R O Z V O J V E S N I C E

V E N K O VA

PROGRAM

OBNOVY

VESNICE R O Z V O J

V E S N I C E

Ludmila Kašparová a kolektiv

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ýR ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

7

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO


ROZVOJ VESNICE

BRNO 2005

EDIýNÍ ěADA VESNICE

SVAZEK 7

SOUSTAVA DOKUMENTģ ROZVOJ VESNICE

ROZVOJ VESNICE AUTORSKÝ KOLEKTIV

SOUSTAVA DOKUMENTģ, KTERÉ OVLIVĕUJÍ (KTERÝMI LZE OVLIVĕOVAT) ROZVOJ OBCE

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY NA CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Strategie rozvoje ýR Národní rozvojový plán Autorský kolektiv:

Strategie rozvoje krajĤ Programy rozvoje krajĤ Územní plán velkého územního celku Strategie rozvoje mikroregionĤ PhDr. Ludmila Kašparová Ing. Igor Kyselka, CSc. Ing. arch. Josef Markvart, CSc. Ing. Marie Polešáková, Ph.D.

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY POěIZOVANÉ OBCÍ

Celostátní

Regionální

Garant MMR: Kooperace:

14

Ing. Ludmila Rohrerová

Celostátní

Ing. arch. Eva Rozehnalová Ing. arch. Josef Kobzík Program rozvoje obce

Územní plán obce Regionální

Ing. arch. Jan Florián Lokální

(Místní program obnovy vesnice) Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc. Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

Lokální Regulaþní plán

Správní rozhodnutí napĜ.: územní rozhodnutí, vyhlášení CHKO, apod.

Rozvojové dokumenty poĜizované jinými subjekty, napĜ.: Územní systém ekologické stability, Komplexní pozemkové úpravy apod.

Ing. Alena Navrátilová

ROZVOJ VESNICE VESNICE

ÚVOD PěEDMLUVA

1. ÚVOD Systematická péþe o rozvoj regionĤ a obcí je znakem vyspČlého státu. VytváĜení koncepcí rozvoje a jejich implementace je i jednou z priorit þlenských státĤ Evropské unie, jejímž þlenem je od 1. kvČtna 2004 i ýeská republika. NaplĖování této priority klade velké nároky nejen na ústĜední orgány státní správy, krajské orgány, ale i na jednotlivé obce. Obecným cílem rozvoje venkova je uchování, obnova a rozvoj obcí, který by odpovídal potĜebám obyvatelstva iVážení ochrany životního prostĜedí. I ve venkovských oblastech je však plánování rozvoje velmi nároþným, složitým þtenáĜi, a odpovČdným úkolem. Základním je plánování celkového rozvoje obce ve stĜednČdobém až dlouhodobém horizontu. Koncepce rozvoje po nČkolika letech vychází adalší svazek ediþní Ĝady VESNICE, si kladeplánování za cíl pomoci obnovČ a rozvoji našeho obcí navazují na národní regionální plánování. PĜedevšímkterá regionální se snaží ovlivnit rozmístČní venkova. ekonomických aktivit a sociálních subvencí mezi jednotlivé regiony tak, aby byl omezen nerovnomČrný rozvoj. Taková opatĜení bývají garantována vládou a mohou zahrnovat pĜímé investice do infrastruktury i do sociální V této publikaci, ve spolupráci Ústavu územního rozvoje se a Ministerstva proatp. místní rozvoj, se mohou struktury, fiskálnípĜipravené stimuly k ovlivĖování rozhodování firem, týkajících umístČní aktivit Regionální plánování þtenáĜi pĜehledným zpĤsobem seznámit se systémem dokumentĤ, které ovlivĖují, pĜípadnČ kterými lze ovlivĖovat, se pokouší o usmČrĖování rozvoje regionĤ pomocí urþité strategie, která spojuje fyzické zmČny s ekonomickou rozvoj venkova. a sociální politikou. V souladu jes urþena politikou EvropskéþlenĤm unie obecních je u nás zastupitelstev novČ podporováno mikroregionální rozvoje, tedy Publikace pĜedevším a pracovníkĤm obecníchplánování úĜadĤ, cenné informace plánování mikroregionĤ. zde však najde i Spolek pro obnovu venkova a širší veĜejnost. PĜedkládaná publikace by mČla pomoci pracovníkĤm úĜadĤ malých obcí a pĜedevším samosprávám v tČchto obcích v orientaci o možnostech, jednotlivých zpĤsobech, využitelnosti a postavení obce pĜi plánování rozvoje na jejím území. Existence každého rozvojového dokumentu má opodstatnČní, je však nutno najít pro každou obec takový, nebo takové, které nejsou samoúþelné a vyhovují právČ potĜebám dané obce. Publikace obsahuje hlavní þást, která se zabývá úlohou, postavením a povinnostmi Ing. Alena Navrátilová obce v procesu Ĝízení rozvoje území. PĜílohu tvoĜí podrobnČjší rozvedení, vysvČtlení pojmĤ a širší souvislosti nČkterých Ĝeditelka Ústavu územního rozvojeproblémových okruhĤ. Souþástí této publikace jsou i odkazy na další využitelnou literaturu a související právní pĜedpisy.

1.1 Dvojí pĤsobnost obce Zákony rozlišují dvojí pĤsobnost obce, tzn. i dvČ skupiny jejich úkolĤ. Samostatná pĤsobnost vymezuje prostor, v nČmž obec uskuteþĖuje Ústavou ýR podložené právo na samosprávu. Do pĜenesené pĤsobnosti pak náleží úkoly, které obec plní pro stát. Stát formou zákona je pĜenesl na obce z toho dĤvodu, že jsou nejblíže obþanĤm a mohou se tak podílet na nČkterých úkolech státní správy. 7

ROZVOJ VESNICE

OBSAH ÚVOD

ROZVOJ VESNICE

OBSAH

OBSAH 1. ÚVOD

OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................................................. 7

Systematická péþe o rozvoj regionĤ a obcí je znakem vyspČlého státu. VytváĜení koncepcí rozvoje a jejich implementace je i jednouobce z priorit þlenských státĤ Evropské unie, jejímž þlenem je od 1. kvČtna 2004 i ýeská 1.1ÚVOD Dvojí pĤsobnost ......................................................................................................................... 13 1. ............................................................................................................................................................. 7 republika. NaplĖování této priority klade velké nároky nejen na ústĜední orgány státní správy, krajské orgány, 1.2 Soustava dokumentĤ, které ovlivĖují (kterými lze ovlivĖovat) rozvoj obce .................................... 9ale Dvojí pĤsobnost obce ......................................................................................................................... 13 i1.1 na jednotlivé obce. 1.2.1 Dokumenty poĜizované obcí .......................................................................................................... 9 1.2 Soustava dokumentĤ, které ovlivĖují (kterými lze ovlivĖovat) rozvoj obce .................................... 9 1.2.2 Dokumenty poĜizované jinými subjekty ....................................................................................... 11 Obecným cílem rozvoje venkova je uchování, obnova a rozvoj obcí, který by odpovídal potĜebám obyvatelstva 1.2.1 Dokumenty poĜizované obcí .......................................................................................................... 9 1.2.3 Správní rozhodnutí ...................................................................................................................... 11 i ochrany životního prostĜedí. I ve venkovských oblastech je však plánování rozvoje velmi nároþným, složitým 1.2.2 Dokumenty poĜizované jinými subjekty ....................................................................................... 11 a úkolem. 1.2.3 Správní rozhodnutí ROZVOJE ...................................................................................................................... 2.odpovČdným CO NELZE PěI PLÁNOVÁNÍ OBCE OPOMENOUT................................................................. 11 13 Základním je plánování celkového rozvoje obce ve OPOMENOUT................................................................. stĜednČdobém až dlouhodobém horizontu. Koncepce rozvoje 2.1CO NELZE Financování rozvojových dokumentĤ ............................................................................................... 2. PěI PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE 13 obcí navazují na národní a regionální plánování. PĜedevším regionální plánování se snaží ovlivnit rozmístČní 2.2 Spolupráce s veĜejností ...................................................................................................................... 13 2.1 Financování dokumentĤ ............................................................................................... 13 ekonomických aktivit rozvojových a sociálních subvencí mezi jednotlivé regiony tak, aby byl omezen nerovnomČrný rozvoj. 2.2 Spolupráce s veĜejností ...................................................................................................................... 13 3. MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE..................................................................................................... 15 Taková opatĜení bývají garantována vládou a mohou zahrnovat pĜímé investice do infrastruktury i do sociální struktury, fiskální stimuly k ovlivĖování rozhodování firem, týkajícíchobnovy se umístČní aktivit atp. Regionální plánování 3. PROGRAM OBNOVY VESNICE..................................................................................................... 3.1MÍSTNÍ Místní program obnovy vesnice jako souþást Programu venkova................................... 15 se o usmČrĖování rozvoje regionĤ strategie, která spojuje fyzické zmČny s ekonomickou 3.2 pokouší Obsah Místního programu obnovypomocí vesniceurþité ...................................................................................... 16 3.1 Místní program obnovy vesnice jako souþást Programu obnovy venkova................................... 15 a sociální politikou. 3.3 Zásady pro pĜípravu Místního programu obnovy vesnice............................................................... 18 3.2 Obsah Místního programu obnovy vesnice ...................................................................................... 16 3.4souladu Postup poĜizování Místního vesnice .................................................................. 19 V s politikou Evropské unieprogramu je u násobnovy novČ podporováno mikroregionální plánování rozvoje, 18 tedy 3.3 Zásady pro pĜípravu Místního programu obnovy vesnice............................................................... plánování mikroregionĤ. 3.4 Postup poĜizováníOBCE...................................................................................................................... Místního programu obnovy vesnice .................................................................. 19 4. PROGRAM ROZVOJE 21 PĜedkládaná publikace byOBCE...................................................................................................................... mČla obce pomoci pracovníkĤm úĜadĤ malých obcí a pĜedevším samosprávám v tČchto 4. ROZVOJE 4.1PROGRAM Úþel Programu rozvoje .............................................................................................................. 21 obcích vDoporuþený orientaci o možnostech, jednotlivých zpĤsobech, využitelnosti a postavení obce pĜi plánování rozvoje 4.2 obsah Programu rozvoje obce ..................................................................................... 21 na 4.1 Úþel Programu rozvoje obce .............................................................................................................. 21 je však nutno najít pro každou 24 obec jejím Existence rozvojového dokumentu mározvoje opodstatnČní, 4.3 území. ýasový prĤbČhkaždého zpracování a realizace Programu obce..................................................... 4.2 Doporuþený obsah Programu rozvoje obce ..................................................................................... 21 takový, nebo takové, které nejsou samoúþelné a vyhovují právČ potĜebám dané obce. 5. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ .................................................................................................................................. 4.3 ýasový prĤbČh zpracování a realizace Programu rozvoje obce..................................................... 26 24 Publikace obsahuje hlavní þást, která se zabývá úlohou, postavením a povinnostmi obce v procesu Ĝízení rozvoje 5. .................................................................................................................................. 5.1ÚZEMNÍ Cíle PLÁNOVÁNÍ a pojmy územního plánování ...................................................................................................... 26 území. PĜílohu tvoĜí podrobnČjší rozvedení, vysvČtlení pojmĤ a širší souvislosti nČkterých problémových okruhĤ. 5.2 Nástroje územního plánování............................................................................................................. 28 5.1 Cíle a pojmy územního plánování ...................................................................................................... 26 Souþástí této publikace jsou i odkazy na další využitelnou literaturu a související právní pĜedpisy. 5.2.1 ÚzemnČ plánovací dokumentace (ÚPD) ..................................................................................... 28 5.2 Nástroje územního plánování............................................................................................................. 28 5.2.2 ÚzemnČ plánovací podklady (ÚPP)............................................................................................. 29 5.2.1 ÚzemnČ plánovací dokumentace (ÚPD) ..................................................................................... 28 5.2.3 Územní rozhodnutí ...................................................................................................................... 29 5.2.2 ÚzemnČ plánovací podklady (ÚPP)............................................................................................. 29 5.3 1.1Role obcepĤsobnost v územním plánování 30 Dvojí obce ........................................................................................................ 29 5.2.3 Územní rozhodnutí ...................................................................................................................... 5.4 Proces poĜízení územního plánu obce a regulaþního plánu ........................................................... 31 5.3 Role obce v územním plánování ........................................................................................................ 30 Rozhodnutí o poĜízení ÚPD......................................................................................................... 31 Zákony 5.4.1 rozlišují dvojí pĤsobnost obce, tzn. i dvČ skupiny jejich úkolĤ. Samostatná pĤsobnost vymezuje prostor, 5.4 Proces poĜízení územního plánu obce a regulaþního plánu ........................................................... 31 práce, výbČrýR projektanta, smlouvy ............................................................... 31 v nČmž 5.4.2 obec PĜípravné uskuteþĖuje Ústavou podloženéuzavĜení právo na samosprávu. Do pĜenesené pĤsobnosti pak náleží 5.4.1 Rozhodnutí o poĜízení ÚPD......................................................................................................... 31 5.4.3obec PrĤzkumy a rozbory..................................................................................................................... 31 úkoly, které plní pro stát. Stát formou zákona je pĜenesl na obce z toho dĤvodu, že jsou nejblíže obþanĤm 5.4.2 PĜípravné práce, výbČr projektanta, uzavĜení smlouvy ............................................................... 31 a mohou se tak podílet na nČkterých úkolech státní správy. 5.4.3 PrĤzkumy a rozbory..................................................................................................................... 31 7

OBSAH SOUSTAVA DOKUMENTģ

5.5 5.6 5.7

ROZVOJ ROZVOJVESNICE VESNICE

5.4.4 Zadání ......................................................................................................................................... 32 SOUSTAVA DOKUMENTģ, 5.4.5 Koncept Ĝešení ............................................................................................................................ 33 KTERÉ OVLIVĕUJÍ (KTERÝMI LZE OVLIVĕOVAT) ROZVOJ OBCE 33 5.4.6 Projednání konceptu Ĝešení a zpracování souborného stanoviska ............................................. 5.4.7 Návrh........................................................................................................................................... 34 5.4.8 Projednání návrhu a jeho schválení ............................................................................................ 34 5.4.9 Další þinnosti poĜizovatele ÚPD .................................................................................................. 35 ZmČny územnČ plánovací dokumentace ........................................................................................... 36 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY Finanþní náklady na poĜízení ÚPD ..................................................................................................... 36 NAÚPD CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI ýasová nároþnost poĜízení ........................................................................................................ 36

6. DOKUMENTY POěIZOVANÉ JINÝMI SUBJEKTY ..................................................................................... 37


6.3 6.4

Strategie rozvoje ýR

Strategie rozvoje krajĤ

Územní systémy ekologické stability 37 Národní rozvojový plán krajiny.................................................................................... Programy rozvoje krajĤ Plánování v oblasti vodního hospodáĜství ....................................................................................... 40 Územní plán velkého územního celku 6.2.1 Ochrana pĜed záplavami ............................................................................................................. 40 Strategie rozvoje mikroregionĤ 6.2.2 Ochrana (popĜípadČ obnova) vodních ploch ............................................................................... 41 6.2.3 Ochrana vod pĜed zneþištČním ................................................................................................... 42 6.2.4 Ochrana pĜed vodní a vČtrnou erozí............................................................................................ 46 Lesní hospodáĜské plány ................................................................................................................... 47 Pozemkové úpravy .............................................................................................................................. 51 6.4.1 Úþel pozemkových úprav ............................................................................................................ 51 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY POěIZOVANÉ OBCÍ 6.4.2 Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) ....................................................................................... 51 Celostátní pozemkové úpravy (KPÚ) ......................................................................................... Celostátní 6.4.3 Komplexní 51 6.4.4 Postup procesu pozemkových úprav a role obce........................................................................ 52 6.4.5 Návrh komplexních pozemkových úprav..................................................................................... 53 Územní plán obce 6.4.6 Realizace pozemkových úprav.................................................................................................... 55 Program rozvoje obce Regionální Regionální 6.4.7 Financování................................................................................................................................. 56 Správní rozhodnutí napĜ.: územní rozhodnutí, vyhlášení CHKO, apod.

6.1 6.2

7. ÚZEMNÍ ěÍZENÍ ........................................................................................................................................... 57 Lokální

(Místní program obnovy vesnice)

Lokální

7.1 Úþel a funkce územního Ĝízení a vazba na územnČ plánovací dokumentaci nebo územnČ Regulaþní plán plánovací podklady ......................................................................................................................................... 57 7.2 Kompetence a dotþené orgány a osoby v územním Ĝízení.............................................................. 57 7.3 Územní rozhodnutí a jejich závaznost .................................................................................................... 58 8. SPOLUPRÁCE S VEěEJNOSTÍ .................................................................................................................. 59 8.1 8.2 14

PĜedpoklady ......................................................................................................................................... 59 Zásady .................................................................................................................................................. 61

ROZVOJ VESNICE

OBSAH ÚVOD

8.3 Postup poĜizování koncepþních dokumentĤ za úþasti veĜejnosti, volba vhodných technik ....... 62 1. ÚVOD 8.3.1 Úvodní fáze - identifikace problémĤ ............................................................................................ 62 8.3.2 Formulování cílĤregionĤ a zpracování strategiívyspČlého ........................................................................... Systematická péþe o rozvoj a obcídílþích je znakem státu. VytváĜení koncepcí rozvoje a 64 jejich 8.3.3 Projednávání a schvalování pĜipravovaných dokumentĤ ............................................................ 65 implementace je i jednou z priorit þlenských státĤ Evropské unie, jejímž þlenem je od 1. kvČtna 2004 i ýeská

republika. NaplĖování této priority klade velké nároky nejenPRÁVNÍ na ústĜední orgány státní správy, krajské orgány, 9. DALŠÍ DOPORUýENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍ PěEDPISY ........................................... 67ale i na jednotlivé obce. 9.1 Další doporuþená literatura ................................................................................................................ 67 Obecným cílem rozvoje venkova je uchování, obnova a rozvoj obcí, který by odpovídal potĜebám obyvatelstva 9.2 Související právní pĜedpisy ................................................................................................................ 67 i9.3 ochrany životního prostĜedí. I ve venkovských oblastech je však plánování rozvoje velmi nároþným, složitým Použitá literatura.................................................................................................................................. 68 a odpovČdným úkolem. PěÍLOHA A: MIKROREGIONY A VYTVÁěENÍ JEJICH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ............................... 71 Základním je plánování celkového rozvoje obce ve stĜednČdobém až dlouhodobém horizontu. Koncepce rozvoje PěÍLOHA B: PÉýE O KRAJINU..................................................................................................................... 87 obcí navazují na národní a regionální plánování. PĜedevším regionální plánování se snaží ovlivnit rozmístČní ekonomických aktivit a sociálních subvencí mezi jednotlivé regiony tak, aby byl omezen nerovnomČrný rozvoj. PěÍLOHA C: FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ ............................................................................................................ 92 Taková opatĜení bývají garantována vládou a mohou zahrnovat pĜímé investice do infrastruktury i do sociální struktury, fiskální stimuly k ovlivĖování rozhodování firem, týkajících se umístČní aktivit atp. Regionální plánování se pokouší o usmČrĖování rozvoje regionĤ pomocí urþité strategie, která spojuje fyzické zmČny s ekonomickou a sociální politikou. V souladu s politikou Evropské unie je u nás novČ podporováno mikroregionální plánování rozvoje, tedy plánování mikroregionĤ. PĜedkládaná publikace by mČla pomoci pracovníkĤm úĜadĤ malých obcí a pĜedevším samosprávám v tČchto obcích v orientaci o možnostech, jednotlivých zpĤsobech, využitelnosti a postavení obce pĜi plánování rozvoje na jejím území. Existence každého rozvojového dokumentu má opodstatnČní, je však nutno najít pro každou obec takový, nebo takové, které nejsou samoúþelné a vyhovují právČ potĜebám dané obce. Publikace obsahuje hlavní þást, která se zabývá úlohou, postavením a povinnostmi obce v procesu Ĝízení rozvoje území. PĜílohu tvoĜí podrobnČjší rozvedení, vysvČtlení pojmĤ a širší souvislosti nČkterých problémových okruhĤ. Souþástí této publikace jsou i odkazy na další využitelnou literaturu a související právní pĜedpisy.


ROZVOJ VESNICE

ÚVOD

1. ÚVOD Systematická péþe o rozvoj regionĤ a obcí je znakem vyspČlého státu. VytváĜení koncepcí rozvoje a jejich implementace je i jednou z priorit þlenských státĤ Evropské unie, jejímž þlenem je od 1. kvČtna 2004 i ýeská republika. NaplĖování této priority klade velké nároky nejen na ústĜední orgány státní správy, krajské orgány, ale i na jednotlivé obce. Obecným cílem rozvoje venkova je uchování, obnova a rozvoj obcí, který by odpovídal potĜebám obyvatelstva i ochrany životního prostĜedí. I ve venkovských oblastech je však plánování rozvoje velmi nároþným, složitým a odpovČdným úkolem. Základním je plánování celkového rozvoje obce ve stĜednČdobém až dlouhodobém horizontu. Koncepce rozvoje obcí navazují na národní a regionální plánování. PĜedevším regionální plánování se snaží ovlivnit rozmístČní ekonomických aktivit a sociálních subvencí mezi jednotlivé regiony tak, aby byl omezen nerovnomČrný rozvoj. Taková opatĜení bývají garantována vládou a mohou zahrnovat pĜímé investice do infrastruktury i do sociální struktury, fiskální stimuly k ovlivĖování rozhodování firem, týkajících se umístČní aktivit atp. Regionální plánování se pokouší o usmČrĖování rozvoje regionĤ pomocí urþité strategie, která spojuje fyzické zmČny s ekonomickou a sociální politikou. V souladu s politikou Evropské unie je u nás novČ podporováno mikroregionální plánování rozvoje, tedy plánování mikroregionĤ. PĜedkládaná publikace by mČla pomoci pracovníkĤm úĜadĤ malých obcí a pĜedevším samosprávám v tČchto obcích v orientaci o možnostech, jednotlivých zpĤsobech, využitelnosti a postavení obce pĜi plánování rozvoje na jejím území. Existence každého rozvojového dokumentu má opodstatnČní, je však nutno najít pro každou obec takový, nebo takové, které nejsou samoúþelné a vyhovují právČ potĜebám dané obce. Publikace obsahuje hlavní þást, která se zabývá úlohou, postavením a povinnostmi obce v procesu Ĝízení rozvoje území. PĜílohu tvoĜí podrobnČjší rozvedení, vysvČtlení pojmĤ a širší souvislosti nČkterých problémových okruhĤ. Souþástí této publikace jsou i odkazy na další využitelnou literaturu a související právní pĜedpisy.


ÚVOD SOUSTAVA DOKUMENTģ

ROZVOJ VESNICE



Hlavní úkoly obcí a souþasnČ zpĤsoby zajišĢování DOKUMENTģ, veĜejných statkĤ na municipální úrovni jsou souhrnnČ SOUSTAVA definovány v zákonu o obcích. Dle tohoto zákona do samostatné pĤsobnosti obcí zejména patĜí: KTERÉ OVLIVĕUJÍ (KTERÝMI LZE OVLIVĕOVAT) ROZVOJ OBCE x schvalování programu rozvoje a provádČní kontroly jeho plnČní, x hospodaĜení s majetkem obce, x poskytování a pĜijímání darĤ, x sestavování rozpoþtu obce, hospodaĜení podle nČj a vyúþtování hospodaĜení obce za uplynulý kalendáĜní rok, ROZVOJOVÉ DOKUMENTY x zĜizování trvalých nebo doþasných fondĤ, NA penČžních CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI x zakládání a zĜizování právnických osob a zaĜízení, popĜípadČ jejich rušení, x rozhodování o úþasti obcí v obchodních nadacích, Strategie rozvoje ýRspoleþnostech a vStrategie rozvoje krajĤ Národní rozvojový plán sazeb, Programy rozvoje krajĤ x stanovení druhu místních poplatkĤ a jejich Územní plán velkého územního celku x vydávání obecnČ závazných vyhlášek ve vČcech patĜících do samostatné pĤsobnosti, Strategie rozvoje mikroregionĤ x schvalování územního plánu obce a regulaþního plánu a vyhlašování jejich závazné þásti obecnČ závaznou vyhláškou, x rozhodování o vyhlašování místního referenda a realizace jeho výsledkĤ, x uzavírání dohod o zmČnČ hranic obce, x volba, zĜizování a ustanovování orgánĤ obce, ROZVOJOVÉ DOKUMENTY POěIZOVANÉ OBCÍ x rozhodování o þlenství obce v dobrovolném svazku obcí a ve sdružení obcí s mezinárodním prvkem, Celostátní Celostátní x úkoly v oblasti školství, sociální péþe, zdravotnictví a kultury, x místní záležitosti veĜejného poĜádku a zĜizování obecní (mČstské) policie, Územní plán obce obcek uspokojování potĜeb obþanĤ, jsou-li ve vlastnictví obce, x správa, údržba a provozování Program zaĜízenírozvoje sloužících Regionální Regionální x þistota obce, odvoz domovních odpadĤ a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou, odvádČní a þištČní odpadních vod, (Místnío program Lokální Lokální x ukládání sankcí podle zákona obcích, obnovy vesnice) Regulaþní plán x udČlování þestného obþanství obce, x udČlování cen obce. KromČ toho obec v samostatné pĤsobnosti dále zajišĢuje ve svém územním obvodu hospodáĜský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostĜedí. V pĜenesené pĤsobnosti obce vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zákony. Jedná se napĜ. o výkon státní správy na úseku hospodaĜení s byty, školství, dopravy a silniþního hospodáĜství, obrany státu, zemČdČlství, územního plánování, všeobecné vnitĜní správy, energetiky, kultury atd. Na rozdíl od samostatné pĤsobnosti je 8 14

ROZVOJ VESNICE

ÚVOD

však pĜenesená pĤsobnost pro obce diferencovaná podle možnosti kapacity jejich úĜadu, tj. vlastnČ nepĜímo podle velikosti obce a objemu finanþních prostĜedkĤ plynoucích z daĖového urþení. V nČkterých pĜípadech tak mĤže v oblasti pĜenesené pĤsobnosti dojít k územnímu pĜesáhnutí pĤsobnosti obce, pokud vykonává státní správu i pro jiné obce. Týká se to zejména povČĜených obecních úĜadĤ (zpravidla se jedná o mČsta). To však neznamená, že existují dva obecní rozpoþty, rozpoþet je pouze jeden a stát uhrazuje obcím urþitým zpĤsobem náklady, které jim výkonem svČĜené agendy vznikají (viz tabulka).

1.2 Soustava dokumentĤ, které ovlivĖují (kterými lze ovlivĖovat) rozvoj obce Podle charakteru a zpĤsobu poĜizování lze dokumenty, kterými lze ovlivĖovat rozvoj obce, rozdČlit takto: 1.2.1. Rozvojové dokumenty poĜizované obcí, 1.2.2. Rozvojové dokumenty poĜizované jinými subjekty, 1.2.3. Správní rozhodnutí.

1.2.1 Dokumenty poĜizované obcí Reálné fungování místních samospráv prokázalo, že rozvoj a prosperita každé obce závisí na schopnosti místních zastupitelstev analyzovat problémy a rozhodovat s uvážením všech rizik v dlouhodobém horizontu. To usnadĖují koncepþní dokumenty, které v delším þasovém horizontu urþují základní „strategii“ rozvoje obce. V naší legislativČ jsou zakotveny následující významné dokumenty. Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení), v platném znČní, ukládá obcím peþovat o vytváĜení podmínek pro rozvoj sociální péþe a uspokojování potĜeb svých obþanĤ, pĜedevším potĜeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojĤ, potĜeby informací, výchovy a vzdČlávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veĜejného poĜádku (§ 35 odst. 2). V § 84 odst. 2. písm. a) pak tento zákon uvádí na prvním místČ ve výþtu samostatných pĤsobností obce schvalování Programu rozvoje obce. Program rozvoje obce nemá závazný obsah ani vymezený vztah k územnímu plánování. Ve venkovských obcích je jako rozvojový dokument nejþastČji poĜizován Místní program obnovy vesnice. Poprvé byl definován v roce 1991 ve vládním dokumentu „Program obnovy vesnice“ novelizovaném usnesením vlády dne 11. 11. 1998 jako „Program obnovy venkova“. Místní program obnovy vesnice se liší od Programu rozvoje obce ve tĜech základních rysech: 1. má definovaný obsah a minimální období, pro které musí být zpracován, 2. má vymezený vztah k územnímu plánování, 9


ROZVOJ VESNICE

3. jeho poĜízení a schválení je pĜedpokladem a podmínkou zapojení obce do „Programu obnovy venkova“ SOUSTAVA DOKUMENTģ, a využívání jeho úþelových dotací.

KTERÉ OVLIVĕUJÍ (KTERÝMI LZE OVLIVĕOVAT) ROZVOJ OBCE

Podstatný vliv na život v obci, na sociální politiku, úroveĖ životního prostĜedí, ale i na ekonomické dĤsledky rozvoje obce má správné umístČní staveb, rozmístČní rĤzných þinností v území a jejich vzájemné vazby, vzájemná provozní návaznost a dopravní dostupnost jednotlivých funkcí a objektĤ a hospodárné využití ploch a pozemkĤ. Koordinace funkcí, objektĤ, vazeb, návazností, využití ploch a pozemkĤ a zájmĤ v území, v souladu s jeho možnostmi a podmínkami, je úlohou územního plánování. Základními dokumenty územního plánování ROZVOJOVÉ DOKUMENTY územnČ plánovací dokumentací naNA úrovni obce jsou územní plán obce a regulaþní plán. CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Obsah jednotlivých dokumentĤ, zpĤsob jejich poĜízení a jejich závaznost upravuje zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování aStrategie stavebním Ĝádu, (dále jen stavební rozvoje ýRv platném znČní, Strategie rozvoje krajĤ zákon) a zpodrobĖuje vyhláška MMR þ. 135/2001 Sb., oNárodní územnČ plánovacích podkladech a územnČ plánovací dokumentaci. rozvojový plán Programy rozvoje krajĤ Územní velkého územního celkusoustĜećuje na regionální V rámci pĜípravy ýeské republiky na vstup do Evropské unieplán se stále vČtší pozornost Strategie rozvoje mikroregionĤ pĜístupy v plánování a realizování rozvoje a na strukturální politiku pĜi poskytování dotací. V rozvoji venkova se tento trend promítá nejen narĤstající podporou rozvoje venkovských obcí, ale novČ také podporou sdružování obcí do mikroregionĤ, v jejichž rámci obce plánují a realizují zámČry, které mají nadobecní rozmČr.



Právo na sdružování místních orgánĤ zakotvila Evropská charta místní samosprávy. Asociaþní právo zde vychází z principu kooperace ve všech otázkách spoleþného zájmu. Tento princip zahrnuje i právo vytváĜení zájmových sdružení a svazkĤ, vþetnČ tČch,ROZVOJOVÉ jejichž úþelem je pĜeshraniþní spolupráce. ýlánek DOKUMENTY POěIZOVANÉ OBCÍ 10 stanoví, že právo místních orgánĤ stát se þlenem sdružení, která chrání a rozvíjí jejich spoleþné zájmy, resp. mezinárodního sdružení místních orgánĤ, musí být uznáno každým státem. Celostátní Celostátní V naší právní úpravČ jsou asociaþní práva zakotvena v zákonu o obcích þ. 128/2000 Sb., v platném znČní. plán obce V § 46 tohoto zákona je stanoveno, že obce mohou spolupracovatÚzemní na základČ smlouvy uzavĜené ke splnČní Program orozvoje obce dobrovolného svazku obcí nebo mohou zakládat právnické konkrétního úkolu, na základČ smlouvy vytvoĜení Regionální Regionální osoby podle zvláštního zákona dvČma nebo více obcemi. Pokud se obce stanou þleny dobrovolného svazku obcí, právní subjektivitu si zachovávají. V § 49 je vymezeno (Místní program obnovy vesnice) Lokální Lokální právní postavení svazku obcí, okruh jeho základních þinností, náležitostí jeho stanov a povinnosti související plán zrušení a zánik upravuje s pĜezkoumáním hospodaĜení svazku. Právní zpĤsobilosti svazku, Regulaþní jeho registraci, Obþanský zákoník v § 20i a § 20j. Také hospodaĜení upravuje zvláštní zákon. Obce, sdružené do mikroregionu, zpracovávají pro spoleþný postup strategické rozvojové dokumenty (plány). RovnČž tyto dokumenty nemají legislativnČ urþený obsah a formu, ale lze obecnČ doporuþit, aby shodnČ s doporuþeným obsahem Programu rozvoje obce, sestával strategický rozvojový dokument (plán) z þásti analytické, syntézy a zhodnocení výsledkĤ analytické þásti a navržení strategických cílĤ rozvoje mikroregionu vþetnČ urþení postupových krokĤ, které ke splnČní cílĤ povedou. 10 14

ROZVOJ VESNICE

ÚVOD

Strategický rozvojový dokument mikroregionu by mČl být zpracován minimálnČ na dobu 4 let (jedno volební období), jako výhodnČjší se však jeví dlouhodobČjší dokument, který mĤže být zpĜesĖován úpravou postupových krokĤ. Musí stanovit priority rozvoje mikroregionu, nelze pĜedpokládat, že pomocí tohoto dokumentu lze Ĝešit veškeré aspekty rozvoje území. Jednotlivé strategické cíle a postupové kroky je nutno navrhovat ve vzájemné vazbČ. Dokument je nutno považovat za otevĜený, tzn., že pĜi zmČnČ podmínek je nutno provČĜit úþelnost postupových krokĤ a pĜípadnČ je upravit. Do pĜípravy a projednávání dokumentu musí být vtažena veĜejnost (obyvatelé, zájmové skupiny, fyzické a právnické osoby, podnikající v území), v opaþném pĜípadČ bude realizovatelnost cílĤ velmi obtížná. Strategický rozvojový dokument musí být stanoven s ohledem na reálné možnosti mikroregionu, a to pĜedevším finanþní. (Dále viz PĜíloha A, kap. Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu.) RovnČž stavební zákon pamatuje na možné sdružování obcí ustanovením, že po dohodČ schvalujících orgánĤ se mĤže zpracovat územní plán spoleþnČ pro území více obcí.

1.2.2 Dokumenty poĜizované jinými subjekty Na rozvoj obcí mají vliv a do rozvojových dokumentĤ, poĜizovaných obcemi (mikroregiony), vstupují i rozvojové zámČry z dokumentĤ, poĜizovaných jinými subjekty, a to z tČchto dĤvodĤ: x podle platné legislativy musí být nČkteré plány zpracovány a rozvoj obce musí být Ĝízen v souladu s tČmito plány (napĜ. územní systémy ekologické stability), x územní plán obce i regulaþní plán musí ze zákona respektovat závaznou þást územního plánu velkého územního celku, x jestliže byl dokument poĜízen, je povinnost jej využít – napĜ. vymezení záplavového území se pĜebírá do územního plánu obce, x do rozvojových dokumentĤ obcí je vhodné využít poznatkĤ z jiných podkladĤ – oborových generelĤ, dílþích studií, plánu komplexních pozemkových úprav atd. Pro plánování rozvoje venkovských oblastí mají nejvČtší význam plány územních systémĤ ekologické stability, vodohospodáĜské plány, lesní hospodáĜské plány, plány komplexních pozemkových úprav a programy na zlepšení ekologické situace v krajinČ.

1.2.3 Správní rozhodnutí Rozvoj obce je usmČrĖován i správními rozhodnutími. Správní rozhodnutí vydávají orgány státní správy rĤzné úrovnČ na základČ výsledkĤ správního Ĝízení a jsou závazná pro dotþené subjekty. Správní rozhodnutí omezují využití území , napĜ. vyhlášení národního parku ve svých dĤsledcích upravuje režim využití území v obcích, která do tohoto území spadají. Jestliže obec poĜizuje rozvojový dokument, jsou vydaná správní rozhodnutí 11


ROZVOJ VESNICE

neopominutelnou souþástí podkladĤ,SOUSTAVA které je nutno DOKUMENTģ, využít. Pokud obec nemá platnou územnČ plánovací dokumentaci nebo jiný rozvojový dokument, jsou platná správní rozhodnutí jediným podkladem pro Ĝízení rozvoje KTERÉ OVLIVĕUJÍ (KTERÝMI LZE OVLIVĕOVAT) ROZVOJ OBCE obce. NejdĤležitČjším správním Ĝízením na úrovni obce je územní Ĝízení (viz kap. 7). ROZVOJOVÉ DOKUMENTY NA CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

12 14

Strategie rozvoje krajĤ Programy rozvoje krajĤ Územní plán velkého územního celku Strategie rozvoje mikroregionĤ

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY POěIZOVANÉ OBCÍ Celostátní

Regionální Lokální

Celostátní

Program rozvoje obce






Strategie rozvoje ýR Národní rozvojový plán

ROZVOJ VESNICE

CO NELZE PěI PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE OPOMENOUT

2. CO NELZE PěI PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE OPOMENOUT 2.1 Financování rozvojových dokumentĤ Obce nemohou realizovat rozvojové zámČry bez finanþních prostĜedkĤ. ZajištČní finanþních zdrojĤ je nejdĤležitČjším úkolem obecních financí. Jádrem systému municipálních financí je rozpoþet obce, jeho pĜíprava však vychází z priorit koncepce rozvoje obce. Kapitola o finanþním plánování je v pĜíloze C této pĜíruþky.

