Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 1

Rabi Nilton Bonder: Jidiˇse Kop

1

Rabi Nilton Bonder

Jidiˇse Kop Tvurˇ ˚ c´ı rˇeˇsen´ı problému˚ v zˇ idovské tradici, vzdˇelanosti a humoru Euromedia Group, k. s., Kniˇzn´ı klub, Praha, 2008 preklad: Jakub Guziur • 9 Nutnost je matkou vynalézavosti – a rˇ eˇsen´ı. • 9 ˚ dojde k vˇedomé, existenciáln´ı reakci, pˇri n´ızˇ je Poté, co se nahromad´ı minimáln´ı kritické mnoˇzstv´ı“ problému, ” ˚ pˇrehodnocen zpusob, j´ımˇz chápeme nemoˇzné“. Jidiˇse kop pˇredstavuje bod obratu, v nˇemˇz – poté, co jste se vzdali ” ˚ prospˇech nadˇeje – se s jiskrou v oku sebejistˇe vrát´ıte do hry. Jde o jedineˇcnou schopnost zvrátit vyvoj situace ve svuj ´ ˚ a zv´ıtˇezit právˇe v okamˇziku, kdy jste pˇritlaˇceni ke zdi; vzdát se konvenˇcn´ıho zpusobu myˇslen´ı, ktery´ vám brán´ı pˇrestat prohrávat, a uvˇedomit si, zˇ e jste pány moˇznost´ı, o nichˇz jste pˇred t´ım prostˇe nepˇremyˇ ´ sleli. • 12 Neˇreˇsitelnost“ je vˇzdy jen pˇrechodny´ stav – ten, kdo si to uvˇedomil, se nevzdává. Nevzdávat se – zˇ a´ dny´ jiny´ pˇr´ıstup ” nepodnˇecuje takovou tvoˇrivost a intuici. Prostá skuteˇcnost, zˇ e se rozhodnete neskonˇcit, odkryv´ ´ a moˇznosti, které neexistuj´ı pro toho, kdo se vzdal. • 12 pˇr´ıbˇeh ze stˇredovˇeku ˇ ˚ emu • Ve vesnici naˇsli mrtvé d´ıtˇe. Okamˇzitˇe obvinili nˇejakého Zida, zˇ e d´ıtˇe zavraˇzdil a pouˇzil k jakémusi hruzn´ ˇ uvˇedomil, zˇ e je obˇetn´ım beránkem a zˇ e u nadcházej´ıc´ıho soudu nemá nejmenˇs´ı sˇ anci. obˇradu. Ve vˇezen´ı si Zid Poˇza´ dal, aby se smˇel setkat s rab´ınem a jeho prosba byla splnˇena. Kdyˇz rab´ın pˇrijel, muˇz si zoufal nad trestem smrti, ktery´ bude jistˇe brzy vynesen. Rab´ın jej utˇesˇ oval: Nikdy si ” ˚ chran, ˇ sám Zlotˇrily.“. nemysli, zˇ e situace je bezvychodn´ a. K takovym ´ ´ myˇslenkám tˇe ponouká, Buh ´ ˇ Co mám ale dˇelat?“, zeptal se ztrápeny´ Zid. ” ˚ ti ukázˇ e cestu.“. Prostˇe se nevzdávej a Buh ” Nadeˇsel den soudu. Soudce chtˇel pˇredst´ırat, zˇ e proces bude cˇ estny´ a zˇ e obˇzalovany´ bude m´ıt moˇznost prokázat ˇ e jste vˇerˇ´ıc´ı, nechám v této vˇeci rozhodnout Boha. Na svou nevinu. Proto obˇzalovanému rˇ ekl: Protoˇze vy Zid´ ” ˚ jeden pap´ırek nap´ısˇ i slovo nevinen‘ a na druhy´ vinen‘. Jeden si vybereˇs a o tvém osudu rozhodne Buh.“. ’ ’ ˇ rozhodoval, soudce na oba pap´ırky napsal slovo vinen“. Rekli ˇ Zat´ımco se Zid bychom, zˇ e moˇznosti odsou” zeného klesly z padesáti procent na nulu. Pap´ırek se slovem nevinen“ si vybrat nemohl, protoˇze zˇ a´ dny´ takovy´ ” tam nebyl. Vˇezenˇ si vzpomnˇel na rab´ınova slova a na chv´ıli se zamyslel. V oˇc´ıch mu náhle zajiskˇrilo. Popadl jeden pap´ırek a najednou ho spolknul. Svˇedci se rozzlobenˇe dotazovali: Proˇc jsi to udˇelal? Jak se dozv´ıme, co s tebou bude?“. ” ˇ Jednoduˇse,“, odpovˇedˇel Zid, staˇc´ı si pˇreˇc´ıst, co se p´ısˇ e na tom druhém pap´ırku. Já si zvolil opak.“. ” ” • 20 Odhalován´ı vyznamu je nekonˇc´ıc´ı souˇcinnost textu a jeho interpretac´ı. ´ • 24 Dobry´ text mus´ı m´ıt formu“; doslovnost textu je zásadn´ı, bez n´ı bychom nebyli schopni rozpoznat nevˇedomost, která ” ˚ ci interpretac´ım (. . .). text obklopuje, a to, co text nevyjadˇruje. Je nutné zajistit, aby byl text doslovny, ´ odolny´ vuˇ • 26 ˚ ze obsahovat vˇetˇs´ı d´ıl otázky neˇz otázka Otázka cˇ asto obsahuje vˇetˇs´ı cˇ a´ st odpovˇedi neˇz mnohá odpovˇed’. I odpovˇed’muˇ samotná. • 26 ˇ ˇ e na otázku vˇzdy odpov´ıdaj´ı otázkou?“. Okamˇzitá odpovˇed’ zn´ı: Ve známé anekdotˇe se nˇekdo ptá Zida: Proˇc Zid´ ” Proˇc ne?“. ”


