REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE VYSOČINA

Oznámení koncepce

podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE VYSOČINA

Prosinec 2012

Kraj Vysočina

Regionální inovační strategie Kraje Vysočina

Strana 2

OBSAH strana Obsah ......................................................................................................................... 2 A. Údaje o předkladateli.............................................................................................. 3 B. Údaje o koncepci.................................................................................................... 4 B.1. Název .............................................................................................................. 4 B.2. Obsahové zaměření (osnova).......................................................................... 4 B.3. Charakter ......................................................................................................... 4 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ........................................................................... 4 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ...................................................... 5 B.6. Hlavní cíle........................................................................................................ 5 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení................................................................ 6 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry ................................................................................ 6 B.9. Předpokládaný termín dokončení .................................................................... 6 B.10. Návrhové období ........................................................................................... 6 B.11. Způsob schvalování....................................................................................... 6 C. Údaje o dotčeném území ....................................................................................... 7 C.1.Vymezení dotčeného území ............................................................................. 7 C.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ................................................................................................................. 7 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ............. 7 C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území ............................ 17 D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území............................................................................... 19 E. Doplňující údaje.................................................................................................... 20 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky ............ 20 E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce............................................................................................................... 20 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí................................................................................................................ 20 E.4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ................................. 20 Údaje o zpracovateli oznámení koncepce ................................................................ 22

Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.


Strana 3

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace:

Krajský úřad Kraje Vysočina

A.2. IČO:

70890749

A.3. Sídlo:

Žižkova 57 587 33 Jihlava

A.4. Oprávněný zástupce předkladatele:

doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D. vedoucí odboru regionálního rozvoje tel.: 564 602 546 e-mail: [email protected]



Strana 4

B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název Regionální inovační strategie Kraje Vysočina

B.2. Obsahové zaměření (osnova) Regionální inovační strategie Kraje Vysočina si klade za cíl definovat nejvhodnější způsob podpory výzkumu, vývoje a na nich navazujících inovačních aktivit pro instituce a podniky na území kraje pro období 2013 - 2020. Dokument Regionální inovační strategie Kraje Vysočina (dále i „RIS“) je strukturován do následujících kapitol: 1. Inovační profil 2. SWOT analýza 3. Strategická část

B.3. Charakter Regionální inovační strategie Kraje Vysočina je zpracována jako střednědobý koncepční dokument na léta 2013 - 2020, který se zabývá nastavením „měkkých aktivit“ ze strany Kraje Vysočina s cílem rozvoje vědy, výzkumu a inovací na území Kraje Vysočina. Jednotlivé části řeší následující úkoly: Inovační profil je analytickou částí dokumentu, ve které jsou zhodnoceny dostupné statistické údaje o kraji všech tematických oblastí souvisejících s vědou, výzkumem, inovacemi, podnikáním a vzděláním. Součástí této kapitoly jsou také terénní průzkumy: - mapování podpůrných institucí - mapování institucí vědy a výzkumu (VaV) - šetření ve firmách SWOT analýza shrnuje nejdůležitější poznatky z analytické části a zachycuje tyto klíčové skutečnosti ve formě silných a slabých stránek kraje (Strengths, Weaknesses) a v možných hrozbách a příležitostech působících na kraj (Opportunities, Threats). Nejdůležitější částí dokumentu je Strategická část RIS, která navazuje na poznatky z předchozích dvou částí a definuje prioritní oblasti podpory. Jsou zde definovány tři prioritní oblasti, které se dále člení do 11 specifických cílů. Hlavní cíl RIS, kterého chceme do roku 2020 dosáhnout, je obsažen v globálním cíli. Přílohou k této částí je seznam vybraných rozvojových projektů.

B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Tento dokumentu je pořizován za účelem stanovení nejvhodnějších způsobů systematické podpory vědy, výzkumu a inovací a tím zajistit konkurenceschopnost podniků v kraji a dalších participujících subjektů na území kraje.



Strana 5

B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení O zahájení prací na tvorbě Regionální inovační strategie rozhodla Rada Kraje Vysočina v rámci realizovaného projektu Kvalita 09, který je realizován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Zpracovatelem tohoto koncepčního dokumentu je vysoutěžený dodavatel Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava. Odbory regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina byl gestorem koncepce, ostatní odbory byly zahrnuty do připomínkového řízení a přípravy jednotlivých dílčích částí strategie. Strategie, jednotlivé její dílčí části, byla při přípravě konzultována s: - podpůrnými institucemi v oblasti inovací (Czechinvest, krajská hospodářská komora, okresní hospodářské komory v kraji, Klastr přesného strojírenství, atd.), - institucemi vědy a výzkumu (Vysoká škola polytechnická Jihlava, Ústav biologie obratlovců AV ČR,v.v.i., Centrum excelence Telč, atd.). Rovněž proběhlo šetření ve 284 firmách v kraji k získání uceleného pohledu na podnikatelské prostředí v regionu se zaměřením na požadavky v oblasti podpory rozvoje vědy, výzkumu a inovací v regionu. Zásadní poznatky jsou uvedeny ve strategické části strategie, kde jsou přílohou uvedeny jednotlivá opatření k naplňování RIS, včetně harmonogramu, předpokládaných finančních prostředků a vhodného nositele. Proces tvorby RIS bude završen posouzením dokumentu z hlediska životního prostředí tzv. SEA - dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. Finální verze dokumentu bude následně předložena zastupitelstvu kraje k projednání.

