REDAKČNÍ ANKETA K V. SJEZDU ČMKOS

13 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 30. BŘEZNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 9. DUBNA 2010, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Odložte to na zítra! Deset věcí, které bez výčitek svědomí můžete nedělat (humorné zamyšlení) – str. 2 z Informace ze zahraničí – str. 3: Diamanty slovenského byznysu Siemens propustí 50 000 lidí „Průmyslový technik“: novinka ve Štýrsku

Příloha - str. I až IV: z Hospodaření základních organizací, daně a účetnictví (V.) z Mzdy v kovoprůmyslu za rok 2009 – údaje v územním a odvětvovém členění (v podnicích s více než 100 zaměstnanci)

Předseda ČMKOS Milan Štěch, který končí ve funkci v čele odborů a na V. sjezdu konfederace již nebude kandidovat, se rozloučil s kováky na březnovém zasedání Rady OS KOVO v Hradci Králové

REDAKČNÍ ANKETA K V. SJEZDU ČMKOS S jakými očekáváními se ho zúčastní delegáti OS KOVO? Měla bys’ dál brát tu antikoncepci. Poslanci dosud neschválili návrat mateřské na loňskou výši…

Kovák v barvě Jaromír Endlicher

Jan Švec

Od minulého roku jsme začali zařazovat mimořádná čísla – takzvané K magazíny – tištěné celobarevně. Novinka měla od vás, čtenářů, vesměs příznivé ohlasy, a proto jsme přistoupili na základě doporučení redakční rady od druhého čtvrtletí tohoto roku, tedy od tohoto čísla, ke stálému zavedení barevného tisku i pro samotný časopis Kovák. Jde o opatření, které je součástí nadcházející kampaně na získání nových členů. A jak může tomuto cíli barevný Kovák napomoci? V dnešní době televize a internetu to nemají tištěná média zrovna lehké, a proto se snaží za-

(Pokračování na str. 3) Martin Beneš

Některých z více než 100 kováckých delegátů V. sjezdu ČMKOS, který se koná 9. a 10. dubna v Praze, se redakce zeptala: S jakými očekáváními se zúčastníte sjezdu ČMKOS? V jaké atmosféře se bude tento sjezd odehrávat a čím by se měl podle vašeho názoru zabývat? František Konvalina, předseda ZO OS KOVO Strojírny POLDI, a. s., Kladno: Vzhledem k délce mé funkce v odborech se zúčastním poprvé sjezdu ČMKOS. Moje očekávání se odvíjí od témat, které nás čekají. Důležitá bude volba předsedy a místopředsedy ČMKOS. Podle mého názoru by se odbory měly zaměřit mimo jiné na získání nových mladých členů. Atmosféra sjezdu by měla být konstuktivní a vstřícná. Josef Benáček, předseda ZO OS KOVO UNIPLET Třebíč, a. s.: 1. Doufám, že do odpovědných funkcí, jako je vedení ČMKOS, budou zvoleni vynikající funkcionáři z oboru, kteří nejsou v žádné politické straně, i z řad mladých pracovníků, které určitě máme. Pozastavení politické příslušnosti po zvolení se mně vůbec nelíbí. Myslím si, že je stále politik. Na sjezdu se sejdu s lidmi různých oborů a profesí, kde bude možno porovnat podmínky a různé možnosti v naší další spolupráci.

2. Věřím, že ve vystoupení nynějších funkcionářů vyslechneme hodně politiky před volbami do poslanecké sněmovny. Odborářům by určitě prospělo se více zabývat velmi složitou situací v malých ZO, kde máme dnes minimální šanci se domluvit se zaměstnavatelem například v odměňování za odvedenou práci, propouštění a vůbec dodržování kolektivní smlouvy. Alena Sobolová, předsedkyně ZO OS KOVO Energetika, ArcelorMittal Ostrava: S jakými očekáváními? Ono je to složité, každý má nějaké ideální představy, ale realita pak bývá většinou zcela jiná. Takže kdybych měla stát nohama na zemi, odpověděla bych, že nic neobvyklého neočekávám. Víte, ono to totiž funguje v celé naší společnosti nějak všechno divně. Lidi nečtou, názor na svět si dělají jen z pohledu na televizi. Většinou panuje apatie, lhostejnost, však to někdo udělá za mě. Pak se totiž lépe nadává na ty „nahoře“, to oni, já ne, já je nevolil. Funguje to přesně i v mém okolí, kolektiv si zvolí jako svého zástupce -úsekového důvěrníka člověka, (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 13 — 9. dubna 2010

REDAKČNÍ ANKETA K V. SJEZDU ČMKOS (Dokončení ze str. 1) o němž nemají valné mínění, ale jen proto, že jim se to dělat nechce a on ochoten je, tak pro něj zvednou ruku. Pak to ale nefunguje, další orgán nad ním si pak může sedřít ruce po ramena, a ten poslední človíček na dílně o tom nemá ani tušení a v té chvíli jsou všichni v jednom pytli, že se nic nedělá a že je to o ničem. Generace, která musela bojovat o přeměnu ROH, pomalu odchází a já nevidím, až na jedince, kolem sebe žádné zapálené osoby pro věc. Hodně se polemizuje o tom, zda odbory mají být v politice či nikoli. Bohužel ale bez ní to nejde. O tom, co potřebujeme znát a ošetřit si pro řadové zaměstnance, se přece rozhoduje právě v politických kruzích. Jak to jinak chcete ovlivňovat, když o tom vůbec nevíte? A jsme snad jediní, kteří mají ve svých řadách lidi ze všech politických stran a názorů a dokážeme je posadit k jednomu stolu. Možná by byla cesta do budoucna zapojit se přímo do chodu politiky jako svaz. Lidi by nevolili politickou stranu, ale volili by svaz, jako nový proud. Lidi musí pochopit, že jedině společně se dá něco dokázat, pokud budeme stále volit mezi jednou či druhou politickou stranou, je to většinou to samé dokola, a když se nakonec rozhodnete dát hlas té jedné konkrétní, pak vám přeběhne k druhé straně a jste tam, kde jste byli. A co bych nám přála? Aby nás začali vnímat lidi jinak, abychom nebyli těmi, kdo rozdávají vánoční kolekce a na MDŽ rudý karafiát, a hrstkou lidí, co si jde občas zademonstrovat do Prahy. Musíme se více naučit prodat svoji práci. Jiří Valenta, předseda ZO OS KOVO při BOSCH DIESEL Jihlava: Již na II. zasedání Rady OS KOVO v Hradci Králové jsem dne 10. 3. 2010 ve všeobecné diskusi vystoupil s tím, a nyní to musím zopakovat, že OS KOVO je jedním z největších satelitů ČMKOS. OS KOVO ročně přispívá do pokladny ČMKOS řádově desítky miliónů korun. Je proto podle mne naprostou tragédií, že jsme nedokázali z našich řad vygenerovat našeho kandidáta. Když ne na post předsedy, tak alespoň to mělo být na post místopředsedy. Vnímám to jako totální selhání OS KOVO v oblasti výchovy a přípravy nových kádrů na tyto pozice. Pokud urychleně nenajdeme vhodnou strategii v tomto směru, obávám se, že to v blízké budoucnosti může být i problém samotné organizační struktury výkonného vedení OS KOVO. Jan Švec, předseda ZO OS KOVO při GrozBeckert Czech, s. r. o.: Nemám nějaká přehnaná očekávání. Kdysi bývalý předseda ČMKOS Richard Falbr o sjezdu OS KOVO řekl, že šlo o přehlídku ztraceného času. Myslím si, že toto přirovnání se bude lépe hodit k tomuto sjezdu. Sjezd ČMKOS zvolí nové místopředsedy, kteří v takovýchto funkcích ne-

