ČÍSLO 6 ROČNÍK IX KVĚTEN 2007
Patnáct let Traumatologického centra V loňském roce bylo v Traumatologickém centru hospitalizováno 2 436 zraněných. Celkem bylo provedeno 2 459 operací, z toho 921 akutních. V traumatologických ambulancích bylo ošetřeno 45 484 pacientů. Slavnostní konference u příležitosti životního jubilea doc. MUDr. Leopolda Plevy, CSc., a připomenutí 15. výročí vzniku Traumatolo-
rá z nich je závažnější,“ konstatoval docent Grundmann. „Nicméně, když vidím pana docenta Plevu ze všech úhlů pohledu jsem pevně přesvědčen, že je opravdu v nejlepším věkovém období, aspoň co se týká entuziasmu, pracovní, vědecké a jiné výkonnosti, tím myslím samozřejmě sportovní výkonnost,“ dodal s úsměvem. „Pokud jde o pracoviště Traumatologického centra v Ostravě, patří dnes nejen ke špičce v Česku, ale i za hranicemi naší republiky. A to nejen v práci klinické, ale i v oblasti Docent Vyhnánek předává jubilantovi také medaili prof. Karla Maidla, zaklavědecké.“ V závěru pak docent datele moderní české chirurgie. Grundmann popřál jubilantovi hodně že to tak je. Pan docent Pleva je nejen vynizdraví, dobré rodinné zázemí, dobré kající traumatolog, ale i vynikající organiV průběhu konference vystoupil i nestor ostravské chirurgie prof. MUDr. Jaroslav Mayzlík, CSc. spolupracovníky, hodně kreativity a vyš- zátor.“ V závěru docent Havlíček tlumočil dogického centra se uskutečnila pod záštitou ší platby od zdravotních pojišoven. centu Plevovi rovněž pozdrav a blahopřání „Jsem rád, že se můžeme při tak význam- od prezidenta České lékařské společnosti MUDr. Svatopluka Němečka, MBA, ředitele né chvíli společně sejít,“ konstatoval v dal- J.E.P prof. MUDr. Jaroslava Blahoše, DrSc. Fakultní nemocnice Ostrava, a doc. MUDr. Jaroslava Slaného, CSc., děkana Zdravotně ším vystoupení MUDr. Svatopluk Němeček, „Patřil jsem mezi ty, kteří měli, a dnes to sociální fakulty Ostravské univerzity, ve čtvrMBA, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava. mohu říct s plným uspokojením, tu čest a tek 19. dubna v Hotelu Atom. Spolupořada„Chtěl bych vyjádřit upřímné poděkování mohli pana docenta Plevu habilitovat na teli byly Česká společnost pro úrazovou chiza obrovskou práci, kterou v čele Trauma- Univerzitě Palackého,“ uvedl mj. další z hoscentra pan docent Pleva dosáhl a do- tů konference – emeritní přednosta 2. chirursahuje. Přeji mu, i kolektivu, který řídí, gické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Miloaby se jim nadále dařilo, aby měli chu v této práci pokračovat a aby i jejich výsledky byly minimálně na tak skvělé úrovni, jako doposud.“ Poté ředitel slavnostně předal docentu Plevovi plaketu „Za rozvoj traumatologie ve FN Ostrava“. Za výbor České chirurgické společnosti a za prezidium České lékařské společnosti J.E.P. vystoupil v průběhu konference doc. MUDr. Karel Havlíček, CSc. „Začal bych osobní vzpomínkou. Je to skoro Ředitel nemocnice předává docentu Plevovi plaketu za rozvoj traumatologie. dvacet roků, kdy jsme měli možrurgii a Česká lékařská společnost – Okresnost nocovat osobně na chirurgické Foto: Jana Gojová ní sdružení lékařů Ostrava. Účastníky praklinice v Ostravě, kde pro mě byl ten- Pohled na účastníky slavnostní konference. covní konference přivítal MUDr. Tomáš Pokrát pan doktor Pleva naprosto neznámou slav Duda, DrSc., člen výboru České chirursolda, primář Oddělení operačních sálů, který veličinou.“ Jak dále docent Havlíček uvedl, gické společnosti. „Měl jsem tedy možnost celý její průběh moderoval. bylo to v době, kdy se výrazně rozvíjela nová blíže se zajímat a dokonce mohu i poměÚvodní slovo přednesl doc. MUDr. Milan technologie hřebování, atd. Tehdy měl mož- řovat jeho vědeckou a pedagogickou činGrundmann, CSc., přednosta Ústavu klinicnost sledovat MUDr. Plevu i na operačním sále. nost. A mohu říct, že do této části své ké farmakologie, který mj. uvedl: „Z prograUdělal na něj nesmírný dojem. „Od té doby práce opravdu vložil nemalý elán, nemalý mu můžete vidět, že hlavní téma se má týho pokládám za mimořádně schopného kus hodin, dnů a měsíců. Gratuluji mu kat dvou čísel, dvou jubileí. Jedna číslovtraumatologa, chirurga a všechna ostatní k tomu, jakých dosáhl výsledků.“ ka je 60, druhá 15. Položme si otázku, ktesetkání, kterých bylo mnoho, mi potvrdily, (Pokračování na straně 2)
2
Patnáct let Traumatologického centra (Pokračování ze strany 1) Z rozhodnutí České chirurgické společnosti byla na konferenci předána docentu Plevovi, jako prvnímu traumatologovi v České republice, medaile prof. Karla Maidla, za-
Asistent MUDr. Ječmínek podal krátký přehled událostí v životě jubilanta i Traumatologického centra.
kladatele moderní české chirurgie. Toto ocenění mu předal společně s docentem Havlíčkem také přednosta Traumacentra FN Královské Vinohrady doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc., člen výboru České chirur-
Docent Pleva byl oceněn také medailí věnovanou Úrazovou nemocnicí v Brně, na snímku vlevo vidíme primáře Pokorného.
starosti, obtížná vyjednávání v Praze. Jeho práce opravdu zasluhuje obdiv. Vážím si jej nejen jako odborníka, ale především jako dobrého kamaráda, dobrého člověka.“ Docent Pleva pak převzal z rukou primáře Pokorného další ocenění – medaili věnovanou Úrazovou nemocnicí v Brně. Ke gratulantům za Českou společnost pro úrazovou chirurgii se připojil také MUDr. Petr Nestrojil, CSc., rovněž z Úrazové nemocnice Brno. ODBORNÝ PROGRAM SEMINÁŘE V průběhu konference vystoupil i nestor ostravské chirurgie prof. MUDr. Jaroslav Mayzlík, CSc., který připomněl historii chirurgické kliniky – ta začala uprostřed třicátých let 20. století. „V roce 1935 bylo v nově postavené Státní nemocnici otevřeno provizorní chirurgické oddělení, jehož organizací, dobudováním a odbornou garancí byl jako přednosta pověřen doc. MUDr. Jiří Šejhar. Za Šejharova vedení byl ve válečném roce 1940 otevřen nový chirurgický pavilon se 160 lůžky. V roce 1944 byla nemocnice zasažena bombardováním, které těžce poškodilo chirurgický pavilon. Jeho rekonstrukce trvala až
MUDr. Lukáč hovořil o současných trendech v léčbě poranění hrudníku.
