Redakce: NOS PČR, Bartolomějská 7, Praha 1 ZDARMA. Noviny Nezávislého odborového svazu Policie České republiky

9/2009

Ročník 16 ZDARMA 9/2009

ČÍSLO Noviny Nezávislého odborového Ročník svazu 16PolicieRedakce: ČR NOS PČR, Bartolomějská 7,ČÍSLO 110 00 Praha 1

Noviny Nezávislého odborového svazu Policie České republiky

OBSAH ČÍSLA: Aktuálně Mladý policista pomohl k zadržení lupiče Eva Miklíková ................................. 1 Jiří Bartoška pro Nadaci policistů a hasičů ušlapal minutu Vladimír Šutera ............................... 2 Den s Policií ČR v Liberci nprap. Vlasta Suchánková ................ 4 Slavnostní přijetí nových posluchačů VPŠ MV v Pardubicích plk. Ing. Zdeněk Jedlička ................. 4 Jak se žije policistům v Baskicku Milan Štěpánek .............................. 6

Představujeme Oddělení Můstek: Pražská policie vstříc turistům, Tomáš Hulan ........... 7

MLADÝ POLICISTA pomohl k zadržení lupiče O TOM, ŽE PRÁZDNINY A DOVOLENÁ NEPLATÍ PRO PACHATELE TRESTNÉ ČINNOSTI, SE MOHLI PRAŽŠTÍ POLICISTÉ ZNOVU PŘESVĚDČIT V NEDÁVNÉ DOBĚ. VEDLE TOHO JE POTĚŠUJÍCÍ, ŽE VOLNO SI NEVYBÍRAJÍ ANI NAŠI KOLEGOVÉ, A DOKÁŽOU SE ZACHOVAT V SOULADU SE SLIBEM, KTERÝ NA ZAČÁTKU SVÉ SLUŽEBNÍ KARIÉRY SLOŽILI. O TAKOVÉM PŘÍKLADU VYPOVÍDAJÍ NÁSLEDUJÍCÍ ŘÁDKY.

V

pondělí dne 20. července 2009 v devět hodin a dvacet jedna minut přijali operátoři linky tísňového volání oznámení o loupežném přepadení v bankovním ústavu na Sofijském náměstí v Praze 4. Nebezpečný pachatel, ozbrojený krátkou střelnou zbraní, odejel z místa události v osobním motorovém vozidle. V tuto dobu ale shodou okolností projížděl kolem banky náhodný svědek, který pachatele zahlédl. Viděl, že je maskován kuklou, situaci si tedy okamžitě vyhodnotil a duchapřítomně zareagoval. Podezřelého začal z povzdálí

sledovat. Zároveň o celé situaci informoval operátory na lince 158, se kterými byl po celou dobu ve spojení. Díky jeho informacím se mohly policejní hlídky operativně přesunout do konkrétní lokality a pachatele v Chýnovské ulici zadržet. Od oznámení přepadení uplynulo necelých deset minut. Pětatřicetiletý česky hovořící muž skončil na policejní služebně. Následně byl obviněn z trestného činu loupeže a umístěn v policejní cele s podnětem státnímu zástupci na jeho vzetí do vazby. V případě odsouzení mu hrozí trest odnětí svobody od tří do deseti let.

Ostatní Poděkování Robert Šlachta ............................... 8 Jak správně komunikovat? Zajímavosti v oblasti komunikace Petra Čížková ............................... 10 Zážitkový dárek Petra Čížková ................................11

Kriminalisty samozřejmě zajímalo, kdo byl občan, který je na stopu ozbrojeného pachatele přivedl. Jak zjistili, jednalo se o policistu, který měl v době události volno po službě. V dané situaci zareagoval naprosto adekvátně a profesionálně, nezpanikařil a nepustil se bezhlavě do zadržování pachatele. Naopak, zachoval klid a o všem zavčasu a s rozvahou informoval policii. Jeho postoj k dané situaci by tak měl být jasně prezentovaným příkladem všem občanům, kteří by chtěli v podobných případech pomoci. Vždy je třeba si uvědomit, že je na >> pokračování na str. 2

našePolicie I Vydavatel: Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, Bartolomějská 7, 110 00 Praha 1, telefon: 974 823 949, 739 534 534, email: [email protected], www.nosp.cz I registrace: MK ČR E 18672, vychází 12 čísel ročně I Grafický design a zpracování: Oxport, s. r. o., Tisk: Grafotechna Print, s. r. o.

