REFERÁTY Z PATOLOGICKÉ FYZIOLOGIE Součástí výuky patologické fyziologie je vypracování - písemné práce - přednesení referátu v letním semestru.
1. PÍSEMNÉ PRÁCE Cílem písemných prací („esejů“) je zpracovat na základě odborné literatury patofyziologii daného stavu do větší hloubky, než je v běžných učebnicích. To má studenty-autory vést k samostatnému vyhledávání odborné literatury, jejímu aktivnímu zpracování a formulování získaných poznatků do písemné formy. Zároveň se tak student připravuje na oponentní řízení (zde: revizi učiteli), které je běžnou součástí publikační činnosti v medicíně i mimo ni, a na další formální postupy, které jsou s publikováním spojeny. Písemná práce musí zdůraznit patofyziologické mechanismy a jejich porozumění v rámci studovaného stavu či nemoci. Nadměrné a zejména patofyziologicky nepodložené či nevysvětlené údaje z klinických učebnic nebudou považovány za dostatečné a relevantní zpracování tématu. TÉMA PRÁCE Kroužek má přidělen jeden z okruhů, v jeho rámci si studenti mohou vybrat (rozdělit) si jednotlivá témata, která nahlásí vyučujícímu. Podrobnější informace jsou na webových stránkách nebo k nahlédnutí u R. Korhoňové (č. dveří 2008). NÁLEŽITOSTI A ROZSAH Každá práce musí mít následující strukturu: - Číslo a název práce. - Jméno autora, kroužek, datum vypracování (1. strana). - Vlastní práce – obsah, úvod, hlavní část – popis patofyziologických mechanismů, závěrečné teze (hlavní body „k zapamatování“). - Obrázek či schéma, vlastní či převzaté, případně upravené. U převzatého obrázku je nutné v legendě citovat původní zdroj obrázku. - Použitá literatura: její součástí musí být alespoň jeden vědecký či odborný článek, který musí být přesně citován. Technické zpracování Práce musí být psána v editoru Word, velikost písma 12, Times New Roman, řádkování 1,5. Jazykem zpracování je český jazyk, převzaté obrázky mohou být v jiném jazyce, ovšem legenda by měla obsahovat vysvětlení/ překlad legendy v obrázku. Rozsah vlastní práce Mimo úvodní stranu, obsah a použitou literaturu by měl být zhruba 3 až 4 normo-stránky (to jest 1800 znaků na stránce). Pro usnadnění zpracování je připravena vzorová struktura (viz dále).
1
ODEVZDÁNÍ PRÁCE Seminární práce, napsané ve wordu, budou odevzdávány elektronicky přes fakultní systém. Odevzdání eseje tedy bude spočívat v nahrání práce do systému dle instrukcí, které budou ještě upřesněny. Název souboru: Tematicky-okruh_cislo_jmeno-prijmeni.doc (příklad: Nefrologie_143_Jan-Novak.doc) REVIZE A HODNOCENÍ PRÁCE Práce budou v této první elektronické verzi zkontrolovány učitelem a vráceny se stručným komentářem studijní skupině. Po jejich zapracování budou odevzdány v nové, upravené verzi, a to elektronicky. Eseje budou studenti opět ukládat do systému. Datum konečného odevzdání práce určí příslušný vyučující s ohledem na předpokládaný rozsah úprav a časové možnosti vyučujícího i studentů. Hodnocení práce: Splnění, čili odevzdání práce se zapracovanými připomínkami je předpokladem zápočtu v LS. Nadprůměrná práce může být ohodnocena „pochvalou“, což se může odrazit při závěrečné zkoušce. Nezbytnou součástí je použití a citování relevantní odborné literatury – článků (viz dále). Pozor: Velká část prací v minulých letech obsahovala části okopírované z internetových zdrojů (tzv. „psaní“ esejů metodou „copy and paste“), popřípadě z již vypracovaných prací z minulých let. V takovém případě nejde o původní dílo autora - studenta, naopak se jedná o plagiát, jeden z výrazných prohřešků proti etice akademické práce. Důrazně upozorňujeme, že odevzdané práce budou zkontrolovány pomocí software ověřujícího původnost textu. Plagiátorství sníží hodnocení studenta. Výrazné prohřešky mohou vést i k neudělení zápočtu. V práci lze doslova citovat jiné hodnověrné zdroje (články/knihy), avšak citovaný text je třeba dát do uvozovek a na konci označit tzv. citačním číslem, které odkazuje na konec eseje do sekce citace. Zde jsou uvedena a přehledně očíslována všechna citovaná díla (viz dále). Takto lze doslova citovat text, který obvykle není delší než několik vět, ale může jít i jen o část věty. V případě korektní citace se nejedná o plagiát.
