SOUTĚŽNÍ NÁVRH
REKONSTRUKCE PRŮMYSLOVÉHO PALÁCE
22
PRAHA, VÝSTAVIŠTĚ CÍGLER MARANI ARCHITECTS
Výstaviště ve své dnešní podobě je ilustrací celkového úpadku a nekulturního přístupu současného nájemce, který vystavuje Průmyslový palác jednoduché a účinné ekonomické exploataci. Investice do areálu jsou nedostatečné, přístup je nekoncepční a na celkovou rehabilitaci je nejvyšší čas, jinak by mohlo dojít k úplnému zchátrání a zániku. Již od hlavního vstupu je patrné, že areál ožívá pouze výjimečně: vstupní brána coby věšák na transparenty, nefunkční fontány zakryté poklopy, nevábný stánek občerstvení u hlavního vstupu, opuštěné stánky a stavby v areálu, nekonečné asfaltové plochy, zdusané opuštěné plochy v prostoru parku, provizorní stan na místě vyhořelého křídla. Křižíkova fontána ve své nynější podobě jen dokresluje současnou situaci zchátralého a umírajícího Výstaviště. Masivní, většinou prázdné tribuny v dosluhujících Křižíkových pavilonech, reprodukovaná hudba a vybírání vstupného od turistů, kteří si neuvědomili,
že město Praha nabízí hodnotnější kulturní programy, než je právě tento. Jsme přesvědčeni, že Praha v dnešní době potřebuje výstavní areál komornějšího a kultivovanějšího charakteru, než je například PVA Letňany. Nespornou výhodu vidíme právě v pokračování mnohaleté tradice Výstaviště spolu s výhodným umístěním v blízkosti centra města. Průmyslový palác a ostatní dochované historické stavby si zaslouží rehabilitaci a zapojení do současného života. Představujeme si, že se zde vedle veletrhů menších rozměrů mohou konat prezentace umění a architektury, podobně jako benátské bienále, Designers Week a podobné akce. Zdůvodnění navrhovaných materiálů, konstrukcí a technologií Stávající subtilní až křehká ocelová konstrukce Průmyslového paláce byla navržena v českých zemích jako ojedinělá nosná konstrukce, kterou je možné chápat jako výsledek precizní spolupráce
architektů, inženýrů a stavitelů na konci 19. století. Rovněž to byl do značné míry projev velké odvahy stavebníka, prezentovat moderní konstrukci veřejnosti a předvést ji jako zcela ojedinělý výstavní exponát. Přestože byla tato konstrukce navržena a postavena jako dočasná stavba, přežila již více než jedno století, a to v podstatě až na nedávný požár v precizní kondici, přestože ji poznamenaly různé dostavby, přístavby a zesilování, dnes zakryté nad podhledem východního křídla. Jako kontrast ke konstrukci Průmyslového paláce navrhujeme provést (i s ohledem na to, že většina nově navržených konstrukcí je umístěna pod zemí) všechny konstrukce novostaveb z monolitického, případně předpjatého železobetonu jakožto soudobého moderního materiálu nejpoužívanějšího v oboru pozemního stavitelství, který je technologicky na velmi vysoké úrovni a splňuje všechny soudobé požadavky na nosné konstrukce, jejich požární odolnost, bezpečnost
1
2
1 vizualizace předního vstupu 2 vizualizace prostoru za Průmyslovým palácem
SOUTĚŽNÍ NÁVRH
a estetickou kvalitu, stejně jako ocelové konstrukce v době výstavby Průmyslového paláce. Naším záměrem je rozvinout myšlenku vytvoření podzemního propojení nástupních prostor s Křižíkovou fontánou o další důležitou funkci, která doposud není vhodně řešena, a to je zázemí objektů a komunikační uzel navazující na nově vybudované výstavní plochy. Zdůvodnění řešení Realizace podzemního průchodu pod Průmyslovým palácem je dle našeho názoru podmíněna rozšířením výstavních ploch za Průmyslovým palácem. Záměr přistavět v severní části novou samostatně stojící výstavní halu, která má více či méně do sebe zahrnout Křižíkovy pavilony, považujeme jen za vrstvení problémů. Křižíkovy pavilony jsou již amortizovány a po povodních byly rekonstruovány s minimálními náklady, proto navrhujeme jejich demolici. V těsné návaznosti na Průmyslový palác navrhujeme vybudovat
novou, dvoupodlažní výstavní halu, která bude napojena na podzemní průchod a svým umístěním nebude objemově konkurovat Průmyslovému paláci ani jinak narušovat původní velkorysou koncepci. Věříme, že naopak vhodně naváže na původní koncept a doplní ho o důležitou výstavní kapacitu, která pozvedne současnou úroveň výstavních ploch a bezprostřední provázaností nových objektů na původní palác vytvoří moderní funkční celek. Nástup do podchodu je v předpolí Průmyslového paláce řešen nakloněným (svažitým) chodníkem v půdorysném tvaru lastury. V prostoru podchodu, pod středním křídlem Průmyslového paláce, navrhujeme vytvořit komunikační uzel, kde budou umístěny pokladny, informace, výtahy, eskalátory a v návaznosti na ně šatny a WC. Z hlediska širších vztahů je pro oživení areálu důležitá obnova původní páteřní pěší komunikace (včetně stromořadí) vedoucí Stromovkou směrem od Šlechtovy restaurace
23
Výstavištěm k nově plánovanému P+R parkovišti. V průsečíku této komunikace a hlavní osy Průmyslového paláce navrhujeme novou vodní plochu – náhradu Křižíkovy fontány, včetně terénních úprav a míst pro sezení. Místo tribun uvažujeme jednoduché přírodní řešení v rámci úprav terénu, které bude lépe odpovídat křehkosti fontány. Na konci hlavní osy Průmyslového paláce navrhujeme jednoduchou konstrukci otevřeného pavilonu, který bude kompozici uzavírat. Zřízení parku a odpovídajících parkových úprav i za touto pěší komunikací považujeme za přínosné z hlediska rozšíření městských parkových prostorů a propojení s bezprostředně sousedící Stromovkou.