1

ČÍSLO

9/2009 Ročník 16

Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR >> pokračování ze str. 1

Úvodník Vážení čtenáři, během prázdnin se začaly vynořovat informace o předpokládaném hromadném odchodu policistů. Všichni víme, jaké jsou jeho příčiny, zejména konec tzv. přechodného období, úroveň odměňování, vztahy uvnitř policie, některé personální nebo reformní změny, změny změn a nejistota v dalším vývoji policie. Takže nic nového pod sluncem. Pravděpodobně díky parnému počasí posledních týdnů byly slyšet hlasy, které spojují odchody s otázkou výsluhových nároků, coby zvýšené zátěže státního rozpočtu. Jde o spojení náhodné nebo v sobě skrývá nějaký úmysl? Ne, že bych snad byl podezíravý, ale všichni, kdo znají fungování neoficiálních informačních kanálů uvnitř policie, vědí, co podobná informace může vyvolat. Minimálně znejistí část policistů, bez rozdílu toho, zda nároky získají podle předchozího nebo současného zákona o služebním poměru, a prohloubí jejich obavu o ztrátu této sociální jistoty. Tím přibývá další důvod, proč raději odejít co nejdříve. Komu takový stav slouží? Hovoří-li o rozporuplnosti výsluh politici, jako by zapomněli, že jsou to zejména oni (poslanci, senátoři, ministři), kdo užívají, ve srovnání s ostatními občany včetně policistů, mnohá nadstandardní zvýhodnění. Ale to bychom si mohli položit otázku, kdo občanům této země prospívá více. Zda někteří politici nebo policie. Jako by nestačilo, že se policie stala mnohokrát v minulosti středem zájmu o získání politických bodů, díky líbivé „úsporné“ rétorice. Bohužel se historie opakuje a témata spojená s policií jsou oblíbeným tématem v právě probíhající reklamní, pardon, předvolební kampani. Veřejnost by se ale měla dozvědět, že policii netvoří jen policisté, ale také občanští zaměstnanci, bez kterých by se jejich kolegové ve služebním poměru těžko obešli. Na ně by nemělo být zapomínáno, protože jejich platové podmínky ve srovnání s úředníky v jiných sektorech nelze označit za uspokojivé, spíše varující. Odchody policistů jsou problémem, ale obdobným problémem by byl odchod několika tisíc občanských zaměstnanců. Z uvedených slov plyne, že jako odbory musíme vyvinout maximální úsilí k zamezení snahám nabourat systém výsluhových nároků pro příslušníky bezpečnostních sborů a zvýšit snahu o lepší podmínky pro občanské zaměstnance. Milan Štěpánek

2

prvním místě především život a zdraví osob, než rychlá neuvážená reakce. Výsledkem je potom úspěšně dokončený zákrok policie, jako tomu bylo v popsaném případě. Jednání mladého kolegy, kterým je nadstrážmistr Vlastimil Korec, bude jistě vzorem i pro ostatní. Tento policista, zařazený na Oddělení hlídkové služby Obvodního ředi-

telství policie Praha 4, je navíc ve služebním poměru pouhých 15 měsíců. Krátce po svém příkladném činu byl za přítomnosti ředitele OŘ Praha 4 plk. JUDr. Karla Adamce přijat ředitelem KŘ hl. m. Prahy plk. Mgr. Martinem Červíčkem, který jej za příkladný čin odměnil. Por. Bc. Eva Miklíková

JIŘÍ BARTOŠKA PRO NADACI UŠLAPAL MINUTU O TOM, JAK DOKÁŽE BÝT DLOUHÁ JEDINÁ MINUTA, SE PO ROCE OPĚT PŘESVĚDČIL NA VLASTNÍ KŮŽI PREZIDENT 44. MFF KARLOVY VARY JIŘÍ BARTOŠKA. SPOLEČNĚ SE ŠÉFEM ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI ČEZ MARTINEM ROMANEM ZAHÁJIL TRADIČNÍ CHARITATIVNÍ AKCI ORANŽOVÉ KOLO. JEJÍM CÍLEM BYLO ROZDĚLIT MEZI NADACI POLICISTŮ A HASIČŮ A CENTRUM PARAPLE „VYŠLAPANÝ“ PŮLMILION KORUN.

Po minutovém sportovním výkonu se značně vysílený prezident festivalu u cigarety vyjádřil, že "herci rozhodně nepatří na kolo, ale do kavárny.“ Vzápětí ale dodal: „Na kole nejezdím, ale tady na festivalu je to přece jenom něco jiného. Jde o dobrou věc.“ Na oranžovém kole jej postupně vystřídaly místní politické špičky, ale i sportovci ze střediska vrcholového sportu ministerstva vnitra. Pro Nadaci policistů a hasičů například šlapal i olympijský vítěz z Mexika v roce 1968 Jan Kůrka. Během festivalového týdne usedlo na oranžové kolo kolem čtyř tisíc lidí. Tito dobrovolníci, mezi kterými byl značný počet policistů a hasičů, vyšlapali pro Nadaci 246 971 korun. Šek na tuto částku v sobotu 11. července 2009

převzali místopředseda Správní rady Nadace JUDr. Milan Štěpánek a ředitel Nadace PhDr. Vladimír Šutera, kteří jako poslední zasedli za řidítka a opřeli se do pedálů oranžových kol pro „naší“ Nadaci. Zpestřením nadační akce byla i prezentace nových policejních motocyklů. Návštěvníci stánku měli možnost vyfotit se na nich nejen s policisty, ale také s hereckými hvězdami mezinárodního filmového festivalu. V závěru bych chtěl uvést především tu skutečnost, že Nadace policistů a hasičů se v historii pořádání oranžového kola dostala na start jako jediná již podruhé. Kromě vysoké finanční částky, kterou jsme jako Nadace získali, jde o nesmírnou propagaci náročné a vysoce rizikové práce policistů a hasičů, včetně té skutečnosti, že se o pozůstalé po policistech a hasičích, kteří zemřeli při výkonu služby, umíme postarat. Vladimír Šutera, ředitel Nadace