2

• 29 Vˇedˇet, jak otázkou odpovˇedˇet tak, aby tato odpovˇed’prvn´ı otázku obohatila, a nemluvit pˇritom nadarmo, to vyˇzaduje ˚ duvtip a moudrost. • 29 Aˇz se setkáte s problémem, s n´ımˇz si nebudete vˇedˇet rady, jednoduˇse si klad’te otázky. Takto vymez´ıte zˇrejmou stránku toho, co je zˇrejmé. Otázky vám pomohou odhalit formu problému do nejmenˇs´ıch podrobnost´ı. Ve chv´ıli, kdy bude forma problému vymezena dokonale a zcela jasnˇe, bude vám vyjevena samotná podstata. • 30 ˚ ˇ ı naˇsi schopnost vn´ımat Naˇse mysl vid´ı, slyˇs´ı a chápe tak, jak si ji uzpusob´ ıme. Pˇredsudky a pˇredpoklady ovlivnuj´ doslovné v´ıce neˇz cokoli jiného. • 33 zˇ idovské rˇcen´ı • Ne kaˇzdy´ je spokojen s t´ım, jak vypadá, ale kaˇzdy´ je spokojen s t´ım, jak mysl´ı. • 33 Jsme vˇezni svych ´ mysl´ı a naˇse uvˇeznˇen´ı je tak dokonalé, zˇ e s n´ım zpravidla ani nejsme nespokojeni. Jednou z nejˇcastˇeji ˇ ˚ vlastn´ı mysli. Jeho myˇslen´ı mu zesmˇesˇ novan ych ´ postav zˇ idovské tradice je génius“, cˇ lovˇek, ktery´ podlehl svodum ” pˇripadá tak dokonalé, kaˇzdá myˇslenka tak pˇresná a vhodná, zˇ e nechápe, proˇc lidé v jeho okol´ı nejsou schopni rozpoznat jeho pˇrednosti a vytˇr´ıbeny´ cit pro krásno. Takov´ı lidé zpravidla cestu z bludiˇst’ vlastn´ıho myˇslen´ı nenaleznou. Cesty, po nichˇz jdou, a odpovˇedi, s nimiˇz se spokojuj´ı, maj´ı ke skuteˇcnym ´ cestám a odpovˇed´ım daleko. • 33 Pˇrekázˇ ky, které nám brán´ı nalézt rˇ eˇsen´ı, zdoláme jen tehdy, budeme-li se vlastn´ı nevˇedomost´ı a omezenost´ı zabyvat ´ v´ıce neˇz t´ım, cˇ ´ım si jsme jisti. • 34 (. . .) Jak byste spravedlivˇe rozdˇelili jedenáct jablek mezi dvanáct dˇet´ı?“. ” (. . .) Jednoduˇse. Udˇelám z nich jableˇcné pyré.“. ” • 34 ˚ Pokud vymez´ıme a zdurazn´ ıme to, co text nebo problém vyjadˇruje, zárovenˇ t´ım odhal´ıme to, co nevyjadˇruje, a tak objev´ıme oblasti, o nichˇz nic nev´ıme. • 34 ˚ spoˇc´ıvá v tom, zˇ e si vytvárˇ ej´ı sebestˇredny´ zpusob ˚ Nejbˇezˇ nˇejˇs´ı a zárovenˇ i nejzávaˇznˇejˇs´ı omyl géniu“ myˇslen´ı, ktery´ ” ˚ se svˇetem kolem souvis´ı málo nebo vubec. Génius“ vˇerˇ´ı, zˇ e poznán´ı je statické, zˇ e postaˇc´ı zvolit to nejestetiˇctˇejˇs´ı“ ” ” ˚ rˇ eˇsen´ı, které mu samo pˇrijde na mysl, a vesm´ır se mu pˇrizpusob´ ı. • 35 pˇr´ıbˇeh ´ esˇ ny´ rok a tak se rozhodl, zˇ e se poprvé v zˇ ivotˇe vydá lod´ı do Francie. • Shapiro mˇel uspˇ Kdyˇz ho prvn´ıho dne veˇcer zavedli v j´ıdelnˇe ke stolu, zjistil, zˇ e má veˇceˇret s dobˇre obleˇcenym ´ Francouzem. Jakmile pˇriˇsel Shapiro ke stolu, Francouz povstal, uklonil se a rˇ ekl: Bon appétit!“. ” Shapiro odvˇetil: Shapiro!“. ” Tento rituál se opakoval pˇri kaˇzdém j´ıdle. Posledn´ıho dne plavby Shapiro potkal pokladn´ıka, ktery´ mu vysvˇetlil: Bon appétit‘ nen´ı jméno, francouzsky to znamená dobrou chut’‘.“. ”’ ’ Opravdu?“, podivil se Shapiro, ktery´ se nemohl doˇckat veˇceˇre, kdy hodlal své pochyben´ı napravit. Neˇz mohl ” jeho spoleˇcn´ık u veˇceˇre cokoli udˇelat, Shapiro se postavil, obˇradnˇe se uklonil a rˇ ekl: Bon appétit!“. ” Nato povstal Francouz a odpovˇedˇel: Shapiro!“. ” • 36 To, zˇ e v´ıme, co vˇsechno neznáme, nám sice nezaruˇc´ı, zˇ e druhym ´ porozum´ıme, zabrán´ıme tak ale vzniku dalˇs´ıch ˚ omyl pˇrekázˇ ek, které by dorozumˇen´ı mohly zt´ızˇ it. Pokud zjist´ıte, zˇ e jste skuteˇcnosti rozumˇeli mylnˇe, povaˇzujte svuj za pˇrirozenou souˇca´ st nové skuteˇcnosti.