B.6. Hlavní cíle Hlavní cíl RIS, kterého chce Kraj Vysočina do roku 2020 dosáhnout, je obsažen v rozvojové vizi. Pomocí kvantifikovatelného indikátoru je pak vize upřesněna globálním cílem RIS. Ten bude naplňován prostřednictvím tří prioritních oblastí, které jsou následně rozpracovány do úrovně jednotlivých specifických cílů. V rámci strategické části byly stanoveny tyto tři tematické oblasti a 11 specifických cílů: PO A – Inovační infrastruktura a transfer technologií SC A1 – Zřízení kontaktních míst na VŠ pro podporu spolupráce s privátním sektorem SC A2 – Podpora komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje SC A3 – Zakládání a rozvoj výzkumných klastrů SC A4 – Stimulace zakládání podnikatelských inkubátorů SC A5 – Podpora zakládání start-ups a spin-offs PO B – Lidské zdroje a PR inovačních aktivit SC B1 – Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice SC B2 – Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích SC B3 – Rozvoj systému technického a dalšího vzdělání na ZŠ a SŠ SC B4 – Propagace a medializace problematiky VaVaI PO C – Mezinárodní spolupráce SC C1 – Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účastí v mezinárodních projektech VaV SC C2 – Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem



Strana 6

B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Regionální inovační strategie Kraje Vysočina bude zpracována pouze v jedné variantě.

B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Věda, výzkum a s nimi související inovační aktivity jsou důležitou oblastí a jejich podpora se objevuje v mnoha důležitých koncepčních dokumentech na národní (např. Strategie regionálního rozvoje ČR) i evropské úrovni (např. Evropa 2020). RIS definuje nejvhodnější možnosti podpory („měkké aktivity“) na území Kraje Vysočina a zároveň respektuje závěry obsažené v odpovídajících koncepcích. Vzhledem ke svému zaměření má RIS na krajské úrovni vztah především k těmto koncepcím: Program rozvoje Kraje Vysočina Strategie Kraje Vysočina 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Kraji Vysočina

B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení Regionální inovační strategie Kraje Vysočina je stanoven na první polovinu roku 2013.

B.10 Návrhové období Návrhové období realizace RIS je ohraničeno roky 2013 – 2020.

B.11. Způsob schvalování Strategie Kraje Vysočina bude projednána v příslušných komisích rady kraje a výborech zastupitelstva kraje a následně schválen Radou Kraje Vysočina a také v samotném Zastupitelstvu Kraje Vysočina.



Strana 7

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1.

Vymezení dotčeného území

Dotčené území, pro které je zpracovávána RIS, je vymezeno správním obvodem Kraje Vysočina. Území sousedí se čtyřmi vyššími územně samosprávními celky. Na východě sousedí s krajem Jihomoravským, na severu s krajem Pardubickým a Středočeským a na západě s krajem Jihočeským. Spolu s Jihomoravským krajem tvoří region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Obr.1: Územní samosprávné členění ČR – kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II

C.2.

Výčet dotčených samosprávních celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Dotčeným vyšším územně samosprávným celkem je Kraj Vysočina s okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Počet samosprávných obcí: Počet obyvatel (dle ČSÚ, k 31.12.2011): Rozloha:

C.3.

704 511 925 6 796 km2

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

C.3.1. Ovzduší Kvalita ovzduší v Kraji Vysočina byla a je nejvíce ovlivňována emisemi z dopravy a z malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Hromadně sledované zdroje znečišťování ovzduší evidované v REZZO 3 zahrnují emise z vytápění domácností, fugitivní emise prachu ze stavební a zemědělské činnosti, emise amoniaku z nesledovaných chovů hospodářských



Strana 8

zvířat a aplikace minerálních hnojiv a emise VOC z plošného použití organických rozpouštědel. Meziroční změny v množství emisí z vytápění domácností jsou závislé především na charakteru topné sezóny a na změnách ve skladbě spalovacích zařízení. Zatímco topné sezóny v letech 2006 až 2009 měly podobný teplotní průběh pod hodnotou normálu, topná sezóna 2010 patřila k nejchladnějším za posledních deset let. V roce 2010 používalo přibližně 17 % domácností k vytápění tuhá paliva. Z těchto 17 % tvoří podle odborných odhadů téměř polovinu stará spalovací zařízení s prohořívací konstrukcí, která mají z hlediska tvorby emisí nejhorší vlastnosti. Tato zařízení mají životnost až několik desítek let a z důvodu snadnější cenové dostupnosti se stále prodávají. Následující tabulka uvádí vývoj emisí vybraných znečišťujících látek v letech 2008 – 2010 na území Zóny Vysočina. Tab. 1: Vývoj emisí relevantních znečišťujících látek v letech 2008 - 2010 na území Zóny Vysočina (kt/rok)