našePolicie č. 9/2009

Noviny Nezávislého odborového svazu Policie ČR

ČÍSLO

9/2009 Ročník 16

3

ČÍSLO

9/2009 Ročník 16


DEN S POLICIÍ ČR V LIBERCI

K

rátce před ukončením školního roku, 19. června 2009, proběhl v Liberci již 9. ročník tradiční prezentační akce libereckých policistů „Den s Policií ČR a složkami IZS“. Na realizaci tohoto ročníku se velmi významně podílel Nezávislý odborový svaz Policie ČR v Liberci, díky kterému mohli návštěvníci shlédnout například seskoky parašutistů a získat propagační a prezentační materiály s logem NOS i Policie ČR. Seskoky parašutistů nebylo to jediné, co mohli návštěvníci vidět. V úvodu „policejního dne“ měli možnost shlédnout slavnostní složení slibu nových příslušníků Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, kteří jsou rovněž součástí Integrovaného záchranného systému. Ti také předvedli svou techniku, jakož i záchranáři, zdravotníci z Českého červeného kříže, městská policie, vojenská policie nebo chemici. Nechyběla samozřejmě ani technika policie české a své vybavení přivezli do Liberce také policisté z Německa a z Polska. Kromě vystavené techniky probíhaly také ukázky praktických zásahů jednotlivých složek. Poutavé byly zejména ukázky policistů z Pořádkové jednotky Liberec, kteří návštěvníkům předvedli zadržení nebezpečného ozbrojeného pachatele ujíždějícího autem, slaňování či použití donucovacích prostředků. Zajímavé byly i společné ukázky psovodů republikové a městské policie, zejména pak zadržení pachatele a v neposlední řadě i společná ukázka libereckých hasičů a záchranářů při záchraně lidských životů při simulované dopravní nehodě. Na prezentační akci nechyběly ani doprovodné programy. Návštěvníkům se představil například Besip – team, a to se simulátorem nárazu (na něm si bylo možné vyzkoušet náraz do pevné překážky při dopravní nehodě, a to v „pouhé“ 30km rychlosti) či si vyzkoušet simulovanou jízdu ve formuli. Po celý den také probíhaly dětské soutěže a hry. Příjemným zpestřením policejního dne byl i hudební doprovod, o který se (tak jako každý rok) postarala Hudba Hradní stráže a Policie ČR, konkrétně seskupení Formanka se svými zpěváky, pod taktovkou plk. Mgr. et MgA. Václava Blahunka. nprap. Vlasta Suchánková tisková mluvčí PČR Liberec

4

SLAVNOSTNÍ PŘIJETÍ NOVÝCH POSLUCHAČŮ VPŠ MV V PARDUBICÍCH Dne 20. srpna 2009 proběhla imatrikulace – slavnostní přijetí posluchačů ke studiu ve Vyšší policejní škole MV. Jednalo se celkem o 26 studentů do I. a 7 studentů do II. ročníku vzdělávacího programu „Přípravné trestní řízení“, který pro policisty nabízí pardubická škola jako jediná v České republice. Studium je zaměřené na příslušníky SKPV anebo ty, kteří uvažují o přechodu na tuto službu. Forma studia je kombinovaná, tzn., že v každém studijním období (semestru) se koná cca jednou měsíčně týdenní soustředění. Samotné období je pak zakončeno u jednotlivých předmětů stejně jako na VŠ buď zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo zkouškou. Jako čestní hosté se akce zúčastnili nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renáta Vesecká a předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR JUDr. Milan Štěpánek. Hosté se ve svých krátkých projevech zmínili především o významu vzdělávání pro službu policisty a to zejména ve vztahu k přípravnému trestnímu řízení. JUDr. Vesecká kladla důraz i na kvalitní práci policejních orgánů a její návaznost na činnost státního zastupitelství jako orgánu veřejné žaloby. Považuji za vhodné se i krátce zmínit o naší

škole. Vedle zmíněného vzdělávacího programu dále realizujeme téměř 60 typů různých kurzů (specializační, inovační, jazykové) pro potřeby PČR a smluvně také pro Armádu ČR, Vězeňskou službu, Celní správu, příp. i zpravodajské služby. Jako jediné rezortní zařízení v republice tak VPŠ realizuje, mimo jiné, kurzy v těchto oblastech – pro příslušníky SKPV (zaměření vyšetřování nebo operativně pátrací činnost), pro kriminalistické techniky, pro specialisty v oblasti kriminální zpravodajské analýzy, pro pracovníky kryptografické ochrany, pro pracovníky operačních středisek, pro pyrotechniky, pro oblast krizového řízení a společně se ŠUZ v Praze Ruzyni oblast ochrany utajovaných informací. plk. Ing. Zdeněk Jedlička, ředitel školy



ČÍSLO

9/2009 Ročník 16

5

ČÍSLO

9/2009 Ročník 16


JAK SE ŽIJE POLICISTŮM V BASKICKU V LETNÍCH MĚSÍCÍCH BY ČTENÁŘI SNAD RÁDI UVÍTALI NĚCO ODPOČINKOVÉHO, PROTO SE POKUSÍM PODĚLIT SE O ZKUŠENOSTI Z NÁVŠTĚVY VE ŠPANĚLSKÉM BASKICKU. DÍKY KONTAKTŮM S KOLEGY Z TAMNÍHO ODBOROVÉHO SVAZU ER. N. E. – ERTZAINEN NAZIONAL ELKARTASUNA – JSEM MĚL MOŽNOST SE SEZNÁMIT S ČINNOSTÍ NEJEN JEJICH, ALE I NAHLÉDNOUT DO ŽIVOTA TAMNÍCH POLICISTŮ.

