Radarová stanice na kótě 718,8. ve Vojenském újezdu Brdy

Radarová stanice na kótě 718,8 ve VÚ Brdy

Biologické hodnocení

Radarová stanice na kótě 718,8 ve Vojenském újezdu Brdy

Biologické hodnocení (výtah) podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších úprav

GeoVision s. r. o., Částkova 73, 326 00 Plzeň, tel.: 724 088 651; [email protected]



Popis a základní ekologické charakteristiky krajiny Poloha a základní údaje o území Vymezené zájmové území pro biologické hodnocení stavby se nachází ve Vojenském újezdu Brdy a představuje plochy v širším okolí kóty 718,8 jihozápadně a západně od Hořejšího padrťského rybníka v jihozápadním okraji vojenského újezdu. Nachází se v mírně zvlněném terénu převážně porostlém lesem s častými prameništi drobných toků. Zkoumané území představují v současné lesy zvláštního určení (s širším okolí též lesy ochranné), které jsou hospodářsky využívané a rozčleněné. Bezlesí je tvořeno extenzívními loukami, v širším okolí též aktuálně antropicky nevyužívanými plochami (postagrární lada s nálety pionýrských dřevin) - okolí bývalé obce Padrtě a rybníky. Pozemky ve vymezeném rozsahu zájmového území jsou ve vlastnictví státu. Převažujícím využitím pozemků s trvalým záborem jsou pozemky určené k plnění funkce lesa, ostatní plochy, vodní toky a komunikace. Záborový elaborát dosud nebyl vytvořen. Historie území Prvním historicky známým sídlem v širším okolí zkoumané oblasti byl Teslínský klášter. Tento klášter, označovaný vzhledem k jeho charakteru také vhodněji jako klášterec či probošství, byl založen již na počátku 14. století benediktinskými mnichy z kláštera Ostrov u Davle. Během husitských válek byl klášter dobyt (8.2.1421) a poté zanikl. V blízkosti kláštera existovala také vesnice, sloužící jako hospodářské zázemí, která zanikla patrně společně s klášterem. Tato středověká ves ležela pravděpodobně zhruba v prostoru plánované stanice (v prostoru zóny I. – provozní) a nebo nedaleko severně odtud. Bezlesí zaniklého kláštera a vísky se však i nadále udržovalo, nejméně do 2. pol. 18. stol. a posléze bylo beze zbytku zalesněné (ČÁKA 1998); josefská mapa (mapování za vlády císaře Josefa I. na sklonku 18. století) ukazuje vcelku rozsáhlé bezlesí (nejspíše louky) rozkládají se na řádově několika desítkách hektarů. Později byl název přenesen na stávající o 2 km jižněji ležící osadu Teslíny. Pozdější obce nevznikly naráz, ale v různých časových obdobích, přičemž největšího rozvoje dosáhlo osídlení v souvislosti s rozvojem hornictví a průmyslu v 18. až 19. století. Z 2. pol. 14. st. je doložen Kolvín, který měl relativně příznivé podmínky pro zemědělství. Proto měl více zemědělský charakter (větší počet sedláků), než např. sousední Padrť, kde bylo zemědělství většinou jen doplňkovou činností obyvatelstva (sdělení pamětnice z Padrťě). Ves Padrť byla založena v 2. pol. 16. stol. a to zřejmě v návaznosti na vybudování Padrťských rybníků (ČÁKA 1998). Ves Záběhlá byla založena r. 1730 na již předtím existující lesní louce. Bezlesí bylo záhy rozšířeno a obec se rozrostla na 3 celky (Přední a Zadní Záběhlá, V Budách). Opodál stojící ves Míšov byla založena v souvislosti se sklářskou výrobou ve 2. pol. 17. stol (ADLER 1977, ČÁKA 1986). Jak již bylo naznačeno, rozsáhlé Padrťské rybníky, které tvoří dominantu zkoumaného území, vznikly patrně až v 16. století a sice nejspíš v souvislosti s železářstvím (plavení dřeva, pohon hamrů).



Po vzniku vojenského prostoru v r. 1928 vesnice zůstaly normálně osídlené i nadále. V létech 1939 - 1945 byl vojenský prostor převzat Wehrmachtem a obce byly částečně vysídleny. Po válce se do vojenského prostoru navrátila československá armáda a obyvatelstvo se mohlo vrátit. Na počátku 50. let však došlo k opětovnému a tentokrát konečnému vysídlení obyvatelstva a následnému srovnání obcí i většiny samot (hájoven apod.) uvnitř vojenského prostoru se zemí (ČÁKA 1998, sdělení pamětníků). V důsledku toho ustalo obhospodařování bezlesí a došlo k rozvoji travinných lad. Ochrana přírody ve středních Brdech Pozornost přírodě Brd byla věnována už od samých počátků systematičtějšího přírodovědného průzkumu Čech, tj. od 2. pol. 18. stol.. Brdy přitahovaly pozornost zejména paleontologů a botaniků. Prvními botanickými pracemi jsou popisy území Jiraskem z let 1786 a 1788. K podrobnějšímu poznání Brd přispěly zejména práce prof. Domina (DOMIN 1903, 1925, 1926). V následujících desetiletích se přírodovědný výzkum středních Brd výrazně utlumil, nicméně v 80. letech byl proveden v rámci velkého projektu na průzkum vojenských prostorů též průzkum Vojenského újezdu Brdy. Tuto studii vypracoval pro tehdejší Ministerstvo národní obrany Botanický ústav ČSAV (KOPECKÝ ET AL. 1983). Velká pozornost se přírodě Brd a její ochraně věnovala v 1. pol. 90. let 20. století, kdy se (znovu)projevila snaha vyhlásit celé území velkoplošnou chráněnou oblastí, aniž by to bylo v rozporu s využitím prostoru pro výcvik vojsk. Brdy byly oficiálně navrženy na CHKO (diskuse o reálnosti vyhlášení viz např. PETŘÍČEK IN NĚMEC 1993, MOUCHA IN NĚMEC 1993). V této době byla provedena první soustavnější inventarizace přírodovědně nejvýznamnějších ploch, které měly být v brzké době vyhlášeny jako MZCHÚ (NĚMEC 1993, CÍLEK ET LOŽEK 1993). Přes veškerá očekávání k vyhlášení chráněných území nedošlo. Problematikou ochrany přírody v Brdech se zabývalo během 90. let několik konferencí, pořádaných okresním úřadem v Příbrami ve spolupráci s MŽP a MO. Příspěvky jednotlivých autorů jsou uvedeny ve sbornících (NĚMEC 1993, NĚMEC 1994, NĚMEC 1998). Souborný přehled hlavních výsledků přírodovědného bádání podává monografie „Střední Brdy“ (CÍLEK ET AL. 2005), do které přispěla dlouhá řada regionálních odborníků. Poslední významný počin ochrany přírody dotýkající se také (a to často se zvláštním důrazem) vojenských újezdů (neboť ve vojenských újezdech se nacházejí významné rozlohy přírodních stanovišť v zájmu Evropského společenství) byla příprava evropské soustavy Natura 2000 v rámci České republiky. Na základě podrobných zoologických průzkumů a detailně provedeného mapování biotopů byly podle formalizovaných, pevně daných kritérií vymezeny lokality pro zmíněnou soustavu evropsky významných lokalit. Některé tyto lokality (v Brdech jsou to zatím ty lokality, které mají zoologický předmět ochrany) byly již schváleny vládou. Ostatní lokality představují kompromisní návrh na doplnění tzv. národního seznamu lokalit, na kterém se shodla AOPK ČR (MŽP) s představiteli nevládních organizací. Toto doplnění je požadováno mj. i Evropskou komisí (blíže viz např. www.natura2000.cz).



V přírodovědných pracích od počátku 20. st. (DOMIN 1903) do dneška se vyzdvihuje mimořádný přírodovědný a ochranářský význam Padrtě a blízkého okolí. Snaha o ochranu přírody v Brdech započala ve 20. letech (např. DOMIN 1927). Konkrétní vyhlášení MZCHÚ na Padrti se plánovalo již od šedesátých let, jak je dokumentováno v prověrkách chráněných území a jejich návrhů z let 1962 a 1984 (ČEŘOVSKÝ ET HOMOLÁČ 1963, KNÍŽETOVÁ ET AL. 1987). Od tohoto záměru bylo záhy vzhledem k umístění ve vojenském újezdu upuštěno, nicméně byl zdůrazněn velký význam území a po dohodě se správcem území byly též stanoveny rámcové podmínky ochrany území. V devadesátých letech byla Padrť zahrnuta do přehledu významných mokřadních lokalit ČR vytvořeném Českým ramsarským výborem; Padrťské rybníky uvedeny v kategorii nadregionálního významu (CHYTIL ET AL. 1999). Uvedená hodnocení vysokého významu a kvality přírody v oblasti Padrtě jsou navzdory některým negativním jevům, které v území proběhly (odvodňování rašelinišť, ne vždy optimální lesnické hospodaření), aktuální dodnes.



