Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
1
Rabi Nilton Bonder
Jidiˇse Kop Tvurˇ ˚ c´ı rˇeˇsen´ı probl´emu˚ v zˇ idovsk´e tradici, vzdˇelanosti a humoru Euromedia Group, k. s., Kniˇzn´ı klub, Praha, 2008 preklad: Jakub Guziur • 9 Nutnost je matkou vynal´ezavosti – a rˇ eˇsen´ı. • 9 ˚ dojde k vˇedom´e, existenci´aln´ı reakci, pˇri n´ızˇ je Pot´e, co se nahromad´ı minim´aln´ı kritick´e mnoˇzstv´ı“ probl´emu, ” ˚ pˇrehodnocen zpusob, j´ımˇz ch´apeme nemoˇzn´e“. Jidiˇse kop pˇredstavuje bod obratu, v nˇemˇz – pot´e, co jste se vzdali ” ˚ prospˇech nadˇeje – se s jiskrou v oku sebejistˇe vr´at´ıte do hry. Jde o jedineˇcnou schopnost zvr´atit vyvoj situace ve svuj ´ ˚ a zv´ıtˇezit pr´avˇe v okamˇziku, kdy jste pˇritlaˇceni ke zdi; vzd´at se konvenˇcn´ıho zpusobu myˇslen´ı, ktery´ v´am br´an´ı pˇrestat prohr´avat, a uvˇedomit si, zˇ e jste p´any moˇznost´ı, o nichˇz jste pˇred t´ım prostˇe nepˇremyˇ ´ sleli. • 12 Neˇreˇsitelnost“ je vˇzdy jen pˇrechodny´ stav – ten, kdo si to uvˇedomil, se nevzd´av´a. Nevzd´avat se – zˇ a´ dny´ jiny´ pˇr´ıstup ” nepodnˇecuje takovou tvoˇrivost a intuici. Prost´a skuteˇcnost, zˇ e se rozhodnete neskonˇcit, odkryv´ ´ a moˇznosti, kter´e neexistuj´ı pro toho, kdo se vzdal. • 12 pˇr´ıbˇeh ze stˇredovˇeku ˇ ˚ emu • Ve vesnici naˇsli mrtv´e d´ıtˇe. Okamˇzitˇe obvinili nˇejak´eho Zida, zˇ e d´ıtˇe zavraˇzdil a pouˇzil k jak´emusi hruzn´ ˇ uvˇedomil, zˇ e je obˇetn´ım ber´ankem a zˇ e u nadch´azej´ıc´ıho soudu nem´a nejmenˇs´ı sˇ anci. obˇradu. Ve vˇezen´ı si Zid Poˇza´ dal, aby se smˇel setkat s rab´ınem a jeho prosba byla splnˇena. Kdyˇz rab´ın pˇrijel, muˇz si zoufal nad trestem smrti, ktery´ bude jistˇe brzy vynesen. Rab´ın jej utˇesˇ oval: Nikdy si ” ˚ chran, ˇ s´am Zlotˇrily.“. nemysli, zˇ e situace je bezvychodn´ a. K takovym ´ ´ myˇslenk´am tˇe ponouk´a, Buh ´ ˇ Co m´am ale dˇelat?“, zeptal se ztr´apeny´ Zid. ” ˚ ti uk´azˇ e cestu.“. Prostˇe se nevzd´avej a Buh ” Nadeˇsel den soudu. Soudce chtˇel pˇredst´ırat, zˇ e proces bude cˇ estny´ a zˇ e obˇzalovany´ bude m´ıt moˇznost prok´azat ˇ e jste vˇerˇ´ıc´ı, nech´am v t´eto vˇeci rozhodnout Boha. Na svou nevinu. Proto obˇzalovan´emu rˇ ekl: Protoˇze vy Zid´ ” ˚ jeden pap´ırek nap´ısˇ i slovo nevinen‘ a na druhy´ vinen‘. Jeden si vybereˇs a o tv´em osudu rozhodne Buh.“. ’ ’ ˇ rozhodoval, soudce na oba pap´ırky napsal slovo vinen“. Rekli ˇ Zat´ımco se Zid bychom, zˇ e moˇznosti odsou” zen´eho klesly z pades´ati procent na nulu. Pap´ırek se slovem nevinen“ si vybrat nemohl, protoˇze zˇ a´ dny´ takovy´ ” tam nebyl. Vˇezenˇ si vzpomnˇel na rab´ınova slova a na chv´ıli se zamyslel. V oˇc´ıch mu n´ahle zajiskˇrilo. Popadl jeden pap´ırek a najednou ho spolknul. Svˇedci se rozzlobenˇe dotazovali: Proˇc jsi to udˇelal? Jak se dozv´ıme, co s tebou bude?“. ” ˇ Jednoduˇse,“, odpovˇedˇel Zid, staˇc´ı si pˇreˇc´ıst, co se p´ısˇ e na tom druh´em pap´ırku. J´a si zvolil opak.“. ” ” • 20 Odhalov´an´ı vyznamu je nekonˇc´ıc´ı souˇcinnost textu a jeho interpretac´ı. ´ • 24 Dobry´ text mus´ı m´ıt formu“; doslovnost textu je z´asadn´ı, bez n´ı bychom nebyli schopni rozpoznat nevˇedomost, kter´a ” ˚ ci interpretac´ım (. . .). text obklopuje, a to, co text nevyjadˇruje. Je nutn´e zajistit, aby byl text doslovny, ´ odolny´ vuˇ • 26 ˚ ze obsahovat vˇetˇs´ı d´ıl ot´azky neˇz ot´azka Ot´azka cˇ asto obsahuje vˇetˇs´ı cˇ a´ st odpovˇedi neˇz mnoh´a odpovˇed’. I odpovˇed’muˇ samotn´a. • 26 ˇ ˇ e na ot´azku vˇzdy odpov´ıdaj´ı ot´azkou?“. Okamˇzit´a odpovˇed’ zn´ı: Ve zn´am´e anekdotˇe se nˇekdo pt´a Zida: Proˇc Zid´ ” Proˇc ne?“. ”