gické společnosti a zároveň člen výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii. Jak na konferenci zaznělo, docent Pleva velice pomohl rozvoji traumatologické péče v naší republice. I za minimální ekonomické podpory je traumatologie dobře organizována. Za Českou společnost pro úrazovou chirurgii promluvil také primář MUDr. Vladimír Pokorný, CSc. z Úrazové nemocnice Brno: „Když jsme začali koncipovat začátkem 90. let traumatologii v České republice, tak jsme nutně museli počítat s Ostravou. Miloš Pleva se v té době velice angažoval, tak jak zde bylo řečeno, v otázce zavádění metody zevní fixace. Podařilo se mu představit nové moderní systémy, které byly dobře použitelné v praxi. Vybudoval a uvedl do chodu velmi dobře koncipované traumatologické centrum zde, v Porubě. Byla také zahájena éra rožnovských traumatologických dnů, což je v celé chirurgické, traumatologické a ortopedické obci setkání, které je velmi neformální, které při odborné úrovni má neopakovatelnou atmosféru a všichni na něj jezdí rádi. A od roku 2004, kdy byl zvolen za předsedu České společnosti pro úrazovou chirurgii, nastaly pro něho krušné chvíle, protože kromě toho, že vydává časopis, tak navíc se te na něho snesly všechny těžké organizační
rovněž nadstandardní spolupráce s plastickou chirurgií v čele s primářem MUDr. Bronislavem Vřeským. V závěru asistent Ječmínek připomněl současné funkce docenta Plevy – některé už byly vzpomenuty, je také předsedou akreditační komise ministerstva zdravotnictví, členem vědecké rady ČLK, vědecké rady ZSF OU a členem výboru České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS J.E.P. MUDr. Milan Šír přednesl sdělení na téma závažná poranění dutiny břišní. Jak uvedl, v posledních letech se významně zlepšila přednemocniční péče. „Do naší fakultní nemocnice jsou přiváženi pacienti, kteří dříve na místě nehody umírali. A to na nás klade zvýšené nároky v další péči.“ Podle MUDr. Šíra nejčastější příčinou poranění břicha jsou dopravní úrazy. O současných trendech v léčbě poranění hrudníku hovořil MUDr. Ladislav Lukáč, Ph.D. Zdůraznil mj., že se zvýšila nejen úroveň poskytované přednemocniční péče, ale také kvalita možnosti diagnostiky a ošetření těchto úrazů. Nicméně mortalita pacientů se závažným poraněním hrudníku je pořád vysoká a dosahuje 20 až 40 %.
Ke gratulantům za Českou společnost pro úrazovou chirurgii se připojil také MUDr. Nestrojil, rovněž z Úrazové nemocnice Brno.
do roku 1947. Dalšími přednosty pak byli doc. MUDr. Kamil Typovský, CSc., doc. MUDr. Josef Kopecký, DrSc., a MUDr. Tomáš Posolda. V květnu roku 1991 vzniklo jako první v České republice z původního traumatologického ordinariátu Traumatologické centrum, jehož vedením byl pověřen doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. Hlavním úkolem centra bylo zlepšit úroveň léčebné péče, ne jako o běžná poranění, nýbrž hlavně o polytraumatická zranění, která jsou v Traumatologickém centru soustře ována z celého severomoravského regionu.“ Ve svém vystoupení profesor Mayzlík mj. také uvedl: „Snad se někdy najde v budoucnu profesionální historik zdravotnictví, který se bude tématem profesionálního vývoje chirurgie a traumatologie zabývat zevrubněji a který podrobněji zhodnotí přínos osobností, o nichž jsme dnes mluvili“. Asistent MUDr. Vladimír Ječmínek, Ph.D., podal krátký přehled událostí v životě jubilanta i Traumatologického centra. Mimo jiné také připomněl, že s pomocí MUDr. Romana Gřegoře, který byl de facto také žákem docenta Plevy, byl v Ostravě jako v jednom z prvních míst v republice vybudován integrovaný záchranný systém. Jako jeden z prvních v republice vzniká i urgentní příjem pod vedením primáře MUDr. Stanislava Jelena a vyvíjí se
Docent Pleva přijímá gratulace od svých kolegů z fakultní nemocnice. Foto: Jana Gojová
MUDr. Petr Prusenovský se zabýval polytraumaty u dětí. Nejčastějšími příčinami závažných poranění u dětí jsou stejně tak jako u dospělých dopravní nehody… Charakteristikou terapie posledních let je agresivní přístup, zlatá hodina se zkracuje u těch nejzávažnějších stavů na 20 až 30 minut. Nakonec byl vyzván ke slovu samotný jubilant. Docent Pleva poděkoval svým učitelům, kteří jej naučili chirurgii, svým kamarádům a rodině. Poděkoval všem za dary a také za všechna ocenění – medaile. „Ale ty nejsou pro mě, ty jsou pro celý můj kolektiv, protože sám, jak jistě víte, v chirurgii nikdo nic neudělá,“ komentoval tuto skutečnost. (ším)
3
Oftalmochirurgové převzali ocenění
Na snímku zleva MUDr. Dalibor Cholevík, MUDr. Petr Mašek, CSc. -viceprezident ČSRKCH a prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc. - prezident ČSRKCH
V průběhu V. mezinárodního kongresu České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH), který se konal 20.–21. 4. 2007 v Mariánských Lázních, byl MUDr. Dalibor Cholevík, zástupce přednosty Oční kliniky FN
PODĚKOVÁNÍ Studentky 3. ročníku oboru Všeobecná sestra Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity by chtěly poděkovat za perfektní prostředí během státnicové praxe na oddělení Neurochirurgie A a mentorce Lucii Buchtové za příkladné vedení a ochotu při přípravě na závěrečnou zkoušku. E. Jaškeová, B. Půlpánová, K. Urbanová
Ocenění oftalmochirurgové (zprava) prim. MUDr. Zdeněk Mazal (Mladá Boleslav), prim. MUDr. Michal Janek (OFTA Plzeň), prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc. (FNKV Praha), prof. MUDr. Pavel Rozsíval, CSc. (FN Hradec Králové) a MUDr. Petr Mašek, CSc. (FN Ostrava)
Ostrava, oceněn mezi prvními pěti nejvíce operujícími chirurgy za rok 2006. Na stejném kongresu bylo předáno ocenění za 15 000 operovaných katarakt MUDr. Petru Maškovi, CSc., přednostovi Oční klini-
ky FN Ostrava. Toto ocenění zatím získalo v ČR pouze šest oftalmochirurgů (na snímku není zachycen doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., z ÚVN Praha). (red)
Zaujalo nás
Ilustrační foto: Marie Psotková
Jak nás informovala MUDr. Hana Podešvová, primářka Oddělení neonatologie, v letech 2004 až 2006 probíhala klinická studie očkování těžce nezralých dětí proti RSV (respiratory syncitial virus). „Infekce RSV se vyskytuje zpravidla v období od října do dubna, má tedy sezónní charakter,“ vysvětluje primářka Podešvová. „RSV může způsobovat těžké záněty průdušinek a těžké pneumonie. Představuje zvýšené riziko zejména u těžce nezralých dětí. Dalšími rizikovými fak-
tory pro závažný průběh RS viru jsou například porucha imunity, chronické plicní onemocnění či vrozená srdeční vada u předčasně narozených dětí. V rámci zmiňované klinické studie bylo na celém světě očkováno preparátem americké firmy Medimmune 5 000 těžce nezralých dětí. V našem oddělení jsme očkovali touto protilátkou 30 dětí. Výsledky studie byly pozitivní, očkované děti RS virem neonemocněly. Respondenty byly (ším) děti v prvním roce života.“
4
Projekt vzdělávání manažerů v nemocnicích zahájen