2

pracovali. Bude důležité spíše po sjezdu, jak se bude díky změnám na těchto postech ČMKOS vyvíjet. Zatím jediný kandidát na funkci předsedy, který sice zkušenosti má, asi nic nového a progresivního do provedení nutných změn v ČMKOS nepřinese, a to je škoda. Nevěřím, že by sjezd řešil nějaká zásadní témata. Emil Bug, předseda ZO OS KOVO ArcelorMittal Karviná: Abych pravdu řekl, v podstatě nemám žádná očekávání. Je to má první účast na sjezdu ČMKOS. Atmosféra zřejmě bude, i když by asi neměla být, poznamenána dobou předvolební a zřejmě i určitým chaosem, ale na druhé straně i apatií, které momentálně ve společnosti panují. Dle mého názoru by se měl sjezd zabývat mimo jiné i ekonomikou v úzké vazbě na získávání nových členů, zejména v nových firmách, kde odborová činnost nemá kořeny. V této souvislosti by určitě měla být diskutována také otázka generační. A to jak obměna, tak i spolupráce mezi sotva vznikajícími ZO a dlouholetými funkcionáři. Ti ostřílení mohou pomoci radou, zkušeností a znalostí legislativy, ti mladí dravostí, neotřelými nápady a jiným pohledem na dění ve firmách. Roman Bence, předseda II. ZO OS KOVO BOSCH Jihlava: K tématu očekávání jen tolik, že jsem docela zklamán, že se nenašel ve výkonném vedení ani jeden kandidát na funkci předsedy nebo místopředsedy ČMKOS. Nemůžeme si dovolit slabé a nevýrazné vedení ČMKOS. S doposud zveřejněných jmen nesplňuje mé očekávání ani jeden kandidát. Podle mého názoru, řadového člena OS KOVO ani tak nezajímá, jakým způsobem je veden OS KOVO, ale jak dobře ho zastupuje ČMKOS. Špatná volba na těchto pozicích se nám okamžitě vymstí. Očekávám, že tento sjezd bude bouřlivý. Kontroverzních tématů bude hodně, volby do Parlamentu ČR, skandál „kolegy“ Duška a určitě i samotná volba předsedy a místopředsedů ČMKOS. Doufám, že se sjezd bude zabývat více budoucností odborů než pitváním v tom, co se udělalo špatně. Dále doufám, že se ze sjezdu ČMKOS nestane předvolební mítink do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Předpokládám, že se na sjezdu budou hledat nástroje k zamezení poklesu členských základen a k rušení odborových organizací, které nám podle mého názoru hrozí. Marie Dančáková, předsedkyně OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a. s.: Delegáty sjezdu ČMKOS čeká důležitý úkol - zvolit nového předsedu. Předpokládám, že tomuto bude odpovídat atmosféra a diskuse, protože toto bude krok, který bude udávat směr pro další období. Připravila JANA BENEŠOVÁ Titulní snímek Petr Vurma

Odložte to na zítra! DESET VĚCÍ, KTERÉ BEZ VÝČITEK SVĚDOMÍ MŮŽETE NEDĚLAT Dnešní, převážně na výkonnost orientovaná doba vnesla v posledních desetiletích také k nám nový fenomén - prokrastinaci, česky též liknavost či odkládání plnění povinností a úkolů, které s sebou nese profesionální i soukromá životní realita, na pozdější dobu. „Cras“ (zítra) je kořenem latinského slova „crastinus“ (náležející zítřejšímu dni); „prokrastinovat“ tedy doslova znamená nechat na zítřek. A do zítřka může uběhnout spousta času. Obecně je za prokrastinaci považováno odkládání začátku práce nebo otálení s dokončením nějakého úkolu (zejména těch nepříjemných). Toto nežádoucí chování - jež s sebou nese neúspěch a představuje rizikový faktor zejména pro duševní práci - často následně doprovázejí pocity viny a úzkosti. Pro odlehčení tohoto jinak závažného negativního společenského jevu vypracovali němečtí marketingoví a reklamní odborníci seznam deseti věcí, které zcela bez výčitek svědomí můžeme nedělat - prokrastinovat. Berte tento seznam s humorem.

1. UZAVÍRAT ZBYTEČNÁ POJIŠTĚNÍ Pojištění pro případ krádeže jízdního kola, rozbití výlohy, balíčky cestovních pojistek a řada dalších, které identifikovat vám pomohou organizace na ochranu spotřebitelů. Kromě obtěžující komunikace s pojišťovnami si ušetříte také spoustu upomínek a upozornění banky na nedostatečné krytí konta.

2. USPOŘÁDÁVAT SOUBORY V POČÍTAČI Novější operační systémy najdou bez problémů i soubory, které jste uložili ve špatných nebo zavádějícími jmény označených složkách.