Znečišťující látka

2008

2009

2010

TZL

5,177

5,119

5,06

SO2

2,772

2,718

3,02

NOx

13,609

13,333

12,94

VOC

9,827

9,718

9,52

NH3

7,611

8,407

8,87

Zdroj: ČHMÚ

Z tabulky je zřejmé, že emise sledovaných znečišťujících látek nevykazují žádný výrazný trend, s výjimkou emisí amoniaku, kde v posledních třech letech dochází k nárůstu. Dále lze konstatovat, že velmi výrazně poklesly emise tuhých látek z velkých zdrojů, což je zapříčiněno především vlivem snížení emisí na zdrojích KRONOSPAN CR, spol. s r.o. C.3.2. Voda Území Kraje Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek a prochází jím hlavní evropské rozvodí. Do Severního moře odvádí povrchovou vodu řeky Doubrava, Sázava a Želivka, na opačnou stranu do Černého moře odvádí povrchovou vodu řeky Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná a Moravská Dyje. Z hlediska průměrného ročního průtoku jsou nejvýznamnějšími vodními toky na území kraje řeka Jihlava (11,4 m3/s), Sázava (9,9 m3/s), Želivka (7,2 m3/s) a Svratka (7,2 m3/s). Území Kraje Vysočina je důležitou zásobárnou zejména povrchové vody nadregionálního významu. Vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje pitnou vodou hlavní město Prahu, část Středočeského kraje a západní část Kraje Vysočina, vodárenská nádrž Vír na řece Svratce zásobuje pitnou vodou brněnskou aglomeraci a severovýchodní část Kraje Vysočina, dalšími regionálně významnými vodárenskými nádržemi jsou Mostiště, Hubenov a Nová Říše. Oproti tomu značná část území okresu Třebíč je zásobována vodou z vodárenské nádrže Vranov v Jihomoravském kraji. Kromě zdrojů povrchových vod se na území kraje nachází i zdroje podzemních vod spíše místního významu. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod se stanovují ochranná pásma vodních zdrojů, která ale mohou omezovat hospodářskou činnost v území. Odvádění a čištění odpadních vod v obcích na území kraje je i přes roztříštěnou strukturu na poměrně dobré úrovni, nicméně vzhledem ke stále nedostatečnému čištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových a dřívější intenzivní zemědělské produkci je v některých částech kraje nadále zhoršená kvalita povrchových i podzemních vod. Nejvýznamnějšími znečišťovateli povrchových vod jsou kromě velkých měst a obcí provozy masného, kožedělného a papírenského průmyslu a jaderné energetiky. Postupně však již dochází ke zlepšování stavu a to vzhledem k výstavbě nových čistíren odpadních vod a rekonstrukcím stávajících, zejména ve větších aglomeracích. Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.


Strana 9

Území Kraje Vysočina oplývá rovněž velkým počtem rybníků. Největší z nich Velké Dářko s rozlohou cca 205 ha slouží především k rekreačním účelům. Kolem Velkého Dářka jsou také proslulá rašeliniště. Velkou část území okresu Žďár nad Sázavou a část okresu Havlíčkův Brod zaujímá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, která je zároveň také Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Na území kraje se taktéž nachází významné vodní dílo Dalešice (nádrže Kramolín a Mohelno) na řece Jihlavě, které je zdrojem vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Povodně jako extrémní projev srážko-odtokového procesu, který je přirozenou součástí přírodního prostředí a krajiny, patří mezi největší přímé nebezpečí pro obyvatele kraje v oblasti přírodních katastrof (rozsáhlé materiální škody, rozsáhlá devastace kulturní krajiny včetně ekologických škod, ale i možné ztráty na životech). Proto je třeba podporovat investiční opatření ke snižování úrovně ohrožení a povodňových rizik v záplavových územích vodních toků, ke zvýšení kapacit koryt vodních toků v intravilánech obcí a k posílení akumulačních schopností v povodí. Jedná se tedy jak o technická opatření přímo v obcích, tak o přírodě blízká opatření v jednotlivých povodích. Podpora se týká také zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany (např. budování hlásných a předpovědních povodňových systémů, varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi, zpracování digitálních povodňových plánů). Obr. 4: Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina



Strana 10

C.3.3. Půda a využití půd Půdy jsou jednou ze základních složek životního prostředí. Samotná existence a fungování člověka v krajině bylo odnedávna podmíněno výskytem kvalitních půd. Proto i dnes patří ochrana půdního fondu k nejdůležitějším povinnostem člověka k přírodě. V období uplynulých padesáti letech došlo k výrazným změnám co do využívání půd na Vysočině. Dřívější rovnováha v přírodě tvořená mozaikou polí, luk, lesů a různých remízků byla narušena. Využívání půd v jednotlivých okresech kraje ukazuje tabulka č. 1. Tab. 2: Bilance půdy v okresech Kraje Vysočina k 31. 12. 2011

Okres

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. S. Kraj Vysočina

Výměra celkem ha 126 482 119 934 128 985 146 304 157 856 679 560

Zemědělská půda

Ha 79 345 70 559 78 629 93 417 87 961 409 911

lesní půda

z toho

celkem

orná půda % 62,7 58,8 61,0 63,9 55,7 60,3

ha 59 388 52 812 59 794 81 722 63 116 316 832

% 74,8 74,8 76,0 87,5 71,8 77,3

travní porosty ha 17 606 15 978 16 948 9 290 22 432 82 255

% 22,2 22,6 21,6 9,9 25,5 20,1

ha 36 084 37 340 39 034 39 591 54 792 206 842

% 28,5 31,1 30,3 27,1 34,7 30,4

Zdroj dat: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, Praha 2012.