B

askicko je půvabná hornatá krajina, ležící na pobřeží Bis- ru díky síti kamer a propojeného zabezpečení jednotlivých dveří. kajského zálivu v podhůří západních Pyrenejí. Najdete zde Stejně je na tom i operační středisko, které sídlí v patře budovy. malé pláže, obklopené skalnatými útesy a velmi zajímavá Přestože byl pátek odpoledne, velitel oddělení nás provedl všemi historická města. Většina z nás spojuje Baskicko se separatistic- prostorami a seznámil nás s jeho chodem. Za povšimnutí stojí kými tendencemi a nechvalně proslulou teroristickou organizací postup při předvedení zadržených osob, které policisté přivážejí ETA, která se v poslední době znovu projevuje pumovými útoky. do garáže v zadním traktu budovy (objekt je samozřejmě obehnán Jenže ono to s tím separatizmem zase není tak žhavé, protože plotem s automatickou bránou). Když se zavřou vrata garáže, dalbaskický region má významnou autonomii, běžně (včetně nápisů ší putování zadrženého je plně pod kontrolou jak předvádějících a sdělovacích prostředků) se vedpolicistů, tak dozorčího. Masívní le španělštiny používá baskičtina kovové dveře, které oddělují jedPodle slov Manuela Lópeze, který neboli euskara. Navíc ve volbách notlivé místnosti nebo chodby, je předsedou Er. N. E. a jedním do místního parlamentu v březlze otevřít až poté, kdy jsou předz viceprezidentů EuroCOP, je každý nu 2009 ztratily nacionalistické chozí zavřeny. Zadržené osoby ze zdejších policistů zvyklý kontrolovat tak postupně procházejí moderně strany po dlouhé době většinu. Nesporným faktem je, že Baskové vybavenou výslechovou místnossvé soukromé vozidlo kdykoliv před jsou sice velmi hrdý, ale srdečný jsou jim elektronicky snímány odjezdem. Důvodem je možné umístění tí, a pohostinný národ. otisky prstů, ve speciálně vybavevýbušniny členy ETA, která má na Ertzaintza je baskický výraz né místnosti je pořízena trojdílná pro policii, jejíž příslušníci díky fotografie a veškeré údaje jsou svědomí životy několika jeho kolegů neustálému nebezpečí rozhodshrnuty v kartě, která je autoně nemají lehkou službu, ale ani matiky zpracována, uchována soukromý život. Podle slov Manuela Lópeze, který je předsedou v elektronické podobě a vytištěna. Na konci putování je policejní Er. N. E. a jedním z viceprezidentů EuroCOP, je každý ze zdejších cela, která je velmi skromně vybavena a kde si zadržený nemůže policistů zvyklý kontrolovat své soukromé vozidlo kdykoliv před způsobit zranění. Baskičtí kolegové pamatují i na ty, kteří by chtěli odjezdem. Důvodem je možné umístění výbušniny členy ETA, která hlavou rozbít zeď nebo si spíš o ní hlavu rozbít. Pro takové přímá na svědomí životy několika jeho kolegů. Při sebemenším podezření přivolávají výjezdovou skupinu včetně operativních pracovníků, kteří sledují okolí vozidla a vytypovávají možné pachatele nebo jejich komplice. Díky Manuelu Lópezovi a jeho kolegům jsem mohl navštívit policejní oddělení v Guernice. Toto poměrně malé město je pro Basky historicky významné. Zde, u budovy historického parlamentu Casa de Juntas a pod dubem, baskickým národním stromem, přísahali španělští králové, že budou dodržovat práva baskické menšiny. Více je ale Guernica (baskicky Gernika-Lumo) známá jako oběť prvního kobercového náletu, který provedla Legie Kondor německé Luftwaffe v období španělské občanské války dne 26. dubna 1937. Tragédii zachytil Pablo Picasso na světoznámém obraze Guernica. Zdejší policejní oddělení je moderní budova nejen při pohledu z vnějšku, ale zejména vnitřním uspořádáním a zabezpečením. Službu zde vykonává zhruba 130 policistů, kteří mají k dispozici velmi solidní vybavení. Při vstupu hlavním vchodem nás sice nečeká recepce, ale místnost dozorčího, která je chráněna neprůstřelným sklem. U pultu se sbíhají komunikační prostředky a službu konající policista má přehled o dění na útva-

6


ČÍSLO


pady mají ve skladu slušivou motocyklovou přílbu. Veškerý pohyb na útvaru je monitorován, dozorčí a operační mají přehled o průchodu jednotlivými úseky díky zabezpečení dveří. V případě, že na oddělení je zadržená osoba, jsou aktivní nahrávací zařízení po celém objektu a záznamy jsou archivovány. Na oddělení nechybí vedle výslechové místnosti ani prostor pro rekognice se speciálním zrcadlem, což je na základní útvar v našich podmínkách poměrně neobvyklé. Měli jsme možnost vidět i výzbroj zdejších policistů – neprůstřelné vesty, brokovnice včetně adaptérů a speciálních nábojů na střelbu gumovými projektily. Ve zbrojnici je rovněž bezpečnostní prostor pro vybíjení zbraní. Mimochodem jsme si

zde všimli, že do služebních pistolí používají 9mm náboje, které vyrábí vlašimská Sellier & Bellot. S kolegy jsme hovořili o jejich aktuálních problémech. Negativním trendem posledních let je skutečnost, že velkou část majetkové a násilné kriminality v regionu páchají osoby z jihovýchodní Evropy nebo z Afriky. Díky jejich velmi rychlému pohybu z místa na místo se tak snižuje objasněnost trestné činnosti. Při rozloučení s velitelem útvaru jsem konstatoval, že ve srovnání s námi je jeho oddělení zejména z pohledu zabezpečení na vysoké úrovni. Jeho odpověď byla okamžitá: „Asi je to tím, že v Čechách není ETA“. Doufejme, že u tohoto stavu zůstaneme. Milan Štěpánek

9/2009 Ročník 16

Zbrojní sklad s brokovnicemi a adaptéry pro střelbu gumových projektilů

PŘEDSTAVUJEME: ODDĚLENÍ MŮSTEK – PRAŽSKÁ POLICIE VSTŘÍC TURISTŮM MNOHÝ Z NÁS UŽ ZAŽIL NA VLASTNÍ KŮŽI NEBO SLYŠEL OD SVÝCH ZNÁMÝCH, JAKÉ TO JE, KDYŽ SE V ZAHRANIČÍ STANE OBĚTÍ PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ. A KAŽDÝ, KDO NENÍ DOSTATEČNĚ JAZYKOVĚ VYBAVEN, POTVRDÍ, ŽE BYLO VELICE SLOŽITÉ A MOŽNÁ I NEPŘÍJEMNÉ, KDYŽ DLOUHO HLEDAL S TAMNÍMI POLICISTY PŘI PODÁNÍ OZNÁMENÍ SPOLEČNOU ŘEČ.

