Rekordní rok Nový ředitel pro finance. Hřídele dostanou robota

číslo 01 | 2012

Rekordní rok 2011

Nový ředitel pro finance

Hřídele dostanou robota

číslo 01 | 2012 | firemní informační zpravodaj

obsah Masívní investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 Návštěva Finska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

editorial

Nový ředitel pro finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Rozdělení divize Válce a Nástroje . . . . . . . . . . . . .6

sívní finanční prostředky na nákup nových technologií, stroje máme u dodavatelů předjednány, co se týká dodávek brusek, musíme však obchodování urychlit, vždyť dodací lhůta čítá 18 až 26 měsíců! Z toho a také z naší schůzky u AGCO ve Finsku (str. 4) vyplývá, že navýšené objemy hřídelí budeme muset vyrobit v letech 2012 a 2013 ještě na stávajícím strojním vybavení, nové stroje budou k dispozici v roce 2014. Sami jste už určitě postřehli změnu na postu ředitele pro finance, Pavla Boháčka Vám představujeme uvnitř časopisu, kde ostatně najdete i další závažné téma: Nastal bod zlomu, kdy musíme jednoznačně posoudit životaschopnost dílen divize Válce a Nástroje... Přeji Vám krásné jaro, zajímavé čtení a děkuji celému kolektivu za zodpovědný přístup k práci ve stále se měnícím prostředí!

Nové robotické pracoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Dámy a pánové, vážení zaměstnanci, dostává se Vám do ruky první číslo SPOTu Plus v roce 2012. Možná se Vám zdá, že jsme si s ním dali načas, ale bylo to rozhodně ku prospěchu věci. Za dobu od Vánoc se totiž udála celá řada důležitých věcí, a o tom všem Vás informujeme ve zbrusu novém čísle. Předně – ukončili jsme ekonomické hodnocení předešlého roku a zpracovali plán pro ten letošní, ze kterého je zřejmé, jaká budoucnost nás čeká, více Vám prozrazuji na protilehlé straně. Tam se také dočtete o investicích, které majitelé míní vstříknout do žil Strojírnám. Půjde o ma-

SPOT Plus – firemní informační zpravodaj společnosti Strojírny POLDI a.s. Redakční rada: Vladimír Trubač, Petr Melichar, Jiří Kovařík, Petra Kubíčková Registrováno MK ČR pod evidenčním číslem E 19448 Vydává Transparent Communications, s.r.o. se sídlem Brno, Údolní 65, IČ: 25316052 Své náměty můžete posílat na: [email protected]

Váš Vladimír Trubač ředitel společnosti a předseda představenstva


Masívní investice jako klíč k rozvoji společnosti historii, přesněji více než 80 000 kusů, a překročila tak naplánovaný zisk o 18 mil. Kč,“ pochvaluje si kondici Hřídelí Ing. Vladimír Trubač, ředitel společnosti. To ale neplatí o stavu divize Válce a Nástroje: „Bohužel, Válce a Nástroje po období stagnace začaly na trhu dále ztrácet a skončily 2 mil. korun v minusu oproti plánovanému výsledku.“

Akcionářská struktura se měnit nebude Pro letošek tak vedení společnosti muselo přikročit k rozdělení této divize na dvě dílny, a to jak ve výkonech, tak v nákladech. „Každá z těchto dílen musí v průběhu letošního roku prokázat životaschopnost. Pokud se tak nestane, budou následovat další opatření, a to až k tomu nejméně populárnímu a sice úplnému zastavení provozu tam, kde nedojde k pokroku,“ objasňuje Vladimír Trubač s tím, že detailní hodnocení úspěšnosti dílen bude na pořadu nejen kvartálně nebo pololetně, ale také každý měsíc.

Rok 2011 se z pohledu hospodaření zařadil mezi nejúspěšnější období novodobé historie Strojíren POLDI.