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
2
• 29 Vˇedˇet, jak ot´azkou odpovˇedˇet tak, aby tato odpovˇed’prvn´ı ot´azku obohatila, a nemluvit pˇritom nadarmo, to vyˇzaduje ˚ duvtip a moudrost. • 29 Aˇz se setk´ate s probl´emem, s n´ımˇz si nebudete vˇedˇet rady, jednoduˇse si klad’te ot´azky. Takto vymez´ıte zˇrejmou str´anku toho, co je zˇrejm´e. Ot´azky v´am pomohou odhalit formu probl´emu do nejmenˇs´ıch podrobnost´ı. Ve chv´ıli, kdy bude forma probl´emu vymezena dokonale a zcela jasnˇe, bude v´am vyjevena samotn´a podstata. • 30 ˚ ˇ ı naˇsi schopnost vn´ımat Naˇse mysl vid´ı, slyˇs´ı a ch´ape tak, jak si ji uzpusob´ ıme. Pˇredsudky a pˇredpoklady ovlivnuj´ doslovn´e v´ıce neˇz cokoli jin´eho. • 33 zˇ idovsk´e rˇcen´ı • Ne kaˇzdy´ je spokojen s t´ım, jak vypad´a, ale kaˇzdy´ je spokojen s t´ım, jak mysl´ı. • 33 Jsme vˇezni svych ´ mysl´ı a naˇse uvˇeznˇen´ı je tak dokonal´e, zˇ e s n´ım zpravidla ani nejsme nespokojeni. Jednou z nejˇcastˇeji ˇ ˚ vlastn´ı mysli. Jeho myˇslen´ı mu zesmˇesˇ novan ych ´ postav zˇ idovsk´e tradice je g´enius“, cˇ lovˇek, ktery´ podlehl svodum ” pˇripad´a tak dokonal´e, kaˇzd´a myˇslenka tak pˇresn´a a vhodn´a, zˇ e nech´ape, proˇc lid´e v jeho okol´ı nejsou schopni rozpoznat jeho pˇrednosti a vytˇr´ıbeny´ cit pro kr´asno. Takov´ı lid´e zpravidla cestu z bludiˇst’ vlastn´ıho myˇslen´ı nenaleznou. Cesty, po nichˇz jdou, a odpovˇedi, s nimiˇz se spokojuj´ı, maj´ı ke skuteˇcnym ´ cest´am a odpovˇed´ım daleko. • 33 Pˇrek´azˇ ky, kter´e n´am br´an´ı nal´ezt rˇ eˇsen´ı, zdol´ame jen tehdy, budeme-li se vlastn´ı nevˇedomost´ı a omezenost´ı zabyvat ´ v´ıce neˇz t´ım, cˇ ´ım si jsme jisti. • 34 (. . .) Jak byste spravedlivˇe rozdˇelili jeden´act jablek mezi dvan´act dˇet´ı?“. ” (. . .) Jednoduˇse. Udˇel´am z nich jableˇcn´e pyr´e.“. ” • 34 ˚ Pokud vymez´ıme a zdurazn´ ıme to, co text nebo probl´em vyjadˇruje, z´arovenˇ t´ım odhal´ıme to, co nevyjadˇruje, a tak objev´ıme oblasti, o nichˇz nic nev´ıme. • 34 ˚ spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e si vytv´arˇ ej´ı sebestˇredny´ zpusob ˚ Nejbˇezˇ nˇejˇs´ı a z´arovenˇ i nejz´avaˇznˇejˇs´ı omyl g´eniu“ myˇslen´ı, ktery´ ” ˚ se svˇetem kolem souvis´ı m´alo nebo vubec. G´enius“ vˇerˇ´ı, zˇ e pozn´an´ı je statick´e, zˇ e postaˇc´ı zvolit to nejestetiˇctˇejˇs´ı“ ” ” ˚ rˇ eˇsen´ı, kter´e mu samo pˇrijde na mysl, a vesm´ır se mu pˇrizpusob´ ı. • 35 pˇr´ıbˇeh ´ esˇ ny´ rok a tak se rozhodl, zˇ e se poprv´e v zˇ ivotˇe vyd´a lod´ı do Francie. • Shapiro mˇel uspˇ Kdyˇz ho prvn´ıho dne veˇcer zavedli v j´ıdelnˇe ke stolu, zjistil, zˇ e m´a veˇceˇret s dobˇre obleˇcenym ´ Francouzem. Jakmile pˇriˇsel Shapiro ke stolu, Francouz povstal, uklonil se a rˇ ekl: Bon app´etit!“. ” Shapiro odvˇetil: Shapiro!“. ” Tento ritu´al se opakoval pˇri kaˇzd´em j´ıdle. Posledn´ıho dne plavby Shapiro potkal pokladn´ıka, ktery´ mu vysvˇetlil: Bon app´etit‘ nen´ı jm´eno, francouzsky to znamen´a dobrou chut’‘.“. ”’ ’ Opravdu?“, podivil se Shapiro, ktery´ se nemohl doˇckat veˇceˇre, kdy hodlal sv´e pochyben´ı napravit. Neˇz mohl ” jeho spoleˇcn´ık u veˇceˇre cokoli udˇelat, Shapiro se postavil, obˇradnˇe se uklonil a rˇ ekl: Bon app´etit!“. ” Nato povstal Francouz a odpovˇedˇel: Shapiro!“. ” • 36 To, zˇ e v´ıme, co vˇsechno nezn´ame, n´am sice nezaruˇc´ı, zˇ e druhym ´ porozum´ıme, zabr´an´ıme tak ale vzniku dalˇs´ıch ˚ omyl pˇrek´azˇ ek, kter´e by dorozumˇen´ı mohly zt´ızˇ it. Pokud zjist´ıte, zˇ e jste skuteˇcnosti rozumˇeli mylnˇe, povaˇzujte svuj za pˇrirozenou souˇca´ st nov´e skuteˇcnosti.