3. DENNĚ KONTROLOVAT AKCIOVÉ PORTFOLIO Drobní investoři mají sklon přičinlivě se svými akciemi obchodovat, protože si přitom připadají důležití a kompetentní. Poplatky za transakce však snižují výnos tím víc, čím častěji depot obměňujete. Čím déle na své akcie nesáhnete, tím lépe. Mimo to si ušetříte také časově náročné čtení informací z burzy.

4. CHODIT K LÉKAŘI Je úžasné, co všechno se vyléčí samo od sebe, pokud jen návštěvu lékaře dostatečně dlouho odkládáte. S tím ostatním tam pořád ještě můžete dojít později. Při skutečných problémech vás lékař přijme i bez termínu, případně s modrým světlem osobně zastaví přímo u vás doma.

5. NAVŠTĚVOVAT FIT CENTRUM Kdo jezdí do práce na kole nebo svižně chodí 30 minut denně, dělá pro své zdraví dost.

6. UTÍRAT NÁDOBÍ Vyřeší se dříve či později samo.

7. PÁCHAT SEBEVRAŽDU Viz „Utírat nádobí“.

8. SEPISOVAT ZÁVĚŤ Když ji potřebujete, jste už mrtví - a ostatně je všechno tak jako tak ošetřeno zákonem.

9. PEČOVAT O TRÁVNÍK Tráva si milióny let vystačila bez lidí, není potřeba na ni pořád dohlížet.

10. SPADANÉ LISTÍ FUKAREM PŘEMISŤOVAT JINAM

(tes)


DIAMANTY SLOVENSKÉHO BYZNYSU Mont IRP v Žilině má spokojené klienty i zaměstnance „Uspokojit zaměstnance ve firmě je méně náročné než dohodnout dobrý obchod. Klientům je nutno vyjít vstříc, někdy i za nižší cenu,“ vysvětlil majitel Mont IRP na výrobu ocelových konstrukcí v Žilině Cyril Sventek ve slovenském deníku Profit tajemství svého podniku prosperujícího i v současné hospodářské krizi. O jeho úspěšnosti svědčí i třetí místo v loňské soutěži Diamanty slovenského byznysu a účast ve finále o Podnikatele roku 2009. odle Sventkových slov zákazníci dnes s objednáváním váhají mnohem více než dříve. „Ve vlastní firmě nemám s pracovníky žádný problém. Neboť když lidé vidí, že podnik kráčí vpřed, jsou oddaní a mají zájem, abych obstaral práci, a s tím není žádný problém,“ prohlásil. Když Sventek spolu s obchodním partnerem získal po listopadové revoluci továrnu od Fondu národního majetku, musel hledat odběratele hlavně v zahraničí. „Právě po této přelomové změně majetkových vztahů se i trochu zredukoval početní stav pracovníků, zbytečné činnosti se odstranily. Správný výběr lidí vám pomůže udržet ty kvalitní a získávat další,“ upozornil majitel Mont IRP. Za zlomový mome nt ve své podnikatelské kariéře považuje Sventek rok 2005, kdy se rozešel s partnerem a mohl firmu začít řídit jen podle svých představ. „Všechny peníze, které od tohoto roku firma vydělala, se vracejí zpět do nových technologí, technického rozvoje i do růstu platů zaměstnanců. Když nic nedáváte do technického rozvoje, tak za dva tři roky nejste konkurenceschopný,“ zdůraznil Sventek. Připomněl například sváření heliovou směsí, které je na Slovensku novinkou a které má hlavní využití při automatizovaném sváření s takřka dvojnásobnou rychlostí. Heliové směsi jsou sice podstatně dražší než běžně používané argonové

P

ochranné plyny, ale jejich cena se vrátí ve formě téměř dvojnásobné produktivity sváření a především v kvalitě svařovaného spojení. Mont IRP má za sebou velmi různorodé dodávky. Například pro slovenskou železnici vyrobil první ocelový most pro rychlost vlaků 160 kilometrů za hodinu, pro portugalského klienta zařízení na zpracování starých papírů, pro dlouhodobého partnera ve Švédsku ocelové konstrukce, pro Českou republiku silo. A právě v současné době dodává do Galanty ocelové konstrukce pro nedávno vyhořelý areál. Produkce MONT IRP je zkrátka pestrá a specifická – ocelové konstrukce, různé haly, jeřáby, sila, nádrže. Spokojení zákazníci jeho firmu oslovují i po deseti, patnácti letech. A i když přejdou do služeb jiné společnosti, vzpomenou si, že s žilinským dodavatelem byli spokojeni. I když stavebnictví na Slovensku postihla krize možná nejvíce ze všech odvětví, žilinský MONT IRP má objednávek dost. Na otázku, co by dělal, kdyby dnes měl začínat znovu, Sventek ujišťuje, že by do tohoto druhu podnikání šel opět. I když byly těžké časy a prožil i různá životní zklamání s lidmi, o nichž si myslel, že stojí po jeho boku, ale nebylo tomu tak. „Nakonec jsem z toho vytvořil firmu, která funguje,“ konstatuje s uspokojením. JAN HÁLA

„PRŮMYSLOVÝ TECHNIK“ – NOVINKA VE ŠTÝRSKU Prvních pět absolventů ukončilo studium a nastoupilo do praxe Iniciativní nápad 37 průmyslových podniků v rakouské spolkové zemi Štýrsku, které před dvěma lety nabídly mladým zájemcům kombinaci učebního oboru s mistrovskou zkouškou, přinesl letos první ovoce. Jak informoval rakouský hospodářský deník Wirtschaftsblatt, prvních pět absolventů právě ukončilo studium a nastoupilo do náročných míst v průmyslu. odle sdělení Svazu průmyslu ve Štýrsku se v současné době takto vzdělává přibližně již 250 učňů a dalších pracovníků, kteří po dvou letech mohou po splnění zkoušek obdržet titul „průmyslového technika“. Svaz odhaduje, že by na tuto kvalifikaci mohlo dosáhnout pět až deset procent všech učňů, kteří začínají svou profesní dráhu v různých průmyslových oborech. Nových pět absolventů již dostalo místa ve firmách ACC ve Fürstenfeldu (výroba kompresorů), v Andritz AG (výroba oceli, vodních elektráren, zaří-

