REKODIFIKAČNÍ NOVINKY

PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA Česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem

REKODIFIKAČNÍ NOVINKY NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK

ZÁŘÍ 2013

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH

ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM

OBSAH DĚDICKÉ PRÁVO PO REKODIFIKACI

|2|

DĚDICKÁ SMLOUVA A ODKAZ |6| DĚDICKÉ PRÁVO PO REKODIFIKACI – PROCESNÍ ASPEKTY

|9|

KONTAKTY ÚSPĚCH SPOJUJE

Strategické uvažování

Individuální přístup

Špičkový právní tým

Dlouhodobé partnerství

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích Začátkem srpna Poslanecká sněmovna

Uvedené znamená, že od roku 2014

znamená více zodpovědnosti. Významně

schválila „balík“ doprovodných zákonů,

nabydou

pilíře

se mění zejména právo nemovitostí. Je už

které budou nový občanský zákoník

rekodifikace, t.j. nový občanský záko-

téměř jisté, že se bude rušit celý občanský

a zákon o obchodních korporacích uvádět

ník, zákon o obchodních korporacích

zákoník, zákon o nebytových prostorech,

do praxe. Je to velmi důležitý krok, protože

a zákon o mezinárodním právu soukro-

zákon o vlastnictví bytů, zákon o pojistné

doprovodné zákony konečně vdechnou

mém. V důsledku rekodifikace se změní

smlouvě a řada dalších předpisů.

novým kodexům život. V Senátu by zřejmě

používaná terminologie a zavedou se

neměly vzniknout větší diskuse, proto lze

nové právní instituty. Lidé i společnosti

Velmi rádi s Vámi pohovoříme o tom, jaké

očekávat, že od 1. 1. 2014 bude nová

budou

přípravy plánujete nebo již realizujete a jak

právní úprava připravena.

vzájemných vztahů, avšak více volnosti

platnost

mít

víc

tři

hlavní

volnosti

k

úpravě

bychom Vám mohli s přípravou pomoci.

www.havelholasek.cz/rekodifikace Největší právnická firma v České republice

www.havelholasek.cz

Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice

Právnická firma roku v České republice (2012)

1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2012)

1. místo mezi domácími právnickými firmami (2012)

Rekodifikace v kostce

Náš přístup k rekodifikaci

| od 1.1.2014 | 3 081 paragrafů nového občanského zákoníku | 786 nových paragrafů zákona o obchodních korporacích | ruší se 238 dosavadních předpisů nebo jejich částí | bude novelizováno více než 130 dalších předpisů | bude přijata řada nových prováděcích předpisů | mění se zažitá terminologie | zavádí se nové právní instituty | lidé i společnosti budou mít více volnosti k úpravě vzájemných vztahů | více volnosti znamená více odpovědnosti (práva patří bdělým!)

| Špičkový odborný tým právníků, kteří se podíleli na přípravě nových zákonů a komentářů k nim. | Jako jeden tým složený z jednotlivých oborových specialistů umíme poskytnout právnická řešení pro naše klienty napříč různými obory práva. | Specializujeme se podle oborů podnikání našich klientů (tzv. industry přístup). Díky tomu klientům a jejich podnikání dobře rozumíme. | Komerční rozdílová analýza - pro střední a větší klienty a klienty s velkým produktovým portfoliem a procesy. | Revize a úprava smluvní dokumentace, korporátních dokumentů a firemních procesů. | Dílčí analýzy a stanoviska; vzdělávání klíčových lidí a týmu; konzultace otázek se specialisty; podpora vedení interních projektů.

Významná posila v rámci týmu pro rekodifikaci František Korbel novým právním expertem a 22. partnerem kanceláře Rozšíří tým předních odborníků na nový občanský zákoník a veřejnou správu. Dosavadní náměstek ministra spravedlnosti a místopředseda Legislativní rady vlády, spoluautor nového občanského zákoníku, František Korbel (37) odchází po šesti letech z veřejné sféry zpět do privátního sektoru. Od října povede speciální tým zaměřující se na implementaci nového občanského zákoníku. František Korbel v minulosti působil u Ústavního soudu, od roku 2002 byl v advokacii a od roku 2007 náměstkem na ministerstvech spravedlnosti a životního prostředí. Nejvýrazněji se zapsal do povědomí veřejnosti jako náměstek ministrů spravedlnosti Jiřího Pospíšila a Pavla Blažka pro oblast legislativy a informačních technologií, kde více než šest let řídil projekty e-Justice, nového občanského zákoníku, nového trestního zákoníku a desítek dalších

zásadních změn právního řádu ČR. Od roku 2006 zastával funkci místopředsedy Legislativní rady vlády. Působil rovněž jako zastupitel a radní ve svém rodném městě Táboře. Zodpovídat bude spolu s Janem Topinkou za řízení a celkovou koordinaci aktivit souvisejících s novým občanským zákoníkem, dále komunikací, veřejnou správou a řízením rizik. Podílet se bude na strategických a obchodních aktivitách kanceláře, na tvorbě týmu, ať už ze stávajících pracovníků či externích zdrojů, a dále na rozvoji a vzdělávání jeho členů. Posílí právní skupiny zaměřující se zejména na oblast ochrany spotřebitele, veřejný sektor a regulaci, soudní, správní a rozhodčí řízení. Dalšími odbornými garanty kanceláře pro nový občanský zákoník jsou Dušan Sedláček, partner kanceláře a spoluautor připravovaného komentáře k novým

předpisům, a senior advokátka Jana Buršíková, která zodpovídá za koordinaci interního vzdělávání a know-how v oblasti rekodifikace. Na bázi externí spolupráce je do projektu zapojen i Milan Hulmák, člen rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti a komise pro soukromé právo Legislativní rady vlády, který se na přípravě nových pravidel přímo podílel.

František Korbel, Partner

Juraj Steinecker Dovolujeme si Vás informovat o významném rozšíření a posílení týmu zkušených právníků poskytujících právní poradenství klientům v rámci česko-slovenského trhu, tentokrát ve Slovenské kanceláři Havel, Holásek & Partners. Kancelář v Bratislavě rozšířila tým o senior advo-

káta Juraje Steineckera. Před svým nástupem pracoval v mezinárodní kanceláři Schoenherr, kde poskytoval právní služby zejména v oblasti soutěžního práva, fúzí a akvizic a obchodního práva. Těmto oblastem se bude věnovat i v kanceláři Havel, Holásek & Partners.

Je to už třetí posila v Bratislavě, kde od začátku roku náš tým rozšířili Matej Firický, který se stal vedoucím advokátem zodpovědným za právní služby

poskytované privátním klientům a právní a daňové optimalizace podnikatelských subjektů a nový partner Martin Jurečko zodpovědný za oblast nemovitostí, fúzí

Juraj Steinecker,

Senior advokát

a akvizic či práva obchodních společností. Matej i Martin mají dlouhodobé zkušenosti s působením v mezinárodní advokátní kanceláři White & Case.