Co se týká tržeb, kde byl plán nastaven na 892 mil. Kč, dosáhla skutečnost 956 mil. Kč. V případě zisku společnosti před zdaněním se plánovalo 78 mil. Kč, na konci roku jsme však vykázali 86,5 mil. Kč. V obou kategoriích tak došlo oproti plánu k nárůstu o 7,4 %, resp. o 10,9 %. „Za těmito úspěchy stojí výkonnost divize Hřídele, která vyrobila dosud nejvyšší počet klikových hřídelí v celé své

Výhled na 2012 A jaký lze očekávat průběh letošního roku? K méně pozitivním zprávám patří fakt, že byla ukončena sériová výroba klikových hřídelí typu D12 pro švédské VOLVO. Z roku na rok tak dojde k propadu výroby v divizi Hřídele o 10 000 ks, což v tržbách představuje zhruba 100 mil. Kč. „Šlo o nejziskovější klikovou hřídel, kterou jsme vyráběli, proto se tento výkyv projeví i v celkových výsledcích firmy, plán je tedy nastaven celkově nižší, než tomu bylo pro rok 2011,“ přibližuje Ing. Trubač a dodává: „V divizi Hřídele je výroba postavena na zákaznících z Finska, Brazílie, Švýcarska. Kapacitně máme v současnosti volných 15 až 20 000 kusů zalomených hřídelí, které se možná vzhledem k rozjednaným objednávkám ještě podaří naplnit.“ Rozvoj společnosti Loňský rok považoval ředitel Trubač za důležitý i z pohledu budoucího rozvoje společnosti. V prvním pololetí se intenzivně projednával možný prodej zahraničnímu zájemci, kterým byla italská firma Bifrangi: „Všechny rozho-

vory byly ukončeny v červenci, protože na obou stranách nedošlo k dohodě o podmínkách prodeje.“ S tím následně souvisela zásadní rozhodnutí, kam dále směřovat Strojírny. Představenstvo společnosti nakonec dospělo ke shodě: Akcionářská struktura se měnit nebude, vlastník společnosti zůstává a přikročí se k nutným investicím. Ty zajistí, aby Strojírny technologicky nezaostávaly a v budoucnu se dostaly na špičkovou světovou úroveň. Investovat se bude v divizi Hřídele, rozšíří se výroba v Mechanice 2, a to především o větší kliky kamiónového typu. Podle Vladimíra Trubače přitom půjde o masívní finanční injekce, které by mimo jiné měly vést ke snížení závislosti na jednom majoritním odběrateli.„Aktuálně máme zpracovány dvě varianty investic. První za 5,5 mil. eur by vedla v Mechanice 2 k tomu, že stávající kapacita 24 000 kusů by se navýšila na 37 000 kusů vyrobených hřídelí, druhá varianta ve výši až 8,5 mil. eur by kapacitu navýšila až na 50 000 kusů.“ Mezi možné odběratele v hledáčku našich obchodníků patří VOLVO, MAN, John Deer, DAF, Scania a další, které by tyto typy hřídelí z naší produkce mohly zajímat.

Větší podíl vlastníků na řízení firmy Management Strojíren POLDI a.s. rozšíří Ing. Marek Malík, který se bude zabývat problematikou strategií, investic a celkovým rozvojem společnosti. Obchodní aktivity společnosti posílí také nový obchodní ředitel, který vzejde z výběrového řízení v gesci specializované personální agentury.

3


AGCO SISU POWER hlásí navýšení poptávky, dodavatelem však už nebudeme sami

Ve středu 7. března se odehrála návštěva u našeho největšího odběratele, společnosti AGCO SISU POWER ve finském městě Linnavuori.