První fáze školících cyklů v rámci projektu Rozvoj manažerských kompetencí pracovníků nemocnic proběhla ve dnech 23. až 25. dubna ve Fakultní nemocnici Ostrava. Připomeňme si, že tento projekt je spolufinancoPrvní den školícího cyklu zahájeného v naší fakultní nemocnici…
Manažer projektu ing. Pavel Svobodník, MBA
tento projekt si dává mimo jiné za cíl, aby některé manažerské techniky, které jsou vysoce efektivní, byly účastníky kurzů přijaty. I oblast manažerských dovedností se celosvětově vyvíjí. Dnes už máme vlastně time management čtvrté generace a ten je úplně jiný než například před dvaceti lety. S přicházejícím pokrokem musíme přehodnocovat náš pohled na problematiku času. Aplikace projektu je dílčím způsobem modifikována tak, aby vzdělávání bylo srozumitelné širokému spektru účastníků s různou úrovní znalostí strategického řízení a ostatních manažerských dovedností. V projektu máme nastaveno proškolit 405 lidí, z toho 260 ze středního managementu. Jedním z cílů projektu je totiž i sjednotit úhel pohledu vrcholového managementu se středním managementem. To znamená, že chceme pomoci vrcholovému managementu k tomu, aby dobré nápady a strategie nezůstaly ve vzduchoprázdnu. Každý z účastníků vzdělávacího projektu bude získané znalosti aplikovat do praxe, a to formou zpracování písemného projektu ke každému tématu, kterým bude řešit konkrétní situace a problémy na svém pracovišti. Projekt Rozvoj manažerských kompetencí pracovníků nemocnic je nadregionální. Vzhledem k tomu, že do projektu jsou zapojeny nemocnice Ústeckého, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, bude mít přínos i pro ověřování koordinovaného přístupu k rozvoji nemocnic v jednotlivých regionech.“ (ším)
Lektor ing. Roman Molík, MBA
denních seminářů na téma strategické řízení, osobní efektivita manažera, marketing ve zdravotnickém zařízení a řízení změn v organizaci. Pokud jde například o strategické řízení, to je dnes fenomén, kterým se firma posunuje dopředu tam, kam chce. Mám dvacetiletou manažerskou praxi a tak vím, že manažerská dovednost se také musí naučit, získat. A právě
ván Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky. Vzdělávací modulový program realizuje manažerská škola Brno International Business School (B.I.B.S.). „Projekt byl podán v loňském roce v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů,“ uvedl v rozhovoru pro Nemocniční listy manažer projektu a lektor v jedné osobě ing. Pavel Svobodník, MBA. „Ze 170 podaných projektů se umístil na prvním místě, ze 100 bodů jich získal 97. Vzdělávání je realizováno formou celo-
Druhý den školení patřil sestrám…
Foto: Jana Gojová
Daruj krev s Českým rozhlasem Ostrava Tradiční dobročinná akce „Daruj krev s Českým rozhlasem Ostrava“ pokračuje. Poprvé mohli letos dárci krve věnovat svou vzácnou tekutinu 17. a 18. dubna, a to na pěti odběrních místech Moravskoslezského kraje. „V našem Krevním centru proběhla tato akce v úterý 17. dubna,“ informuje nás marketingová pracovnice ing. Daniela Jarošo-
vá. „Přišlo celkem 115 dárců krve, každý z nich obdržel litr džusu a další drobnosti, například krásnou skládací kapesní lampičku na čtení a podobně. Velmi nás potěšila návštěva 28 mladých studentů Obchodní akademie, kteří k nám přišli darovat krev vůbec poprvé. Letos se uskuteční tato akce ještě jednou, a to v listopadu,“ uzavírá ing. Jarošová. (ším)
5
Ortopedické pracoviště používá novou metodu: Cementování třetí generace Jedním z hlavních nosných programů Ortopedického oddělení je komplexní operativa náhrad kyčelních a kolenních kloubů. „V průběhu roku provedeme na 320 těchto operačních výkonů,“ říká MUDr. Zdeněk Cichý, primář Ortopedického oddělení. „Kromě toho zajišujeme artroskopickou operativu, řešíme vrozené nebo získané deformity pohybového aparátu, benigní kostní nádory, zabýváme se revmatochirurgií a podobně. Za rok uskutečníme v průměru celkem 1 200 operací.“ V listopadu loňského roku přišlo Ortopedické oddělení s novinkou, kterou se může pochlubit jen pár pracoviš v České republice – začalo používat novou metodu přípravy kostního cementu, takzvané cementování třetí generace. „Ve světě se tato metoda běžně používá už několik desítek let, u nás její zavádění pořád naráží na ekonomické problémy,“ vysvětluje primář Cichý. „Běžným způsobem se kostní cement připravuje tak, že instrumentářka na sále nasype do sterilní kovové misky práškovou složku cementu, pak do ní přidá tekutou část a vše důkladně rozmíchá. Nevýhodou ovšem je, že se při této přípravě uvolňují do ovzduší karcinogenní páry, což není zrovna moc ekologické. Navíc – kdyby se tento cement zkoumal pod mikroskopem, mohli bychom v něm spatřit drobné bublinky vzduchu, ty mohou po určité době způsobovat předčasné uvolňování endoprotézy. Novou metodou se kostní cement připravuje v uzavřené misce ve vakuu. Jednak se tím šetří zdraví personálu a zároveň se připravuje cement o vysoké kvalitě. Vzduchové bublinky se do něj nedostanou a endoprotéza tak může vydržet delší dobu.“ Umělý kolenní kloub se skládá ze dvou komponent, které nahrazují dolní část stehenní kosti a horní část bérce. Kostní cement zajišuje pevné spojení mezi umělou náhradou a kostí. Endoprotézou kyčelního kloubu se operativně nahradí hlavice stehenní kosti a kloubní jamka v pánvi. Kyčelní kloub lze vyměnit i bez cementu. Příprava kostního cementu pro horní konec stehenní kosti.
Aplikace kostního cementu speciálním injektorem.
Podle nové metody se připravuje kostní cement v uzavřené misce ve vakuu…
Kostní cement má vysokou kvalitu, neobsahuje už vzduchové bublinky.
Foto: Marie Psotková
„Za rok implantujeme 160 endoprotéz kyčelních kloubů, polovina z nich je cementovaná. Aby se nenarušil kontakt implantátu s kostí, musí se nejdříve vše důkladně vyčistit, odstranit různé drobné kostní drti. K přípravě dobrého dřeňového kanálu stehenní kosti používáme takzvanou pulsní laváž. Při cementování třetí generace se pak používá u stehenní části místo speciální misky takzvaná plnicí patrona, která už obsahuje práškovou složku cementu. Opět se do ní přidá tekutá složka a ve vakuu zamíchá. Pomocí speciálního injektoru se pak kostní cement aplikuje přímo do stehenní části kyčelního kloubu. Jedna speciální miska stojí 200 korun, patrona je podstatně dražší a přijde nás na 1900 korun. I když zdravotní pojišovny patronu na rozdíl od misky hradí, stejně se nám i tato položka nakonec objeví v nákladech oddělení. Přesto bychom si do budoucna přáli, abychom mohli takzvané cementování třetí generace bez výhrad používat u všech cementovaných kostních náhrad,“ uzavírá primář MUDr. Zdeněk Cichý. (ším)
6