pohledy
ROZHOVOR
24
S AUTOREM JAKUBEM CÍGLEREM PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK
Porota vyzvané soutěže na dostavbu vyhořelého západního křídla Průmyslového paláce, které se zúčastnilo celkem 11 ateliérů, ocenila jako vítězný návrh Jakuba Cíglera a ateliéru Cígler Marani. K projektu se vyjádřila těmito slovy: „Smělý urbanistický koncept návrhu rozvíjí řešené území směrem do areálu Křižíkovy fontány a vytváří tak před severním průčelím Průmyslového paláce velkorysý volný prostor odpovídající významu a měřítku této historické stavby. Zrušení pavilónů v areálu Křižíkovy fontány a určitá kompenzace výstavních ploch z těchto pavilónů v nových prostorách vytvořených pod navrhovaným landscapem se porotě jeví jako dobré řešení, jak pro Průmyslový palác, tak i pro celý Výstavní areál. Odstranění vstupní brány do areálu výstaviště, vytvoření jednoduchého parteru s charakterem promenády před hlavním vstupem do objektu Průmyslového paláce, ve kterém je organicky zapuštěn vstup do podzemí a průchodu a průchodu pod palácem, je přesvědčivým řešením. Návrh očišťuje jižní průčelí Průmyslového paláce od pozdějších přístaveb a navrhuje maximální autentičnost objektu – levé křídlo je navrženo jako replika, u pravého křídla se předpokládá rekonstrukce. U návrhu lze předpokládat, že navrhované materiály, konstrukce a technologie jsou racionální a vhodné.“
Pane architekte, váš koncept výrazně zohledňuje širší vztahy území – začleňuje do souvislostí pěší komunikaci od bývalé Šlechtovy restaurace ve Stromovce na straně jedné a řeší i napojení po další pěší ose směrem do Troje na straně druhé. Byl komplexnější pohled na celé území předmětem soutěžního zadání? Soutěžní zadání bylo vymezeno plochou okolí Průmyslového paláce a jeho předpolím, nicméně nebylo podmínkami nijak „zakázáno“ řešit širší vztahy. Vzhledem k tomu, že považuji prostor Výstaviště za dlouhodobě neřešený, vnímal jsem s kolegy tuto soutěž jako výzvu a možnost vyjádřit svůj názor k této problematice v širších souvislostech. Možná právě proto tento pohled porotu zaujal. Vedle navrhované stavby repliky západního křídla Průmyslového paláce přináší váš návrh zásadní řešení – historickou budovu podchází pod zemí s přímým napojením na nově koncipovanou Křižíkovu fontánu a nový výstavní pavilon. Pod palácem i za ním tak vzniká naprosto nová situace. Nestane se novostavba nového pavilonu příliš silnou konkurencí Průmyslovému paláci? Náš návrh využil zadání soutěže, z hlediska podzemního propojení předpolí paláce s Křižíkovou fontánou, k přemístění veškerého zázemí paláce do suterénu, aby došlo k vyčistění přízemí do původní podoby před přestavbou v 50.letech. To znamená že hlavní foyer včetně prodeje vstupenek, toalet, šaten, parkingu a technických místností bude navázán na propojovací chodbu ke Křižíkově fontáně. Protože výstaviště řeší v současné době způsob rozšíření výstavních prostorů, tak jsme v přímé návaznosti na toto propojení umístili i novou výstavní plochu, která ale bude umístěna rovněž pod úrovní dnešního terénu právě z důvodu aby nekonkurovala historické budově Průmyslového paláce, ale současně aby byla s ním v přímém provozním kontaktu na rozdíl od původně navrhovaného umístění této haly v prostorách severně od dnešního objektu Křižíkovi fontány. Vzhledem k velice špatnému stavu fontány, jenž byla postavena v roce 1991 navrhujeme její nahrazení novou Křižíkovou fontánou jenž by byla umístěna na vodní ploše ležící v ose