Za českou stranu se jednání účastnila skupina pěti zástupců - hlavních akcionářů a managementu Strojíren. Důvodem schůzky byl pokles poptávky po našich výrobcích, který jsme zaznamenali především v lednu. „Na druhou stranu jsme před časem obdrželi avízo, že se požadavky směrem k Finsku skokově navýší, na místě nás tedy zajímal budoucí vývoj v celém konglomerátu AGCO, hlavně s ohledem na stavbu další montovny motorů,“ přibližuje finskou spanilou jízdu ředitel Ing. Vladimír Trubač.

4

Výsledky jednání lze jako celek považovat za pozitivní - AGCO SISU POWER by chtěl letos od nás odebrat stejné množství hřídelí jako loni, po lednovém zpomalení můžeme tedy očekávat nárůst požadavků až na celkových 52 - 54 000 kusů hřídelí. Z toho 20 000 bude určeno pro Brazílii, zbytek do Finska. „Finský partner nás navíc seznámil se záměrem prudkého nárůstu požadavků na roky 2013 a 2014, a to v řádech 30 až 45% navýšení poptávky. Se stavbou nové montovny pak počítají buď na území Finska nebo střední Evropy, nikoliv však v Česku,“ říká Ing. Trubač s tím, že v roce 2013 by pak jejich kapacita představovala 70 000 kusů hřídelí, v průběhu dalších pěti let pak až 100 000 kusů. Zároveň však chce AGCO SISU POWER snížit dodavatelské riziko, což znamená, že jejich cílem je mít více dodavatelů klikových hřídelí pro případ, že by došlo k nepředvídatelným událostem ve Strojírnách POLDI. Druhým dodavatelem s největší pravděpodobností bude německý Feuer z Nordhausenu. „Pro nás to zřejmě ale stále znamená požadavek na 50 000 kusů šesti válcových

klikových hřídelí pro rok 2013. Na Mechanice 3 tak v nejbližší budoucnosti nebudeme investovat do navýšení kapacity, ale do obnovy strojů, zvýšení produktivity práce nebo snížení pracnosti,“ uzavírá Vladimír Trubač.


Seznamte se: Mgr. Ing. Pavel Boháček, ředitel pro finance

Mgr. Ing. Pavel Boháček (44) vystudoval ostravskou Vysokou školu báňskou, Hutnickou fakultu, poté následovala Ekonomická fakulta téže školy a pražský Bankovní institut. V roce 2010 navíc absolvoval Právnickou fakultu UK. V profesní kariéře dlouho působil v bankovnictví, posledních 11 let se již výhradně zabývá firemními financemi. Je rozvedený, má jednu dceru ve vlastní péči. Rád si zahraje tenis, lyžuje a hraje golf.

Pavel Boháček pochází ze severní Moravy, ale v Praze a okolí působí čtvrtým rokem, z toho tři roky pracoval jako ředitel odboru financování ve společnosti ČD Cargo, a. s., která se profiluje jako největší český železniční dopravce. Sám o sobě skromně říká, že nemá rád rutinu a že ho musí práce zajímat a bavit. I proto začal před časem hledat nové angažmá, což ho přivedlo až za brány Strojíren POLDI. Jeho příchod souvisí také s dlouhodobou zdravotní indispozicí Ing. Petra Melichara. „Byl bych rád, kdyby moje účinkování tady nebylo po čase hodnoceno pouze jako náhradní řešení, ale jednoznačně jako přínos Strojírnám. Považuji je totiž za perlu a tomu odpovídá i moje pracovní nasazení,“ popisuje svůj vztah k novému zaměstnavateli Ing. Pavel Boháček. Jaký před ním aktuálně stojí úkol? Podle jeho slov mají akcionáři společnosti eminentní zájem na dalším per-

spektivním rozvoji Strojíren, na tom, aby dále rostla hodnota podniku a deklarovali, že chtějí investovat do nových technologií v případě, že se taková investice vyplatí. A to je právě jedním z hlavních úkolů nového finančního ředitele – podílet se na analýze a vytvoření modelů možných investic. „Druhá oblast, kterou se budu primárně zaobírat, je ekonomické hodnocení veškerých stávajících procesů uvnitř firmy, následovat budou případná