Jak léčit recidivující záněty středního ucha? Tématem semináře ORL kliniky 11. 4. 2007 byla problematika recidivujícího zánětu středního ucha. Přestože se výskyt chronických zánětů středního ucha vyžadujících operační řešení v posledních desetiletích výrazně snížil, otázka akutních recidivujících zánětů středního ucha je i v dnešní době velmi aktuální. Akutní zánět středního ucha prodělá alespoň jedenkrát do 3 let věku 84 % dětí. Podle statistik 46 % dětí pak prodělá do 3 let věku dvě nebo více atak zánětu. Hlavními faktory vzniku zánětů jsou především porucha funkce Eustachovy trubice a Záněty středního ucha jsou hodně časté skytu závažných pneumokokových smrtelzáněty nosohltanu a dýchacích cest. ných infekcí, např. meningitid, dále pak pneZvláštní skupinu tvoří tzv. recidivující záumokokových pneumonií, neméně závažné něty (o recidivujících zánětech mluvíme tehje ale i snížení počtu akutních středoušních dy, pokud dojde k atace akutního zánětu 3x zánětů. Je prokázáno, že vakcína snižuje výza půl roku nebo 4x během 1 roku). Tyto skyt pneumokokových otitid až o 58%. záněty mohou vést k trvalému poškození sluDr. Horník z Dětského ORL centra v Brně chu, změnám ve středouší a i ke vzniku chrose zabýval problematikou recidivujících střenických zánětů středního ucha s perforací doušních zánětů u dětí. U dětí je třeba rozlišit v bubínku. Vzhledem k celosvětově vysokéléčbu dětí mladších dvou let a dětí starších mu počtu těchto zánětů jsou hledány cesty, dvou let. U dětí mladších dvou let je u recidivujak jejich výskyt snížit. Jednou z možností je jících zánětů doporučováno jako základní opataktivní imunizace, tedy očkování proti pneuření očkování pneumokokovou vakcínou. Urmokokovým infekcím, které jsou nejčastější čitým „limitem“ této prevence je cena vakcín, příčinou akutního středoušního zánětu. které si musí často hradit rodiče. Dalším opatProblematiku pneukokokových infekcí uvedl řením mohou být intervenční opatření (zavepřednosta infekční kliniky FNO dr. Rožnovdení tzv. tlak vyrovnávajících trubiček – TVT – ský. Z pohledu infekcionisty je významný účido bubínku, nebo odstranění tzv. „nosní mannek pneumokokových vakcín na snížení vý-
Tlak vyrovnávající trubička v bubínku
Foto: Marie Psotková (1)
dle“ čili adenoidektomie). Naopak u dětí ve věku od dvou do pěti let je u recidivujících středoušních zánětů doporučována adenoidektomie a zavedení TVT. Dr. Jurečka z alergologické ambulance v Příboře referoval o indikacích odeslání dítěte s recidivujícími záněty dýchacích cest k alergologovi. Velkým přínosem v následné diskusi o léčbě otitid a možnostech použití pneumokokových vakcín byla přítomnost praktické dětské lékařky dr. Charvátové z Ostravy. Z diskuse bylo zřejmé, že ne vždy je možné doporučení specialistů v terénu obvodním lékařem realizovat. Dostupnost specializovaných vyšetření je z terénu mnohdy obtížná. Právě tato hodně živá diskuse ale byla tím, co přítomní lékaři (cca 70) očekávali. Doc. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., přednosta ORL kliniky
Z děkovných dopisů pacientů hospitalizována,“ sděluje prostřednictvím elektronické pošty paní Lucie Bednarzová s rodinou. „Perfektní a milý přístup jak doktorů, tak i sestřiček, opravdu všechno bylo na jedničku, mi v době, kdy jsem měla strach o svou dceru, velice pomohl. Musím poděkovat hlavně MUDr. Jiřímu Strnadelovi, který nás přijímal a vše nám perfektně vysvětlil a se vším seznámil, a naší ošetřující lékařce Adrianě Nemcové, která mě vždy podrobně informovala o tom, jaké vyšetření budou mojí dceři dělat. Opravdu skvělý přístup, byla jsem velice spokojená!! Přeji všem hodně úspěchů v pracovním i v soukromém životě.“
„Léčba ve vaší nemocnici byla natolik úspěšná, že po převezení do olomoucké nemocnice na rehabilitaci byli lékaři překvapeni, v jakém jsem současném zdravotním stavu,“ citujeme z dopisu pana Miroslava Ulrycha z Hluboček. „Obracím se na vás s prosbou o poděkování týmu pracovníků z oddělení jednotky intenzivní péče infekční kliniky. Zvláště pak paní doktorce Evě Kostřicové, která se mi věnovala určitě nad povinnosti své lékařské profese.“
Autorkou dalšího děkovného dopisu je paní Jana Unzeitigová z Ostravy-Poruby, která se dělí o své zážitky z Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí. V dopise se zmiňuje o přednostovi kliniky MUDr. Jaromíru Roubcovi, Ph.D., jako o člověku vynikajících kvalit. „Když vás potká desetkrát denně, usměje se na vás, pozdraví a poptá se po zdravíčku! Lékaři tady nemají chybu, jsou mladí, milí a nemocným vždy dobře poradí.“ Paní Unzeitigová vyzvedává rovněž práci vrchní sestry Jarmily Krkoškové a staniční sestry Zdeňky Kusýnové. „A vůbec všechny sestřičky jsou ochotné a hlavně milé,“ uvádí v dopise. „Všichni se
„Protože jsem nebyla u propuštění dcery Hanky, neměla jsem možnost udělat tu nejjednodušší věc na světě, poděkovat vám,“ citujeme z dopisu paní Dany Svobodové z Valšova. „Ten strach, který jsem prožívala (a dosud prožívám) mě alespoň krátce opustil, když jsem zjistila, jak skvělým lidem Haničku svěřuji. Při každé návštěvě dětské neurologie jsem nabývala dojmu, že všechno musí dobře dopadnout. Pracuji také s klienty a vím, jak důležité je mít kolem sebe ty správné lidi. Děkuji také lékařům neurochirurgie.“ (ším)
Ilustrační foto: Marie Psotková
snaží nemocným pomoct a posloužit. Proto jim patří můj obdiv a dík. Je to práce náročná a hodně těžká. Když je člověk zdravý, je mu do zpěvu, ale když má bolístku, je rád, že má kolem sebe tak fantastickou pomoc.“
„Chtěla bych touto cestou poděkovat všem zaměstnancům Kliniky dětského lékařství, kde jsem byla se svojí dvouletou dcerou Agátou
7
Nepodceňujte zdravotní riziko při cestách do zahraničí
Přednostka kliniky MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D., při komunikaci se svým nemocným klientem v Indii.
Ambulance cestovní medicíny na Klinice chorob z povolání FNO zaznamenává každoročně v tomto období nárůst klientů vyžadujících její služby. Příchodem jara se zvyšuje zájem o pobyt v přírodě, což znamená větší poptávku po očkování proti klíšové encefalitidě. S blížícím se obdobím dovolených a letních prázdnin přibývá klientů, které ambulance připravuje na cesty do různých končin světa. K očkování přicházejí studenti, kterým jsou zároveň vystavovány certifikáty o zdravotním stavu pro prázdninové pracovní pobyty v USA, Austrálii a Evropě, odkud za vydělané peníze odjíždějí do zdravotně rizikových zemích Jižní Ameriky, Jihovýchodní Asie či Afriky. Mnoho mladých lidí využívá letního období ke zdolávání velehor Evropy či Asie. Tato ambulance jim poskytuje poradenství v oboru vysokohorské medicíny, zajišuje komplexní vyšetření zdravotního stavu včetně vyšetření fyzické zdatnosti. Rok od roku přibývá pracovně vyjíždějících učitelů, kteří využívají prázdninového volna k jazykovým pobytům ve španělsky mluvících zemích Jižní Ameriky nebo vyjíždějí učit děti angličtinu do rozvojových zemí. Zvyšující se zájem je o prázdninách i o rekreační pobyty na plážích severní Afriky a Mexika, kam cestují celé rodiny s dětmi. Celoročně se ambulance cestovní medicíny tradičně stará především o služebně vyjíždějící osoby, což spadá do kompetencí