T

akovým situacím se snaží pražská policie již více jak jedno desetiletí předcházet v samotném prvopočátku. V září roku 1998 zřídila uprostřed turisticky nejnavštěvovanější lokality policejní služebnu, která se nachází na Jungmannově náměstí v Praze 1. Svým personálním obsazením a vybavením je určena především pro příjem oznámení cizích státních příslušníků. Toto oddělení, původně nazývané „Centrum“, nyní místní oddělení „Můstek“, vzniklo za vydatné podpory Magistrátu hlavního města Prahy, který v době realizace přínosné myšlenky poskytl odpovídající prostory. Od samého prvopočátku jsou na tomto ojedinělém oddělení přítomni po celých dvacet čtyři hodin dva až čtyři tlumočníci, kteří ovládají značné množství světových jazyků. Standardem je komunikace v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, ruštině a italštině, tedy z jazyků zemí, jejichž občané jsou nejčastějšími návštěvníky


metropole. Pro jazyky, které nejsou až tak dalece standardní, a tedy není přítomen odpovídající tlumočník, jsou policisté schopni okamžitě zajistit externího. Tlumočníci jsou navíc připraveni poskytnout

své služby i policistům z ostatních policejních oddělení, a to jak základním útvarům, tak i kriminalistům na celém území hlavního města Prahy. Zde je na místě zmínit, že recepční na tomto oddělení jsou znalí

světových jazyků. Jsou totiž první, se kterými se oznamovatelé na policejní služebně setkají. Navíc je velikým pozitivem pro příchozí, že vejdou do nově zrekonstruovaných prostor, vybavených na odpovídající úrovni. Standardem této služebny je, že příchozí oznamovatelé mají ve zmíněné recepci volně k dispozici internet. A jak vypadá celá procedura přijetí oznámení v podání tohoto, dá se říci, unikátního oddělení? Po vstupu do interiéru služebny přivítá oznamovatele vstřícná a profesionální recepční, které příchozí sdělí důvod návštěvy. Pokud se jedná o problematiku spadající do kompetence tohoto místního oddělení, předá informace policistům stálé služby k zadokumentování a následnému řešení oznámené skutečnosti. Na stálé službě oddělení Můstek jsou přítomni vždy minimálně dva policisté, kteří jsou připraveni oznámenou událost řešit. Pokud ale recepční zjistí, že oznámená skutečnost nespadá do kompetence poli-

7

ČÍSLO

9/2009 Ročník 16

cie, učiní takové kroky, aby oznamovateli pomohl i v jiných oblastech. Tato pomoc vypadá například tak, že poškozeným zprostředkuje kontakt s jejich zastupitelským úřadem, pokud se jedná například o odcizení platebních karet, poskytne recepční oznamovatelům potřebnou spolupráci při blokaci těchto karet u bankovních ústavů. „Zdejší oddělení řeší i nestandardní situace, které nesouvisí přímo s trestnou činností. Často se na nás obrací zahraniční turis-


té, kteří se ztratili, nebo naopak postrádají někoho ze své skupiny, zapomněli jméno hotelu, kde jsou ubytováni a tak podobně. Turisté tuto nadstandardní pomoc velmi vítají, o čemž svědčí jejich děkovné dopisy“, uvedla vedoucí místního oddělení Můstek. Tak, aby služby cizincům, ale i občanům České republiky byly pokud možno kompletní, je do prostor služebny umístěno detašované pracoviště Služby cizinecké policie, která například vystavu-

je potvrzení státním příslušníkům jiných zemí v případě ztráty cestovních dokladů (nejedná se o náhradní cestovní doklad – ten oznamovateli zajistí zastupitelský úřad jeho domovské země). Stran popsaného je na místě zmínit, že toto specializované oddělení každoročně zpracovává okolo čtyř tisíc přijatých oznámení. por. Bc. Tomáš Hulan

PODĚKOVÁNÍ PŘISPĚVOVATELÉ

Plk. Mgr. Robert Šlachta

částka

Černá Stanislava

1 800,-

Langer Ivan

5 000,-

Mevald Martin

1 000,-

Pable Jaroslav

1 860,-

Staňková Dana

1 000,-

Štěpánek Milan

2 000,-

Tomek Petr

1 000,-

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

KOLEKTIVY

částka

dovolte mi, abych na tomto místě poděkoval všem, které nenechala chladnými tragická událost – smrt našeho kolegy pplk. Zdeňka Baláže. Díky Vám se podařilo shromáždit sbírkou nemalou částku 103.770 Kč. Tuto jsme společně s předsedou odborového svazu Milanem Štěpánkem předali pozůstalým – manželce Janě a synům Janovi a Martinovi.

