Kapitola 1 – Jaká věda je ekonomie? hodnotové soudy – subjektivní názor, co je spravedlivé a správné. Vytvářejí se postupně, výchovou, vzděláváním a dalšími vlivy. Vnitřní přesvědčení. analytické soudy – prostor pro vědu – věda zkoumá pravdivost nebo nepravdivost analytických soudů. Analytické soudy lze empiricky ověřovat (pozorováním, experimentem) Hodnotovými soudy se zabývá filosofie. Vědy, které se zabývají pouze analytickými soudy, jsou pozitivní vědy. Ekonomie je pozitivní věda, zabývá se pouze analytickými soudy = věda o lidském jednání (účelném lidském jednání a o nezamýšlených účincích tohoto jednání) Metodický individualismus – zkoumání lidského chování jako jednání jednotlivců Lidské jednání – 3 okruhy problémů: 1) optimalizační chování – minimalizace nákladů a maximalizace výnosů 2) rovnováha na trzích a vytváření rovnovážných cen 3) podnikatelské hledání inovace Racionální neznalost = optimální míra informovanosti, kdy mezní výnosy z informací se již rovnají mezním nákladům na informace
Kapitola 2 – Člověk ekonomický a společnost - pokud lidé na svobodných trzích sledují vlastní zájem, prospívají tím (aniž by to zamýšleli) ostatním lidem (Adam Smith) Ekonomie zkoumá rozhodování lidí v podmínkách vzácnosti. - základní problém – optimální alokace vzácných zdrojů.
Kapitola 3 - Spotřebitelova volba Utopené náklady – nemůžeme je ušetřit, ať se rozhodneme pro kteroukoli alternativu Náklady příležitosti – výnosy (užitky), které obětujeme, když se rozhodneme pro některou alternativu namísto jiné. SPOTŘEBITELSKÁ SUBSTITUCE racionální volba – 2 axiomy spotřebitelského chování axiom srovnání – racionální spotřebitel je schopen všechny spotřební varianty porovnat z hlediska uspokojení a říci, které jsou pro něj více / méně uspokojivé axiom tranzitivity – A B, B C A C Indiferenční křivka – znázorňuje všechny kombinace 2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejné uspokojení Mezní míra substituce = poměr, ve kterém spotřebitel nahradí malý úbytek jednoho statku přírůstkem druhého statku tak, aby jeho uspokojení zůstalo nezměněno MRS =
dokonalé substituty Y
MRS = konst.
X Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
∆ Qx ∆ QY
dobré substituty Y
malá zakřivenost, MRS se zvyšuje pozvolna X 1
špatné substituty Y
dokonalé komplementy Y
velká zakřivenost, MRS se zvyšuje prudce
poměr ve spotřebě fixní
X
X
Spotřebitelská substituce je nahrazení jednoho uspokojení jiným uspokojením. IC racionálního spotřebitele se neprotínají. Rozpočtové omezení – dáno důchodem spotřebitele a cenami statků
I = PX ⋅ QX + PY ⋅ QY - sklon přímky BL je dán poměrem cen PX / PY Optimální kombinace spotřeby 2 statků je v bodě, kde se přímka spotřebních možností dotýká nejvyšší indiferenční křivky IC. salát
E
žampiony ROVNOVÁHA SPOTŘEBITELE MRS =
Px PY
optimum spotřebitele
- racionální spotřebitel rozděluje svůj důchod mezi statky tak, aby se mezní míra substituce statků pokud možno rovnala poměru jejich cen Odlišnost preferencí se odráží v odlišném tvaru indiferenčních křivek (čím blíže k počátku souřadnic, tím méně si může spotřebitel dovolit) Rohové řešení X
X
Y Kardinalisté – pracují s pojmem mezní užitek - měření užitku penězi, které je spotřebitel ochoten zaplatit
Y Kardinal podm. opt. spotřeby:
MU x = Px MU Y PY
Ordinalisté – odmítají měřitelnost užitku - spotřebitel podle ordinalistů pouze dokáže přiřadit pořadí spotřebním variantám TU
MU A
Ordinal. podm. opt. spotřeby: MRS =
TU
Px PY
A
X
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
X
2
Kapitola 4 – Poptávka poptávka – funkce, která vyjadřuje závislost poptávaného množství statku na mnoha proměnných
Q = F(Pa, I, Pb,......, Pz)
P
Křivka poptávky – vyjadřuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně
D
Odvození poptávky: Kardinal. pojetí – křivka D kopíruje křivku mezního užitku MU Ordinal. pojetí – křivka D odvozena od IC a rozpoč. omezení spotřeb. meruňky
Q
P
1 000 120
c 240 400520670
b
1 000
D
80 50
a
1 600
jahody
240 400
Q
520
Křivku poptávky D získáme, když ceny a jim odpovídající množství jahod, získaná z indiferenční analýzy na obrázku a přeneseme do grafu.
Indiferenční analýza. Když vzroste cena jahod ceteris paribus z 80 na 120 korun za kg, přímka spotřebních možností se změní z b na c. Optimum spotřebitele se změní z B na C – nákup Jahod se sníží. Když cena jahod klesne na 50 Kč, přímka spotřebních možností se změní na a. Optimum bude v bodě A – nákup jahod se zvýší.
důchod
Engelova křivka – závislost poptávaného množství statku na důchodu spotřebitele Q Substituční efekt = sníží-li se cena statku, spotřebitel jím substituuje jiné statky, které jsou nyní relativně dražší Důchodový efekt = když se cena statku sníží, spotřebitelům reálný důchod a on může zvýšit spotřebu všech statků normální statek - důchodu vede k poptávaného množství podřadný statek - důchodu vede k poptávaného množství
Hicksův rozklad SE a DE u normálního statku meruňky
Hicksův rozklad SE a DE u podřad. statku kýta C
IC2
A
C IC2
A
D
D
SE
IC1
DE
IC1 a
jahody
c d
bůček
SE DE
CE Hicksův rozklad celkového efektu na substituční a důchodový efekt u normálního statku – původní optimum je A. Substituční efekt posouvá spotřebitele do bodu D na stejné indiferenční křivce (pomocná přímka d je rovnoběžná s c). Důchodový efekt jej posouvá na vyšší indiferenční křivku do bodu C.
CE Hicksův rozklad celkového efektu na substituční a důchodový efekt u podřadného statku – Původní optimum je v bodě A. Substituční efekt posouvá spotřebitele do bodu D. Důchodový efekt posouvá spotřebitele na vyšší indiferenční křivku do bodu C.
CENOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY Elasticita indiv. poptávky závisí na preferencích, blízkých substitutech, na výši důchodu. - udává, o kolik % se změní poptávané množství, když se změní cena o 1 % Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
3
∆Q Q d eP = ∆P - je to záporné číslo (cena a množství se mění opačným směrem) pracujeme s absolutní hodnotou P P Q d Vztah mezi elasticitou a sklonem poptávky: ep = |edp| > 1 elastická ∆P |edp| < 1 neelastická ∆Q
Dokud je mezní příjem MR > 0, je poptávka elastická, pokles ceny vede k růstu příjmu. Jakmile je MR < 0, poptávka se stává neelastickou, ceny vede k příjmu. - v delším období je poptávka elastičtější než v krátkém P D ep > 1
elast. Poptávka po našem konkrétním statku je elastická ve všech bodech nad R (mezní příjem je kladný) a neelastická ve všech bodech pod R (mezní příjem je záporný)
MR PR
R
ep = 1 ep < 1
QR
neelast. Q
P ep > 1
K
Majitel vleku maximalizuje zisk tam, kde se jeho mezní příjem rovná mezním nákladům. Bude prodávat párky za cenu PK a bude se nacházet na poptávkové křivce v bodě K, tedy v elastické části poptávky.
PK MC R MR QK
ep = 1 ep < 1
QR
Q
ENGELOVA KŘIVKA – zachycuje závislost poptávaného množství na důchodu spotřebitele - s reálného důchodu spotřebitel nakupuje více normálních statků, méně podřadných normální statek luxusní – s růstem důchodu se zvětšují přírůstky statku normální statek nezbytný – s růstem důchodu se přírůstky Q zmenšují EC podřadného statku
EC normálního statku
EC normál. statek nezbytný Q
Q
Q
důchod I
EC normál. statek luxusní
důchod I
EC výdajová
- ukazuje, jak se mění výdaje na urč. skupinu statků v závislosti na změnách důchodu
výdaje
Q
důchod I
nezbyt. lux. důchod I
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
podřad. důchod I
4
DŮCHODOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY
∆Q Q ei = ∆I I
ei < 0 ... podřadný statek -ei ei > 0 ... normální statek ei ei < 1 ... normální statek nezbytný (poptávka po normál. statcích nezbytných je důchodově neelastická) ei > 1 ... normální statek luxusní (poptávka po normálních statcích luxusních je důchodově elastická)
KŘÍŽOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY - o kolik % se změní poptávané množství statku, když se cena druhého statku změní o 1 %
ec =
∆Qx Qx ∆ PY PY
ec < 0 ec > 0
důchodový efekt větší než substituční substituční efekt větší než důchodový
Spotřebitelův přebytek - rozdíl mezi cenou, jakou by byl spotřebitel ochoten maximálně zaplatit a cenou, kterou na trhu skutečně platí Indexy životních nákladů Laspeyresův cenový index
LP =
∑ P1 ⋅ Q0 ∑ P 0 ⋅ Q0
- měření růstu životních nákladů - váhou je množství základního období - neodráží substituci - zkresluje růst cen směrem nahoru: ukazuje vyšší cenový růst, než k jakému skutečně dochází, protože neodráží spotřebitelskou subsituci Paascheho index
PP =
∑ P1 ⋅ Q1 ∑ P0 ⋅ Q1
- váhou je množství běžného období - zkresluje růst cen směrem dolů: ukazuje nižší cenový růst, než k jakému skutečně dochází
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
5
Kapitola 5 – Volba mezi spotřebou a volným časem Mzda je cenou volného času. Substituční efekt: zvýšením mzdy zdraží volný čas, což člověka motivuje k tomu, aby volný čas substituoval ostatními statky – aby více pracoval a méně užíval volna. Důchodový efekt: zvýšení mzdy zvýší důchod, což člověka motivuje, aby „kupoval“ více volného času – aby méně pracoval a více užíval volna.
Nabídková křivka práce: - SE převládá u nižších mezd, DE převládá až od vysokých mezd.
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
6
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
7
Kapitola 6 – Volba mezi přítomnou a budoucí spotřebou - netrpělivost spotřeby, nasycení spotřeby MEZNÍ MÍRA SUBSTITUCE přítomné spotřeby budoucí spotřebou se nazývá mezní míra časové preference (MRTP). Udává, kolika jednotkami budoucí spotřeby musí člověk nahradit ztrátu jednotky přítomné spotřeby, aby jeho uspokojení zůstalo stejné.
Optimální kombinace přítomné a budoucí spotřeby max. budoucí spotřeba Ib + Ia · (1 + r) max. přítomná spotřeba Ia + Ib /(1 + r)
r ... úroková míra Ia ... přítomný důchod Ib ... budoucí důchod
MRTP je dána sklonem tečny k indiferenční křivce.
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
8
Hypotéza životního cyklu – člověk má v mládí větší preferenci přítomné spotřeby než ve vyšším věku.