2.2 Spolupráce s veĜejností ChtČjí-li obce vytváĜet prostĜedí, kde lidé mohou žít ve vČtší harmonii se svým okolím a souþasnČ v nich povzbudit zájem o realizování rozvojových zámČrĤ, je nezbytné s nimi pĜi plánování i uskuteþĖování naplánovaných cílĤ být v neustálém kontaktu. Nestaþí však jen dobrá vĤle starosty a zastupitelstva, je také potĜeba s lidmi umČt tvoĜivČ spolupracovat. ZvlášĢ se této problematice vČnuje kapitola 8. pĜíruþky.

13

SOUSTAVA DOKUMENTģ

ROZVOJ VESNICE

SOUSTAVA DOKUMENTģ, KTERÉ OVLIVĕUJÍ (KTERÝMI LZE OVLIVĕOVAT) ROZVOJ OBCE

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY NA CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

14

Strategie rozvoje krajĤ Programy rozvoje krajĤ Územní plán velkého územního celku Strategie rozvoje mikroregionĤ

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY POěIZOVANÉ OBCÍ Celostátní

Regionální Lokální

Celostátní

Program rozvoje obce






Strategie rozvoje ýR Národní rozvojový plán

ROZVOJ VESNICE

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE

3. MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE 3.1 Místní program obnovy vesnice jako souþást Programu obnovy venkova Vládní dokument Program obnovy venkova (dále jen Program) vytyþuje jako hlavní cíl podporu obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí vytvoĜením organizaþních a ekonomických podmínek pro celkovou obnovu venkovského prostoru a rozvoj zdravého životního prostĜedí, zachování a rozvíjení pĜírodních a kulturních hodnot venkova. Pro naplnČní tohoto cíle Program definuje sedm základních okruhĤ priorit, které by jednotlivé místní programy obcí mČly naplĖovat: 1. udržení, obnova a rozvoj místních kulturních a spoleþenských tradic, životního stylu, pospolitosti obyvatel obce

a vČdomí vlastní odpovČdnosti za obnovu a rozvoj obce;

2. rozvíjení partnerských vztahĤ se sousedními obcemi i mČsty, se sousedícími mikroregiony a se spĜátelenými

obcemi za hranicí ýeské republiky;

3. rozvoj hospodáĜství, zejména využívajícího místních hmotných zdrojĤ a zamČstnávajícího místní obyvatele,

rozvoj podnikání zemČdČlského i nezemČdČlského, služeb, cestovního ruchu apod., rozvoj místního marketingu, klientely a distribuþních sítí místních výrobkĤ;

4. zachování a obnova vlastního obrazu obcí, jejich sepČtí s krajinou, zachování a obnova specifického rázu

venkovské zástavby, jeho pĜirozené a jedineþné pĤsobivosti v místČ a v krajinČ, obnova kulturních památek na venkovČ;

5. úprava veĜejných prostorĤ a staveb, zlepšení obþanské vybavenosti a technické infrastruktury, vþetnČ

technických zaĜízení zajišĢujících ochranu životního prostĜedí;

6. udržení, obnova a úþelné využití produkþního potenciálu okolní zemČdČlsky využívané krajiny v návaznosti na

vhodnou organizaci a využití pozemkĤ pĜi zachování a rozvíjení jejich pĜírodní, obytné a estetické hodnoty;

7. pĜevzetí spoluodpovČdnosti za udržování a rozvoj regeneraþní, rekreaþní a terapeutické funkce venkovského

prostoru.

Program obnovy venkova v souþasné dobČ rozlišuje úroveĖ: celostátní, krajskou, mikroregionální a obecní. VČtšina þinností, která se pĤvodnČ odehrávala na celostátní úrovni, zamČĜených pĜedevším na osvČtu, vzdČlávání, poradenství a dotování projektĤ, týkající se obnovy vesnice a rozvoje venkova, byla po zmČnČ administrativnČ správního uspoĜádání ýR svČĜena novČ ustanoveným krajĤm. Finanþní prostĜedky na realizaci Programu obnovy venkova byly zákonem þ. 1/2005 Sb., kterým se mČní zákon þ. 243/2000 Sb., o rozpoþtovém urþení výnosĤ nČkterých daní územním samosprávným celkĤm a nČkterým státním fondĤm (zákon o rozpoþtovém urþení daní), pĜevedeny do rozpoþtĤ krajĤ. SouþasnČ také v souvislosti se zapojením 15


ROZVOJ VESNICE

problematiky obnovy a rozvoje venkova do kontextu regionální politiky došlo k posílení podpory na úrovni mikroregionĤ (oproti úrovní jednotlivých obcí) a k uplatĖování územních a vČcných priorit.

3.2 Obsah Místního programu obnovy vesnice Tento dokument by mČl být podle místní situace a potĜeb sestaven z jednotlivých projektĤ, které podle Programu obnovy venkova jsou zaĜazeny do následujících okruhĤ: x v oblasti rozvoje sounáležitosti místních obyvatel s obcí a pĜirozenými regiony projekty, týkající se: a) výstav o historickém vývoji a navrhovaném rozvoji obce nebo jejích místních þástí, b) obnovení místní kroniky, vydávání místního zpravodaje, natáþení videoprogramĤ, c) zpracování a publikování seznamu místních pamČtihodností, kulturních památek, chránČné pĜírody a významných krajinných prvkĤ, d) podpory þinnosti spolkĤ, hnutí a zájmových organizací, zejména spojených s obnovou vesnice a krajiny a výchovou dČtí a mládeže, e) výchovné, osvČtové, informaþní a propagaþní þinnosti, vydávání periodik a úþelových publikací zamČĜených na obnovu vesnice; x v oblasti rozvoje hospodáĜství obce projekty zamČĜené na: f) zvýšení úrovnČ a rozvoj rĤzných forem zemČdČlské þinnosti vþetnČ místního zpracování zemČdČlské produkce v souladu s pĜírodními podmínkami, g) rozvoj vhodných druhĤ nezemČdČlské výroby a místního prĤmyslu, h) obnovu Ĝemesel, obchodu, služeb a podnikání, i) rozšíĜení pĜedpokladĤ pro domácí a cizinecký cestovního ruch, j) rozvoj pracovních pĜíležitostí, k) stabilizaci obyvatelstva, zejména vytváĜením podmínek k získání bydlení pro mladá manželství a pracovníky potĜebných profesí, podporou rozvoje vyhovující obþanské vybavenosti atp.; x v oblasti zachování, obnovy a údržby venkovské zástavby, projekty: l) smČĜující k zachování a obnovČ historické a urbanistické struktury a charakteru zástavby, m) týkající se obnovy objektĤ památkovČ hodnotných, n) zamČĜené na opravy a rekonstrukce veĜejných budov, vytváĜejících specifický místní výraz (radnice, kostel, škola, sokolovny, prodejny, hostinec), 16

ROZVOJ VESNICE


o) podporující opravy obytných domĤ, rekreaþních objektĤ, hospodáĜských stavení a dokladĤ lidového stavitelství, charakterizujících místní prostĜedí a tradice regionĤ, p) zamČĜené na obnovu a revitalizaci objektĤ drobné lidové a sakrální architektury a technických památek (pily, mlýny, kovárny, Ĝemeslné dílny), q) smČĜující k nápravČ architektonických a stavebních nešvarĤ, odstranČní cizích prvkĤ, docílení souladu ve výrazu obce, vþetnČ výmČn a úprav stavebních prvkĤ (omítek, nátČrĤ, obkladĤ oken a dveĜí, vrat, stĜech, pĜístavkĤ, oplocení, pĜedzahrádek apod.), r) zabývající se výkupem neobydlených a nevyužitých budov a jejich adaptací pro nové využití a zhodnocení; x v oblasti zkvalitnČní obþanské vybavenosti projekty, zamČĜené na obnovu, pĜípadnČ rozšíĜení nebo výstavbu: s) školských zaĜízení, t) zdravotnických stĜedisek þi ordinací, u) prostor pro kulturní a spoleþenské úþely, klubĤ pro dČti a mládež, v) zaĜízení pro staré obþany, w) tČlovýchovných a rekreaþních zaĜízení, x) zaĜízení obchodu a služeb, y) zaĜízení pro cestovní ruch - informaþních stĜedisek, nauþných stezek, ubytovacích zaĜízení atp.; x v oblasti veĜejných prostranství projekty, týkající se: a) úprav návsí a námČstí a veĜejných prostranství, b) úprav a zĜizování parkĤ, dČtských hĜišĢ, odpoþinkových a rekreaþních zelených ploch, c) výsadeb alejí a celkového doplnČní obce vhodnou zelení a propojení zelenČ v obci s krajinou, d) obnovy vodních ploch a vodoteþí, úprav hasiþských nádrží; x v oblasti technické infrastruktury, komunikací a dopravy projekty, zamČĜené na: e) rekonstrukci a budování chybČjících vodovodĤ, kanalizace, þistíren odpadních vod, f) plynofikaci, g) úpravu a dostavbu energetických objektĤ, sítí a veĜejného osvČtlení, h) zabezpeþení moderní telekomunikaþní a informaþní techniky, i) zlepšení dopravních pomČrĤ u stávajících místních komunikací - úprava spádĤ, polomČrĤ zakĜivení, vjezdĤ, j) budování chodníkĤ, parkovišĢ, k) zĜizování cyklistických cest, l) sbČr, odvoz a likvidaci tuhých odpadĤ, 17


ROZVOJ VESNICE

m) opatĜení ke zlepšování dopravní obslužnosti; x v oblasti ochrany a obnovy kulturní krajiny projekty, týkající se: n) provádČní komplexních pozemkových úprav, o) budování lokálních územních systémĤ ekologické stability a zelených pásĤ k ochranČ pĜed vodní a vČtrnou erozí, p) ochrany místních biotopĤ, pĜírodních útvarĤ a výtvorĤ; q) obnovy prostupnosti krajiny a jejího sepČtí s obcemi budováním pČších a cyklistických cest; r) údržby a obnovy vodních ploch a vodních tokĤ vþetnČ úprav jejich pĜirozených bĜehĤ a objektĤ s nimi spojených, jako jsou mostky a propustky, sanaci svážlivých terénĤ a strání a ochrany pĜed povodnČmi, podchycení a obnovy pramenĤ, s) obnovy silniþních a polních stromoĜadí, bĜehových porostĤ vodoteþí, budování vyhlídek a odpoþívadel, t) ochrany krajinného rázu a charakteristických kompoziþních prvkĤ.

3.3 Zásady pro pĜípravu Místního programu obnovy vesnice Místní program obnovy vesnice (MPOV) obec zpracovává nejménČ pro jedno volební období. Pokud má obec: schválený územní plán obce (regulaþní plán), schválené souborné stanovisko ke konceptu Ĝešení tohoto dokumentu, pĜípadnČ projednanou urbanistickou studii, musí MPOV na tento dokument vČcnČ navazovat. Pokud není k dispozici, musí být pĜed pĜijetím pĜihlášky do Programu obnovy venkova alespoĖ zpracována a projednána urbanistická studie. DĤvodem tohoto opatĜení je nezbytnost prokázat územnČ plánovací dokumentací (územnČ plánovacím podkladem) jasnou koncepci rozvoje obce pro delší období, zejména v oblasti využití území, infrastruktury a širších vazeb obce a zajistit bezkoliznost budoucí realizace MPOV. Další podmínkou úþasti obce v programu je ustanovení pracovní skupiny pro obnovu vesnice, složené ze zástupcĤ samosprávy, obþanských sdružení, spolkĤ, organizací, zemČdČlských družstev a místních podnikĤ, vlastníkĤ a uživatelĤ nemovitostí a místních obþanĤ. Pokud zpracovávaný MPOV má být skuteþnČ kvalitní, nesmí pracovní skupina být ustanovena pouze formálnČ, ale všichni úþastníci musí skuteþnČ aktivnČ spolupracovat na jeho tvorbČ. Význam þinnosti pracovní skupiny však nekonþí pĜípravou místního programu, ale je dĤležitá i pĜi realizaci jednotlivých zámČrĤ a projektĤ místního programu. Místní program obnovy vesnice si mĤže zpracovávat obec sama nebo mĤže jeho zpracování zadat vybranému zpracovateli. Ve druhém pĜípadČ je potĜeba se starat, aby dobĜe fungovala prĤbČžná spolupráce zpracovatele 18

ROZVOJ VESNICE


nejen se starostou obce, ale s celým zastupitelstvem a také s pracovní skupinou a další veĜejností. PodrobnČji je rozebrána spolupráce s veĜejností v kapitole 8.

3.4 Postup poĜizování místního programu obnovy vesnice Protože má Místní program obnovy vesnice sloužit jako stĜednČdobý až dlouhodobý koncepþní dokument, urþující celkovou strategii obnovy a rozvoje obce, musí být zpracován komplexnČ a provázanČ zahrnovat všechny aktivity vedoucí k naplnČní stanovených cílĤ obnovy a rozvoje obce, vþetnČ tČch, pro které obec nebude žádat dotace z prostĜedkĤ Programu obnovy venkova. V první fázi pĜípravy dokumentu spolupracuje místní samospráva s pracovní skupinou a odborníky na identifikování problémĤ, které je v obci potĜeba Ĝešit a na definování vzájemných vazeb mezi nimi. Druhou fází je formulování cílĤ, které by mČly být v obnovČ a rozvoji obce dosaženy a odhad horizontu jejich splnČní. Cíle, které lze naplnit pouze v dlouhodobém výhledu, by mČly být rozdČleny na dílþí cíle, které umožní postupné dosažení cílĤ vzdálených. Aby se podaĜilo mobilizovat obyvatele pro realizování cílĤ pĜipravovaného programu obnovy vesnice, musí mít zástupci obce a zpracovatelé na pamČti, že problémy, které budou Ĝešeny, musí pociĢovat obyvatelé jako závažné, a že navržené cíle musí být reálnČ splnitelné, souþasnČ také pĜitažlivé a motivující. V pĜípadČ, že obec mČla územnČ plánovací dokumentaci/urbanistickou studii zpracovanou již v dĜívČjším období, je nezbytné provČĜit, zda pro novČ formulované cíle, ke kterým by mČla obnova a rozvoj smČĜovat, uzemní þi regulaþní plán, pĜípadnČ urbanistická studie stanovují vhodné územní a regulaþní podmínky. Pokud tomu tak není, je nutno územnČ plánovací dokumentaci aktualizovat formou poĜízení zmČny. V této fázi je také nutné stanovit priority, tedy rozhodnout, které problémy je potĜeba Ĝešit pĜednostnČ. Po shromáždČní problémĤ a stanovení cílĤ a priorit nastává tĜetí fáze pĜípravy programu. Je to hledání strategií, které povedou k naplnČní stanovených cílĤ a vhodných postupĤ Ĝešení jednotlivých problémĤ, pĜípadnČ vzájemnČ provázaných problémĤ (problémových oblastí). Vždy je nutné peþlivČ zvážit, zda je navržený postup použitelný a zda povede k reálnému dosažení cíle. Praktickým výsledkem této etapy jsou zpracované dlouhodobé, stĜednČdobé a krátkodobé dílþí projekty, vždy podle povahy Ĝešeného problému a podle pĜedpokládané délky doby Ĝešení.

19


ROZVOJ VESNICE

PĜipravované projekty budou znaþnČ variabilní, od jednoduchých a zcela detailních, jako jsou úpravy jednotlivých veĜejných prostor nebo spoleþenské a kulturní a osvČtové akce, až po rozsáhlé projekty, napĜ. budování jednotlivých zaĜízení infrastruktury. Nezbytnou souþástí zpracovávaných projektĤ je také stanovení potĜebných materiálních, finanþních a popĜ. i lidských zdrojĤ. PĜi tom je potĜeba stanovit disponibilní zdroje obce a možnosti získat další prostĜedky z dotací atd. K disponibilním zdrojĤm patĜí i krytí þásti nákladĤ svépomocnou prací obyvatel, bezúplatný pronájem zaĜízení a strojĤ od místních podnikatelĤ apod. Vyþíslení této pomoci je dĤležité, pokud pĜedpokladem získání dotace na realizaci nČkterého programu je stanoven podíl, který musí zajistit obec ze svých prostĜedkĤ. Souþástí realizovatelných dílþích projektĤ je i þasový harmonogram, který musí být s dosažitelnými prostĜedky v souladu.

20

ROZVOJ VESNICE

PROGRAM ROZVOJE OBCE

4. PROGRAM ROZVOJE OBCE 4.1 Úþel Programu rozvoje obce Program rozvoje obce má obcím pomoci hledat optimální cestu k Ĝešení existujících hospodáĜských, sociálních, demografických a jiných problémĤ a k pokud možno bezkonfliktnímu budoucímu vývoji. Z právního hlediska je program dokumentem koordinaþním, který nemá charakter obecnČ závazného pĜedpisu. ZámČry obsažené v programu jsou závazné pouze pro poĜizovatele (obec), ostatní fyzické a právnické osoby jsou programem vázány jen v míĜe, s níž samy vysloví svĤj souhlas. Obsah Programu rozvoje obce není stanoven závazným pĜedpisem, zákon o obcích (zákon þ.128/2000 Sb. v platném znČní) de facto ukládá místní samosprávČ povinnost stanovit vČcné požadavky obce na investiþní þinnost, rozšiĜování a zkvalitĖování služeb obyvatelstvu apod. Význam, který zákon tomuto dokumentu pĜikládá, však vyplývá mj. ze skuteþnosti, že v zákonČ o obcích je jeho zpracování pĜedĜazeno sestavování rozpoþtu. Metodiku zpracování ani obsahový standard tohoto dokumentu však zákon neurþuje. Z této skuteþnosti vyplývá i fakt, že Ĝada þeských mČst a obcí má k dispozici rozvojový dokument, který má jiný název (Strategický plán rozvoje, Akþní plán rozvoje apod.), ale svým zamČĜením a významem se jedná v podstatČ o dokument totožný s Programem rozvoje obce.

4.2 Doporuþený obsah Programu rozvoje obce Ministerstvo pro místní rozvoj doporuþilo základní obsah komplexního Programu rozvoje obce. Komplexní Program rozvoje obce by mČl dlouhodobČ koordinovat veĜejné a soukromé aktivity demografického, ekonomického, sociálního, kulturního, ekologického i územního charakteru. Hlavním smyslem programu je organizace všeobecného rozvoje obce, která sladí jednotlivé zájmy tak, aby obec jako celek prosperovala. Doporuþený obsah:

1. ANALÝZA SITUACE OBCE 1.1. Základní charakteristika obce a její poloha 1.2. Širší vztahy obce a) regionální kontext b) mikroregionální a lokální kontext, bezprostĜední územní vazby obce 21


ROZVOJ VESNICE

c) vliv vnČjších vazeb obce na sociálnČ ekonomické vztahy obce d) vnČjší vazby obecní správy k jiným subjektĤm 1.3. Rozbor složek a funkþních systémĤ obce a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p)

demografická situace trh práce bydlení komerþní služby a maloobchodní sféra školství zdravotnictví sociální péþe a veĜejnČ prospČšné služby prĤmyslová výroba a stavebnictví zemČdČlské aktivity Ĝemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity doprava a komunikace technická infrastruktura kultura a ochrana kulturních památek rekreaþní aktivity, cestovní ruch spoleþenské a sportovní aktivity prostorové uspoĜádání

1.4. Ekonomická situace obce a) struktura ekonomiky obce b) majetková situace obce c) rozpoþtová situace obce 1.5. Podnikatelské aktivity v obci 1.6. Ekologická situace a ochrana životního prostĜedí ve správním území obce 1.7. Sociopolitická situace obce (sociální, politické a kulturní aspekty ovlivĖující rozvoj obce) 1.8. Správa obce a) struktura veĜejné správy obce a její vnitĜní organizace b) funkce obecních institucí pĜi Ĝešení problémĤ obce 1.9. Analýza obecnČ závazných vyhlášek obce v samostatné i pĜenesené pĤsobnosti a jiných aktĤ veĜejné správy 22

ROZVOJ VESNICE


1.10. Místní správa a rozvoj obce v názorech obþanĤ 2. ROZVOJOVÉ ŠANCE OBCE (PěEDPOKLADY A SILNÉ STRÁNKY) 2.1. Základní charakteristika 2.2. Funkþní charakteristika a) b) c) d)

šance jako nemČnné danosti šance realizovatelné vnČjším zásahem šance realizovatelné koordinaþní þinností obce šance realizovatelné Ĝídicí þinností obce

3. ROZVOJOVÉ PROBLÉMY OBCE (LIMITY, BARIÉRY, SLABÉ STRÁNKY, NEBEZPEýÍ) 3.1. Základní charakteristika 3.2. Funkþní charakteristika a) limity a bariéry jako nemČnné danosti b) problémy ovlivnitelné vnČjšími zásahy c) problémy ovlivnitelné koordinaþní þinností obce 4. SYNTETICKÉ ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH ŠANCÍ A PROBLÉMģ OBCE A MOŽNOST REÁLNÉHO VYUŽITÍ MAJETKU NA ÚZEMÍ OBCE 5. STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE OBCE 6. NÁVRH OPATěENÍ 6.1. VČcná 6.2. Normativní 6.3. Organizaþní 7. KATALOG PROJEKTģ Projekty Ĝešení dílþích problémĤ obce ve struktuĜe: a) cíl projektu b) zdĤvodnČní projektu c) organizaþní a finanþní zajištČní projektu 23


ROZVOJ VESNICE

8. ZPģSOBY REALIZACE PROGRAMU ROZVOJE OBCE 9. MOŽNOSTI VYUŽITÍ RģZNÝCH DOTAýNÍCH, PODPģRNÝCH AJ. FONDģ ýR A EVPROPSKÉ UNIE Program rozvoje obce v komplexním pojetí je dokumentem x s dlouhodobou, stĜednČdobou i krátkodobou úrovní, svojí úþinností v nČkterých oblastech pĜesahuje jednotlivá volební období i horizont územního plánu, je schopen zároveĖ stanovovat cíle rozvoje i reagovat na aktuální problémy, x který stanovuje rámcová pravidla rozvoje, vytyþuje hlavní cíle rozvoje a pĜipravuje realizaci tČchto cílĤ napĜ. formou dílþích projektĤ, x který identifikuje problémy obce pĜedevším z hlediska obyvatel; obþané jsou pĜizváni ke spolupráci od samého poþátku zpracování programu a vytváĜí tak širší prostor pro aktivní spolupráci obyvatel, podnikĤ a organizací na plánování spoleþné budoucnosti. Cíle a strategie programu rozvoje je potĜeba prezentovat formou grafĤ, jednoduchých schématických mapek a textĤ tak, aby tyto výstupy mohly sloužit nejen odborné veĜejnosti, ale byly srozumitelné pro všechny obyvatele obce. Malé venkovské obce (pokud nedají pĜednost MPOV) pĜi poĜizování programu rozvoje obce budou vycházet z uvedené osnovy, jednotlivé body budou naplĖovat podle konkrétních problémĤ a potĜeb obce.

4.3 ýasový prĤbČh zpracování a realizace programu rozvoje obce Z hlediska þasového postupu zpracování a revidování mĤžeme program rozvoje obce rozþlenit na nČkolik etap:

1) PĜi analýze situace obce se vychází z existujících dokumentĤ, generelĤ, územních plánĤ, dĜíve zpracovaných

analýz, ze sociologických prĤzkumĤ, anket a dalších šetĜení a z právního a institucionálního základu. Výsledkem je popis a rozbor v osnovČ uvedených problémových okruhĤ. Souþástí jsou databáze údajĤ pro jednotlivé problémové okruhy, které je možné prĤbČžnČ doplĖovat a dále využívat, napĜ. vybrané þásti se mohou stát souþástí informaþního systému obce.

2) PĜíprava vhodné strategie rozvoje se neobejde bez pĜedstavy o tom, jak by mČla obec v budoucnosti

vypadat. Taková „vize“ je koncovým bodem a musí být dekomponována na dílþí cíle. Aby bylo možné tyto cíle urþit, je potĜeba analyzovat rozvojové šance i problémy obce. K tomuto úþelu se používá SWOT analýza, která je hodnotí z aspektu vnitĜních silných stránek (S) a vnitĜních slabých stránek (W) i vnČjších pĜíležitostí (O) a vnČjších hrozeb (T).

24

ROZVOJ VESNICE


3) Stanovení cílĤ rozvoje obce a formulování optimální strategie rozvoje tedy vychází z výsledkĤ analýzy

souþasného stavu, vyhodnocení variantních scénáĜĤ rozvoje a respektuje sociopolitickou situaci v obci. Strategie rozvoje obce obsahuje doporuþení, jak dosáhnout stanovených cílĤ rozvoje a vyhnout se pĜitom možným hrozbám rozvoje. K tomu musí smČĜovat i navrhovaná opatĜení.

4) Pro naplnČní dílþích cílĤ se pĜipravují dlouhodobé, stĜednČdobé a krátkodobé technické a organizaþní

projekty. Tyto projekty mají nejen rĤzné þasové horizonty realizace, ale jsou i variabilní z hlediska rozsahu - od projektĤ zcela detailních (napĜ. veĜejné osvČtlení, úpravy jednotlivých významných veĜejných prostor) až po programy s rozsáhlými spoleþenskými a územními dĤsledky (realizace ÚSES, politika bydlení). Jejich souþástí musí být i organizaþní a finanþní zajištČní projektu. Proto je pĜínosné si také pĜipravit pĜehled dotaþních, podpĤrných a dalších fondĤ, o jejichž prostĜedky se obec bude pĜi realizování Programu rozvoje obce ucházet.

5) Na poþátku každého volebního období je potĜeba program rozvoje revidovat, podle potĜeby upĜesnit cíle a upravit projekty, pĜípadnČ pĜipravit nové potĜebné projekty.

25

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

ROZVOJ VESNICE

5. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 5.1 Cíle a pojmy územního plánování Podstatný vliv na život v obci, na sociální politiku, úroveĖ životního prostĜedí, ale i na ekonomické dĤsledky rozvoje obce má správné umístČní staveb, rozmístČní rĤzných þinností v území a jejich vzájemné vazby, vzájemná provozní návaznost a dopravní dostupnost jednotlivých funkcí a objektĤ a hospodárné využití ploch a pozemkĤ. Koordinace funkcí, objektĤ, vazeb, návazností, využití ploch a pozemkĤ a zájmĤ v území, v souladu s jeho možnostmi a podmínkami, je úlohou územního plánování. Územní plánování na úrovni obce je tedy usmČrĖováním a regulováním jejího územního rozvoje. Územní rozvoj se realizuje stavebními þinnostmi, na kterých se podílí celá Ĝada subjektĤ, a to jak sektoru veĜejného, tak sektoru soukromého, reprezentovaného investory bytové a ostatní výstavby, vþetnČ výstavby komerþního obþanského vybavení. UmístČní staveb v území je možné pouze na základČ územního rozhodnutí, které se u jednoduchých staveb mĤže slouþit se stavebním povolením. Územní rozhodnutí vydávají pĜíslušné stavební úĜady na základČ územního Ĝízení, jehož úþastníkem je vždy obec. V rámci územního Ĝízení se posoudí soulad zamýšlené stavby s cíli a zámČry územního plánování a požadavky k ochranČ zdraví a životního prostĜedí. Podkladem pro územní Ĝízení je územnČ plánovací dokumentace (ÚPD). Není-li pro území zpracována, slouží pro územní Ĝízení územnČ plánovací podklady (ÚPP) a skuteþnosti, zjištČné vlastním prĤzkumem stavebního úĜadu. Zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní (dále jen stavební zákon), stanovuje cíle a úkoly územního plánování takto:

(1) Územní plánování soustavnČ a komplexnČ Ĝeší funkþní využití území a vČcnČ a þasovČ koordinuje výstavbu a jiné þinnosti ovlivĖující rozvoj území.

(2) Územní plánování vytváĜí pĜedpoklad trvalého souladu všech pĜírodních, civilizaþních a kulturních hodnot

v území, zejména se zĜetelem na péþi o životní prostĜedí a ochranu jeho hlavních složek - pĤdy, vody a ovzduší.

Cíle a úkoly územního plánování stanovené ve stavebním zákonČ vytváĜejí z územního plánování nástroj regulace rozvoje území, který prakticky jako jediný je schopen koordinovat rĤzné, þasto i protichĤdné, zájmy v pĜíslušném území. Územní plánování reguluje pĜedevším funkþní a prostorové uspoĜádání území a stanoví limity jeho využití. Pod pojmem „využití území“ rozumíme: x úþel využití (urþení, pro jakou þinnost, funkci, funkþní složku a jakým zpĤsobem bude území využito), 26

ROZVOJ VESNICE


x intenzitu využití (napĜ. poþet bytĤ, množství obyvatel na jednotku plochy, poþet obyvatel/ha atd.). Limity využití území jsou vyjádĜenou pĜekážkou pro využití území. Mají obecnou platnost a jsou odvozeny ze zákonĤ, vyhlášek, platné územnČ plánovací dokumentace a správních rozhodnutí. PotĜeba omezit využití území vzniká z celé Ĝady dĤvodĤ (napĜ. ochrana zdraví, životního prostĜedí, právo þlovČka v území na pĜimČĜený prostor, ochrana pĜírody a krajiny, zajištČní dobrých podmínek života pro všechny živé bytosti v území, atd.). Jako pĜíklady limitĤ uvádíme: x

Urþitá þinnost produkuje hluk, exhalace, otĜesy - zhoršující životní prostĜedí. Limit buć zakazuje umístČní takové þinnosti do urþité þásti území, nebo stanovuje pĜípustnou míru pĤsobení þinnosti, pĜedepisuje ochranná pásma, pĜípadnČ odstupy.

x

Urþitá þinnost je mimoĜádnČ citlivá na vnČjší vlivy (napĜ. nemocnice, speciální výroba, mateĜská škola atd.). Limit stanovuje podmínky okolního pĤsobení pro lokalizaci této þinnosti v území.

x

Limitem se chrání zdroje vody a nerostných surovin.

x

V území, které je mimoĜádnČ ekologicky cenné (napĜ. zvláštČ chránČná území pĜírody nebo významné krajinné prvky) nebo je potĜebné pro uchování ekologické rovnováhy okolních ploch (napĜ. prvky ÚSES), je limitováno jakékoliv využití pro potĜeby þlovČka.

Pod pojmem „uspoĜádání území“ rozumíme: x druh využití (zastavČné území, druh zástavby, volné plochy a jejich druh - zeleĖ, námČstí - apod.), x intenzitu využití (v podstatČ pomČr mezi zastavČnými a volnými plochami, podlažnost objektĤ atd.). Zásady uspoĜádání a využití území jsou závazné podmínky, které je nutno dodržet pĜi realizování zámČrĤ rozvoje v území. Urþují úþel, zpĤsob, omezení a podmínky uspoĜádání a využití území. Zásady se promítají do závazné þásti územnČ plánovací dokumentace jako regulativy. Regulativy jsou tedy závazná ustanovení (závazná þást územnČ plánovací dokumentace), vyjádĜená slovnČ, þíselnČ nebo graficky. Regulativy vycházejí z potĜeb území, Ĝešeného územnČ plánovací dokumentací. Stanovení regulativĤ má Ĝadu souvisejících jevĤ - napĜ. regulativ omezující intenzitu zástavby má vliv na ceny pozemkĤ v pĜíslušném území apod. Je proto nutné peþlivČ vážit úþelnost každého regulativu a dĤsledky jeho zavedení. Regulativy stanovují závazné podmínky pro zpracování podrobnČjšího stupnČ územnČ plánovací dokumentace a dále pro správní Ĝízení pĜi rozhodování o rozvoji a využití území (územní a stavební Ĝízení). Proto musí být stanoveny v územnČ plánovací dokumentaci jednoznaþnČ a srozumitelnČ.

27


ROZVOJ VESNICE

5.2 Nástroje územního plánování Základními nástroji územního plánování jsou územní rozhodnutí, územnČ plánovací dokumentace a územnČ plánovací podklady.

5.2.1 ÚzemnČ plánovací dokumentace (ÚPD) Územní plán obce (ÚPO) je základním dokumentem pro usmČrĖování jejího rozvoje. Stanoví základní koncepci územního rozvoje a Ĝeší funkþní využití ploch. Dále Ĝeší jejich vzájemné uspoĜádání a stanoví základní regulaci území. Tím vytváĜí závazná pravidla pro harmonický rozvoj území i pro soulad jednotlivých þinností (pĜi omezení jejich pĜípadných negativních vlivĤ na pĜípustnou míru). ZajišĢuje ochranu a zlepšení životního prostĜedí a ochranu neobnovitelných pĜírodních zdrojĤ. V územním plánu obce se vyznaþují hranice souþasnČ zastavČného území a vymezují hranice zastavitelného území. Územní plán se zpracovává pro celé správní území obce. Regulaþní plán (RP) se zpravidla zpracovává následnČ po územním plánu obce, a to pĜedevším pro ty þásti správního území obce, kde se pĜedpokládá vČtší výstavba nebo pĜestavba. Zpracovává se v podrobnosti jednotlivých pozemkĤ. Upravuje nejen funkþní využití, ale i plošné a prostorové uspoĜádání, které je dáno napĜ. vymezením stavebních a jiných regulaþních þar, výškou objektĤ, odstupy objektĤ, tvarem stĜech atd. Regulaþní plán se mĤže zpracovat i pro celé správní území obce, což je reálné zpravidla u menších obcí. V pĜípadČ, že pro obce nebyl pĜed regulaþním plánem zpracován územní plán, vyznaþí se hranice souþasnČ zastavČného území a stanoví se hranice zastavitelného území obce v regulaþním plánu. Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) poĜizují kraje pro vymezené území více obcí. V tomto plánu se stanoví - v pĜíslušné míĜe podrobnosti - území pro stavby, jejichž význam pĜekraþuje úroveĖ obcí, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury a dále nadregionální a regionální systémy ekologické stability, uzemí speciálních zájmĤ a regulativy velkého územního rozsahu. Pro obce, spadající do území Ĝešeného tímto dokumentem, je ÚP VÚC dĤležitý, protože zde mohou uplatnit zájmy a potĜeby, pĜesahující jejich vlastní správní území. Stavební zákon stanoví, že územní plán obce i regulaþní plány musí respektovat závaznou þást pĜíslušného územního plánu velkého územního celku. To mĤže mít pro obec závažné dĤsledky: neuplatní-li obec vþas a úspČšnČ zásady vlastních (již schválených) územnČ plánovacích dokumentĤ do Ĝešení pozdČji zpracovávaného územního plánu velkého územního celku, je nutno (formou zmČn) uvést dĜíve schválenou územnČ plánovací dokumentaci obce s plánem velkého územního celku do souladu.

28

ROZVOJ VESNICE


5.2.2 ÚzemnČ plánovací podklady (ÚPP) ÚzemnČ plánovací podklady slouží zejména jako podklad pro zpracování, pĜípadnČ zmČny územnČ plánovací dokumentace. V pĜípadČ, že není územnČ plánovací dokumentace pro obec zpracována, slouží také stavebnímu úĜadu jako podklad pro územní rozhodování. ÚPP se neschvalují a nemají právní závaznost. ÚzemnČ plánovacími podklady jsou: urbanistická studie, územní generel, územní prognóza a územnČ technické podklady. Pro potĜeby obce jsou dĤležité pĜedevším urbanistická studie a územnČ technické podklady. Urbanistická studie Ĝeší územnČ technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Zpracovává se pro þást, nebo i pro celé správní území obce. Za urþitých, stavebním zákonem stanovených podmínek, mĤže nahradit koncept Ĝešení územního plánu obce nebo regulaþního plánu. V takovém pĜípadČ musí obsah urbanistické studie splĖovat ustanovení o základním obsahu ÚPD a urbanistická studie se musí projednat (dle § 21 odst. 6 stavebního zákona). V malých obcích dosud þasto nahrazuje územní plán obce. Územní generel Ĝeší podrobnČ otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny. Využívá se pĜedevším pĜi zpracování ÚPD pro Ĝešení problémových þástí. Územní prognóza slouží k provČĜení možností rozvoje území v dlouhodobém výhledu, a to na základČ komplexních rozborĤ (stav životního prostĜedí, demografické a sociální podmínky a pĜedpoklady rozvoje, ekonomické pĜedpoklady rozvoje, rozbory technických podmínek v území atd.). Zpracovává se pĜedevším pĜi Ĝešení problémĤ pĜi zpracování ÚPN VÚC a v praxi se využívá velmi málo. ÚzemnČ technické podklady (ÚTP) tvoĜí úþelovČ zamČĜené a soustavnČ doplĖované soubory údajĤ o území, charakterizující jeho stav a podmínky. Využívají se jako podklady pĜi poĜizování ÚPD, ostatních ÚPP nebo výjimeþnČ i pro územní rozhodování.