P

zení pro chemický, papírenský i krmivářský průmysl) a v Böhler Edelstahl (výroba ušlechtilých ocelí). Nová koncepce odborného vzdělávání se stala i takříkajíc „exportním artiklem“ štýrského průmyslu, neboť o ni projevilo zájem na 30 firem z Dolnorakouska a Salcburska. „Výchova učňů na nejvyšší úrovni je pojistkou pro budoucnost podniků a tím i pro celé hospodářství,“ zdůraznil předseda Svazu průmyslu ve Štýrsku Jochen Pildner-Steinburg v listu Wirtschaftsblatt. (jh)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. M. Beneš, redaktorka PhDr. J. Benešová, tajemnice M. Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: J. Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

Siemens propustí 50 000 lidí SERVIS A PODNIKÁNÍ ROZŠÍŘÍ V ČÍNĚ, BRAZÍLII A INDII Masovým propouštěním se rozhodla firma Siemens reagovat na horšící se ekonomickou situaci, charakterizovanou poklesem zakázek. Obzvláště špatně se tomuto německému strojírenskému a elektrotechnickému koncernu daří v odbytu elektráren a energetické techniky, konstatoval na konferenci investorů 26. března finanční šéf koncernu Joe Kaeser. Podle rozboru J. Kaesera vše nasvědčuje tomu, že obrat tří hlavních oborů – strojírenství, energetiky a medicínské techniky – bude ve srovnání s loňskými výsledky i nadále klesat a nedosáhne úrovně roku 2009, i když ve druhém čtvrtletí 2010 by přece jen mohlo nastat mírné zlepšení. Jen dceřiná společnost Osram, zabývající se světelnou technikou, prosperuje lépe, ale strojírenský sektor pokulhává. Těžkosti má hlavně divize hnací techniky, kde resortní šéf Heinrich Hiesinger právě zrušil přibližně 2000 pracovních míst. Tím však není snižování početního stavu personálu zřejmě zdaleka u konce. „V tomto směru zbývá ještě leccos udělat,“ naznačil Hiesinger další zeštíhlování. Vedle již ohlášeného propuštění 4200 osob v divizi informačních technologií chce šéf koncernu Peter Löscher podle informace listu Handelsblatt zlikvidovat v podnicích Siemensu na celém světě více než 50 000 míst. A jaká řešení ve strojírenské branži Siemens ještě hledá? Prý se silněji soustředí na velké rozvojové země, jako jsou Čína, Brazílie a Indie. „I nadále tam budeme upevňovat naší přítomnost,“ ujistil Hiesinger. Rozšířit se mají servisní služby a údržba, které během hospodářské krize nabyly na významu. Při klesajících obratech a nových zakázkách se servisní smlouvy ukázaly jako ziskové, uvedl. (jh)

Kovák v barvě (Dokončení ze str. 1) ujmout již svou vizuální stránkou. Z toho důvodu také naprostá většina z nich přešla již dávno na celobarevný tisk. Kovák dlouho zastával postoj, že podstatný je obsah a na barevnosti tisku již tolik nezáleží. Časy se však mění již natolik, že pokud nechceme stát s ohledem na barevnost mediálního světa kdesi na okraji, musíme se v této záležitosti přizpůsobit dnešnímu trendu. Zvyšuje se tak totiž šance, že se časopis Odborového svazu KOVO ocitne v rukou i - dosud sice - nečlenů, ale dost možná potenciálních zájemců o vstup do odborů. Bylo by nemoudré této příležitosti nevyužít. Věříme, že se vám bude Kovák v novém „obalu“ líbit a že nám jakožto čtenáři zachováte přízeň. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO JAN ŠVEC, předseda redakční rady MARTIN BENEŠ, šéfredaktor

3


VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (XIX.) Do vývoje našeho strojírenství před první světovou válkou a následném období se zapsal Jan Kieswetter, český odborník na energetické strojírenství a konstruktér-specialista v oboru parních a vodních turbin; stál u samého zrodu jejich výroby u nás a lze jej označit za vlastně prvního samostatného českého konstruktéra parních turbin. Vlastnil 65 patentů z nejrůznějších strojírenských oborů a Křižíkovu medaili za mimořádnou technickou tvůrčí činnost (udělena mu byla v roce 1950). – podle amerického vynálezce Ch. G. Curtise (1860 jeho osobním životě 1953) - poznámka autorky). náš informační zdroj J. Kies wetter také “ještě – Technické památky v Četěsně před 1. světovou válchách, na Moravě a ve Slezkou postavil parní turbonasku, IV. díl 2004 (dále jen páječku pro holešovickou Technické památky) - vypoelektrárnu, jednu z našich vídá jen skoupě; Kieswetter se prvních, a již tehdy studoval narodil 20. dubna 1879 v Kraproblém regulace a stability šovicích u Dolní Bělé (Plzeňtéto elektrárny a navrhl sko). V roce 1898 začal studovlastní způsob řešení pro vat obor stavby strojů na spolehlivý provoz“ (TechČeském vysokém učení technické památky). Kolem roku nickém v Praze, po jeho ukon1912 Českomoravská stročení v roce 1902 s úspěchem jírna výrobu parních turbin vykonal státní zkoušku a naukončila (tamtéž). Za svěstoupil do praxe v Českomotové války byl Kieswetter ravské strojírně v Praze. Od povolán do vojenské služby roku 1903 zde působil přede- Jan Kieswetter (1879 – 1959) a nasazen do bojů na italské vším v konstrukci parních turfrontě. bin. Později, v roce 1905, byl zaměstnavatelem Životní příběh Jana Kieswettera pokračoval přidělen dočasně, na dobu několika měsíců, k prof. v Plzni, kam se po válce rozhodl odejít, když Česing. Janu Zvoníčkovi na Vysoké učení technické komoravská výrobu parních turbin již neobnovila. do Brna, aby s ním spolupracoval při konstruování Přešel proto – v roce 1919 – do služeb Spojených parní turbiny (J. Zvoníček, absolvent pražské české strojíren v Plzni, které později fúzovaly se Škodopolytechniky, vedoucí oddělení parních motorů vými závody. Jeho kariéra zde byla velmi úspěšná: v Českomoravské a později profesor na brněnské brzy se stal vedoucím oddělení pro stavbu parních a pak pražské technice, vynikl vlastními konstruk- turbin a již v roce 1922 byl jmenován na post vicecemi parních strojů a turbin; jednu z turbin ucho- ředitele, tj. zástupce ředitele. Po dalších čtyřech vává ve strojírenských sbírkách Národní technické létech se stal ředitelem plzeňské strojírny (Techmuzeum v Praze – poznámka autorky). Pod jeho nické památky). vedením pracoval Kieswetter později rovněž na V roce 1927 byl Jan Kieswetter zvolen členem konstrukci dalších turbin v Českomoravské stro- Masarykovy akademie práce a působil v komisi jírně; například z tohoto období pochází i jeho pa- pro výzkum vlastností vysokotlaké a přehřáté tent na řízení ostřiku prvního regulačního stupně vodní páry. Pro mladší generace čtenářů na vysvětvícestupňových parních turbin (tzv. Curtisova kola lení dodáváme, že v případě Masarykovy akade-

