Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: FRANCIE1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] 1.
Základní údaje o zemi2 Počet obyvatel: 64 667 000 (1. leden 2010). Rozloha země (km2): 674 843 km2, z toho 551 695 km2 v Evropě. Administrativní uspořádání: Francie se administrativně dělí relativně složitým způsobem. Konkrétně metropolitní Francie je strukturována následovně:3
Kontinent: celkem 21 regionů, respektive 94 departementů (č. 01 až 19 a 21 až 95). Korsika: od 1. ledna 2007 ostrov získal zvláštní status collectivité territoriale, ačkoli se o něm i nadále obecně hovoří jako o regionu; ostrov se dělí na dva departementy (2A Corse-du-Sud; 2B Haute-Corse).4 Celkem se tedy jedná o 96 departementů, které jsou dále rozděleny do 329 spádových oblastí (arrondissements) a 3 879 kantonů. „Zámořskou Francii“ v první řadě tvoří 5 zámořských departementů (départements d'outre-mer, DOM), Guadeloupe, Martinique, Guyane, Réunion a od března 2011 i Mayotte, které jsou zároveň regiony (régions d'outre-mer, ROM)5; tato teritoria se těší stejnému statutu jako „metropolitní“ departementy a jsou zároveň součástí Evropské unie.6 Vedle nich jsou součástí Francie, ale nikoli Evropské unie, další zámořská území, zejména v Tichomoří a Karibiku. Počet obcí: 36 685 (z toho 36 571 v Evropě), přičemž některé větší obce mohou být složeny z několika kantonů.
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti. 2 France's National Institute of Statistics and Economic Studies (Institut National de la Statistique et des Études Économiques: INSEE)
. 3 Wikimedia: France – Region – Departement . Wikipedia: Administrativní dělení Francie . Wikipedia: Francouzské departementy . Wikipedia: Administrative Divisions of France . Wikipedia: French Gendarmerie . Wikipedia: French National Police . Vokáč, M., Gendarmerie Nationale; in: Policista, 10/2003. . 4 Šafaříková, K., Korsičané si vymohli větší nezávislost; in: LN, 2. VIII. 2008. 5 La Réunion en bref . 6 Wikipedia: Overseas Departments and Territories of France . Les collectivités territorailes situées outre-mer . Wikimedia: Outre-mer . Wikipedia: France – Constituent Lands .
1
2.
Bezpečnostní komunita země
O vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek na území Francie se starají zejména dvě stěžejní složky, označitelné za policejní tělesa: Národní policie (Police Nationale, kdysi Sûreté Nationale) a Četnictvo (Gendarmerie, Gendarmerie Nationale). Všeobecně je možné konstatovat, že Národní policie nese odpovědnost za výkon policejní práce ve městech a větších obcích, Četnictvo mimo tyto větší obce. Roku 1941 byla působnost mezi oběma sbory rozdělena tak, že města s více než 10 000 obyvateli spravovala policie a zbytek země četnictvo. Snaha o striktní naplnění takového pravidla přinesla záhy určité problémy, zejména s ohledem na přerůstání některých větších měst do katastrálních území v jejich bezprostředním okolí. Proces „redistribuce“, který se odehrál mezi lety 2003 až 2005, vyústil ve stav, kdy Národní policie působí ve větších aglomeracích (města včetně předměstí), přičemž venkovské a příměstské oblasti a některá menší města s populací mezi 5 000 až 16 000 obyvateli jsou spravována Četnictvem.7 Pod každou složku tak nyní spadá zhruba polovina celkové populace země (pod Národní policii asi 52 %, pod Četnictvo asi 48 %). Diametrální rozdíly ale platí v případě rozlohy státu: Národní policie působí na asi 5 % rozlohy země – na mapě žlutá barva a Četnictvo obhospodařuje zhruba 95 % rozlohy státu (stav k 1. lednu 2007).8 Mapa vpravo popisuje existující aglomerace ve Francii.
Sečíst příslušníky „složek vykonávajících policejní činnosti“ v rámci Francie je bezmála nemožné. Proto nezbývá, než se spokojit s orientačními údaji, zprostředkovanými po linii Eurostatu:9 1997 224 693
1998 223 582
1999 227 123
2000 233 484
2001 231 795
2002 235 116
2003 233 250
2004 235 792
2005 234 966
2006 241 998
2007 238 478
2008 228 402
Údaje by mohly zhruba odpovídat součtu osob ve služebním poměru v obou celostátních sborech (125 000 osob v Národní policii a 103 000 osob u Čenictva). 7
Bohman, M.; Krulík, O., Policejní sbory v zemích Evropské unie: Inspirace pro Českou republiku, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2009, s. 34 až 43. Krulík, O., Teritoriální uspořádání policejních složek v některých zemích Evropské unie; in: Bohman, M.; Krulík, O.; Beneš, J., Policejní sbory ve vybraných zemích Evropské unie, Ministerstvo vnitra, Praha 2008, s. 179 až 182. 8 Le Zonage en aires urbaines 1999 . Le Zonage en aires urbaines 2008 . 9 Gendarmerie Nationale; in: Ministère de la Défense . Gendarmerie Nationale, powerpointová prezentace, 2008.
2
Pokud vezmeme v úvahu údaj z února 2010 (143 659 zaměstnanců Národní policie, můžeme usuzovat na bezmála 20 000 civilních zaměstnanců v rámci sboru.10 Mezi osoby ve služebním poměru v rámci Národní policie je třeba počítat okolo 12 000 až 15 000 „bezpečnostních asistentů“ (les adjoints de sécurité).11 Jedná se o osoby, které jsou „policisty na dobu určitou“ (od několika měsíců do 3 let). Nezřídka se jedná o osoby, které přímo pocházejí z problematického prostředí – například přistěhovaleckých čtvrtí, respektive domorodých komunit v mimoevropských součástech Francie – a které projevily zájem o práci ve prospěch bezpečnostní komunity. Po absolvování tříměsíčního zkuštěného vzdělávacího kursu jsou považováni za veřejné činitele, sloužícími v uniformě (bez hodnostního označení, jen s tmavomodrými prázdnými výložkami) a se zbraní a mohou si přijít až na zhruba 1 280 EUR čisté mzdy měsíčně. Ti, kteří se osvědčí, se mohou výhledově stát standardními policejními kadety a následně i „plnohodnotnými policisty“.12
Četnictvo (Gendarmerie, Gendarmerie nationale) je sbor s vojenským statutem. Jeho organizační podřízenost je specifická a dá se říci dvojkolejná, dělí se o ni Ministerstvo obrany a od roku 2002 i Ministerstvo vnitra (to vykonává vůči Četnictvu kompetence v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, s výjimkou období vyhlášení válečného stavu). Početní stav Četnictva byl pro rok 2008 uváděn 105 027 osob, z toho 103 099 ve služebním poměru:13
6 450 důstojníků a 74 063 poddůstojníků pro výkon činnosti v území; 239 důstojníků a 4 038 poddůstojníků pro výkon technických a administrativních činností; 14 391 různých typů dobrovolníků či čekatelů;14 25 osob působících v řadách jiných součástí ozbrojených sil; 3 893 osob, působících přímo v rámci Ministerstva obrany nebo plnících úkoly, uložené tímto Ministerstvem. Civilních zaměstnanců bylo pro toto období pouze 1 928.