3

• 37 ´ echy, odpovˇedˇel, zˇ e za Kdyˇz se ptali Isidora Rabiho, ktery´ roku 1944 obdrˇzel Nobelovu cenu za fyziku, na jeho uspˇ vˇse vdˇecˇ ´ı své matce. Pˇriˇsli jsme domu˚ ze sˇ koly a vˇsechny matky se dˇet´ı ptaly, co se ve sˇ kole nauˇcily. Moje matka ale ” chtˇela vˇedˇet, jaké otázky jsem toho dne ve sˇ kole poloˇzil.“. • 37 ´ esˇ nym ´ esˇ nym ´ esˇ ny´ zˇ a´ k up´ıná pouze Základn´ı rozd´ıl mezi uspˇ ´ a neuspˇ ´ zˇ a´ kem spoˇc´ıvá v tom, zˇ e zat´ımco se neuspˇ ´ esˇ ny´ zˇ a´ k se snaˇz´ı pochopit problém v rámci celého kontextu. Pokud bude jakákoli promˇenná na dany´ problém, uspˇ ´ esˇ ny´ zˇ a´ k nebude schopen problém vyˇreˇsit. v zadán´ı testu zmˇenˇena, neuspˇ • 38 ˇ Zboˇzny´ muˇz si Ba’al Semovi [Tovovi (zakladateli chasidismu)] stˇezˇ oval: Velmi jsem se snaˇzil slouˇzit naˇsemu Pánu ” upˇr´ımnˇe a poctivˇe, nevid´ım ale zˇ a´ dny´ rozd´ıl ani zlepˇsen´ı. Jsem stále stejnˇe obyˇcejny, ´ nevˇedomy´ cˇ lovˇek jako dˇr´ıve.“. ˇ ´ ech.“. Ba’al Sem Tov mu odpovˇedˇel: Uvˇedomil sis, zˇ e jsi obyˇcejny´ a nevˇedomy, ´ a to je samo o sobˇe velky´ uspˇ ” • 45 Pokud chceme nˇecˇ emu porozumˇet, tázˇ eme se po podobnosti. Daná vˇec se nám nejlépe vyjev´ı jako to, co je, právˇe ˚ zeme pˇrirovnat k jiné vˇeci. tehdy, kdy ji muˇ • 46 David Freedman: Mendel Marantz“ ” • Co je to nájemné? Danˇ z toho, zˇ e jsi chudy. ´ • 47 ˚ ˇ pokud ovˇsem muˇ ˚ zeme nájemné k dani Nalezen´ı nˇecˇ eho podobného“ je (. . .) zpusobem poznán´ı. Nájemné nen´ı dan, ” pˇrirovnat, dozv´ıme se nˇeco o jeho podstatˇe. • 48 Pˇrirovnán´ı jedné vˇeci k druhé nám toho o skuteˇcnosti prozrad´ı v´ıce neˇz jednoznaˇcny, ´ nesmlouvavy´ závˇer objektivn´ı odpovˇedi. Skrytost je nadána jistou dynamikou, plynouc´ı z toho, co je podobné“. At’ uˇz toto pˇrirovnán´ı odka” ˚ ze stále odhalovat nekoneˇcné mnoˇzstv´ı rozd´ılnych zuje k cˇ emukoli, jde o nˇeco neukonˇceného, co nám muˇ ´ vlastnost´ı ˚ jeho uˇziteˇcnost spoˇc´ıvá v tom, moˇznych ´ odpovˇed´ı. Tento postup vám neposkytne prakticky´ návod k rˇ eˇsen´ı problému, ˚ zˇ e zmˇen´ı vaˇse pˇredstavy a zpusob, jakym ´ chápete skuteˇcnost. • 49 ˇ Pokud Zida zasáhne napˇr´ıklad ztráta, cˇ asto se snaˇz´ı situaci pˇrehodnotit. D´ıky tomu, zˇ e na situaci pohlédne z jiného ´ ˚ zˇ al a muˇ ˚ ze se nauˇcit podobné situace pˇrij´ımat. Dojde-li k nˇecˇ emu nepˇr´ıjemnému, co ale nen´ı zˇ ivotnˇe uhlu, utiˇs´ı svuj ˚ zité – kdyˇz se napˇr´ıklad rozbije tal´ırˇ –, typická zˇ idovská reakce zn´ı: Mázl tov!“, coˇz v tomto pˇr´ıpadˇe muˇ ˚ zeme duleˇ ” ´ pˇreloˇzit jako Jaké sˇ tˇest´ı!“. Na situaci se nyn´ı pohl´ızˇ ´ı z jiného uhlu: Dobˇre, zˇ e se rozbilo nˇeco bezcenného. Ted’ ” ” ˚ zeˇs dávat vˇetˇs´ı pozor a k niˇcemu vázˇ nˇejˇs´ımu nedojde.“. Mnohé situace, sis uvˇedomil, zˇ e jsi roztrˇzity, ´ takˇze si muˇ napˇr´ıklad finanˇcn´ı ztrátu, zniˇcen´ı pneumatiky o obrubn´ık a podobnˇe, které by ostatn´ı lidé vn´ımali jako zlá znamen´ı, ˇ e jistˇe nauˇcili, kdyˇz se museli ˚ zeme takto pˇrehodnotit a zaˇc´ıt vn´ımat jako znamen´ı dobrá. Tomuto pˇr´ıstupu se Zid´ muˇ vyrovnávat s mnoha strastmi, které jsou pro dˇejiny tohoto národa pˇr´ıznaˇcné. Jde o poznatek tˇech, kteˇr´ı pˇreˇzili, coˇz ˇ o svuj ˚ ˚ vous, dokládá následuj´ıc´ı zpusob, jak pˇrehodnotit zdánlivˇe bezvychodnou situaci: Je lepˇs´ı, kdyˇz pˇrijde Zid ´ ” ˇ neˇz kdyˇz vous pˇrijde o svého Zida.“. • 51 ˇ byl vydán na milost zvrácenému sultánovi, ktery´ jej postavil pˇred následuj´ıc´ı problém: Pokud rˇ ekneˇs Jeden Zid ” ˇ mu odpovˇedˇel: Pˇrijdu o hlavu.“. Zivot ˇ pravdu, budeˇs obˇesˇ en. Pokud zalˇzeˇs, pˇrijdeˇs o hlavu.“. Zid tomuto cˇ lovˇeku ” zachránila schopnost vn´ımat v´ıce kontextu˚ najednou. V pˇr´ıpadˇe, zˇ e mˇel pˇrij´ıt o hlavu, by byl tento vyrok pravdivy, ´ ´ a tud´ızˇ by mˇel byt by pravdivy´ nebyl, a proto by mˇel pˇrij´ıt o hlavu. ´ obˇesˇ en. Mˇel-li o zˇ ivot pˇrij´ıt jinak, tento vyrok ´ • 51 Pokud chcete zvládnout Skrytou rˇ´ısˇ i toho, co je zjevné, mus´ıte m´ıt pruˇznou mysl. Nesm´ıte se nechat omezovat doslovnym textu, i kdyˇz z nˇej budete vycházet. Návrhy rˇ eˇsen´ı problému˚ je tˇreba vn´ımat z kritického odstupu, ´ vyznamem ´ aby vaˇsi vn´ımavost neotupilo konvenˇcn´ı myˇslen´ı. • 53 Walter Lippman • Kdyˇz vˇsichni uvaˇzuj´ı stejnˇe, nikdo nemysl´ı.