Jan Kieswetter

O

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk se nemá nikdy zpít při milování chtíčem do té ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský teolog, kritik a romanopisec Fénelon (1651 - 1715), vlastním jménem François de Salignac de la Mothe, arcibiskup v Cambrai. Proslavil se výchovným spisem Příběhové Telemachovy, v němž vynáší odvážné soudy proti královskému absolutismu a předjímá již některé myšlenky a filosofické náhledy Velké francouzské revoluce. Psal také polemické spisy (Čím se má řídit svědomí krále). (jk) Vyluštění z Kováku č. 12/2010 (výrok F. Peroutky): Člověk se nikdy nerozvine, nevybojoval-li ve svém... nitru mučivý boj s pravdou.

4

mie práce šlo o technicky orientovanou badatelskou prvorepublikovou instituci, sdružující vědce, přední techniky a vysokoškolské profesory. Byla založena v roce 1920, svoji činnost ukončila nedobrovolným přechodem do Československé akademie věd 19. 12. 1952 (Encyklopedický slovník, 1993). Kieswetter působil i v oblasti studia přetlakových turbin; společně s dalšími odborníky vybudoval zkušební zařízení ke stanovení vlastností vodní páry při vysokých tlacích a teplotách. Osobně se zasloužil o to, aby Škodovka zřídila zkušební laboratoř pro parní turbiny, a dala tak základ dalšímu vývoji stavby parních turbin ve Škodových závodech. Kieswetter vytvořil vlastní moderní hospodárné typy parních turbin, jež svými vynikajícími vlastnostmi obstály v konkurenci s produkty speciálních zahraničních firem. „Zasazoval se také o vybudování oddělení vodních turbin ve Škodových závodech jako nového samostatného výrobního oboru (hospodářské a obchodní poměry ve strojírenství a rozhodující zájmy osobní však později dosáhly zrušení této výroby).“ (Technické památky) J. Kieswetter se zabýval celou řadou různých problémů obou typů turbin, plynovými motory, kondenzačními zařízeními, odstředivými čerpadly, hutnickými, hornickými a drticími stroji; uplatnil zde své četné vynálezy. V roce 1931 přešel na vrchní technické ředitelství Škodovky v Praze na pozici kontroly konstrukčních kanceláří strojírenských oddělení v Plzni a mimo ni. Za světové hospodářské krize byl v roce 1932 penzionován; dále působil nepřetržitě až do 50. let jako technický poradce. Později byl jmenován nejprve mimořádným a poté řádným profesorem stavby strojů na Vysokém učení technickém v Brně. Vedle pedagogické a vědecké práce se Jan Kieswetter zabýval rovněž publikačnímí aktivitami. Autorsky zpracoval původní publikace, jako například Kavitační zjevy ve vodních lopatkových strojích z roku 1937 (kavitace - technický termín označující jev vyvolaný tlakem v proudící kapalině, provázený tvorbou dutin, například bublinek plynu nebo páry – poznámka autorky), Vývoj parních turbin v našich zemích z roku 1940 a Vodní stroje lopatkové z roku 1950. Mezi poslední Kieswetterovy práce patří jeho podíl na přípravě výstavby vodních děl Slapy, Lipno a Orlík (Technické památky). Jan Kieswetter zemřel v Praze 4. ledna 1959 v nedožitých osmdesáti letech. Připravila: PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 13 — 9. dubna 2010/příloha

HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ, DANĚ A ÚČETNICTVÍ (V.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Povinnosti revizní komise: * podávat informace o provedených revizích: 1. VZO OS, 2. členské schůzi (konferenci); * plnit úkoly vyplývající z plánu práce a přijatých usnesení; * prosazovat a obhajovat zásady odborového hospodaření schválené členskou schůzí (konferencí); * zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech do doby přijetí závěrů, a to vždy směrem ven mimo odborovou organizaci tak, aby to nenarušilo činnost organizace nebo orgánu; * nebýt pouze represivním orgánem, ale i konzultantem VZO OS, například v oblasti závazků ZO OS vůči orgánům státní správy. Z těchto důvodů si každá revizní komise na začátku roku sestavuje roční plán práce, ve kterém by měly být zohledněny periodické kontroly a pravidelné porady. Určitá periodičnost kontrol má i preventivní charakter. Proto je nutné, aby revizní komise prováděla ve stanovených intervalech následující kontroly: měsíčně: * inventura pokladny, stav na účtech u peněžních ústavů a porovnání s účetními zápisy; čtvrtletně: * kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků, včetně převodu na OS KOVO, * čerpání rozpočtu a rozbor položek, u nichž došlo k překročení; současně navrhnout opatření na případné doplnění nebo změnu rozpočtu; * kontrola plnění povinností k orgánům státní správy, tzn. zda VZO OS odvedl daně tam, kde má tuto povinnost, zda byla provedena daňová registrace a zda bylo provedeno zúčtování se sociálním a zdravotním pojištěním, opět tam, kde tato povinnost vznikla; pololetně: * kontrola zásob, * kontrola provozu autobusu (tam, kde odborová organizace tento provozuje), stejně tak i kontrola v zařízeních provozovaných odborovou organizací, jako jsou knihovny, rekreační zařízení aj.; ročně: * kontrola čerpání rozpočtu a příprava na výroční zprávu ve vztahu k celoročnímu hospodaření, * projednání návrhu rozpočtu na následující rok, * účast na inventarizaci, * roční zúčtování daňových povinností. Poznámka: Termíny pro kontroly jsou doporučené, záleží na možnostech příslušné revizní komise.

