Plné znění zpráv 4.9.2007 - 5.9.2007 Zpravodajství ČTK 4.9.2007 ŘSD požádá o územní rozhodnutí na obchvat Klatov za miliardu Kč 4.9.2007
Zpravodajství ČTK str. 0 epm dpr vap Česmad
-------------------Ke zpravodajství: AUDIO -------------------Klatovy 4. září (ČTK) - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) podá do konce září žádost o vydání územního rozhodnutí na obchvat Klatov. Jde o jednu z prioritních silničních staveb Plzeňského kraje za více než miliardu korun. Východní obchvat odvede z města automobily směřující do Železné Rudy a Horažďovic. ČTK to řekl Zdeněk Kuťák, ředitel plzeňské správy ŘSD, která v kraji spravuje 450 km silnic I. třídy. "V ideálním případě by mohlo územní řízení skončit na přelomu letošního a příštího roku a pak jsme schopni zadat dokumentaci pro stavební povolení," dodal. Nejproblematičtější bude vyřešení majetkoprávních vztahů 300 vlastníků. ŘSD jako investor stavby na tom účinně spolupracuje s městem Klatovy a doufá, že v roce 2010 dokončí přípravu a stavbu zahájí o rok později. ŘSD už oslovilo skoro všechny vlastníky pozemků, ale někteří z nich s prodejem nesouhlasí. "Hrozí tak, že i přes vydání územního rozhodnutí může dojít k vyvlastňování. My se budeme snažit zajistit i náhradní pozemky ve spolupráci s městem i Pozemkovým fondem," uvedl Kuťák. Podle něj se zatím nedá říct, jaké procento prodej odmítne. Zhruba sedmikilometrový obchvat začne ve směru od Plzně ve Štěpánovicích. Obchází Klatovy zleva a napojuje se před Malou Vískou a Vrhavčí na současnou silnici I/27. Druhou stavbou bude obchvat Malé Vísky a Vrhavče. "V současné době ho nepřipravujeme, máme zpracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí. Je tam značný problém v majetkoprávní oblasti," dodal Kuťák. Podle něj mají první klatovská stavba, obchvat Staňkova na Domažlicku a další silnice, které ŘSD připravuje, vyšší prioritu. Václav Prokš fcz Cas| 17:10
Projekt The Action varuje mladé řidiče před dopravními nehodami 4.9.2007
Zpravodajství ČTK str. 0 dce dpr tep Česmad
Praha 4. září (ČTK) - Ministerstvo dopravy hodlá v nadcházejícím školním roce oslovit zhruba 50.000 středoškolských studentů multimediálním projektem The Action. Bezplatné představení, na které jsou zvány celé třídy, je zaměřeno na prevenci dopravních nehod mladých začínajících řidičů. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. The Action vtahuje diváky do reality dopravní nehody a jejích následků. Přitom však nejde o klasickou preventivně osvětovou kampaň. Představení velmi emotivní formou zprostředkovává zážitky těch, kterým vážná nehoda zásadním způsobem změnila život. Nechává také nahlédnout do mysli policistů, hasičů a záchranářů, kteří se podílejí na bezprostřední likvidaci následků nehod. "Jde o velmi zajímavý projekt. Někomu snad může připadat drsný až surový," uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček, který převzal nad akcí záštitu. "Nicméně je třeba vzít v úvahu, jakou věkovou skupinu oslovujeme. Chceme-li ji oslovit účinně, pak s kázáním a přesvědčováním nevystačíme," dodal. Představení The Action, jehož hlavním poselstvím je boj proti užívání alkoholu a drog za volantem a proti rychlé jízdě, vzniklo v roce 2004. Od té doby jej zhlédlo již více než 40.000 studentů. Do konce letošního roku plánuje ministerstvo dopravy uvést 42 repríz ve 14 městech České republiky. tep khj Cas| 14:14
Reality.iHNed.cz 4.9.2007 Hodač: Co stavíme, to i dostavíme 4.9.2007
Reality.iHNed.cz str. 0 HN.IHNED.CZ (pse) Česmad
Praha, 4. 9. 2007 Ministerstvo dopravy mělo za úkol sepsat novou analýzu, z níž by vyplynulo, které dálnice a silnice je potřeba stavět. Přestože se k tomu zavázaly vládní strany, vedení resortu dopravy se rozhodlo, že analýzu dělat nebude. "Dnes už je 99 procent těchto staveb de facto připraveno. Jsou v územních plánech a do přípravy se investovaly miliardy korun," vysvětluje náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. HN: Ten materiál ale říká, co je potřeba dostavět v příštích šesti až osmi letech. Není prostor na změny? Ten proces už nejde zastavit. Česká republika potřebuje hustou dopravní síť, to je všem jasné. A její smysl je zřejmý: jedná se o vnitřní okruh, což v našem případě tvoří dvojice dálnic z Čech na Moravu, tedy D1 a R35 a z této elipsy se staví jednotlivé tangenty, tedy přivaděče na hranice Polska, Německa, Rakouska a Slovenska. A celé to je koncipováno k tomu, aby Česká republika do roku 2013 využila prostředků z Evropských fondů, aby tuto ucelenou dálniční síť postavila. HN: A měnit to nejde? Jestli bude těch 70 procent silnic, které jsou dostavěny nebo rozestavěny z minulých let, dobrých či špatných, jestli měla dostavěná dálnice vést o pět metrů vedle, nebo neměla, to už není třeba hodnotit. HN: Tady jde o silnice ve výhledu do budoucna... Tady je spousta jiných věcí. Velká část těch dálnic nebo rychlostních silnic je v sítí TEN-T, tedy evropských prioritních tahů. Musíme si uvědomit, že máme z velké části dohody s okolními zeměmi.