2. VZOROVÁ STRUKTURA PÍSEMNÝCH REFERÁTŮ Jeden referát je v jednom souboru, název souboru (bez háčků a čárek a bez mezer): Tematicky-okruh_cislo_jmeno-prijmeni.doc (příklad: Nefrologie_143_Jan-Novak.doc) Úvodní strana celého souboru Okruh (např. 07 Nefrologie) Kroužek: 30xx. Datum odevzdání. Jméno autora/ autorů. Číslo a název tématu (např. 146 Akutní selhání ledvin). Stručný abstrakt (100 slov). Úvod: Základní uvedení do problematiky, zařazení do kontextu, vytčené cíle zpracování.
2
Hlavní část Obrázek či schéma může být vlastní nebo převzaté, vždy musí být legenda (název, zdroj, vysvětlení všech zkratek a veškerého cizojazyčného textu) Shrnutí/ Závěrečné teze V hlavních bodech výčet podstatného (to hlavní, co byste o tom chtěli někomu sdělit, například pomocí delší SMS; toto může být v bodech). Seznam použité literatury Patofyziologický rozbor (minimálně 2-3 normostrany) Tento text se musí věnovat patofyziologii. Nepatří sem žádná vyjmenování klinických příznaků či výčty vyšetření, statistiky nemoci a jiné. Základem je patofyziologický rozbor chorobného stavu (může být od molekulární a buněčné až po systémovou úroveň), patogeneze a teprve z ní pak lze dospět k uvedení příznaků a projevů jako důsledků nemoci. Citovaná literatura: minimálně 1 hlavní článek a další články. Musí jít o článek, který lze vyhledat pomocí databáze PubMed (Medline). Pokud jde článek, který zde není dostupný (i některé české odborné časopisy nejsou zastoupeny), musí být článek přiložen či jinak doložen.
3. ÚSTNÍ REFERÁTY Z MOLEKULÁRNÍ MEDICÍNY Smyslem těchto referátů je aktivní a samostatné poznání určité oblasti medicíny a její patofyziologie či molekulární úrovně, a to do větší hloubky, než je součástí běžné výuky. Práce s odbornou literaturou, zpracování poznatků a jejich prezentace jsou důležitou součástí nejen studia, ale i pozdější praxe. Referát by měl přehledně postihnout zásadní genetické, molekulární, buněčné a fyziologické mechanismy a jejich účast v chorobných stavech, s jejich stručným přesahem do využití v diagnostice a terapii. U některých témat je možné/ vhodné doplnění příkladem. Referát má vést k schopnosti srozumitelně prezentovat i složitý problém svým kolegům, tomu by měl odpovídat i charakter diapozitivů (spíše schémata, obrázky, rozumná míra textu a podobně). Délka: 5 až 10 minut Forma prezentace: krátká přednáška v podobě PowerPointové prezentace. Neměla by být čtena (poznámky samozřejmě jsou možné). Naopak by měla být doprovázena přiměřeným množstvím obrazového materiálu (schémata, obrázky, tabulky). Přednášející by se měl zejména snažit o sdělnost pro ostatní studenty. Základní osnova: uvedení tématu, základní pojmy, vysvětlení, souvislosti, úroveň molekulární dle možností dovedená ke klinickým a terapeutickým důsledkům, závěr („poselství sdělení“). Na posledním diapozitivu musí být zveřejněna použitá literatura, například 1-2 učebnice či monografie a minimálně 1-2 odborné články (povinné), popřípadě použité webové stránky. Souhrn: k prezentací předloží autor na 1 listu papíru souhrn – název práce, jméno, kroužek, datum prezentace, stručný abstrakt (stačí 1 odstavec či jen hlavní body, anebo abstrakt sdělení do 100 slov stejně a zejména použitou literaturu či zdroje ocitované stejně jako na posledním diapozitivu. Témata: losování ze seznamu témat, možné je však po dohodě s učitelem zvolit téma
3
vlastní. Datum referátu: studenti si zvolí v kroužku po dohodě a na konci semestru sdělí učiteli. V zásadě 1 referát na seminář, v týdnu 2 a 9 i tři studenti či více, aby se během semestru dostalo na všechny – záleží na počtu studentů v kroužku. Ústní prezentace je možná v českém či slovenském jazyce, text by měl být v češtině, u původních, složitějších obrázků je možný i jiný jazyk doplněný v případě nutnosti adekvátním vysvětlením přednášejícího.