V tabulce můžeme sledovat, že více než polovinu území kraje pokrývá zemědělská půda. Závažnější však je, že přes typický kopcovitý terén Vysočiny je stupeň zornění 77 %, což je výrazně více než republikový průměr. V několika málo posledních letech se stále větším problémem stává využití zemědělské půdy k výrobě elektrické energie z alternativních zdrojů. Na rozsáhlých plochách, kde dříve zlátlo obilí, dnes stojí farmy solárních elektráren, nebo zde rostou velkoobjemové plodiny pro využití v elektrárnách na biomasu nebo bioplyn. C.3.4. Horninové prostředí Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malým obsahem živin, převahou SiO2, což je činí kyselými - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálních masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kyselý chemismus a nízkou úživnost. Existují však i významné místní odchylky: živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svým charakterem je výjimečný výběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železných hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. C.3.5. Příroda a krajina Území Kraje Vysočina je charakteristické maloplošným střídáním celků lesní a zemědělské krajiny; rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí spíše v pramenné oblasti hlavního evropského rozvodí ve Žďárských vrších. Lesy mají nepříznivou druhovou skladbu, kdy převažují smrkové porosty s nízkou stabilitou. Následkem nízké stability je v lesním hospodářství velmi vysoký podíl nahodilých těžeb, vysoká ztrátovost při zalesňování a nemalé škody zvěří. Negativně se projevuje snaha o umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin. Kromě hospodářských ztrát při neujmutí sazenic Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.


Strana 11

vlivem přísušků je negativní i environmentální dopad, protože se mnohdy jedná o extenzívně využívané luční porosty s vysokým podílem dvouděložných rostlin, které se tak stávají vzácnými. K ochraně krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je v Kraji Vysočina v lokalitách s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami vyhlášeno devět přírodních parků (tab. 3). Pro stávající přírodní parky není k dispozici zhodnocení, zda dostatečně reprezentují všechny v kraji zastoupené krajinné typy (zejména s ohledem na jejich vzácnost, jedinečnost). Tab. 3: Přírodní parky v Kraji Vysočina Výměra v Kraji Rok Název Vysočina (ha) vyhlášení

Poslání přírodního parku dle zřizovací listiny

Doubrava

65,00

1998

zachování krajinného rázu při umožnění únosného turistického využití a rekreace

Melechov

3 226,41

1995

zachování krajinného rázu s charakteristickou strukturou zemědělských kultur, lesních porostů, rozptýlenou zelení apod., při umožnění turistického využit

Rokytná

1 640,00

1996

zachovat krajinný ráz při umožnění turistického využívání a rekreace i únosné urbanizace

24 817,00

1988

účelem je ochrana krajinného rázu bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti, posláním je zachovat hodnoty krajiny s podmínkami pro individuální rekreaci

Třebíčsko

8 861,55

1982

Čeřínek

2 313,05

1985

Bohdalovsko

6 041,38

2001

účelem je ochrana krajinného rázu bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti, posláním je zachovat hodnoty krajiny s podmínkami pro individuální rekreaci

Střední Pojihlaví

800,00

1988

zachování málo narušeného přírodního protředí pro rekreaci občanů a k poučení, osvěžení či zotavení

Balinské údolí

428,00

1984

zachování území pro jeho krajinné hodnoty a využít je k zotavení občanů i jejich poučení

Svratecká hornatina

Celkem

zachování území a využít je k zotavení občanů a k poučení zachování krajinných hodnot za účelem poučení, zotavení a aktivního odpočinku občanů

48 192,39

Zdroj dat: Krajský úřad Kraje Vysočina

Koeficient ekologické stability, vyjadřující poměr výměry ekologicky stabilních ploch (např. louky, lesy, rybníky apod.) a ekologicky nestabilních ploch (orná půda, zastavěné plochy apod.), je za celý Kraj Vysočina 1,08 (střední). Z hlediska dnes běžných a převažujících forem hospodaření v krajině je v současnosti pozornost ochrany přírody věnována zejména jednotlivým vybraným lokalitám nelesního charakteru. Z tohoto pohledu je třeba konstatovat, že negativně se projevuje přetrvávající tlak na výstavbu ve volné krajině, narušující jak krajinný ráz, tak cenné biotopy. Nově je třeba řešit problematiku dotčení krajinného rázu stavbou vysokých větrných elektráren. První čtyři vysoké větrné elektrárny byly v roce 2006 postaveny a uvedeny do provozu v Pavlově (okres Jihlava) – 2 stožáry vysoké 105 m (rotor průměr 90 m) s instalovaným výkonem 2 MW a 2 stožáry vysoké 65 m (rotor průměr 52 m) s instalovaným výkonem 0,85 MW. Počátkem roku 2008 byla v lokalitě u obce Kámen v okrese Havlíčkův Brod postavena další větrná elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 2 MW (výška stožáru 105 m, rotor 90 m). Koncem roku 2009 byly vztyčeny další dvě větrné elektrárny v katastru obce Věžnice v okrese Havlíčkův Brod.