Nedovedu si představit, že bychom tyto závazky neplnili. A jestli se teď někomu po dvaceti letech zdá, že by to mohlo být jinak, tak to je už trochu pozdě. Takovéto dohody nejde ze dne na den šmahem zrušit. Navíc je tu další věc - ty komunikace jsou už zanesené v územních plánech a rozhodnutích. HN: Jak ale víte, že se do vašeho plánu dopravních staveb na roky 2008 - 2013 nemohl dostat nějaký nepodstatný úsek na úkor důležitého? To nemůže. Nemyslím si, že bych měl patent na rozum a nejsem ani pánbůh. Připouštím, že možná některé věci v minulosti mohly být udělány lépe. Nicméně faktem je, že potřebujeme v maximální míře využít evropských prostředků na dostavění dálniční sítě, a tenhle požadavek materiál kopíruje. Za 20 let jsme nezískali jediné spojení se světem, jen dálnici D5. A necítíte, že bychom měli být spojeni s Rakouskem, Polskem, Slovenskem? Já myslím, že ano. HN: Ano, ale v případě spojení s Rakouskem se daly zvažovat různé varianty. Berte to tak, že změna územního plánu je na pět, šest i sedm let a je riziko, že ani tehdy se nedohodneme. Navíc si musíme uvědomit, že tu existuje rozhodnutí Evropského soudního dvora, které se některým moc nelíbí, že komunikace, o jejímž trasování bylo rozhodnuto před vstupem Česka do EU, už nebudou procházet touto složitou schvalovací procedurou. Jaké dálnice a rychlostní silnice se mají v Česku stavět v letech 2008 - 2013 Dálnice D1 trasa Mořice - Lipník nad Bečvou: cena 26,2 miliardy korun D3 úsek Praha - České Budějovice - Třebonín: cena 47 miliard D8 Lovosice - Řehlovice: 14,1 miliardy D11 Hradec Králové - Trutnov - hranice s Polskem: 25,2 miliardy D47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - hranice s Polskem: 46,7 miliardy Rychlostní silnice R 1 Pražský dálniční okruh: náklady 70 miliard korun R 3 úsek Třebonín - Dolní Dvořiště: cena 10,5 miliardy R 4 Nová Hospoda - Písek - Příbram: 10,4 miliardy R 6 Praha - Karlovy Vary - Cheb: 38,7 miliardy R 7 Slaný - Chomutov: 12,7 miliardy R 35 Liberec - Hrádek nad Nisou - státní hranice: 1,2 miliardy R 35 úsek Hradec Králové - Opatovice: 2,5 miliardy R 43 Brno - Kuřim: 10,1 miliardy R 48 Nový Jičín - Frýdek-Místek - hranice s Polskem: 15 miliard R 49 Kroměříž - Zlín - hranice se Slovenskem: 27,2 miliardy R 52 Pohořelice - hranice s Rakouskem: 10 miliard R 55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav: 21 miliard Vybrané silnice první třídy I/12 Praha - Úvaly: 5,6 miliardy korun I/9 Praha - Mělník, obchvat Líbeznice, Mělníku a České Lípy: 2,3 miliardy I/33 obchvaty Jaroměře, Náchoda a české Skalice: 3,3 miliardy I/11 obchvat Opavy, Jablunkova a Těšína se stavbou do Nošovic: 10,4 miliard Zdroj: ministerstvo dopravy
URL| http://HN.IHNED.CZ/?m=d&article[id]=21947480
Do dálnic a silnic dá stát přes 564 miliard 4.9.2007
Reality.iHNed.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Petr Sehnoutka Česmad
Praha, 4. 9. 2007 Zhruba 150 miliard by mělo jít z fondů Evropské unie. To ale až ve chvíli, kdy se ministerstvo dopravy s Bruselem dohodne na konečné podobě "dopravního" programu. Ministerstvo dopravy už má jasno, které silnice, železnice i stavby na řekách se rozeběhnou do roku 2015. Z dokumentu, který v nejbližší době má schválit vláda, vyplývá, že všechny dopravní stavby dohromady přijdou na téměř 802 miliard korun. A suma to nemusí být konečná. V aktuální verzi materiálu plánu dopravních staveb chybí některé hlavní tahy: třeba R35 z Hradce Králové do Olomouce jako hlavní alternativa k brněnské dálnici D1. Chybí třeba i zmínka o větší části rychlostní silnice z Brna do Svitav. Zhruba 150 miliard by mělo jít z