Richard Bennett. Hledani Boha. dv Christliche Literatur-Verbreitung e.v. Postfach Bielefeld

Richard Bennett

Hledani Boha

dv Christliche Literatur-Verbreitung e.V. Postfach 110135-33661 Bielefeld

www.ccim-media.com Biblicke citaty jsou z Ekumenickeho pfekladu Puvodni nazev: Your Quest for God © 1985 Cross Currents International Ministries © ceskeho pfekladu: CLV Bielefeld 1994 Preklad: Ethos Ostrava Chalupnikova 41, CZ-704 00 Ostrava-Zabfeh Obalka: Dieter Otten Sazba: Ethos Ostrava Tisk a vazba: Ebner Ulm Distribuce: JAMI, vydavatelstvf a agentura P. O. Box 34 CZ-73608 Havffov21 ISBN 3-89397-735-X

Obsah

Pfedmluva Kapitola 1 Skutecne existuje Buh?

9

Kapitola 2 Je tvuj duchovni ukazatel spolehlivy?

13

Kapitola 3 A jaky ten Buh vlastne je?

23

Kapitola 4 Co lidi od sebe oddeluje?

29

Kapitola 5 V cem tkvf skutecny probldm?

39

Kapitola 6 Proc clovek zabloudf?

45

Kapitola 7 Opravdu me Buh miluje?

53

Kapitola 8 Jak se st£t clenem Bozf rodiny?

61

Kapitola 9 A co dale?

71

Kapitola 10 Doslov

75

Pfedmluva Na svych c'etnych cesta'ch jsme se s manMkou setkavali na hlavnich i vedlej§ich kfizovatkach zivota s mnoha lidmi. Pochazeli z ruznych kultur i hospodafskych pomSrfl a mSli rflznou urovefi vzdSlanf. Nemyslim si, ze jsme se s tSmito lidmi potkali nahodou. Nemyslim si ani, ze se tato knizka dostala do tvych rukou jen tak. NejdulezitejSi rozhovory, ktere jsme v prflbShu let s lidmi vedli, se tykaly hledani Boha. NSktere z jejich mySlenek jsou obsazeny v teto kniice. Prvni vydani ,,Hleddni Boha"bylo naSim osobnim projevem vdSCnosti vflCi Bohu u pfilezitosti na§i stffbrne svatby. Bflh teto praci pozehnal, kniha se rozSifila skuteCnS po celem svStS. Je pro nas velkou radosti, kdyz dostavame dopisy od Ctenaffl, ktefi na zakladS Cteni knihy ,,Hledanf Boha" zfskali novy smysl zivota. Byl jsem pozadan, aby se tato knizka pfekladala do jinych jazykfl. Z tohoto dflvodu jsem se rozhodl text jeSte" jednou pfepracovat, a to s modlitbou, aby knizka mohla mnoha lidem v Evropg, Africe i jinych svStadilech pomoci najit Boha. Prvni dv5 kapitoly nebudou nut pro vSechny Ctenafe stejny vyznam. Prvni byla napsana pro ty, kdo vflbec pochybuji o Bozi existenci. Druha kapitola bude zajimava zvlaSt' pro ty Ctenare, ktefi se nautili vSechno zpochybfiovat, je v§ak dfllezita pro vSechny, protoze kazdeho vyzyva, aby provSfil svou viru a sve postoje. Tyto kapitoly jsou pfipravou na hlavni tema, protoze tvofi zaklad pro dal§ich uvahy. Nasledujici kapitoly obsahuji zisadni pravdy, kterd ti pomohou pfi tvem hledani Boha.

Spolu s mou zenou jsme Bohu vd£Cni za Idsku, modlitby a setkdni s tolika lidmi, ktefi nam vyprav61i 0 svych osobnich zkuSenostech s Bohem. TSmto pfateIfim a znamym path' naSe upfimne ,,DSkujeme!" Kdyi ti nym, mily Ctenafi, nasledujici strinky p¥edaV£me ke Cteni, je na§i modlitbou, aby jejich obsah byl pomoci 1 pro tebe. Vkladame tuto knizku do Bozi ruky, aby ji pozehnal tak bohatS, jak On sdm chce. Bez povzbuzeni, l^sky, ob6ti a modliteb me zeny Doroty bych ,,Hledani Boha" nenapsal. fefkam o ni totez, co Pavel o Foibe: ,,Ona byla pomocnici mnohym i mnS sam6mu."

-Richard A. Bennett

Kapitola 1

SkutecnS existuje Buh? UrCitS byly ve tvem zivot£ chvile, tfeba je to praVe" dnes, kdy se ti vSechno zdalo tak zachmuren6, ze jsi pochyboval nejen o Bozi l£sce, ale kladl sis otazky i o sve existenci. Bible Bozi existenci nevysvStluje ani ji nedokazuje. FrostS ji pi'edpokla'da'. Prvni vSta Bible zni: ,,Na poCatku stvofil Bun nebe a zemi.'a) Toto slovojejednoduche, ale ma hluboky smysl. Vyjadruje, ze Bfih existuje a ze je Stvofitelem vesmiru. Pfed fadou let pracovala moje zena jako vrchni sestra na jedne z nejv6hlasnSj§i'ch klinik v EvropS. Primaf psychiatric, ktery sepovazoval zaateistu, sejednoho dne Doroty vyptival na jeji viru. ,,Pane doktore,"odpovSdSla mu, ,,vite, ze vas respektuji jako kapacitu ve va§em oboru. Jste uznavany docent na vysoke Skole a mezi 16kafi se vaSe jmeno cti. Snad vam smim navrhnout, abyste si pfedtim, nez se pft'StS budete prohlaSovat za ateistu, dtikladng pfeCetl Bibli; tim take prospejete psychiatrick6mu vyzkumu." Potom mu pfipomne'la nSkolik pacientu, kteff byli nedavno propu§t6ni ze stanice chronickych pffpadu, a to diky zvlaStnim zmSnam jejich stavu, ktere zapfi'Cinila Bozi moc. Jmenovala mu jednoho nebo dva, u nichz nastal tak dramaticky obrat, ze tito nemocni se znovu postavili aktivne' do zivota. Pak mu vyprivSla, jak kazdy z t6chto pacientu zcela osobnS a bezprostfednS poznal Pdna. L6kafi samemu bylo naprosto jasne, ze nejnovSj§f psychiatricke melody nevykazovaly u t6chto pacientu zadny u^inek. Ani jako ateista, ani jako psychiatr si fenom^n takove zmSny v jejich zivotS nedovedl vysvStlit.

Lekar, ktery stale daval najevo, ze v Boha nev£fi, ukonCil rozhovor prosbou, aby se za n£ho Dorota modlila! Tak6 ji slfbil, ze poprvd ve svem zivot6 zaCne nezaujatS Cist Bibli. Po sedmi tydnech pilneho c"teni fekl DorotS, ze uz se za ateistu nepovazuje. Stale vSak me"! jeden problem: Poznal totiz, ze opravdovd odevzda'nf se Bohu vyzaduje zm6nu jeho zvyklostl. ,,Uz to pro mne neni intelektualm problem," pfipustil, ,,ale nejsem pfipraven akceptovat zmSny, ktere bych musel podstoupit, kdybych se m61 stat pfesve'dc'enym vSHcfm." Pak jsme se za nSho dlouho modlili. Po deseti letech jsme dostali dopis, kde nam psal o sv6 nove" nalezene vife a osobnfm vztahu k Bohu. Byli jsme St'astni, ale ne zase pfiliS prekvapeni, protoze jsme vSdgli: ,,Vfra je tedy >j\ ze zvSstovani a zvSstovani z povSfeni Kristova." Aby Bflh kazdfmu z nas pomohl jej poznat, vlozil do nas hlubokd vnitfni vSdomi o jeho existenci. Mnoho lidi mozna tvrdf, ze v Boha nevSh'; na teto zemi v§ak je§tS nezil 51ov5k, ktery by nedovedl v Boha vgrit. I ve sve'te', ktery nas obklopuje, nam zanechal mnoho dflkazfl o sve existenci. <5fm hloubeji pronika vSda dvacateho stoleti do tajemstvf vesmfru, tim menS rozumne je stale zastavat nazor, ze sv£t muze existovat bez StvoHtele. Nikdo by netvrdil, ze kosmicka lod' by bez spole^ne tvurcT prace konstrukteru, matematikQ a mechanikfi mohla byt vynesena na obSznou drahu, mnohokrat obletSt Zemi a v pfedem ur£eny Has na pfedpokladanem mfst6 zase pfistat. Stejne" tak by bez planu a tvurc'i'ho zasahu Boha-Stvofitele nemohly existovat zapad slunce, roCnf doby, mleCnd draha, atomy, zemska pfitazlivost a moc lasky. Daleko vice viry vyzaduje pfedstava, ze stvofenf vzniklo ,,velkym tfeskem" samo od sebe. Nemuze existovat nic, pokud zde napfed neni n£kdo, kdo tomu v§emu dd vznik.

10

Dokonce i vl£da, kterd sice ve sv6 ideologicke" doktring Bozi existenci popira", a pfitom posila sv6 kosmonauty do vesmiru, vyjadfuje pfesvSdc'em, ze sv6tje rizen pevnymi zSkony a fadem. Na Zemi se vrati jen ten, kdo se tSmto principflm podfidi. Nezda se zvlaStnf, ze lide, ktefi spo!6hajf na pfirodni zakony, souCasnS popiraji existenci Zakonodarce a nejvySSiho Stvofitele? VSichni si uv^domujeme, jak hroznou nic"ivou silu ma vybuch jaderne nalo^e. Na druhe strand vSdci take spo^ftali, 2e Slunce ze sebe kazdou vtefinu vydava energii, kter^ odpovida p6ti bilionflm (5.1012) jadernych bomb. Ve srovnani s jinymi souhvSzdimi, ktera vyzafujf energii, neni na5e Slunce ph'liS velike a ani nevfme, kolik hvSzd ve vesmiru existuje. I kdyz hovoh'me o miliardach, mozna je to jen okraj nezmSfitelneho vesmiru. Astronomove dnes dokonce v6di, ze uvolnSna energie ngkolika MleCnych drah je miliardkrat vgtSi nez energie naSeho Slunce. Jak by mohla existovat takova masa energie bez Stvofitele, jehoz moc je neomezena? Stvoifenf n^m ve skutednosti pfedstavuje Boha Stvofitele, Boha zakonitosti a Mdu a Boha nekonec"ne moci. Bible fik£: ,Jeho v6Cnou moc a bozstvi, kter6 jsou neviditeln6, Ize totiz od stvofeni sv^ta vid6t, kdyJ lide pfemySleji o jeho dile, takze nemaji vymluvu." 3 Popirani Bo2i existence je tedy neomluvitelnd. Pfi p?emySleni o nesmirnosti, zakonitosti a energii, kterou Buh stvofil, citi mnozi lide pomijivost a nepatrnost na§i lidske existence. Izraelsky kral David vyjadfil tyto pocity takto: ,,Vidim tva nebesa, dflo tvych prstu, mSsic a hvSzdy, je2 jsi tarn upevnil: Co je ClovSk, ze na nSho pamatujeS, syn Clov6ka, ze se ho ujima§?"4) Dnes jsou naSe vgdomosti o svStS hvSzd daleko hlubSi, vzdyt' obrovske teleskopy rozSifily naS obraz vesmiru nejmen6 pulmilionkrat a satelity na sve pouti vesmirem posilaji k planet6 Zemi nejruznejSf snimky. Pod takovym

11

dojmem si spolu s Davidem klademe otazku: ,,Jak se mftSe fifth, ktery to vSechno stvoril, zajimat o mne, zanedbatelngho c"love"ka?" V£k teleskopfl je v§ak zarovefi vSkem mikroskopfl. Dnes vine, ze mikrosvSt, ktery se otevira teprve pod drobnohledem, je stejnS neuvgfitelny jako rozlehlost vesmiru. Sv&lo samo nestacX abychom odhalili taje tohoto mikrokosmu. Co oku vSdce unikne pod obvyklym laboratormm mikroskopem, odhali elektronovy mikroskop, ktery ukaze krasy, rozloSenf, zakonitost a silu nekoneCnS ma!6ho svSta. Kdybys tedy chtSl vSdSt, proC ma fifth zajem o tebe a vftbec o kazdeho maleho a bezvyznamneho Clovgka, pak si uvSdom, co fiki jeden atomovy fyzik: „! ta nejmenSf slozka a nejnepatrnejSf CasteCka je dfllezita pro udrzeni celeho vesmiru v chodu. Kdyby se vzdalenost mezi jednotlivymi neutrony a protony zmSnila o dv6 triliontiny (10"18) milimetru, hmota by se neudrzela pohromadg a cely svSt by explodoval atomovym vybuchem." Pro Boha Stvofitele neni ,velke' o nic dfllezitSjSi nez ,male'. Polozime-li si otazku ,,Co je ClovSk, ze na nSho pamatuje§?", pak nas uklidnf vSdomi, ze ClovSk nema hodnotu v torn, ze je velky. Z BoSfho pohledu spod'vi na§e osobni hodnota na uplnS jinych faktorech. A fifth nam ukazal, pro£ pro nSj mame cenu a jak jsme v jeho oCich drazi. I kdyz stvofeni hovofi o Bohu nad stvofenim, Bohu Zakonodarci a moci, On se rozhodl pro jinou cestu, jak se ukazat jako fifth nekoneCne lasky a milosti, jako NSkdo, kdo ma na mysli pouze tvoje dobro. Abychom tohoto Boha naSli, je bezpodmineCnS nutne mft duchovni ukazatel, na ktery se mflzeme absolutnS spolehnout. l.Mojzisova 1,1 ftimani3m 10,17 3) ftimana m 1,20 4) 2alm 8,4-5 2)

12

Kapitola 2

Je tvuj duchovni ukazatel spolehlivy? Pfed nSjakym Casern psaly noviny, ze ke zficeni jednoho letadla a nenahraditelnym ztratam na lidskych zivotech do§lo kvuli nespr£vn6mu radarovemu signalu. Tragedie tohoto neStSsti vSak bledne pfed tizi nasledkfl, jestlize Iid6 vsadi svou dflvSru na takovy ,,duchovni radarovy system", ktery je dovede k duchovnimu ne§t£sti. Dnes znf ve svStS mnoho zmatenych a navzajem si odporujicich hlasfl, z nichz kazdy tvrdi, ze ukazuje cestu k Bohu. Jak poznat, ktery hlas je spravny? Pfi svem hleddni Boha si nemfizeS dovolit nechat se v6st falegnym hlasem, protoze zde jsou ve hfe dflsledky pro celou vSCnost. NSkdejSi britsky ministersky pfedseda W. E. Gladstone napsal: ,,Bible se vyznaCuje zvlaStnosti sveho pflvodu a od v§ech jejich konkurentfi ji dSli nezmSrny odstup." Americky prezident Abraham Lincoln jedenkrat fekl: ,,Vefim, ze Bible je nejleps! dar, ktery Bflh kdy lidstvu dal." JedineCnost Bible dosv6dCuje fada historickych osobnosti, ale pfesto je ona sama nejlepSim dukazem sve vSrohodnosti. Krili Davidovi byla spolehlivost jeho duchovniho ukazatele jasna: ,,SvStlem pro me nohy je tve slovo, osvScuje moji stezku.'a) I dnes maji lide zku§enosti, ze pfi hleddni Boha se na Bibli Ize spolehnout. I pfes vSechny pokusy snfzit jeji vSrohodnost zde Bible stale stoji jako ojedin61a kniha v historii sv£tov6 literatury. Lide potfebuji jistotu, ze Bible je jedineCna a autentickd, a proto ji Bflh dal nSkolik peCeti, ktere dosvSdCuji, 13

ze jde o ,,Bozi slovo". Na strinka'ch Pisma svateho stejne" jako v nafrtech sve'tove' historic najde opravdovS hledajici Clov6k pfesvSdCivy dukaz, ze ,,veSker6 Pismo pochazf z Boziho Ducha".2) Kdyby byl Bibli napsal jediny autor, nepfekvapilo by nas, ze jejf obsah je uspoMdany a postupnS se rozvfji. Knihu knih v§ak nenapsal jeden £love"k, ale ?ada autoru z ruzne"ho kulturnfho pozadi a v celkovem Casov6m rozpSti asi Sestna'cti stoleti. Pfesto je v ni Bozi pravda podana co do uspoMdanosti jedineCnS. Uz to je nanejvy§ pozoruhodn6. Archeologick6 vykop^vky pfinaSeji na denni svStlo stale nove materialy, ktere dotvrzujl historickou pfesnost biblickeho lic"eni. PfibShy, ktere byly je§t£ neddvno pfedmStem vysmSchu jako legendy, se dflcy lopatam archeologu ukazuji jako pravdive.3' Bible je opravdu Bozi knihou, kteri jako celek obsahuje Bozi vzkaz. I kdyz je Bible Bozi knihou, nSktefi Iid6 ji stdle odmitaji Cist, a to diky rozgffene'mu omylu, ze existuji dva protichfidne svStov6 ndzory: ,,v6decky"postoj,ktery hledi pravd6 do o£i vstfic, a ,,nabozensky nazor viry", ktery se pfed skutefinosti uzavira. Z toho se pak vyvozuje, ze skuteCny vSdec nemflze byt opravdovym kfest'anem. Dnes vSak existuje velk6 mnozstvf vSdcu, ktefi tento postoj nesdileji. Bible sice neni vSdeckd u£ebnice, ale tSmito nikdy nedokSzanymi vSdeckymi skute^nostmi, pokud jde o tuto oblast, se nestala neverohodnou. V jadru jde Bible svym uCelem a cflem daleko za hranice v£dy. VSda napfiklad nedokaze vysv£tlit, proC jsme zde na Zemi, ani nam nefekne, kam se dostaneme po smrti. StejnS tak na'm neobjasni, jaky je smysl zivota nebo poslani ClovSka. Nezdlezf na torn, jak je Clov6k chytry nebo hloupy, kazdy potfebuje Bozi pomoc, aby se

14

dov£d£l pravdu o Bohu. To je duvod, proc" francouzsky filozof Blaise Pascal fika: ,,Nej v6t§i vytnozenost rozumu tkvi v torn, ze nam fik£, ze ma sv6 meze. Kdybychom nemgli Bozi knihu, nikdy bychom nedostali spolehlive odpovSdi na nejdulezitejSi otazky zivota." Podivejme se nyni na dva jasn6 znaky toho, ze Bible je skutec"nS Bozi slovo. Prvnim je neuveTitelna pfesnost jejich prorockych pfedpovSdi. Druhym je silny, kladny vliv, jaky md na lidi, ktefi jejf obsah vzali vaznS.