Strojírny POLDI považuji za perlu a tomu odpovídá i moje pracovní nasazení doporučení na změny,“ poodkrývá roušku svého působení na půdě Strojíren POLDI Ing. Boháček s tím, že aktuálně hodnotí jejich kondici pozitivně: „Rozhodně je tu takříkajíc pořádek, což je důsledek pevného a dobrého vedení.“

Pavel Boháček nemá osobně příliš rád slovní kolonky pro jednotlivé posty, také vlastní zařazení ve struktuře Strojíren vnímá mnohem šířeji, než je velení financím. „Zajímá mě komplex, tedy jak je fabrika vnitřně uzpůsobená, jak probíhají ekonomické postupy, jak je případně jinak modelovat, aby došlo k dalšímu růstu. Rozhodně se nejedná o rutinu, proto mě taková náplň práce baví.“ Co si představit pod pojmem růst v případě Strojíren? Podle Pavla Boháčka nejen navýšení hospodářských výsledků, ale také nárůst zaměstnanosti, protože se v souvislosti s investicemi do výroby uvažuje o zavedení třetích a možná i čtvrtých směn. Finančního ředitele můžete potkávat v dílnách a jednotlivých halách, říká, že je samozřejmostí, aby znal konkrétní výrobní postupy a jejich logiku. „V tomto období, kdy zvažujeme investice, nejvíce spolupracuji s pány Hurychem, Drahošem, Papežem, Suchým a Pidrmanem, považuji je za odborníky na vysoké úrovni,“ uzavírá. 5


Účetní rozdělení divize Válce a Nástroje prokáže jejich udržitelnost Ing. Miroslav Šerý s tím, že jde pouze o administrativní rozdělení pro potřeby účetnictví, prakticky zůstávají oba úseky stále jednou divizí. Pokud by se však na konci roku u účetní uzávěrky ukázalo, že si na sebe nástrojovna nevydělá, je pravděpodobné, že by mohlo dojít k jejímu zrušení. „Společnost si nemůže dovolit dlouhodobě udržovat ztrátovou výrobu,“ komentuje Miroslav Šerý tento logický, ale nepříliš příjemný krok. Výroba nástrojů utrpěla před dvěma lety odchodem klíčového zákazníka, švýcarské firmy Flowtec. Ještě v předkrizovém roce 2008 přinášel Flowtec Strojírnám tržby okolo 45 milionů, a ty už dva roky citelně chybí.

Do Švýcarska odešla zkušební dodávka trubek

Od letošního roku se divize Válce a Nástroje účetně rozdělila. Cílem tohoto administrativního kroku je ukázat, jak si nákladově obě části stojí.

Historicky fungovala výroba válců a nástrojů jako samostatné divize, sloučily se před více než deseti lety po snížení tržeb. Tehdejší sloučení přineslo úsporná opatření, oběma úsekům totiž společně stačil místo dvou samostatných pouze jeden technický a obchodní útvar. Letos však došlo k opětovnému – ač pouze účetnímu – oddělení. Zatímco v minulých letech se výsledky divize 6

Válce a Nástroje vyhodnocovaly jako celek, od letoška se oba výrobní úseky začnou hodnotit odděleně. Důvodem k tomuto kroku jsou nepříliš pozitivní výsledky úseku Nástrojů v posledních dvou letech. „Účetní rozdělení divize nám umožní získat přesná čísla o efektivitě každého úseku zvlášť a ujasnit si, který se jak podílí na celkovém výsledku společnosti,“ říká ředitel divize