fondů Evropské unie. To ale až ve chvíli, kdy se ministerstvo dopravy s Bruselem dohodne na konečné podobě "dopravního" programu. Jeho první návrh totiž přišel do Prahy s připomínkami zpět. Podle čeho se tady staví? Jenže problémy bude mít zřejmě i nový materiál, který podrobně ve více než šesti stech položkách rozepisuje jednotlivé dopravní stavby. Problémem je postoj Strany zelených. "Vadí nám tam několik věcí, tou první je poměr rozdělení peněz na silnice a železnici a vodní dopravu," říká poslankyně Strany zelených Věra Jakubková. Z balíku 802 miliard korun totiž půjde většina - 564 miliard na silnice a dálnice. Zbylých 230 miliard pak na stavbu železnic a 7,3 miliardy na jezy a plavební komory. Hlavním problémem, na který neupozorňují jen zelení, ale i někteří dopravní odborníci a především Nejvyšší kontrolní úřad, je to, že stát vůbec nemá plán priorit, co je skutečně potřeba stavět. Tento plán přitom není banalitou. Pokud by existoval, v Česku by se mohly ušetřit miliardy korun na stavbách krátkých úseků silnic, které buď aktuálně není potřeba stavět, anebo se prodražují právě tím, že se staví jen po částech. "Nedůsledně se tu provádějí analýzy výnosů a nákladů dopravních staveb, nebo se nerespektují jejich výsledky a potom se tu staví z veřejných peněz stavby, u nichž je společenská efektivnost nulová nebo nízká," říká prezident NKÚ František Dohnal. Typickým příkladem je podle NKÚ chystaná přestavba nádraží v Brně nebo stavba rychlostní silnice R52 z Brna přes Pohořelice do Rakouska. "Takových silnic je v tom ministerském dokumentu mnohem více. Jsou tam již vyčleněné peníze na dálnice, u nichž se vůbec neposuzovaly různé varianty. Jde třeba o dálnici D3 na jih Čech," říká Jakubková s tím, že tento požadavek na zpracování analýzy o užitečnosti silničních staveb je i ve vládním prohlášení. Podle náměstka ministra dopravy Jiřího Hodače (ODS) však na takové analýzy nyní není čas a dělat se tak nebudou. "Jen změna územního plánu a celého řízení zabere pět let. Pak by hrozilo, že nedosáhneme na peníze z EU. Navíc naprostá většina tras dálnic a silnic je daná mezistátními dohodami a ty splnit musíme," namítá Hodač. Odmítavý postoj zelených podle mluvčí strany Evy Rolečkové ale tyto argumenty nezmění. Silnice pro průmysl V některých případech ani není divu. Argumenty, kterými ministerstvo zdůvodňuje nutnost vydat miliardy na některé stavby, jsou pozoruhodné. Třeba postavení rychlostní silnice R4 z Příbrami k Písku za 10,4 miliardy korun hájí tato věta: "Intenzita dopravy mírně poklesne po dokončení paralelní dálnice D3. Stavba bude mít pozitivní vliv na snížení nehodovosti, byť se nejedná o úsek s nadprůměrnou nehodovostí." Cena za stavby bude přitom zřejmě ve finále vyšší. Pro ilustraci: právě na tomto úseku silnice R4 se už nyní staví velká křižovatka u Nové Hospody, jejíž cena se v průběhu stavby stačila zvýšit o 200 milionů na 1,4 miliardy. Na jiné dálnici - teplické D8 - NKÚ upozornil na miliardové prodražení. Na druhé straně, i přes to, že stále chybí analýza o účelnosti staveb jednotlivých silnic, tento materiál reaguje na trend, kdy je potřeba dovést silnice k průmyslovým zónám. Jde o silnice k zóně v Nošovicích, Kolíně, žateckému Trianglu nebo zóně v Kvasinách. Otesánek české dopravy
URL| http://HN.IHNED.CZ/?m=d&article[id]=21947490
Haló noviny 5.9.2007 Rychlostní komunikace R43 má jen tři řešení 5.9.2007
Haló noviny str. 12 Zrcadlo regionů Václav ŽALUD Česmad