Pfesnost biblickych proroctvi VStSina lidi je pfirozen6 zvSdava, co pfinese budoucnost. Bible obsahuje nejdulezitSjSf budouci udalosti a mnohe podava az do slozitych a fascinujfcich podrobnosti. UrCitS se zeptaS: ,,Jak to muze§ tvrdit?" Abych odpov6d61 na tuto otazku: Pfedstav si, ze jsi o prazdninach na vyletS v kraji, kde jsi nikdy nebyl. Jako jedin6ho prflvodce maS mapu v ruce. Den pfedem ses ujistil, ze mapa je naprosto spolehliva, protoze jsi podle ni na§el feku i vesnici, ve ktere jsi nocoval. Dnes se musi§ rozhodnout, kterou cestou jit dale. Lezi pfed tebou neznama krajina, ale z mapy vyCteS, ze odboCka vlevo vede lesem k nejak6mu velkemu jezeru. RekneS si: ,,To jezero chci vid£t!" Co ud^laS? Nepochybuji, ze pujde§ podle mapy a odboCiS doleva. Hlavnim duvodem pro duvSryhodnost tv6 mapy pfi tomto rozhodovdnf je skuteCnost, ze se vCera ukazala jako spolehlivy prflvodce v nezname krajinS. Uz d^vno pfedtim, nez jsi tarn pfiSel, ukazovala, co kde bude - a byla to pravda. Jednfm z nejvyznac'nejs'ich dukazu, ze Bible je Bozi slovo, je jedineCna pfesnost, s jakou pfedpovfda budouci udalosti. Na jejich strankach najdeme mnoho proroctvi,

15

o nichz z dneSniho pohledu vim, ze se splnila pFesnS, jak byla pFed tisiciletimi pFedpovSzena. Tato proroctvi zahrnuji uzasnS Sirokou oblast, vSechny narody na Zemi a obsahuji zvlaSt' podrobn6 jednotlivosti o Izraeli a Blizkem vychodu. ZvlaStnf vyznam a jeStS vStSi dulezitost maji stovky proroctvi, ktera se tykaji pFichodu MesiaSe. Podle toho, ze mnoho z tSchto proroctvi se uz mezitim stalo historickou skutec"nosti, pozndvame, jak byla neuvgfitelnfi pfesnd i v nejmenSich podrobnostech, zejmena pokud jde o narozem, zivot a smrt MesiaSe. Na zakladS takov6 spolehlivosti je Iogick6 akceptovat, ze budoucnost, ktera je pfed nami, se bude vyvfjet tak6 tak, jak Bible pfedpovida. A kazdoroCnS se naSim zrakflm nabizi dal§i dflkazy o biblick^ pfesnosti. Cist Bibli znamena, hrubS FeCeno, dist zftfejSi noviny. Dr. Wilbur Smith studoval Bibli cely zivot. ZvlaSt'rad poukazoval na pfesnost biblickych proroctvi. Kdyz fadu starozakonnich proroctvi, ktera hovoh' o MesiaSi, srovnavame s jinymi uCenimi, ktera tvrdi, ze maji pravdu, tu Wilbur Smith zjiSt'uje, ze islam se nemuze vykazat zadnym proroctvim, ktere by staleti pJed Mohamedovym narozenim hovofilo o jeho ph'chodu. Ani zakladatel zadneho jineho kultu se nemuze prokazat ph'sluSnS starym textem, ktery by zcela pfesnS hovofil o jeho pfichodu. 4) SamozfejmS, ze nSktera takzvana ,,proroctvf" nepotfebuji inspiraci, aby mohla pfesn£ hovoFit o budoucnosti. S pomoci po5itaCov6 techniky, namdtkovych anket pFed volbami a historickych udaju muze zpravodajska sluzba pFedpovSdSt vitSze ve volbach dFi've, nez se volebni mistnosti zavFou. Vzhledem k mnozstvi statistiku, kter6 maji k dispozici, neni nijak obdivuhodne, jestlize vitSze ,,urCi" pFedem. Zkuste se vSak zeptat ngktereho zpravodaje na kandidaty za dvacet nebo padesat let! Zeptejte 16

se ho, kdo zvftezi, a pak se ho zeptejte na podrobnosti ze zivota hlavni osobnosti, napffklad na jeho rodiste, zvyky nebo okolnosti kolem jeho umrti. Jdete jeste o krok dale a pozadejte tohoto zpravodaje o spolehliv6 informace o torn, co se bude dit na Blizk6m vychode za tisic let. Pozadejte ho, aby jmenoval mSsta, kteri budou v tomto casov6m rozmezi znicena. Jiste se mnou budete souhlasit, ze s kazdou dalsi pfedpovedi, kterou budete od zpravodaje pozadovat, pravdepodobnost jejich vyplnenf nesmirng klesi - pokud mu budoucnost neodhall vecny Buh. Pouze v takovdm pffpade muzeme ocekavat, ze report6r vsechno dopfedu opravdu vi. Ale prave takov6 podrobnosti, jak6 jsme od neho pozadovali a daleko slozitejsi, vztahujici se na jeste delsi casovd rozpeti - jsou pfedpovezeny v Bibli. Historie starovek6ho mesta Tyru je pifikladem nepravdepodobndho splneni ud^losti, kter6 Buh o tomto meste pfedpovedel. Pokud chcete, muzete si napfed pfecist pfedpovedi v biblickd knize Ezechieli 26, verse 3-21, pak se podivejte do nejak6ho lepsfho slovniku na heslo Tyrus. V obou pffpadech budete cist tut6z zpravu, jednou jako pfedpoved", podruh6 jako historii. Proroctvi: Buh predpovedel bouflivou budoucnost mestu Tyru mnohem drive, nez se tyto udalosti odehraly. Rekl: ,,...pfivedu na tebe mnoh6 pron&rody... Znici hradby Tyru, zbori jeJio veze."5) Bylo tak6 predpovezeno, ze misto, na kterem bylo toto mSsto vystaveno, Buh smete a ono se stane holou skalou.6) A proroctvi jeste pokracuje: ,,Tv6 kamenf, dfivi i prach svrhnou do vod."7) Ale ani zde neuvefitelne' podrobnosti tohoto proroctvf nekonfif. Buh fekl, o\co hodla udelat ze star6ho Tyru: misto, kde se susi site. Historie: Kdyz ctes tyto historick^ zaznamy, zjistis, ze Nebukadnesar, kdyz zboril stary Tyrus, ktery lezel na 17

pobrezi pevniny, skuteCnS zbofil zdi a v£ze, pfesne' tak, jak bylo pfedpov&zSno. Pozdeji vyCistili stare staveniStS stavebnici Alexandra Velikeho a nechali po sob§ jen holou skalu. Kdyfc navezli mSstske" sutiny do mofe, aby tim postavili hraz k nedalek6mu ostrovu, znamenalo to doslovn6 vypln6ni proroctvi: kameni, dfivi i prach skutec"n£ smetli do mofe. Trosky star6ho Tyru jsou dodnes poMbeny na dn£ mofe. Buh fekl, ze pr^vS to se stane - a stalo se. Kdybyste se nSkdy dostali na misto, kde kdysi staval stary Tyrus, vidSli byste jeStS neuvSifiteln^jSi vypln^ni tohoto proroctvi: v ma!6 vesniCce se krCi jedna chatrC za druhou, rybafske lodlcy kotvf u bfehu mofe a na holych skalach schnou rybafsk6 sitS! Jak by lidska moudrost mohla kvetoucfmu antickemu obchodnimu mSstu, jakym byl Tyrus, pfedpovSdSt tak nepravdSpodobnou budoucnost? Peter Stoner srovnaval sedm proroctvi o antickem Tyru s historickymi dokumenty. Maternaticky propoCital pravdSpodobnost, ze se Ezechielova proroctvi vyplni, a prohlasil: ,,Jestlize Ezechiel ve sve dob6 vyslovil t6chto sedm proroctvi o Tyru na zakladg lidske moudrosti, pak pravd6podobnost jejich vyplnSnf byla 1:75 000 000. Vyplnila se v§echna az do nejmenSich podrobnosti."9) Podivejme se nynf na proroctvi o narozeni jednoho ditSte. MatouS, berni ufednflc v duchodu, se zmiftuje o Ctyfech uzasnych proroctvich, kteri se naplnila pfi narozeni JeziSe. V jednom z nich se odvolava na MicheaSe, izraelskeho proroka, ktery zil sedm set let pfed Kristem a ktery vyslovuje tSzk6 obvinSni proti zlym panovnikum sv6 doby. MicheaSi rvalo srdce, ze jeho narodu chybSla v jeho dob£ pravi vudCi autorita. Kdyz mu Buh ukazal, ze jednoho dne se narodi krdl, vid£l MicheaS sv6tlou budoucnost. Je zde pf imo uvedeno 18

rodi§t£ budouciho vudce: ,,A ty, Betleme efratsky, jsi nejmenSi mezi judskymi rody, z tebe mi vzejde ten, jen2 bude vladcem v Izraeli, jehoz puvodje odpradavna, ode dnu v^nych."10) Buh ukazal, ze vlddce, ktereho Izrael potfeboval, se m61 narodit v efratskem Betl6mS. JeziS se nenarodil v mistS, kde bydlela jeho rodina, ale pfesnS, jak to MicheaS prorokoval, v efratskdm Betlemg; narodil se tarn diky vynosu fimskeho cisafe. Cisaf nafidil sCitdni lidu, aby mohl pfesne" vybirat danS, a Jezf§ovi rodiCe tento cisafsky rozkaz uposlechli: ode§li z domova do Betl6ma, odkud pochizel jejich rod. JistS by nikdo nepoCftal s narozemm panovnika v malem Betl6m6, ktery byl jen jednim z mnoha mSst v Judsku. PravdSpodobnost, ze by se tarn narodil, byla mizivg mala. A pfece, stalo se pfesng tak, jak to MicheaS pfedpove'd61. A to je jen jedno ze stovek podobnych doslovnych uzasnych proroctvi o JeziSove' zivotS. Cteme, ie Buh prohlaSuje: ,,...0d poCatku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradavna, co se je§t£ nestalo. Pravi'm: Moje rozhodnuti plati, a co se mi libi, uskute^nim." 1 " A dale: ,,Co se stalo na poCatku, oznamil jsem pfedem, z mych list to vySlo, ohlasil jsem to; nahle jsem zasahl a stalo se to."12) Historic prokazuje, ze tato proroctvi dana Bohem a zapsana v Bibli se splnila se stoprocentni pfesnosti.

Mocny vliv Bible Druhy silny dfikaz, ze Bible je Bozi slovo, spoCiva v torn, jaky ma vliv. Kdekoli byla pfijimana a vyuCovalo se ji, tarn propujCovala biblickS zvSst lidem spoleCenskou, kulturni i osobnf dflstojnost.

19

Nedlouho pfed vyd^nim pfepracovane' podoby teto knihy v originate n&s navStivil ClovSk, ktergho jsme znali jen kratce. Spolu jsme prochdzeli tento rukopis. Pfestoze ten mu2 neda\a rychle najevo sve city, pfi Cteni kapitol o Bozi lisce mu vstoupily slzy do oc"i. Dvakrdt jsme se zastavili, abychom se s chvalou sklonili k modlitbS k Bohu, o jehoz lasce jsme prav6 Cetli. SpoleCnS jsme dfikovali Bohu za jeho trpSlivost, milost a za kazdy projev jeho lasky v na§em nehodnem zivotS. Naplftovala nas radost, kdy2 jsme cftili vzruSujici a bezprostifedni ph'tomnost ziv6ho Boha. Tento den mSl pro meho znameho zvlaStni vyznam. PfesnS pifed rokem sed61 sam ve svem luxusnim apartma, ktere ostfe kontrastovalo se skromnosti bytu, kde jsme spolu ted' mluvili. Tehdy mu ale vSechna ta krasa, ktera ho obklopovala, nedavala zadnou radost. Vnitfn6 byl tak zoufaly, ze uz nemSl ani chut' zit. Pfi svem hledanf osobniho §t5sti se oddival vSem smyslnym pudum. Zavislost na kokainu ho stala cely majetek. DennS s sebou vlaCel povzbuzovacf i uklidftovaci prostfedky. koftak a whisky. 6adu let se bavil s nejbohatSfmi z bohatych z cele Evropy — ale ve£ery travil sdm. PomySleni na jeho dosavadni zivot ho v teto osamglosti vedlo k zoufalstvi, ktere jeSte' sililo, kdyz se dival, jak se cely svfit mgni k horSfmu. Zdalo se mu, ze neexistuje vychodisko. S temnym rozhodnutim nabil svou dvouhlavnovou pistoli, pfilozil si ji na spanek a nami^kl spou5f. _JeStS pfll centimetru," ?ikal si, ,,zapomenu a bude po trapenf." V torn okamziku - sam nevi, jak a prof - se zminil televizni program. Najednou si uvgdomil. ie slysi usek z Bible, ktera nabi'zf nadSji do budoucnosti. Blfzila sa pulnoc, kdy zcela sam padl uprostfed mistnosti pred zivym Bohem a prosil o odpuStSni a milost. 20

Bozf moc radikalng zmfinila iivot m6ho znam6ho a tecf sedSl pfede mnou mui, ktery se malo podobal tomu, koho jsem pravS popisoval. Pifed jeho narozenim se za nSj jeho rodiCe modlili, ale on Bibli nebral valne", i kdyz ji jako tnlady muz znal a Cell. Ve sv6m sv£t£ blahobytu a nejrflznejSich vysad se Bohu vzepifel a oddal se neuv6fitelnym vystfednostem. Sedmnact let pfed onim pamatnym vec"erem, kdy koneCnS Boha naSel, si koupil krasnou knihu vazanou v kuzi. MSla jen Ciste bi!6 listy. MSI v umyslu si do ni zapisovat kazdou vyznamnou udalost ve sv6m zivotS. Za celych sedmnact let bezuzdneho a vystfedniho zivotniho stylu nenaSel nic, co by stalo za to tam zaznamenat. Ve skute£nosti zil ceM ta leta zady k zivemu Bohu a byla to cesta neuspokojiva a pseudoduchovnf. ZaCal se zajimat o denni horoskopy, byl posedly rockovou hudbou a koncerty. Zanedlouho uvfzl i v okultismu. Joga na n6j zapusobila tak, ze zaCal studovat hinduismus a nakonec se zapletl do vychodni mystiky. Nic z toho, co za ty roky prozil, si nezaslouzilo, aby si zapsal do sveho krasndho denfku vazan^ho v hngde kuzi. Jeho listy zustaly bfl6, prazdn6 - sS. do on6 pamatn6 noci, kdy se setkal s Bohem. Tehdy do ni psal poprv6. Bylo pro mne radosti Cist, co napsal. Je to pflsobivy zaznam vnitfni ubohosti muze, ktereho zachranil zivy Buh. Opravdu skv616! Ve sve velke milosti prolomil Buh jeho duchovni slepotu a svgtlem sv6 pravdy ho osvobodil od zoufalstvi a smrti. Lide jsou duchovnS zmateni - jako mflj znamy - a proto se nam Bflh zjevuje v knize, kter6 se fika Bible. Pokud nechceS brat Bibli jako spolehliv6ho duchovniho pruvodce, zabloudiS v podvodech a omylech. Pokud v ni vSak budeS upffmnS Boha hledat, zjistf§, ze je zdrojem duchovniho svgtla, kter6 potfebujeS a ktere jasnS ukazuje sm6r.

21

Jen v Bofcim slovg Ize spr£vn£ pochopit Boha, pochopit ho tak, jak se nfim sam pfedstavuje. Tato Kniha knih nas seznamuje se samotnou Pravdou, s Bofcim slovem, se SvStlem svSta. "Zalm 119,105 2.Timoteovi 3,16 Napffklad v roce 1868 navstivil nemecky cestovatel Klein starou zemi Moab, ktera dnes patff Jordansku. Tarn objevil kamenny pomm'k, ktery obsahuje tficeticStyffadkovy napis moabskeho krale Mesy. Tento napis mel pripominat jeho vzpouru proti Izraeli. Je zde zminka o krali'ch Omri a Achabovi, o nichz hovori 1. kniha Kralovska. V obou pnpadech se dovi'dame, ze tito kralove byli podmaniteli Moabcfl. Mnoho podobnych objevS z novejsi doby potvrzuje historickou pfesnost biblickeho podanf. 4) Wilbur M. Smith, The Incomparable Book, Minneapolis, 1961, str. 10 5) Ezechiel 26,3.4 6) Ezechiel 26,4 7) Ezechiel 26,12 8) Ezechiel 26,14 ' Peter W. Stoner, Science Speaks: An Evaluation of Certain Christian Evidences, Chicago, 1963, str. 80 10) Micheas 5,1 10 Izajal 46,10 121 Izajas 48,3.4 2>

3>

22

Kapitola 3

A jaky ten Buh vlastne je? Snad kazdy si uz nSkdy v zivot£ polozil otazku: a jaky ten Buh vlastng je? I kdy£ nam Buh odpov6d' na tuto otazku dal, stale existuji lide, ktefi si radeji vytvifejf vlastni pfedstavy a spo!6haji na svou fantazii, mfsto aby si v Bibli pfeCetli, co o sob£ fikS Buh sdm. Lid6 stavSji dfilezitd biblicke vyroky na hlavu. Bflh fik£: ,,UCifime Clov5ka, aby byl na§im obrazem podle na§f podoby."1' a lide: UdSlejme si boha k naSemu obrazu, ndm podobn6ho. ,,Zamgnili slivu nepomijiteln6ho Boha za zobrazeni podoby pomijiteln6ho ClovSka, ano i ptiku a Ctvernozcu a plazfl."2) Kazdy ClovSk si vymyslel boha uplng bezmocn6ho a Casto dokonce smg§n6ho. At' je Clove"k jakkoli chytry, svou zemskou moudrostf ziv6ho Boha nikdy neobjevi. ,,Sv6t svou moudrosti nepoznal Boha."3) Kdyby bylo mozn6 Boha najft lidskym rozumem, pak by byl pffliS maly na to, aby byl Bohem. Navfc by v pfipadS, ze by k nalezem Boha byla potfebna lidskd chytrost, byli pfi svem hledani Boha v nevyhodS ti, ktefi nejsou dost inteligentni. Ale tak tomu nenf. Naopak, duchovni moudrost je dostupna kazdemu. Africke CernoSce z buSe je stejnS dostupna jako univerzitnimu profesorovi, protoze nenf vysledkem akademickeho studia. Je k dispozici vSem, kdo jsou natolik skromni a uznaji, ze jsou pfi svem hledani Boha odkazani na jeho pomoc. ,,Ma-li kdo z v£s nedostatek moudrosti, at' prosi Boha, ktery dava v§em bez vyhrad a bez vyCitek."4) Neni to zemska moudrost, ale moudrost z nebe. ,,Tu moudrost nikdo z vladcfl tohoto v6ku nepoznal... My jsme v§ak nepfijali ducha sv6ta, ale 23

Ducha, ktery je z Boha, abychom poznali, co nam Bflh daroval."5) Bible neni nabozenskou hypotezou; je to v prvni fadS autentick£ zprava, jak se Boh zjevil £lov6ku. I tob£ muze Bun dat duchovni moudrost, kterou potfebujeS, abys poznal, kdo On je a co chce ve tvem zivotS vykonat. Jestlize ho o to poprosfS, dl se ti prostfednictvim sv6ho svat6ho Slova poznat. PH svych cest£ch jsme na neobvyklych mfstech naSli hluboky duchovni zajem a pochopeni, a to i u lidi, u nichz bychom to nikdy neCekali. Jednoho dne jsme se nap?fklad v keftsk6 savang setkali se skupinou africkych chlapcfl. Kdyz jsme spolu hovofili, zdala se nam zajimava jejich vira a chapani Bozich vScf. Rovnikove slunce rychle zapadlo za obzor a dlouhy, naro^ny den konCil. SedSl jsem na kameni u kraje prasne cesty a trochu odpo^ival. Vtom jsem zaslechl v buSi pohyb. Otoc'il jsem se a v zali uplftku se pfede mnou zraCily velke oil asi desetileteho africkeho chlapce. Za chvilku sedgl na kameni vedle mne. Rychle jsme se spMtelili. Ostatnf chlapci rozpoznali nase hlasy, pfisli take a poslouchali, o c"em mluvime. Jejich znalosti Bible mne velmi dojaly. ,,ProC Bflh nedovolil, aby Mojzis vidgl jeho tvaT?" vyptaval se mflj novy ph'tel. Takova otazka mS fascinovala a polozil jsem Joelovi protiotazku, zda si pamatuje na MojziSovu modlitbu pfedtim, nez mu Bflh fekl: ,Az dlaft odtahnu, spath'S m£ zezadu, ale mou tvaf nespatff nikdo.'"6) Zakroutil hlavou. ,,Dobfe, tak ti to pfrpomenu," pokraCoval jsem, ,,Mojzf§ se modlil: ,Dovol mi spatfit tvou slavu!' 7) Jinymi slovy, Mojzis prosil Boha, aby mu ukazal, jak ve skuteCnosti vypada. Bflh vSak v£d£I, ze MojziS chce n6co nemozneho, protoze Bozi slava je vie, nez by MojziS mohl pochopit. 24