10
Police nationale (France); in : Wikipedia . Jiný údaj hovoří jenom o bezmála 16 000 civilních zaměstnancích (12 000 administrativních pracovníků, 1 100 vědeckých pracovníků a 2 700 osob, označovaných za technický personál). Police Nationale; in: Wikipedia . 12 Adjoint de sécurité; in: Wikipedia . 13 Gendarmerie Nationale; in: Wikipedia . 14 Gendarme adjoint volontaire APJA; in : Recrutement Gendarmerie, 20. XII. 2010 . Devenir gendarme adjoint volontaire (agent de police judiciaire adjoint); in: France Enseignement . 11
3
K tomu je řeba přičíst proces budování sboru reservistů, který se nyní pohybuje okolo plánovaného stavu 40 000 osob (réserve utilisés). Tyto osoby, vykonávající svá občanská zaměstnání, by byly nasazovány ve výjimečných případech narušení veřejného pořádku či obav z vypuknutí válečného stavu. Tyto osoby se upisují k plnění určitých povinností v rámci pětiletého kontraktu.15
Základními součástmi Četnictva pro výkon činností v území jsou departementální četnictvo (Gendarmerie départementale) a mobilní četnictvo (Gendarmerie mobile).
Departementální četnictvo, nazývané La Blanche (Bílé četnictvo, Místní četnictvo, cca 66 000 osob), provádí po celém území standardní policejní funkce, včetně vyšetřování. Je plně založeno na struktuře departmentů, podle nichž se ostatně jmenuje. Principu maximálního přiblížení obyvatelstvu je přizpůsobena dislokace jeho 3 600 stanic, rozmístěných tak, aby se jejich personál mohl do 30 minut od oznámení dostavit na jakékoli místo v prostoru jejich působnosti. Mobilní četnictvo, La Jaune (Žluté četnictvo, cca 16 500 osob) se věnuje činnostem, jako jsou kontrola davů a demonstrací, zabezpečení veřejných budov a veškeré policejní úkoly, které vyžadují nasazení velkého počtu personálu (protiteroristické hlídky, prohledávání velkých oblastí atd.) a určité úkoly vojenského charakteru. V jeho řadách působí cca 20 000 osob. Tato struktura je dělena do 17 mobilních švadron, vybavených obrněnými vozidly, teritoriálně dělených do tzv. „zón obrany“. Těch je v Evropě celkem 7 (skládají se z jednoho či více regionů země), 7 dalších útvarů je dislokováno v zámoří.
Zvláštnímu postavení se těší tzv. bezpečnostní asistenti či pomocníci policie (adjudant), kteří se rekrutují zejména z řad mládeže. Tyto osoby jsou najímány na roční kontrakt bez nároku na služební poměr. Projdou šestiměsíčním školením a poté jsou využívány k plnění úkolů na úseku pochůzkové činnosti (community policing), popř. jako řidiči hlídkových vozů. Po uplynutí jednoho roku se mohou hlásit buď k Národní policii, nebo je pro ně absolvování této služby ku prospěchu při žádání o místo ve státní správě. Místní záležitosti veřejného pořádku jsou taktéž řešeny prostřednictvím „Lokálních dohod o bezpečnosti“ (Contracts locaux de sécurité, CLS).16 Tyto dohody byly zřízeny na základě výnosu z 28. října 1997 a vzdáleně připomínají 15
Troadec, J.-P., Réserve opérationnelle et réserve citoyenne; in: Institut des hautes études de défense nationale, červenec 2012 . 16 Contrats Locaux de Sécurité; in: VIE Publique . Contracts locaux de sécurité; in: Wikipedia .
4
„koordinační dohody“ mezi Policií České republiky a obecními zastupitelstvy v České republice.17 Jejich obsahem je obvykle:
vymezení uceleného území z hlediska veřejné bezpečnostní politiky na místní úrovni obce nebo skupiny obcí); vytvoření studie, popisující bezpečnostní situaci v tomto území a hledající potenciál pro předcházení a stíhání zločinu; výčet stran, zapojených do řešení bezpečnostních otázek na místní úrovni (policisté, četníci, hasiči, obce a sbory obecní policie, nevládní platformy i angažovaní jednotlivci); definování cílů a prostředků pro dosažení výše uvedených cílů.
Od roku 2002 je na tento model navazováno vytvářením „obecních nebo meziobecních“ rad pro bezpečnost a prevenci delikvence (conseils locaux/ intercommunaux de sécurité et de prévention de la délinquance, CLSPD/CISPD).18
Specifickým prvkem ve výkonu policejní práce v zemi je (od roku 1800) Policejní prefektura (Préfecture de Police)19, tedy součást Národní policie, 17
Harazin, L.; Krulík, O.; Nováková, J., Koordinační dohody mezi Policií České republiky a obcemi a jejich potenciál; in: Bezpečnostní sbory.cz, 5/2011, ISSN 1803-6856 . Harazin, L.; Krulík, O.; Nováková, J., Koordinační dohody mezi Policií České republiky a obcemi: Co od nich očekávat?; in: Sborník z Mezinárodní konference International Conference of Crisis Management in Public and Private Sector, Universita Tomáše Bati, Uherské Hradiště 23. – 24. června 2011, ISBN 978-80-7454-027-1. Harazin, L.; Krulík, O.; Nováková, J., Koordinační dohody mezi Policií České republiky a obecními zastupitelstvy – jeden z aspektů reformních aktivit souvisejících s výkonem policejní práce v České republice; in: XVI. medzinárodná vedecká konferencia „Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí“, Fakulta špeciálneho inžinierstva Žilinskej univerzity, Žilina, 1. až 2. jún 2011, bez ISBN. 18 Kritici modelu se nechávají slyšet, že se jedná často jen o platformy, které řeší instalace nových kamerových systémů a pobízí veřejnost k „udavačství“. Circulaire de la DACG n° CRIM 08-04/E5 du 6 février 2008 relative au rôle de l’institution judiciaire en matière de prévention de la délinquance; NOR: JUSD0802230C; in: Bulletin officiel du Ministère de la Justice, 29. II. 2008 . Sécurité et prévention; in : VIE Publique, 6. XI. 2006 . Picard, A., Conseils locaux et intercommunaux de sécurité et de prévention de la délinquance: les changements apportés par le décret du 23 juillet 2007; in: Association des maires de France, 20. IX. 2007 . Carte des conseils locaux de sécurité et de prévention de la délinquance; in: Préfet de la Vendée (mapa: departement Vendée). Bompas: Bilan du conseil local de sécurité et de prévention de la délinquance; in: L’Independant, 18. V. 2012 (snímek: Rada v obci Bompas, blízko hranice se Španělskem). 19 Nováková, J., Prefektura Paříž: Klíčový aktér při zajišťování bezpečnosti v nejlidnatější aglomeraci Francie; in: Ochrana & Bezpečnost, 1/2012 (jaro), 2012_A_05. La préfecture de police, au service du public de l'agglomération parisienne .