5.2.3 Územní rozhodnutí Mezi nástroji územního plánování má územní rozhodnutí zvláštní postavení. Na rozdíl od jiných nástrojĤ je jeho poĜizovatelem stavební úĜad a existence územního rozhodnutí pĜed vydáním stavebního povolení je (s výjimkami stanovenými v § 32 stavebního zákona) nezbytná. Územní rozhodnutí se vydává na základČ ukonþeného územního Ĝízení (Úě). Proces územního Ĝízení je stanoven stavebním zákonem. Pro obec je v procesu územního Ĝízení dĤležitá skuteþnost, že obec je úþastníkem každého územního Ĝízení (dále viz kap. 7.1.).

29


ROZVOJ VESNICE

5.3 Role obce v územním plánování Od 1.7.1998 se podle stavebního zákona stala každá obec (bez ohledu na velikost a význam) orgánem územního plánování a byl na ni pĜenesen výkon státní správy v této oblasti. Tím, že obce získaly kompetence orgánu územního plánování, byla posílena jejich pravomoc pĜi prosazování spoleþných zájmĤ, a to nejen v dialogu se soukromým sektorem, ale i v dialogu s orgány státní správy. Obcím, jako orgánĤm územního plánování, jsou tak svČĜeny pravomoci, ale zároveĖ významné povinnosti spojené s odpovČdností za svČĜené území. Jsou to zejména následující povinnosti: x Obec soustavnČ sleduje stav a využití území svého správního obvodu. x Obec poĜizuje územnČ plánovací podklady, potĜebné pro rozvoj svého území. x Obec poĜizuje, v souladu s potĜebami svého rozvoje, územnČ plánovací dokumentaci pro své správní území. V procesu poĜízení a schválení ÚPD má obec dvojí roli:

1) Obec jako poĜizovatel vykonává státní správu v pĜenesené pĤsobnosti. PoĜízení ÚPD (územního plánu obce

a regulaþního plánu) je odbornČ nároþnou prací, která má významné právní dopady. Za poĜízení ÚPD zodpovídá obecní úĜad, který pĜíslušné odborníky pro tuto þinnost zamČstnává, nebo smluvnČ zajišĢuje. OdpovČdnost za poĜízení ÚPD v souladu s pĜedpisy nese vždy obec, bez ohledu na to, zda je ÚPD poĜizována pracovníky úĜadu nebo na základČ smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou. Zákon þ. 320/2002 Sb., o zmČnČ a zrušení nČkterých zákonĤ v souvislosti s ukonþením þinnosti okresních úĜadĤ, umožĖuje obci, aby požádala o poĜízení ÚPD také obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností.

2) Obec jako schvalující orgán vykonává funkci samosprávy ve smyslu zákona o obcích. Obec rozhoduje

o poĜízení ÚPD a schvaluje jednotlivé fáze poĜizování, tj. zadání, souborné stanovisko ke konceptu Ĝešení a výsledný návrh a dále vydává obecnČ závaznou vyhlášku k závazné þásti schválené ÚPD. Schvalujícím orgánem je zastupitelstvo obce.

PoĜízení ÚPD je nejdĤležitČjší, ale také odbornČ, þasovČ i finanþnČ nejnároþnČjší þinností obce na úseku územního plánování.

30

ROZVOJ VESNICE


5.4 Proces poĜízení územního plánu obce a regulaþního plánu 5.4.1 Rozhodnutí o poĜízení ÚPD PodnČt k poĜízení ÚPD mĤže dát kdokoliv. Rozhodnutí o poĜízení ÚPD pĜísluší zastupitelstvu obce. Jakmile zastupitelstvo obce rozhodne o poĜízení ÚPD, zahájí obec (jako poĜizovatel) pĜípravné práce.

5.4.2 PĜípravné práce, výbČr projektanta, uzavĜení smlouvy PĜípravné práce jsou þinností poĜizovatele, který shromáždí a vyhodnotí veškeré dostupné podklady a informace o území, pĜedchozí zpracovanou územnČ plánovací dokumentaci, správní rozhodnutí o území (tj. platná územní rozhodnutí již vydaná a pĜipravovaná) a další podklady, poĜizované orgány státní správy. PoĜizovatel zajistí zároveĖ mapové podklady (státní mapová díla) s vyznaþením hranic katastru a hranic správního území obce. VýbČr projektanta je þinností, které musí obec vČnovat náležitou pozornost. Projektantem (zpracovatelem ÚPD) mĤže být pouze ta fyzická osoba, která obdržela oprávnČní k vybraným þinnostem ve výstavbČ (viz § 46 a) stavebního zákona). Pro zpracování ÚPD to musí být oprávnČní dle zákona ýNR þ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektĤ … ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Výjimku tvoĜí zpracování prĤzkumĤ a rozborĤ, pro které není takové oprávnČní požadováno. Je ale výhodné povČĜit budoucího projektanta ÚPD zpracováním prĤzkumĤ a rozborĤ, aby se s územím dokonale seznámil ještČ pĜed zapoþetím prací na územnČ plánovací dokumentaci. PĜi výbČru projektanta je vždy nutno postupovat v souladu se zákonem þ. 40/2004 Sb. v platném znČní, o veĜejných zakázkách. PĜi výbČrovém Ĝízení není možno pĜihlížet pouze k nabízené cenČ, ale zejména ke kvalitČ nabídky a k zárukám, že uchazeþ je schopen dodat dílo v požadovaném rozsahu a kvalitČ v dohodnutém termínu. Velkou pozornost je nutno rovnČž vČnovat formulaci smlouvy na zpracování ÚPD. PĜedmČt smlouvy o dílo na zpracování ÚPD vychází ze schváleného zadání.

5.4.3 PrĤzkumy a rozbory PrĤzkumy a rozbory se zpracovávají v rámci pĜípravných prací poĜizovatele a pĜedcházejí návrhu zadání ÚPD. Jejich cílem je vyhodnotit souþasný stav v území, rozvojové tendence, stĜety zájmĤ a problémy v území. Souþástí prĤzkumĤ a rozborĤ jsou - vedle popisu v textové þásti - i grafické pĜílohy. Neopominutelnou souþástí prĤzkumĤ a rozborĤ je výkres limitĤ využití území, kde jsou zakresleny limity, vyplývající z právních pĜedpisĤ a správních 31


ROZVOJ VESNICE

rozhodnutí. PĜedepsán je rovnČž problémový výkres, který souhrnnČ zachycuje hlavní stĜety zájmĤ v Ĝešeném území a nejdĤležitČjší problémy, které by mČly být ÚPD Ĝešeny. ZávČr textové þásti tvoĜí okruhy problémĤ k Ĝešení ÚPD. Stavební zákon ani provádČcí vyhláška nestanovují oblasti, které musí obsahovat prĤzkumy a rozbory. Zkušenosti však ukazují, že pro kvalitní zpracování ÚPD je nutné soustĜedit se zejména na informace z následujících oblastí: x demografie, x hospodáĜské, sociální a kulturní podmínky, x ochrana pĜírody, x ochrana kulturních památek, x ochrana nerostných a jiných zdrojĤ, x technická infrastruktura, x doprava, x ochrana a tvorba životního prostĜedí, x hospodaĜení s odpady, x zvláštní zájmy (vojenská a civilní ochrana) vþ. záplavových území, x stav, potĜeba a pĜedpoklady rozvoje bydlení, obþanského vybavení, výroby, rekreace atd. PrĤzkumy a rozbory reflektující výše uvedené oblasti se následnČ promítnou i do problémového výkresu.

5.4.4 Zadání Zadání je vstupním dokumentem do procesu poĜizování ÚPD. Jeho zpracování je povinností poĜizovatele. PoĜizovatel v zadání navrhne a formuluje hlavní cíle a požadavky pro vypracování ÚPD na základČ znalosti území a jeho problémĤ, pĜípravných prací, vyhodnocení dosud zpracovaných dokumentĤ pro toto území a provedených prĤzkumĤ a rozborĤ. PĜíprava kvalitního zadání je prvním krokem k zajištČní kvality výsledného územnČ plánovacího dokumentu, jehož souþástí je i výkres limitĤ využití území. Již v prĤbČhu pĜípravy zadání mĤže docházet ke stĜetĤm zájmĤ v území (napĜ. mezi obcí a vlastníky pozemkĤ, potenciálními investory, pĜípadnČ i orgány státní správy). Zadaní proto musí být zcela jednoznaþnČ formulováno. Základní obsah zadání územního plánu obce, regulaþního plánu a územního plánu velkého územního celku je uveden v PĜíloze þ. 1 k vyhlášce MMR þ. 135/2001 Sb., o územnČ plánovacích podkladech a územnČ plánovací dokumentaci. 32

ROZVOJ VESNICE


Zadání se veĜejnČ projednává. Místo a den projednání oznámí poĜizovatel veĜejnou vyhláškou. Návrh zadání musí být vystaven u poĜizovatele 30 dnĤ k veĜejnému nahlédnutí. Do 15 dnĤ od posledního dne vystavení mĤže každý uplatnit své námČty. PoĜizovatel zašle dále návrh zadání jednotlivČ dotþeným orgánĤm státní správy (DOSS). Návrh zadání musí být s tČmito orgány vždy dohodnut. Musí být projednán rovnČž s nadĜízeným orgánem územního plánování. S návrhem zadání ÚPD seznámí poĜizovatel sousední obce a informuje je též o dalším prĤbČhu poĜizování. Návrh zadání schvaluje v pĜípadČ územního plánu obce a regulaþního plánu zastupitelstvo obce.

5.4.5 Koncept Ĝešení Na základČ schváleného zadání zajistí poĜizovatel nejdĜíve zpracování konceptu Ĝešení ÚPD projektantem. Koncept Ĝeší komplexnČ rozvoj území, vČtšinou ve variantách. Obsahuje textovou a grafickou þást. Základní obsah ÚPD je rozsahu, jako budoucí návrh. Obsahuje vždy i návrh závazné þásti ÚPD. V pĜípadČ variant provede projektant i jejich vyhodnocení, aby bylo možno lépe rozhodnout o výbČru budoucí varianty pro zpracování návrhu. Koncept Ĝešení se veĜejnČ projednává, souþástí projednání je i obecnČ srozumitelný výklad. Místo a dobu projednání oznámí poĜizovatel veĜejnou vyhláškou 30 dnĤ pĜedem. Po tuto dobu musí být koncept vystaven k veĜejnému nahlédnutí - uveden v PĜíloze þ. 2 vyhlášky MMR þ. 135/2001 Sb. Vlastníci pozemkĤ a staveb, jejichž práva jsou dotþena Ĝešením, mohou podat své námitky do 30 dnĤ od veĜejného projednání. K námitkám podaným po této lhĤtČ se nepĜihlíží. Ve stejné lhĤtČ mĤže uplatnit své pĜipomínky veĜejnost. Dotþené orgány státní správy a nadĜízený orgán územního plánování vyzve poĜizovatel vždy jednotlivČ, aby sdČlily svá stanoviska do 30 dnĤ od veĜejného projednání. Ke stanoviskĤm podaným po této lhĤtČ se nepĜihlíží.

5.4.6 Projednání konceptu Ĝešení a zpracování souborného stanoviska Na základČ výsledkĤ projednání konceptu Ĝešení zpracuje poĜizovatel návrh souborného stanoviska s pokyny pro zpracování návrhu ÚPD, vþetnČ posouzení splnČní požadavkĤ zadání a požadavkĤ nadĜízeného orgánu územního plánování. Souborné stanovisko dohodne poĜizovatel s dotþenými orgány státní správy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhĤtČ. PoĜizovatel pak pĜedloží zastupitelstvu obce souborné stanovisko (spolu s vyjádĜením nadĜízeného orgánu územního plánování) ke schválení. Zastupitelstvo obce souborné stanovisko schvaluje.

33


ROZVOJ VESNICE

V obci, kde dosud není platná ÚPD, slouží koncept Ĝešení po schválení souborného stanoviska (do doby schválení návrhu ÚPD) jako závazný podklad pro územní Ĝízení.

5.4.7 Návrh Návrh dopracovává vybranou variantu Ĝešení. Podmínky a požadavky souborného stanoviska ke konceptu Ĝešení jsou pro zpracování návrhu rozhodující. (Souborné stanovisko mĤže napĜ. rozšíĜit obsah návrhu oproti konceptu Ĝešení). PĜi pĜevzetí zpracovaného návrhu zkontroluje poĜizovatel jeho úplnost a soulad se souborným stanoviskem a zadáním. Návrh ÚPD je vystaven u poĜizovatele 30 dnĤ k veĜejnému nahlédnutí, což poĜizovatel oznámí veĜejnou vyhláškou. V zájmu bezproblémového schválení návrhu je vhodné použít i další zpĤsoby, jak informovat veĜejnost, pĜípadnČ i znovu zajistit obecnČ srozumitelný výklad k vybranému Ĝešení. V tomto výkladu by mČla být vČnována pozornost informaci, jakým zpĤsobem byly v návrhu zohlednČny pĜipomínky, vznesené ke konceptu Ĝešení. Do 15 dnĤ od posledního dne vystavení návrhu mĤže ještČ každý (vþetnČ vlastníkĤ pozemkĤ a staveb) uplatnit své poslední pĜipomínky.

5.4.8 Projednání návrhu a jeho schválení Dotþené orgány státní správy vyrozumí poĜizovatel o vystavení návrhu jednotlivČ, a to 15 dnĤ pĜedem. Tyto orgány uplatní svá stanoviska do 15 dnĤ od posledního dne vystavení návrhu. Návrh musí být s tČmito orgány dohodnut. PoĜizovatel pak pĜedloží zastupitelstvu obce zprávu o projednání ÚPD a vyhodnocení stanovisek a pĜipomínek spolu s návrhem na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s vyĜízením námitek. PĜed schválením je nutno návrh ÚPD pĜedložit k posouzení nadĜízenému orgánu územního plánování. NadĜízený orgán posuzuje soulad obsahu návrhu a postup pĜi jeho projednávání se stavebním zákonem a ostatními právními pĜedpisy. Výsledek posouzení sdČlí nadĜízený orgán poĜizovateli do 30 dnĤ. V pĜípadČ, že shledá nedostatky, je poĜizovatel povinen zajistit jejich odstranČní. ÚPD lze schválit pouze na základČ souhlasného stanoviska nadĜízeného orgánu. Pokud nadĜízený orgán nesdČlí své stanovisko do 30 dnĤ, pak platí, že s posuzovaným návrhem ÚPD souhlasí. 34

ROZVOJ VESNICE


Po zajištČní všech pĜedcházejících krokĤ vypracuje poĜizovatel podklady pro schválení ÚPD. Nutnou souþástí je návrh vymezení závazné a smČrné þásti ÚPD. Návrh ÚPD schvaluje zastupitelstvo obce. Výsledkem jeho jednání je usnesení o schválení ÚPD, které obsahuje: x výrok o schválení, x výrok o vymezení závazné þásti ÚPD, x výrok o vyĜízení námitek k návrhu a zdĤvodnČní nerespektování námitek ke konceptu Ĝešení ÚPD, x výrok o ukonþení platnosti územnČ plánovací dokumentace, která je nahrazována novČ schválenou ÚPD. Na základČ výroku o schválení vypracuje pĜíslušný orgán obce obecnČ závaznou vyhlášku k závazné þásti schválené ÚPD. Dále zastupitelstvo obce vymezí v ÚPD smČrnou þást, jejíž úpravy svČĜuje do pravomoci poĜizovatele, tj. pĜíslušného orgánu obce. PĜi schvalování návrhu ÚPD je nutno si uvČdomit, že pĜi schvalování nelze mČnit návrh, který byl projednán, dohodnut s DOSS a odsouhlasen nadĜízeným orgánem územního plánování. Pokud by se pĜi schvalování návrhu vyskytly pĜipomínky, které by bránily schválení, je nutno návrh vrátit poĜizovateli k zajištČní pĜepracování a takto upravený návrh znovu pĜedepsaným zpĤsobem projednat a dohodnout.

5.4.9 Další þinnosti poĜizovatele ÚPD PoĜizovatel rozešle jmenovitČ do 30 dnĤ po schválení pĜíslušným osobám rozhodnutí o námitkách k návrhu a opatĜí ÚPD schvalovací doložkou. Schválenou ÚPD poĜizovatel v jednom vyhotovení uloží, pro úþely evidence ukládá rovnČž dokladovou þást procesu poĜizování. V jednom vyhotovení se rovnČž poskytne pĜíslušnému stavebnímu úĜadu a nadĜízenému orgánu ÚP. ObecnČ závaznou vyhlášku spolu se schématem hlavního výkresu zašle poĜizovatel dotþeným orgánĤm státní správy. (Schéma hlavního výkresu znázorĖuje zjednodušenČ hlavní principy Ĝešení s uvedením všech údajĤ, nutných pro další þinnost dotþených orgánĤ státní správy). Dále poĜizovatel informuje nadĜízený orgán územního plánování o nabytí úþinnosti obecnČ závazné vyhlášky. PoĜizovatel rovnČž zpracovává a prĤbČžnČ aktualizuje (a to již od zahájení prací na ÚPD) registraþní listy územnČ plánovací dokumentace obce (vþetnČ jejich zmČn) a urbanistické studie. Tyto registraþní listy jsou podkladem pro evidenci územnČ plánovací þinnosti. (Obsah registraþního listu je v pĜílohách 5 a 6 vyhlášky þ. 135/2001 Sb.). Pro celostátní vyhodnocení této þinnosti se zasílají registraþní listy nadĜízenému orgánu ÚP a ústĜednímu orgánu ÚP. (V souþasné dobČ je ústĜedním orgánem povČĜen evidencí Ústav územního rozvoje v BrnČ.) 35


ROZVOJ VESNICE

5.5 ZmČny územnČ plánovací dokumentace Orgán územního plánování, který poĜídil ÚPD, soustavnČ sleduje, zda se nezmČnily podmínky, za kterých byla ÚPD schválena. PĜi zmČnČ podmínek poĜídí zmČnu ÚPD. PotĜebu zmČny územního plánu obce mĤže vyvolat i následné schválení územního plánu velkého územního celku, zmČnu regulaþního plánu pak následné schválení územního plánu obce. Na obsah zadání, konceptu Ĝešení a návrhu zmČn, stejnČ jako na jejich projednávání, se pĜimČĜenČ vztahují ustanovení stavebního zákona o zadání, konceptu Ĝešení a návrhu ÚPD. (Pojem „pĜimČĜenČ“ je nutno chápat tak, že nelze krátit práva dotþených vlastníkĤ pozemkĤ a staveb, nebo opomenout pĜi projednávání dotþené orgány státní správy, jestliže se zmČna týká zájmĤ, které chrání, stejnČ tak jako vyjádĜení nadĜízeného orgánu ÚP). ZmČnu závazné þásti územního plánu obce a regulaþního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.

5.6 Finanþní náklady na poĜízení ÚPD Náklady, spojené s poĜízením ÚPD , hradí obec. Podle stavebního zákona však mĤže požadovat þásteþnou nebo úplnou náhradu nákladĤ od fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potĜebou bylo poĜízení vyvoláno. Jednání o úhradČ nové ÚPD nebo její zmČnČ mĤže být tedy napĜ. souþástí jednání o vstupu investora na území obce. Výši nákladĤ lze rámcovČ odhadnout z honoráĜového Ĝádu ýeské komory architektĤ, kde je podle urþitých kritérií stanovena cena za ÚPD. Jednotliví projektanti ale samozĜejmČ mohou smluvní cenu stanovit odlišnČ a záleží na dohodČ mezi smluvními stranami. Je však nutno mít na zĜeteli, že pokud by nabízená cena byla výraznČ nižší, než cena obvyklá, mĤže se stát, že také kvalita pĜedaného díla bude menší, než by objednatel oþekával.

5.7 ýasová nároþnost poĜízení ÚPD Od podnČtu k poĜízení ÚPD do jejího schválení je nutno poþítat s dobou spíše v letech než v mČsících. Stavební zákon urþuje lhĤty pro vystavení, projednání ÚPD v jednotlivých fázích, které je nutno dodržet, urþitý þas samozĜejmČ vyžaduje zpracování všech stanovených etap a kromČ toho je nutno poþítat s tím, že se mohou vyskytnout problémy, které zpracování a projednání pozdrží – dohadování DOSS (dotþených orgánĤ státní správy), námitky vlastníkĤ , odstranČní nedostatkĤ, které zjistil nadĜízený orgán ÚP apod. ýas, potĜebný pro zpracování jednotlivých etap, nelze obecnČ odhadnout, záleží pĜedevším na velikosti Ĝešeného území a problémech, které je nutno ÚPD Ĝešit. 36

ROZVOJ VESNICE

DOKUMENTY POěIZOVANÉ JINÝMI SUBJEKTY

6. DOKUMENTY POěIZOVANÉ JINÝMI SUBJEKTY 6.1 Územní systémy ekologické stability krajiny Cílem plánování a tvorby územních systémĤ ekologické stability (ÚSES) je zastavit dosavadní nepĜíznivý trend vývoje ekologické stability a trvale zajistit zachování biologické rozmanitosti krajiny. Zákon þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní, definuje ÚSES jako vzájemnČ propojený soubor pĜirozených i pozmČnČných, avšak pĜírodČ blízkých ekosystémĤ, které udržují pĜírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patĜí podle tohoto zákona mezi základní povinnosti pĜi obecné ochranČ pĜírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany pĜírody ve spolupráci s orgány vodohospodáĜskými, ochrany zemČdČlského pĤdního fondu a státní správy lesního hospodáĜství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníkĤ a nájemcĤ pozemkĤ, jeho vytváĜení je veĜejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemkĤ, obce i stát. Projektování územních systémĤ ekologické stability krajiny Ve venkovské krajinČ ýech, Moravy a Slezska je jen málo oblastí, kde kostra ekologické stability funguje jako optimálnČ propojený územní systém. Ekologicky významné segmenty krajiny, tvoĜící kostru ekologické stability, které zĤstaly zachovány zpravidla na místech zemČdČlsky a lesnicky obtížnČji využitelných, jsou obvykle prostorovČ izolovány, nepravidelnČ rozloženy a velmi þasto mají nedostateþnou rozlohu. Proto je tĜeba kostru ekologické stability doplnit novČ navrhovanými skladebnými prvky, úþelnČ rozmístČnými na základČ prostorových a funkþních kritérií tak, aby v budoucnosti vznikl optimálnČ fungující územní systém ekologické stability krajiny. PĜi projektování územních systémĤ ekologické stability krajiny v ýR je používán metodický postup, založený na uplatnČní pČti základních kritérií: 1. rozmanitost potenciálních pĜírodních ekosystémĤ, 2. prostorové vztahy ekosystémĤ v krajinČ, 3. aktuální stav krajiny, 4. prostorové parametry biocenter a biokoridorĤ, 5. spoleþenské limity a zámČry. Vzniklý generel ÚSES, obsahující návrh biocenter, biokoridorĤ a interakþních prvkĤ je oborovým dokumentem státní ochrany pĜírody. Vzhledem k odlišným prostorovým rámcĤm, odlišným prostorovým parametrĤm, charakteru a významu biocenter a biokoridorĤ i rozdílnému zpĤsobu zajištČní ochrany a péþe rozlišujeme územní systémy na místní, regionální a nadregionální. 37


ROZVOJ VESNICE

NejdĤležitČjšími skladebnými prvky územních systémĤ jsou biocentra. Biocentrum (centrum biotické diverzity) je území, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek má umožnit trvalou existenci druhĤ pĜirozeného genofondu krajiny. Biocentra jsou vymezována tak, aby zahrnovala celou škálu pĜírodních i þlovČkem podmínČných pĜirozených spoleþenstev venkovské krajiny v urþité oblasti. Biocentra rozlišujeme na existující a navrhovaná v plánech ÚSES. OptimálnČ funkþní jsou již v souþasné dobČ existující biocentra s pĜírodními a pĜirozenými ekosystémy s vysokým stupnČm ekologické stability na celé ploše vymezeného území. Biocentrum mĤže tvoĜit napĜ. pĜirozená doubrava, buþina, suĢová javoĜina, prameništní olšina, kvČtnatá louka nebo rybník, obklopený mokĜadními travinnými spoleþenstvy. V tČch oblastech, kde je naprostý nedostatek zbytkĤ pĜírodních a pĜirozených spoleþenstev, je nutné biocentra vytváĜet novČ. Plochy, rezervované v krajinČ v plánech ÚSES pro budoucí založení biocentra, oznaþujeme jako navrhovaná biocentra. V souþasné dobČ mohou být na území navrhovaných biocenter ekosystémy s nízkým stupnČm ekologické stability, þlovČkem silnČ zmČnČné, napĜ. pole, smrková monokultura þi dokonce skládka odpadĤ. V budoucnu bude nutno tato území pĜetvoĜit tak, aby zde našly vhodné podmínky druhy pĜirozeného genofondu krajiny. Biokoridory (biotické koridory) propojují biocentra a umožĖují migraci, kontakty a šíĜení organismĤ. Na rozdíl od biocenter nemusí umožĖovat trvalou existenci všech druhĤ zastoupených spoleþenstev. Díky biokoridorĤm vzniká z prostorovČ oddČlených biocenter v krajinČ ekologická síĢ. Nejhustší a nejsouvislejší síĢ biokoridorĤ ve venkovské krajinČ tvoĜí bĜehové porosty, lemující toky Ĝek a potokĤ, vytvoĜená pĜirozenými spoleþenstvy vrb, olší a jasanĤ s podrostem mokĜadních a vlhkomilných druhĤ. V intenzivnČ využívané zemČdČlské polní krajinČ mají funkci biokoridorĤ novČ vysazené lesní pásy a také pĜirozená spoleþenstva na mezích, kamenicích a agrárních terasách, které spojují biocentra.Význam biokoridorĤ je pro rĤzné skupiny organismĤ odlišný v závislosti na zpĤsobech pohybu a rozšiĜování. Pro nČkteré druhy organismĤ jsou v kulturní krajinČ biokoridory zcela nezbytné, napĜ. pro ménČ pohyblivé druhy bezobratlých živoþichĤ þi pro ty druhy rostlin, jejichž semena šíĜí mravenci. Biokoridory jsou, obdobnČ jako biocentra, buć existující, nebo navrhované v plánech ÚSES na místech, kde bude nutné nové biokoridory vytvoĜit. Nejlépe fungují biokoridory souvislé, tvoĜené po celé délce pĜirozenými spoleþenstvy s vysokým stupnČm ekologické stability. MénČ vyhovující jsou biokoridory pĜerušované, rozdČlené jednou nebo nČkolika bariérami, napĜ. pruhem pole, komunikací, þi zastavČnou plochou.Význam biokoridorĤ není omezen na zprostĜedkování migrace organismĤ. PĜispívají ke zvýšení ekologické stability krajiny také tím, že rozdČlují rozsáhlé bloky polí nebo lesních monokultur. Mezi základní typy skladebných souþástí ÚSES na místní úrovni patĜí interakþní prvky. Oznaþujeme tak malá území s pĜirozenými spoleþenstvy, vytváĜející existenþní podmínky nČkterým rostlinám a živoþichĤm, významnČ ovlivĖujícím fungování ekosystémĤ kulturní krajiny. Interakþní prvky mají menší plochu než biocentra a biokoridory, velmi þasto jsou prostorovČ izolovány. Typickými interakþními prvky jsou napĜ. keĜová spoleþenstva lesních okrajĤ, remízky, skupiny stromĤ, ba i solitérní staré stromy v polích, drobné prameništní mokĜady, keĜová 38

ROZVOJ VESNICE


a travinobylinná spoleþenstva na mezích a kamenicích, vysokokmenné sady se starými ovocnými stromy, aleje, skupiny listnatých dĜevin v jehliþnatých monokulturách. V interakþních prvcích nacházejí prostĜedí pro život napĜ. opylovaþi kulturních rostlin a predátoĜi, omezující hustotu populací škĤdcĤ zemČdČlských i lesních kultur. Interakþní prvky zprostĜedkovávají pĜíznivé pĤsobení biocenter a biokoridorĤ na okolní, ekologicky ménČ stabilní krajinu. ýím hustší je síĢ interakþních prvkĤ, tím úþinnČjší je v intenzivnČ využívané venkovské krajinČ stabilizaþní pĤsobení ÚSES. Významné krajinné prvky lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizaþní funkce. Registraci významných krajinných prvkĤ provádí povČĜené obecní úĜady, které ji zároveĖ oznámí vlastníkovi, pĜípadnČ nájemci dotþeného pozemku, územnČ pĜíslušnému stavebnímu úĜadu a obci. Poþet registrovaných významných krajinných prvkĤ ve správním obvodu obce dokumentuje nejen stav pĜírody, ale i pozornost, kterou starosta, zastupitelstvo a místní obyvatelé vČnují zachování pĜírodních hodnot. Pro ekologickou stabilizaci venkovské krajiny mají nejvČtší význam místní (lokální) územní systémy, neboĢ tvoĜí v krajinČ nejhustší síĢ a þlení tak pĜevládající plochy ménČ ekologicky stabilních polí nebo jehliþnatých lesních monokultur. Minimální plocha lokálních biocenter se podle typu spoleþenstva pohybuje mezi 1-3 ha, maximální pĜípustná délka biokoridorĤ þiní 1-2 km, minimální nutná šíĜka þiní 10-20 m. Soustavu místních biocenter a biokoridorĤ doplĖují interakþní prvky. Skladebné souþásti místních územních systémĤ mají obvykle více funkcí. Nejedná se tedy o území, která by sloužila výhradnČ ochranČ biodiverzity. Lokálním biocentrem mĤže tedy být i hospodáĜsky využívaný les s pĜirozenou dĜevinnou skladbou a lokální biokoridory mohou být zakládány tak, aby souþasnČ fungovaly jako protierozní ochranné lesní pásy. Jiné funkþní využití souþástí místního ÚSES ovšem nesmí být v rozporu s jejich hlavním posláním, kterým je ochrana biologické rozmanitosti a nesmí narušovat jejich ekologickou stabilitu. Regionální ÚSES tvoĜí soustava biocenter, propojených biokoridory, reprezentujících rozmanitost potenciálních pĜírodních ekosystémĤ v rámci jednotlivých biogeografických regionĤ. Regionální biocentra musí v cílovém stavu vyhovovat vyšším kvalitativním i prostorovým parametrĤm, neboĢ regionální ÚSES musí zajišĢovat podmínky trvalé existence vČtšímu druhovému spektru organismĤ než lokální územní systém. Nadregionální ÚSES tvoĜí soustava biocenter a biokoridorĤ nadregionálního významu. V každém z 90 biogeografických regionĤ ýR je vybráno nejménČ jedno nadregionální biocentrum s plochou nejménČ 1 000 hektarĤ, kde by v cílovém stavu mČla pĜevažovat pĜirozená spoleþenstva. Jádrová území nadregionálních biocenter obvykle tvoĜí zvláštČ chránČná území, ponechaná pĜírodnímu vývoji. Cílem vymezování nadregionálních biocenter je jednak zajistit podmínky pro existenci i tČm skupinám živoþichĤ, které mají vČtší prostorové nároky, jednak vytvoĜit pĜíznivé podmínky pro dlouhodobý pĜírodní vývoj spoleþenstev a populací, charakteristických pro daný bioregion.

39


ROZVOJ VESNICE

Generel ÚSES je nutno pĜi poĜizování územního plánu obce porovnat s rĤznými dalšími zájmy na využití území a kompromisnČ najít vyhovující Ĝešení pĜípadných stĜetĤ. Teprve zaþlenČním návrhu ÚSES do závazné þásti územního plánu obce se z generelu ÚSES stává obecnČ závazný plán ÚSES. Tvorba nových skladebných prvkĤ ÚSES Nelze oþekávat, že všechny návrhy nových biocenter, biokoridorĤ a interakþních prvkĤ budou bezprostĜednČ realizovány. Tvorba optimálnČ vyvážené ekologické sítČ, zahrnující stávající i novČ zakládané þásti od lokálních biocenter až po evropsky významné biokoridory, bude nespornČ trvat nČkolik desetiletí. Hlavním posláním v souþasné dobČ zpracovávaných a schvalovaných generelĤ a plánĤ ÚSES je zabezpeþit pro tuto tvorbu v krajinČ potĜebný prostor. Nezastupitelné místo pĜi realizacích navržených biocenter, biokoridorĤ a interakþních prvkĤ budou mít obce, jejich úsilí je a bude podporováno dotaþní politikou státu i EU.

6.2 Plánování v oblasti vodního hospodáĜství Pro každou vesnici a její okolí lze potĜebná hlavní opatĜení v oblasti vodního hospodáĜství shrnout do nČkolika základních bodĤ spoleþných pro zastavČné území i krajinu. Z hlediska vodního hospodáĜství (i hlediska ekologického) jde zejména o: x ochranu pĜed záplavami, x ochranu (popĜípadČ obnovu) vodních ploch, x ochranu vod pĜed zneþištČním, x ochranu bioty (rostlin a živoþichĤ), x ekologickou stabilitu území.

6.2.1 Ochrana pĜed záplavami PĜi ochranČ pĜed záplavami jde o ochranu pĜed povodĖovými prĤtoky s pravidelným opakováním 1, 5, 20, 50 a 100 let – jedná se o výskyt povodnČ, který je dosažen nebo pĜekroþen prĤmČrnČ jedenkrát za 1, 5, 20, 50 a 100 let. Tato ochrana se þlení napĜ. na ochranu: x luþních pozemkĤ a lesĤ - postaþuje kapacita vodního toku na tĜicetidenní (Q30denní) až jednoletou vodu (Q1), 40

ROZVOJ VESNICE


x orné pĤdy - podle její bonity je potĜebná kapacita koryta vodního toku na pČtiletou (Q5) až dvacetiletou vodu (Q20), x velmi cenné orné pĤdy (sady, chmelnice apod.) – je vhodná ochrana na vodu alespoĖ dvacetiletou (Q20) lépe však na vyšší, x rozptýlené zástavby - je potĜebná kapacita koryta vodního toku na více než dvacetiletou vodu (Q20), x souvislé zástavby - je potĜebná kapacita koryta vodního toku na více než padesátiletou vodu (Q50), x historické vesnické zástavby - je vhodná ochrana na vodu alespoĖ stoletou (Q100). V mnoha pĜípadech je docílení výše uvedeného stupnČ ochrany obtížné, a to jak z dĤvodĤ finanþních, protože správci vodních tokĤ - aĢ jimi je obec, Lesy ýR nebo ZemČdČlská vodohospodáĜská správa - nemusí disponovat dostateþnými finanþními prostĜedky, aby byli schopni požadavky ochrany v dohledné dobČ realizovat, tak i z dĤvodĤ technických, neboĢ potĜebná plocha k pĜevedení stanoveného prĤtoku vody v obci (tj. plocha bez zástavby nebo plocha bez komunikaþní sítČ), nebývá mnohdy k dispozici. Pak pĜichází v úvahu snížit kulminaci povodĖových prĤtokĤ „zadržováním vody v krajinČ“, tj. napĜ. vodními nádržemi nebo inundaþními prostory ale i suchými nádržemi tzv. poldry, popĜípadČ odlehþovacími kanály (obtoky) mimo obec. PĜitom je zĜejmé, že zejména výstavba malých vodních nádrží (rybníkĤ), mĤže být prospČšná i z mnoha dalších dĤvodĤ, jak vyplývá z následujícího textu. Vyjmenovaná protipovodĖová opatĜení jsou technická díla, která jsou s ohledem na plošné nároky situována mimo zastavČné území obce. Musí být zohlednČny v povodĖových plánech obce, musí být správnČ vlastníky provozovány, s þímž souvisí i manipulaþní Ĝády. Stavby na ochranu pĜed povodnČmi jsou vodní díla, sloužící k ochranČ proti škodlivým úþinkĤm vody. Územní plány obcí, které obec poĜizuje, musí mít zakresleno záplavové území a z této povinnosti vyplývá i potĜeba regulativĤ vztažených k protipovodĖové ochranČ, které se schválením územního plánu stávají závaznými.

