Revolution Train, 9. 6. 2016, dojmy žáků : Revolution train byl pro mě samotnou skok do neznáma. Sice jsem o tom něco slyšela, ale neměla jsem nejmenší tušení co se tam bude odehrávat. Nakonec jsem z toho měla dobrý pocit. Nápad měli dobrý a myslím, že se jim tato prevence bude vyvíjet správným směrem. Na mě tedy zafungovala velmi dobře. Určitě bych chtěla vlak navštívit znovu. Kdybych to měla hodnotit jako ve škole tak je 1* :-). Karolína Hokrová Bylo to dobré. Líbilo se mi, že to bylo dobře technicky zpracované a nebylo to jen poslouchání někoho, kdo říká, ať nesmažíme. Martin Krpeš Bylo to dobré. Hlavně se mi líbilo jak to měla paní průvodkyně dobře všechno načasované tak jak to má být. Lepší přednášku jsem nezažil. Nedá se tomu říkat přednáška. Je to životní zkušenost, kterou by si měl projít každý. Jára Smoleňák Hodně se mi to líbilo, hodně jsem se přiučil a při některých momentech i pobavil. Hrozně mě to překvapilo smekám bylo to lepší než ostatní programy s touto tématikou. Doporučil jsem to kamarádům a oni řekli že se přijdou podívat. Luboš Janča Jel jsem tam s tím, že to bude jen všední představení, ale jakmile jsem spatřil vlak, okamžitě mě to zaujalo. Největší zalíbení jsem našel v celkovém provedení interiéru.Příběh byl velice kvalitně zpracovaný, až jsem se mnohdy octl v těle samotného narkomana.Ti lidé nemají lehký život, ale mohou si za to sami. Chci tímto poděkovat všem, kdo se podíleli na rekonstrukci vlaku a na tvorbě příběhu. Pokračujte! David Skopec Lepší přednášku jsem nezažila. Nedá se tomu říkat přednáška. Je to životní zkušenost, kterou by si měl projít každý. :) !! Zrekonstruovat vlak zevnitř do takových místností muselo dát hodně práce. Propracovaný, líbilo se mi to. Zvukový efekty bomba. Z venku to vypadalo jako starý nefunkční vlak nabarvený na stříbrnou . Díky tomuto programu se zamyslím nad tím, jestli drogy budu brát, nebo ne.! Myslím si že mi to hodně dalo do života. Rozhodně mi to otevřelo oči a myslím, že každý, kdo to viděl, si rozmyslí, jestli bude brát drogy nebo ne. Když jsme vešla do prvního vagonu, působilo to na mě tak nějak děsivě. Chtěli nám ukázat tu možná nejhorší variantu,
jak to může celé dopadnout. Dodat odvahu na to říct ne. Když jsem stála v posledním vagonu, byla jsem vážně plná myšlenek, jak by příběh mohl jinak skončit. Ukázali nám, že máme jen jeden život, nedá se stopnout nebo začít od znova. A máme si ho vážit, protože další šanci už mít nebudeme. :)!! Vlak působil možná trochu strašidelně a záhadně, čemuž také pomáhal zvláštní hlas, který nás provázel v každém vagonu. Z příběhu jsem nemělazrovna příjemný pocit, ale nikoho mi líto nebylo, protože si to vlastně zavinili sami, každý se mohl rozhodnout jinak.Vážně bych chtěla poděkovat pánovi učitelovi Kováři :) protože jsem dostala další lekci do života :) Veronika Sahulová
Se začátku jsem nevěděla o čem to mám být. Jen že je to něco s proti drogám. Dostali jsem dotazník. Vyplnili jsem prvních devatenáct otázek. Pak jsme šli do dalšího vagonu. Tam nám pustili kus filmu. Občas to pauzli a zeplali se na otázku, kterou jme měli vyplnit v dotazníku. Když kus filmu skončil, tak se vyhrnulo promítací plátnou a byl tam udělaní realně konec. Podobně to vypadalo v ostatních vagonech. Zdi byli udělány jako orgány lidského těla. Na konci jsme vyplnili zbývající otázky a na papír napsali svůj názor a jak se nám to líbilo. Když jsme odcházeli dostali jsme malý dárek. Vlak byl úžasně zařízení a bylo to tam příjemné. Film týkající se drog byl skvěle natočení a spracovaní. Projek proti drogám byl (je) úžasně spracovaní a jsou tam příjemný zamestnanci. Projekt trval cca 90minut.Moc se mi tam líbilo a zanechalo to ve mně dost různých pocitů. Byla jsem ráda, že sem se zúčastnila a mám radost, žeexistuje projek proti drogám ale lituju všech drogujících lidi ale jsou to jejich rozhodnutí .A plno dalších pocitu. Projekt doporučuju na 100% Určitě se běžte podívat. :D Míša Křivková
