REVITALIZACE MANINSKÉHO OSTROVA A KULTURNÍ CENTRUM MANINY VYPRACOVAL: MARTIN KRŮPA FA ČVUT 2009/2010 - ATELIÉR NAVRHOVÁNÍ 1
VEDOUCÍ PROJEKTU: ING.ARCH. JAN AULÍK ASISTENT: ING.ARCH. DUŠAN ŘEZÁČ
MARTIN KRŮPA
REVITALIZACE MANINSKÉHO OSTROVA A KULTURNÍ CENTRUM MANINY REVITALIZATION OF MANINSKÝ ISLE AND CULTURAL CENTRE MANINY ČESKÝ ing. arch. Jan Aulík Navrhování 1
ing. Tomáš Novotný kulturní centrum, galerie, Maninský ostrov
Tématem diplomové práce je řešení nového využití Maninského ostrova jako celku a jeho zapojení do veřejného prostoru města. Detailněji se pak zaměřuje na projekt kulturního centra, které je jednou z několika navržených náplní pro dané území.
Project solves question of utilization of Maninský isle, its place in life of the city and particulary focuses on the project of cultural centre Maniny, which is one of the proposed contents for location.
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ (Celý text metodického pokynu je na www FA studium/ke stažení) V Praze dne 21.května 2010
podpis autora-diplomanta
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1:5000
2
HISTORIE MANINSKÉHO OSTROVA
3
FOTODOKUMENTACE
4
KONCEPT
5
AUTORSKÁ ZPRÁVA
6
SITUACE 1:3000
7
VIZUALIZACE OSTROVA - NADHLED
8
VIZUALIZACE KULTURNÍHO CENTRA
9
PŮDORYS 1.NP
10
PŮDORYSY 2.NP, 3.NP, 4.NP
11
OBJEMOVÉ ČLENĚNÍ BUDOVY
12
ŘEZY 1:300
13
POHLEDY 1:400
14
VIZUALIZACE
15
VIZUALIZACE INTERIÉRU
16
DETAIL VYHLÍDKOVÉ VĚŽE
17
DETAIL LÁVKY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY
18
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1:5000
ŽELEZNIČNÍ MOST
LIBEŇ ORTOFOTOMAPA MĚSTA PRAHY
VA TA VL
MANINSKÝ OSTROV
THOMAYEROVY SADY LIBEŇSKÝ POLOOSTROV
ORTOFOTOMAPA + DIMENZE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
HOLEŠOVICE 70m 0m
120
LIBEŇSKÝ MOST
2
Historie Maninského ostrova Libeňský ostrov je poloostrov připojený ke břehům Libně. Dříve to byl skutečný ostrov, největší ze skupiny asi deseti ostrůvků mezi Libní a Holešovicemi.. Dnešní podoba tohoto území je výsledkem regulace z let 1927–1928. Tehdy byl vybudován Libeňský most a upraven Libeňský přístav. Koryto Vltavy bylo v místech holešovického meandru přeloženo k západu a zkráceno asi o 1100 m. Libeňský ostrov byl spojen s libeňským břehem a navíc se ocitl ve slepém rameni Vltavy. Úzká západní kosa oddělující toto rameno od hlavního toku řeky (někdy označovaná jako Maninský ostrov) vznikla uměle v místě původního koryta. dnes Je zastavěna hlavně různými skladišti a autobazary. již od roku 1927 je Libeňský ostrov využíván k rekreaci. Sídlí zde dvě organizace Českého zahrádkářského svazu, dále oddíly vodáků, vodního motorismu, Junák, tenisový a volejbalový oddíl, Dům dětí a mládeže.