xiko na tržnici. Me cků TACOS a výroba pla Prodej masa
zdravotní způsobilosti k navrhovanému praoboru pracovního lékařství. Péči o pracovnícovnímu zařazení v dané oblasti. ky cestujících do zahraničí zajišují kliniky nePo návratu ze zdravotně rizikové oblasti je mocí z povolání nebo pracovního lékařství ve opět provedeno komplexní interní vyšetření se všech fakultních nemocnicích. Tato pracovišzaměřením na zdravotní potíže pracovníka a tě jsou zařazena do seznamu center, která vykonávanou pracovní činnost. Vždy je pomohou provádět očkování do zahraničí a vytřeba vyšetřit opakovaně stolici na parazity (i dávat mezinárodní očkovací průkazy (Zákon v případě absence zdravotních potíží). Do č.274/2003 Sb., příloha č.1). Cílem je posouzení zdravotní způsobilosti k práci v dané profesi a v dané destinaci. U pracovníků vyjíždějících do zdravotně nerizikových zemí je péče soustředěna na vyplňování cizojazyčných formulářů a vydávání certifikátů o zdravotním stavu na základě komplexního vyšetření na klinice. Kromě interního vyšetření je mnohdy vyžadováno vyšetření moči na přítomnost drog, sérologické vyšetření protilátek proti některým infekčním chorobám (hepatitidy, HIV, syfilis, tbc, spalničky, příušnice, zarděnky, atd.), komplexní oční vyšetření, ORL apod. O tuto péči žádají především zahraniční zaměstnavatelské organizace a v poslední době adi. Indie ty v restaurac ministrativa Evropské unie, pro kterou Dobro pracuje čím dál více vyjíždějících Čechů. dokumentace je nutno zaznamenat údaje o Jde nejčastěji o odborníky ze stran inženýrů, charakteru a průběhu zdravotních potíží, zda ale i o lékaře a sestry (především rehabilitační, byl styk se sekrety či krví jiné osoby, ošetření pro bohaté arabské země), číšníky, kuchaře, ve zdravotnickém zařízení a všechna porušekrupiéry a hudebníky (pro výletní severoamení doporučených opatření. Na základě tohoto rické lodě), stážisty na různých světových univyšetření je vystaven posudek o zdravotním verzitách apod. stavu po příjezdu ze zahraničí. Pokud došlo k Převažující náplní práce tohoto pracoviště onemocnění a léčbě v zahraničí, je prostudoje však péče o pracovníky cestující do zdravána dokumentace zahraničního lékaře a zjišvotně rizikových a epidemiologicky obtížných oblastí a hlavním posláním je snížit zdravotní riziko pracovního pobytu. Přípravu pracovníka pro práci v zahraničí provádí lékař internista s atestací z pracovního lékařství, který je vyškolený v problematice cestovní medicíny, tropických onemocnění, očkování a který je schopen aktuálně přijímat informace o oblasti zdravotních rizik ve světě. Vlastní péče spočívá v komplexním interním vyšetření před odjezdem, zajištění Mytí nádobí. Nepál Foto: Marie Psotková (1) kardiovaskulární, pulmonální a metabolické kompenzace klientěn současný zdravotní stav pracovníka. ta (pokud je třeba). Důraz je kladen na praV případě onemocnění je posuzována profecovní anamnézu (pracovní podmínky, techsionalita onemocnění. Nemoc z povolání je hlánologie práce a konkrétní pracovšena podle přílohy k Nařízení vlády Sbírky zání činnost), způsob dopravy na konů č. 290/1995, kterým se stanoví seznam pracoviště, stravování a mimonemocí z povolání. Hlášeny jsou jednak nepracovní aktivity. V edukačním moci vznikající při práci v epidemiologicky obpohovoru je pracovník upozortížných oblastech s rizikem nákazy, což jsou něn na zdravotní rizika v dané nemoci tropické a parazitární (kapitola V, pooblasti, dále je seznámen se ložka č.3), ale i jiná onemocnění, která spadají způsobem aplikace antimalarik do seznamu nemocí z povolání a prokazatela léků při zdravotních potížích, ně vznikla při práci. včetně poučení o řešení zdraTuto práci vykonáváme ve FNO již 30 let a votních komplikací. Je provev posledních 10 letech nabízíme své dlouhodeno očkování a vystaven medobé zkušenosti i běžným cestovatelům, kteří zinárodní očkovací průkaz. Při vyjíždějí do zdravotně rizikových oblastí nedéletrvajících pobytech je nutpracovně. né psychologické vyšetření. (Pokračování na straně 8) Klientovi je vydán posudek o
8
Nepodceňujte zdravotní riziko při cestách do zahraničí (Pokračování ze strany 7) Několik rad na závěr Pokud vyjíždí cestovatel do zdravotně rizikových oblastí (Afrika, východní a jihovýchodní Asie, Střední východ, Jižní Amerika), měl by dodržet následující doporučení: 1. Včasné očkování, nejlépe začít 2,5 měsíce před odjezdem (pokud to již nestihne, tak alespoň 14 dnů). Do mnohých zemí Afriky a Jižní Ameriky je povinné očkování proti žluté zimnici. Do všech výše uvedených epidemiologicky závažných zemí je doporučováno očkování alespoň proti hepatitidě A a břišnímu tyfu (nejméně 14 dnů před odjezdem), velmi žádoucí by bylo, kdyby byl cestovatel zajištěn i proti hepatitidě B (zde však je nutno před výjezdem naočkovat 2 dávky v rozmezí jednoho měsíce). Podle destinace a charakteru pobytu lze naočkovat proti dětské obrně (nad 30 let věku), meningokokové meningitidě, choleře, japonské encefalitidě a dalším. Velmi elegantní vakcínou je Twinrix Adult, který chrání proti hepatitidě A i B a je doporučován i pro zdra-
votně nerizikové země. Proočkováni touto vakcínou by měli být především mladí lidé a lidé středního věku, kteří často vyjíždějí na poslední chvíli s last minute a nestihli by se včas připravit. Navíc toto očkování má dlouholetý účinek (více než 15 let). 2. Mít dobře připravenou lékárničku. Do malarických oblastí, tropů a subtropů je vhodné probrat lékárničku s lékařem cestovní medicíny, který doporučí a předepíše léky podle charakteru cestování a zvolené destinace. Jde především o antimalarika. Na horečky v tropech nejsou vhodné léky ředící krev (např. Acylpyrin), doporučován je Paralen. Z antibiotik je nejlepší Doxybene, na bolesti Algifen, na průjmy Endiaron či Ercefuril (v Egyptě si ihned po příjezdu kupte ANTINAL nebo DROTAZIDE). Ve výbavě nesmí chybět elastický obvaz, škrtidlo, obvaz 8cm, náplasti, pinzeta, Septonex, Framykoin zásyp. K nezbytné výbavě patří repelenty (nejlépe Autan nebo Off), opalovací krémy s vysokým UV filtrem, atd. 3. Hygienickoepidemiologické zásady: Vodu k pití jen balenou, řádně zatavenou a kupovanou v kamenných obchodech; ni-
kdy led do tekutin v restauracích; jídlo jen přesmažené, převařené; ovoce a zelenina jen ta, co se dá oloupat; nekoupat se v přírodních zdrojích (neplatí pro moře); při pobytu v bujné vegetaci tropů: vysoké boty, vzdušný oděv zakrývající co největší část kůže; ochrana proti hmyzu: oděv, repelenty… 4. Další doporučení: v případě ošetření ve zdravotnickém zařízení informovat svého lékaře: ukázat lékařskou zprávu, přinést krabičku od použitých léků; všímat si kvality ošetření (jehla na jedno použití). V případě vzniku kožních změn (mohou zmizet během několika hodin, nebo měnit charakter): vyfotit. Průjmy léčit místními léky (naše jen pro případ, kdy není možno se poradit s místním lékařem či lékárníkem). Ambulance cestovní medicíny na Klinice chorob z povolání přeje všem zaměstnancům FNO příjemný a zdravotně nekomplikovaný pobyt v zahraničí. MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D., přednostka Kliniky chorob z povolání FNO tel.: 597 373 221