4

• 60 Rab´ına z Ropˇsic navˇst´ıvil jisty´ muˇz pochybné povˇesti, aby se mu vyznal ze svych ´ hˇr´ıchu˚ a mohl si své chyby odpykat. Své zloˇciny a skutky se spravedlivému rab´ınovi vyprávˇet stydˇel, vˇedˇel ale, zˇ e aby je mohl odˇcinit, nesm´ı zamlˇcet ani jeden. ´ Rab´ınovi nakonec rˇ ekl, zˇ e se jedná o cˇ iny jednoho z jeho pˇra´ tel, ktery´ se mu stydˇel zpov´ıdat osobnˇe, a proto tento ukol svˇerˇ il jemu. Rab´ınovy rady si vyslechne a svému pˇr´ıteli je zopakuje. ´ evem: Ten vásˇ pˇr´ıtel je hlupák. Stejnˇe dobˇre mˇe mohl Muˇzi, ktery´ jej sledoval pozornˇe a ostraˇzitˇe, rˇ ekl rabi s usmˇ ” navˇst´ıvit osobnˇe a pˇredst´ırat, zˇ e zastupuje nˇekoho, kdo se styd´ı zpov´ıdat sám.“. • 61 ˚ jméno, adresa a vzkaz: Pokud tuto Chudy´ roln´ık naˇsel cestou do mˇesta penˇezˇ enku, v n´ızˇ bylo devadesát dolaru, ” penˇezˇ enku vrát´ıte, dostanete deset dolaru˚ odmˇeny.“. Roln´ık rychle naˇsel ulici, kterou adresa udávala, a vrátil penˇezˇ enku vlastn´ıkovi. M´ısto slov vdˇeku mu ale vlastn´ık penˇezˇ enky rˇ ekl: Vid´ım, zˇ e jste si svou odmˇenu uˇz vzal, deset dolaru˚ ” scház´ı.“. ˇ tedy za Roln´ık se zapˇr´ısahal, zˇ e nevzal nic, ale vlastn´ık trval na tom, zˇ e v penˇezˇ ence ze sta dolaru˚ deset chyb´ı. Sli rab´ınem, ktery´ si trpˇelivˇe vyslechl nejprve pˇr´ıbˇeh roln´ıka, a pak vlastn´ıka penˇezˇ enky. Komu uvˇerˇ´ıte, rabi?“, vyzv´ıdal bohácˇ . Nevzdˇelanému roln´ıkovi nebo mnˇe?“. ” ” Jak roln´ık pˇredpokládal, rabi odpovˇedˇel: Samozˇrejmˇe, zˇ e vám.“. ” Poté ale rab´ın vzal penˇezˇ enku a dal ji roln´ıkovi. To pro zmˇenu udivilo bohácˇ e: Co to dˇeláte?“. ” ˇ ıkal jste pˇrece, zˇ e vaˇse penˇezˇ enka obsahovala sto dolaru. ˚ Tento muˇz tvrd´ı, zˇ e v této penˇezˇ ence bylo jen devadesát. R´ ” ˚ ze byt Takˇze ta penˇezˇ enka nemuˇ ´ vaˇse.“, uzavˇrel vˇec rab´ın. Co ale bude s mymi penˇezi?“, rozhoˇrcˇ oval se bohácˇ . ´ ” Trpˇelivy´ rab´ın mu vysvˇetlil: Mus´ıme poˇckat, aˇz vaˇsi penˇezˇ enku se sto dolary nˇekdo najde.“. ” • 63 zˇ idovské pˇr´ıslov´ı • Co je na svˇetˇe nejtˇezˇ sˇ´ı? Prázdná kapsa. • 64 Groucho Marx zaslal hollywoodskému klubu, ktery´ jej chtˇel pˇrijmout za cˇ lena, následuj´ıc´ı telegram: Vaˇse pozván´ı ” mus´ım odm´ıtnout. Do klubu, ktery´ za cˇ leny pˇrij´ımá lidi jako jsem já, vstoupit nechci.“. • 66 Do ordinace doktora Neyrowitze se vpotácela dvaaosmdesátiletá zˇ ena. Pane doktore.“, rˇ ekla mu. Nec´ıt´ım se moc ” ” dobˇre.“. ˚ ze omládnout.“. Je mi to l´ıto, pan´ı Kupnicková, jisté vˇeci ale nevylécˇ ´ı ani modern´ı medic´ına. Ani ta vám nepomuˇ ” Pan´ı Kupnicková odsekla: Kdo se vás o to pros´ı, pane doktore? Já chci, abyste mi pomohl stárnout.“ ” • 68 Roln´ık si stˇezˇ oval rab´ınovi: Rabi, takové sucho nepamatujeme. Na pol´ıch nic neroste, dobytek mi chc´ıpá, rodina trp´ı ” hlady. Co mám dˇelat?“. ˇ ˚ se o to postará.“. Nic se neboj.“, uklidnoval muˇze rab´ın. Buh ” ” To samozˇrejmˇe v´ım.“, souhlasil roln´ık. Jen bych chtˇel, aby se o to staral i do doby, neˇz se o to zaˇcne starat.“. ” ” • 73 ˚ ˚ pˇrikázal, aby pˇrivedli nˇekoho, kdo mu vyloˇz´ı jejich vyznam. Hitler mˇel zlé sny, dustojnick ym ´ sluhum ´ Jasnovidec prohlásil: Zemˇrete na zˇ idovsky´ svátek.“. ” O jakém svátku to mluv´ıte?“, ptal se vydˇesˇ eny, ´ ale zvˇedavy´ Hitler. ” At’ zemˇrete kdykoli, ten den se stane zˇ idovskym ´ svátkem.“. ” • 74 Pan Rosten strávil cˇ trnáct dnu˚ obchodnˇe v New Yorku a vracel se do malomˇesta, kde bydlel. Vedle nˇej sedˇel ve vlaku neznámy´ mlad´ık. Jelikoˇz mˇel pˇred sebou dlouhou cestu, pan Rosten se rozhodl zapˇr´ıst rozhovor. Kam jedete?“, zeptal se. Cizinec se usmál a rˇ ekl: Do Glens Falls.“. Tam jedu i já! Ve skuteˇcnosti tam bydl´ım! Jedete ” ” ” tam obchodnˇe?“, ptal se pan Rosten pˇrekvapenˇe. Ne.“, odvˇetil mlad´ık. Jde o spoleˇcenskou návˇstˇevu.“. ” ”