Jeho z£fiv£ slfiva, svatost a svStlo jsou tak siln6, spalujici, ze Bfih varoval: ,NemflieS spatfit mou tval, nebot'dove'k mg nesmi spatfit, m£-li zfistat nazivu.' 8) MojziS neve'de'l, 2e pro ClovSka je nesnesitelne vidSt Bozi sldvu. Ale protoze se Bflh Clove'ku zjevovat chce a chce lidi k sob6 vdst, ukazal MojzfSovi jen tolik, kolik tento prorok mohl snest. Kdyby se byl Bflh zjevil vice, MojziSe by slava jeho ph'tomnosti pohltila. Pfestoze Bflh pfed MojziSem zahalil svou plnou slavu, musel MojzfSe navic ukryt ve skalni rozsedlin£,9) kdyz Bflh prochdzel kolem." Moji mladf pMte!6 od rovniku vSdSli, ze se nemohou divat do oslfiujiciho sv^tla poledniho slunce, aniz by si pfitom nSjak chrdnili zrak. V6d51i tak6, ie noCnf sv^tlo pfitahuje mflry. Kdyz jsem se zeptal, co se dSje, kdyz mflra pJileti ph'liS blizko ke zdroji svStla, jednohlasng odpov^dSli: ,,Umfe." VSdSli o nebezpeCi, ktere hrozi, kdyz se ngkdo ph'lig vystavuje svStlu. Snazil jsem se najft je§t£ jiny pfflclad, ktery by jim znazornil odpovSd* na jejich otazku. Chlapci znali povijan, kterym si maminka s Idskou a p6Ci pfivazuje miminko blizko ke svemu srdci. Vypravoval jsem jim o ,,plenkach", kter6 Bflh ovinul kolem Zem6.10) (Odbornfci tomu ffkaji ozonova vrstva a tato citliva phkryvka alotropickeho kysliku filtruje Skodlive ultrafialove sluneCm zi?enf. Bez slunce by samoz?ejm6 iivot na teto planet^ nebyl mozny, ale Bozi starostlivost n£s chrani pfed ph'HSnou slune^ni energii a jejimi rakovinotvornymi nasledky.) Zdalo se, ze moji mail pifatel6 maji o Bozi povijan velky zajem, a tak jsem se pokouSel jim jednoduSe vysv6tlit, ze on nas vlastnS chrani pfed popaleninami. Nevim, jestli porozum61i vSemu, co jsem jim fflcal, ale jejich mala srdce reagovala na Bo2f lasku a slavu radosti a zbytek veCera jsme stravili cennymi spoleCnymi mod-

25

litbami. ZfejmS znali z vlastni zkuSenosti Bozf peCi, kterou prozival Mojzi'S pfi sv6m hledanf Boha. A aby n£m poskytl plnejSi pochopeni sv6 bytosti, fekl nam Bfih sv6 jmdno. V Bibli tnaji jmena dulezity vyznam, protoze odrazeji urc"H6 charakterovg rysy toho, komu dane jm6no patfi. Kazd6 jm6no, kter6 se pouzivi ve vztahu k Bohu, ma zvlaStni vyznam a vzdy dokazuje ngjakou jedine£nou stranku jeho bozsk6 osoby. Ve Starem zakonS se pouzivaji hlavS tfi Bozi jm6na: Jahve (Jehova), Elohim a Adonai. Kazd6 z nich ma svflj zvlSStni obsah. Jako prvnf je Elohim a vyskytuje se vice n&i dvatisicekrat. I kdyz Jahve md daleko vet§i vyznam, ma i jm6no Elohim svou dfllezitost, kterou bychom nemSli pfehlednout. Co to mflze byt? V CestinS pouiivame mnozn6 Cislo v pfipadS, kdyz mluvime o vice nez jedn6 osobS nebo pfedmStu. A jednotn6 Cislo v pfipadS, kdyz je fe£ pouze o jednom. HebrejStina vSak mfize byt vyznamovS presnejsi, protoze ma vedle jednotneho 5isla (singular) take Cislo dvojne (dual) a mnozne' (plural), jde-li o vfce nez dva objekty. Proto ma rozdil mezi dvojnym a mnoznym Cfslem v souvislosti s Bozim jmenem Elohim, ktere se v Bibli vyskytuje jako prvni, velky vyznam. Elohim neni Cislo jednotne ani dvojn6, znalci hebrej§tiny ffkaji, ze je to 5islo mnozn6, tedy pfedstavuje poCet v6t§i nez dv£. Elohim je ale zarovefi slozenina dvou jinych jmen. Jedna Cast jmena Elohim je El, coz je stejny kofen jako u arabsk6ho slova Allah. El je jednoznaCng jednotne Cislo a podtrhuje tim jiny vyrok, ktery Bible vyjadfuje o Bohu: ,,Hospodin je naS Bflh, Hospodin jediny."n) Hned prvni ver§ Bible, kde se Bflh ClovSku zjevuje, nas seznamuje s Bozim konceptem ,,tfi v jednom" a ,,jeden ve tfech". ,,Na pofidtku stvofil Bflh (Elohim) nebe

26

a zemi."12) T6to troj-jednotg se fika tak6 trojice nebo trojjedinost. Po prvnich naznacich Bozi trojjedinosti Cteme o n£kolik vSt dale a dostavame se ke zprav6 o stvofeni Clove'ka. Zde vystupuje pfedstava Bozi trojjedinosti jeSte" silneji. Bflh Jekl: ,,UCiftme ClovSka, aby byl naSim obrazem podle na§i podoby."13' Nelze pfehlddnout, ze ,,na§" je v c'es'tine' mnozne Cislo. Ale hned nasledujici vSta zni: ,,Muze a zenu je stvofil."14' Zase je jasne, ze ,,stvofil" je Cislo jednotn6. Cteme tedy o ,,jednom" a o ,,vice ne2 jednom" — a oba vyrazy se vztahujf k Bohu, ktery natn byl ji2 pfedstaven jako Elohim. Je mimo hranice zemske moudrosti pochopit takoveho Boha. Proto ,,jsme vSak nepfijali ducha sv&ta, ale Ducha, ktery je z Boha, abychom poznali, co nam Bflh daroval."1 ' Po tomto prvnftn naznaku, jaky Bflh skuteCn6 je, nam postupnS zjevuje vie a vie svou tajemnou trojjedinost a svou v6Cnou slavu. Pine pochopeni Boziho aspektu ,,tfi v jednom" a ,,jeden ve tfech" ti pozdeji pomuze lepe si cenit rozmSru Bozi lasky. Pro lepSi pochopeni velikosti jeho lasky se nam Bflh v Bibli zjevuje postupnfi. Ukazuje se nam jako BfihOtec, ktery je souCasnS Bfih-Syn a take Bflh-Duch svaty. A piece se zjevuje jako jeden Bflh, ktery je vS5n6 jeden. Takovou pfedstavu dokaze na§ lidsky rozum vytuSit jen obrysovS. Clovfik nemohl a nemflze poznat ziveho Boha, a proto Bflh uCinil prvni krok k tomu, aby se dal lidem poznat. Pine zjeveni Bozi slavy, svStla a svatosti muselo zflstat pfed MojzfSovyma o^ima ukryto. V osobS Boha-Syna dal vSak Elohim lidem vidSt sebe natolik, kolik jen ClovSk mohl pochopit a sn6st. ,,Bflh, ktery fekl ,Ze tmy at' zazafi sv6tlo', osvitil vaSe srdce, aby nam dal poznat svStlo sve slavy na tvafi 27

KristoveV'16) UvSdomme si, ze Jan jako uCednik a oc"ity svSdek mSl na mysli mrtve"ho a vzkh'Seneho Pana, kdyz psal: ,,Spatfili jsme jeho sldvu, sl£vu, jakou ma od Otce jednorozeny Syn. } Jan se dozil vysok6ho vSku a tehdy psal o svem zcela osobnim setk£ni s Bohem, a to ne s Bohem pifimo, ale s osobou JeziSe, ktery se stal ClovSkem. Nenech£va nikoho na pochybich o torn, ze se jednalo o setk£m s Bohem vSCnosti. Toto mimoMdne" setkfini bylo slySiteln6, viditeln6 a hmatatelne. ,,Co bylo od poCatku, co jsme slySeli, co jsme na vlastni o£i vidSli... A Ceho se na§e nice dotykaly, to zv5stujeme."18) Tato Janova zpr£va neni ngjakd neosobni teologie, ale osobni svSdectvi o setMni s zivym Bohem. Mozn£ se zeptaS: ,,A co to ma spoleCneho se mnou?" Jan se nezdralia odpov6d6t: ,,To piieme, aby va§e radost byla uplna."19) Ted1 drzig v rukou tuto knizku, protoze n6kdo cht61, aby tvoje radost byla liplna. Takov£ dokonala radost pfijde do tv6ho zivota jen jako dflsledek osobnfho a pravdho vztahu s Bohem. Jde pravg 0 to, co psal Jan: ,,Co jsme vidSli a slySeli, zvSstujeme 1 vam, abyste se spolu s nSmi podfleli na spoleCenstvf, kterd mdme s Otcem a s jeho Synem JeziSem Kristem. To piSeme, aby vaSe radost byla uplna."20> Tak jako nds v noci pfitahuje svStlo, stejnS tak i svStlo Bozi sMvy pritahuje lidi k sobS. Pokud chces" v6d6t, jaky Bflh skute^nS je, modli se jako MojziS: ,,Ukaz mi svou slavu." NezustaneS bez odpovgdi. 1)

l.MojZKova 1,26 ftimanflm 1,23 3) l.Korintskym 1,21 4) Jakub 1,5 2)

8)

2.Mojifsova 33,20 2.Mojzfsova 33,22 10> Job 38,9 u> 5.Moj2i5ova 6,4 9)

l.Korintskym 2,8.12-13 12) l.MojifSova 1,1 13) 2.MojZfsova 33,23 l.Mojifsova 1,26 7) 14) 2.MojiHova 33,18 l.MojZi'Sova 1,27

15)

l.Korintskym 2,12 2.Korintskym 4,6 17) Jan 1,14 18) Jan 1,1 16)

5)

19)

6>

20)

28

Jan 1,4 Jan 1,3.4

Kapitola 4

Co lidi od sebe oddeluje? Kdosi nazval dneSni sve"t velkou vesnici. Soused6 jsou si velkymi nepfateli, a proto je fcivot v teto vesnici stile nebezpeCnSjSi. I naSe Skolou povinn6 dSti si uvSdomuji novi nebezpecT, kter£ ohrofcuji jejich generaci. Na prvni pohled se zda, 2e v pozadi tSchto probl6mu, kter6 lidstvo rozdSluji do ruznych taboru, tkvi §irok6 spektrum protichfldnych politickych, hospodafskych, sociSlnich a pracovngpr^vnich n&zoru. I kdyX tyto rozdily vytvaf ejf stile v£t§i, tiiivSjSi a beznadSjnSjSf ostr6 dSlici Cary, existuje mezi lidmi daleko vaineJSf trhlina, ktere si vSimd jen malokdo. Zamysleme se krdtce nad zfejmymi duvody nejednotnosti lidi a pak nad hlavnfm dflvodem, ktery daleko hloubSji v Iidsk6 podstatg.

Viditelne trhliny V politice: Politikove se navz^jem setkavajf s obavami a neduvSrou. Pfi vyjadfovdni stanovisek k otazkam, na kterych se nelze dohodnout, pak doufaji, ze vojenska sila zajisti jejich narodum jistotu i do budoucnosti. Nespokojeni obCane pfitom zvedajf hlas za mir a jaderne odzbrojeni. Je ironii, ze ti, kdo v televizi vidi nSktere z t6chto ,,mirovych demonstraci", se stavaji svfidky toho, jak prav6 mezi t6mito demonstranty za mir se projevujl emoce, kter6 jsou pak zdrojem ni^eni a valek. Bun na"s pfed tSmito Casy varuje: ,,A^ budou ffkat ,je pokoj, nic nehrozf, tu je n£hle pfepadne zhouba jako bolest rodiCku, a neuniknou."1'

29

V hospod&fskim zivotZ: Pfirodnf katastrofy jako sucha, zemStfeseni, zaplavy a hladomory, kter6 z toho vyplyvaji, jsou stale rostoucim probl6mem, zvlaSt' ve tfetim svgtS. Tyto katastrofy je3t6 prohlubuji i tak velke hospodaFske' rozdily mezi bohatymi a chudymi narody. I pfes ochotu pomoci a pfes obSti mnoha lidi, ktefi se snazi pomoci, jen smutn& pozorujeme, jak bohati stale bohatnou a chudi se stavajf jeSte" chudSimi. V oblasti soci&lnich vztahu: Neni tajemstvim, ze rozpad manzelstvi a rodinndho zivota dosahl dnes epidemickych rozmgrfl. Se slzami v o5ich pronesl Letsoale: ,,Mflj domov je zniCeny." Myslel jsem si, ze ma na mysli svou africkou chatrc", ale brzy mi bylo jasn6, ze to byl Letsoalflv taktnf zpflsob, jak mi chtSl sdelit, ze ho opustila zena. Dnes se hrouti pfiliS mnoho domovfi. Sobecky zivotni styl je protikladem prave lasky. A pfece: v jedne z dal§fch kapitol uvidime, ze Bozi Idska se svou 16c"ivou a posilujici moci dotykd i manzelskych vztahfl a rodiny. V pracovnl oblasti: Uz jsme si zvykli, ze na pracoviSti panuje nespokojenost a napStf. Na zac"atku roku 1985 vyvrcholilo v Anglii hofk6 prflmyslove vypofadavani dvacat^ho stoleti. I kdyz stavka a poulifini konfrontace skonCily, zustala hofkost a skryta za§t'jako otevfena rana ve vztazich mezi zamSstnanci a vedenim zavodu a dokonce i mezi horniky samotnymi. Jak jin6 je to ve srovnani s odstranSnim napSti mezi dSlniky a vedenim zavodu, ktere bylo mozn6 sledovat po prumyslovych nepokojich v uhelnych dolech ve Walesu. John Parry, ktery u toho osobne" byl, mi o torn vypravSl. Kdyz jsem se s mm seznamil, byl to jedenadevadesatilety hornik v dflchodu, uplne" slepy, a trpSl chronickou bolesti ze zapraSenych plic. Kdykoli jsme mohli, navStSvovali 30

jsme domec'ek tohoto skromn6ho havffe v severnim Walesu. Se srdeCnym smichem a velkou radosti vypravoval, co Bfih konal ve Walesu bShem probuzeni v letech 1904 a 1905 a jak pfesve'dc'ivS pusobila Jeho tnoc. Hormci stejnS jako zamSstnavatele tehdy prozili pfitomnost zive"ho Boha. Bezprostfednim vysledkem bylo, ze se mezi nimi vytvofila vzajemna duvSra a ucta. Jaky rozdil mezi roky 1905 a 1985! John vzpommal na za§l£ £asy s ohromnou radosti. VyprdvSl, ze desitky hospod krachovaly, protoze nikdo nepotfeboval alkohol. VSichni spole^nS zpivali kfest'anske pisng, kdyz farali do dolu. TiSe se sm£l, kdyz fikal: JPofcid za mnou pfichfizeji Hd6 a ptajf se, kde bylo to probuzeni." Vzdy ukaze prstem na svou hrud1 a fikd: ,,Je tady, a to prav£ tedT' Krom6 politick^, socialni, pracovnSpravnf a hospodafske polarizace lidi hrozi lidem v sou^asne dob5 teroristicka' sit', kterd niCi politicky mir v mnoha zemich. Bible pfesn6 popisuje situaci, ve ktere se pravS nachazfme. ,,S nadeji jsme vyhlfzeli pokoj, ale nic dobreho nepfichazi, Has uzdravenf, a hie, pfedSSeni."2' At' jsou tyto rozpory jakkoli hluboke, existuje n6co, co lidi rozd61uje daleko silneji, natrvalo. NejhlubSi rozth'StSnost je tfeba hledat ve zmatenem chapdnf Boha.

SkuteSna propast V prubShu d6jin neuCinil Bflh zddnou zmSnu ani omezeni ve zjeveni sve osoby vflCi lidem. JestS dh've, nez se JeziS Kristus, Bozi Syn, stal ClovSkem a pfiSel na zem jako bezmocne nemluvne', slfbil Buh, ze po§le velke sv6tlo, aby pomohl lidem, kterym bylo poznani Boha nedostupne: ,,Lid, ktery chodi v temnotich, uvidi velke sv5tlo."3) Pak uvadi podrobnosti, jak poznat toto sv£tlo:

31

,,Nebof se n£m narodi ditS, bude n£m d£n syn."4) Nebylo by na torn nic zvldStnfho, kdyby Bfih fekl jen, 2e se narodi ditS. D£ti se rodi stile! Nic by na torn nebylo, kdyby jen rekl, ze se narodi dit6, kdyby to ziroveft nebylo spojeno se slibem, ze tento Syn bude dan z nebe. Kdysi to bylo proroctvim, dnes je to historickou skuteCnostf; co Bflh ohldsil, se skutednS stalo. Na zemi se narodilo dit£; z nebe byl d£n Syn. Narozenim dilute a darem Syna poslal Bflh svgtlo lidem, kteM bloudili ve tm5. Dodnes toto svgtlo zaha"ni tmu a pochybnosti, ktere" zakryvaji Boha pfed naSimi zraky. Aby Bflh zdflraznil, ze jde o narozeni jedineCn6ho dilute, kter6 je jin6 nez vSechny ostatni d5ti, slibil, ze narozeni jeho Syna bude doprovazet nadpfirozene ,,znameni": ,,Hle, panna poCne a porodi syna a d£ mu jm6no Immanuel."5) M6no Immanuel znamend ,,S ndmi Bflh". Tato pfedpov&f n^m davd tuSit, jak se biblicka ,,dobra zprava" li§i od uCeni v§ech ostatnfch nibozenstvi. Ndbozenstvf svSdCi o torn, ze 21ov6k se snazi dospSt k Bohu, ale Bible ukazuje, jak se Bflh skldni k clovSku. Kdyz se Bflh snazil postavit na zemi pro ztracen6ho ClovSka most do vSCnosti, uCinil div, aby panna otShotn£la. Dnes je historickou skutednosti, ze Stvofitel vesmiru se snizil a podh'dil se Casu a prostoru. AndSl Pan6 se ve snu ukdzal Josefovi a fekl mu: ,,Josefe, synu Davidflv, neboj se pfijmout Marii, svou manzelku; nebot' co v ni bylo potato, je z Ducha svateho."6) PozdSji, kdyi se JezfS narodil a vyspSl do muzneho vSku, sam potvrdil sve bozstvi v ph'tomnosti nepfatelskych skeptikfl, kdy2 jim fekl: ,Ja a Otec jsme jedno."7) Kosmonaut Jim Irwin (Apollo 15) napsal: ,,Bozf chozenf po Zemi ma vSt§i vyznam nez chozeni 51ov6ka po MSsici." Zidny lidsky vykon, ktery ve vesmiru dokazal, nelze srovndvat se zdzrakem okamziku, se Bflh odebral z ve"c"nosti do omezenosti Casu.

