REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situace stavby D. Dokladová část E. Zásady organizace výstavby Investor : Ing. Karel Mornstein - Zierotin Projektant : ATELIER KÖNIG Ing. Klára Königová Ing. Martin König Ing. Jana Kubíková Nám. Hrdinů 523, Staré Město u UH Datum : červen 2011

ČÍSLO KOPIE:

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ – NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PRŮVODNÍ ZPRÁVA

A. Průvodní zpráva A.1 Identifikační údaje stavby: název stavby: REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ Část „A“ – regenerace nádvoří na zámku v Bludově Část „B“ – regenerace panské zahrady na zámku v Bludově Část „C“ – pěstební opatření (zámecký park) Stupeň PD : DSP investor : Ing. Karel Mornstein – Zierotin 8. května 81 Bludov 789 61

zpracovatel :

Atelier König Ing. Klára Königová Ing. Jana Kubíková Ing. Martin König autorizovaný architekt pro zahradní a krajinářskou tvorbu číslo autorizace ČKA: 03599 Nám. Hrdinů 523 Staré Město u Uherského Hradiště tel. : 608 480 732 email : klara.konigova @gmail.com IČ : 72293390

datum : červen 2011

2


A.2 Stávající stav, využití území, majetkové poměry Obec Bludov leží v podhůří Hrubého Jeseníku nedaleko Šumperka, zámek tvoří dominantu obce při hlavní komunikace Zábřeh – Šumperk. Bludovské panství bylo posledním panstvím v držení Žerotínů, jejichž potomkům byl zámek i s parkem v roce 2000 vrácen. Přírodně-krajinářská část parku (řešená v první etapě obnovy) navazuje na budovu zámku od jihu, západní průčelí tvoří zbytky původní formální kompozice, která zasahuje až na řešené nádvoří zámku. Nádvoří je ze tří stran ohraničeno budovou zámku a z východní strany jednoduchým drátěným plotem, který odděluje intimní prostor nádvoří od sousedního areálu JZD. Tento plot bude nahrazen cihlovou zdí. Nádvoří je tvořeno třemi terasami s převýšením 1,5 m, přičemž pouze na spodní terase se dochovalo původní architektonické řešení – kruhový záhon s objízdnou cestou (čestný dvůr). Nádvoří je s anglickou částí parku propojeno také průchodem mezi budovou zámku a bývalým domem správce, tento průchod je v současnosti hojně využíván a je předělen jednoduchým plotem s brankou. Provozní řešení nádvoří je nutno zachovat v současném stavu, povrchy budou částečně pojízdné pro dopravní obsluhu, hlavní příjezd je průjezdem v zámku od západu a zadní branou od východu. Na nejvyšší terase nádvoří stojí původní barokní kašna zasluhující restaurování.

(Zdroj: http://www.bludov.cz)

Panská zahrada – jedná se o samostatnou část parku oddělenou ohradní zdí, usazenou na okraji anglického parku, dále už navazuje fotbalové hřiště a volná krajina. Panská zahrada má půdorysný tvar lichoběžníku s nejdelší stranou 120m. V současnosti se zde nachází několik drobných dřevěných staveb, zbytky původního koupaliště z 30. let 20. století a několik mladých ovocných dřevin ve špatném pěstebním stavu. Příjezd do panské zahrady je možný pouze protilehlými vraty ve východní části severní a jižní zdi. Jinak je zahrada zcela izolovaná od okolí a je zde možné vytvořit historickou reminiscenci formální kompozice. V roce 2008 byla zpracována studie obnovy parku v Bludově Atelierem Bonmot z Olomouce. „Přírodně krajinářský park náležející k bludovskému zámku vznikl ve dvou etapách v průběhu 19. století. Roku 1817 navrhl vrchní zahradník Karl Marx úpravu před jižním průčelím zámku a to ve třech variantách. Jihozápadně od zámku jsou zakresleny skleníky a oranžerie (první písemná zmínka o oranžerii z roku 1822) přibližně ve stávající poloze a v místě současného parkoviště. Návrh dále upravuje plochy před hlavním průčelím zámku, přičemž hlavní příjezdová cesta společná pro všechny varianty je zachována dodnes. Krajinářská úprava byla dále navržena mezi jižním průčelím zámku a dnes zatrubněným potokem pramenícím v Gryngli. Jižní část parku v té době byla stále ještě sadem, jehož přeměna v park začala až v druhé třetině 19.století. V návaznosti na osu od jižního průčelí zámku vznikla kompozice tří palouků, které však nebyly přehlédnutelné jako celek, ale návštěvníkovi se z okružních chodníků postupně otevíraly pohledy na zajímavé soliterní dřeviny nebo skupiny. Koncem 19. století byl přírodně krajinářský park doplněn zahradníkem Karlem Pohlem cizokrajnými dřevinami. Do II.světové války byly výsadby podle původní koncepce postupně doplňovány.