ZO OŘ České Budějovice

10 000,-

SCP Ústí nad Labem

9 020,-

Z více než stovky položek na sbírkovém účtu vyjmenujme alespoň ty přispěvatele, díky nimž se částka vyšplhala tak vysoko. Za kolektivy: ZO NOS PČR OŘ České Budějovice, SCP Ústí nad Labem, Oblastní ředitelství SCP Hradec Králové, operativa ÚO SKPV MŘ Plzeň, ZO NOS PČR Vsetín, VPŠ a SPŠ Praha, Oblastní ředitelství SCP Praha, ZO NOS PČR Havlíčkův Brod, SKPV OHK Klatovy, OOP Velké Losiny, za jednotlivce S. Černá, I. Langer, M. Mevald, J. Pable, D. Staňková, M. Štěpánek, P. Tomek.

Obl. řediteslví SCP Hradec Králové

7 200,-

oper. ÚO SKPV MŘ Plzeň

7 000,-

ZO NOS Vsetín

5 000,-

Vedle sbírky byly vybrány další prostředky od kolegů z úseku vedeného náměstkem policejního prezidenta pro SKPV plk. JUDr. Jiřím Houbou, který sám věnoval nemalou částku. Touto formou jsme od celorepublikových útvarů, se kterými spolupracujeme, získali téměř 300 000 Kč. Částkou 40 000 Kč přispěli i naši slovenští kolegové z ÚBOK.

VPŠ a SPŠ Praha

4 500,-

POLICIE CR OGRSCP PRAHA

3 700,-

Paní Balážová mne požádala, abych tlumočil srdečné poděkování za solidaritu a podporu, které si ona i její synové velmi váží. Činím tak tedy touto cestou, stejnou, kterou jsme díky pomoci NOS PČR vyhlásili sbírku.

PCR-KŘ JMK ÚZEMNÍ ODBOR

3 278,-

ZO NOS H. Brod

3 000,-

ZO NOS při VP, účet č. 5391300002/4000

2 500,-

SKPV OHK Klatovy

2 000,-

OOP Velké Losiny

2 000,-

Všichni, kteří přispěli, bez ohledu na výši částky, si zaslouží poděkování. Nejde o peníze. Důležité je, že pozůstalí vidí, kolik z nás jim chce alespoň touto formou pomoci. Ještě jednou – velký dík všem. plk. Mgr. Robert Šlachta ředitel ÚOOZ SKPV

8



ČÍSLO

9/2009 Ročník 16

9

ČÍSLO

9/2009 Ročník 16


JAK SPRÁVNĚ KOMUNIKOVAT? SLOVO KOMUNIKACE JE PRO NÁS BĚŽNÝM VÝRAZEM, KTERÝ NÁS SICE OBKLOPUJE, ALE MÁLOKDO Z NÁS JEJ DOKÁŽE VYSTIHNOUT ČI DEFINOVAT. KOMUNIKACI LZE CHÁPAT JAKO PŘENOS INFORMACÍ, JAKÝKOLI ZPŮSOB DOROZUMÍVÁNÍ, SAMOZŘEJMOU ČINNOST NAŠICH ŽIVOTŮ.

K

omunikace je tedy přenos sdělení, kdy odborně řečeno expedient – chceme- li původce řečového aktu – předává prostřednictvím komunikačního kanálu (hlas, papír...) konkrétní informaci recipientovi – adresátovi řečového aktu. V rámci komunikace se tak zakóduje neboli formuje myšlený obsah informací do jazykové podoby, z které se generuje po nervových drahách do řečových orgánů, pak dochází k transferu předávané myšlenky, následně percipient využije smyslovou percepci a nakonec se komunikační akt zakončí dekódováním. Cílem komunikace je to, aby prvotní zakódovaný obsah expedienta byl shodný s dekódovaným obsahem recipienta. I takto složitě lze charakterizovat komunikaci. Komunikaci můžeme vnímat jako zjevenou vůli, protože není bezděčným projevem či procesem. Pokud dokážeme zvolit v dané situaci správný typ komunikačních prostředků, můžeme poměrně snadno působit na chování, postoje či jednání druhých.

můžeme říci, že má samozřejmě také veřejný charakter, je realizována prostřednictvím technických prostředků a má na příjemce – v tomto případě na publikum – jistý účinek. Dalšími prostředky jak komunikovat jsou i komunikační prostředky neverbální, které ke komunikaci jako takové patří, velmi často si však ani neuvědomujeme, že je běžně užíváme.

Synsémantické kódy Synsémantické a autosémantické kódy patří do kategorie neverbálních kódů a jsou důležitými prostředky lidské komunikace. Synsémantické kódy rozdělujeme na suprasegmentální kódy, což zahrnuje všechny výrazové prostředky, které doprovázejí náš verbální projev. Můžeme sem zařadit např. zvukový

Typy komunikace Umění vést rozhovor je tak velmi důležitou součástí běžného styku s veřejností. V rámci společnosti rozlišujeme různé druhy komunikace. Mezi základní dělení patří kritérium počtu účastníků rozhovoru, komunikace může probíhat v každém z nás, jedná se pak o komunikaci intrapersonální, kdy nám něco napovídá náš vnitřní hlas. Vedle této komunikace pak stojí komunikace interpersonální, kdy se rozhovoru účastní více jak jeden komunikátor. Dalším příkladem komunikace je pak komunikace skupinová, která je charakteristická malými skupinami, je klasickým příkladem komunikace např. v rámci rodiny, kde se už prolínají hierarchické principy nadřazeného či podřazeného postavení. Vedle výše uvedených typů komunikace, které patří do větší skupiny individuální komunikace, pak máme komunikaci institucionální, do které řadíme komunikaci organizační (byrokratickou), která splňuje formální náležitosti a je klasickým příkladem styku běžného občana s úřady. Dalším typem komunikace patřící do této skupiny je komunikace veřejná, která podstatně dokáže ovlivnit způsob veřejného komunikování, stává se jakýmsi úkonem a odehrává se na veřejném místě. Poslední typem komunikace je pak komunikace masová (mediální), o které