Rozhovor se Stanislavem Navrkalem, předsedou Klubu zastupitelů Jihomoravského kraje za KSČM BRNO - Klub zastupitelů Jihomoravského kraje za KSČM zorganizoval nedávno v budově hejtmanství v Brně jednání odborníků a regionálních politiků o chystané stavbě rychlostní komunikace R43 mezi Moravskou Třebovou a Brnem. Diskuse se týkala tří kontroverzních návrhů - zda vést brněnský úsek R43 od Kuřimi k připojení na dálnici D1, zda v plánované trase přes sídliště Bystrc při okraji rekreační oblasti Brněnské přehrady nebo i mimo území Brna. * * Byl jste moderátorem setkání. Můžete čtenářům říct, jaký je stav územního plánování a stavebního řádu na R43? Územněplánovací dokumentace z roku 1985 počítá s bystrckou variantou. Vychází z trasy tzv. Hitlerovy dálnice rozestavěné za 2. světové války. Dokumentace je směrná, nikoliv závazná. R43 je zahrnuta též v plánu územního rozvoje - není to územněplánovací dokumentace, ale dokument uvažující v celostátním měřítku. V něm je R43 v trase Brno, Boskovice, Moravská Třebová. Odborníci mají problém vybrat z velkých územních celků prvky nadnárodního významu, což potrvá i několik let. Do doby schválení zásad územního rozvoje považují zásady za koridory, což R43 splňuje. Avšak nebylo to stanoveno závazně. K výkladu závaznosti či nezávaznosti nemá ministerstvo pro místní rozvoj jednoznačný názor. Toho využívají oponentní občanská sdružení. V územním plánu bude R43 řešena, ale lze těžko předjímat, s jakým výsledkem. * * Jaké jsou dopravní souvislosti této dálnice napříč Jihomoravským krajem? Šéf dopravního odboru KÚ Jan Pavlíček při setkání osvětlil, že historické souvislosti této trasy začínají v roce 1936, kdy se uvažovalo o dopravním spojení Brna s dopravní osou Olomouc, Svitavy, Hradec Králové. K propojení obou tras mělo dojít v prostoru Moravské Třebové. U zrodu tohoto projektu stáli čeští projektanti. Vžitý název »Hitlerova dálnice« je produktem až válečné doby. Projekt, který dnes nese název R43, je česká myšlenka. Za okupace modifikovali Němci tento plán na spojení Vídně sWroclaví a jako takový byl za války rozestavěn. Konkrétně řadu opěr mostních objektů (Ostopovice, Lysice, Kunštát, Trnávka, apod.). Rozestavěnost zemního tělesa byla až 30 procent - a to i v okolí Brna. Rozestavěné těleso dálniční komunikace je v současnosti remízkem náletové zeleně a ekologické skupiny nynější stav flory a fauny brání. * * Ale největší problémy jsou v dopravním řešení R43 v okolí Brna... Diskuse o poloze D1 u Brna byly intenzivní v útvaru hlavního architekta v letech 1969 a 1970. Rozhodující byl vysoký stupeň ochrany zemědělského půdního fondu, proto se v té době nepředpokládal intenzivní rozvoj Brna směrem na jih. Z hlediska počtu dálničních křižovatek (kterých je pět) je Brno raritou ve světovém měřítku. Města jeho velikosti mají většinou jedno napojení na dálnici. Brno ale v jižním segmentu města používá dálnici jako náhradu za dosud neexistující městský dopravní okruh. Svůj velký městský dopravní okruh postupně buduje. Jeho dostavba je ale kvůli nedostatku financí otázkou několika desetiletí. Do provozu se předávají úseky o délce jen stovek metrů. V jižní části Brna je dálnice D1, dříve stavěná jako tečna podél okraje města s pěti napojeními na Třebíč, Znojmo, Bratislavu, k Hodonínu, na Vyškov a Slavkov. Avšak jen jediné spojení má na sever, představuje je dopravně přeplněná silnice I/43. Ta obtěžuje obyvatele měst a vesnic, jimiž prochází. Rozvojová dokumentace počítá s projektem R43, ve kterém lze považovat Bystrckou