5

Aha, zˇ ij´ı tam vaˇsi pˇr´ıbuzn´ı?“. Ne, m´ı pˇr´ıbuzn´ı tam neˇzij´ı.“. Pan Rosten se zamyslel. Jste zˇ enaty?“, ´ vyzv´ıdal. Nejsem ” ” ” ” zˇ enaty.“. ´ Pan Rosten se zamyslel: Jede do Glens Falls, zˇ enaty´ nen´ı, o obchodn´ı cestu nejde, nemá tam pˇr´ıbuzné. Proˇc tam tedy ˇ ı tam jen tˇri jede? Zˇrejmˇe za nˇejakou d´ıvkou; aby se seznámil s jej´ı rodinou? Aby potvrdil zasnouben´ı? Ale s kym? Zij´ ´ zˇ idovské rodiny, které by mohl znát. . . Resnickovi, Feldsteinovi a Sanowitzovi. ˚ ze, Resnick má jen syny. Feldsteinovi maj´ı dvˇe dcery, ale jedna je vdaná, druhá na univerzitˇe O Resnickovy j´ıt nemuˇ a nebude touto dobou doma. Mus´ı j´ıt o Sanowitzovy. Ti maj´ı tˇri dcery: Marshu, Rebeccu a Rochelle. Marsha je uˇz zasnoubená. Rebecca nen´ı pro tohoto muˇze dost pˇritaˇzlivá. Takˇze to bude Rochelle. Tak je to, Rochelle! Ta je krásná! ˇ Pan Rosten se na cizince usmál a pravil: Blahopˇreji vám k brzkému snatku s Rochelle Sanowitzovou!“. ” Ale. . . jak to ale v´ıte?“, koktal mlad´ık. ” Vˇzdyt’ je to pˇrece zˇrejmé!“, odvˇetil pan Rosten. ” • 81 Na jednom sˇ kolen´ı o Managementu a intuici“ sˇ kolitel prohlásil: Vyuˇz´ıváme jen deset procent naˇs´ı mozkové kapa” ” city; pˇredstavte si, zˇ e bychom vyuˇz´ıvali sta procent.“. Tehdy jsem odvˇetil, zˇ e by to poˇskodilo naˇsi vykonnost, protoˇze ´ vysledky – a mnohdy dokonce i naˇse pˇreˇzit´ı – závis´ı na procesech, které se odehrávaj´ı v prázdné“, podvˇedomé cˇ a´ sti ´ ” naˇsich mysl´ı. • 101 Otázka zahalená v existenciáln´ım hávu je pˇrevrácena naruby, pak se z n´ı stává odpovˇed’, která vyˇzaduje dalˇs´ı logickou otázku. Otázka Proˇc pes vrt´ı ocasem?“ vede k odpovˇedi, která patˇr´ı sp´ısˇ e do oboru fyziky – mohli bychom se s n´ı ” setkat napˇr´ıklad v rozhovoru o setrvaˇcnosti. Zakryvat skuteˇcnost, zˇ e naˇsi otázku podn´ıtila pouhá zvˇedavost, je na´ prosto marné, hlupák to vˇzdy od’hal´ı t´ım, zˇ e z naˇs´ı otázky udˇelá nesmysl“, ktery´ ale má existenciáln´ı jádro. Podstatné ” zde ale je, zˇ e kdyˇz hlupák obrát´ı problém naruby, a t´ım jej pozmˇen´ı, pˇribliˇzuje se odpovˇedi, kterou bychom jinak – jinymi slovy: pokud by neobsahovala nesmysl“ – nebyli schopni zcela uchopit. Krátce: prostˇrednictv´ım nesmysl´ ” ” ˚ zeme skrytou oblast poznat lépe neˇz pomoc´ı racionáln´ıho uvaˇzován´ı. nosti“ muˇ • 102 ˚ zitˇejˇs´ı slunce nebo mˇes´ıc. Dva muˇzi z Chelmu se pˇreli, zda je duleˇ ˚ zitˇejˇs´ı je slunce, protoˇze je vˇetˇs´ı a zárˇ ivˇejˇs´ı. Jeden se domn´ıval, zˇ e duleˇ ˚ zitˇejˇs´ı neˇz slunce. Bez svitu mˇes´ıce by nikdo nevidˇel ani na krok. Druhy´ ale trval na svém: Tak to nen´ı! Mˇes´ıc je duleˇ ” Slunce pˇrece sv´ıt´ı ve dne, a to je stejnˇe svˇetlo!“. • 109 ˇ ˚ ym ˇ Naivita umoˇznuje porozumˇet ruzn které nám usnadnuje odhalit“ sˇ kodlivé ´ prostˇred´ım – je urˇcitym ´ vychodiskem, ´ ” ˚ nimˇz z´ıskávaj´ı naˇse myˇslenky a myˇslenkové postupy, jimiˇz hledáme rˇ eˇsen´ı problému, ˚ sklon k pˇr´ıliˇsné návyky, kvuli ˚ chytrosti“ a dumyslnosti“. ” ” • 113 Hlupák (. . .) vˇsechny potˇrebné informace zná, jen nev´ı, jak jich vyuˇz´ıt. • 118 rabi z Kotsku ˚ vˇsichni bádaj´ı, uvaˇzuj´ı, noˇr´ı se do boˇz´ıch tajemstv´ı. . . . Proˇc • Na svˇetˇe je tolik moudrych ´ vzdˇelancu˚ a filozofu; se ve své moudrosti ztrácej´ı? Protoˇze je jejich intelektuáln´ı schopnosti a moˇznosti jejich vn´ımán´ı ve skuteˇcnosti ˚ ze postihomezuj´ı. Lid Israele ale v´ı, jak prostˇrednictv´ım vn´ımavosti proniknout do oblast´ı, které rozum nemuˇ ´ ˚ Boˇz´ı pˇrikázán´ı nout. Co je t´ım prostˇredkem, ktery´ lidskou vn´ımavost povznásˇ´ı na urove nˇ nebeskych ´ andˇelu? (micvot). • 118 Pirkej avot (4:6) • Tomu, kdo se uˇc´ı, aby uˇcil, bude umoˇznˇeno uˇcit se a uˇcit. A tomu, kdo se uˇc´ı, aby konal, bude umoˇznˇeno uˇcit se, uˇcit, zachovávat a konat. • 120 Miriam Stampferová, odbornice na bunˇecˇ nou biologii