Změna úrokové míry vyvolává 2 efekty: a) substituční – úrok je náklad příležitosti, růst úrokové míry vlastně zdraží přítomnou spotřebu (ve smyslu ušlého úroku) a to nás motivuje, abychom přítomnou spotřebu omezili ve prospěch budoucí spotřeby b) důchodový – úrok je částí důchodu; růst úrokové míry způsobí růst budoucího důchodu, méně spoříme, roste přítomná spotřeba
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
9
Kapitola 7 – Rozhodování v podmínkách rizika Očekávaný výnos dané alternativy získáme, když její možné výnosy vynásobíme jejich pravděpodobnost a sečteme je. R E = π ⋅ R 1 + (1 − π ) ⋅ R 2 = > R E = ∑ πi ⋅ R i SPRAVEDLIVÁ HRA - hra, při které je očekávaný výnos nulový Bernoulliho hypotéza – lidé hrající spravedlivou hru přístoupí na nízkou sázku, ne na vysokou. Očekávaný výnos není jediné hledisko rozhodování, berou v úvahu i výši svého důchodu. Weber-Fechnerův zákon – intenzita vjemu je přímo úměrná procentnímu zvětšování podnětu. Vjem = užitek, podnět = důchod (bohatství) Teorie očekávaného užitku (Neumann a Morgenstern) - celkový užitek je konkávní funkcí bohatství - když se lidé rozhodují v podmínkách rizika, nevolí alternativu s největším očekávaným výnosem, ale s největším očekávaným užitkem
Ue = π · U (W1) + (1 – π)·U(W2)
Wi ...možná bohatství
- má konkávní tvar, protože se projevuje klesající mezní užitek z bohatství - N-M fce dává vysvětlení, proč se lidé obvykle vyhýbají riziku Lidé neutrální k riziku mají lineární Neumann – Morgensternova fce užitku. Informace snižující riziko - lidé s averzí k riziku budou chtít kupovat informace snižující riziko Pojištění proti riziku Diverzifikace = rozložení rizika = snížení celkového rizika a zvýšení očekávaného výnosu - podmínkou je rozložit bohatství mezi aktiva, jejichž rizika jsou na sobě nezávislá
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
10
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
11
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
12
Kapitola 8 – Transakční náklady a firma - příčinou vzniku firem jsou transakční náklady podnikatele (Ronald Coase) transakční náklady – nákl. na provádění směnných transakcí Firma je pletenec smluv, které uzavřeli vlastníci výrobních faktorů, aby mohli vyrábět s co nejnižšími transakčními náklady. Nákladově optimální velikosti firmy je dosaženo, jakmile je již dodatečná úspora transakčních nákladů právě vyváženy přírůstkem nákladů řízení. - zvětšuje-li se firma, spoří se transakční náklady ale zvyšují se náklady na řízení - je větší tím, čím diverzifikovanější produkt firma poskytuje Cíle firmy: - max. zisku – dlouhodobá max. zisku, max. toku budoucích zisků firmy - max. tržní hodnota firmy (měří se tokem jejich očekávaných budoucích výnosů (zisků))
P = R E1 + R E2 2 + R En
(1+ r ) (1+ r ) (1+ r )
n
Problém „pána a správce“ – kontrola manažerů - zainteresovanost na zisku
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
13
Kapitola 9 – produkční funkce a náklady firmy Produkční funkce udává množství výstupů v závislosti na množství používaných vstupů. Q = F (ia; ib; ic; ..., in) in ... používané vstupy Krátkodobá produkční funkce - některé výrobní faktory VF variabilní, některé fixní - předpoklad: v krát. období se mění jen práce, nemění se kapitál Q = F (L) v krát. období firma zvětšuje produkci zvětšením práce
zákon klesajících výnosů z variabilního faktoru - od urč. množství práce se růst produkce zpomaluje - růst počtu zaměstnanců, kapitál se nemění práce je méně produktivní
Dlouhodobá produkční funkce - žádný z výrobních faktorů není fixní, všechny jsou variabiní Q = F ( K, L) - z počátku se projevují rostoucí výnosy z rozsahu: produkce roste rychleji než práce a kapitál; AC na produkt klesají - později se projevují klesající výnosy z rozsahu: produkce roste pomaleji než L a K. Rostoucí výnosy z rozsahu se projevují, dokud je úspora transakčních nákladů větší než přírůstek nákladů řízení. Jakmile firma dosáhne své nákladově optimální velikosti, jsou výnosy z rozsahu konstantní. A když firma dále roste, začnou se projevovat klesající výnosy z rozsahu, protože přír. nákl. řízení je již větší než úspora transakčních nákladů.
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
14
IZOKVANTA = křivka stejné produkce
Mezní míra technické substituce = poměr, ve kterém může výrobce nahradit jednotku jednoho vstupu jiným vstupem tak, aby se celková produkce nezměnila. MRTS =
∆K ∆L
MRTS v bodě je dána sklonem tečny k izokvantě v tomto bodě.
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
15
IZOKOSTA = přímka stejných nákladů - všechny možné kombinace 2 vstupů, které představují stejné náklady TC = w.L + v.K v ... nájemní cena kapitálu
- sklon izokosty je dán poměrem cen vstupů minimalizace nákladů
X
TC TC w : = v w v
MRTS =
w v
maximalizace produkce
Substituční efekt – pokles ceny vstupu, růst jeho používání (je relat. levnější, tj. firma substituuje) zlevnění vstupu sníží náklady a umožní firmě, aby zvýšila produkci Produkční efekt – růst produkce – firma bude chtít zaměstnat více všech vstupů Dlouhodobá nákladová funkce firmy - dlouhodobá produkční funkce má podobu izokvant produkcí Q. Známe-li ceny L a K, lze nakreslit izokvanty nákladů TC. Body dotyku izokvant s izokostami ukazují min. náklady, kterými lze dosáhnout přísl. produkcí. „Zahušťování“ a „zřeďování“ izokvant a izokost je dána rostoucími a poté klesajícími výnosy z rozsahu. Průměrné náklady = náklady na jendotku produkce AC = TC/Q Mezní náklady vyjádření přírůstek / pokles celk. nákladů, vyvolaný přírůstkem / poklesem produkce o jednotku MC =
∆TC ∆Q
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
16
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
17
Kapitola 10 – Společenské náklady a nabídka Transferová platba je minimální částka, která právě stačí k převedení (transferu) VF z jednoho využití do druhého. Její výše odráží obětovaný výnos z druhého nejlepšího použití faktoru, čili jeho obětovanou příležitost. Renta je částka, kterou vlastník VF dostává navíc nad svou transferovou platbu. Je to vlastně rozdíl mezi jeho 1. a 2. nejlepší příležitostí. Společenské náklady na určitý statek jsou obětované statky, které nemohou být vyrobeny, protože VF jsou vázány na výrobu tohoto statku. P S přebytek výrobců společenské náklady
Q CENOVÁ ELASTICITA NABÍDKY - udává, o kolik % se změní nabízené množství, když se cena změní o 1 % Úspory z rozsahu: zvětšování trhu vede ke snížení nákladů - proti tomuto efektu působí efekt rostoucích nákladů příležitosti
∆Q s Q eP = ∆P P
P Růst trhu je doprovázen úsporami z rozsahu, které snižují náklady. Zároveň je růst trhu doprovázen růstem nákladů příležitosti výrobců vstupujících na trh. Zpočátku převládají úspory z rozsahu, a proto má nabídka nejprve klesající průběh. S dalším růstem trhu převládnou rostoucí náklady příležitosti, a proto má nabídka posléze rostoucí průběh.
S
Q
Krátkodobá nabídka Kč/t P2
MC
Kč/t
D
D´
AC
F
P2 P1
P1
AVC
Q (tis. t) Krátkodobá nabídka je dána částí křivky mezních nákladů MC, začínající v minimu průměrných variabilních nákladů AVC. Vyznačený obdélník ukazuje ekonomický zisk při ceně P2.
SS=ƩMC
E
Q (mil. t) Krátkodobá nabídka trhu SS je součtem křivek mezních nákladů jednotlivých prodejců. Když se zvýší poptávka z D na D´, změní se rovnováha trhu z E na F a cena vzroste na P2.
Krátkodobá nabídka je méně elastická než dlouhodobá nabídka D´ P (Kč/t)
D
SS F
PF PG PE
SL G
Krátkodobá nabídka SS a dlouhodobá nabídka SL. Když se poptávka zvýší z D na D´, nalezne trh novou krát. rovnováhu v bodě F při ceně PF. Později se vytvoří dlouhodobá rovnováha v bodě G při ceně PG.