3


Neutěšený stav vzniklý zanedbáním údržby a nevhodnými zásahy ze strany přilehlého zemědělského družstva po II. světové válce měla napravit rekonstrukce parku v 70. letech 20.století, která však znamenala v mnoha ohledech nevhodný zásah do kompozice parku, bylo odstraněno mnoho hodnotných dřevin a byla vybudována nová okružní asfaltová komunikace, původní cestní síť se nedochovala. Dalším pokusem o navrácení původního lesku měla být obnova na základě projektu z let 1996 až 1997 od kolektivu Ing. Žalákové. Podle něj byla zrealizována první etapa úprav, ale pouze ve východní části parku pod rybníčkem na konci lesoparku. V ostatních částech se toho příliš nezměnilo, pokračuje stárnutí dřevin a rozpad kompozice v obvodových porostech. Po navrácení zámku a parku původním majitelům vznikla potřeba provést rekonstrukci zámku a obnovu parku, a to nejen z důvodu špatného technického stavu, ale také z důvodu záměru vnesení nových funkcí jak do budovy zámku, tak do parku. Tyto nové funkce vyvolávají nové nároky na kompozici parku, jeho údržbu a další provozní souvislosti, a tato studie se na ně snaží reagovat při současném zachování historických hodnot parku a principů, jež do něj vnesli jeho tvůrci Karel Marx a Karel Pohl v 19. století.“ (ATELIER BONMOT, s.r.o., Mičola, Kluková; 2008) V roce 2010 byla zpracována kompletní dokumentace pro provedení obnovy anglické části zámeckého parku vycházející ze stávající studie i dalších podrobných průzkumů. Toto řešení bylo zvoleno k realizaci, jež v současnosti probíhá. (ATELIER KÖNIG, 2010) Všechny dotčené pozemky mají prokazatelně vypořádán vlastnický vztah nebo nájemní vztah žadatele. Nádvoří: 1, výměra 4904 m2, vlastník - Mornstein-Zierotin Karel Ing., zastavěná plocha a nádvoří 1048/6, výměra 966 m2, vlastník - Mornstein-Zierotin Karel Ing., zastavěná plocha a nádvoří 2/1, výměra 36921 m2, vlastník - Mornstein-Zierotin Karel Ing., ostatní plocha 1048/8, výměra 259 m2, vlastník - Mornstein-Zierotin Karel Ing., zastavěná plocha a nádvoří

Panská zahrada: 1055, výměra 7505 m2, vlastník - Mornstein-Zierotin Karel Ing., zahrada

Zámecký park: p.č.: 2/1, 1054/1, 1054/3, 1054/6, 2756/4 - Ing. Karel Mornstein-Zierotin

4


FOTODOKUMENTACE - ŘEŠENÉ LOKALITY:

Část „A“ – regenerace nádvoří na zámku v Bludově

5


Část „B“ – regenerace panské zahrady na zámku v Bludově

(foto autoři)

6


Část „C“ – pěstební opatření (zámecký park)

Vazby v koruně

Ošetření hnilob

dutin

a

7


A.3 Provedené průzkumy, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu Ve všech řešených lokalitách byl proveden průzkum stávajících sítí technické infrastruktury. Navrhované úpravy nevyžadují žádné připojení k sítím tech. infrastruktury. A.4 Požadavky dotčených orgánů – žádné nebyly stanoveny. A.5 Dodržení obecných požadavků na výstavbu – obecné požadavky na výstavbu budou dodrženy. A.6 Předpokládaný termín realizace stavby Zahájení: únor 2012 Dokončení: únor 2014 A.7 Způsob výstavby – dodavatelsky.