6

´ ´ • Vezmeme-li v uvahu omezen´ı daná stavebn´ımi prvky hmotného svˇeta, nejlepˇs´ı kodovac´ ı látkou nen´ı nemˇenná, ˚ doj´ıt muˇ ˚ ze (taková je stabiln´ı a bezchybná látka. Mnohem vyhodnˇ ejˇs´ı je pouˇz´ıt látku, v n´ızˇ k chybám a omylum ´ ´ i kodovac´ ı látka DNA), a zárovenˇ ji nadat mechanismy, které omyly odhaluj´ı a opravuj´ı. • 120 rabi Zalman ´ ˚ se nauˇc´ısˇ sˇ patnymi ´ • Dobrym um usudky. ´ usudk ´ • 120 Pirkej avot (3:12) • Pouze ten, jehoˇz cˇ iny pˇrevaˇzuj´ı nad moudrost´ı, si moudrost trvale uchová. Avˇsak moudrost toho, kdo j´ı dává pˇrednost pˇred cˇ iny, nemá trván´ı. • 123 (. . .) Co znamená Neokrádat sebe sama“? Niˇcemu se neuzav´ırat. Pokud se zˇ ivotu uzavˇrete, pokud se ho stran´ıte, ” nikdy se o sobˇe a zˇ ivotˇe nedozv´ıte jisté zásadn´ı vˇeci, k nimˇz nelze dospˇet racionáln´ı cestou. • 124 rabi z Kobrynu • Pokud má nˇekdo velké vˇedomosti, hroz´ı nebezpeˇc´ı, zˇ e jeho znalosti pˇrevázˇ ´ı nad jeho cˇ iny. • 125 ˚ ˇ ´ ˚ Studenti zpravidla o vyuku ztrácej´ı zájem proto, zˇ e se ve sˇ kolstv´ı poznán´ı“ zduraz nuje na ukor zkuˇsenosti; duraz je ´ ” ˚ kladen na svˇetlo, ale ne na zpusob, jakym ´ je moˇzno rozpoznat bl´ızké sv´ıcˇ ky, které rovnˇezˇ mohou mnohé osvˇetlit. • 126 ˚ zité naj´ıt svuj ˚ vlastn´ı zpusob, ˚ Pro kaˇzdého cˇ lovˇeka je nesm´ırnˇe duleˇ jak uchovat svˇetlo. Jeden zˇ a´ k si stˇezˇ oval, zˇ e ztrác´ı ˚ zápal pro studium. Rabi z Riˇzinu mu odpovˇedˇel: Jsi jako cˇ lovˇek, ktery´ se s pruvodcem snaˇz´ı proj´ıt noˇcn´ım lesem. ” ˚ Jakmile se pruvodce vzdál´ı, temnoty tˇe pˇremohou. Pokud si ale neseˇs své vlastn´ı svˇetlo, nemus´ısˇ se temnot obávat.“. • 127 rabi Bunam ˇ ˚ rˇ´ıká, co v´ı. Dobry´ uˇcitel v´ı, co rˇ´ıká. y´ uˇcitel zˇ a´ kum • Spatn • 127 rabi Jicchak z Vorkého • Obchodn´ık chtˇel vyrazit na vylet. Zamˇestnal proto prodavaˇce, aby se v dobˇe jeho nepˇr´ıtomnosti staral o obchod. ´ ˚ ze prodavaˇci duvˇ ˚ erˇ ovat, rozhodl se obchodn´ık pracovat ve vedlejˇs´ı m´ıstnosti, kde mohl Aby se ujistil, zˇ e muˇ ˇ ef by slyˇset vˇse, co se v obchodˇe dˇeje. Bˇehem prvn´ıho roku nˇekolikrát zaslechl, jak prodavaˇc zákazn´ıkovi rˇ´ıká: S´ ” mi nedovolil dát vám takovou slevu.“. Proto na vylet neodjel. Druhy´ rok obˇcas zaslechl: Takovou slevu vám ´ ” ˚ zeme.“. Ani toho roku obchodn´ık neodcestoval. Tˇret´ı rok se z obchodu zaˇcalo ozyvat: dát nemuˇ Takovou slevu ´ ” ˚ zu.“. Poté na vylet vám dát nemuˇ ´ koneˇcnˇe odjel. • 135 ´ I´ USUZOVAN (Levá hemisféra) ODDANOST (Pravá hemisféra)

Zjevná oblast toho, co je zjevné Skrytá oblast toho, co je zjevné Zjevná oblast toho, co je skryté Skrytá oblast toho, co je skryté