Shrneme-li aktuální znalosti, pak se jedná o nejvýznamnější rašelinnou oblast Středních Čech (velmi významné, avšak charakterem odlišná jsou rašeliniště na nejvyšším brdském vrcholu, Toku). Zároveň se jedná o jednu z nejvýznamnějších mokřadních lokalit v českém vnitrozemí (charakterem a kvalitou je obdobná jen oblast Velkého Dářka ve Žďárských vrších – Národní přírodní rezervace). Velkou hodnotu mají přírodní biotopy jako takové, výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a též ložisko humolitu jako zdroj pro paleoekologické analýzy. Charakteristika abiotických faktorů prostředí Horninové prostředí a reliéf zájmového území Zkoumané území je plochou vrchovinou tvořenou erozně denudačním reliéfem s nadmořskou výškou v rozmezí 630–720 m. Místní erozní bází je na severu území říčka Klabava, na jihu Bradava. Geomorfologicky území náleží okrsku VA-5A-b, Třemšínská vrchovina (podcelek VA-5A – Brdy), DEMEK ET AL. 1987. Geologicky je území budováno prekambrickými (proterozoickými) drobovými břidlicemi a drobami, ojediněle slepenci. Jedná se původně o klastické (úlomkovité) sedimenty, které se usadily na dně proterozoického oceánu v období několika desítek milionů let přibližně před 600 miliony lety (proterozoický tektonosedimetární cyklus). Celková mocnost proterozoických sedimentů je odhadována až na 10 000 m. V období před přibližně 550 mil. let došlo k rozsáhlým horotvorným procesům, které ukončily uvedený tektonosedimentární cyklus a zvrásnily sedimenty uložené na dně zaniklého moře. Místy se v těchto horninách vyskytují polohy buližníků, které pro svoji odolnost vůči zvětrávání vytvářejí na povrchu nápadné morfologické tvary – kamýky (např. Trokavecká skála). Mladší horniny – pískovce a slepence kambrického tektono-sedimetárního cyklu se ukládaly ve sladkovodním prostředí mezihorské deprese a vystupují na povrch severovýchodně od Padrťských rybníků (blíže viz CÍLEK et al. 2005). Zvětralinový pokryv území není zcela spolehlivě prozkoumán, je však zřejmé, že již v paleogénu (starších třetihorách) docházelo v území k intenzivnímu zvětrávání, které se projevuje existencí kaolinických nebo železitých zvětralin zasahujících i desítky metrů hluboko do skalního podloží. Vlivem alpínského vrásnění (na přelomu starších a mladších třetihor pravděpodobně došlo k rozlámání konsolidovaných hornin tvořících jádro Českého masivu a k vyzdvižení bloků tvořících střední Brdy. V této době došlo k uložení kamenitých až balvanitých sutí v hlubokých erozních údolích a rýhách. Ve čtvrtohorách se celkový tvar pohoří Brd již významně neměnil, mohutné suťové pláště zarovnávaly starší formy reliéfu deluviální hlinité, hlinitokamenité a kamenitohlinité sedimenty tvoří převážnou část podloží v zájmovém území. V dobách ledových s mrazovým zvětráváním docházelo ke vzniku specifických geomorfologických tvarů – periglaciálních forem, které označujeme jako mrazové sruby a polygonální půdy. Podnebí širšího území Širší oblast zájmového území – jihozápadní okraj Vojenského újezdu Brdy leží v mírně teplé oblasti MT 3 (sníženina v okolí Padrťských rybníků) a v mírně teplé oblasti MT 5. Lokálně je v místech okolo Hořejšího padrťského rybníka porostlých raše-



linnými a podmáčenými smrčinami vlivem inverzních situací klima výrazně chladnější. Slovní charakteristika klimatických oblastí (QUITT 1971): MT 3 – krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá , mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 5 – normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou.

Srážkové poměry v zájmovém území udává ČHMÚ (1961) ze nejbližších srážkoměrných stanic Padrť a Míšov . Tabulka č. 1: Dlouhodobé průměrné měsíční úhrny srážek na srážkoměrných stanicích Padrť a Míšov za období 1901 – 1950 Měsíc

Padrť Míšov

I 50 42

II 44 37

III 48 41

IV 64 56

V 75 70

VI 90 85

VII 108 103

Roční úhrn VIII 94 89

IX 64 61

X 60 54

XI 50 43

XII 52 46

800 727

Průměrná roční teplota území se pohybuje od 8,3°C v nižších polohách do 5,5°C v polohách vyšších. Průměrná teplota klesá přibližně o 0,5 stupně na 100 m přibývající výšky. V celé oblasti Brd převládá západní až jihozápadní vítr s podružným maximem ze směru východ až severovýchod. Průměrná rychlost roste od 2 m/s v podhůří až na 6 m/s na vrcholech. Z hlediska znečištění ovzduší patří Brdy k oblastem v rámci ČR poměrně čistým (NĚMEC in CÍLEK ET AL. 2005). Půdy v zájmovém území Půdy v zájmovém území na břidlicích jsou v převážné míře kamenito-hlinité až písčito-hlinité v blízkosti buližníkových suků silně skeletovité (půdní typy), místy se projevuje vyšší obsah jílové složky, které zabraňuje pronikání vody. Tyto půdy velmi často způsobují zrašelinění vegetačního krytu a rozvoj rašelinných půd. Nejčastějším půdním druhem je kambiem dystrická, často se známkami podzolizace, v hřebenových polohách se velmi často vyvinuly mělké humózní půdy – rankery, které na balvanitých sutích a sklaních výchoze přecházejí do litozemí. Na plochých terénech se špatným odtokem srážkových vod se vyvíjejí modální pseudogleje (plošně největší rozšíření nacházíme v ploché kotlině Padrťských rybníků. V těchto půdách se na rozhraní oxidační a redukční zóny sráží hydroxidy železa, v některých místech tak pevné, že brání prorůstání kořenů i průsaku srážkových vod. Tvorba těchto oxidů je urychlována jednak zaváděním smrkových monokultur v místech typologicky vhodných pro lesy smíšené, jednak acidifikací prostředí vlivem



kyselé atmosférické depozice (kyselé deště). Půdy jsou primárně chudé a dvojmocné báze (vápník a hořčík) a jejich acidifikace deficit bází ještě prohlubuje. V místech s vysokou hladinou podzemní vody zvláště podél potoků jsou vyvinuty gleje, které na silně zamokřených polohách přecházejí do organozemí (rašelinový horizont zde přesahuje mocnost 50 cm). Plošně rozsáhlá poloha rašeliny (humolitu se nachází podél východního pobřeží Horního padrťského rybníka v místech plošně rozsáhlých přísvahových suťových pramenišť. V nivě Klabavy se vyvinuly fluvizemě spefitické (nivní půdy s větším obsahem štěrkopískové až balvanité složky). Z hlediska troficity lze půdy v celém území označit za převážně oligotrofní, místy snad oligotrofně mezotrofní, často degradované vlivem humnových kyselina fulvokyselin vznikajících rozpadem opadu jehlicí ze smrků na typologicky nepůvodních stanovištích. Detailní pedologický průzkum nebyl v území prováděn. Charakteristika biotických faktorů prostředí Sledované území se z hlediska biogeografického členění nachází v reprezentativní zóně Brdského bioregionu – 1.44 (CULEK ET AL. 1996) představované geomorfologickým podcelkem VA-5A – Brdy, DEMEK ET AL. 1987, ČÚZK 1996). Bioregion je tvořen ostrovem ploché hornatiny na proterozoických břidlicích v západní části, kambrickými pískovci až slepenci a drobami ve střední a východní části. Jeho reprezentativní část má chladnější a vlhčí klima a převážně leží v 5. jedlovo - bukovém vegetačním stupni. Potenciální vegetaci zastupují květnaté bučiny s ostrovy acidofilních horských bučin, podmáčených smrčin a s fragmenty suťových lesů. Převažuje hercynská biota a vyznívá zde alpský migrant. V celém bioregionu hraje významnou roli vrcholový fenomén, indikovaný i výskytem dubu a borovice i v nejvyšších polohách. Z hlediska fytogeografického členění leží v oblasti oreofytika -fytochorion 87. Brdy (viz SKALICKÝ IN HEJNÝ ET SLAVÍK 1988). Potenciální přirozenou vegetací (NEUHÄUSLOVÁ 1997, 1998) jsou v zájmovém území bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), které ve vyšších částech přecházejí do květnatých bučin (Dentario ennephylliFagetum). Na sutích je potenciální vegetací svaz Tilio-Acerion(MercurialiFraxinetum). Nivy jsou reprezentovány vegetací Stellario-Alnetum Glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum a Piceo-Alnetum. V nejvyšších polohách jsou potenciální vegetací též podmáčené smrčiny (Mastygobryo – Piceetum a Sphagno-Piceetum. Na skalnatých stanovištích se vzácně vyskytují reliktní bory (Betulo cacpaticaePiceetum). Flora. Přirozená náhradní vegetace je tvořena řadou typů vegetace vlhkých luk svazů Calthion, řidčeji i Molinion, která přechází do vegetace rašelinných luk a rašelinišť svazů Caricion fuscae, Caricion rostratae a Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Na suchých místech jsou krátkostébelné trávníky svazu Cynosurion a Violion caninae a keříčková společenstva s vřesem, náležející svazu Genistion (RhodococcoVaccinietum myrtilli a Calluna-Vaccinietum). Na odlesněných plochách, pasekách jsou vyvinuty porosty blížící se asociaci Callammagrostietum villosae.