Další klubové setkání Bártová z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. X. Světový den Parkinsonovy nemoci 11. dubna si pacienti trpící Parkinsonovou nemocí připomínají spolu se svými rodinnými příslušníky, přáteli a zdravotníky narození Jamese Parkinsona, významného britského lékaře, který jako první popsal symptomy této choroby. A právě v rámci těchto oslav se uskutečnila také pěkná akce členů ostravského Klubu Společnosti Parkinson. Příjemné odpoledne strávili v tento den v Domě knihy Librex, kde je svou návštěvou poctil rovněž náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje ing. Jiří Veverka. (ším)
V pořadí už 17. setkání ostravského Klubu Společnosti Parkinson proběhlo v úterý 3. dubna v zasedací místnosti malého internátu. Na programu byly dvě přednášky. Fyzioterapeutka Jitka Miklasová hovořila o možnostech využití jógy pro rekondiční cvičení při Parkinsonově nemoci, přednáška byla doplněna také praktickým cvičením. Zajímavým tématem byl rovněž zákon o sociálních službách, který přítomným přiblížila MUDr. Jiřina Ramianová z Úřadu práce Ostrava. Na setkání se hovořilo i o proběhlých a připravovaných zájmových akcích a o průběhu skupinových cvičení Klubu Společnosti Parkinson Ostrava, která vedou fyzioteraputky Ivana Kývalová, Hana Doleželová, DiS., a Mgr. Renáta Žídková z naší Kliniky léčebné rehabilitace. Před závěrečnou besedou se uskutečnila volba nových členů výboru klubu. Odborným garantem klubu je MUDr. Petra
1
2
1. Všechny přítomné přivítal předseda Miroslav Zelenka 2. Přítomen byl také náměstek hejtmana ing. Jiří Veverka 3. Světový den Parkinsonovy nemoci členové ostravského klubu oslavili v Domě knihy Librex… Foto: Lubomír Dopita
3
9
Lékaři bez hranic:
Každý člověk v nouzi má právo na pomoc
Setkání se zástupci mezinárodní humanitární organizace Médecins Sans Frontiéres (Lékaři bez hranic) se uskutečnilo ve středu 25. dubna od 10 do 18 hodin v Domě kultury města Ostravy. Cílem této akce bylo představit činnost a principy této organizace. „Chceme získat další spolupracovníky z řad místních profesionálů a rozšířit povědomí o našem působení v zahraničí,“ uvedla pro Nemocniční listy Lucia Ďuricová, tisková mluvčí Lékařů bez hranic. „Ostrava je naší první zastávkou, protože tady máme i dlouhodobé spolupracovníky – MUDr. Ondřeje Šimetku a jeho manželku Renatu Šimetkovou, kteří už absolvovali několik misí,“ pokračuje tisková mluvčí. „Te právě rozmlouvají s návštěvníky, kteří se zajímají o naši organizaci. Dnes jsou zde přítomni také pan Richard Walker, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic, a MUDr. Irena Kosková z Prahy, která byla na misi v Nigeru, kde se věnovala léčbě podvyživených pacientů. Vedení Lékařů bez hranic sestavuje každoročně žebříček deseti nejvíce opomíjených humanitárních krizí. Letos se do tohoto žebříčku dostala právě i podvýživa milionů dětí v chudých oblastech světa.
O projektech a poslání Lékařů bez hranic hovořila také MUDr. Irena Kosková z Prahy (na snímku uprostřed).
Lékaři bez hranic provozují v oblastech postižených hladem ambulantní a mobilní výživová centra, kde malé děti dostávají základní výživu. Pro zájemce, kteří nás dnes navštíví, jsme připravili mimo jiné také výstavu, jejíž jedna část je věnována historii naší organizace, druhá pak právě zmiňovaným nejvíce opomíjeným humanitárním krizím. Pár dnešních mladých návštěvníků se nám svěřilo, že uvažují do budoucna o práci pro Lékaře bez hranic. Víte, výběr není jednoduchý. Zájemci musí mít ukončené vzdělání a minimálně dva roky praxe, lékaři specialisté pak minimálně první atestaci. Dalšími předpoklady jsou velmi dobrá znalost angličtiny, flexibilita, organizační talent a schopnost improvizace, vysoká fyzická i psychická odolnost. Horní věková hranice pro dobrovolníky není. Záleží na tom, jak se kdo cítí, nakolik je zdatný. Musí samozřejmě počítat s tím, že se na určitý čas vzdá vlastní životní úrovně. Ti, kteří chtějí v naší organizaci pracovat, pošlou vyplněný dotazník a životopis. Poté absolvují podrobný přijímací pohovor a společně s ostatními zájemci jsou pozváni k výběrovému řízení. Vybraní kandidáti pak v rámci několikadenního přípravného kurzu získají hlubší povědomí o práci organizace. Jakmile je k dispozici volné místo, proběhne detailní příprava na konkrétní humanitární program,“ uzavírá tisková mluvčí Lucia Ďuricová. A koho tedy hledají Lékaři bez hranic pro své mise? Všeobecné lékaře, chirurgy, anesteziology, gynekology, pediatry, internisty, porodní asistentky, všeobecné sestry, sálové sestry, psychoterapeuty, psychology, farmaceuty a laboratorní techniky, specialisty na úpra-
Do Ostravy přijel také ředitel české pobočky mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic Richard Walker. Na snímku vlevo jej vidíme při rozhovoru s MUDr. Ondřejem Šimetkou.
vu vody, finanční kontrolory a také logistiky, kteří zajistí projekt po technické stránce. Ve středu 24. ledna 2007 otevřela mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic svou pobočku, tentokrát v České republice. „Lékaři bez hranic v České republice jsou součástí rakouské sekce, která byla založena v roce 1994,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Šimetka, který je v současné době v naší fakultní nemocnici pověřen výkonem funkce přednosty Porodnicko-gynekologické kliniky. V humanitární organizaci pracuje od roku 1999, od roku 2006 je členem představenstva rakouské sekce Lékařů bez hranic. „Důvody, proč Lékaři bez hranic přichází do České republiky, jsou dva,“ pokračuje MUDr. Šimetka. „Tím prvním je nábor nových pracovníků pro naše mezinárodní mise a druhým pak snaha o pozvednutí povědomí české a slovenské veřejnosti o naší organizaci a principech humanitární práce. Schopnosti, znalosti, postoje a motivace lidí z České republiky a ze Slovenska, kteří se již podíleli na misích, byly vždy na úrovni, právě proto jsme se rozhodli zvýšit naši angažovanost v těchto zemích a budeme se zde snažit dále rozšiřovat naši základnu.“ V uplynulém období spolupracovaly v zahraničí s Lékaři bez hranic na tři desítky lékařů, zdravotních sester a logistiků z Česka a ze Slovenské republiky. A právě před časem nově otevřená pražská kancelář by měla usnadnit výběrový proces pro nové uchazeče. Získají zde všechny potřebné informace a nemusí cestovat k pohovorům až do Vídně… Dalším městem, které zástupci mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic po Ostravě navštíví, bude Bratislava, na podzim pak zavítají do Hradce Králové. V těchto setkáních chtějí pokračovat i v příštím roce. (Pokračování na straně 10)
Na setkání byla přítomna i tisková mluvčí Lucia Ďuricová.