Rozumˇen´ı, Chápán´ı Naslouchán´ı, Uˇcen´ı, Vyuka ´ ˇ an´ı Uchováván´ı, Uskuteˇcnov´ ˇ an´ı Naplnov´

INFORMACE ˇ I´ POROZUMEN MOUDROST ´ UCTA

• 135 ˚ zete vyˇreˇsit jakykoli ˚ problém, ktery´ se podobá dˇr´ıve vyˇreˇsenym Jste-li Máte-li dostatek informac´ı, muˇ ´ ´ problémum. ˚ zete rˇ eˇsit problémy, u nichˇz je nutné se vrátit k puvodn´ ˚ schopni porozumˇet, muˇ ı otázce a prozkoumat vychodiska. Jste´ ˚ zete se spoléhat na intuici a na základˇe nabytych -li moudˇr´ı, muˇ ´ zkuˇsenost´ı jednat; na nové problémy tak zareagujete ´ ˚ zete prostˇrednictv´ım své zkuˇsenosti nasmˇerovat otázky jinam. V prvn´ım dˇr´ıve, neˇz se objev´ı. Máte-li dostatek ucty, muˇ pˇr´ıpadˇe znáte, co znáte; v druhém pˇr´ıpadˇe znáte, co znáte, a v´ıte, jak moc toho nev´ıte; v tˇret´ım pˇr´ıpadˇe poznáváte“ ” to, co neznáte; ve cˇ tvrtém pˇr´ıpadˇe poznáváte“ to, co neznáte, a kolik toho jeˇstˇe zbyv´ ´ a poznat. ” • 137 známé chasidské vyprávˇen´ı


7

´ • Muˇz veˇcer zabloud´ı v lese. Stm´ıvá se a muˇz zaˇc´ıná dostávat strach. Nakonec v dálce spatˇr´ı lucernu; c´ıt´ı ulevu, zˇ e koneˇcnˇe nˇekoho naˇsel. Jde za svˇetlem a muˇzi, ktery´ lucernu drˇz´ı, rˇ ekne: To je skvˇelé, zˇ e jsem vás potkal! ” ˚ zete ukázat cestu.“. Zabloudil jsem a uˇz se setmˇelo; vˇse je ale v poˇra´ dku, protoˇze mi muˇ Na to muˇz s lucernou odpov´ı: Mrz´ı mˇe to, ale také jsem zabloudil. Nebojte se, v´ıme, zˇ e nemáme j´ıt smˇerem, ” odkud jsem pˇriˇsel já, ani smˇerem, odkud jste pˇriˇsel vy. Spoleˇcnˇe máme v´ıce informac´ı a proto i vˇetˇs´ı sˇ anci naj´ıt cestu.“. ´ Prvn´ı muˇz, kterého ta slova uplnˇ e nepˇresvˇedˇcila, si svého spoleˇcn´ıka prohl´ızˇ ´ı zbl´ızka a najednou si uvˇedom´ı, zˇ e je slepy. ´ Vy ale nevid´ıte!“, vykˇrikne. K cˇ emu máte tu lucernu?“. ” ” Abyste mˇe v té tmˇe vidˇel vy!“. ” • 138 Nejlépe ony cˇ tyˇri oblasti pochop´ıme prostˇrednictv´ım známé zˇ idovské anekdoty o mlad´ıkovi, ktery´ chtˇel studovat Talmud. Na dveˇre slavného uˇcence rabi Schwartze zaklepal pˇetadvacetilety´ mlad´ık. Jmenuji se Sean Goldstein.“, pˇredstavil se. Pˇriˇsel jsem, abych pod vaˇs´ım veden´ım studoval Talmud.“. ” ” Um´ıte aramejsky?“. ” Ne.“. ” Hebrejsky?“. ” Ne.“. ” ´ Studoval jste Toru?“. ” Ne, rabi, nestudoval. Nic se ale nebojte, s vyznamenán´ım jsem vystudoval filozofii na Kalifornské univerzitˇe ” a právˇe jsem na Harvardu dokonˇcil dizertaˇcn´ı práci o sokratovské logice. Chtˇel bych ted’ své vzdˇelán´ı doplnit studiem Talmudu.“. Vázˇ nˇe pochybuji,“, pravil rab´ın, zˇ e jste na studium Talmudu pˇripraven. Je to naˇse nejhlubˇs´ı kniha. Pokud si ale ” pˇrejete, vyzkouˇs´ım vás z logiky. Pokud uspˇejete, budu vás uˇcit.. Mlad´ık s rab´ınovym ´ návrhem souhlasil. Rabi Schwartz vztyˇcil dva prsty. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich má tvárˇ sˇ pinavou, ” druhy´ ne. Ktery´ z nich se umyje?“. Mlad´ık na rab´ına chvilku z´ıral. To je otázka z logiky?“. ” Rabi pˇrikyvl ´ na souhlas. Umyje se muˇz, ktery´ má sˇ pinavou tvárˇ .“, zodpovˇedˇel otázku mlad´ık. ” ˇ Spatnˇ e. Umyje se muˇz, ktery´ má tvárˇ cˇ istou. Je to logické. Muˇz se sˇ pinavou tvárˇ´ı se pod´ıvá na muˇze, ktery´ tvárˇ ” sˇ pinavou nemá, a mysl´ı si, zˇ e je cˇ isty. ´ Muˇz s cˇ istou tvárˇ´ı se pod´ıvá na muˇze, ktery´ má tvárˇ sˇ pinavou, a mysl´ı si, zˇ e je sˇ pinavy. ´ Takˇze se umyje muˇz, ktery´ má tvárˇ cˇ istou.“. To je chytré.“, pˇriznal Goldstein. Poloˇzte mi dalˇs´ı otázku.“. ” ” Rabi vztyˇcil dva prsty. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich má tvárˇ sˇ pinavou, druhy´ ne. ” Ktery´ z nich se umyje?“. To uˇz jsme vyˇreˇsili. Umyje se muˇz, ktery´ má tvárˇ cˇ istou.“. ” ˇ Spatnˇ e. Umyj´ı se oba. Je to logické. Muˇz se sˇ pinavou tvárˇ´ı se pod´ıvá na muˇze, ktery´ tvárˇ sˇ pinavou nemá, a mysl´ı ” si, zˇ e je cˇ isty. ´ Muˇz s cˇ istou tvárˇ´ı se pod´ıvá na muˇze, ktery´ má tvárˇ sˇ pinavou, a mysl´ı si, zˇ e je sˇ pinavy. ´ Takˇze se umyje muˇz, ktery´ má tvárˇ cˇ istou. Kdyˇz to ale muˇz se sˇ pinavou tvárˇ´ı vid´ı, rovnˇezˇ se umyje. Takˇze se umyj´ı oba.“. To mˇe nenapadlo.“, pˇriznal Goldstein. Chyby v logice nedˇelám cˇ asto. Poloˇzte mi dalˇs´ı otázku.“. ” ” Rabi vztyˇcil dva prsty. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich má tvárˇ sˇ pinavou, druhy´ ne. ” Ktery´ z nich se umyje?“. Umyj´ı se oba.“. ” ˇ e. Neumyje se ani jeden. Je to logické. Muˇz se sˇ pinavou tvárˇ´ı se pod´ıvá na muˇze, ktery´ tvárˇ sˇ pinavou Spatnˇ ” nemá, a mysl´ı si, zˇ e je cˇ isty. ´ Muˇz s cˇ istou tvárˇ´ı se pod´ıvá na muˇze, ktery´ má tvárˇ sˇ pinavou, a mysl´ı si, zˇ e je sˇ pinavy. ´ Kdyˇz ale muˇz s cˇ istou tvárˇ´ı vid´ı, zˇ e se muˇz se sˇ pinavou tvárˇ´ı myt ´ nehodlá, rozhodne se rovnˇezˇ neumyt. ´ Takˇze se neumyje ani jeden.“. Goldstein si zoufal. V´ım toho dost, abych mohl studovat Talmud. Poloˇzte mi jeˇstˇe jednu otázku.“. ” ´ el. Dva muˇzi se spust´ı do kom´ına. Kdyˇz vylezou, jeden z nich má Kdyˇz rabi vztyˇcil dva prsty, Goldstein zaupˇ ” tvárˇ sˇ pinavou, druhy´ ne. Ktery´ z nich se umyje?“.