DĚDICKÉ PRÁVO PO REKODIFIKACI NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK



Dědické právo představuje jedno ze

dědického práva přináší široké možnosti,

čin proti zůstaviteli nebo jeho příbuzným,

základních odvětví soukromého práva

jak pořídit pro případ smrti, vedle dědění

zavrženíhodné jednání proti zůstavitelově

a, v rámci odbornou i laickou veřejnos-

ze zákona a závěti přibude nový titul – dě-

poslední vůli) zůstaly zachovány s tím, že

tí diskutované rekodifikace, doznává

dická smlouva. Zůstavitel nyní může ve

došlo ke zpřesnění jejich formulace. Zce-

značných změn. Rekodifikace soukro-

své závěti pomocí příkazů a podmínek

la novými důvody dědické nezpůsobilosti

mého práva znamená zásadní obrat

i omezit dosavadní praxi dědiců, kteří

jsou případy domácího násilí mezi manželi

v přístupu k dědickému právu, a to

mezi sebou uzavírají zůstavitelem ne-

nebo zneužití, resp. zanedbání rodičovské

nejen změnami stávajících institutů,

předvídané dědické dohody a výsledné

zodpovědnosti. V obou těchto případech

ale i vytvořením institutů nových. Do-

rozdělení předmětu dědictví přizpůso-

bude osoba vyloučena z dědického práva

savadní kritika stávající právní úpravy

bují své vůli. Nová právní úprava rovněž

jako zákonný dědic.

dědického práva poukazující na nedo-

umožňuje zůstaviteli pořídit tzv. negativní

statečné respektování vůle zůstavitele,

závěť, ve které zůstavitel určí, který z jeho

Právnická osoba může dědit za podmínky,

na možné nepředvídatelnosti práva pro

zákonných dědiců nebude dědit.

že existuje v den úmrtí zůstavitele, anebo

zůstavitele či na omezené možnosti

vznikne nejpozději do jednoho roku od

věřitelů domoci se svých práv, přispě-

S účinností NOZ bude rozlišováno „dědic-

tohoto dne. Právnické osoby mohou dě-

la k tvorbě nové koncepce dědického

tví“ od „pozůstalosti“. Zatímco pozůstalost

dit pouze na základě závěti nebo dědické

práva. Zatímco dosud se zákon číslo

je nutné chápat v širším smyslu daném

smlouvy, nezískávají však nároky z inte-

40/1964 Sb., občanský zákoník, ve zně-

§ 1475, odst. 2: „Pozůstalost tvoří celé

státní dědické posloupnosti.

ní pozdějších předpisů („OZ“) věnoval

jmění zůstavitele, kromě práv a povinností

dědickému právu pouze v § 460-487,

vázaných výlučně na jeho osobu, leda-

Nepominutelný dědic

nyní se bude zákon č. 89/2012 Sb., ob-

že byly jako dluh uznány nebo uplatněny

Nová úprava dědického práva i nadále

čanský zákoník („NOZ“) zabývat dědic-

u orgánu veřejné moci,“ dědictvím se ro-

poskytuje ochranu potomkům zůstavitele

kým právem v rozmezí § 1475-1725.

zumí jen ta část pozůstalosti, která náleží

a přiznává jim status nepominutelných dě-

dědici dle § 1475, odst. 3: „Komu náleží

diců. Oproti stávající úpravě v OZ však do-

Rekodifikace dědického práva se zamě-

dědické právo, je dědic, a pozůstalost

chází ke snížení nároku nepominutelných

řuje zejména na zvýšení jistoty zůstavitele

ve vztahu k dědici je dědictvím.“

dědiců – u nezletilého nepominutelného

o následcích jeho jednání pro případ smrti. Na dědické právo je nutné vždy nahlížet

dědice ze stávajícího celého zákonného DĚDIC

s vědomím specifik dané oblasti, zůstavi-

podílu na ¾ dědický podíl a v případě zletilého nepominutelného dědice ze stávající

tel po své smrti již nemůže nijak ovlivnit

Způsobilost být dědicem

½ na ¼ podílu ekvivalentnímu pro případ

průběh dědického řízení ani zřídit případ-

I dle nové úpravy NOZ mohou být dědi-

dědění ze zákona.

nou nápravu. Nezřídka jsou zůstaviteli

cem jak fyzické, tak právnické osoby.

i podnikatelé či osoby s významným vli-

Fyzickým osobám zůstala zachována

Významnou změnu přináší NOZ v pojetí

vem na chod obchodních společností.

možnost dědit bez ohledu na věk a své-

nároku nepominutelných dědiců. Dneš-

Pokud nebude v takovém případě řádně

právnost. Nově je § 1479 NOZ výslovně

ní koncepce povinného podílu, kdy dědic

zajištěna kontinuita podnikání zůstavite-

stanoveno, že nedědí ten, kdo zemře před

získá skutečný podíl na předmětu dědic-

le, mohlo by komplikované a zdlouhavé

nebo současně se zůstavitelem. Úpravou

tví, je opouštěna a dle nové úpravy již

dědické řízení negativně ovlivnit nejen

prošly i důvody dědické nezpůsobilosti,

bude nepominutelným dědicům náležet

dědice, ale i zaměstnance či obchodní

avšak důvody obsažené v současném

z pozůstalosti pouze nárok na povin-

partnery zůstavitele. Nová právní úprava

občanském zákoníku (úmyslný trestný

ný díl, který bude vyplácen přednostně

REKODIFIKAČNÍ NOVINKY

2

v penězích. Tento způsob nejen umožní

zůstavitele, jak vyloučit právo nepominu-

vitele, že jeho vůle bude respektována,

opět respektovat ve vyšší míře vůli zůsta-

telných dědiců na jejich zákonný ná-

jedno z výkladových pravidel představuje

vitele, ale zejména odstraňuje nechtěný

rok. Zůstaviteli NOZ umožňuje zkrá-

např. § 1494, odst. 2 NOZ.

vznik spoluvlastnictví mezi dědicem zůsta-

tit povinný díl nepominutelnému dědici

vitelem určeným a nepominutelným.

pouze částečným vyděděním.

Intestátní dědická posloupnost

Dle dosavadní úpravy, pokud nebyl v lis-

Pravděpodobně největší a nejzásadnější

Dědění ze zákona představuje ultimativ-

tině o vydědění uveden přesný důvod

změnu v souvislosti se závětí přináší NOZ

ní posloupnost v rámci dědického řízení,

vydědění, způsobovala tato absence dů-

v možnosti připojit k závěti tzv. vedlejší

jehož cílem je udržení majetku v blízkém

vodu její neplatnost. Nová právní úprava

doložky, kterými jsou podmínka, doložka

okruhu zůstavitele v soukromoprávní sfé-

tento požadavek nepřejala a nebude nut-

času a příkaz. Jedná se o zásadní změnu,

ře. Pokud nedojde k dědění dle dědické

né důvod vydědění uvádět v prohlášení

neboť současný OZ stanoví, že podmínky

smlouvy nebo závěti, nastupují postupně

o vydědění. Posun nastává i ve skutečnos-

připojené k závěti jsou bez právních účin-

dědicové povolaní zákonem. NOZ přináší

ti, že důvod k vydědění nemusí existovat již

ků. Z důvodu ochrany dědice před případ-

dílčí změny v jednotlivých dědických tří-

v době prohlášení o vydědění. Dle § 1648

nými nepřiměřenými vedlejšími doložkami

dách a konstruuje novou pátou a šestou

NOZ však „Nevysloví-li zůstavitel důvod

zůstavitele stanoví NOZ v § 1551 a 1552,

dědickou třídu. Toto rozšíření dědických

vydědění, má nepominutelný dědic prá-

že se nepřihlíží k doložkám, které směřu-

tříd a okruhu možných dědiců si klade za

vo na povinný díl, ledaže se proti němu

jí ke zjevnému obtěžování dědice, které

primární cíl minimalizovat případy, kdy

prokáže zákonný důvod vydědění.“ NOZ

jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo

majetek zůstavitele přechází na stát.

dále upravuje jednotlivé důvody vydědění

k doložkám přikazujícím nebo zakazujícím

v § 1646-1647.

