SPOJPROJEKT PRAHA a.s., Bystřická 9, 140 00, Praha 4
REKONSTRUKCE ZÁMKU V KRÁLOVĚ DVOŘE NA MULTIFUNKČNÍ VYUŽITÍ A ZÁZEMÍ PRO VEŘEJNOU KNIHOVNU
DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY
A – PRŮVODNÍ ZPRÁVA
ČERVEN 2011
SEZNAM A OBSAH DOKUMENTACE (V souladu s přílohou č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., s přihlédnutím k rozsahu stavby)
A
– PRŮVODNÍ ZPRÁVA
B
– SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
C –
SITUACE STAVBY C1 – Zákres do katastrální mapy C2 – Koordinační situace
D
– DOKLADOVÁ ČÁST
E
– ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY
F
– DOKUMENTACE OBJEKTŮ SO 101
Rekonstrukce zámku
SO 101.01 SO 101.02 SO 101.03 SO 101.04 SO 101. 05 SO 101.06 SO 101.07 SO 101.08
Stavební část Statika Požárně bezpečnostní řešení Vytápění Zdravotní technika – vodovod, kanalizace Vzduchotechnika Elektroinstalace - silnoproud Elektroinstalace - slaboproud
SO 102
Demolice garáže
SO 103
Parkovací plocha pro vozidla imobilních osob
A. Průvodní zpráva a)
identifikace stavby, jméno a příjmení, místo trvalého pobytu stavebníka, obchodní firma (fyzické osoby), obchodní firma, IČ, sídlo stavebníka (právnické osoby), jméno a příjmení projektanta, číslo pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace, dále jeho kontaktní adresa a základní charakteristika stavby a její účel,
Název stavby:
Rekonstrukce zámku v Králově Dvoře na multifunkční využití a zázemí pro veřejnou knihovnu
Místo stavby:
Králův Dvůr č.p.1 parc.č. 1/1,1/8,1/9 k.ú. 672947 Králův Dvůr
Druh dokumentace:
Dokumentace pro ohlášení stavby
Stavebník:
Město Králův Dvůr náměstí Míru 139 267 01 Králův Dvůr IČ: 00 509 701
Zhotovitel dokumentace:
Spojprojekt Praha a.s. Bystřická 9, Praha 4 IČ: 453 100 17
Hlavní inženýr projektu:
Ing. Pavel Meloun autorizovaný inženýr ČKAIT č.0007400
Architekt:
Ing. arch. Miloš Haase autorizovaný architekt ČKA č.00267
Projektanti: Stavební část: Statika: Požárně bezpečnostní řešení: Vytápění: Vzduchotechnika: Zdravotní technika: Elektroinstalace - silnoproud: Elektroinstalace - slaboproud:
Ing. Ladislav Matkovský Ing. Pavel Zoubek Ing. Ivana Rošetzká Ing. Jan Mašata Ing. Věněk Šilhán Hana Pokorná Ing. Jiří Jaroš Ivan Hrečka
Základní charakteristika stavby a její účel: Rekonstrukce části východního křídla zámku v Králově Dvoře pro účely městské knihovny, vytvoření klubových místností pro spolkovou činnost občanů a společenské místnosti pro pořádání drobných společenských akcí. V rámci rekonstrukce bude provedena demolice přilehlé garáže a na uvolněné ploše bude vybudována parkovací plocha pro vozidla immobilních osob .