Vlak se hodně líbil a podle mě to bylo ojedinělí a zajímavý. Hlavně vlak propracovaný uvnitř. Určitě mě to od kouření, drog, fetování atd. odradilo. Všechno tam bylo co se tohoto týče pěkně vysvětlené a ukázané. A rozhodně to budu dále doporučovat. Bylo to velmi dobře zpracované na plátně i za ním. Třeba co by se mohlo stát, kdybychom byli pod vlivem alkoholu, nebo osoby, které by jsme tím poznamenali. I vyplnění otázek, které každý dostal, bylo hezky a zábavně udělané do filmu. Na otázky z papírů jsme měli odpovídat podle sebe. A pocity byly tak nějak smíšené. Já osobně jsem se nenudila a myslím si že ani ostatní. Ke konci jsme dostali i dárečky což mě překvapilo. A doufám že ti co tam nebyli, aby se jeli podívat. Mirka Křivková
V tomto můžu si troufnou říct „záhadném“ vlaku jsem se dozvěděla a uvědomila spoustu věcí. Když se pro mě řeklo slovo droga nevěděla jsem její počátek. Ted už vím že to celé začalo u cigarety a alkoholu. V dnesní době je na denním pořádku že jdu po ulici a z 10 lidí 6 z nich kouří. Je to v pořádku?? Jestli můžu mluvit za sebe, tak mi to nepříjde v pořádku ani v nejmenším. Dřív bylo frajerství kouření protože nekouřili všichni a vy jste se vyjímali. Dnes můžu říct že frajerství je, když někdo žije mezi samími kuřáky, ale sám si cigaretu nezapálí. Feťáka jsem nikdy nepoznala, nebo aspon co já vím. Vždy jsem si myslela, že těchle lidí je na světě málo. Když jsem koukala na film o drogách bylo to zpracované dobře ale podle filmu bych si řekla že to není tak hrozné. Tady ve vlaku to ale bylo jinak. To jejich doupě!!! Jen ta představa mě děsí, ale co ta realita... nechci tak dopadnout !!! Krást rodičům, kamarádům, příbuzným, v obchodech ... ztratit veškerou důvěru ... válet se někde v nějakém doupěti, ve kterém není udělaný záchod, postel a jiné věci, na které jsme zvyklí ... mít pověst že se vás všichni budou bát ... při tom lepším být ve vězení... nebo zemřít předávkováním… Stojí to za to ??? Natálie Bujná Čtvrteční den byl úžasný :) Navštívili jsme putovní vlak pod názvem Revolution train..…Vůbec jsem nevěděla co si mám o tom myslet, ale jakmile jsme tam dorazili postupně se mi to začalo líbit :) Dorazili jsme tam a hned se nás ujala jedna moc milá dívka či žena .... Řekla nám nějaké zajímavosti o drogách a to byl začátek celého 90 ti minutového programu. Nejdříve nám paní průvodkyně rozdala desky a poté jsme vyplnili .... Procházeli jsme první částí a dále jsme se usadili a sledovali promítací plátno :) Bylo to podle skutečné události ... A jak jsem se na to tak dívala, tak nechtěla bych to zažít… Nic méně pokračovali jsme a postupně času to uplývalo a já jsem do toho byla tak zapálená, že jsem se ani nenaděla a už byl konec .. :( Jojo je to tak hrozne rychle to uplynuloale myslím, že to stalo za to. Tak jsem se doma nad tím ještě dlouho zamýšlela a doopravdy když mi to nabídne ten nejhodnější a také můj nejlepší přítel JÁ si od něj nic nevezmu.. :) Jsem ráda, že nekouřím + neberu drogy a ani nepiji :) :) Tuto věc mi Revolution train dal jsem ráda jaká jsem :) :) :) Tina Dalihodová Můj první pocit že jedeme do protidrogového vlaku byla zvědavost a nevědomost. Nic jsem o tomto vlaku nevěděla. Když první skupina se mnou nastoupila do prvního vagonu, všichni žasli. Stěny předělané na vnitřnosti. Mini kino a když krátký film skončil, za plátnem se objevila malá scéna s filmu. Bylo to úžasné jak vznikla další forma obrany proti drogám. Další upozornění na nebezpečnou závislost a ukázka toho jak se člověk snaží tuto ničivou věc odstranit. Opravdu velkolepý zážitek. Mini kino a když krátký film skončil, za plátnem se objevila malá scéna s filmu. Eliška Krunčíková