8


B. Souhrnná technická zpráva B.1 Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení Stavebně historický průzkum byl proveden. V architektonické kompozici obou řešených ploch je možno tušit výraznou linku historického vývoje. Stavba nebude narušovat celkovou urbanistickou a architektonikou koncepci zámku. Stavební vývoj řešených ploch probíhal souběžně s vývojem zámku a je možno z něj odvodit základní kompoziční směry pro stávající řešení. V nejstarší mapě tzv. I. vojenského mapování (josefské) z let 1764-1768 a 1780-1783 lze jasně určit polohu zámku, probíhající důležité cesty a údolí potoka Gryngle, kompozice zahrady a nádvoří není zřetelná.

V mapě z II. vojenského mapování (Františkovo) z let 1836-1852 lze přibližně identifikovat hlavní osu parku jižním směrem od průčelí budovy, která určuje kompozici parku do značné míry i nyní. Tvar panské zahrady je od této osy pravděpodobně odvozen dodnes, i když polohu jednotlivých tras není možné, kvůli nepřesnosti mapy, jasně určit.

9


Mapa z období III. vojenského mapování 1876-1878 zobrazuje pravidelný rastr i osu před zámkem, mapa je pouze orientační, měřítko je příliš malé.

(Zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/)

Letecký snímek z roku 1937, v panské zahradě jsou zbytky formální kompozice, pravděpodobně okrasná a zelinářská zahrada, ovocný sad a prostor pro relaxaci majitelů panství. Nejstarší zobrazení nádvoří – je vidět původní elipsoidní řešení rondelu, kašnu a stávající zeleň.

10


Letecký snímek z r. 1953, panská zahrada se změnila v ovocný sad, založeno fotbalové hřiště.

Letecký snímek z r. 1971 - stárnoucí sad v panské zahradě řídne, je využívána jako technické zázemí obce. Rondel na nádvoří má kruhový tvar.

(Zdroj: ATELIER BONMOT, s.r.o., Mičola, Kluková; 2008)

11


Letecký snímek z r. 2009, rondel je kruhový, panská zahrada je téměř holá.

Nádvoří

Panská zahrada

Závěr historického průzkumu: Nádvoří Z historie Bludova: „Z doby, kdy byl Bludov v majetku Jana Ludvíka pochází první vyobrazení bludovského zámku. Jedná se o akvarel od Kryštofa Glaubitzena přiložený k popisu panství z roku 1740. Podle tohoto akvarelu vypadalo čelní západní křídlo zámku poněkud jinak než dnes, uprostřed střechy čněla polygonální věž s hodinami, vjezd do dvora byl umístěn o něco více nalevo a průčelí ukončovaly na obou stranách nárožní rondely. Korouhvička na střední věži byla ozdobena monogramem Jana Ludvíka ze Žerotína a letopočtem 1728. Později byla přenesena na severozápadní nárožní věž. Nádvoří zámku bylo bezprostředně propojeno s nádvořím hospodářského dvora. Na místě dnešního parku byl ovocný sad a před zámkem nízká stříhaná zahrada. Roku 1761 zdědil při dělení majetku Bludov, Třemešek a Chromeč Josef Karel hrabě ze Žerotína (1728 - 1814), kterému se stal bludovský zámek hlavním sídlem. Za něj došlo k pozdně barokní přestavbě zámku. Byla odstraněna hodinová věž a nahradily ji na obou rozích dvouposchoďové věžičky, které vznikly zvednutím rondelů o jedno patro. Došlo také k přemístění hlavního vjezdu. Změn doznalo i okolí zámku, kde vznikla okrasná barokní zahrada.“ (http://www.bludov.cz/O-Bludove/Pametihodnosti-obce-Bludov/Bludovsky-zamek/)

Z uvedeného textu je pravděpodobně možno určit stáří původního uspořádání rondelu před rok 1761, protože stávající pohledová osa vedená středem rondelu ústí v ose čelní budovy zámku, tedy tam, kde byl původní vjezd do zámku před pozdně barokní přestavbou. Pozoruhodné je dále umístění kašny na horní terase, která je umístěna v pohledové ose přesunutého vjezdu (tedy po r. 1761) a středu rondelu, což by odpovídalo mladšímu uspořádání.