variantu za tečnu dotýkající se západního okraje Brna. Pokud bychom uvažovali o této variantě, pak délka úseku R43 podél Brna by představovala 17 km. * * Zaktivizovala se však opozice, která úsek přes Brno stavět nechce. Co s tím? Jiná varianta vedení trasy je Boskovickou brázdou (asi 10 km západněji v okrese Brnovenkov), kterou prosazují zejména brněnské zájmové skupiny. Ta by podle Pavlíčka představovala delší jízdní trasu, tedy 23 km, což není nezanedbatelné prodloužení. Aktivisté argumentují, že jim jde o životní prostředí některých městských částí, aniž berou v úvahu, že vedení trasy rovněž osídlenou Boskovickou brázdou by se dotklo zase jiných skupin obyvatel a krajiny za hranicí krajského města. Naprosto odmítají vzít v úvahu skutečnost, že trasa přes BrnoBystrc bude vedena pod úrovní terénu v umělém tunelu, nad kterým bude zeleň integrovaná do prostoru sídliště Bystrc. Pokud by R43 vstupovala do Brna z jeho severního okraje, je nutné nejprve říci, po které straně velkého městského dopravního okruhu bude vedena tranzitní dálková doprava, zda přes Židenice či Žabovřesky. * * Jak vnímáte stav, kdy Brňané se hádají, zatímco sever trasy už lze stavět? V prostoru Blanensko a Brno-venkov mají zájem na řešení současné složité situace co nejdříve. Pokud se nepodaří prosadit variantu přes Bystrc v nejbližší době, uvažuje se o vedení dopravy z Brna po nynější výpadovce přes Ivanovice. Za Kuřimí se napojí na projektovanou trasu R43. Ředitelství silnic a dálnic může do tří let začít realizovat úvodní část stavby v úseku Kuřim-Sebranice. Přirozenější by bylo zahájit stavbu od napojení R43 na dálnici D1 u Troubska. Tím by se vyřešila komplikovaná situace Kuřimi, kde by nebylo nutné budovat jeho severní obchvat, resp. západní obchvat Lipůvky. R43 figuruje ve strategických dopravních dokumentech ČR a stát podporuje Jihomoravský kraj v naplňování jeho záměru. * * Co zajímavého ukázala diskuse na tomto jednání? Odstartování stavby R43 od Moravské Třebové by bylo pro Kuřim katastrofou. O víkendech silnice I/43 potřebám cestující veřejnosti zjevně nepostačuje. Kuřim má příležitost kritickou situaci řešit. Předsedkyně kontrolního výboru Zastupitelstva města Brna Helena Sýkorová (KSČM) chtěla vědět, jak je to s výkupem pozemků v prostoru uvažovaného silničního tělesa i v ochranném pásmu, zda se uvažuje o tom, jak budou vypadat lokality kolem rychlostní komunikace. Má obavy, že prostory ochranných pásem budou využity k výstavbě logistických center. Doc. Pavlíček odpověděl, že podle sdělení ŘSD ČR je převážná část pozemků v tělese komunikace vykoupena. V ochranném pásmu se pozemky nevykupují. Logistická centra v prostoru úseku BosonohyKuřim nejsou zatím plánována. Avšak hrozí, že podnikatelé o ně budou mít zájem. Záleží na orgánech kraje a města, zda tam jejich stavby připustí, či nikoliv. * * Tak kde to vázne, že se už dávno nezačalo stavět? S prostředky z evropských fondů lze počítat až do roku 2013. Pokud územní dokumentace bude hotova do tří let, na realizaci zbudou tři roky. Je na krajských zastupitelích, aby vzali R43 jako prioritu i v dalším volební období. Podle zastupitele za KSČM Pavla Březy Brno neřeklo, že R43 na svém území nechce. Objektivnímu posouzení variant nezbytných pro financování z Evropské unie se stále někdo s rozhodujícím vlivem bránil. Proto město nechalo zpracovat záměr proveditelnosti jedné ze tří variant, ve které R43 nepovede přes Brno. Takzvaná nulová varianta to ale není. Variantou č. 1 je v územním plánu stále Bystrcká trasa, ale pro nový územní plán dostává řádné zpracování a posouzení variantních možností. Možná řešení jsou pouze tři: Buď přes Bystrc, nebo Boskovickou brázdou, nebo jinudy přes Brno. Dálniční koncepce od roku 1960 do roku 1985 prošla patnácti variantami, nyní je operováno velkým hlukem, návrhy složitých a drahých řešení.