6.2.2 Ochrana (popĜípadČ obnova) vodních ploch V zástavbČ i v krajinČ mimo zástavbu tvoĜí vodní plochy významnou dominantu a podle ýSN 752410 „Malé vodní nádrže“ je lze z funkþního hlediska rozdČlit na nádrže: x zásobní (napĜ. vodárenské, závlahové, prĤmyslové apod.), x ochranné neboli retenþní (mezi tyto druhy patĜí i poldry, tj. „suché“ nádrže, dešĢové, protierozní apod.), x rybochovné, x upravující vlastnosti vody (napĜ. usazovací, biologické aerobní nebo anaerobní, doþišĢovací apod.), 41


x x x x x x

ROZVOJ VESNICE

hospodáĜské (napĜ. pro chov drĤbeže, protipožární apod.), speciální úþelové (napĜ. vyrovnávací, pĜeþerpací, recirkulaþní apod.), asanaþní (napĜ. záchytné, rekultivaþní, laguny apod.), rekreaþní (napĜ. pĜírodní koupalištČ apod.), na ochranu bioty (na ochranu flory, na ochranu fauny), krajinotvorné a v obytné zástavbČ (napĜ. návesní rybníky, okrasné, umČlé mokĜady apod.).

Ve vČtšinČ pĜípadĤ nejde o nádrže jednoúþelové a jejich umístČní vyplývá z jejich funkce. VČtšina mĤže být v obci i mimo obec. Vždy je ovšem nezbytné mít na zĜeteli nejenom jejich funkci, ale také ekologická hlediska a pochopitelnČ také hygienu a estetiku všech vodních ploch, tj. vodních tokĤ a nádrží - a to i pĜi minimálních prĤtocích a vodních stavech. TČmto požadavkĤm pomáhá na vodních tocích (zejména v obcích) napĜ. výstavba vzdouvacích objektĤ (vytváĜejících „vodní zrcadla“) a na výtocích z vodních nádrží výstavba pohyblivých hrazení, které udržují hladinu vody v takové výši, pĜi které nedojde k nežádoucímu vyprázdnČní nádrže a tím napĜ. k hygienickým závadám. I pro tyto malé vodní nádrže musí mít vlastník stavby zpracovaný manipulaþní a provozní Ĝád, což je nutné zejména z ohledu na bezpeþnostní opatĜení za krizových situací, což mĤže být i bezpeþné pĜevedení povodĖového prĤtoku. Diskutabilním opatĜením z hlediska zachování života v toku nebo samoþistící schopnosti vodních tokĤ je zaklenutí neboli zatrubnČní vodního toku. Tendence zaklenout vodní tok byla pomČrnČ þastá, dĤvodem se stala i snaha o zvČtšení ploch návsí nebo ploch pro komunikace. Pohled na protékající þistou vodu však mĤže být významným estetickým prvkem a souþástí Ĝešení veĜejných prostor.

6.2.3 Ochrana vod pĜed zneþištČním ZneþištČní povrchových a podzemních vod je zmČnou jakosti vody (povahy fyzikální, chemické þi biologické), jež ve svých dĤsledcích znemožĖuje nebo znesnadĖuje využívání vody. V této souvislosti je dĤležité upozornit na: x zajištČní samoþistící schopnosti vodních tokĤ, kterou podporuje napĜ. vegetace v tocích i na bĜezích, þeĜení vody pĜepadem pĜes vzdouvací objekty nebo ojedinČlými balvany v tocích, x omezení smyvĤ zeminy, hnojiv a jiných neþistot do vodních tokĤ, což se v krajinČ docílí zejména vhodným obdČláváním pozemkĤ (napĜ. orba se neprovádí po spádnici), ale dĤležité jsou i osevní postupy z hlediska volby vhodné plodiny s ohledem na konfiguraci terénu. Žádoucím Ĝešením mimo zastavČné území obce je zĜídit pruhy trvalých luk podél vodních tokĤ a nádrží. Ty omezí smyvy do povrchových vod, neboĢ plní funkci infiltraþních pásem. Jejich šíĜka je závislá zejména na sklonu, délce a vegetaþním pokryvu svahu podél vodního toku nebo nádrže. Pásma podél tokĤ nemají být užší než 10 až 15 m, 42

ROZVOJ VESNICE


kolem nádrží je doporuþována šíĜka 20 m. Tato luþní pásma nejenom zþásti eliminují nežádoucí zanášení vodních tokĤ a nádrží, ale mají také význam krajinotvorný, ovlivĖují biodiverzitu a lze je využít i rekreaþnČ. V obcích je nezbytné zamezit pĜímému zaúsĢování odpadních vod do koryt vodních tokĤ. Jedná se jak o zamezení pĜímého vyústČní kanalizace, která není ukonþena centrální þistírnou odpadních vod obce, tak i o zamezení pĜímého zaústČní jednotlivých domĤ, které nemají individuální domovní þistírnu. VypouštČné odpadní vody musí splĖovat ukazatele pĜípustného stupnČ zneþištČní vod1), což pro jejich vypouštČní povoluje vodoprávní úĜad, a to v závislosti na požadované þistotČ povrchové vody v toku (recipientu). Vodoprávní úĜad mĤže s ohledem na místní podmínky stanovit hodnoty ukazatelĤ i pĜísnČjší, pĜípadnČ stanovit i další ukazatele a jejich hodnoty, a to s ohledem na stav povrchových vod a množství vypouštČných odpadních vod. Ke snížení zneþištČní vod významnČ napomáhají þistírny odpadních vod. Pro jejich navrhování a dimenzování jsou dĤležité zejména tyto výchozí podklady: a) požadavek na þistotu povrchových vod recipientu, b) prĤtok a jakost povrchových vod v recipientu, c) množství a zneþištČní odpadních vod, d) polohopisné, výškopisné, hydrogeologické, hydrologické, inženýrsko-geologické a klimatické pomČry. PĜi navrhování þistíren odpadních vod (ýOV) je potĜeba co nejlépe využít místních podmínek, které umožĖují jednoduché Ĝešení ýOV, vþetnČ propojení s funkþní kanalizací a zvolit osvČdþené technologie þištČní (nízkozatČžované, vysokozatČžované, oxidaþní ap.) s dostateþnou úþinností pro odstranČní zneþištČní. Použité strojní vybavení a konstrukce by nemČly vyžadovat stálou obsluhu, pozornost by mČla být vČnována i kvalifikaci obsluhujícího personálu. OsvČdþené typy mechanicko-biologických þistíren odpadních vod jsou napĜ.: x Domovní þistírna s biodisky, která se skládá z mechanického pĜedþištČní, tj. biozóny s kontaktorem, a dosazovací nádrže. Pracují na bázi aerobních bakterií pĜisedlých na diskovém kontaktoru za pĜístupu vzdušného kyslíku. Kal z dosazovací nádrže se odváží 2-3krát roþnČ v tekutém stavu. ýistírna je kontejnerového typu s nádrží z polypropylénu, oceli nebo železobetonu a mĤže být osazena do terénu bez zakrytí nebo umístČna v nadzemním objektu (zdČném, srubovém). Velikostní Ĝady jsou pro 50-350 ekvivalentních obyvatel (EO) a jednotky je možné stavebnicovČ sestavovat. x ýistírna odpadních vod s biokontaktory je inovovaný typ biodiskových þistíren (KýB 16/2 a KDýB 30). Biologický stupeĖ þištČní tvoĜí nádrž s biokontaktory, což je kombinace reaktoru s pĜisedlým slizem 1)

NaĜízení vlády þ. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách pĜípustného zneþištČní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštČní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 43


ROZVOJ VESNICE

z mikroorganismĤ a mechanického provzdušĖování. Organické a dusíkaté látky v odpadní vodČ se odstraĖují progresivní þinností mikroorganismĤ na povrchu biokontaktorĤ a promČĖují se v dobĜe usaditelný kal. K separaci kalu je kompaktní blok doplnČn dosazovací nádrží. ýistírna musí být doplnČna objekty hrubého pĜedþištČní a kalového hospodáĜství. Základním materiálem konstrukce ýOV jsou polypropylénové prvky, ze kterých je složena nádrž, do níž se zabuduje technologická þást. ýistírna je vhodná pro kapacitu 680-2 100 ekvivalentních obyvatel (EO). x Balená þistírna s aeraþním válcem, kde základem technologie je dlouhodobá nízkozátČžová aktivace se souþasnou stabilizací kalu. Dosazovací nádrž je založena na principu „kalové kapsy“. S provozem tohoto typu þistíren jsou velmi dobré zkušenosti, vþetnČ snadné montáže a rychlého zapracování, úþinnost þištČní pĜi správném provozování dosahuje 90-95 %. V prĤbČhu zimních mČsícĤ se úþinnost mĤže snížit, v tomto období je však možné nádrže pĜekrýt. PĜi velkém mechanickém zneþištČní odpadních vod se doporuþuje pĜedsadit lapák písku a ruþnČ stíratelné þesle, ale i lapák tuku. Ocelová nádrž þistírny je osazována na betonovou základovou desku. Velikostní Ĝady jsou pro 100-650 ekvivalentních obyvatel a nádrže je možné sestavovat stavebnicovČ. Kalové hospodáĜství velikosti 40 m3/den lze Ĝešit pĜímým odvozem kalĤ, pĜi vČtších kapacitách je nutná výstavba uskladĖovací nádrže na kal, za kterou pĜípadnČ následuje kalové pole. S ohledem na velikost dosazovacího prostoru þistírny je vhodná pĜi vybudované oddílné kanalizaci (samostatná kanalizace pro dešĢové a splaškové odpadní vody). x ýistírna odpadních vod KOMBIBLOK pracuje na principu dlouhodobé aktivace se souþasnou stabilizací kalu. ýistící proces probíhá v aktivaþní nádrži, která je provzdušĖována povrchovým aerátorem. K separaci aktivního kalu dochází v dosazovací nádrži. Kombibloky patĜí mezi naše nejspolehlivČjší a dobĜe pracující þistírny a jsou mezi provozovateli malých ýOV oblíbeny. Úþinnost þistČní je pĜes 90–95 % dle BSK5 (biochemická spotĜeba kyslíku). ýistírnu je možné doplnit o anoxickou nebo aerobní aeraþní zónu a je možné získat biologické odstraĖování dusíku nebo fosforu. Aktivaþní dosazovací nádrže mají železobetonovou konstrukci (nČkteré typy tvoĜí prefabrikáty) a jsou sestaveny do kompaktního bloku, se založením na spoleþné desce. Objekt je zasazen do terénu a musí být doplnČn hrubým pĜedþištČním a kalovým hospodáĜstvím. Typy kombiblokĤ jsou pro 500-300 ekvivalentních obyvatel. Urþitou nevýhodou je nutnost situovat þistírnu dále od souvislé obytné zástavby kvĤli tvorbČ aerosolĤ. V zimním období se mechanickými aerátory prochlazují aktivaþní smČsi, což úþinnost snižuje. Také hloubka pro zakládání nádrží nemĤže být velká. Technologické vybavení má vyšší nároky na elektrickou energii a obsluha musí poþítat s poruchovostí pĜevodovek aerátorĤ. Tento typ þistírny je vhodný i pro jednotnou kanalizaci. x KoĜenová þistírna je vegetaþní a patĜí do skupiny pĜírodních zpĤsobĤ þištČní odpadních vod. Využívá úþinných samoþistících pochodĤ, které probíhají v porézním pĤdním prostĜedí, ve vodČ za spoluúþasti rostlin. Biologického vyþištČní lze dosáhnout kombinací zemní filtrace a úþinku nČkterých rostlin - vodních a bahenních. Rostliny vyrĤstají nad vodní hladinu, zatímco jejich koĜeny vyžadují ponoĜení ve vodČ. Nadzemní þást rostliny dopravuje vzdušný kyslík do koĜenové þásti a zde ho uvolĖuje. Této schopnosti se využívá 44

ROZVOJ VESNICE


k þištČní odpadních vod, v našich klimatických podmínkách je vhodný rákos, orobinec, skĜipinec, zblochan vodní, puškvorec, kosatec žlutý apod. Odpadní voda pĜed vtokem na þistírnu musí být minimálnČ mechanicky þištČna. U menších producentĤ (rodinné domy) postaþí septik, lepší je septik biologický. Za septik je ve všech pĜípadech potĜebné umístit síĢový filtr na zachycení þástic, které by ucpávaly nátokové rozdČlovací potrubí na zemní filtr. Menším obcím se doporuþuje mechanické þištČní, tvoĜené jemnými þeslemi, lapákem písku, lapákem tukĤ a olejĤ a primární sedimentací, klasickou sedimentaþní nádrží nebo štČrbinovou nádrží apod. Mechanicky vyþištČná odpadní voda protéká koĜenovou zemní þástí a biologicky se þistí, úþinnost þištČní dosahuje 80-95 % dle BSK5 a 88-95 % na suspendované látky. Obsah dusíku a fosforu ve vyþištČné vodČ se snižuje až o 50 %. Tento typ þistírny je vhodný pro kapacity do 500 ekvivalentních obyvatel. Plošná nároþnost na 1 ekvivalentního obyvatele pĜedstavuje 2–11 m2. Stavební Ĝešení vyžaduje jednak objekty pro mechanické þištČní, dále objekty biologického stupnČ, což jsou: x vyrovnávací nádrž, regulaþní a mČrné objekty, x napouštČcí a rozdČlovací zaĜízení, x odbČrná zaĜízení, odpady, x skládky pro shrabky, písek, kaly, vþ. ploch pro filtraþní substrát a další provozní a komunikaþní plochy, sociální zaĜízení pro obsluhu, x zemní nádrž obdélného tvaru s utČsnČním z jílu, tČsnícími fóliemi z plastĤ apod., náplĖ tvoĜí substrát s osázením vhodnými vodními rostlinami dle klimatických podmínek. KoĜenová þistírna má malé nároky na technologické vybavení a tím i minimální nároky na pĜíkon energie. Je možné ji jednorázovČ pĜetížit zneþištČním (i balastními vodami). Kanalizaci obce je však nutné dobudovat, tĜeba i po etapách podle potĜebných finanþních zdrojĤ, ve funkþní systém. Do nákladĤ na vybudování koĜenové þistírny se cenou pozemkĤ promítnou vysoké plošné nároky. Nutné je také zvážit i odvoz filtraþního substrátu, ze kterého po zakolmatování vzniká nebezpeþný odpad, který je rovnČž nutné nákladnČ zneškodnit. V zimním období má tento typ þistírny sníženou úþinnost þištČní (dle VÚV TGM Brno v létČ úþinnost 81 % a v zimČ 78 %). x Biologický rybník patĜí mezi nejjednodušší a v nČkterých pĜípadech je i vhodným stupnČm pro biologické þištČní odpadních vod. Jsou využívány pĜedevším pro þištČní menších množství vody, a to jako nádrže stabilizaþní a doþišĢovací. Nádrže vyžadují pĜivádČní odpadních vod mechanicky pĜedþištČných a u doþišĢovacích nádrží i biologicky þištČných. V zimním období je nutné zajištČní dostateþného množství kyslíku. V krajinČ mají biologické rybníky i estetický význam.

45


ROZVOJ VESNICE

6.2.4 Ochrana pĜed vodní a vČtrnou erozí Vysoký podíl zornČní pĜevážné vČtšiny území ýR je hlavní pĜíþinou ohrožení témČĜ 70 % zemČdČlské pĤdy vodní erozí. V rovinatých, pĜevážnČ intenzivnČ zemČdČlsky využitých územích našeho státu, je rovnČž þastý výskyt eroze vČtrné (celkem cca 35 % ZPF). Intenzita erozních jevĤ závisí zejména na pĤdních podmínkách, charakteru pĤdního (rostlinného) krytu a nepĜerušené délce pozemku ve smČru pĜevládajícího vČtru þi sklonu svahu. U vodní eroze je podstatná rovnČž intenzita pĜívalových srážek, sklon a délka svahu. V pĜípadČ vČtrné eroze rozhoduje þetnost , síla a pĜevládající smČr vČtru. Zrychlený odtok vody v dĤsledku její nízké pĜirozené retence v povodí vede každoroþnČ k výskytu místních povodní, þasto spojených nejen se ztrátou nejcennČjší ornice, ale i ke škodám na majetku obcí, obþanĤ i ke ztrátám na životech. Odnos pĤdních þástic pĤsobením vČtru, zejména v pĜedjarním období, pĤsobí nejen ztráty nejlepší jemnozemČ a poškození zemČdČlské produkce, ale zanášení sousedních pozemkĤ, vodních tokĤ, dopravních i jiných staveb. Územní plány se protierozní ochranou zabývají zpravidla velmi málo, neboĢ zpĤsob zemČdČlského využívání území se (pohĜíchu) v územních plánech zpravidla neĜeší. Protierozní opatĜení jsou tedy obvykle doménou projektĤ komplexních pozemkových úprav, jejichž poĜizování však postupuje podstatnČ pomaleji a nákladnČji než územní plány. S protierozní ochranou souvisí i další zájmy obce, napĜ. ochrana proti povodním, budování víceúþelových (rekreaþních, ekologických, záchytných) nádrží a revitalizace napĜímených þi zatrubnČných vodních tokĤ, které se tak znovu mohou zaskvČt napĜ. v centru obce. Tato opatĜení jsou již v územních plánech Ĝešena þastČji, byĢ rovnČž ne zcela dostateþnČ (více v kapitole Vodní toky a plochy v obci a krajinČ). Základní dČlení protierozních opatĜení: x organizaþní: optimální velikost a tvar pozemkĤ, správná volba zemČdČlských plodin a jejich zaĜazení do osevního postupu vzhledem k míĜe pĤsobení erozních faktorĤ (sklon a délka svahu, þetnost pĜívalových srážek, pokrytí pĤdy vegetací, erodovatelnost pĤdy), x agrotechnická: protierozní osevní postupy a technologie, pokrytí pĤdy posklizĖovými zbytky nebo vhodnou nastýlkou (mulþí), x biotechnická: protierozní meze, prĤlehy, záchytné a svodné pĜíkopy s doprovodem stromĤ a keĜĤ, x technická: zemní terasy, zpevnČné pĜíkopy a prĤlehy, cesty s protierozním vedením, záchytné nádrže – poldry (obvykle se stálou minimální hladinou nadržení). Nutnost vzájemné koordinace s prvky protierozní ochrany území zohledĖují ve svých návrzích nČkteĜí osvícení projektanti ÚSES. PomČrnČ spolehlivá cesta k dosažení provázanosti navržených protierozních a ekologických 46

ROZVOJ VESNICE


opatĜení vede pĜes pĜímou spolupráci projektanta ÚSES s projektantem KPÚ v procesu návrhu protierozních opatĜení. Zejména situování interakþních prvkĤ lze pĜizpĤsobit potĜebám protierozní ochrany jako pĜirozené víceménČ vrstevnicové linie, které ve formČ mezí, cest s protierozním vedením þi úzkých vČtrolamĤ tvoĜí pĜirozenou pĜekážku povrchovému odtoku þi pĜevládajícímu vČtru. I þásteþná rekonstrukce pĤvodní cestní sítČ, je kromČ nezbytné obnovy prostupnosti krajiny a racionálního obhospodaĜování novČ vymezených zemČdČlských pozemkĤ, dĤležitým prvkem spoleþných zaĜízení a ve spojení s liniovým dĜevinným doprovodem i souþástí kostry ekologické stability území. Protierozní a protipovodĖová opatĜení mohou být navržena a realizována mimo vlastní proces KPÚ jen na základČ souhlasu vlastníkĤ. PĜi jejich navrhování je potĜebná spolupráce odborníkĤ, vþetnČ krajinného architekta, a vlastníkĤ, pamČtníkĤ a znalcĤ místních pomČrĤ. Protierozní liniové prvky jako meze, prĤlehy, cesty, vČtrolamy apod. mohou pĜi zdaĜilé realizaci pozitivnČ ovlivnit krajinný ráz s doprovodnou zelení. Mají znaþný krajinotvorný význam a jejich lokalizace v terénu, jakož i výbČr druhové skladby, pĜípadnČ využití pro turistické a cyklistické trasy apod., mĤže podstatnČ ovlivnit místní ráz krajiny a její atraktivitu pro rekreaci a turistiku. Je také pĜínosem, když protierozní opatĜení dokáže v krajinČ plnit více funkcí. VhodnČ situované meze nebo vČtrolamy mohou být souþasnČ skladebným prvkem ÚSES i sehrát dĤležitou roli v protipovodĖové ochranČ obce.

6.3 Lesní hospodáĜské plány Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), ukládá fyzickým i právnickým osobám vlastnícím více než 50 ha lesa, zabezpeþit zpracování lesních hospodáĜských plánĤ pro svĤj majetek, a zároveĖ stanovuje povinnost dodržovat jejich závazná ustanovení. ZmínČných 50 ha lesa a více pĜitom nemusí být tvoĜeno jedním uceleným komplexem lesa, ale mĤže jít i o soubor drobných lesíkĤ, pĜípadnČ i v rĤzných katastrálních územích, což bývá u lesĤ obecních a mČstských bČžné. Zásadní však je, aby zapoþítané pozemky náležely k pozemkĤm urþeným k plnČní funkcí lesa (ve smyslu zmínČného zákona a provádČcích pĜedpisĤ). Z hlediska hospodaĜení je pak zásadní pojem závazných ustanovení, která jsou následující: x maximální celková výše tČžeb (stanovuje se podle speciálního výpoþtového schématu, v souladu s vyhláškou þ. 84/1996 Sb., o lesním hospodáĜském plánování). Sestává z tČžeb v porostech pĜedmýtních (výchovných tČžeb), kdy nevzniká holina a povinnost zalesnČní, a z mýtních tČžeb, kdy buć vzniká holá plocha, nebo je porost výraznČ proĜedČn ve prospČch pĜirozené obnovy, zalesnČní, podsadeb atd.; x minimální podíl melioraþních a zpevĖujících dĜevin pĜi obnovČ porostu (seznam použitelných dĜevin a jejich potĜebný podíl pro rámce diferenciace hospodaĜení, hospodáĜské soubory, udává vyhláška þ. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánĤ rozvoje lesĤ a o vymezení lesních hospodáĜských souborĤ).

47


ROZVOJ VESNICE

Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je dále závazným ustanovením minimální plošný rozsah výchovných zásahĤ v porostech do þtyĜiceti let vČku. Uvedené ustanovení, které plošnČ zahrnuje zpravidla vČtšinu porostu do daného vČku (þasto i s násobnými zásahy bČhem plánovacího decenia), má v podstatČ za úkol zajistit Ĝádnou výchovu mladých porostĤ (mlazin, tyþkovin, tyþovin), porostĤ ve vČku, kdy úþinnost výchovy je maximální, a kdy se vlastnČ porost formuje. Uvedená pĜedchozí závazná ustanovení mají pĜi hospodaĜení jednak zajistit únosné proporce tČžeb (zabránČní pĜetČžování), jednak pak vytváĜení nových kvalitních diferencovaných porostĤ s pestĜejší dĜevinnou skladbou. Závazná ustanovení, jako záležitost vlastníka zavazující, stanoví pĜi obnovČ lesního hospodáĜského plánu vybraný zaĜizovací subjekt (taxaþní kanceláĜ). Ten logicky, na základČ smlouvy, vypracuje celý lesní hospodáĜský plán, ve všech jeho náležitostech, jak jsou uvedeny: a) textová þást

x x x x x x x x x x

všeobecné údaje o majetku, zhodnocení pĜírodních pomČrĤ, zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaĜení, údaje z oblastních plánĤ rozvoje lesa (vypracovávají se pro jednotlivé oblasti stanovené na základČ pĜírodní, produkþní a hospodáĜské podobnosti na úrovni státních taxaþních kanceláĜí), zejména údaje týkající se kategorizace lesĤ, definování hospodáĜských cílĤ vlastníka, rámcové smČrnice hospodaĜení, výše a zdĤvodnČní závazných ustanovení plánĤ, závČreþné tabulky, technická zpráva, pĜílohy.

b) hospodáĜská kniha

x údaje o stavu lesa, x návrh hospodáĜských opatĜení, x plochová tabulka. c) lesnické mapy

x x x x 48

porostní mapa, typologická mapa, organizaþní mapa, další možné soubory map v souladu s objednávkou vlastníka (mapy lesní cestní sítČ, myslivost, rekreace atd.).

ROZVOJ VESNICE


Lesní hospodáĜské plány se zpracovávají na období zpravidla deset let, jejich vypracování hradí vlastník, a ten je rovnČž povinen pĜedložit vyhotovený lesní hospodáĜský plán orgánu státní správy lesního hospodáĜství do 60ti dnĤ po zaþátku jeho platnosti ke schválení, které je komisionální a kde se sepisuje tzv. závČreþný protokol o schválení lesního hospodáĜského plánu. Dojde-li v prĤbČhu platnosti ke zmČnám podmínek, vyvolávajícím nutnost zmČny závazného ustanovení plánu, resp. osnovy, zejména z hlediska ochrany lesa, nebo z hlediska zajištČní plnČní funkcí lesa, musí vlastník lesa požádat schvalující orgán státní správy lesĤ o zmČnu pĜíslušného závazného ustanovení plánu. Další postup je obdobný jako pĜi vypracovávání a schvalování nového plánu. Státní správu lesĤ vykonávají od 1.1.2003: x obecní úĜady obcí s rozšíĜenou pĤsobností, x kraje, x Ministerstvo zemČdČlství prostĜednictvím svých regionálních odborĤ. Jejich kompetence, ve vztahu ke schvalování a kontrolám plnČní závazných ustanovení lesních hospodáĜských plánĤ, závisí na výmČĜe majetku. Orgán státní správy neschválí lesní hospodáĜský plán v pĜípadČ, že odporuje zákonným pĜedpisĤm, tedy v první ĜadČ lesnické legislativČ, ale i dalším souvisejícím pĜedpisĤm (oblast životního prostĜedí, ochrany pĜírody, vodního hospodáĜství atd.). Souhrn dalších pravomocí a kompetencí v souvislosti s hospodaĜením v lesích, ale i další þinností, obecným užíváním lesĤ atd., stanovuje opČt lesní zákon. Ten také ještČ vymezuje pojem dozoru v lesním hospodáĜství, kde vrchním státním dozorem jsou povČĜené orgány Ministerstva životního prostĜedí, zejména regionálnČ organizovaná ýeská inspekce životního prostĜedí. Pro majetky o výmČĜe menší než 50 ha se nevyhotovují lesní hospodáĜské plány, ale tzv. lesní hospodáĜské osnovy (vyjma majetku státu). Zákon však nezakazuje, aby si vlastník i pro menší výmČru než 50 ha nechal vyhotovit lesní hospodáĜský plán, pouze mu to neukládá. Lesní hospodáĜské osnovy se zpracovávají opČt zpravidla na dobu deseti let a jejich zpracování zadává na základČ výbČrového Ĝízení orgán státní správy – obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností.Vyhlášení zámČru zpracovat lesní hospodáĜské osnovy na urþitém vymezeném území probíhá obecnČ závaznou vyhláškou a vlastníci lesa o zmínČné výmČĜe menší než 50 ha mají možnost v zákonné lhĤtČ orgánu státní správy sdČlit své hospodáĜské zámČry a požadavky na vypracování lesní hospodáĜské osnovy. Zpracování osnovy hradí stát a vlastník lesa pĜebírá osnovu pro svĤj majetek bezplatnČ. Nabídnutou osnovu mĤže vlastník pĜijmout þi odmítnout. Pokud ji však protokolárnČ pĜevezme, stává se pro nČho závazným: a) urþení celkové výše tČžeb, b) podíl melioraþních a zpevĖujících dĜevin.

Pokud vlastník má ménČ než 3 ha lesa a má zájem osnovu pĜevzít, stává se pro nČho závaznou pouze celková výše tČžeb. Pokud vlastník nepĜevezme zpracovanou lesní hospodáĜskou osnovu, pak jím navrhované 49


ROZVOJ VESNICE

a realizované hospodaĜení, (jednotlivá hospodáĜská opatĜení), podléhá schválení orgánĤ státní správy , zejména u tČžebních zásahĤ, a to již od výtČže více než 3 m3/ha. Zvláštní úlohu zde pak sehrává institut samostatného lesního hospodáĜe, který je ustaven pro každý majetek bez ohledu na jeho výmČru. Jak je zĜejmé, lesní hospodáĜské osnovy mají oproti lesním hospodáĜským plánĤm výraznČ redukovaný a zjednodušený obsah, jejich cílem je zejména usnadnČní hospodaĜení drobným vlastníkĤm lesa v souladu se zámČry státní lesnické politiky. Lesní hospodáĜské osnovy mají následující náležitosti: a) všeobecná þást x vymezení území vþetnČ schematického grafického zobrazení a oznaþení navazujících plánĤ a osnov, x údaj o zpracovateli osnovy a þasové platnosti, x výþet veĜejných zájmĤ v oblasti ve vazbČ na hospodaĜení, x rámcové smČrnice hospodaĜení, x tabulka souhrnných údajĤ. b) podrobné údaje pro porosty, porostní skupiny, þi etáže a dĜeviny, c) plochová tabulka, d) lesnická mapa, e) vlastnické separáty.

U lesních hospodáĜských osnov vyhlašuje zámČr vypracování zmČn osnov zadavatel, ten zároveĖ stanoví, které þásti osnov se bude zmČna týkat a urþí termín pro uplatnČní zámČrĤ a požadavkĤ jednotlivých vlastníkĤ lesa. Další postup je obdobný jako pĜi vypracovávání nové osnovy. V pĜípadČ, že u jednotlivých majetkĤ, pro které jsou osnovy vypracovány, nastane požadavek zmČn vyvolaných nárĤstem, vznikem nahodilých tČžeb, provádí se zmČna na základČ žádosti vlastníka, jehož požadavek orgán státní správy provČĜí. Z uvedeného krátkého nástinu zpĤsobu zpracování, obsahu a forem schvalování a zmČn lesních hospodáĜských plánĤ a osnov je zĜejmé, že obecní úĜady nemají v tomto procesu stanoveny pravomoci, pokud nejsou vlastníky lesa, pĜípadnČ vlastníky pozemkĤ s jiným lesním majetkem souvisejících. Pokud vlastníky lesa jsou, mají možnost v rámci legislativních limitĤ prosazovat svoje zájmy a cíle hospodaĜení. Obecní úĜady mohou zasáhnout do prĤbČhu vypracovávání lesních hospodáĜských plánĤ, (základní šetĜení, kontrolní dny, závČreþná Ĝešení), jako úþastník Ĝízení na sousedních lesních majetcích s uplatnČním svých náhledĤ a koncepcí v regionu, pokud tímto bude lesnické hospodaĜení sousedního majitele dotþeno. Pokud však k omezení hospodaĜení soukromého vlastníka dojde, je nutné poþítat s odpovídající kompenzací do úrovnČ hospodaĜení vlastníka urþeného jeho konkrétním cílem hospodaĜení, navrženého jako cíl pĜi zpracování lesního hospodáĜského plánu, resp. lesní hospodáĜské osnovy. 50

ROZVOJ VESNICE


6.4 Pozemkové úpravy 6.4.1 Úþel pozemkových úprav Hlavním úþelem pozemkových úprav je prostorové a funkþní uspoĜádání pozemkĤ pro jejich optimální, pĜedevším zemČdČlské využití, ale i k prosazení celospoleþenských zájmĤ v krajinČ. Pozemkové úpravy pĜedstavují soubor opatĜení (legislativních, hospodáĜských, technických, organizaþních) k výhodnČjšímu uspoĜádání pĤdního fondu, které mĤže pĜinést nejen ekonomickou efektivitu zemČdČlství, ale i potĜebnou celkovou revitalizaci venkova a rehabilitaci jeho postavení. Roli pozemkových úprav pĜesnČ definuje v § 2 zákona þ. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úĜadech. Dne 21. bĜezna 2002 byl vydán zákon þ. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úĜadech, úþinnost nabyl dne 1. ledna 2003, který nahradil pĤvodní zákon þ. 284/1991 Sb. vþetnČ jeho zmČn a doplĖkĤ. Role pozemkových úprav je mnohostranná a znamená nejen nové uspoĜádání pozemkĤ a jejich prostorovou a funkþní úpravu, vyrovnání hranic pozemkĤ i jejich pĜístupnost, ale i dĤsledné respektování vlastnických práv k pozemkĤm, které jsou novČ uspoĜádávány. ProstĜednictvím pozemkových úprav jsou vytváĜeny podmínky k racionálnímu hospodaĜení, k ochranČ a zúrodnČní pĤdního fondu a zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.

6.4.2 Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) Zaþátkem 90. let se uplatĖovaly pĜedevším jednoduché pozemkové úpravy; jejich provádČní si vynutila potĜeba pomČrnČ rychle prostorovČ reorganizovat pozemky a umožnit hospodaĜení tČm zemČdČlcĤm, kteĜí o to projevili zájem. Jednalo se o JPÚ formou zatímního bezúplatného užívání a þasovČ omezeného nájmu. Zákon 139/2002 Sb. definuje v § 4 novČ JPÚ jako formu pozemkových úprav, pĜi kterých je nutno vyĜešit pouze nČkteré hospodáĜské potĜeby (napĜ. urychlené scelení pozemkĤ nebo jejich zpĜístupnČní), nebo ekologické potĜeby v krajinČ (napĜ. lokální protierozní nebo protipovodĖové opatĜení), když se pozemkové úpravy mají týkat jen þástí katastrálního území. Úloha takto definovaných jednoduchých pozemkových úprav mĤže být pro jednotlivé obce i nadále významná, napĜíklad pĜi Ĝešení zastavitelného území v poĜizování územního plánu obce, kdy je nutno vyrovnat pozemky vzhledem k uliþní þáĜe, pĜíp. provést jednoduchou výmČnu vlastnických práv k pozemkĤm.

6.4.3 Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) V souþasné dobČ jsou dĤležité pĜedevším komplexní pozemkové úpravy. Komplexní pozemkové úpravy mají kromČ reorganizace pozemkĤ a výmČny vlastnických práv i roli, která þasto bývá nedocenČna. Mohou mČnit vzhled krajiny, napĜ. plošným þlenČním pozemkĤ, kdy dochází ke zmČnČ optického vjemu krajiny (napĜ. barevná 51


ROZVOJ VESNICE

škála, rezultující z rozdílného využívání pozemkĤ, osetých rĤznými plodinami, hra barev pĜi jejich dozrávání, ale i napĜ. smČr orby, výsadba trvalých kultur atd.), ale pĜedevším realizací tzv. „spoleþných zaĜízení“. Pod tímto pojmem jsou chápána všechna technická, vodohospodáĜská, zúrodĖovací a ekologická opatĜení i plán polních cest. V praxi je možno si pod spoleþnými zaĜízeními pĜedstavit veškerá protierozní opatĜení u pozemkĤ, které jsou erozí ohroženy, tím i ochranu zastavČného území obce pĜed nánosy splachované ornice, vodohospodáĜská opatĜení k zajištČní kvantity a kvality vody, ale i ochrany vodních zdrojĤ, aĢ již se jedná o vodní toky nebo vodní nádrže, územní systémy ekologické stability v celé jejich šíĜi, úþelnČ navrženou cestní síĢ, která umožní nejen pĜístup k jednotlivým pozemkĤm, ale i jejich vhodné napojení na komunikace stejných nebo vyšších ĜádĤ v obci, prĤchodnost krajiny a zvýšení její atraktivity pro turistiku a rekreaci, a v neposlední ĜadČ i veškerá opatĜení, která vedou k ochranČ a tvorbČ krajiny. Podle zákona þ. 139/2002 Sb., § 12 odst. 4, jsou tato spoleþná zaĜízení, realizovaná v rámci pozemkových úprav, vlastnictvím obce, v jejímž obvodu se nacházejí, pokud nevyplývá nČco jiného z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Obec se tak stává vlastníkem zaĜízení, na jejichž realizaci se nemusela sama finanþnČ podílet (viz odstavec 6.4.7. Financování), která však mĤže využívat pro zlepšení pracovních podmínek obyvatel, zvýšení jejich životní úrovnČ a k vlastnímu celkovému rozvoji. Významným výsledkem pozemkových úprav je vklad realizovaných zmČn do katastru nemovitostí a tím i jejich dlouhodobá stabilizace v území.

