Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Obor Divadlo a výchova

Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum. Diplomová práce

Autor práce: BcA. Marek Doležel Vedoucí práce: prof. PhDr. Silva Macková Oponent práce: Mgr. Magdaléna Lípová Brno 2012

Bibliografický záznam DOLEŽEL, Marek. Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, 2012. 57 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Silva Macková.

Anotace Práce analyzuje obsahový okruh dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor Pedagogické lyceum. Skládá se ze dvou částí. První část obsahuje teoretické podklady, ve kterých je definovaný systém českého školství a obor Pedagogické lyceum. Ve druhé části je na základě několika srovnání upozorňováno na nedostatky současné podoby obsahového okruhu a jeho nový návrh.

Annotation This thesis analyzes the content range of drama in the Framework Educational Programme for Pedagogical Lyceum. The work consists of two parts. The first section provides a theoretical basis, which is defined the Czech education system and the Pedagogical Lyceum. In the second part is based on several comparisons draw attention to shortcomings of the current circuit forms the content of his new proposal.

Klíčová slova školní vzdělávací program; rámcový vzdělávací program, kurikulum; střední pedagogická škola; pedagogické lyceum; klíčové kompetence; maturitní zkouška;

Keywords School Educational Program; Framework - Educational Programme; curriculum; Secondary School of Education; Pedagogical Lyceum; core competencies; graduation; 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům.

V Brně dne

25. 5. 2012

BcA. Marek Doležel 3

Velmi děkuji prof. PhDr. Silvě Mackové za společné diskuze, připomínky, názory a rady, které pomohly ke vzniku této diplomové práce. Děkuji svým rodičům za podporu při studiu.

4

Obsah Obsah ........................................................................................................................... 1 Úvod ............................................................................................................................. 3 1

Školství České republiky........................................................................................ 5

1.1

Zásady a cíle vzdělávání .................................................................................... 6

1.2

Systém školství České republiky........................................................................ 8

2

Rámcový vzdělávací program ............................................................................... 9

2.1

Pojetí rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání ... 10

2.2

Vymezení pojmů používaných v rámcových vzdělávacích programech ......... 11

3

Sekundární vzdělávání ........................................................................................ 12

3.1

Střední odborné vzdělání ................................................................................ 13

3.1.1

Kompetence žáka středního odborného školství ........................................ 14

3.1.1.2 Klíčové kompetence žáků středního odborného vzdělávání ................... 15 3.1.1.3 Odborné kompetence žáků středního odborného vzdělávání ................ 17 3.2

Typy škol ve středním odborném vzdělávání.................................................. 19

3.3

Střední pedagogické školy............................................................................... 20

4

3.3.1

Obory na střední pedagogické škole ....................................................... 21

3.3.2

Pedagogické lyceum................................................................................ 21

Srovnání obsahového okruhu s ostatními výchovami, a dalšími typy vzdělání 24

4.1.1

Hudební výchova ......................................................................................... 25

4.1.2

Výtvarná výchova ........................................................................................ 28 1

4.1.3 4.2

Dramatická výchova .................................................................................... 32 Srovnání výchov v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické

lyceum ........................................................................................................................ 35 4.3

Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu základního a

středního odborného vzdělávání ............................................................................... 39 4.4 5

Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia ...... 42 Návrh obsahového okruhu dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím

programu oboru Pedagogické lyceum ....................................................................... 47 5.1

Návrh obsahového okruhu dramatická výchova ......................................... 49

Závěr ........................................................................................................................... 54 Použitá literatura........................................................................................................ 56 Přílohy ........................................................................................................................ 58

2

Úvod Diplomová práce, jejíž první řádky právě čtete, se stává reakcí na současnou podobu obsahového okruhu dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum. Od září 2010 jsem pedagogem dramatické výchovy na Cyrilometodějském gymnáziu a střední odborné škole pedagogické v Brně, kde vyučuji předmět Specializace dramatická výchova. Tento předmět je volitelný a je určen pro žáky druhého, třetího a čtvrtého ročníku oboru Pedagogické lyceum. Výstupem specializace je složení praktické a teoretické části maturitní zkoušky. Všichni žáci si po prvním ročníku studia vyberou, ve které dosud studované výchově chtějí dále pokračovat se zvýšenou hodinovou dotací, specializovat se na ni, a maturovat z ní. Třída se tak rozdělí v rámci výchov na tři studijní skupiny (výtvarnou, hudební a dramatickou). Předmět dramatická výchova se vyučuje v prvním ročníku tohoto oboru s dvouhodinovou dotací týdně pro celou skupinu, a od druhého ročníku se ve zmíněné specializaci navýší na čtyři vyučovací hodiny týdně. Specializace dramatická výchova se na této škole dosud nevyučovala, a tak se tedy od roku 2010 stává součástí nabídky povinně volitelných předmětů, a je vnímána jako plnohodnotné doplnění dalších dvou specializací, které jsou žákům nabízeny. Jako pedagog jsem postaven před těžký a zodpovědný úkol. Pro časový horizont tří let studia tohoto předmětu musím připravit tematické plány, školní vzdělávací program a podobu maturitní zkoušky. Odrazovým můstkem by se měl stát rámcový vzdělávací program, tedy hlavní kurikulární dokument, který definuje školství v České republice, a také podobu jednotlivých obsahových okruhů vzdělání. Po důkladném prostudování tohoto dokumentu a seznámení se s tématy a okruhy, kterými autoři rámcových vzdělávacích programů určují cíl a náplň výuky v uvedených předmětech, jsem začal považovat kapitolu o dramatické výchově,

3

jakožto budoucí absolvent oboru Divadlo a výchova, za nedostačující, nepřesnou, a nevyhovující ve vztahu k mé výuce a úkolu, který mě čeká. Rozhodl jsem se tedy najít jasné a přímé důvody ke kritice současné podoby zmiňovaného dokumentu, a zároveň se pokusím najít řešení, a to v podobě návrhu nové verze obsahového okruhu dramatická výchova pro obor Pedagogické lyceum. V úvodních kapitolách se snažím za podpory Školského zákona a dalších dokumentů definovat školství České republiky a postupnou prací z něj vyprofilovat obor Pedagogické lyceum, který je předmětem této práce. Ve střední části srovnávám současnou podobu obsahového okruhu dramatická výchova jednak se zbývajícími výchovami, protože je považuji z pohledu uměleckého vzdělávání za srovnatelné, dále pak s podobou vzdělávacího oboru dramatická výchova pro základní vzdělání (z důvodu prozkoumání návaznosti ze základního na střední odborné vzdělání), a na konec ji srovnávám s gymnaziálním vzděláním, a to z důvodu nejbližší příbuznosti s oborem Pedagogické lyceum. Na těchto příkladech si můžeme povšimnout přílišné nedostatečnosti současné podoby dramatické výchovy na tomto oboru. Poslední kapitolu pak věnuji již konkrétnímu návrhu nového obsahového okruhu dramatická výchova, tedy cílům, směřování, učivu a výsledkům vzdělání, ke kterým by měli žáci dle mého názoru dojít. Protože se jedná o velmi zásadní věc nejen z mého pohledu pedagoga střední odborné školy, ale také z pohledu studenta ateliéru Divadlo a výchova, při celé práci za mnou stojí prof. PhDr. Silva Macková, která je ve věci úprav a změn kurikulárních dokumentů pojednávajících o podobě dramatické výchovy dle mého názoru jedna z nejpovolanějších. Tato práce by se tak měla stát do jisté míry také názorem na danou problematiku celého našeho ateliéru.

4

1

Školství České republiky

Dříve, než budeme definovat obor Pedagogické lyceum, který se vyučuje na středních pedagogických školách v České republice, a zabývat se konkrétním návrhem obsahového okruhu dramatická výchova rámcového vzdělávacího programu pro tento obor, je nutné uvést čtenáře do kontextu systému českého školství a seznámit ho s odbornou terminologií, kterou budeme v této práci používat. V této kapitole také budeme vycházet ze školského zákona, pomocí něhož budeme definovat zásady a cíle ve vzdělávání. V podkapitole Systém školství České republiky pak pojmenujeme tři stupně vzdělání a detailně se zaměříme na sekundární vzdělávání, v rámci něhož budeme definovat střední odbornou školu. Systém českého školství prochází za dobu své existence dlouhým vývojem, ale také mnohými změnami a úpravami, které ho neustále, jako všechno, co je více či méně ovlivněno aktuální politickou situací v České republice, mění. Jednou z nejvýraznějších změn v posledních dekádách a etapách vývoje je upouštění od podoby učebních osnov, jak je známe z prostředí českého školství do roku 1989. To vedlo k vytvoření komplexního programu vzdělávání, k tzv. rámcovým vzdělávacím programům. Ty jsou dnes neodmyslitelnou součástí stavebního materiálu českého školství a jsou určujícím prvkem, který směruje podobu výuky jednotlivých předmětů na příslušných školách. Školství České republiky se řídí Školským zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005. Všechny informace, které budeme v této práci ze Školského zákona citovat, jsou uváděny včetně posledních změn a doplňků předpisu: zákonem č. 472/2011 Sb. s účinností dnem 1. 1. 2012.

5

1.1

Zásady a cíle vzdělávání

Školský zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání1. V obecné rovině však pro všechny typy vzdělávání definuje zásady a cíle, které budeme následně citovat. Zásady přinášejí především rovný přístup ke vzdělávání všech zájemců, vzájemný respekt mezi nimi, aktuálnost vzdělávacího obsahu a svobodné šíření poznatků z dosaženého vzdělání. Jsou mířeny na systém vzdělávání. "Vzdělávání je založeno na zásadách: a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,

1

Podle Školského zákona se například řídí také školská zařízení pro zájmová vzdělávání a školská účelová zařízení.

6

g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy, h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání."2 Obecné cíle jsou na rozdíl od zásad vzdělávání, tedy hledání ideálního systému vzdělávání, zaměřeny více na individuální rozvoj člověka, jeho chápání lidských, kulturních, sociálních, demokratických, společenských a duchovních hodnot. "Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání, c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti, e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého, f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku, g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví." 3

2

3

Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005 Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005

7

Oba tyto výčty vycházející ze školského zákona jsou texty se spíše obecným charakterem, který se snaží dát směr cesty ke vzdělání, které se v České republice nabízí.