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
3
• 37 ´ echy, odpovˇedˇel, zˇ e za Kdyˇz se ptali Isidora Rabiho, ktery´ roku 1944 obdrˇzel Nobelovu cenu za fyziku, na jeho uspˇ vˇse vdˇecˇ ´ı sv´e matce. Pˇriˇsli jsme domu˚ ze sˇ koly a vˇsechny matky se dˇet´ı ptaly, co se ve sˇ kole nauˇcily. Moje matka ale ” chtˇela vˇedˇet, jak´e ot´azky jsem toho dne ve sˇ kole poloˇzil.“. • 37 ´ esˇ nym ´ esˇ nym ´ esˇ ny´ zˇ a´ k up´ın´a pouze Z´akladn´ı rozd´ıl mezi uspˇ ´ a neuspˇ ´ zˇ a´ kem spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e zat´ımco se neuspˇ ´ esˇ ny´ zˇ a´ k se snaˇz´ı pochopit probl´em v r´amci cel´eho kontextu. Pokud bude jak´akoli promˇenn´a na dany´ probl´em, uspˇ ´ esˇ ny´ zˇ a´ k nebude schopen probl´em vyˇreˇsit. v zad´an´ı testu zmˇenˇena, neuspˇ • 38 ˇ Zboˇzny´ muˇz si Ba’al Semovi [Tovovi (zakladateli chasidismu)] stˇezˇ oval: Velmi jsem se snaˇzil slouˇzit naˇsemu P´anu ” upˇr´ımnˇe a poctivˇe, nevid´ım ale zˇ a´ dny´ rozd´ıl ani zlepˇsen´ı. Jsem st´ale stejnˇe obyˇcejny, ´ nevˇedomy´ cˇ lovˇek jako dˇr´ıve.“. ˇ ´ ech.“. Ba’al Sem Tov mu odpovˇedˇel: Uvˇedomil sis, zˇ e jsi obyˇcejny´ a nevˇedomy, ´ a to je samo o sobˇe velky´ uspˇ ” • 45 Pokud chceme nˇecˇ emu porozumˇet, t´azˇ eme se po podobnosti. Dan´a vˇec se n´am nejl´epe vyjev´ı jako to, co je, pr´avˇe ˚ zeme pˇrirovnat k jin´e vˇeci. tehdy, kdy ji muˇ • 46 David Freedman: Mendel Marantz“ ” • Co je to n´ajemn´e? Danˇ z toho, zˇ e jsi chudy. ´ • 47 ˚ ˇ pokud ovˇsem muˇ ˚ zeme n´ajemn´e k dani Nalezen´ı nˇecˇ eho podobn´eho“ je (. . .) zpusobem pozn´an´ı. N´ajemn´e nen´ı dan, ” pˇrirovnat, dozv´ıme se nˇeco o jeho podstatˇe. • 48 Pˇrirovn´an´ı jedn´e vˇeci k druh´e n´am toho o skuteˇcnosti prozrad´ı v´ıce neˇz jednoznaˇcny, ´ nesmlouvavy´ z´avˇer objektivn´ı odpovˇedi. Skrytost je nad´ana jistou dynamikou, plynouc´ı z toho, co je podobn´e“. At’ uˇz toto pˇrirovn´an´ı odka” ˚ ze st´ale odhalovat nekoneˇcn´e mnoˇzstv´ı rozd´ılnych zuje k cˇ emukoli, jde o nˇeco neukonˇcen´eho, co n´am muˇ ´ vlastnost´ı ˚ jeho uˇziteˇcnost spoˇc´ıv´a v tom, moˇznych ´ odpovˇed´ı. Tento postup v´am neposkytne prakticky´ n´avod k rˇ eˇsen´ı probl´emu, ˚ zˇ e zmˇen´ı vaˇse pˇredstavy a zpusob, jakym ´ ch´apete skuteˇcnost. • 49 ˇ Pokud Zida zas´ahne napˇr´ıklad ztr´ata, cˇ asto se snaˇz´ı situaci pˇrehodnotit. D´ıky tomu, zˇ e na situaci pohl´edne z jin´eho ´ ˚ zˇ al a muˇ ˚ ze se nauˇcit podobn´e situace pˇrij´ımat. Dojde-li k nˇecˇ emu nepˇr´ıjemn´emu, co ale nen´ı zˇ ivotnˇe uhlu, utiˇs´ı svuj ˚ zit´e – kdyˇz se napˇr´ıklad rozbije tal´ırˇ –, typick´a zˇ idovsk´a reakce zn´ı: M´azl tov!“, coˇz v tomto pˇr´ıpadˇe muˇ ˚ zeme duleˇ ” ´ pˇreloˇzit jako Jak´e sˇ tˇest´ı!“. Na situaci se nyn´ı pohl´ızˇ ´ı z jin´eho uhlu: Dobˇre, zˇ e se rozbilo nˇeco bezcenn´eho. Ted’ ” ” ˚ zeˇs d´avat vˇetˇs´ı pozor a k niˇcemu v´azˇ nˇejˇs´ımu nedojde.“. Mnoh´e situace, sis uvˇedomil, zˇ e jsi roztrˇzity, ´ takˇze si muˇ napˇr´ıklad finanˇcn´ı ztr´atu, zniˇcen´ı pneumatiky o obrubn´ık a podobnˇe, kter´e by ostatn´ı lid´e vn´ımali jako zl´a znamen´ı, ˇ e jistˇe nauˇcili, kdyˇz se museli ˚ zeme takto pˇrehodnotit a zaˇc´ıt vn´ımat jako znamen´ı dobr´a. Tomuto pˇr´ıstupu se Zid´ muˇ vyrovn´avat s mnoha strastmi, kter´e jsou pro dˇejiny tohoto n´aroda pˇr´ıznaˇcn´e. Jde o poznatek tˇech, kteˇr´ı pˇreˇzili, coˇz ˇ o svuj ˚ ˚ vous, dokl´ad´a n´asleduj´ıc´ı zpusob, jak pˇrehodnotit zd´anlivˇe bezvychodnou situaci: Je lepˇs´ı, kdyˇz pˇrijde Zid ´ ” ˇ neˇz kdyˇz vous pˇrijde o sv´eho Zida.“. • 51 ˇ byl vyd´an na milost zvr´acen´emu sult´anovi, ktery´ jej postavil pˇred n´asleduj´ıc´ı probl´em: Pokud rˇ ekneˇs Jeden Zid ” ˇ mu odpovˇedˇel: Pˇrijdu o hlavu.“. Zivot ˇ pravdu, budeˇs obˇesˇ en. Pokud zalˇzeˇs, pˇrijdeˇs o hlavu.“. Zid tomuto cˇ lovˇeku ” zachr´anila schopnost vn´ımat v´ıce kontextu˚ najednou. V pˇr´ıpadˇe, zˇ e mˇel pˇrij´ıt o hlavu, by byl tento vyrok pravdivy, ´ ´ a tud´ızˇ by mˇel byt by pravdivy´ nebyl, a proto by mˇel pˇrij´ıt o hlavu. ´ obˇesˇ en. Mˇel-li o zˇ ivot pˇrij´ıt jinak, tento vyrok ´ • 51 Pokud chcete zvl´adnout Skrytou rˇ´ısˇ i toho, co je zjevn´e, mus´ıte m´ıt pruˇznou mysl. Nesm´ıte se nechat omezovat doslovnym textu, i kdyˇz z nˇej budete vych´azet. N´avrhy rˇ eˇsen´ı probl´emu˚ je tˇreba vn´ımat z kritick´eho odstupu, ´ vyznamem ´ aby vaˇsi vn´ımavost neotupilo konvenˇcn´ı myˇslen´ı. • 53 Walter Lippman • Kdyˇz vˇsichni uvaˇzuj´ı stejnˇe, nikdo nemysl´ı.