10

se a pozměňuje se. Dílčí téma je jakýmsi mediátorem, prostřednictvím něj se totiž řeší hlavní téma, díky dílčím tématům můžeme v rozhovoru odbočit. Dvojici pak doplňuje méně důležité téma, které je dalším předmětem hovoru, a to téma vedlejší. Rozhovor může mít téměř neomezené množství témat, různých priorit a různé důležitosti. Můžeme je střídat, vracet se k nim. Stejně tak se rozhovor může odvíjet v oficiální rovině, kdy se držíme pevného uspořádání, nebo se naopak můžeme bavit v rovině neoficiální, která bývá charakterizována tematickou roztříštěností. Důležitým bodem komunikování je i to, aby panovala shoda komunikantů na tématu, tedy byl nastolen při komunikaci tématický soulad. V rámci běžné komunikace se často setkáváme s tím, že dochází k porušování tohoto souladu. Komunikant přechází k jinému tématu, nebo naopak nastoluje nové téma v nevhodný okamžik či nově nastolené téma neakceptuje.

Griceovy maximy

průběh věty – intonaci, tempo řeči, hlasovou kvalitu (výška či barva hlasu) či používání pauz, odmlk... Do kategorie synsémantických kódů řadíme i podpůrné signály, které podporují představivost, mluvčí si pomáhá různými gesty, upravuje, reguluje či strukturuje projev. Další skupiny pak tvoří tzv. kódy autosémantické, které jsou častým doprovodným jevem komunikace. Do těchto kódů patří mj. mimika, oční kontakt, gestika, praxemika (komunikace vzdáleností), posturologie (postoje při komunikaci), kinetika (pohyby v prostoru), haptika (komunikace dotekem).

Tématické členění Vést rozhovor či účastnit se komunikačních aktů nám může pomoci i znalost tématické výstavby rozhovoru. V rámci komunikace rozlišujeme hlavní téma, dílčí téma a vedlejší téma. Hlavní téma se v rozhovoru plynule rozvíjí, probírá z různých úhlů, analyzuje řadu aspektů, specifikuje, modifikuje

K tomu, abychom dobře zvládali těžší a nepoddajné komunikační situace, nám mohou pomoci tzv. Griceovy maximy, jejichž autorem je H. P. Grice. V rámci této teorie se seznámíme se základními pravidly vedení komunikace. Základním stavebním kamenem každého komunikačního aktu je princip kooperace, kdy mezi základní pravidla patří spolupráce s partnery, formulování svých replik právě tak, jak to vyžadují jednotlivé momenty rozhovoru. Dalšími prostředky jsou pak čtyři maximy, a to: maxima kvantity, která poukazuje na nutnost, aby sdělení vcházející do rozhovoru bylo dostatečně informativní, ale zároveň co nejúspornější – tedy řekni dost, neříkej však víc, než je potřebné, druhá je maxima kvality, která říká: „neříkej nic, pro co nemáš dostatečné důkazy“, třetí maxima relevance pracuje s tezí, že se má v rozhovoru říkat jen to, co je v daném momentu vhodné a důležité a čtvrtá maxima způsobu dává pokyny k tomu, abychom se vyjadřovali jasně, srozumitelně, přesně, jednoznačně, hlavně ne dvojsmyslně. Uplatňování, nebo naopak porušování výše uvedených pravidel, je příznačné pro některé typy komunikací. por. Mgr. et Bc. Petra Čížková



Zajímavosti v oblasti komunikace Lidská komunikace je velmi často redundantní, proto se nic neděje v momentě, když do komunikace vstoupí nějaký šum, který naruší probíhající rozhovor. Podstatnou část rozhovoru jsme schopni zachytit a dekódovat i v těchto případech. Úsměv: úsměv jako takový se vyvinul ze strachu, nepříteli se dávalo najevo, že nejsem nebezpečný, ale naopak přátelský. Postoje těla se velmi často hodnotily ve formalizované podobě, např. ve vojenství, kde se postojům přikládal vyšší význam než v ostatních oblastech společnosti. Existuje řada kulturně zakotvených pohybů, které vyjadřují určitou míru socializace, do této oblasti patří např. i tanec. Osobní zóna: přijatelná vzdálenost komunikujících lidí, stojících čelem k sobě, je v rámci našeho kulturního rozpoložení 75 cm až 1 metr, vzdálenost menší tak narušuje velmi výrazně naši osobní zónu. Vstup do osobní zóny je možný pouze na povolení, jinak lze chápat toto chování jako agresi, degradaci a ponížení. Komunikace čichem patří také k běžným neverbálním prostředkům komunikace, stejně tak komunikace jídlem (nadarmo neplatí rčení, že láska prochází žaludkem). Komunikace tedy není takovou běžnou součástí každodennosti, když se podíváme na výše uvedená fakta, je jasné, že mistrem komunikace se nemůže stát každý obyčejný smrtelník, i v této oblasti platí, že cvičení dělá mistry, a proto je nutné zamyslet se nad řadou různých pravidel či kulturních omezení, která jsou platná v dané společnosti. Komunikaci je dobré si promyslet a nepraktikovat ji jen jako běžnou a bezděčnou činnost. Jedná se o akt, který může být honosný a reprezentativní, na stranu druhou nás v momentě, kdy nemáme osvojena základní pravidla řečového aktu, může komunikace zradit a zesměšnit. Nezapomínejme na to, že i v rámci komunikace máme řadu sankcí, které nás mohou postihnout. Mezi ty nejběžnější a nejúčinnější patří posměch. Dnešní doba je taková, že chceme být odlišní a přitom stejní jako ostatní, a to platí i v oblasti komunikace. por. Mgr. et Bc. Petra Čížková