Datum:
Červen 2011
b) údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o stavebním pozemku a o majetkoprávních vztazích Předpokládá se, že lovčí dvorec v místě dnešního králodvorského zámku při obci Počaply, který později dostal jméno Králův Dvůr, ležící při důležité zemské cestě z Prahy do Bavor na okraji lesnatého masivu Přemyslovského loveckého hvozdu poblíž soutoku Litávky a Dibeřského potoka založil někdy kolem roku 1236 král Václav I. Podle starších zpráv lze usuzovat, že v Králově Dvoře nebyl jen poplužní dvůr, poprvé písemně zmiňovaný až v roce 1557, ale i dvorec s komnatami, v nichž se mohl panovník krátkodobě ubytovat, buď během lovu nebo při odpočinku na delší cestě. Je doloženo, že zde později často pobýval Karel IV. i jeho syn Václav IV. Za vlády císaře Rudolfa II proběhly další stavební úpravy. V konečné trojkřídlé podobě byl zámek patrový s nádvořím uzavřeným ohradní zdí s arkádovou galerií, bránou k zemské silnici a brankou do zahrady při zámku. V průběhu 17. století ztratilo místo svůj dřívější význam, sídlili zde královští hejtmani točnického a králodvorského panství. O stavu zámku i připojeného hospodářského dvora zprávy chybí. V době třicetileté války nebyl poškozen, i když se v něm koncem roku 1639 ubytovalo švédské vojsko a byl vypleněn. V roce 1700 zastavila královská komora spojená panství Karlu Přehořovskému z Kvasejovic a na Konopišti a v této souvislosti patrně byl pořízen inventář s podrobným, avšak nepřehledným popisem králodvorského zámku, z něhož však vyplývá, že budova i hospodářský dvůr byly nepochybně v dobrém stavebním stavu. Od roku 1710 držel spojená panství v zástavě Jan Adam kníže z Liechtenštejna, vévoda Opavský, z jehož rozsahem patrně nevelké přestavby z roku 1712 se zachovala hlavní brána do zámecké aleje. Po vévodově smrti byla spojená panství vyplacena ze zástavy v roce 1723, kdy se Králův Dvůr opět vrátil České komoře. Veduta komorního zámku Králův Dvůr z roku 1726 ukazuje celou strukturu renesančního sídla v podobě dochované ze 17. století. V témže roce vyslala Česká komora do Králova Dvora stavebního písaře Pražského hradu, jímž byl Johann Heinrich Dinebier, aby zámek odborně prohlédl a navrhl potřebné úpravy. Dinebier pořídil zaměření skutečného stavu a výkresy s očíslovanými místnostmi doprovodil stručným a profesionálně věcným popisem . V roce 1743 zámek vyhořel. Mezitím císařovna Marie Terezie převedla spojená panství do majetku svého manžela, Františka I. Lotrinského, vévody Toskánského. Předpokládáme, že oprava mohla být dokončena nejdříve kolem roku 1760. Požár části hospodářského dvora, k němuž došlo v roce 1755, zámek nepoškodil. Po vévodově smrti v roce 1765 přešla spojená panství opět do správy České komory. Až do počátku 19. století nemáme zprávy o stavebních úpravách kromě nezbytných oprav a rekonstrukce zámeckého vodovodu. Od roku 1834 spadal Králův Dvůr-Mirošov-Točník pod správu horního eráru jako Státní montánní panství. Podle stavebních knih z let 1832-50 docházelo v areálu k menším opravám, technickým zlepšením a dispozičním úpravám, často odkládaným z roku na rok. Doložena je výměna kamenné dlažby v průjezdu za mostnice, oprava střešního žlabu mezi bývalou kaplí a sousedním stavením, výměna šindelové krytiny za taškovou z důvodů požární bezpečnosti, vše v letech 1832-33. V roce 1834 byla opravena věžička nad průjezdem, zřízena nová vrata a v následujícím roce se pokračovalo v opravě střech a cihelných dlažeb na chodbách. V zámku nadále sídlila správa panství a celé patro západního křídla bylo bylo až do roku 1860 vyčleněno pro příležitostné návštěvy císaře a královského hejtmana. Králův Dvůr v roce 1792 hostil generála Suvorova, v roce 1820 císaře Františka I. a v roce 1823 ruského cara Alexandra I.