OBLAST ROHANSKÉHO OSTROVA A KARLÍNA KOLEM ROKU 1910, PŘED ZASYPÁNÍM PRAVÉHO RAMENE VLTAVY ÚPRAVY MEANDRU VLTAVY V LETECH 1927-1928
NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN PRAHY POČÍTÁ S OBNOVENÍM NĚKDEJŠÍHO RAMENE VLTAVY, ČÍMŽ DÁ VZNIKNOUT ROHANSKÉMU A MANINSKÉMU OSTROVU
3
fotodokumentace současného stavu
4
KONCEPT ŘEŠENÍ ÚZEMÍ
01 PROPOJENÍ CYKLOSTEZKY NA PRAVÉM BŘEHU VLTAVY (CENTRUM-TRÓJA)
EXISTUJÍCÍ TRASA CYKLOSTEZKY
NÁVRH NOVÉ EXKLUSIVNĚJŠÍ TRASY
NAHRAZOVANÁ ČÁST TRASY
02 PROSTUPNOST ÚZEMÍ V PODÉLNÉM SMĚRU PROMENÁDY - SPOJENÍ S TRÓJOU -> LÁVKA PRO PĚŠÍ A CYKLISTY - PODÉLNÁ ORIENTACE STAVEB
03 ADEKVÁTNÍ NÁPLŇ ŮZEMÍ (VOLNOČASOVÉ AKTIVITY / ZÁBAVA/ KRÁTKODOBÁ REKREACE)
04 ZÁSTAVBA VZHLEDEM K CHARAKTERU MÍSTA SPÍŠE DROBNĚJŠÍHO MĚŘÍTKA (PŘIMĚŘENĚ PROPORCÍM ŮZKÉ OSTROVNÍ KOSY)
05 ZOHLEDNIT V NÁVRHU, ŽE LOKALITA JE V ZÁTOPOVÉM ÚZEMÍ
06 VNUKNOUT MÍSTU CHARAKTER PARKU - MÍSTA PŘÍJEMNÉMU K ODPOČINKU A TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU
5
Autorská zpráva Projekt řeší nejzápadnější výběžkek současného Libeňského polostrova. Podle nového územního plánu, bude v budoucnu obnoven kanál mezi Libeňskou částí tohoto polostrova a částí nejzápadnější, až po Rohanský ostrov. Dá tak fakticky vzniknout ostrovu Maninskému, který je předmětem projektu. Maninský ostrov má z hlediska veřejných prostor v celoměstském měřítku pro Prahu vyšší potenciál nežli zbytek Libeňského komplexu, tím že by mohl doplnit chybějící část cyklostezky a nabídnout občanům prostor pro trávení volného času, krátkodobou rekreaci a další občanskou vybavenost. Pro východní část Libeňského ostrova je již zpracován rozsáhlý projekt pro bydlení a administrativu, což samo o sobě zvyšuje nároky na občanskou vybavenost v území. v současné době je maninský ostrov okupován autobazary, skládkami, zdevastovanými a opuštěnými průmyslovýmí budovami. Neexistuje zde veřejný prostor. samotný Maninský ostrov je cca 1500m dlouhý s šířkou kolísající od 60 do 80m. svou nejvyšší úrovní je cca 7m nad průměrnou hladinou vltavy a spadá tak do kategorie záplavového území. Urbanistický záměr Koncept řešení Maninského ostrova usiluje o jeho začlenění do městkého prostoru. Dnes je ostrov využíván převážně soukromými osobami k druhotným aktivitám (autobazary, skládky suti, apod.) cílem je dedikovat toto jedinečné místo lidem, otevřít ho více městu. Jedním ze způsobů jak toto podpořit je vytvoření zmíněné cyklostezky v celé délce ostrova a s pokračováním přes řeku do tróji na pravém břehu Vltavy a vytvoření tak důležité městské tepny sloužící cyklistům a pěším. Navazuji tak nepřímo i na projekt Nového Karlína, kde se s touto stezkou rovněž počítá. Podél promenády/cyklostezky zde navrhuji adekvátní náplň pro volnočasové a rekreační aktivity občanů Prahy - objekty vodáckého klubu s vlastním přístavištěm, restaurace/tančírna, sportovní centrum, přírodní amfiteátr pro pořádnání venkovních akcí (koncertů, divadla, letní kino, atp.), přírodní koupaliště a také budova kulturního centra, která je jádrem projektu. Zmíněné propojení s Trójou sebou nese nutnost vybudování lávky pro pěší a cyklisty na špici Maninského ostrova. Tento cíp je rovněž příhodným místem pro realizaci vyhlídkové věže. Komlexně pak prostor ostrova bude mít charakter parku u řeky s několika citlivě zasazenými stavbami spíše menšího měřítka. Komunikace po ostrově je řešena třemi páteřními cestami v podélném směru (po obou březích cca 1,5m nad hladinou a páteř na úrovni nejvyšší nivelety ostrova). Tyto jsou doplněny sítí organicky vystavěných stezek, které je propojují. Koncept Vzhledem k proporcím a velikosti řešeného ostrova (délka cca 1500m, síře 70m), je výhodné orientovat veškeré stavby podélně, pro zachování prostupnosti v co nejvĚTším rozsahu. Rovněž vzhledem k