uzavřít manželství, setrvat v něm, anebo

Vedlejší doložky v závěti – podmínka, doložení času, příkaz

Zatímco první tři třídy zůstávají beze změny, ve čtvrté třídě se vypouští dědění strý-

manželství zrušit. Zůstavitel však může ZÁVĚŤ

určit, že vymezené právo připadne dědici

ců a tet a dědí pouze zůstavitelovi praro-

pouze na dobu do uzavření manželství.

diče. Nová pátá dědická třída umožňuje

Pořizovací způsobilost

dědění prarodičům rodičů zůstavitele, při-

Způsobilost pořídit závěť má osoba své-

NOZ výslovně stanoví, že splnění pod-

čemž dle § 1639 odst. 1, druhá věta NOZ

právná. Osoba starší 15 let však může

mínky musí (byť opakovaně) nastat až po

stanoví, že „Prarodičům zůstavitelova otce

pořídit závěť ve formě veřejné listiny,

zůstavitelově smrti, není-li zřejmá jiná vůle

připadá polovina dědictví, prarodičům zů-

a to i bez souhlasu zákonného zástupce.

zůstavitele. Dle § 1563, odst. 1 a odst. 2

stavitelovy matky druhá polovina. Obě

Výjimky se vztahují na osoby omezené

NOZ „Uděluje-li se někomu právo s ne-

dvojice prarodičů se dělí rovným dílem

ve svéprávnosti dle § 1526-1528 NOZ.

možnou rozvazovací podmínkou, nepři-

o polovinu, která na ně připadá.“ Poslední

hlíží se k ní“ a „Ustanovení závěti, kterým

šestá dědická třída pak pamatuje na děti

Formální hledisko

dětí sourozenců zůstavitele a děti praro-

Z hlediska formálního zachovává NOZ

kládací podmínkou, je neplatné.“ Má se za

dičů zůstavitele, přičemž pokud nebude

stávající formy závěti.

Po více než

to, že na řádné splnění podmínky budou

dědit některé z dětí prarodičů zůstavitele,

šedesáti letech se však do právní úpravy

dohlížet zejména zákonní dědicové, jimž

připadne nárok jeho dětem.

vrací tzv. privilegovaná závěť s úlevami -

v případě nesplnění podmínky připadne

ústní závěť, závěť před starostou a závěť

daná část dědictví.

se někomu uděluje právo s nemožnou od-

Nepřipadne-li dědictví žádné z povolaných

na palubě letadla, lodi a závěť učiněná

osob, připadne pozůstalost státu, na který

ve válečném konfliktu. Jedná se o insti-

Doložka času je institutem blížícím se

se bude dle NOZ hledět jako na zákonné-

tuty umožňující pořídit závěť za mimořád-

podmínce, avšak na rozdíl od podmínky,

ho dědice, zatímco dosud státu připadá

ných situací (např. bezprostřední ohrožení

u které není jisté, zda v budoucnu nasta-

pouze tzv. právo odúmrtní. Změna po-

života nebo jiný obdobný vážný důvod),

ne, doložka času se váže k určité událos-

stavení státu v dědickém řízení eliminuje

přičemž zákon v takovém případě klade

ti v budoucnu, která v budoucnu nastat

případy, kdy zejména nemovitý majetek

nižší formální nároky na pořízení závě-

musí, a právo přechází jako nepodmíně-

českých občanů v zahraničí připadá stá-

ti. Konkrétní požadavky na závěť poří-

né, anebo není jisté, zda čas nastane,

tu, na jehož území se nemovitost nachází,

zenou s úlevami stanoví § 1542-1549

a dané právo je považováno za podmíně-

a nikoli České republice.

NOZ.

né.

Vydědění

Pro závěť zakotvuje NOZ i několik výkla-

Vedlejší doložka ve formě příkazu umož-

Vydědění patří mezi krajní možnosti

dových pravidel ke zvýšení jistoty zůsta-

ňuje zůstaviteli přikázat, aby dědic určitým


3

způsobem konal, nebo se určitého konání

Na základě institutu obecného náhradnic-

lze např. situaci darování za života zů-

zdržel. NOZ výslovně uvádí možnost zů-

tví může zůstavitel stanovit náhradníka

stavitele

stavitele na přiměřenou dobu s odůvodně-

pro svého dědice, který dědictví nenabu-

se lze vůči všem ostatním dědicům,

ním vážného zájmu zakázat dědici zcizení

de. Omezení uložená dědici postihují i ná-

anebo

či zatížení věci, kterou mu zůstavitel za-

hradníky, ledaže zůstavitel nebo povaha

ci, přičemž nestane-li se osoba, vůči

nechal. Soud však může vždy konkrétní

věci stanoví něco jiného.

které bylo zřeknutí se učiněno, dědicem,

příkaz v závěti posoudit a rozhodnout, že

účinky

jednomu jen

vůči

zřeknutí

z

potomků.

konkrétnímu

nenastanou.

Zříci dědi-

Zřeknu-

Pomocí svěřenského nástupnictví určí

tí se má účinky i vůči potomkům dědice

zůstavitel svému dědici svěřenského ná-

a

Vykonavatel závěti a správce pozůsta-

stupce, který nabude dědictví po smrti pů-

v případech, pokud by byl dědic předlu-

losti

vodního dědice či v jiných zůstavitelem ur-

žen, a mohl by dědictvím získat majetek

V rámci možností zůstavitele uspořádat

čených případech. Dědic je de facto pouze

k uspokojení svých věřitelů.

majetkové poměry po své smrti se umož-

dočasným poživatelem předmětu dědictví,

ňuje zůstaviteli v závěti ustanovit vyko-

který je omezen na možnosti tento před-

Nově se může dědic vzdát dědictví ve

navatele závěti, jehož hlavním posláním

mět dědictví zcizovat nebo zatěžovat.

prospěch druhého. Toto právo se realizuje

je dohlížet na dodržení poslední vůle

Zůstavitel však může dědici přiznat právo

v průběhu dědického řízení a nezbytností

zůstavitele a hájit platnost závěti. Zůsta-

s dědictvím volně nakládat.

je, aby došlo k přijetí dědictví, kterého se

se k danému příkazu nepřihlíží.

vitel může vykonavateli uložit povinnosti,

není

odporovatelným

úkonem

ani

následně dědic vzdá. Dědictví se ovšem

případně stanovit odměnu. Vykonavatel

ZŘEKNUTÍ SE, VZDÁNÍ SE A ODMÍTNU-

může vzdát jen dědic, který ho neodmítl,

je povinen vykonávat svoji funkci s péčí

TÍ DĚDICTVÍ

a se vzdáním musí souhlasit osoba, v jejíž

řádného hospodáře a má všechna práva

prospěch se dědic vzdal. Jestliže se vzdá Odmítnutí dědictví nedoznává žádných

dědictví ten, kdo je obtížen osobním pří-

výrazných změn. I nadále se po odmítnu-

kazem či odkazem, musí jej přesto splnit.

Dále má zůstavitel možnost určit ve své

tí dědictví hledí na dědice, jako kdyby se

Vzdání se má rovněž účinky i pro potomky

závěti i správce pozůstalosti, který vyko-

smrti zůstavitele nedožil, a nárok na dě-

dědice.

nává správu pozůstalosti, a zároveň se

dictví přechází na potomky odmítnuvšího

řídí pokyny vykonavatele v závěti. Zůstavi-

dědice. Vedle možnosti dědice odmítnout

tel může rovněž i správci uložit povinnosti,

dědictví NOZ přináší možnost zřeknout se

případně stanovit odměnu.

nebo vzdát se dědictví.