Historie králodvorského komorního panství končí rokem 1860, kdy je zakoupil Emil Egon kníže z Fürstenbergu, jehož rod ho vlastnil až do roku 1945. Hodnotný barokní mobiliář byl před prodejem panství, projednávaným už od roku 1855 odvezen na Zbiroh. Fürstenbergové Králův Dvůr koupili s podnikatelským záměrem, vedle prosperujícího velkostatku zde vybudovali průmyslovou oblast: Odnepaměti se tu zpracovávalo železo, archeologickým průzkumem objevená jáma knovízké kultury obsahuje kusy strusky a stopy po pravěkých slévačích najdeme i v okolí. V Králově Dvoře byla již ve 14. století v provozu železná huť, pojmenovaná po vladycích z rodu Karlů ze Svárova Karlova huť. V roce 1595 tu vznikla první vysoká pec v českých zemích, kterou Fürstenberkové rozšířili na moderní železárny Karlo-Emilovu huť. Fürstenbergové už od roku 1733 drželi Křivoklát, kde bylo hlavní sídlo jejich panství. V roce 1826 ho postihl rozsáhlý požár a následná rekonstrukce spotřebovala značné investiční prostředky. Králodvorský zámek proto správa pronajímala nájemcům a ponechala zde jen kancelář velkostatku a byt správce. Zbylé prostory byly rozděleny na nájemní byty dělníků v hutích, sály s malbami v přízemí pronajaty zahradníkovi jako skladiště plodin a paliva. Ani po prodeji zavedené Karlo-Emilovy hutě České montánní společností v r. 1880 se jejich vztah majitelů k zámecké budově nezměnil: rozšířili pouze hospodářskou zahradu a při západním průčelí zřídili skleník. Okrasný park, zčásti rozdělený drobným nájemcům, pomalu pustnul. Ani pozemková reforma v roce 1918 správu redukovaného panství nezavazovala k údržbě památkových budov. Poté, co v roce 1929 Fürstenbergové prodali československému státu Křivoklát, ztratili zájem i o Králův Dvůr a střídající se nájemci dosud prosperujícího velkostatku prováděli jen nejnutnější údržbu. Památkový úřad pro Čechy už tehdy neúspěšně upozorňoval fürstenberskou správu na jejich nevhodné aktivity. V roce 1937 získal do podnájmu jeden ze sálů v přízemí a tři místnosti v patře Muzejní spolek v Králově Dvoře. Fürstenberská kancelář přislíbila generální opravu zámku, k níž však nedošlo, v červnu 1938 přislib redukovaný na opravu omítek a obnovení šindelové krytiny na střeše věžičky v jižní části zahrady opakovala, avšak opravy už nebyly provedeny. Muzeum bylo díky obětavosti a vytrvalosti členů muzejního spolku otevřeno až v roce 1940. Po roce 1945 připadl zámek na základě Benešových dekretů československému státu. Po krátké epizodě národní správy byla vyklizená budova v roce 1947 zabrána pro zemědělské odborné učiliště, které zde setrvalo do roku 1972. Muzeum dostalo výpověď a ke dni 7. 10. 1953 vystěhovalo sbírky do nových prostor na radnici, a přenechalo vlastním nákladem opravené místnosti učilišti, které se paradoxně stalo investorem všech dalších úprav budovy. Po zrušení velkostatku užíval budovy hospodářského dvora Státní školní statek, po něm JZD Dukla a naposledy Velkostatek Beroun. V roce 1946 byla opravena bašta a část ohradní zdi, v roce 1949 část střechy a hodiny ve štítku pod věžičkou nad průjezdem. Téhož roku začala jednání o obnovení odkryté sgrafitové rustiky na jižním průčelí, která trvala do roku 1955, kdy bylo restaurování sgrafit svěřeno ak. sochaři B. Přeučilovi. Současně byly restaurovány nástěnné malby v obou přízemních sálech jižního křídla M. Zbíralovou a mramorová kašna na nádvoří ak. sochařem R. Kabešem. Tyto práce byly dokončené v roce 1959. Mezitím byl ke dni 3. 5. 1958 areál zámku Králův Dvůr zapsán do Státního seznamu kulturních památek (dnes ÚSKP) pod číslem 15456/2-334. Zemědělské odborné učiliště ukončilo výuku v červnu 1972 a od září téhož roku zámek přešel do správy Domovní správy Beroun, později Oblastního podniku bytového hospodářství (OPBH), který s vyhlídkou na zamýšlenou adaptaci pro bytové účely zajistil jako svůj první pozitivní počin zaměření současného stavu zámku. Vynaložené investice do restaurátorských prací se mezitím staly zbytečné, neboť likvidační užívání jinak nevyužitelných historických prostor jako skladišť pokračovalo: Nejprve v nich skladovalo JZD Dukla pohonné hmoty, později, v roce 1963 zde byl se souhlasem odboru kultury ONV v Berouně umístěn velkosklad n. p. Zelenina. Oprava fasády západního průčelí a věže včetně krytiny střech byla provedena a dokončena v roce 1967. Věžička nad průjezdem byla po roce 1967 snesena, neznámo kdy ani z jakého důvodu se tak stalo. V půdním prostoru po ní zbyl jen dřevěný osmiramenný roznášecí rošt.