rozměrům úzké ostrovní kosy navrhuji stavby menšího měřítka, vesměs jedno, či dvoupodlažní, s výjimkou subtilní ocelové konstrukce vyhlídkové věže tvořící lokální dominantu. Věž se naklání z břehu ostrova nad koryto Vltavy několikametrovou konzolou a pororoštová podlaha pomáhá navodit pocit levitace nad hladinou. U lávky pro pěší a cyklisty bylo pro přemostění zvoleno místo na špici ostrova, kde je koryto užší (55m). Pro zachování průjezdnosti pro lodě je lávka klenutá - ve středu činí vzdálenost hladiny a spodní části nosníku 10m. Lávka se ve střední části zužuje - jak vertikálně, tak horizontálně, aby se dosáhlo co největšího odlehčení. Konstrukčně je lávka prostorovým příhradovým nosníkem s pochozí vrstvou z prken. Budova kulturního centra v sobě sdružuje tři provozy. V přízemí restaurace a část galerie, v patře pak druhá část galerie a kinosál. vzhledem k tomu, že lokalita je celá v záplavovém území je tomuto uzpůsobena i forma objektu. Restaurace v přízemí je při záplavách dosahujících vyšší úrovně než Q100 zaplavena (komunikace a propojení parteru s budovou je postaveno nad ochranu provozu restaurace). Chráněna zůstává galerie a kinosál v patře, které jsou pro větší podlažní potřeby vykonzolovány směrem k řece. Prostor restaurace je v plné šíři otevřen do okolí prosklenými plochami, jak k řece, tak do prostoru parku. Druhé nadzemní podlaží je pak, s ohledem na program, perforováno jen minimálně. Konstrukce stupňovitého hlediště v kinosále je ocelový rozebíratelný systém (možnost změny využití). Prostory galerie mají Prosklenou šedovou střechu. zevnitř je podhled opatřed průsvitnými podhledovými panely, nebo poloprůsvitnou fólií. Šedy jsou orientovány severně a proti přehřívání je navíc interiér chráněn systémem elektricky ovládaného stínění, které je umístěno v exteriéru. veškeré technické místnosti a strojovny jsou umístěny v druhém, či vyšším patře, aby při eventuelním zatopení přízemí nedošlo k poškození zařízení nutného pro chod objektu. konstrukce Forma objektu byla záměrně zvolena masivní železobetonová - i v případě zatopení 1.NP stavba odolá a zůstane pevně zakotvena na svém místě. Skladba obvodových stěn sandwichová s vloženou izolací, nosnou betonovou konstrukcí a vnější úpravou rovněž z pohledového betonu. Založení je navrženo na vrtaných pilotách z důvodu rizika podmáčení podkladní půdy. Konstrukční systém budovy je kombinovaný železobetonový s ocelovými a monolitickými stropy. Galerie má střechu prosklenou - ocelové příhradové vazníky ve třech polích se opírají o obrácené ŽB průvlaky - zachování čistoty podhledu uvnitř galerie. Zastropení kinosálu rovněž užívá ocelových příhradových nosníků (pnutých ale v příčném směru). Zasklení dlouhých pásových oken na východní, západní a jižní straně objektu řešeno jako strukturální zasklení s vloženými otevíravými díly pro hlavní vstup a pak také pro otevíravou fasádu restaurace, umožňující v letním období částečné, nebo úplné otevření restaurace do okolí. V 3.NP je umístěna jedna strojovna vzduchotechniky a klimatizace zvlášť pro galerii a jedna pro kinosál. Technická místnost obsluhující vzduchotechniku kinosálu obsahuje navíc strojovnu výtahu. K vytápění užito rovněž klimatizačních jednotek. vzhledem k bezprostřední blízkosti řeky je možno taktéž využít možností tepelného čerpadla v korytě vltavy. materiálové řešení a povrchy Vnitřní povrchy stěn zůstanou v úpravě pohledového betonu - světle šedá, jen v prostorách kinosálu bude pohledový beton probarven tmavším odstínem šedi. podlahy lité stěrkové v odstínu světlé šedi. Konstrukce hlediště v kinosále - montovaná ocelová nosná kce s pochozí dřevěnou vrstvou. Podhled kinosálu zavěšen na ocelových příhradových nosnících, vynášejících ocelobetonovou konstrukcí stropu a zastřešení.