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
4
• 60 Rab´ına z Ropˇsic navˇst´ıvil jisty´ muˇz pochybn´e povˇesti, aby se mu vyznal ze svych ´ hˇr´ıchu˚ a mohl si sv´e chyby odpykat. Sv´e zloˇciny a skutky se spravedliv´emu rab´ınovi vypr´avˇet stydˇel, vˇedˇel ale, zˇ e aby je mohl odˇcinit, nesm´ı zamlˇcet ani jeden. ´ Rab´ınovi nakonec rˇ ekl, zˇ e se jedn´a o cˇ iny jednoho z jeho pˇra´ tel, ktery´ se mu stydˇel zpov´ıdat osobnˇe, a proto tento ukol svˇerˇ il jemu. Rab´ınovy rady si vyslechne a sv´emu pˇr´ıteli je zopakuje. ´ evem: Ten v´asˇ pˇr´ıtel je hlup´ak. Stejnˇe dobˇre mˇe mohl Muˇzi, ktery´ jej sledoval pozornˇe a ostraˇzitˇe, rˇ ekl rabi s usmˇ ” navˇst´ıvit osobnˇe a pˇredst´ırat, zˇ e zastupuje nˇekoho, kdo se styd´ı zpov´ıdat s´am.“. • 61 ˚ jm´eno, adresa a vzkaz: Pokud tuto Chudy´ roln´ık naˇsel cestou do mˇesta penˇezˇ enku, v n´ızˇ bylo devades´at dolaru, ” penˇezˇ enku vr´at´ıte, dostanete deset dolaru˚ odmˇeny.“. Roln´ık rychle naˇsel ulici, kterou adresa ud´avala, a vr´atil penˇezˇ enku vlastn´ıkovi. M´ısto slov vdˇeku mu ale vlastn´ık penˇezˇ enky rˇ ekl: Vid´ım, zˇ e jste si svou odmˇenu uˇz vzal, deset dolaru˚ ” sch´az´ı.“. ˇ tedy za Roln´ık se zapˇr´ısahal, zˇ e nevzal nic, ale vlastn´ık trval na tom, zˇ e v penˇezˇ ence ze sta dolaru˚ deset chyb´ı. Sli rab´ınem, ktery´ si trpˇelivˇe vyslechl nejprve pˇr´ıbˇeh roln´ıka, a pak vlastn´ıka penˇezˇ enky. Komu uvˇerˇ´ıte, rabi?“, vyzv´ıdal boh´acˇ . Nevzdˇelan´emu roln´ıkovi nebo mnˇe?“. ” ” Jak roln´ık pˇredpokl´adal, rabi odpovˇedˇel: Samozˇrejmˇe, zˇ e v´am.“. ” Pot´e ale rab´ın vzal penˇezˇ enku a dal ji roln´ıkovi. To pro zmˇenu udivilo boh´acˇ e: Co to dˇel´ate?“. ” ˇ ıkal jste pˇrece, zˇ e vaˇse penˇezˇ enka obsahovala sto dolaru. ˚ Tento muˇz tvrd´ı, zˇ e v t´eto penˇezˇ ence bylo jen devades´at. R´ ” ˚ ze byt Takˇze ta penˇezˇ enka nemuˇ ´ vaˇse.“, uzavˇrel vˇec rab´ın. Co ale bude s mymi penˇezi?“, rozhoˇrcˇ oval se boh´acˇ . ´ ” Trpˇelivy´ rab´ın mu vysvˇetlil: Mus´ıme poˇckat, aˇz vaˇsi penˇezˇ enku se sto dolary nˇekdo najde.“. ” • 63 zˇ idovsk´e pˇr´ıslov´ı • Co je na svˇetˇe nejtˇezˇ sˇ´ı? Pr´azdn´a kapsa. • 64 Groucho Marx zaslal hollywoodsk´emu klubu, ktery´ jej chtˇel pˇrijmout za cˇ lena, n´asleduj´ıc´ı telegram: Vaˇse pozv´an´ı ” mus´ım odm´ıtnout. Do klubu, ktery´ za cˇ leny pˇrij´ım´a lidi jako jsem j´a, vstoupit nechci.“. • 66 Do ordinace doktora Neyrowitze se vpot´acela dvaaosmdes´atilet´a zˇ ena. Pane doktore.“, rˇ ekla mu. Nec´ıt´ım se moc ” ” dobˇre.“. ˚ ze oml´adnout.“. Je mi to l´ıto, pan´ı Kupnickov´a, jist´e vˇeci ale nevyl´ecˇ ´ı ani modern´ı medic´ına. Ani ta v´am nepomuˇ ” Pan´ı Kupnickov´a odsekla: Kdo se v´as o to pros´ı, pane doktore? J´a chci, abyste mi pomohl st´arnout.“ ” • 68 Roln´ık si stˇezˇ oval rab´ınovi: Rabi, takov´e sucho nepamatujeme. Na pol´ıch nic neroste, dobytek mi chc´ıp´a, rodina trp´ı ” hlady. Co m´am dˇelat?“. ˇ ˚ se o to postar´a.“. Nic se neboj.“, uklidnoval muˇze rab´ın. Buh ” ” To samozˇrejmˇe v´ım.“, souhlasil roln´ık. Jen bych chtˇel, aby se o to staral i do doby, neˇz se o to zaˇcne starat.“. ” ” • 73 ˚ ˚ pˇrik´azal, aby pˇrivedli nˇekoho, kdo mu vyloˇz´ı jejich vyznam. Hitler mˇel zl´e sny, dustojnick ym ´ sluhum ´ Jasnovidec prohl´asil: Zemˇrete na zˇ idovsky´ sv´atek.“. ” O jak´em sv´atku to mluv´ıte?“, ptal se vydˇesˇ eny, ´ ale zvˇedavy´ Hitler. ” At’ zemˇrete kdykoli, ten den se stane zˇ idovskym ´ sv´atkem.“. ” • 74 Pan Rosten str´avil cˇ trn´act dnu˚ obchodnˇe v New Yorku a vracel se do malomˇesta, kde bydlel. Vedle nˇej sedˇel ve vlaku nezn´amy´ mlad´ık. Jelikoˇz mˇel pˇred sebou dlouhou cestu, pan Rosten se rozhodl zapˇr´ıst rozhovor. Kam jedete?“, zeptal se. Cizinec se usm´al a rˇ ekl: Do Glens Falls.“. Tam jedu i j´a! Ve skuteˇcnosti tam bydl´ım! Jedete ” ” ” tam obchodnˇe?“, ptal se pan Rosten pˇrekvapenˇe. Ne.“, odvˇetil mlad´ık. Jde o spoleˇcenskou n´avˇstˇevu.“. ” ”