6.4.4 Postup procesu pozemkových úprav a role obce Role obce je v procesu pozemkových úprav nezastupitelná. ěízení o pozemkových úpravách nemĤže být zahájeno bez vČdomí zástupcĤ obcí a obec sama se stává úþastníkem pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy jsou velkým pĜínosem pro další rozvoj mnohých obcí a proto je v jejich zájmu spolupráce pĜi celém procesu, umožĖující obci prosadit v nezastavČném (resp. nezastavitelném) území zájmy, které napĜ. nebyly zahrnuty do územního plánu nebo bez komplexních pozemkových úprav nejsou realizovatelné. Ve svém výsledku komplexní pozemkové úpravy pĜispívají k pĜitažlivosti venkova i ke zjednodušení a usnadnČní zemČdČlského hospodaĜení na zemČdČlském pĤdním fondu. NepĜímo tedy mohou pozitivnČ ovlivnit i podmínky pro podnikání (napĜ. zemČdČlských subjektĤ, podnikĤ zpracovatelských výrob, služeb, drobných Ĝemesel atd.) v dané obci nebo oblasti a tím i ekonomickou prosperitu. PĜitažlivČjší krajina zase mĤže zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. PĜi KPÚ je významná úloha pozemkového úĜadu. Ten prakticky pĜebírá veškerou odpovČdnost a veškeré þinnosti, spojené s vypracováním návrhu i realizací pozemkových úprav a zanesením provedených zmČn do katastru nemovitostí. Pozemkový úĜad má ještČ další dĤležitou funkci v tomto procesu: v souþinnosti s orgány územního plánování koordinuje návaznost návrhĤ pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány, 52

ROZVOJ VESNICE


tvorbu a ochranu životního prostĜedí a krajiny. Podle zákona je schválený návrh pozemkových úprav závazným podkladem pro územnČ plánovací dokumentaci (§ 2 zákona þ. 139/2002 Sb.). PĜi správné koordinaci by nemČlo docházet ke stĜetĤm zájmĤ mezi územním plánem obce a KPÚ, naopak obec by mČla využít možnost sladit zámČry obou dokumentĤ, které fakticky Ĝeší komplexnČ uspoĜádání venkovského prostoru. Oba dokumenty, územní plán obce i návrh pozemkových úprav, Ĝeší spoleþnou problematiku (napĜ. ÚSES jsou Ĝešeny v rámci územního plánu obce i v rámci KPÚ, jako souþásti spoleþných zaĜízení). Spoleþné je Ĝešení liniových prvkĤ, vedení všeho druhu, návaznost cest, v koordinaci je potĜeba napĜ. i Ĝešit výmČnu pozemkĤ urþených k zastavČní za pozemky k zemČdČlskému využívání formou smČny v rámci jednoduchých pozemkových úprav atd.

6.4.5 Návrh komplexních pozemkových úprav Obec mĤže být tzv. "úþastníkem" pozemkových úprav, a to nejen v pĜípadČ, že pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav leží v územním obvodu obce, ale i v pĜípadČ, že obec s takto vymezenými pozemky pouze sousedí. Konkrétní podmínky úþasti na pozemkových úpravách upravuje zákon. Obec mĤže sama podat podnČt k zahájení Ĝízení o pozemkových úpravách. Posouzení opodstatnČnosti podnČtu, naléhavosti a úþelnosti pozemkových úprav v obvodu obce, která podnČt podala, je v kompetenci pozemkového úĜadu2) v pĜíslušné územní pĤsobnosti. Pokud pozemkový úĜad rozhodne, že pozemkové úpravy nezahájí, o dĤvodech, které vedly k tomuto rozhodnutí, úþastníka vyrozumí. Pozemkový úĜad v pĜíslušné územní pĤsobnosti mĤže zahájit Ĝízení o pozemkových úpravách i z podnČtu jiného úþastníka, než je obec3), rovnČž mĤže zahájit Ĝízení o pozemkových úpravách bez podnČtu úþastníka. Zahájit pozemkové úpravy musí pozemkový úĜad v pĜíslušné územní pĤsobnosti vždy, když se pro zahájení Ĝízení o pozemkových úpravách vysloví vlastníci pozemkĤ nadpoloviþní výmČry zemČdČlské pĤdy Ĝešeného katastrálního území. Rozhodnutí o zahájení Ĝízení o pozemkových úpravách je pozemkový úĜad v pĜíslušné územní pĤsobnosti povinen oznámit všem úþastníkĤm, a to veĜejnou vyhláškou. Pozemkový úĜad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav u zpracovatele nebo návrh, popĜípadČ jeho þást, v nezbytných pĜípadech sám zpracuje (§ 8 odst. 1 zákona þ. 139/2002 Sb.). Nové pozemky musí odpovídat pĤvodním pozemkĤm výmČrou, pĜimČĜenČ stejnou kvalitou (dĤležitou roli zde hraje cena pĤdy i vzdálenost pozemkĤ od sídla), podle možností i stejným druhem pozemkĤ. Pozemkový úĜad (zpracovatel) musí pĜi návrhu nového uspoĜádání pozemkĤ respektovat optimální organizaci pĤdního fondu v rámci celého Ĝešeného území (zpravidla katastru). 2) 3)

§ 6, odst. 1. zák. þ. 139/2002 Sb. § 6, odst. 1. zák. þ. 139/2002 Sb. 53


ROZVOJ VESNICE

Na základČ rozhodnutí o zahájení Ĝízení o pozemkových úpravách pozemkový úĜad podle pĜíslušné územní pĤsobnosti organizuje provádČní pozemkových úprav, pĜíp. je sám provádí. Pozemkový úĜad v pĜíslušné územní pĤsobnosti rovnČž pĜebírá povinnost oznámit skuteþnost zahájení Ĝízení o pozemkových úpravách všem pĜíslušným orgánĤm podle § 6 odst. 6 zákona4). PÚ rovnČž svolává úvodní jednání, na kterém seznámí úþastníky s úþelem a cílem pozemkových úprav, i s jejich formou. SouþasnČ pĜedkládá katastrálnímu úĜadu seznam parcel, které jsou dotþeny pozemkovými úpravami. Náležitosti návrhu stanoví zvláštní pĜedpis5). Jednání s vlastníky pozemkĤ, které jsou zahrnuty do obvodu pozemkových úprav, mĤže být nČkdy složité a zdlouhavé, zvláštČ v obcích, kde je individuálních vlastníkĤ pĤdy mnoho. Situace je usnadnČna, pokud si vlastníci pozemkĤ zvolí, jak to umožĖuje zákon6), na dobu provádČní pozemkových úprav sbor zástupcĤ (dále jen "sbor"), který vlastníky nadále zastupuje. Poþet þlenĤ sboru bývá zpravidla 5-15, pĜesný poþet stanoví pozemkový úĜad podle poþtu vlastníkĤ pozemkĤ a podle rozsahu Ĝešeného území7). Nevoleným þlenem sboru je i Ĝeditel pozemkového úĜadu nebo jím povČĜený pracovník pozemkového úĜadu8). Dalším nevoleným þlenem sboru se rovnČž automaticky stává zástupce obce, takže obec je jeho prostĜednictvím pĜímo informována o prĤbČhu pozemkových úprav. SchĤze sboru svolává a Ĝídí pĜedseda sboru, kterého si þlenové zvolí ze svého stĜedu. Sbor má významnou roli - jednak spolupracuje pĜi zpracování návrhu pozemkových úprav, je kompetentní posuzovat pĜedložené varianty tohoto návrhu i všechna navrhovaná opatĜení. Bez souhlasu sboru nemĤže být zpracovaný návrh pozemkových úprav schválen. Sbor se souþasnČ i vyjadĜuje k podaným pĜipomínkám k návrhu. Jeho funkce nekonþí schválením návrhu pozemkových úprav, sbor spolupracuje i pĜi jejich realizaci9). Další podmínky þlenství ve sboru upravuje zákon10). Zástupce obce, jako þlen sboru zástupcĤ, mĤže pĜi zpracování návrhu spolupracovat a vyjadĜovat se k pĜedloženým variantám. Obec tak má možnost prostĜednictvím pozemkových úprav prosadit své zájmy v nezastavČném území. K vypracovanému návrhu pozemkových úprav se mohou vyslovit všichni úþastníci (vlastníci pozemkĤ, další fyzické a právnické osoby, stavebník, obec, aj. - podle zákona, § 5 odst. 1). Zpracovaný návrh totiž musí být vystaven po dobu 30 dnĤ (dle zákona þ. 139/2002 Sb.) k veĜejnému nahlédnutí. 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)

54

PĜíslušný katastrální úĜad, orgán územního plánování, stavební úĜad, orgán ochrany ZPF, orgán ochrany pĜírody, vodohospodáĜský orgán, orgán státní správy lesĤ, ve zvláštních pĜípadech i jiné. PĜipravuje se nová provádČcí vyhláška. § 5 odst. 5–8 zák. þ. 139/2002 Sb. § 5 odst. 5–8 zák. þ. 139/2002 Sb. § 5 odst. 5–8 zák. þ. 139/2002 Sb. § 5 odst. 7 zákona (§ 5 odst. 8) zák. þ. 139/2002 Sb.). § 5 odst. 5 zákona (§ 5 odst. 5) – 7) zák. þ. 139/2002 Sb.)

ROZVOJ VESNICE


U pozemkového úĜadu mohou úþastníci uplatnit své námitky a pĜipomínky k návrhu (§ 11 odst. 1 zákona þ. 139/2002 Sb.). Poslední možností k uplatnČní námitek a pĜipomínek je závČreþné ústní jednání s úþastníky, ale též se všemi orgány (podle § 6 odst. 6), které naĜizuje pozemkový úĜad. K pĜipomínkám a námitkám, uplatnČným po tomto ústním jednání, již nemĤže být pĜihlédnuto. Tento postup poskytuje obcím dostatek þasu na zvážení vhodnosti všech navržených þástí pozemkových úprav. S pĜedloženým návrhem musí souhlasit vlastníci nejménČ dvou tĜetin výmČry pĤdy, které se týkají pozemkové úpravy. Teprve pĜi splnČní této podmínky mĤže pozemkový úĜad rozhodnout o schválení návrhu pozemkových úprav (§ 11 odst. 4. zákona þ. 139/2002 Sb.). Návrh pozemkových úprav rovnČž nemĤže být schválen bez udČlení tzv. opatĜení (souhlasu, povolení výjimky) dotþených orgánĤ státní správy. Uvedeným orgánĤm pĜedkládá zpracovaný návrh pozemkový úĜad. VyjádĜení tČchto institucí by mČlo být pro obec, v níž probíhají pozemkové úpravy, garancí správnosti navržených zásahĤ do krajiny.

6.4.6 Realizace pozemkových úprav Stanovení postupu realizace spadá do povinností (kompetencí) pozemkového úĜadu. Postup musí vycházet ze zpracovaného a schváleného návrhu KPÚ. Pozemkový úĜad se o konkrétním postupu realizace dohodne s vlastníky dotþených pozemkĤ. Pro výstavbu tzv. spoleþných zaĜízení je vČtšinou nutno vyþlenit urþitý podíl pĤdního fondu. V pĜípadČ, že k tomuto úþelu nelze vyþlenit pozemky ve vlastnictví obce nebo pozemky ve vlastnictví státu, podílejí se na vyþlenČní potĜebné výmČry pĤdního fondu vlastníci pozemkĤ. Rozsah podílu jednotlivých vlastníkĤ pozemkĤ je urþen zpracovaným návrhem (§ 9 odst. 14 zákona þ. 139/2002 Sb.). Pro pomČrnČ nároþnou a pĜedevším zdlouhavou výstavbu komplexu spoleþných zaĜízení není nutné vydání územního rozhodnutí o umístČní stavby a využití území (§ 12 odst. 3 zákona þ. 139/2002 Sb.), což zjednodušuje a urychluje celý proces. Reorganizace pozemkĤ, zpracovaná ve schváleném návrhu KPÚ, musí být výraznČ oznaþena pĜedevším v terénu. Vytyþení a oznaþení nového uspoĜádání pozemkĤ zajistí pozemkový úĜad. Zahájení pozemkových úprav pro vlastníky dotþených pozemkĤ neznamená, že na nich nemohou hospodaĜit. Na novČ vytyþených pozemcích lze zahájit hospodaĜení po sklizni dosud pČstovaných plodin. ObecnČ stanovovaným termínem je 1. Ĝíjen bČžného roku, vlastníci se však mohou dohodnout i jinak (§ 12 odst. 2 zákona þ. 139/2002 Sb.). BČhem procesu komplexních pozemkových úprav a v procesu schvalování návrhu je návrh se všemi náležitostmi uložen na pozemkovém úĜadu a na pĜíslušném obecním úĜadu, kde lze do návrhu nahlédnout.

55


ROZVOJ VESNICE

Veškerá dokumentace provádČní pozemkových úprav je trvale uložena na pĜíslušném pozemkovém úĜadu a je pĜístupná. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu (§ 2 zákona þ. 139/2002 Sb.).

6.4.7 Financování Návrh a realizace komplexních pozemkových úprav jsou nejen þasovČ, ale i finanþnČ velice nároþné. Náklady na pozemkové úpravy hradí stát, na úhradČ nákladĤ se však mohou podílet i úþastníci pozemkových úprav, popĜípadČ i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav (§ 17 odst. 1 zákona þ. 139/2002 Sb.). Jedná se o náklady na pĜípravu a vypracování návrhu, identifikaci parcel, vytyþení pozemkĤ, vyhotovení geometrických plánĤ, pĜíp. nového souboru geodetických informací i o náklady na penČžité náhrady, poskytované pozemkovým úĜadem za nutný zábor pĤdního fondu, dále náklady na zpĜístupnČní pozemkĤ výstavbou nebo obnovou polních cest, náklady na ochranu pĤdy a ochranu složek životního prostĜedí v krajinČ – tak, jak byly zpracovány v návrhu pozemkových úprav. Úþastníci (tedy i obce), hradí ostatní náklady na provedení pozemkových úprav, mohou však požádat o subvence nebo dotace státu podle zvláštních pĜedpisĤ (zákon þ. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnČní pĤdy, ve znČní zákona þ 175/1982 Sb., zákon ýNR þ. 218/2000 Sb., o pravidlech hospodaĜení s rozpoþtovými prostĜedky ýeské republiky a obcí v ýeské republice, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ). Nutnost provedení pozemkových úprav mĤže být vyvolána i stavební þinností. V takovém pĜípadČ hradí náklady na pĜípravu a vypracování návrhu i jeho realizaci stavebník. Tato právní úprava pro obec fakticky znamená, že i bez vlastních finanþních prostĜedkĤ mĤže v rámci KPÚ ve volné krajinČ (nezastavČném a nezastavitelném území – podle územního plánu) prosadit vlastní zájmy, napĜíklad zlepšení podmínek pro rekreaþní využití krajiny.

56

ROZVOJ VESNICE

ÚZEMNÍ ěÍZENÍ

7. ÚZEMNÍ ěÍZENÍ 7.1 Úþel a funkce územního Ĝízení a vazba na územnČ plánovací dokumentaci nebo územnČ plánovací podklady Územní Ĝízení je upraveno zákonem þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní, a vyhláškou MMR þ. 132/1998 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení stavebního zákona. Územní Ĝízení je proces, v jehož prĤbČhu se posuzují podmínky a pĜedpoklady pro rozhodování o území. UmisĢovat stavby, mČnit využití území a chránit dĤležité zájmy v území je možné pouze na základČ územního rozhodnutí. Podkladem pro územní rozhodnutí je územnČ plánovací dokumentace. Nebyla-li pro území zpracována, opatĜí stavební úĜad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, napĜíklad územnČ plánovací podklady, skuteþnosti zjištČné vlastním prĤzkumem a pĜi místním šetĜení.

7.2 Kompetence a dotþené orgány a osoby v územním Ĝízení VČcnČ pĜíslušný k územnímu Ĝízení je stavební úĜad. ObecnČ je úþastníkem územního Ĝízení navrhovatel a další subjekty, jejichž práva mohou být rozhodnutím pĜímo dotþena. Obec je úþastníkem každého územního Ĝízení, probíhajícího v jejím územním obvodu. Územní Ĝízení se zahajuje na písemný návrh úþastníka, z podnČtu stavebního úĜadu nebo jiného orgánu státní správy. Náležitosti návrhu na vydání územního rozhodnutí jsou obsaženy v § 3 vyhlášky MMR þ. 132/1998 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení stavebního zákona. Stavební úĜad oznámí zahájení územního Ĝízení dotþeným orgánĤm státní správy a všem známým úþastníkĤm, místo a den projednání sdČlí stavební úĜad nejménČ 15 dnĤ pĜedem. SouþasnČ upozorní úþastníky, že své námitky a pĜipomínky mohou uplatnit nejpozdČji pĜi ústním jednání, jinak k nim nebude pĜihlédnuto. Dotþené orgány státní správy sdČlí svá stanoviska ve stejné lhĤtČ, v níž mohou uplatnit své pĜipomínky a námitky úþastníci územního Ĝízení. PotĜebuje-li nČkterý z orgánĤ státní správy pro Ĝádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úĜad k jeho žádosti stanovenou lhĤtu pĜed jejím uplynutím pĜimČĜenČ prodlouží, jinak se má za to, že z hlediska jím sledovaných veĜejných zájmĤ se stavbou þi jiným opatĜením v území souhlasí. Stavební úĜad v územním Ĝízení posoudí návrh pĜedevším z hlediska péþe o životní prostĜedí a potĜeb požadovaného opatĜení v území a jeho dĤsledkĤ, pĜezkoumává soulad s pĜedpisy, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpeþnosti práce a technických zaĜízení, dopravní, ochrany pĜírody, péþe o kulturní památky, ochrany zemČdČlského a lesního pĤdního fondu apod. Stavební úĜad v územním Ĝízení zajistí vzájemný soulad pĜedložených stanovisek dotþených orgánĤ státní správy a posoudí vyjádĜení úþastníkĤ a jejich námitky.

57

ÚZEMNÍ ěÍZENÍ

ROZVOJ VESNICE

7.3 Územní rozhodnutí a jejich závaznost V územním rozhodnutí vymezí stavební úĜad území pro navrhovaný úþel a stanoví podmínky k ochranČ veĜejných zájmĤ v území, jimiž zabezpeþí zejména soulad s cíli a zámČry územního plánování,vþetnČ architektonických a urbanistických hodnot v území, vČcnou a þasovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatĜení v území, požadavky k ochranČ zdraví a životního prostĜedí. UmisĢovat stavby, mČnit využití území a chránit dĤležité zájmy v území lze jen na základČ územního rozhodnutí, kterým je: a) rozhodnutí o umístČní stavby, b) rozhodnutí o využití území, c) rozhodnutí o chránČném území nebo ochranném pásmu, d) rozhodnutí o stavební uzávČĜe, e) rozhodnutí o dČlení nebo scelování pozemkĤ. Rozhodnutí o umístČní stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úĜad v odĤvodnČných pĜípadech delší lhĤtu. Rozhodnutí o umístČní stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též dnem, kdy bylo stavebnímu úĜadu doruþeno oznámení navrhovatele nebo jeho právního nástupce, že upustil od zámČru, k nČmuž se toto rozhodnutí vztahuje. Dobu platnosti územního rozhodnutí mĤže stavební úĜad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána pĜed uplynutím lhĤty. Dobu platnosti rozhodnutí o chránČném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávČĜe stanoví stavební úĜad. Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatní úþastníky územního Ĝízení. Územní rozhodnutí se úþastníkĤm oznamuje doruþením písemného vyhotovení, v odĤvodnČných pĜípadech veĜejnou vyhláškou (velký poþet úþastníkĤ Ĝízení, rozsáhlé území).

58

ROZVOJ VESNICE

SPOLUPRÁCE S VEěEJNOSTÍ

8. SPOLUPRÁCE S VEěEJNOSTÍ 8.1 PĜedpoklady Úþast veĜejnosti pĜi pĜípravČ koncepþních dokumentĤ je pĜístup, který se již dlouho osvČdþuje ve vyspČlých demokratických zemích. Je klíþem nejen ke zpracování kvalitních dokumentĤ, reflektujících zájmy a potĜeby obyvatel obcí, místních podnikatelĤ a dalších uživatelĤ území, ale pĜedevším pĜedpokladem jejich úspČšného realizování. To se nezdaĜí bez shody zájmĤ vČtšiny místních podnikatelĤ a obyvatel obce a dalších subjektĤ se zámČry v koncepþních dokumentech zakotvenými. Úþast obþanĤ na plánování je i jednou z hlavních zásad agendy 21 schválené na summitu o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 a Aarhuské úmluvy „O pĜístupu k informacím, úþasti veĜejnosti na rozhodování a pĜístupu k právní ochranČ v záležitostech životního prostĜedí”, kterou ýeská republika podepsala. Má-li se tato koncepce uplatnit v širokém mČĜítku, je ovšem nutno složitost a neúmČrné množství dokumentĤ, které jsou sepsány „jazykem“ expertĤ, vždy pĜevést do bČžného jazyka, informovat o nich veĜejnost a vyzvat ji k veĜejné diskusi. Velkým problémem participace veĜejnosti na plánování je u nás skuteþnost, že v minulých desetiletích nemČli lidé pĜíležitost se na takové þinnosti podílet. Negativním dopadem tohoto stavu byla i ztráta vČdomí, že je v zájmu obþanĤ se na rozhodování o budoucnosti své obce podílet. Dodnes v mnoha obcích znovu hledají úþinné zpĤsoby, jak místní obyvatele do plánování a do rozhodování o vhodném Ĝešení místních problémĤ vtáhnout. Základním pĜedpokladem zapojení veĜejnosti je podpora konstruktivního dialogu mezi obþany, pĜedstaviteli místní samosprávy, státní správou a odborníky, kteĜí se podílejí na pĜípravČ a zpracování územnČ plánovací dokumentace, na pĜípravČ místních programĤ obnovy vesnice þi jiných rozvojových dokumentĤ. Tam, kde se obce nesnaží veĜejnost zapojit do jejich pĜípravy, je nČkdy doba poĜizování kratší, ale výsledný dokument je obec þasto nucena po nČkolika málo letech pĜepracovat, protože neĜeší problémy, na které lidé nemČli pĜi pĜípravČ dokumentu pĜíležitost upozornit. Zpracování nČkterých koncepþních dokumentĤ jako jsou Místní programy obnovy vesnice a Strategie rozvoje mikroregionĤ mají navíc participaci obyvatel pĜi jejich poĜizování pĜedepsanou v podmínkách. Pracovní skupiny, pĜipravující tyto dokumenty, by mČly být složeny ze zástupcĤ místní samosprávy, místních podnikatelĤ, obþanských sdružení, spolkĤ, organizací, vlastníkĤ a uživatelĤ nemovitostí a dalších obþanĤ, kteĜí mají zájem aktivnČ se podílet na þinnostech souvisejících s obnovou a rozvojem obce. PĜi poĜizování územních plánĤ obcí a regulaþních plánĤ je úþast veĜejnosti legislativnČ zakotvena v nČkolika fázích poĜizovacího procesu: pĜi projednávání zadání, pĜi projednávání konceptu Ĝešení a pĜi projednávání návrhu územnČ plánovací dokumentace. Pokud je však v obci dbáno na pouhé naplnČní litery zákona, jsou obþané obvykle informováni až poté, kdy byla uþinČna klíþová rozhodnutí. UplatnČné dĤležité pĜipomínky a námitky pak 59


ROZVOJ VESNICE

buć celý proces poĜizování ÚPD mohou vrátit zpČt, nebo již nejsou do navrhovaného Ĝešení zahrnuty. Proto i pĜi jejich poĜizování se vyplatí, když se na procesu zpracování dokumentu podílí podobná pracovní skupina. Obsah a postup poĜizování Programu rozvoje obce zákon neupravuje, proto ani úþast veĜejnosti na poĜizování tohoto koncepþního dokumentu není právnČ zakotvena a závisí na pĜístupu místní samosprávy, ale dobrý program musí zahrnovat potĜeby celé veĜejnosti a proto musí být spolu s ní pĜipravován. Spolupráci veĜejnosti na územním plánování a plánování obnovy a rozvoje obcí nelze v žádném pĜípadČ chápat pouze jako soubor speciálních technik, kterými je tĜeba doplnit jinak korektní postup zpracovatelĤ pĜíslušného dokumentu, i když znalost a použití vhodných pĜístupĤ a sociálních technik pomohou pomoci participaci nastartovat a rozvíjet. Participace je složitý proces odehrávající se v celém sociálním prostĜedí obce. Proto je nutné si uvČdomit základní principy a východiska. Partnery pĜi zpracování koncepþních dokumentĤ jsou tĜi základní útvary. Prvním je veĜejnost, druhým útvarem jsou pĜedstavitelé místní samosprávy a státní správy a tĜetím odborníci, kteĜí konkrétní dokument zpracovávají. PĜedpokladem úspČchu pĜi participativním pĜístupu k poĜizování koncepþních dokumentĤ je dobrá úroveĖ komunikace a schopnost spolupráce jak mezi tČmito útvary, tak i uvnitĜ tČchto útvarĤ. Základní východisko spolupráce obþanĤ na vČcech veĜejných pĜedstavují þinnosti rĤzných spolkĤ, sdružení tČlovýchovných a dalších organizací a zájmových skupin formálních i neformálních. Tam, kde se podobné aktivity doposud dostateþnČ nerozvinuly, nejsou lidé vychováváni ke spolupráci pĜi Ĝešení spoleþných problémĤ a bývá obtížnČjší je získat a do plánování zapojit. DĤležité jsou také dobré vztahy a fungující spolupráce mezi jednotlivými spolky, organizacemi a zájmovými skupinami v obci. Pokud z nČjakého dĤvodu mezi nimi existují vážnČjší rozpory a þlenové jednotlivých skupin mezi sebou vzájemnČ nekomunikují, je vČtším oĜíškem pĜimČt zúþastnČné skupiny ke konstruktivní spolupráci. Závažnou podmínkou participativního pĜístupu ke zpracovávání koncepþních dokumentĤ je zájem a vĤle starosty a obecního zastupitelstva Ĝešit závažné problémy ve spolupráci s obþany, stejnČ jako zájem a schopnost odborníkĤ, kteĜí pĜíslušný dokument zpracovávají, s obþany spolupracovat, naslouchat jejich návrhĤm, pĜipomínkám i námitkám, uvČdomovat si jejich zájmy a potĜeby a také je prĤbČžnČ o odborných zjištČních srozumitelnČ informovat. Participativní pĜístup k poĜizování koncepþních dokumentĤ brzdí a znesnadĖují i dlouhodobé nevyĜešené rozpory mezi pĜedstaviteli místní samosprávy, pĜípadnČ místními politiky nebo situace, kdy jednotliví specialisté dostateþnČ mezi sebou nekomunikují a prĤbČžnČ si nepĜedávají informace a nevyjasĖují odborná stanoviska.

60

ROZVOJ VESNICE


8.2 Zásady Pokud mají být koncepþní dokumenty poĜizovány vskutku participativnČ, pak musí být respektováno nČkolik zásad: a) Profesní zajištČní

Místní program obnovy vesnice þi Program rozvoje obce si obec mĤže zpracovat sama nebo mĤže zpracování zadat odborníkovi/odbornému týmu. ÚzemnČ plánovací dokumentaci musí vždy zpracovávat odborníci (§ 46a stavebního zákona). Pokud obec má zájem, aby se podaĜilo pĜipravit pĜíslušný dokument skuteþnČ ve spolupráci s veĜejností, je dĤležité zajistit, aby byla vytvoĜena pracovní skupina a aby v ní i z laikĤ pracoval nČkdo s potĜebnou odborností nebo alespoĖ s dostateþnou zkušeností s participativním pĜístupem. MĤže to být nČkdo z obecního zastupitelstva, nebo si obec mĤže i takového odborníka najmout. b) Dokumenty musí být pĜipravovány za spolupráce veĜejnosti od samého poþátku

AĢ si obec zpracovává koncepþní dokument sama nebo pĜizve odborníka/y, již na poþátku pĜípravy dokumentu je potĜeba zvážit, co z hlediska spoluúþasti obyvatelstva na celém procesu bude vhodným východiskem. Je pĜitom potĜeba vzbudit zájem veĜejnosti a souþasnČ je potĜeba ji pĜesvČdþit, že jejich zapojení není samoúþelné. Proto je nejvhodnČjší veĜejnost zapojovat již od první rozborové fáze pĜípravy dokumentu, ve které se vymezují problémy, které je potĜeba Ĝešit a stanovují cíle a priority. c) Úþast obyvatel je nutné po celou dobu poĜizování dokumentĤ podporovat a oživovat

Participace veĜejnosti není jevem, který po úspČšném prvním kroku se již rozvíjí vlastní silou. Po celou dobu pĜípravy kteréhokoliv z dokumentĤ nesmí zpracovatelé a místní samospráva pĜestat s veĜejností komunikovat, pĜestat ji informovat a pĜestat se zajímat o její názory a stanoviska. Práce by mČla být trvale ve svých zámČrech a postupech prĤhledná, komukoli dostupná a prĤbČžnČ zveĜejĖovaná. ZávČry a doporuþení je potĜeba formulovat za širokého projednání se všemi zúþastnČnými stranami. Formy participace se pĜitom musí mČnit podle toho, ve které fázi prací se projekt nachází. V žádném pĜípadČ není participativním pĜístupem jen slavnostní ohlášení spolupráce s veĜejností na zaþátku a pouhé veĜejné projednávání na konci. Rozhodující pro kvalitní spolupráci s veĜejností je prĤbČžná podpora zájmu obyvatel o Ĝešenou problematiku a podnČcování jejich úþasti ve všech fázích zpracovávání pĜíslušného dokumentu.

61


ROZVOJ VESNICE

8.3 Postup poĜizování koncepþních dokumentĤ za úþasti veĜejnosti, volba vhodných technik 8.3.1 Úvodní fáze - identifikace problémĤ Dobrým pĜístupem k participativnímu poĜizování koncepþního dokumentu je zaþít identifikací všech problémĤ, které v obci musí být Ĝešeny a k jejich definování pĜizvat obyvatele. I laici bez odborných znalostí dokáží výstižnČ pojmenovat problémy, které sami zakoušejí. Již pĜi tomto kroku je potĜeba zvážit vhodný postup. V malé obci má smysl kontaktní verze, kdy jsou sezváni místní aktivisté, obyvatelé, kteĜí se zajímají o rozvoj obce a místní odborníci. S jejich pomocí lze problémy nejenom shromáždit, ale také je na místČ spoleþnČ utĜídit. Je to možné uþinit pĜitažlivou formou expertní hry zvané Zmapování problémĤ11). Ve vČtší obci budou schĤdnČjší jiné pĜístupy, napĜ. problémové šetĜení korespondenþní, anketa v místním tisku (obvyklá návratnost bývá 50 %), nebo šetĜení u vybraného vzorku obyvatel pomocí dotazníku nebo standardizovaného rozhovoru. Každý z použitých pĜístupĤ má své pĜednosti a nedostatky. Ankety a korespondenþní šetĜení mohou oslovit ve venkovských obcích prakticky každou domácnost a jejich pĜedností je, že každý tedy má pĜíležitost vyjádĜit své názory a zkušenosti a v lidech nevzniká dojem, že právČ jejich názory byly opomenuty. Vzhledem k samovýbČru respondentĤ soubor odpovídajících nemusí být vždy reprezentativní a mohou chybČt názory nČkteré spoleþenské skupiny (napĜíklad starých lidí s nižším vzdČláním). ŠetĜení u vybraného vzorku obyvatel je nároþnČjší, ale spolehlivČjší pokud jde o reprezentativnost souboru. Odborník, který organizuje šetĜení, si podle pĜesných pravidel vybírá respondenty, jejich úþast je samozĜejmČ dobrovolná. Jedním z podstatných momentĤ úspČšnosti této techniky je odpovČdnost a zkušenost tazatelĤ, na kterých záleží kvalita získaných informací. S poznatky získanými anketami a dalšími šetĜeními je potĜeba dále pracovat, upĜesĖovat je a rozvíjet. Mohou být napĜ. upĜesĖovány na jednáních s pracovní skupinou, do které patĜí místní odborníci, podnikatelé, zástupci sdružení, spolkĤ a dalších organizací i jednotliví obþané, kteĜí mají zájem o spolupráci na Ĝešení problémĤ. Jiným vhodným pĜístupem je sociálnČ ekologická hra "Problémová mapa". Pozvaní úþastníci hry (místní odborníci zastupující rĤzné zájmové þi profesní organizace, Ĝeditel školy, kronikáĜ, pamČtníci atp.) jsou vyzváni, aby do mapy své obce s okolím zakreslovali rĤznobarevnými pastelkami všechny problémy, které lze v zásadČ lokalizovat. Rozehrávaþ obþas otázkou pĜipomíná, jaké oblasti se úþastníci ještČ vĤbec nedotkli a zapisuje všechny pĜipomínky a slovní komentáĜe jednotlivých bodĤ. Mezi problémy je dobré zaĜadit i to, co dĜíve v obci fungovalo a teć již vymizelo (obchody, Ĝemesla, malé zpracovatelské podniky, drobná sakrální architektura) nebo 11)

62

Postup je podrobnČ popsán napĜíklad v publikaci Bohuslava Blažka „Od problému ke spoleþenství“.

ROZVOJ VESNICE


nČkdejší funkci neplní (upozornČní na místa, kde se odehrávaly pro obec dĤležité události - poutČ, divadlo apod.). Podobné dotazy þasto spouští lavinu vzpomínek a pĜipomínek, ožijí pamČtníci, ke hĜe þasto skeptiþtí, a postupnČ se zaþíná vynoĜovat obrázek kdysi fungující obce. Rozehrávaþ po setkání problémy utĜídí a ve zhodnocení nČkteré navrhne uvést do systémových spojitostí. Nevymyslel je však sám, ty mu vyplynuly z rekonstrukce nČkdejšího Ĝádu pĜi jednání s obþany. První spoleþná práce s místními experty (sehrávka) pomĤže shromáždit problémy obce, odhadnout jejich naléhavost a první z vazeb mezi nimi. Vyhodnocené výsledky jsou rozmnoženy a poskytnuty obþanĤm, aby se s nimi mohli podrobnČ seznámit. V druhém kole se obþané sejdou v podobné sestavČ, jsou však již dĤkladnČ seznámeni s výsledky pĜedchozí sehrávky. Tentokrát si úþastníci rozdČlí okruhy problémĤ þlenČné podle tématických oblastí tak, aby každý mČl na starosti jedno až dvČ témata. Základním herním principem je hledání možných partnerĤ mezi ostatními hráþi pro Ĝešení svČĜených problémĤ, napĜ. správce tématu demografická krize hledá Ĝešení v tématickém okruhu „Úpadek služeb“, „Vybavení pro volný þas“ nebo „Bydlení“. Dalším krokem jsou terénní šetĜení, pĜi kterých jednotlivým aktivním obþanĤm jsou pĜi individuálních sezeních pĜedkládána schémata možných zdrojĤ rozvoje obce, které vyplynuly z druhé sehrávky. Schémata se bČhem rozhovoru vyvíjejí, stávají se realistiþtČjšími, konkretizují se vazby a možné zdroje. Další úþastník je vždy seznámen s poslední verzí. Tím, že každý úþastník je vyzván, aby se pokusil ve schématu najít své místo, nejen vznikají konkrétní námČty, ale zvyšuje se i participace obyvatel. Cílem tĜetí sehrávky je formulovat alternativy budoucnosti obce. V instruktáži jsou úþastnici seznámeni s konceptem prognózování alternativ a obvyklým þlenČním na alternativu utopickou, tj. nepravdČpodobnČ mimoĜádnČ pĜíznivou, alternativu bez pĜekvapení, bez zvláštních událostí, a alternativu dystopickou, která by mohla nastat za mimoĜádnČ nepĜíznivé souhry okolností. PĜi iniciování nápadĤ se sehrávky aktivnČ úþastní i rozehrávaþ. PĜi této sehrávce kromČ možných alternativ vývoje jsou formulována možná nebezpeþí pro rozvoj obce a na druhé stranČ situace, které pozitivní rozvoj obce usnadní. Podobné postupy mohou vyústit nejenom do místních programĤ obnovy vesnice, do programĤ rozvoje nebo do územních plánĤ, ale mohou pomoci lépe stanovit regulativy, které omezí možná rizika rozvoje. Když jsou pĜedmČtem dialogu s obþany problémy, má to nČkolik výhod: x laici nejsou pĜedem diskvalifikováni, x odborníci jsou nuceni vyjadĜovat se srozumitelným jazykem, x problémy nevyvolávají vášnČ a nedČlí lidi do znepĜátelených táborĤ a sekt, x problémy nenechávají lidi chladnými a bez zájmu, x když se zaþne problémy, každý má možnost pĜispČt alespoĖ ve fázi jejich identifikace a od poþátku je podnČcován zájem obyvatel, 63


ROZVOJ VESNICE

x když se obyvatelé podílejí na stanovení problémĤ, mohou prĤbČžnČ sledovat, jakým zpĤsobem se pĜistupuje

k jejich Ĝešení, x formulace problémĤ þasto obsahují i zárodek Ĝešení.

Zájem obyvatel o místní problémy lze získávat i nároþnČjšími postupy. K velmi užiteþným patĜí výstava problémových fotografií. Ty je možné poĜídit tak, že odborníci spolu s fotografem dĤkladnČ projdou obec i krajinu a bČhem ní poĜídí fotografie rĤzných jedineþných nebo zajímavých þi typických objektĤ, zákoutí, zajímavých prvkĤ, místa mimoĜádného nepoĜádku a dalších situací. MĤže jít o vČci problematické, na které si místní lidé zvykli a už je nevnímají negativnČ, mĤže jít o podobnČ pĜehlížené skryté pĤvaby, místa, nezvyklé pohledy apod. Z poĜízených fotografií je uspoĜádána výstava na centrálním místČ obce (nejlépe na obecním úĜadu nebo na radnici). Vystavené fotografie jsou doprovozeny popiskami, které vyjadĜují postĜehy autorĤ, ty jsou ale þásteþnČ zakryty. NávštČvník je vyzván, aby si nejprve zkusil sám odhadnout, co chce snímek zdĤraznit. K dispozici je záznamový aršík na vyjádĜení dalších postĜehĤ. Zpracovatelé se zároveĖ dozvČdí, zda se jejich hodnocení lokalizovatelných a vizuálnČ zachytitelných problémĤ obce shoduje s názory aktivnČjších obþanĤ, obyvatelĤm to nabízí konfrontaci s novým, neunaveným pohledem na obec. Analýzou lze získat i poznatky o vnímání prostoru a problémĤ místními obyvateli a urþit, které objekty þi místa považují za symboly obce, které jsou terþem kritiky, která místa jsou nČkterými obyvateli vnímána pozitivnČ a nČkterými negativnČ. Snímky, které nevyvolávají reakce, jsou neutrální. Tato metoda je nároþná, jejím velkým pĜínosem je však zprostĜedkování nového pohledu na vesnici a krajinu. Lidé si s údivem uvČdomují, že nČkterá místa a zákoutí neznají nebo nevnímají, objevují zvláštnosti a pĤvaby, kterých si dĜíve nevšimli, na druhé stranČ si uvČdomují rĤzné vady a nešvary, nad kterými se dosud nepozastavili.

8.3.2 Formulování cílĤ a zpracování dílþích strategií Po startovní fázi identifikace problémĤ, které je potĜeba v obci Ĝešit, je potĜeba zjištČné problémy dĤkladné utĜídit a urþit jejich vzájemné vztahy. Obþané uplatnili své dílþí postĜehy a nyní musí mít pĜíležitost sledovat, že žádný z nich není vynechán, ale naopak problémy chybČjící jsou doplnČny, jsou identifikovány souvislosti mezi nimi a odhadnuta hierarchie jejich závažnosti. Tento stav samozĜejmČ mĤže nastat jen tehdy, jsou-li výsledky této procedury dostateþnČ zveĜejnČny, napĜíklad publikováním struþného a þtivého textu, doplnČného adresnými fotografiemi. Dalším ze stČžejních míst pĜi poĜizování každého koncepþního dokumentu je stanovení cílĤ, ke kterým má rozvoj obce smČĜovat. Také v této fázi je spolupráce s veĜejností nezbytná. ÚspČšnČ pĜitom lze využít napĜíklad komunikaþní hru stanovení cílĤ. Mají-li cíle místní obyvatele oslovovat, mobilizovat jejich zájem a vyvolávat participaci na jejich realizaci, musejí splĖovat následující podmínky: x být Ĝešením problémĤ pociĢovaných obyvateli jako závažné, 64

ROZVOJ VESNICE


x vycházet z atraktivní a zároveĖ pĜesvČdþivé vize, x jsou-li vzdálenČjší, musí být rozdČleny na postupné cíle.

ýím více se podaĜí do stanovení cílĤ a poté i do jejich hierarchizace podle þasového horizontu a naléhavosti vtáhnout pracovníky místní správy, politiky a veĜejnost, tím je vČtší šance, že jim porozumí, uznají je za potĜebné a pĜevezmou za nČ zodpovČdnost. S urþením cílĤ rozvoje souvisí i zavádČní procedur, které k nám postupnČ pronikají. Jsou to konkrétní realizaþní programy (nČkdy jsou nazývány projekty), které na základČ formulování prognózy, cílĤ a pĜípadnČ strategie pĜipravují odborníci ve spolupráci s pĜedstaviteli místní samosprávy a veĜejností pro jednotlivé klíþové problémové oblasti. DobĜe pĜipravené programy/projekty musí mít: x použitelnou strategii, kterou se má dosáhnout reálného cíle, x definované disponibilní zdroje materiální i lidské, x urþenou odpovČdnost, x stanovený harmonogram. PĜi pĜípravČ nČkterých strategií a programĤ lze využít pĜístup, který se velmi osvČdþil ve Velké Británii. Nazývají ho akþní plánování a využívají ho þasto pĜi zlepšování životního prostĜedí. Jsou to svépomocné akce na zlepšení vesnic, mČsteþek i mČst, do kterých se zapojují obyvatelé, obchodníci a další místní podnikatelé, politici i odborníci. SpoleþnČ se sejdou a snaží se domluvit na spoleþném snu, jak by obec nebo nČkterá jeho þást mČly vypadat. V první fázi pĜedstírají, že mají k dispozici neomezené finanþní prostĜedky, a že neexistují žádné pĜedpisy a zákonná omezení. Cílem první fáze je domluvit se na spoleþné vizi. Ve druhé fázi se úþastníci snaží sladit vizi, která ostatnČ bývá více ménČ realistická, protože lidé slaćují své domovy a prostĜedí ve kterém budou žít, s legislativou. Pak teprve do hry vstupují profesionální architekti a další odborníci, a ti z návrhu udČlají profesionální studii a na tu pak místní správa, ve spolupráci s místními podnikatelskými subjekty, hledá peníze.

8.3.3 Projednávání a schvalování pĜipravovaných dokumentĤ NespornČ dĤležitou procedurou v této rovinČ, na kterou se bohužel þasto zužuje veškerá starost o participaci, je prezentace v závČru jednotlivých etap zpracování dokumentĤ. Prezentace výsledkĤ by nemČla být formální záležitostí, oznámenou nČkde na vývČsní tabuli a mČla by respektovat nČkolik principĤ: x pozvání nesmí být formální, v menších obcích by pozvánky mČly být adresovány do rodin, a ti obþané, kteĜí posloužili týmu jako informátoĜi, by mČli být starostou navíc pozváni osobnČ, x prezentace by se pokud možno nemČla odehrávat v þistČ úĜední místnosti, ideální je prostĜedí klubového rázu, x musí být zvolena vhodná doba, je potĜeba peþlivČ zvážit, který den v týdnu a která hodina umožní pĜítomnost co nejvČtšího množství obþanĤ, pĜípadnČ by jim mČla být nabídnuta pomoc s dopravou, 65


ROZVOJ VESNICE

x podklady musí být srozumitelné i laikĤm a nikoli pouze odborníkĤm, srozumitelné by mČlo být i krátké úvodní

vysvČtlení, podrobné mapové podklady je nutné vystavit, ale pro lepší pochopení je potĜeba pĜedkládat také fotografie, zákresy do nich, pohledové kresby apod.; v západních zemích se dnes napĜíklad v participativním urbanismu využívají názorné modely, které lidé obmČĖují nebo dotváĜejí.

Aby se daĜilo rozvíjet spolupráci mezi samosprávou obce a obþany, je potĜeba, aby þlenové místního zastupitelstva tým, který pĜíslušný dokument pĜipravuje, pĜi veĜejných diskusích hájili v tom, v þem s ním souhlasí a naopak netajili ani svĤj pĜípadný nesouhlas s nČkterými variantami navrhovaného Ĝešení. V každém pĜípadČ musí podporovat projevy zájmu a spoluúþasti obþanĤ i v pĜípadČ, že s nimi nesouhlasí, a vždy peþlivČ vysvČtlovat, proþ nČkterá, jednotlivými obþany navrhovaná Ĝešení, jsou nerealizovatelná. ZávČrem je nutno zdĤraznit, že spolupráce s veĜejností pĜi pĜípravČ koncepþních dokumentĤ je proces þasovČ nároþný, je také potĜeba poþítat s urþitými finanþními náklady, napĜíklad na poĜizování informaþních materiálĤ, prezentaci výsledkĤ, odbornou pomoc atp. V delším þasovém horizontu se tyto prostĜedky obci vrátí, protože dobĜe pĜipravený koncepþní dokument, který podporuje vČtšina obyvatel obce, není potĜeba ani v následujícím volebním období zásadnČ pĜepracovávat a úsilí zastupitelstva se pak mĤže soustĜedit na realizování dílþích cílĤ a jednotlivých projektĤ.

66

ROZVOJ VESNICE

DALŠÍ DOPORUýENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PěEDPISY

9. DALŠÍ DOPORUýENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PěEDPISY 9.1 Další doporuþená literatura x Obec – orgán územního plánování. II.vydání. Brno: MMR+ÚÚR, 2002. x Jak Ĝídit kraj, mČsto a obec: RukovČĢ pro samosprávu. Praha: IVS, 2002. x Strategický plán mikroregionu. Praha: MMR, 2002. x V. Hyvnar a kolektiv, Limity využití území vþ. aktualizace 13 dodatky, Brno: ÚÚR, 1999 až 2005. x Výkres limitĤ využití území, II. vydání, Brno: MMR+ÚÚR, 2002 x ProtipovodĖová ochrana v územnČ plánovací dokumentaci, II. vydání, Brno: MMR+ÚÚR, 2003 x M. Polešáková a kol., PrĤmČrné ceny dopravní a technické infrastruktury, Brno: ÚÚR, aktualizace 2005 jen na

www.uur.cz

9.2 Související právní pĜedpisy x Zákon þ. 77/1969 Sb., o státním fondu pro zúrodnČní pĤdy v platném znČní. x Zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavením Ĝádu v platném znČní. x Zákon ýNR þ. 175/1982 Sb., kterým se mČní a doplĖuje zákon ýNR þ. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro x x x x x x x

zúrodnČní pĤdy. Zákon ýNR þ. 218/1990 Sb., o pravidlech hospodaĜení s rozpoþtovými prostĜedky ýR a obcí ýR (rozpoþtová pravidla) v platném znČní. Zákon ýNR þ. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znČní. Zákon þ. 229/1991 Sb., o úpravČ vlastnických vztahĤ k pĤdČ a jinému zemČdČlskému majetku v platném znČní. Zákon ýNR þ. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úĜadech v platném znČní. Zákon ýNR þ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektĤ a o výkonu povolání autorizovaných inženýrĤ a technikĤ þinných ve výstavbČ v platném znČní. Zákon þ. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány ýR (úplné znČní z.þ. 20/1996 Sb.) v platném znČní. Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon) v platném znČní.

67

DALŠÍ DOPORUýENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PěEDPISY

ROZVOJ VESNICE

x Zákon þ. 40/2004 Sb., o veĜejných zakázkách v platném znČní. x Zákon þ. 348/1997 Sb., o státním rozpoþtu ýR na rok 1998 v platném znČní. x Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení) v platném znČní. x Zákon þ. 243/2000 Sb., o rozpoþtovém urþení výnosĤ nČkterých daní územním samosprávným celkĤm x x x x x x x x

a nČkterým státním fondĤm (zákon o rozpoþtovém urþení daní). Zákon þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ v platném znČní. Zákon þ. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úĜadech. Zákon þ. 320/2002 Sb., o zmČnČ a zrušení nČkterých zákonĤ v souvislosti s ukonþením þinnosti okresních úĜadĤ v platném znČní. Vyhláška MZE þ. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánĤ rozvoje lesĤ a o vymezení hospodáĜských souborĤ. Vyhláška MZE þ. 84/1996 Sb., o lesním hospodáĜském plánování. Vyhláška MMR þ. 132/1998 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení stavebního zákona. Vyhláška MMR þ. 135/2001 Sb., o územnČ plánovacích podkladech a územnČ plánovací dokumentaci v platném znČní. Vyhláška MF þ. 323/2002 Sb., o rozpoþtové skladbČ v platném znČní.

9.3 Použitá literatura x Evropská charta místní samosprávy. Moderní obec, 1995, þ. 7, PĜíloha. x Kolektiv: Obec. Praha: ISV, 1996. x Kolektiv: Jak financovat komunální projekty? Ostrava: Montanex, 1996. x Lehkoživ, J., Nováková, Š., Šmíd, V.: Úþetnictví malých obcí. Hradec Králové: E.I.A., 1995. x Melion, M.: Finance obcí. Hradec Králové: E.I.A, 1994. x Peková, J.: HospodaĜení obcí a rozpoþet. Codex Bohemia, 1997. x Poplatky. ÚZ, 1996, þ. 87. x Rozpoþtová skladba pro rozpoþtové organizace a obce od 1.l.1998. Praha: Pragoeduca, 1997. x SmČrnice Ministerstva životního prostĜedí ýR o poskytování finanþních prostĜedkĤ ze Státního fondu životního

prostĜedí ýR na rok 1998. VeĜejná správa, 1998, þ. 4, PĜílohy. x Stuchlíková, H., Hympánová, V.: ZdaĖování rozpoþtových organizací, pĜíspČvkových organizací a obcí daní z pĜíjmĤ právnických osob v roce 1997 a 1998. 68

PěÍLOHY

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

PěÍLOHA A: MIKROREGIONY A VYTVÁěENÍ JEJICH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ Státní podpora Ĝešení problémĤ venkova v rámci venkovských mikroregionĤ je od roku 1998 zakotvena v Programu obnovy venkova. PĜijetí ýeské republiky do Evropské unie pĜineslo venkovu, zejména venkovským mikroregionĤm, pĜíležitost získat ze strukturálních fondĤ EU na svĤj rozvoj znaþné prostĜedky. PĜedpokladem je dobrý projekt vycházející z pĜipravené strategie rozvoje.

VYTVÁěENÍ VENKOVSKÝCH MIKROREGIONģ Dobrovolné sdružování obcí Venkovské mikroregiony v pojetí Evropské unie mohou vytváĜet pouze svazky obcí s uceleným zájmovým územím, které chtČjí Ĝešit celou škálu problémĤ místního charakteru. PĜi zakládání svazku obcí by mČly mít obce na zĜeteli nČkolik skuteþností: x ÚspČšnost rozvojových zámČrĤ vytváĜeného mikroregionu do jisté míry také závisí na jeho uspoĜádání a velikosti. Na základČ analýz vývojových trendĤ došli odborníci EU ke zjištČní, že mikroregiony s jádrovým mČstem (velkou obcí), které zajišĢuje mnohé obslužné funkce, mají lepší rozvojové pĜedpoklady. Takové uspoĜádání umožĖuje postupnČ dosahovat vyšší úrovnČ obþanské vybavenosti a poskytovat lepší služby jak pro podnikatele a firmy, tak pro obyvatele mikroregionu. x Významný pro rozsah a kvalitu obþanské vybavenosti je poþet obyvatel mikroregionu. U nás se již ekonomicky vyplatí v jádrovém mČstČ/obci mikroregionu s 10 000 obyvateli umísĢovat napĜ. poboþky bank, právní a další služby, nároþnČjší zdravotnická a kulturní zaĜízení aj. Nabídka lepších služeb se projeví nejen v pĜitažlivČjším prostĜedí pro rozvoj podnikání, ale i v lepším uspokojování potĜeb obyvatelstva, možnostech lépe organizovat místní dopravu, což se projeví ve snížení þasových i finanþních nárokĤ na dojíždČní, i pĜi realizování dalších zámČrĤ. x Pro dobré fungování mikroregionu je však také nezbytné, aby byl bez vČtších obtíží spravovatelný, a aby mezi zástupci samospráv obcí i samotnými obyvateli docházelo k stálým kontaktĤm. Ze zkušeností existujících svazkĤ obcí vyplývá, že k jejich úspČšnému založení a zejména fungování je nezbytné naplnČní þtyĜ základních podmínek: 1. Existence shodných problémĤ obnovy a rozvoje ve více spolu sousedících obcích, nejþastČji spjatých historickými koĜeny a pĜírodním územím. 2. Iniciativa vzešlá ze samotných obcí, tedy od obecních zastupitelstev, obþanských sdružení a samotných obþanĤ. 3. Ochota samosprávných orgánĤ jednotlivých obcí pĜenést þást pravomocí a kompetencí na orgány svazku obcí. 71

PěÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

4. VnitĜní solidarita sdružených obcí, tedy ochota respektovat skuteþnost, že ne všechny akce svazku obcí budou

vždy a za všech okolností stejnČ výhodné pro všechny sdružené obce z vČcného i þasového hlediska.

Tyto podmínky mohou být naplnČny pouze v dobrém spoleþenském klimatu a pĜi existenci spoleþných názorových východisek, ke kterým patĜí rámcová pĜedstava jednotlivých obcí o cílech, které chtČjí pĜi obnovČ a rozvoji dosáhnout, skuteþné odhodlání, vĤle a schopnost alespoĖ užší skupiny reprezentantĤ jednotlivých obcí pĜekonávat pĜekážky a hledat Ĝešení. Vznik a fungování svazku obcí mĤže také vydatnČ podpoĜit existence þinností spoleþných pro více obcí, napĜíklad þinnost spolkĤ a zájmových organizací, existence spoleþných zaĜízení jako ZŠ, MŠ, spoleþné kulturní a spoleþenské akce, vliv pamČtníkĤ a rodákĤ. Vysoká úroveĖ neformálních vztahĤ mezi obyvateli obcí a alespoĖ nČkteré spoleþné zájmy jsou významným spoleþenským klimatem, ve kterém se snáze pĜedstavitelé obcí domlouvají na spoleþném Ĝešení nČkterých problémĤ a zámČrĤ. Po ustavení obcí s rozšíĜenou pĤsobností (dále ORP) - zákonem þ. 314/2002 Sb, se zdá být úþelné, aby mikroregiony vytváĜely obce ve správním obvodu ORP, která na sebe pĜevezme administrativu mikroregionu. Zásady pĜi zakládání svazku obcí (mikroregionu) Podmínky pro dobré a efektivní fungování svazku obcí, které plní zámČry, kvĤli kterým se obce sdružily, se prakticky vytváĜejí již pĜi jeho vzniku. Aby se obce vyvarovaly pozdČjším nedorozumČním, již na samotném poþátku formování sdružení by mČly mít na pamČti nČkolik zásad. Mezi nejdĤležitČjší patĜí: 1. Vypracování vyváženého obsahu a rozsahu stanov svazku obcí, tj. pravidel jeho fungování v duchu dobrovolnČ pĜijatých spoleþenských cílĤ. 2. ZĜízení pružné, ale plnČ demokratické Ĝídící struktury svazku, která zajistí operativní rozhodování, respektování názorĤ jednotlivých þlenĤ a efektivní kontrolu. 3. Formulování jednoznaþných pravidel hospodaĜení svazku obcí, tj. pravidel pro získávání a využívání finanþních zdrojĤ a dalšího majetku sdružení, vþetnČ úpravy þlenských poplatkĤ, majetkových podílĤ apod. 4. Vymezení þinností, kterými se bude svazek obcí dlouhodobČ zabývat. Majetkoprávní podmínky Majetkové pomČry a vztahy ve svazku obcí patĜí mezi citlivá místa vzájemného smluvního vztahu. Je nutno si uvČdomit , že: 1. S ohledem na napjatost vČtšiny obecních rozpoþtĤ budou obecní zastupitelstva velmi peþlivČ posuzovat pomČr mezi objemem finanþního a dalšího majetku vloženého do sdružení a z toho plynoucího pĜínosu pro þlenské obce. 72

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

2. NeménČ ostražitČ budou zastupitelstva þlenských obcí sledovat nakládání s majetkem vytvoĜeným za trvání

sdružení, pĜedevším budou sledovat, zda je s ním nakládáno úþelnČ a z hlediska rozdČlování výnosĤ paritnČ vĤþi všem þlenĤm sdružení. 3. Pro obce, zejména menší, je nepĜijatelné, aby ve sdružení zavládly vztahy charakteristické pro tzv. kapitálové spoleþnosti, v nichž platí pravidlo jednoho hlasu za každých tisíc korun majetkového vkladu a pravidlo rozdČlování výnosĤ podle stejného schématu.

Majetkové pomČry ve sdružení a zpĤsob koordinace majetkových vztahĤ bČhem existence sdružení by mČly být upraveny již v jeho stanovách (§ 20h obþanského zákoníku). V praxi se osvČdþila dvoustupĖová úprava, v níž je zakotvena rámcová úprava majetkových vztahĤ ve stanovách a detailní pravidla jsou stanovena v provoznČ ekonomickém (vnitĜním) Ĝádu. Taková úprava je operativní a umožĖuje svazku obcí pružnČ reagovat na zmČny zákonĤ týkajících se daní, úþetnictví, oceĖování majetku, dotaþní politiky pod., aniž by bylo nutno mČnit þasto stanovy a absolvovat s tím spojené správní úkony, napĜíklad novou registraci stanov. Pro eliminaci možných stĜetĤ a problémĤ majetkového charakteru mezi sdruženými obcemi je možné pĜi stanovování pravidel ze zkušeností dobĜe fungujících mikroregionĤ doporuþit následující principy: 1. Základní þlenský vklad a všechny další þlenské vklady, tedy vþetnČ roþních pĜíspČvkĤ obcí spojených s provozními náklady sdružení, je stanovován na 1 trvale žijícího obyvatele každé þlenské obce. Tento pĜístup umožĖuje respektovat velikost jednotlivých obcí a také podtrhnout hlavní cíl sdružení, tj. Ĝešit spoleþné problémy a tím ve všech obcích vytváĜet pĜíznivé podmínky pro každodenní život. 2. Pokud získá sdružení obcí v období své existence jakýkoliv majetek, aĢ z þlenských vkladĤ, vlastní þinností nebo z vnČjších zdrojĤ, a obce se dohodnou sdružení zrušit, likvidaþní zĤstatek je také rozdČlován na 1 trvale žijícího obyvatele v každé þlenské obci. 3. V pĜípadČ, že bude sdružení obcí provozovat podnikatelskou nebo jinou (napĜíklad obecnČ prospČšnou) þinnost trvalého charakteru, je vhodné tuto þinnost oddČlit od vlastního sdružení založením pro tento úþel vhodného subjektu - sdružení s ruþením omezeným, akciové spoleþnosti, obecnČ prospČšné spoleþnosti. Tento subjekt pak bude hospodaĜit, pĜípadnČ rozdČlovat výnosy z hospodaĜení podle pĜíslušných zákonĤ. Pro vymezení þinností, kterými se bude mikroregion zabývat, by si mČly sdružené obce poĜídit strategický rozvojový dokument. Takový dokument je také nezbytný, pokud budou obce muset prokázat, že prostĜedky ze strukturálních fondĤ EU, o které se ucházejí, budou využity efektivnČ a podpoĜí rozvoj pĜíslušného venkovského prostoru. PoĜízení kvalitního strategického rozvojového dokumentu je nároþná þinnost, pĜi které je nutná týmová práce odborníkĤ z rĤzných oborĤ a prĤbČžná výmČna názorĤ s adresáty zpracovávané strategie. Proces poĜizování má mnoho úskalí. Krajský úĜad Jihomoravského kraje si proto nechal vypracovat v roce 2004 v Ústavu územního rozvoje jako pomĤcku po mikroregiony metodickou pĜíruþku pro zpracování strategických rozvojových dokumentĤ mikroregionĤ, ve které je podrobnČ popsán proces poĜízení dokumentu i jeho obsahový standard. Tato pomĤcka mĤže být vodítkem pro poĜizování strategického rozvojového dokumentu mikroregionĤm i v dalších krajích. 73

PěÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

POSTUP PRO VYTVOěENÍ ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ V MIKROREGIONECH ýR Úvod Úloha mikroregionĤ je koncepþní a výkonná þinnost samosprávných orgánĤ obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciaþní þinnost v oblasti Ĝešení mikroregionálních problémĤ a definování mikroregionálních programĤ a aktivit a jejich úþast na realizaci regionálních programĤ. Pro identifikaci potĜeb, urþení smČrĤ rozvoje, rozvojových aktivit a strategické rozhodování zpracovávají mikroregiony rozvojové strategie. Pro vypracování rozvojové strategie na úrovni mikroregionu (dále jen dokument) je nezbytná týmová práce odborníkĤ z rĤzných oborĤ s cílem využití jejich znalostí a zkušeností. Pro vČtší fundovanost je možné zapojit do procesu i odborné konzultanty. Je pĜitom vhodné vytvoĜit nČkolik pracovních skupin, a to podle jednotlivých problémových Ĝešených oblastí v mikroregionu. PĜi celém procesu formulování problémĤ je tĜeba nechat dostateþný prostor pro diskusi a výmČnu názorĤ mezi zadavateli a adresáty zpracovávané strategie. Jsou nezbytná spoleþná pracovní jednání a týmová spolupráce pĜi zpracování problematiky. Dílþí materiály strategie by mČly být vyhotovovány v pracovním znČní a teprve po probČhlém pĜipomínkování takto vypracovaného materiálu a jeho dopracování by mČla být pĜipravena definitivní verze. V dokumentu by mČly být Ĝešeny zejména následující oblasti: x hospodáĜství regionu – drobné, malé a stĜední podnikání (prĤmysl, stavebnictví, služby zemČdČlství atd.), x zamČstnanost a trh práce, x doprava, x technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veĜejnou potĜebu, odpadové hospodáĜství, vodní hospodáĜství, ochrana pĜed povodnČmi), x obþanská vybavenost, x regionální marketing a podpora investování do regionu, x životní prostĜedí a pĜírodní zdroje, x sociální rozvoj, vzdČlanost, kultura, x turistika a cestovní ruch, x vnČjší vztahy mikroregionu. Do celého procesu poĜízení dokumentu musí být zapojena veĜejnost. K informování široké veĜejnosti je vhodné využít jednání pracovních skupin, veĜejná setkání, místní média - místní tisk, rozhlas, pĜípadnČ kabelovou televizi, Internet atd.. NámČty a doporuþení veĜejnosti lze také získávat prostĜednictvím anket, prĤzkumĤ apod. Pro posouzení analytické a návrhové þásti a návrhu dokumentu musí být svoláno mimoĜádné zasedání Valné 74

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

hromady a provedena veĜejná prezentace. PĜipomínky musí být shromáždČny a pĜedloženy pracovním skupinám pĜed projednáváním uvedených výstupĤ na Valné hromadČ a volených orgánech þlenských obcí mikroregionu. PoĜízení dokumentu má následující kroky: 1. Zadání dokumentu 2. Zpracování dokumentu 3. Schvalování dokumentu 4. Implementace schváleného dokumentu 5. Úþastníci zpracování dokumentu 6. Obsah dokumentu 7. Základní principy uplatnČné pĜi tvorbČ dokumentu

1. Zadání dokumentu 1.1 Rozhodnutí o poĜízení O poĜízení dokumentu rozhoduje Valná hromada mikroregionu dle stanov. Vymezení území, pro které bude dokument zpracován, je dáno hranicemi mikroregionu. VeĜejnost bude uvČdomČna o rozhodnutí o poĜízení dokumentu na úĜední desce v sídle mikroregionu a þlenských obcí a dále zpĤsobem místnČ obvyklým. VeĜejnost mĤže podávat své námČty ke zpracování dokumentu na pĜíslušný obecní úĜad. 1.2 Zpracování zámČru ZámČr dokumentu zpracovává na základČ stanovených požadavkĤ Valnou hromadou manažer mikroregionu. V zámČru musí být pĜesnČ popsána požadovaná struktura a rozsah dokumentu, cíl a úþel využití dokumentu a další podmínky vedoucí k procesnímu a kvalitativnímu zajištČní dokumentu. Struktura a rozsah dokumentu by mČla být v souladu s metodikou navrženou Jihomoravským krajským úĜadem. 1.3 Zadání zakázky a výbČr zhotovitele Zhotovitel dokumentu je vybírán na základČ prĤzkumu trhu v souladu se zákonem þ. 40/2004 Sb., o veĜejných zakázkách, v platném znČní. Zhotovitelem je nejþastČji odborná firma se zkušenostmi ve zpracování podobných dokumentĤ. PĜi zadání zakázky je nutno se Ĝídit principem hospodárnosti, transparentnosti a rovnosti pĜíležitostí. O výbČru zhotovitele na základČ doporuþení hodnotící komise rozhoduje Valná hromada. 75

PěÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

1.4 UzavĜení smlouvy o dílo Po schválení vhodného uchazeþe na Valné hromadČ je uzavĜena mezi mikroregionem (objednatel) a zhotovitelem smlouva o dílo na základČ zákona þ. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník v platném znČní).

2. Zpracování dokumentu 2.1 ZajištČní vstupních dat a podkladĤ Existující rozvojové dokumenty na úrovni obcí, ÚPD a obecnČ závazné vyhlášky budou tvoĜit þást východiskové základny pĜi pĜípravČ dokumentu. Na zaþátku procesu tvorby strategie rozvoje mikroregionu bude proto provedeno zhodnocení tČchto dokumentĤ a bude zváženo jejich vhodné uplatnČní v rozvojovém dokumentu mikroregionu. V souvislosti s tím budou shodná þi obsahovČ podobná opatĜení, která se vyskytnou ve strategických dokumentech více obcí mikroregionu , slouþena do jednoho opatĜení na úrovni mikroregionu. Budou rovnČž posouzeny návrhy pĜípadných zmČn výše uvedených dokumentĤ, aby byla zajištČna jejich kompatibilita v rámci rozvoje mikroregionu. Obcím jsou poskytována data bezplatnČ, proto na základČ potĜebné struktury žádají odpovídající správce dat (úĜady veĜejné správy) o data pĜímo obce. Obce mikroregionu spolupracují pĜi získávání dat, která jsou poĜizována pĜímo v terénu. Za mikroregiony lze získat data dle odvČtvového þlenČní rovnČž na krajských úĜadech nebo na obcích s rozšíĜenou pĤsobností. Za území je nutné provést zjištČní, jaké data, informace, dokumenty jsou již zpracovány a lze je pro zpracování rozvojové strategie využít, aby nedošlo k duplicitČ a zbyteþnému vynakládání veĜejných prostĜedkĤ. Na zajištČní vstupních dat se významnČ podílejí pracovní skupiny ( viz kapitola V.). Na koordinaci a komunikaci se podílí manažer mikroregionu (viz kapitola V). 2.2 Zpracování analytické þásti Struktura analytické þásti je dána zámČrem schváleným Valnou hromadou mikroregionu. Analytická þást je v pracovním návrhu pĜedložena k doplnČní a pĜipomínkování pracovním skupinám, které jsou sestaveny dle jednotlivých specifických oblastí. S návrhem jsou seznámeni zástupci þlenských obcí a veĜejnost, kteĜí mohou dávat prĤbČžnČ své pĜipomínky. Po projednání v pracovních skupinách je analytická þást (situaþní analýza, SWOT analýza a hlavní odvČtvové a územní disparity miroregionu) pĜedložena Valné hromadČ. 2.3 Projednání analytické þásti S výsledky analýzy je seznámena Valná hromada formou prezentace ze strany zhotovitele. Dále jsou s výsledky seznámeni zástupci þlenských obcí a veĜejnost prostĜednictvím úĜední desky a dále zpĤsobem místnČ obvyklým (místní tisk, rozhlas, kabelová televize, webové stránky mikroregionu/obcí atd.). 76

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

Ve stanoveném termínu mohou všichni úþastníci zpracování dokumentu a veĜejnost pĜedložit v písemné formČ nebo na uvedenou emailovou adresu svoje pĜipomínky k analytické þásti. Na spoleþném jednání Valné hromady a zhotovitele bude rozhodnuto o zapracování pĜedložených pĜipomínek a stanoven termín k jejich zapracování do analytické þásti. Analytická þást upravená dle pĜipomínek je vzata Valnou hromadou na vČdomí. 2.4 Zpracování návrhové þásti Návrhová þást rozvojové strategie vychází z výsledkĤ analytické þásti a její formulace musí odpovídat požadavkĤm mikroregionu. Zhotovitel pĜedloží pracovní verzi návrhové þásti dokumentu k pĜipomínkování a projednání pracovním skupinám. Dále jsou s výsledky seznámeni zástupci þlenských obcí a veĜejnost prostĜednictvím úĜední desky a dále zpĤsobem místnČ obvyklým (místní tisk, rozhlas, kabelová televize, webové stránky mikroregionu/obcí atd.). Ve stanoveném termínu mohou všichni úþastníci zpracování dokumentu a veĜejnost pĜedložit v písemné formČ nebo na uvedenou emailovou adresu svoje pĜipomínky k návrhové þásti. Na spoleþném jednání Valné hromady a zhotovitele bude rozhodnuto o zapracování pĜedložených pĜipomínek a stanoven termín k jejich zapracování do návrhové þásti. Na základČ pĜipomínkování a projednání je zpracován návrh dokumentu. SouþasnČ je pĜipraven manažerem mikroregionu mechanismus vyhodnocování, naplĖování a aktualizace dokumentu, který je zapracován jako pĜíloha návrhu dokumentu.

3. Schvalování dokumentu 3.1 Projednání návrhu dokumentu Valná hromada mikroregionu je seznámena s návrhem dokumentu, který je zveĜejnČn na úĜední desce a dále zpĤsobem místnČ obvyklým. Zástupci þlenských obcí a veĜejnost mohou ve stanoveném termínu dávat k návrhu dokumentu svoje pĜipomínky v písemné formČ. Na spoleþném jednání Valné hromady mikroregionu a zhotovitele bude rozhodnuto o zapracování posledních pĜipomínek a stanoven termín k jejich zapracování. 3.2 Schválení dokumentu Upravený návrh dokumentu je schválen Valnou hromadou mikroregionu. Souþástí zápisu o schválení dokumentu bude stanovení mechanismu kontroly.

77

PěÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

4. Implementace schváleného dokumentu Hlavním úkolem realizaþní fáze je vypracování reálných projektĤ, stanovení jejich garanta a zpĤsobu financování a získání zdrojĤ. Realizace musí být pĜiĜazena do kompetence odpovídajícím subjektĤm a musí pro ni být stanoven zpĤsob a zdroje financování. 4.1 PĜíprava projektových fiší U vybraných navržených projektĤ na jedno kontrolní období jsou vypracovány a pĜedloženy projektové fiše. Vypracování projektových fiší si zajišĢuje mikroregion podle svých možností sám nebo jejich zpracování zajistí zpracovatel rozvojového dokumentu mikroregionu. PĜípustné jsou pouze ty projekty, které vyhovují prioritám a opatĜením. Vyhodnotí se návrhy a pĜipraví seznam projektĤ, které splĖují formální kritéria stanovená strategií. 4.2 Vyhodnocení naplĖování dokumentu a aktualizace dokumentu K vyhodnocování realizace dokumentu je vhodné dvouleté období. PlnČní dokumentu a konkrétních navazujících projektĤ hodnotí Valná hromada mikroregionu. RovnČž dochází k návrhu (jsou navrhovány) nových projektĤ a zpracování projektových fiší na další období. S výsledky plnČní dokumentu jsou seznámeni všichni zástupci mikroregionu a veĜejnost. 4.3 ZmČny a doplĖky dokumentu Pokud pĜi vyhodnocení plnČní dokumentu dospČla Valná hromada mikroregionu k závČru, že je tĜeba v dokumentu provést zmČny, popĜípadČ nČkterou þást doplnit nebo aktualizovat vzhledem ke zmČnČným vstupním podmínkám, postupuje se pĜimČĜeným zpĤsobem jako pĜi poĜizování dokumentu.

5. Úþastníci zpracování dokumentu Valná hromada mikroregionu (delegovaní zástupci jednotlivých obcí v mikroregionu) odpovídá za zadání, zpracování, projednání, schválení a implementaci dokumentu (dále jen „Valná hromada“). Samosprávné orgány obce (rada a zastupitelstvo obce) pĜedstavují základní þlánek politiky na obecní úrovni. V rámci své pĤsobnosti projednávají dokument. Pracovní skupiny zĜizuje Valná hromada. Jsou odpovČdné za pĜípravu a doporuþení uceleného souboru opatĜení a aktivit pro jednotlivé problémové okruhy a prezentaci. Do pracovních skupin jsou jmenováni a pĜizváni pracovníci s odbornými znalostmi a praxí v oblasti sociální, ekonomické nebo oblasti životního prostĜedí mikroregionu.

78

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

Manažer mikroregionu (poradce, tajemník, nČkdy pĜedseda mikroregionu ) je výkonná jednotka, která koordinuje práce na dokumentu, vytváĜí kapacitní a technické zázemí pracovních skupin a pro realizaci dokumentu. Odpovídá za þinnosti spojené s administrací, poskytováním služeb Valné hromadČ a komunikaci se zpracovatelem. Provádí monitorování, vyhodnocování a naplĖování dokumentu a eviduje a upozorĖuje na nutnost aktualizace dokumentu. Zhotovitel dokumentu je odborným zpracovatelem dokumentu. Jedná se o nezávislý tým expertĤ. Poskytuje odbornou pomoc úþastníkĤm v procesu tvorby dokumentu v obcích, odbornČ usmČrĖuje þinnost pracovních skupin, zpracovává návrhy þástí dokumentu a pĜedkládá je k projednání v pracovních skupinách, následnČ Valné hromadČ. VeĜejnost - v rámci tvorby dokumentu je úþast veĜejnosti zajištČna takto: a) zveĜejnČním informací o proceduĜe pĜípravy dokumentu v daném mikroregionu, b) složením jednotlivých pracovních skupin, c) zveĜejnČním výstupĤ dokumentu s cílem umožnit veĜejnosti zasílat pĜipomínky a návrhy k: ¾ analytické þásti dokumentu, ¾ návrhové þásti dokumentu, ¾ celkovému dokumentu.

6. Obsah dokumentu 6. 1 Úvod Kapitola obsahuje úvod do problematiky, dĤvody ke zpracování strategie rozvoje mikroregionu (vznik mikroregionu, podmínka pro þerpání finanþních prostĜedkĤ, nutnost koncepþního Ĝešení dalšího rozvoje území) a dobu platnosti dokumentu. Strategický dokument se zpracovává v dlouhodobém horizontu, tj, na období 8-12 let (þasovČ to odpovídá 2-3 volebním obdobím obecních zastupitelstev). Návrh obsahu dokumentu je sestaven na základČ zkušeností získaných pĜi posuzování dokumentĤ stejného zamČĜení. 6.2 Analytická þást 6.2.1. Zpracování situaþní analýzy mikroregionu (profil mikroregionu) Situaþní analýza je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování strategie rozvoje regionu. Slouží jako hlavní podklad pro další kroky zpracování dokumentu, vytýþení problémových oblastí, cílĤ a strategických smČrĤ. Fakta a poznatky získané pĜi zpracování situaþní analýzy mikroregionu jsou východiskem a hlavním podkladem pro zpracování SWOT analýzy. 79

PěÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

Posuzování území mikroregionu by mČlo být proto založeno na komplexním pĜístupu se zamČĜením na jeho pĜedcházející vývoj a souþasnou situaci. Analytické informace charakterizující mikroregion je vhodné strukturovat do následujících kapitol: A. Základní geografická charakteristika mikroregionu a poloha (vþetnČ struþné charakteristiky jednotlivých obcí) B. Historický vývoj mikroregionu C. Analýza složek a funkþních systémĤ mikroregionu a) demografická situace, b) sídla a bydlení, c) komerþní služby a maloobchodní sféra, d) školství, e) zdravotnictví, f) sociální péþe a veĜejnČ prospČšné služby, g) ostatní obþanská vybavenost, h) rozvojové plochy pro bydlení, i) tČžba nerostných surovin, prĤmyslová výroba a stavebnictví, j) zemČdČlství a lesnictví, k) Ĝemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, l) rozvojové plochy pro podnikání, nevyužívané prĤmyslové areály a neprĤmyslové deprimující zóny, m) trh práce, n) doprava, o) technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veĜejnou potĜebu, odpadové hospodáĜství, vodní hospodáĜství, ochrana pĜed povodnČmi, p) kultura a ochrana kulturních památek, q) rekreace a cestovní ruch, r) spoleþenské a sportovní aktivity. D. Ekonomická situace mikroregionu a) struktura ekonomiky mikroregionu, b) veĜejné finance a majetek, c) rozpoþtová situace mikroregionu a jeho jednotlivých obcí, d) podnikatelské aktivity v mikroregionu, drobné, malé a stĜední podnikání. E. Ekologická situace a ochrana životního prostĜedí ve správním území mikroregionu a) ovzduší, b) voda (vodní plochy,vodoteþe, víceúþelové nádrže), 80

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

c) pĤda, d) péþe o krajinu (chránČná území, ÚSES,) e) území narušená lidskou þinností. F. Širší vztahy mikroregionu a) regionální kontext, b) nadregionální kontext, c) vnČjší vazby mikroregionu. G. ZávČry situaþní analýzy – struþné shrnutí všech poznatkĤ analýzy. Každá z uvedených þástí A-F by mČla mít zpracovaný dílþí závČr v bodech. Textová þást situaþní analýzy by mČla být doplnČna odpovídajícími grafy a kartogramy. Informace pro vypracování situaþní analýzy je možno získat z rĤzných zdrojĤ. V následujícím pĜehledu jsou uvedeny nejvýznamnČjší z nich: x ýeský statistický úĜad - vytváĜí a spravuje rĤznČ obsáhlé a rĤznČ aktualizované databáze. Pro potĜeby dokumentu jsou potĜebná zejména data na úrovni obcí. ýSÚ poskytuje data, která nepodléhají utajení podle zákona o statistice (þ. 89/1995 Sb.), rovnČž za jednotlivé obce. Na základČ objednávky jsou jednotlivé divize ýSÚ schopny a vesmČs i ochotny nasþítat data za jednotlivé mikroregiony, nebo jinak vymezené územní celky. Velmi podrobná demografická data lze získat zejména ze “Sþítání lidu, domĤ a bytĤ”, které se koná v desetiletých intervalech. Data však proto nejsou mnohdy pĜíliš aktuální. Z pohledu zpracování dokumentu na úrovni mikroregionu je upotĜebitelná zejména MOS – MČstská a obecní statistika nebo KROK – kraje a okresy. x Finanþní úĜady – disponují velmi potĜebnými daty z oblasti ekonomické a finanþní. ýastým problémem je špatná dostupnost tČchto dat. x ÚĜady práce – vedou podrobná a aktuální data o zamČstnanosti a trhu práce v okresním þlenČní a za jednotlivé své obvody a jednotlivé obce. Aktualizace u vČtšiny dat probíhá kontinuálnČ a poskytuje se jednou mČsíþnČ, þtvrtletnČ a roþnČ. x ýeská správa sociálního zabezpeþení – má k dispozici pĜehled o zamČstnanosti v malých podnicích a o jejím vývoji. x MČstské úĜady a obecní úĜady (stavební úĜady, matriky, životní prostĜedí, kultura, školství, doprava, územní plánování, živnostenský úĜad) x Krajské úĜady (regionální rozvoj, uzemní plánování, životní prostĜedí, kultura, doprava, zdravotnictví, sociální oblast, živnostenský úĜad, školství) x Pozemkový fond x Katastrální úĜad x ýeský hydrometeorologický ústav x Informaþní a poradenské stĜedisko pro místní kulturu 81

PěÍLOHA A

x x x x x x x x x x x

ROZVOJ VESNICE

HospodáĜské komory Ústav zdravotnických informací a statistiky Ústav pro hospodáĜskou úpravu lesĤ ZemČdČlská a vodohospodáĜská správa Správa povodí tokĤ ýeský ekologický ústav Agentura ochrany pĜírody a krajiny Ústav územního rozvoje Vysoké školy (výzkum) Místní podniky, správci a majitelé technické infrastruktury – mají k dispozici individuální data, jinde nedostupná. VČtšina z tČchto institucí není povinna poskytovat jakékoliv údaje a záleží jen na jejich vstĜícnosti. Vlastní šetĜení v terénu a dotazníková šetĜení - mnohdy je nutné doplnit chybČjící nebo nedostupná data vlastním šetĜením v terénu. Tato forma je þasovČ a organizaþnČ velmi nároþná.

6.2.2 SWOT analýza SWOT analýza vychází z popisĤ a výstupĤ situaþní analýzy. Obsahuje souhrnné hodnocení silných stránek (Strong point) a slabých stránek ( Weak point), pĜíležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) pro realizaci rozvojové politiky mikroregionu (sociální a hospodáĜská soudržnost mikroregionu). Toto hodnocení je nejlépe pĜehledné v tabulkách. SWOT analýza mĤže být zpracována jako souhrnná v Ĝazení podle jednotlivých složek situaþní analýzy nebo podle jednotlivých skupin zaĜazených do tématických oblastí (napĜ. hospodáĜství a trh práce, lidské zdroje, rozvoj venkova a zemČdČlství, infrastruktura, životní prostĜedí, rekreace a cestovní ruch, vnitĜní a vnČjší vztahy). K analýze se k jednotlivým tématickým oblastem pĜipojuje komentáĜ. SWOT analýza pĜedstavuje základ pro formulaci strategických cílĤ, rozvojových smČrĤ a rozvojových aktivit. PĜi zpracování SWOT analýzy je nezbytná její objektivita. Jejím principem je charakteristika silných a slabých stránek mikroregionu a stanovení jeho možných ohrožení a pĜíležitostí rozvoje. SWOT analýza je rovnČž nezbytná pro identifikaci kritických okruhĤ rozvoje a stanovení disparit (nerovností) v území. SWOT analýza slouží rovnČž jako základ pro formulaci strategických cílĤ a následnČ rozvojových smČrĤ a rozvojových aktivit a opatĜení. PĜi zpracování SWOT analýzy je tĜeba odlišit vnitĜní a vnČjší analýzu. Z vnitĜní analýzy vyplývají silné a slabé stránky mikroregionu a z vnČjší analýzy pĜíležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky Pro úþely rozvojové strategie mikroregionu jsou jako silné a slabé stránky vybrány vnitĜní faktory, které souvisejí s problematikou sociální a hospodáĜské soudržnosti mikroregionu a je možné je potenciálnČ ovlivnit 82

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

rozvojovými aktivitami v této oblasti. Za silné stránky mikroregionu jsou považovány výhodné výchozí pozice území pro jednotlivé formy rozvojových aktivit. Slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Jednotlivé slabé a silné stránky jsou shlukovány do skupin podle tématických oblastí. PĜíležitosti a ohrožení PĜíležitosti a ohrožení se vztahují k procesĤm a trendĤm, které se vyskytují mimo oblast sociální a hospodáĜské soudržnosti mikroregionu. Na pĜíležitosti a ohrožení mají pĜedevším vliv nástroje strukturální a regionální politiky Evropské unie, ýeské republiky a Regionu soudržnosti (pokud ho tvoĜí dva a více krajĤ) a kraje. 6.2.3 Problémová analýza Hlavní odvČtvové a územní disparity mikroregionu Problémová analýza vychází ze situaþní analýzy a SWOT analýzy a pojmenovává hlavní problémy a bariéry rozvoje území mikroregionu. Je nezbytné urþit kritické oblasti, u nichž je mikroregion schopen dosáhnout prostĜednictvím potenciálnČ dostupných zdrojĤ zlepšení: a) definování odvČtvových disparit a vymezení cílových skupin obyvatelstva se soustĜedČnou podporou, spolu s uvedením opatĜení, na nČž bude podpora zamČĜena, b) stanovení územních disparit. Ve specifikaci pĜíslušných opatĜení zamČĜených na odstraĖování neodĤvodnČných rozdílĤ bude pro odvČtvové nerovnosti a územní disparity urþeno geografické pokrytí a stanoveny cílové skupiny, pro které jsou rozvojové aktivity urþeny nebo nasmČrovány. V ýR existují pomČrnČ malé regionální rozdíly na úrovni krajĤ. Rozdíly však rostou na subregionální , tedy i na úrovni mikroregionĤ. Jde zejména o prohlubování odlišnosti venkovského prostĜedí vĤþi prostĜedí mČstskému a zaostávání ekonomické úrovnČ nČkterých území, zejména pĜíhraniþních, výše položených a odlehlých þástí. Je tĜeba najít cesty a postupy, které povedou ke snižování neodĤvodnČných rozdílĤ a které spoþívají v cílenČ orientované pomoci podle urþení jejích pĜíjemcĤ. Je nezbytné stanovit kritéria, která budou charakterizovat daný stav. NeodĤvodnČné rozdíly mohou být dvojího druhu: x rozdíly charakterizované místnČ, x odvČtvové a sektorové disparity, rozdíly charakterizované skupinami obyvatelstva. Ve specifikaci pĜíslušných opatĜení zamČĜených na odstraĖování neodĤvodnČných rozdílĤ bude proto urþeno geografické pokrytí a stanoveny cílové skupiny, pro které jsou aktivity urþeny.

83

PěÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

6.3 Návrhová þást 6.3.1 Stanovení souhrnné strategické vize rozvoje mikroregionu SprávnČ a výstižnČ formulovaná souhrnná strategická vize mikroregionu významnČ ovlivĖuje zamČĜení strategie rozvoje mikroregionu a její budoucí výsledky uplatnČné v praxi. Je pĜitom vhodné vymezit oblasti života regionu, na které musí být soustĜedČna hlavní pozornost. Vize by mČla charakterizovat stav, kterého chce mikroregion v þasovém horizontu poĜizované strategie rozvoje dosáhnout. 6.3.2 Formulování strategických cílĤ, smČrĤ rozvoje, priorit a opatĜení v þasovém horizontu Strategické cíle pĜedstavují smČrné ukazatele pro rozvoj regionu a informaci o stavu, kterého by mČlo být dosaženo. Strategické cíle se odvozují od vize regionu o jeho budoucím vývoji a SWOT analýzy. Cíle by mČly využívat silné stránky a eliminovat slabé stránky mikroregionu, dále by mČly využívat pĜíležitosti rozvoje a reagovat na ohrožení rozvoje mikroregionu. Strategické cíle rozvoje mikroregionu musí být v souladu se strategickými cíli strategie rozvoje kraje. SmČry rozvoje jsou zpĤsoby jejichž prostĜednictvím je dosahováno strategických cílĤ. Ke každému cíli mĤže existovat více než jeden strategický smČr. ýasový horizont jejich trvání mĤže být rĤzný, ale vždy v rámci þasového úseku, pro který se strategie rozvoje mikroregionu pĜipravuje. Je nutno zachovat pĜímou vazbu mezi strategickými smČry a SWOT analýzou. Priority rozvoje tvoĜí základní strukturu smČrĤ rozvoje mikroregionu. Ke každému strategickému smČru bude pravdČpodobnČ dle skuteþnosti pĜiĜazeno více rozvojových priorit. Rozvojové priority musí mít provázanost a logické zdĤvodnČní v situaþní analýze a SWOT analýze. OpatĜení jsou konkrétní nástroje, vedoucí k naplĖování pĜíslušných priorit. Aplikace jednotlivých konkrétních rozvojových opatĜení je realizována formou projektĤ nebo programĤ. OpatĜení by mČlo obsahovČ zahrnovat: zaĜazení do pĜíslušného strategického cíle, smČru rozvoje a priority; název opatĜení; cíl opatĜení; slovní charakteristiku opatĜení; hodnocení k nutnosti opatĜení Ĝešit; klíþové aktivity (ty pĜímo korespondují s projekty, programy, zavádČní rĤzných systémĤ atp.); územní pokrytí; odpovČdný subjekt; hlavní výstupy opatĜení; þasový rozvrh realizace; cílové skupiny; finanþní rámec opatĜení (potĜeby); pĜedpokládané finanþní zdroje financování; vazby opatĜení na aktivity jiných strategických a programových dokumentĤ. 6.4 Zpracování finanþního rámce strategie Finanþní rámec bude vycházet z rozpoþtových možností mikroregionu, skuteþností uplynulých rozpoþtových let mikroregionu (minimálnČ jeden rok) a rozpoþtového výhledu mikroregionu. Rámec bude kromČ celkovČ vyþíslených zdrojĤ jdoucích až na jednotlivá opatĜení vyþíslovat i zdroje na nutné spolufinancování (zpracovatel bude vycházet ze souþasných zkušeností daných Operaþními programy ýR, programy Iniciativ 84

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA A

spoleþenství EU, národními programy ýR, programy fondĤ ýR, programy kraje atp.). Celková alokace zdrojĤ financování dá mikroregionu obraz o vlastních finanþních možnostech a stanoví rozhraní pro strategické rozhodování o jednotlivých „projektech“. Struktura finanþního rámce strategie: x zhodnocení financování navržených priorit a opatĜení x indikativní alokace pro jednotlivé prioritní oblasti x rozdČlení zdrojĤ na opatĜení v rámci prioritních oblastí x rozdČlení financí na jednotlivá období x posouzení absorpþní schopnosti mikroregionu v þasových obdobích x þasové rozdČlení zdrojĤ na jednotlivá opatĜení x souhrn finanþních alokací a jejich zdrojĤ (tabulky) Z hlediska financování je nezbytná pĜipravenost konkrétních projektĤ k zabezpeþení jejich realizace. V pĜípadČ nedostateþného pokrytí opatĜení a aktivit zdroji je potĜeba pĜehodnotit strategické cíle a z nich odvozená opatĜení tak, aby byla dostateþnČ zabezpeþena zdroji. Rozvojová strategie je schvalována Valnou hromadou, která má právo tento dokument od doby schválení v budoucnu na základČ významných zmČn vnitĜního a vnČjšího prostĜedí mČnit.

7. Základní principy uplatnČné pĜi tvorbČ dokumentu 7.1 Princip partnerství x Zapojení partnerĤ x Finanþní spoluúþast x Na pĜípravČ dokumentĤ se v co nejvČtší míĜe podíleli samotní pĜíjemci 7.2 Princip programování x Snaha o integrovaný, stĜednČdobý až dlouhodobý pĜístup k Ĝešení územních problémĤ formou víceletých programovacích období x DĤraz se klade na komplexní pĜístup k Ĝešení problémových území v co nejširších þasových a prostorových souvislostech x ProstĜedky jsou alokovány na základČ víceletých programĤ, nikoliv na základČ jednoho izolovaného projektu 7.3 Princip koncentrace x ProstĜedky mají být využívány co nejúþelnČji a nemají být rozmČlĖovány na Ĝadu drobných a ménČ významných akcí x Úsilí soustĜedit se na nejproblémovČjší regiony 85

PěÍLOHA A

x

ROZVOJ VESNICE

ProstĜedky mohou být využívány pouze k realizaci pĜedem stanovených cílĤ

7.4 Princip doplĖkovosti (adicionality) x Spolufinancování schválených aktivit (vícezdrojové financování) x ProstĜedky vynakládané ze spoleþného rozpoþtu mikroregionu mají doplĖovat ostatní veĜejné nebo soukromé výdaje (pĜíjemcĤ podpory) nikoli je nahrazovat x ProstĜedky na stranČ pĜíjemce lze vhodnČ kombinovat 7.5 Princip monitorování a vyhodnocování x PrĤbČžné sledování a vyhodnocování provádČných opatĜení a celkové efektivnosti vynakládaných prostĜedkĤ x DĤsledná kontrola þasového, vČcného a finanþního plnČní x PĜed schválením konkrétních projektĤ je vyžadováno hodnocení dopadĤ, poté následuje prĤbČžné monitorování realizace a po stanoveném þasovém období dojde ke zhodnocení skuteþných pĜínosĤ dokumentu Použité pojmy: Program - dotaþní program zamČĜený na realizaci opatĜení Rozvojové strategie mikroregionu. Jeho prostĜednictvím jsou poskytovány prostĜedky z rozpoþtu, a to formou dotace. Projekt - žadatelem navrhovaný souhrn þinností zamČĜených k uskuteþnČní konkrétního opatĜení Rozvojové strategie mikroregionu. PĜedkládá se spolu s žádostí. Projektová fiše - dokument uvádČjící podrobnosti konkrétního projektu, který má být realizován v rámci urþitého programu. Obsahuje podrobnosti o zabezpeþení projektu, o cílech projektu, vztahu projektu ke konkrétním prioritám rozvojové strategie a zdrojĤm financování, základní informace o projektu a jeho zdĤvodnČní, související aktivity, oþekávané výsledky, prostĜedky k jeho dosažení podle plánu realizace a plateb. Cílová skupina - fyzické a právnické osoby, které mohou žádat o dotaci a v pĜípadČ jejího získání se stát pĜíjemci dotace. Cílová skupina je konkrétnČ vymezená v jednotlivém programu. Svazek obcí / mikroregion - (právnická osoba ustavená v souladu s §§ 49 až 53 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) - vzniká pro územnČ ucelenou oblast vymezenou pĜirozenými pĜírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formČ se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a zámČry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích zmČn ve všech obcích nebo þásti obcí takto vymezeného území.

86

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA B

PěÍLOHA B: PÉýE O KRAJINU VENKOVSKÁ KRAJINA A BIODIVERZITA Ve druhé polovinČ 20. století pĜevládl ve venkovské krajinČ ýeské republiky trend destabilizace a destrukce krajinných systémĤ, snaha pĜizpĤsobit krajinu unifikovaným technologickým postupĤm zemČdČlské a lesní výroby a potĜebám urbanizace. Mnohotvárná a pestrá venkovská krajina byla degradována na agroindustriální výrobní prostĜedí. Venkovská krajina nemĤže být harmonická bez trvalého zajištČní biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je v souþasné dobČ chápána jako rozmanitost druhĤ živých organismĤ, jejich populací i jako rozmanitost celých spoleþenstev planČ rostoucích rostlin a volnČ žijících živoþichĤ. Trvale zajistit biodiverzitu v kulturní krajinČ znamená: ¾ Promýšlet úþelnou aktivní péþi o stávající pĜírodní hodnoty krajiny a také vytváĜet podmínky pro jejich další rozvoj. Proto je od poþátku osmdesátých let v ýeské republice rozvíjena koncepce vymezování a tvorby územních systémĤ ekologické stability, odpovídající soustavám ekologicky hodnotných území (viz kap. 6.1), sdružovaných v ekologických sítích, které vytváĜejí ve státech Evropské unie. ¾ EfektivnČ pĜírodu chránit. Naše republika má velmi kvalitní soustavu chránČných území vytváĜenou od roku 1838, kdy byla vyhlášena první soukromá rezervace Žofínský prales. ChránČná území se dČlí na velkoplošná a maloplošná. Mezi velkoplošná zvláštČ chránČná území patĜí x

Národní parky NejpĜísnČjší kategorie chránČných území jen málo þlovČkem ovlivnČná. Jejich území se þlení na tĜi zóny odstupĖované ochrany pĜírody, jejichž režim je specifikován plány péþe a návštČvními Ĝády národního parku.

x

ChránČné krajinné oblasti Rozsáhlá území s harmonickou krajinou a významným podílem pĜirozených ekosystémĤ, pĜípadnČ i dochovaným charakterem venkovského osídlení. StejnČ jako národní parky se chránČné krajinné oblasti dČlí na 3 – 4 zóny odstupĖované ochrany pĜírody, jejichž podmínky jsou obsaženy ve zpracovaném plánu péþe.

87

PěÍLOHA B

ROZVOJ VESNICE

Maloplošná zvláštČ chránČná území pĜírody se dČlí na x

Národní pĜírodní rezervace Menší území mimoĜádných pĜírodních hodnot, kde orgán ochrany pĜírody stanoví bližší podmínky jejího omezeného využívání.

x

PĜírodní rezervace Menší území významných pĜírodních hodnot s omezeným využíváním.

x

Národní pĜírodní památky Malá území mimoĜádných pĜírodních hodnot nejþastČji skalní útvary þi dĤležitá nalezištČ chránČných druhĤ se stanovenými ochrannými podmínkami.

x

PĜírodní památky Malá území významných pĜírodních hodnot, nejþastČji skalní útvary þi nalezištČ chránČných druhĤ se stanovenými ochrannými podmínkami.

ChránČná území všeho druhu mají obvykle vyhlášené ochranné pásmo pro omezení rušivých vlivĤ okolí. Není-li toto pásmo vyhlášeno, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláštČ chránČného území.

Natura 2000 V dubnu roku 2004 byla pĜijata významná novela Zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, kterou se do naší legislativy zavádí soustava chránČných území evropského významu Natura 2000. Tato celoevropská soustava je vytváĜena podle dvou základních smČrnic: x

SmČrnice 79/409/EEC o ochranČ volnČ žijících ptákĤ (smČrnice o ptácích)

K datu vstupu bylo vyhlášeno na území ýR celkem 41 ptaþích lokalit (SPA). Jde o rozsáhlejší území, þasto se kryjící s plochou již vyhlášených národních parkĤ þi chránČných krajinných oblastí. V nČkterých pĜípadech však dochází ke konfliktu s pĜipravovanou nebo již zahájenou výstavbou zejména dopravních staveb (dálnice, rychlostní komunikace, vysokorychlostní tratČ, vodní cesty). V nČkterých pĜípadech lze ještČ zmČnit trasu nebo konflikt omezit na minimum realizací vhodných minimalizaþních a kompenzaþních opatĜení. V jiných však je ptaþí území bezprostĜednČ ohroženo. x

88

SmČrnice 92/43/EEC o ochranČ pĜírodních stanovišĢ volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin (smČrnice o stanovištích)

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA B

Podle této smČrnice se vymezují tzv. území zvláštní ochrany (SAC) a to dvojího typu. Zatímco tzv. prioritní stanovištČ musí þlenský stát do soustavy zahrnout všechna, která se na jeho území vyskytují, neprioritní staþí zahrnout cca 60 – 80 % jejich rozlohy v daném státČ. Jejich vymezení pĜedcházelo v uplynulých letech podrobné mapování dle evropských klasifikací. Za nesplnČní zahrnutí vymezených lokalit do evropského seznamu nebo jejich poškození hrozí od Evropského soudního dvora vysoké sankce, které již mnoho evropských státĤ muselo splnit. Do roku 2010 má podle této smČrnice být na území ýR vyhlášeno 864 lokalit, z nichž polovina nedosáhne výmČry 20 ha. Žádné chránČné území soustavy Natura 2000 nelze vyhlásit bez souhlasu vlastníkĤ dotþených pozemkĤ a obcí, na jejichž území lokalita leží. Evropsky významné lokality pokryjí devČt procent území státu a zhruba dvČ tĜetiny z nich pĜekrývají již existující zvláštČ chránČná území. Rozloha chránČných území se tak v ýR zvýší cca o tĜi procenta. Podstatné a pro vČtšinu obcí ulehþující zjištČní však je skuteþnost, že novČ vymezené lokality Natura 2000, jakkoliv rozsáhlé, mají statut pĜírodní památky, tedy nejnižší stupeĖ ochrany. Znamená to , že se ve vČtšinČ lokalit vyhlášených za souþást Natury 2000 nijak nezmČní stávající využívání území (zemČdČlství, lesní hospodáĜství, turistika, sbČr lesních plodĤ a klestu), pokud nebude dotþen charakter pĜírodního stanovištČ nebo populace chránČného druhu. NicménČ všechny nové zámČry na zmČnu využití vyhlášených lokalit Natura 2000 budou podléhat proceduĜe posuzování vlivĤ na životní prostĜedí dle zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ. Záleží do velké míry na vlastnících, uživatelích (zemČdČlcích, lesnících, myslivcích, rybáĜích, pozemkových spolcích apod.) a obcích samotných, zda se existence zvláštČ chránČných území a lokalit Evropské soustavy Natura 2000 stane v jejich konkrétním pĜípadČ brzdou þi naopak nástrojem rozvoje. ZemČdČlci mohou na šetrné formy hospodaĜení þerpat z nabídky agro – environmentálních programĤ Ministerstva zemČdČlství, nejinak to platí i pro šetrné formy lesního hospodáĜství. V rukou obcí a vlastníkĤ je i popularizace chránČných území formou nauþných stezek, vyhlídkových vČží, prĤvodcovaných prohlídek, plaveb þi letĤ apod. To mĤže pĜinést další pracovní místa ve službách, zejména v oblasti ubytování a stravování, þi podpoĜit prodej místních výrobkĤ.

Krajinný ráz Pojem krajinného rázu se v naší legislativČ poprvé objevuje v zákonČ ýNR þ. 114/ 1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, jako zejména pĜírodní, kulturní a historická charakteristika urþitého místa þi oblasti. Krajinný ráz je tĜeba chránit pĜed þinnostmi snižujícími jeho estetickou a pĜírodní hodnotu. To se týká zejména þinnosti stavební.

PĜírodní parky PĜírodní parky (do roku 1992 oblasti klidu) nepatĜí pĜímo do kategorie ZCHÚ, nicménČ jsou vymezovány pĜednostnČ pro ochranu krajinného rázu nejlepších pĜíkladĤ harmonické krajiny.

89

PěÍLOHA B

ROZVOJ VESNICE

Nástroje umožĖující realizaci navržených opatĜení v krajinČ V souþasné dobČ existuje více programĤ, z jejichž finanþní pomocí lze realizovat opatĜení v krajinČ. Z široké nabídky jsou zde jmenovány alespoĖ nejvýznamnČjší: Program péþe o pĜírodní prostĜedí Státního fondu životního prostĜedí ýeské republiky Cílem programu je podpora opatĜení k ochranČ pĜírody a krajiny provádČných nad bČžný rámec povinností vymezených zákonem o ochranČ pĜírody a krajiny, lesním zákonem a zákonem þ. 334/1992 Sb., o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu. OpatĜení jsou podle charakteru zaĜazena do dílþích programĤ, které podporují x Zakládání prvkĤ územních systémĤ ekologické stability krajiny (ÚSES). x OšetĜování stromĤ a regenerace alejí a parkĤ. x Zabezpeþení mimoprodukþních funkcí lesa a k pĜírodČ šetrné hospodaĜení v lesích. x Péþe o zamokĜená území a vodní plochy. x Realizace schválených plánĤ péþe o zvláštČ chránČná území. x Výkupy pozemkĤ ve zvláštČ chránČných územích apod. Program revitalizace Ĝíþních systémĤ Program podporuje realizaci opatĜení, která povedou k udržení a zvyšování biologické rozmanitosti, pĜíznivému uspoĜádání vodních pomČrĤ a takovému uspoĜádání funkþního využití území, které zajišĢuje ochranu pĜírodních i kulturních hodnot krajiny. S revitalizaþními opatĜeními na tocích nezbytnČ souvisí i obnova niv a bĜehových porostĤ. Souþástí revitalizaþních opatĜení jsou dále revitalizace pramenných oblastí a revitalizace nevhodnČ odvodnČných pozemkĤ, obnova mokĜadních ekosystémĤ, opatĜení pro obnovu zásob podzemních vod a v neposlední ĜadČ obnova retenþní schopnosti krajiny (rĤzné formy pĜírodČ blízkých nádrží, tĤní a mokĜadĤ). Podpora je poskytována také na odstraĖování pĜíþných pĜekážek v tocích (rybochody). V rámci programu je poskytována také podpora na výstavbu kanalizací a þistíren odpadních vod. Program péþe o krajinu tvoĜí dva podprogramy x

90

Podprogram péþe o krajinu. Jde zejména o podporu protierozních opatĜení biotechnického charakteru (ochranné zatravnČní, meze, prĤlehy a jejich dĜevinný doprovod), výsadba cestních a bĜehových porostĤ a jejich ošetĜování, jakož i ošetĜování památných alejí, památných i významných stromĤ a podpora zachování stanovišĢ ustupujících populací rostlinných a živoþišných druhĤ.

ROZVOJ VESNICE

x

PěÍLOHA B

Podprogram péþe o zvláštČ chránČné þásti pĜírody Podporuje vyhotovení plánĤ péþe pro tato území, opatĜení omezující negativní vlivy v chránČných územích a pomáhající existenci zvláštČ chránČných druhĤ.

Program péþe o urbanizované prostĜedí PĜedmČtem programu je péþe o zeleĖ v urbanizovaném prostĜedí, resp. lze z nČj financovat studie založení þi regenerace ploch veškeré veĜejnČ pĜístupné zelenČ v obcích, zelenČ doprovodné, izolaþní, prĤmyslových a zemČdČlských areálĤ, a ploch poškozených minulou výrobní þinností. Po vstupu ýeské republiky do Evropské unie se stává pro realizaci opatĜení v krajinČ stále významnČjší možnost získat prostĜedky ze strukturálních fondĤ EU.

91

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C: FINANýNÍ PLÁNOVÁNÍ Realizace Programu rozvoje obce a Programu obnovy vesnice není možná bez finanþních prostĜedkĤ. ZajištČní dostateþných finanþních zdrojĤ je hlavním úkolem obecních financí. Jádrem systému municipálních financí, které pĜedstavují nejnižší složku veĜejných financí, je rozpoþet obce. Obec zajišĢuje prostĜednictvím svého rozpoþtu jak vlastní þinnosti (napĜ. místní doprava, úklid, obecní policie apod.), tak ty þinnosti, které na ni deleguje stát (napĜ. školství, sociální péþe, zdravotnictví apod.). Obec na svém území je tak povinna pro své obþany zabezpeþit potĜebný rozsah a strukturu veĜejných statkĤ. Klíþová práva i povinnosti obcí, které se dotýkají také financování, jsou vymezena Ústavou ýR. Obce jako základní územní samosprávné celky mohou mít vlastní majetek a hospodaĜit podle vlastního rozpoþtu. KonkrétnČji jsou definovány podmínky fungování municipálního finanþního systému v zákonČ þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a v zákonČ þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. K tomuto zákonu se úzce váže vyhláška þ. 323/2002 Sb., o rozpoþtové skladbČ. V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie jsou pro nás také dĤležité všechny evropské dokumenty. Význam samosprávných struktur spoleþnosti vþetnČ jejich samostatného hospodaĜení je zdĤraznČn Evropskou chartou místní samosprávy. Samospráva je zde pojímána jako dĤležitý pĜíspČvek k formování Evropy, založené na principech demokracie, decentralizace moci a subsidiarity. Charta zakotvuje evropské standardy územní samosprávy a pĜedstavuje tak svého druhu evropskou ústavu územní samosprávy. Pro oblast financí charta formuluje tyto zásady12): 1. Místní orgány mají právo v rámci vnitrostátní hospodáĜské politiky na odpovídající vlastní finanþní zdroje, s nimiž mohou v rámci svých pravomocí volnČ disponovat. 2. Finanþní zdroje místních orgánĤ jsou úmČrné odpovČdnosti, kterou jim vymezuje ústava a zákon. 3. AlespoĖ þást finanþních zdrojĤ místních orgánĤ pochází z místních daní a poplatkĤ, jejichž výši mohou místní orgány v mezích zákona urþovat. 4. Finanþní systém zajišĢující zdroje pro místní orgány by mČl být natolik rĤznorodý a životaschopný, aby umožnil jejich prĤbČžnou adaptaci na reálný vývoj nákladĤ, spojených s jejich fungováním. 5. Ochrana finanþnČ slabších místních orgánĤ je dĤvodem pro vznik institutu, který by zajišĢoval finanþní vyrovnání nebo pĜimČĜená opatĜení, urþená ke kompenzaci dĤsledkĤ nerovnomČrného rozdČlení potenciálních finanþních zdrojĤ a finanþních nákladĤ. Takové postupy nebo opatĜení nesmČjí zmenšovat svobodu volby, které místní orgány mohou uplatĖovat ve sféĜe vlastní odpovČdnosti. 6. S místními orgány musí být ĜádnČ projednán zpĤsob pĜidČlení pĜerozdČlovaných zdrojĤ. 12)

92

Evropská charta místní samosprávy. Moderní obec, 1995, þ. 7, PĜíloha, þ. 3.

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

7. Pokud je to možné, dotace pro místní orgány by nemČly být úþelovČ vázány. Poskytování dotací by nemČlo omezovat základní svobodu místních orgánĤ provádČt svoji vlastní politiku v rámci své jurisdikce. 8. Ve vČci získávání úvČrĤ na kapitálové investice mají místní orgány v mezích zákona pĜístup na národní kapitálový trh.

