REGIONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE A FAKTOGRAFIE – PŘÍKLAD SPOJENÍ TRADIČNÍHO A MODERNÍHO PŘÍSTUPU KE KNIHOVNICKÉ PRÁCI Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna v Kladně Bibliografii, ostatně jako většinu činností, jimiž se zabývají knihovníci, lze charakterizovat jako službu. Jaroslav Drtina v úvodu ke své příručce Česká bibliografie (Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 1944) píše: „čeští bibliografové byli vedeni duchem služby: byla to služba knize, služba vědě a služba budoucnosti i přítomnosti“. Služba zůstává podstatou a smyslem bibliografie i nyní, kdy od citovaných slov uběhlo téměř šedesát let a kdy se v pohledu na bibliografii mnohé změnilo, včetně toho, že se v důsledku automatizace a digitalizace o samotném jejím smyslu někdy pochybuje. Zdá se, že pokud si má tradiční bibliografie jako činnost zabývající se zaznamenáváním a zpřístupňováním bibliografických informací o literární produkci udržet význam i v době moderních informačních technologií, pak to nebude v konkurenci s nimi, ale spíš v integraci a s jejich využitím. Že k takovému prolínání tradičních a nových prvků v bibliografii opravdu dochází, dokládají některé skutečnosti, jichž si lze v současné době povšimnout. Na jedné straně mezi ně patří: ústup tištěných periodických bibliografií a jejich nahrazení průběžně doplňovanými a aktualizovanými databázemi, vývoj databází od bibliografických přes referátové (abstraktové) až po plnotextové, jejich vzájemné propojování spojené s možnostmi automatické indexace a strukturování textu, kooperace při vytváření národní bibliografie, usnadněná komunikačními technologiemi a knihovnickými standardy. Na straně druhé ale také: vydávání stále nových, často velmi obsáhlých tištěných bibliografií různě tematicky zaměřených, důkladně redakčně zpracovaných a vznikajících jako tvůrčí, autorská díla (v poslední době například bibliografie Jaroslava Durycha od Věry Vladykové, poláčkovská bibliografie od Borise Mědílka nebo bibliografická edice Nemovité kulturní památky jižní Moravy), pokračující klasické zpracování a excerpce dokumentů, které jsou nejenom zdrojem bibliografických záznamů, ale i zdrojem poznání pro samotné bibliografy – informační pracovníky,
195
oborová nebo regionální specializace při zpracování bibliografie, související s profesionálním zájmem o obor či o region, ale také s publikační explozí a s obtížným získáváním dokumentů. Ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně je nyní dokončován projekt nazvaný Rozvoj regionálních databází na základě retrospektivní konverze článkové bibliografie. Tento projekt byl zahájen před dvěma lety v rámci programu výzkumu a vývoje Ministerstva kultury ČR. Byl navržen s vědomím, že je nutné integrovat všechny bibliografické a další informační zdroje vytvářené knihovnou do prostředí moderního knihovního systému a že tato integrace, která bude v důsledku znamenat i zpřístupnění zdrojů na internetu, se neobejde bez mravenčí práce s daty. Jedná se tedy o typický příklad spojení nové technologie a tradiční činnosti, kterou knihovníci a bibliografové znají odedávna. Po zprovoznění elektronického katalogu knih a seriálů a po integraci databáze regionálních osobností, databáze regionální faktografie a souborné databáze regionálních dokumentů z fondů středočeských knihoven do knihovního systému Rapid Library zůstaly jako jediné izolované datové soubory vytvořené SVK databáze článkové bibliografie z období 1992 až 1999. Záznamy článků z těchto let byly uložené v systému CDS/ISIS a ve struktuře výměnného formátu. Počínaje rokem 2000 byla článková bibliografie už také zpracovávána v systému Rapid Library a s využitím běžných standardů, jako je formát UNIMARC a návaznost na soubory jmenných a věcných autorit. Při úvahách o konverzi záznamů z databází CDS/ISIS do systému Rapid Library se ukázalo, že by bylo škoda pouze automaticky převést záznamy z jednoho formátu do jiného a nevyužít přitom jednak jejich informačního potenciálu k obohacení biografických a faktografických databází, jednak možnosti vytvoření vazeb