Ing. Šerý ale neztrácí naději: „Se švýcarským zákazníkem udržujeme pravidelný kontakt a v únoru se nám po obměně části jejich vedoucích pracovníků podařilo domluvit zkušební objednávku a pokud se osvědčí, v což věřím, od června bychom pro ně mohli zase začít vyrábět.“ Nástrojovně by tento kontrakt výrazně prospěl, pro Švýcary bychom totiž vyrobili 2 000 trubek v hodnotě 12 milionů korun. Nástrojovna tedy samostatným účetním vyhodnocením dostává šanci prokázat, že si na sebe vydělá. „Před lety jsme mívali tržby kolem sta milionů, teď dosahují asi poloviny. Předpokládám, že pokud by se nám podařilo dostat se letos na částku mezi 60 a 70 miliony, vedení by mohlo nástrojovnu zachovat,“ doufá Ing. Šerý a dodává, že je potřeba nejen doufat, ale také tvrdě pracovat: „Je to úkol pro všechny útvary, nejen obchodní oddělení, ale také pro nákup, technický útvar a každého pracovníka.“


Linka VALMET v Mechanice 3 dostane nové robotické pracoviště Od října bude stát v Mechanice 3 a nahradí práci třech současných strojů. Řeč je o novém CNC obráběcím centru LARU vybaveném robotickou výměnou obrobků. Nový stroj LARU s obslužným robotem nahradí v Mechanice 3 dosluhující obráběcí centrum Starrag Heckert, závitovací soustruh a frézku na drážky.„Současný stroj Starrag Heckert nám po sedmi letech provozu způsobuje problémy, z hlediska funkčnosti a přesnosti už nesplňuje naše představy,“ vysvětluje nákup nového stroje Milan Drahoš, vedoucí TPV DH. Opracované hřídele z tohoto nového pracoviště budou směřovat do Finska a Brazílie k zákazníkovi AGCO SISU POWER. Hřídel zhotoví za 1,5 minuty Nový stroj umí na rozdíl od Starrag Heckertu obrábět hřídele najednou z obou stran, a to v neuvěřitelném čase 1,5 minuty. Právě rychlost tohoto stroje přivedla vedení Strojíren na nápad doplnit obráběcí centrum robotem. „Kdyby měl hřídele v takovém operačním čase zakládat člověk, byl by ten stroj vlastně nevyužitý, protože není v lidských silách pracovat tak rychle,“ říká Ing. Drahoš. Kromě rychlosti je však ještě jeden důvod k pořízení robota. Prostor, kam se hřídele zakládají, je choulostivý na hrubé zacházení a nešetrným položením hřídele by mohlo dojít k jeho poškození. A robot na rozdíl od lidské ruky nechybuje. Koncepce nového pracoviště je asi taková: Robot odebere všechny hřídele z jedné palety ze vstupního karuselu a naskládá je do orientační jednotky. Ta už sama hřídele natočí do správné radiální polohy a odtud je robot vloží přímo do obráběcího centra, to vše s velkou rychlostí a přesností. Prázdnou paletu pak robot přenese do výstupního karuselu, místa, kam bude ukládat již obrobené hřídele.

Ke stroji s robotem by měla v ideálním případě přibýt ještě automatická měřící stanice pro kontrolu obrobených prvků. Současná frekvence kontroly odpovídá rychlosti stroje Starrag Heckert, který hotová hřídel opouští každých 7-8 minut. LARU ale pracuje téměř pětkrát rychleji a tomuto taktu je potřeba uzpůsobit také četnost kontrol.„Stroj by měl být velmi spolehlivý, má zabudovanou vlastní kontrolu nástrojů a v případě jejich zlomení, či opotřebení nad únosnou mez, by měl sám zastavit. Nicméně vzhledem k produktivitě stroje potřebujeme mít naprostou jistotu, že stroj pracuje, jak má,“ poznamenává Ing. Drahoš. V opačném případě by teoreticky hrozilo vyrobení velkého počtu zmetků. Na měřící stanici jsme tedy vypsali výběrové řízení, zda a za kolik peněz bude stanice pořízena, budeme vědět až po uzávěrce tohoto čísla.