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
5
Aha, zˇ ij´ı tam vaˇsi pˇr´ıbuzn´ı?“. Ne, m´ı pˇr´ıbuzn´ı tam neˇzij´ı.“. Pan Rosten se zamyslel. Jste zˇ enaty?“, ´ vyzv´ıdal. Nejsem ” ” ” ” zˇ enaty.“. ´ Pan Rosten se zamyslel: Jede do Glens Falls, zˇ enaty´ nen´ı, o obchodn´ı cestu nejde, nem´a tam pˇr´ıbuzn´e. Proˇc tam tedy ˇ ı tam jen tˇri jede? Zˇrejmˇe za nˇejakou d´ıvkou; aby se sezn´amil s jej´ı rodinou? Aby potvrdil zasnouben´ı? Ale s kym? Zij´ ´ zˇ idovsk´e rodiny, kter´e by mohl zn´at. . . Resnickovi, Feldsteinovi a Sanowitzovi. ˚ ze, Resnick m´a jen syny. Feldsteinovi maj´ı dvˇe dcery, ale jedna je vdan´a, druh´a na univerzitˇe O Resnickovy j´ıt nemuˇ a nebude touto dobou doma. Mus´ı j´ıt o Sanowitzovy. Ti maj´ı tˇri dcery: Marshu, Rebeccu a Rochelle. Marsha je uˇz zasnouben´a. Rebecca nen´ı pro tohoto muˇze dost pˇritaˇzliv´a. Takˇze to bude Rochelle. Tak je to, Rochelle! Ta je kr´asn´a! ˇ Pan Rosten se na cizince usm´al a pravil: Blahopˇreji v´am k brzk´emu snatku s Rochelle Sanowitzovou!“. ” Ale. . . jak to ale v´ıte?“, koktal mlad´ık. ” Vˇzdyt’ je to pˇrece zˇrejm´e!“, odvˇetil pan Rosten. ” • 81 Na jednom sˇ kolen´ı o Managementu a intuici“ sˇ kolitel prohl´asil: Vyuˇz´ıv´ame jen deset procent naˇs´ı mozkov´e kapa” ” city; pˇredstavte si, zˇ e bychom vyuˇz´ıvali sta procent.“. Tehdy jsem odvˇetil, zˇ e by to poˇskodilo naˇsi vykonnost, protoˇze ´ vysledky – a mnohdy dokonce i naˇse pˇreˇzit´ı – z´avis´ı na procesech, kter´e se odehr´avaj´ı v pr´azdn´e“, podvˇedom´e cˇ a´ sti ´ ” naˇsich mysl´ı. • 101 Ot´azka zahalen´a v existenci´aln´ım h´avu je pˇrevr´acena naruby, pak se z n´ı st´av´a odpovˇed’, kter´a vyˇzaduje dalˇs´ı logickou ot´azku. Ot´azka Proˇc pes vrt´ı ocasem?“ vede k odpovˇedi, kter´a patˇr´ı sp´ısˇ e do oboru fyziky – mohli bychom se s n´ı ” setkat napˇr´ıklad v rozhovoru o setrvaˇcnosti. Zakryvat skuteˇcnost, zˇ e naˇsi ot´azku podn´ıtila pouh´a zvˇedavost, je na´ prosto marn´e, hlup´ak to vˇzdy od’hal´ı t´ım, zˇ e z naˇs´ı ot´azky udˇel´a nesmysl“, ktery´ ale m´a existenci´aln´ı j´adro. Podstatn´e ” zde ale je, zˇ e kdyˇz hlup´ak obr´at´ı probl´em naruby, a t´ım jej pozmˇen´ı, pˇribliˇzuje se odpovˇedi, kterou bychom jinak – jinymi slovy: pokud by neobsahovala nesmysl“ – nebyli schopni zcela uchopit. Kr´atce: prostˇrednictv´ım nesmysl´ ” ” ˚ zeme skrytou oblast poznat l´epe neˇz pomoc´ı racion´aln´ıho uvaˇzov´an´ı. nosti“ muˇ • 102 ˚ zitˇejˇs´ı slunce nebo mˇes´ıc. Dva muˇzi z Chelmu se pˇreli, zda je duleˇ ˚ zitˇejˇs´ı je slunce, protoˇze je vˇetˇs´ı a z´arˇ ivˇejˇs´ı. Jeden se domn´ıval, zˇ e duleˇ ˚ zitˇejˇs´ı neˇz slunce. Bez svitu mˇes´ıce by nikdo nevidˇel ani na krok. Druhy´ ale trval na sv´em: Tak to nen´ı! Mˇes´ıc je duleˇ ” Slunce pˇrece sv´ıt´ı ve dne, a to je stejnˇe svˇetlo!“. • 109 ˇ ˚ ym ˇ Naivita umoˇznuje porozumˇet ruzn kter´e n´am usnadnuje odhalit“ sˇ kodliv´e ´ prostˇred´ım – je urˇcitym ´ vychodiskem, ´ ” ˚ nimˇz z´ısk´avaj´ı naˇse myˇslenky a myˇslenkov´e postupy, jimiˇz hled´ame rˇ eˇsen´ı probl´emu, ˚ sklon k pˇr´ıliˇsn´e n´avyky, kvuli ˚ chytrosti“ a dumyslnosti“. ” ” • 113 Hlup´ak (. . .) vˇsechny potˇrebn´e informace zn´a, jen nev´ı, jak jich vyuˇz´ıt. • 118 rabi z Kotsku ˚ vˇsichni b´adaj´ı, uvaˇzuj´ı, noˇr´ı se do boˇz´ıch tajemstv´ı. . . . Proˇc • Na svˇetˇe je tolik moudrych ´ vzdˇelancu˚ a filozofu; se ve sv´e moudrosti ztr´acej´ı? Protoˇze