32

Starozdkonni proroctvi, ze se narodi dit£ a 2e bude din Syn, doplfiuje take podrobneji, o jak jedineCnou osobnost pfljde: ,,Bude mu d£no jmeno .Divuplny radce, Bozsky bohatyr, Otec vSCnosti, Vlddce pokoje'. Jeho vladafstvf se rozSffi a pokoj bez konce..."8) Takove uctyhodne spojeni moci a moudrosti je nutny pifedpoklad pro lispSSneho svStovladce. I v dneSnim svSte" se hledajf autority, kterd nejen vfidf, co je spravn6, ale ktere maji take moc dobro prosazovat. N&ktefi mozni skuteCng vSdi, co d61at, ale v historii neexistovala zadna osobnost, ktera by mSla moc i moudrost nastolit trvaly mir. Knize pokoje mi obojf - moudrost i moc, jak ddt sv6tu v^Cny mir. Jednoho dne se JezfS Kristus vratf v moci a slivS, aby vladl nad touto planetou. Az pfijde ten den, v§echny zbrojni podniky zavfou dvefe, jaderne bomby nebudou a vSichni pohraniCnici a vojdci pfljdou domu! ClovSk v prub6hu sv6 historic dokdzal, jak je beznadSjng neschopny vla"dnout sobS a sobg rovnym. Pokoj a spravedlnost pro vSechny musejf poCkat na okamzik, kdy sam Knize pokoje vezme kralovske zezlo! Potom lide ,,pfekuji sv6 meCe na radlice, sva kopi na vinafske noze. Prondrod nepozdvihne meC proti prondrodu, nebudou se jiz cviCit v boji."9) V te dobS miru bude ,,zem5 naplnSna pozninfm Hospodinovy slavy, jako vody pokryvaji mofe."10) Neni mozn6, aby dejiny svSta skonCily jinak, ma-li byt Buh vSCnosti uspokojen. Ale jeSte" nez ten den nastane, bude jasne" vid6t hlubokou konkr6tnf propast mezi lidmi. Bude se jednat o osobu JeziSe Krista. Proto je velmi dnlezite pfesne" vSd6t, kdo to je, proc" pfiSel a co pro tebe udSlal, kdyz byl zde na zemi. Prvni kniha MojzfSova a Janovo evangelium zaCinajf podobne. V prvni knize Mojzi'SovS Cteme: ,,Na poiSatku stvofil Buh nebe a zemi."11' V JanovS evangeliu nacha"zime: ,,Na poWtku bylo Slovo... A to Slovo bylo Buh... 33

VSechno povstalo skrze neV'12) Bah, ktery se v prvni knize Mojzi§ov6 nazyvS Elohim, je u Jana oznaCen jako ,,Slovo". Elohim je to Slovo, vzal na sebe lidske t51o a bydlel se svym stvofenim. ,,A Slovo se stalo tSlem, a pfebyvalo mezi nami."13) Tato ohromna slova znSjf ve sve cele souvislosti takto: ,,Na poCatku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bflh. VSechno povstalo skrze n£ a bez nSho nepovstalo nic, co jest... Na svStS byl, sv£t skrze nSj povstal, ale svSt ho nepoznal. PfiSel do sveho vlastniho, ale jeho vlastni ho nepfijali. TSm pak, ktefi ho pfijali a vSff v jeho jmeno, dal moc stat se Bozimi d6tmi... a Slovo se stalo tSlem a pfebyvalo mezi nami. Spatfili jsme jeho slavu, slavu, jakou ma od Otce jednorozeny Syn, piny milosti a pravdy. 14) ...Boha nikdy nikdo nevidSl; jednorozeny Syn, ktery je v naruCi OtcovS, nam o n6m fekl."15) Duchovni moci se d£li podle toho, za koho povazujf Jezf§e, zda za Boha sameho, nebo ne. Neni to nic pfekvapiveho. Kdyz Je^fS f ekl ,,Ja a Otec jsme jedno",16) mnozi v N6m na§li odpov^d' pro sv6 hledanf Boha. Jini reagovali odmitavg, protoze si nedovedli predstavit, ze Bflh se v Kristu stal c"lov£kem a ze by se mSl tak ponfzit. Mnozi se nechali k JeziSi pHvest, jini jej odmitli. Ngktefi jej nasledovali, jini jej chtSli usmrtit. Uz za jeho zivota se lide d61ili podle sveho postoje k JeziSi a tak je tomu dodnes. Rekl dostateCnS jasnS: ,,Kdo neni se mnou, je proti mn6."17) Prvni (odmitava) reakce nemusi byt samozfejmS posledni. Seznamme se s jednim muzem, ktery byl napfed velkym odpflrcem, ale pak se stal JeziSovym nasledovnikem. Saul byl zidovsky rabin se slibnou zivotni drahou. Ve sv6m mladi nenavidSl JeziSovy uc!edniky natolik, ze je pronasledoval a povazoval za spravne je 34

zabijet. Kdyz se vsak obratil, Slo mu po cely zbytek zivota pfedevsim o to, aby zil ke cti JezfSe, sveho Pana a Mistra. Pro svoji v&rnost vac"i Kristu musel potom hodng trp6t, ale bral to na sebe radostnS. Co bylo ph'Cinou takov6 zmeny? Saul znal reeky preklad Star6ho zakona. Pfelozilo jej sedmdesa't uCenca, a proto se nazyva ,,Septuaginta". Jako uCenec v6d51, 2e hebrejske slovo pro Jahve (nebo Jehova) se pfekladS do feCtiny jako ,,kyrios" (v Ceskych Biblich mame Hospodin). Kdyz Saul jedenkrat cestoval do DamaSku, aby tarn hledal kfestany, potkalo ho cestou ,,velk6 sv5tlo". Bylo tak siln6, ze Saula oslepilo. IntuitivnS si uvSdomil, ze se ocitl v Bozf pfitomnosti. Pouzil Irecke slovo pro Jahve a zeptal se: ,,Kdo jsi, Pane?"18' Buh mu odpov6d51: ,,Ja jsem JeziS, ktereho ty prondsledujes."19) Od toho okamziku bylo Saulovi jasnd, ze Jahve a JeziS jsou jedno a totez. Na zakladS tohoto zjeveni se Saul zm^nil z Jezfsova neph'tele v Pavla, jeho apo§tola. Toho dne svSfil cely svuj dalsi ^ivot Pdnu JeziSi Kristu. I kdyz pro to musel mnoho trpgt, stravil zbytek sveho zivota sffenim radostne zvSsti, ze Bah navStivil Zemi. Realita Jezisovy ph'tomnosti v jeho 2ivot£ z nSho ud^lala nejvStsfho misionafe vsech dob. Vsechny jeho dopisy vyjadrujf pfesvSdCeni o Panu Jezi'Si Kristu: ,,V5echno je stvofeno skrze nSho a pro n6ho."20) Vidfme tedy, ze Jezi'S z Nazareta nebyl jen Bozfm prorokem, jak to uCi islam, ani nejakym Bozfm synem v torn smyslu, jak to vysvStlujf mormoni, svSdkove Jehovovi a jini. Je mnoho takovych, kteh' ve snaze se zajistit ze v§ech stran a kazdemu vyhov£t radSji ignoruji, co Buh o sob£ zjevil. Tomu se fika synkretismus, Ize to definovat jako ,,pokus smichat ruzne, navzajem zcela odli§n6 zpnsoby chapanf viry". 35

Hinduisticke uznini JeziSe se projevuje tim, 2e ho prostg zafadi mezi spoustu svych bohfl. Bude dobre si pfipomenout, jak Elia"§flv Bflh, pravy zivy Buh, nalozil s pohanskymi modlami Bile: hodil je do prachu. StejnS tak se musi kaSdy bflh vyrobeny lidskou rukou a vymySleny lidskym rozumem pred Pa"nem JeziSem Kristem rozpadnout v nic, protoSe JeifS je Bfih-Syn, ve'c'ne' tentyS jako Otec a Duch svaty. JestliSe jsme pochopili, 2e Je2f§ Kristus je Bflh, pak nebudeme mft potize uv^fit, ze se narodil z panny, uvSfit ve vSechny jeho divy, v jeho smrt, zmrtvychvstani, odchod do nebe a n£vrat na tuto zemi v moci a sla"vS. JeziS Kristus je pravy Bflh, Stvofitel vesmiru i v§ech jeho z£konQ a zivotodfirn^ho Mdu, je vSt§i nez kazdy zdkon, ktery sa"m vydal. Kvflli osobS Je^iie Krista se lidstvo §t5pi a tvoff dv6 rodiny. Tento rozpor nema nic spoleCneho s bohatstvim nebo chudobou, s rozvedenymi manzelstvimi nebo politickymi ndzory. K tomuto rozchodu doSlo, kdyz Bflh navStfvil tuto zemi, a saha daleko hloubeji ne2 vSechny jine hradby, kter6 lidi od sebe oddSlujf. Toto zji§t6nf neni nadsizkou skuteCnosti, protoze sam Pan JeziS ffka: ,,Kdyby Bflh byl v^S Otec, milovali byste m6, nebot' jsem od Boha vySel a od nSho pfichdzim. NepfiSel jsem s&m od sebe, ale on mS poslal. Pro2 mou feS nechdpete? Proto, ze nemflzete snest me slovo. Va§ otec je d'abel a vy chcete d61at, co on z£da. On byl vrah od po^atku a nestal v pravde", ponSvadz v n6m pravdy neni. Kdyz mluvf, nemfl^e jinak ne2 Ih^it, protoze je lhaf a otec 12i."21) Je zvlaStnf, 2e stejne" jako existuje spoleCenstvi vSh'cich, jejichz otcem je Bflh, tak tak6 existuje spole^enstvi lidi, jejichz otcem je d'abel! Ne kaSdy je Bozim dit^tem. Rodina Bozi, nebo rodina Satanova — pfed tgmito moinostmi volby pro vSCnost stojfS ty i jd.

36

At' se ti tvoje pfedstava o Bohu zda jakkoli realna, je mozne se mylit. Neni pravda, ze nezalezi na torn, v co c"lov6k vSfi, pokud v to v6ff pofadng. Kdyi vezmeS do ruky jed, nepomflze ti vSfit, ze je to lek - prost6 zemf e§. Lidstvo je rozdeleno na dvS rodiny. Kazdy ClovSk path' do jedn6 z nich: bud* do rodiny Bozi, nebo do rodiny d'abla. Je nanejvyS dfllezit6 v8dSt, do kter6 rodiny path§. Prvnim krokem, jak se stat Clenem Bozi rodiny, je poznat, kdo je to Bflh a co pro nas udSlal, kdy£ nam dal sveho Syna. Jmeno Je^iS znamena ,,Jahve je Zachrana". Proto fekl and81 Josefovi, pSstounovi Jezi§e, 2e mu ma dat jm6no JeziS, ,,nebot' on vysvobodf svflj lid z jeho hh'chfl".22) U

l.Tesalonickym 5,3 Jeremjas 14,19 31 Izajas 9,1 41 Izajas 9,5 5) Izajas 7,14 6) Matous 1,20 7) Jan 10,30 8) Izajas 9,5.6 9) Izajas 2,4 10) Abakuk2,14 n) l.Mojzi'sova 1,1 12) Janl,l 13) Jan 1,14 14) Jan 1,2.3.10-12.14 15) Jan 1,18 21

)

17> 18) 19) 20) 21) 22)

Matous 12,30 Skutky 9,5 Skutky 9,5 Koloskym 1,16 Jan 8,42-44 Matous 1,21

37

Kapitola 5

V cem tkvi skute£ny problem? Na zaCitku tohoto stoleti vid£li mnozi Iid6 budoucnost tohoto svSta velmi optimisticky. Mysleli si, ze v dflsledku industrializace nadchazi zlaty v£k pokoje a blahobytu. Mnozi mSli za to, ze blaho tohoto v6ku bude vid£t v kazde zemi, dokonce i tam, kde beznadej, nemoc a krajni chudoba pusobily nevyslovn6 utrpeni, a ze v§ude pfijdou soci&lni reform y. Ale u£ v roce 1914 znSly v cele EvropS vdleCn6 zvony. A dnes, pfes neuvSfitelny vSdecky pokrok, ktereho bylo v tomto stoleti dosazeno a jeho2 jsme svSdky, se zda\ ze lide ui nemluvi o ruzov6 budoucnosti. Miliony si misto toho dSlaji velke starosti z nic'ive'ho potencialu svStov6ho arzenalu jadernych zbrani. Kdy2 pfemy§livy pozorovatel sleduje slozitost mezinarodnich i nirodnich problemn, dochazi k ziv6ru, ze zijeme v nejkritiCtSjSich a* nejnebezpec'ne'jSfch letech lidskych dfijin. U2 jsme hovofili o rozStSpeni lidi v dneSnim svStg. Celd stavba civilizovane spoleCnosti se zaCala bortit. Vynikajici osobnosti sv6ta se setkavaji, jednajf spolu a snazi se zodpovSdSt tyto otazky. Pfedkladaji sporn6 body a naslouchajl teoriim a naVrhum druh6 strany, ale svSt se pfitom potici z jedn6 krize do druh6. I kdyi se investuje mnoho energie, penSz i odbornych znalosti, zdd se, ze nikdo neni schopen zmSnit sm£r, kterym se ubira svStov6 dSni. Prominentni statnici a politici, skvSli vgdci a u^enci, dobfi obchodnici a sv6tovi bankefi, vazeni lekafi a sociologove - vSichni davaji sve odborne znalosti k dispozici. Ze strany tSchto expertfl sotva pfijde naznak toho, v dem Boh vidi pravy problem lidstva. ReSeni nespoCfva

39

v odbornosti, ale v Bozim slovS. Dfive nez mflze dlovSk najit feSeni, musi poznat jadro prob!6mu a Bfih nas na tento skuteCny problem upozorftuje. V torn vidime Casto rozdfl mezi tSmi, kdo skutec"n£ Boha hledaji, a t£mi, kdo jsou jen nabozenskymi zvSdavci. Prava diagndza opravdov6ho zla mflze znamenat pro jednotlivce mocny Sok. K trage'dii prvniho Fadu doslo nedlouho po stvofeni ClovSka. Bflh fekl: ,,Uc"irime c"lov£ka, aby byl na§im obrazem podle na§i podoby."1' Moznd se zeptate: ,,Nakolik byl ClovSk pfi stvofeni podobny Bohu?" UrCitS neSlo o tSlesnou podobnost, protoze Pan JeziS fekl: ,,Bflh je duch." 2) Bflh nema ruce, nohy ani oCi jako my. Bible h'ka, ze ,,Bflh pfebyva v nepfistupnem svStle; jeho nikdo z lidi nevidSl a nemflze uvid£t." 3) Neviditelny Clov6k nikdy neexistoval. Lide majf tedy n£co hodnotn5j§iho nez tSlo, ve kterem ziji. Skute^na osoba zije dale, i kdyz se oddSli od tSla. To je ta ,,osoba", ktera byla stvofena k Bozimu obrazu. Bible d^vd jasnS najevo, ze Bflh ma rozum, cit a vflli, a podle toho byl Slovak stvofen k Bozi podobS. Bflh je Bflh, a proto jsou jeho city, intelekt a vflle nekoneCne", jinymi slovy - bez omezeni. Takova je jeho bytost. ClovSk je naproti tomu ohraniCeny. Dokonce i rozum takove"ho genia, jako byl Einstein, mSl sve meze. Zadny clovSk nemflze v6d6t vSechno, nemflze bezmezne" milovat a ani lid.ska vflle neni ve vesmiru suverenni. Neni panem sveho osudu ani strfljcem sveho StSstf. Pro lidskeho ducha je pfirozenostf hledat Boha, poznavat jej a mil s nim lizky vztah. Proto nam Bible take fika, ze c"love"k je duch, duSe a te"lo.4) Diky sv6mu duchu ma £lov£k Bohem danou moznost byt v osobnim kontaktu se svym Tvflrcem. Svym t61em a osobnosti neboli duSi je spjat s viditelnym sv6tem. 40

Duch, duse a tSlo maji byt v dokonald jednotS zamgfeny na Boha. To byla Bozf stvofitelska pfedstava. Hh'chem se vSak rovnovaha narusila a tSlesnym potfebam se Casto dostavS pfednost pfed potfebami ducha a duse. U mnoha lidi telesne, hmotn6 a smyslove zajmy ovl£daji mySleni, rozhodovani i city. Misto aby Bohem, tedy osobou, kter£ je stvofila, naplnili svflj zivot a nechali se jim v6st, ignorovali jej natolik, ze dnes uz z^dny vztah mezi nimi a Stvofitelem neexistuje. ClovSk, pro nShoz je Bflh daleky a neskuteCny, je duchovnS mrtvy. Na druhe stranS ten, kdo se z opravdoveho obecenstvf s Bohem raduje, je opravdu zivy. VSechny problemy tohoto svSta zaCaly v dflsledku svobodneho rozhodnuti Clov5ka. BQh jej nestvofil jako loutku, ktera se bez vflle druheho nedokdze sama pohybovat. Loutku ovlada herec manipulaci s dratky. Buh nam naproti tomu dal svobodnou vuli, abychom zili, jak chceme; darem vule se vsak stavame osobng zodpov6dnymi za sva rozhodovani. (Bez ohledu na to, ze se to mnoho psychiatru, kteff ignoruji biblickou pravdu, snazi popfit.) V raji byly mezi mnoha jinymi ovocnymi stromy dva, o kterych je zvldstnf zminka: Strom zivota a Strom pozn^ni dobreho a zleho.5) Existoval pouze jediny Strom, ze ktereho se podle Boziho pifikazu nesmSlo jfst. A prav£ z tohoto zakazaneho stromu - stromu poznani dobreho a zleho - se Adam a Eva rozhodli jfst. Bylo to jejich vlastnf rozhodnuti, zaviselo zcela na nich, zda chteji Boha poslouchat nebo ne. Nerozhodli se v§ak pro strom zivota, ale pro Strom pozn&ni dobreho a zleho. Adam a Eva se vzepfeli proti tomu nejlep§imu, co Buh dal £Iov£ku k dispozici. Buh vSde'l, ze mu toto rozhodnuti pfinese nepopsatelne hofe - ale take vsemu lidstvu v budoucnosti. Ve sve lasce dovolil lidem, aby si sami 41

vybrali svou cestu, a t£m, ktefi se pozdSji rozhodnou spravnS, pfipravil slavu. Satan, ten stary Ihaf, svedl svou presv&dc'ivosti Adama a Evu k nespravn6 volb£. Namluvil jim, ze budou jako Bfih, kdyz budou jfst ze zakazaneho ovoce, a tak je uCinil zvlaSt'vabivym. (Dabel rik£ lidem i dnes, ze kazdy mflze byt sam svym bohem. Ale stejnS jako je Buh Bohem a nikdy nemfize byt niCfm menSfm, tak je £lovSk Clovfikem a nikdy nemflze byt niCi'm jinym nez ClovSkem.) £>abel svedl Adama a Evu k tomu, aby svou vflli postavili proti Bozf vflli. Dflsledkem bylo, ze v§echny pozdfijSi generace byly vylouCeny ze zive"ho, osobniho a iizk6ho vztahu se Stvofitelem, protoze vgichni Iid6 jsou Adamovi potomci. ,,Skrze jednoho ClovSka totiz veSel do svSta Mich a skrze hh'ch smrt; a tak smrt zasdhla vSechny, protoSe vSichni zhfe§ili."6) VSechny Mbitovy, nemocnice, vSechny armady i vSznice, ktere kdy existovaly, sv6d£i o nespr£vne volbS, kter6 se £lov5k dopustil hned na zaCatku. Toto smrtelnfi zlo, pod kterym clovSk vSzi, neni zdSdSnfi vrozena choroba, ktera vede ce!6 lidstvo do spolec"n6ho utrpeni. Hfich nezniCil jen pravy vztah s Bohem, ale take odcizil lidi sobS navzajem. Ty i jd jsme hh'Sniky jednak narozenim, a jednak diky svym skutkflm. Zalmista fikd za nas za vSechny: ,,Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hh'chu mS poCala matka."7) To v§ak neni omluva pro na§e hfi§n6 poCfnani, ktereho jsme se dopustili. Bible o nas hovofi jako o synech neposluSnosti s tim, ze jsme ,,zili sklonflm sveho t61a, dali jsme se v6st svymi sobeckymi zajmy... tak jako ostatni."8) Pro vlastni Wich stojime pfed Bohem jako provinilci. Svou vinu nemflzeme svalit na nikoho jineho, ani na svou zenu, pfftele Ci rodiCe. Ani okolnostem, ve kterych zijeme, nemflzeme pifipisovat vinu. Ty jsi odpovSdny za