Až 110 000 hřídelí ročně Strojírny do obráběcího centra s robotem investují asi 25 milionů korun a slibují si od něj zvýšení kapacity výroby: „Při maximálním využití by dokázal opracovat více než 110 000 hřídelí Valmet ročně,“ říká Ing. Drahoš. V blízké budoucnosti po uvedení do chodu by se na novém stroji po dovybavení novým nářadím mohla frézovat také ramena na čtyřválcích, ale to je zatím jen ve fázi nápadu. LARU by mohl také v případě nutnosti - třeba při výpadku jiného stroje Starrag Heckert - nárazově vypomoci s obráběním jiných hřídelí podobného rozměru. Momentálně se v Mechanice 3 vybírá pro stroj správný prostor a v nejbližší době dojde na úpravu a zalakování podlahy, která bude odpovídat kvalitám a potřebám stroje. 7


Personální údaje V oblasti řízení lidských zdrojů se nám podařilo udržet stavy zaměstnanců na úrovni roku 2010.

Stav zaměstnanců k 31. prosinci 2011: PD 270 ND 165 THP 108 celkem 543

Odbory informují

Poznámka: PD – přímý, výrobní dělník ND – nepřímý, režijní dělník THP – technicko-hospodářský pracovník

Vážení zaměstnanci, na úvod mi dovolte připomenout některé změny, které se týkají naší kolektivní smlouvy na rok 2012. Po několika setkáních s vedením společnosti jsme došli k následujícímu výsledku: Při zachování určitých nadstandardů oproti zákoníku práce jsme dosáhli některých kladných dílčích změn proti kolektivní smlouvě za loňský rok. Byl navýšen tarif v jednotlivých třídách v průměru o 3 %. Dále se zvýšily odměny při významných pracovních a životních výročích. Byl upraven bonus při odpracování měsíčního fondu pracovní doby na 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že již uplynula delší doba od podepsání kolektivní smlouvy, tak předpokládáme, že se s ní většina zaměstnanců seznámila. Pokud se tak nestalo, je možné se informovat na VZO Strojíren. Během měsíce dubna připravujeme zájezd do automobilky TPCA Kolín. Podle požadavků a zájmu zaměstnanců je možné zajistit několikadenní zájezd do vybrané lokality. Pokračujeme ve spolupráci s naším klubem důchodců, kam jsme zváni na jejich schůze. Členové tohoto klubu se nadále zajímají o dění ve Strojírnách. Po zimní přestávce se opět začalo s úklidem a údržbou chaty ve Stradonicích, kde chceme zlepšit hygienické podmínky v umývárně. Váš František Konvalina

8

PROFESNÍ STRUKTURA THP SPOLEČNOSTI počet zaměstnanců 12 vedení společnosti 50 výrobně-technická činnost 8 obchodní činnost 40 ostatní administrativně-technická činnost

podíl v % (k celk. počtu zam.) 2,21 9,20 1,47 7,37

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA ZAMĚSTNANCŮ počet zaměstnanců 79 základní vzdělání 335 vyučení 94 úplné střední odborné 23 vysokoškolské 12 ostatní (gymnázium, střední odborné)

podíl v % 14,55 61,69 17,31 4,24 2,21

počet zaměstnanců 5 49 118 149 180 42

podíl v % 0,92 9,02 21,73 27,44 33,15 7,74

VĚKOVÁ STRUKTURA ZAMĚSTNANCŮ do 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let nad 60 let

počet zaměstnanců podíl v % STRUKTURA DLE POHLAVÍ 389 71,64 muži 154 28,36 ženy Poznámka: výrobně-technická činnost = technologie, konstrukce, kontrola jakosti, referenti nákupu, kooperace, mistři, výrobní plánování, servis Pajdlhauser Vladimír Vedoucí personalista

Odpracovaná léta ve Strojírnách POLDI: Poděkování a odměna za věrnost Děkujeme za věrnost a práci ve Strojírnách POLDI zaměstnancům, kteří oslavili 15leté nebo 35leté pracovní výročí v prvním čtvrtletí roku 2012. Pracovní výročí je spojeno s finanční odměnou, doufáme, že vám udělá radost...