Strana 12

Tab. 4.: Přehled větrných elektráren v Kraji Vysočina Větrná elektrárna VTE Kámen u Habrů 2x VTE 2000 kw Věžnice 2x VTE 850 kW Pavlov 2 x VTE 2000 kW Pavlov Větrná elektrárna Šeborov Malá větrná elektrárna

Obec

Okres

Kámen Věžnice Pavlov Pavlov Uhřínov Cikháj

Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Jihlava Jihlava Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou

Celkový instalovaný výkon (MWe) 2 4 1,7 4 0,01 0,005

Zdroj dat: Krajský úřad Kraje Vysočina

Negativně se v krajině projevuje přetrvávající snaha o intenzivní produkční využití půdy na zorněných katastrech, se všemi nepříznivými důsledky - erozní splachy, zvýšené užívání umělých hnojiv a ochranných chemických přípravků na plochách stejnorodých polních kultur (zejména při rozšířeném pěstování kukuřice). V krajině přibývá neobhospodařovaných postagrárních lad - dochází k samovolnému zarůstání opouštěných, hůře přístupných a dlouhodoběji neobhospodařovaných pozemků, což vnáší do krajiny dynamické sukcesivní prvky. Dosud se v Kraji Vysočina neuplatňují agroenvironmentální programy, které by mohly tuto ne právě příznivou situaci napomoci částečně napravit. V kraji se rozšiřují agresivní druhy rostlin – bolševník velkolepý, křídlatka sibiřská a sachalinská (a jejich kříženci), netýkavka žlaznatá – Impatiens glandulifera. Přesná evidence šíření agresivních druhů rostlin neexistuje. Zvláště chráněná území a území soustavy Natura 2000 Na území kraje leží podstatné části dvou chráněných krajinných oblastí - CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory, jejichž správy sídlí ve Žďáře nad Sázavou resp. v Nasavrkách. CHKO tvoří jen 8,8 % celkové rozlohy Kraje Vysočina (průměr v ČR je 14,7 %). Tab. 5: Chráněné krajinné oblasti v Kraji Vysočina CHKO Celková rozloha (ha) Rozloha v Kraji Vysočina (ha) ŽĎÁRSKÉ VRCHY Železné hory

70 890 28 643

51 495 9 449

Rozloha v Kraji Vysočina v % 72,6 % 33,0 %

Zdroj dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

V Kraji Vysočina je k 24. 10. 2012 celkem 178 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho 44 jich je v rámci CHKO. V Kraji Vysočina jsou dvě smluvně chráněná území. V Kraji Vysočina nebyla vymezena žádná ptačí oblast pro ochranu populací ptáků v rámci Evropského společenství. Národním seznamem bylo v Kraji Vysočina vymezeno 75 evropsky významných lokalit (tabulka 6). Maloplošná zvláště chráněná území jsou zásluhou trvalé péče Kraje Vysočina od roku 2003 ve velmi dobrém stavu, podařilo se zastavit degradační procesy na řadě území, stabilizovat významné biotopy. Předmět ochrany ve většině území (zejména lučních a rašeliništních biotopů) je přímo podmíněn zajištěním náhradní extenzivní podoby jejich pravidelného obhospodařování. Některá území jsou však zejména vlivem zásahů v okolí (například odvodnění z druhé poloviny 20. století) ve stálém nebezpečí ohrožení existence význačných biotopů. Tab. 6: Maloplošná zvláště chráněná území a evropsky významné lokality v okresech Kraje Vysočina OKRES Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sáz. Vysočina rozloha rozloha rozloha rozloha rozloha rozloha Kategorie počet počet počet počet počet počet (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) NPR 1 695,4 2 72,9 0 0 1 109,5 3 137,2 7 1015 NPP 0 0,0 1 4,9 1 72,5 0 0,0 1 13,9 3 91,3 PR 14 627,2 19 300,7 13 129,7 15 2361,8 9 108,0 70 3527,4 PP 8 15,2 19 215,9 10 37,7 18 333,9 46 354,7 101 957,4



celkem

Strana 13

23

1337,8

41

594,4

24

239,9

34

2805,2

59

613,8

181

5591,1

Smluvně chráněná území

1

0,1

0

0

0

0

0

0

1

1,1

2

1,1

Evropsky významné lokality

11

759,3

21

868,49

5

528,5

15

2948,2

28 1 074,9

75

6179,3

Vysvětlivky (kategorie): NPR: národní přírodní rezervace NPP: národní přírodní památka PR: přírodní rezervace PP: přírodní památka *) Poznámka: tři maloplošná zvláště chráněná území se rozkládají na území dvou okresů, proto se počet za okresy liší od celkového počtu v Kraji Vysočina Zdroj dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Obr.4: Zvláště chráněná území a přírodní parky v Kraji Vysočina

Zdroj: Chráněná území ČR sv. VII. AOPK ČR Praha, 2002; Krajský úřad Kraje Vysočina