12


Nová osa vjezd, rondel, kašna

Původní osa zámku a rondelu

V panské zahradě je možné identifikovat hlavní osové linie pocházející ještě z původní osové kompozice parku viz. mapa z let 1836-1852.

Osy parku v historické mapě. Průběh hlavních os v současnosti, v Panské zahradě je vidět dochovaná linie.

V kompozičním řešení je třeba respektovat současný stav a jeho provozní požadavky, ale zároveň zachovat historickou souvislost s vývojem zámku a parku.

13


Architektonická koncepce se v obou řešených plochách drží původního využití lokality a maximálně podporuje stávající prostorotvorné uspořádání. Výsadby jsou provedeny na úrovni odpovídající významu plochy. Dnešní kompozice parku je výsledkem dějinných souvislostí, náhod a cílených změn v prostorovém uspořádání a provozu hospodářství zámku. V obou případech řešených ploch vytváříme jakýsi ideální stav pro současné využití, ale držíme se přitom jasně definovaných souvislostí. Navržená lehce historizující kompozice je v obou lokalitách opodstatněná a dá se považovat za optimální řešení. Technické řešení stavby: Sadovnické úpravy se snaží maximálně respektovat obraz a tradice zámku, zohledňují ekologické, estetické i ekonomické požadavky, kladené na zakládání a údržbu zeleně v intravilánu obce. Přednostně jsou navrhovány domácí druhy dřevin, doplňkově druhy tradiční. Exotické dřeviny jsou použity pouze výjimečně, ve zvlášť odůvodněných případech. Nejsou použity žádné expanzivní druhy rostlin, ohrožující původní krajinné ekosystémy.

SO 01 Sadovnické úpravy Část „A“ – regenerace nádvoří na zámku v Bludově Dendrologický potenciál objektu je průměrný, nacházejí se zde vzrostlé, statné stromy, které tvoří kostru celého prostoru (především jírovce Aesculus hippocastanum), které jsou již velmi nestabilní a jsou navrženy na odstranění. V horní části nádvoří se nachází i mladší dřeviny v lepším pěstebním stavu (Acer pseudoplatanus), jejichž potenciál se dá využít v nově navržené kompozici. Plocha byla částečně dosázena v předchozí etapě obnovy parku – bylo zde vysázeno 9 ks dřevin (8x Aesculus hippocastanum, 1x Aesculus parviflora a 1x Picea pungens ´Glauca´). Stávající keřové skupiny včetně buxusových stříhaných plotů budou v celém rozsahu zachovány. V prostoru nádvoří bude vytvořena centrální osová dispozice s mlatovým chodníkem, překonávajícím svahy jednoduchým kamenným schodištěm, terasování bude zdůrazněno výsadbou nízkých stříhaných plůtků z buxusu a doplněno trvalkovými záhony. Vzniknou tak dvě stinné terasy navozující kontemplativní atmosféru pod korunami vzrostlých stromů. Zpevněná plocha se na nejvyšší terase rozšiřuje a ústí do okolí kašny. Terasy jsou doplněny lavičkami, v průchodu do anglické části parku je umístěn altán pro venkovní posezení. Stávající keřové skupiny jsou doplněny o atraktivní stínomilné tradiční parkové druhy – rododendrony a hortenzie. Centrální řešení rondelu je zachováno, buxusové ploty jsou pouze sníženy na výšku 0,6m a podsázeny řadou nízkých záhonových růží, které budou v budoucnu vroubit trvalkový záhon v rondelu.