15 let Jméno

Útvar

měsíc / rok nároku

Ing. Fingerhut Jiří

OŘJ

leden/ 2012

Walter Jaroslav

DH

leden / 2012

Schreil Pavel

DH

leden / 2012

Tlustý Pavel

CÚ

únor / 2012

Legenda: VaN = Válce a Nástroje

DVaN = Divize Válce a Nástroje

OŘJ = Odbor ředitele jakosti

Fp = Finanční plánování

DH = Divize Hřídele

F = Finanční ředitel

Fi = Informatika IT

Řpr = Referent propagace

CÚ = Centrální údržba

Rd = Zasilatelna

35 let Jméno

Útvar

měsíc / rok nároku

Svoboda Eduard

DVaN

březen / 2012

Karpíšková Miroslava DH

březen / 2012

ODCHOD DO STAROBNíHO DůCHODU I. Q 2012 BASEL VLADISLAV ZELENKA LUBOR

Děkujeme za odvedenou práci v naší společnosti Strojírny POLDI a.s.!


kolega: Když jsi sem přišel a jenom otevřel dveře v Mechanice 3, tady už se to vědělo. Ale myslím, že lidi už si zvykli a snad mě mají i rádi. Jaký jste vedoucí? Dokážu se i rozčílit, ale za ty dva roky jsem, co se pamatuji, křičel jenom jednou. Radši s lidmi jednám po dobrém. Když lidi vidí, že s dobře odvedenou prací jde všechno dobře, tak pak všechno funguje. Jsme tady navíc malý tým, mám osm kolegů a vždy se domluvíme.

Zatímco v minulých číslech SPOTu Plus jsme si povídali se zaměstnanci, kteří ve Strojírnách POLDI pracují už dlouhá léta, tentokrát vám představíme „mladou krev“, Petra Bíbu. Mezi zaměstnanci patříte k nováčkům, pracujete tady dva roky. Odkud jste do Strojíren přišel? Třináct let jsem pracoval v kladenské firmě na výrobu sanitární techniky. Majitel pak firmu prodal a já s ním přešel do jeho dalších firem. Ale nedařilo se tak, jak jsme si představovali, a když jsem viděl, že to jde od deseti k pěti, rozhodl jsem se, že odejdu. Nemusel jsem, mohl jsem mít tu práci dál, ale začal jsem hledat. Proč jste si vybral Strojírny? Napsal jsem životopis a roznesl ho po různých firmách. A štěstí se na mě usmálo tady. Měl jsem radost, protože jsem chtěl do velké firmy. A jsem tady rád, Strojírny mají obrovskou tradici, běží takovou dobu a já doufám, že poběží dál. Jsem Kladeňák a pracovali tady oba moji rodiče, takže jsem v tom vyrůstal, dá se říci, že už jako dítě jsem Poldi znal.

Máte tedy Poldi rád? Mám doma všechny ty staré knížky o historii Poldi. Dostal jsem je od tchána, který tady kdysi dělal v propagaci. Když jimi tak člověk občas listuje, je to hezká nostalgie. Byl přechod do Poldi velká změna proti původnímu zaměstnání? U původního zaměstnavatele jsem začínal jako dělník, vypracoval jsem se na mistra, dělal jsem i vedoucího expedice, technologa, prostě zkušenosti technického směru jsem měl. Technika mě baví, takže to zase takový problém nebyl. Nastoupil jste na pozici zástupce vedoucího kontroly. Přišel jsem jako úplně nový člověk a rovnou na vedoucí pozici. To víte, že lidi tehdy koukali, to je něco jiného, než když člověk povýší odspodu. Jak říkal můj