Strana 14

Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů V kraji se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů (rostlin i živočichů) a to i mimo zvláště chráněná území. Příznivý je postupný návrat některých druhů zpět do krajiny (vydra říční – Lutra lutra, sýc rousný – Aegolius funereus), na druhou stranu zdecimované populace jiných druhů (sýček obecný – Athene noctua, sova pálená – Tyto albus) jsou i přes značné úsilí o jejich podporu v celém regionu nadále kriticky ohroženy. Bez odpovídající úpravy způsobu zemědělského hospodaření v krajině spolu s vytvořením vhodných biotopových podmínek nemůže být úspěšná ani snaha některých mysliveckých sdružení o zvýšení stavů drobné zvěře. Dochází tak však i nadále k případům záměrné likvidace některých druhů chráněných zákonem. C.3.6. Odpady V Kraji Vysočina bylo v roce 2010 vyprodukováno celkem 857,060 tis. tun odpadů. V průměru připadá na jednoho obyvatele kraje 1,665 tuny vyprodukovaného odpadu ročně. Nebezpečného odpadu bylo na Vysočině vyprodukováno 100,51 tisíc tun. Produkce komunálních odpadů dosáhla v roce 2010 hodnoty 214,96 tis. t odpadů a na celkové produkci odpadů se podílí měrou 25,1 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2010 vyprodukováno téměř 418 kg komunálních odpadů. Komunální odpady jsou převážně skládkovány - cca 210,0 tisíc tun za rok. V kraji představuje skládkování komunálního odpadu na skládkách prozatím jako jeden z nejčastějších způsobů nakládání s odpady, přestože by se mělo dle hierarchie nakládání s odpady jednat o způsob nejméně preferovaný. Dochází však k postupnému poklesu tohoto druhu ukládání TKO na skládky, roste podíl vytříděných složek komunálních odpadů. Na území Kraje Vysočina není provozována žádná skládka nebezpečných odpadů. Největší podíl materiálově využitelných složek z komunálních odpadů tvoří papír a lepenka, biologicky rozložitelné odpady, sklo, kovy a plasty. Nižší podíl na materiálově využitelných složkách mají elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory, což odpovídá celorepublikovému trendu. Některé obce započaly s odděleným sběrem bioodpadů, které jsou využívány v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Počet kompostáren bude narůstat. Jedním z možných kroků ke snížení skládkování těchto odpadů je postupné zavádění odděleného sběru bioodpadů a to, jak pomocí propagace domácích kompostérů, tak postupným zaváděním odděleného sběru bioodpadů přímo od občanů. Kraj Vysočina, jak z vlastních prostředků, tak ve spolupráci se společností EKO-KOM také podporuje rozvoj infrastruktury a technického vybavení území systémem grantů například na rozšíření sítě sběrných nádob, na separované komodity a na rozšíření sběrných dvorů. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které již nejsou skládkovány. Hlavním sládkovaným odpadem je prozatím směsný komunální odpad. Na území Kraje Vysočina je povoleno:  11 zařízení k odstraňování odpadů - skládky. Jedná se o skládky na inertní odpad (SIO) a skládky ostatních odpadů - komunálních (S-OO). Na území Kraje Vysočina není provozována žádná skládka nebezpečných odpadů (NO),  3 zařízení k odstraňování odpadů - spalovny průmyslového a nebezpečného odpadu: Rumpold s.r.o. (Jihlava), Sporten a.s. (Nové Město na Moravě), Envir s.r.o. (Brtnice) – tyto uvedené spalovny nespalují tuhý komunální odpad (TKO),  207 zařízení ke sběru a výkupu odpadů - jedná se o sběrny, sběrná místa, výkupny a sběrné dvory, mobilní zařízení,  63 zařízení k využívání odpadů: z toho 17 kompostáren, 44 recyklačních linek stavebních a demoličních odpadů vč. mobilních, dále zařízení dekontaminační, deemulgační či jinak upravující odpady, 2 stacionární zařízení pro sběr a úpravu





Strana 15

použitých rostlinných olejů. Většina zařízení na recyklaci stavebních sutí je na bázi mobilního dojezdu na konkrétní deponii stavebního odpadu, 29 zařízení k nakládání s autovraky (sběr, výkup, využití), která jsou oprávněna odebírat autovraky a vydávat doklad o jejich převzetí. Vzhledem k požadované technologické vybavenosti se počítá s tím, že několik takových zařízení ještě přibude, ale nelze očekávat jejich významný nárůst.