42

sve hh'chy stejng jako j£ za sv6. SkuteCny dfivod, proC vidime mezi lidmi tolik nepMtelstvi a rozporfi, tkvi v torn, ze hh'ch je naSim spoleSnym jmenovatelem. Hh'ch nas spojuje a rozdeluje. Hh'ch je spolec"ny pro ateistu i vSificiho, hh'ch spojuje Araba a 2ida, hh'ch se tyki n&rodu tfetfho svSta stejnS jako nirodu vyspSlych prumyslovych zemi, je spoleCny pro policistu i zloCince. At' jde o kazatele nebo prostitutku, at'zije Clov£k v pfepychu nebo v chudobe", at'je vzdSlany nebo nevzdSlany, ,,v§ichni zhfeSili a jsou daleko od Bozi sWvy"9) a ziroveft je Mich prapHCinou v§eho nap6ti, ktere mezi lidmi panuje. Pro hffSnika v§ak existuje nadeje: Jezi§! On ffka: ,,Nepfi§el jsem pozvat spravedlive", ale hnSniky." 10 ' Slo'vo hh'ch znamena v feCting pfivodne" ,,minout se cilem". Ty i ja, vSichni jsme tSsnS nebo menS tSsnS minuli cfl Bozi slavy. My sami od sebe proti tomu nedokazeme nic ude'lat. Je klamnou nadSjf se domnfvat, ze najdeS pokoj s Bohem tak, ze se bude§ snazit byt sluSny nebo konat dobro. ,,Spaseni neni z vis, je to Bozi dar; neni z vaSich skutkQ, takze se nikdo nemuze chlubit." U) Proto fikd Pan JeziS: ,,Milosrdenstvi chci, a ne obe"t'."12) SpravnS porozumSt Bozi milosti znamena pro hh'Snika, ktery se zhrozil nad svym hh'chem, ohromnou lilevu. ,,Bfih je bohaty v milosrdenstvi",13' a proto chce, abys spaseni ph'jal jako jeho dar. ,,Milosti tedy jste spaseni skrze viru."14' S^m JeziS obgtoval svflj zivot, aby hh'Snikovi otevfel vstup do svate Bozi pfitomnosti. Milostivy Bflh zase nabizi zdarma ovoce ze ,,stromu zivota", aby ho mohli vSichni uzivat. Nechiva ti vSak svobodnou vflli a nechce tS k jidlu nutit. Je nanejvyS dfllezite, abys na nabidku bezplatneho Boziho daru reagoval. Bun fikd: ,,Nyni je Cas ph'hodny, nyni je den spasy!"15) Nyni, ne ngkdy v budoucnosti, az se sam 43

pokusis uv6st svuj Sivot do pofadku. Uve'dom si, 2e JeziS ffka: ,,Nepfrsel jsem volat k pokanf spravedlive, ale hh'Sniky. 6 ) PoctivS si pfiznat, v c"em je tvuj skuteCny problem v Michu - je prvni krok k vit6zstvf nad nim. NaruC Pana Jeiise je otevfen^, aby t5 pfijal je§t6 dnes, at'jsi kdekoliv a v jak6mkoli stavu, nebo mas jakoukoli naladu. Jedin6, co od tebe chce slySet, je: ,,Bo2e, slituj se nade mnou hfi§nym!"17) " l.Mojzfs-ova 1,26 Jan 4,24 l.Timoteovi 6,16 4) l.Tesalonickym5,23 5) l.Mojzisova 2,9 6) ftimanum 5,12 7) 2alm 51,7 8) Efezskym 2,2.3 9) ftimanum 3,23 10) Matous 9,13 n> Efezskym 2,9 12) Matous 9,13 13) Efezskym 2,4 141 Efezskym 2,8 15> 2.Korintskym 6,2 161 Lukas 5,32 17> LukaJ 18,13 2)

3)

44

Kapitola 6

Proc clovek zabloudi? Jako chlapec jsem zil v Casti Britskych ostrovu, nad kterou stale pfeletavaly nepfatelsk6 bombardery. Byla valka a tato letadla mifila ke svym cilum v prfimyslovych oblastech stfednf a severni Anglic. Spolu s mymi kamarady jsme se nauCili rozeznavat dun£m nepfatelsk6ho bombarde'ru od sviStSni na§ich stihaCek. V^dy, kdyi jsme vidSli reflektory ozafen6 nepfatelsk6 letadlo na obloze, bylo to pro nas vzruSeni. VSd61i jsme, 2e stfelba protiletadlovych d51 Casto znamenala sestfelem bombarderu. Pfi sestfeleni nepfatelsk6ho letounu bylo vzdy mo^ne, ^e se Cast posadky katapultovala a pomocf padaku zachranila. NaSe ufady odstranily vSechny rozcestniky na kfi^ovatkach, aby se ti, kteff pfezili, nemohli zorientovat. Cflem bylo zabranit utSku tSchto lidi, aby u2 nikdy neme"li pffle^itost se vratit k dalSimu bombardovanf. Z toho duvodu neexistovaly na ulicich Mdn6 orientaCnf tabule. My chlapci jsme ale vSdSli, ^e za me'stem, ve Wootten Woods, na jedn6 neduleiit6 kfi^ovatce pofad staly ukazatele. Kdy2 jsme je otoCili, aby ukazovaly jinam, byli jsme pfesvgdc'eni, 2e bychom pfi nasazeni do valky obstali. Stejng jako mfstni ufady jsme cht61i v§echny nevftane hosty zavest nespravnym smSrem. Pokud vsak m51 takovy 51ov6k spolehlivou mapu v ruce, pak mu kfiiovatky bez ukazatelQ nevadily. Ani nas d6tsky napad tabule otoCit by ^adneho nepfitele nezmatl, pokud by se ov§em nerozhodl ignorovat lidaje ve sve map6.

45

Buh nam ffka, jacf Iid6 se pft sv£m hledani Boha nechajf v6st faleSnymi ukazateli. Kazdy, kdo radeji ignoruje skuteCnost, ze existence tohoto uzasneho vesmiru svSdcT o Bohu Stvofiteli, urCitS zabloudi! ,,Tvrdi, ze jsou moudh', ale upadli v blaznovstvi... Protoze si nedovedli vazit prav6ho poznani Boha, dal je Bfih na pospas jejich zvracene mysli, aby d£lali, co se nesluSi." ' ClovSk bez Boha se klani stvofeni. Zdravg myslici ClovSk cti Stvofitele vSeho tvorstva. Jestliie ngkdo odmita vgfit, ze Bfih stvofil sv5t, pak Bfih dopusti, aby jeho rozum svedly podivnd teorie a hypot6zy o vzniku sv5ta, napfflclad, ze vznikl z niCeho sam od sebe. Bfih tak6 varuje, ze Iid6, kteH odmitaji pfijmout Bozf slovo, se snadno dostanou na scestf, na cestu, ktera vede do zk^zy. Kazdy, kdo nechce pravdu Bozfho slova skuteCnS a aktivnS milovat, se opravdu vydava ve velk6 nebezpeCi. ,,Nebot' nepfijali a nemilovali pravdu, ktera by je zachranila. Proto je Buh vydava do moci klamu, aby uv6fili 12i."2) Jakmile si ClovSk nevazi pravdy nebo ji odmita, rad prevezme to, co je nespravnd. Vzpominam si, jak jsem se v huste londynske mlze snazil najit cestu domfi. I k tomu, abych na§el obrubnik chodniku, jsem potfeboval vSechny prostfedky, ktere mi byly k dispozici. Kdy2 jsem natahl ruku a rozsvitil baterku, nebylo ji vidSt. Buh nam ffka, ze zavSr souCasn6ho uspofadani svSta na zemi bude doprovazet velka zaslepenost - n£co jako duchovni mlha. Jeih'Sovi uCednici se ho ptali: ,,Jake bude znameni tv^ho pfichodu a skonani v6ku?"3) Mimo jine jim odpov6dSl: ,,Vyvstanou Izlkristov6 a Iziproroci a budou pfedvade't velikd znameni a zazraky, ze by svedli i vyvolene, kdyby to bylo mozn6."4) Ted' bys mohl h'ci: ,,Ja pfece nepatfim ke svedenym!" MfizeS byt dokonce hrdy, ze bys snadno rozpoznal

46

samozvane'ho spasitele nebo faleSn6ho proroka. Zamysli se vSak na chvilku nad svou logikou. Kdyby Buh dopustil, aby d'abel svedl tvuj rozum, protoze jsi odmital pravdu, pak by sis toho urCitS nebyl vgdom. Kdybys bezpeCnS v£d£l, ze tS faleSny prorok svedl, pak bys vubec nebyl svedeny. Ka2d6 zaslepeni se odehrava koneckoncfi v oblasti rozumu, a to tSzko pfijfmi kazdy, kdo je na svuj rozum hrdy. Ve skutec"nosti existuji dv£ skupiny lidi, kteh' se ph' c"teni Bible stavi pravdS na odpor, a tim sve bloud^ni svStem jen prohlubuji. K prvnf skupin6 path' lidS, kteh' jsou hrdf na svou inteligenci a jsou zdanlivg nezavisli. Ke druh6 skupin6 path' ti, kteh odmitaji Bozi pozadavky. Ale kazdemu, kdo skuteCng chce konat Bozi vuli, Pan JezfS jasng slibuje: ,,Kdo chce Cinit jeho vuli, pozna, zda je m6 uCeni z Boha..."5) Jestlize opravdu chceS Cinit Bozi vuli, muze§ se spolehnout, ze tS prostfednictvim Bible Bflh nauCi, Cemu ma§ vSfit, Cemu ne a jak se ma§ nebo nema§ chovat. Naproti tomu samozvani nabo^enSti vudcov6, kteh neuCi Bozi slovo, se budou v3emo£n6 snazit, abys velil a konal jen to, co uc"i oni. NSkteh ze Satanovych pov6fencfl jsou pseudokfest'anske spolec"nosti, ktere vedou lidi dne§ni doby nespravnym sm6rem. Kaidy, kdo se rozhodl odmftat pravdu o Bohu, Bohu-Otci, Bohu-Synu a Bohu-Duchu svatem, kde tfi jsou v jedn6 a jeden je ve tfech osobach, je faleSny prorok. I kdyz takovf lide snad cituji verge z Bible, vytrhuji text ze souvislosti a §fff nebiblicke nabozenstvi. FaleSneho proroka muze§ rozpoznat take podle odpov6di na otazku: ,,Kdo je Jezi'S Kristus?" Proto je dilezite, abys i ty vSdSl, kdo to je. Pokud opravdu vi'S, ze JeziS je Buh-Syn, pak take poznaS, ze ty uzavfene spole^nosti, ktere se tolik snazi pomahat, jsou duchovni svod. I kdyz tarn take hovoh o Bohu, neberou v uvahu uCenf Jezi'Se Krista, ktery fika: 47

,,Nikdo nepfichazi k Otci nez skrze mne."6) Bible hovofi ostfe k te"m, kdo pfekrucuji viru v Boha: ,,Ty vShl, ze je jeden Buh. To je sprivnd. I demon! tomu v6H, ale hrozi se toho."7) (Viz dodatek 1 na konci kapitoly.) Dnes vidime, ze se rozmahaji i svStovd ndbozenstvi, ktera popiraji Boha Bible, a to je alarmujici. Ruzne sekty hinduistickych nabozenstvi vyvolavaji zajem mnoha lidi a zfskavaji stoupence. V zemich, ktere byly kdysi zn£m6 svou biblickou tradici, se dnes rozSifuji zakladni nazory hinduisticke filozofie v podob6 transcendentilni meditace a jinych forem vychodnf mystiky jako je joga nebo asketismus. Rfizn6 spole^nosti vychizejici z hinduismu se klan6jf mnoha bohum ve stvofeni, mfsto aby ctili Boha Stvofitele sameho. I islamsky svfit vykazuje ohromnou horlivost v propagovani sv6 viry. Jejich ropne dolary a rostouci politicky vliv jim to umozftuje v takove mffe, jak to pfed nSkolika lety jeSt6 nebylo myslitelne. Z jedn6 ze svych ,,nejsv6t§j§ich" svatynf, kterd se jmenuje Skalni dflm a nachazi se na chramovem vrchu v Jeruzal6m£, smSle popiraji jddro dobr6 Bozi zv6sti. Arabsky napis na tomto chramg zni: ,,Boh nebyl zplozen a ani nemfize plodit." Bible v5ak fikfi: ,,Nebot' Buh tak miloval svSt, ze dal sveho jednorozeneho Syna, aby zadny, kdo v n6ho v6fi, nezahynul, ale me"! zivot vSCny."8) Na bludnou cestu nesvadi jen nabozensky sv5t. Sekularni svgt se oddal filozofii humanismu, ktera do stfedu vesmfru stavi ClovSka a jeho rozvoj klade jako nejvySSi cfl lidske spoleCnosti. Humanismus propagujl vysok6 Skoly, noviny, Casopisy, rozhlas i televize. ,,Uzij si!" je hlavni motiv dneSniho sv6ta. Humanismus neni ve skuteCnosti nova filozofie, jak si mnozi myslf. Uz v dobach apoStola Pavla fekl Bfih: ,,VymSnili Bozi pravdu za lez a klanSji se a slouzf tvorstvu misto Stvofiteli." 9) Buh klade SlovSku otazku, 48

ktera ukazuje stoupencum humanismu jejich hranice: ,,Kde jsi byl,kdy2 jsem zakladal zemi? PovSz, vf§-li n5co rozumn6ho!"10) Je to prastary pfib6h. Kdyz pfiSel d'abel k EvS, ukdzal jf nemoznd jako mozn6: ,,Budete jako bohove!"n) V dneSnf dobg pokraCuje d'abel ve sv6 §pinav6 praci podvodnymi naukami svStskeho humanismu. Mozn£ jsi moderni mlady c"lov£k, pro ktergho politick6 ani nabozenskf d8ni nic neznamena. Politici jsou ti podezfeli a nabozenstvi se t5 netyk^. RadSji se stykaS se sobS rovnymi a osobni naplngni hledaS jinde. Mozna si myslfS, ze Xivotni styl, jak se o n6m hovoff v textech punkovdho rocku, hudby nov6 vlny nebo jinde, ti umozni unik ze svSta osamSlosti, ve kterem se nachazi§. UrCitg si uve"domuje§ slova, ktera kolem sebe sly§f§. I kdybys to tak sam snad nefekl, bude§ souhlasit, ze je to v5t§inou kombinace satanismu, sadismu a sexuality. Ne vzacne' se hrfizy pekla podavajf jako atraktivni alternativnf nahrada domnSle nesmysln6ho byti. Atmosfera, ktera se nSkdy vystupftuje az k ni5ivemu nasili praporu, pod kterym se hromadi mladi lide - podn6cuje k tomu, aby jedni druhe i sami sebe niCili. Dovol, abych ti Fekl n6co o jednom mist6, ktere jsem vid61 v Los Angeles. Je to sal s mrtvolami, kter6mu se ffk£ ,,mrazicf box". Pfechovav£ se v n6m asi Sest set mrtvol, mnoh6 z nich byli mladi' Iid6, a ted* se tfi mSsice Ceka, jestli je nSkdo identifikuje. Na palcich u nohou jim visi Stitky beze jmen. VStSina z nich se nakonec pohfbi jako bezejmenni. Mrtvoly pochazeji pfevaznS ze sv6ta drogoveho podsvStf. Ridili se tim, co se na disko a v milionech domacnosti poslouchi z desek. Tito Iid6 Sli podle fale§n6ho ukazatele a ted", na konci jejich cesty, je na navrat pfiliS pozdS. Kdyby jen byli slySeli a poslechli slova Pana JeziSe: ,,Jd jsem pfi§el, aby m61i zivot a mSli ho v hojnosti."12)