4. VYHLEDÁVÁNÍ A CITACE ODBORNÉ LITERATURY Vyhledávání odborné literatury je prvním a zásadním předpokladem řešení odborného či vědeckého problému. Nových informací v medicíně přibývá rychlým tempem a učebnice či monografie nestačí dostatečně rychle reflektovat nové objevy. K vyhledání aktuálních informací proto slouží odborné lékařské a vědecké časopisy a samozřejmě internetové databáze a vyhledavače, případně tématicky zaměřené webové stránky (na rozdíl od časopisů však nemusejí procházet oponentním řízením). Články je vhodné vyhledat pomocí lékařských databází (zejména Medline čili PubMed na internetu – www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez) a dále též v Národní lékařské knihovně (Sokolská 54, Praha 2). Některé články jsou dostupné přímo on-line (častěji z počítačů fakulty). Vhodné jsou především přehledové články (reviews), v časopisech New England Journal of Medicine, Lancet, JAMA, ale i v mnoha dalších. Většina článků je v angličtině, k některým tématům mohou existovat i články v češtině (v časopisech jako Časopis lékařů českých, ČSL neurologie a neurochirurgie a podobně). Je třeba, aby informace byly získány nebo aspoň korigovány pokud možno z recentních článků. Použitá literatura musí být vždy uvedena a nemělo by jít pouze o jeden zdroj. Podrobnější informace vám sdělí vaši vyučující. Vzorové formy citací: Uvádíme zde formu citací literatury publikované v Angličtině. Stejným způsobem se cituje literatura publikovaná v Češtině. Článek: [číslo citace] Autor nebo autoři: Název článku. Jméno časopisu (plně nebo v takzvané Harvardské zkrácené formě), rok vydání; Měsíc a ročník (popř. číslo výtisku v daném roce) časopisu: Čísla stránek. [1] Greenwood Z, Black J, Weld L, et al.: Gastrointestinal infection among international travellers globally. J Travel Med 2008; 15: 195-202. [2] Sándor T.: Travel thrombosis: Pathomechanisms and clinical aspects. Pathophysiology. 2008 Dec;15(4):243-52. (Epub 2008 Nov 18) Kniha: U knihy by nemělo chybět místo vydání, vydavatel a rok vydání, případně strany a kapitoly použité k vypracování referátu. Možné je uvést i tzv. ISBN číslo (jednoznačně identifikuje každou knižní publikaci)
4
[3] Eddleston M, Davidson R, Brent A, Wilkinson R.: Oxford handbook of tropical medicine. Chapter 2: Diarrhoeal diseases. 3rd edn. Oxford: Oxford University Press, 2008. Internetové zdroje: [4] ABL800 Flex Specifications, Radiometer Medical A/S 2004. [http://www.radiometer.com/abl800-specifications] [5] Stránky internetové encyklopedie (wikipedie) – cystic fibrosis [http://en.wikipedia.org/wiki/Cystic_fibrosis] Poznámka: Internetové zdroje se obvykle ve vědecké literatuře necitují. Na internetu si v principu může psát kdo chce co chce a není tedy nijak zaručena kvalita a hodnověrnost informace. Navíc se internetové stránky často mění – čtenář, který by si tedy chtěl citaci v budoucnu vyhledat a přečíst už ji nemusí najít nebo může najít informaci jinou. V eseji z patologické fyziologie je přesto možno internetové zdroje v rozumné míře využívat. Uvažte však, zda je vhodné, aby studenti lékařské fakulty používali jako hlavní zdroje svých informací stránky typu http://www.maturitanazdravce.atlasweb.cz/ nebo http://www.celostnimedicina.cz/ .
5