Vy a váš tým kontrolujete hřídele, jak vaše práce probíhá? U každého typu hřídele kontrolujeme konkrétní parametry uvedené na výkresech, abychom měli jistotu, že zákazník opravdu dostane vše v pořádku. Denně nám projde rukama průměrně osmdesát až sto klik a na každé klice přeměřujeme průměrně deset až dvacet parametrů. No a když se objeví odchylka, tak buď jde klika zpátky na opravu nebo žádáme zákazníka o povolení odchylky. Baví vás práce, není to monotónní? Měření je sice pořád to samé dokola, ale mně moje práce jednotvárná rozhodně nepřijde. Objem prací je totiž velký, hřídele jsou různé a střídají se, takže se nenudíme. V práci se tedy nenudíte a čím se bavíte ve volném čase? Mám dvě dcery, čtyřletou a šestnáctiletou a momentálně pro nás rekonstruuji byt. Je to pořádná rekonstrukce se vším všudy, takže se opravdu nenudím ani po práci, vlastně chodím na druhou šichtu. Je to už ale dlouhé a těším se, až to skončí a budu relaxovat. Ale odreagovávám se tím, že si dávám dohromady motorku, repliku Hondy Gorilla. Letos se chystám konečně jezdit, minulý rok jsem toho kvůli stěhování moc nestihl.

Jak se žije ve Strojírnách • Jak se žije ve Strojírnách

Mladá krev Petr Bíba

9


Historie strojíren, aneb: Takoví jsme byli... Poldina huť, založená v květnu 1889, se od počátku existence orientovala na zhodnocení svých válcovaných i kovaných ocelí formou strojírenských výrobků a tyto dílny postupně vytvořily oblast mechanických provozů. Vše šlo krok za krokem počínaje pérovnou, spuštěnou spolu s první ocelárnou, válcovnou a kovárnou roku 1890, přes obrobnu lisovaných protipancéřových střel roku 1893 a appreturu, což byl dobový název pro údržbářské dílny, v nichž se začaly opracovávat i první klikové hřídele. Několik následujících fotografií ukazuje, kterak se mechanické provozy, na jejichž tradici Strojírny POLDI navazují, rodily, i jak vypadaly haly, z nichž některé existují dodnes. Jiří Kovařík

10

Hala appretury, v níž se od roku 1897 začaly obrábět první kované zalomené hřídele, určené pro motory lodí rakousko-uherského válečného námořnictva.

Jiná hala appretury pro obrábění menších dílů a součástek, snímek zhruba kolem roku 1914.

Hala, jíž se později říkalo Mechanika 1, snímek z roku 1911, který je prvním dokladem o výrobě válců pro válcování za studena.

Stavba na tehdejší dobu velmi moderní konstrukce. Jde o provoz pro výrobu zalomených hřídelí, jednu z dnešních hal Mechaniky 2, stavěnou v roce 1916 kvůli rostoucí poptávce po leteckých a automobilových hřídelích pro armádu.


Dokončená hala „Kurblovky“, pozdější Mechaniky 2, snímek z 20. let minulého století s pohonem strojů řemenicemi, které ve 30. letech zmizely.

Nástrojovna sice vznikla už roku 1903, po 1. světové válce ale byla přesunuta do nové a nevyužité haly pro obrábění střel, kde je dodnes.

Mechanika 1, dnešní hala pro výrobu válců, dokončená roku 1938. Na snímku je obrábění rotorových prstenců z antimagnetických ocelí pro turbogenerátory.

Bez lidí nic vyrobit nelze a takto vypadalo osazenstvo nástrojovny někdy kolem roku 1910.

11


Křížovka s poetickou tajenkou Jiří Žáček, NĚKDO

Někdo žije kopretinou, Někdo je zas na růže...

Řešení z minulého čísla: ...tak se klepni, obal a usmaž. 12

Pokračování najdete v tajence!

Rekordní rok Nový ředitel pro finance. Hřídele dostanou robota

Recommend Documents