8

Ani jeden.“. ” ˇ ˇ Spatnˇ e. Uˇz chápete, proˇc vás na studium Talmudu sokratovská logika nepˇriprav´ı? Reknˇ ete mi, jak je moˇzné, ” aby se dva muˇzi spustili do stejného kom´ına a jeden mˇel tvárˇ sˇ pinavou a druhy´ ne? Copak to nechápete? Celé je to nariˇskajt – hloupost –, a pokud stráv´ıte zˇ ivot snahou naj´ıt odpovˇedi na hloupé otázky, budete nacházet jen hloupé odpovˇedi.“. Zjevné oblasti toho, co je zjevné, odpov´ıdá odpovˇed’ Umyje se muˇz, ktery´ má sˇ pinavou tvárˇ .“. Skryté oblasti toho, co ” je zjevné, odpov´ıdá interpretace, podle n´ızˇ se oba muˇzi pod´ıvaj´ı na toho druhého a umyje se ten, ktery´ má tvárˇ cˇ istou. Uvˇedomit si skrytou stránku zde znamená pochopit, zˇ e cˇ lovˇek má sklon d´ıvat se vˇzdy na druhého a sobˇe samému rozumˇet skrze nˇej. Zjevné oblasti toho, co je skryté, odpov´ıdaj´ı dvˇe následuj´ıc´ı odpovˇedi: Umyj´ı se oba.“ a Ani je” ” den.“. V obou tˇechto pˇr´ıpadech muˇzi skuteˇcnost interpretuj´ı podle toho, co vid´ı u toho druhého. Chovaj´ı se podle toho i pˇresto, zˇ e takové jednán´ı nemus´ı byt ´ smysluplné. Abychom problému z tohoto hlediska porozumˇeli, je nutné rˇ´ıdit ´ se moudrost´ı a vyj´ıt z hluboké znalosti lidské povahy – logika a rozumové usudky nám zde pˇr´ıliˇs nepomohou. Skryté oblasti toho, co je skryté, odpov´ıdá závˇereˇcná interpretace: Taková hloupost!“. Z vlastn´ı zkuˇsenosti v´ıme, zˇ e pokud se ” ˚ spust´ıme do kom´ına, zaˇspin´ıme se. Z tohoto hlediska se vrát´ıme k puvodn´ ımu vychodisku a nakonec pˇrehodnot´ıme ´ ´ ˚ zité neneotázku. Ucta“ zde spoˇc´ıvá v tom, zˇ e dáváme pˇrednost skuteˇcnosti, skuteˇcnému zˇ ivotu. Je nesm´ırnˇe duleˇ ” ´ chat se unést pˇredpoklady – patˇriˇcnost rozumovych u˚ mus´ıme vˇzdy provˇerˇ ovat zkuˇsenost´ı. Znaˇcné mnoˇzstv´ı ´ usudk ˚ zitˇejˇs´ım problému˚ vyˇreˇs´ıme t´ım, zˇ e si uvˇedom´ıme jejich bezvyznamnost – d´ıky tomu se budeme moci vˇenovat duleˇ ´ vˇecem. Uˇc´ıme se vázˇ it si podstatnych ´ vˇec´ı. • 142 ˚ zeme obej´ıt. To, co Mus´ıme si uvˇedomit, zˇ e nic na tomto svˇetˇe nen´ı zˇrejmé samo sebou. Bez tohoto poznán´ı se nemuˇ vid´ıme, je jen cesta. Pokud se po n´ı vydáme, spatˇr´ıme i to, co zrakem nelze postˇrehnout: svˇetlo osvˇetluj´ıc´ı skryté svˇetlo samotného svˇetla.

Stano Krajˇci, 2. – 3. 8. 2008

typeset by LATEX

Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 1

Recommend Documents