E
QE
QF QG
Q (mil. t)
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
18
Kapitola 11 – Směna 1) HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ A OPTIMÁLNÍ KOMBINACE PRODUKCE Hranice produkčních možností - ukazuje všechny kombinace dvou statků, které jsou dosažitelné s danými výrobními faktory a známými technologiemi výroby (když výrobce přesouvá výrobní faktory z jednoho statku na druhý a zvyšuje tím produkci jednoho statku na úkor druhého statku, říkáme, že provádí transformaci produkce) - má obvykle vypouklý tvar o výrobní faktory jsou do určité míry specifické, výrobní faktory se odlišují svou vhodností pro dané statky – př. půda je různě vhodná pro pšenici nebo pro oves o s tím, jak výrobce transformuje produkt, se mezní míra transformace postupně zvyšuje HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ – RŮZNÉ PODOBY Qy
Qy
Qx -
pro oba statky jsou skoro stejné výrobní podmínky
Qy
Qx - v zemi jsou výhodnější podmínky pro 1 z výrobků (x)
Qx - pro výrobu Y
Transformace produkce – výrobce přesouvá výrobní faktory z jednoho statku na druhý a zvyšuje tím produkci jednoho statku na úkor druhého (posun po hranici produkčních možností). míra transformace – poměr, ve kterém můžeme nahrazovat jeden produkt druhým Pro rozhodování výrobce je klíčová mezní míra transformace - udává, kolik jednoho statku musí výrobce obětovat, aby mohl vyprodukovat další dodatečnou jednotku statku druhého ∆Q Y MRT = – mezní míra transformace z y na x ∆Q X - dána sklonem tečny k hranici produkčních možností - dole je větší, nahoře menší Optimální kombinace statků - výrobce porovnává MRT s poměrem jejich cen produkční optimum – optimální kombinace produkce statků při daných cenách - ceny tedy určují, do jaké míry se bude výrobce specializovat
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
MRT = PX
P
Y
19
2) SMĚNA NA ZÁKLADĚ ODLIŠNÝCH SPOTŘEBNÍCH PREFERENCÍ Vzájemně výhodná směna - je vytvářena odlišnými preferencemi - k tomu využíváme model hranice produkčních možností a indiferenčních křivek - pokud mají odlišné preference, liší se jejich soustavy IC (každý se chce dostat na nejvyšší IC) - optimum je v bodě dotyku hranice produkčních možností a nejvyšší dosažitelné IC o pokud výrobu i spotřebovávají, jde o produkční i spotřební optimum - mezní míra transformace = mezní míře substituce (MRT je dána tečnou k hranici produkčních možností a MRS tečnou k IC) - směnný poměr se musí pohybovat v hranicích, které jsou dány mezními mírami transformace (substituce) obou směňujících o směna umožňuje větší uspokojení o pohyb na vyšší IC - pokud výrobu nespotřebovávají (směňují), optimum produkční se liší od spotřebního optima - v grafu vznikají trojúhelníky směny 3) SMĚNA NA ZÁKLADĚ ODLIŠNÝCH PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ – ABSOLUTNÍ VÝHODY - výrobci jsou rozdílně vybaveni výrobními faktory - dokud mají stejné spotřební preference – IC se neliší - produkční optimum – MRT = poměru cen - pokud se odlišují v produkčních možnostech, směna vede k větší specializaci (každý se specializuje na to, v čem je lepší, v čem má lepší výrobní předpoklady) a tím zvyšuje souhrnnou produkci - specializace a směna se uskutečňuje na základě absolutní výhody absolutní výhoda - má ji člověk (firma) v té činnosti, ve které je lepší než ti druzí
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
20
4) SMĚNA NA ZÁKLADĚ ODLIŠNÝCH PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ - KOMPARATIVNÍ VÝHODY komparativní výhoda - má ji člověk (firma) v té činnosti, ve které je lepší než v jiných činnostech - výrobci využívají na základě směny lépe svých produkčních možností – specializovat se na to, v čem je každý z nich relativně lepší zákon komparativních výhod - měli bychom se specializovat na tu činnost, ve které jsme relativně lepší než v jiných činnostech schopnost na trzích výhodně směňovat zvětšení produkčních schopností větší blahobyt všech směňujících - kdo nerespektuje tento zákon, nebude mít na trhu úspěch a bude konkurencí vytlačen do té činnosti, ve které komparativní výhodu má • každý má na trhu v něčem komparativní výhodu – každý má na trhu co nabídnout (5) MEZINÁRODNÍ OBCHOD) - jakmile se země otevřou MO, jejich vnitřní ceny zmizí a na jejich národních trzích zavládnou ceny světové - je to případ směny, kdy spolu směňují lidé z různých zemí - první na trh přicházejí nejlepší producenti a jako první z trhu odcházejí nejhorší producenti to dává hranici produkčních možností země vypouklý tvar - poměr cen je dán sklonem tečny k hranici produkčních možností - optimum produkce = MRT = Px / Py - přitom jde o neúplnou specializaci - specializace umožněná mezinárodním obchodem je efektivní, protože zvětšuje světovou produkci - IC zde nelze použít, znázorňují totiž pouze individuální preference 6) ZDROJE KOMPARATIVNÍCH VÝHOD: HECKSCHER - OHLINOVA TEORIE - u mnoha výrobků komparativní výhody pramení z vybavenosti výrobními faktory - země, kde je kapitál relativně hojný, budou mít komparativní výhodu u statků relativně náročných na K o protože kapitál (K) je zde levný - země, kde je práce relativně hojná, budou mít kompar. výhodu u statků náročných na práci (L) o práce je zde levná Předpoklady: země se odlišují v relativní vybavenosti výrobními faktory statky se odlišují v relativní náročnosti na výrobní faktory Heckscher – Ohlinův teorém: - Země má KV v těch statcích, které jsou relativně náročné na výrobní faktory (VF), jimiž je země relativně nejlépe vybavena. - zdrojem KV je tedy relativní vybavenost výrobními faktory - má obecnou platnost (není omezena pouze na MO) - vysvětluje zdroje KV ve směně obecně - bez ohledu na to, zda jde o směnu mezi lidmi z různých zemí nebo z jedné země - vybavenost VF může být výsledkem i: o odlišných přírodních podmínek v různých částech světa (půda, klima, nerostné bohatství) o přirozeného talentu k nějaké činnosti o historického vývoje (prožívaly odlišný hospodářský a politický vývoj, vybavenost L a K) - vybavenost L a K se může v průběhu času měnit (např. politika příznivá pro svobodné podnikání a obchod vytvářela základ pro akumulaci domácího kapitálu – to změnilo faktorovou vybavenost země, př. Jižní Korea v 50. letech – měnila se hranice produkčních možností, dokonce i tvar – K rostl rychleji než L)
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
21
Problém: - statek lze vyrábět pomocí jedné výrobní techniky, to však vždy neplatí – VF lze do určité míry vzájemně substituovat – stírá to základ pro mezinárodní směnu – ale substituce je možná pouze do určité míry, proto HO teorie slouží pro podstatnou část mezinárodního obchodu (7) ZDROJE KOMPARATIVNÍCH VÝHOD: LEARNING – BY – DOING) - kritika Heckscher – Ohlinovy teorie - v průběhu výroby lidé získávají zkušenosti a znalosti o tom, na co se specializovali - = získávání znalostí v průběhu činnosti - není však uspokojivé - musí ale existovat předem dané vlohy, znalosti či přírodní podmínky - tradice vzniká na základě tohoto přístupu (USA Coca-Cola) - obě teorie se do značné míry prolínají (8) SMĚNA A ROZDĚLOVÁNÍ) -
obchod ovlivňuje rozdělování v zemi (regionu) o zvyšuje ceny některých VF a snižuje ceny jiných Stolper – Samuelsonův teorém: - když se země zapojí do směny, zvýší to ceny hojných faktorů a sníží ceny vzácných faktorů - země se specializuje na statky, které jsou náročné na hojné VF (navazuje na HackscherOhlinův teorém) - pokud země vyváží statky náročné na hojné VF a zvýší jejich výrobu, vzroste v zemi D po těchto faktorech a tím i jejich cena - pokud země dováží statky náročné na vzácné faktory a sníží jejich domácí výrobu, klesne v zemi D po vzácných faktorech a tím i jejich cena - = směna sice zvětšuje celkové bohatství země, ale různé skupiny lidí na tom profitují nerovnoměrně - má významné důsledky zvláště pro obchod mezi vyspělými a chudými zeměmi - teorém vyrovnávání cen faktorů: • směna zmenšuje rozdíly v cenách výrobních faktorů mezi zeměmi (regiony) • platí i pro směnu uvnitř země
(9) SMĚNA A MIGRACE) - MO a migrace jsou vzájemnými substituty – čím volnější je obchod, tím menší jsou podněty k migraci VF - překážky v obchodě (znemožnění chudým zemím volného přístupu na trhy bohatých zemí) vyvolávají tlak na migraci 10) OBCHODNÍ OCHRANÁŘSTVÍ - u nás jde stále o rozšířenou politiku - jde o tarifní (dovozní clo – zvyšuje cenu dováženého zboží) a netarifní překážky [kvantitativní (dovozní kvóta) a kvalitativní požadavky na zahraniční výrobky] -
tarifní překážky: dovozní clo - vede ke zvýšení ceny statku, v němž země nemá komparativní výhodu a snížení produkce statku, v němž komparativní výhodu má - vede ke snížení specializace země, klesá blahobyt (země se dostává do situace, v jaké byla před zahájením mezinárodního obchodu) od poloviny 20. století dochází k postupnému snižování dovozních cel
-
ale od té doby se začínají používat netarifní překážky:
o o
kvalitativní požadavky technické, hygienické, ekologické a další požadavky na dovozní zboží = systémy jakosti (tak se jim říká)
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
22
o
tvoří horší základ než dovozní cla, chrání své výrobce
o
kvantitativní limity dovozní kvóty
= jde o ochranu nekonkurenceschopných domácích výrobců před levnější zahraniční konkurencí -
Proč? Kvůli mylným tvrzením: dovoz zvyšuje nezaměstnanost o znehodnocuje domácí měnu, to vede ke zvýšení vývozu o jde tedy o nezaměstnanost strukturální a krátkodobou, která je bohužel viditelnější než dlouhodobá prosperita z volného obchodu o postihuje domací spotřebitele i ekonomiku obviňování zahraničních konkurentů z dumpingu o protože zaváděcí ceny jsou nižší než ceny etablovaných konkurentů důsledky: o
porušování zákonů – na jejich obcházení se dá vydělat řešením je snížit cla (ale ta zvyšují státní rozpočet)
Principy směny jsou stejné bez ohledu na to, jestli je mezi směňujícími státní hranice, nebo ne, jestli mluví různými jazyky a používají odlišné národní měny, nebo nikoli. - chudé země potřebují volný obchod, který obchodní ochranářství omezuje - obchodní ochranářství - vede ke snížení světové produkce a blahobytu a potlačuje dovoz okamžitě a bezprostředně, účinky jsou hmatatelné a viditelné, ale poškozuje i vývozce, jenže účinky na vývoz jsou méně viditelné a dostavují s časovým odstupem (11) OCHRANA MLADÝCH ODVĚTVÍ) - argument ve prospěch obchodního ochranářství - teorie: Friedrich List – avšak význam již značně poklesl - mladé odvětví potřebuje ochranu před vyspělým zahraničním průmyslem, potřebují čas na to, aby se rozvinula - opírá se o teorii learning-by-doing - odvětví by nevzniklo, pokud by nebyl trh po nějakou dobu chráněn - námitky: o ekonomická – ochrana trhu připravuje zemi o výhody z MO a brzdí ekon. růst o politicko-ekonomická – kolem chráněných odvětví se vytvoří politická lobby, která se brání zrušení cel, i když už byl splněn jejich účel