Na území Kraje Vysočina existují také další zařízení na využívání odpadů, jako zařízení dekontaminační, deemulgační či jinak upravující a využívající odpad. Jako příklady je možné uvést dekontaminační plochu Lineo v Čikově či deemulgační linku Agrostroje v Pelhřimově. Přetrvávajícím problémem je nedostatek finančních prostředků na rekultivace starých skládek odpadů, i když v současné době některé obce začínají využívat finančních dotací z EU fondů na rekultivaci starých skládek. Staré ekologické zátěže Jedním z největších problémů na území Kraje Vysočina z hlediska ohrožení životního prostředí jsou staré ekologické zátěže resp. kontaminovaná místa. Na území kraje se nacházejí desítky starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst zejména charakteru starých skládek a průmyslových objektů. Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nejsou vyjasněna vlastnická práva nebo kde převod nemovitosti na nového vlastníka nebyl vázán na povinnost provedení sanace. Přesto se podařilo na území Kraje Vysočina odstranit některé staré ekologické zátěže. Kromě níže uvedených dvou významnějších sanací ekologických zátěží dochází v kraji i k řešení menších starých ekologických zátěží. Na skládce nebezpečných odpadů v katastrálním území Pozďátky v okrese Třebíč do roku 2009 dlouhodobě volně unikaly skládkové vody s obsahem kyseliny sírové do horninového prostředí a do vod podzemních a následně i povrchových. Dosavadní vlastník skládky, který nebyl původcem ekologické zátěže, prováděl dílčí opatření ke snížení, nikoliv však k odstranění negativního vlivu skládky na okolní životní prostředí (zejména monitoring kvality podzemních a povrchových vod, čerpání a zneškodnění skládkových vod a části znečištěných podzemních vod). Vláda České republiky usnesením č. 129 ze dne 2. 2. 2009 schválila odkoupení skládky včetně souvisejících pozemků státním podnikem DIAMO. Dne 25. 2. 2009 byla uzavřena smlouva o koupi skládky mezi jejím dosavadním vlastníkem a kupujícím DIAMO, státní podnik. V roce 2009 státní podnik DIAMO zajišťoval realizaci okamžitých protihavarijních opatření (čerpání znečištěných podzemních vod na lokalitě a jejich čištění a monitoring kvality vod), zpracování analýzy rizik a podal žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí na vlastní sanaci skládky. V květnu roku 2010 byly zahájeny sanační práce spočívající v odtěžení všech odpadů a jejich následném bezpečném uložení na náležitě zajištěné skládce, sanaci podloží skládky a kontaminované podzemní vody, provedení technické a biologické rekultivace území, přičemž v dubnu 2012 byly uvedené sanační práce ukončeny. Následně bude pokračovat 3-letá pěstební péče a 2-letý postsanační monitoring. Celkové náklady sanace dosáhly výše 595,4 mil. Kč, přičemž z Operačního programu Životní prostředí byla poskytnuta dotace ve výši 476,4 mil. Kč. Na skládce průmyslových odpadů v katastrálním území Nový Rychnov v okrese Pelhřimov byly v roce 2008 ukončeny sanační práce spočívající v odtěžení uložených odpadů z tělesa skládky, jejich zneškodnění a čištění znečištěných podzemních vod. Investorem sanace byl městys Dolní Cerekev, jelikož skládka ohrožovala blízké vodní zdroje podzemní vody využívané k zásobování městyse Dolní Cerekev pitnou vodou, i když městys nebyl původcem této ekologické zátěže. Celkové náklady sanace dosáhly výše 36,9 mil. Kč, přičemž dotace z Operačního programu Infrastruktura byla poskytnuta ve výši 29,0 mil. Kč. Zbylých 7,9 mil. Kč



Strana 16

dofinancoval Kraj Vysočina. Od roku 2009 po dobu 6 let probíhá monitoring zbytkového znečištění na lokalitě bývalé skládky z prostředků Operačního programu Životní prostředí a Kraje Vysočina. Obr. 5: Nejzávažnější staré ekologické zátěže v Kraji Vysočina

Zdroj dat: Krajský úřad Kraje Vysočina, OLVHZ, OŽP

C.3.7. Životní prostředí a lidské zdraví Zdravotní stav obyvatelstva je výsledkem působení komplexu faktorů, mezi něž kromě stavu životního prostředí patří i životní styl, sociální struktura obyvatelstva, dostupnost a kvalita zdravotnické péče a péče obyvatel o vlastní zdraví a další. Zdravotní stav obyvatel Kraje Vysočina je v rámci ČR mírně nadprůměrný. Nepřímo to můžeme usuzovat z úmrtnostních poměrů, které jsou v kraji relativně dobré a od počátku 90. let mají dlouhodobou výraznou tendenci se zlepšovat. Horninové složení regionu s převažujícím výskytem žul, a různých druhů rul dává předpoklad ke zvýšenému výskytu radioaktivního plynu radonu a tudíž ke zvýšenému riziku incidence rakoviny plic. Území Kraje Vysočina patří z hlediska výskytu radonu na 3. místo v republice (po kraji Středočeském a Karlovarském). Dvě třetiny území kraje leží na území vysokého radonového



Strana 17

indexu a zbytek na středním a nízkém radonovém indexu. Nejvíce postiženým je okres Třebíč (třebíčský masív), Žďár n. S. (Žďárské vrchy) a Jihlava (část třebíčského masívu, Čeřínek, Javořice) s převažujícím vysokým radonovým indexem a možným průnikem radonu do obytných objektů. Tato nebezpečná zátěž obyvatel kraje je postupně snižována formou protiradonových ozdravných opatření v bytech, školních a předškolních zařízeních, v budovách ve veřejném zájmu (DPS, DD) a ve veřejných vodovodech za pomoci účelové státní dotace v rámci Radonového programu ČR.

C.4.