Foto: Jana Gojová
10
Lékaři bez hranic:
Každý člověk v nouzi má právo na pomoc (Pokračování ze strany 9) Mezinárodní humanitární organizaci Lékaři bez hranic založila v roce 1971 skupina francouzských lékařů a novinářů, kteří měli přímou zkušenost s hladomorem v Biafře, v dnešní Nigérii. „Základním principem filozofie Lékařů bez hranic je názor, že každý člověk v nouzi má právo na základní zdravotnickou péči, a to bez ohledu na svůj původ, názory nebo náboženské vyznání,“ říká MUDr. Ondřej Šimetka, který v organizaci pracuje už osm let a od loňského roku je také členem představenstva rakouské sekce. „Máme zhruba 400 projektů v 70 zemích světa. Pracuje pro nás asi 2,5 tisíce mezinárodních pracovníků – lékařů, sester, administrativních pracovníků, techniků, logistiků a asi 25 000 lidí z místního personálu v těchto zemích.“
Lékaři bez hranic se snaží zmírňovat lidské utrpení, ochraňovat lidské životy a zdraví. Pracují i v odlehlých a těžce přístupných oblastech a školí místní personál. Humanitární organizace pomáhá při přírodních katastrofách, kdy dobrovolníci přijíždí zajistit postiženým lidem základní zdravotnické potřeby. Provádějí také očkování místních lidí a kontrolují situaci s cílem zabránit vypuknutí epidemií. Ve válečných oblastech poskytují chirurgickou péči zraněným, přivážejí léky a lékařský materiál a usilují o to, aby tamější nemocnice zůstaly v provozu. Při uprchlických krizích – ve spolupráci s jinými organizacemi – poskytují tisícům lidí v táborech v katastrofálních podmínkách zdravotnickou péči a snaží se rovněž zabránit vypuknutí epidemií. Zajišují stavbu latrín a dodávky vody. Obětem násilí poskytují spolu se zdravotnickou péčí také psychologickou pomoc. Cílem všech misí je dostat pod kontrolu zdravotní problémy lidí v krizových situacích a zlepšit tak jejich životní podmínky. Nejčastěji ošetřovanými onemocněními jsou HIV/AIDS, cholera, malárie, spalničky, meningitida, tuberkulóza, spavá nemoc, kalaazar a infekce dýchacích cest, značnou část tvoří i projekty chirurgické, včetně programů pro poskytování akutní porodnické péče, léčby traumat a podobně. „O humanitární organizaci Lékaři bez hranic jsem se začal zajímat už jako student medicíny,“ pokračuje MUDr. Šimetka. „Absolvoval jsem stáže z tropické medicíny v Jižní Americe a Egyptě, projel jsem
také velkou část Asie. Zaujalo mě to a tak jsem spojil svoje profesní zájmy s pobytem v rozvojových zemích. Člověk si nevybírá místo, kam chce jet. Můžete třeba odmítnout nabízené místo, ale nedělá se to. Motivy jsou jiné – pracovní. Snaha někde pomoci.“ Před zahájením každé akce je nejprve důkladně prověřena situace v příslušné krizové oblasti. Malý tým složený z lékařů a odborníků – logistiků nejdříve zjistí, jakou pomoc postižené obyvatelstvo potřebuje, vyhodnotí bezpečnostní rizika a technické problémy, které by se mohly vyskytnout. Pokud je akce schválena, mohou v průběhu několika hodin do krizového regionu odletět letadla s posádkou pracovníků a humanitární pomocí na palubě. Humanitární programy často trvají i několik let a bývají ukončeny teprve tehdy, když se situace dostatečně zlepší nebo pokud mohou tyto činnosti převzít jiné organizace. Drtivá většina příjmů organizace pochází ze soukromých zdrojů. To umožňuje, aby byla humanitární pomoc nestranná a nezávislá na politických či ekonomických zájmech. „Moje poslední – osmá mise byla v Libérii na podzim roku 2005,“ vzpomíná MUDr. Šimetka. „V předcházejících letech jsem pracoval na severu Srí Lanky a ve Východním Timoru, většinou v podmínkách značně primitivních. Jako jediný lékař ve svém oboru 24 hodin denně ve službě, 7 dnů v týdnu, měsíc po měsíci. Takových situací, kdy člověk už neví kudy kam, jsou na misích stovky a postupně si na ně přivyknete. V podstatě každý den pracujete s pacientkami, které nechodily do těhotenské poradny, jsou podvyživené, těžce anemické, mají výrazné komplikace porodu. Například na Srí Lance jsem byl jedi-
ný gynekolog a porodník na spádovou oblast čítající 450 tisíc lidí.“ Organizace Lékaři bez hranic byla za svou dobu existence poctěna několika oceněními. V roce 1999 se jí rozhodla norská komise pro Nobelovu cenu udělit Nobelovu cenu za mír jako uznání za průkopnické humanitární práce na různých kontinentech. A svoje ideály – poskytnout rychle a efektivně profesionální pomoc obětem katastrof, a už přírodního nebo politického charakteru, se jí podařilo zachovat dodnes. „Manželka Renata pracuje rovněž v humanitární organizaci, jako logistik a admi-
Foto: osobní archiv lékaře
nistrativní pracovník. Zúčastnila se sama misí v Etiopii a v Libérii, společně jsme byli na Srí Lance a ve Východním Timoru. V současné době se na žádnou misi nechystáme. Naší dceři Johance je teprve rok a čtvrt. A v budoucnu? No, uvidíme. Je to práce, kterou když člověk jednou začne dělat, tak má prostě nutkání v ní pokračovat. Te je však pro nás prvořadá rodina. A také pracovní povinnosti. Už si nemohu dovolit odjet třeba na půl roku na misi. Já jsem měl to štěstí, že mi vedení fakultní nemocnice vyšlo vstříc, že mě podporovalo, a za to jsem vděčný…“ (ším)
11
Vrchní sestra Bc. Marie Hegarová: „Řečeno slovy klasika – i malými věcmi se napomáhá velkým…“ tedy po příchodu do práce přidělenou určitou barvu. Ten, kdo má například zelenou, bude v ten den dvanáct hodin obsluhovat jednotky intenzivní péče, dispečink operačních sálů, neurochirurgii, chirurgii, atd. Pod oranžovou barvou se skrývá mj. Popáleninové centrum, centrální příjem, interní vyšetřovny, pod žlutou urologie, poliklinika a podobně. Rajony si pochůzkáři střídají, takže každý z nich proto musí dokonale znát naši nemocnici. Musíme také dopředu vědět o všech rekonstrukcích, které se chystají, eventuálně o různých připravovaných změnách, abychom věděli, na které náhradní sběrné místo se má pak chodit. Z 90 % jsme o tom příslušnými pracovníky informováni včas, ale i těch zbývajících 10 % nám dovede značně znepříjemnit život.“ Jak řešíte nemocenské a dovolené? „Jako na každém jiném pracovišti. Pochůzkář dostane při nástupu na směnu na starost dva rajony nebo se přebývající rajon rozdělí mezi dva zaměstnance.“ Hlavním úkolem zaměstnanců úseku pochůzkové služby je sběr biologického materiálu.
Jedním z pracoviš Oddělení centrálního příjmu je úsek pochůzkové služby. Jeho 22 pracovníků zabezpečuje sběr biologického materiálu pro všechna lůžková oddělení naší nemocnice, jednotky intenzivní péče, operační sály a ambulance v lůžkovém monobloku a polikliniky, donášku krevních derivátů, laboratorních výsledků a v neposlední řadě také odvoz zemřelých pacientů ze zdravotnických pracoviš. Provozní doba tohoto úseku je čtyřiadvacet hodin. Jak se daří zaměstnancům plnit tyto svěřené úkoly, na to jsme se zeptali osoby nejpovolanější – Bc. Marie Hegarové, vrchní sestry Oddělení centrálního příjmu, které je úsek po- Úsek je přímo podřízen vrchní sestře Oddělení centrálního příjmu Bc. Marii Hegarové. Fotoobjektiv ji zachytil v rozhovoru s vedoucím úseku Ivanem Dochůzkové služby přímo podřízen. leželem. „Jednou si pochůzkáři vzali jen tak z legrace krokoměr a zjistili, že za směnu Jak jste již uvedla, veškeré úkoly nachodili patnáct kilometrů,“ říká s úsměvem musejí být splněny nejen přesně, ale vrchní sestra Hegarová. „Ale te vážně. I při také včas… tomto počtu zaměstnanců, který máme, se „Kromě přehledu jednotlivých sběrsnažíme vše zorganizovat tak, abychom odných míst existuje také časový harmonovedli maximum objemu práce. gram pochůzkové činnosti, jeho dodržoČinnost zaměstnanců úseku pochůzkové vání je alfou a omegou úspěchu naší práslužby řídí a koordinuje úsekový vedoucí Ivan ce. A musí jej dodržovat samozřejmě Doležel. Jeho povinností je mimo jiné přijímat i zdravotničtí pracovníci. Každý z popožadavky na poskytování služeb od příslušchůzkářů má na starost zhruba pětadvaného zdravotnického personálu a vést o nich cet úseků. Kdyby jej na každém úseku záznam, pověřovat jednotlivé zaměstnance zdrželi 3 minuty, tak na ten poslední přiúseku pochůzkové služby úkoly tak, aby byly jde o hodinu a čtvrt později, a to je vylousplněny přesně a včas, operativně řešit vzniklé čeno. Nikoho na dalším z úseků nebude situace s ohledem na jejich důležitost. Na nočzajímat, že pochůzkář musel čekat, až ní směně a o víkendech jsou tyto povinnosti sestra odebere ještě jednomu pacientov kompetencích vedoucích směn.“ vi krev, nebo že mu pro změnu zase něJak to vypadá konkrétně v praxi? kde jinde do sběrného košíku pro hema„Všechna místa pro sběr biologického matologickou laboratoř zařadili jiný biologicteriálu a donášku výsledků laboratorních vyký materiál a on pak musel zpětně na šetření máme pro naši interní potřebu rozděoddělení zjišovat, kam jej má vlastně lena podle plánu do šesti rajonů, které jsou zanést a tak podobně. Soukolí zaskřípe, barevně rozlišeny. Každý zaměstnanec má když do něj zapadne i malý kamínek.