Myslela jsem si že mě to nebude bavit. Ale za tu 1 hodinu a půl jsem se vůbec nenudila! Líbilo se mi že tam vždy dávali kousek filmu pak jsme přešli do jiné místnosti a pak zase film. Bylo docela smutné že ten film byl podle pravdy.. Určitě bych si to vše zopakovala. Díky vám vím že brát drogy není žádná sranda! Zajímavé ale i děsivé bylo že tam bylo přesně to auto s tou motorkou, přesně jak to bylo v tom filmu. Opravdu mě to bavilo! Jsem ráda že jsem mohla navštívit tento vlak a zjistit něco o drogách, kouření a o alkoholu. Bylo to velmi zajímavé a poučné. Děkuji vám že jsem si mohla uvědomit co drogy dokážou. Mája Vlčková Dne 9.6. 2016 jsme navštívily Revolution train (protidrogový vlak), který z venku vypadal jako obrněný tank. Když jsme vešli do vlaku, tak jsme dostali dotazník, který jsme doplňovali i během prohlídky celého vlaku. Mě se celkově prohlídka líbila. Vlak ve vnitřku vypadal jako orgány lidského těla, který se postupně ničili následkem drog. Příběh, který nám pouštěli byl velmi dobře zpracovaný a mít ve vlaku autonehodu, to mě připadá úplně super nápad. Líbil se mi též bar, vězení či drogový doupě. Lidé, kteří nás po vlaku provázeli byli příjemní a společenský, takže jsme se nemuseli bát mluvit jako puberťáci. Myslím si, že by protidrogový vlak mohli klidně navštěvovat všechny školy v ČR. Zuzka Kreibichová Všechno to začalo nástupem do vlaku (nečekaně), kde jsme se mohli něco dozvědět o Revolution trainu. Sedli jsme si na židli a dostali dotazníky se 33 otázkami. Vyplnili jsme je a pokračovali do sálu kde bylo plátno a my uviděli první část filmu, během filmu jsme odpovídali na otázky. Po skončení 1. části filmu jsme pokračovali do baru, kde jsme se dozvěděli něco o cigaretách. Šli jsme o místnost dál a shlédli 2. část filmu. Poté jsme šli do vězení a shlédli 3. část filmu. Pokračovali jsme do výslechové místnosti a nakoukli do feťáckého doupěte. Skoukli jsme poslední část filmu a šli celkovou prohlídku zhodnotit. Na konci jsme si mohli vybrat poker, teploměr, kalkulačku, nebo malou židli. Nakonec jsme se zbalili a šli domů. Revolution train rozhodně doporučuji. Jirka Verbný Všichni se zakoukali na to že vypadal jako obrněný vlak pro vojáky, ale on byl obrnění schválně. Pak se žáci rozdělili do 2 skupin po 15-20 žáků. Když šla 1 skupina do vlaku tak 2 skupinka musela čekat 20 minut, aby se tam ty skupinky nepletli. Ve vlaku to vypadalo jako tělo člověka přesněji tělo kuřáka,feťáka atd.. Žáci také doplňovaly dotazník s 33 otázkami a otázky jste doplňovaly na začátku ale i u filmu. Byly tam celkem 4 vagony a v každém vagonu byl 1 krátký film (asi 10-20 minut) a pak menší místnost. V každé místnosti bylo něco jiného třeba autonehoda, doktor, policejní stanice a vězení. Film navazoval na místnost ve které zrovna jste. Na konci vagonu jste dopsaly dotazník a napsaly na malý papírek jak se vám to líbilo a
pověsily na zeď. A potom si žáci mohli vybrat odměnu např. mini židli,poker,teploměr nebo kalkulačku. Honza Pavlata Dne 9.6.2016 jsme jeli na naučný program proti drogám do U.n.L. Ze začátku jsem tomu moc nadějí nedával, ale opak se stal pravdou. Byl to super interaktivní program, u kterého se na 100% nikdo nenudil. Na začátku jsme dostali dotazník, který jsme cestou na konec vlaku postupně vyplňovali. První jsme museli odpovídat na 19 otázek, které se týkaly nás (např. Měl jsi někdy v životě cigaretu, v kolika letech jsi měl první cigaretu atd.). Pak už nastával program jako takový. Začalo to místností, která vypadal jak z vesmíru, po pravdě jsem z toho měl trochu divný pocit. Stěny byly vyzdobeny vnějškem lidského těla a postupem filmu, který se promítal v každém druhém vagónu se stav těla více a více zhoršoval. Začalo se znečisťovat a mě se z toho chvilkama chtělo zvracet. Ve vagónech kde se nepromítal film, byla udělaná místnost, která zachycovala určitou část děje z filmu. Mohli jsme tam vidět autonehodu, vězení, a nebo také feťácké doupě. Z