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
23
Kapitola 12 – Tržní rovnováha a tržní cena (1) TRŽNÍ PŘÍLEŽITOSTI A PŘÍNOSY ZE SMĚNY) • • • •
tržní příležitost = příležitost ke směně subjektivní hodnota = mezní užitek prostor pro směnu vzniká, když subjektivní hodnota statku je pro kupujícího větší než pro prodávajícího přínos ze směny = cena – subjektivní hodnota každého z nich
• • • • • • • • • • • •
P
D
S
E
přínos prodávajících ze směny
2) TRŽNÍ ROVNOVÁHA A TRŽNÍ CENA •
přínos kupujících
Q
na velkém trhu vládne konkurence mezi prodávajícími i mezi kupujícími, takový trh může mít podobu burz křivka D odráží subjektivní hodnoty kupujících (od nejvyšší po nejnižší) křivka S odráží subjektivní hodnoty prodávajících (od nejnižší po nejvyšší) existuje zde nejméně jeden mezní pár prodávajícího a kupujícího rovnovážná cena – D množství je stejné jako S množství (každá jiná cena je nerovnovážná), subjektivní hodnoty se od ní odlišují a právě to je zdrojem přínosů ze směny prostor pro obchodování – od bodu rovnovážné ceny směrem k ose y (ohraničené křivkami D a S) přínosy kupujícího ze směny – nad bodem E (ohraničené D) přínosy prodávajícího ze směny – pod bodem E (ohraničené S) mezní kupující a prodávající - nemají přínosy ze směny trh najde svou rovnováhu tam, kde jsou využity všechny tržní příležitosti tržní rovnováha je efektivní na burzách je dosaženo rovnováhy rychle – jsou zde minimální transakční náklady a téměř dokonalá informovanost – slouží jako indikátor ceny pro ostatní trhy rovnováhu ale rychle nalézají i trhy, které mají daleko k dokonalým trhům dochází k vyčišťování trhů – nevíme ale přesně jak
3) ARBITRÁŽ A ZÁKON JEDINÉ CENY • probíhá na územně rozptýlených trzích, arbitráže tedy sbližují ceny na vzdálenějších lokálních trzích • arbitráž – obchodník nakupuje statek na levnějším trhu, aby jej prodával na trhu dražším • vede to k tomu, že ceny na levnějších trzích rostou a na dražších klesají • na územně rozptýleném trhu se tedy prosazuje zákon jediné ceny (ale ne dokonale, protože obchodníkům vznikají dopravní a transakční náklady) (4) ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY) • nutné odlišit, zda ke změnám tržní rovnováhy dochází ze strany D nebo S • ze strany nabídky: o cena a množství se mění opačným směrem o dopad na výdaje spotřebitelů a příjmy výrobců závisí na elasticitě poptávky o je-li D neelastická, snížení S zvýší příjmy výrobců a zvýšení S jejich příjmy naopak sníží P D P D S´ S S S´
Q Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
Q 24
•
ze strany poptávky: o křivka D mění svou polohu, ale S zůstává stejná o cena a nabízené množství se mění stejným směrem o dopad na výdaje spotřebitelů a příjmy výrobců je jednoznačný, nezávisí na Ep o při poklesu D příjmy výrobců klesají a naopak P
D
P
D´
D
D´ S
S
Q
Q
5) CENOVÝ STROP (MAXIMÁLNÍ CENA) • na trzích přirozených monopolů nebo na trzích statků, které jsou nezbytné a chudší si je nemohou dovolit (nájemní bydlení, hromadná doprava) • cenový strop obvykle vede ke vzniku černého trhu – na tomto trhu se pak vytvoří vyšší cena, než je tržní rovnovážná cena na volném trhu o vyšší riziko přináší vyšší výnos o čím větší tresty za černý pronájem, tím vyšší je riziko a tím vyšší cena na černém trhu P D S cenový strop
Q •
•
nedostatek důsledky cenových stropů: o mrzačí trhy a nedovolují jim normálně fungovat (spory mezi nájemníky a majiteli) o majitelé se chtějí nájemníků zbavit a využít prostory výnosnějším způsobem (ale zákony chrání nájemníky před vystěhováním – to lze pouze pokud nájemník neplatí nájem, ale soudní spory se táhnou léta a nájemníkovi musí potom být zajištěno náhradní ubytování) o nájemníci pronajímají své byty za mnohem vyšší ceny o rozdělení trhu na bílý a černý o vynucená substituce nájemního bydlení vlastnickým bydlením (větší riziko) o roste poptávka po vlastnickém bydlení o zdrojem zvýšené a dlouhodobé strukturální nezaměstnanosti zrušení cenových stropů je však politicky nepopulární
6) SUBVENCE K CENĚ • dalším nástrojem, který stát používá k udržení nízké ceny, jsou subvence o nevyvolává nerovnováhu na trhu a nevede ke vzniku černého trhu o je zdrojem neefektivnosti (porovnáme mezní užitek {D} s mezními náklady {S}) a představuje finanční břemeno pro daňové poplatníky) o účelem subvencí je zvýšit produkci subvencovaného statku (cílem subvencování vlastnického bydlení je zvýšit výstavbu bytů a snížit jejich cenu pro kupující) • díky subvenci jsou mezní náklady větší než mezní užitek • snížení ceny pro kupujícího je menší než subvence • prospěch ze subvence se rozdělí mezi kupující a prodávající • je lhostejné, zda je příjemcem subvence prodávající nebo kupující, účinek subvence na množství a cenu je v obou případech stejný • větší prospěch ze subvence má: Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
25
•
o kupující, když je strmá D a málo strmá S o prodávající, když je strmá S a málo strmá D subvencování je přerozdělování (například bezúročné státní půjčky) P
D
S G
23 000 20 000
Subvence prodávajícím – Původní rovnováha trhu byla v bodě E. Subvence prodávajícím ve výši 8 000 Kč/m2 posune nabídkovou křivku vertikálně dolů o velikost subvence a nová rovnováha trhu je v bodě F. Prodávající docílí cenu 23 000 Kč/m2 a kupující platí cenu 15 000 Kč/m2.
S´ E
15 000
F
Q (tis. m2) 1 000
P 23 000 20 000
1 200
D´ D
S
G
Subvence kupujícím – Původní rovnováha trhu byla v bodě E. Subvence kupujícím ve výši 8 000 Kč/m2 posune poptávkovou křivku vertikálně nahoru o výši subvence, nová rovnováha je v bodě G. Prodávající docílí cenu 23 000 Kč/m2 a kupující platí cenu 15 000 Kč/m2.
E
15 000
F
Q (tis. m2) 1 000
1 200
7) SPOTŘEBNÍ DAŇ • další nástroj státního zásahu do tržní rovnováhy • Proč? o snaha státu získat peníze do státního rozpočtu o snaha omezit spotřebu určitého statku (ekologické nebo zdravotní důvody) • po uvalení spotřební daně se křivka S posune nahoru • břemeno daně se rozdělí mezi kupující a prodávající (spotřebitelé a výrobci) • má opačné účinky než subvence (= záporná daň) – snižuje množství statku a zvyšuje jeho cenu • SD znemožňuje využít všechny tržní příležitosti, trojúhelník měří neefektivnost způsobenou spotřební daní (MU > MC) • Ramseyho daňové pravidlo – uvalit daň na takové statky, jejichž S a D jsou hodně strmé, takové statky, ale těžko najdeme P
S´
t
břemeno kupujících S
břemeno prodávajících D Q*
Q
8) MINIMÁLNÍ CENA • nástroj státního zásahu k udržení vyšší ceny (= cenová podlaha) • používají se zejména v zemědělství • smyslem je stanovit vyšší minimální cenu než jakou by vytvořil trh = vzniká nerovnováha výrobci vyrobí víc než prodají • problém: o vznikají přebytky, které stát musí odkupovat, aby cenu udržel = státní intervenční nákupy – stát skladuje statky na horší časy neefektivnost, která je vyvolávána minimální cenou (vyráběné Q je neefektivně vysoké = MC > MU) pro stát nákladné o vývozní subvence: o doprovází minimální cenu o přebytky se vyvážejí za světovou cenu (tj. nižší než je domácí min. cena) Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
26
o o o
rozdíl uhradí stát levnější než samotné intervenční nákupy ale pro spotřebitele ne, platí vyšší cenu a ještě subvencuje jako daňový poplatník zahraniční spotřebitele P minimální cena D S
Q
přebytek vykoupený státem minimální cena
P D S
PW… světová cena statku 1, za kterou je vyvezen
PW
vyvezený přebytek Q
(APLIKACE: ZVÝŠENÍ CENY A RENTA) • vyšší cena zemědělských produktů se v krátkém období promítne do zvýšení zisků výrobců a v dlouhém období do růstu ceny půdy 9) LICENCE A PRODUKČNÍ KVÓTY • licence = státní povolení, je nástroj, který omezuje počet prodávajících, tím i Qs • v důsledku toho se na trhu udržuje vyšší cena (stejný účinek mají i produkční kvóty) • účinek: o nabídka má zalomený tvar (po dovolené Qx) a na trhu se vytvoří cena Px • Licence a prod. kvóty vyhovují těm, co už na trhu jsou. Zajišťují jim vysoké ceny a chrání je před novou konkurencí. • produkční kvóty: o nejhrubší způsob zásahu státu do fungování trhu o u nás trh mléka a cukru o = vynucené snížení produkce • Licence a kvóty vedou ke snížení produkce a zvýšení ceny. Vyvolávají problém neefektivního rozdělení celkového počtu licencí, popř.celkové kvóty mezi prodávající. P (Kč/Q) PF
D S F
PE
ekonomický zisk výrobců
S E
G
QF … počet licencí nebo produkční kvóta ∆ EFG … nevyužité trž. příležitosti
Q QF QE
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
27
Kapitola 13 – Nedokonalé trhy 1) TRŽNÍ STRUKTURY dokonalý trh 1. tvorba ceny – příjemce ceny 2. počet firem - velký 3. dlouhodobý ekonomický zisk – nemůže být 4. příklad trhu - pšenice nedokonalý trh i. monopolistická konkurence 1. tvůrce ceny 2. velký 3. nemůže být 4. pizza ii. oligopol 1. tvůrce ceny 2. malý 3. může být 4. mobilní telefony iii. monopol 1. tvůrce ceny 2. jedna firma 3. je 4. rozvod elektřiny 2)
PŘÍJEMCE A TVŮRCE CENY
- dokonalé trhy: příjemcem ceny (price-taker) je prodávající i. musí cenu akceptovat ii. poptávka je horizontální, nekonečně elastická iii. př. pšenice na dokonalém trhu MC = P = MR - nedokonalé trhy: tvůrcem ceny (price-maker) je prodávající na nedokonalém trhu i. může manipulovat s cenou ii. poptávka je klesající iii. př. benzin, pizza Proč jsou trhy nedokonalé? Důvody: i. územní rozptýlení trhu ii. heterogenita produktu 3) ÚZEMNÍ ROZPTÝLENÍ TRHU na územně rozptýlených trzích existují transakční a dopravní náklady dopravní náklady kupujících jsou příčinou územního rozptýlení trhu a tím i nedokonalosti trhu do dopravních nákladů musíme zahrnout i ztracený čas, který je obětován při překonávání vzdálenosti na trhu jednou z příčin nedokonalosti trhu je to, že trh je územně rozptýlený územní rozptýlení trhu umožňuje, aby byl prodávající tvůrcem své ceny závisí na tom, jak vysoké jsou dopravní náklady kupujících územně rozptýlený trh existuje proto, že se prodávající snaží přiblížit ke kupujícím a šetřit jejich dopravní náklady. 4) HETEROGENITA PRODUKTU = různorodost produktu, je také příčinou nedokonalosti trhu příčinou heterogenity produktu je snaha podnikatelů přicházet na trh s inovacemi nebo produkt diferencovat od ostatních Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
28