49

K tomuto zmatku pfispfva je5t6 mimofadny stale rostouci zajem o ,,c"ernou" a ,,bflou" magii. Podle spolehlivych zdroju je aktivnf zajem o okultismus dnes stejnS velky jako ve stredov£ku. A to pres vSechno dneSni takzvan6 ,,v£decke osvicenectvi". Na mistech, kde bychom to nejm6nS oCekavali, roste mnofcstvi ctitelu Satana. LondynSti vzdelanci se schazeji v Kensingtonu k ,,£ern6 mSi". PoCet fadu 5arodSjnic roste v EvropS stejnS jako v oblasti Vancouveru v KanadS. Temne zvyky prastarych africkych kultfl se dnes praktikuji po ce!6m svetS. SpoleCenskd hry jako napfiklad ,,Dungeons and Dragons" (v5zenf a draci) a spiritisticka tabulka s abecedou a ukazovatkem pfispivaji tomuto rostoucimu okouzleni zlem a nadprirozenosti ve svetS, ktery si stale jeStS fika civilizovany. Tyto stale se mno^fci jevy prameni z povrchni duchovnf zv6davosti. Pfi svem bloud^ni se lide nejen odvraceji od Bo^iho sv6tla, ale jdou vsth'c temnot6 okultismu, kde svou zvSdavost sice nejak uspokojf, ale to vSe je od sam6ho zaCatku namffeno proti Bohu a jednoho dne se obrati proti nim samym. Udelame dobfe, kdyz si pfipomeneme, co Buh fika o tSchto poslednich dnech. Varuje pfed faleSnymi proroky a podvodnymi znamenimi a zazraky, ktere doprovazeji velkou zaslepenost poslednich dnu. Buh nam ve skuteCnosti ifika, ie vystoupf mistr svodu, ktery ,,prijde v moci SatanovS, bude konat kdejaky mocny 5in, klamn^ znameni a zazraky a vSemoznou nepravosti bude svadSt ty, kdojdoukzahub6..." 13) Kdy2 vidime, jak kolem nas roste zajem o fale§n6 ufienf a zle zvyky, neni t6zke pochopit, proC stale vice narodfi a statfl trpi pod skliCujici moci skepticismu, prazdne rezignace a zoufalstvi. Satanovych ukazatelfl je tolik, ie je nemufceme v§echny uvest, ale muie§ si byt 50

jist, ze zddny z nich neukazuje na P&na JeziSe Krista jako jedineho Zachr£nce a Spasitele lidstva. Bozf vzkaz urCite" neni vzkaz o souzeni, zmatku a smrti. Jeho zvfist je zvSst nad5je, duvSry a plnosti zivota, jak je nachazime v Kristu. Jestlize bude§ pH sve'm hleddni Cist Bibli, bude ti Duch svaty stale ukazovat na Pana JeziSe, ktery prohlasil: ,,J£ jsem ta cesta, pravda i zivot." Nikoho jineho nenajdeS, protoze pokraCuje: ,,Nikdo nepfichazik Otci nez skrze mne."14) Buh t6 varuje pfed faleSnymi ukazateli, abys nezabloudil. Informuje t£ i o sou^asne zaslepenosti, ktera by ti mohla brdnit jasnS chapat. A k tomu ti jestS slibuje: ,,Nebot' to, co s vdmi zamy§lfm, zndm jen j£ sdm... jsou to mySlenky o pokoji, nikoli o zlu; chci vam dat nadSji do budoucnosti. Budete m£ volat a chodit ke mn5, modlit se ke mng a jd vis vyslysfm. Budete m6 hledat a naleznete mS, kdyz se mne budete dotazovat celym svym srdcem. Dim se v£m nalezt, je vyrok Hospodinuv."15)

Dodatek 1: Svobodne zedndfstvi je nejvStSi mezin&rodni tajny svaz na svStS, ktery CM v souCasnosti vie ne2 Sest milionfl lidi. I kdyz se jejich principy ,,bratrske Idsky, prakticke pomoci a pravdy" mohou mnohym zdat pfitazlive, neni svobodne zednaTstvi tak ne§kodn6, jak si nezasvgcem mozni mysli. Aby se ngkdo mohl stdt svobodnym zednafem, musi tvrdit, ze je ve tme' a hledd sv6tlo. Ndsledovnik JeziSe v§ak vi, ze svStlo jiz naSel. Jezf§ fika: ,,Ja jsem svgtlo svSta; kdo mS nasleduje, nebude chodit ve tm6, ale bude mit svStlo zivota."16' ZasvScovacf obfad pifi pfijeti do tajneho spolku svobodnych zedndffl je dramaticky a piny symboliky.

51

Pfitom se kandidat zbavuje biblick6ho chapani Boha, kdyz se seznatnuje se jme'nem ,,Gauto". To je ,,ztracene jm6no Boha", ktery je ,,velky architekt vesmiru". Teoreticky se svobodnym zednafem muze stat kazdy, kdo vSh' v boha, at'je buddhista, hinduista, mohamedan, zid nebo kfest'an. Tak Gauto (lidsky vyvozene pojeti Boha) odv£di myslenky od Jezi'Se, kter6ho Bible oznaCuje jako ,,prave svStlo".17) PozdSji, kdyz se svobodny zednaF stane ,,bratrem ze zednafsk6 16ze", dovf se o dalSim oznaCeni Boha: ,,JHVH". To je zfalSovana podoba svat6ho jm6na Jehova (Jahve), nejen pokud jde o zpflsob psani, ale i o vyznam. Jako mistrovi se pozd£ji nic netuSicimu Clenu Jekne, ze mysticke jmeno je spojeni zidovskeho a pfedoasijskeho jmena Bozfho. Pfitom se jedna o klasicky pfiklad marnych pokusfl spojit nesluc'itelna vyznani viry. Jezf§ v5ak jfikd: ,,Je-li v§ak tve oko §patn6, ce!6 tve tSlo bude ve tm£. Jestlize i svStlo v tobS je temne, jak velka bude potom tma?"18) 11

ftimanflm 1,22.28 2.Tesalonickym 2,10-11 3) MatouS 24,3 4) Matous 24,24 i} Jan 7,17 6> Jan 14,6 7) Jakubflv 2,19 8) Jan 3,16 9> ftimanfim 1,25 10) Job 38,4 111 l.Mojzfsova3,5, Krai. 12) Jan 10,10 13) 2.Tesalonickym 2,9.10 14) Jan 14,6 15) Jeremjal29,ll-14a 16) Jan8,12 17) Jan 1,9 18> Matous 6,23 21

52

Kapitola 7

Opravdu me Buh miluje? Pochyboval jsi u2 n6kdy o lasce c'lovSka, na kterem ti zaleSelo? Snazil ses dokazat, ie n&koho ma§ rad, kdyz ti to ten druhy nevSfil? V urtttych situacich se laska 16pe vyjadfuje Ciny ne2 slovy. Bfih svou l&sku k tobS dokazuje tim, co udSlal, kdyi Je2i§ zemfel na kfi2i. JestliSe dok£2e§ pochopit piny vyznam jeho smrti, pak nenf tfeba dalSiho vysvStlovani, 2e t5 Bflh miluje. Na vrchu Golgotg staly tfi kfiSe. Na dvou z nich byli ukfiJovani zloCinci. Mezi nimi byl pfibit Pdn Je2fS a tarn tak6 umfel. Jeden z umirajicich zlo£incft pochopil, oC v iivot6 i smrti jde, a to 16pe neX mnohy z dne§nich lidi. Sekl: ,,A my jsme odsouzeni spravedlivS, dostavame zaslou2enou odplatu, ale on nic zleho neudglal.'a) Tento zloCinec pfiznal, 2e je vinen. Poznal, 2e si zaslouZf smrt, a vSdSl, 2e Je2f§ je nevinen. Svou vinu pochopil, a proto fika: ,,Dostavame zaslouSenou odplatu..." a v torn me"! pravdu. Bflh fflca: ,,Mzdou hffchu je smrt."2) Hfich je spoleCnym znakem lidi. Z tohoto dflvodu by byla smrt nevyhnutelnym dflsledkem pro nas vSechny, kdyby byl Bflh ve sv6 lasce nezasahl. ProvinSni nebylo problemem jen umfrajfciho zloCince, ale je to stejnS tak probldm dneSnich lidi. Kdo si mysli, ze ,,komplex hfichu" je Spatny pozflstatek starych zlych Casfl, nevidi, v £em tkvi skuteCn6 jadro vSci a nerozumi Bo^imu Idskyplnemu fe§eni. Na rozdfl od ka^deho ClovSka, ktery kdy na Zemi ill, byl Je2f§ ve v§ech ohledech dokonaly. Poznal to 53

i umirajicf zloCinec, kdyz fiki: ,,...ale on nic z!6ho neudglal."0 Jini Iid6, ktefi P£na JeziSe dobfe znali, byli zajedno, pokud jde o jeho naprostou dokonalost. Kazdy, kdo ho znal a pozdeji o nSm psal, vyjadfil z hlediska vlastni osobnosti, jak jej vidSL Petr byl muz £inu a svSdcTo torn, ze Jezi'S se nikdy nedopustil z£dn6ho hfichu. 3 ' Jan znal Pdna Je2i§e velmi osobnS jako prflvodce a pfftel a fika: ,,V n£m zadny hh'ch neni."4' Pavel, u£eny vzdSlanec, hovofi o JeziSi jako o torn, kdo ,,nepoznal hffch". 5) Pokud si myslfte, ze tito JezfSovi vSrni ndsledovnici nebyli ve svych ndzorech nestranni, podivejme se, co ifekl Pontsky Pildt, h'msky mistodrzicf v Judsku. To urCit6 nebyl pfitel JezfSe Krista, a pfece i on dosvSdCuje bezuhonnost jeho charakteru. Kdyz musel Fici, co si o JeziSi mysli, byl natolik poctivy, ze vyznal: ,Ja jsem ho, jak vidite, pred vdmi vyslechl a neshledal jsem na n5m nic, z c"eho jej obvifiujete."6) Co je vSak takove' svSdectvi ve srovnani se slovy JeziSova Otce v nebi? Pokud mi nSkdo hovofit na vefejnosti, je bSzn6, aby byl Mdn6 pfedstaven. Pana JeziSe pfedstavil sdm Bflh-Otec, a to na za££tku jeho vefejn6ho pusobem. Prohlasil: ,,Toto je muj milovany Syn, jehoz jsem si vyvolil."7) Kdyby v jeho charakteru nebo chovani byla ngjaka vada, nebyl by ho Huh mohl takto pfedstavit. Kdyz JeziS Kristus navStfvil zem, nebylo na nSm nic, co by urazelo absolutnf svatost jeho Otce. Jezi§ byl v kazdem smgru dokonaly a bezhh'gny, a proto ani smrt nem&la ndrok na n6m uplatnit svou moc. A pfece zemfel! Jako projev sve nejvySSi lasky nabidl Bflh JeziSovu smrt tobS a mng. Cteme: ,,Toho, ktery nepoznal hh'ch, kvuli nSm ztotoznil s hfichem, abychom v n6m dosihli Bozi spravedlnosti."8) Nedovedeme si pfedstavit, jakou oSklivost JeziS prozival, kdyz jeho

54

nevinnou duSi zaplavila Spina hfichu. V kazde"m ohledu dokonaly Sel jako ,,beranek bez vady a poskvrny"9' na kfiz. Byl to tvuj a muj Mich, ktery ,,na sv6m t£le vzal na Bozi l£sku vuc"i sobe" muzeS mSfit jen nepochopitelnou bolesti, kterou snaSel, kdyz sveho milovaneho Syna musel nechat umirat na kfizi. I kdyz ty ani ja nikdy nepochopime, jak nesmirne" hluboka bolest to byla, dava nam Bflh tuSit, co pro hh'Sneho ClovSka snaSel. ZniCeni n6kter6ho z Rembrandtovych obrazu nelze srovnavat se ztratou §pinav6ho kousku papfru. Tim men£ mflzeme srovnavat smrt JeziSe Krista se smrti kter6hokoli £lov6ka. Stary zakon obsahuje proroctvi o zohaveni JeziSova tSla: ,,Jeho vzezfeni bylo tak znetvofene, ze nebyl podoben Clov6ku."U) Tento pfeklad nepflsobi tak dojimavS jako originalnf hebrejsky text. Bflh nam fika, ze s Jezi§em bylo nalozeno tak krut6, ze uz nevypadal ani jako c"lov£k. Mozna, ze jini tak6 snaSeli podobne zohaveni, ale oni nikdy nebyli dokonali. I kdyz byl Pan Jezf§ Kristus, kdyz kraCel ke kfizi, ve v§ech smSrech dokonaly, toto utrpeni, kter6 snaSel na naSem mfstS, mu doslovnS vzalo veSkerou lidskou podobu. Takovi byla bolest, kterou strpe"! za tebe a za mne. JeziSovo tSlesne utrpeni bylo nepopsatelne, ale byl to teprve zafiatek umirdni. Vystupftovanim jeho utrpeni byla duSevni lizkost, kdyz on, nevinny, trpSl za na§e hh'chy na kh'zi a snaSel to bezmeznS osamSly. Proti Jezili stali lide, kterym neudSlal nic jin6ho, nez ze jim projevoval dokonalou lasku. Jeho utrpeni vyvrcholilo zvolanim: ,,Boze muj, Boze muj, proC jsi m& opustil." 12) Opustil ho Buh, ktery u2 nemohl snaSet pohled na sveho jedineho Syna, protoze ho ,,kvuli nam ztotoznil s hffchem",13> to znamena, ze Buh uCtoval na§e hh'chy s tin, ktery byl jedinec'ne' bezhh'Sny. 55

Moje misijm cesty nSkdy vyzaduji, ze se s manzelkou i nSkolik mSsicu nevidime. Je to vzdy smutn6, kdy£ se louCime. Jsem povahovS dost citlivy, a proto se nestydim vam Hci, ze mi nSkdy po takovem louCeni tec"ou slzy. I na Iidsk6 urovni je louCeni s milymi £asto podnStem k velk6mu smutku. Kdyz v§ak Buh musel trestat Pana JezfSe za tv6 a m6 hfichy, byl z toho smutnSjSi, nez dovedeme pochopit. I kdyz Iid6 umi mluvit o Bozi l£sce, nikdy nevysvStlfme, jak ona od vgCnosti proudi v trojjedinem Bohu. Ani za miliony let nepochopime, jak velk^ byla Bozi bolest. Hloubka t6chto pocitfl je take mirou jeho Idsky k tobS a ke mn6. Kdyz pfemyglime o zdstupn6m utrpeni Pdna JeziSe, moznS se ndm podaff pochopit n6co vice z jeho tSlesnych a duSevnich muk, ale nikdy ne jeho utrpeni duchovni. A pfece, kdyz JeziS visel na kh'zi, bylo jeho duchovni utrpeni tou nejsilneJSi bolesti. Tfi hodiny bShem ukfizovani, kdy Buh pfistoupil k soudu nad hfichem, byla na Zemi neuv^fitelna tma. Tak vazn£ bere Buh n&s" Mich a odplatu za n£j, kterou nesl Pan Jezi'g. Na kfizi Buh skuteCnS dokfeal svou lasku k hh'Snikum. Pravy vyznam tohoto jednani nam pod^va apoStol Pavel. Kdyz psal vgficim do Korintu, pfipominal jim, ze jsou osvobozeni od odplaty za svuj Mich, protoze pfijali zpravu evangelia (uvelfili mu), ze totiz ,,Kristus zemfel za na§e Michy podle Pisem a byl pohfben; byl vzkfiSen tfetiho dne podle Pfsem."14) To je vlastng ta dobra Bozi zprava pro MfSnika. Nejdfllezit6jSi na torn je, ze JeziS zemfel za hfichy na naSem mfstS. O tomto jedineCn6m vyznamu jeho zastupn6 smrti prorokovali jiz proroci ve Star6m z^kon6. Bflh jeho smirCi ob6t' za tvflj a mfij Mich pfijal; to je vidSt v torn, ze jej smrt nemohla udrzet a tfetiho dne vstal z hrobu. Moznost vd52n5 uvSfit, ze Jezf§ zemfel za tv6 hfichy, v sob£ zirovefi zahrnuje

56

radost a jistotu, ze Buh ti odpouSti, 2e t£ z lasky zachranil. Pan Jezis" je Bfih-Stvofitel, stvofil zivot z niCeho. Jelikoz Pan JeziS Kristus je Bflh-Zachrance, zvitfizil nad smrti a vyvedl zivot z hrobu. Hrob, kde je zkaza a smrt, by nikdy nemohl udrzet Stvofitele zivota. NejlepSfm feCnikem, jakeho jsem kdy slySel, byl dr. Sangster. Svou obratnost uplatftuje k tomu, aby chvalil sv6ho Pana a Zachrance JeziSe Krista. Jako by to byla ironic, ze pfed svou smrti nemohl vfibec hovofit, protoze trp61 rakovinou ust. Kratce pfedtim, nez zemfel, poprosil svou dceru o tuzku a papir. Onoho velikonoCniho rana napsal: ,,Je lep§i nemit jazyk a s hoh'cfm srdcem vyjadfit .Kristus vstal z mrtvych!', noi mit jazyk a nic o NSm neh'ci." Motivem k tomu, aby sam Bflh vzal na sebe ,,t£lo a krev", nebylo jen to, aby zemfel za tvuj a mflj Mich, ale tak6, aby ,,svou smrti zbavil moci toho, kdo smrti vladne, totiz d'abla".15) StejnS jako David pouzil GoliaSova meCe, aby jej omra5en6ho zabil, tak uchvatil Je^iS Satanovu vlastni zbraft, smrt, a pouzil ji ke svemu naprost6mu vft&stvi. Jezi§ je tim pravym osvoboditelem lidi; jeho Buh poslal. On jediny md moc vysvobodit lidi z duchovniho otroctvi. Po svem vzkfiSeni odeSel Pan Je2i§ Kristus do nebe a vede s sebou ty, kdo s virou zemfeli, ve svem triumfalnim prflvodu. Dnes opravdovy vSfici vi, ze brana smrti je vlastnS branou do slavy: ,,Kde je, smrti, tve vftezstvi? Kde je, smrti, tv£ zbraft? Zbrani smrti je hfich a hh'ch m^ svou moc ze zakona. Chvala buo" Bohu, ktery nam davd vMzstvf skrze na§eho Pana JeZiSe Krista!"16) JezfS zvit6zil nad smrti v lidskem tSle a vstal z hrobu. O jeho odchodu do nebe - CtyHcet dnu po vzkfiSeni £teme: ,,...kam jako prvni za nas vstoupil Jezi§."17> Pan 57

JeziS Kristus prorazil cestu k nebi, abychom tarn ty i j£ mohli jit za Nfm. Dfive nez Bfih stvoifil vesmfr a nei planetu Zemi osidlil svobodnymi bytostmi nazyvanymi Iid6, znal jiz cenu, kterou byl ochoten zaplatit, aby hh'Snika zachrdnil a otevfel pHstup do pfitomnosti Boha Idsky a Otce svStel. Proto musel JeziS snaSet tSlesna, duSevm i duchovni muka, jak£ si nikdy nedovedeme pf edstavit. Lid6 nikdy nepochopi hloubku takov6 lasky. At' se to zda jakkoli neuvSf iteln6, nSkteh' lide JeziSovu nabidku odpuStSni dale odmitaji; jini zflstavajf vQ5i Jeho obSti z lasky Ihostejni. Nezalezi na torn, zda n£kdo JezfSe vSdom6 odmita, nebo jen Ihostejne' vyCkav^. Dftsledky jsou stejne: vSCne oddSleni od jedineCneho zdroje zivota, svStla a lasky. Tento hrozny stav Ize vyjadfit tak6 takto: UmiraS stale znovu jen, £as tvflj nebude dovrSen. VSude jen smrt, smrt odv^ka. Nic jindho tarn neCeka. Zflstat Ihostejny vflCi Bozi uzasn6 obSti lisky znamena byt odsouzen k v£Cn6 odloufienosti od Boha. Ale Jezf§ hrflzu takoveho odlouCeni ji2 snesl, aby t5 pfed tfmto osudem zachrdnil. Zda nabidku pfijmeS, je v6ci tv6 svobodnd ville, tv6ho rozhodnuti. Bflh t6 nebude nutit ani k tomu, abys mu jeho lasku opgtoval, jako nenutil Adama a Evu, aby jedli ze stromu zivota. Nemysli si ani, ze te" Bflh pro svou l£sku zachrdni pfed v6£nosti v zahynuti. Ano, ,,Bfih je laska",18) ale to neni cele evangelium. Bozi dobra zprava pro hffSnfka zni, ze Jeho laska je snadno dostupna tim, ze poslal sveho Syna, ktery zemfel za tve i me hh'chy.