1.2

Systém školství České republiky

Systém školství České republiky je rozdělen do tří základních oblastí: primární (základní), sekundární (střední) a terciární (další). Primární vzdělávání zahrnuje mateřské školy, základní školy a základní školy speciální. V tomto stupni jsou vzdělávány děti ve věku od 3 - 15 let. Sekundární vzdělávání naplňují střední školy s maturitní zkouškou (gymnaziální obory, ostatní obory), střední vzdělávání s výučním listem a konzervatoře. V tomto stupni jsou vzděláváni lidé zpravidla ve věku 15 - 20 let, ale do této kategorie řadíme také zkrácené studium s maturitní zkouškou, zkrácené studium s výučním listem a nástavbové studium, které mohou absolvovat studenti v pozdějším věku. Terciární vzdělávání je složeno ze studia vyšší odborné školy a vysoké školy. Ty rozdělujeme na studium bakalářského nebo magisterského stupně studia, dále pak navazujícího magisterského studijního programu a doktorského studijního programu. Předpokladem pro studium v terciární oblasti vzdělávání je maturitní zkouška a vzdělávanými jsou lidé ve věku od 19 let výše. "Výjimku v přijímacím řízení mohou udělit vysoké umělecké školy, kde mohou podle zákona o vysokých školách být přijati též uchazeči bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích."4 Pro lepší přehlednost přikládáme v příloze č. 1 Schéma vzdělávacího systému České republiky, poskytnuté Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV).

4

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; § 48/2

8

2

Rámcový vzdělávací program

"Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, a zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní – v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školní – v podobě školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole." 5

Tvorba systému vzdělávacích programů je pouze jednou ze součástí kurikulární reformy. Další z nich je například změna a modernizace procesu výuky s hlavním cílem zlepšit připravenost žáků na život v 21. století.

Rámcové vzdělávací programy vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) po konzultaci s ostatními ministerstvy. Jedná se o dokument, který "stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví." 6 Rámcové vzdělávací programy jsou vytvořeny pro předškolní, základní, gymnaziální a střední odborné vzdělávání, včetně těch, které v sobě integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

5 6

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005 9

2.1

Pojetí rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání

Na oficiálních internetových stránkách MŠMT (www.msmt.cz) se můžeme dočíst, že dne 30. června 2010 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Školský zákon zakotvil zásadní změnu v oblasti vzdělávacích programů, kdy byl postupně zredukován počet původních oborů vzdělání a pro nově koncipované, komplexnější obory vzdělání, byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy postupně vydány rámcové vzdělávací programy, podle kterých si jednotlivé školy zpracovávají své školní vzdělávací programy.7 Rámcové vzdělávací programy jsou tedy zpracovávány pro každý obor zařazený v této nové soustavě oborů vzdělání zvlášť. Rozdíl oproti dosavadním učebním dokumentům a rámcovým vzdělávacím programům je také v cílech, které dříve naplňovaly především obsah vzdělání, které se mají žáci naučit. Nově voleným přístupem jsou výstupy a výsledky vzdělávání, které jsou stanoveny v rámcovém vzdělávacím programu. "Učivo není cílem vzdělávání, ale prostředkem k dosažení požadovaných výstupů. RVP jsou zpracovány tak, aby zajišťovaly srovnatelnou úroveň odborného vzdělávání a přípravy všech absolventů a aby zároveň umožňovaly škole reagovat na potřeby trhu práce v regionu nebo vytvářet odborná zaměření pro určité skupiny odborných činností. RVP kladou důraz na význam všeobecného vzdělání pro rozvoj žáků a na jeho průpravnou funkci pro odborné vzdělávání a pro získání kompetencí potřebných k výkonu povolání. Všeobecné vzdělávání je důležité pro celoživotní vzdělávání (učení), pro porozumění současným jevům ve společnosti i rychlému vývoji vědy a techniky a pro přizpůsobení se měnícím se životním i pracovním podmínkám."8

7

8

http://www.msmt.cz/vzdelavani/nove-narizeni-vlady-o-soustave-oboru-vzdelani-vzakladnim Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 10

V souvislosti s RVP a jeho novým návrhem pro předmět Dramatická výchova se budeme v této práci setkávat s pojmy z oblasti pedagogiky, které se pokusíme vymezit v následující kapitole.

2.2

Vymezení pojmů používaných v rámcových vzdělávacích programech

"Cíle vzdělávání uvedené v RVP vyjadřují společenské požadavky na celkový vzdělanostní a osobnostní rozvoj žáků. Vymezují záměry výuky a její výstupy, výsledky. Zahrnují hodnoty a postoje, produktivní činnosti a praktické dovednosti, poznatky a porozumění. Míra jejich naplnění bude různá jak podle stupně vzdělání, tak podle schopností a dalších předpokladů žáků." 9 RVP definuje cíle vzdělávání ve třech úrovních:  Obecné cíle vzdělávání  Kompetence absolventa  Výukové cíle vzdělávacích oblastí

Pod pojmem kurikulum (ang. curriculum) se rozumí:  Vzdělávací program, projekt, plán  Průběh vzdělávání a jeho obsah  Obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení

Posledním pojmem hojně využívaným v RVP je obsah vzdělávání. Je to prostředek k dosažení kompetencí absolventa. Skládá se z poznatků, dovedností a hodnot z různých oblastí vzdělávání. V RVP je uváděn jako požadované výsledky vzdělávání. 9

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 11

3

Sekundární vzdělávání

V této práci budeme reagovat na současný Rámcový vzdělávací program pro obor Pedagogické Lyceum na střední pedagogické škole, ve kterém se budeme zabývat předmětem dramatická výchova v kontextu ostatních výchov (výtvarná, hudební, tělesná). Proto je důležité se dobře orientovat v prostředí systému vzdělání ČR, v našem případě se jedná o střední vzdělávání, které školský zákon definuje takto: "Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti." 10 Střední školy můžeme rozdělit dle poskytování vzdělání, a to na všeobecné či odborné. Do středních škol se všeobecným vzděláním řadíme gymnázia, která jsou takto nazývaná "v souladu se středoevropskou tradicí."11 Žákům poskytují potřebné vzdělání a přípravu k vysokoškolskému studiu a jsou ukončeny maturitní zkouškou. Dalším typem středních škol jsou střední odborné školy, které poskytují střední odborné vzdělání. Jejich úkolem je připravit absolventa ke studiu vysoké školy, ale zároveň mu poskytují kvalifikaci k výkonu dané profese. Stejně jako studenti gymnázií, i studenti středních odborných škol ukončují své vzdělání maturitní zkouškou. Posledním typem středních škol jsou střední odborná učiliště, která "poskytují ve dvouletých a tříletých oborech kvalifikaci k dělnickým a obdobným povoláním"12. Výstupem ze školy tohoto typu je výuční list, v případech kdy střední odborné učiliště nabízí čtyřletý program je výstupem maturitní zkouška. Do středního vzdělávání můžeme také zařadit konzervatoře, které rozvíjí dovednosti a znalosti u žáků, kteří absolvovali základní či základní umělecké 10

11 12

Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani

12

vzdělání. Konzervatoře své studenty připravují k výkonu umělecké profese či dalšímu studiu na vysoké umělecké škole. Studenti na konci studia vykonávají maturitní zkoušku. Žák může tedy po úspěšném ukončení středního vzdělání dosáhnout těchto stupňů vzdělání:  střední vzdělávání  střední vzdělávání s výučním listem  střední vzdělávání s maturitní zkouškou

3.1

Střední odborné vzdělání

Střední odborné vzdělání se snaží obsáhnout dostupné studijní a učební obory tak, aby si každý student mohl vybrat studijní program, který odpovídá jeho schopnostem, zájmům, a plánovanému zaměření jeho budoucího profesního směřování. Každý absolvent je po úspěšném ukončení střední odborné školy držitelem tzv. dílčího certifikovaného výstupu, který mu zajišťuje částečnou odbornou kvalifikaci v oboru, který vystudoval. Oproti tomu u absolventů středního obecného vzdělání (v ČR především absolventi čtyřletých či osmiletých gymnázií) se předpokládá jejích následné studium a tzv. oborová zaměřenost na vysoké škole. V souladu s výše uvedenými obecnými cíli vzdělávání (kapitola 1.1 Zásady a cíle vzdělávání) se snaží střední odborné vzdělávání připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Cíle středního odborného vzdělávání dle rámcového vzdělávacího programu: "a) Učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat. 13

b) Učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován.

c) Učit se být, tj. rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností.

d) Učit se žít společně, učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo."13

Na předchozí citaci můžeme vypozorovat, že se obecné cíle středního vzdělávání vzájemně překrývají, stejně jako obecné cíle celého vzdělávání (viz kapitola 1.1). Obecné cíle tedy vnímáme spíše jako součást kompetencí absolventa daného studia.

3.1.1 Kompetence žáka středního odborného školství

Kompetence je pojem, který se snaží ukázat, že cílem vzdělávání není jen osvojení poznatků a dovedností, ale také schopnost je v běžném životě používat. Rámcový vzdělávací program kompetence formálně rozděluje na klíčové a odborné:

 "Klíčové kompetence Soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. Jsou univerzálně použitelné v různých

13

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 14

situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím různých dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. KK odborného vzdělávání se odvíjejí od Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a navazují na KK RVP ZV.

 Odborné kompetence Vztahují se k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil absolventa oboru vzdělání, jeho způsobilosti pro výkon povolání. Odvíjejí se od kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností daného povolání nebo skupiny příbuzných povolání.“14

3.1.1.2 Klíčové kompetence žáků středního odborného vzdělávání

"Do klíčových kompetencí žáků středního odborného vzdělávání jsou zařazeny:  kompetence k učení (ovládání různých technik učení, tvorba vhodného studijního režimu, využívání informačních zdrojů, sledování a hodnocení pokroku při dosahování cílů svého učení, aj.)  kompetence k řešení problémů (porozumění základnímu problému, získání informací k jeho řešení, tvorba návrhů řešení problémů, uplatňování různých metod myšlení, prostředků a způsobů při řešení problémů, aj.)

14

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 15

 komunikativní kompetence (srozumitelná a souvislá formulace myšlenek v písemné i jazykové podobě, dosažení jazykové i terminologické způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění, pochopení výhod znalosti cizího jazyka pro životní i pracovní uplatnění, aj.)  personální a sociální kompetence (stanovování cílů a priorit podle svých osobních schopností, adekvátní reakce na hodnocení svého vystupování, práce v týmu, podílení se na realizaci pracovních i společenských činností, aj.),  občanské kompetence a kulturní povědomí (jednat odpovědně a samostatně, dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho současnost i minulost v evropském a světovém kontextu, aj.)  kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám (mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, mít přehled o uplatnění na trhu práce, znát obecná práva a povinnosti zaměstnanců a pracovníků, aj.),  matematické kompetence (provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy, nacházet vztahy mezi jevy a předměty, efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích, aj.), a  kompetence

využívat

prostředky

informačních

a

komunikačních

technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem, získávat informace z otevřených zdrojů a pracovat s nimi, aj.)"15

Můžeme si povšimnout, že se v klíčových kompetencích žáků středních odborných škol sice mluví o kultuře (jedna z kompetencí dokonce nese název Občanské kompetence a kulturní povědomí), ale kromě uznání tradic a hodnot národa v jejím

15

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 16

bližším popisu se nesetkáme s žádnou zmínkou například o tom, že by žáci měli mít povědomí či orientaci ve všeobecném kulturním rozhledu či ve svébytných uměleckých odvětvích.