Flora Brd v jejich západní části je pestřejší (úživnější substráty na proterozoických horninách); druhy standardní středoevropské lesní flóry, obohacené o druhy vyšších poloh. Charakteristickými druhy jdou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), devětsil bílý (Petasites albus), růže alpská (Rosa pendulina), svízel vonný (Galium odoratum), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), který zde dosahuje severní hranice svého areálu, třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum) a demontánní prvky – pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), úpolín evropský (Trolius altissimus). Průnik alpské bioty (pravděpodobně přes Šumavu a Plánický hřeben) dokumentují výskyty dřípatky horské (Soldanella montana). Boreokontinentální druhy jsou zastoupeny řídce, patří k nim suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). Fauna. V bioregionu je zastoupena ochuzená hercynská fauna horských a podhorských lesů. Významnými druhy jsou: • savci – ježek západní (Erinaceus europaeus), • ptáci – jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) břehule říční (Riparia riparia), ořešník kropenatý (Nucifraca caryocatactes), čečetka zimní (Corduelis flammea), • obojživelníci – kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), mlok skrvnitý (Salamandra salamandra), • hmyz – šídlo páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni), Z hlediska přirozené druhové skladby je nepříznivý prudký rozvoj populací invazního druhu norka amerického (Mustela vison), které svým silný predačním tlakem decimuje populace řady ohrožených zvířecích druhů (plazů, raků i některých ptáků). Populace drobných savců a na zemi hnízdících ptáků jsou navíc decimovány stády prasat divokých (Sus scrofa), které ve smíšených lesních porostech s bohatým podrostem a zbažinělými prameništi nacházejí optimální životní podmínky. Početní stavy divokých prasat i přes veškeré snahy o jejich redukci rok od roku vzrůstají. Charakteristika současného vegetačního krytu Úvod, metodický přístup Základní podkladem pro popis vegetačního krytu lokality jsou výsledky mapování přírodních stanovišť, které v území prováděl P. Karlík v létech 2001 – 2005 a ověřil v roce 2007. Jedná se o velmi podrobné a reprezentativní podklady. Tato data jsou ve správě AOPK ČR (blíže viz např. www.natura2000.cz). Při studiu vegetačního krytu na jednotlivých dílčích lokalitách byl uplatňován jak floristický, tak především fytocenologický metodický přístup (vyhodnocení vegetačního krytu z hlediska nároků rostlinných společenstev na prostředí). V rámci pochůzek byly zaznamenávány vegetační jednotky na úrovni biotopů (podle CHYTRÝ, KUČERA, KOČÍ et al. 2001), ve většině případů jim byly přiřazeny syntaxony aktuální vegetace, nejčastěji na úrovni asociací. U přechodných ruderálních fytocenóz bylo provedeno účelové zařazení do vegetačních typů podle druhové dominance.



Z floristického hlediska byla pozornost věnována největší pozornost jednak výskytu zvláště chráněných (podle vyhlášky 395/1992 Sb.) či ohrožených cévnatých rostlin (podle PROCHÁZKA ET AL. 2001), jednak přítomnosti či dominanci invazních druhů. Pro zjištění vlivu člověka na vegetační kryt byly částečně uplatněny rovněž fytoindikační metody (např. projevy poškození vegetace v důsledku znečištění prostředí). Názvy rostlinných druhů jsou uváděny podle klíče KUBÁT ET AL. (2002), nomenklatura společenstev je podle práce MORAVEC ET AL. 1995. Při hodnocení ekologických nároků složek studovaného vegetačního krytu byly využity např. práce ELLENBERG ET AL. 1992, RUNGE 1990 a další. Výsledky průzkumu zájmového území Navrhovaná zóna je obklopena rozsáhlými lesními porosty. Východní část tvoří velmi pozvolný svah, na kterém, zejména v JV části navrhované EVL A 055 Padrťsko dochází k značnému zamokření a rozvoji rašelinných ekosystémů. Tato východní část je spíše oligotrofní (vlivem rozsáhlého zrašelinění). Západní část území tvoří lesnatý hřbet, který je budován živinami bohatšími proterozoickými drobovými břidlicemi. Na bezlesí se nacházelo několik vesnic, které byly na počátku 50. let definitivně vysídleny a následnému zplanýrovány. V současné době se na bezlesí nacházejí zejména luční lada, v menší míře i kosené louky a pole obhospodařovaná za účelem myslivosti. Padrť je z botanického hlediska známá zejména rašelinnou vegetací (přírodní biotopy R2.2, R2.3, L9.2) vázanou na J-JV část území a potom rozsáhlými lučními lady (T1.9, T2.3), místy s masovým výskytem ochranářsky hodnotných druhů jako je kosatec sibiřský (Iris sibirica). Západní část území je pak významná především květnatými bučinami (Teslínský klášter) a vegetací vázanou na výrazné buližníkové suky (Okrouhlík). Pro padrťskou kotlinu jsou charakteristické též vodní biotopy. Dvě největší plochy, Hořejší a Dolejší padrťský rybník (V1G) jsou však poznamenány intenzivním rybářským hospodařením spojeným se silnou eutrofisací a narušením vodního režimu území. Drobnější nádrže mají často vyvinutou vegetaci vodních makrofyt, např. s bublinatkou jižní (Utricularia autralis) (V1F, V1C). Padrťský potok protékající územím (V4) má přirozený charakter a je významný zejména ze zoologického hlediska (výskyt raka kamenáče - Austropotamobium torrentium). Pro zdejší mimořádně hodnotná bezlesá mokřadní společenstva jsou charakteristické např. zábělník bahenní (Comarum palustre), smldník bahenní (Thyselinum palustre) aj. Ze silně ohrožených taxonů se v těchto společenstvech vyskytuje bohatá populace všivce bahenního (Pedicularis palustris) a bařičky bahenní (Triglochin palustre). Pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka se nalézá druhá známá recentní lokalita v ČR kriticky ohroženého orobince stříbrošedého (Typha shuttleworthii). Na zamokřeném plochém terénu v J-JV části území a v menší míře i při Z okraji Hořejšího padrťského rybníka se vyskytují rašelinná lesní společenstva, především přirozené podmáčené smrčiny (L9.2B), na několika nejextrémnějších plochách rašelinné smrčiny (L9.2A) a na několika místech též porosty rašelinných březin s břízou pýřitou - Betula pubescens (L10.1). Charakteristické jsou různé mechorosty, např.



rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Z cévnatých rostlin se zde dosti hojně vyskytuje horský a rašeliništní ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). V S-SV části území převažují společenstva luk a lučních lad. Vůdčí jednotkou jsou zde bezkolencové louky (T1.9), místy s masovým výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica), tvořícím místy i dominantu porostů. Na sušších místech převládají oligotrofní smilkové trávníky (T2.3B). Na mělké silně oligotrofní půdě na podkladu kambrických slepenců v SV rohu Padrťské enklávy smilkové trávníky přecházejí do vřesovišť (T8.2). Zejména v nivě Padrťského potoka jsou velice dobře vyvinuta tužebníková lada (T1.6). Část luk, převážně na mezofilních stanovištích je kosena, převládající vegetací jsou druhově pestré ovsíkové louky (T1.1). Na řadě míst vlhkého bezlesí se více či méně zapojeně vyskytuje biotop mokřadních vrbin (K1) s převažující vrbou ušatou (Salix aurita) a poněkud méně pravidelným výskytem vrby popelavé popelavou (S. cinerea) a vrbou pětimužnou (Salix pentandra). Z část území má již členitější reliéf a je pokryta lesní vegetací. Hlavní jednotkou jsou květnaté bučiny. Ve stromovém patře se vyskytuje buk, méně klen a poměrně často a početně i vitální jedle. V kyselých bučinách (L5.4) se kromě buku vyskytuje ve stromovém patře velmi často i dub. Bučiny místy přecházejí do suťových lesů (L4). Květnaté bučiny mají bohatý bylinný podrost. Z tohoto hlediska je mimořádně hodnotná zejména lokalita „U kostelíka“ v místě bývalého teslínského kláštera. Nachází se zde mj. i bohatá populace chráněného lýkovce jedovatého (Daphne mezzereum). V jižní a jihozápadní části území se v lesních porostech významně zvyšuje podíl lesních kultur se stanovištně nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Jedná se zejména o stejnověké kulturní smrčiny (smrk ztepilý – Picea abies) s výrazně zastíněným bylinným patrem. Jistou zvláštností území jsou vzrostlé exempláře douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), které byly vysazovány pro zpevnění okrajů lesních porostů. V této části území jsou i relativně hojné avšak plošně omezené mokřadní olšiny (L1). Roztroušeně se vyskytují vůči zvětrávání velmi odolné, geomorfologicky výrazné buližníkové suky (např. Okrouhlík, skála Marie Terezie). Na největších z nich se vyskytuje specifická skalní a keříčková vegetace a vegetace skalních borů (S1.2, T8, L8.1). Výskyt charakteristických zoocenóz - batrachofauna, herpetofauna V rámci biologického hodnocení stavby byl prováděn batrachologický průzkum (výskyt a migrační trasy obojživelníků), především v těch částech stavby, kde bylo možno předpokládat výskyty nebo migrace obojživelníků. Metodika Výzkum týkající se výskytu obojživelníků a plazů v dané oblasti byl prováděn formou denních návštěv v období od dubna do července 2007. Určování druhů bylo