je jejich intelektu´aln´ı schopnosti a moˇznosti jejich vn´ım´an´ı ve skuteˇcnosti ˚ ze postihomezuj´ı. Lid Israele ale v´ı, jak prostˇrednictv´ım vn´ımavosti proniknout do oblast´ı, kter´e rozum nemuˇ ´ ˚ Boˇz´ı pˇrik´az´an´ı nout. Co je t´ım prostˇredkem, ktery´ lidskou vn´ımavost povzn´asˇ´ı na urove nˇ nebeskych ´ andˇelu? (micvot). • 118 Pirkej avot (4:6) • Tomu, kdo se uˇc´ı, aby uˇcil, bude umoˇznˇeno uˇcit se a uˇcit. A tomu, kdo se uˇc´ı, aby konal, bude umoˇznˇeno uˇcit se, uˇcit, zachov´avat a konat. • 120 Miriam Stampferov´a, odbornice na bunˇecˇ nou biologii
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
6
´ ´ • Vezmeme-li v uvahu omezen´ı dan´a stavebn´ımi prvky hmotn´eho svˇeta, nejlepˇs´ı kodovac´ ı l´atkou nen´ı nemˇenn´a, ˚ doj´ıt muˇ ˚ ze (takov´a je stabiln´ı a bezchybn´a l´atka. Mnohem vyhodnˇ ejˇs´ı je pouˇz´ıt l´atku, v n´ızˇ k chyb´am a omylum ´ ´ i kodovac´ ı l´atka DNA), a z´arovenˇ ji nadat mechanismy, kter´e omyly odhaluj´ı a opravuj´ı. • 120 rabi Zalman ´ ˚ se nauˇc´ısˇ sˇ patnymi ´ • Dobrym um usudky. ´ usudk ´ • 120 Pirkej avot (3:12) • Pouze ten, jehoˇz cˇ iny pˇrevaˇzuj´ı nad moudrost´ı, si moudrost trvale uchov´a. Avˇsak moudrost toho, kdo j´ı d´av´a pˇrednost pˇred cˇ iny, nem´a trv´an´ı. • 123 (. . .) Co znamen´a Neokr´adat sebe sama“? Niˇcemu se neuzav´ırat. Pokud se zˇ ivotu uzavˇrete, pokud se ho stran´ıte, ” nikdy se o sobˇe a zˇ ivotˇe nedozv´ıte jist´e z´asadn´ı vˇeci, k nimˇz nelze dospˇet racion´aln´ı cestou. • 124 rabi z Kobrynu • Pokud m´a nˇekdo velk´e vˇedomosti, hroz´ı nebezpeˇc´ı, zˇ e jeho znalosti pˇrev´azˇ ´ı nad jeho cˇ iny. • 125 ˚ ˇ ´ ˚ Studenti zpravidla o vyuku ztr´acej´ı z´ajem proto, zˇ e se ve sˇ kolstv´ı pozn´an´ı“ zduraz nuje na ukor zkuˇsenosti; duraz je ´ ” ˚ kladen na svˇetlo, ale ne na zpusob, jakym ´ je moˇzno rozpoznat bl´ızk´e sv´ıcˇ ky, kter´e rovnˇezˇ mohou mnoh´e osvˇetlit. • 126 ˚ zit´e naj´ıt svuj ˚ vlastn´ı zpusob, ˚ Pro kaˇzd´eho cˇ lovˇeka je nesm´ırnˇe duleˇ jak uchovat svˇetlo. Jeden zˇ a´ k si stˇezˇ oval, zˇ e ztr´ac´ı ˚ z´apal pro studium. Rabi z Riˇzinu mu odpovˇedˇel: Jsi jako cˇ lovˇek, ktery´ se s pruvodcem snaˇz´ı proj´ıt noˇcn´ım lesem. ” ˚ Jakmile se pruvodce vzd´al´ı, temnoty tˇe pˇremohou. Pokud si ale neseˇs sv´e vlastn´ı svˇetlo, nemus´ısˇ se temnot ob´avat.“. • 127 rabi Bunam ˇ ˚ rˇ´ık´a, co v´ı. Dobry´ uˇcitel v´ı, co rˇ´ık´a. y´ uˇcitel zˇ a´ kum • Spatn • 127 rabi Jicchak z Vork´eho • Obchodn´ık chtˇel vyrazit na vylet. Zamˇestnal proto prodavaˇce, aby se v dobˇe jeho nepˇr´ıtomnosti staral o obchod. ´ ˚ ze prodavaˇci duvˇ ˚ erˇ ovat, rozhodl se obchodn´ık pracovat ve vedlejˇs´ı m´ıstnosti, kde mohl Aby se ujistil, zˇ e muˇ ˇ ef by slyˇset vˇse, co se v obchodˇe dˇeje. Bˇehem prvn´ıho roku nˇekolikr´at zaslechl, jak prodavaˇc z´akazn´ıkovi rˇ´ık´a: S´ ” mi nedovolil d´at v´am takovou slevu.“. Proto na vylet neodjel. Druhy´ rok obˇcas zaslechl: Takovou slevu v´am ´ ” ˚ zeme.“. Ani toho roku obchodn´ık neodcestoval. Tˇret´ı rok se z obchodu zaˇcalo ozyvat: d´at nemuˇ Takovou slevu ´ ” ˚ zu.“. Pot´e na vylet v´am d´at nemuˇ ´ koneˇcnˇe odjel. • 135 ´ I´ USUZOVAN (Lev´a hemisf´era) ODDANOST (Prav´a hemisf´era)
Zjevn´a oblast toho, co je zjevn´e Skryt´a oblast toho, co je zjevn´e Zjevn´a oblast toho, co je skryt´e Skryt´a oblast toho, co je skryt´e
Rozumˇen´ı, Ch´ap´an´ı Naslouch´an´ı, Uˇcen´ı, Vyuka ´ ˇ an´ı Uchov´av´an´ı, Uskuteˇcnov´ ˇ an´ı Naplnov´
INFORMACE ˇ I´ POROZUMEN MOUDROST ´ UCTA