3.1.1.3 Odborné kompetence žáků středního odborného vzdělávání

Nyní uvádíme odborné kompetence vztahující se ke vzdělávacímu oboru, kterým se budeme v této práci dále zabývat: Pedagogické lyceum na střední odborné škole pedagogické.

"a) Osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro studium pedagogických a sociálních oborů, být motivován pro práci s dětmi i dospělými, zejména ve školství, tzn. aby absolventi:  získali vhled do pedagogické profese, pochopili význam pedagogiky jako vědy a lépe porozuměli cílům a strategiím ve vzdělávání dětí i dospělých;  orientovali se v pedagogických disciplínách a v dalších oborech relevantních pro pedagogickou činnost, rozuměli pedagogické terminologii;  měli přehled o vzdělávacím systému v ČR, cílech, principech a nástrojích vzdělávací politiky;  měli základní představu o metodách výzkumné práce v oblasti pedagogiky, dovedli vyhledávat a hodnotit poznatky a názory vztahující se ke společenským požadavků na výchovu a vzdělávání;  osvojili si základní vědomosti a dovednosti z psychologie, uvědomovali si její přínos pro poznání člověka i společnosti;

17

 dovedli využívat poznatky z pedagogiky a psychologie pro pochopení sociálních jevů a způsobů jejich ovlivňování;  získali hlubší vědomosti a dovednosti v předmětu své specializace;  osvojili si základní metody vědecké práce a dovednosti a návyky potřebné pro vysokoškolské studium včetně řízení vlastní učební činnosti.

b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:  chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví, znali a dodržovali zásady a předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;  osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví;  znali systém péče státu o zdraví pracovníků a dětí (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví při školních činnostech);  byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.

c) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:  znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;  chápali kvalitu vykonávané práce jako významný nástroj prestiže a konkurenceschopnosti podniku i jako nástroj hodnocení a oceňování pracovníků;

18

 zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, vliv na životní prostředí, sociální dopady;  efektivně hospodařili se svými finančními prostředky;  nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí."16

Odborné kompetence pochopitelně mluví o směřování žáků studujících konkrétní obor. V případě oboru Pedagogické lyceum je to především pedagogické a psychologické vzdělání, dále povědomí o zásadách bezpečnosti a smyslu vykonávané práce. Pro účely této diplomové práce je důležitý bod v odstavci "a", kde je jedna z kompetencí získání hlubších vědomostí a dovedností v předmětu své specializace.

3.2

Typy škol ve středním odborném vzdělávání

Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři vymezuje celkem 17 typů středních škol.17 Tato diplomová práce si klade za cíl navrhnout na základě současného rámcového vzdělávacího programu novou podobu kurikulárního rámce pro oblast vzdělání Dramatická výchova. Ta se vyučuje na gymnáziích a středních pedagogických školách.

16

17

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum Typy středních škol v České republice: gymnázium, hotelová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště, praktická škola, střední lesnická škola, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední pedagogická škola, střední průmyslová škola, střední rybářská škola, střední uměleckoprůmyslová škola, střední umělecká škola, střední veterinářská škola, střední vinařská škola, střední zahradnická škola, střední zdravotnická škola, střední zemědělská škola; 19

Tzv. specializace v předmětu je vyučována na středních pedagogických školách, z nichž se nabízejí tyto (otevření jednotlivých specializací je vždy na výběru ředitele dané školy, ten musí otevřít minimálně dvě):  specializace hudební výchova  specializace výtvarná výchova  specializace dramatická výchova  specializace tělesná výchova

3.3

Střední pedagogické školy

Prvotní pohled do minulosti středních pedagogických škol bychom měli směřovat již do 16. století, k jedné z nejvýznamnějších pedagogických osobností působících na našem území Janu Amosi Komenskému, který význam vzdělání od nejmladšího věku pochopil již v době, kdy žil a začal se mu soustavně věnovat. Vzdělávání učitelů pak zaznamenalo svůj rozvoj především ve druhé polovině 19. století, kdy potřebovalo společně s rozvíjejícím se národem připravit pro své potomky co nejlepší vzdělání. V roce 1848 vznikl v Panské ulici v Praze první učitelský ústav. Ten byl tehdejší střední pedagogickou školou určenou k výchově budoucích učitelů obecných a měšťanských škol. Větší rozmach těchto ústavů nastal po roce 1869. Tehdy byl vydán zákon o vzdělání učitelstva. Téměř celé století se učitelé vzdělávali v původně tříletém, později čtyřletém učitelském vzdělání, až byly učitelské ústavy roku 1948 zrušeny a na počátku 50. let 20. století je nahradily střední pedagogické školy, které známe dnes.

20

3.3.1 Obory na střední pedagogické škole

V České republice existuje několik typů pedagogických škol ve středním vzdělávání. Jsou to školy státní, soukromé a církevní. V současnosti žáci mohou na těchto školách studovat tři různé obory. Prvním a vůbec nejrozšířenějším oborem, který se vyučuje od roku 1992 a vznikl sloučením učitelství pro mateřské školy a vychovatelství je Předškolní a mimoškolní pedagogika. Druhý obor, který se začal vyučovat v témže roce je Výchovná a humanitární činnost, která se rozděluje do dvou studijních větví, sociálně výchovná činnost a sociálně administrativní činnost. Nutno dodat, že tento obor je tzv. dobíhající a v současné době se do něj na žádné pedagogické škole v ČR nepřijímají noví studenti. Rozmachu dosáhl naopak třetí obor, který se na středních pedagogických školách vyučuje od roku 1995, a to je Pedagogické lyceum. Na některých školách mohou mít studijní obory jiný název, ale v podstatě jsou stejně zaměřené a splňují požadavky výše uvedených oborů. V naší práci budeme navrhovat novou podobu Rámcového vzdělávacího programu dramatické výchovy pro Pedagogické lyceum.

3.3.2

Pedagogické lyceum

Lyceem označujeme čtyřletý obor vzdělání ukončený maturitou. Absolventi lycea získávají úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitou, ale na rozdíl od jiných absolventů středních odborných škol nezískávají kvalifikaci pro výkon povolání. U absolventů lyceí se předpokládá, že budou pokračovat ve studiu v terciárním stupni

21

vzdělávání. V České republice se na středních odborných školách vyskytuje celkem šest druhů lyceí.18 Pro naši práci je důležité Pedagogické lyceum. Pedagogické lyceum je obor, který se na středních pedagogických školách vyučuje až od roku 1995, je tedy oborem nejmladším. S tímto oborem se také můžeme setkat na jiných typech škol, například na gymnáziích. Jedním z důvodu jeho vzniku je také návaznost na studium v dalším (terciálním) stupni, jehož podobu definuje rámcový vzdělávací program takto: "Studijní obor pedagogické lyceum je určen žákům se zájmem o humanitní obory, esteticko-výchovné disciplíny, tělesnou výchovu či cizí jazyk, kteří po jeho absolvování chtějí pokračovat ve vysokoškolském studiu především na fakultách připravujících učitele (např. učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy, dvouoborové kombinace učitelství pro základní a střední školy s výchovami, humanitními či jazykovými předměty, pedagogikou, psychologií apod.) či humanitních oborů (např. sociální práce, andragogika, pedagogika, psychologie, dějepis, občanská nauka apod.), popř. budou studovat vyšší odborné školy pedagogického či sociálního zaměření."19

Vzdělávací oblasti oboru Pedagogické lyceum Do

vzdělávacích

oblastí

oboru

patří

jazykové

vzdělání

a

komunikace,

společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích, ekonomické vzdělávání a odborné vzdělávání.

18

19

Ekonomické lyceum, Pedagogické lyceum, Přírodovědné lyceum, Technické lyceum, Waldorfské lyceum (dobíhající obor, postupně nahrazovaný oborem Kombinované lyceum), Zdravotnické lyceum Charakteristika studijního oboru pro absolventy základních škol, 75.42.M/003 Pedagogické lyceum, MŠMT ČR dne 25.8.1999, č.j. 27 374/99-23 22

Absolventi tohoto oboru jsou připraveni  k dalšímu vzdělávání na vysokých a vyšších odborných školách  mají předpoklady pro práci asistenta pedagoga nebo pro pomoc rodině při individuálním vzdělávání dětí  podle studované specializace se můžou uplatnit v oblasti volného času a zájmové činnosti dětí a dospělých V této kapitole jsme od postupných obecných definic sekundárního vzdělávání zacílili až do konkrétního oboru na střední pedagogické škole - Pedagogického lycea, pro který v dalších částech této diplomové práce navrhneme část rámcového vzdělávacího programu pojednávací o učivu a kompetencích žáka v předmětu dramatická výchova. Ta je součástí nabídky tzv. specializací, které se v případě tohoto typu škol žákům nabízejí, a rozšiřují a prohlubují tak jejich vědomosti ve vybraných oblastech kultury a života.

23

4

Srovnání obsahového okruhu s ostatními výchovami, a dalšími typy vzdělání

Dramatická výchova je obor, který se na našem území začíná rozšiřovat na sklonku šedesátých let dvacátého století. Tehdy se k nám začaly dostávat první zprávy o vyučovacím předmětu ve Velké Británii, a o jeho nových metodách, ve kterých se uplatňují nové postupy při tvorbě divadelní inscenace hrané dětmi. Zpočátku u nás nevzniká přímo vyučovací předmět, ale dramatická výchova se uplatňuje v mimoškolní výchově v podobě vzniku divadelních kroužků a souborů, a také jako předmětu na základních uměleckých školách. Na konci osmdesátých let proniká dramatická výchova i do školních tříd, kde se ověřují její metody a vše spěje k tomu, aby na počátku let devadesátých začaly připravovat vysoké školy budoucí pedagogy dramatické výchovy. Na přelomu let 1993/1994 je dramatická výchova zakotvena jako metoda vyučování ve vzdělávacím programu Obecná škola pro 1.-5. ročník. Dramatická výchova dnes také nalézá své místo jako vyučovací předmět na středních pedagogických školách, kde je zařazována po boku hudební a výtvarné výchovy. Mnohé školy ji dnes zařazují jako formu specializace (povinně volitelného předmětu, pro který dostávají žáci větší hodinovou dotaci a maturují z něj). Obsahem dramatické výchovy je dramatické umění. V tomto předmětu by tedy mělo podle Silvy Mackové docházet k učení se umění, o umění, uměním. "To znamená, že žáci a studenti jsou systematicky vybavováni určitými dovednostmi (obecně řečeno dovednostmi týkajícími se tvorby inscenace ve všech jejích složkách), vědomostmi (o divadle, jeho teorii, historii) a v důsledku pak řada těchto vědomostí a dovedností rozvíjí schopnosti žáků a studentů využitelné i mimo rámec umění, v běžném každodenním životě. "20

20

podle připravované publikace MACKOVÁ, S.: Divadlo a výchova

24

V následujících kapitolách popíšeme jednotlivé výchovy (hudební, výtvarnou, dramatickou) tak, jak je rámcový vzdělávací program definuje a poté navrhneme novou podobu kurikulárního rámce oblasti vzdělání dramatická výchova.

4.1.1 Hudební výchova

Rámcový vzdělávací program považuje za základní cíl tohoto obsahového okruhu přípravu žáků ke studiu hudební výchovy na vysoké škole s pedagogickým nebo uměleckým zaměřením. Počítá s hudebním nadáním žáků, které budou v předmětu dále rozvíjet. Studium hudební výchovy by mělo prohlubovat u žáků vztah k hudbě, k jednotlivým hudebním projevům, ale také například k poznání hudby v rámci jejich jednotlivých dějinných epoch. Mezi specifické cíle zařazují autoři tohoto okruhu vzdělání o hudební nauce, teorii hudby a její aplikace v praktických činnostech - pěvecké a instrumentální činnosti (hra na lehké nástroje, ale také na klavír, případně flétnu či kytaru). V hudební výchově jde také o rozvoj rytmu, čisté intonace, harmonického cítění, interpretaci skladeb a prezentace na veřejnosti. Vzdělání podle rámcového vzdělávacího programu směřuje k tomu, aby žáci: − chápali hudbu jako významnou estetickou součást života člověka, která ho obohacuje a rozvíjí, a proto ji vědomě vyhledávali; − pochopili základní specifické rysy a funkce hudebního umění a orientovali se v jeho elementárních vyjadřovacích prostředcích; − byli schopni kritického výběru v široké škále různých hudebních žánrů při zachování tolerance k žánrům a druhům, které stojí mimo oblast jejich zájmu; − dokázali si vážit hodnot vytvořených minulými generacemi; − byli vybaveni souborem nezbytných hudebně teoretických poznatků a praktických 25

dovedností; − pracovali s hudebními nástroji šetrně a dodržovali hygienické a bezpečnostní zásady; − orientovali se v hlavních etapách české i světové hudby; − získávali motivaci pro rozvíjení svého nadání a uplatnění v profesi.

V následující tabulce se můžeme podrobně seznámit s náplní jednotlivých učebních okruhů (pravý sloupec) a odborných kompetencí, které žáci nabudou po probrání učiva (levý sloupec).

Tabulka č.2, podle Rámcového vzdělávacího programu oboru Pedagogické lyceum Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:

1 Hudební nauka

- zná základní vyjadřovací možnosti hudby a pomocí nich zvládá zaznamenávat a interpretovat jednoduché hudební projevy;

- notopis (notová osnova, noty, pomlky, klíče, posuvky, repetice, legato, ligatura)

- rozumí základní hudební terminologii a uplatňuje ji ve svém hudebním projevu i v interpretaci děl jiných autorů; - ovládá základy hudební nauky, dokáže objasnit a aplikovat principy jejího uspořádání; - charakterizuje hlavní znaky, významné představitele a hlavní díla jednotlivých hudebních období;

- základní pojmy z hudebního názvosloví - (označení dynamiky, tempa, přednesu) - stupnice dur/moll, akordy dur/moll, dominantní septakord, kadence dur/moll, transpozice, enharmonické záměny, intervaly, pentatonická, celotónová a chromatická stupnice)

2 Dějiny hudby v Čechách i ve světě - dějiny hudby od počátků až po moderní směry 20. století

- dokáže rozlišit a zařadit hudební dílo do - charakteristické hudebně výrazové jednotlivých hudebních období na prostředky jednotlivých období základě poslechu a pomocí typických - poslech a analýza významných děl hudebně výrazových prostředků; - rozezná lidovou hudbu různých oblastí - lidová píseň a správně ji interpretuje, chápe a je schopen objasnit její funkce v původním

- nonartificiální hudba 26

prostředí; - orientuje se v současných trendech populární hudby a zvládá je charakterizovat na základě svého zájmu i vlastních zkušeností, dokáže o nich bez předpojatosti diskutovat; - projevuje toleranci a pochopení i k hudebním projevům, které pro něj samotného nejsou akceptovatelné, zvládne je ohodnotit na základě hudebně výrazových prostředků; - projevuje zájem o hudební dění v místě školy i svého bydliště; - má vytvořeny základní pěvecké návyky;

3 Hudební výchova a praktické činnosti

- zpěv s dechovou oporou, hlavový tón, vyrovnané vokály, frázování, dynamika, artikulace;

- pěvecké činnosti

- hra na dětské hudební nástroje (rozdělení a využití při rytmizaci nebo - ovládá techniku hry na nástroje Orffova melodizaci říkadla a při jednoduchých instrumentáře, umí vytvořit rytmický, doprovodech k písním) melodický i harmonický doprovod k - základy taktovací techniky říkadlům a písním pro děti; - hygiena a bezpečnost při hudebních - dokáže realizovat své představy a činnostech nápady i v týmové práci, dokáže aktivně spolupracovat a tolerantně řešit problémy; - zvládá základní taktovací schéma (2/4, 3/4, 4/4) tak, aby byl schopen udržet tempo a správný počet dob v taktu, dokáže vykreslit vhodnými gesty dynamiku a agogiku; - má vytvořeny základní instrumentální

4 Hra na hudební nástroj (klavír)

dovednosti a návyky tak, aby byl schopen je vhodně a pohotově využívat při hře na hudební nástroj; - dokáže interpretovat skladby různých stylů a žánrů podle úrovně adekvátní jeho schopnostem a délce hudebního vzdělávání.

27

Učivo se v předmětu hudební výchova skládá ze čtyř součástí: Hudební nauky, Dějin hudby v Čechách i ve světě, Hudební výchovy a praktických činností a Hry na hudební nástroj. Žákům tedy nabízí pochopení učiva jednak na základě historického kontextu, ale také ověření teoretických poznatků praktickými činnostmi. V tomto obsahovém okruhu mohou chybět součásti výuky jako například návštěva hudebněkulturních akcí nebo prezentace vlastních pěveckých či instrumentálních dovedností. Přesto se hudební výchova podle tohoto rámcového vzdělávacího programu vyučuje jako svébytný druh umění.

4.1.2 Výtvarná výchova

Výtvarná výchova nese v rámcovém vzdělávacím programu ze tří výchov, které srovnáváme, největší podíl na výchově k estetickému vnímání. Jejím obecným cílem je vést žáky k pochopení smyslu vnímání estetična v kontextu celého světa. Díky základní orientaci ve světě výtvarné kultury žáci získávají návyk nalézat v umění umělecký prožitek. Studium tohoto obsahového okruhu připravuje žáky zejména pro studium výtvarné výchovy na vysoké pedagogické škole. Samotná výuka pak klade důraz na individualitu žáků, reflektivní postoj k vlastnímu výtvarnému projevu. Při praktických částech výuky je v žácích podporován rozvoj fantazie, kreativity, tvořivosti a výtvarného myšlení. Specifickým cílem je přivést žáky k vlastní interpretaci výtvarného projevu na základě jejich osobních zážitků a poskytnout jim prostor pro vlastní nacházení svého uměleckého projevu.

Vzdělání podle rámcového vzdělávacího programu směřuje k tomu, aby žáci: − chápali výtvarné umění jako pozitivní dorozumívací prostředek pro výpověď o světě a prostředí, v němž žijeme; − uvědomovali si uměleckou hodnotu výtvarných děl ve všech oblastech výtvarného 28

umění, porozuměli jejich nadčasové pravdivosti; − ovládali základní pojmy z teorie výtvarného umění a kultury a orientovali se v jednotlivých uměleckých slozích a směrech z hlediska časové posloupnosti; − měli přehled o kulturním dění v místě, kde žijí, a sledovali kulturní dění ve světě; − správně verbálně formulovali své názory a postoje při hodnocení uměleckých děl, artefaktů a volného umění vůbec a tím tříbili svůj vkus; − uplatňovali estetická kriteria a kultivovaně ovlivňovali /působili na/ estetické vnímání svého okolí; − utvářeli svůj pozitivní vztah k národní kultuře a umění, poznávali a přistupovali s porozuměním ke kultuře jiných národů a etnik, − kultivovali svůj vlastní výtvarný projev a aktivně uplatňovali nové techniky a technologie, − prožívali samotný proces výtvarné tvorby, který poskytuje svobodnou tvůrčí aktivitu a specifickou formu seberealizace.

V následující tabulce se můžeme podrobně seznámit s náplní jednotlivých učebních okruhů (pravý sloupec) a odborných kompetencí, které žáci nabudou po jejich probrání učiva (levý sloupec).

Tabulka č.3, podle Rámcového vzdělávacího programu oboru Pedagogické lyceum Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:

1 Teorie výtvarného umění a estetiky

- ovládá základní terminologii z teorie výtvarného umění a estetiky;

- druhy výtvarného umění a jejich specifika

- má základní přehled o druzích výtvarného umění;

- základní pojmy z teorie výtvarného umění - základní charakteristika uměleckého 29

- je schopen zařadit typická výtvarná díla do jednotlivých slohových období a směrů;

díla u poznávání artefaktů klasického umění a jejich interpretace a inspirace v současném umění

- projevuje zájem o kulturní dění v oblasti výtvarného umění v místě školy, svého bydliště i kulturních centrech; - má základní přehled o historickém vývoji výtvarné kultury;

2 Dějiny českého a světového výtvarného umění a kultury

- identifikuje výtvarný projev základních slohových období podle jejich charakteristických znaků;

- základní vývojové etapy výtvarné kultury

- zná významné představitele a jejich typické dílo;

- hlavní představitelé jednotlivých druhů výtvarného umění

- orientuje se v základních směrech současného výtvarného umění;

- základní trendy současného umění

- vyjmenuje jednotlivé druhy umění, popíše jejich vzájemný vztah; - využívá výrazové možnosti jednotlivých technik k výpovědi o svém vnitřním světě; - využívá různé výrazové znaky ke sdělení svého estetického názoru na okolní svět; - bezpečně pracuje se širokou škálou tradičních výtvarných postupů, technik a materiálů; - zdokonaluje a kultivuje vlastní aktivní tvorbu, jedinečnou estetickou a uměleckou dovednost na základě poznání různých netradičních výtvarných technik a technologií; - s výtvarnými pomůckami i prostředky pracuje šetrně, ekologicky a dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny; - aktivně, samostatně a kreativně řeší výtvarný problém, námět od návrhu po vlastní realizaci ve zvolené technice a materiálu; - realizuje v týmu složitější a dlouhodobější výtvarné úkoly a projekty;

- vztah výtvarného umění k ostatním druhům umění 3 Výtvarná tvorba a praktické činnosti - zpracování námětů pomocí klasických výtvarných technik (kresba,malba, grafika) - základní poučení o perspektivě a praktická řešení problematiky prostoru v obraze - využití písma a grafického designu ve výtvarné praxi - počítačová grafika jako prostředek a novodobý fenomén pro realizaci výtvarné tvorby - aplikace netradičních technik, postupů a technologií pro výtvarnou práci - samostatné řešení dlouhodobějšího výtvarného problému s postupnou realizací od návrhu po adjustaci výtvarného artefaktu - digitální prezentace výtvarné práce - bezpečnost a ochrana zdraví při výtvarných činnostech 30

- dokáže převádět vhodné náměty do digitální podoby; - je schopen prezentovat a obhájit vlastní výtvarnou tvorbu na veřejnosti; - vytváří si postupně vlastní kriteria při hodnocení výsledků své výtvarné práce i svých vrstevníků, a to s respektem a porozuměním z hlediska jejich invence; - aktivně se podílí na programu exkurzí;

4 Seznamování s uměním v praxi

- samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi;

- návštěvy výstav, kulturních akcí

- vyjádří vlastní prožitky z exkurze, besedy a je schopen ústní nebo písemnou formou zhodnotit význam tvorby daného umělce pro něho samotného, společnost apod.;

- exkurze do ateliérů a uměleckých dílen, besedy s umělci - pořádání přehlídek výtvarných prací žáků

- podílí se na organizaci přehlídek, výstav a prezentace žákovské tvorby; - kresebně a malířsky zachycuje rostlinné 5 Kurz kresby a malby v plenéru a krajinné detaily a akcenty; - praktické kompoziční, tvarové a - řeší tvarové, kompoziční a barevné perspektivní etudy v kresbě a malbě uspořádání obrazu; krajiny - aktivně provádí ozvláštnění přírody bez destruktivních zásahů, experimentuje s přírodními prvky a světlem.

- experimentování a aplikace některých výrazových principů umělecké tvorby novodobých výtvarných směrů ve výtvarných činnostech v plenéru

Stejně jako u hudební výchovy stojí výtvarná výchova na pilířích vývoje ve svých dějinách, teoretických poznatcích a praktických dovednostech. Počítá se s ní daleko více jako s druhem umění, protože součástí učiva je vymezení vztahu výtvarného umění s ostatními druhy umění - tedy její zařazení do kontextu všech druhů umění, dále jsou to návštěvy výstav, exkurze do ateliérů, uměleckých dílen a besedy s umělci, a pořádání přehlídek výtvarných prací studentů. Navíc je tato výchova obohacena o kurz kresby a malby v plenéru, tedy přímý prožitek vzniku výtvarných prací v prostředí mimo školní lavice. Tento obsahový okruh z našeho pohledu naplňuje představu o využití dostupných možností v uměleckém vzdělávání žáků. 31

4.1.3 Dramatická výchova

Funkcí obsahového okruhu Dramatická výchova je podle rámcového vzdělávacího programu připravit žáky této výchovy ke studiu oboru na vysoké škole s pedagogickým zaměřením, a naučit je využívat získané dovednosti a vědomosti v osobním životě.

" Základním cílem je: − formovat citlivou, kreativní a tvořivou osobnost, která je schopna vnímat a řešit praktické životní situace jedince i skupiny; − předat metody dramatické výchovy a naučit žáky úspěšně je aplikovat v jakékoli chovné skupině; − rozvíjet a kultivovat vyjadřovací a výrazové prostředky žáka a zdokonalovat jeho komunikační a interpersonální dovednosti a postoje; − rozšiřovat kulturní a společenský přehled žáků; − motivovat jejich zájem o tento obor."21

Rámcový vzdělávací program dále dramatickou výchovu charakterizuje jako předmět teoreticko - praktický, jehož vhodně doplňují návštěvy divadelních představení, kulturních a společenských akcí. Žáci mají být také vedeni k vytváření zásobníku her a cvičení. Bohužel se nedozvídáme jakých. Učitel by měl při aplikaci tohoto obsahového okruhu dbát na tzv. "emocionální zabarvení" skupiny a podle toho se jí kreativně přizpůsobit. Na základě tohoto doporučení tedy vzniká dojem, že každá studijní skupina bude mít pravděpodobně jinou výuku, a to na základě svých emocí, které bude projevovat.

21

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 32

V následující tabulce se můžeme podrobně seznámit s náplní jednotlivých učebních okruhů (pravý sloupec) a odborných kompetencí, které žáci nabudou po jejich probrání učiva (levý sloupec).

Tabulka č.3, podle Rámcového vzdělávacího programu oboru Pedagogické lyceum Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:

1 Základy teorie dramatické výchovy

- vysvětlí pojem dramatická výchova, charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání;

- předmět dramatické výchovy, její vztah k estetické výchově a jiným příbuzným oborům

- vymezí obsah dramatické výchovy a jeho prvky, uvede její principy a základní

- dramatická výchova jako pedagogický prostředek a vyučovací předmět

skupiny metod používaných v dramatické výchově;

- obsah dramatické výchovy, její principy, metody a techniky

- správně používá základní pojmy a dokáže je vysvětlit; - charakterizuje jednotlivé skupiny metod a technik používaných v dramatické výchově a doloží je příklady;

2 Základní metody a techniky dramatické výchovy

- osvojil si vybrané metody a techniky a dokáže je v praxi aplikovat;

- vzdělávací metoda

- výchovná metoda - diagnostická metoda - terapeutická metoda

- vysvětlí funkci komunikace v dramatické výchově, uvede její zásady a pravidla;

3 Komunikace v dramatické výchově

- charakterizuje druhy a prostředky verbální i neverbální komunikace, dokáže je aplikovat v praxi dramatické výchovy;

- technika řeči, hlasová hygiena, řečnické prostředky

- analyzuje na příkladech komunikační problémy a nastíní, jak tyto problémy řešit a předcházet jim;

- naslouchání

- objasní proces naslouchání;

- principy, druhy a prostředky komunikace

- neverbální komunikace - problémy komunikace - gendrové a interkulturní aspekty komunikace

- používá různé techniky rozvíjející komunikační dovednosti; 33

- uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodržuje základy hlasové hygieny a správného držení těla; - analyzuje a rozlišuje jednotlivé stupně budování důvěry ve skupině, dokáže je aplikovat; - na příkladech popíše principy spolupráce v dramatické skupině; - rozpoznává a vyhodnocuje vztahy ve skupině, volí vhodné prostředky jejich ovlivňování;

4 Vytváření skupinové sounáležitosti a spolupráce - budování důvěry ve skupině - kooperace ve skupině - reflexe a hodnocení

- vymezí termín skupinové cítění; - osvojil si vhodná cvičení a hry podporující jednotlivé stupně budování důvěry a spolupráce ve skupině; - vymezí pojmy fantazie a představivost, objasní jejich funkci a využití v dramatické výchově;

5 Rozvoj fantazie a emocí

- osvojil si různé prostředky (pohybové, pantomimické, slovesné aj.) rozvíjející fantazii a představivost;

- hry a cvičení pracující s emocemi

- charakterizuje význam a úlohu emocí v dramatické výchově a metody a prostředky jejich rozvíjení;

- hry a cvičení na rozvoj fantazie a představivosti - tvůrčí využití fantazie, představivosti a emocí

- dokáže vyjádřit pohybem, hlasem a jinými prostředky své vnitřní stavy a základní emoce a rozpoznat je v chování druhých; - dokáže tvůrčím způsobem pracovat s fantazií, představivostí a základními emocemi; - vybere adekvátní druhy a množství her a cvičení rozvíjející tvořivost v dramatické skupině;

6 Rozvoj tvořivosti - tvořivostní hry a cvičení

- hra v dramatické výchově - objasní funkci hry a hraní rolí v dramatické výchově, porovná ji s pojetím - dramatický projekt v příbuzných oborech; - charakterizuje jednotlivé skupiny a typy her v dramatické praxi, jejich funkci a použití, doloží je příklady; 34

- charakterizuje význam dramatických projektů pro rozvoj tvořivosti, objasní rozdíl mezi dramatickým a divadelním projektem; - vysvětlí základní principy konstrukce a realizace konkrétních dramatických projektů; - popíše možné problémy a překážky při realizaci projektů; - je schopen zapojit se do přípravy a realizace projektu; - aplikuje zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při realizaci projektu.

4.2

Srovnání výchov v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum

Pozornému čtenáři této diplomové práce jistě v tuto chvíli dochází její smysl. Po podrobném seznámení se s požadavky a náplní učiva a následnými výsledky vzdělávání u tří výchov, které srovnáváme, je vidět naprostá rozdílnost náplní u jednotlivých uměleckých směrů (hudebního, výtvarného, divadelního), které se v rámci výchov tohoto oboru nabízejí. Pro lepší přehlednost ještě přikládáme tabulku, která porovná obsahové okruhy učiva u dramatické, hudební a výtvarné výchovy, které by měli žáci absolvovat.

35

Tabulka č.4, Srovnání dramatické, hudební a výtvarné výchovy

DĚJINY UMĚLECKÉHO SMĚRU

Dramatická

Hudební

Výtvarná

XXXXXX

Dějiny hudby v Čechách i ve světě

Dějiny českého a světového

Bez jakéhokoliv odkazu k etapám světového, českého či školního divadla. Bez zmínek o výrazných českých nebo světových osobnostech divadla.

- dějiny hudby od počátků až po moderní směry 20. století - charakteristické hudebně výrazové prostředky jednotlivých období - poslech a analýza významných děl - lidová píseň - nonartificiální hudba

TEORIE XXXXXX UMĚLECKÉHO Neobsahuje teorii SMĚRU divadla, pouze teorii dramatické výchovy

Hudební nauka

výtvarného umění a kultury - základní vývojové etapy výtvarné kultury - hlavní představitelé jednotlivých druhů výtvarného umění - základní trendy současného umění - vztah výtvarného umění k ostatním druhům umění Teorie výtvarného umění a estetiky

- notopis (notová osnova, noty, pomlky, - druhy výtvarného klíče, posuvky, repetice, umění a jejich specifika legato, ligatura) - základní pojmy z teorie - základní pojmy z výtvarného umění hudebního názvosloví - základní charakteristika - (označení dynamiky, tempa, přednesu) - stupnice dur/moll, akordy dur/moll, dominantní septakord, kadence dur/moll, transpozice, enharmonické záměny, intervaly, pentatonická, celotónová a chromatická stupnice)

36

uměleckého díla u poznávání artefaktů klasického umění a jejich interpretace a inspirace v současném umění

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ UMĚLECKÝCH TECHNIK

V rámci praktických činností v DV se žáci učí - zlepšování komunikačních prostředků - vytváření skupinové sounáležitosti a budování důvěry - rozvoji fantazie, emocí a tvořivosti

Hudební výchova a praktické činnosti - pěvecké činnosti - hra na dětské hudební nástroje (rozdělení a využití při rytmizaci nebo melodizaci říkadla a při jednoduchých doprovodech k písním) - základy taktovací techniky - hygiena a bezpečnost při hudebních činnostech

Výtvarná tvorba a praktické činnosti - zpracování námětů pomocí klasických výtvarných technik (kresba, malba, grafika) - perspektiva a prostor v obraze - písmo, grafický desing - počítačová grafika jako fenomén pro realizaci výtvarné tvorby - netradiční techniky, postupy a technologie pro výtvarnou práci - samostatné řešení dlouhodobějšího výtvarného problému s postupnou realizací od návrhu po adjustaci výtvarného artefaktu - digitální prezentace výtvarné práce - bezpečnost a ochrana zdraví při výtvarných činnostech

PRAXE V UMĚNÍ

XXXXXX

Hra na hudební nástroj (klavír)

- žáci dramatické výchovy se s - na některých školách divadlem nesetkají se ve specializaci vyučuje také hra na flétnu a kytaru

37

Kurz kresby a malby v plenéru - praktické kompoziční, tvarové a perspektivní etudy v kresbě a malbě krajiny - experimentování a aplikace některých výrazových principů umělecké tvorby novodobých výtvarných směrů ve výtvarných

činnostech v plenéru PŘESAH ZE ŠK. VÝUKY

V úvodní charakterizaci tohoto obsahového okruhu se pouze doporučuje jako vhodné doplnění výuky návštěva divadelních představení.

XXXXXX

Kurz kresby a malby v plenéru - praktické kompoziční, tvarové a perspektivní etudy v kresbě a malbě krajiny - experimentování a aplikace některých výrazových principů umělecké tvorby novodobých výtvarných směrů ve výtvarných činnostech v plenéru

Jak si můžeme všimnout ve srovnávací tabulce, dramatická výchova výrazně pokulhává za ostatními dvěma obsahovými okruhy. Pokud máme dojem, že se hudební nebo výtvarná výchova v tomto případě tváří jako obsahový okruh, který žáky seznamuje se svébytným uměleckým směrem, klade si za cíl je uvést do historického a kulturního kontextu, seznámit je s konkrétními teoretickými poznatky z těchto oblastí umění, jejich technikami a ty pak aplikovat v praxi, nemůžeme tak přemýšlet (v tuto chvíli) o náplni obsahového okruhu dramatické výchovy. Totální absence jakékoliv zmínky o divadelních etapách (ať už českého či světového divadla), vývoji školního divadla (v němž má dramatická výchova své kořeny) nebo získání povědomí o osobnostech, které u nás i ve světě tento umělecký obor po celá staletí formovaly, je naprosto degradující. V oblasti teorie uměleckého směru, ve které se žáci studující výtvarnou či hudební výchovu seznamují se základními pojmy a charakteristikou oborů, dochází opět k velkému nepoměru v dramatické výchově, která se omezuje pouze na seznámení studentů s teorií oboru, kde se mají dozvědět o jejím vztahu k estetické výchově, jiným příbuzným oborům, o dramatické výchově jako pedagogickém prostředku a jejích principech, metodách a technikách. Na tomto místě však také ve srovnání 38

výše uvedených dvou výchov očekáváme minimálně seznámení alespoň se základní divadelní terminologií, dramatickými žánry, divadelními druhy a dalšími divadelně teoretickými pojmy, které žáci dokážou aplikovat v praxi. Zatímco hudební a výtvarná výchova připravuje v teoretických poznatcích žáky k praktickým ukázkám jednotlivých pěveckých, rytmizačních či výtvarných technik, v dramatické výchově žáci zlepšují individuální a skupinovou komunikaci, souhru, podporují vzájemnou důvěru a na základě různých her a cvičení pracují se svými emocemi, rozvíjí fantazii a představivost. Nutno dodat, že se žáci například v komunikačních dovednostech seznamují s teorií hlasové a mluvní výchovy, která by se mohla stát dobrým základem pro pozdější hereckou výchovu, bohužel však současná verze rámcového vzdělávacího programu obsahuje v celé tabulce obsahového okruhu dramatická výchova jediné slovo, které má základ ve slově divadlo, a to že by měl žák vysvětlit rozdíl mezi dramatickým a divadelním projektem. Dramatický projekt se také jeví jako jediná možnost, jak využít dramatickou výchovu v praxi, nicméně jeho popis v rámcovém vzdělávacím programu je velmi mlhavý a není jasné, co by měl obsahovat. Závěrem této kapitoly tedy je, že na základě srovnání dramatické výchovy se dvěma dalšími, které jsou jí z hlediska umělecké výchovy člověka nejblíže, je v podání rámcového vzdělávacího programu naprosto nedostačující.

4.3

Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu základního a

středního odborného vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání uvádí v odstavci, který se věnuje všeobecnému pojetí těchto dokumentů mimo jiné i to, že "navazuje na cíle a obsah vzdělávání stanovené RVP základního vzdělávání."22

22

Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 39

V následující tabulce předkládáme srovnání učiva vycházejícího z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a pokoušíme se najít návaznost v dokumentu pojednávajícím o středním odborném vzdělávání. Autory tohoto vzdělávacího programu jsou Mgr. Dana Svozilová, Ph.D., prof. PhDr. Silva Macková, doc. Irina Ulrychová a doc. Jaroslav Provazník.

Tabulka č.5, Srovnání dramatické výchovy v základním a středním odborném vzdělávání Základní vzdělávání

Střední odborné vzdělávání

Základní předpoklady dramatického jednání

Psychosomatické dovednosti

Práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla;

Technika řeči, hlasová hygiena, řečnické prostředky;

Verbální a neverbální komunikace;

Principy, druhy a prostředky komunikace, neverbální komunikace, naslouchání, problémy komunikace, gendrové a interkulturní aspekty komunikace;

Smyslové vnímání a představivost;

Hry a cvičení na rozvoj fantazie a představivosti, tvůrčí využití fantazie, představivosti a emocí;

Herní dovednosti Vstup do role, jevištní postava, strukturace herní a jevištní situace; Sociálně komunikační dovednosti

Spolupráce, komunikace v herních situacích a v situacích skupinové tvorby; 40

xxx

Budování důvěry ve skupině, kooperace ve skupině, reflexe a hodnocení;

Dramatický proces a proces inscenační tvorby

Dramatické situace, příběh

Náměty a témata v situacích a příbězích, konflikt v dramatických situacích, tvorba příběhu,

xxx

Postava

Charakter, motivace, vztahy, typová x charakterová postava, herecká x loutkařská postava, řešení konfliktu jednáním postav,

xxx

Inscenační prostředky a postupy

Jevištní tvar na základě improvizované situace, jednoduchého příběhu, přednes,

xxx

Komunikace s divákem, zpětná vazba

Prezentace, zpětná vazba, reflexe a hodnocení tvorby ostatních a vlastní tvorby

xxx

Recepce a reflexe dramatického umění / divadla Základní divadelní druhy, stavební prvky dramatu, dramatické žánry

xxx

Teorie tvorby inscenace

dramaturgie, režie, herecká práce, scénografie, scénická hudba a zvuk

xxx

Dějiny divadla

Vybrané etapy a typy světového a českého divadla

xxx

divadelní, filmová, televizní, rozhlasová a multimediální tvorba

xxx

Teorie divadla

Dramatické umění / divadlo a média

41

Z této tabulky jasně vyplývají dvě zásadní skutečnosti. Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání nesplňuje jednu z podmínek, kterou si ve všeobecném pojetí klade za svůj cíl, tedy navázat v učivu na vzdělávací obsah vzdělávacího oboru, a druhou skutečností je, že se z dramatické výchovy stává při přechodu ze základního do středního odborného vzdělávání jakási směs komunikačních, kooperačních a tvůrčích her, které sice podporují fantazii, emoce a kreativitu žáků, nicméně dramatickou výchovu omezují na vzdělávací obor především s osobnostně sociálním zaměřením, nikoliv však s podstatou tohoto oboru, tedy dramatickým uměním.

4.4

Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia

V předchozích dvou srovnávacích tabulkách jsme došli k závěru, že dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor Pedagogické lyceum nedosahuje stejné úrovně jako výtvarná či hudební výchova, a stejně tak nás neuspokojuje v jednom ze svých vlastních cílů, který si stanovuje, a to že by měl navazovat na učivo z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Nyní se pokusíme tento obsahový okruh srovnat ještě s posledním dokumentem, a to Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia. Gymnázium je totiž Pedagogickému lyceu, ve srovnání s ostatními obory na úrovni středních odborných škol, nejblíže. V následující tabulce uvádíme přibližné procentuální zastoupení všeobecného a odborného vzdělání u třech typů sekundárního stupně studia.

42

Tabulka č. 6, Procentuální rozdělení všeobecného a odborného vzdělání u různých typů škol. Všeobecná složka vzdělání

Odborná složka vzdělání

Gymnázia

95%

5%

Lycea

75%

25%

Střední odborné školy

40%

60%

Z této tabulky vyplývá, že co do rozdělení vzdělání na všeobecné a odborné, je Pedagogickému lyceu nejblíže to gymnaziální. "Vzhledem k tomu, že RVP GV obsahuje pouze vzdělávací obsah povinný pro všechny žáky, je nabídka dalších vzdělávacích oborů umístěna na portál."23 Autory tohoto vzdělávacího oboru jsou prof. PhDr. Silva Macková a prof. PhDr. Václav Cejpek. V této kapitole tedy srovnáme obecné cíle a učivo obsahového okruhu dramatické výchovy pro gymnázia s náplní učiva dramatické výchovy Pedagogického lycea.

Vzdělávání v dramatickém oboru v gymnaziálním vzdělání směřuje k: 

"aktivnímu a vědomému využívání základních prostředků verbální a neverbální komunikace v běžných životních situacích i v situacích dramatické a inscenační tvorby a chápání lidského jednání jako výrazu vnitřního prožívání člověka a jeho postojů a motivů



k zaujímání tvůrčího postoje k možnostem zkoumání lidského jednání a jeho motivů /vlastního a dramatické postavy/ v herních a dramatických situacích a k možnostem vyjadřování témat a vlastních postojů k nim prostřednictvím inscenačního tvaru a jeho prezentací před /komunikací s/ diváky

23

Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Dramatický obor. 43



porozumění obsahu dramatického sdělení ve všech jeho složkách a jejich vzájemných vazbách a porozumění specifické formě divadelní komunikace s divákem vycházející ze základních poznatků o dramatickém umění a pochopení jeho funkce v historickém a společenském vývoji i v současnosti."24

Pokud si tedy srovnáme základní cíle a směřování oboru dramatické výchovy na gymnáziu a v Pedagogickém lyceu, shodují se (s odkazem na kapitolu 4.1.3 Dramatická výchova, ve které obecné cíle této vzdělávací oblasti oboru Pedagogické lyceum popisujeme) pouze ve zdokonalování komunikačních dovedností. O jednání v herních či dramatických situacích, vyjadřování témat a vlastních postojů pomocí inscenačního tvaru, chápaní dramatického sdělení či pochopení dramatického umění v historickém kontextu, se může dnešním žákům Pedagogického lycea zatím jen zdát. Pro lepší přehlednost nastoleného problému přikládáme srovnávací tabulku učiva těchto dvou oborů.

Tabulka č. 7, Srovnání divadelního oboru gymnaziálního vzdělání s obsahovým okruhem dramatická výchova na Pedagogickém lyceu RVP pro gymnaziální vzdělání

Základní předpoklady dramatického jednání

- mluvní a pohybové dovednosti

- komunikace, technika řeči,

- psychofyzické jednání (řeč, výraz, jednání)

- hlasová hygiena

- tvorba herecké postavy (lidské i loutkové) - týmová spolupráce při tvorbě hereckých a dramatických situací

24

RVP pro Pedagogické lyceum

Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Dramatický obor. 44

xxx

- vytváření herních i dramatických situací ve vazbě na námět a téma Proces dramatické tvorby

- tvorba postavy - tvorba struktury dramatických situací

xxx

- konflikt jako základ dramatické situace - námět a téma inscenace - tvorba textové předlohy inscenace - tvorba režijně dramaturgické koncepce inscenace - technická realizace Proces inscenační tvorby scénografie - tvorba herecké postavy a nacházení vnějších projevů postavy

xxx

- typy herectví - komunikace s diváky

xxx

- reflexe, kritika a hodnocení představení - zrození divadla (divadlo jako rituál) - divadlo a maska - předloha divadelní inscenace - divadlo jako komunikace Dramatické umění

- vyjadřovací a komunikační prostředky divadla - divadlo a jazyk - divadelní prostor - mimoevropské divadelní kultury - divadlo a epika 45

xxx

- reforma divadla - hudební divadlo - divadlo "bez herce" - film a televize - mediální umění

I poslední srovnávací tabulka nám potvrzuje velké nedostatky vzdělávacího obsahu dramatická výchova pro obor Pedagogické lyceum. Stejně jako tomu bylo v předchozím případě, i tady dochází ke shodě pouze v mluvní a hlasové oblasti. V dramatickém oboru pro gymnaziální vzdělávání ale můžeme spatřovat i to, co nám v obsahovém okruhu dramatická výchova pro Pedagogické lyceum tolik chybí. Jedná se o onu návaznost na Rámcový vzdělávací obor základního vzdělávání. Pokud žáci na základní škole tvoří jevištní tvar na základě improvizované situace, jednoduchého příběhu či přednesu, na gymnáziu tuto zkušenost rozvíjí a zabývají se tématem a námětem, tvorbou textové předlohy, režijně-dramaturgickou vizí, technickou realizací inscenace tvorbou herecké postavy a jednání v ní atd. Zkrátka tyto dva dokumenty na sebe navazují a doplňují se. Naším cílem je tuto návaznost a kompatibilitu najít i u oboru Pedagogické lyceum, a ta přijde v následující kapitole.

46

5

Návrh obsahového okruhu dramatická výchova v

Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum

Pátá kapitola této diplomové práce by měla být vyústěním z nespokojeností, které do této chvíle přibývaly, a předložením návrhu a nové podoby obsahového okruhu dramatické výchovy Pedagogického lycea tak, jak bychom si ji z pohledu ateliéru Divadlo a výchova JAMU představovali. Rychlým exkurzem do dějin dramatické výchovy bychom se dostali až do 16. století a období působnosti Učitele národů Jana Amose Komenského. Tehdy se skutečně hrálo ve školách divadlo a Komenský a mnozí další jej využívali jako učební pomůcku. Roku 1764 však byl vydán zákaz na veřejné předvádění školních divadel, čímž skončilo nepraktické vzdělávání humanistického typu a byl nastolen osvícenský realismus. V období 19. a 20. století se divadlo vrací zpět do škol, ne však jako součást výuky, ale jako zájmová činnost. V první polovině 20. století se v USA objevuje sdružení okolo tvořivé dramatiky, ve Velké Británii se zavádí po 2. světové válce nový školní předmět do tříd, o jeho existenci se v tehdejším Československu dozvídáme na konci 60. let. Prof. PhDr. Silva Macková ve své připravované publikaci Divadlo a výchova uvádí, že se v této době "pod názvem dramatická výchova začala rozvíjet práce v mimoškolní výchově – v souborech, kroužcích, v základních uměleckých školách. Současně probíhala celá řada seminářů, kurzů, dílen, ve kterých se další a další zájemci seznamovali v souladu s již tehdy používanou terminologií s dramatickou výchovou. Neseznamovali se ale s vyučovacím předmětem dramatická výchova, tedy s jeho obsahem, cíli, metodami, ale spíše s některými postupy, metodami, technikami, které pak většina účastníků využívala právě v mimoškolní výchově."25

25

MACKOVÁ, S.: Divadlo a výchova - připravovaná publikace

47

Dále uvádí, že název dramatická výchova zpočátku označoval jednak možnou cestu k tvorbě inscenačního tvaru s dětmi a mládeží, také se ale nezapomínalo na touhu po vzniku předmětu na základních školách. "Ukazovalo se také, že řada z těchto metod může být využívána i mimo rámec dramatického umění, divadla jako didaktické metody ve výuce v jiných vyučovacích předmětech. Účastníci zmíněných vzdělávacích akcí (vedle vedoucích souborů a kroužků především učitelé různých vyučovacích předmětů) začali pracovat těmito metodami ve svých předmětech. Vznikla univerzální nálepka metody dramatické výchovy, která byla používána mnohdy pro označení i takových postupů a metod, které s dramatickým obsahem neměly nic společného, existovaly již dříve a mohli bychom je označit souborně jako didaktické hry a cvičení. Někdy se dokonce všechno, co se ve škole odehrávalo mimo tradiční sezení v lavicích s aktivním zapojením žáků, označovalo jako dramatická výchova."26 Toto ohlédnutí zpět pomalu rozkrývá dost zásadní informaci o tom, kdy a kde začíná původní myšlenka dramatické výchovy ztrácet na svém významovém obsahu, tedy dramatickém umění, a místo něj ho začíná nahrazovat cosi doplňujícího, nicméně postupně požírajícího a získávajícího rovnocenné, možná někdy až důležitější postavení. Máme na mysli stále populárnější osobnostně sociální výchovu, která původně velmi dobře doplňovala tu dramatickou, nicméně se na její úkor z vyučovacích hodin dramatické výchovy divadlo čím dál tím víc vytrácelo. V některých případech osobnostně sociální výchova dramatické umění zcela nahrazuje, a žáci se tak s divadlem vůbec nesetkají. Můžeme se jen domnívat, zda s podobnou zkušeností či představou o dramatické výchově pracovali i autoři současné verze Rámcového vzdělávacího programu pro Pedagogické lyceum na svém úkolu. V předchozích kapitolách jsme srovnali obsahový okruh dramatická výchova na horizontální (hudební a výtvarná výchova stejného oboru; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia) a vertikální (návaznost Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání) úrovni. Ve všech případech se současná podoba obsahového okruhu jeví jako zcela nelogická v 26

MACKOVÁ, S.: Divadlo a výchova - připravovaná publikace

48

návaznosti na ty ostatní. Možnou příčinu bychom mohli hledat například právě ve všeobecném a často velmi mlhavém povědomí o skutečné náplni dramatické výchovy. To však není předmětem této diplomové práce. Jejím cílem je na základě výše uvedených skutečností podat návrh nové podoby obsahového okruhu Rámcového vzdělávacího programu pro obor Pedagogické lyceum.

5.1

Návrh obsahového okruhu dramatická výchova

Pokud budeme vycházet z profilace absolventa oboru Pedagogické lyceum, kterou uvádíme v kapitole 3.3.2 Pedagogické lyceum, jsou pro nás nejzásadnější první a třetí bod tamního odstavce, a sice že absolventi tohoto oboru jsou připraveni k dalšímu vzdělávání na vysokých a vyšších odborných školách a podle studované specializace se můžou uplatnit v oblasti volného času a zájmové činnosti dětí a dospělých. To znamená, že musíme obsahový okruh nastavit tak, aby byli žáci daleko lépe a více vybavení všeobecnou znalostí o dramatickém umění a dokázali prakticky (v případě zvolení specializace dramatické výchovy) fungovat v případě uplatnění v divadelních a dramatických kroužcích.

OBSAHOVÝ OKRUH DRAMATICKÁ VÝCHOVA Základním cílem tohoto obsahového okruhu je připravit žáky ke studiu tohoto oboru na vysoké škole s divadelním a pedagogickým zaměřením27 , případně k jiným formám uměleckého vzdělávání. Připravuje žáky také jako lektory volnočasových a mimoškolních zařízení, ve kterých jsou divadelní či dramatické kroužky.

27

  

Ateliér Divadlo a výchova, JAMU (http://difa.jamu.cz/adv/) Katedra výchovné dramatiky, DAMU (https://www.damu.cz/katedry-a-kabinety/katedravychovne-dramatiky) pedagogické fakulty na českých univerzitách se specializací dramatická výchova

49

Obecným cílem je u žáků vytvořit a prohlubovat vztah k dramatickému umění, seznámení se s teorií dramatického umění, poznání dramatického umění v jednotlivých historických epochách, uvědomění si jeho podstaty a důležitosti ve vývoji lidské společnosti, a nalézat v dramatickém projevu estetický a divadelní zážitek. Specifickým cílem je rozvoj a kultivace komunikačních, výrazových a vyjadřovacích prostředků žáků, přivést je k zaujetí vědomého tvůrčího postoje a k hledání lidského jednání (osobního i dramatické postavy) v herních a jevištních situacích, získání dovednosti vyjadřování témat a vlastních postojů skrze prvky dramatického umění a porozumění specifické komunikaci s divákem.

Tabulka č. 8, Vlastní návrh obsahového okruhu Dramatická výchova pro obor Pedagogické lyceum Výsledky vzdělávání

Učivo

- má základní přehled o vzniku a vývoji divadla

1. Vybrané kapitoly ze světového a českého divadla

- je schopen popsat vznik divadla z rituálu a mýtu, dokáže najít v rituálu prvky divadla;

- vznik divadla, divadlo v období pravěku, rituál jako teatrální prvek

- dokáže popsat funkci masky v divadle; - orientuje se v základních divadelních žánrech tragédii a komedii a jejich historickém vývoji; - dokáže popsat vývoj divadla v období středověku, jeho proměny od antiky až po alžbětinské divadlo; - zná funkci dramatického verše, dokáže charakterizovat dílo Williama Shakespeara;

- divadlo v antice, maska a její divadelní využití - divadlo ve středověku - alžbětinské divadlo, William Shakespeare, klasicismus, Moliére - divadelní reforma, světové drama 19. století - počátky českého divadla, národní obrození - české divadlo od druhé světové války po současnost

- zná příčiny a důvody divadelní reformy, dokáže popsat multikulturalitu divadla; 50

- zná autory a díla jednotlivých historických epoch; - v kontextu světového divadla chápe vývoj českého divadla v období národního obrození; - orientuje se ve vývoji českého divadla v poválečné avantgardě, navazujících malých jevištních forem a amatérského/profesionálního divadla 60.-80. let; - orientuje se v současné nabídce světové a české divadelní scény; - ovládá základní terminologii z teorie divadla;

2. Teorie divadla

- zná obsah a principy Aristotelovy Poetiky;

- základní stavební prvky dramatu, dramatická situace, dramatický konflikt

- zná základy a principy dramatické situace, v dramatickém textu umí vyhledat a rozpoznat dramatický konflikt; - zná divadelní druhy a divadelní žánry, umí zařadit dramatické texty z hlediska žánrovosti; - zná základní složky divadelní inscenace a dokáže je analyzovat;

- Aristoteles; Poetika

- dramatický text, scénář, dramatizace - divadelní druhy a žánry - inscenace a její základní složky - rozbor inscenace - návštěva divadelních představení/televizní záznamy inscenací

- umí rozebrat divadelní inscenaci, pravidelně se seznamuje s divadelními recenzemi, vytváří si vlastní názor na zhlédnutá představení; - navštěvuje divadla, sleduje televizní záznamy inscenací; - vysvětlí funkci komunikace v divadle, uvede její zásady a pravidla;

3. Základní předpoklady dramatického jednání

- charakterizuje druhy a prostředky verbální i neverbální komunikace, dokáže ji aplikovat v dramatickém umění;

- psychosomatické dovednosti, práce s dechem, hlasem, artikulace, držení těla, verbální a neverbální komunikace;

- ovládá práci s dechem a hlasem a artikulačním ústrojím;

- psychofyzické jednání - řeč, výraz, jednání ; 51

- ovládá techniku mluveného projevu a základní principy přednesu literárního či dramatického textu; - zná a ovládá principy tvorby jevištní postavy, umí v ní jednat a rozehrávat individuálně i s partnery;

- tvorba jevištní postavy a jednání v ní, umění jednat v dramatických a herních situacích, strukturace herní a jevištní situace; - týmová spolupráce při rozvoji herních a jevištních situací;

- dokáže spolupracovat s partnery a uplatňovat základní prvky improvizace ve vznikajících situacích; - dokáže hledat a určovat témata a náměty dramatických situací a větších jevištních tvarů;

4. Proces dramatické tvorby

- dokáže plnohodnotně využít a pracovat s vybraným tématem;

- nalézání témat v běžném životě

- dokáže využít a přetransformovat náměty situací do herního a jevištního jednání; - rozpozná a odlišuje různé typy herectví; - dokáže přijmout postavu, vytvořit její charakter a motivace, rozumí vztahům s ostatními postavami a dokáže v ní jednat v herních i jevištních situacích; - zvládá principy divadelní komunikace s divákem; - dokáže zpracovávat náměty a témata do různých podob textu; - ovládá základní dramaturgické principy divadla, které dokáže uplatnit při tvorbě jevištního tvaru; - umí zdramatizovat předlohu, která má epický i lyrický charakter; - zná režijní postupy a dokáže si vytvořit základní představu o jevištním tvaru, a koncepčně ji obhájit; - umí vyložit vnitřní (charakter, motivace, vztahy, postoje, názory) i vnější podobu herecké postavy; - dokáže reflektovat svůj výkon i

- náměty a témata v situacích, jejich nalézání, vyjadřování a sdělování - projektování námětů a témat v herních i jevištních situacích - herecké postavy (typové, charakterové) - tvorba postavy, jejího charakteru, motivace, vztahů, projevů a její prověřování v herních a jevištních situacích - komunikace s divákem, prezentace, zpětná vazba

5. Proces inscenační tvorby - hledání tématu, tvorba textové předlohy, hledání textové předlohy - dramaturgie divadla, dramatizace předlohy - dramaturgicko - režijní koncepce - technická realizace, scénografie, hudba - tvorba herecké postavy, její výklad, charakter, motivy, vztahy, postoje, názory, vnější postoje - reflexe, hodnocení, kritika představení 52

výkony ostatních, umí je hodnotit pomocí divadelní terminologie, a ovládá základní principy divadelní kritiky; - chápe význam dramatické výchovy v kontextu historie školního divadla ve světě i u nás; - charakterizuje jednotlivé metody a techniky dramatické výchovy, a dokáže je v praxi aplikovat; - orientuje se v jednotlivých formách dramatické výchovy, zná její východiska, obsah a cíle;

6. Dramatická výchova - historie školního divadla - metody a techniky dramatické výchovy - formy dramatické výchovy, východiska, obsah a cíle - uplatnění procesu dramatické a inscenační tvorby v praxi

- dokáže propojit dramatické a inscenační metody a techniky práce;

53

Závěr Diplomová práce Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum měla za úkol splnit několik cílů. Jednak jsme chtěli čtenáři představit rámcový vzdělávací program v obecné rovině pro střední odbornou školu v kontextu českého školství a následně se zaměřit na konkrétní obor - Pedagogické lyceum a konkrétní obsahový okruh - dramatická výchova. Druhým cílem bylo pro tento obsahový okruh vytvořit návrh jeho nového obsahu, který by současnou podobu radikálně proměnil a doplnil o mnohé, především "na divadlo, a o divadle" zaměřené učivo. Současná podoba tohoto kurikulárního dokumentu totiž není v obsahovém okruhu dramatická výchova divadlem a dramatickým uměním zcela naplněna. To jsme se pokusili ukázat i na základě několika srovnávacích tabulek, nejdříve s výtvarnou a hudební výchovou, které se ve stejném dokumentu taktéž objevují, a považujeme je z pohledu uměleckého vzdělání za srovnatelné. Dále pak ve srovnání s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělání, ve kterém jsme hledali návaznost na námi sledovaný dokument, která se tam téměř vůbec neobjevuje. S Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělání jsme obsahový okruh dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum srovnávali také z toho důvodu, že se u mnohých absolventů tohoto oboru předpokládá jejich studium na pedagogických fakultách a následná učitelská praxe v základních školách. Je jasné, že po srovnání podílu divadelní teorie a praxe v těchto dvou dokumentech můžeme konstatovat obrovský nepoměr, stejně jako při srovnání příbuzného gymnaziálního vzdělání, ve kterém se opět potvrdila naprostá absence divadla v případě Pedagogického lycea. To jsme srovnávali zejména z důvodu příbuznosti těchto dvou oborů, kdy Pedagogické lyceum rovněž poskytuje všeobecné vzdělání s maturitou stejně jako gymnázium, ale s rozdílem zvýšené hodinové dotace předmětu pedagogika a psychologie. Výsledkem těchto několika srovnávacích tabulek je poté návrh nové podoby obsahového okruhu dramatická výchova pro obor Pedagogické lyceum.

54

Když jsem před dvěma lety nastoupil jako pedagog Cyrilometodějského gymnázia a střední odborné školy pedagogické v Brně, dostal jsem jasný úkol. Měl jsem vytvořit koncepci tříletého studia specializace dramatická výchova a návrh podoby maturitní zkoušky. Rámcový vzdělávací program pro tento obor, který se měl v tu chvíli stát odrazovým můstkem, se naopak stal nepoužitelným dokumentem, ze kterého jsem nemohl téměř nic využít. Kapitola pátá "Návrh obsahového okruhu dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum" je mou vlastní reakcí na tento stále přetrvávající problém, a měl by mi pomoci splnit můj úkol. Jsem si plně vědom, že se mnohým odborníkům, kteří do této diplomové práce nahlédnou, bude zdát můj návrh možná nadnesený a z hlediska časové dotace nerealistický. Nicméně je navrhovaný pro školy, které můžou specializaci uvést v maximální časové dotaci. Názor na nadnesenost, která může být v mém návrhu spatřována, má ale také zároveň upozorňovat na fakt, že dramatická výchova ještě stále není považována za rovnocenného partnera ke zbývajícím dvěma výchovám. Ty mají navíc v základním vzdělání úplně jiné postavení: školy je do svého vzdělávacího programu musí zařadit, tu dramatickou naopak jen můžou. Už v této rovině tedy spatřuji jakýsi handicap tohoto oboru, který se promítne v rovině sekundárního vzdělávání, ve kterém se někteří žáci s dramatickou výchovou setkají možná (když budou mít dostatek štěstí) vůbec poprvé. Kdyby měli stejný "náskok", jaký získávají v ostatních dvou výchovách, patrně by mohl za mnou v této práci stát úplně jiný návrh obsahového okruhu, takový, který již rozvíjí získané základní divadelní vědomosti a dovednosti a zabývá se rozvojem tvůrčí osobnosti v daleko rozvinutější podobě. Doufejme, že se k tvorbě tohoto typu návrhu někdo někdy přirozeným vývojem událostí dostane.

55

Použitá literatura Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005

Zákon č. 111/1998 Sb., Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů s datem účinnosti: 22. 4. 1998

Rámcový vzdělávací program 78-42-M/03 Pedagogické lyceum, aktuální znění k 19. 4 . 2010 [online]. 2010. [citováno 19. 4. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://zpd.nuov.cz/RVP_4_vlna/RVP_7842M03_Pedagogicke_lyceum.pdf

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, aktuální znění k 1. 9. 2010 [online]. 2010. [citováno 5. 4. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, aktuální znění k 1. 9. 2007 [online]. 2007. [citováno 20. 4. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf

Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Dramatický obor. [online]. c2005, [cit. 26. 4. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/371/dramaticky-obor.html/

Ministerstvo školství. Nové nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. [online]. c2010, [cit. 26. 4. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.msmt.cz/vzdelavani/nove-narizeni-vlady-osoustave-oboru-vzdelani-v-zakladnim

56

Národní ústav odborného vzdělávání. Odborné vzdělávání. [online]. c2008, [cit. 6. 5. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.nuov.cz/pocatecni-odbornevzdelavani

Metodický portál. Dramatický obor. [online]. [cit. 6. 5. 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/371/DRAMATICKY-OBOR.html/

MACKOVÁ, S.: Divadlo a výchova - připravovaná publikace

57

Přílohy Příloha č.1: Schéma vzdělávacího systému České republiky (obrázek)

58

Příloha č.2: Návrh na maturitní otázky oboru Pedagogické lyceum (text) 1. Divadlo v období pravěku, starověku 2. Antické Řecko a Řím 3. Středověké divadlo 4. Alžbětinské divadlo 5. Divadelní reforma, světové drama 19. století 6. Počátky českého divadla od národního obrození 7. Česká divadelní avantgarda 8. Česká dramatická tvorba od konce 50. let do současnosti 9. Aristotelova Poetika, drama, stavba dramatu 10. Dramatická situace, dramatický konflikt, dramatizace 11. Rozbor divadelní inscenace, recenze divadelní inscenace 12. Divadelní druhy a žánry 13. Alternativní divadelní formy 14. Herectví jako profese, přístupy k herecké výchově, vývoj v kontextu dějin divadla 15. Dramaturgie a režie, jako součást divadelních profesí, české režijní osobnosti 16. Herní a jevištní jednání 17. Osobnostně sociální výchova jako součást dramatické výchovy 18. Teorie dramatické výchovy: její východiska, obsah a cíle 19. Teorie dramatické výchovy: vývoj, metody a techniky 20. Teorie dramatické výchovy: formy, proces, skupina, prostor, osobnosti, typy 21. Teorie dramatické výchovy: proces, metody vedení skupiny, vzdělávání v oboru 22. Divadlo Fórum Augusta Boala 23. Hlasová hygiena a technika mluveného projevu 24. Práce s textem, přednes poezie 25. Loutka, práce a práce s předmětem

59