ČT 1 4.9.2007
Stáří autobusů jezdících v Česku 4.9.2007
ČT 1 str. 7 19:00 Události
Česmad
Josef MARŠÁL, moderátor -------------------Včera přišli o život čtyři Slováci při havárii staršího autobusu taky české výroby, kterému nejspíš selhaly brzy. Odborníci už dlouho poukazují na to, že ve střední Evropě jezdí příliš staré autobusy a právě jejich stav je často příčinou nehod. Jan HREŇO, redaktor -------------------Autobusy v Česku stárnou, za posledních deset let se jejich průměrný věk zvýšil zhruba o čtyři roky. Antonín ŠÍPEK, generální ředitel, Svaz automobilového průmyslu -------------------Dopravní firmy nemají tak velké prostředky na obměnu vozového parku. Jan HREŇO, redaktor -------------------V prvním pololetí letošního roku také stoupnul počet přihlášených ojetých autobusů, oproti loňsku o sto procent. Většinou to ale byly spíš novější vozy. Radek ŠIKOLA, jednatel firmy dovážející autobusy -------------------Naše firma dováží do republiky z Německa ojeté autobusy stáří tři až pět let. Jsou to autobusy většinou těsně po leasingu. Jan HREŇO, redaktor -------------------Největším problémem zůstává technický stav autobusů a jejich kontrola. Například nedávno policisté zastavili autobus bez zadní espézetky. Rostislav PLACHÝ, policejní rada, Policejní prezidium ČR -------------------Řidič sdělil, že si ji majitel firmy vzal, odmontoval, aby mohl nalepit známky z technické kontroly. To znamená, na tu technickou kontrolu šla pouze espézetka, nebo registrační značka, ale autobus ne. Jan HREŇO, redaktor -------------------A takovým praktikám teď chce zabránit ministerstvo dopravy. Od září běží pilotní projekt on-line propojení stanic technické kontroly. Karel HANZELKA, mluvčí, Ministerstvo dopravy ČR -------------------Každý kontrolní úkon bude on-line sledován na ministerstvu dopravy. Technik na stanici má celý seznam kontrolních úkonů, které musí provést. A nebude už možné do budoucna to, aby vozidlo dostalo STK, aniž by přijelo na tu kontrolní linku. Jan HREŇO, redaktor -------------------Naostro začne nový systém kontroly fungovat od ledna příštího roku. Podle odborníků bude ale nejdůležitější stáhnout z provozu ty nejstarší autobusy. V Česku se ale daří výrobě nových autobusů, loni jich z bran továren vyjelo rekordních tři tisíce kusů, letos to má být ještě o pětinu více. Obnově
vozového parku to ale příliš nepomůže, osmdesát procent v Česku vyrobených autobusů jde totiž na export.
ceska-media.cz 4.9.2007 Komise k tendru na mýtné začne s výslechy, zve i Šimonovského 4.9.2007
ceska-media.cz str. 0 Společnost-Stalo se
ČTK, autor: Tomáš Neřold, gcm, (mai) Česmad
Praha 4. září (ČTK) - Sněmovní vyšetřovací komise k tendru na mýtné brány chce příští úterý vyslechnout první svědky. Zakázku ministerstva dopravy za více než 20 miliard korun, kterou získala rakouská firma Kapsch, má přijít ještě v září vysvětlovat i bývalý šéf úřadu Milan Šimonovský (KDUČSL). ČTK to dnes řekla členka komise Věra Jakubková (SZ). Prvními svědky, kteří mají před poslanci vypovídat, je bývalý ředitel odboru pozemních komunikací MD Jiří Nouza, který měl projekt elektronického mýtného na starosti, a náměstkyně ministra odpovědná za legislativu Daniela Kovalčíková. Se Šimonovským chtějí poslanci mluvit na dalším jednání, koncem září. Komise, která vznikla na návrh KSČM v únoru, se zatím sešla dvakrát. Původně přitom měla výsledek své práce oznámit již v červnu. Termín pro vyšetřování ale sněmovna, podobně jako u jiných komisí, prodloužila. "Máme k dispozici více než 6000 stran dokumentů ke studiu a to je opravdu hrozně náročné," vysvětlila Jakubková, proč komise zve první svědky až nyní. Připomněla také, že řadu materiálů sněmovna z ministerstev získala teprve po dlouhé době. Komise má nyní čas na práci do konce roku. Hovořit přitom chce s asi 25 svědky.
URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=206962
Benešovský deník 5.9.2007 Mýtné pro menší nákladní auta má být za rok 5.9.2007
Benešovský deník str. 7 Benešovsko/Podnikání (jp) Česmad
Praha/ Nákladní automobily od 3,5 tuny do 12 tun budou platit mýtné od 1. ledna 2009, jak uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček. Ještě příští rok budou malá nákladní auta používat pro provoz po dálnicích dálniční známky. Dosud nebylo jasné, odkdy se bude mýtné platit, ale podle ministra je rok 2008 nereálný. „Musela by to být poslanecká iniciativa, nicméně zářijová schůze Poslanecké sněmovny je hodně našlapaná a je velmi zkrácená. Je nereálné, aby se to stihlo,“ prohlásil ministr. Region| Střední Čechy Publikováno| Benešovský deník; Benešovsko/Podnikání; 07
Publikováno| Kladenský deník; Kladensko/Podnikání; 07 Publikováno| Berounský deník; Berounsko/Podnikání; 07 Publikováno| Kolínský deník; Kolínsko/Podnikání; 07 Publikováno| Kutnohorský deník; Kutnohorsko/Podnikání; 07 Publikováno| Mělnický deník; Mělnicko/Podnikání; 07 Publikováno| Nymburský deník; Nymbursko/Podnikání; 07 Publikováno| Příbramský deník; Příbramsko/Podnikání; 07 Publikováno| Rakovnický deník; Rakovnicko/Podnikání; 07 ID| 9de5a512-e3d7-4759-8208-8383629221c3
autoweb.cz 4.9.2007 Poslanec Šeich založil tým pro změnu bodového systému 4.9.2007
autoweb.cz str. 0 Rychlé zprávy autoweb.cz, ČTK Česmad
Navrhuje řidičkáky na zkoušku, umazávání bodů a odstranění několikanásobných trestů za jeden přestupek. Poslanci ODS David Šeich a Eva Dundáčková založili expertní skupinu, která chce připravit změnu bodového systému pro řidiče. Nový silniční zákon podle nich nedokázal zvýšit bezpečnost na silnicích a zbytečně šikanuje řidiče. Spolu s několika dopravními experty a ve spolupráci s ministerstvem dopravy proto chtějí připravit změnu zákona, uvedli v tiskové zprávě. Šeicha policie loni přistihla, když řídil opilý. Přišel proto na 14 měsíců o řidičský průkaz. Brněnští strážníci při dechové zkoušce zjistili, že má poslanec v krvi asi 2,4 promile alkoholu. Šeich ale nyní tvrdí, že bodový systém nekritizuje z osobních důvodů. Patřil prý k jeho hlasitým kritikům již v době, kdy ho sněmovna schvalovala. Expertní skupina, která vznikla z Šeichovy iniciativy, se chce mimo jiné zaměřit právě na řešení problému alkoholu a drog za volantem. Zavést chce přísnější postihy pro začínající řidiče a posoudit chce i možnost vydávání řidičského průkazu "na zkoušku". Dalším návrhem je zavedení bonusových bodů. Řidiči by pak podobně jako v Německu mohli své trestné body umazávat například tím, že absolvují kurzy nebo pohovor s psychologem. Ze zákona by podle Šeicha a jeho kolegů měly zmizet také několikanásobné tresty, kdy je řidič za jeden přestupek trestán pokutou, odejmutím řidičského průkazu a ztrátou bodů. Zlepšit by se podle skupiny měla práce dopravní policie a úřadů, bez níž se zpřísnění silničního zákona míjí účinkem. Členy expertního týmu jsou kromě poslanců Šeicha a Dundáčkové dopravní experti Stanislav Huml a Josef Mikulík, Karel Pospíšil z Ústředního automotoklubu a automobilový závodník Jiří Volf. Skupina chce přípravu novely silničního zákona koordinovat s ministerstvem dopravy.
URL| http://www.autoweb.cz/rychle-zpravy/poslanec-seich-zalozil-tym-pro-zmenu-bodovehosystemu/articles.html?id=12310
aktualne.cz 4.9.2007 Studie našla levnější trasu dálnice. Stát ji ´ztratil´ 4.9.2007
aktualne.cz str. 0 Život v česku - Domácí Petr Holub Česmad
Stavba pražského okruhu: levnější až o 10 miliard Praha - Část pražského okruhu mezi Ruzyni a Březiněvsí má stát podle návrhu ministra dopravy Aleše Řebíčka 23,5 miliardy. Jeho úřad však před týdnem obdržel studii poradenské společnosti Mott&MacDonald, podle níž může být stavba o 8-10 miliard levnější. #obj_442 Tři mosty, tři tunely Ministerstvo dopravy dosud prosazovalo jižní trasu přes Suchdol a Dolní Chabry, která počítá se třemi mosty a třemi tunely. Hlavní most přes Vltavu a jeden z tunelů přitom mají být dvoupatrové. Levnější trase, která vede severně od Tuchoměřic, Velkých Přílep a Řeže, stačí jediný most přes Vltavu. Pro motoristy, kteří míří z Ruzyně do Březiněvsi však bude o osm kilometrů, tedy o třetinu delší. Informaci o studii, která srovnává obě varianty, získalo Aktuálně.cz ze dvou nezávislých zdrojů. Potvrdil ji také starosta Prahy-Suchdola Petr Hejl. "Víme o tom, že studie byla doručena ministerstvu dopravy. Požádáme, aby nám ji poslali," řekl starosta. Suchdolská samospráva se už delší dobu snaží zabránit stavbě