inovace a diferenciace jsou záměrné podnikatelské aktivity, které v konkurenčním boji o zákazníka inovace je doprovázena diferenciací, tím se stává produkt heterogenním
jsou
uplatňovány
5) REKLAMA účelem reklamy je informovat spotřebitele o inovacích a módních novinkách, o cenách je závěrečnou a nezbytnou fází inovačního procesu žádná firma nebude inovovat bez informovanosti spotřebitele i. na trzích, kde probíhají inovace a diferenciace produktu, plní reklama nezbytnou informační funkci (tím snižuje tržní nedokonalosti) 1. ale je i projevem inovací a diferenciací (tím tržní nedokonalosti prohlubuje) 2. informovanost o cenách snižuje nedokonalosti trhu ii. poziční funkce 1. snaha udržet vydobytou pozici na trhu, ubránit se před konkurencí 2. známka kvality, tradice, pověsti nebo prostě životního stylu existuje jen na nedokonalých trzích na dokonalých neexistuje, protože produkt je zde homogenní reklama se provádí na dobré výrobky, u nichž se očekává, že se udrží na trhu delší dobu nákladná reklama je signálem dobrého výrobku společenské náklady na reklamu jsou mnohem nižší než ekonomické 5) TVORBA CENY NA NEDOKONALÉM TRHU MC = MR maximalizace zisku (tak výrobci tvoří cenu) o MR – změna celkového příjmu, která je vyvolána změnou produkce o jednotku o MC – změna celkových nákladů vyvolaná změnou produkce o jednotku D po zboží každého výrobce a MR jsou klesající na nedokonalém trhu je P > MC – vlastnost, která odlišuje nedokonalý trh od dokonalého APLIKACE: AUTOR A NAKLADATEL autor má pouze utopené náklady (čas strávený psaním knihy), mezní náklady jsou nulové nakladatel musí zajistit, aby MR > MC D je elastická při kladném MR, neelastická při záporném MR 6) CENOVÁ DISKRIMINACE pouze na nedokonalých trzích = prodávající požaduje za tentýž statek od různých kupujících různé ceny – od kupujících s méně elastickou D požaduje vyšší cenu a naopak odlišné ceny jsou zde pouze na základě odlišné elasticity poptávky podmínky: o MR od každé skupiny kupujících = MC o MR od každé skupiny kupujících musí být stejné o tedy MRx = MRy = MC pokud prodávající účtuje různé ceny z důvodu odlišných nákladů, nejedná se o CD problém: o vznik arbitráží – ty působí proti cenové diskriminaci (prodávající pak provádí slabší CD, než jaká by pro něho byla optimální) graf: o MRx + Mry = MR o MR = MC o Qx + Qy = Q podmínky k provádění CD: o existují aspoň dvě skupiny kupujících odlišujících se Ep poptávky o prodávající musí být schopen tyto skupiny odlišit o provádění arbitráže je nemožné nebo nákladné metoda CD: • snižování ceny v čase Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
29
o o
za draho kupují spotřebitelé s méně elastickou D poté prodávající zlevňuje pro ostatní (pro kupující s větší elasticitou)
zakazovat CD je neefektivní, nesmysl je i bránit arbitrážím – jimi lidé na trzích maximalizují svůj prospěch (potlačení spontánních tržních procesů, kterým ve finále vděčíme za náš blahobyt) (7) ODSTUPŇOVANÉ CENY) = multi-part pricing je metoda, pomocí které se prodávající snaží kupujícím odčerpávat spotřebitelův přebytek (nesmíme zaměnit s případy, kdy prodávající poskytuje množstevní slevy z důvodu nákladů) jde o specifický druh CD je to častá cenová strategie teorie mezního užitku: o každý další kus statku si člověk cení méně než předchozí (potřeba se nasycuje) (APLIKACE 2: ZÁPISNÉ) někdy má cena dvě složky: o fixní – zápisné (utopený náklad), teprve mi umožňuje nakupovat zvyšuje příjem majitele na úkor spotřebitelova přebytku na trzích, kde není příliš velká konkurence (pokud by byla, vedlo by to k jeho odstranění s cílem přilákat zákazníky) o pohyblivou – např. hodina na tenisovém kurtě
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
30
Kapitola 14 – Monopolistická konkurence nedokonalý trh monopolistická konkurence 1. tvůrce ceny 2. velký počet firem na trhu 3. nemůže být dlouhodobý ekonomický zisk 4. pizza, knihy 1) MAXIMALIZACE ZISKU (ROVNOVÁHA FIRMY) monopolistická konkurence – Chamberlin – mnoho firem vyrábí sice podobný, ale ne identický produkt – produkt je heterogenní produkty jsou si navzájem blízkými substituty (příkladem jsou knihy) celkový příjem se s poklesem ceny a růstem množství nejprve zvyšuje (D je elastická), ale od určitého bodu se začíná snižovat (D je neelastická) vztah mezi TR a D: o P = AR = TR/Q o cena je průměrný příjem firmy (poptávka udává, za jakou cenu se prodá to které množství) graf: krátké období o TR – rostoucí, pak klesající o TC – rostoucí o kde jsou tečny k těmto křivkám rovnoběžné, maximalizuje firma zisk o tečna k TR = MR a tečna k TC = MC o osa x – Q(ks) a osa y – P(Kč) graf: krátké období o MR = MC – maximalizace produkce o D = AR (klesající) o AC pod MR = MC (AC až d (xQ) je zisk) o osa x – Q (ks) a osa y – P (Kč/ks) křivka poptávky je tedy AR celkový zisk = TR – TC (kde MC = MR) rovnováha není udržitelná dlouhodobě
Rovnováha monopolisticky konkurenční firmy v krát. období – na horním grafu je křivka celkových nákladů TC a křivka celkového příjmu TR. Maximálního zisku Π dosáhne firma při produkci 70 kusů, kdy je mezní příjem (sklon tečny r) stejný jako mezní náklady (sklon tečny c). Na dolním grafu je tatáž maximalizace zisku znázorněna průsečíkem křivek mezního příjmu MR a mezních nákladů MC. Pizzerie prodává 70 pizz za cenu 80 Kč. Zisk z jedné pizzy je dán úsečkou π a celkový zisk je dán plochou obdélka.
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
31
o
graf: dlouhé období o TR poklesne, TC vzroste, křivky se dotýkají v bodě E (firma zde má nulový ekonomický zisk)
o
graf: dlouhé období o MC = MR a AC se dotýká AR (maximalizace zisku), d(AR) křivka se příchodem nových konkurentů na trh snížila a nákladové křivky se zvýšily, poptávka d(AR) se dotýká AC (nulový ekonomický zisk – AR=AC)
Na monopolisticky konkurenčním trhu může firma dosahovat EZ pouze krátkodobě. V dlouhém období působí tendence k nulovému EZ, protože neexistují žádné významnější bariéry pro vstup nových konkurentů na trh. Rovnováha monopolisticky konkurenční firmy v dlouhém období – na horním grafu došlo k poklesu křivky TR a k růstu křivky TC, až se obě křivky dotýkají v bodě E a firma má nulový ekonomický zisk (při každé jiné produkci by měla ztrátu). Na dolním grafu je situace znázorněna průnikem křivek MC = MR a dotykem křivek AC=AR. Pizzerie prodává 45 pizz za cenu 50 Kč.
2)
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE A EFEKTIVNOST
monopolisticky konkurenční trh (neefektivní ve srovnání s dokonalým trhem) o cena je vyšší než MR = MC o firma nevyrábí v minimu AC o zvýšení efektivnosti: jedině zvýšením informovanosti (křivka d by byla méně strmá) P by se přiblížila MC přiblížení produkce firmy k bodu minimálních nákladů dokonalý trh o P=AR=MR=MC o firma vyrábí v minimu AC
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
32
Kapitola 15 - Oligopol 1) STRATEGICKÉ ROZHODOVÁNÍ Oligopol – tržní struktura, kdy je na trhu jen malý počet firem, nemohou se rozhodovat nezávisle na sobě, existuje mezi nimi vzájemná závislost v rozhodování (strategické chování) Firma není schopna odhadnou poptávku po svém statku a stanovit cenu nezávisle na tom, jak na ni budou reagovat konkurenti. Strategie: i. kooperativní 1. snaha spolupracovat (dohody, rozdělují si trh) 2. vede k lepším výsledkům ii. nekooperativní – nespolupracují (jednají na vlastní pěst) 2) COURNOTŮV OLIGOPOL příkladem nekooperativní strategie francouzský matematik Austin Cournot předpoklad: i. Když se firma se rozhoduje o vlastním množství produkce, vychází z množství produkce svého konkurenta, které považuje za dané. pak firmy dodávají větší množství produkce a za nižší cenu firmy dosahují EZ leží mezi kartelem a Bertrandovým oligopolem 3) BERTRANDŮV OLIGOPOL případ nekooperativní strategie Joseph Bertrand firma se rozhoduje s ohledem na cenu (kterou považuje za danou) druhé firmy ústí do cenové války firmy pak prodávají za cenu rovnající se jednotkovým nákladům a nemají žádný EZ totožný s rovnováhou konkurenčního trhu výhodné pro výrobce, nejvýhodnější pro spotřebitele 4) KARTEL Je-li na trhu málo firem, je pro ně nejvýhodnější uzavřít kartelovou dohodu o ceně a množství. Kartelová dohoda dává stejný výsledek jako monopol. Je nejvýhodnější pro výrobce a nejméně výhodná pro spotřebitele. Dohody jsou ve většině zemí nelegální (trestáno pokutami). Kartely často vytváří sám stát. Kartelová dohoda je nestabilní. 5) NASHOVA ROVNOVÁHA Kartelové dohody se často rozpadají. Proč? o strategie vězňovo dilema Nashova rovnováha Vězňovo dilema o Není-li si žádný z členů kartelové dohody jistý, zda ten druhý dohodu dodrží, je pro něho lepší (dominantní) strategií dohodu porušit a zvýšit své množství. o Oba pak skončí v pravém dolním poli matice, které představuje Nashovu rovnováhu – Cournotovo řešení. Dominantní strategie je ta, která je pro mě nejlepší bez ohledu na to, jakou strategii zvolí jiní. Nashova rovnováha vzniká jako výsledek toho, že oba hráči sledují svou dominantní strategii. Nashova rovnováha je stabilní situací. Kartelové dohody tedy nefungují, ale co funguje, je strategie jak ty mně, tak já tobě. o kooperativní strategie o podmínky: • malý počet členů kartelu • uzavření trhu před vstupem nových konkurentů Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
33
Na homogenních trzích je cenová konkurence sebezničující, ale na heterogenních trzích je rovnováha mnohem stabilnější a firmy si raději konkurují necenovými metodami. 6) PROČ EXISTUJÍ OLIGOPOLY Na trh nevstupují noví konkurenti, protože poptávka na některých trzích je relativně malá vzhledem k optimální velikosti firem a schopný podnikatel snadno rozpozná, že na trh se už nevejde. P (d) > AC (dosahuje zisk), příchod nové firmy by způsobil ek.ztrátu Firmy na oligopolním trhu mohou i dlouhodobě dosahovat EZ. Umělé překážky v MO rozbíjejí velký světový trh na řádově menší národní trhy existence oligopolních trhů. 7) OTEVŘENÉ A REGULOVANÉ TRHY otevřený trh o může na něj vstoupit každý podnikatel i bez povolení regulovaný trh o jen se souhlasem státního nebo obecního úřadu o regulace je příčinou malého počtu firem na trhu o státem regulovaný oligopolní trh bude vytvářet vyšší cenu a firmy na něm budou mít vyšší EZ, než kdyby byl trh otevřený pro vstup nové konkurence o Na regulovaném trhu mohou dlouhodobě vegetovat méně efektivní firmy, protože na trh se nemohou dostat lepší firmy, které by je vytlačily a nahradily. konkurence na trhu – existuje mezi firmami, které na trhu jsou konkurence o trh o zahrnuje i potenciální konkurenty, kteří by na trh mohly vstoupit o působí (pouze) na otevřeném trhu na snížení cen a zkvalitnění služeb Míra otevřenosti trhu je pro konkurenční prostředí důležitější než počet firem na trhu. 8) DOBYVATELNÉ TRHY = contestable markets charakteristickým znakem je, že i když je na něm jen několik firem, nemohou dosahovat EZ o proto, že na trh snadno pronikají nové firmy, které srážejí cenu k úrovni průměrných jednotkových nákladů a EZ k nule dobyvatelnost trhu závisí na tom, jak velké jsou utopené N vstupu na trh a výstupu z trhu dobyvatelnost se zmenšuje s rostoucími utopenými náklady (při vstupu a výstupu) o výše utopených nákladů závisí na tom, zda a do jaké míry je výrobní zařízení pro daný trh specifické a nepoužitelné na jiných trzích čím jsou utopené náklady vyšší, tím méně je trh dobyvatelný a tím vyšší EZ na něm může dlouhodobě převládat