Nicméně OPBH Beroun již od poloviny 70. let připravoval plán na záchranu zámeckého areálu s cílem převedení všech pozemků a budov pod svou správu a vystěhování podniku Zelenina z historických prostor, avšak v roce 1974 musel nevyužívané prostory dočasně postoupit Podniku výpočetní techniky v Nymburce, který v budově setrval až do roku 1989. Nákladné stavební úpravy podmiňující jeho provoz byly pro zámecký interier likvidační. V 70. letech byly k východnímu křídlu přistavěny provizorní garáže a v nejstarší části zámku vedle průjezdu zřízena v roce 1882 kotelna. V roce 1975 SÚRPMO vypracoval kvalitní stavebně historický průzkum, který přinesl zásadní poznatky, a následně vypracoval Studii využití zámeckého areálu, na jejímž základě se v roce 1978 konečně podařilo všechny budovy areálu převést do správy OPBH Beroun. Od poloviny 70. let se připravovala výstavba dálnice D5, na kterou reagovala už studie SÚRPMO z roku 1976. V konečné fázi byla realizována varianta vedení dálnice souběžně s historickou silnicí. Areál zámecké zahrady (stejně jako město Králův Dvůr) těleso dálnice přeťalo na dvě poloviny, zabrané pozemky byly ad hoc vyjmuty z památkové ochrany. Součástí projektu Pragoprojektu byl i návrh výstavby nové ohradní zdi s bránou a sadová úprava zbytku parku po obou stranách dálnice, k níž nedošlo, stejně jako k částečné obnově dálnicí přerušené aleje. Dálniční úsek z Berouna do Bavoryně byl slavnostně uveden do provozu v roce 1989. Na počátku 90. let se o zámecký areál a bývalé panství v rámci restituce neúspěšně přihlásila rodina Fürstenbergů. Mezitím zanikl OPBH Beroun, jeho nástupce zámek v roce 1991 opustil a velkoobchod Zelenina v roce 1996 přesídlil do špejcharu v hospodářském dvoře. Fresky zůstaly pokryté černou plísní, v druhém sále jsou zabílené. V období rozhodování o prodeji zchátralého zámku a hledání nového majitele se opět změnily majetkoprávní vztahy, pozemky, od roku 1978 sjednocené pod jednu správu, znovu přešly do vlastnictví města a pozemkového fondu České republiky, který část z nich přidělil v náhradní restituci. Právně komplikované majetkoprávní vztahy odrazovaly zájemce o koupi zámku, protože tímto rozdělením byl prakticky oddělen od vlastního pozemku. Část areálu se zvolna měnila v ilegální skládku odpadu a otevřené části přízemí v obydlí bezdomovců. Proces chátrání a devastace vyvrcholil v roce 1999 vyrabováním budovy a vypálením renesanční bašty v historickém ohrazení bývalé zámecké zahrady. Zájem o získání zdevastované památky projevilo město Beroun i Králův Dvůr, avšak vzhledem k výši nezbytných investic, které by dlouhodobě zatížily obecní rozpočty, ji obě zastupitelstva i přes odpor starostů odmítla. V roce 2000 zámek od Společného bytového podniku koupil český podnikatel Josef Laun, který dlouhodobě spolupracuje s Obecním úřadem na výstavbě nového městského centra. Nový vlastník zámku již od jara 2001 ve spolupráci s nově založenou Nadací na obnovu zámku Králův Dvůr zde pořádá kulturní a společenské akce a v budově zahájil rozsáhlou generální opravu sledovanou orgány státní památkové péče. Byly obnoveny venkovní inženýrské sítě a zřízena nová studny ve sklepě východního křídla. Pro zázemí kulturních akcí byly provedeny nezbytné úpravy v přízemí, nádvoří provozně vydlážděno zámkovou dlažbou a na něm postavena lehká montovaná hala s pódiem, volně spojená s historickými sály v přízemí. Do původního stavu je uvedena část místností v přízemí a patře východního a části jižního a zejména západního křídla, v jehož severní části byla v prostorově