7. Profesionální pracoviště OS KOVO Poskytují funkcionářům ZO OS metodickou pomoc v otázkách hospodaření. Vydávají metodické pokyny, které ve vztahu k legislativním změnám aktualizují.

8. Praktické příklady týkající se jednotlivých oblastí hospodaření

Příklad č. 1: Odměna (ne)uvolněného funkcionáře Odměnu stanoví odborová organizace v souladu s vlastními zásadami a rozpočtem, dále pak dle metodiky OS. Odměnu hospodáře doporučuje dozorčí a revizní komise na základě kontroly hospodaření a zjištění, že toto je v pořádku vedeno v souladu s platnými právními předpisy a vlastními předpisy určujícími hospodaření základní organizace. Odměna neuvolněného funkcionáře podléhá daňové povinnosti

podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění, § 6 odst. 10. Pokud tato odměna v daném měsíci nepřesáhne částku 5000 Kč, je zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36, tj. 15 procenty. Pokud ale tuto částku přesáhne, je zdaněna zálohou, a to 15 % procenty podle ustanovení § 38 h odst. 4 zákona o daních z příjmu (platnost od 1. 1. 2008). Navíc bude použita tzv. superhrubá mzda, i když pouze částečně. Tato odměna od 1. 1. 2008 podléhá zdravotnímu pojištění v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Znamená to tedy, že za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu (§ 6 zákona o daních z příjmů), s výjimkou: 1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, 2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku, 3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, 4. osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen „zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc“) a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (dále jen „započitatelný příjem“), 5. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za niž je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, 6. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, 7. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. Se změnou zákona o nemocenském pojištění je výše započitatelného příjmu stanovena částkou 2000 Kč. Odměna zdaněná zvláštní sazbou daně se nepřiznává na konci roku do daňového přiznání. Bude-li ale odměna zdaněna zálohou, je nutné na konci roku vyhotovit potvrzení o příjmu a toto předat funkcionáři, který si sám bude muset vypracovat roční daňové přiznání, a to do 31. 3. následného roku podat na svém finančním úřadě. Odměnu vede organizace na mzdovém listě v sou ladu s ustanovením § 38 j zákona o daních z příjmů. Pro zdanění zvláštní sazbou daně je rozhodující datum výplaty. Platby lze i kumulovat, pokud ale chceme příjem zdanit srážkovou daní, je nutné dodržet, aby v jednom měsíci nebylo jedné osobě vyplaceno více než 5000 Kč. Členská schůze-konference schvaluje výši odměny funkcionářů jako kumulovanou částku v rozpočtu. Přerozdělení pak dělá závodní výbor v součinnosti s revizní komisí. Z odměny uvolněného funkcionáře se platí daně stejně jako z obdobného pracovního poměru, stejně tak i zdravotní a sociální pojištění. Novela zákoníku práce s platností od 1. 1. 2001 upravila nově možnost placení uvolněného funkcionáře z nákladů zaměstnavatele (§ 25 c odst. 5), dnes § 230. Neuvolněným funkcionářem je například i důchodce, který nadále vykonává funkci, do které byl zvolen.

I


Příklad výpočtu u neuvolněného funkcionáře: Přiznaná odměna bude činit 1000 Kč. ZO ze svých prostředků vydá a) 1000 Kč (odměna) + b) 90 Kč (odvod na zdravotní pojištění, což je 9 % z částky 1000 Kč). ZO odvede zdravotní pojišťovně a) 90 Kč ze svých prostředků + b) 45 Kč (srážka na zdravotní pojištění placené odborovým funkcionářem ve výši 4,5 %). ZO odvede finančnímu úřadu daň 163 Kč (15 % ze superhrubé mzdy, tj. z částky 1090 Kč, vzhledem k tomu, že se jedná o daň vybíranou zvláštní sazbou, zaokrouhluje se daň na celé koruny dolů). ZO vyplatí odborovému funkcionáři 792 Kč (přiznaná odměna 1000 Kč snížená o pojistné ve výši 45 Kč a o daň z příjmu ve výši 163 Kč). Současně upozorňujeme, že ZO bude muset plnit veškeré povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotním pojišťovnám, u nichž budou odboroví funkcionáři pojištěni. Jedná se zejména o vyplnění tiskopisu „Přihláška zaměstnavatele-plátce pojistného“, dále „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (při změnách) a měsíční zasílání vyplněného tiskopisu „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“. Tiskopisy jsou k dispozici buď na webových stránkách zdravotních pojišťoven, nebo je lze osobně vyzvednout na pobočkách zdravotních pojišťoven. Upozorňujeme zejména na nutnost splnění oznamovací povinnosti dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která mj. ukládá zaměstnavateli, za kterého je považována v tomto případě ZO, oznámit zdravotní pojišťovně do 8 kalendářních dnů nástup zaměstnance do zaměstnání. Za takové zaměstnance, jak vyplývá z výše uvedeného, se nově od 1. 1. 2008 považují také funkcionáři ZO pobírající funkční požitky (viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.).