Část „B“ – regenerace Panské zahrady na zámku v Bludově Dendrobiologický potenciál objektu je podprůměrný, roste zde několik mladých borovic černých a lesních podél jižní zdi, dále několik mladých bříz v okolí dřevěných staveb a nakonec množství mladých ovocných stromů s většinou špatně zapěstovanou korunou. Návrh respektuje limity lokality, hlavně provozního řešení a drží se původní dispozice pozemku. Je zde vytvořena relaxační plocha pro obyvatele i návštěvníky s nabídkou nejrůznějších atraktivit i edukativním rozměrem. Při vjezdu do zahrady je ponechána část pozemku jako plocha pro skladování dřeva, je odcloněna habrovým živým plotem výšky 1,65m. Navržená travnatá komunikace pak pokračuje východním směrem ke stávajícím objektům. Centrální osu tvořenou ovocným sadem akcentuje bylinkový záhon lemovaný buxusovým plůtkem a ukončuje ji stávající altán u východní zdi. Ostatní plochy jsou řešeny symetricky k hlavní ose v lichoběžníkovém módu. Je zde ponechán dostatečně velký prostor pro hřiště s pečlivě udržovaným trávníkem a plocha pro zeleninovou zahradu. V okolí stávajícího betonového bazénu je vytvořen prostor pro relaxaci. Podél jižní zdi zahrady, v současnosti kryté borovicemi a břízami, je doplněno několik vzrůstnějších stromů k odclonění sousedního fotbalového hřiště. Tato volná kompozice je bohatě doplněna podrostem kvetoucích keřů.

14


Podél východní zdi je navržen bylinkový záhon a stromořadí okrasných jabloní. Nezbytné treláže jsou osázeny sortimentem popínavých růží.

Část „C“ – pěstební opatření (zámecký park) Dendrologický potenciál parku je průměrný až podprůměrný. Nachází se zde vysoké procento starých stromů, které vyžadují pěstební zásah. V části „C“ – pěstební opatření jsou navrženy pěstební zásahy pro vybrané jedince. Tyto zásahy by měly zvýšit statickou stabilitu a bezpečnost dřevitých vegetačních prvků a prodloužit tak významně život mnoha vzrostlých významných jedinců v parku. Napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu Navrhované úpravy nevyžadují žádné připojení k sítím tech. infrastruktury. Vliv stavby na životní prostředí – je jednoznačně pozitivní, neboť se jedná o estetickou regeneraci prostoru. Stavba nebude mít žádný negativní vliv na okolní prostředí. Řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací – charakter úprav neřeší bezbariérové užívání řešených ploch. Geodetické zaměření – nebylo provedeno. Členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty: SO 01 Sadovnické úpravy Vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení – vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu malého rozsahu, tak žádné negativní účinky stavby na okolní pozemky nevzniknou. B.2 Mechanická odolnost a stabilita Charakter řešených úprav nevyžaduje statické posouzení. B.3 Požární bezpečnost Charakter úprav nevyžaduje zvláštní řešení požární bezpečnosti. B.4 Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Stavba nebude mít žádný negativní vliv na životní prostředí. Nejsou použity žádné introdukované expanzivní rostlinné taxony. Výsadby mají pouze dekorativní charakter. B.5 Bezpečnost při užívání Charakter úprav nevyžaduje zvláštní řešení bezpečnosti. B.6 Ochrana proti hluku Charakter úprav nevyžaduje zvláštní řešení ochrany proti hluku. B.7 Úspora energie Charakter úprav neumožňuje úsporná energetická řešení. B.8 Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Charakter úprav neřeší přístup a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. B.9 Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí Není řešena. V území se nevyskytují žádná ochranná a bezpečnostní pásma. B.10 Ochrana obyvatelstva Není řešena. 15


C. Situace stavby Podrobně provedena v části F - dokumentaci stavebních objektů v měřítku 1:400, 1:200, 1:250 a 1:150 včetně vyznačení dotčených pozemků. Umístění ploch:

16


D. Dokladová část V příloze

17


E. Zásady organizace výstavby Všechny výkopy budou prováděny ručně a výkopová zemina bude dočasně uložena na pozemku investora. Investor zajistí před zahájením prací vytýčení všech stávajících sítí technické infrastruktury. Po dobu provádění výkopových prací většího rozsahu bude řešená plocha veřejnosti uzavřena. Stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je provedeno u jednotlivých stavebních objektů.

18

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Recommend Documents