Dědická substituce

Zavedení institutu zřeknutí se dědictví

zůstavitele primárně v plné výši. Dědicové

Další zcela nový institut v NOZ představu-

požadovala praxe. Dědic se může zříci

si však mohou vyhradit soupis inventáře

je dědická substituce, přičemž náhradnic-

dědického práva smlouvou ve formě

majetku a vyhradit si hrazení dluhů jen

tví je rozlišováno na obecné a svěřenecké.

veřejné listiny se zůstavitelem, řešit tak

do výše nabytého majetku. Toto právo

potřebná k splnění svých úkolů.

OCHRANA VĚŘITELŮ Zásadní koncepční změnou, kterou NOZ přináší, je povinnost dědiců hradit dluhy


4

nemůže zůstavitel dědici odejmout. Uplat-

du ostychu jedno z tabuizovaných témat,

ňuje se ústně u soudu nebo písemně

bylo by vhodné, aby zůstavitel patřičně

v případě zaslání poštou soudu. Pokud

zhodnotil možnosti, které mu nová právní

se ale prokáže, že při soupisu dědic

úprava pro jeho pořízení pro případ smrti

zatajil úmyslně majetek, výhrada soupisu

nabízí, a tyto možnosti s rozvahou využil.

zaniká a dědic je povinen hradit dluhy zůstavitele v plné výši. ZÁVĚR Rekodifikace dědického práva přináší mnoho změn, které jistě naleznou příznivou odezvu a budou hojně využívány v praxi. Již nyní je možné pořídit závěť dle NOZ za předpokladu, že ke smrti zůstavitele dojde až za účinnosti nové právní úpravy. Ačkoli často dědické právo představuje v soukromé sféře z důvo-

Jan Pavelka, advokát Iva Jahodová, koncipientka

INFOBOX • • • • • • •

možnost připojit vedlejší doložky v závěti – podmínka, doložení času, příkaz; možnost určit dědici obecnou i svěřeneckou substituci; právnická osoba může dědit za podmínky, že existuje v den úmrtí zůstavitele, anebo vznikne nejpozději do jednoho roku od tohoto dne; snížení nároku nepominutelných dědiců o ¼; nepominutelným dědicům bude náležet z pozůstalosti pouze nárok na povinný díl, který bude vyplácen přednostně v penězích; rozšíření okruhu zákonných dědiců; možnost zřeknutí se, vzdání se dědictví; povinnost dědiců hradit dluhy zůstavitele primárně v plné výši, při výhradě soupisu hradí pouze do výše zděděného majetku.


5

DĚDICKÁ SMLOUVA A ODKAZ NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK



Dědická smlouva a odkaz jsou v rámci

obsahem, dědická smlouva je dvojstran-

Co do věcného rozsahu, zůstavitel může

úpravy dědického práva v novém ob-

ný právní úkon a vztahuje se na ni jedna

dědickou smlouvou pořídit o kterékoliv

čanském zákoníku (,,NOZ“) pravdě-

ze základních zásad soukromého práva

části svého majetku. Pasiva přecházejí na

podobně nejvýznamnějšími novinka-

- pacta sunt servanda. Bude-li proto chtít

smluvního dědice za stejných podmínek

mi. Nejde však o instituty úplně nové,

zůstavitel změnit nebo zrušit jednou uza-

jako na dědice ze závěti nebo ze zákona.

protože český, resp. československý,

vřenou dědickou smlouvu, bude k tomu

Po uzavření dědické smlouvy může zůsta-

právní řád je znal ještě v dobách plat-

v

souhlas

vitel nadále libovolně disponovat se svým

nosti všeobecného občanského záko-

smluvního dědice. Lehkovážné a nepro-

majetkem. Avšak smluvní dědic se může

níku, a vracejí se tak na českou právní

myšlené uzavření dědické smlouvy

tak

dovolat neúčinnosti zůstavitelova pořízení

scénu po více než padesáti letech. Nic-

může v některých situacích zůstaviteli,

pro případ smrti nebo darovací smlouvy,

méně v důsledku tohoto přerušení si

ale i jeho dědicům, výrazně znepříjemnit

které jsou neslučitelné s již uzavřenou dě-

k nim bude muset česká laická i odbor-

život.

dickou smlouvou.

NÁLEŽITOSTI DĚDICKÉ SMLOUVY

NOZ toto sice výslovně neupravuje, ale

zásadě

vždy

potřebovat

ná veřejnost znovu najít cestu. Úprava dědické smlouvy a odkazu, jakožto tradičních soukromoprávních institutů,

dědická smlouva může být uzavřena jako

značným způsobem rozšiřuje dosud

Zákon stanovuje, že dědická smlouva

chudé možnosti zůstavitele disponovat

může být uzavřena pouze ve formě notář-

se svým majetkem. V následujících řád-

ského zápisu, a vyžaduje se osobní jedná-

cích si proto podrobněji rozebereme

ní smluvních stran, a tedy ji nelze uzavřít

úpravu těchto institutů.

v zastoupení.

bezúplatná a rovněž jako úplatná. ODKAZ Odkazem zůstavitel nařizuje určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odka-

DĚDICKÁ SMLOUVA

Základními subjekty jsou zůstavitel a dru-

zu. Odkazovníkovi tedy zřízením odkazu

há strana, která se sama stává smluvním

vzniká právo na vydání určité věci v přípa-

Dědická smlouva je především novým

dědicem, anebo je za smluvního dědice

dě, že zůstavitel zemře. Toto právo však

právním důvodem dědění a doplňuje tak

povolaná třetí osoba. Zůstavitelem pořizu-

nemá přímo vůči zůstaviteli, ale vůči dědici

stávající způsoby dědění ze zákona a ze

jícím dědickou smlouvou může být v zása-

nebo odkazovníkovi. Vzhledem k tomu, že

závěti. Zákon výslovně stanoví, že zů-

dě jedině zletilá a plně svéprávná osoba.

odkazy jdou k tíži pozůstalosti, je nevy-

stavitel touto smlouvou povolává druhou

Je-li zůstavitel omezen ve svéprávnos-

slovenou podmínkou, že zůstavitel může

smluvní stranu nebo třetí osobu za dědi-

ti, tak může tuto smlouvu uzavřít pouze

nařídit vydání odkazu jen tomu, kdo má

ce nebo odkazovníka. Uzavřením dědické

se souhlasem svého opatrovníka. Ne-

určitý prospěch z pozůstalosti.

smlouvy vzniká smluvnímu dědici právo

splnění výše uvedených podmínek má

být dědicem zůstavitele v případě jeho

pak za následek neplatnost dědické

Odkaz je sice systematicky správně zařa-

smrti. Toto právo je nepřevoditelné, nedo-

smlouvy.

zen do dědického práva, ale není děděním

hodnou-li se smluvní strany jinak.

v pravém slova smyslu a odkazovník se PŘEDMĚT DĚDICKÉ SMLOUVY

Pro zůstavitele tak dědická smlouva před-

nepovažuje za dědice. V případě odkazu především nedochází k univerzální suk-

stavuje hlavně alternativu k závěti. Na

Zůstavitel nemůže dědickou smlouvou

cesi a na odkazovníka proto společně

rozdíl od ní však bude muset zůstavitel

pořídit o celém svém majetku, ale pouze

s odkazem nepřecházejí zůstavitelovi dlu-

v případě dědické smlouvy jednat mno-

o třech čtvrtinách. O zbylé jedné čtvrtině

hy. Současný občanský zákoník sice tedy

hem rozvážněji. Zatímco závěť je jedno-

může pořídit v prospěch smluvního dědice

umožňoval, aby zůstavitel pořídil v závěti

stranným právním úkonem, a jednu závěť

závětí, ale ani v takové situaci nesmí být

o určité konkrétní věci v pozůstalosti, ale

tak lze kdykoliv nahradit závětí s jiným

opomenut nepominutelný dědic.