Příklad č. 2: Uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Odborová organizace může uzavírat dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, popřípadě dohody o příležitostné výpomoci. A to v souladu ze zákoníkem práce. Kromě těchto dohod může odborová organizace uzavírat i smlouvy podle občanského zákoníku, například smlouvu příkazní podle § 724 nebo smlouvu inominátní podle § 51 (smlouva blíže nepojmenovaná). Dohoda o provedení práce: Dohoda se uzavírá v souladu se zákoníkem práce, § 75, a může být uzavřena i ústně. Doporučujeme však, pro průkaznost výplaty ve vztahu k daňovým orgánům, i tuto dohodu uzavírat písemně. Dohoda o provedení práce je limitována počtem 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Dohoda o provedení práce může být uzavřena i na dobu kalendářního roku. Dohoda je zdaněna podle zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění. Pokud odměna za dohodu nepřesáhne v daném měsíci 5000 Kč, je zdaněna srážkovou sazbou daně, tj. 15 procenty, a nepřiznává se do ročního daňového přiznání. Přesáhne-li ale odměna tuto částku, je zdaněna zálohou 15 procent a je nutné vystavit pracovníkovi po výplatě odměny potvrzení o příjmu a zdanění, aby mohl příjem z dohody zdaněný zálohou zahrnout do svého ročního daňového přiznání. Z dohody o provedení práce se neplatí ani sociální ani zdravotní pojištění. Dohodu o provedení práce uzavírá odborová organizace například s knihovníkem nebo na administrativní práce dle potřeby základní organizace. Dohoda o pracovní činnosti: Dohoda se uzavírá podle zákoníku práce, §§ 76, a musí mít písemnou formu. Je limitována 1/2 pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je zdaněna podle zákona o daních z příjmů, a to tak, že pokud příjem

II

z této dohody nepřesáhne v měsíci částku 5000 Kč, je to 15 % podle zvláštní sazby daně. Přesáhne-li však příjem v měsíci částku 5000 Kč, je zdaněn zálohou, a to 15 procenty. Stejně jako u dohod o provedení práce se v případě, že je zdaněno zálohou, musí vystavit potvrzení o příjmu pro roční daňové přiznání. Sociální a zdravotní pojištění se z dohod o pracovní činnosti platí, pokud odměna z těchto dohod dosáhne nebo přesáhne 2000 Kč v měsíci a pokud současně tato dohoda byla uzavřena na dobu delší než čtrnáct kalendářních dnů po sobě jdoucích. U dohod uzavřených na dobu delší než čtrnáct dnů po sobě jdoucích se pro účely zdravotního a sociálního pojištění sleduje pouze vydělaná částka. Takže třeba dohoda uzavřená na dobu jednoho roku s pracovní dobou například u knihovníka na každé úterý v měsíci je považována za dlouhodobý pracovní vztah s upravenými podmínkami. Dohodu o pracovní činnosti uzavírá odborová organizace například s lektorem jazyků. Může ale tuto dohodu uzavřít na jakoukoliv práci malého rozsahu s ohledem na vydělanou částku. Příkazní smlouva: Jedná se o smlouvu podle občanského zákoníku, § 724. Příkazní smlouvu lze uzavřít na jakoukoliv činnost, například s vedoucími táborů. Odměna získaná na základě příkazní smlouvy je zdaněna stejně jako odměna z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V případě pojištění se postupuje obdobně jako u dohody o činnosti. Riziko příkazní smlouvy je v tom, že když například dojde k úrazu vedoucího, nemůže uplatňovat stejné nároky jako u pracovněprávních vztahů. Poznámka: Příkazní smlouva přestala být výhodnou od změny zákona o veřejném zdravotním pojištění. Smlouva inominátní (blíže nepojmenovaná): Jedná se o smlouvu podle § 51 občanského zákoníku a lze podle ní uzavírat všechny smluvní vztahy tam, kde není jiná forma smlouvy předepsána. Práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především obsahem smlouvy.

Příklad č. 3: Plnění z odborových prostředků Odborové prostředky jsou v tomto případě ty, které odborová organizace získala z výběru členských prostředků, kapitálového majetku a vlastní činnosti, popřípadě z pronájmu. Již od 1. 8. 1995 je zákonem č. 149/95 Sb. (novela zákona č. 586/1992 Sb., tj. zákona o daních z příjmu) zakotveno v § 4 odst. 1 písm. k) nově, že od daně z příjmu jsou osvobozena „stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, včetně nepeněžního plnění, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9“.

Příklad č. 4: Tvorba a plnění FKSP nebo sociálního fondu U akciové společnosti je nutné, aby tvorba fondu byla zakotvena ve stanovách akciové společnosti, popřípadě ve společenské smlouvě. Naplnit lze fond až ze zisku po rozdělení (tzv. zisk disponibilní). Nelze ho tedy ani naplňovat zálohově - s výjimkou případu, kdy v organizaci je nerozdělený zisk z předcházejícího roku. Tvorbu a čerpání řeší kolektivní smlouva; je zde také nutné upozornit na nutnost zakotvit do kolektivní smlouvy spolurozhodování odborové organizace o tomto fondu. U organizačních složek státu se FKSP řídí vyhláškou č. 114/2002, v platném znění, pro státní podniky vyhláškou č. 310/1995 Sb. Zde je základní příděl do fondu zaručen bez ohledu na zisk. V případě, že podnik nemá finanční prostředky a nemůže je doplnit ani z rezervního fondu, požádá o naplnění základního přídělu zakladatele. Ze zákona zde má odborová organizace právo spolurozhodování. Naplnění fondu a jeho používání se řídí podmínkami dohodnutými v kolektivní smlouvě. Použití FKSP se řídí opět vyhláškami o FKSP v platném znění. U sociálního fondu lze toto použití analogicky vztáhnout jako obdobné, ale na rozdíl od FKSP lze na základě dohody v kolektivní smlouvě přispět na činnost odborové organizace. Z pozice daně z příjmu fyzických osob na jeho plnění vůči zaměstnancům jsou si tyto oba fondy rovny. (Pokračování příště)


MZDOVÉ ÚDAJE ZA ROK 2009 V ÚZEMNÍM A ODVĚTVOVÉM ČLENĚNÍ (v podnicích s více než 100 zaměstnanci)

Upozornění: Dále uvedené údaje nejsou oficiálními výsledky ČSÚ a jsou určeny pouze pro interní potřeby OS KOVO

Region / CZ-NACE

24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Hlavní město Praha 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Středočeský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Jihočeský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Plzeňský kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Karlovarský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Ústecký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů

Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách ve stejném ve sledoobdobí vaném % minulého období roku 1 289 1 261 102,2 7 950 4 000 198,8 3 262 4 051 80,5 6 547 6 520 100,4 5 544 5 847 94,8 2 256 2 606 86,6 2 466 2 370 104,0 29 312 26 655 110,0 3 473 4 284 81,1 5 512 5 915 93,2 4 037 4 442 90,9 3 378 3 271 103,3 6 557 7 933 82,7 38 473 41 597 92,5 1 449 1 638 88,4 62 877 69 079 91,0 678 942 72,0 3 728 4 106 90,8 1 046 1 149 91,1 3 592 4 368 82,2 5 764 6 488 88,8 7 122 8 200 86,9 22 065 25 414 86,8 1 679 2 069 81,1 3 916 4 552 86,0 2 823 2 722 103,7 5 575 6 903 80,8 6 990 7 457 93,7 9 326 12 766 73,1 31 416 37 483 83,8 2 549 2 928 87,1 1 542 2 472 62,4 1 053 1 260 83,6 1 140 1 239 92,0 7 121 8 898 80,0 1 595 2 121 75,2 3 858 4 800 80,4 2 285 3 404 67,1 2 917 3 145 92,7 4 418 5 147 85,8 7 543 8 691 86,8 23 111 28 134 82,1 762 880 86,5 1 547 1 528 101,2 538 875 61,4 1 947 2 511 77,5 2 811 3 553 79,1 15 275 17 222 88,7

Průměrná měsíční mzda v Kč ve sledovaném období 25 425 24 408 49 182 28 108 25 027 28 413 37 631 29 573 22 269 22 334 25 341 21 806 25 449 30 083 29 177 27 719 18 297 21 668 19 068 20 453 23 291 24 844 22 679 24 112 27 024 23 048 22 046 25 715 22 068 24 002 21 925 17 349 20 956 18 218 19 651 31 367 20 357 20 113 18 182 22 100 22 881 21 799 23 795 22 135 23 337 23 568 25 170 26 715

ve stejném období minulého roku 24 015 23 729 43 993 26 602 24 547 28 086 33 648 29 012 22 985 21 907 24 924 21 359 25 486 29 205 28 965 27 115 20 338 21 354 18 043 18 603 23 901 24 775 22 453 24 089 25 437 23 490 19 648 24 952 21 461 22 762 19 712 16 652 20 369 16 111 18 220 27 854 20 426 17 456 16 762 22 870 21 736 21 041 24 858 22 391 23 537 22 545 23 418 25 847

% 105,9 102,9 111,8 105,7 102,0 101,2 111,8 101,9 96,9 101,9 101,7 102,1 99,9 103,0 100,7 102,2 90,0 101,5 105,7 109,9 97,4 100,3 101,0 100,1 106,2 98,1 112,2 103,1 102,8 105,4 111,2 104,2 102,9 113,1 107,9 112,6 99,7 115,2 108,5 96,6 105,3 103,6 95,7 98,9 99,1 104,5 107,5 103,4

III


Region / CZ-NACE

Liberecký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Královéhradecký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Pardubický kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Vysočina 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Jihomoravský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Olomoucký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Zlínský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Moravskoslezský kraj KOVO celkem

IV

Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách ve stejném ve sledoobdobí % vaném minulého období roku 23 670 27 250 86,9 1 284 2 100 61,2 4 017 4 647 86,4 2 713 3 084 88,0 3 825 4 777 80,1 4 338 5 549 78,2 4 470 5 013 89,2 20 794 25 354 82,0 664 647 102,6 3 522 3 469 101,5 5 201 6 750 77,1 6 318 8 025 78,7 5 314 6 615 80,3 4 607 5 204 88,5 26 590 31 686 83,9 5 491 7 613 72,1 851 1 147 74,2 1 289 2 125 60,7 5 368 6 250 85,9 10 106 12 130 83,3 26 366 33 019 79,9 2 799 3 235 86,5 6 095 6 762 90,1 5 226 6 592 79,3 3 766 4 286 87,9 12 446 14 390 86,5 4 105 5 008 82,0 34 722 40 582 85,6 1 760 2 791 63,1 4 933 5 690 86,7 3 163 3 717 85,1 7 630 9 830 77,6 6 102 8 336 73,2 1 660 2 037 81,5 1 632 1 534 106,4 26 881 33 935 79,2 1 072 1 305 82,1 6 905 8 163 84,6 2 381 2 530 94,1 2 993 3 621 82,6 4 019 4 795 83,8 3 783 5 068 74,7 969 1 115 86,9 22 121 26 597 83,2 22 359 26 199 85,3 9 849 9 230 106,7 1 933 1 606 120,4 4 562 4 800 95,1 9 945 11 528 86,3 13 679 18 754 72,9 2 434 2 419 100,6 64 761 74 535 86,9 421 808 488 621 86,3

Průměrná měsíční mzda v Kč ve sledovaném období 25 888 28 390 23 346 24 562 20 803 22 714 20 509 22 556 21 539 24 908 22 175 18 878 20 596 23 276 21 680 20 384 17 028 22 087 21 960 26 480 23 067 19 776 22 658 21 967 23 265 23 364 21 991 22 644 19 676 21 998 17 997 21 702 23 873 20 469 24 330 21 764 19 098 22 780 22 208 18 873 22 523 18 299 22 367 21 180 24 794 21 767 19 949 30 557 22 916 21 393 29 045 23 748 24 068

ve stejném období minulého roku 24 946 23 667 22 459 22 261 20 154 22 333 19 741 21 482 29 278 26 056 20 244 18 274 21 060 22 210 21 154 21 507 16 811 20 738 22 237 27 000 23 632 20 752 22 653 19 877 22 637 23 548 21 537 22 284 18 776 22 201 17 152 20 879 23 975 21 018 24 605 21 457 21 628 22 222 22 241 18 519 24 386 17 085 19 786 21 000 26 214 21 816 18 820 28 985 23 127 22 926 24 885 24 341 23 545

% 103,8 120,0 104,0 110,3 103,2 101,7 103,9 105,0 73,6 95,6 109,5 103,3 97,8 104,8 102,5 94,8 101,3 106,5 98,8 98,1 97,6 95,3 100,0 110,5 102,8 99,2 102,1 101,6 104,8 99,1 104,9 103,9 99,6 97,4 98,9 101,4 88,3 102,5 99,9 101,9 92,4 107,1 113,0 100,9 94,6 99,8 106,0 105,4 99,1 93,3 116,7 97,6 102,2

REDAKČNÍ ANKETA K V. SJEZDU ČMKOS

Recommend Documents