Například správně vyplněné žádanky a také přesnější informace o požadavku ze strany zdravotnického pracoviště by pomohly naši práci zkvalitnit.“ Jistě se setkáváte i s vypjatými situacemi… „Jsou součástí naší práce. Nikdo z nás nemá křišálovou kouli, aby věděl, kdy dejme tomu přivezou na urgentní příjem pacienta s polytraumatem, kolik bude požadavků na statimové odběry mimo časový harmonogram… Když například někdo nahlásí, že chce nechat odvézt z oddělení zemřelého pacienta a jiný pacient je na operačním sále a krvácí, prioritní je v té chvíli donáška krevního derivátu. Tyto situace se řeší prostřednictvím pageru a úkol okamžitě plní ten pochůzkář, který je právě nejblíže.“ Co byste chtěla říci na závěr? „Víte, mrzí mě, když někdy slyším výtku v tom smyslu, že pochůzková služba se ulejvá. Není to pravda. Svoji práci berou všichni zaměstnanci úseku velmi zodpovědně. Spěchají po celém areálu nemocnice v zimě v létě, za každého počasí. A mrzne nebo prší. Ve dne v noci. Musejí si poradit se všemi nepříjemnostmi, které mohou nastat. Například když v podzemí nesvítí světlo, nebo jsou někde zamknuté dveře. Když nejezdí výtahy, rozběhnou se po schodech, ten čas mají prostě zakódovaný v krvi a vědí, že jej musejí vždy dodržet. Je třeba si uvědomit, že například Krevní centrum není součástí monobloku a cesta tam a zpět určitý čas zabere. Snaží se pomáhat celé nemocnici, by i jen pochůzkovou službou. Řečeno slovy klasika – římského básníka Horatia – i malými věcmi se napomáhá velkým.“ (ším)
Na základě telefonických požadavků zdravotnického personálu pochůzková služba zabezpečuje také odvoz zemřelých pacientů… Foto: Marie Psotková
12
BLAHOPŘEJEME V měsíci květnu oslaví významné životní jubileum naši kolegové: Zdeňka Kusýnová Libuše Maňásková Lumír Telnar Anna Moravcová Ludmila Moocová MUDr. Eva Kremerová Marta Šiprová Pavla Návratová Děkujeme za práci, kterou jste pro naši nemocnici vykonali a do dalších let Vám přejeme radost a spokojenost v osobním životě. Vedení FN Ostrava
INZERCE ZDARMA
Galerie patří dvěma výtvarnicím Až do 26. května si můžete prohlédnout v naší nemocniční galerii tvorbu dvou výtvarnic – Pavlíny Rechtikové a Jany Valouchové-Geislerové. Pavlína Rechtiková pochází z Ostravy. Kresbu studovala na LŠU v Ostravě a také v Brně, u profesora Škarohlída, keramiku pak u akademické sochařky J. Vikové a I. Langerové. Uspořádala několik samostatných výstav – v Praze, Karlových Varech a ve Frýdku – Místku, vystavovala i společně s řadou dalších výtvarníků. „Kočky se staly hlavním tématem této výstavy,“ říká výtvarnice Rechtiková. „Snad proto, že jim vděčím za narození nejmenšího syna. Jsou jako malé děti, drzé i roztomilé, hravé i protivné. Kočka je odrazem lidského chování. Je sama sebou a přece s vámi. Hlídá vaše kroky, pocity, cesty, návraty, a pak se vzdaluje. Jedná se převážně o pastely. Nebo miluji jejich kouzlo. Musíte se na ně totiž dívat s odstupem. Což je stejné jako pohled na život.“
Pronajmu nezařízený byt 1 + 1 v Ostravě-Porubě, Hlavní třída, od srpna 2007. Informace na mobilu 737 110 453.
Prodám čalouněnou válendu s úložným prostorem, polohovací v hlavové části, málo používaná, jako nová. Cena dohodou. Informace na mobilu 603 349 477.
Prodám Škodu Felicia 1.6, modrá metalíza, r. v. 1997, garážovaná, v dobrém stavu, po jednom majiteli. Cena dohodou. Informace na mobilu 604 371 097 nebo 604 506 956.
Jana Geislerová se zabývá kombinováním materiálů a technik, jejichž výsledkem jsou moderní bytové doplňky. Spolupracuje s prodejnami zabývajícími se interiéry a jejich doplňky. Je absolventkou Střední ekonomické školy v Šumperku, keramiku studovala v Kohoutově. I ona má za sebou už několik samostatných a společných výstav – v Lošticích, Zábřehu a v Olomouci. „Jako novinku letošního roku vám představuji kolekci litografických listů, které vznikly v tiskařské dílně Františka Krňávka. Na tuto výstavu jsem si zvolila několik témat, aby každý z vás si našel malé potěšení.“ (ším)
Budova nemocnice pokořena horolezci Koupím i 30 let starou koloběžku v jakémkoliv stavu. Se sedátkem a brzdou vzadu, s velkými řídítky a gumovými koly. Opravu si provedu. Informace na tel. čísle 3434 nebo mobilu 776 011 711.
Nabízím k pronájmu lukrativní nebyt. prostory pro další rozšíření zdravotní a sociální péče (ambulance, ordinace apod.) v objektu ZDRAVOTNÍHO STŘEDISKA v Šenově u Ostravy. Objekt se nachází v centru města; velmi dobrá dostupnost (Havířov, Ostrava a okolí). Bližší informace na tel. čísle 603 400 608.
Nedávno jsme mohli spatřit v naší nemocnici dva zaměstnance firmy ELI, specializující se na práce prováděné ve výškách. Jak jsme se dověděli, v průběhu dlouholeté praxe si firma vytvořila při používání speleo-horolezecké techniky vlastní technologii zaručující nepoškození okapů, atik či plechových říms. Jednou z aktivit této firmy je například i pravidelná prohlídka plášů budov a jejich údržba. „Zaměstnanci firmy ELI odstraňovali uvolněné obklady stěny, hrozilo totiž nebezpečí, že spadnou a zraní kolemjdoucí nebo poškodí zaparkovaná auta,“ řekl Ladislav Wojtas, mistr úseku stavebně technické údržby. „Práce této firmy nás přišla levněji, než kdyby se musely uvolněné obklady odstraňovat například z pracovní plošiny nebo na postaveném lešení.“ (ším)
Práci zaměstnanců firmy ELI zachytila svým fotoobjektivem Jana Gojová.
Vydavatel: FN Ostrava • Odpovědná redaktorka: Helena Šímová • Telefon číslo: 597 372 578 • Grafika a zlom: ASEITA spol. s r. o. • Uzávěrka: Každý poslední pátek v měsíci • Určeno pro vnitřní potřebu FN Ostrava