ČÍSLO

9/2009 Ročník 16

ZÁŽITKOVÝ DÁREK

V

ždycky jsem si na oko přála dostat dárek plný zážitků a emocí, abych to upřesnila, chtěla jsem vyzkoušet tandemový seskok padákem. Netušila jsem však, že se tak stane při příležitosti oslavy mého vlastního čtvrtstoletí. Zní to strašně, ale je to tak. Při oslavě, která začala nadějně, všude spousty dárečků a jedna středně velká bílá obálka. Že by přání, finanční dotace..., překvapení – ani jedno. Byl to dárek, který jsem přece chtěla, alespoň tomu nasvědčovaly moje silácké řeči, najednou se zastavil čas a přede mnou ležel jako oltář mého svědomí poukaz na tandemový seskok. Hm, fakt hustý, jak často říkají naše holky. Už se nedalo couvnout, musela jsem si udržet svůj pevný charakter a svou tvář. Radost z poťouchlého dárku pomalu přehlušoval strach, v hlavě mi vznikal scénář těch nejhorších variant, co by se mohlo stát. K mému úděsu mne při seskoku chtěla vyprovázet má nejbližší rodina. Tak se i stalo. Den TS, tandemové sebevraždy, byl tady. Všichni kolem mne byli značně nervózní. Když jsme dorazili na místo určení, nervozita mne opustila a nastal ve mně takový divný klid – klid před bouří. Krátké proškolení, které proběhlo stylem – shlédni film a zařiď se podle svého – ve mne nevzbudil zrovna velký optimismus. Další hodiny čekání na samotný seskok ve mně zanechal pocit hladu – a tak jsem si dala párek v rohlíku, černou limču a zmrzlinku – dobrá kombinace před seskokem z letadla hlavou dolů. Jen co jsem dojedla, přišel si pro mne můj parťák a velitel. Na slova, která pronesl před „zkouškou seskoku“, nikdy nezapomenu: „v pátek jsem tuhle práci dostal na pracáku“ a zapomněl mne k sobě připoutat jistícím pásem. Vtipné, před vstupem do třesoucí se a řvoucí herky připomínající ocelového ptáka po letecké havárii. Zkouška tedy nedopadla podle mých představ. Přišel povel – nástup do letadla! Už při tomto rozkazu jsem měla značný problém, odvážně jsem se hrnula na palubu, ale svalila jsem se jako brambora. „Jen klid, Péťo“, zněl můj rozrušený vnitřní hlas. Letadlo se dalo

do pohybu, připoutala jsem se a poslouchala jsem svého tandemového partnera. Udělej tohle, tamto – bla bla bla – přes zvuky hlučného motoru jsem toho moc neslyšela. Pohled z okna mě uklidňoval, paprsky slunce mne olizovaly jak lízátko – nádhera. Burák, jak si říkal můj parťák, mi řekl, ať si mu sednu na klín, že si mě k sobě připoutá. Bylo to legrační vidět, jak na sobě sedí statní muži...V tento moment byla atmosféra dost napnutá, blížili jsem se do výšky 4000 metrů. „Kdyby tě něco tlačilo do zad, tak je to ta karabina...“ hrdelní smích, i já se smála ovšem už ne tak od srdce. „Jo, a dej si na Buráka bacha, někdy si zapomene k sobě připoutat parťáka“, dodal můj kameraman. Cítila jsem, jak mi cuká koutek levého oka. Najednou jsme se zvedli – přede mnou byla ještě jedna dvojice. Pohled na dvě padající těla z trupu letadla na mne moc pozitivně nezapůsobil. To už jsem byla v pozici banánu, mimo palubu ve volném prostoru. Téměř minutový volný pád mě málem zabil. „Nemůžu dýchat“, lapala jsem po dechu, ale nešlo to! Ta rychlost, ten vítr. V hlavě jsem měla úplné prázdno – nedalo se soustředit na nic, měla jsem pocit, jako když se o mne pokouší bezvědomí. Když jsem se chytila s kameramanem za ruce, připadala jsem si jako pták plachtící mezi mraky. Krása, i když se mi pořád nedostávalo kyslíku. Jedno zatažení a padák nás poklidně unášel na letiště. Už vím, že neplatí tvrzení, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, protože pro mne zatím nejhlubší zážitek byl pohled na přibližující se Zemičku, barevnou a uhlazenou. I přes tvrdší přistání musím říct, že to bylo exklusivní a hustý, vau. Pokud chcete prožít něco nového a nezapomenutelného, není nic lepšího než vyskočit hlavou dolů z letadla, chvilku se dusit a pak plachtit nad malebnou krajinou a vychutnat si ten neopakovatelný pohled z ptačí perspektivy. Jen tak si člověk uvědomí, že je jen pouhou součástí monumentální přírody. Příjemné plachtění! por. Mgr. et Bc. Petra Čížková

11

ČÍSLO

12

9/2009 Ročník 16



Redakce: NOS PČR, Bartolomějská 7, Praha 1 ZDARMA. Noviny Nezávislého odborového svazu Policie České republiky

Recommend Documents