• 135 ˚ zete vyˇreˇsit jakykoli ˚ probl´em, ktery´ se podob´a dˇr´ıve vyˇreˇsenym Jste-li M´ate-li dostatek informac´ı, muˇ ´ ´ probl´emum. ˚ zete rˇ eˇsit probl´emy, u nichˇz je nutn´e se vr´atit k puvodn´ ˚ schopni porozumˇet, muˇ ı ot´azce a prozkoumat vychodiska. Jste´ ˚ zete se spol´ehat na intuici a na z´akladˇe nabytych -li moudˇr´ı, muˇ ´ zkuˇsenost´ı jednat; na nov´e probl´emy tak zareagujete ´ ˚ zete prostˇrednictv´ım sv´e zkuˇsenosti nasmˇerovat ot´azky jinam. V prvn´ım dˇr´ıve, neˇz se objev´ı. M´ate-li dostatek ucty, muˇ pˇr´ıpadˇe zn´ate, co zn´ate; v druh´em pˇr´ıpadˇe zn´ate, co zn´ate, a v´ıte, jak moc toho nev´ıte; v tˇret´ım pˇr´ıpadˇe pozn´av´ate“ ” to, co nezn´ate; ve cˇ tvrt´em pˇr´ıpadˇe pozn´av´ate“ to, co nezn´ate, a kolik toho jeˇstˇe zbyv´ ´ a poznat. ” • 137 zn´am´e chasidsk´e vypr´avˇen´ı
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
7
´ • Muˇz veˇcer zabloud´ı v lese. Stm´ıv´a se a muˇz zaˇc´ın´a dost´avat strach. Nakonec v d´alce spatˇr´ı lucernu; c´ıt´ı ulevu, zˇ e koneˇcnˇe nˇekoho naˇsel. Jde za svˇetlem a muˇzi, ktery´ lucernu drˇz´ı, rˇ ekne: To je skvˇel´e, zˇ e jsem v´as potkal! ” ˚ zete uk´azat cestu.“. Zabloudil jsem a uˇz se setmˇelo; vˇse je ale v poˇra´ dku, protoˇze mi muˇ Na to muˇz s lucernou odpov´ı: Mrz´ı mˇe to, ale tak´e jsem zabloudil. Nebojte se, v´ıme, zˇ e nem´ame j´ıt smˇerem, ” odkud jsem pˇriˇsel j´a, ani smˇerem, odkud jste pˇriˇsel vy. Spoleˇcnˇe m´ame v´ıce informac´ı a proto i vˇetˇs´ı sˇ anci naj´ıt cestu.“. ´ Prvn´ı muˇz, kter´eho ta slova uplnˇ e nepˇresvˇedˇcila, si sv´eho spoleˇcn´ıka prohl´ızˇ ´ı zbl´ızka a najednou si uvˇedom´ı, zˇ e je slepy. ´ Vy ale nevid´ıte!“, vykˇrikne. K cˇ emu m´ate tu lucernu?“. ” ” Abyste mˇe v t´e tmˇe vidˇel vy!“. ” • 138 Nejl´epe ony cˇ tyˇri oblasti pochop´ıme prostˇrednictv´ım zn´am´e zˇ idovsk´e anekdoty o mlad´ıkovi, ktery´ chtˇel studovat Talmud. Na dveˇre slavn´eho uˇcence rabi Schwartze zaklepal pˇetadvacetilety´ mlad´ık. Jmenuji se Sean Goldstein.“, pˇredstavil se. Pˇriˇsel jsem, abych pod vaˇs´ım veden´ım studoval Talmud.“. ” ” Um´ıte aramejsky?“. ” Ne.“. ” Hebrejsky?“. ” Ne.“. ” ´ Studoval jste Toru?“. ” Ne, rabi, nestudoval. Nic se ale nebojte, s vyznamen´an´ım jsem vystudoval filozofii na Kalifornsk´e univerzitˇe ” a pr´avˇe jsem na Harvardu dokonˇcil dizertaˇcn´ı pr´aci o sokratovsk´e logice. Chtˇel bych ted’ sv´e vzdˇel´an´ı doplnit studiem Talmudu.“. V´azˇ nˇe pochybuji,“, pravil rab´ın, zˇ e jste na studium Talmudu pˇripraven. Je to naˇse nejhlubˇs´ı kniha. Pokud si ale ” pˇrejete, vyzkouˇs´ım v´as z logiky. Pokud uspˇejete, budu v´as uˇcit.. Mlad´ık s rab´ınovym ´ n´avrhem souhlasil. Rabi Schwartz vztyˇcil dva prsty. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich m´a tv´arˇ sˇ pinavou, ” druhy´ ne. Ktery´ z nich se umyje?“. Mlad´ık na rab´ına chvilku z´ıral. To je ot´azka z logiky?“. ” Rabi pˇrikyvl ´ na souhlas. Umyje se muˇz, ktery´ m´a sˇ pinavou tv´arˇ .“, zodpovˇedˇel ot´azku mlad´ık. ” ˇ Spatnˇ e. Umyje se muˇz, ktery´ m´a tv´arˇ cˇ istou. Je to logick´e. Muˇz se sˇ pinavou tv´arˇ´ı se pod´ıv´a na muˇze, ktery´ tv´arˇ ” sˇ pinavou nem´a, a mysl´ı si, zˇ e je cˇ isty. ´ Muˇz s cˇ istou tv´arˇ´ı se pod´ıv´a na muˇze, ktery´ m´a tv´arˇ sˇ pinavou, a mysl´ı si, zˇ e je sˇ pinavy. ´ Takˇze se umyje muˇz, ktery´ m´a tv´arˇ cˇ istou.“. To je chytr´e.“, pˇriznal Goldstein. Poloˇzte mi dalˇs´ı ot´azku.“. ” ” Rabi vztyˇcil dva prsty. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich m´a tv´arˇ sˇ pinavou, druhy´ ne. ” Ktery´ z nich se umyje?“. To uˇz jsme vyˇreˇsili. Umyje se muˇz, ktery´ m´a tv´arˇ cˇ istou.