58

O tv6m osudu ve vSCnosti rozhodne pouze tvoje odpovSd' na smrt Pina JeziSe. Bozi l£ska pfipravila cestu a ted5 tS vybizi k odezvS na jeho obSt' lasky a milosti. Na zakladS Boiiho milosrdenstvf se deje toto: Jestlize JezfSi vyzn£§, ze jsi hh'Snik a nijak tento svflj dluh nemuzeS odfiinit; jestliSe v n£ho vlozfS svou dflvSru, ze Jeho smrt staCi na zaplacenf tvych hfichfi; a jestlize mu pod6kuje§, ze za tebe zemfel, pak ti Pan JeziS davS zcela osobnf slib: ,,VySel jsem od Otce a pfi§el jsem na sv6t. Ted* sv5t opouStim a navracfm se k Otci... Jdu, abych v£m pfipravil misto. A odejdu-li, abych vim pfipravil misto, opSt pfijdu a vezmu v£s k sob6, abyste i vy byli, kde jsem ja."1 ' V§em, kdo opravdu veTf, otvira Jezi§ dvefe, abychom jej v jeho vitSzstvi nisledovali. Abychom mgli stdle bezprostfedn6 bh'zko toto poznani Jeho lasky, uCinil Bun n6co zvlaStniho. PodobnS jako odpu§t£nf je i seslani Ducha svateho jiz vysledkem toho, co JeziS pro tebe uCinil, kdyz zemfel na kh'zi. Nez se JeziS rozlou^il se svymi u^edniky, fekl jim: ,,Nyni v§ak odchdzim k tomu, ktery mg poslal."20) ,,PozSd£m Otce a on vdm da jineho Pfimluvce... Ducha pravdy."21) ,,ProspSje vam, abych odeSel. Kdyz neodejdu, Pffmluvce k v£m nepifiide. Odejdu-li, po§lu ho k vam."22) ,,0n m& oslavi." 23' Dnes je Pin JeziS v nebi oslaven. Pfed svym vft6zstvim na kfizi pohledSl dale za smrt a modlil se: ,,Dokonal jsem dilo, kter6 jsi mi svSfil. A nyni ty, OtCe, oslav mne svou slavou, kterou jsem m51 u tebe, drive nez byl sv6t."24) Tak dokonal JeziS sv6 di'lo na zemi a vrdtil se do nebe. A Buh-Otec dokonan6 dilo svdho Syna na kfizi vyslovn6 potvrdil. Elohim dal najevo, ze smrt jedineho nevinneho je dostatefnou nahradou za smrt hffSnika: Seslal Ducha svateho, aby zde pokraCoval v JezfSove" dile. StejnS jako poslal Bun sveho Syna na Golgotu, aby tarn za tebe na kffzi zemfel, tak o letnicfch, padesat dni po ukfi^ovdnf,

59

poslal Ducha svate"ho, aby od toho okamziku na zemi oslavoval Pana JeziSe. Od te doby bydli svaty Bozi Duch v kazd6m vgh'cim, protoze Buh chce, aby Pan JeziS byl oslavov£n v zivotS eiovgka, kterym prot6kd Bozi la"ska, ,,nebot' Bozi Idska je vylita do na§ich srdci skrze Ducha svat6ho, ktery ndm byl d£n".25) Bozi laska se ti nabfzi bez ohledu na to, jaka je tvoje situace a jakych Michft ses v zivotg dopustil. Je vazana jen na jedinou podminku: abys tuto Ifeku aktivnS pfijal. On ti nechce darovat jen zachranu, ale tak6 tuto lasku k druhym. Druzi maji byt skrze tebe dotCeni Bozi l£skou a poznat moc odpu§t6ni. Lukas 23,41 ftimanfim 6,23 3) l.Petriiv 2,22 4) Uanflv3.5 5) 2.Korintskym 5,21 6) Lukas 23,14 7> MatouS 3,17 8> 2.Korintskym 5,21 9) srovnej l.Petriiv 1,19 10) l.Petrfv 2,24 10 Izajas 52,14 12> Marek 15,34 13) 2.Korintskym 5,21 14) l.Korintskym 15,3.4 15) 2idflm 2,14 16) l.Korintskym 15,55-57 17) 2idum 6,20 18) l.Janfiv 4,8 19) Jan 16,28 a 14,2.3 20> Jan 16,5 21> Jan 14,16-17 221 Jan 16,7 23) Jan 16,14 24) Jan 17,4-5 25) ftimanum 5,5 2)

60

Kapitola 8

Jak se stat clenem Bozi rodiny? Za posledmch Ctyficet let ud£lala 16kafska v6da v oblasti oCni chirurgie velky krok kupfedu. Stalo se realnym, aby se zdrav& rohovka z prSve' zemfele"ho Clove'ka transplantovala do oCi slepeho Cloveka. Dr. Sangster nam vyprave"! o vysledku prvni takove usp£3n6 o*nf operace, u ktere sam asistoval. Do vychodu slunce bylo jeSt6 daleko, kdyz doprovazel do krasneho Surrey Downs v Anglii dv6 osoby. Jednou z nich byla zena, kterd se narodila jako slepa; druhi osoba byl jejf ofini lekaf. V prvnich dnech po operaci chr£nilo jejf o2i pfed svStlem nSkolik vrstev obvazfl. PostupnS jf jednu po druhe' sunddvali. VSimla si sve nove schopnosti vnimat sv6tlo a byla silne" rozruSena. Pfed vychodem slunce teto zen§, ktera je§tS nikdy nic nevid&la, sfiali poslednf obvaz. Vychod slunce toho dne nemohl byt krasnSjSf. Na horizontu se objevila rannf zdfe. Stiny se kratily a nSzni krasa zelen6ho listf se v obrysech ukazovala na pozadf jitfnf nidhery. Ptaci snazivS poskakovali kolem a hledali si v orosend trav6 nSco ke snidani. To v§echno skytalo zenS, ktera poprve v zivotS vidSla, nddhernou podfvanou. Slzy jf tekly po tvafi, kdyi vykfikla: ,,Snazili jste se mi to popsat, ale nikdy jsem si nedokazala pfedstavit, ze muze byt n6co .tak nadherneho!" Pak se v tiche uct6 pfed nadherou Boziho stvofeni posadila. Jak bys ngkomu, kdo nikdy nevid^l, znazornil Cervenou barvu? Nebo jak bys popsal krasny zapad slunce nSkomu, jehoz oCi na sve'tlo nikdy nereagovaly? To prostS neni mozn6. Slova, ktera vyjadfuji viditelnou krasu, majf maly vyznam, kdyz se ozyvajf v u§fch

61

nSkoho, kdo si to zrakem nedovede pfedstavit. Dokonalost malffskeho umSnf, rozzafenou tvaf ClovSka nebo velkolepost rozkvetle' krajiny nelze popsat slovy. To se musf vidSt. Totdz plati pro chapani Boha. Mluvil jsem s jednfm studentem mediciny, ktery se pfipravoval na zavSreCne zkouSky v nemocnici Guy v LondynS a snazil jsem se mu popsat div Bozi lasky. ,,Ja to prostS nevidim," odpovgde"! mi. Chdpal jsem ho, ale fekl jsem mu: ,,Souhlasim, ze to nevidfte, Davide, protoze jste jako ngkdo, kdo zije v temn6 mistnosti. Vim, co to znamena. Sam jsem prozil duchovni temnotu, ale u2 jsem venku, kde sviti slunce Bozi lasky. Abyste ji pochopil, musite se dostat z temneho prostoru na sv5tlo." Toho dne si David klekl, prosil Pana JeziSe o odpuStSni hh'chfl a o to, aby On vstoupil do jeho zivota. Nikdy nezapomenu, co fekl, kdyz se zvedl: ,,Nikdy bych si nebyl pomyslel, ze to muze byt tak krasnd!" StejnS jako diky svym oCim muzeme coby lide prozfvat nadheru Boziho stvofenf, tak duchovni zrak zprostfedkovav& realitu Bozi pfitomnosti, jeho moci a lasky k lidskf du§i. Vzdycky pusobi smutn6, kdyz je citit nedostatek duchovni skuteCnosti, kdyfc duchovng slepy ClovSk hovoh' o Bohu. Pan Je2f§ vzkazal prostfednictvfm proroctvi apoStola Jana lidem v maloasijskdm mSstS Laodicei hroznou diagndzu jejich duchovnfho stavu. Rekl jim, 2e nevSdi, ze jsou slepi.1' DovedeS si pfedstavit slepeho, ktery si neni vSdom sv6ho stavu? Po diagn6ze duchovni slepoty pfedepsal Pan JeXiS svflj lek: ,,...mast k potfeni oCi, abys prohle"dl."2) Tento recept je velmi dulezity! Duchovni zrak vy^aduje duchovni operaci ocT. To je dilo Ducha svat6ho. Kdy2 tS matka pfivedla na sv6t, bylo to tvoje pfirozen6 narozeni. Pfitom jsi nedostal ani duchovni o£i, ani

62

duchovni chapani. Abys naSel cestu z duchovni tmy ke ,,sv5tlu jeho sldvy na tvaH KristovS",3) k tomu se musfS narodit znovu. JezfS fekl Nikodemovi: ,,Co se narodilo z tSla, je t£lo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, ze jsem ti fekl: Musite se narodit znovu."4) ,,Nenarodi-li se kdo znovu, nemuze spatfit kralovstvi Bozi." ' Proto se i ty, pokud chce§ vid£t Bozi kralovstvi, musi§ narodit znovu. Jako kazdy druhy i ty ses narodil s vnitfni prazdnotou, ktera vola po naplnSni zivotem s Bohem. Tuto duchovni prazdnotu Ize uspokojit pouze aktivnim, vgdomym pfijetfm vzkffSen6ho Krista a jeho pfitomnosti. Pokud ho pfijmeS, splnf se ve tv6m zivot§ smysl smrti. On nezemfel jen proto, aby ti mohly byt odpu§tSny hh'chy, ale aby se tv6 srdce stalo duchovnS Cistym domem, kde by On mohl bydlet. Je tfeba, abys mSl napfed odpuStSny hfichy, potom maze prijit On a bydlet ve tvem srdci. Kdyz jsem jednou mluvil s mladym africkym kfest'anem, brzy jsem si v§iml, ze mu velmi zalezi na torn, aby radostnou zpravu o Kristu sd61oval dalSim mladym lidem ve sv6 zemi. DalSf tyden jsem mSl vyuCovat BoSfmu slovu asi dvg stS kazatelu, a tak jsem ho tak6 pozval. Bydlel nSkolik set kilometru od mista konanf a navrhl jsem mu, aby podstoupil dlouhou cestu autobusem po hrbolatych cestach, jen abychom se mohli setkat. William prijel vyCerpany, ale St'astny, 2e uslySi nSco vice o Bohu a jeho slovu. Nepfijel proto, aby se projel pfeplngnym africkym autobusem. Ten byl jen prostfedkem, aby mohl pHjet na konferenci. Samotnym smyslem cesty bylo to, co jej oCekavalo na jejim konci. PodobnS je to s odpuStSnim hh'chu a oCiStSnfm tveho srdce. Je to jedini cesta, aby Jezi§ mohl pfijft do tveho srdce a zit s tebou. OdpuStSnf hh'chu je pfedpokladem k nov6mu Xivotu s Kristem a obecenstvi s Bohem je Jeho nejvySSim pfanim pro tebe, vlastnS tvuj

63

smysl. IMitS se ani ty nechces spokojit s niCim mensim. Pro tento osobni vztah s Kristem t£ Buh stvofil. Vgdomi, ze Kristus bydli v nasem srdci, nam uz zde na zemi dava jistotu, ze nam zac"al vSCny zivot. YzklfCilo v n£s n£co, co pfetrva smrt. Kristova pfitomnost vnasi do tv6ho zivota ,,kousek nebesk6ho kralovstvi, abys do nSho potom jednou vesel". ,,A to je to sv&dectvf: Bflh nam dal v£Cny zivot, a ten zivot je v jeho Synu. Kdo m£ Syna, mi zivot; kdo nema Syna Boziho, nema zivot."6) Je zvla§tni, ze David, student 16kafstvf, kdyz se modlil k Panu JeziSi, aby mu odpustil hfichy a vstoupil do jeho zivota, zvolal: ,,Nikdy bych si nebyl pomyslel, ze to mtize byt tak krdsnd!"

Ale jak? Mnoha lidem, ktefi slySeli mluvit Petra o zivotS, smrti a vzkf iSeni Jezfse, dal Bflh touhu tohoto Spasitele poznat a Duch svaty pro n$ uCinil to, co kon^ i pro tebe. Tito lidd sly§eli, jak jim Petr ffka, ze JezfS je Pan (,,kyrios" = Jahve) a Bozi Mesias. Kdy2 pfemysleli o svem odmitnuti a Ihostejnosti vfifii UkHzovan6mu, vflCi samemu Bohu, byli najednou zarazeni, bezmocni. Pismo nam ffka: ,,Kdyz to slySeli, byli zasazeni v srdci a fekli Petrovi i ostatnfm apostolflm: ,Co mame dSlat, bratfi?"'7) Vira bez pokanf a obracenf pozbyvd obsahu, je bezcenni, nic neznamena. Zachraftujici vira v Kristovo dilo v sobg vSak zahrnuje novy vztah k Bohu - dfivgru a zmSnu v naSem zivot6. Jestlize s prostou dflvSrou dovedeS JeziSi podSkovat, co pro tebe svou smrti na kh'zi vykonal, je to znamenim, ze tvflj postoj k Bohu a k hrfchu se radikalnS zmSnil. Teprve pak pifistoupi Duch svaty k ,,oc"ni chirurgii"

64

a zaCneS se na vSci divat z jin6ho hlediska. Slovo ,,pokani" znamena totiz take" ,,zmgnu smygleni". Prozit opravdove' znovuzrozeni znamend tedy zasadni zm£nu postoje vfi£i Bohu i vflCi hh'chu. Vufi Bohu: Pfi pokani mizi vSechna nespravn£ pojeti Boha. V Africe jsem zazil, ze Iid6, ktefi se dfive silnfe branili tomu, ze by se vzdali svych starych zivotnich zvykfl a pohanskych oby£ejfi, po sv6m obraceni se k JeziSi vefejng spalili sv6 fetiSe. Znam i lidi, ktefi byli vystaveni silnemu spole5ensk6mu tlaku, dokonce vyhrflzkam a nebezpedi, kdyz se obratili zady k nabozenske'mu a spoleCensk6mu pofadku, proti kter6mu je biblicky Bflh. Zachrafiujfci vira je zakofen5n6 pfesvSdCeni: JeziS je Bflh, jediny Zachrance a Bflh. Vuti hftchu: Jestlize virou prozijeS sv6 spaseni, pak si s hanbou a smutkem uvSdomf§ vlastni hfiSnost. Tvoje zmgna postoje vfl^i hfichu znamena, ze uz se nebudeS pokou§et hfich ignorovat. PfestavaS svd hfichy omlouvat, \A si nebudeS myslet, ze t6 spasi tvoje domngla spofadanost. ,,V§echna na§e spravedlnost je jako poskvrngny §at"8) pfed svatym Bohem. Kdy2 se v§ak obratfS k JeziSi, vyvstane v tobS touha zbavit se v zivotS vSci, kter6 se mu nelibf. Pfedstavte si poddflstojnika, ktery je na dovolene". Jednoho dne dostane dva dopisy. Jeden je od kamarada, druhy od velitele. Prvni obsahuje pozvani na kamaradovu svatbu, ve druhe'm je rozkaz, aby se vratil k utvaru. Mezi pozvanim a rozkazem je urCitS rozdil. Pozvani Ize zdvofile odmitnout, rozkaz vsak stavi ClovSka pfed volbu mezi posluSnosti a odmitnuti rozkaz splnit. Bflh tS miluje a vi, ze hffch tvfij zivot niCi, a proto t6 k pokani nezve, ale nafizuje ti je. Kdyz Pavel uzaviral svou pfednasku o evangeliu pfed filozofy a dalSfmi 65

lidmi na oficialm sc6n6 fecke moudrosti, na Areopagu v At6nach, fekl: JNyni zvSstuje (Bfih) v§em, at' jsou kdekoliv, aby t6to neznalosti litovali a obratili se k nemu."9) V torn jsi zahrnut i ty. Kdyz se vzda§ svych nespravnych pfedstav o Bohu, odvratiS se od hFichu, ve vffe pftjdeS k Panu JeziSi a radostng jej pfljmeS jako sv6ho Zachrance a Boha, nastane div, 2e Duch svaty ve tv6m srdci bude v tob6 pfisobit, bude§ chtit i Cinit, co je v Bozich oCich spravn6.10) Bflh tedy t8m, kdo jsou ochotni £init ze sv6ho hffchu pokani, slibuje, ze v nich poroste touha, ale i schopnost konat ve vSednich dnech Bozi vflli. Teprve pak bude tvflj zivot Bohem naplnSny. Tato vnitfni zmSna, kterou Bflh pflsobi pfi znovuzrozeni, nas uschopftuje zaujmout jiny postoj k hifichu. NaSe ucho se stavd citlivym na jeho hlas, tedy jeho slovo: davd nam silu jednat jinak. Vfra tak6 vf, ze Bflh nas nikdy nepovede k nSCemu, aniz by zaroveft dal silu a schopnost to vykonat. ,,Nemozne u lidi je u Boha mozne."10 <5fm jsem starSf, tfm vice mS pfemaha mnohostrannost Iaskav6 Bozi milosti. HffSnik si nezaslouzi nic jineho nez soud a smrt. A pfece nas Bflh uCi, ze vira je pfechod z na§eho stavu hh'chu k pfijeti jeho daru odpuStSnf, ,,je spravedlivy a ospravedlfiuje toho, kdo zije z vfry v JeziSe."12) Kdyz pfemySh'S o torn, co JezfS pro tebe na kffzi udSlal, pak mfizeS jen fret: ,,Mflj Boze, ja ti za to deleuji." Na tebe zbyvfi pouze to, abys Panu JezfSi otevifel sve srdce a svflj zivot, abys fekl: ,,Mflj Boze, dSkuji ti." A toto ,,dSkuji" bude vzdy vylevem srdce, kter6 na sobS prozilo odpouStSjfci a zachraftujrcf Bozi milost. Bflh vf, jak po NSm touziS, vidyt'On uCinil prvni krok a pak t5 postupnS vedl. Tv6 osobnf hledani se nakonec musi stat osobni otazkou: ,,Co tedy mam uCinit s JeziSem