5
odpovědná za výkon policejní správy na území hlavního města (které je samo o sobě departementem) a dalších tří k němu přiléhajících departementů (Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis, Val-de-Marne).20 To znázorňuje následující mapa:
Tmavě modrá: Paříž a tři s ní sousedící departementy. Světle modrá: zbytek regionu Île-de-France (tedy další čtyři departementy).
Prefekt je z výkonu své činnosti odpovědný přímo ministru vnitra. Mezi jeho povinnosti patří např.:21
provozování administrativních služeb, jako je vydávání občanských průkazů a řidičských oprávnění; monitorování aktivit cizích státních příslušníků na území Prefektury; řízení obranné zóny Paříž (Zone de Défense de Paris), co se týče plánování nevojenských obranných opatření k udržení veřejného pořádku; řízení Regionální dopravní služby; zajišťování fungování metropolitní hasičské brigády; organisování záchranných operací (v případě živelních katastrof) pro celý region Île-de-France (při koordinaci činnosti ostatních departementálních prefektů v regionu).
V rámci Prefektury je koordinována jak oblast plynulosti a bezpečnosti dopravy, tak otázky veřejných shromáždění jakéhokoli druhu (k nim dochází nejčastěji v prostoru vnitřní Paříže a veřejnost se může o ohlášených akcích v předstihu dozvědět z internetových stránek Prefektury).22 Pokud je zmínka o Národní policii, nelze opomenout institut „policejních reservistů“ (réserve civile de la Police nationale), tedy dobrovolníků z řad civilistů, podílejících se na výkonu některých pořádkově-policejních činností.23 Institut byl založen na základě zákona o vnitřní bezpečnosti ze dne 18. března 2003, ale až do 15. března 2011 byl vyhrazen pro penzionované policisty, kteří se do něho mohli zapojovat do pěti let včetně, od okamžiku svého odchodu do důchodu. Zákon ze 14. března 2011 č. 267 tento program otevřel pro všechny občany země ve věku 18 až 65 let. Může se jednat jak o nekvalifikované (pochůzková respektive hlídková činnost ve zranitelných lokalitách – například v chatových osadách nebo u přechodů pro chodce) tak kvalifikované činnosti (překlady, odborné rozbory, expertní posudky, technické aktivity, pomoc při pořádání osvětových školení atd.) v rozsahu maximálně 90 dní v roce. Účastníci se přitom mohou těšit až na 10 dní „bezpečnostních kursů“ v roce, prováděných zřejmě vzdělávacími institucemi v rámci Národní policie. 20
Wikipedia: Prefecture of Police . Direction Générale de la Police Nationale, Ministére de l´ Intérieur, Paris 2006, s. 70 až 72. Nováková, J., Prefektura Paříž: Klíčový aktér při zajišťování bezpečnosti v nejlidnatější aglomeraci Francie; in: Ochrana & Bezpečnost, 1/2012. 22 Encombrements en cours et à venir à Paris . 23 Réserve civile; in: Le ministere de l'intérieur . Réserve Civile: Foire aux questions; in: Le ministere de l'intérieur (často kladené otázky k tématu). Rousselet, N., Reserve civile de la Police nationale; in: Préfecture de l'Essonne, 9. XII. 2011 . Nouveauté : rejoignez la Réserve civile de la Police nationale!; in: Police nationale recrutement blog, 16. XII. 2011 . 21
6
Ale jak již je v lidské přirozenosti, každou myšlenku je možné demagogicky zostudit. O tom svědčí i poznámky, že rozšíření dobrovolnického rámce je v podstatě znovuzavedení problematických milic, které působily v době II. světové války pod taktovkou ultrakonservativního režimu ve Vichy (Milice Française).24
Co se týče ozbrojených sil Francie (Armées françaises), ty sestávají ze čtyř základních částí. Vedle Četnictva, o kterém už byla zmínka, se jedná o:25
Pozemní vojsko (Armée de Terre): okolo 144 000 osob, včetně civilního personálu. Námořnictvo (Marine Nationale): okolo 44 000 osob, včetně civilního personálu, 180 lodí a 211 letadel. Letectvo (Armée de l'Air, ALA), okolo 58 900 osob, včetně civilního personálu a asi 800 letadel.
Hasičů ve Francii působí podle oficiální statistiky ve vztahu k roku 2011 celkem 248 300. Z toho 16 % (40 500 osob) představují „profesionálové“ (sapeurspompiers professionnels), 79 % dobrovolní hasiči (195 200 osob, sapeurs-pompiers volontaires) a 5 % vojáci (12 200 osob, sapeurs-pompiers militaires). V rámci území jsou hasiči rozprostřeni do sítě přinejmenším 8 000 starnic. Okolo 13 % hasičů (všech typů) tvoří ženy.26 Někdy jsou za hasiče počítáni i „bezpečnostní experti“ či „preventisté“ (agent de sécurité incendie certifié) v rámci některých letišť či větších továren a jiných průmyslových zařízení. Ti přitom bývají započítáváni i do sektoru soukromé bezpečnosti.27 Tím však výčet „bezpečnostních složek“ v rámci Francie zdaleka nekončí. Pokud pomineme pro nezasvěcence bezmála zcela nepochopitelnou, neustále se měnící a nepřehlednou zpravodajskou komunitu, pak pozornost je třeba věnovat následujícím strukturám: Městská a venkovská policie: Je zřizována orgány obecní samosprávy. Sbory se zaměřují se především na prosazování obecně závazných vyhlášek v oblasti dopravy. Přitom existuje rozdíl mezi „jižními“ a „severními“ departe24
Liesi, La milice de Vichy de retour; in: Signs of the Time, 15. XII. 2011 (jedná se o server pro konspirativní teorie). 25 Ministère de la Défense . 26 Main Fire Statistics in France; in: International Association of Fire and Rescue Service . Les statistiques 2012 des services d'incendie et de secours . 27 Agent de sécurité incendie certifié; in: Wikipedia .
7
menty. Na jihu je strážníky prováděn i dohled nad záležitostmi veřejného pořádku (včetně pravomoci zadržet pachatele apod.). Obecný trend však lze charakterizovat jako omezování pravomocí těchto složek, jako výraz jedinečnosti výsady státu (nikoli obce) na institucionalisované prosazování práva. Celkový počet strážníků se ve Francii pohybuje okolo 18 000 osob, působících v asi 3 500 obcích. K nim je třeba připočíst okolo 3 000 dalších zaměstnanců.28
Generální ředitelství pro celní informace a vyšetřování (Direction nationale du renseignement et des enquêtes douanières – DNRED): Jedná se o složku podřízenou Ministerstvu financí, v jejímž rámci působí asi 20 000 zaměstnanců.29 Sít celních pracovišť přibližuje mapa vpravo. Další složky v rámci Ministerstva financí, jako je zejména Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, otázky spotřebitele a potírání podvodů (Direction générale de la Concurrence, de la Consommation et de la Repression des Fraudes – DGCCRF30). Národní úřad pro vězeňství, který zaměstnává okolo 18 000 osob, je součástí Ministerstva spravedlnosti. Kriminalita ve Francii31
3.
Ve Francii je aktuálně ročně zjištěno celkem více než 3,5 milionů kriminálních skutků, přičemž trestní zákon rozeznává 3 typy provinění: přestupky, delikty, trestné činy.32 Každý tento typ je řešen odlišně, v jiném režimu:
Přestupky jsou řešeny tzv. policejním soudem (Tribunaux de Police), v jehož rámci rozhoduje samosoudce.
28
Například v Paříži žádná městská policie nepůsobí. Union Nationale des Agents de la Police Municipale . Police Municipale (France); in: Wikipedia . Municipal Police (France); in: Wikipedia . 29 Circonscriptions Douanieres . 30 Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes . Solliciter la Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes (mapa působnosti – struktura plně odvozená od regionů země). 31 Bohman, M.; Krulík, O., Porovnání trendu vývoje kriminality v České republice se zahraničními trendy, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2012 (v přípravě). 32 V angličtině mohou být tyto skutky označovány jako: „contraventions“ (minor offenses), „délits“ (misdemeanors) a „crimes“ (capital offenses or felonies). Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 296.
8
Kriminální delikty, kterých je z celkového množství všech skutků většina, jsou řešeny trestním soudem (Tribunaux Correctionnels), který nejčastěji sestává ze tří soudců. Trestné činy (vraždy, organizovaný zločin atd.) jsou rozhodovány tzv. porotním soudem (Cours d´Assises), který je tvořen ze tří soudců a devítičlenné poroty.
Vývoj počtu registrovaných kriminálních skutků ve Francii viz tabulka a graf (pro rok 2009 se jednalo o 3 521 256 případů):33 rok zjištěné trestné činy rok zjištěné trestné činy
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
3 266 442
3 492 712
3 744 112
3 830 996
3 881 894
3 919 008
3 665 320
3 559 617
3 493 442
3 565 525
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
3 567 864
3 771 849
4 061 792
4 113 882
3 974 694
3 825 442
3 775 838
3 725 588
3 589 293
3 558 329
4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
Z celkového počtu deliktů, šetřených Národní policií nebo Četnictvem, připadá zhruba 60 % na krádeže, 9 % na hospodářské respektive finanční trestné činy a 7 % na násilnou trestnou činnost. V posledních dvaceti letech citelně stoupá výskyt určitých druhů kriminality, jako např. ozbrojené a násilné loupeže (mezi lety 1990 – 2000 se konkrétně jednalo o nárůst o 180 %), vydírání (o 300 %), znásilnění (o 150 %), obchodování s drogami (o 180 %), násilné jednání vůči policistům a četníkům (o 170 %) apod.34 Objasněnost zjištěné trestné činnosti ve Francii v roce 2006 činila 34 %. Ve stejném roce bylo vyšetřováno celkem 1,7 milionu osob, přičemž 1,1 milionu osob bylo zajištěno. Na základě těchto údajů lze Francii z hlediska celkové zjištěné kriminality považovat za „průměrnou“ zemi Evropské unie. Přitom je však třeba zmínit propastné rozdíly mezi jednotlivými departmenty.
33
Les faits constatés par les services de police et de gendarmerie sur le site de l' institut national des hautes études de la sécurité et de la justice (INHESJ) (rozmezí let 1998 až 2009). Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2. EUROSTAT: Crimes recorded by the police . 34 Již od 70. let XX. století se Francie potýká s terorismem (ať již se jedná o skupiny ultralevicového, či odtrženeckého zaměření, respektive o organizace, jejichž ideologie je založena na extrémním výkladu Islámu). Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 296.
9
Stabilizovaná a relativně klidná je situace na venkově a v menších městech. Naopak neuspokojivý stav je patrný ve větších městech a v přístavech, zejména na jižním pobřeží. Konkrétně v Marseille a Nice, kde se koncentrují etnické menšiny a imigranti (zejména z Afriky a zemí Blízkého východu), jsou na vzestupu v podstatě všechny druhy trestné činnosti (obchod s drogami, přepadení a loupeže, organizování prostituce, převaděčství, pašování atd.). Ačkoli se použitá mapa35, která zločinnosti znázorňuje v modelu „3D“, týká roku 1992, aktuální situace se od ní v zásadě neliší. Jako dokreslení mohou posloužit události z října a listopadu 2005,36 kdy se z departmentu Seine-Saint-Denis37 začaly šířit do celé Francie nepokoje, doprovázené zapalováním tisíců automobilů. K potlačení nepokojů bylo nutno povolat 11 500 policistů a četníků.38 Výsledkem bylo přes 10 000 vypálených automobilů, přes 300 zničených budov, téměř 140 zraněných policistů. Na „druhé straně“ bylo přes 4 500 zatčených výtržníků (z nichž byla polovina mladistvých) a proti 6 000 osobám bylo zahájeno vyšetřování. 4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Materiály – zejména odborových platforem – uvádějí, že poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti začalo být ve Francii chápáno jako samostatný sektor až na sklonku 80. let XX. století. Předtím se jednalo v drtivé míře o překryvy nebo o „odštěpné“ činnosti jinak specializovaných společností. Určitá „novost“ tématu, stejně jako to, že byl (podobně jako uklízecí služby) formován prostřednictvím „odštěpení“ od řady institucí či lokálních firem, komplikuje orientaci v tom, jak je sektor velký a strukturovaný. Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí:39 Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb40
Mezi celou řadou jiných norem je třeba zejména zmínit následující:
Dekret ze dne 3. VIII. 2007, o profesních požadavcích na dodavatele služeb v oblasti soukromé bezpečnosti.41
35
Et encore un abus de la population . Události byly iniciovány úmrtím dvou příslušníků minorit, kteří zahynuli, když se před policisty skryli do elektrického transformátoru. Hořejší, M., Násilné protesty ve Francii v říjnu a listopadu 2005, interní materiál Ministerstva vnitra, Praha 2006. 37 Jedná se o department na severovýchodě pařížské aglomerace, na jehož území žije asi 1,5 milionu obyvatel a kde působí cca 4 400 policistů. 38 Skuli, D., Public Order Policing, Urban Violence in France – Novembre 2005, 4. konference CEPOL, 12. září 2006. 39 Private Security and Work Organisation; SPOT Study Country Report France; in: eBook Browse . 40 Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: France . 41 Decree of 3 August 2007 on Professional Requirements for Private Security Suppliers . 36
10
Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace
Zákon ze dne 14. IV. 2003, zakazující žoldnéřské aktivity.42 Zákon ze dne 18. III. 2003, o vnitřní bezpečnosti.43 Dekret ze dne 20. XI. 2002, o společnostech pro přepravu peněz.44 Zákon ze dne 15. XI. 2001, o „běžném výkonu“ bezpečnosti (ve znění z 1. XII., 2010).45 Dekret ze dne 10. X. 1986 č. 1 099, o identifikačních symbolech personálu bezpečnostních služeb46 (uniformy, dokumenty, vybavení, nášivky, zvláštní úprava pro bodyguardy a přepravu peněz a cenností). Zákon ze dne 12. VII. 1983, o činnostech v oblasti soukromé bezpečnosti.47 Zákon ze dne 19. III. 2003 č. 239, doplňující zákon ze dne 12. VI. 1983 č. 629, o regulaci soukromého sledování, ostrahy a přepravy cenností. Dekret ze dne 26. IX. 1986 č. 1 058, o oprávnění k náboru osob do řad soukromých bezpečnostních služeb. Dekret ze dne 17. IV. 2002 č. 539, o sledování na dálku. Zákon ze dne 7. III. 2007, o prevenci kriminality (v paragrafech 75 až 78 ukládá personálu soukromých bezpečnostních služeb povinné nošení identifikačních průkazů). Zákon ze dne 29. VI. 2008 č. 5 582, o posílení ochrany veřejnosti před nebezpečnými psy.
Základní parametry činnosti privátních agentů detektivních služeb jsou nastaveny zákonem z 28. IX. 1942, který je jen mírně novelizován zákonem o agentech privátních detektivních služeb ze dne 23. XII. 1980. Ministerstvo vnitra respektive Národní policie.48 Ministerstvo životního prostředí, udržitelného rozvoje a energetiky (které vstřebalo i agendu někdejšího Ministerstva dopravy – tedy včetně vytváření stadardů bezpečnosti civilního letectví).49 Ministerstvo pro sociální věci, práci a solidaritu. Všechny firmy v rámci sektoru soukromé bezpečnosti jsou povinné podávat roční zprávu o činnosti pro potřeby regionálních úřadů (prefektů v rámci departementů).
42
Law of 14 April 2003 Prohibiting Mercenary Activity . 43 Law of 18 March 2003 on Internal Security . 44 Decree of 20 November 2002 on Secure Cash Transportation Services . 45 Law of November 15 November 2001 on Daily Security . 46 Decree of 10 October 1986 on the Use of Identification Symbols by Security Companies . 47 Law of 12 July 1983 on Private Security Activities . 48 Le ministere de l'intérieur . 49 Sécurité aérienne; in: Ministère de l’Écologie, du Développement durable et de l’Énergie .
11
Oblasti pokryté regulací
Z hlediska živnostenského zákona Francie je oblast „vyšetřovacích a bezpečnostních služeb“ (enquêtes et sécurité) chápána jako podoblast „obchodních služeb“ a pokrývá:
Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby
Požadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby Omezení pro vstup na trh
„Strážní služby“ v užším smyslu slova (ostraha budov, prostranství, dopravních prostředků atd.). Přeprava cenností. Nakládání s elektronickými zabezpečovacími prostředky (výroba, prodej, pronájem, poradenství, audit, údržba atd.). Letištní bezpečnost (na základě dodatku č. VIII ze dne 21. VII. 2002: prohlídka zavazadel, kontrola cestujících). Bezpečnostní poradenství de facto jakéhokoli charakteru. Ochrana osob (bodyguarding) a soukromé detektivní služby (tyto dvě oblasti jsou doménou „osob samostatně výdělečně činných“). Specifickou pozornost vyžaduje oblast „konkurenčního zpravodajství“.50 Obecným požadavkem pro zahájení podnikání v rámci sektoru je získání licence, vydávané policejními orgány. Podle dekretu z roku 1977 musí každý ředitel, jednatel a majitel soukromé detektivní agentury v předstihu odevzdat policejní prefektuře daného regionu prohlášení o datu a základních okolnostech zahájení těchto činností (včetně přiložení dokladu o adrese sídla firmy, o zaplacení nájemného, kopie dokladu o platbě daní apod.). Soukromá detektivní agentura je povinna – co se týče důchodového a sociálního pojištění – své zaměstnance pojistit u specializované živnostenské pojišťovny51 a zaregistrovat se na správě sociálního zabezpečení.52 Věk alespoň 18 let. Absolvování povinného vstupního výcviku. Detektiv musí být občanem některého ze členských států Evropské unie. Nesmí se jednat o osobu se záznamem v trestním rejstříku, respektive o osobu, která je vyšetřována pro podezření z úmyslné trestné činnosti nebo je z kteréhokoli jiného důvodu předmětem „zájmu“ státních policejních či zpravodajských struktur.
50
Vláda Francie údajně úzce spolupracuje s komerčními firmami, provádějícími sběr informací, spadajících do konkurenčního zpravodajství. Soukromé firmy mohou údajně spoléhat při boji se zahraniční konkurencí spoléhat na pomoc státních orgánů, včetně „Agentury pro šíření technologických informací“ (Agence pour la diffusion de l’information technologique, ADIT). Téma pokrývá výnos o Strategii ekonomického a firemního zpravodajství (Intelligence economique et strategie entreprises) z roku 1994. Agence pour la diffusion de l’information technologique . Intelligence economique et strategie des entreprises; Commissariat Général du Plan . 51 Caisse Interprofessionnelle de Prévoyance et d'Assurance Vieillesse . 52 Soukromá detektivní agentura platí jak daň z přidané hodnoty, tak daň z obratu. Unions de Recouvrement des Cotisations de Sécurité Sociale et d'Allocations Familiales / URSSAF .
12
Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy) Střelné zbraně
Psi
Služby pro orgány veřejného sektoru Sankce Výcvik
Zároveň se nesmí jednat o osobu, která v průběhu uplynulých pěti let působila v řadách policejních sil (Národní policie, Četnictvo). Bývalí policisté (kteří sbor opustili před více než pěti lety) musí pro působení v sektoru soukromé bezpečnosti získat písemný souhlas Ministerstva vnitra. V rámci jedné firmy nesmí probíhat kumulace služeb ochrany majetku a osob na straně jedné a detektivních služeb na straně druhé. Kumulace s jinými činnostmi (úklidové služby atd.) je možná. Nošení uniformy personálem soukromých bezpečnostních agentur je ve Franci povinné, tato uniforma nesmí být zaměnitelná s uniformami „státních“ bezpečnostních sborů. Nošení visaček či používání identifikačních průkazů je upravováno pouze na úrovni jednotlivých agentur. Užívání střelných zbraní v rámci sektoru bývá povoleno pouze pro specialisty na transport peněz a cenností. Podmínkou k udělení povolení je zvláštní certifikovaný výcvik. V rámci sektoru je používáno asi 400 psů a v ojedinělých případech i koně. Psi musí být příslušným způsobem licencovaní. Psovodi musí být kvalifikovaní. V poslední dekádě tvořily aktivity pro veřejný sektor asi 22 až 23 % obratu sektoru. Roku 1998 činily 18 %, roku 1999 19 %, roku 2000 20 % a roku 2001 21 %.53 Administrativní sankcí se obvykle rozumí odejmutí licence. Trestní sankce se řídí zákonem č. 239 ze dne 19. III. 2003. Vstupní výcvikový modul sestává z 20 hodin teorie a 12 hodin praxe (ještě roku 2003 se jednalo o podstatně kratší výcvik, trvající cca 19 hodin). Ke zpřísnění došlo (s platností od roku 2005) na základě zákona ze dne 19. III. 2003 č. 239, který zároveň jako podmínku pro vstup fyzických osob do sektoru stanovil získání příslušného certifikátu o absolvování takového výcviku. Konkrétní specialisté jsou povinní absolvovat další doplňující vzdělávací moduly:
ostraha a elektronický dozor: 32 hodin. přeprava peněz a cenností: 70 hodin. letištní bezpečnost: 70 hodin.
Výcvik může být zajišťován jak v rámci firmy (základní výcvik), tak externě (speciální vzdělávací zařízení nebo školy technického charakteru). V rámci země (stav v roce 2008) existuje kolo 150 certifikovaných výcvikových středisek. Náklady na výcvikové aktivity představují okolo 1,6 % obratu sektoru (40 000 000 eur ročně).
53
Private Security and Work Organisation; SPOT Study Country Report France; in: eBook Browse .
13
Mzdy a příplatky
Počet firem
Zaměstnané osoby
Za předpokladu cca 152 hodin práce měsíčně (na základě koeficientů, stanovených v rámci odborového ujednání) a průměrné základní mzdy 7,91 eur za hodinu činila roku 2008 průměrná mzda v rámci sektoru okolo 1 200,51 eur. Psovod a detektiv v supermarketu si mohli přijít shodně na 1 216,80 eur měsíčně (8,02 eur za hodinu). Požární technik I. stupně (IGH1, ERP1): 8,14 eur za hodinu, 1 234,68 eur měsíčně. Požární technik I. stupně (IGH2, ERP2): 9,13 eur za hodinu, 1 385,08 eur měsíčně. Další tarify platí pro různé kategorie (skupiny) osob: zásahové skupiny, detektivové v obchodních domech, obsluha kamerových systémů, různé posice v managementu. Pro rok 2010 CoESS uvádí údaj 4 500 „firem“ (právnických osob) v rámci sektoru.54 Z toho asi 2 430 tvoří „firmy jedné osoby“ (tedy osoby samostatně výdělečně činné – nejčastěji se jedná o soukromé detektivy55 a bodyguardy). Dalších asi 1 600 jsou firmy se 2 až 19 zaměstnanci, 300 s 20 až 99 zaměstnanci; 140 se 100 až 499 zaměstnanci a 30 s více než 500 zaměstnanci. Celkem 170 firem se 100 a více zaměstnanci poskytuje práci zhruba 80 % osobám v rámci sektoru (a vytváří asi 77 % jeho obratu). Statistika je nicméně často matoucí: ne vždy zahrnuje třeba firmy, zabývající se instalací technických bezpečnostních prostředků (kamery, alarmy). Menší firmy jsou zaměřeny lokálně, nebo co se týče dílčích činností. Aktuálním trendem je další koncentrace sektoru, kdy střední a větší firmy pohlcují firmy menší nebo samostatně podnikající jednotlivce.56 Specifický podsektor představuje přeprava peněz a cenností. Zde se angažuje jen jedenáct společností, z nichž dvě největší – Brinks a Valiance (které mezi sebou tvrdě soupeří) – pokrývají asi 90 % obratu. Údaje pro rok 2007 i 201057 shodně hovoří o zhruba 160 000 osobách, zaměstnaných v rámci sektoru (vyšší management tvoří asi 5 % a střední management dalších 6 % z těchto údajů). Roku 2010 bylo navíc konstatováno, že existuje poptávka po zhruba dalších 50 000 osobách v rámci sektoru.
54
Ve vztahu k roku 2001 jsou uváděny následující údaje: 1 980 firem s více než 1 zaměstnancem a asi 2 500 samostatně výdělečně činných osob. Okolo 1 000 firem patří do kategorie 2 až 19 zaměstnanců. Private Security and Work Organisation; SPOT Study Country Report France; in: eBook Browse . 55 Ve Francii dále působí 450 až 500 privátních detektivních agentur. Privátní detektivní agenturou se rozumí i samostatně působící agent pro oblast soukromé detektivní činnosti (soukromý detektiv). 56 Zánik se týká řady malých firem, které narazily na své stropy, co se týče mezd, došlo k přesunu jejich personálu k větším firmám. 57 Pro rok 2001 je uváděn údaj 108 000 osob, z toho 88,5 % tvoří muži. Okolo 38 % personálu je v konkrétní firmě zaměstnáno dobu kratší než 1 rok. Prévention et sécurité privée en France; in: Wikipedia .
14
„Velkou trojku“ firem představuje Securitas (asi 17 500 zaměstnanců), Euroguard (Group 4 Falck, asi 7 000 zaměstnanců) a Euroguards (okolo 2 000 zaměstnanců).
Obrat
Dalších asi 27 firem s více než 500 zaměstnanci poskytuje dohromady práci asi 40 000 osobám. Ve statistice často nefigurují osoby, které byly vyčleněny z kmenového personálu konkrétní firmy a vyčleněny (na část úvazku nebo na celý úvazek) k plnění úkolů v oblasti ostrahy. Zhruba 90 % osob v rámci sektoru představují muži, jejich věk je nejčastěji okolo 35let. Meziroční fluktuace personálu je uváděna okolo 66 %. Meziroční růst sektoru, který se okolo roku 2000 pohyboval okolo 10 %, se postupně zpomaloval. Růst však trvá i v roce 2011 (kdy obrat v rámci sektoru dosáhl zhruba 5,3 miliardy eur – viz ilustrace).58 Z celkového objemu obratu sektoru představuje okolo 75 % „základní“ ostraha a pochůzková činnost; 12 % provozování pultů ochrany a kamerový monitoring; 5 % výroba, distribuce, instalace a údržba elektronických bezpečnostních řešení (kamery atd.); 4 % zásahové týmy; 2 % bodyguarding; 1 % výcvikové aktivity; 1 % přeprava peněz a cenností; 1 % zbývající aktivity (např. audit a konzultační činnosti).
58
Rok 2001: 2 800 milionů eur; rok 2002: 3 130 milionů eur; rok 2003: 3 300 milionů eur; rok 2006: 4 380 milionů eur; rok 2010: 4 640 milionů eur. France: Opération mains propres dans la sécurité privée; in: Le Figaro .
15
Pracovní doba
Rovnost příležitostí
Pracovní doba v rámci sektoru je stanoveno na maximum 12 hodin denně nebo 48 týdně (kdy průměr za 12 týdnů nesmí překročit 44 hodin). Skutečná pracovní doba nicméně obvykle nepřesáhne 35 hodin týdně. Pod částečnou taktovkou státu respektive odborů se razí koncept umělého zaměstnávání co největšího počtu osob po kratší dobu hodin týdně (timesharing), tak aby jedna osoba pracovala zhruba 1 600 hodin ročně. Přesčasy a pracovní pohotovost nesmí překročit 180 hodin ročně. Tyto eventuality (stejně jako práci o víkendu a o svátcích) je třeba kompensovat příplatky ke mzdě nebo náhradním volnem. Obvyklé (průměrné) rozložení pracovní doby v rámci sektoru (roku 2006) představovalo následující poměry: práce ve všední dny: 78 %; o víkendu: 16 %; o svátcích: 6 %; práce v noci: okolo 34 %. Garantováno je obvykle 5 týdnů placené dovolené ročně. Rovnost příležitostí je v rámci Francie zaručena všeobecnými právními úpravami.
Komplikace a výzvy v rámci sektoru Mezi stěžejní negativa, zmiňovaná v souvislosti se sektorem, patří snaha firem i zákazníků redukovat konkurenční boj na práci s cenou. Pak není divu, že se sektor chápe jako útočiště méně kvalifikovaných osob, najímaných často na dobu určitou. Sociální vyjednávání v rámci sektoru je na relativně nízké úrovni. Asociace firem v rámci sektoru vnitřní bezpečnosti V rámci sektoru existuje relativně velká pestrost různých asociací zaměstnavatelů. Významnou roli přitom sehrává faktické rozdělení sektoru na čtyři hlavní podsektory:
všeobecná ochrana a ostraha osob a majetku; přeprava peněz a cenností (podle právních úprav z roku 1983 je zakázán souběh činností v této oblasti s výše uvedenou „všeobecnou“ agendou; instalace technických prostředků (alarm, kamerové systémy atd.); letištní bezpečnost. platforma
počet firem
zaměstnané osoby
podoblast
Národní svaz firem v oblasti bezpečnosti (Syndicat national des entreprises de sécurité, SNES)59
asi 140 až 150
asi 80 000
všeobecná ochrana a ostraha osob a majetku
59
Mezi lety 1992 až 2003 zanikl a spolu s PROSECUR vytvořil střechovou platformu Unie federací bezepčnostního průmyslu a služeb (l'Union Fédérale des Industries et Services de la Sécurité, UFISS). Syndicat national des entreprises de sécurité . Syndicat national des entreprises de sécurité; in: Wikipedia .
16
Unie podniků soukromé bezpečnosti (Union des entreprises de sécurité privées, USP)60
asi 380 firem (rok 2010)
asi 85 000
všeobecná ochrana a ostraha osob a majetku, bezpečnostní poradenství
Unie pro podnikání v oblasti bezpečnosti letišť (Syndicat des entreprises de sûreté aérienne et aéroportuaire, SESA)61
asi 862
asi 10 000, přes 90 % subsektoru
letištní bezpečnost
Federace podniků pro oblast peněžní bezpečnosti (Fédération des entreprises de sécurité fiduciaire, FEDESFI)63
1164
asi 10 000
přeprava peněz a cenností
okolo 95
asi 7 000
elektronické prostředky, obchodní činnosti, servisní aktivity
okolo 80
školení jspou pořádána pro okruh celkem 200 000 osob
vzdělávání a poradenství (pro členy ostatních asociací)
nezjištěno
nezjištěno
pojišťovnictví, risk analyses
Profesní federace obchodníků s elektronickým zabezpečením (Groupement Professionnel des Métiers de la Sécurité Electronique, GPMSE)65 Nýárodní svaz vzdělávacích organizací pro prevenci a bezpečnost (Union Nationale des Organismes de Formation en Prévention et Sécurité, UNAFOS)66 Sdružení pro společnosti řízení rizik a pojišťovictví (Association pour le Management des Risques et des Assurances de l'Entreprise, AMRAE)67
60
V roce 1987 se, pod jménem PROSECUR, platforma odštěpila od SNES.Mezi lety 1992 až 2003 zanikl a spolu se SNES vytvořil střechovou platformu Unie federací bezepčnostního průmyslu a služeb (l'Union Fédérale des Industries et Services de la Sécurité, UFISS). Roku 2003 PROSECUR bezmála zanikl (jeho členy bylo jen 20 firem). Přejmenování bylo mimo jiné motiovávno překlenout možnou záměnu s firmou PROSEGUR. Union des entreprises de sécurité privées . Union des entreprises de sécurité privées; in: Wikipedia . 61 Donedávna se jednalo o Sdružení bezpečnostních agentur zabývajících se letectvím a letištní bezpečností (Syndicat professionnel des entreprises de sécurité exerçant des activités de sûreté aérienne et aéroportuaire, SPESSAA). Syndicat des entreprises de sûreté aéroportuaire . Syndicat des entreprises de sûreté aéroportuaire; in: Wikipedia . Syndicat sureté aéroportuaire . 62 Jedná se přinejmenším o firmy: Brink's; Securitas AB; ICTS Services; Alyzia sûreté; ASTRIAM; ASA Réunion; Réunion Air Sécurité; Antilles sûreté. 63 Roku 2003 se platforma oddělila od starší obdobné platformy Syndikát poniků pro přepravu cenností (Syndicat des entreprises de logistique des valeurs, SYLOVAL), kterou do té míry zastínila, že zanikla Fédération des entreprises de sécurité fiduciaire . Fédération des entreprises de sécurité fiduciaire; in: Wikipedia . 64 Jedná se o firmy: Brink's; Securitas AB; Prosegur; Loomis; Corstrans; ESSE; Est Valeurs; Keepway; Sazias; Temis; Valtis 65 Groupement Professionnel des Métiers de la Sécurité Electronique . Groupement Professionnel des Métiers de la Sécurité Electronique; in: Wikipedia . 66 Platforma byla založena roku 2003. Union Nationale des Organismes de Formation en Prévention et Sécurité . 67 Association pour le Management des Risques et des Assurances de l'Entreprise .
17
Ilustrace: S ohledem na rozlehlost Francie se výše uvedené asociace obvykle člení na více územních mezičlánků. Zde příklad pro Národní svaz firem v oblasti bezpečnosti:68
Odborové platformy aktivní ve vztahu k sektoru vnitřní bezpečnosti69 Pro Francii – jak co se týče asociací firem (zaměstnavatelů) – viz výše, tak co se týče odborů – je pravidlem velký pluralismus (časté rozpady, fúze, přejmenování, další změny). Vedle toho je řada subjektů i jednotlivců neorganizovaných (zejména co se týče „firem jedné osoby“.70 Předměty zájmu odborů – nejen s o hledem na sektor soukromé bezpečnosti – jsou standardní – délka pracovní doby (v praxi okolo 35 hodin týdně, u převozu cenností snaha o omezení směn na 12 hodin), mzdy a příplatky, podmínky přesčasů a práce o víkendu a o svátcích, sociální výhody – různé benefity, znovunajímání propuštěného personálu, outsourcing, podmínky na pracovišti a ochrana bezpečnosti zdraví při práci atd. Přitom je třeba konstatovat, že zejména sektor přepravy cenností do větší míry než na odborech závisí na podmínkách „diktovaných“ zákazníky a pojišťovnami. Na tom mnoho nezměnily ani vleklé stávky v rámci podsektoru z roku 2000. Podobně rozpačité byly výsledky stávky pracovníků v podsektoru letištní bezpečnosti (rok 2002). Na jejich základě sice vznikly mimo jiné zvláštní odbory pro personál letišť, ale sociální dialog zůstává nadále v mantinelech, které určují zákony a nařízení Ministerstva vnitra a Ministerstva dopravy. Commissions Inter-Régionales D’agrément Et De Contrôle; in: Syndicat national des entreprises de sécurité . 69 Organisations syndicales professionnelles françaises; in: Wikipedia . 70 Legislativa nařizuje, aby ve všech firmách s alespoň 10 zaměstnanci tito zaměstnanci volili svého zástupce pro vyjednávání se zaměstnavateli. Společnosti s více než 50 zaměstnanci jsou povinné do friemních orgánů přizvat voleného zástupce zaměstnanců. 68
18
platforma
logo
Federace personálu v obchodu a službách Všeobecné konfederace práce (Fédération des personnels du commerce de la distributions et des services Confédération générale du travail)
Francouzská konfederace zaměstnanců – Všeobecná konfederace zaměstnanců (Confédération française de l'encadrement: Confédération générale des cadres, CFECGC)
podíl na sektoru
asi 25 % sektoru
http://www.com merce.cgt.fr/
celkem 200 000 až 250 000 osob střední a vyšší management,
http://www. cfecgc.org/
130 000 – 250 000 osob, dopravní služby; zejména, „modré límečky“ a střední kádry
Všeobecná federace pracujících v dopravě: Francouzská konfederace křesťanských pracujících (Fédération Générale des Transports: Confédération Française des Travailleurs Chrétiens – CFTC)
internetová adresa
http://www.cftctransports.org/
Chcete vědět víc?
Diskusní fórum státních i nestátních „bezpečnostních profesí“.71 „Klub firemních bezpečnostních ředitelů“.72 Portál k tématu bezpečnosti na úrovni obcí.73 Diskusní portál k tématu soukromé bezpečnosti.74 Expertní časopis k tématu soukromé bezpečnosti s tradicí od roku 1988 (ve francouzštině a angličtině), obsahující i řadu recenzí výrobků (obušky, tonfy, pouta, opasky, svítilny, paralyzéry, software atd.).75 Databáze k tématu bezpečnostních výzev na úrovni obcí (včetně živelních pohrom).76
Sécurité Conseil . Club des Directeurs de Sécurité des Entreprises . 73 Forum Français pour la Sécurité Urbaine (FFSU) . 74 Sécurité Privée FORUM: Le forum de référence . 75 En toute Sécurité: le journal économique dédié aux décideurs de la sécurité . 76 Securite Commune Info . 71 72
19