programu jsem měl velkou radost, už jen z toho důvodu, že to nebylo jenom takové to povídání, z kterého si nakonec skoro nic nezapamatujete, ale bylo v něm zapojeno úplně vše. Něco jsme viděli, něco jsme četly, něco jsme i slyšeli, ale hlavně jsme tam něco dělali a o to víc nás program bavil. František Kumšta Dne 9.6.2016 jsme měli možnost se podívat do Proti drogového vlaku, který byl zajímavě zpracovaný a také velice poučný. Dozvěděla jsem se více informací o drogách a jejích následcích, které se postupně objevují na lidech co drogy konzumují. Začínalo to pouhou cigaretou, ale pak se to přesunulo až k smrti drogově závislého kluka, který si nevěděl jak sehnat drogy nebo jinou látku, kterou by si mohl píchnout nebo jinak dostat do těla.Měli jsme možnost si vyzkoušet být zavřený ve vězení nebo být u výslechů našich spolužáků, kteří se tam vyslýchali navzájem, jeden z nás se pokoušel ze svého spolužáka dostat komu prodával všechny ty drogy, ale musel to zjistit do minuty, a také v jednom vagonu bylo udělané drogové doupě, byla jedna postel a jedno křeslo a nějaká skříňka na které bylo vlastnoručně vyroben vařič na pervitin, když si ve mu, že v tom dělali pervitin nebo jinou drogu a k tomu si to všechno píchali jednou injekční stříkačkou tak se mi to zdá strašně nechutný. Byl tam všude neskutečný bordel v kterým oni žili, já bych tam nevydržela ani jeden den. Měli jsme možnost si tam sednout na křeslo, které tam bylo, ale nikdo si nechtěl sednout, protože nám to připadalo odporné tam sedět nebo v tam dokonce spát. Ke konci jsem si uvědomila jak je cenný můj život, a že si ho nemám zapotřebí ničit drogami nebo jinými látkami, který mi mohou vzít celý můj život. Celý vlak se mi hodně líbil a dal mi cennou radu do života, že drogy brát nebudu ani kdyby mi někdo nabídl. Tereza Pešťáková
Ve Čtvrtek 9. 6. 2016 byla 7. a 8. třída v Ústí nad Labem na Revolution Train. Byl to protidrogoví vlak. V každém vagonu bylo plátno, na kterém promítali film, ve kterým byla partička lidí, kteří začali kouřením cigaret a skončili s drogami. Po skončení každé části filmu jsme viděli věci, které ve filmu byli. Třeba nabourané auto, když opilí kluk se svými třemi kamarády naboural do motorkáře a zabil ho, obydlí ve kterém žili feťáci, policejní stanice kde si mohli dva žáci vyzkoušet výslech pašeráka drog. Já a moji tři spolužáci jsme seděli ve vězení. Nebyl to moc příjemný pocit. Pro čtyři lidi jedna postel a hned vedle jeden záchod. Nevydržela bych tam ani den. Celé to na mě působilo tak, že se ani cigarety nedotknu. Nechtěla bych pak skončit u něčeho horšího třeba u pervitinu, jako ve filmu. Strašné bylo i to, že když nemají na drogy a dlouho je nedostanou do sebe, dostanou absťák, u kterého jsou schopni zabít sebe a nebo jiného člověka. Stálo to za to tam jet. Chci tam vzít i rodiče, aby se odnaučili kouřit. Když jsme zkoušeli počítat kolik za cigarety kuřáci zaplatí, bylo to docela dost a čim více kuřáků tu bude, tím vice továren na cigarety a také více lidí bude s poškozenými plícemi. A můj názor na pašeráky drog. Ne jen na čtyři roky nebo osm do vězení, ale na doživotí. A když vám váš nejlepší kamarád nabídne cigaretu, marihuanu nebo něco horšího a bude říkat, že je to TOP a že to teď dělá každý. Neposlouchat ho a říct si, to není kamarád to je jen člověk, který mi chce ublížit na zdraví. Lidi co pracují na projektu proti drogám, by měli přijít do každé školy a pustit jim žákům film, aby viděli co návykové látky dokáží. Dokáží člověku tak poškodit orgány, že už nejdou napravit a člověk zemře. Lidi by si měli uvědomit, že návykové látky, drogy, by se měli z celého světa odstranit a vůbec nevyužívat. Ano jsou i nějaké ty látky používané i v lékařství, třeba marihuana ze které se dělají léčivé masti, tak to bych nechala, ale jinak bych drogy vůbec nenechala dál vyrábět. Tereza Pizingerová