“. ” ˇ Spatnˇ e. Umyj´ı se oba. Je to logick´e. Muˇz se sˇ pinavou tv´arˇ´ı se pod´ıv´a na muˇze, ktery´ tv´arˇ sˇ pinavou nem´a, a mysl´ı ” si, zˇ e je cˇ isty. ´ Muˇz s cˇ istou tv´arˇ´ı se pod´ıv´a na muˇze, ktery´ m´a tv´arˇ sˇ pinavou, a mysl´ı si, zˇ e je sˇ pinavy. ´ Takˇze se umyje muˇz, ktery´ m´a tv´arˇ cˇ istou. Kdyˇz to ale muˇz se sˇ pinavou tv´arˇ´ı vid´ı, rovnˇezˇ se umyje. Takˇze se umyj´ı oba.“. To mˇe nenapadlo.“, pˇriznal Goldstein. Chyby v logice nedˇel´am cˇ asto. Poloˇzte mi dalˇs´ı ot´azku.“. ” ” Rabi vztyˇcil dva prsty. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich m´a tv´arˇ sˇ pinavou, druhy´ ne. ” Ktery´ z nich se umyje?“. Umyj´ı se oba.“. ” ˇ e. Neumyje se ani jeden. Je to logick´e. Muˇz se sˇ pinavou tv´arˇ´ı se pod´ıv´a na muˇze, ktery´ tv´arˇ sˇ pinavou Spatnˇ ” nem´a, a mysl´ı si, zˇ e je cˇ isty. ´ Muˇz s cˇ istou tv´arˇ´ı se pod´ıv´a na muˇze, ktery´ m´a tv´arˇ sˇ pinavou, a mysl´ı si, zˇ e je sˇ pinavy. ´ Kdyˇz ale muˇz s cˇ istou tv´arˇ´ı vid´ı, zˇ e se muˇz se sˇ pinavou tv´arˇ´ı myt ´ nehodl´a, rozhodne se rovnˇezˇ neumyt. ´ Takˇze se neumyje ani jeden.“. Goldstein si zoufal. V´ım toho dost, abych mohl studovat Talmud. Poloˇzte mi jeˇstˇe jednu ot´azku.“. ” ´ el. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich m´a Kdyˇz rabi vztyˇcil dva prsty, Goldstein zaupˇ ” tv´arˇ sˇ pinavou, druhy´ ne. Ktery´ z nich se umyje?“.
Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop
8
Ani jeden.“. ” ˇ ˇ Spatnˇ e. Uˇz ch´apete, proˇc v´as na studium Talmudu sokratovsk´a logika nepˇriprav´ı? Reknˇ ete mi, jak je moˇzn´e, ” aby se dva muˇzi spustili do stejn´eho kom´ına a jeden mˇel tv´arˇ sˇ pinavou a druhy´ ne? Copak to nech´apete? Cel´e je to nariˇskajt – hloupost –, a pokud str´av´ıte zˇ ivot snahou naj´ıt odpovˇedi na hloup´e ot´azky, budete nach´azet jen hloup´e odpovˇedi.“. Zjevn´e oblasti toho, co je zjevn´e, odpov´ıd´a odpovˇed’ Umyje se muˇz, ktery´ m´a sˇ pinavou tv´arˇ .“. Skryt´e oblasti toho, co ” je zjevn´e, odpov´ıd´a interpretace, podle n´ızˇ se oba muˇzi pod´ıvaj´ı na toho druh´eho a umyje se ten, ktery´ m´a tv´arˇ cˇ istou. Uvˇedomit si skrytou str´anku zde znamen´a pochopit, zˇ e cˇ lovˇek m´a sklon d´ıvat se vˇzdy na druh´eho a sobˇe sam´emu rozumˇet skrze nˇej. Zjevn´e oblasti toho, co je skryt´e, odpov´ıdaj´ı dvˇe n´asleduj´ıc´ı odpovˇedi: Umyj´ı se oba.“ a Ani je” ” den.“. V obou tˇechto pˇr´ıpadech muˇzi skuteˇcnost interpretuj´ı podle toho, co vid´ı u toho druh´eho. Chovaj´ı se podle toho i pˇresto, zˇ e takov´e jedn´an´ı nemus´ı byt ´ smyslupln´e. Abychom probl´emu z tohoto hlediska porozumˇeli, je nutn´e rˇ´ıdit ´ se moudrost´ı a vyj´ıt z hlubok´e znalosti lidsk´e povahy – logika a rozumov´e usudky n´am zde pˇr´ıliˇs nepomohou. Skryt´e oblasti toho, co je skryt´e, odpov´ıd´a z´avˇereˇcn´a interpretace: Takov´a hloupost!“. Z vlastn´ı zkuˇsenosti v´ıme, zˇ e pokud se ” ˚ spust´ıme do kom´ına, zaˇspin´ıme se. Z tohoto hlediska se vr´at´ıme k puvodn´ ımu vychodisku a nakonec pˇrehodnot´ıme ´ ´ ˚ zit´e neneot´azku. Ucta“ zde spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e d´av´ame pˇrednost skuteˇcnosti, skuteˇcn´emu zˇ ivotu. Je nesm´ırnˇe duleˇ ” ´ chat se un´est pˇredpoklady – patˇriˇcnost rozumovych u˚ mus´ıme vˇzdy provˇerˇ ovat zkuˇsenost´ı. Znaˇcn´e mnoˇzstv´ı ´ usudk ˚ zitˇejˇs´ım probl´emu˚ vyˇreˇs´ıme t´ım, zˇ e si uvˇedom´ıme jejich bezvyznamnost – d´ıky tomu se budeme moci vˇenovat duleˇ ´ vˇecem. Uˇc´ıme se v´azˇ it si podstatnych ´ vˇec´ı. • 142 ˚ zeme obej´ıt. To, co Mus´ıme si uvˇedomit, zˇ e nic na tomto svˇetˇe nen´ı zˇrejm´e samo sebou. Bez tohoto pozn´an´ı se nemuˇ vid´ıme, je jen cesta. Pokud se po n´ı vyd´ame, spatˇr´ıme i to, co zrakem nelze postˇrehnout: svˇetlo osvˇetluj´ıc´ı skryt´e svˇetlo samotn´eho svˇetla.
Stano Krajˇci, 2. – 3. 8. 2008
typeset by LATEX