stejných, jaké už vznikaly při standardním zpracování článků v novém systému. Proto byl navržen projekt s oním poněkud košatým názvem uvedeným výše, jenž však přesně vystihoval naše záměry – rozvíjet regionální databáze současně s konverzí záznamů článkové (a také regionální) bibliografie. Na realizaci projektu byly vyhrazeny dva roky a podílelo se na ní několik pracovníků bibliografického oddělení, kteří se jí věnovali vedle své běžné práce. Výchozím úkolem bylo vytvoření konverzního programu a několika dalších pomocných programů, které měly zjednodušit aktualizaci dat a vytváření vazeb mezi záznamy. Potom byl vyvinut zhruba následující pracovní postup: výpis titulů excerpovaných seriálů z dílčí databáze CDS/ISIS obsahující záznamy jednoho roku kontrola fondu a katalogu seriálů a retrospektivní katalogizace nezpracovaných titulů a ročníků (svazků) konverze záznamů článků po jednotlivých titulech zdrojových seriálů a vytvoření vazeb mezi záznamy článků a záznamy zdrojových seriálů kontrola a aktualizace údajů v převedených záznamech článků, v případě potřeby dohledání údajů v primárních dokumentech
196
vytvoření nebo aktualizace záznamů regionálních osobností a regionální faktografie podle údajů nalezených v záznamech článků a v primárních dokumentech (záznamy regionálních osobností jsou v systému Rapid Library součástí personálních autorit a záznamy regionální faktografie, tj. záznamy korporací, památek a místopisu, jsou součástí autorit korporací nebo geografických názvů) navázání záznamů autorit na převedené záznamy článků Souběžně s tímto poměrně rutinním procesem probíhaly práce dá se říci odlehčující, i když neméně potřebné. Patřilo mezi ně ověřování faktografických údajů přímo v regionu, pořizování fotografií, které by se měly stát součástí faktografických záznamů, a získávání záznamů regionálních dokumentů z fondů větších středočeských knihoven a jejich import do souborné databáze. Spolupracovat na tomto posledním úkolu začaly nejen knihovny veřejné, ale i některé knihovny muzejní a knihovna Památkového ústavu středních Čech. Dodejme ještě, že s řešením projektu se protínaly některé další knihovnické procesy. Byla to akvizice, pro níž byly informace z článkové bibliografie nebo z narůstající souborné databáze regionálních dokumentů někdy impulsem k doplnění fondu o starší, chybějící knihy, bylo to i jmenné a věcné zpracování, při němž bylo nutné brát v úvahu rychle se rozrůstající soubory autorit. Často nebylo jednoduché sladit zájmy katalogizátorek, odvolávajících se na obecná katalogizační pravidla, se zájmy bibliografů, preferujících hlediska věcné správnosti a nezbytné podrobnosti údajů. Určitý rozpor mezi standardizací a praktickou potřebou zaznamenat skutečnost tak, jak se jeví a jak po ní také uživatel, návštěvník konkrétní, v našem případě krajské knihovny, bude pátrat, trvá neustále a zasloužil by si hlubší pojednání. V tomto směru měl na regionální bibliografii a faktografii dopad i projekt kooperativní tvorby a využívání souborů národních autorit (VISK 9), do nějž se SVK v Kladně zapojila v loňském roce. Harmonizace našich vlastních autorit obsahujících i podrobné záznamy regionálních osobností, památek nebo místopisu s autoritami národními podléhajícími pevné ruce jejich hlavního správce Z. Bartla vyžadovala někdy delších jednání, než bylo dosaženo odpovídajícího kompromisu. Byla to tak trochu chůze po tenkém ledě, který se rozprostíral mezi odděleními bibliografie a katalogizace v naší knihovně a oddělením národních autorit v Národní knihovně ČR. Výsledkem projektu bude nejenom završení konverze článkové bibliografie do systému Rapid Library, ale i komplexní vystavení všech informačních zdrojů vytvářených knihovnou na internetu a následně snad i v Jednotné informační bráně CASLIN. K tomu by měla přispět i čerstvě podaná žádost o účast v programu VISK 8. Vraťme se ještě k té nejpracnější části projektu, jíž byla aktualizace dat a vytváření vazeb mezi záznamy. Jak se postupovalo, naznačují příklady 1 až 5. Dva záznamy článků z různých zdrojů jsou věnovány příbuzným tématům – baroknímu malíři působícímu v regionu Janu Karlu Kovářovi a sale terreně ve