6
55 PARKOVACÍCH STÁNÍ PRO POTŘEBY LOKALITY
SPORTOVNÍ KLUB / FITNESS
KOTVIŠTĚ PRO SOUKROMÉ LODĚ
BETONOVÉ BLOKY NA SEZENÍ PODÉL PROMENÁDY
KULTURNÍ CENTRUM
KLUB SPORTOVNÍCH VODÁKŮ
PŘEVLÉKÁRNY A HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ
PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ
RESTAURACE/TANČÍRNA U PROMENÁDY
AMFITEÁTR
VYHLÍDKOVÁ VĚŽ
LÁVKA DO TRÓJI PRO PĚŠÍ A CYKLISTY
A VLTAV
SITUACE 1:3000
7
NADHLEDOVÁ PERSPEKTIVA OD ŠPICE MANINSKÉHO OSTROVA K LIBEŇSKÉMU MOSTU
8
PERSPEKTIVA KULTURNÍHO CENTRA - POHLED SEVEROZÁPADNÍ
9
PŮDORYS 1.NP
1:200
1.NP GALERIE SKLAD GALERIE PRO 1.NP HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ GALERIE RECEPCE ADMINISTRATIVA RESTAURACE KUCHYNĚ UMÝVÁRNA NÁDOBÍ SKLAD KUCHYNĚ ŠATNA ZAMĚSTNANCŮ RESTAURACE (VČETNĚ SPRCHY A WC) 111 HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ RESTAURACE
101 102 103 104 105 106 107 108 109 110
102
105
108 107 109
103 101
106
104
110
111
10 6
PŮDORYS 2.NP 201 202 203 204 205 206 207
203 206
202
1:200
2.NP GALERIE SKLAD GALERIE TECHNICKÁ MÍSTNOST GALERIE HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ ÚKLID FOYER KINOSÁLU KINOSÁL
207
201
204 204 205
202
PŮDORYS 3.NP 301
206
201
205
301
1:200
TECHNICKÁ MÍSTNOST KINOSÁLU
203
PŮDORYS 4.NP 202
302
302
1:200
MÍSTNOST PROMÍTAČE
203
11
RESTAURACE GALERIE KINOSÁL
12
ŘEZ PODÉLNÝ DD’ 1:300
ŘEZ AA’ 1:300
ŘEZ BB’ 1:300
ŘEZ CC’ 1:300
13
POHLED VÝCHODNÍ
POHLED JIŽNÍ
1:400
1:400
POHLED ZÁPADNÍ
POHLED SEVERNÍ
1:400
1:400
14
15
KINOSÁL
INTERIÉR GALERIE
FOYER KINA
16
18m 13,5m
27m 20m
VYHLÍDKOVÁ VĚŽ NA ŠPICI MANINSKÉHO OSTROVA LEHKÁ OCELOVÁ KONSTRUKCE - 3 SLOUPY + SÍŤ TÁHEL VÝŠKA PODESTY 13,5m, POCHOZÍ VRSTVA PODESTY A SCHODIŠŤ Z POROROŠTU
17
LÁVKA SPOJUJÍCÍ MANINSKÝOSTROV A TRÓJU LEHKÁ OCELOVÁ KONSTRUKCE - OBLOUKOVÝ PROSTOROVÝ PŘÍHRADOVÝ NOSNÍK S PROMĚNNÝM PROFILEM POCHOZÍ VRSTVA DŘEVĚNÁ PRKNA
1,5m
10m
ROZPON 55m VÝŠKA SPODNÍHO LÍCE NOSNÍKU NAD HLADINOU 10m (PROSTOR PRO PROPLUTÍ LODÍ)
55m
18