pěší historické komunikace spojující původně Stromovku s bočním vstupem u železničního viaduktu. Tuto úpravu považuji za velice důležitou z hlediska oživení aktivního propojení Stromovky s Výstavištěm, které dnes v podstatě neexistuje. Tyto dva městské prostory by měly fungovat synergicky tak jako v minulosti, což dnes neplatí. V doprovodné zprávě ke studii kladete velký důraz na sadové a terénní úpravy, na řešení komunikací. Snažíte se tak najít, mimo jiné, pro toto území dávno ztracenou logiku? Když kolegové objevili v archivu původní masterplan jubilejní výstavy z roku 1891, tak jsem okamžitě pochopil jak silný koncept tady byl založen, především z hlediska zmiňovaného vztahu ke Stromovce. Moje představa o výsledku je následující: dostavěný a od nánosů očištěný elegantní Průmyslový palác stojí na magicky působící opálově zbarvené dlažbě, svažující se ke vstupnímu tubusu pod palácem, kterým vidíte do severní části areálu, kde v nově řešeném parku na vodní ploše je umístěna již třetí podoba Křižíkovy fontány (1891, 1991, 20??). Celý tento výstavní komplex je volně propojen parkovými plochami se Stromovkou a tvoří její důstojné ukončení na východní straně. Bylo by úžasné, kdyby tyto radikální zásahy pokračovaly v budoucnosti i do dalších částí tohoto zanedbaného území. V čem byla tato soutěž pro vás zajímavá? Osobně mám k této lokalitě maximálně negativní vztah. Areál tzv. Juldy Fuldy (PKOJF) během mého života setrvale upadá a v posledních letech se z něho stala jedna z nejvíce zanedbaných částí Prahy, kde je i přes den nebezpečné během tzv. Matějské pouti procházet. Počínaje politováníhodnou jubilejní výstavou v roce 1991, která pro mne osobně byla dokladem především úpadku naší země za posledních 100 let, tak způsob využívání venkovních ploch, úroveň krytého bazénu, produkce fontány a mnohých výstav je odrazem pauperizace tohoto cenného území. Doufám, že dojde k realizaci našeho návrhu a pokud ne, tak budu mít alespoň dobrý pocit, že jsem se vyjádřil ke způsobu nápravy této zanedbané části města.
SOUTĚŽNÍ NÁVRH
25
půdorys 2. NP
půdorys 1. NP
řezy
SOUTĚŽNÍ NÁVRH
26
1 podzemní propojení nástupních prostor s Křižíkovou fontánou doplněné o zázemí objektů a komunikační uzel navazující na nové výstavní plochy 2 1. fáze: dominantní postavení Průmyslového paláce a jeho očištění od dostaveb, vestaveb a přístaveb 2. fáze: odstranění všech staveb, které již zastaraly a dosloužily 3 rekonstrukce stávajících budov Průmyslového paláce a výstavba repliky na místě západního křídla včetně suterénu 4 schéma funkcí objektu 5 1. fáze: nová výstavba nástupních prostor, podzemního podchodu s návazností na Průmyslový palác, nově budovaný suterén se zázemím a parkingy, komunikační uzel 2. fáze: nová, zapuštěná dvoupodlažní výstavní hala s vestavěnou prosklenou galerií, restauracemi a komerčními plochami, zásobovací chodba, technické zázemí, nová Křižíkova fontána s pavilonem a související terénní úpravy půdorys 1.PP
6 sjednocující prvek dlažby probíhá od nástupního prostoru – lastury – a obepíná historickou stavbu a novou část, nad kterou se symetricky rozděluje na dvě cesty klesající na úroveň nové vodní plochy 7 nástupní prostory do areálu, podzemní podchod s komunikačním uzlem, zásobování areálu z podzemí i z terénu, zjednodušení pohybu návštěvníků, propojení se Stromovkou protažením hlavní osy 8 nové relaxační a oddechové plochy s kvalitní parkovou úpravou, rozšíření stávajících okruhů Stromovkou s napojením na Troju, čímž je zapojen do vycházkové trasy i prostor Výstaviště a tím zajištěna jeho průběžná funkční využitelnost
půdorys 2.PP
REKONSTRUKCE PRŮMYSLOVÉHO PALÁCE, PRAHA 7 – VÝSTAVIŠTĚ, SOUTĚŽNÍ STUDIE KLIENT Hlavní město Praha AUTOŘI Doc. Ing. arch. Jakub Cigler, Mgr. A. Jan Hofman, Mgr. A. Ondřej Hrozinka, Ing. arch. Ján Ferenčík, Ing. arch. Pavel Neuberg, Ing. arch. Tereza Ciglerová, Anna Salingerová MSc., Ing. Jan Krátký / Cigler Marani architects, a.s. STATIKA Ing.Ivan Němec FÁZE soutěžní návrh květen 2010
1
2
3
4
5
6
7
8