provedeno opticky a detekcí hlasových projevů. Celkem bylo v uvedeném období uskutečněna 3 terénních šetření. Popis lokalit Lesní porosty v okolí kóty 718,8 se starými porosty bučin a prameništních olšin jsou typickým biotopem, kde se vyskytují obojživelníci vázaní na lesní porosty (skokan hnědý, ropucha obecná a též rosnička zelená). Lesní okraje podél lesních cest jsou biotopem zmije obecné (Vipera berus). Vlhká stanoviště Padrťských rybníků jsou významným biotopem celé řady obojživelníků, kromě již zmiňované ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria) zde byly v minulosti pozorováni (CÍLEK ET AL. 2005) čolek horský (Triturus alpestris), skokan ostronosý (Rana arvalis) a zelení skokani (Rana esculenta synklepton). V mělkých kalužích, zatopených kolejích jiných mělkých nádržích a v okolí je možný a pravděpodobný výskyt dvou druhů kuňek, vyskytujících se ve významných populacích na Příbramsku, Rokycansku, Hvožďansku a Rožmitálsku – kuňky obecné (Bombona bombina) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata). Pestrá mozaika biotopů v okolí Padrťských rybníků Výskyt charakteristických zoocenóz - avifauna Metodika Jednotlivé druhy byly zjištěny na základě přímého sledování a hlasových projevů. Hlavní část inventarizace proběhla v hnízdní sezóně 2006, některá další pozorování spadají do předchozích let, i ze zimního období a období tahu (pozorovatelé: J. Riegert, O. Sedláček, V. Mikeš, R. Fuchs, V. Zavadil, Homolka, O. Volf, E. Chvojková a další), kontrolní pozorování byla provedena na přelomu jara a léta roku 2007. Průzkum byl prováděn na dvou dílčích plochách: okolí kóty 718,8 a Padrťských rybníků (viz obrázek).



Zhodnocení avifauny Celkem bylo zjištěno 105 druhů pro Padrťské rybníky a 72 druhů pro lesní porosty v okolí kóty 718,8 (viz tab.2). Celková diverzita je vyšší pro soustavu zmíněných rybníků, především díky větší heterogenitě prostředí. Padrťské rybníky Soustava je unikátní značnou nadmořskou výškou (640 m n. m.), což se projevuje i v početnosti a druhovém složení avifauny. Přes poměrně souvislý pás pobřežní vegetace, dobrou viditelnost k lovu a dostatečnou rozlohu je početnost vodních ptáků poměrně nízká. Z hlediska druhového rybníky bezesporu náleží k nejvýznamnějším nádržím Brdského regionu, na lokalitě se setkávají lesní druhy s druhy lučními, mokřadními a vodními. Vzniká tak jedinečná mozaika různých stanovišť, která dohromady vykazuje neobvykle zajímavá společenstva ptačích druhů.



Z hladinových druhů patří mezi nehojnější kachna divoká (Anas platyrynchos), potápka roháč (Podiceps cristatus), lyska černá (Fulica atra), vzácněji polák chocholačka (Aythya fuligula) a čírka obecná (Anas crecca). Na Dolním rybníku nepravidelně hnízdí labuť velká (Cygnus olor). Avifauna hladinových druhů je bohatá především v období jarního a podzimního tahu. Kromě početných hejn kachny divoké, poláků chocholaček a lysek se zde zastavují poláci velcí (Aythya ferina), kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo), husy velké (Anser anser), vzácně pak hvízdák euroasijský (Anas penelope). Ojedinělá pozorování náleží potáplici severní (Gavia arctica), zejména v období jarního tahu. Pokud jsou rybníky spuštěny pak na jejich dně lze pozorovat různé druhy bahňáků – kulíky říční (Charadrius dubius), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), pisíky obecné (Actitis hypoleucos). V hnízdní době zde byl zaznamenán tok vodouše kropenatého (Tringa ochropus), pisíci zde hnízdí poměrně často. K zahnízdění kulíka říčního došlo až v roce 2001 na nově vybudovaném rybníčku pod hrází Dolního rybníka. V mělčinách často loví volavky popelavé (Ardea cinerea), které v jednom případě zahnízdila. V mimohnízdním období se stále častěji vyskytuje volavka bílá (Egretta alba). Společenstva rákosin jsou typická nízkou denzitou jinde běžných druhů jako je například rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) a strad rákosní (Emberiza schoeniclus). Na tahu se vzácně vyskytuje také rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus). Mezi zajímavější druhy podmáčených břehových porostů patří chřástal vodní (Rallus aquaticus) a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). V hnízdní době byl jednou zastižen i chřástal kropenatý (Porzana porzana), na přilehlých loukách se naopak pravidelně ozývá chřástal polní (Crex crex). V rákosinách pravidelně hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Ochranářsky významná jsou jarní záznamy jeřábů popelavých (Grus grus), v roce 1994 se dokonce pár zdržoval až do června. Neméně zajímavé je i pravidelné hnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla) v nedalekém lese. Padrťské rybníky představují pro orla významný zdroj potravy. Nepravidelně se zde v období tahu vyskytuje také orlovec říční (Pandion haliaetus), v roce 1995 byl tento druh zaznamenán dokonce v hnízdním období. Ojedinělý záznam existuje také pro luňáka hnědého (Milvus migrans). Přilehlé louky jsou druhově velmi bohaté, v těsné blízkosti rybníků pravidelně hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a ojediněle i hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Mezi nejhojnější druhy luk patří cvrčilka zelená (Locustella naevia), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus trivialis), křepelka polní (Coturnix coturnix) a skřivan polní (Alauda arvensis). Díky přítomnosti trnitých keřů je dokumentován poměrně hojný výskyt ťuhýka obecného (Lanius collurio), strnada obecného (Emberiza citrinella) a pěnicovitých ptáků – pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), v souvislejších porostech pak pěnice slavíková (Sylvia borin) a pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla). Aleje podél silnice vedoucí k hrázi Dolního padrťského rybníka hostí řadu dutinových druhů, mezi nejvýznamnější patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), žluna zelená (Picus viridis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), a ojediněle i lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca).



Celou soustavu rybníků obklopuje komplex jehličnatých lesů. To se projevilo ve výskytu například u jestřába lesního (Accipiter gentilis), krahujce obecného (Accipiter nisus), krkavce velkého (Corvus corax) a některých lesních druhů pěvců. Výskyt čápa černého (Ciconia nigra) může být z hlediska ochrany považován za velmi významný, čápi jsou nad soustavou pravidelně pozorováni. Okolí kóty 718 Z větší části pokrývá zájmové území jehličnaté lesy, z menší části jedlové bučiny v různých stupních zachovalosti. Do území spadají také obce Hořice, Teslíny, část Míšova a Trokavce. To se projevilo i na celkovém seznamu výskytem synantropních druhů ptáků. Mezi ně patří například rehek domácí (Phoenicurus ochruros), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonohlík zahradní (Serinus serinus) a oba druhy vrabců. Samotné lesní komplexy jsou typické výskytem dalších běžných druhů, vázaných převážně na jehličnaté lesy – sýkora uhelníček (Parus ater), sýkora parukářka (Parus cristatus), křivka obecná (Loxia curvirostra) a oba druhy králíčků (Regulus sp.). Z ochranářského hlediska patří mezi významné druhy ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), sýc rousný (Aegolius funereus), čáp černý (Ciconia nigra) a orel mořský (Haliaeetus albicilla). Poslední dva zmíněné druhy prokazatelně hnízdí přímo v zájmovém území. Zvláště chráněné druhy Celkem bylo na obou lokalitách zjištěno 43 zvláště chráněných druhů ptáků, z toho 5 kriticky ohrožených, 19 silně ohrožených a 18 ohrožených, dle Přílohy č. III. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (viz tab. 3). Z kriticky ohrožených druhů zde pravidelně hnízdí pouze orel mořský, hnízdění jeřába dosud nebylo podloženo. Zbývající druhy se na lokalitě vyskytují pouze v období tahu. U silně ohrožených druhů naopak většina hnízdí, výjimkou jsou tahové záznamy drozda cvrčaly, rákosníka velkého a volavky bílé. Chřástal kropenatý se v minulosti v hnízdní době u Padrťských rybníků vyskytoval pouze jednou. Vodouš kropenatý byl v hnízdní sezóně na lokalitě zaznamenán pouze několikrát, většina záznamů je opět z období tahu. Mezi běžnější silně ohrožené druhy patří v oblasti chřástal polní, křepelka polní (okolí Padrťských rybníků) a sýc rousný (lesní komplex). Ostatní druhy v této kategorii se na lokalitách vyskytují v hnízdním období v omezených počtech. Ohrožené druhy jsou zastoupeny jak druhy hnízdícími (bramborníčci, hýl rudý, lejsek šedý, koroptev polní, krkavec velký, moták pochop, ťuhýk obecný…), proletujícími (břehule říční, vlaštovka obecná) i zimujícími (brkoslav severní). Mezi významnější patří pravidelný hnízdní výskyt sluky lesní. Tabulka 2: Zvláště chráněné druhy pro jednotlivá zájmová území druh česky

druh latinsky

Padrťské rybníky

Míšov a okolí (kóta 718 m n. m.)