opět sjednocených místnostech s renesančními klenbami, poprvé v historii zámku, zřízena a vysvěcena kaple se sakristií, přístupná samostatným vchodem z nádvoří. V podkroví západního křídla a věže je upraven byt majitele se zachovaným historickým krovem v interieru, přístupný vřetenovým renesančním schodištěm z přízemí. Zbytek kašny na nádvoří byl rozebrán a restaurován a prozatím sestaven poblíž zahradní brány. Na konci roku 2010 byla dokončena oprava převážné části krovu při zachování všech cenných detailů, v hrubé stavbě obnoveny komíny a vysazeny původní střešní vikýře v obou patrech krovu, vyměněna tašková krytina i šindelem krytá přílbová střecha věže se štítky. V roce současné době probíhají jednání o zakoupení zámku Městem Králův Dvůr.
c)
údaje o provedených průzkumech infrastrukturu
a o napojení na dopravní a technickou
V průběhu zpracování dokumentace byly provedeny následující průzkumy a byly použity následující podklady: Stavebně historický průzkum (zpracoval Spojprojekt Praha a.s., 01-04 / 2011) Dokumentace stávajícího stavu zámku ( zpracoval PRINS, 11/1972) fotodokumentace lokality zaměření stávajících objektů ověření stávajících inženýrských sítí Napojení na dopravní infrastrukturu : Vjezd na pozemek (do zámku) je z místní bezejmenné komunikace napojené na ulici 5.května. Stavba bude realizována bez nutnosti bez nutnosti budovat připojovací komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu : Objekt je napojen na veřejný vodovodní řad a veřejnou dešťovou a splaškovou kanalizaci z ulice V Kaštanech. Na NN síť je napojen ze stožáru přilehlého nadzemního vedení přes přípojkovou skříň na jižním průčelí zámku. d) informace o splnění požadavků dotčených orgánů
Městský úřad Beroun – Odbor územního plánování a reg. rozvoje...bez připomínek Krajská hygienická stanice Středočeského kraje...bez připomínek Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje...bez připomínek
e) informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu Předložená projektová dokumentace je vypracována v souladu s vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. a souvisejícími předpisy. f) údaje o splnění podmínek regulačního plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace u staveb podle § 104 odst. 1 stavebního zákona, Dle platného územního plánu obce Králův Dvůr je zámek označen jako OV – občanská vybavenost. Navrhovaná rekonstrukce je v souladu s tímto funkčním využitím. g) věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území Rekonstrukce zámku (SO 101) ani demolice garáže (SO 102) nemá věcné ani časové vazby na související a podmiňující stavby v dotčeném území. h) předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby Ohlášení stavby Zahájení stavby Dokončení stavby Průběžná doba trvání stavebních prací
07/2011 05/2012 12/2012 8 měsíců
Popis postupu výstavby :
demolice garáže vyklízecí a bourací práce uvnitř zámku opravy střechy vč. říms stavební (dokončovací) práce uvnitř zámku vybudování parkovací plochy pro vozidla immobilních osob
i) statistické údaje o orientační hodnotě stavby bytové, nebytové, na ochranu životního prostředí a ostatní v tis. Kč, dále údaje o podlahové ploše budovy bytové či nebytové v m2, a o počtu bytů v budovách bytových a nebytových.
Celková užitková plocha Obestavěný prostor rekonstruované části Zastavěná plocha rekonstruované části
V Praze , červen 2011
686 m2 4405 m3 496 m2
Ing. Pavel Meloun
Příloha: Vyjádření projektanta / žadatele k podmínkám stanoveným v písemném odborném vyjádření NPÚ- ÚOPSČ v Praze
