společné doslova davové financování projektů odehrávající se zpravidla na webu prostřednictvím internetového bankovnictví. Šedesát procent z těch, kdo uvažují o darování skrze Daruj správně.cz, jsou mladí lidé do devětadvaceti let. V zásadě to odpovídá faktu, že mladá generace má k technologickým novinkám přeci jen blíže než starší ročníky. Pokračuje opět Klára Šplíchalová. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Právě tato skupina lidí je jednak komfortní vlastně v tom internetovém prostředí, celkově, a i co se týká těch plateb a vyhledávání různých informací a tak dále, protože přece jenom darování online a vůbec i nákupy online jsou zejména doménou prostě lidí mladších, kteří se v tom internetovém bankovním prostředí cítí bezpečně. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------No, a výzkum, který si Fórum dárců nechalo zpracovat od agentury InsightLab, přinesl i zajímavá zjištění ohledně částek, které Češi nejčastěji darují. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Mezi třema až sedmi stovkami vlastně máme zkušenost, že se pohybuje nejčastější dar vlastně obecně na internetu v rámci toho online, online dárcovství. A vlastně podle toho průzkumu aktuálního se ukázalo, že lidé označovali vlastně rozpětí zhruba mezi sto až pěti stovkami korun. Čili pokud bychom to hrubě zprůměrovali, tak kolem tří set korun. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------No, a dodejme, že prvních pět projektů na portálu má dohromady cílovou částku kolem půl milionu korun. Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců -------------------Kdyby ti lidé teda, kteří jim dají, tak všichni by dali ten průměrný prostě příspěvek ve výši zhruba těch tři sta korun, tak by bylo zapotřebí nějakých sedmnáct set lidí, což je nějaká čtvrť nebo nějaká fajn vesnice plná skvělejch altruistickejch lidí, co pomáhají. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. A já závěrem ještě dodávám, že v předvečer vysílání tohoto pořadu byla sbírka na studnu pro koně Převalského na třech procentech, projekt Asistence na sedmi procentech, Nadaci rozvoje občanské společnosti se podařilo nasbírat čtrnáct procent z cílové částky, na obnovu duchovního místa pod Špilberkem se nasbíralo šestnáct procent, no, a velké překvapení - malý mnich Dorji do Prahy přijede. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus přeje Lucie Vopálenská.