§


Jeřáb popelavý Luňák hnědý Orel mořský Orlovec říční Vodouš rudonohý Bekasina otavní Čáp černý Drozd cvrčala Holub doupňák Chřástal kropenatý Chřástal polní Chřástal vodní Krahujec obecný Krutihlav obecný Křepelka polní Ledňáček říční Pisík obecný Rákosník velký Slavík modráček stř. Sýc rousný Včelojed lesní Vodouš kropenatý Volavka bílá Žluva hajní Bramborníček černohlavý Bramborníček hnědý Brkoslav severní Břehule říční Čírka obecná Hýl rudý Jestřáb lesní Kormorán velký Koroptev polní Krkavec velký Lejsek šedý Moták pochop Ořešník kropenatý Potápka malá Potápka roháč Sluka lesní Ťuhýk obecný Vlaštovka obecná


Grus grus Milvus migrans Haliaeetus albicilla Pandion haliaetus Tringa totanus Gallinago gallinago Ciconia nigra Turdus iliacus Columba oenas Porzana porzana Crex crex Rallus aquaticus Accipiter nisus Jynx torquilla Coturnix coturnix Alcedo atthis Actitis hypoleucos Acrocephalus arundinaceus Luscinia svecica cyanecula Aegolius funereus Pernis apivorus Tringa ochropus Egretta alba Oriolus oriolus Saxicola torquata Saxicola rubetra Bombycilla garrulus Riparia riparia Anas crecca Carpodacus erythrinus Accipiter gentilis Phalacrocorax carbo Perdix perdix Corvus corax Muscicapa striata Circus aeruginosus Nucifraga caryocatactes Tachybaptus ruficollis Podiceps cristatus Scolopax rusticola Lanius collurio Hirundo rustica

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + +

1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Tabulka 3: Seznam zjištěných druhů ptáků na dílčích plochách a statut podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Výskyt: H – hnízdící (min. obhajoba teritoria nebo výskyt v hnízdním období), T – období tahu nebo zimování, P – létá za potravou druh česky

druh latinsky

Padrťské rybníky + +

Míšov a okolí (kóta 718 m n. m.) -

Bažant obecný Bekasina otavní Bramborníček černohlavý Bramborníček

Phasianus colchicus Gallinago gallinago Saxicola torquata

+

-

Saxicola rubetra

+

+

výskyt

§

H H H

2

H

3 3


hnědý Brhlík lesní Brkoslav severní Břehule říční Budníček lesní Budníček menší Budníček větší Cvrčilka zelená Čáp černý Čejka chocholatá Červenka obecná Čírka obecná Čížek lesní Datel černý Drozd brávník Drozd cvrčala Drozd kvíčala Drozd zpěvný Holub doupňák Holub hřivnáč Hrdlička divoká Hrdlička zahradní Husa velká Hvízdák euroasijský Hýl obecný Hýl rudý Chřástal kropenatý Chřástal polní Chřástal vodní Jeřáb popelavý Jestřáb lesní Jiřička obecná Kachna divoká Kalous ušatý Káně lesní Konipas bílý Konipas horský Konopka obecná Kopřivka obecná Kormorán velký Koroptev polní Kos černý Krahujec obecný Králíček obecný Králíček ohnivý Krkavec velký Krutihlav obecný Křepelka polní Křivka obecná


Sitta europaea Bombycilla garrulus Riparia riparia Phylloscopus sibilatrix Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Locustella naevia Ciconia nigra

+ + + + + + + +

+ + + + +

Vanellus vanellus

+

-

Erithacus rubecula

+

+

Anas crecca Carduelis spinus Dryocopus martius Turdus viscivorus Turdus iliacus Turdus pilaris Turdus philomelos Columba oenas Columba palumbus Streptopelia turtur

+ + + + + + + +

+ + + + + + -

Streptopelia decaocto

-

+

Anser anser

+

-

Anas penelope

+

-

Pyrrhula pyrrhula Carpodacus erythrinus

+ +

+ -

Porzana porzana

+

-

Crex crex Rallus aquaticus Grus grus Accipiter gentilis Delichon urbica Anas platyrhynchos Asio otus Buteo buteo Motacilla alba Motacilla cinerea

+ + + + + + + +

+ + + +

Acanthis cannabina

+

-

Anas strepera

+

-

Phalacrocorax carbo Perdix perdix Turdus merula

+ + +

+ +

Accipiter nisus

+

+

Regulus regulus Regulus ignicapillus Corvus corax Jynx torquilla Coturnix coturnix Loxia curvirostra

+ + + + -

+ + + +

H T P H H H H P-H T

3 3

2

H H H H H T H H H H H H

3

2

2

T T H H H H H H? H P H H H H H H

3 2 2 2 1 3

H T H H H H H H H H H

3 3 2

3 2 2


Kukačka obecná Kulík říční Labuť velká Ledňáček říční Lejsek šedý Linduška lesní Linduška luční Luňák hnědý Lyska černá Mlynařík dlouhoocasý Moták pochop Orel mořský Orlovec říční Ořešník kropenatý Pěnice černohlavá Pěnice hnědokřídlá Pěnice pokřovní Pěnice slavíková Pěnkava obecná Pěvuška modrá Pisík obecný Polák chocholačka Polák velký Poštolka obecná Potápka malá Potápka roháč Potáplice severní Puštík obecný Racek chechtavý Rákosník obecný Rákosník proužkovaný Rákosník velký Rákosník zpěvný Rehek domácí Rehek zahradní Sedmihlásek hajní Skřivan polní Slavík modráček stř. Sluka lesní Sojka obecná Stehlík obecný Straka obecná Strakapoud malý Strakapoud vel-


Cuculus canorus Charadrius dubius Cygnus olor Alcedo atthis Muscicapa striata Anthus trivialis Anthus pratensis Milvus migrans Fulica atra

+ + + + + + + + +

+ + -

Aegithalos caudatus

+

+

Circus aeruginosus Haliaeetus albicilla Pandion haliaetus

+ + +

+ -

Nucifraga caryocatactes

-

+

Sylvia atricapilla

+

+

Sylvia communis

+

+

Sylvia curruca

+

+

Sylvia borin

+

-

Fringilla coelebs

+

+

Prunella modularis Actitis hypoleucos

+ +

+ -

Aythya fuligula

+

-

Aythya ferina Falco tinnunculus Tachybaptus ruficollis Podiceps cristatus

+ + + +

+ -

Gavia arctica

+

-

Strix aluco

+

+

Larus ridibundus

+

+

Acrocephalus scirpaceus

+

-

+

-

-

-

Acrocephalus palustris

+

+

Phoenicurus ochruros Phoenicurus phoenicurus

+

+ +

Hippolais icterina

-

+

Alauda arvensis

+

+

Luscinia svecica cyanecula

+

-

Scolopax rusticola Garrulus glandarius Carduelis carduelis Pica pica

+ + +

+ + + +

Dendrocopos minor

+

+

Dendrocopos major

+

+

Acrocephalus schoenobaenus Acrocephalus arundinaceus

H H H H H H H T H H H P-H T H

2 3

1

3 1 1 3

H H H H H H H H T P H H T

2

3 3

H P H H T H

2

H H H H H H H H H H H

2 3


ký Strnad obecný Strnad rákosní Střízlík obecný Sýc rousný Sýkora babka Sýkora koňadra Sýkora lužní Sýkora modřinka Sýkora parukářka Sýkora uhelníček Šoupálek dlouhoprstý Šoupálek krátkoprstý Špaček obecný Ťuhýk obecný Včelojed lesní Vlaštovka obecná Vodouš bahenní Vodouš kropenatý Vodouš rudonohý Vodouš šedý Volavka bílá Vrabec domácí Vrabec polní Vrána obecná Zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žluna šedá Žluna zelená Žluva hajní


Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Troglodytes troglodytes Aegolius funereus Parus palustris Parus major Parus montanus

+ + + + + +

+ + + + + +

Parus caeruleus

+

+

Parus cristatus

+

+

Parus ater

-

+

Certhia familiaris

-

+

Certhia brachydactyla

+

-

Sturnus vulgaris Lanius collurio Pernis apivorus

+ + -

+ + +

Hirundo rustica

+

+

Tringa glareola

+

-

Tringa ochropus

+

-

Tringa totanus

+

-

Tringa nebularia Egretta alba Passer domesticus Passer montanus Corvus corone Carduelis chloris

+ + +

+ + + +

Serinus serinus

-

+

Picus canus Picus viridis Oriolus oriolus

+ + +

+ +

H H H H H H H H

2

H H H H H H H P T H T T T H H H H H H H H

3 2 3 2 1 2

2

Další zoologické údaje

Další specializované zoologické průzkumy nebyly v zájmovém území prováděny. Při provádění ostatních terénních průzkumů byl však v lokalitě navrhované stavby pozorován výskyt dalších chráněných druhů živočichů: Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Veverka patří rovněž mezi druhy ohrožené (§3). Byl zjištěn ve starých bukových porostech v okolí kóty 718,8 m. Mravenec (Formica sp.) Výskyt kolonií ohroženého druhu (§3) mravence (Formica sp.) není ve zkoumaném území příliš častý. Jedna kolonie byla nalezena na okraji Kulkovské louky na jižním okraji zóny I. (provozní).



Systém ekologické stability zájmového území Podle dokumentace Nadregionální a regionální ÚSES (Územně technický podklad) z roku 1996, kterým je na navržen koncept ÚSES na nadregionální i regionální úrovni ve VÚ Brdy jsou zájmovými lokalitami vedeny následující prvky ÚSES: prostorem kóty 718,8 vedena osa nadregionálního biokoridoru K63 Týřov – Křivoklát – Třemšín a ochranná zóna NRBK, typ mezofilní bučinný prostorem kóty Brdce je vedena osa nadregionálního biokoridoru K62 Třemšín – K56 (Karlštejn – Koda – údolí Vltavy a ochranná zóna NRBK. Na lokální úrovni byly navrženy lokální biokoridory (HÁJEK ET BÍLEK 2007): • po Skočickén potoce přes Okrouhlík na potok Bojovka, • od Padrťských rybníků na Borovanský potok, • od Padrťských rybníků do regionálního biokoridoru po Skalici, • od Padrťských rybníků po Klabavě na Dobřív. Do prostoru navrhované stavby částečně zasahuje území nově navrženého regionálního biocentra a lokálního biokoridoru. Dále zde jsou části regionálního biocentra, regionálního biokoridoru, lokálního biocentra a lokálního biokoridoru. Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy V ploše předběžně vymezené pro stavbu i předpokládané střežené ploše se nenacházejí zvláště chráněných území ve smyslu zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani jejich ochranná pásma. V předmětném území však dochází ke střetům posuzovaného projektu se zájmy ochrany významných krajinných prvků (VKP), a to „VKP ze zákona“ (podle § 3, písm. b, zákona č. 114/1992 Sb.) – les. Zájmová plocha stavby částečně zasahuje do lokality navržené k doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit („návrh 2. vlny“) soustavy NATURA 2000 – A 055 Padrťsko. Severně od zájmového území se nachází evropsky významné lokalita CZ213052 – Padrťský potok, předmětem ochrany je rak kamenáč. Předpokládá se spojení této lokality s nově navrhovanou EVL A 055 Padrťsko. V zájmovém území se nenachází žádný památný strom.

Charakteristika zamýšleného zásahu Základní administrativní údaje Podle údajů zadavatele ve stavu je záměr situován do vrcholové části terénní elevace v okolí kóty 718,8 v jihozápadní části Vojenského újezdu Brdy, jihozápadně od Hořejšího padrťského rybníka a severně od sídelních útvarů Míšov a Teslíny Správním orgánem n území vojenského újezdu Brdy je: - Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy



Příslušnými orgány státní správy jsou úřady podléhající Ministerstvu obrany ČR: - Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy – jako správní orgán (místně příslušný stavební úřad, orgán ochrany přírody atd.), - Oddělení řízení vojenský újezdů SRDS - OS MO – jako odvolací orgán ve stavebním řízení, - Vojenský lesní úřad – jako úřad státní správy lesů Poznámka: Vojenské újezdy jsou částmi území České republiky zvlášť vyčleněné pro potřeby obrany státu. Ve svých stávajících hranicích byly zřízeny na základě zákona č. 169/1949 Sb. (o vojenských újezdech ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1999 Sb. (o zajišťování obrany České republiky) ve své šesté části podává základní ustanovení o vojenských újezdech. Hranice vojenských újezdů vymezují přílohy 2-6 zákona. V období po roce 1991 byly usnesením vlády č. 541 ze dne 12.9.1991 zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá, čímž došlo ke snížení počtu vojenských újezdů na území České republiky z původních 8 na současných 5. V souvislosti s postupnou reorganizací ozbrojených sil ČR byly po roce 1991 výrazně omezeny počty posádkových cvičišť a střelnic. Do budoucna budou všechny střelby ostrou municí a veškerý polní výcvik Armády České republiky prováděny pouze ve vojenských újezdech.

Technicko-ekonomické údaje Vlastní stavebně technické řešení radarové stanice není dosud definitivně navrženo. Podle českých pravidel je možno stav zpracování záměru americkou stranou charakterizovat jako přípravu studie proveditelnosti. Vymezení vlivů zařízení na dotčené složky přírodního prostředí je odvozeno z dostupné dokumentace o obdobných zařízeních na Marshallových ostrovech (atol Kwajalein) a ostrově Adak na Aljašce. Předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy Předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy lze rozdělit na následující okruhy. • vlivy při stavbě zařízení, • vlivy zařízení při jeho provozu, • vlivy při demolici a odstranění zařízení. Vlivy při stavbě zařízení -

-

odlesnění. Odlesnění bude provedeno v závislosti na umístění jednotlivých objektů v ploše 10 – 30 ha, s významný podílem starých bukovo jedlových porostů, kde byly zjištěny ohrožené a chráněné druhy živočichů (datel černý, sýc rousný, včelojed lesní), výskyt dalších ohrožených druhů je pravděpodobný (další druhy sov, ropucha obecná). V další ploše o rozloze 15 - 25 ha bude provedena probírka porostů, jedná se o probírku vyšších stromů v místech, kde by zasahovaly do dráhy radarového paprsku. Vlivem odlesnění dojde ke vzniku porostních stěn se sníženou stabilitou vůči bořivým větrům. Probírka vyšších stromů pravděpodobně částečně zasáhne i do plochy navrhované EVL A 055 Padrťsko. Vliv trvalý. odstranění půdního krytu. K odstranění půdního krytu dojde hlavně v okolí kóty 718,8; k umístění radaru a jeho objektu bude nutná úprava terénu v bezpro-


-

-

-


středním okolí kóty. Půdní kryt bude odstraněn i v místech výstavby ostatních objektů a obslužných komunikací. V místech s trvale odstraněným lesním krytem dojde ke změnám pedogeneze. Odstranění půdního krytu v daném místě zlikviduje biotop půdních organismů – edafonu. Vliv trvalý. přerušení kontinuity skladebných prvků ÚSES. Odlesněním v prostoru kóty 718,8 a odstranění půdního krytu na části zóny bude přerušena kontinuita kostry ekologické stability krajiny. Prostorem je vedena osa nadregionálního biokoridoru (biokoridor dosud nebyl vymezen) a do prostoru zasahuje regionální biocentrum. Vliv trvalý. hluková a emisní zátěž. V průběhu stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů, dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny budou chráněné druhy živočichů, zvláště ptáci. Vliv dočasný po dobu výstavby. rušení pohybem. Před výstavbou uzavřením prostoru oplocením bude docházet k rozptylu a pohybu osob v okolí staveniště i do míst, která jsou v současnosti v téměř úplném klidu. Zvláště citlivou je oblast v okolí Horního padrťského rybníka (mimo jiné druhy ptáků) s prokázaným výskytem a hnízděním orla mořského a čápa černého, výskytem a možným hnízděním jeřába popelavého. Vliv dočasný po dobu výstavby.