společně s ní vždy přecházela i poměrREKODIFIKAČNÍ NOVINKY

6

ná část pasiv. Vzhledem k tomu, že širší

mněnky odvolání odkazu úzce související

Důležitým pravidlem je, že zůstavitel může

veřejnost mezi odkazem a děděním příliš

se skutečností, že předmětem odkazu je

zatížit pozůstalost odkazy maximálně tak,

nerozlišuje, mnohdy mohl být zůstavitel

určitá konkrétně vymezená věc. Jedná se

aby každý z dědiců měl alespoň jednu

překvapen, že dle současné právní úpravy

např. o situaci, kdy zůstavitel zničí nebo

čtvrtinu svého dědictví nezatíženou odka-

nemohl odkázat určitou věc, aniž by přešly

trvale zcizí předmět odkazu.

zy. Překročí-li však zůstavitel tuto hranici,

i dluhy. Lze proto předpokládat, že právě

neznamená to neplatnost odkazu. Dědic

v důsledku absence univerzální sukcese

Nenařídí-li zůstavitel splnění odkazu ně-

však může uplatnit své právo na poměrné

se odkaz rychle stane v praxi poměrně

kterému z dědiců konkrétně, jsou všichni

zkrácení odkazů. Neučiní-li tak a pozůsta-

rozšířeným institutem.

dědicové povinni splnit odkaz dle poměru

lost je zatížena odkazy natolik, že ji téměř

jejich podílů.

vyčerpávají, má dědic právo pouze na

POŘÍZENÍ ODKAZU

náhradu nákladů spojených s vyřízením PŘEDMĚT ODKAZU

Odkaz není samostatným pořízením pro

odkazu a na přiměřenou odměnu. Zákon počítá i se situací, že pozůstalost nebude

případ smrti a může být pořízen pouze

Předmětem odkazu může být jakákoliv

postačovat k úhradě nákladů a odměny.

jako součást závěti, dovětku nebo dědické

část pozůstalosti. NOZ výslovně upravuje

V takovém případě je hradí odkazovníci

smlouvy. Proto i jeho forma bude následo-

tři druhy odkazů, a to odkaz věcí určitého

dle poměru hodnot jejich odkazů a dědic

vat formu těchto primárních úkonů. To pla-

druhu, odkaz určitých věcí a odkaz pohle-

má zadržovací právo k odkazům jako za-

tí i pro podmínky zůstavitelovi způsobilosti

dávky. Zákon připouští i nařízení odkazu

jišťovací prostředek.

pořídit odkaz.

věci, která není součástí pozůstalosti. Jde-li v takovém případě o věc určenou

NABYTÍ ODKAZU

NOZ připouští i možnost nařízení tzv.

druhově, a nestanoví-li zůstavitel výslovně

pododkazu, kterým zůstavitel nařídí od-

že má být vydána z pozůstalosti, je osoba,

Jak již bylo výše uvedeno, nařízením od-

kazovníku, aby splnil další odkaz, přičemž

jíž byl odkaz nařízen, povinna tuto věc ob-

kazu nabývá odkazovník pouze právo

jeho hodnota může být i vyšší než hodnota

starat. U odkazu individuálně určené věci,

k vydání předmětu odkazu v případě zů-

prvního odkazu.

která není součástí pozůstalosti, musí zů-

stavitelovi smrti. Toto právo je za života

stavitel výslovně stanovit, že tato věc má

zůstavitele nepřevoditelné a odkazovník

Jednou nařízený odkaz lze odvolat, ale

být koupena. Osoba povinná z odkazu se

o něm nemůže ani pořídit. Vlastnické prá-

samozřejmě toto odvolání bude závis-

pak musí pokusit věc koupit, a pokud ne-

vo k předmětu odkazu pak nabývá odka-

lé od formy, ve které byl odkaz pořízen.

uspěje, vyplatí se odkazovníkovi obvyklá

zovník samotnou smrtí zůstavitele, ten ale

Nicméně zákon stanovuje vyvratitelné do-

cena.

může stanovit i pozdější okamžik. V zása-


7

dě platí, že odkaz je splatný rok po smrti

rizika. Jak bylo výše uvedeno, zrušit

zůstavitele, ale v případě jednotlivě urče-

neuváženě uzavřenou dědickou smlouvu

ných věcí, nebo odkazů pro dobročinné

nemusí být pro zůstavitele vůbec jedno-

a veřejně prospěšné účely, může odka-

duchou záležitostí, ale rovněž v přípa-

zovník požadovat vydání odkazu okamži-

dě odkazu musí být dědicové obezřetní,

tě.

aby včas využili svého práva ke zkrácení odkazů, pokud jimi zůstavitel nadměrně

ZÁVĚR

zatížil pozůstalost. Lze tak konstatovat, že v souladu s duchem celé rekodifika-

Dědická smlouva i odkaz nepochybně při-

ce soukromého práva kladou tyto insti-

náší do českého dědického práva nové

tuty zvýšené nároky na bdělost jejich

příležitosti, a oba instituty se určitě prosa-

subjektů.

Jan Pavelka, advokát David Šmíd, koncipient

dí i v praxi. Současně přináší ale i určitá

INFOBOX • • •

nové instituty dědického práva – odkaz a dědická smlouva; dědická smlouva jakožto nový dědický titul; možnost zanechat určitou konkrétní věc prostřednictvím odkazu, bez současného přechodu dluhů zůstavitele.


8

DĚDICKÉ PRÁVO PO REKODIFIKACI – PROCESNÍ ASPEKTY NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK



Na změny dědického práva, které při-

pro usnesení a jiné úkony soudu a učiní

z důvodu vhodnosti, mají pouze dědici

náší nový občanský zákoník, navazuje

návrhy na jejich znění.

zůstavitele, dále stát, je-li zákonným dě-

dále novelizace úpravy dědického ří-

dicem, a vypravitel pohřbu; a to pouze

zení v rámci práva procesního. Dochá-

Určení místní příslušnosti

v případě, že jsou soudu známi v době,

zí k novelizaci zákona č. 99/1963 Sb.,

V ZŘS dále došlo ke zjednodušení urče-

kdy byl podán návrh na přikázání věci

občanského soudního řádu („OSŘ“),

ní místní příslušnosti okresního soudu;

jinému soudu.

v rámci které dojde mimo jiné ke zruše-

k řízení o pozůstalosti je v první řadě pří-

ní ustanovení upravujících tzv. nespor-

slušný soud, v jehož obvodu měl zůstavitel

ÚČASTNÍCI PŘI PROJEDNÁVÁNÍ

ná řízení (kam patří i řízení dědické).

v době své smrti evidováno místo tr-

POZŮSTALOSTI, PROCESNÍ

Zároveň bude přijat zcela nový zákon

valého pobytu v informačním systému

NÁSTUPNICTVÍ

o zvláštních řízeních soudních, který

evidence obyvatel podle zákona o eviden-

dědické řízení nově upraví. Zákon

ci obyvatel, případně místo jiného pobytu

Účastníci při projednávání pozůstalosti

o zvláštních řízeních soudních bude

evidované podle jiných právních předpi-

V ZŘS je oproti původní úpravě v OSŘ

speciální k OSŘ, a na otázky jím ne-

sů. Není to již tedy soud, v jehož obvodu

odlišně upraveno účastenství v řízení

upravené se tedy použijí příslušná

měl zůstavitel naposledy bydliště, jak

o pozůstalosti. Obecně dle § 6 ZŘS pla-

ustanovení OSŘ. V současné době již

stanovila současná právní úprava. Místo

tí, že účastníkem řízení je navrhovatel

oba zákony spolu s další doprovod-

zůstavitelova posledního bydliště je pro

a ten, o jehož právech a povinnostech má

nou legislativou prošly třetím čtení

určení místní příslušnosti důležité teprve

být v řízení jednáno, a dále ti, které zá-

v Poslanecké sněmovně a měly by na-

tehdy, jestliže zůstavitel nebyl evidován

kon za účastníky označuje. V první řadě

být účinnosti spolu s hmotněprávními

v žádné evidenci dle zvláštních zákonů.

je nezbytné zajistit, aby účastníky řízení

předpisy, tedy dnem 1. ledna 2014.