197
Smečně, na jejíž výzdobě se Kovář podílel. Při kontrole těchto záznamů byly aktualizovány také odpovídající záznamy v biografické a faktografické databázi, a jak dosvědčuje fotografie, řešitelé – bibliografové si v tomto případě došli ověřit skutečný stav památky až na místo. Vazby v systému posloužily nejen zpracovatelům při srovnávání údajů z různých pohledů, ale jsou vytvořeny hlavně pro uživatele. Ten bude mít možnost „projít“ si například trasu plánovaného výletu předem po bibliografických a faktografických záznamech na internetu a v případě potřeby si může vyžádat dokumenty s dalšími informacemi z fondu knihovny. Jak je patrné z ukázek, regionální bibliografie a faktografie realizovaná ve zmíněném projektu je službou přesně ve smyslu slov Jaroslava Drtiny. Je to služba regionu, lidem se zájmem o region i regionální literatuře. Př. 1: konvertovaný záznam článkové bibliografie Tietze, Zdislav, 1928-1999 Český malíř osmnáctého století Jan Karel Kovář / Zdislav Tietze In: Kladenský deník. - ISSN 1210-7360. - Roč. 1, č. 132 (07.10.1997), s. 11. 75 * 7.07 1. Kovář, Jan Karel, 1709-1749 2. Kladno (Česko) české malířství * malíři * fresky * nástěnné malby * výtvarné umění, české výtvarné umění Př. 2: aktualizovaný záznam regionální osobnosti Jméno Odkaz
: Kovář Jan Karel : Kowarsch J.K. Kowarz J.K. Narozen(a): 1709 Praha (Praha) Zemřel(a) : 11.01.1749 Praha (Praha) Působnost : Praha (Praha), Buštěhrad (Kladno), Kladno (Kladno), Lidice (Kladno), Smečno (Kladno) Klíč.slova: výtvarníci, malíři, fresky, baroko Charakt. : Malíř - freskař. Životopis : Žák malíře J.A.Schöpfa. Malíř uměleckého okruhu břevnovsko-broumovského opatství benediktinů. – Autor fresek a maleb v kostele na Bílé Hoře, v Lidicích, Buštěhradě. V r. 1741 vytvořil na klenbě později nacisty zničeného kostela v Lidicích fresku 198
Nanebevzetí sv. Martina a v r. 1744 stropní fresku s antickými výjevy saly terreny v zámeckém parku zámku ve Smečně. Tvůrce freskové výzdoby a oltářních pláten pro kladenský farní kostel. Do nově přestavěného barokního kladenského zámku v 1. pol. 18. stol. vytvořil celou kolekci prací. Např. fresku představující Výjevy ze života sv. Vavřince v kapli sv. Vavřince v r. 1740, nástěnné malby sv. Vavřince, oltářní obrazy Stětí sv. Barbory a Smrt sv. Benedikta pro kladenský kostel, který byl zbořen v r. 1897. Citace : TOMAN, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl I. Praha : Rudolf Ryšavý, 1947, s. 546. TIETZE, Zdislav: Český malíř 18. století Jan Karel Kovář. Kladenský deník, 1997, roč. 6, č. 132, s. 11. Kladno v osobnostech. 2. vyd. Kladno : Státní vědecká knihovna, 1998, s. 68. Př. 3: konvertovaný záznam článkové bibliografie Kuchyňka, Zdeněk, 1954Památky regionu : Sala terrena ve Smečně / Zdeněk Kuchyňka In: Forbína. - Č. 12 (01.12.1997), s. 5 : il. 75 * 7.02 1. Sala terrena. Smečno, Česko 2. Smečno (Česko) české malířství * nástěnné malby * malíři * restaurování * kulturní památky, památkové objekty
199
Př. 4: aktualizovaný a ověřený záznam regionální památky Název : Sala terrena. Smečno, Česko Též záznam: Zámecký park. Smečno, Česko : Zámek. Smečno, Česko Události : 1744 : přibližně dokončena freska na stropě budovy Osobnosti : Dientzenhofer Kilián Ignác - stavitel 1689-1751 Kovář Jan Karel – malíř - 1709-1749 Místo : Smečno (Kladno) Klíč.slova: saly terreny, zámecké parky, baroko Popis : Zahradní budova v zámeckém parku (dnes areál ústavu sociální péče). Postavena patrně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v první polovině 18. stol. - Obdélná jednoduchá patrová barokní budova s bohatě členěným trojosým rizalitem s trojúhelným štítem. Na severní straně představené dvouramenné schodiště. Vnitřek sklenut plackovou klenbou, na ní freska s postavami z římských dějin od malíře J. K. Kováře. (Ověřeno, květen 2001) Citace : Poche, Emanuel: Umělecké památky Čech. Díl 3. Praha 1980, s. 368. Kuchyňka, Zdeněk: Památky regionu : Sala terrena ve Smečně. Forbína, č.12 (01.12.1997), s. 5 Př. 5: fotografie saly terreny ve Smečně pořízená při ověřování
200