Vlivy při provozu zařízení -

-

-

-

-

hluková zátěž prostředí. Radarové stanice bude po celou dobu svého provozu zdrojem určitého hlukového znečištění svého okolí. Zdrojem hluku bude provoz naftových generátorů elektrické energie, výměníky klimatizačního systému radaru (vlastní radar musí pracovat za stabilizovaných teplotních podmínek, které jsou uměle udržovány pod jeho krytem), pohyb motorových vozidel i hovor lidí – obsluhy stanice. Hlukem budou ovlivňovány ohrožené druhy ptáků v okolí. Určitou výhodou je, že hlavní zdroje hluku mohou být umístěny na odvrácených svazích kóty 718,8 tak, aby ekologicky cenný prostor Hořejšího padrťského rybníka a jeho okolí byl hlukově odstíněn. kontrolní činností podél oplocení. Kontrolní činnost podél oplocení může mít rušivý vliv na výskyt ohrožených druhů ptáků (zejména orla mořského, čápa černého a jeřába popelavého) zvláště v severovýchodním okraji zóny směrem k Hořejšímu padrťskému rybníku, toto území je v současné době téměř v úplném klidu. Do tohoto území ležícího ve vojenském újezdu vstupují osoby pouze na základě povolení újezdního úřadu, což zde zabezpečuje minimální pohyb osob. Vliv nahodilý po dobu provozu. posílení přirozené obnovy lesa. Oplocení lesních porostů uvnitř zóny podpoří přirozené zmlazování jedle v porostech jedlových bučin a postupně i v porostech smrkových kultur. Okus mladých semenáčků jedle vysokou zvěří v současné době potlačuje přirozené zmlazování jedle v porostech. Vliv trvalý po dobu provozu. vytvoření bariery pro střední a velké obratlovce. Oplocení vytvoří bariéru v potravních areálech středních a velkých obratlovců (srnec obecný, prase divoké, jelen lesní), zvláště v případě, že bude oplocena celá příjezdová komunikace až k jejímu vyústění na silnici I/19. Tak může docházet ke zvýšenému střetu zvěře s motorovými vozidly na silnici I/19 v úseku mezi Teslíny a Míšovem. Vliv trvalý po dobu provozu. kontakt letících ptáků s vyzařovaným paprskem radaru. S ohledem na umístění radaru v blízkosti ornitologicky velmi cenného území Padrťských rybníků nelze vyloučit průlet ohrožených (i všech ostatních) druhů ptáků) vysílaným


-


radarovým paprskem. S ohledem na vzájemný pohyb radarového paprsku, letícího ptáka a časového omezení vysílání radarového paprsku a částečně i vzdálenosti od jádra cenného území není statisticky významné delší setrvání ptáků v dráze radarového paprsku, kdy by mohlo dojít k ovlivnění tkání ptáků elektromagnetickým vlněním. Podle literárních údajů (BRUDERER 1999) velké soubory pozorování nočních ptáků získané s použitím sledovacího radaru v pásmu X nevykazovaly žádné indikace změn letového chování mezi ptáky létajícími v různých směrech vůči radarovému paprsku. A ni podle dalších údajů poskytnutých zadavatelem nebyly vlivy radarového paprsku ptačí populace v okolí obdobných zařízení americké armády zjištěny. Vliv není prokázán. ovlivnění vodního toku odpadními vodami. Odpadní vody budou po přečištění čistírnou odpadních vod zaústěny do Bradavy v lesním porostu na Míšovem. Do určité míry tak bude ovlivněno chemické složení a čistota vody v tomto vodním toku. Vliv trvalý po dobu provozu.

Vlivy při demolici a odstranění zařízení hluková a emisní zátěž. V odstraňování stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů, dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny budou chráněné druhy živočichů, zvláště ptáci. Vliv dočasný po dobu výstavby.

-

Předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy -

šíření nepůvodních druhů rostlin. Vzhledem k tomu, že do prostoru, kde bude narušen původní vegetační kryt, budou dovážena zařízení a materiály z různých částí světa (Severní Amerika, Tichomoří), není vyloučeno zavlečení nepůvodních a invazních druhů rostlin, které se mohou na nově narušených substrátech uchytit a prosperovat. Pokud se projeví invazní charakter takto introdukovaných rostlin, může být ohrožena přirozená flora okolí Padrťských rybníků. rozptyl osob v širším okolí. Pravidelný rozptyl osob v okolí Padrťských rybníků ovlivní výskyt vzácných druhů ptáků a živočichů v okolí Padrťských rybníků. Výskyt těchto druhů, jak je popsán v kapitole 2.3. je významně ovlivňován specifickými podmínkami vojenských újezdů, kde jsou rozsáhlá území po dlouhá období v úplném klidu bez jakýchkoliv rušivých činností (v období střeleb do území nemohou vstupovat ani oprávněné osoby).

-

Návrh opatření k prevenci a kompenzaci Na základě vyhodnocení vlivů záměru výstavby radarové stanice na kótě 718,8 byla navržena následující opatření k prevenci a kompenzaci rušivých vlivů záměru na jednotlivé složky přírodního prostředí a dotčené ekosystémy. -

vyhlášení (navrhované) evropsky významné lokality A 055 Padrťsko. Lokalita je zařazena do seznamu pro doplnění národního seznamu lokalit soustavy NATURA 2000. Zpracování kvalitního a odborně fundovaného plánu péče, který bude posléze akceptován příslušným lesním hospodářským plánem, musí být podložen kvalitním výzkumem ekologického vývoje území. Prostor byl totiž ve středověku odlesněn a hospodářsky využíván. Přírodní stanoviště se zde vyvíjejí za různé intenzity ovlivňování člověkem. Cílovým stavem by


-

-

-

-

-


zde měl být les v druhovém složení odpovídajícímu stanovištním podmínkám (analýzu stanovištních podmínek doporučujeme podpořit palynologickou analýzou usazenin) věkově diferencovaný s cíleným ponecháváním určitého podílu mrtvého dřeva v lese (jako biotop cenných druhů hmyzu) a přísně výběrovým způsobem lesního hospodaření. Ve vlhkých stanovištích v okolí Padrťských rybníků obnovit přirozený vodní režim narušený hospodářskými úpravami a odvodněním pozemků. Postupné převedení lesních porostů budoucí EVL do podmínek blízkých přírodním bude kompenzačním opatřením za zásah do vzrostlých bučin a odstranění půdního krytu v provozní zóně. Plochy bezlesí v plochách cvičišť naopak podrobit řízenému managementu narušování a disturbance tak, aby byl zachovány specifické podmínky vojenských cvičišť a dopadových ploch, které vedly vývoji specifických biotopů se vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy. Provést průzkum indikačních druhů hmyzu ve starých jedlových bučinách s cílem zhodnotit stávající stav a účinnost managementových opatření v EVL. doplnit průzkumné práce o sledování výskytu letounů. Výskyt netopýrů nebyl dosud v širším okolí prováděn. S ohledem na vhodná zimoviště v málo využívaných objektech střelnic v okolí je jejich výskyt velmi pravděpodobný. projektové řešení umístění objektů. řešit tak, aby byl vyloučen vliv záměru na evropsky významnou lokalitu. Např. vhodným trasováním maximálně zkrátit délku plotů v navrhované EVL Padrťsko. vymezení skladebných prvků ÚSES. Protože navrhované území leží v ose nadregionálního biokoridoru a přerušuje ji, byl současně se zpracováním biologického hodnocení záměru zpracován též generel územního systému ekologické stability pro západní část Vojenského újezdu Brdy. Skladebné prvky ÚSES byly vymezeny po biotopech reprezentativních pro jednotlivé typy prvků (mezofilní, hydrofilní) a skladebné prvky byly posíleny v bezprostředním okolí. Na úrovni regionální byl respektován generel regionálního ÚSES Plzeňského kraje. Skladebné prvky na úrovni lokální byly navrhovány tak, aby měly návaznost do území mimo vojenský újezd a byly tak akceptovatelné v územních plánech sídelních útvarů sousedících s vojenským újezdem. projektové řešení umístění objektů řešit tak, aby nebyly překročeny limity přerušení jednotlivých skladebných prvků ÚSES daných metodikou. hluková a emisní zátěž při výstavbě musí být částečně eliminována použitím stavebních strojů moderní konstrukce splňujících emisní a hlukové limity. Zemní práce provádět mimo hnízdní období ptáků (zvláště čápa černého, orla mořského a jeřába popelavého). Při úpravách terénu na kótě 718,8 doporučujeme použít spíše jednorázově trhací práce, než dlouhodobější rozrušování skalního podloží hydraulickými kladivy. odlesnění ploch provést mimo hnízdní období ptáků. hluková zátěž při provozu. Zařízení, která budou zdrojem hluku při provozu musí minimálně splňovat limity pro hlukovou zátěž platné v České republice. Tato zařízení doporučujeme umístit na svahy kóty 718,8, které jsou odvráceny od území Padrťských rybníků, aby byla snížena hluková zátěž tohoto prostoru. V případě potřeby protihluková opatření doplnit výstavbou protihlukové stěny nebo protihlukového valu. záchranné transfery. Po zpracování definitivního řešení umístění staveb do terénu provést účelový průzkum výskytu chráněných druhů rostlin, případně kolonií mravenců rodu Formica a po příslušných přípravách provést transfer ohrožených rostlin, případně mravenišť. omezení vstupů osob do části navrhované EVL v okolí Horního padrťského rybníka, pouze oprávněným osobám resortu obrany a osobám provádějícím



průzkumné nebo monitorovací práce v území. Dále v tomto území fakticky zamezit vstupům nepovolaných osob. Návrh monitoringu Navrhované monitorovací práce budou dokumentovat úspěšnost navržených kompenzačních opatření. Definitivně mohou být navržena až po vypracování plánu péče o EVL Padrťsko. Předběžně navrhujeme: - ornitologický monitoring (sledování ptačích druhů) v oblasti Padrťských rybníků a v lesních porostech navržené EVL Padrťsko. - monitoring vývoje habitatů (přírodních stanovišť) v EVL Padrťsko.