Pokud nelze určit ani místo zůstavi-

byly osoby, které mají nabýt majetek zů-

telova bydliště, je k řízení příslušný soud,

stavitele, tedy osoby, o nichž lze důvod-

ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ O POZŮSTALOSTI

v jehož obvodu je místo, kde se naposledy

ně předpokládat, že jsou zůstavitelovými

A URČENÍ MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI

zdržoval, a nelze-li příslušnost určit ani tak,

dědici; má-li pozůstalost připadnout státu

pak místo, kde je zůstavitelův nemovitý

jako odúmrť, pak je účastníkem řízení stát.

Zahájení řízení

majetek. Posledním možným kritériem

Jestliže zůstavitel nezanechal žádný ma-

I nadále bude možné zahájit řízení o po-

pro určení místní příslušnosti je místo,

jetek nebo zanechal pouze majetek nepa-

zůstalosti jak na návrh dědice, tak i bez

kde zůstavitel zemřel. Tato změna by tedy

trné hodnoty, je účastníkem řízení pouze

návrhu usnesením soudu, přičemž tento

měla přinést zjednodušení a urychlení

vypravitel pohřbu. Potud zůstává úprava

způsob v praxi značně převažuje. Stejně

určení místní příslušnosti.

účastenství stejná.

komisaře, kterým je vždy notář, pověře-

Vzhledem k tomu, že v řízení o pozůs-

Nově pak ZŘS musí reagovat na institu-

ný soudem dle rozvrhu práce. Notář jako

talosti poměrně často dochází k jeho

ty zavedené novým občanským zákoní-

soudní komisař vykonává v rámci řízení

delegaci z důvodu vhodnosti, při které

kem (,,NOZ“), tedy na institut vykonava-

o pozůstalosti veškeré úkony a vydává

je věc přikázána okresnímu soudu přísluš-

tele závěti, který je (jestliže byl povolán)

veškerá usnesení s výjimkou těch úko-

nému dle bydliště dědiců, nikoli zůstavi-

účastníkem řízení o pozůstalosti v přípa-

nů, které jsou vyjmenovány v § 99 odst.

tele, obsahuje nová úprava rovněž spe-

dech, kdy pozůstalost nenabývá stát nebo

2 zákona o zvláštních řízeních soudních

ciální úpravu přikázání věci oproti obecné

řízení nebude zastaveno, a dále na in-

(,,ZŘS“). Ve vyjmenovaných případech

úpravě OSŘ. Právo vyjádřit se k tomu,

stitut

notář pouze připraví všechny podklady

kterému soudu má být věc přikázána

účastníkem řízení tehdy, jde-li v něm

tak zůstává zachována i funkce soudního

správce

pozůstalosti,

který

je


9

o ustanovení správce pozůstalosti nebo

VEŘEJNOST ZJIŠTĚNÍ

o úkony správy pozůstalosti. Účastníky pouze

části

Jestliže se v průběhu dědického řízení

kém právu nebo kdo uplatnil u soudu své

žel zůstavitele, který je účastníkem,

zjistí, že zůstavitel zanechal listinu o poří-

dědické právo, a jehož účast v řízení o dě-

jde-li o rozhodnutí o právech a povin-

zení pro případ smrti, smlouvu o zřeknutí

dictví nebyla ukončena. Soudní komisař

nostech ze společného jmění při zániku

se dědického práva, listinu o prohlášení

musí kromě poučení, jakým způsobem

manželství

neo-

o vydědění nebo o zrušení těchto práv-

je možno výhradu soupisu pozůstalosti

smrtí dědic

jsou

dále

každého, kdo byl vyrozuměn o dědic-

man-

pominutelný

řízení

musí dle § 172 ZŘS soudní komisař poučit

zůstavitele,

a

který

ních jednání, popřípadě další listiny,

uplatnit, dědice upozornit, jaké jsou ná-

je účastníkem, jde-li v řízení o soupis

zůstavitele,

které mohou mít pro nabytí pozůstalos-

sledky v případě neuplatnění výhrady.

pozůstalosti, určení obvyklé ceny po-

ti význam, je nezbytné, aby byl zjištěn

Důsledky přitom mohou být pro dědice

zůstalosti a o vypořádání jeho povinné-

jejich obsah. Přitom je nově stanoveno,

dosti zásadní, zejména není-li dobře

ho dílu. Věřitel zůstavitele je účastníkem,

že jedná-li se o listiny, které nebyly se-

obeznámen s majetkem zůstavitele.

jde-li v řízení o odloučení pozůstalosti nebo

psány ve formě notářského zápisu a které

o soupis pozůstalosti, které navrhl. Všech-

notář přijal do notářské úschovy, provádí

Samotný

ny tyto osoby přestávají být účastníky

se toto zjištění veřejně. O tomto veřej-

notář jakožto soudní komisař, případně

řízení, jakmile se účel jejich účasti

ném zjištění listin přitom soudní komisař

jeho zaměstnanci, kteří jsou k tomu notá-

naplní.

vyrozumí

v úvahu přicházející dědice,

řem pověřeni. O době a místě provedení

soupis

pozůstalosti

provádí

na úřední desce soudu vyvěsí oznámení

soupisu vyrozumí soudní komisař nejmé-

Všem těmto shora vyjmenovaným účast-

o jeho konání a ve výjimečných případech

ně 15 dní předem všechny osoby, které

níkům přitom zaniká účast na řízení dnem

může být takovéto vyrozumění zveřejně-

mají právo být soupisu přítomny a vznášet

nabytí právní moci usnesení o nařízení

no prostřednictvím hromadných sdělova-

dotazy a připomínky (zejména tedy každé-

likvidace pozůstalosti. Účastníky řízení

cích prostředků; tento způsob zveřejnění

ho, kdo osvědčí své dědické právo nebo

jsou po nařízení likvidace pouze věřitelé,

přitom v řízení o pozůstalosti představuje

právo na povinný díl, správce pozůstalosti,

kteří se přihlásili, nebo kteří mají právo

dosti podstatnou novinku, o které se ještě

vykonavatele závěti, odkazovníky, věřitele,

na uspokojení své pohledávky, i když

zmíním.

který

ji

nepřihlásili,

a

likvidační

správce,

navrhl

odloučení

pozůstalosti,

a pokud soud souhlasí, pak i jinou osobu,

byl-li jmenován. Věřitelé jsou samozřej-

V ZŘS bylo dále třeba vypořádat se s no-

která na tom prokáže právní zájem). Po-

mě účastníky řízení jen dokud jde v řízení

vou možností zůstavitele pořídit dle § 1542

kud by takové vyrozumění mohlo vážně

o uspokojení jejich pohledávky.

NOZ závěť ústně před třemi současně pří-

ohrozit včasné provedení soupisu, soudní

tomnými svědky, jestliže se ocitl pro nena-

komisař vyrozumění neprovede a přizve

Procesní nástupnictví

dálou událost v patrném a bezprostředním

si k soupisu dva svědky, kteří musí splňo-

Odlišně je pak oproti obecné procesní

ohrožení života. V tomto případě je sa-

vat podmínky stanovené v § 175 odst. 2

úpravě upraveno procesní nástupnictví

mozřejmě nezbytné postupovat v zájmu

ZŘS. Soupis pozůstalosti následně uve-

v případě, ztratí-li účastník v průběhu říze-

předcházení možnému zneužití tohoto in-

de soudní komisař v protokolu, ve kterém

ní způsobilost být účastníkem, například

stitutu co nejobezřetněji. Ke zjištění obsa-

kromě obecných náležitostí uvede, kdo byl

jestliže zemře. Soudní komisař v tomto

hu takového pořízení nařídí soud jednání,

soupisu přítomen, jaké měl dotazy a připo-

případě na jeho místě pokračuje v řízení

při kterém vyslechne všechny svědky,

mínky, popis majetku způsobem, aby bylo

s tím, kdo u soudu do protokolu výslovně

před kterými zůstavitel projevil svou

možno zjistit totožnost jednotlivých věcí

prohlásí, že je právním nástupcem účast-

vůli, jestliže tomu nebrání závažné okol-

a aby byla vyloučena jejich záměna, dále

níka, a své tvrzení o přechodu práv a po-

nosti na straně svědků, a sepíše o tomto

uvede, kde se majetek nachází, zda byl

vinností prokáže (například usnesením

jednání protokol.

zajištěn a jak.

OCHRANA VĚŘITELŮ ZŮSTAVITELE

Odůvodňují-li to okolnosti případu, může

o dědictví). V případě, že dojde odvážnou smlouvou, která vyžaduje formu veřejné listiny, ke zcizení dědictví po smrti zůsta-

soudní komisař rozhodnout o nahrazení

vitele dle § 1714 NOZ, soud pokračuje dle

Soupis pozůstalosti

soupisu pozůstalosti seznamem pozůsta-

§ 121 ZŘS nadále na místě dědice s na-

Jednou ze zásadních změn, které NOZ

lostního majetku, který vyhotoví správce

byvatelem dědictví, jestliže zcizitel a naby-

v § 1704 přináší, je povinnost dědiců

pozůstalosti a který potvrdí všichni dědici.

vatel o to u soudu do protokolu výslovně

hradit dluhy zůstavitele v plném rozsa-

Soudní komisař může usnesením rovněž

požádají a jestliže zcizení dědictví proká-

hu, pokud neuplatní výhradu soupisu.

rozhodnout, že soupis pozůstalosti bude

žou.

O možnosti vyhradit si soupis pozůstalosti

nahrazen společným prohlášením dědiců


10

o pozůstalostním majetku, jestliže jej dědi-

komisaře nebo jiného vhodného schova-

posud věřitel nucen žalovat všechny

cové předloží. V tomto případě tak zůsta-

tele, případně jej zapečetit v bytě zůsta-

v úvahu přicházející dědice, chtěl-li pro-

ne pro dědice zachována výhoda výhrady

vitele, dále může zakázat výplatu z účtu

mlčení své pohledávky v průběhu řízení

soupisu, avšak zároveň ušetří čas a nákla-

nebo vkladní knížky, případně může uložit

o pozůstalosti zabránit.

dy na pořízení soupisu pozůstalosti. V této

dlužníkům zůstavitele, aby plnění ukládali

souvislosti je však nezbytné upozornit na

do úschovy soudu. Z odloučené pozůs-

§ 1688 NOZ, dle kterého prokáže-li se, že

talosti se následně uspokojí věřitel, který

prohlášení dědiců nebo seznam majetku

si odloučení vyžádal. Tento postup se

Rovněž úprava likvidace dědictví dozna-

neodpovídají skutečnosti, ruší se tím dě-

však pro věřitele může ukázat i jako nevý-

la celou řadu změn, kterým však, vzhle-

dicům od počátku účinky výhrady soupisu.

hodný, neboť ztratí možnost se uspokojit

dem k omezenému rozsahu tohoto člán-

Tento účinek však nenastane vůči dědi-

z ostatního dědicova majetku, jestliže se

ku, není možné se zevrubněji věnovat.

ci, který prokáže, že neúplnost nezavinil,

jeho původní obava ukáže jako mylná

Proto se budu dále zabývat pouze podmín-

například v případě, že o majetku zůstavi-

a majetek dědice předlužený nebude.

kami nařízení likvidace a zavedení institutu

tele nevěděl.

V tomto případě totiž dědic nebude za dlu-

likvidačního správce.

LIKVIDACE DĚDICTVÍ

hy zůstavitele odpovídat svým vlastním Odloučení pozůstalosti

majetkem ani v případě, že neuplatnil vý-

Nařízení likvidace

I nadále zůstává zachován princip, dle kte-

hradu soupisu.

Soud nařídí likvidaci pozůstalosti na návrh

rého platí, že jestliže dědic v rámci řízení

dědice, kterému svědčí výhrada soupi-

o pozůstalosti nabude majetek zůstavite-

Promlčecí lhůta

su, nebo na návrh státu, na nějž se hle-

le, tento majetek splyne s jeho vlastním.

V souvislosti se snahou o zvýšení ochrany

dí, jako by byl zákonný dědic, anebo na

To však může znamenat ohrožení pro

věřitelů zůstavitele bych dále ráda upozor-

návrh věřitele, který prokázal svou pohle-

věřitele zůstavitele, neboť dědic může být

nila ještě na jednu novinku, která je sice

dávku. Učiní tak pouze v případě, že nejsou

natolik zadlužený, že i majetek z pozůs-

upravena NOZ, nicméně úzce souvisí

splněny předpoklady pro zastavení řízení

talosti bude použit pro uspokojení věřitelů

s řízením o pozůstalosti. V § 643 odst. 1

o pozůstalosti, že bylo provedeno vypo-

dědice a na uspokojení pohledávek zů-

NOZ je stanoveno, že přešla-li povinnost

řádání majetku patřícího do společného

stavitelových věřitelů již z pozůstalosti ne-

uhradit pohledávku zůstavitelova věřitele

jmění zůstavitele a jeho manžela a že

zbudou finanční prostředky. Proto byl v §

na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve

dosud nebylo pravomocně rozhodnuto

1709 NOZ zaveden nový institut odlouče-

uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo

o dědictví. Samozřejmě je dále nezbytné,

ní pozůstalosti, při němž soudní komisař

dědictví potvrzeno. To v podstatě zname-

aby bylo stanoveno předlužení majetku

na návrh věřitele, který osvědčí důvodnou

ná, že promlčecí doba nemůže skončit

zůstavitele. Vyžaduje-li to veřejný zájem,

obavu z předlužení dědice, usnesením

v průběhu řízení o pozůstalosti, a to ani

může soud při splnění všech těchto pod-

rozhodne o odloučení pozůstalosti nebo

v případě, že věřitel nepřihlásil svou

mínek nařídit likvidaci dědictví i bez návr-

její části od jmění dědice. Následně soud-

pohledávku do pasiv pozůstalosti; pro-

hu.

ní komisař vyhotoví seznam majetku patří-

mlčecí doba tedy uplyne teprve šest mě-

cího do odloučené pozůstalosti a ukáže-li

síců po pravomocném skončení dědic-

O nařízení likvidace soud rozhodne usne-

se to nezbytným, majetek zajistí. Při tom-

kého řízení. Pro věřitele zůstavitele tak

sením, ve kterém rovněž vyzve věřitele

to zajištění postupuje podle ustanovení

odpadne dosavadní nutnost žalovat svou

zůstavitele, aby u něho přihlásili své po-

o závěře pozůstalosti (dosud nazývá-

pohledávku v průběhu řízení o pozůsta-

hledávky ve lhůtě, kterou stanoví; pro při-

no jako „neodkladné opatření“); soudní

losti za situace, kdy ještě není roz-

hlášení pohledávek je v zákoně nově sta-

komisař je tedy oprávněn uložit majetek

hodnuto o tom, kdo je dědicem zů-

novena minimální lhůta, která nesmí být

zůstavitele do úschovy soudu, soudního

stavitele. V takovém případě byl do-

kratší než 3 měsíce od právní moci usne-


11

sení. Usnesení se v den jeho vydání vyvě-

zůstalosti úkoly, které jsou vyjmenovány

ní celé řady institutů, například odkazů,

sí na úřední desce soudu, u něhož probíhá

v § 203 ZŘS, přičemž při výkonu funkce

náhradníků, dědické přihlášky, svěřen-

řízení o pozůstalosti, a rovněž je možné

jedná svým jménem na účet pozůstalos-

ského náhradnictví, dědické smlouvy atd.

v odůvodněných případech zveřejnit usne-

ti. Likvidačnímu správci náleží za učiněné

Rovněž bylo v souladu se snahou NOZ

sení též prostřednictvím hromadných sdě-

úkony odměna, která se uhradí z majet-

posílit postavení věřitelů a vůli zůstavite-

lovacích prostředků. Obě zmíněná opatře-

ku likvidační podstaty podle rozhodnutí,

le, nezbytné upravit i k tomu se vztahující

ní by v rámci likvidace pozůstalosti měla

kterým se řízení o likvidaci pozůstalosti

ustanovení procesního práva. Jak se tyto

přispět k lepší ochraně věřitele.

končí. Není-li likvidační správce soudem

cíle podařilo naplnit, se ukáže teprve po

jmenován, plní jeho práva a povinnosti no-

1. lednu 2014, pokud k tomuto datu

Likvidační správce

tář, který byl pověřen provedením úkonů

skutečně dojde k nabytí účinnosti těchto

ZŘS dále zavádí zcela nový institut likvi-

jako soudní komisař.

zákonů. Teprve praxe totiž ukáže, zda se

dačního správce, kterého jmenuje soud

podařilo ošetřit jak v hmotném, tak i v pro-

v případě, že to vyžaduje potřeba správy

Hlavním úkolem zákona o zvláštních ří-

cesním právu veškeré eventuality, které mo-

nebo zpeněžování majetku patřícího do

zeních soudních bylo přizpůsobit proces-

hou nastat a se kterými se je v rámci řízení

likvidační podstaty anebo existence sporů

ní právo právu hmotnému tak, aby řízení

o pozůstalosti nutno vypořádat.

o pasiva likvidační podstaty. Soud jmenu-

o pozůstalosti lépe vyhovovalo současným

je likvidačním správcem osobu, která je

potřebám. Zároveň bylo nezbytné přizpů-

zapsána v seznamu insolvenčních správ-

sobit procesní předpisy obnovené právní

ců, vedeném Ministerstvem spravedlnosti.

terminologii, zejména právnímu pojmu

Likvidační správce plní při likvidaci po-

„pozůstalost“, a reflektovat znovuzavede-

Markéta Menclerová, notářská kandidátka JUDr. Dany Menclerové, notářky ve Vsetíně

INFOBOX • • • • •

odlišná úprava určení místní příslušnosti soudů v řízení o pozůstalosti; nová úprava účastenství a procesního nástupnictví; zavedení veřejného čtení pořízení pro případ smrti a dalších listin pořízených zůstavitelem; úprava procesních aspektů nově zavedených institutů soupisu pozůstalosti a odloučení pozůstalosti; zavedení institutu likvidačního správce.


12

PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA Česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem

REKODIFIKAČNÍ NOVINKY NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK


ZÁŘÍ 2013


Havel, Holásek & Partners kancelářemi v Praze, v Brně, Ostravě a Bratislavě je s týmem více než 140 právníků, několika desítek studentů právnických fakult a více než 400 spolupracovníků, včetně 130 zaměstnanců spolupracující inkasní agentury Cash Collectors, největší česko-slovenskou právnickou firmou. Kancelář v současné době poskytuje služby zhruba 1000 klientům, z toho více než 35 společnostem patřícím do Czech TOP 100 a cca 100 společnostem patřícím do Fortune 500. Kancelář je podle historických výsledků všech pěti ročníků oficiální soutěže Právnická firma roku podle celkového počtu nominací a titulů nejúspěšnější českou advokátní kanceláří v rámci tohoto hodnocení. Kancelář také získala prestižní ocenění Who’s Who Legal Award, je vyhodnocena jako nejlepší advokátní kancelář roku 2011 a 2012 v České republice a v celkovém hodnocení publikace Practical Law Company za všechny hodnocené právní obory získala 1. místo mezi domácími advokátními kancelářemi. Kancelář dále získala ocenění ILO Client Choice Awards 2010 a 2013 udělované mezinárodní ratingovou agenturou International Law Office (ILO), čímž se stala klienty nejlépe hodnocenou právnickou firmou v České republice. Právníci kanceláře jsou pravidelně uváděni mezi vedoucími či doporučovanými specialisty renomovanými mezinárodními ratingovými publikacemi jako jsou PLC Cross-border, European Legal 500, Chambers Global Guide, European Legal Experts, Global Law Experts a IFLR 1000; tyto publikace uvádějí kancelář jako jednu z nejlepších právních firem pro transakce realizované v České republice v oblasti fúzí a akvizic, obchodního práva a práva obchodních společností, bankovního a finančního práva, práva kapitálových trhů, insolvence a restrukturalizace, stavebního práva, práva nemovitostí, pracovního práva a řešení sporů. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners má nejkomplexnější mezinárodní podporu dostupnou pro české a slovenské advokátní kanceláře.

Týn 1049/3 110 00 Praha 1 Česká republika Tel.: +420 224 895 950 Fax: +420 224 895 980

Poděbradova 2738/16 702 00 Ostrava Česká republika Tel.: +420 596 110 300 Fax: +420 596 110 420

Hilleho 1843/6 602 00 Brno Česká republika Tel.: +420 545 423 420 Fax: +420 545 423 421

Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava Slovenská republika Tel.: +421 232 113 900 Fax: +421 232 113 901

Za vydání Rekodifikačních novinek odpovídají: Jan Topinka, partner ([email protected]), Dušan Sedláček, partner ([email protected]) a Jana Buršíková, senior advokátka a professional support lawyer ([email protected]) Účelem tohoto dokumentu a informací v něm obsažených je informovat obecně o vybraných významných legislativních změnách, nikoliv podat jejich vyčerpávající právní rozbor. Přestože přípravě tohoto dokumentu byla věnována maximální pozornost a péče, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners doporučuje si před přijetím jakýchkoliv rozhodnutí na základě informací v tomto dokumentu vyžádat detailnější právní konzultaci.

© 2013 Havel, Holásek & Partners s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

REKODIFIKAČNÍ NOVINKY

Recommend Documents