66

zvanym Mesia§?"13) Bfih ti dal vuli: to, zda t6to vfile pfi sv6m rozhodnuti o vife pouzijeS pro, nebo proti Bohu, rozhoduje o zivotS a smrti. Tvoje reakce na Krista je velk6 rozhodnuti tv6ho zivota. Ja sam jsem se rozhodl jiz hodng davno. NejduleziteJ§fm dnem meho zivota byl ten, kdy jsem do sv£ho srdce pfijal Pana JeiiSe Krista. Stalo se to takto: v dobS, kdy jsem studoval, planovali moji kamaradi spoleCnou dovolenou. Rozhodli se, ze pojedou do jednoho mladeznick6ho centra, jmenovalo se to ,,Kfestansk6 centrum prazdninovych konferenci", a ja jsem se k nim pfidal. Tarn jsem potkal ngkolik zvlaStnich mladych lidi, jejichS JivotproSel diky Panu JeziSi Kristu obrovskou zmSnou. On se stal jejich zivou osobni skuteCnosti. Do t6 doby mi ,,nabozenstvi", pokud jde o smysl zivota nebo uspokojeni duchovni potfeby, nic nedalo. Ale bShem teto dovolen6 m6 stale vice dojimala viditelna zmgna, kterou Pan JeziS Kristus udSlal v zivotS mych pfatel. Ke svemu udivu jsem zjistil, ze veselost a svatost se nemusi navzajem vyluCovat. Ale je zvlaStnf, ze jsem se bShem tSchto jinak §t'astnych prazdnin citil ubozejSi ne£ kdykoli pfedtim. Krom6 toho jsem tak6 objevil, jak zajimavd a ddlezite jsou ta rfizni shromazdSni a biblick6 krouzky. Ve c"tvrtek rano jsem misto ph'pravy na uCast pfi spole5n6 Cinnosti vyhledal Stephena Olforda, jednoho z lektoru, a ifekl mu: ,,A2 do dneSka jsem se vzdycky povazoval za kfestana, ale ja jim vflbec nejsem!" Moje py§ne srdce bylo tfeba mocn£ pfesvSd^it, abych to pfiznal. Stephen mi potom podal ruku a fekl: ,,Chvala Bohu! Prvni krok k tomu, aby ses stal opravdovym kfest'anem, je poctivg si pfiznat, ze jsi Mi§nfk." 67

Pak otevifel Bibli a ukazal mi na verS u Jana 1,12: ,,T£m pak, kteH ho pfijali a vSfi v jeho jm6no, dal moc stat se Bozimi dStmi." ,,Opravdu se chceS stat Bo2fm ditStem?" zeptal se Stephen. ,,Ano!" odpovSdSl jsem jednoznaCnS. ,,Podle Bozfho slibu, ktery jsme pravS Cetli, t£ Bun uttni svyrn ditStem, kdy2 uvfiiffS, ze JeziS Kristus za tebe umfel a kdy2 jej pfijmeS do sv6ho srdce." Mflzete mi vSfit, ze m6 nebylo tfeba nijak pfesv6d£ovat, abych si rychle pfed Boha klekl a se v§f vaznosti se zhruba takto modlil: ,,Pane JeziSi, vyznavam, ze jsem hh'Snik. Nejsem schopen udSlat nic proto, abych se zbavil Mfchu. DSkuji ti, ze jsi za mne na kh'zi umfel, ze jsi za mne prolil svou krev. Odvracim se od svych hh'chfl a prosim tS, abys mi odpustil. Vstup, prosfm, do mdho srdce a zivota a bud' mym osobnim Panem a Spasitelem. DSkuji ti a chvalim t6 za to, ze moji modlitbu slySi'S a ze ze mne udSlaS sv6 ditS." A stal jsem se opravdu Bozim dftStem: skute^nym kfest'anem. Moje srdce bylo naplnSno radosti a vdSCnosti za to, co on udSlal. Je iizasn6, ze tote^ udSla i s tebou, kdyJ ho o to poprosi'S! I kdy2 to nebylo jednoduche", nenechal jsem uplynout hodnS Casu, nez jsem tuto radostnou zpravu fekl svym kamaradum. Ted", po vice nez Ctyftceti letech mohu jen dosvSdc'it, ze to byl Pan Jezfg, ktery kazdy den pfedstavoval zmSnu v m6m zivot6. Kdybych jej nebyl pfijal, souCasny stav svSta by m6 opravdu dokonale deprimoval. Ale takto, i kdy2 je mi Pan stale bliz§i a draz§i, vim: To nejlepSi teprve pfijde. Nebe je za dvefmi! Takovy zivot ma cenu. Bflh mi umoznil mit kontakt s nim, rad sv6ho Zachrdnce pfedstavuji druhym lidem. U Boha nem£ nikdo protekci. Miluje i tebe, touzi po torn, aby mohl byt i tvym Spasitelem.

68

Nebud' pf ekvapeny, kdyz bude§ mil pocit, jako by tS nSco tahlo dvfitna rfiznymi smSry. S takovym bojem mfizeS pocTtat v okamziku, kdy£ t£ k sobe" zaCne pfitahovat fifth. Satan tS nechce ze sv6 rodiny pustit. Ud51£ vSechno mozn6 pro to, aby tS odvedl od vfry v Pana JeziSe Krista. Bible v§ak fflci: ,,Nyni je das phTiodny, nyni je den spasy!"14) Mozn^ si ted* bude§ chtit najit klidn6 misto, kde by ses mohl modlit podobnS jako jd kdysi, kdy£ jsem se stal Bozfm ditStem. ftekni potom nSkomu, co jsi udSlal. UvSdom si pfitom, ze Pan JeziS zije ve tv6m srdci a d^ ti sflu, kterou potfebujeS, abys o n6m mohl mluvit a pro n5ho mohl zit: ,,Vyznd§-li svymi usty JezfSe jako Pdna a uvgh'§-li ve svem srdci, ze ho Bflh vzkfisil z mrtvych, bude§ spasen. Srdcem v6fime k spravedlnosti a listy vyznavame k spasenf."15) ,,Kdo v n6ho vSh' (tedy kdo na nSm stavf a dftveTuje mu), nebude zahanben."

Jak se modlit? Napfiklad: Boze, d6kuji ti, ze m6 milujeS, i kdy2 jsem hh'Snik. Mrzi mne mflj hh'Sny zivot a styl mySlenf. Dgkuji ti, Pane JeziSi, ze jsi za mne na kh'zi umfel a zaplatil jsi za vSechny m6 hh'chy. Vstup do m^ho srdce a zivota a bud" mym osobnfm Spasitelem. S dflvSrou se obracim k tob5 a pfijimdm Tv6 odpu§tSnf vSech svych hffchfi. Dgkuji ti, Pane JeziSi, ze pfichazig do meho srdce a zivota a ze ze mne dSlaS Bozf dit5. Pomoz mi, abych mohl i druhym lidem vypravSt, ze jsi mflj Spasitel a mflj Bflh. UC mS tS 16pe znat a pomoz mi, prosim, kazdy den

69

Cist tv6 slovo a podle n£ho Zft. Chvalim t6 a dSkuji ti, Pane JeSiSi. Amen. Jedna dobra rada: Ted" nSkomu fekni, co jsi pravS udSlal. UvSdom si pfitom: Kristus v tobS zije a on sam je silou, kterou potfebujeS, abys o ne"m mohl hovofit a pro n6ho 2ft. ,,To je to slovo viry..., 2e vyzna§-li svymi usty Je2f§e jako Pana a uv£fi§-li ve sv6m srdci, 2e ho Bflh vzkfisil z mrtvych, bude§ spasen. Srdcem vfifime k spravedlnosti a usty vyznavame k spaseni" (feimanum 10,9-10). Je§t6 jedna poznamka: Osobnf modlitba pfi obracenf je u kazdeho ClovSka jina. Tato modlitba neni pfedepsan£ formule, ale obsahuje v sobS myglenky, ktere souvisejf s Bozfm planem zachrany. Vyznej Bohu sv6 osobnf viny, On oCekava vyznani naprosto originalni, vzdyt' kazdy z nas je jiny. Cim svobodnSji a otevfenSji se vyjadh's, tim hloubSji budeS prozivat odpoustejici Bozi milost vflCi sobS. ''Zjeveni 3,17 Zjevenf 3,18 2.Korintskym 4,6 4) Jan 3,6.7 5> Jan 3,3 6) Uanova5.11-12 7> Skutky 2,37 8) Izajas 64,5 9> Skutky 17,30 10) Filipskym 2,13 111 LukaS 18,27 12> ftimanflm 3,26 131 MatouS 27,22 14) 2.Korintskym 6,2 15) ftimanum 10,9-10 2)

3)

70

Kapitola 9

A co dale? Spasenf je dar. Nedi se nijak koupit ani ziskat nejakou naSi zdsluhou. Pan JezfS uz vSechno udSlal. Kdyz jsi svflj zivot pfedal Bohu a prosil ho o odpustSni, stal ses skrze vfru opravdovym Bozfm ditStem.1' Je naprosto pfirozene, pokud se ted5 ptaS: ,,A co da"l?" Kdyz pfijimSme Krista, tnusime si byt vSdomi skutednosti, ze nechce byt jen naSim Spasitelem, ale take P&nem ce!6ho zivota a mSli bychom podle toho jednat. Je nabfledni, ze v okamziku, kdyz ClovSk pfijal P&na JeziSe Krista jako sveho Spasitele, jeho stary zivot je minulosti. Tento Clov6k nyni zije pro Boha. Ve tfetf kapitole jsme se zminili o tfech hlavnich jmfinech, ktera se pou£ivaji ve vztahu k Bohu ve Starem zakonS. Jednim z tSchto jmen je Adonai. Znamena to ,,P£n" ve smyslu ,,mflj Pan a Mistr". KdyJ apoStol Petr mluvi o Pinu JeJfsi, pak pouzivd pojmu, ktery odpovidi slovu Adonai. Vede vgficf k tomu, aby na sebe vztdhli to, ze Kristus je ,,Pin a Mistr". Napsal: ,,Ale P^na, Krista, posvacujte v srdciach" (tzn. vy£lefHe Kristu vice mista, pfedejte mu vlidu nad sebou).2) Kdy2 fikame o Pdnu Jezfgi, ze je ,,Pan a Mistr", znamena to v podstate" dvS vSci: a) Kristus m£ ndrok na bezvyhradnou posluSnost, b) my mdme pravo ddt se jim vest a on bude stale s ndmi. NSkdo vhodnS fekl: ,,Vstup do Boziho krilovstvi nestoji nic; ale zivot lidi, ktefi dostali zdarma odpustSni a v nichz Kristus 2ije, to stoji vsechno." Na rozdil od bSzne pfedstavy znamena opravdova svoboda ne privo dSlat, co chci, ale silu konat to, co konat mam. 71

Jak£ by to byla Skoda, kdybys na svd cestfi do nebe nevyuzival v5f pec"e, kterou pro tebe Bfih pfipravil. Je jist6, ze ten, kdo zije nyni ve tv6m srdci, staCf na kazdou zkouSku, kter6 muzeS byt vystaven. Pfed nSkolika lety jsem se setkals malym sedmiletym chlapcem, ktery mSI rakovinu krve. Kazd6 tfi mSsfce musel chodit k 16kafi na injekci do michy. Pfi jedn6 z takovych navStSv se ho 16kaf zeptal, jak to, ze - na rozdil od jinych chlapcft a dSvCat - nekfiCf, kdyz mu picha jehlu do miSniho kanalu. ,,Copak t6 to neboli?" zajimal se doktor. ,,Ale boli," odpovSdSl Dominik, ,,ale vy asi nevite, ze uz dffve, nez jste se mne poprv6 dotkl, musel rukou Pana JeziSe projft hfebfk." To byla zivd vira! Kdyz jsi virou pfijal Pana JeziSe, brzy poznaS, ze dokazeS v6st jiny zivot, podle zcela novych melfitek, zivot, ktery se libi Bohu. ,,2ijte v Kristu JezfSi, kdyz jste ho pfijali jako Pana."3' Je jasne, ze kdyz Clove'k ve vffe nastoupi svou cestu s Bohem, mSl by v ni tak6 pokraCovat! Bflh tak6 chce, abys od okamziku, kdy Kristus vstoupil do tveho zivota, vSdSl, ze vira je styCnym mfstem mezi tim, co potfebujeS, a neomezenou plnosti toho, ktery ted' zije ve tv6m srdci. Pan JezfS je v nebi, ale nestram se nas. Je Buh a zije v tobe". Je jasne, ze zvladne vSechny naroky, problemy a poku§eni ve tvdm zivot6. Chce dat silu i tob£. Je radost mu duvelfovat. VSh'ci ClovSk si dennS ve vSem uv6domuje plnou zavislost na Kristu. StejnS jako v torn, ze pfijdu do nebe, jsem zavisly na n5m (protoze Kristus umfel na kffzi, aby nesl trest za m6 hfichy), tak musfm byt zavisly na nSm a jeho moci nynf, kdyz pfebyva v mem zivotS - pokud chci v6st vitSzny zivot. Stejn6 jako jsem virou Krista pfijal, tak s nim mohu pouze virou chodit.

72

VSechny ty skve'le' v£ci, kterd Buh vSficimu ClovSku pfipravil, Ize na!6zt v N&m. Kristus je nasi Cistotou ve sve'te' pln6m nemordlnostf a hffchu. Je naSim vftSzem ve svgte" pokuSeni a duchovmho boje. Pan Jezfg Kristus zije v nas, a tak muze Jeho laska skrze naS zivot zasahnout i nemilovane a osam616 lidi. Bohu je moznd se Kbit, jen pokud zijeme v Kristu. Je lizasng, ze ,,zije ve mng Kristus".4) Mozna se ted* zept^S: ,,Jak ve m6 muze byt a pusobit to, co mi Buh v Kristu dal k dispozici?" To je dulezita otazka, protoze vyjadfuje rozdil mezi virou rozumovou a virou prozitou. Tato otdzka je zaroveft projev hluboce pocitbvan6ho pfani, aby ve mn6 vira fungovala. Lze na to jednoduSe odpov8d6t tak, ze Kristuv zivot v nds je n^m darov^n jako odpovSd' na na§e podSkovani. NejlepSi moznosti, jak vyjadfit svou spasitelnou viru v Krista, je pod6kovat mu za odpu§t£m hfichu. PodSkuj Panu JeziSi Kristu za svou zachranu! PodSkuj mu, ze zije ve tvem srdci. Az pfijde pokuSeni, a ono ur^itS pfijde, podSkuj mu, ze on je vftSzem. PodSkuj mu, ze je ti pravfi tfm, co potfebujeS, a ze je ti nablizku vzdy, kdyz ho potfebujeS. ,,Bez viry v§ak nenf mozn6 zalibit se Bohu",5) ale jestlize mu ve vffe podSkujeS, bude§ schopen vest zivot, jaky se Bohu libi. ,,D5kuji ti, Pane JeziSi, ze jsi mou spravedlnosti, mou Cistotou, silou, vMzstvim. Je to tvoje laska, ktera m& naplftuje laskou k hh'Snikum. D6kuji ti, Pane Jezi'Si!" A koneCnS, jestlize se Panu JezfSi, ktery v tob6 uz zije, da§ k dispozici, bude§ prozivat nevyslovnou radost, kdyz uvidi'S, ze Buh tvym prostfednictvim k sob£ pfitahuje druhe lidi. Kdyz vSnujeS Bohu svuj zivot, ktery ma's je§tS pfed sebou, vzpomeri si na slova apoStola Pavla: ,,V§ecko mohu v Kristu, ktery mi dava silu."6) 73

,,ABfih pokoje, ktery pro krev stvrzujfcf v&c'nou smlouvu vyvedl z tnrtvych velikdho pastyfe ovci, naSeho Pana Je2i§e, necht' vas posili ve v§em dobr6m, abyste plnili jeho vuli; on v nas pusobi to, co se mu libi, skrze JeziSe Krista, Jemu bud' slava na v£ky vSku! Amen."7) 1J

srov. Jan 1,2 l.Petrfv 3,15, slovensky pfeklad. 3) Koloskym 2,6 4) Galatskym 2,20 5> 2idflm 11,6 6) Filipskym 4,13 7) 2idflm 13,20-21 2)

74

Kapitola 10

Doslov PrSvg jste dofietli tuto knizku, kterd se zabyva zasadnimi zivotnimi otdzkami. VSfim, ze s uzitkem, protoze jednou se kazdy s tSmito vSctni setka". Bennettovy fundovane odpovSdi vyzmvaji tak, ze ClovSk nemuze projit kolem JeziSe Krista bez povsimnuti. Tento postfeh odpovidd osobnim zkuSenostem autorfl, o kterych je ie£ v osme kapitole. A sameho autora take. Richarda Bennetta jsem poznal uz jako mlady student teologie v KanadS. U2 tehdy m6 dojimala schopnost a nadSeni vykMdat Bibli srozumitelnS a p?esv£d£iv£. Proto jsem ho po jedn6 z jeho pfedn^Sek vyhledal, abych se s nfm poradil o svych osobnfch dfllezitych zalezitostech. A ze k n£mu ClovSk snadno najde cestu a zfska i dftvSru, toho jste si snad pfi Stem vSimli. Mnoho let pozdeji - ztratili jsme se jeden druhdmu z oCi - jsem si jednoho nedSlnfho veCera ,,hrdl" s rddiem. Najednou jsem ze stanice Trans World Radio slySel znSmy bias Richarda Bennetta. Pozval jsem ho k na"m do Brake, aby zde ka"zal. I kdyz jsme se nevidSli pfes dvacet let, pozoroval jsem, ze ze sve schopnosti a nadSeni vykla"dat biblick6 pravdy neztratil vubec nic. Spi§ naopak - pfibylo k tomu pfesvgdc'enf, ze naSe hledani Boha dospSlo v Panu JeziSi Kristu ke svemu cfli, - a v§ude mozng pflsobilo jeStS silnSji. Pro tohoto muze a jeho ochotu je pfiznaCna nasledujici historka, kterou mi nedavno vyprav61, kdyz jsme travili spoleCny vefier. U2 nevim, jak jsme k tomu pfiSli, ale zustalo mi to jako ziva vzpominka. Na jedne sve cestS ngkde v Anglii zastavili novomanzele" Richard a Dorota 75

Bennettovi (tedy zhruba pfed pStatficeti lety) na Cervenou na kfizovatce. V otevfen6m oknS se objevila hlava jak6hosi cyklisty, ktery se drze podival na zenu a nez se rozsvitila zelena, sypal ji na hlavu sprostS nadavky. RozruSeny manzel vysadil manzelku u nejblizSf kavdrny a vydal se za drzym cyklistou. Nebylo snadne ho najit, samozfejmfi zahnul do nejblizSi uliCky a ztratil se. Richardovi se presto podafilo ho dohnat, pfes okenko ho chytit a auto i kolo zastavit. Kolemjdoucf vid61i, jak velky kazatel drzi za limec darebika, a zavolali policii. Kdyz chtSl pfisluSnik odvest mladika na stanici, Bennet mu fekl, ze provinilce nebude zalovat a vysvStlil, ze ho za trest pozve na kafe. Pfekvapeny policista souhlasil. Mladik si v kavarnS s ulevou sedl a smffil se s tim, ze ted' bude poslouchat moralizovdm. Misto toho se mu dostalo pomoci pfi hledani Boha. Richard Bennett mu srozumitelnS vysvStlil, ze Buh jej miluje a dal za n£ho sveho Syna JeiiSe. Nakonec vy§lo najevo, ze tento mlady muz utekl od rodic"u, z kfestansk6ho domova v Americe. BezduvodnS naddvat ndhodn6mu ClovSku odpovidalo jeho vnitfnimu neklidu a agresivitS, kterou se vyznaCoval cely jeho zivot. Daleko od domova a jakoby naschva"! od nSkoho, koho se mohl bdt, slySel o JeziSi. JeStS v restauraci mu odevzdal svflj zivot. Musim se pfitom smat, kdyz si pfedstavfm dustojneho anglickeho kazatele, jak se divoce zene za jakymsi vyrostkem. Hned v§ak zvaznim, kdyz si vzpomenu na rozhovor v kavdrng; celych Ctyficet let Sffil Richard Bennett nadSenS a vzdy vhodnym zpusobem zvSst o P£nu JeziSi vSude po svgt6. Doyle Klaasen

76

www.ccim-media.com