Shrnutí a závěr Dosavadními průzkumnými pracemi byl popsán aktuální vegetační kryt, zjištěny výskyty charakteristických ornitocenóz v širším okolí záměru výstavy radarové stanice na kótě 718,8 ve Vojenském újezdu Brdy. Na základě shrnutí výsledků přírodovědných průzkumů a dostupných informací o technickém a organizačním řešení záměru bylo zpracováno biologické hodnocení záměru podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. •

Byly vyhodnoceny přímé a nepřímé vlivy záměru na rostliny, živočichy i přírodní stanoviště.

Vlivy byly hodnoceny v následujících okruzích: • vlivy při stavbě zařízení, • vlivy zařízení při jeho provozu, • vlivy při demolici a odstranění zařízení. Z vyhodnocení vyplynulo že: • záměr je v souladu s platným územním plánem Vojenského újezdu Brdy, • zjištěné vlivy na rostliny, živočichy i přírodní stanoviště nejsou s ohledem na charakter záměru a stav okolních ekosystémů při provedení stanovených kompenzačních opatření významné, • záměr je možné realizovat bez významnějšího negativního vlivu na zájmy chráněné podle části druhé, třetí a čtvrté zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny). Při zpracování projektové dokumentace záměru doporučujeme úzkou součinnost se zpracovateli biologického hodnocení tak, aby možná kompenzační opatření byla okamžitě zapracovávána do projektové dokumentace.

Seznam literatury a použitých podkladů Literatura: Anděra M., Horáček _. (1982): Poznáváme naše savce. - Mladá Fronta, Praha, 256 pp. Balát F. (1986): Klíč k určování našich ptáků v přírodě. - Academia, Praha, 320 pp. Borkovec, Čihák J., Boudová (2000): V. Místní ÚSES, in. Chochole et al. (2000) Územní plán města Plzně. – Ütvar koncepce a rozvoje Plzeň.



Braun-Blanquet J. (1951): Pflanzensoziologie. 2. Ed. - Wien. Bruderer et al. (1999): Behavior of Migrating Birds Exposed to X-Band Radar and a Bright Light Beam. Journal od Experimental Biology. April 1999. Cílek V., Ložek V. (1993): Hodnotná maloplošná území středních Brd. - Ochr. Přír. 48(7): 207-211. Cílek, V., Ložek, V. (2005): Reliéf a geomorfologie In Střední Brdy, Příbram: 59 - 69 Cílek et al. (2005): Střední Brdy. – Min. zem. ČR, Min živ. prostř. ČR, ČSOP Příbram a Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny Příbram. Culek M. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. Čáka, J. (1998): Střední Brdy – krajina neznámá, Příbram: 160 s. Čeřovský et Homoláč (1963): Prověrka chráněných území Středočeského kraje. Český úřad zeměměřický a katastrální (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. ČÚZK Praha. Demek J. et al. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. - ACADEMIA Praha. Dejmal, I., Petříček, V. (2005): Ochrana Přírody In Střední Brdy, Příbram: 312 – 321 Domin K. (1925): Geobotanický význam Brd - Věda Přír., Praha, 6: 82-87. Domin K. (1927): Otázka Brdská, Krása našeho domova, 19: 49 – 54 Domin, K. (1903): Brdy – studie fytocenologická, Praha: 82 s. Domin. K. (1926): Studie o vegetaci Brd a povšechné úvahy o dějinách lesních společenstev a o vztazích lesa k podnebí a půdě. - Sborn. Přírod., Praha, 3: 1-290. Ellenberg H., Weber H.E., Düll R., Wirth V., Werner W. et Paulissen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta geobotanica. - E.Goltze, Göttingen. Fatka, O. (2005): Geologická stavba In Střední Brdy, Příbram: 30 – 44 Hejný S., Kopecký K., Jehlík V. et Krippelová T. (1979): Přehled rostlinných ruderálních společenstev Československa. – Rozpr.Čs.Akad.Věd, Ser. Math.-Nat., Praha, 89/2:1-100. Hlaváček, R., Pecháčková, S., Sofron, J., Šandová. M. (1998) Předběžný pohled na květenu Brd z hlediska současného výzkumu In Příroda Brd a perspektivy její ochrany (1998), Příbram: 85 - 92 Hoberlandt L. 1977. Heteroptera. Pp. 61-82, in: Enumeratio insectorum bohemoslovakiae. Acta Faunistica Entomologica Musei Nationalis Pragae, suppl. 4:1-159. Hůrka K. (1996): Carabidae České a Slovenské republiky. - Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P. et Farkač J. (1996): Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. - Klapalekiana 32: 15-26. Jelínek J. (ed.) 1993: Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera) (Seznam československých brouků). Folia Heyrovskyana, Suppl. 1, 3-172. Klausnitzer B. (1993): Ökologie der Grosstadtfauna. - Jena, 454 s. Knížetová L., Pecina P. et Pivničková M. (1987): Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982-1985. - Bohem. Centr., Praha, 16. Kopecký K. et al. (1985): Fytocenologické podklady pro biologickou asanaci VVP Vyškov, VVP Boletice, VVP Jince, VVP Ralsko a VVP Mladá. - 517p., ms. [Závěr. zpr. výzk. úkolu; depon. in: Ministerstvo obrany, Praha]. Kubát K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. Ložek V., Kubíková J. et Špryňar P. a kol. (2005): Střední Čechy. – In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 904 pp.Nekut, B., Buthans, J. B., Benešová, L., Šnajdrová, J., Komínková, D. (2005) Vody In Střední Brdy, Příbram: 75 - 87 Ložek, V., Cílek, V. (2005) Pokryvné útvary a půdy In Střední Brdy, Příbram: 70 - 74 Mašek J. (1990): Geologická mapa 1:50 000 list 22-12 Březnice. – Ústř. ústav geologický. Praha Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR 1. České země. – Vegetace ČSSR, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. – Severočes. Přír., Litoměřice, suppl. 1/(1995): 1–206. Moucha P. (1993): Šance Brd stát se chráněnou krajinnou oblastí. - In: Němec J. [ed.]: Příroda Brd a perspektivy její ochrany, Příbram. Neuhäuslová Z. et al. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1:500 000. – Botanický ústav AV ČR, Průhonice. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. – Academia, Praha. Němec J. (ed.) (1993): Seminář Příroda Brd a perspektivy její ochrany. - Příbram. Němec J. (ed.) (1994): Příroda Brd a perspektivy její ochrany. - 2. seminář, Příbram. Němec J. (ed.) (1998): Příroda Brd a perspektivy její ochrany. – Sborník příspěvků třetího a čtvrtého semináře z let 1995 a 1998, Příbram, 154p. Němec, L. (2005) Podnebí In Střední Brdy, Příbram: 88 - 92



Němeček J., Macků J., Vokoun J., Vavříček D. & Novák P. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. – ČZÚ & VÚMOP, Praha. Petříček V. (1993): Poznámky k ochraně brdského regionu. - In: Němec J. [ed.]: Příroda Brd a perspektivy její ochrany, Příbram. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–146. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. Fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. Quitt E. (1975): Soubor map fyzickogeografické regionalizace ČSR. Klimatické oblasti ČSR 1 : 500 000. - Geografický ústav ČSAV Brno. Runge F. (1990): Die Pflanzengesellschaften Mitteleuropas. - Aschendorff Ver., Aschendorf Münster. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky, 1, p. 103–121, Academia, Praha. Sofron, J. (1993) Poznámky k charakteristice vegetace lesů, rašelinišť, pramenišť a některých antropogenních bezlesí v centrální části Brd In Příroda Brd a perspektivy její ochrany (1993), Příbram: 39 – 44 Sofron, J., Nesvatbová, J. (1997) Flóra a vegetace města Plzně, Plzeň: 200 s. Sofron., J., Hlaváček, R., Karlík, P., Nesvadbová, J. (2005) Flóra a vegetace In Střední Brdy, Příbram: 101 – 119 Tomlain, J. (1965): Prostorové a časové rozložení výparu z povrchu půdy na území ČSSR. Geografický časopis, ročník XVII. Bratislava. Zlatník A. (1976): Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR (tabulka). Zwach I. (1990): Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. - SZN, Praha, 144 pp.

Seznam zkratek AOPK ČR MZCHÚ EVL VKP MO MŽP

-

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Maloplošné zvláště chráněné území přírody Evropsky významná lokalita Významný krajinný prvek Ministerstvo obrany Ministerstvo životního prostředí

Radarová stanice na kótě 718,8. ve Vojenském újezdu Brdy

Recommend Documents