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

Na základě analýzy stavu životního prostředí (dle Programu rozvoje Kraje Vysočina) byly stanoveny silné (S) a slabé stránky (W), příležitosti (O) a hrozby (T) stavu a ochrany životního prostředí, vztahující se k řešené problematice: S.1 - poměrně nízké znečištění ovzduší S.2 – mozaika zachovaných cenných přírodních území, zejména v CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory, v maloplošných zvláště chráněných územích a v dalších lokalitách včetně evropsky významných (Natura 2000) S.3 – zachovaný krajinný ráz v přírodních parcích, málo narušený krajinný ráz ve volné krajině, vegetačně pestrá hluboká údolí řek, lokální atraktivní krajinné scenérie, pestrá krajinná mozaika, S.4 – funkční síť odděleného sběru využitelných obalových složek komunálního odpadu S.5 – významná produkce obnovitelných energetických surovin na území kraje Vysočina ze zemědělské a lesnické činnosti S.6 – aktivní přístup obyvatelstva kraje k úsporám energie W.1 - neúplná síť chráněných území, lokálně nízký stupeň ekologické stability krajiny W.2 - neúplná síť přírodních parků W.3 – nedostatek informaci o environmentálním smýšlení obyvatelstva W.4 – narušení přírodě blízkého charakteru vodních toků, údolních niv, nízká vodní retence krajiny W.5 - poměrně nízký podíl materiálového i energetického využití odpadů W.6 – nízký podíl sběru a využití bioodpadu W.7 – vysoký stupeň radonového rizika W.8 – omezený potenciál vodních toků v kraji Vysočina pro další rozvoj vodních elektráren O.1 - vytvoření integrovaného systému odpadového hospodářství založeném na materiálovém a energetickém využívání odpadů O.2 – předcházení vzniku odpadů a podpora odděleného sběru a využití odpadů (zejména biologicky rozložitelných odpadů) O.3 - regulace individuální automobilové dopravy ve městech O.4 - vytvoření systému environmentálního vzdělávání obyvatelstva O.5 - tvorba ekologicky hodnotné krajiny O.6 – náhrada neobnovitelných zdrojů energie pro Vysočinu vhodnými alternativními energetickými zdroji O.7 – čerpání finančních prostředků z národních zdrojů a ze strukturálních fondů EU s pozitivním dopadem na životní prostředí T.1 – zvyšování ukládání odpadů na skládky T.2 - znečištění ovzduší v sídlech v důsledku nevhodného umísťování zdrojů znečištění T.3 – přetrvávání starých ekologických zátěží zejména starých skládek T.4 - neobhospodařování ploch s biotopy, které jsou vázané na lidskou činnost T.5 – zanikání biotopů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin nešetrným umísťováním staveb, snižování hodnoty krajinného rázu výraznými technickými zásahy



Strana 18

T.6 – fragmentace krajiny liniovými stavbami s technologickým řešením nešetrným k životnímu prostředí T.7 – snižování biodiverzity ve volné krajině T.8 – zvyšující se aktivita subjektů zabývajících se v kraji Vysočina rozvojem nevhodných alternativních zdrojů energie (větrné elektrárny) T.9 – zaniknutí zařízení pro handicapované živočichy T.10 - podceňování ochrany životního prostředí



Strana 19

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Regionální inovační strategie Kraje Vysočina bude dokumentem koncepčního charakteru, který zahrnuje posouzení současného stavu kraje v této oblasti, stanovení priorit rozvoje kraje a navrhuje opatření pro dosažení jednotlivých cílů v oblastech souvisejících s vědou, výzkumem a inovacemi. Návrhy obsažené ve strategické části RIS řeší především měkké činnosti (např. vzdělávání, výměny zkušeností a know-how, propagace technických oborů). Jedinou výjimkou je specifický cíl A4 a projekt A 4.1, kde je řešena podpora vybudování podnikatelských inkubátorů. Podle předpokladů se bude jednat o objekty plošně menší, než záměry podléhající EIA (viz příloha 1 zákona 100/2001 Sb.), které budou umístěny v zastavěném území za využití stávající infrastruktury. Z popsaných důvodů se nepředpokládá, že by koncepce mohla mít jakýkoliv významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, které by mělo být dále posuzováno dle příslušného zákona.



Strana 20

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1.

Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky

Zaměření a rozsah RIS a její působnost pro území Kraje Vysočina nepředpokládá vlivy, které by přesahovaly hranice České republiky.

E.2.

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

Předkládané oznámení žádné samostatné mapové podklady a jiné podobné dokumentace neobsahuje.

E.3.

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

E.3.1. Hodnocení vlivu na veřejné zdraví Vzhledem k charakteru návrhů obsažených v této koncepci (viz. kapitola D) se nepředpokládá vliv koncepce na veřejné zdraví.

E.4.

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území EU. Hlavním úkolem, vyplývajícím ze směrnic EU, je vytvořit soustavu chráněných území, nazvanou Natura 2000. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích). 2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Národním seznamem bylo v Kraji Vysočina vymezeno 75 evropsky významných lokalit. V Kraji Vysočina nebyla vymezena žádná ptačí oblast pro ochranu populací ptáků v rámci Evropského společenství. Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality (EVL) nebo ptačí oblasti (PO), podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. Při tomto hodnocení se postupuje podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., které upravuje podrobně postup hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na EVL a PO v soustavě NATURA 2000. Vzhledem k charakteru návrhů obsažených v této koncepci (viz. kapitola D) se nepředpokládá vliv koncepce na EVL a PO.



Strana 21

Přehled vyjádření příslušných orgánů státní správy k možným vlivům Regionální inovační strategie Kraje Vysočina na soustavu Natura 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je uveden v následující tabulce: Vyjádření Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí CHKO Žďárské vrchy

CHKO Železné hory

Závěry stanoviska Koncepce nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (NATURA 2000) Uvedený záměr nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality (NATURA 2000) ani ptačí oblasti Uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

Jednotlivá vyjádření jsou uvedena v Příloze č. 1.



Datum zpracování oznámení koncepce:

Strana 22

18. 12. 2012

Jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce: Mgr. Dušan Vichr Tel.: 564 602 541, e-mail: [email protected] Krajský úřad Kraje Vysočina – odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 (pracoviště Žižkova 16) 587 33 Jihlava Mgr. Miloš Molák Tel.: 564 602 542, e-mail: [email protected] Krajský úřad Kraje Vysočina – odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 (pracoviště Žižkova 16) 587 33 Jihlava

Podpis oprávněného zástupce předkladatele:

doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D. vedoucí odboru regionálního rozvoje


REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE VYSOČINA

Recommend Documents