jižní trasy. Ministerstvo v rozpacích Mluvčí ministra dopravy Karel Hanzelka studii o srovnání obou variant však zatím nemůže poskytnout. "Nepodařilo se mi získat informaci o jakékoli podrobné studii na toto téma, kterou by ministerstvo v nějaké nedávné minulosti zadalo nebo již obdrželo," vysvětlil Hanzelka. Studii podle něho nemá ani ministrův náměstek Jiří Hodač, který je odpovědný za dopravní investice. "Pan náměstek to osobně řekl kolegovi," upřesnil mluvčí. Společnost Mott&MacDonald nedává informace o žádných studiích pro své obchodní partnery. Aktuálně.cz má ovšem k dispozici dopis ministra životního prostředí Martina Bursíka z 13. července, který existenci studie potvrzuje. "V případě severozápadniho segmentu okruhu Prahy (R1) nyní skutečně probíhá expertní srovnání severní a jižní varianty, objednané Ministerstvem dopravy," odpověděl Bursík na interpelaci senátora Martina Mejstříka. Tři Řebíčkovy podmínky Přesné zadání studie popsal už 15.ledna ministr Řebíček v dopise suchdolským zastupitelům. "Severní variantu budeme prosazovat za předpokladu, že se prokáže, že investiční náklady severní varianty včetně nákladů vyvolaných budou výrazně nižší, že nedojde k výraznému prodloužení časového horizontu zprovoznění tohoto segmentu Silničního okruhu kolem Prahy a že severní varianta půjde realizovat v blízkosti Ústavu jaderného výzkumu Řež. Pokud se jediný z těchto bodů na základě expertního vyhodnocení neprokáže, budeme i nadále sledovat realizaci jižní varianty," stojí v dopise.
Podle informací starosty Hejla i Aktuálně.cz splňuje severní trasa všechny Řebíčkovy podmínky, včetně bezpečnosti dvou malých jaderných reaktorů v Řeži. Platit má Evropská unie Studie může sehrát důležitou roli při jednání České republiky s Evropskou komisí o dopravních dotacích v letech 2007-2013. Brusel by měl Čechům během sedmi let poslat na dopravní stavby 5,7 miliardy eur. Operační program Doprava, podle něhož by se peníze čerpaly, se však nedaří dohodnout, protože Evropská komise požaduje přesný seznam tzv. "velkých projektů". Tyto projekty pak musí komise jednotlivě schválit. Ministr Řebíček chce do velkých projektů zařadit právě jižní trasu severozápadního okruhu. V rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro léta 2008-2010 je pro jižní trasu plánována investice 10 miliard korun, z toho dvě třetiny má zaplatit Brusel, zbytek uhradí státní rozpočet a půjčka od Evropské investiční banky. Co se nelíbí v Bruselu Čeští vyjednavači v čele s děkanem dopravní fakulty Petrem Moosem se však musí vypořádat s námitkou ředitelství Evropské komise pro životní prostředí. Její experti zařadili severozápadní okruh spolu s rychlostní silnicí R52 spojující Brno a Rakousko a s přesunem brněnského nádraží do kategorie problematických projektů. Vadí jim, že se prosazuje trasa, která víc ohrožuje životní prostředí i zdraví obyvatel a která je přitom na první pohled o hodně dražší. "Komise si je vědoma, že diskuse o alternativním řešení tří výše jmenovaných projektů může trvat několik let. Komparativní nezávislá studie o významu alternativních řešení pro dopravu, ekonomiku, sociální a životní prostředí by přesto měla být podniknuta. Výsledek této studie by mohl být pro komisi zajímavý, až bude projekty hodnotit," stojí ve stanovisku ředitelství pro životní prostředí. Profesor Moos varuje před diskusí, která by zdržela evropské dotace a tím celou stavbu oddálila. Studie o severozápadní části pražského okruhu by však mohla splnit zadání Evropské komise a dokázat bruselským úředníkům, že severní trasu mohou s klidným svědomím podpořit. TI: "Zkuste uspořit miliardy" Nutnost diskuse o tom, jestli je možné ušetřit 10 miliard je nezbytná i podle Transparency International. David Ondráčka, který se plýtváním při dopravních investicích zabývá, tvrdí, že není možné nad studií o severozápadním okruhu mávnout rukou. Přinejmenším musíme být schopni naplno říci: Tento konkrétní ministr nebo dokonce premiér měl možnost zabránit vyhazování veřejných peněz z okna v řádech miliard a z nějakého důvodu to neudělal. To je podle mě horší politické provinění, než kdyby si sám nechal dát úplatek," řekl Ondráčka. Podle Ondráčky dnes opozice, média i nevládní organizace kontrolují dopravní investice málo účinně: "To dovoluje politikům, aby se dál alibisticky schovávali za kolektivní odpovědnost, složitost projektů, nedostatek času či pravomocí."
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=497181
© 2007 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz
