Rajonizace zemědělské výroby Kategorizace
výrobních oblastí z hlediska vhodnosti pro specifické zemědělské využití na základě přírodních podmínek
Stanovištní podmínky: komplex abiotických a biotických faktorů prostředí Abiotické topografické geologické klimatické pedologické hydrologické Biotické flóra a fauna společenstva antropogenní vlivy
charakteristické klimatické poměry
geneze půdy
činnost organismů geologické poměry geografická poloha (zeměpisné souřadnice, nadmořská výška)
Klimatické poměry
teploty a srážky průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek vegetační teplotní konstanta vláhové poměry hydrotermický koeficient Langův dešťový faktor sluneční svit délka slunečního svitu
Klimatická regionalizace ČR Třída
Průměrné trvání období s teplotou vzduchu ≥ 10 °C (dni)
I
178 a více
II
160 - 177
Průměrný roční úhrn srážek > 580 mm
Průměrný roční úhrn srážek ≤ 580 mm Období bez srážek > 22 dní
V Čechy, SV Morava
1 800 032 ha
142 - 159
2 932 874 ha
Z Čechy, J Čechy
574 898 ha
41 356 ha
124 - 141
3 433 ha
do 123
Z Čechy
Z Čechy, Českomoravská vysočina
997 687 ha
IX
V Čechy
J Čechy, SV Čechy
VII
X
Polabí, J Morava
7 785 ha
VI
VII
J Morava, Praha
1 141 895 ha
IV
V
Období bez srážek ≤ 22 dní
10 282 ha
III
Příklady lokalit
387 621 ha
Moravec a Votýpka (1998), upraveno dle Klabzuba a kol. (1999)
Z Čechy
horské polohy
Klimatické regiony v ČR
Půdní podmínky půdní typ (geneze půdy) půdní druh (zrnitostní složení) chemické vlastnosti (obsah živin, pH) fyzikální vlastnosti (sorpční vlastnosti) biologické vlastnosti
Hnědozem (mírně vysvětlený eluviální horizont přecházející do luvického)
hnědozem-orná půda
hnědozem-lesní půda
Vliv zrnitostního složení na půdní vlastnosti
Schopnost přijímat vodu (retence) Propustnost Vododržnost Provzdušněnost Záhřevnost Biologická aktivita Poutání a uvolňování živin Zpracovatelnost
Klasifikace zemin podle zrnitostního složení (podle Kopeckého) % jílnatých částic 0-10 10-20 20-30 30-45 45-60 60-75 nad 75
označení
skupina půd
písčitá hlinitopísčitá písčitohlinitá hlinitá jílovitohlinitá jílovitá jí l
lehké lehké středně těžké středně těžké těžké těžké těžké
Půdní fond ČR
Celková výměra 7 887 tis.ha
Zemědělská půda:
orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé kultury, zahrady, louky, pastviny, TTP
Nezemědělská půda: lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, ostatní
Rozdělení půdního fondu v ČR Bilance půdy k 31.12.2001 – v tis.ha
Zdroj: Statistické ročenky: www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/10n1-02 http://www.cuzk.cz/adr07/rocenka/roc_03.pdf
Bonitace zemědělské půdy – ohodnocení kvality
BPEJ – bonitované půdně-ekologické jednotky vyhláška MZe ČR 327/1998 Sb. 1. číslice (KR – klimatický region) 2. a 3. číslice (HPJ – hlavní půdní jednotka) 4. číslice (svažitost a expozice) 5. číslice (skeletovitost a hloubka půdy)
Kvalita zemědělského půdního fondu
Výsledky bonitace ZPF ze 70. let minulého století: 60 % ZPF na půdách méně až málo úrodných Nadprůměrně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je 54 % pro agroekosystémy zcela nevhodných cca 6 %. V nadmořské výšce nad 500 m n.m. se nachází více než 20 % zemědělského půdního fondu.
Výnosnost půdy
Hodnota výnosnosti půdy je vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice od 6 do 100 bodů. Nejnižší hodnotě 6 bodů odpovídá půda na příkrých svazích (nad 30 %), ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, pokrytá travním porostem. Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, na úplné rovině (oblast Haná, Hradec Králové). Národní průměr bodové hodnoty výnosnosti veškeré půdy v ČR je 42,2 bodů.
Průměrná cena zemědělské půdy
Evidence půdy majetkoprávní vztahy PK pozemkový katastr KN katastr nemovitostí uživatelské vztahy KN (pronájem, daně) LPIS (způsob využití, dotace)
LPIS – (Land Parcel Information System) – GIS k evidenci využití zemědělské půdy
www.lpis.cz
Vlastnosti LPISu LPIS je postaven na jedinečné centrální databázi Základní evidenční jednotkou LPIS je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Aktualizace databáze probíhá on-line reálném čase prostřednictvím VPN z 63 reg. pracovišť MZe Bez vědomí farmáře není možné změnit data o jím užívaných blocích
Ukázka „půdních bloků“
Historie rajonizace
Rakousko Uhersko oceňováníparcel na základě půdní úrodnosti 1918 - kategorizace území do 4 výrobních oblastí na základě podmínek půdních a klimatických, výrobních podmínek hospodářských (poloha, cena výrobků, pracovní poměry), složení kultur (pole, louky, pastviny, úhor), skladby pěstovaných plodin a odrůd. řepařská obilnářská obilnářsko-bramborářská pícninářská Tyto výrobní oblasti byly sestaveny
Výrobní oblasti a přirozené zemědělské krajiny (NOVÁK a kol., 1925)
Zemědělské výrobní typy (ZVT)
50. léta 20. století
Zařazení katastrálních území do výrobních typů a podtypů (subtypů) syntézou půdních, klimatických a terénních podmínek Sloužilo pro účely stanovení zemědělské daně (Zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani) ZVO vytvářejí třídicí základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky, hodnocení podnikatelských subjektů a jejich produkčních a ekonomických výsledků
Zemědělské výrobní typy kritéria pro zařazení genetický půdní typ, půdní druh průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek poloha, reliéf terénu, nadmořská výška zpracovatelnost půdy
Zemědělské výrobní typy a subtypy
kukuřičný k.-pšeničný, k.-ječný, k.-žitný řepařský ř.-pšeničný, ř.-ječný, ř.-žitný bramborářský b.-pšeničný, b.-ječný, b.-žitný, b.-ovesný horských hospodářství na mělkých půdách, na hlubších půdách
Výrobní typy a subtypy
Zóny vhodnosti pro jednotlivé plodiny zohledňující terénní, půdní a klimatické činitele a s přihlédnutím k některým činitelům ekonomickým (zprac. průmysl) I. velmi vhodná II. vhodná III. méně vhodná IV. nevhodná
Výrobní oblasti a podoblasti
Vyhlášeny v roce 1959 (Vyhláška MZe č. 213/1959 Úř. l.). Za účelem plánování výroby, správních úkonů a podrobného statistického hodnocení Každé obci byla přiřazena jedna konkrétní kategorie výrobního území používané pro daňové účely do r. 1966, později pro statistiku
Výrobní oblasti 5 výrobních oblastí kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko-ovesná horská zahrnujících 11 podoblastí
Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a podoblasti V roce 1996 Na základě výsledků bonitace zemědělských půd ČR, tj. (BPEJ) a jejich ocenění náhrada starého členění z roku 1959 5 výrobních oblastí s 21 podoblastmi
Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) 1) kukuřičná (K), typ kukuřičnořepařsko-obilnářský 2) řepařská (Ř), typ řepařskoobilnářský 3) obilnářská (O), typ obilnářskokrmivářský 4) bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský 5) pícninářská (P), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu
Zastoupení ZVO na ZP K1 2,6 K2 1,9 K3 1,3 K4 0,8 K5 0,1 6,7 Ř1 8,4 Ř2 3,1 Ř3 3,9 Ř4 4,7 Ř5 4,4 24,5 O1 7,7 O2 9,7 O3 13,8 O4 9,3
40,5
B1 1,9 B2 6,0 B3 6,2 B4 4,4
18,5
P1 5,4 P2 3,4 P3 1,2
10,0
ZVO kukuřičná Relief terénu Nadmořská výška Klimatický region
rovinný až méně zvlněný do 250 m velmi teplý suchý (VT )
Průměrná roční teplota
9 - 10 0 C
Průměrná roční srážka
500 - 600 mm
Suma teplot nad 10 0 C
2800 - 3100
Výskyt suchých veg. období
30 - 50 %
Kukuřičná ZVO
Jižní Morava Pěstované plodiny:
Obilniny: kukuřice na zrno, kvalitní potravinářské pšenice včetně tvrdé, sladovnický ječmen Okopaniny: cukrovka, rané brambory Olejniny: slunečnice Luskoviny: čočka Pícniny: vojtěška Ostatní: teplomilné ovoce a zelenina, vinná réva
Řepařská ZVO
Polabí, Poohří, Haná Pěstované plodiny:
Obilniny: kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, (kukuřice na zrno) Okopaniny: cukrovka, rané brambory Olejniny: slunečnice, řepka, mák Luskoviny: bob, hrách Pícniny: vojtěška, vičenec, silážní kukuřice Ostatní: teplomilné ovoce, vinná réva, zelenina
Obilnářská ZVO
plzeňsko, českobudějovicko, jindřichohradecko, orlicko-ústecko, uherskohradištsko,… Pěstované plodiny:
Obilniny: pšenice potravinářská i krmná, sladovnický ječmen, krmný ječmen Okopaniny: brambory Olejniny: řepka, mák, olejný len Luskoviny: hrách Pícniny: jetel, (vojtěška), silážní kukuřice Ostatní: brukvovitá zelenina, sady jabloní a peckovin
Bramborářská ZVO
pelhřimovsko, havlíčkobrodsko, svitavsko, klatovsko Pěstované plodiny:
Obilniny: pšenice krmná (potravinářská), krmý (sladovnický) ječmen, žito, oves Okopaniny: brambory, krmná řepa Olejniny: řepka, mák, olejný len Luskoviny: hrách, peluška Pícniny: jetel, silážní kukuřice, senážní oves Ostatní: kmín, trávy na semeno
Pícninářská ZVO
pohraniční podhorské oblasti, bruntálsko, šumpersko, orlicko-ústecko, … Pěstované plodiny:
Obilniny: pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves Okopaniny: brambory Olejniny: řepka, len Luskoviny: hrách Pícniny: jetel, senážní oves, jetelotravní směsi
ZVO bramborářská, podoblast B1
• území v mírně teplém a vlhčím klimatu • převážně v nadmořské výšce 400 až 550 m • terén je převážně mírně zvlněný s malou horizontální a vertikální členitostí (sklonitost do 5 0 ) • půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, s malou skeletovitostí • hnědé půdy s průměrnou produkční schopností, vhodné pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné a konzumních brambor • zastoupena v okresech Havlíčkův Brod, Třebíč a Pelhřimov • na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,9 %
ZVO bramborářská, podoblast B4 •území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu (MT4 a MCH), v n. m. 500 až 650 m •výrazná členitost a svažitost území (až nad 12 0 sklonitosti ). Stupeň zornění je kolem 60 % •hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, kamenité, hlinitopísčité až písčitohlinité •pěstební podmínky pro většinu zemědělských plodin i pro brambory jsou podprůměrné až nevhodné • zastoupena v okresech Příbram, Klatovy, Havlíčkův Brod, Jihlava a Žďár nad Sázavou •na celkové výměře ZP v ČR se podílí 4,4 % .
ZVO pícninářská, podoblast P1 •v mírně chladném až chladném klimatu (MCH a CH ), v nadmořské výšce nad 600 m •terén členitý se střední svažitostí, zornění pod 50% •převažují hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, méně skeletovité •pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu •zastoupena v okresech Český Krumlov, Klatovy, Ústí nad Orlicí, Bruntál, Šumperk a Frýdek-Místek •na celkové výměře ZP v ČR se podílí 5,4 %
ZVO pícninářská, podoblast P3 •v mírně chladném a chladném klimatu (MCH a CH), v nadmořské výšce nad 650 m •terén s výraznou členitostí a svažitostí (i nad 17 0 sklonitosti ) . Stupeň zornění je pod 20 % •půdy mělké a kamenité •pěstitelské podmínky s výjimkou nejpříznivějších poloh jsou pro pěstování zemědělských plodin nevhodné •v okresech Klatovy, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Bruntál a Vsetín •na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,2 %.
LFA
(Less Favoured Areas) (méně příznivé oblasti)
Legislativní opora (EU): •Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu •Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
Cíle podpory LFA v EU podle NR 1257/1999: záruce pokračujícího využívání zemědělské půdy, a tím k zachování životaschopné venkovské komunity; zachování venkovské krajiny; zachování a posílení trvale udržitelných systémů hospodaření, které budou jmenovitě brát ohled na požadavky ochrany životního prostředí.
LFA
(Less Favoured Areas) (méně příznivé oblasti)
Nařízení vlády č. 75/2007:
o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě
Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (od r. 2003) (1) Méně příznivé oblasti horské oblasti („oblast typu H“), ostatní méně příznivé oblasti („oblast typu O“), oblasti se specifickými omezeními („oblast typu S“). (2) Oblasti s environmentálními omezeními („oblast typu E“) se dále nečlení.
Návrh LFA pro HRDP
Horské oblasti
(čl. 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 600 m nebo průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveň sklonitost nad 7° (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci.
Horské oblasti
a) horská oblast typu HA – obce, příp. katastrální území části obce, s nadmořskou výškou nad 600 m n. m. nebo s výškou 500 až 600 m n. m. a zároveň se svažitostí vyšší než 15 % na 50 % území této obce nebo katastrálního území části obce b) horská oblast typu HB – obce, příp. katastrální území části obce, nesplňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za účelem zachování celistvosti horské oblasti do této oblasti zařazeny
Ostatní méně příznivé oblasti „O“ (čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999)
Ucelená území, která zároveň splňují všechna tato kritéria: v rámci okresu (NUTS IV):
průměrná výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR)
v rámci kraje (NUTS III):
hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 (průměr ČR je 130 obyvatel na km2) podíl pracovníků zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 8% (průměr ČR je 4,38 % dle sčítání roku 2001) Do ostatních méně příznivých oblastí byly zařazeny i části obcí (katastrální území) pokud jejich průměrná výnosnost zemědělské půdy je menší než 34 bodů a s ostatní méně příznivou oblastí územně souvisí.
Ostatní méně příznivé oblasti
c) ostatní méně příznivá oblast typu OA – obce, příp. katastrální území části obce, s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8 % d) ostatní méně příznivá oblast typu OB – obce, příp. katastrální území části obce, s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8 %. Tyto obce nebo katastrální území byly zařazeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachování celistvosti této oblasti
Oblasti se specifickými omezeními „S“ (čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Kritéria:
Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadě a východě České republiky, s průměrnou výnosností půdy menší než 34 bodů (80% průměru ČR). Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreační zázemí měst a k rozvoji turistiky. Jednotlivá území obcí nebo katastrálních území s výnosností půdy pod 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 70 (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy katastrálního území, která se nacházejí uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí. Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí.
Oblasti se specifickými omezeními
specifická oblast typu S – obce, příp. katastrální území části obce, s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů nebo výnosností 34 až 38 bodů a zároveň se sklonitostí vyšší než 7° na 50 % zemědělské půdy obce nebo katastrálního území části obce – tyto obce nebo katastrální území nenáleží do kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria pro ostatní méně příznivou oblast
Oblasti typu E
území 1. zóny národních parků nebo chráněných krajinných oblastí[1]) označená Ministerstvem životního prostředí v souladu s právními předpisy Evropských společenství[2]) jako oblasti ochrany ptactva, nebo území 1. zóny národních parků nebo chráněných krajinných oblastí4) označená Ministerstvem životního prostředí v souladu s právními předpisy Evropských společenství[3]) jako velmi cenné území z hlediska ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a schválená Komisí.
[1]) § 14 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [2]) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. [3]) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Oblasti se specifickými omezeními Do oblasti se specifickými omezeními (LFA typu S) jsou zařazeny obce, případně katastrální území částí obcí, která nenáleží do ostatních LFA nebo do horské oblasti a pro která platí, že: a) průměrná výnosnost zemědělské půdy na území obce, případně katastrálního území části obce je nižší než 34 bodů, nebo b) průměrná výnosnost zemědělské půdy v katastrálním území části obce je vyšší nebo rovna 34 bodům a zároveň nižší než 38 bodů a zároveň sklonitost na nejméně 50 % výměry zemědělské půdy v katastrálním území části obce je vyšší než 7 stupňů.
LFA oblasti dle NV č. 75/2007
Konkretizace obecných kritérií pro vymezení LFA v ČR a členění LFA oblastí • Horské oblasti H – členění na typy HA a HB • Ostatní oblasti O – členění na typy OA a OB • Specifické oblasti S
Průměrné sazby vyrovnávacího příspěvku pro jednotlivé typy LFA
Platba vyrovnávacího příspěvku je realizována na LPIS. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje na půdní blok, případně jeho díl s kulturou travní porost.
Zranitelné oblasti Vymezení zranitelných oblastí
V souladu s právem Evropských společenství (směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991) bylo vydáno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky a jejich seznam je uveden v příloze č. 1 tohoto nařízení. Přehled rozsahu zemědělské a orné půdy ve zranitelných oblastech ČR podle NUTS 4 je uveden v tabulce. Vymezené zranitelné oblasti budou přezkoumány (4 letý cyklus) a výsledky přezkoumání spolu s návrhy na úpravu jejich rozsahu předloží Ministerstvo životního prostředí – od 1.9.2007 – v platnosti nařízení vlády č. 219/2007 .
Ve zranitelných oblastech platí zákaz používání dusíkatých hnojiv v období, které je uvedeno v tabulce. Neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny a zakryté plochy.
Provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech se nařizuje v § 11 tohoto nařízení. Skupiny půd ohrožených erozí, kde je nutno aplikovat vhodná agrotechnická protierozní opatření dokumentuje tabulka:
Použitá a doporučená literatura: Němeček, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha, Praha, 79 s. Němec, J. (2001): Bonitace a oceňování zemědělské půdy České republiky. VÚZE Praha, 260 s. MZe ČR (1999): Situační a výhledová zpráva. Půda, 57 s. MZe ČR (1999): Situační a výhledová zpráva. Půda 80 s.
Sazba vyrovnávacího příspěvku v oblasti typu HA 4 680 Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu HB 4 014 Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu OA 3 490 Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu OB 2 820 Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu S 3 420 Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu E 2 800 Kč na 1 ha travních porostů
Struktura méně příznivých oblastí LFA
Celková výměra území tis ha
%
ZPF tis ha
orná půda %
tis ha
% zornění
TTP tis ha
%
Oblast typu H
1760,7
22,3
622,1
14,5
257,3
52,2
346,4
55,7
Oblast typu O
2188,3
27,8
1212,9
28,3
887,0
73,1
283,2
23,3
Oblast typu S
596,9
7,6
294,3
6,9
147,9
50,3
125,3
42,6
LFA celkem
4545,9
57,7
2129,3
49,8
1292,3
60,7
754,9
35,5
Příznivá oblast
3337,8
42,3
2150,5
50,2
1789,7
83,2
205,8
9,6
celkem
7883,7
100,0
4 279,9
100,0
3 082,4
72,0
961,1
22,5
Význam LFA:
vymezení oblastí s méně vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu klasifikace území v souladu s evropskými pravidly dotační podpora vhodného režimu hospodaření podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství náhrada hospodářské újmy z titulu omezení intenzity výroby
