Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí. Program Moderní společnost a její proměny T5-5. Výzkum v roce 2006 svazek III

Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí Program Moderní společnost a její proměny T5-5 Výzkum v roce 2006 svazek III.

Statistické analýzy vývoje počtu IT odborníků Příjmové komparace informatiků v ČR a v zahraničí Monitoring volných pracovních míst IT odborníků na českém trhu práce

Ludvík Michalička Ivo Baštýř Drahomíra Fischlová Jana Vavrečková

VÚPSV Praha 2006

Obsah Část I. Statistické analýzy vývoje počtu IT odborníků ..................................................................... 3 1. Úvod ....................................................................................................................................... 4 2. Vývoj počtu a složení zaměstnaných IT odborníků ............................................................... 5 2.1 Hlavní odvětví působení IT odborníků podle klasifikace OKEČ .................................... 6 2.2 Vzdělanostní struktura IT odborníků ............................................................................... 8 3. Analýza vývoje věkových kohort a toků pracovních sil ........................................................ 9 3.1 Zjištění rozdílu posunutých kohort .................................................................................. 9 3.2 Analýza toků pracovních sil........................................................................................... 10 4. Absolventi terciárního vzdělání v oboru informačních technologií..................................... 11 5. Model pro odhadování vzdělanostních potřeb ..................................................................... 12 Část II. Příjmové komparace informatiků v ČR a v zahraničí........................................................ 14 1. Poznatky dosavadního výzkumu, metodika, informace....................................................... 15 2. Srovnávací analýza výdělků IT-povolání a jejich výdělková motivace k migraci za prací z ČR do zahraničí ..................................................................................................................... 19 Část III. Monitoring volných pracovních míst IT odborníků na českém trhu práce...................... 28 1. Popis vzorku, metodologie šetření ...................................................................................... 29 2. Základní tendence na trhu práce v ČR ................................................................................. 31 2.1 Inzerovaná pracovní místa pro absolventy bakalářského studia .................................... 32 2.2 Inzerovaná pracovní místa pro absolventy magisterského studia ................................. 35 2.3 Inzerovaná pracovní místa pro absolventy postgraduálního studia .............................. 38 3. Údaje o volných pracovních místech pro informatiky ......................................................... 41 4. Závěr..................................................................................................................................... 43

2

Část I. Statistické analýzy vývoje počtu IT odborníků

řešitel: Ludvík Michalička

VÚPSV Praha 2006

3

1. Úvod Za pracovníky v oblasti výpočetní techniky (v dalším IT odborníci) považujeme ty, kteří jsou charakterizováni hodnotami Rozšířené klasifikace zaměstnání (KZAM-R): KZAM-R 213 - vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky · 2131 Projektanti a analytici výpočetních systémů · 2132 Programátoři · 2139 Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou KZAM-R 312 - techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky · 3121 Poradenství v ICT (Informační a komunikační technologie) · 3122 Operátoři a obsluha výpočetní techniky · 3123 Operátoři průmyslových strojů, NC strojů · 3129 Ostatní technici v ICT S určitým zjednodušením lze říci, že vědečtí pracovníci se podílí na samotném vývoji nových technologií a souvisejících konceptů, zatímco techničtí pracovníci spíše na provozu a podpoře těchto systémů. Vymezení ICT expertů podle klasifikace KZAM - R nicméně neodráží rychlé změny, které v IT sektoru probíhají, neboť nezahrnuje např. pozice typu analytik business procesů v oblasti IT, obchodník s ICT (který musí mít velmi dobrou znalost produktů, které prodává) apod. Práce si klade za cíl popsat vývoj počtu pracovníků v oblasti výpočetní techniky v delším časovém období a odhadnout pokračování tohoto vývoje do roku 2010. Ke sledování vývoje používáme převážně roční průměry původně čtvrtletních souborů Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) z let 1996 až 2005. Analýzou souborů VŠPS sledujeme: vývoj celkového počtu v IT odborníků období 1996 až 2005, vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků v tomto období, vzdělání IT odborníků v roce 2005, oblast jejich působení v odvětvích hospodářství podle klasifikace OKEČ v roce 2005. Abychom analyzovali hlouběji vývoj počtu IT odborníků, používáme metodu analýzy věkových kohort. Tato metoda porovnává vývoj věkových kohort v čase. Bývá užitečné porovnat frekvence posunutých kohort, ku příkladu frekvenci věkové skupiny 30 – 34letých v roce 2000 s frekvencí kohorty 35 - 39letých právě po pěti letech, v roce 2005. Při těchto porovnáních byly zjištěny některé zajímavé poznatky, spočívající v pravidelném úbytku kohorty 30 - 34letých. Pomocí modelování trhu práce, které v našem ústavu provádíme, můžeme odhadnout počet nově otevřených míst pro tyto odborníky v období 2006 - 2010. Porovnání počtu těchto volných míst s odhadovaným přílivem absolventů v období 2006 - 2010 můžeme odhadnout šanci příchozích na pracovní trh najít odpovídající zaměstnání.

4

2. Vývoj počtu a složení zaměstnaných IT odborníků Celkový počet zaměstnaných IT odborníků (zaměstnaných v oborech KZAM 213,312) a IT odborníků s vysokoškolským vzděláním je na následujícím grafu. G r a f 1 Vývoj počtu IT odborníků

100000 90000 80000 70000 60000 IT všichni

50000

IT VŠ

40000 30000 20000 10000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Mezi lety 1994 až 2002 měl počet odborníků v IT technologiích rostoucí trend s průměrným tempem růstu 2,22 % ročně, růst se po roce 2002 změnil v pokles. Pokles všech zaměstnaných, k němuž došlo mezi lety 2002 a 2004, ve výši 18 000, se budeme v dalším pokoušet vysvětlit. Není způsoben výběrovou chybou. O 4 200 klesl v tomto období také počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Data VŠPS jsou uvolňována čtvrtletně. Vzhledem k obměňování základního souboru respondentů, kdy se každé čtvrtletí obmění 20% souboru, jsou výsledky v „blízkých“ intervalech silně korelované. I tak je zajímavé znázornit, jaký je vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v obou oborech KZAM po čtvrtletích. Z následujícího grafu, kde je znázorněn vývoj počtu zaměstnaných vysokoškoláků odděleně v oborech KZAM 213 a 312, vyplývá, že celkový přírůstek v posledním roce je tvořen přírůstkem vysokoškoláků v oboru 312, v němž jsou soustřeďováni techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky, zatímco frekvence oboru 213 (vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky) stagnuje.

5

G r a f 2 Počty vysokoškolsky vzdělaných podle oborů KZAM 30000 25000 20000 VS 213

15000

VS 312

10000 5000

20 02 . 20 1 02 . 20 2 02 . 20 3 02 . 20 4 03 . 20 1 03 . 20 2 03 . 20 3 03 . 20 4 04 . 20 1 04 . 20 2 04 . 20 3 04 . 20 4 05 . 20 1 05 . 20 2 05 . 20 3 05 .4

0

2.1 Hlavní odvětví působení IT odborníků podle klasifikace OKEČ Zaměstnanost IT odborníků je popsána v následující tabulce: T a b u l k a 1 Zaměstnanost IT odborníků rok1999 A01 A02+B C D E F G H I J K L M N O,P,Q

0 266 807 16449 2317 1228 4571 117 3617 5808 24831 4514 1399 926 1246

rok2000 0 46 1287 16998 2715 1248 5281 86 6357 4145 27460 4435 1027 497 901

rok2001 152 0 1125 19405 2886 1782 6122 303 6966 5036 33944 5162 1080 828 1125

rok2002 259 143 516 22312 2506 2043 7533 37 5886 5709 32787 6303 1227 1812 1918

rok2003 40 117 657 20240 1056 2541 5010 97 3859 3304 32615 6842 1369 1114 2439

rok2004 0 55 373 18184 1061 1609 3515 160 4400 2759 31574 5797 1811 693 959

rok2005 0 195 357 20724 1756 759 3145 0 4988 4157 32122 7160 1518 1107 747

Největší podíl zaměstnaných IT odborníků se nachází v odvětví K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti. Toto odvětví zahrnuje: • Činnosti v oblasti nemovitostí • Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost • Činnosti v oblasti výpočetní techniky 6

• •

Výzkum a vývoj Ostatní podnikatelské činnosti

Dalším nejvýznamnějším odvětvím je D - zpracovatelský průmysl, L - veřejná správa, J - finančnictví, G - obchod. Z následujícího grafu je patrné, že ve vyjmenovaných odvětvích s největší zaměstnaností IT odborníků došlo po roce 2002 k poklesu jejich zaměstnanosti, k nevýznamnému poklesu došlo v odvětví Veřejná správa a obrana. G r a f 3 Absolutní počty IT odborníků v nejčetnějších odvětvích

40000 35000 30000 25000

Zpracovatelský prům. Finančnictví

20000

Nemovitosti,podnikání Veřejná správa

15000 10000 5000 0 1999

2000

2001

2002

2003

7

2004

2005

2.2 Vzdělanostní struktura IT odborníků Vzdělanostní struktura IT odborníků je velmi složitá. Vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků bylo v roce 2005 41,5% všech pracovníků v oboru. V následující tabulce uvádíme vzdělání IT odborníků s podílem nad 5% z celkového počtu v roce 2005: T a b u l k a 2 Vzdělání IT odborníků s podílem nad 5% z celkového počtu v roce 2005 vzdělání

relativní četnost v roce 2005

středoškolské s maturitou, obor elektrotechnika vysokoškolské, obor elektrotechnika středoškolské s maturitou, obor strojírenství vysokoškolské, ostatní technické obory středoškolské s maturitou, obor ekonomika středoškolské s maturitou, ostatní středoškolské s maturitou, obecná příprava vysokoškolské, obor ekonomika, obchod

15% 14% 9,70% 7,90% 7,70% 7,50% 6,70% 5,60%

8

3. Analýza vývoje věkových kohort a toků pracovních sil 3.1 Zjištění rozdílu posunutých kohort Data Výběrového šetření pracovních sil, pokud je sledujeme v delším časovém horizontu, dovolují analyzovat změny velikosti věkových kohort. Kdyby nedocházelo ke změnám zaměstnání či k odchodům ze zaměstnání z jiných důvodů, mohli bychom například očekávat, že velikost věkové kohorty 25letých až 29letých v roce 2000 bude přibližně stejná jako velikost kohorty 30 až 34letých o pět let později v roce 2005. Pokud v tomto období došlo k úbytku, můžeme očekávat, že tento úbytek může být vyrovnán absolventy škol a usuzovat tak na vyhlídky získat zaměstnání v oboru. Tento postup komplikuje skutečnost, že věkové kohorty mohou být méně četné a zatížené velkou absolutní výběrovou chybou. Tento nedostatek kompenzujeme tím, že zjišťujeme změny stejné kohorty v pětiletých obdobích 1994 až 1999, 1995 až 2000, 1996 až 2001 atd., až 2000 až 2005 a stanovujeme průměrný růst či pokles každé ze zkoumaných kohort. Ze změn v daných obdobích byla určena míra růstu za tato období a nakonec byla pro každou věkovou kohortu spočítána průměrná míra růstu. Ta je uvedena na následujícím grafu: G r a f 4 Průměrná míra růstu

0,2 0

25_- 29

30 -_34

35_- 39

40_- 44

45_- 49

50_- 54

55_- 59

60_- 64

-0,2 -0,4 -0,6 -0,8 -1

Z grafu vyplývá, že přírůstky vykazují pouze kohorty 25 - 29, 35 - 39, 40- 44letých, zatímco ostatní kohorty se zmenšují. Zmenšování vyšších věkových kohort můžeme vysvětlit odchodem starších pracovníků, mužů i žen, do jiných povolání a do důchodu. Zajímavý je úbytek kohorty IT odborníků ve věku 30 - 34 let, kterých za pět let ubude v průměru 11 %, aby jich v následující kohortě 35 až 39letých a 40 až 44letých zase stejné množství přibylo. Mezi lety 2000 až 2005 dosáhl úbytek v této kohortě dokonce 21%.

9

Analýzou souboru neaktivních a nezaměstnaných se neprokazuje, že by se IT odborníci přelévali do těchto kategorií, pozorovaný úbytek tedy nelze vysvětlit odchodem do nezaměstnanosti, na mateřskou dovolenou či podobnými důvody. 3.2 Analýza toků pracovních sil V souboru výběrového šetření pracovních sil se kmen respondentů obměňuje každé čtvrtletí z 20 ti procent. Každý respondent by se tak měl ve výběru vyskytovat pětkrát a pak být nahrazen. Ve snaze vysvětlit úbytek IT odborníků jsme sledovali jejich změny v náhodně vybraném období, mezi 4. čtvrtletím 2002 a 1. čtvrtletím roku 2003 s těmito výsledky: Ze sledování zmizelo „předčasně“ 3 087 IT odborníků. Z nich bylo: 714 nezastiženo 551 změnilo povolání 1822 zmizelo z evidence bez udání důvodu Odchod z evidence lze tedy vysvětlit změnou povolání jen z 17,8 %. Zbytek předčasných odchodů ze sledování VŠPS není možno na základě shromážděných informací vysvětlit.

10

4. Absolventi terciárního vzdělání v oboru informačních technologií Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (dále ÚIV) uvádíme tabulku absolventů terciárního vzdělávání - magisterského studia a té části absolventů bakalářského studia, kteří nepokračují v návazném magisterském studiu. Pracovníci ÚIV zároveň prognózují počet těchto absolventů do roku 2010. T a b u l k a 3 Vývoj absolventů IT oborů absolventi 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008//9 2009/10 IT oborů bakaláři 270 160 250 210 210 890 1 020 1 050 1 160 1 270 magistři 1 739 1 909 1 923 2 067 1 792 2 400 2 390 2 420 2 760 2 720

Je patrné, že se počet vysokoškolsky vzdělaných absolventů mezi lety 2001 až 2005 prakticky neměnil. K prudkému zvýšení dojde mezi lety 2005 až 2010, kdy se počet absolventů oborů informačních technologií zdvojnásobí. Další graf, převzatý z publikace Studenti a absolventi oborů informatika a výpočetní technika Českého statistického ústavu v roce 2006, uvádí postavení České republiky v podílu terciárně vzdělaných absolventů IT oborů v mezinárodním srovnání. Vyplývá z něj, že naše pozice mezi novými členskými zeměmi (jejich průměr je v grafu označený jako NMS) je lehce nadprůměrná. Také z tohoto grafu je patrná stagnace sledovaného podílu vysokoškoláků, k níž došlo u nás mezi lety 2000 a 2004. G r a f 5 Mezinárodní srovnání terciárně vzdělaných IT absolventů

11

5. Model pro odhadování vzdělanostních potřeb Ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí rozvíjíme Model pro odhadování vzdělanostních potřeb, který analyzuje trh práce a odhaduje možnost najít vhodné zaměstnání pro absolventy škol, kteří přicházejí na pracovní trh. Je popsán v (1). Model odhaduje poptávku po práci v předem definovaných profesních a vzdělanostních skupinách v příštích pěti letech a velikost poptávky po práci ve vzdělanostní skupině konfrontuje s přílivem absolventů ze škol ve stejném období. Poptávka po práci se dělí na poptávku způsobenou expanzí oboru a poptávku způsobenou nutností nahradit pracovníky při změně zaměstnání, při odchodu do důchodu, na mateřskou dovolenou a z podobných příčin. Pro definované vzdělanostní skupiny dokáže model předpovídat vývoj zaměstnaných v blízké pětileté budoucnosti. Pro nejfrekventovanější vzdělanostní skupiny, jak byly uvedeny v tabulce 2, jsme získali tento vývoj frekvencí: T a b u l k a 4 Absolventi IT oborů vzdělání

středoškolské s mat. obor elektrotechnika vysokoškolské, obor elektrotechnika středoškolské s mat., obor strojírenství vysokoškolské, ostatní technické obory středoškolské s mat., obor ekonomika středoškolské s mat., ostatni středoškolské s mat., obecná příprava vysokoškolské, obor ekonomika, obchod

relativní četnost v roce 2005 15% 14% 9,70% 7,90% 7,70% 7,50% 6,70% 5,60%

odhadovaná relativní absolutní míra růstu četnost v roce četnost v roce 2005 - 2010 2010 2005 0,32% 16,30% 12 635 0,07% 14,10% 11 737 -0,01% 9,40% 8 109 0,37% 9,60% 6 672 -0,24% 6,30% 6 449 0,15% 8% 6 264 -0,28% 5,20% 5 618 0,22% 6,60% 4 722

Z tabulky je patrné zmenšování podílu středoškoláků na celkovém zaměstnání v profesi (až na podíl středoškolsky vzdělaných elektrotechniků) a rostoucí podíl vysokoškoláků. Dalším z výstupů modelu je analýza souborů VŠPS z hlediska předem definovaných seskupení profesních kategorií KZAM. Model odhaduje, na základě historických trendů, počet míst v seskupení profesí v budoucnosti. Definovali jsme profesní skupinu IT odborníků KZAM 213 a 312 s těmito výsledky pro období 2006 až 2010: Počet nových míst získaných expanzí hospodářství: Počet uvolněných míst, která se uvolní a bude je nutno nahradit: Celkový počet míst pro nově příchozí:

14 712 7 186 21 898

Z těchto údajů je patrná další specifika oboru, a to, že počet nových míst získaných expanzí hospodářství převyšuje počet uvolněných míst. V ostatních oborech je to opačně. Vzhledem ke komplikované vzdělanostní struktuře IT odborníků vyjádřené v tabulce 2 není možné vyjádřit šanci všech nově příchozích získat místo v oboru IT. Ústav pro informace ve vzdělávání nám poskytl svůj odhad absolventů terciárního vzdělání IT odborníků pro období 2006 až 2010. Data jsou v tabulce č. 3. Vyplývá z ní, že v tomto období si bude hledat zaměstnání cca 18 000 vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků. Vzhledem k takřka 22 tisícům nově otevřených míst budou mít vysokoškolsky vzdělaní odborníci

12

dobrou šanci získat zaměstnání, budou ale často nahrazovat středoškoláky, dosud v oboru působící. Šance středoškolsky vzdělaných získat zaměstnání v oboru bude nižší. Odhadovaný celkový počet IT odborníků do roku 2010 poroste mezi lety 2005 až 2010 s průměrným indexem růstu 4,6% a je na následujícím grafu: G r a f 6 Vývoj počtu IT odborníků s výhledem do roku 2010 120000 100000 80000 VŠ

60000

IT odb.celkem

40000 20000

13

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0

Část II. Příjmové komparace informatiků v ČR a v zahraničí. Mezinárodní srovnávací analýza

řešitel: Ivo Baštýř

VÚPSV Praha 2006

14

1. Poznatky dosavadního výzkumu, metodika, informace Podle zjištění řady průzkumů z posledních let o zahraniční migraci odborníků (osob s vysokoškolským vzděláním, požadovanou erudicí a zkušenostmi) včetně povolání z oblasti výpočetní techniky je i u těchto pracovníků výdělkový profit významným migračním motivem; má z hlediska odchodu do zahraničí charakter podmínky „sine qua non“1. Rozdíl úrovně výdělků (mezd) mezi státy je absolutní rozdíl nebo - častěji relativní poměr (relace) obsahově a metodicky shodných (resp. dostatečně blízkých) výdělkových charakteristik. Mezistátní porovnání úrovně vyžaduje přepočet výdělků z národních měnových jednotek na jednotnou porovnávací měnovou jednotku. Z hlediska příjmové motivace k migraci jde vždy o výdělkový rozdíl mezi dvěma státy. Relativní poměr mezd mezi státy je též charakterizován jako „mzdový diferenciál“. Převážná část odborníků pokládá za nejvhodnější dočasnou pracovní migraci se zpravidla několikaletým pobytem v zahraničí a návratem do mateřského státu (ČR); stručně lze tuto migraci charakterizovat jako „dočasně pobytovou návratovou pracovní migraci“. Náklady spojené s pobytem v zahraničí kryje migrant z výdělku dosahovaného v cizině, a to za podmínek a úrovně spotřebitelských cen, daní, odvodů apod. ve státě dočasného pobytu a zaměstnání. Tento typ migrace je zcela převažující; jen zcela ojediněle realizují odborníci migraci dojížďkovou (pendlerskou) spočívající v denním nebo maximálně - týdenním dojíždění za prací do ciziny a trvalým pobytem v mateřském státě. Pro výdělkovou výhodnost dočasně pobytové návratové migrace jsou rozhodující diferenciály srovnatelné kupní síly čistých (disponibilních) výdělků mezi mateřským a cílovým státem. Podle řady empirických analýz lze intenzitu a hranice výdělkově motivované mezistátní migrace vymezit zhruba takto: - velmi silný sklon k migraci existuje v situaci, kdy výdělková úroveň v cílovém státě je několikanásobně - minimálně zhruba trojnásobně - vyšší než ve vysílajícím státě (recipročně je výdělková úroveň tohoto státu třetinová, resp. ještě nižší), - silný migrační sklon trvá, pokud se výdělková úroveň cílového státu pohybuje okolo dvojnásobku úrovně vysílajícího státu (ve vysílajícím státě je zhruba poloviční), - ekonomické motivy migrace se utlumují, pokud výdělková úroveň cílového státu je zhruba o třetinu (33 %) vyšší než v mateřském státě (tj. výdělková úroveň vysílajícího státu dosahuje okolo tří čtvrtin - 75 % - úrovně cílového státu); náklady migrace (ekonomické a osobnostní převyšují při těchto výdělkových vztazích její přínosy). Konkrétní rozsah migrace za prací je, při určitých výdělkových vztazích mezi mateřskou a cílovou zemí, ovlivňován vzájemně se prolínajícím působením dalších ekonomických i mimoekonomických faktorů (osobnostní, přírodní, společenské); působí i jiné souvislosti (migrační politika států, nabídka a poptávka po práci aj.) Pro pracovní migraci odborníků je dále charakteristické, že se obvykle realizuje na základě předem známých nabídek zahraničních zaměstnavatelů; jde o tzv. „nabídkovou migraci“. U emigrace odborníků přitom hraje podstatnější úlohu příjmový diferenciál mezi konkrétními povoláními (profesemi), resp. pracovními pozicemi než vztahy mezi obecnějšími mzdovými (příjmovými) hladinami emigračního a imigračního státu, které jsou významné pro migrační proudy osob běžného profesního (pracovního) zaměření. Shodná povolání, resp. pracovní pozice odborníků mohou v jednotlivých národních ekonomikách zaujímat rozdílné 1

V posledním průzkumu (VÚPSV 2006) očekávají téměř tři čtvrtiny respondentů z oblasti IT, že při případném odchodu do ciziny se jejich finanční situace zlepší, a to buď podstatně (47 % respondentů) nebo alespoň trochu (26 %). 15

pozice na výdělkových škálách; vhodné hodnoty platů lze zjišťovat z informací o nabízených mzdách (výdělcích) ze strany zahraničních zájemců o odborníky (popř. o výdělcích požadovaných potenciálními migranty); použít lze informace zprostředkovatelen práce. Důležitými faktory mezistátní migrace odborníků jsou, vedle výdělkových motivací, rovněž rozvoj profesionálních znalostí prací ve vysoce kvalifikovaných týmech, se špičkovým vybavením a na významných projektech, a tím vytvoření předpokladů pro kariérní postup po návratu do mateřském země. K mezinárodní srovnávací číselné analýze intenzity výdělkové motivace k pracovní migraci do zahraničí je nezbytné za všechny státy vstupující do porovnávání shromáždit dále uvedené informace, a to pokud možno ve srovnatelné metodice, obsahu a časovém období a za všechny struktury, které jsou předmětem porovnávání (této konkrétní analýze jde o informace za jednotlivá povolání aj.). Jde o údaje: a) hrubé nominální výdělky (mzdy, platy) v národní měně, b) parametry umožňující, na základě hrubých nominálních mezd, stanovení čistých nominálních výdělků, tj.: ba) daň z příjmu (% srážky z hrubých nominálních mezd), bb) zákonné odvody do sociálních fondů placené zaměstnancem (% srážky z hrubých nominálních mezd)2, c) průměrný roční směnný kurz národních měn k referenční (porovnávací) měně jako parametr umožňující převedení nominálních hrubých a čistých výdělků v národní měně na jednotný základ porovnávání, d) relativní cenová úroveň (hladina) výdajů domácností na konečnou spotřebu k referenční (porovnávací) cenové hladině; je to charakteristika umožňující převod nominálních čistých výdělků na reálnou srovnatelnou (paritní) úroveň kupní síly čistých (disponibilních) výdělků. Základní schéma pro číselnou analýzu výdělkových vztahů srovnávaných jednotlivých povolání mezi státy je toto: Postup transformací úrovní výdělků v jednotlivých státech od hrubého nominálního výdělku ke srovnatelné kupní síle čistého výdělku: Prvý krok: převod hrubé nominální mzdy na čistou nominální mzdu v národní měně: ČN = HN x (1 - D), … (1) kde: ČN: čistý nominální výdělek v národní měně HN: hrubý nominální výdělek v národní měně D: součtová daňová sazba (daň z příjmů a zákonné srážky do sociálních fondů) Druhý krok: převod čisté (popř. hrubé) nominální mzdy v národní měně na jednotnou srovnávací měnu: ČS = ČN x K, … (2) kde: ČS: čistý nominální výdělek ve srovnávací měně K: směnný kurz národní měny ke srovnávací měně (zpravidla průměrný roční směnný kurz) 2

Pokud by v zaměření analýzy bylo i hodnocení příjmových motivů k trvalé celoživotní migraci za prací, bylo by nutné získat rovněž informace o zákonných odvodech do sociálních fondů placených zaměstnavatelem (% srážky k hrubé nominální mzdě). 16

Pozn.: Stejný postup se uplatní při převodu hrubé mzdy: HS = HN x K, … (2a) kde: HS: hrubý nominální výdělek ve srovnávací měně Třetí krok: převod čisté nominální mzdy ve srovnávací měně na paritní kupní sílu čisté mzdy ve srovnávací měně (srovnatelná čistá reálná mzda): ČR = ČS x C, … (3) kde: ČR = paritní kupní síla čisté mzdy ve srovnávací měně (srovnatelná čistá reálná mzda) C = relativní cenová hladina výdajů domácností na konečnou spotřebu (VDKS) je poměr (koeficient, procento) peněžních objemů VDKS v paritní (srovnávací) cenové hladině a v cenách srovnávaného státu (vyjádřeno ve srovnávací měně), tj. Tn CS = , … (4) Tp kde: Tn : peněžní objem ve srovnávací měně VDKS v cenách státu n, Tp : peněžní objem ve srovnávací měně VDKS ve srovnávací cenové hladině (např. EU-25, EU-15 nebo některého státu vstupujícího do porovnání). Souhrnně lze transformační schéma vyjádřit jako ČR = HN x (1 - D) x K x C, … (5); symboly viz shora ve vzorcích (1) až (4) Výpočtový postup lze realizovat tak,že se vzorec (5) upraví takto: ČR = HN x K x kt, … (6) kde kt je souhrnný transformační koeficient shrnující faktory součtové daňové sazby a relativní cenové hladiny: … (7) kt = (1 - D) x C , Rozsah informací o výdělcích povolání je omezený; neexistuje žádná dostatečně podrobná mezinárodní databáze, která by obsahovala údaje za porovnávané státy k jednotně vymezenému časovému období a metodice. Předběžnou vyhledávací rešerší a analýzou byla za všechny porovnávané státy shromážděna data z různých zdrojů, podle států v nestejném rozsahu a kvalitě, a to v časovém rozmezí 2002 - 2004. Přes metodicko-obsahové rozdíly umožňují získané informace základní orientaci ve vztazích o úrovni a relacích mezd porovnávaných povolání. V každém státě působí na výdělkové postavení (jejich úroveň, dynamiku, relace) jednotlivých povolání komplex konkrétních sociálně-ekonomických faktorů plynoucí z historického vývoje, vývoje, způsobů (mechanismů) utváření mezd a platů, z konjunkturální situace národní ekonomiky a na trhu práce obecně a specificky v dané profesní komoditě. Na každé povolání (skupinu povolání s blízkým, obdobným, příbuzným obsahem pracovní činnosti, tj. v prováděné analýze povolání působí sice obdobné sociálně-ekonomické souvislosti a faktory ovlivňující jejich výdělkové postavení, intenzita a působení těchto souvislost a faktorů se však mezi jednotlivými povoláními mohou podstatně lišit. Prameny údajů použitých v číselné analýze jsou: Za ČR jsou údaje o úrovni hrubých průměrných měsíčních výdělků převzaty nebo odvozeny (dopočteny) z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva

17

práce a sociálních věcí za rok 2004. U IT-povolání jde o údaje za tzv. podnikatelskou sféru3. Hodnota výdělkového rozmezí („minimax“) jsou v ČR stanoveny jako hodnoty prvního a devátého decilu; rozpětí tedy odráží výdělky 90 % lékařů. Za srovnávané zahraniční státy jsou hodnoty výdělků uváděny ve dvou okruzích jednak údaje statistických pramenů, jednak informace o výdělkových nabídkách zahraničních zaměstnavatelů potenciálním migrantům z ČR. Zahraniční údaje statistického charakteru použité v tabulkových přehledech se opírají o publikaci agentury Translitera („poznatky o situaci na trhu práce, poptávce po kvalifikovaných pracovnících a jejich mzda ve státech V. Británie, Irsko, Německo, Rakousko“) a různé prameny v ní uváděné. Konkrétně jde o výběrová šetření akciové společnosti Jobpilot (Německo, Rakousko), studie firmy Public Service Benchmarking Body (Irsko), Hays (Irsko), šetření Britského statistického úřadu (V. Británie), informační portál irského zdroje Finfacts (všechny státy). Informace o dani z příjmů a povinných odvodech do sociálních fondů (prováděných zaměstnanci a popř. i zaměstnavateli) jsou uváděny (modelovány) v publikaci OECD „Taxing Wages 2004 - 2005“4 pro dvě typické sociální skupiny zaměstnanců: osoby samostatné a osoby žijící v manželství. V každé skupině jsou vyčísleny hodnoty daní a odvodů podle úrovně hrubých mezd a počtu závislých dětí. U samostatně žijících osob - bezdětných jednotlivců jde o průměrnou úroveň mezd, nízkou úroveň mezd stanovenou jako 67 % průměru a vysokou úroveň - 167 % průměrné mzdy; údaje pro svobodné, bezdětné zaměstnance jsou použity pro analýzy jako nejvhodnější. Informace o relativní cenové hladině výdajů domácností na konečnou spotřebu domácností za období 1999 až 2003 obsahuje publikace ČSÚ: Výsledky Evropského srovnávacího programu za roky 1999 - 2003. Za rok 2004 je doplňuje zpráva Eurostatu (The European Comparison Programme); údaje za rok 2005 nebyly v době zpracování tohoto textu k dispozici.

3

Do podnikatelské sféry se zařazují ekonomické subjekty odměňující (v roce 2004) své zaměstnance podle zákona č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (základem je zde stanovení mzdy na základě individuální nebo kolektivní smlouvy). Do nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty ekonomické subjekty, které odměňují (v roce 2004) své zaměstnance podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech (základem je podrobnější stanovení platu zákonem); rozsah IT-povolání v této sféře je velmi malý (okolo 5 % odborníků); proto se informace neberou v úvahu. Údaje o výdělcích jsou v podnikatelské sféře získávány výběrovým šetřením, v nepodnikatelské sféře od roku 2004 šetřením u všech subjektů a jejich zaměstnanců. 4

Tato publikace je posledním pokračováním dlouhodobé řady „Taxing Wages“, která přináší každoročně informace, mimo jiné, o daňové zátěži. 18

2. Srovnávací analýza výdělků IT-povolání a jejich výdělková motivace k migraci za prací z ČR do zahraničí Povolání „programátor“ je ve srovnávací analýze vhodným představitelem ITpovolání vzhledem k jeho všeobecnému rozšíření, početnosti a relativně snadnou dostupností informací o výdělcích. Údaje o výdělcích povolání „programátor“ jsou obsaženy v tabulkovém přehledu I; jsou výsledkem předběžné analýzy dostupných údajů5. Hrubé nominální výdělky povolání „programátor“ (dle informací získaných ze statistických zdrojů) zahraničních států vstupujících do porovnání byly 2,4 až 3,6násobně vyšší než úroveň výdělků v ČR: násobek relativní úrovně průměrných měsíčních hrubých výdělků programátorů vůči ČR (= 1,0) Německo Rakousko Irsko V. Británie

3,1 x 3,0 x 2,4 x 3,6 x

V absolutních hodnotách to měsíčně znamená výdělek: ČR cca 34 tis. Kč, Německo 111 tis. Kč, Rakousko 96 tis. Kč, Irsko 81 tis. Kč, V. Británie 123 tis. Kč (zaokrouhleno na tis. Kč). Podstatným zjištěním je skutečnost, že mezi vnitrostátním výdělkovým postavením programátorů v ČR a ostatních porovnávaných státech existuje výrazný rozdíl. Zatímco v ČR je výdělková úroveň programátorů výrazně nadprůměrná, v ostatních státech se úroveň výdělku pohybuje v těsném okolí průměrného výdělkového standardu. Ukazuje to porovnání s průměrným výdělkovým standardem v jednotlivých státech:

5

Vedle údajů uvedených v tabulkovém přehledu I byly k dispozici údaje statistiky mezd Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO), a to průměrné měsíční mzdy povolání „programátor“ („computer programmer“) v ČR (říjen 03) a Německu (ve spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko; říjen 04) a průměrné týdenní mzdy za říjen 2003 ve V. Británii. Údaje jsou uvedeny za odvětví pojišťovnictví a veřejnou správu. Střední výdělkové hodnoty ve srovnání s údaji v tabulkovém přehledu po příslušných přepočtech na Kč (zaokrouhleno na 100 Kč): MOP tab .přehled II2) ČR 29 500 34 300 N 95 500 110 700 VB1) 125 400 123 000 1)

Přepočet z týdenních na měsíční mzdy;

2)

N a VB - statistické údaje

Údaje nebyly použity pro menší vypovídací schopnost. 19

T a b u l k o v ý p ř e h l e d I Porovnání průměrné měsíční úrovně a diferenciace hrubých mezd a srovnatelné reálné kupní síly čistých mezd povolání „programátor“ mezi Českou republikou, Německem, Rakouskem, Irskem, V. Británií; údaje za období 2003 - 2004 ř.

povolání

identifikační charakteristiky

a

b

diferenciace mezd5

průměrná měsíční mzda 4

hrubá nominální

(pramen,

národ

KZAM,

ní

rok)1

měna2

c

d

euro3

čistá paritní (kupní síla) Kč relace

e

hrubé nominální

Kč

Kč relace

abs.

ČR/Z

Z/ČR

abs.

ČR/ Z j

f

g

h

i

100

1,00

25050

čisté paritní relace

Kč

max./

min.

max.

Z/ČR

min..

max.

min.

Z/ČR

Z/ČR

k

l

m

n

o

p

48933

1,93

1,00

1,00

min..

q

relace max.

r

min.

max.

Z/ČR

Z/ČR

s

t

1,00

1,00

programátor 1

Česká republika

A, 23132,04

34315

1076

34315

100

1,00

25324

18487

35721

cílové státy statististické údaje 2 Německo (N) 3 Rakousko (R) 4 Irsko (Ir) 5 V. Británie (VB)

D,JP, 02/04

3469

3469

110674

32

3,10

32141

78

1,28

77471

138797

1,79

3,06

2,84

22498

40308

1,22

1,13

D,JP, 10/03

3000

3000

95712

34

2,96

34268

73

1,37

67045

120032

1,79

2,65

2,45

24004

42975

1,30

1,20

D,H,03

2542

2542

81100

42

2,36

29663

84

1,18

71784

90395

1,26

2,83

1,85

26256

33063

1,42

0,93

D,BSÚ,03

2617

3854

122958

28

3,58

47373

53

1,89

86149

154233

1,79

3,40

3,15

33191

59423

1,80

1,66

nabídky zaměstnavatelů 6

Německo (N)

D,JP, 02/04

3208

3208

102348

33

2,98

29723

84

1,19

71640

128355

1,79

2,83

2,62

20805

37276

1,13

1,04

7

Rakousko (R)

D,JP, 10/03

2616

2616

83461

41

2,43

29882

84

1,19

58640

104670

1,79

2,31

2,14

20930

37475

1,13

1,05

8

Irsko (Ir)

E 04/05

2292

2292

73124

47

2,13

26788

93

1,07

66456

79760

1,20

2,62

1,63

24307

29173

1,31

0,82

9

V. Británie (VB)

E 04/05

2000

2946

93989

36

2,74

36212

69

1,45

70480

117467

1,67

2,78

2,40

27155

45257

1,47

1,27

Prameny: A: MPSV: Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), podnikatelská sféra, 1. až 4. čtvrtletí 2004; B: MPSV: ISPV, nepodnikatelská sféra, 1. až 4. čtvrtletí 2004; C: mezinárodní organizace práce (MOP, ILO): Statistika práce (Labour Statistics), 2005; D: Translitera: Poznatky o situaci na trhu práce a poptávce po kvalifikovaných odbornících a jejich mzdách ve státech V: Británie, Irsko, Německo, Rakousko, 2005; E: Vavrečková, J., Gazdagová, M.: Poptávka po českých kvalifikovaných odbornících v zahraničí (kvalitativní průzkum řízených rozhovorů s představiteli soukromých zprostředkovatelen práce), VÚPSV, 2005 1) Poznámky a vysvětlivky: ČR: 2132: číslo zaměstnání /povolání) dle KZAM; N,R: JP: JobPilotTest; Ir: H: dle pramene D informační zdroj Hays; VB: BSÚ: Britský 2) 3) 4) statistický úřad; ČR: Kč, VB: britská libra, ostatní státy: euro; Přepočet průměrným směnným kurzem v roce 2004: Kč/euro: 31,004, br.libra/euro: 0,679; Čisté paritní 5) mzdy odrážejí vliv součtové daňové kvóty (daň příjmů, zákonné příspěvky do sociálních fondů a cenové hladiny vůči ČR); ČR: minimum: hodnota prvního kvartilu (Q1), maximum: hodnota třetího kvartilu (Q3) mzdového rozložení povolání; ostatní státy: dle informací použitých pramenů.

20

programátoři6 a ČR Německo Rakousko Irsko V. Británie

roční průměrný hrubý výdělek; 2004, euro průměrný výdělkový standard b 12 912 6 566 41 628 41 046 36 000 32 872 30 504 30 170 46 248 39 985

a:b 2,0 1,0 1,1 1,0 1,2

b) viz tab. 4 v tabulkové příloze

Z těchto údajů lze dovodit, že v ČR existují podmínky pro nadprůměrnou vnitrostátní úroveň výdělků programátorů (a jak se uvádí dále, je tomu tak i u ostatních IT-povolání). Jde zřejmě o vlivy situace na profesním pracovním trhu (poptávka po IT-povoláních není v ČR plně kryta), dále - a to podstatně - o působení nadnárodních firem, které ve velkém počtu v ČR fungují a jimi poskytovaná absolutní úroveň hrubých výdělků se přibližuje úrovni kurzově přepočtených výdělků v západoevropských zemích7); pravděpodobně zde působí i relativní novost celého sektoru počítačových technologií (podle zkušeností existuje u nových náročných činností, něž se stanou běžnými, sklon k výdělkovému zvýhodňování). Naproti tomu v zahraničních porovnávaných státech se vnitrostátní výdělková úroveň programátorů pohybuje okolo národního průměrného výdělkového standardu. Hodnocení důvodů této relativní úrovně výdělku by vyžadovalo rozbor podrobných informací v každém ze států (ty nejsou k dispozici). Lze jen hypoteticky předpokládat, že vybavenost pracovišť IT odborníky je v podstatě saturována a že tedy pravděpodobně neexistují důvody výdělkového preferování. Relativně výrazná rozdílnost výdělkového postavení ve vnitrostátní mzdové hierarchii mezi ČR a ostatními státy se projevuje v relacích srovnatelných výdělků programátorů mezi státy. Odstup hrubých nominálních výdělků ČR od zahraničí je sice násobkový (viz shora), avšak ve srovnání s rozdílem zjišťovaným např. u lékařů (jejichž výdělkové postavení ve vnitrostátních mzdových hierarchiích v ČR jsou podobné) je podstatně menší. Obdobně, ještě sevřenější, jsou hodnoty nabídek zaměstnavatelů (viz řádky 6 až 9, sloupce g a h přehledu II); nabídky se tedy orientují na zájemce, kteří v ČR mají 6

Dvanáctinásobek hodnot hrubých měsíčních výdělků. Podle údajů zveřejněných v Mladé frontě Dnes 22. února 2006 patří výdělky mezinárodních společností podnikajících v oboru IT na vrchol podnikové výdělkové hierarchie v ČR. Z deseti společností poskytujících nejvyšší výdělky je šest z oboru IT; základní informace jsou tyto: 7

SAP IBM Česká republika Citibank Commerzbank Hewlett-Packard Oracle Schering Microsoft Sun Microsystem Czech Home Credit International

průměrný měsíční plat (výdělek) 118 485 106 038 96 665 94 454 93 716 89 597 83 979 83 489 81 941 78 408

obor

rok

IT IT bankovnictví bankovnictví IT IT farmacie IT IT bankovnictví

2004 2004 2004 2004 2003 2004/2005 2004 2002/2003 2003/2004 2004

Orientační přepočty reálné kupní síly čistých (disponibilních) mezd odpovídajících uvedeným hrubým nominálním výdělkům naznačují, že tato kupní síla v ČR je výrazně vyšší než ve srovnávaných státech. 21

běžnou programátorskou kvalifikací a zkušenost. To rovněž naznačuje, že zhruba průměrná vnitrostátní úroveň výdělků je v porovnávaných státech u povolání programátor obvyklá. Hodnoty vztahů průměrných hrubých nominálních výdělků mezi státy jsou potvrzovány i vztahy mezi minimem a maximem výdělkových rozmezí (viz sloupce l až p tabulkového přehledu I). Vztahy mezi úrovní hrubých nominálních výdělků mezi ČR a státy vstupujícími do porovnávání (obecně: mezi mateřskými, vysílajícími státy a státy cílovými, přijímajícími) jsou jevové, relativně snadno dostupné charakteristiky, poskytují však jen zcela orientační, nepřesnou a často značně zavádějící informaci o výhodnosti pracovní migrace do zahraničí8. Vztahy hrubých výdělků neodrážejí ty faktory, které podstatně ovlivňují příjmovou výhodnost pracovní migrace do zahraničí, a tedy utvářejí sílu (intenzitu) migrační motivace. Prvním faktorem je součtová míra daňové zátěže (tj. součet daně z příjmu a příspěvků do sociálního a zdravotního pojištění placených zaměstnancem); ta přetváří hrubé nominální výdělky na čisté nominální výdělky. Součtová míra zdanění může změnit informace o příjmové (výdělkové) výhodnosti migrace. Jako samostatná informace je podstatná pro dočasnou dojížďkovou-pendlerskou migraci; to je typ zahraniční migrace, kterou IT-povolání (i jiní odborníci) realizují jen zcela ojediněle. Součtová míra zdanění je současně první složkou transformace od hrubých nominálních výdělků ke srovnatelné (paritní) kupní síle čistých výdělků. Úroveň součtového zdanění se zvyšuje s úrovní hrubého výdělku. Operacionisticky se v této studii v každém státě odvozuje úroveň zdanění ze vztahu hrubého výdělku ITpovolání (a obdobně ostatních odborníků) k národnímu průměrnému hrubému výdělkovému standardu9; hodnoty míry součtového zdanění se podle relace hrubého výdělku povolání a národního výdělkového standardu člení do tří pásem: relace vztahu hrubého výdělku povolání a národního výdělkového standardu

míra součtového zdanění podle tabulky 2 v tabulkové příloze

0,67 a méně nad 0,67 do 1,67 včetně nad 1,67

zdanění nízkých mezd zdanění průměrných mezd zdanění vysokých mezd

8

Prakticky se skutečnost projevuje v častém „rozčarování“ migrantů nad daleko nižšími výnosy (úsporami), kterých dosahují v cizině oproti představám vytvářeným pod vlivem informací o vztazích hrubých nominálních mezd. 9 Jako průměrný národní výdělkový standard byly použity průměrné roční hrubé nominální mzdy svobodných, bezdětných, manuálních zaměstnanců v odvětvích C až K (klasifikace OKEČ) uvedených za rok 2004 v tabulce 1 tabulkové přílohy (dle pramene OECD). 22

Míra součtového zdanění je dána vnitrostátním postavením hrubého nominálního výdělků v relaci k výdělkovému standardu:

ČR Německo Rakousko Irsko V. Británie 1)

koeficient hrubého výdělku programátorů a výdělkového standardu a 2,0 1,0 1,1 1,0 1,2

míra součtového zdanění (koeficient)1)

koeficient redukce hrubého na čistý výdělek

b 0,270 0,435 0,323 0,182 0,263

c=1-b 0,730 0,565 0,677 0,818 0,737

viz tab. 2 v tabulkové příloze

Redukce hrubého nominálního výdělku na čistý nominální výdělek odpovídá u zahraničních států zdanění průměrných výdělků, v ČR zdanění nadprůměrných výdělků. Vzájemné vztahy redukčních koeficientů se sice přibližují, avšak i tak je vyšší zdanění průměrných výdělků povolání programátor oproti ČR v Německu, Rakousku a ve Velké Británii prakticky shodné; v Irsku je zdanění střední výdělkové úrovně nižší než v ČR zdanění vyšších výdělků (a tedy vzdálenost čistých nominálních výdělků se vůči ČR oproti hrubým nominálním výdělkům zvětšuje). Z údajů je zřejmé, že ve vyšších úrovních hrubých výdělků je nejnižší součtová daňová zátěž v ČR. Faktorem, který v současné době nejintenzivněji ovlivňuje míru přeměny (transformace) z hrubého nominálního výdělku na paritní reálnou úroveň čistého výdělku, jsou relativní vztahy cenových hladin konečné spotřeby domácností. Silné působení tohoto faktoru je dáno skutečností, že relativní cenová úroveň konečné spotřeby domácností v ČR je výrazně nižší, než je ve všech porovnávaných zahraničních státech (údaje z roku 2004):

ČR Německo Rakousko Irsko V. Británie 1)

koeficient cenové hladiny výdajů domácností na konečnou spotřebu EU-25 = 1,00001) ČR = 1,0000 0,5500 1,0000 1,07000 1,9455 1,04000 1,8909 1,2300 2,2364 1,0600 1,9273;

viz tabulka 3 v tab. příloze

Cenové hladiny porovnávaných států jsou cca o 89 % (Rakousko) až 124 % (Irsko) vyšší než v ČR. To zásadním způsobem ovlivňuje vzájemné poměry porovnatelné kupní síly čistých mezd ČR a států vstupujících do porovnání a zcela mění vztahy oproti hrubým nominálním výdělkům.

23

Souhrnný transformační koeficient obou faktorů (vliv součtového zdanění a relativní cenové hladiny výdajů na konečnou spotřebu domácností) je dán jejich vzájemným vydělením (daňová redukce: redukce cenových hladin):

ČR Německo Rakousko Irsko V. Británie

dílčí transformační koeficienty redukce vztahy cenové HNV na ČNV hladiny VKSD a b 0,730 1,0000 0,565 1,9455 0,677 1,8909 0,818 2,2364 0,737 1,9273

souhrnný transformační koeficient HNV na ČRPV a:b 0,73000 0,29041 0,35803 0,36576 0,38528

ČR = 1,00000 1,00000 0,39782 0,45405 0,50104 0,52778

HNV: hrubý nominální výdělek, ČNV: čistý nominální výdělek, VKSD: výdaje na konečnou spotřebu domácností, ČPRV: čistý paritní reálný výdělek (paritní kupní síla čistého výdělku)

Z hodnot souhrnného transformačního koeficientu vyplývá, že paritní reálná úroveň kupní síly čistých mezd představuje v Německu necelých 30 % úrovně hrubých nominálních mezd a jejich relace k reálné kupní síle čistých mezd v ČR je jen cca 40 % relace hrubých nominálních mezd, v Rakousku jsou analogické hodnoty cca 36 % a 49 %, v Irsku cca 37 resp. 50 % a ve V. Británii cca 39 resp. 53 %. Absolutní úroveň kupní síly průměrného paritního čistého výdělku programátorů v hladině spotřebních cen ČR a v Kč má v jednotlivých státech (podle statistických údajů) tyto hodnoty (zaokrouhleno na tisíce Kč, viz tabulkový přehled II, sloupec i, řádky 1 až 5): tisíc Kč měs. 25 32 34 30 47

ČR Německo Rakousko Irsko V. Británie

V jednotlivých porovnávaných státech mohou být v nich dosahovanými průměrnými čistými výdělky (při relativní hladině cen konečné spotřeby domácností tohoto státu vůči ČR) získány (nakoupeny) výrobky a služby v objemovém rozsahu vyjádřeném uvedenými údaji. Za průměrný čistý výdělek může být objem výrobků a služeb v Německu, Rakousku a Irsku poněkud vyšší než v ČR (v ekvivalentu o 5 až 9 tis. Kč, tj. o 18 až 37 %). Rozdíl ovšem není tak výrazný, aby vytvářel intenzivní stimul k migraci programátorů do těchto států. Přitom zjišťovaná kupní síla čistých průměrných výdělků nabízených zaměstnavateli v těchto státech je ještě poněkud nižší (pohybuje se o 7 až 19 % nad reálnou kupní silou průměrného výdělku ČR). Převýšení kupní síly disponibilních výdělků dosahovaných v uvedených státech je nevýrazné vzhledem k finančním i osobnostním nákladům, které potencionální emigrant při přípravě a realizaci migrace má. Větší odstup čistých reálných výdělků vykazují oproti ČR údaje za V. Británii (statisticky zjištěné čisté reálné výdělky jsou vyšší o 89 %, nabídky zaměstnavatelů o 45 %). Relativně malý, pro migraci motivačně nevýrazný odstup čistých reálných výdělků v povolání programátorů v Německu, Rakousku a Irsku vůči ČR potvrzují i údaje o výdělkovém rozpětí (viz sloupce q až t v tabulkovém přehledu II). Zejména hodnoty odstupu horních hranic rozmezí (pohybují se v Německu a Rakousku u statistických údajů od 13 do 20 %, u zaměstnaneckých nabídek o 4 až 5 %, v Irsku jsou horní meze reálných čistých výdělků 24

nižší než v ČR). Jen údaje o výdělkovém rozpětí (resp. nabídkovém) ve V. Británii naznačují, že existuje určitá motivace k migraci programátorů do tohoto státu. V tabulkovém přehledu II se soustředí informace o průměrných hrubých výdělcích (mzdách) a průměrných reálných čistých výdělcích (jejich kupní síly) povolání „projektant a analytik výpočetních systémů“, „projektant a analytik informačních systémů“, „inženýr správce systémů nebo sítí“10. Z údajů v přehledu se ukazuje, že: a) Relativní odstup průměrných hrubých nominálních výdělků v porovnávaných zahraničních státech od ČR se pohybuje v rozmezí od 2,2 do 2,9násobku hrubého nominálního výdělku „projektanta a analytika výpočetních systémů“; odstup je tedy menší než u povolání „programátor“. b) Vnitrostátní postavení hrubých nominálních výdělků sledovaných IT-profesí je (obdobně jako u profese „programátor“) asymetrické. V ČR jsou výdělky (v rozmezí 38 až 41 tis. Kč měsíčně) značně nadprůměrné (představují 2,2 až 2,4násobek průměrného výdělkového standardu), v porovnávaných státech se pohybují v pásmu výdělkového průměru v rozmezí 0,78 (Německo) až 1,22 (Irsko) národních výdělkových standardů. Součtová zdanění hrubých nominálních výdělků proto v ČR odpovídá úrovni zdanění vysokých mezd (27 %) a v ostatních porovnávaných státech národním úrovním součtového zdanění průměrných mezd (jako u povolání „programátor“). Transformace úrovně hrubých nominálních výdělků na paritní reálné výdělky probíhá podle shodných souhrnných transformačních koeficientů jako u povolání programátor. c) Kupní síla srovnatelných průměrných čistých výdělků povolání „projektant a analytik výpočetních systémů“ a příbuzných povolání je v ČR značně blízká kupní síle v Německu, Rakousku a Irsku. Míra převýšení srovnatelné kupní síly čistých výdělků nad jejich úroveň dosahovanou v ČR se pohybuje v Německu od -10 p.b. (v ČR je kupní síla vyšší) do +7 %, v Rakousku od 7 do 28 % (v absolutním převýšení od cca 2 do 7 tis. Kč měsíčně), v Irsku od cca 15 do 29 % (absolutně od cca 4 do 7 tis. Kč měsíčně). Výdělková motivace k migraci odborníků z těchto povolání do uvedených států prakticky neexistuje; ekonomické a osobní náklady na přípravu a realizaci migrace (tj. např. náklady na jazykovou přípravu, na zachování bydlení v ČR, příspěvky na běžné životní náklady těch příbuzných, kteří zůstávají v ČR, na občasné návštěvy rodiny v ČR apod.) by byly vyšší než dosažené přínosy. Určitou intenzitu motivace k migraci představuje výdělková úroveň dosahovaná ve V. Británii; srovnatelný reálný čistý výdělek je vyšší o cca 50 % než v ČR.

10

Informace v přehledu III jsou oproti tab. přehledům I a II omezenější. Neobsahují údaje o rozmezí výdělků charakterizující diferenciaci mezd; údaje buď nejsou dostupné, nebo mají zcela nedostatečnou vypovídací schopnost. 25

T a b u l k o v ý p ř e h l e d II Porovnání průměrné měsíční úrovně hrubých mezd a srovnatelné reálné kupní síly čistých mezd povolání „projektant a analytik výpočetních a informačních systémů“ a „inženýr - správce systémů nebo sítí mezi Českou republikou, Německem, Rakouskem, Irskem, V. Británií; údaje za období 2003 - 2004 Ř

a

1 2 3

povolání

b ostatní IT povolání Česká republika projektant a analytik výpočet. systémů projektant a analytik informač. systému inženýr - správce systémů, sítí

identifik. charakte ristiky (pramen, KZAM, rok)1) c

národ ní měna2) d

průměrná měsíční mzda hrubá nominální čistá paritní (kupní síla) euro3) Kč Kč4) relace relace absol. ČR Z absol. ČR Z Z ČR Z ČR e f g h i j k

A,2131,04

38059

1129

38059

100

1,00

27783

100

1,00

A,21313,04

38843

1217

38843

98

1,02

28355

98

1,02

A,21392,04

41273

1294

41273

92

1,08

30129

92

1,08

D,JP, 04 D,JP, 04

2688 3236

2688 3236

85762 103235

44 37

2,25 2,71

24906 29980

112 93

0,90 1,07

D,JP, 04 D,JP, 04

2624 3120

2624 3120

83278 99566

45 38

2,20 2,62

29977 35648

93 80

1,07 1,28

D,H,03 D,H,03

2750 3083

2750 3083

87736 98360

43 39

2,31 2,58

32093 35976

87 77

1,15 1,29

D,BSÚ,03

2334

3437

109662

35

2,88

42251

66

1,50

E, 04/05 E, 04/05

4167 3333

4167 3333

132943 106936

29 36

3,49 2,79

38598 30873

72 90

1,39 1,11

E, 04/05

2291

2291

73108

52

1,92

26708

104

0,96

E, 04/05

2000

2945

93973

40

2,47

36206

77

1,29

cílové státy statistické údaje Německo analytik výpoč systémů 5 systémový inženýr Rakousko 6 analytik výpoč systémů 7 systémový inženýr Irsko 8 správce sítě 9 systémový analytik V. Británie 10 systémový inženýr 4

nabídky zaměstnavatelů Německo 11 12 správce sítí Irsko 13 projektant a analytik výpočet. systémů V. Británie 14 projektant a analytik výpočet. systémů

Prameny: A: MPSV: Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), podnikatelská sféra, 1. až 4. čtvrtletí 2004; B: MPSV: ISPV, nepodnikatelská sféra, 1. až 4. čtvrtletí 2004; C: Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO): Statistika práce (Labour Statistics), 2005; D: Translitera: Poznatky o situaci na trhu práce poptávce po kvalifikovaných odbornících a jejich mzdách ve státech V. Británie, Irsko, Německo, Rakousko,2005; E: Vavrečková, J., Gazdagová, M.: Poptávka po českých kvalifikovaných odbornících v zahraničí (kvalitativní průzkum řízených rozhovorů s představiteli soukromých zprostředkovatelen práce), VÚPSV, 2005 Poznámky a vysvětlivky: 1) ČR: 2131: číslo zaměstnání (povolání) dle KZAM; N, R, JP: Job Pilot Test; IR: H: dle pramene D informační zdroj Hays; VB: BSÚ: Britský statistický úřad; 2) ČR:Kč, VB: britská libra, ostatní státy: euro; 3) Přepočet průměrným směnným kurzem v roce 2004: Kč/euro: 31,904, br. libra/euro: 0,679; 4)Čisté paritní mzdy odrážejí vliv součtové daňové kvóty (daň z příjmu, zákonné příspěvky do sociálních fondů a cenové hladiny vůči ČR).

26

Souhrnně lze konstatovat, že výrazný rozdíl ve vnitrostátním postavení průměrných nominálních výdělků IT-povolání mezi ČR a porovnávanými zahraničními státy (tj. zhruba dvojnásobek průměrné národní úrovně standardu v ČR oproti průměru v ostatních státech intenzivně ovlivňovaný výdělky poskytovanými ITodborníkům zahraničními firmami) je základním faktorem skutečnosti, že motivace těchto profesí k práci v Německu, Rakousku a Irsku se pohybuje na hranici nebo pod hranicí příjmové výhodnosti, pokud jde o dočasnou (návratovou) migraci. Určitý výdělkový stimul existuje ve V. Británii. Lze vyslovit hypotézu, že z faktorů ovlivňujících vyšší vnitrostátní výdělkovou úroveň IT-povolání v ČR významně (možná nejintenzivněji) působí skutečnost, že „práce (tj. projekty, zakázky, popř. i institucionální uspořádání např. zahraniční firmy) přichází do ČR za jejími vykonavateli (tj. IT-povoláními)“. To pak působí na celkové ekonomické podmínky firem a pracovišť existujících v oboru výpočetní techniky a vede k jejich malé výdělkové motivaci k pracovní migraci do zahraničí.

27

Část III. Monitoring volných pracovních míst IT odborníků na českém trhu práce

řešitelé: Drahomíra Fischlová Jana Vavrečková

VÚPSV Praha 2006

28

1. Popis vzorku, metodologie šetření Monitoring pro odborníky z informačních a komunikačních technologií plynule navazuje na aktivity z roku 2005 a podkladovou studii č. 6.11 Cílem letošních aktivit je zachytit stav a vývoj poptávky a nabídky po pracovních místech na českém trhu práce s důrazem na odborníky z oboru IT/ICT; interpretace potřeb IT odborníků je předmětem hlavní, souhrnné studie. Monitoring byl realizován pomocí webových serverů www.jobs.cz a www.prace.cz s využitím programu společnosti LMC. Využití programu pro monitoring nabídky a poptávky po práci představuje oproti minulým šetřením zásadní změnu. V programu LMC se střetávají nabídky zaměstnavatelů a životopisy uchazečů, hledající práci. To nám umožňuje obdržet seznam oborů s celkovým počtem nabízených a poptávaných míst. Na rozdíl od ekonomické teorie je zde použita opačná terminologie. „Počet nabídek“- znamená v tomto programu počet volných míst inzerovaných zaměstnavateli, „Počet poptávek“ - zahrnuje poptávky uchazečů o zaměstnání. Třídění nabídek a poptávek neodpovídá klasifikaci KZAM, ale potřebám uživatelů. Webový servery www.prace.cz a www.jobs.cz je možno třídit podle určitých předvolených kritérií. Servery kromě nabídek na českém trhu práce nabízí nejčastěji prostřednictvím personálních agentur i práci v Evropě. Vysoce kvalifikované osoby byly vymezeny: Ukončeným terciárním vzděláním (prvním a druhým stupněm terciárního vzdělání); konkrétně se jedná o vzdělání: - bakalářské, resp nižší terciární, - magisterské vysokoškolské, tj. vyšší terciární vzdělání, - postgraduální, MBA, MBT, směřující ke získání vědecké kvalifikace. Při vystavování nabízené pozice, určuje personalista minimální požadované vzdělání. Sledované obory: - bankovnictví a finanční služby - doprava - ekonomika a podnikové finance - energetika a sítě (utility) - chemický průmysl - IS/IT: projekce a konzultace - IS/IT: správa systémů a HW - IS/IT: vývoj aplikací a systémů - kvalita a kontrola jakosti - logistika a zásobování - marketing - media, reklama a PR 11

Fischlová, D., Bruthansová, D., Pechanová, M., Švehlová, K., Malá, V., Severová, S. „Monitoring volných kvalifikovaných pracovních míst v tisku, na určených webových portálech a vybraných českých nemocnicích. Praha, VÚPSV 2005 29

-

personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a Elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a sociální péče

V souladu s celkovým zaměřením prací v roce 2006 byla zvýšená pozornost věnována oboru informačních technologií. V použitém programu to znamená sledování následujících podoborů: Období sběru dat: Leden 2006 - červenec 2007 - měsíční cyklus. Výhody použití programu LMC : - program zahrnuje nejfrekventovanější servery na českém on-line trhu práce, - uživateli jsou zájemci o práci a zaměstnavatelé hledající pracovníky s vytypovanými předpoklady ve vymezených oborech, - program umožňuje rychlou a flexibilní dostupnost požadovaných dat, - aktuálnost získaných dat a možnost jejich zpětného sledování, - užívané servery nejsou regionálně omezeny, umožňují celoplošné pokrytí, - výstupy lze dále standardním způsobem převádět do excelové tabulky a dále s nimi pracovat. Použitý program LMC má i své stinné (negativní) stránky. a) kvantitativní poptávka uchazečů může poskytovat zkreslený obraz, neboť uchazeč se zájmem o konkrétní profesi může poslat svůj životopis na příslušný server, ale i se přímo obrátit na inzerujícího zaměstnavatele. Další skutečností je fakt, že osoby hledající zaměstnání nejsou vždy ochotny poskytnout svá osobní data k vyvěšení na veřejném portále. Z těchto důvodů předpokládáme, že uvedené počty uchazečů o zaměstnání jsou zřejmě podhodnocené. b) kvantitativní nabídka zaměstnání může být naopak poněkud nadhodnocena, neboť každá pozice může být zatříděná do tří oborů a neomezeného počtu profesí. K určitým zkreslením může dojít i v souvislosti, že jednotlivé nabídky zaměstnavatelů neuvádí počty pozic, resp. přijímaných pracovníků. Přes uvedené problémy jsme k analýze nabídek zaměstnavatelů ve vztahu k poptávkám uchazečů v této podkladové studii přistoupili, neboť se domníváme, že určité trendy jsou v použitém modelu zachyceny celkem věrohodně. Nicméně upozorňujeme na to, že ke konfrontaci nabídek zaměstnání a poptávek uchazečů je třeba přistupovat se zvýšenou opatrností a uvedená data je třeba vnímat spíše jako určité tendence, které se na trhu práce v ČR objevují, než skutečné rozpory jednotlivých oborů/podoborů a profesí. V souvislosti se zaměřením předchozích prací bude vyšší důraz kladen na analýzu volných pracovních míst. 30

2. Základní tendence na trhu práce v ČR Za sledované období leden 2006 - červenec 2006 jsme zaznamenali celkem 24 775 670 nabídek pracovních míst z toho pracovní místa pro vysokoškolsky kvalifikované odborníky tvořily více než jednu pětinu (21,4%). V absolutním vyjádření se jednalo o 5 290 557 pracovních míst pro vysokoškoláky různého zaměření. To pokládáme za jedinečný zdroj informací a lze z něj - za určitých předpokladůsledovat tendence na českém trhu práce. Největší podíl pracovních nabídek je logicky zaznamenán pro vysokoškoláky s úplným magisterským vzděláním – 83,5% všech inzerovaných nabídek. Postgraduální vzdělání, resp. vědecká kvalifikace- představuje prohloubení magisterského vzdělání- z tohoto důvodu je jeho zastoupení v souboru minimální. T a b u l k a 1 Počty VPM pro vysokoškoláky a počty uchazečů zjišťovaných na webovém serveru v období leden-červenec 2006 vzdělání Bc VŠ Postgrad. celkem

VPM 867 242 4 416 602 6 713 5 290 557

uchazeči 269 789 1 207 068 60 261 1 537 118

poměr VPM/uchazeči 3,2 3,7 0,1 3,4

podíl na VPM pro VŠ 16,4 83,5 0,1 100,0

Zdroj: výpočty VÚPSV

Pokud se podíváme na poměr volných pracovních míst (dále VPM) a uchazečů, ukazuje se tento poměr příznivým; souhrnně připadají na 1 uchazeče 3,4 VPM. Samozřejmě prostupnost mezi konkrétními obory nemusí být pro uchazeče vždy možná, ale předpokládáme, že u VŠ vzdělaných pracovníků je jedna z nejvyšších. G r a f 1 Počty VPM a počty uchazečů podle jednotlivých kategorií vzdělání

Postgrad.

VPM

VŠ

uchazeči

Bc


V následující textu se zaměříme na analýzu nabídky a poptávky po práci u konkrétních typů VŠ vzdělání- bakalářského, magisterského, postgraduálního.

31

2.1 Inzerovaná pracovní místa pro absolventy bakalářského studia Za období 1. 1. 2006 do 31.7.2006 bylo systémem LMC v oblasti bakalářsky vzdělaných odborníků evidováno 867 242 VPM a 269 789 uchazečů. Na každého uchazeče o zaměstnání v souhrnu připadalo 3,2 VPM. T a b u l k a 2 Počty a podíly VPM a uchazečů s bakalářským vzděláním vzdělání VPM Bc

uchazeči 867 242 269 789

poměr VPM/uchazeči

podíl na VPM pro VŠ 3,2

16,4


Nejvyšší počet pracovních míst se generuje po uchazečích z oborů: - vývoj aplikací systémů IS/IT - 13,9% - technika a elektrotechnika IS/IT - 10,1% - projekce a konzultace - 10,0% Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání jej nabízí v oborech: - ekonomika a podnikové finance -15,8% - bankovnictví a finanční služby -14,3% - marketing -12,5% T a b u l k a 3 Počty a podíly VPM a uchazečů-bakalářské vzdělání podle oborů Bc OBOR bankovnictví a finanční služby doprava ekonomika a podnikové finance energetika a sítě (utility) chemický průmysl IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT: vývoj aplikací a systémů kvalita a kontrola jakosti logistika a zásobování marketing media, reklama a PR personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a soc.péče

součty za obory VPM 41 824 5 691 72 548 4 748 5 868 86 763 68 318 120 954 22 498 23 114 51 924 17 854 31 402 4 364 8 279 20 529 62 498 87 443 32 057 17 178 47 467 9 822 24 099 867 242


32

uchazeči 38 556 4 138 42 708 2 504 2 999 10 338 14 876 10 299 5 307 10 469 33 648 21 146 18 055 3 030 4 543 2 120 7 982 4 787 7 364 4 692 6 134 8 582 5 512 269 789

podíly za obory VPM % 4,8 0,7 8,4 0,5 0,7 10,0 7,9 13,9 2,6 2,7 6,0 2,1 3,6 0,5 1,0 2,4 7,2 10,1 3,7 2,0 5,5 1,1 2,8 100,0

uchazeči % 14,3 1,5 15,8 0,9 1,1 3,8 5,5 3,8 2,0 3,9 12,5 7,8 6,7 1,1 1,7 0,8 3,0 1,8 2,7 1,7 2,3 3,2 2,0 100,0

Třebaže jak nabídky pracovních míst zaměstnavatelů, tak poptávka uchazečů neposkytují přesný obraz o situaci na on-line trhu práce, je mimo pochybnost zvýšená poptávka zaměstnavatelů po bakalářích technického zaměření, zatímco nabídky uchazečů prezentuje spíše ekonomické vzdělání. Největší nepoměr v nabídce a poptávce po práci dosahováno v profesích: oblasti IS/IT a techniky a elektrotechniky. Děje se tak přesto, že v oboru IS/IT se mohou dobře uplatnit absolventi prvního stupně terciárního vzdělání; v oblasti IS/ IT stačí bakalářské vzdělání a praxe. V oblasti zdravotnictví, farmacie a sociální péče je rovněž poptávka zaměstnavatelů nedostatečně kryta. Naopak v oblasti médií, reklamy a PR převažuje nabídka ze strany uchazečů. Pokud bychom se podívali na vývoj počtu pracovních míst v průběhu sedmi měsíců, zdá se, že je to příliš krátká doba pro významnější odchylky. Požadavky na profese související s oborem IS/IT jsou sice kolísavé, ale spíše se zvyšují. Volná pracovní místa v technice a elektronice zaznamenávají stagnaci nebo mírný pokles. Významněji se snížila pracovní místa v oblasti marketingu.

33

T a b u l k a 4 Podíly VPM a uchazečů v jednotlivých měsících sledovaného období - % Bc OBOR bankovnictví a finanční služby doprava ekonomika a podnikové finance energetika a sítě (utility) chemický průmysl IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT:vývoj aplikací a systémů kvalita a kontrola jakosti logistika a zásobování marketing media, reklama a PR personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a soc. péče celkem Zdroj: výpočty VÚPSV

VPM uchazeči leden únor březen duben květen červen červenec leden únor březen duben květen červen červenec 4,5 4,1 4,0 4,9 4,6 6,8 6,1 14,9 14,4 14,7 14,7 15,2 12,4 10,8 1,1 0,6 0,2 0,4 0,8 0,9 0,8 1,6 1,2 1,4 1,8 1,5 1,7 1,2 8,5 7,4 8,6 8,1 7,9 9,8 8,3 16,1 15,0 15,9 16,2 16,9 15,0 14,3 0,4 0,4 0,5 0,6 0,3 0,8 0,9 0,3 0,8 1,2 1,0 0,7 1,4 1,0 0,9 0,2 0,1 0,3 1,3 1,3 1,7 1,3 1,3 0,6 0,1 2,7 1,9 1,8 3,8 4,3 4,2 4,3 2,8 2,3 4,1 11,1 11,5 9,1 9,4 9,6 9,9 10,2 5,0 4,8 5,7 6,3 4,8 5,3 6,0 7,6 7,7 7,0 8,7 7,8 8,1 8,8 4,9 4,5 3,4 3,1 2,4 4,1 5,8 10,6 17,2 14,3 15,9 13,8 12,4 12,9 3,2 3,1 3,0 2,4 2,0 2,0 1,6 2,1 1,8 1,7 2,3 1,9 2,2 1,8 4,3 2,5 2,1 1,8 2,6 2,9 2,6 3,8 3,4 4,1 4,1 4,2 3,9 2,6 8,3 7,1 5,9 4,2 5,4 5,9 4,8 11,4 11,5 12,6 14,0 13,1 12,2 10,7 1,9 1,4 2,6 2,5 1,5 2,1 1,6 8,2 7,6 8,6 7,0 7,9 7,6 7,0 3,1 3,0 4,8 4,0 3,3 2,8 3,0 6,5 6,2 6,1 7,0 8,7 6,6 6,4 0,6 0,4 0,1 0,5 0,8 0,7 1,0 0,9 1,6 1,8 1,1 0,7 0,4 0,2 0,6 7,1 0,0 0,1 0,3 0,1 0,1 1,2 8,2 1,2 1,0 0,7 0,4 0,8 1,9 6,9 1,3 1,5 2,4 2,1 2,6 1,1 2,6 0,8 0,4 0,4 0,3 0,2 6,7 13,7 6,6 5,8 7,0 6,1 6,6 2,6 1,0 3,2 3,6 3,3 3,4 2,7 1,4 2,0 1,7 1,8 1,6 2,0 2,4 10,1 3,8 11,8 11,9 10,7 9,4 9,5 4,1 0,2 3,4 4,6 4,0 4,4 4,7 2,8 0,5 2,5 3,1 3,4 3,7 3,1 2,2 0,3 1,6 1,0 2,3 3,9 4,6 1,7 1,4 1,0 0,6 1,5 4,4 5,4 3,3 1,0 8,3 7,9 6,6 3,4 4,1 2,9 3,7 2,3 1,4 1,4 2,4 2,8 1,1 0,6 1,2 1,0 1,4 1,2 2,0 3,1 0,8 3,6 3,6 2,6 3,8 4,3 3,9 0,1 3,3 2,5 3,5 3,0 1,9 2,6 1,5 1,7 1,5 1,6 2,5 4,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2.2 Inzerovaná pracovní místa pro absolventy magisterského studia Ve sledovaném období bylo systémem LMC v oblasti vysokoškolsky vzdělaných odborníků (magisterská úroveň) evidováno 4 416 602 VPM a 1 207 068 uchazečů. Na každého uchazeče o zaměstnání v souhrnu připadalo v programu LMC 3,7 VPM. T a b u l k a 5 Počty a podíly VPM a uchazečů s magisterským vzděláním vzdělání VŠ

VPM 4 416 602

uchazeči 1 207 068

poměr VPM/uchazeči podíl na VPM pro VŠ 3,7 83,5


Při identifikaci nejfrekventovanějších nabídek zaměstnavatelů a poptávek uchazečů o zaměstnání zůstávají zjištěné tendence vztahu techniky a ekonomiky nezměněny s tím, že v technických oborech připadá vyšší váha na strojírenství a elektrotechniku. Program tak potvrdil potřebu strojních a elektrotechnických inženýrů na českém trhu práce. Inženýři pro vývoj informačních technologií jsou třetí nejpožadovanější profesní skupinou. Uchazeči o zaměstnání s vysokoškolským (magisterským) vzděláním jsou ponejvíce absolventi ekonomických škol; zaměstnání hledají nejčastěji v oboru ekonomika a podnikové finance, v marketingu a v bankovnictví a finančních službách. Nejvyšší počet pracovních míst se generuje po uchazečích z oborů: - technika a elektrotechnika - 11,3% - strojírenství - 11,2% - IS/IT vývoj aplikací a systémů - 9,8% Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání jej nabízí v oborech: - ekonomika a podnikové finance - 10,1% - marketing - 9,8% - bankovnictví a finanční služby - 8,8% Z vývojových tendencí je patrná stabilní poptávka po odbornících z technických profesí a oblasti informačních technologií, která není ze strany nabídky práce náležitě saturována.

T a b u l k a 6 Počty a podíly VPM a uchazečů-magisterské vzdělání podle oborů VŠ

OBOR bankovnictví a finanční služby doprava ekonomika a podnikové finance energetika a sítě (utility) chemický průmysl IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT: vývoj aplikací a systémů kvalita a kontrola jakosti logistika a zásobování marketing media, reklama a PR personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a soc. péče VPM

součty za obory

podíly za obory

VPM 355 050 28 570 397 099 35 868 74 654 367 746 253 372 434 418 130 708 97 578 174 241 56 323 85 605 40 124 53 640 202 052 493 481 500 443 120 028 185 320 157 401 39 517 133 364 4 416 602

uchazeči 106 450 25 789 122 285 18 402 36 381 45 649 45 383 39 519 40 023 45 503 118 572 71 551 57 641 12 316 18 084 49 003 63 294 60 223 29 219 52 037 54 184 67 283 28 277 1 207 068

VPM % uchazeči % % poměru 8,0 8,8 30,0 0,6 2,1 90,3 9,0 10,1 30,8 0,8 1,5 51,3 1,7 3,0 48,7 8,3 3,8 12,4 5,7 3,8 17,9 3,3 9,8 9,1 3,0 3,3 30,6 2,2 3,8 46,6 3,9 9,8 68,1 1,3 5,9 127,0 1,9 4,8 67,3 0,9 1,0 30,7 1,2 1,5 33,7 4,6 4,1 24,3 5,2 11,2 12,8 5,0 11,3 12,0 2,7 2,4 24,3 4,2 4,3 28,1 3,6 4,5 34,4 0,9 5,6 170,3 3,0 2,3 21,2 100,0 100,0 27,3


Jak již bylo zmíněno u magisterského stupně vzdělání se projevují tendence patrné již u bakalářsky vzdělaných uchazečů - trvalá poptávka po odbornících z IS/IT, oblasti techniky a elektrotechniky a oblasti strojírenství. Přesto tyto poměry jsou příznivější než u předchozí kategorie. Vyšší počet uchazečů než nabízených míst je patrný v oblasti médií a reklamy, a nově i v oblasti vzdělávání a školství. Shodné poměry se udržují v oblasti zdravotnictví, farmacie a sociální péče - zhruba pětina uchazečů oproti nabídce VPM. Pohledem na stavové počty v červenci 2006 (konec šetření), nezaznamenáváme významné odchylky:

36

T a b u l k a 7 Podíly VPM a uchazečů v jednotlivých měsících sledovaného období VŠ OBOR

bankovnictví a finanční služby doprava ekonomika a podnikové finance energetika a sítě (utility) chemický průmysl IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT: vývoj aplikací a systémů kvalita a kontrola jakosti logistika a zásobování marketing media, reklama a PR personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a soc. péče celkem Zdroj: výpočty VÚPSV


2.3 Inzerovaná pracovní místa pro absolventy postgraduálního studia V oblasti vysokoškolsky vzdělaných odborníků s vědeckou kvalifikací bylo systémem LMC evidováno 6 713 VPM a 60 261 uchazečů. Na každého uchazeče o zaměstnání v souhrnu připadalo 0,11 VPM. Tento poměr se sice oproti ostatním skupinám jeví nepříznivě, ale je ze značné míry vyvolán specifickým druhem vzdělání. Vědecká kvalifikace je předpokladem působení v akademické a výzkumné sféře, v podnikatelské sféře není ze strany zaměstnavatelů na většinu pozic požadována (podíl na celkové poptávce zaměstnavatelů tvoří pouze 0,1%) T a b u l k a 8 Počty a podíly VPM a uchazečů s postgraduálním vzděláním vzdělání postgrad.

VPM 6 713

uchazeči 60 261

poměr VPM/uchazeči podíl na VPM pro VŠ 0,1 0,1


Během sledování byla nejvyšší poptávka po uchazečích z oborů: - strojírenství -13,9% - IS/IT projekce a konzultace -11,3% - IS/IT vývoj aplikací a systémů -9,4% Z uvedeného je zřejmé, že i požadavky na pracovní místa s vědeckou kvalifikací se kumulují do oblastí technického vzdělání, s vysokým zastoupení IT oborů. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání jej nabízelo převážně v oblastech: - vrcholový management - 11,7% - výzkum a vývoj - 11,2% - marketing - 7,5% Na straně uchazečů s postgraduálním vzděláním dominuje podle očekávání výzkum a vývoj, dále vrcholový management a poněkud překvapivě i oblast marketingu.

T a b u l k a 9 Počty a podíly VPM a uchazečů-postgraduální vzdělání podle oborů post OBOR bankovnictví a finanční služby doprava ekonomika a podnikové finance energetika a sítě (utility) chemický průmysl IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT: vývoj aplikací a systémů kvalita a kontrola jakosti logistika a zásobování marketing media, reklama a PR personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a soc. péče celkem

součty za obory VPM 507 91 492 0 583 757 578 632 0 238 511 40 198 253 0 331 935 224 138 149 56 0 0 6 713

uchazeči 2 628 586 3 313 2 020 2 593 3 355 2 349 1 476 1 810 662 4 532 2 491 3 187 300 156 1 712 3 099 3 204 2 126 7 022 6 740 2 260 2 640 60 261

podíly za obory VPM % uchazeči % % poměru 7,6 4,4 518,3 1,4 1,0 644,0 7,3 5,5 673,4 0,0 3,4 8,7 4,3 444,8 5,6 11,3 443,2 8,6 3,9 406,4 2,4 9,4 233,5 0,0 3,0 3,5 1,1 278,2 7,6 7,5 886,9 0,6 4,1 6227,5 2,9 5,3 1609,6 3,8 0,5 118,6 0,0 0,3 4,9 2,8 517,2 5,1 13,9 331,4 3,3 5,3 1430,4 2,1 3,5 1540,6 2,2 11,7 4712,8 0,8 11,2 12035,7 0,0 3,8 0,0 4,4 100,0 100,0 897,7

Zdroj: výpočty VÚPSV Vysvětlivky: – nezaznamenána žádná VPM

U uchazečů s vědeckou kvalifikací- postgraduálním vzděláním byl zaznamenán vyšší nesoulad nabídky a poptávky. To může být způsobeno faktem, že vědecká kvalifikace nemusí být nezbytným předpokladem pro výkon dané profese, případně se předpokládá, že bude doplněna až u konkrétního zaměstnavatele. Markantní převis nabídky práce nad poptávkou uchazečů se projevuje v oblasti: výzkumu a vývoje, médií, reklamy a PR a vrcholového managementu. Pro informaci byl rovněž proveden vývoj nabídky a poptávky po práci v čase měsíčních intervalů - to je dokumentováno v následující tabulce; vzhledem k nízkým četnostem dochází ale k značnému kolísání a získané údaje nelze adekvátně interpretovat.

39

T a b u l k a 10 Podíly VPM a uchazečů v jednotlivých měsících sledovaného období post OBOR bankovnictví a finanční služby doprava ekonomika a podnikové finance energetika a sítě (utility) chemický průmysl IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT: vývoj aplikací a systémů kvalita a kontrola jakosti logistika a zásobování marketing media, reklama a PR personalistika a HR pojišťovnictví právní služby stavebnictví a reality strojírenství technika a elektrotechnika telekomunikace vrcholový management výzkum a vývoj vzdělávání a školství zdravotnictví, farmacie a soc.péče celkem Zdroj: výpočty VÚPSV


3. Údaje o volných pracovních místech pro informatiky Kvantitativní vyhodnocení nabízených pracovních míst v rámci oboru informačních technologií12 Počty VPM a uchazečů v oboru IS/IT absolutně IS/IT: projekce a konzultace IS/IT: správa systémů a HW IS/IT: vývoj aplikací a systémů celkem

relativně 370 535 255 168 438 004 1 063 707

34,8 24,0 41,2 100,0


Počty VPM a uchazečů v rámci oboru projekce a konzultace IS/IT (červenec 2006) profese

absolutně

analytik IS animace 3D architekt IS auditor konzultant IS lektor instruktor project manager projektant IS/IT ředitel IT celkem

relativně 3 393 569 3 256 2 870 5 279 1 347 17 513 4 724 2 053 41 004

8,3 1,4 7,9 7,0 12,9 3,3 42,7 11,5 5,0 100,0


Počty VPM v rámci oboru správa systémů a HW (červenec 2006) profese administrátor LAN/WAN administrátor OS architekt HW systémů databázový administrátor konzultant databázových systémů konzultant OS operátor pracovník Help desku ředitel IT správce aplikací správce aplikačního SW správce operačních systémů a sítí support IS technik HW tester celkem

absolutně


12

Interpretace údaje je součástí souhrnné zprávy – viz. svazek I.

relativně 1 253 1 293 813 1 251 1 595 1 278 353 497 2 053 1 295 1 601 1 589 974 895 1 216 17 956

7,0 7,2 4,5 7,0 8,9 7,1 2,0 2,8 11,4 7,2 8,9 8,8 5,4 5,0 6,8 100

T a b u l k a 11 Počty VPM a uchazečů v rámci oboru vývoj aplikací a systémů (červenec 2006) profese animace 3D programátor projektant IS/IT ředitel IT tester webdesigner webmaster celkem

absolutně 569

relativně 3,2 7 782 4 724 2 053 1 216 911 595 17 850


42

43,6 26,5 11,5 6,8 5,1 3,3 100

4. Závěr Z analýzy trhu práce vyplývají následující skutečnosti: Stabilním znakem českého trhu práce je vysoká poptávka po technických profesích: strojírenství, technika a elektrotechnika. Vysoce stabilní za celé referenční období se jeví rovněž poptávka po odbornících v IS/IT bez ohledu na to, zda se jedná o projekce a konzultace, správu či vývoj a aplikaci systémů. Oblast zdravotnictví, farmacie a sociální péče tvoří počtem nabízených pracovních příležitost kolem 2-3% všech volných pracovních míst, a to bez ohledu na kategorii vzdělání. Výše mzdy je zaměstnavateli uváděna málokdy, častěji se objevuje v rozpětí. Vzhledem k výraznému rozptylu mezd není možné jednoznačně určit v rámci sledovaných oborů průměrnou výši mzdy, kterou zaměstnavatelé nabízejí. Lze jen rámcově konstatovat, že pro místa inženýrská, odborné pracovníky v podnikání, programátory a ostatní IT pracovníky se mzdy pohybují v rozmezí 25 až 45 tis. Kč, pro pracovníky v oblasti zdravotnictví, farmacie a sociálních věd nepřesahuje 25 tis. Kč. Obecně platí, že vyšší mzdy nabízejí zejména zahraniční společnosti. Pro další analýzu trhu práce navrhujeme nadále využívat speciální softwarový program LMC, který umožňuje měření poptávky a nabídky práce v ČR, prostřednictvím příslušných webových portálů. Z hlediska ujasnění si pojmů navrhujeme pro další sledování provést sjednocení termínů nabídka a poptávka po práci podle běžné ekonomické teorie a našeho předcházejícího výzkumu. Poptávka po práci by představovala inzeráty firem, nabídka práce by naopak zahrnovala uchazeče o zaměstnání.

43

Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí. Program Moderní společnost a její proměny T5-5. Výzkum v roce 2006 svazek III

Recommend Documents