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
34
Kapitola 16 – Monopol a konkurence 1)
ROVNOVÁHA MONOPOLU A ZTRÁTA EFEKTIVNOSTI na trhu je pouze jeden prodávající nemohou na něj vstoupit další konkurenti (bariéry vstupu na trh) typy monopolu podle překážek vstupu na trh: i. monopol z vlastnictví jedinečného faktoru ii. přirozený monopol iii. administrativní monopol cena monopolu je vyšší, než by byla na konkurenčním trhu efektivnost zjistíme, když sečteme přebytek výrobce a spotřebitele ztráta efektivnosti způsobená monopolem (trojúhelník) o = mrtvá ztráta (ztráta mrtvé váhy) ztráta jedněch, která není kompenzována ziskem jiných monopolní trh je méně efektivní než konkurenční trh
2) DISKRIMINUJÍCÍ MONOPOL monopol může provádět cenovou diskriminaci – požaduje různou cenu od různých kupujících o odčerpává spotřebitelův přebytek ve svůj prospěch přináší mu větší zisk, než kdyby nediskriminoval o bude nabízet větší množství statku, což vylučuje mrtvou ztrátu diskriminující monopol je tedy lepší než nediskriminující dokonalá cenová diskriminace o monopol účtuje kupujícímu subjektivní hodnotu (mezní užitek), čímž odčerpá veškerý spotřebitelův přebytek o poměrně vzácné - vysoké transakční náklady 3) VLASTNICTVÍ JEDINEČNÉHO FAKTORU Příjemcem monopolního zisku se stává vlastník jedinečného faktoru (toho, který je zdrojem monopolu), EZ se mění v rentu vlastníka tohoto faktoru. jedinečné faktory (pozemky, schopnosti, znalosti výrobních postupů) Monopoly jsou chráněny právním systémem pomocí autorských práv a patentů. 4) MONOPOL A KONKURENCE JAKO PROCES Monopol je plodem úspěšné inovace, kterou konkurenti nejsou dosud schopni napodobit. Výhled na získání monopolu je motorem inovací. Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
35
Monopol a konkurence jsou navzájem propojeny (i když se tyto pojmy vzájemně vylučují) v inovačním procesu (v procesu, kde se monopol a konkurence navzájem podmiňují a posilují). 5) PATENT chrání jedinečný výrobní postup uzavírá trh na dlouhou dobu novým konkurentům a mění kr. monopol na dlouhodobý = ochrana duševního vlastnictví může být udělen jen při splnění striktních podmínek (musí to být nová myšlenka a musí přinášet pokrok) může snížit očekávaný výnos z investice do výzkumu o lukrativnost investice je ovlivněna nejen výnosem, ale i rizikem patentová ochrana podstatně zvyšuje riziko, že firma nebude schopna dosáhnout návratnosti investice, protože nebude první, nedostane patent a bude tím vyřazena ze soutěže patenty zvyšují riziko investic do výzkumu a vývoje, čímž mohou zpomalovat inovační proces a technický pokrok
6) PŘIROZENÝ MONOPOL vděčí za svůj vznik nákladovým podmínkám v odvětví vzniká v odvětví, kde jsou FC relativně velmi vysoké a MC velmi nízké jde o tzv. síťová odvětví (rozvod elektřiny, vody, plynu), kde základním faktorem je rozvodná síť drátů nebo potrubí jednotkové náklady jsou tím nižší, čím více zákazníků firma má (= N jsou nejnižší, je-li na trhu jen jedna firma)
graf: neregulovaná cena o křivky AC a MC jsou klesající v celém rozsahu tržní poptávky o neregulovaná cena dává firmě kladný EZ o poptávka je poměrně strmá (obtížně substituovatelný statek)
graf: regulovaná cena o stát stanoví maximální cenu na úrovni AC (při Qx), tím zajistí nulový EZ o cena Px je totožná s MR až do bodu Qx, pak se MR lomí kolmo k ose x a přechází do původního průběhu MC < AC (vždy), proto nemůže stát regulovat cenu na úrovni MC problém: o syndrom ovládnutého stážce: regulovaný monopolista fakticky ovládne regulátora a říká mu, jak jej má regulovat o selhání motivací: regulovaná cena je odvozena od nákladů, tím monopol ztrácí motivaci provádět zlepšení, aby náklady snížil => tím by firma upozornila Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
36
o
regulátora, aby ji reguloval cenu na nižší úroveň než dosud otevřenost sítě: monopol na rozvod elektřiny má vlastník přenosové sítě, kdyby byl zároveň vlastníkem firmy dodávající elektřinu, nepustil do své přenosové sítě jinou firmu a nastavil by si vysoké vlastní ceny
7) SÍŤOVÝ EFEKT přirozený monopol může být spojen se síťovým efektem (lock-in) např. angličtina v USA, distribuce elektřiny (stejné zásuvky) účastníci jsou uzavřeni v systému (musejí používat standard, který je rozšířený) podnikatelé na sebe berou velké riziko, jen když mají naději na velké zisky o pokud stát chce jejich zisk vyvlastnit, motivace značně upadají síťovým efektem vytvořený monopol: o není dlouhodobým monopolem o je pod silným tlakem potenciální konkurence síťový efekt tedy může vytvořit monopol, ale ten není trvalý 8) ANTIMONOPOLNÍ POLITIKA = ochrana hospodářské soutěže (=potlačování protisoutěžního jednání) o např. kartelové dohody o zneužívání monopolního či dominantního postavení na trhu antimonopolní úřady (u nás Úřad pro ochranu hosp. soutěže) sledují, zda dominantní firmy nezneužívají svého postavení vůči spotřebitelům nebo ke znevýhodňování konkurence chceme-li určit, zda má firma dominantní postavení, je nutné vymezit pojem relevantní trh o geografické o produktové vymezení (např. jogurty – je relevantním trhem trh jogurtů nebo mléčných výrobků?) když se firmy rozhodnou k fúzi, jde jim o snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti o avšak antimonopolní úřady v tom vidí pokus o monopolizaci trhu 9) STÁTEM VYTVÁŘENÉ MONOPOLY historicky nejstarším typem monopolu důvody pro jeho vytváření: o univerzální služba (existují určité produkty či služby, které by měly být dostupné všem lidem za stejných podmínek – za dostupnou cenu v určité kvalitě) o neefektivní duplikace (= konkurence) vysoké ceny a nízká kvalita služeb, vyvolávají odpor veřejnosti počet firem na trhu je regulován tržní poptávkou, nikoli úřadem vydávajícím licence
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
37
Kapitola 17 – Trhy práce 1) PRODUKČNÍ FUNKCE A PRODUKTIVITA PRÁCE D po práci je odvozena z PF krátkodobá PF předpokládá pouze jeden variabilní faktor (variabilní faktor – L a fixní – K) produktivita práce (lze ji vyjádřit dvojím způsobem): i. průměrný produkt práce - průměrná produktivita = celkový produkt práce dělený počtem jednotek práce graf: L x TPL kde se tětiva protíná s tečnou, tam se APL=MPL (v minimu APL)
ii. mezní produkt práce - mezní produktivita = přírůstek produktu dosažený přírůstkem práce o jednotku graf: L x APL, MPL
2) POPTÁVKA PO PRÁCI V KRÁTKÉM OBDOBÍ je to funkce, která vyjadřuje závislost poptávaného množství práce na mzdě (ceně práce) a na cenách ostatních výrobních faktorů odvozena od krátkodobé PF množství poptávané práce závisí pouze na mzdě, protože v krátkém období výrobce nemůže měnit ostatní výrobní faktory => L= F(w) Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
38
prodávám výrobek: na dokonalém trhu i. stejná cena bez ohledu na produkci ii. zaměstnám tolik práce, aby peněžní mezní produkt práce = mzdě (peněžní MPL je naturální mezní produkt přepočítaný na koruny) nedokonalém trhu i. prodám větší Q jen při vyšších P ii. MRPL = ∆TR/L iii. MRPL = MPL n x MR iv. Firma bude chtít zaměstnat tolik práce, aby MRPL = w
krátkodobá poptávka firmy po práci bude shodná s částí křivky MRPL, která začíná v bodě MRPL = ARPL (potom již průměrný příjem z práce pokrývá mzdu) klesající průběh D je způsoben klesajícími výnosy z práce
3) POPTÁVKA PO PRÁCI V DLOUHÉM OBDOBÍ odvozena od dlouhodobé PF L = F (w,v) žádný z VF není fixní působí substituční (práce zlevnila – substituuji kapitál prací – graf: L x K – pak se změní izokosta a poptávám více práce => graf: L x w) a produkční efekt (mění se izokosta, zlevnění práce vyvolá větší produkci) klesající průběh je způsoben SE a PE i tržní D po práci je klesající: o klesající výnosy z práce – v krátkém období o SE a DE – v dlouhém období o klesající tržní D po statcích, které jsou pomocí dané práce vyráběny
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
39
4) TRŽNÍ NABÍDKA PRÁCE na základě volby člověka mezi touto a druhou nejlepší příležitostí graf: L x w rostoucí, protože s růstem mzdy jsou na trh vtahováni zájemci o práce se stále dražšími obětovanými příležitostmi (= transferovými platbami)
jejich renty měří plocha nad S až do mzdy w, pod S jsou to transferové platby v dlouhém období je více elastická než v krátkém období 5) ROVNOVÁHA TRHU PRÁCE příjem z mezního produktu práce = transferové platbě posledního (mezního) zaměstnance poptávka po práci je odvozená od poptávky po statcích, které daná práce vyrábí graf: L x w – změna rovnováhy ze strany poptávky – růst D vyvolá zvýšení mezd a zaměstnané práce
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
40
graf: L x w – změna ze strany nabídky – liberalizace pracovních povolení v cizině vyvolá růst mezd a sníží počet zaměstnaných (zdražily se obětované příležitosti na českém trhu práce)
(APLIKACE: TRH PRÁCE A ZDANĚNÍ) - graf: L x w – daň zvýší hrubou mzdu na wH a sníží čistou mzdu na wČ, zaměstnanost klesne
6) (ODBORY) provádějí práci prostředníka ve vyjednáváních uvnitř firmy posilují vyjednávací pozici zaměstnanců snižují transakční náklady mzdových a dalších pracovních vyjednávání mezi vedením firmy a jejími zaměstnanci (díky kolektivnímu vyjednávání) vznikají ve velkých firmách mohou mít tržní moc kartelů, ale nemají jasně definovaný cíl (jen zvyšují mzdy) vyvolávají nebo zvětšují mzdové rozdíly mezi odvětvími problém: o snížení ekonomické efektivnosti snížení společenského blahobytu v důsledku nestejnoměrného tlaku odborů na mzdy měří přírůstky a ztráty hodnot produktů o nezaměstnanost vyvolávají strukturální změny, tím i strukturální nezaměstnanost lidé reagují na změny mezd mzdy ztrácejí pružnost a stávají se strnulými směrem dolů
7) ZÁKONNÁ MINIMÁLNÍ MZDA Na konkurenčních trzích se mzdy blíží k jakmile MRPL, mzdy přesáhnou MRPL, začnou propouštět Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
41
zákonná minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost (graf: uzákonění minimální mzdy zvýší nabízené množství práce a sníží poptávané množství práce) zvýšení minimální mzdy vede ke zvýšení nabízené L, ale ke snížení poptávané L (zvyšuje nezaměstnanost) W minimální mzda D S
nezaměstnanost L 8) DISKRIMINACE NA TRZÍCH PRÁCE stejná práce, ale odlišné mzdy příčiny: o nedůvěra v pracovní schopnosti (ženy mají rozdílnou roli v rodině než muži) pokud je zákaz snížit mzdu diskriminované skupině lidí, sníží se zaměstnanost od žen se očekává nižší příjem z mezního produktu práce
9) NEZAMĚSTNANOST frikční o mění zaměstnání z osobních důvodů o krátkodobá (max. 3 měsíce) strukturální o je průvodním jevem strukturálních změn o některá odvětví se smršťují a jiná expandují o nutná rekvalifikace, stěhování o nebývá dlouhodobá (max. 1 rok) cyklická o vzniká ve fázi recese (ekonomika trpí poklesem agregátní poptávky a dostává se pod úroveň potenciálního produktu) o nutnost vydržet, až recese přejde (trvají 1-2 roky) přirozená nezaměstnanost = FN + SN o její výše závisí na subjektivních motivacích nezaměstnaných motivace závisí na institucionální podobě pracovních trhů (zákonná minimální mzda, zákaz diskriminace, předpisy o bezpečnosti práce, na podporách v nezaměstnanosti, atd.) slabé motivace vznikají kvůli velkým meziregionálním rozdílům nezaměstnaný poměřuje výnosy a náklady hledání práce U posuzujeme podle: o míry nezaměstnanosti: u (%) = U / (L+U) U… počet nezaměstnaných L … počet zaměstnaných
o
to ale zahrnuje krátkodobou FN a SN, důležitá je dlouhodobá U délky U (delší než 1 rok je dl. U)
(DODATEK 1: PRACOVNÍ RIZIKA A KOMPENZUJÍCÍ MZDOVÉ ROZDÍLY) lidé s vyššími pracovními riziky mají větší mzdy nelze je úplně eliminovat kompenzující mzdové rozdíly: o kompenzují různá rizika povolání o vytvářejí se na základě chování a rozhodování lidí na pracovních trzích o rozdíl ve mzdách je dán subjektivním rozhodováním lidí mezi mzdou a rizikem se zvyšováním bezpečnosti jsou nutné vyšší náklady, což je spojeno s poklesem mezd snaha státu zajistit stejnou bezpečnost v každém povolání by vyvolala SN o to odchyluje ekonomiku od výroby v odvětví, ve kterém má komparativní výhodu
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
42
(DODATEK 2: MONOPSON NA TRHU PRÁCE) monopson: = monopol na straně poptávky o tržní struktura, kdy na trhu je mnoho prodávajících a jen jeden kupující o Práci se poptává jediný zaměstnavatel vyšší mzda donutí lidi, aby se přeškolili zaměstná tolik, aby MRPL = MCL (rovnováha) o MCL = přírůstek mzdových nákladů o MCL = TCL / L u monopsonu jsou mezní náklady na práci vyšší než mzda, S je rostoucí je efektivnější tržní strukturou než konkurenční trh vytváří mrtvou ztrátu o velikosti trojúhelníku a monopsonní zisk
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
43
Kapitola 18 – Kapitál a investiční rozhodování -
1) POUŽÍVÁNÍ KAPITÁLU K je výrobní faktor používání K investování do K poptávka po K statcích je odvozena od PF bude používat tolik K, aby se MRPK (příjem z mezního produktu) = v (nájemní cena K) K je stavová veličina 2) INVESTOVÁNÍ DO KAPITÁLU o I je toková veličina o K se zvětšuje jen čistými investicemi = hrubé I – opotřebení K o když chci investovat, porovnávám nájemní cenu kapitálového statku s druhou nejlepší příležitostí, kterou obětovávám většinou obětovaný úrok + opotřebení (v = R + D) v je také výnosem z investice – je hrubým výnosem, protože kryje i opotřebení R + D je nákladem investice v = P x (r + d), kde r je roční úroková míra a d míra opotřebení, P je kupní cena statku o investiční podnikatelé budou investovat do K tolik, až se výnos z poslední investice (mezní výnos) bude rovnat nákladu na investici o obecné pravidlo pro investování: aby podnikatel investoval K do určitého oboru podnikání, míra čistého očekávaného výnosu musí být přinejmenším rovna úrokové míře r ≤ rE 3) APLIKACE 1: ZRÁNÍ VÍNA 4) APLIKACE 2: STÁŘÍ LESA
-
-
5) PŘÍLEŽITOST INVESTOVAT A OCHOTA SPOŘIT investování záleží zejména na produktivních investičních příležitostech a ochotě spořit nás zajímají investiční příležitosti do výroby křivka investičních příležitostí (graf: přítomný důchod x budoucí důchod – IC vyjadřuje ochotu spořit) o I – znázorňuje všechny možné kombinace přítomného a budoucího důchodu, které můžu dosáhnout při existujících investičních příležitostech o má vypouklý tvar, protože zde působí zákon klesajících výnosů z investování, každá další investice přináší menší výnos než ta předchozí o klesající výnosy jsou zde proto, že řadím investiční příležitosti od nejvýnosnější o s růstem investic se snižuje mezní výnos investic o mezní výnos I = přírůstek budoucího důchodu dosažený investováním poslední jednotky přítomného důchodu • dán sklonem tečny ke křivce I ochota spořit: rozhodování mezi přítomnou a budoucí spotřebou mezní výnos z investování = mezní míře časové preference, tj. mezní míře substituce přítomné spotřeby spotřebou budoucí • dáno sklonem tečny k IC akI Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
44
6) TRH ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ = trh, na kterém si lidé a firmy poskytují půjčky (= trh zápůjčního kapitálu) o formou bankovního nebo obchodního úvěru, nebo CP lepší investiční příležitosti – křivka I je strmější když se úroková míra zvýší, budou podnikatelé poptávat méně ZF o tržní D je klesající funkcí úrokové míry o tržní S je rostoucí funkcí úrokové míry
-
-
-
7) NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ ÚROKOVÁ MÍRA pokud probíhá inflace, rN se liší od rR IR odpovídá reálnému zhodnocování kapitálu IN odpovídá peněžnímu zhodnocování kapitálu M1/M2 = (C1/C0) x (P1/P0) o M1/M2 – index nominálního zhodnocení K o C1/C0 - index reálného zhodnocení K o P1/P0 - cenový index vztah mezi rN a rR: 1 + rN = (1 + rR ) x 1 + ie • ie … očekávaná míra inflace Fisherova rovnice: o nominální úroková míra se přibližně rovná součtu reálné úr. míry a očekávané míry inflace rN = rR + i e 8) ALOKACE KAPITÁLU - lidé investují tam, kde je očekávaná míra výnosu nejvyšší - při investování K se projevuje klesající míra výnosu o s rostoucím objemem I se mezní míra výnosu z I bude snižovat - princip optimální alokace kapitálu: o K jde vždy za nejvyšší očekávanou mírou výnosu a přelévá se mezi investičními příležitostmi, dokud nejsou očekávané mezní míry výnosu ve všech investičních příležitostech stejné. 9) APLIKACE 3: STÁTNÍ PODPORA MALÝM PODNIKŮM A VÝVOZCŮM 10) -
HODNOTA KAPITÁLU K je soubor kapitálových statků, které vyrábějí zboží nebo poskytují služby. hodnota závisí výlučně na úrokové míře a očekávaném výnosu statku
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
45
-
-
-
-
o je také ovlivněna schopnostmi podnikatelů a jejich konkurentů perpetuita o životnost je nekonečná, udržovaná rekonstrukcemi a opravami o P = RE / r P ... hodnota kapitálu anuita RE ... čistý očekávaný výnos z K o doba životnosti je omezená n r ... úroková míra o P = {RE / (1 + r)} + {RE / (1 + r) } je to přítomná hodnota jeho budoucích výnosů je to suma jeho budoucích výnosů diskontovaných k přítomnému okamžiku I do dl.projektů je riskantní, nedokážeme totiž odhadovat úrokovou míru
11) VOLBA MEZI INVESTIČNÍMI PROJEKTY pro porovnání I příležitostí používáme: o metodu přítomné hodnoty budoucích výnosů volíme tu, která má nejvyšší přítomnou hodnotu bud.výnosů musí být přitom vyšší než náklady investice při nízkých r bývají výnosnější I s dlouhodobou životností a naopak o metoda vnitřního výnosového procenta investor hledá diskontní míru, která vyrovná přítomnou hodnotu bud.výnosů s náklady na I I = {RE / (1 + p)} + {RE / (1 + p)n} je testem výnosnosti investice čím větší p, tím lepší I příležitost
12) TRHY CENNÝCH PAPÍRŮ trh zboží (nedokonalé – informace jsou rozptýlené - je nutno vyhledávat, což stojí mnoho úsilí a času) X trh cenných papírů (dokonalé – informace jsou veřejně dostupné a každý finančník k nim má stejný přístup) o podnikatel hledá na trhu mezery o finanční investor se rozhoduje na základě veřejně dostupných informací, proto nejsou využitelné pro výhodné investování hypotéza efektivních trhů: trhy CP jsou dokonalé (efektivní) v tom smyslu, že veřejně dostupné informace se ihned zabudují do cen CP je správná lidé mohou na trhu CP vydělat, pouze pokud mají k dispozici veřejnosti nedostupnou informaci (ale to je nezákonné) finanční experti nám mohou poradit, jakou kombinaci rizika a výnosu mají různé CP 13)
(LIDSKÝ KAPITÁL) o vzdělání, zdraví člověka o musí se vzdát části dnešní spotřeby, aby zvýšil svůj lidský kapitál o je-li hodnota KL vyšší než investice na jeho získání, I do něj se vyplatí
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
46
Kapitola 19 – Všeobecná rovnováha 1) VŠEOBECNÁ ROVNOVÁHA TRHŮ všechny trhy jsou navzájem závislé – ekonomika je soustavou navzájem propojených a na sobě závislých trhů každá změna na jednom trhu má odezvu na trzích dalších rovnováhu na všech trzích nazýváme všeobecnou rovnováhou trhů každá změna všeobecné rovnováhy trhů znamená změnu v alokaci VF 2) EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ – SUBSTITUCE VÝROBNÍCH FAKTORŮ Edgeworthův krabicový diagram: o graf: L x K - mám izokvanty statku x a statku y, izokvanty statku y otočím o 180 stupňů naproti izokvantám statku x, můžu zvolit kombinaci, kde se izokvanty protínají, ta ale není efektivní, protože zvýšením produkce x by již nesnížila produkci y => => ukazuje, že body dotyku izokvant jsou efektivnější než body průniku izokvant o efektivní alokace obou VF leží na křivce 00, která spojuje všechny body dotyku izokvant o v bodech, kde se izokvanty dotýkají, mají společnou tečnu o tečna k izokvantě měří mezní míru technické substituce
podmínka efektivnosti: mezní míra technické substituce dvou faktorů je při výrobě každého statku stejná (MRTSx = MRTSy) o výrobci maximalizují zisk všechny body na hranici produkčních možností představuje efektivní alokace práce a půdy mezi dva statky, protože výrobu jednoho statku může tento výrobce zvýšit jen při současném snížení výroby druhého statku body uvnitř hranice představují neefektivní alokace 3) EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ – TRANSFORMACE PRODUKCE jde o rozdělení produkce statků mezi dva výrobce mezní míra transformace udává, kolik jednoho statku musí výrobce obětovat, aby mohl vyrobit dodatečnou jednotku statku druhého podmínka efektivnosti ve výrobě: o MRTx = Px/Py = MRTy (MRT dvou statků je u všech výrobců stejná) Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
47
= mezní N příležitosti na statky jsou u všech výrobců stejné každý výrobce vyrovnává MRT s poměrem tržních cen statků (MRT = Px/Py)
4) EFEKTIVNOST V ROZDĚLOVÁNÍ – PARETOVO OPTIMUM = efektivnost rozdělování statků mezi spotřebitele jak dosáhnout efektivního rozdělení? o směnou – lidé směňují proto, že původní rozdělení statků nepovažují za efektivní uspokojení různých lidí nelze porovnávat pro posouzení efektivnosti používáme Paretovo optimum: o rozdělení statků je efektivní, když už nelze zvýšit uspokojení člověka na úkor snížení uspokojení druhého o body dotyku IC – jsou pareto-optimální o smluvní křivka spojuje body dotyku IC (křivka 00 v Edgeworthovu krabicovém diagramu) když lidé směňují, vyrovnávají MRS s poměrem tržních cen – každý spotřebitel má pak stejnou MRS pareto-suboptimální: o zvýším uspokojení někoho, aniž bych snížila uspokojení jiného o body průniku IC 5) EFEKTIVNÍ KOMBINACE STATKŮ podmínka: o kombinace statků je efektivní, když se jejich MRT u výrobců = MRS u spotřebitelů trhy zajišťují efektivnost tak, že vytvářejí rovnovážné ceny, kterým se přizpůsobují výrobci i spotřebitelé všeobecná rovnováha trhů je efektivní ve smyslu Paretova optima Podmínky efektivnosti se týkají jen za předpokladu dokonalých trhů! 6) (KOMPENZAČNÍ PLATBY) uskutečňují se běžně na trzích dobrovolná kompenzace – někdo dobrovolně odškodní druhého výměnou za něco – oba na tom vydělají nebo jeden vydělá a druhému to neuškodí Kaldorův-Hicksův test: o Jestliže by přechod ze situace A do B přinesl prospěch jedněma ztráty druhým, a jestliže ti, kdo získávají, odškodní ty, kdo tratí, a přesto na tom budou lépe, pak je situace B efektivnější než A. kompenzační test nám dává možnost rozeznat neefektivní situace od efektivních kompenzační platby jsou nástrojem, jak prosadit efektivní hospodářskou politiku
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
48
Kapitola 20 – Externality a vlastnická práva 1) SPOLEČENSKÉ A SOUKROMÉ NÁKLADY A VÝNOSY někdy trhy alokují zdroje neefektivně – jde o situace označované jako externality i. externality negativní společenské náklady jsou vyšší než soukromé náklady pozitivní společenské výnosy jsou vyšší než soukromé výnosy Arthur C. Pigou – graf: Q x P – D x MCs, MCp křivka tržní poptávky měří MU křivka tržní nabídky měří MC
tržní Q statku, které je zdrojem negativní externality, je větší než společensky optimální tržní Q statku, které je zdrojem pozitivní externality, je menší než společensky optimální 2) (DANĚ A SUBVENCE K POTLAČENÍ EXTERNALIT) Pigou o vyžaduje státní regulaci o daně – zatížit jimi původce negativních externalit, aby zvýšily soukromé N na úroveň společenských N o subvence – původcům pozitivních externalit, jejich velikost = rozdílu mezi společenskými a soukromými výnosy 3) VLASTNICKÁ PRÁVA A COASEHO TEORÉM Pigouovský přístup k externalitám je problematický (kritizuje Ronald Coase) nevýhodou je plošnost daní a subvencí Coase – příčinou externalit jsou nevymezená vlastnická práva o mohlo by docházet k vyjednávání a náhradě škod Coaseho teorém: o jsou-li vlastnická práva dobře vymezena a chráněna, soukromá vyjednávání povedou k efektivnímu řešení, a to nezávisle na tom, jaké je výchozí vymezení vlastnických práv o výskyt externality není příznakem selhání trhu, nýbrž špatně vymezených a nedostatečně chráněných vlastnických práv Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
49
optimální Q emisí je takové, při kterém se již mezní škoda z emisí = MC na jejich snížení efektivní řešení se lépe dosáhnou soukromým vyjednáváním než daněmi vyžaduje soukromé dohody chráněné soukromým právem předpokládá nulové transakční náklady
4) TRANSAKČNÍ NÁKLADY o pokud jsou vysoké, strany nebudou smlouvat o jsou-li vlastnická práva vymezena anebo chráněna nedostatečně a je-li navíc právní systém tak složitý, že jsou transakční náklady vysoké, vzniká společenská poptávka po státní regulaci o externality jsou příznakem selhání trhu, ale také právního systému DODATEK: EXTERNALITY A VLASTNICKÁ PROPOJENÍ o externality vytvářejí podněty k vlastnickému propojení o zdroj pozitivní externality zvyšuje hodnotu vašeho majetku, má pro vás vyšší hodnotu než pro jiné (koupí takového objektu zruším externalitu) o zdroj negativní externality snižuje hodnotu vašeho majetku, má pro vás větší hodnotu než pro jiné (koupí odstraním externalitu)
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
50
Kapitola 21 – Volné zdroje 1) NEEFEKTIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ VOLNÝCH ZDROJŮ o neexistují vlastnická práva k volným zdrojům – možnost je využívat bez omezení o volný zdroj je využíván nadměrně = neefektivnost o vymezení vlastnických práv povede k efektivnímu využívání volných zdrojů o vlastnická práva se mohou vytvářet: i. spontánně – kdo dřív přijde, ten dřív mele ii. privatizací – stát dá nebo prodá společný zdroj jednotlivcům o pokud je volný zdroj přístupný všem, lidé budou využívat tento zdroj nadměrně, což vede k neefektivnímu využití (př. dokud má kráva každého nějaký přírůstek – tzn. AP > MC) o avšak efektivní by bylo, kdyby MP > 0 APLIKACE: VLASTNICKÁ PRÁVA VE VYSÍLACÍM SPEKTRU 2) ZPOPLATNĚNÍ VOLNÝCH ZDROJŮ o podmínka efektivního využití VZ: o MRP z VZ = MC na jeho využívání o zpoplatnění je příčinou efektivního využití a zabraňuje jejich plenění o poplatek = AP – MP
Veřejné statky a veřejná volba 1) NEVYLUČITELNOST A PROBLÉM ČERNÉHO PASAŽÉRA soukromé statky – poskytovány trhem a výrobci je prodávají spotřebitelům veřejné statky - z povahy věci (semafory, policie) x z politického rozhodnutí (domov důchodců, školy, obecní kanalizace) • platíme jako daňoví poplatníci (semafory, policie) • nevylučitelné a většinou nerivalitní o nevylučitelnost ze spotřeby nemožnost vybírat poplatky problém černého pasažéra 2) NEVYLUČITELNOST A TRANSAKČNÍ NÁKLADY problém černého pasažéra je do značné míry překonán soukromými vyjednáváními, pokud transakční náklady nejsou příliš vysoké nevylučitelnost je zapříčiněna vysokými transakčními náklady 3) NEZMENŠITELNOST (NERIVALITA) VE SPOTŘEBĚ = nevylučitelnost ze spotřeby Samuelson – první definice a klasifikace veřejných statků Rivalitní – zmenšitelné ve spotřebě – každý spotřebitel zmenšuje množství statku zbývající pro ty ostatní o většina statků o statek zmenšitelný ve spotřebě o rozdělování zajišťováno cenami (= splněna podmínka efektivnost rozdělování) nerivalitní statky o nezmenšitelný ve spotřebě
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
51
Kapitola 22 – Veřejné statky a veřejná volba 1) VEŘEJNÁ VOLBA je rozhodování voličů, politiků a státních úředníků na politických trzích politikové rozhodují přímo, voliči nepřímo (volbami) racionální je porovnávání výnosů a nákladů 2) POLITICKÝ TRH specifický trh, na kterém lidé směňují politické preference a sliby voličské hlasy jsou “peníze” cílem politiků je maximalizace voličských hlasů o nabízejí stále více veřejných statků, aniž by zvyšovali daně o důsledkem je růst státního dluhu (pro příští generace, ale i pro nás) základním pravidlem je většinové hlasování (většina přehlasuje menšinu) 3) TEORÉM STŘEDOVÉHO VOLIČE jev, který poznamenává politický trh jsou-li preference voličů rovnoměrně rozděleny mezi varianty, politikové se přikloní ke střední variantě – preferované středovým voličem (Angličan Harold Hotelling) o výsledek je neefektivní veřejná volba může vést k jinému výsledku než soukromá volba (jako daňový poplatník zaplatím, ale z vlastní kapsy ne) soukromá volba zohledňuje mezní užitky lidí v porovnání s mezními náklady o výsledek je ekonomicky efektivní 4) APLIKACE: POLITICKÉ STRANY V BOJI O VOLIČE 5) RACIONÁLNÍ NEZNALOST VOLIČE charakteristika politického trhu obstarávat detailní informace je pro voliče nákladné, uvážíme-li, že jeho hlas tvoří např. tisícinu možnosti rozhodnutí ovlivnit – zůstává raději racionálně neznalý o to dává politikům volnost v jednání voliči se rozhodují na základě určité ideologie nebo dle osobnostních rysů politiků 6) ZÁJMOVÉ SKUPINY politikové plní přání úzkých zájmových skupin spíše než voličů na politickém trhu spolu soupeří zájmové skupiny zájmové skupiny jsou organizované skupiny prosazující své zájmy prostřednictvím polit. tlaku politický tlak o lobbování v politických kruzích nebo vystupování ve sdělovacích prostředcích 7) VYHLEDÁVÁNÍ RENTY = rent seeking na regulovaných trzích, kde je možné od státu dostat určité výhody jestliže regulace znemožňuje příchod nových konkurentů, ekonomický zisk na trhu přetrvává, má tedy charakter renty renta lze získat aktivitami na politickém trhu = vyhledávání renty o lobbování, vytváření personálních vztahů s politiky, ale i korupce je-li konkurence mezi vyhledavači renty dosti silná, vynaloží na vyhledávání renty téměř tolik, kolik činí renta vynakládání částek na neproduktivní činnosti 8) BYROKRACIE jsou státní úředníci (odborníci), do funkce jmenováni cílem je maximalizace rozpočtu jeho úřadu velká informační převaha nad politiky (to je síla byrokracie) - nástrojem je získávání dalších kompetencí regulace zvyšuje kompetence úřadů a kompetence zvyšují jejich rozpočty Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
52
Kapitola 23 – Regulace a vlastnická práva REGULACE - stoupenci silné role státu X liberálové 3 příčiny státní regulace trhů: 1) netrpělivost lidí čekat na řešení „neviditelné ruky trhu“ 2) tlak zájmových skupin výrobců – „regulace v zájmu regulovaných“ 3) tlak byrokracie - prostřednictvím regulace získává nové kompetence - nebezpečí korupce - vytváří příležitosti k nelegálnímu obohacování - inovace k obcházení regulací = zkouška podnikatelské vynalézavosti - víra ve schopnosti státu napravovat selhání trhů OCHRANA VLASTNICKÝCH PRÁV Role státu v tržní ekonomice: 1) náprava tržních selhání – externality, přirozené monopoly, nedokonalá informovanost spotřebitelů a veřejné statky 2) přístup vlastnických práv – předpokladem dobrého fungování trhů jsou dobře definovaná a chráněná vlastnická práva hlavní úloha státu by měla být ochrana vlastnických práv Vlastnictví = svazek práv, zejména věc používat, prodat nebo pronajmout (za podmínek dobrovolně uzavřených smluv) Vlastnická práva – vytváří stabilní a průhledné prostředí pro uzavírání směnných kontraktů /snižování nebezpečí tj. i transakčních nákladů/ - právní systém má klíčový význam pro fungování ekonomického systému „veřejný zájem“
Holman: Mikroekonomie středně pokročilý kurz
53