Rozpoþet obce Zákony rozlišují dvojí pĤsobnost obce, tzn. i dvČ skupiny jejich úkolĤ. Samostatná pĤsobnost vymezuje prostor, v nČmž obec uskuteþĖuje ústavou podložené právo na samosprávu. Do pĜenesené pĤsobnosti pak náleží úkoly, které obec plní pro stát. Stát formou zákona je pĜenesl na obce, z toho dĤvodu, že jsou nejblíže obþanĤm a mohou se tak podílet na nČkterých úkolech státní správy. Hlavní úkoly obcí a souþasnČ zpĤsoby zajišĢování veĜejných statkĤ na municipální úrovni jsou souhrnnČ definovány v zákonu o obcích. Dle tohoto zákona do samostatné pĤsobnosti obcí ve sféĜe hospodaĜení obce zejména patĜí13): x hospodaĜení s majetkem obce, x poskytování a pĜijímání darĤ, x sestavování rozpoþtu obce, hospodaĜení podle nČj a vyúþtování hospodaĜení obce za uplynulý kalendáĜní rok, x zĜizování trvalých nebo doþasných penČžních fondĤ, x rozhodování o úþasti obcí v obchodních spoleþnostech a v nadacích, x stanovení druhu místních poplatkĤ a jejich sazeb. KromČ toho obec v samostatné pĤsobnosti dále zajišĢuje ve svém územním obvodu hospodáĜský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostĜedí. V pĜenesené pĤsobnosti obce vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zákony. Jedná se napĜ. o výkon státní správy na úseku hospodaĜení s byty, školství, dopravy a silniþního hospodáĜství, obrany státu, zemČdČlství, všeobecné vnitĜní správy, energetiky, kultury atd. Na rozdíl od samostatné pĤsobnosti je však pĜenesená pĤsobnost pro obce diferencovaná podle možnosti kapacity jejich úĜadu, tj. vlastnČ nepĜímo podle velikosti obce a objemu finanþních prostĜedkĤ plynoucích z daĖového urþení. V nČkterých pĜípadech tak mĤže v oblasti pĜenesené pĤsobnosti dojít k územnímu pĜesáhnutí pĤsobnosti obce, pokud vykonává státní správu i pro jiné obce. Týká se to zejména povČĜených obecních úĜadĤ (zpravidla se jedná o mČsta). To však neznamená, že existují dva obecní rozpoþty, rozpoþet je pouze jeden a stát uhrazuje obcím urþitým zpĤsobem náklady, které jim výkonem svČĜené agendy vznikají (viz tabulka). 13)

Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. 93

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Postup pro stanovení výše pĜíspČvku na výkon státní správy jednotlivým obcím v roce 2005 PĤsobnost

Sazba v Kþ na 100 obyvatel 1)

Obce 2)

1 372 Kþ

Obce s pĤsobností matriþního úĜadu 2)

3 464 Kþ

Obce s pĤsobností zvláštního matriþního úĜadu 3)

23 Kþ

Obce s pĤsobností stavebního úĜadu 2)

8 005 Kþ

2)

12 820 Kþ

Obce s povČĜeným obecním úĜadem Hlavní mČsto Praha

4)

11 829 Kþ

Pramen: Zákon þ. 675/2004 Sb., o státním rozpoþtu ýeské republiky na rok 2005. 1) 2) 3) 4)

sazby pĜíspČvku na výkon státní správy se podle rozsahu pĤsobnosti obce sþítají § 62 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ § 3 zákona þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; sazba pĜíspČvku je urþena pro každých 100 obyvatel ýR § 31 odst. 4 zákona þ. 131/2000 Sb., o hlavním mČstČ Praze, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

Výše uvedené konkrétní veĜejné statky zabezpeþované na municipální úrovni, jak v rámci vlastní pĤsobnosti, tak v pĜenesené pĤsobnosti, teorie rozþleĖuje do následujících þtyĜ základních skupin:

a) b) c) d)

poruþnické veĜejné statky, celostátní veĜejné statky, místní veĜejné statky, poplatkové služby.

Pod poruþnickými veĜejnými statky se rozumí statky, které stát nemĤže nechat na rozhodnutí obyvatel. Proto je pĜíkazovým zpĤsobem zajištČna spotĜeba tČchto statkĤ. Stát pĜitom pĜenáší úkoly a pravomoci s tím spojené na municipality. Obce pak nejen zabezpeþují, ale také kontrolují spotĜebu ze strany místního obyvatelstva. SouþasnČ též vláda si ponechává možnost kontroly nad rozsahem a kvalitou daných statkĤ a realizuje taková opatĜení, aby nedocházelo k nadmČrným rozdílĤm mezi jednotlivými oblastmi státu. Jedná se totiž o statky, které 94

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

by mČly být k dispozici všemu obyvatelstvu. Jako typický pĜíklad je možné uvést povinnou školní docházku, zdravotnictví atd. Celostátní veĜejné statky jsou definovány jako þisté veĜejné statky, tj. takové statky, u kterých nelze zabránit nikomu v jejich spotĜebČ. Jde o statky, kdy spotĜeba jedním obþanem neubírá možnost spotĜeby tČchto statkĤ jinými uživateli. Nelze v zásadČ mČĜit podíl jednotlivce na spotĜebČ. Mezi tyto statky napĜ. náleží výstavba a údržba silnic, regulace vodních tokĤ apod. Vzhledem k tomu, že tyto statky neslouží jenom místnímu obyvatelstvu podílí se na jejich financování též státní rozpoþet pĜípadnČ finanþní prostĜedky dalších subjektĤ (státní fondy, mezinárodní zdroje apod.). Místní veĜejné statky pĜedstavují statky, jejichž spotĜeba je v podstatČ omezena na místní obyvatelstvo. ěada z nich má charakter þistých veĜejných statkĤ jako napĜ. obecní policie, hasiþské sbory, veĜejné sady, veĜejné osvČtlení, místní komunikace atd. NČkteré mají povahu smíšených kolektivních statkĤ, kdy lze kvantifikovat rozsah spotĜeby jednotlivcĤ. Mnohé lze již oznaþit za poplatkové služby, avšak obec z rĤzných pĜíþin (sociálních, ekologických, politických apod.) pĜispívá na jejich financování ze svého rozpoþtu. Soubor tČchto statkĤ, co do druhĤ i rozsahu, mĤže být rĤzný a záleží na specifice dané obce zda budou souþástí poplatkových služeb nebo je obec bude financovat. PĜíkladem je odvoz odpadkĤ, zásobování pitnou vodou, kanalizace atd. Poplatkové služby reprezentují statky, u kterých lze mČĜit spotĜebu a urþit uživatelský poplatek. Obec tyto statky zajišĢuje ve své kompetenci nebo prostĜednictvím svých založených organizací a obchodních spoleþností. PopĜípadČ je zabezpeþuje cestou zakázky u soukromého sektoru služeb. MĤže jít o poplatky za vodné, stoþné, za rĤzné kulturní služby apod. Jak bylo Ĝeþeno místní orgány využívají svých rozpoþtĤ jako nástroje zabezpeþování veĜejných statkĤ a své vlastní þinnosti. V místních rozpoþtech jsou tak soustĜećovány na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti penČžní prostĜedky, které slouží k financování veĜejných statkĤ v závislosti na místních potĜebách. Zdroje získávané obcemi k financování jsou stejnČ rĤznorodé jako jejich úkoly. PĜitom celkové finanþní hospodaĜení a zejména jeho rozsah je ovlivnČn velikostí obce, poþtem obyvatel, charakterem a vyspČlostí místní ekonomiky a dalšími faktory. Rozpoþet obce je tak pojímán jako:

x decentralizovaný penČžní fond, v nČmž se soustĜećují rĤzné druhy veĜejných pĜíjmĤ, které se rozdČlují

x x x x

a používají na financování veĜejných statkĤ, zajišĢovaných prostĜednictvím municipálního veĜejného sektoru nebo též nakupovaných u soukromého sektoru, bilance pĜíjmĤ a výdajĤ za rozpoþtové období (kalendáĜní rok), které je shodné s rozpoþtovým obdobím v celé soustavČ veĜejných rozpoþtĤ, finanþní plán, podle kterého obce hospodaĜí v pĜíslušném rozpoþtovém období, právní dokument schválený místním zastupitelstvem, nástroj prosazování cílĤ obecní politiky,

95

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

x ekonomický vztah související se shromažćováním a rozdČlováním penČžních prostĜedkĤ.

Úloha a obsah municipálních rozpoþtĤ je definován v rozpoþtových pravidlech republiky. Obec hospodaĜí podle svého rozpoþtu pĜíjmĤ a výdajĤ s využitím vlastních penČžních fondĤ. PĜíjmy rozpoþtu obce tvoĜí14): x pĜíjmy z vlastního majetku a majetkových práv, x pĜíjmy z výsledkĤ vlastní hospodáĜské þinnosti, x pĜíjmy z hospodáĜské þinnosti právnických osob, zĜízených nebo založených obcí, x pĜíjmy z vlastní správní þinnosti vþetnČ pĜíjmĤ z výkonĤ státní správy, k nimž je obec povČĜena, x výnosy z místních poplatkĤ, x výnosy daní nebo podíly na nich, x dotace ze státního rozpoþtu a ze státních fondĤ, x dotace z rozpoþtu kraje, x prostĜedky získané správní þinností ostatních orgánĤ státní správy, napĜ. z jimi ukládaných pokut a jiných penČžních odvodĤ a sankcí, x pĜijaté penČžité dary a pĜíspČvky, x jiné pĜíjmy. Naproti tomu výdaje z rozpoþtu obce zahrnují následující položky: x závazky vyplývající pro obec z plnČní povinností uložených jí zákony, x výdaje na vlastní þinnost obce v její samostatné pĤsobnosti, x výdaje spojené s výkonem státní správy, x závazky z uzavĜených smluvních vztahĤ obcí a jejich organizací, x závazky ze spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, x úhrada úrokĤ z pĜijatých pĤjþek a úvČrĤ, x výdaje na emise vlastních dluhopisĤ a na úhradu výnosĤ z nich, x výdaje na podporu subjektĤ provádČjících veĜejnČ prospČšné þinnosti a na podporu soukromého podnikání prospČšného pro obec, x jiné výdaje uskuteþnČné v rámci pĤsobnosti obce, vþetnČ darĤ a pĜíspČvkĤ na sociální nebo jiné humanitární úþely. Výdaje obecního rozpoþtu se rozþleĖují na bČžné výdaje, ze kterých se financují bČžné (provozní) potĜeby v rozpoþtovém roce jako napĜ. platy zamČstnancĤ vþetnČ povinného pojistného placeného zamČstnavatelem, 14)

96

Zákon þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

nákupy materiálu, zboží, vody, paliv, energií, služeb apod. Dále neinvestiþní transfery podnikatelským subjektĤm, neziskovým organizacím a obyvatelstvu apod. A na kapitálové výdaje, které slouží k financování dlouhodobých investiþních potĜeb, pĜesahujících jedno rozpoþtové období. Jde zejména o výdaje na infrastrukturu ekonomickou i sociální, zvláštČ pro obecní podniky zabezpeþující veĜejné statky, ale mĤže jít i o investiþní pĤjþky podnikatelským subjektĤm. PatĜí sem však i nákup akcií a majetkových podílĤ. Pracovní postup pro sestavování, projednávání, schvalování, plnČní a kontrolu realizace rozpoþtu se nazývá rozpoþtovým procesem. Rozpoþtový proces má kontinuální (nepĜetržitý) charakter. Sestavování místního rozpoþtu patĜí mezi nejdĤležitČjší etapy rozpoþtového procesu, protože jde o co nejpĜesnČjší pĜedvídání a naplánování pĜíjmové a výdajové stránky rozpoþtu. Obec musí odhadnout a zkalkulovat jak vlastní pĜíjmy, tak dotace plynoucí ze státního rozpoþtu, dotace z rozpoþtu kraje, pĜípadnČ ze státních úþelových fondĤ (Státní fond životního prostĜedí). NeménČ dĤležité je plánování výdajĤ, aby byly pokryty požadované potĜeby obce a obþanĤ. Obec pĜitom musí pĜednostnČ zabezpeþit krytí veškerých závazkĤ vyplývající z plnČní povinností stanovených ji zákonem. V pĜípadČ nedostatku finanþních prostĜedkĤ je možné hledat úvČrové zdroje. Deficitní financování je však tĜeba zodpovČdnČ zvažovat, aby neúmČrnČ nerostlo dluhové zatížení obce, nepĜenášel se obecní dluh na budoucí zastupitelstvo a orgány obce nebo dokonce na další generace obþanĤ obce.

Schéma finanþních vztahĤ v rozpoþtové soustavČ

výdaje

vlastní pĜíjmy podíl na pĜíjmech

Státní rozpoþet

Státní fondy

výdaje

dotace pĜíjmy z vl. þinnosti podíl na pĜíjmech (svČĜené a sdílené danČ)

dotace Obecní rozpoþet

vlastní pĜíjmy

97

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

PĜi sestavování rozpoþtu je nezbytná znalost nejen celkového objemu pĜíjmĤ, jež budou k dispozici, ale také jejich pĜesné þlenČní. Systematická, jednotná a závazná klasifikace pĜíjmĤ, výdajĤ a dalších finanþních operací se oznaþuje jako tzv. rozpoþtová skladba. Rozpoþtová skladba platná v ýR od þervence 2002 umožĖuje analyzovat pĜíjmy a výdaje za pomoci následujícího tĜídČní15): x odpovČdnostního. Podle odpovČdnostního hlediska se þlení rozpoþet do kapitol. Tato klasifikace je povinná pro státní rozpoþet, neboĢ jednotlivá ministerstva a další ústĜední orgány státní správy mají ve státním rozpoþtu svoje samostatné kapitoly. Pro obce je toto tĜídČní nepovinné a zĤstává v jejich pravomoci ho využít. TĜídČní do kapitol vyjadĜuje okruh pĤsobnosti a odpovČdnosti subjektu, v nČmž se realizují penČžní operace. x druhového. Vztahuje se na všechny penČžní operace, které se rozþleĖují na tĜí základní okruhy a to na: pĜíjmy (inkasa), výdaje (platby), financování. Používá se þtyĜmístný þíselný kód, který dovoluje odlišit tĜídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky pĜíjmĤ a výdajĤ. Druhové tĜídČní dČlí penČžní operace na tĜídy:

a) PĜíjmové operace na tĜídy: 1. DaĖové pĜíjmy (v podrobnČjším þlenČní) 2. NedaĖové pĜíjmy 3. Kapitálové pĜíjmy 4. PĜijaté dotace b) Výdajové operace na tĜídy: 5. BČžné výdaje 6. Kapitálové výdaje c) TĜída 8 – financování: x odvČtvového. Z hlediska odvČtvového se þlení všechny výdaje územních rozpoþtĤ, organizaþních složek státu apod. a z pĜíjmĤ jen nedaĖové a kapitálové pĜíjmy obcí, krajĤ a dobrovolných svazkĤ obcí. OdvČtvím se rozumí druh þinnosti nebo zamČĜení právního subjektu. Používá se þtyĜmístný klasifikaþní klíþ tĜídČní na skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. 15)

98

Vyhláška þ. 323/2002 Sb., o rozpoþtové skladbČ.

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

x konsolidaþního. Z konsolidaþního hlediska se tĜídí výdaje vynakládané uvnitĜ soustavy veĜejných rozpoþtĤ a ostatních veĜejných penČžních fondĤ a pĜíjmy, vznikající uvnitĜ této soustavy. Používá se þlenČní na záznamové jednotky. ýíselná identifikace v rozpoþtové skladbČ se zdá být komplikovaná, avšak s využitím výpoþetní techniky je velmi pĜehledná a dovoluje soumČĜitelnost jednotlivých položek rozpoþtu a také srovnatelnost rozpoþtĤ mezi obcemi. Rozpoþet obce schvaluje obecní zastupitelstvo. Návrh musí být zveĜejnČn nejménČ 15 dnĤ pĜedem, aby se k nČmu mohli vyjádĜit obþané. Pokud by nebyl rozpoþet na pĜíslušný rozpoþtový rok schválen, tak od 1.1. do termínu schválení rozpoþtu se Ĝídí rozpoþtové hospodaĜení podle tzv. rozpoþtového provizoria, tj. doþasným rozpoþtem. Je samozĜejmé, že po schválení Ĝádného rozpoþtu se zapoþítá i to, co bylo bČhem rozpoþtového provizoria realizováno. Obecní zastupitelstvo odpovídá za hospodaĜení s rozpoþtovými prostĜedky obce a proto prĤbČh plnČní rozpoþtu v rámci rozpoþtového roku prĤbČžnČ kontroluje. V pĜípadČ, že v prĤbČhu roku dojde ke zmČnČ, je nutné ji projednat v zastupitelstvu. V jisté míĜe mĤže operativní zmČny uskuteþĖovat obecní rada, a to pouze na základČ zmocnČní zastupitelstvem. V situaci nedostatku finanþních prostĜedkĤ bČhem roku je možné využít zvláštní institut tzv. rozpoþtové opatĜení, kterým se rozumí pĜedevším pĜesun rozpoþtových prostĜedkĤ mezi jednotlivými úkoly. Vznikne-li pĜebytek finanþního hospodaĜení obce koncem roku nepropadá a pĜevádí se do dalšího roku. Pokud by se stalo, že by obec použila neoprávnČnČ dotace ze státního rozpoþtu nebo ze státních fondĤ republiky, je povinna je zpČtnČ odvést vþetnČ zaplacení pĜíslušného penále. DĤsledky porušení rozpoþtové káznČ se rovnČž vztahují na právnické osoby a organizaþní složky obce, založené þi zĜízené obcí. Obec má možnost pro zamezení tvrdosti povolit svým organizacím úlevy, nesmí však jít o odvody do státního rozpoþtu. Vyúþtování hospodaĜení za uplynulý kalendáĜní rok obsahuje údaje o hospodaĜení s pĜíjmy a výdaji obce. Souþástí závČreþného úþtu obce je vyúþtování finanþních vztahĤ k organizacím v její pĤsobnosti, k rozpoþtu kraje, ke státnímu rozpoþtu a ke státním fondĤm republiky. Také závČreþný úþet schvaluje zastupitelstvo. Podle zákona o obcích musí být závČreþný úþet schválen nejpozdČji do 30. 6. následujícího roku. Obec, která má alespoĖ 5000 obyvatel, dá pĜezkoumat auditorem hospodaĜení obce za uplynulý kalendáĜní rok. Obec, která má ménČ než 5000 obyvatel, dá pĜezkoumat hospodaĜení obce za uplynulý kalendáĜní rok krajským úĜadem nebo auditorem. Povinnost nechat pĜezkoumat hospodaĜení za uplynulý rok auditorem má také svazek obcí.

99

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Rozpoþet obce PĜíjmy BČžné: - daĖové

Výdaje BČžné – neinvestiþní: - mzdy a platy - svČĜené danČ (daĖ z nemovitosti) - povinné pojistné za zamČstnance - sdílené danČ (þást DPFO, DPPO - materiálové a DPH) - energie - místní poplatky - nájemné - sociální dávky - nedaĖové - poplatky za služby - výdaje na municipální podniky - správní poplatky - sankce za porušení rozpoþtové - pĜíjmy z pronájmu majetku káznČ - od PO - pokuty - zisk obecních podnikĤ - úroky - ostatní (poskytnuté dary apod.) - transfery, dotace - neúþelové (všeobecné) - dotace jiným subjektĤm - úþelové (specifické) - výdaje na sdružování finanþních prostĜedkĤ (neinvestiþní) - pĜijaté sdružené finanþní prostĜedky (neinvestiþní) Kapitálové - investiþní výdaje - na hmotný a nehmotný majetek Kapitálové - z prodeje majetku nemovitého - nákup cenných papírĤ a movitého majetku - kapitálové poskytnuté dotace - z prodeje akcií a majetkových rĤzným subjektĤm podílĤ - investiþní výdaje pĜi sdružování - kapitálové transfery - úþelové finanþních prostĜedkĤ - neúþelové - investiþní pĤjþky poskytnuté (jiné vládní úrovnČ, tj. ze SR, stát. úþelových rĤzným subjektĤm fondĤ, KÚ apod.) Ostatní - pĜijaté sdružené finanþní prostĜedky na investice - pĜijaté splátky pĤjþek Ostatní - doplĖkové, pĜijaté sankþní pokuty - apod. Pramen: Peková, J.: HospodaĜení obcí a rozpoþet. Codex Bohemia, 1997, str. 113. (Aktualizováno podle stavu k 1.1.2003) 100

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

Zdroje financování Vlastní pĜíjmy obce tvoĜí v prĤmČru pĜibližnČ 80 % všech finanþních prostĜedkĤ (viz schéma). NejvČtší þást zdrojĤ obcí má daĖový charakter. Jde o celostátní danČ, jejichž výnos byl zcela nebo þásteþnČ urþen do obecního rozpoþtu a dále o vymezené poplatky, které se také obvykle Ĝadí k daním. Uvedená skupina tvoĜí okolo 60 % všech pĜíjmĤ obce. V souþasné dobČ není obcím dána možnost zavést si vlastní obecní danČ. Ve vyspČlých zemích tato možnost existuje (je také zdĤraznČna v Evropské chartČ místní samosprávy) a rovnČž za I. republiky obce mohly zavést místní danČ resp. pĜirážky k nČkterým daním. PerspektivnČ se však s touto variantou v ýR poþítá. Struktura pĜíjmĤ obcí v letech 2002 až 2004 (v mil. Kþ) Ukazatel

2002

2003

2004

DaĖové pĜíjmy

99 550

107 496

116 126

NedaĖové pĜíjmy

23 809

22 812

23 447

Kapitálové pĜíjmy

11 589

12 030

11 126

PĜijaté dotace

73 257

101 629

97 779

PĜíjmy celkem

208 204

243 967

248 474

Pramen: Územní rozpoþty v roce 2004. Obec a finance 2005, þ. 3, str. 18-20.

Schéma procentuálního (prĤmČrného a pĜibližného) rozdČlení pĜíjmĤ do obecního rozpoþtu

45 % - daĖové pĜíjmy

15 % - pĜíjmy z vlastní þinnosti

40 % - dotace

60 % - vlastní pĜíjmy

101

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Obec sdílí nČkteré danČ se státním rozpoþtem a krajským rozpoþtem. Sdílené danČ obcí podle velikostních kategorií (2003) Koeficient velikostní kategorie obcí

Obce s poþtem obyvatel do

Poþet obcí

Poþet obyvatel

Sdílené danČ (v tis. Kþ)

Podíl sdílených daní na obyvatele (v Kþ)

0,421

do 100

561

40 392

129 759

3 212

0,537

101-200

1 106

166 490

683 259

4 104

0,563

201-300

901

222 181

966 096

4 348

0,588

301-1500

2 833

1 854 138

8 564 575

4 619

0,597

1501-5000

587

1 506 011

7 043 511

4 677

0,615

5001-10 000

130

896 863

4 334 531

4 833

0,701

10 001-20 000

68

961 888

5 269 014

5 478

0,710

20 001-30 000

27

675 620

3 918 153

5 799

0,744

30 001-40 000

10

354 678

1 891 233

5 332

0,814

40 001-50 000

4

184 887

1 179 475

6 379

0,848

50 001-100 000

17

1 225 713

8 132 259

6 635

1,039

100 001-150 000

1

102 246

830 370

8 121

1,671

150 001 a výše

3

853 050

11 166 834

13 090

2,761

hlavní mČsto Praha

1

1 160 118

25 650 338

22 110

ýeská republika

6249

10 204 275

79 759 407

7 816

celkem

Pramen: ELIÁŠ, Antonín: Rozpoþtové urþení daní. Obec a finance 2005, þ. 3, str. 22-23. Pozn.: Stávající systém rozpoþtového urþení daní vznikl z rozpoþtového hospodaĜení obcí v roce 1999 dopoþtem a stanovením velikostních koeficientĤ. V soustavČ více než šesti tisíc obcí bylo 25 % z nich poškozeno (snížením rozpoþtu), avšak 75 % obcí v novém uspoĜádání získalo vyšší daĖové pĜíjmy. 102

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

DaĖové pĜíjmy rozpoþtĤ obcí tvoĜí16):

a) výnos danČ z nemovitostí nacházejících se na území obcí, b) podíl na 20,59 % z celostátního výnosu danČ z pĜidané hodnoty (podle pĜepoþteného poþtu obyvatel), c) podíl na 20,59 % z celostátního výnosu danČ z pĜíjmĤ fyzických osob ze závislé þinnosti a funkþních požitkĤ, odvádČné zamČstnavatelem (podle pĜepoþteného poþtu obyvatel),

d) podíl na 1,5 % z celostátního výnosu danČ z pĜíjmĤ fyzických osob ze závislé þinnosti a funkþních požitkĤ, odvádČné zamČstnavatelem (podle poþtu zamČstnancĤ obce),

e) podíl na 20,59 % z celostátního výnosu danČ z pĜíjmĤ fyzických osob vybírané srážkou (podle pĜepoþteného poþtu obyvatel),

f) podíl na 20,59 % z 60 % celostátního výnosu danČ z pĜíjmĤ fyzických osob sníženého o výnosy v bodČ c) a e) (podle pĜepoþteného poþtu obyvatel),

g) 30 % z výnosu záloh na daĖ z pĜíjmĤ fyzických osob, které mají na území obce bydlištČ, s výjimkou danČ vybírané srážkou podle zvláštní sazby a danČ ze závislé þinnosti a funkþních požitkĤ, srážených a odvádČných plátcem danČ,

h) podíl na 20,59 % z celostátního výnosu danČ z pĜíjmĤ právnických osob, s výjimkou daní, kdy poplatníkem je obec nebo kraj (podle pĜepoþteného poþtu obyvatel),

i) daĖ z pĜíjmĤ právnických osob placených pĜíslušnou obcí. Každá obec se na uvedené procentní þásti celostátního hrubého pĜínosu danČ podle uvedených bodĤ podílí diferencovanČ procenty, která stanoví každoroþnČ Ministerstvo financí v dohodČ s ýeským statistickým úĜadem s úþinností od 1. záĜí bČžného roku (podrobnČji viz zákon þ. 243/2000 Sb., o rozpoþtovém urþení výnosĤ nČkterých daní územním samosprávným celkĤm a nČkterým státním fondĤm (zákon o rozpoþtovém urþení daní), § 4 a pĜíloha 2 citovaného zákona v platném znČní).

16)

Zákon þ. 243/2000 Sb., o rozpoþtovém urþení výnosĤ nČkterých daní územním samosprávným celkĤm a nČkterým státním fondĤm (zákon o rozpoþtovém urþení daní). 103

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Struktura daĖových pĜíjmĤ obcí v letech 2002 až 2004 (v mil. Kþ) Ukazatel

2002

2003

2004

DaĖ z nemovitostí

4 571

4 828

4 919

DaĖ z pĜidané hodnoty

31 837

33 904

36 228

DanČ z pĜíjmĤ – fyzické osoby

29 226

31 059

34 415

DanČ z pĜíjmĤ – právnické osoby

25 905

28 411

30 585

Poplatky

7 998

9 286

9 972

DaĖové pĜíjmy celkem

99 550

107 496

116 126

Pramen: Územní rozpoþty v roce 2004. Obec a finance 2005, þ. 3, str. 18-20.

DaĖ z nemovitostí nacházejících se na území obce je typickou obecní daní všude ve svČtČ. Také u nás je její výnos plnČ urþen do rozpoþtu obce. Proto je oznaþována jako svČĜená daĖ (svČĜena obci). Je to v souþasnosti jediná daĖ, u které má obec možnost alespoĖ þásteþnČ ovlivnit velikost jejího výnosu prostĜednictvím koeficientĤ, a tím i rozsah svých pĜíjmĤ. Zatímco ve vyspČlých zemích je tato daĖ rozhodujícím pĜíjmovým kanálem obcí, v ýR je zatím její pĜínos relativnČ malý. Je to z toho dĤvodu, že u nás nevychází konstrukce této danČ z tržní ceny nemovitostí. Je možné pĜedpovČdČt, že v budoucnosti bude výnos danČ z nemovitosti hrát podstatnČ vyšší roli. V podstatČ jedinou platbou daĖového charakteru, o jejímž zavedení rozhoduje sama obec, jsou místní poplatky. Místní poplatky jsou vymezeny v zákonČ þ. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Novelizací zákona byly tĜi poplatky zrušeny (dislokaþní poplatek, poplatek z reklamních zaĜízení a poplatek z prodeje alkoholických nápojĤ a tabákových výrobkĤ) a naopak tĜi nové poplatky byly zavedeny (poplatek za provozovaný výherní hrací pĜístroj, poplatek za provoz systému shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho pĜipojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace). Na rozdíl od daní, které jsou stejné pro celé území ýR, mohou být druhy místních poplatkĤ a jejich sazby znaþnČ diferencované, neboĢ je plnČ v kompetenci obce zda je uplatní a nakolik využije maximální výše tČchto plateb. Poplatky musí být vyhlášeny obecnČ závaznou vyhláškou a jejich správu vykonává pĜímo obec na rozdíl od daní, které spravuje finanþní úĜad a obci pouze plynou na úþet pĜíslušné þástky. Z tohoto dĤvodu nČkteré obce jsou „opatrné“ pĜi zavádČní jednotlivých druhĤ poplatkĤ, neboĢ zajištČní výbČru nČkterých typĤ poplatkĤ je znaþnČ obtížné. 104

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

V souþasnosti tedy mohou obce vybírat tyto místní poplatky: x Poplatek ze psĤ, který platí držitel psa v místČ svého trvalého bydlištČ þi sídla (u právnické osoby) v maximální výši 1 500 Kþ za jednoho psa staršího šesti mČsícĤ (u druhého a dalšího psa mĤže být hranice zvýšena o 50 %). Urþité úlevy jsou stanoveny pro dĤchodce, invalidní obþany apod. x Poplatek za lázeĖský a rekreaþní pobyt je umožnČno vybírat od návštČvníkĤ rekreaþních míst ve výši maximálnČ 15 Kþ za osobu a den pobytu nebo paušální þástkou. Také v tomto pĜípadČ existují výjimky pro invalidy, osoby do 18 let a nad 70 let, pro pracovní cesty apod. x Poplatek za užívání veĜejného prostranství se uhrazuje za zvláštní užívání veĜejného prostranství (napĜ. za umístČní stavebních zaĜízení, prostranství pro kulturní a sportovní akce apod.) a þiní maximálnČ 10 Kþ za m2 a den nebo paušální þástkou. V pĜípadČ prodejních a reklamních zaĜízení, lunaparkĤ a jiných atrakcí mĤže být sazba zvýšena desetinásobnČ. x Poplatek ze vstupného mĤže þinit až 20 % z vybraného vstupného na stanovené akce nebo mĤže jít o paušální þástku. Výjimkou jsou charitativní a veĜejnČ prospČšné akce. x Poplatek z ubytovací kapacity, který se vztahuje na osoby provozující ubytovací zaĜízení (ubytovatele). Maximální výše þiní 4 Kþ za využité lĤžko a den, mĤže však být stanovena také paušálem. Výjimku tvoĜí ubytovací kapacita pro školy, zdravotnictví, charity apod. x Poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a þástí mČst, jehož horní limit je stanoven na 20 Kþ za jedno vozidlo a den nebo paušálním zpĤsobem. x Poplatek za povolený výherní hrací pĜístroj platí jeho provozovatel (mĤže jít pouze o þeskou právnickou osobu). Sazba poplatku za každý pĜístroj na tĜi mČsíce þiní od 1 000 do 5 000 Kþ. x Poplatek za provoz systému shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo je vlastníkem rekreaþní stavby. Sazba poplatku se skládá ze dvou þástek, a to z þástky až 250 Kþ na osobu a rok a dále z þástky až 250 Kþ na osobu a rok, stanovené na základČ skuteþných nákladĤ obce pĜedchozího roku na sbČr a svoz netĜídČného komunálního odpadu. x Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho pĜipojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace platí vlastník stavebního pozemku. Sazba poplatku nesmí pĜesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti pĜipojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a pozemku s touto možností.

105

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) vþas nebo ve správné výši, vymČĜí obec poplatek platebním výmČrem. Vþas nezaplacené (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvedenou) þást mĤže obec zvýšit až na trojnásobek. Vedle místních poplatkĤ vybírá obec v rámci pĜenesené pĤsobnosti správní poplatky. Právní úprava správních poplatkĤ je obsažena v zákonČ þ. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Na jedné stranČ jsou správní poplatky zaĜazovány spolu s místními poplatky do daĖových pĜíjmĤ obce. Na druhé stranČ je však zásadní rozdíl mezi místními a správními poplatky. Místní poplatky svojí neekvivalentností (nejsou vázány na „protislužbu“) mají skuteþnČ daĖový charakter a vlastnČ nahrazují místní danČ. Naproti tomu u správních poplatkĤ jde o urþitou ekvivalenci, tj. úhradu nákladĤ (alespoĖ þásteþnou) za þinnost správního orgánĤ. V tomto pojetí by tak nemČly být zahrnovány do daĖových pĜíjmĤ. KromČ toho správní poplatky plní též funkci urþité hráze proti zbyteþnému zatČžování státní správy. Sazba poplatkĤ však nesmí být pĜíliš vysoká, aby byly pro žadatele (poplatníky) dostupné. NejþastČji obce provádČjí takové úkony jako jsou výpisy z matrik, ovČĜení pravosti dokladĤ, vystavení dokladu o povolení stavby apod. Množství odpovídá rozsahu pĜenesené pĤsobnosti, nejvyšší je u obcí s povČĜeným obecním úĜadem a obcí s rozšíĜenou pĤsobností. Seznam úkonĤ podléhajících poplatku je konkretizován v sazebníku, který tvoĜí pĜílohu zákona o správních poplatcích. VČtšina správních poplatkĤ má svoji výši danou pevnou sazbou. Vzhledem k tomu, že správní poplatky jsou pĜíjmem obce, nelze je platit prostĜednictvím kolkových známek, neboĢ výnos kolkĤ plyne do státního rozpoþtu. V nČkterých pĜípadech je i správní poplatek sdílený se státním rozpoþtem. U správního poplatku za povolení k provozování výherních hracích pĜístrojĤ je 50 % výnosu urþeno obci a 50 % státu (obecní úĜad proto zakoupí a vylepí do spisové evidence kolek pĜíslušné hodnoty). K souboru poplatkĤ je možné ještČ zaĜadit poplatky související s životním prostĜedím. Mají blízko ke správním poplatkĤm a jejich výnos bývá zpravidla rozdČlen mezi Státní fond životního prostĜedí a pĜíslušnou obec. Jedná se o poplatky za ukládání odpadĤ, za zneþišĢování ovzduší, odvody za odnČtí zemČdČlské pĤdy a lesního pozemku. O úhrady za dobývací prostor a úhrady z vydobytých nerostĤ se obec podílí se státním rozpoþtem. Velká skupina zdrojĤ cca asi 20 % (v prĤmČru) tvoĜí pĜíjmy z vlastní þinnosti obce, tj. jejich výše je závislá na majetkovém bohatství, lidském potenciálu a aktivitČ vedení a všech orgánĤ obce. Jedná se pĜedevším o výnosy z majetku, který obec vlastní, o pĜevody prostĜedkĤ z vlastních penČžních fondĤ a dále o pĜíjmy z vlastního hospodaĜení obce nebo z hospodaĜení subjektĤ, které obec založila. Obec mĤže zĜizovat trvalé nebo doþasné úþelové fondy, vþetnČ vlastních penČžních fondĤ. ProstĜedky vlastních penČžních fondĤ používá obec v zásadČ vždy prostĜednictvím pĜíjmĤ a výdajĤ svého rozpoþtu, s výjimkou pĜevodu prostĜedkĤ mezi jednotlivými fondy navzájem a dále kromČ pĜípadĤ, kdy prostĜedky fondĤ slouží jen na vyrovnání þasového nesouladu mezi pĜíjmy a výdaji v prĤbČhu rozpoþtového roku. 106

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

Obec nemusí všechny potĜebné veĜejné statky zajišĢovat sama, nýbrž si mĤže k tomu zĜídit organizaþní složky obce a pĜíspČvkové organizace. Do tČchto organizací mĤže být vložen majetek obce. Organizaþní složky obce hospodaĜí s rozpoþtovými prostĜedky, které jim stanoví zĜizovatel v rámci svého rozpoþtu. PĜíspČvkové organizace hospodaĜí s penČžními prostĜedky získanými vlastní þinností a s penČžními prostĜedky pĜijatými z rozpoþtu svého zĜizovatele. Dále hospodaĜí s prostĜedky svých fondĤ a s penČžitými dary od fyzických a právnických osob. Obec mĤže rovnČž zakládat obchodní spoleþnosti (akciové spoleþnosti a spoleþnosti s ruþením omezeným) a obecnČ prospČšné spoleþnosti. Obec nemusí být jediným zakladatelem (netýká se organizaþních složek obce a pĜíspČvkových organizací), ale mĤže být jedním z podílníkĤ þi spoluzakladatelĤ nebo mĤže finanþnČ pĜispívat na þinnost neziskových organizací na svém území. Rozhodnutí o zabezpeþení konkrétního veĜejného statku vlastní þinnosti obce nebo využití jiných ekonomicko-právních forem organizací závisí na samostatném rozhodnutí obce, co bude výhodnČjší. Do vlastních pĜíjmĤ lze zaþlenit i rĤzné nahodilé pĜíjmy jako jsou dary, sbírky, loterie, pokuty, sdružené pĜíjmy apod. Darování vychází z právní úpravy v obþanském zákoníku a obec mĤže dar nejen pĜijmout, ale také odmítnout. Obec mĤže získat majetek i ze závČti a v tomto pĜípadČ odpovídá za dluhy zĤstavitele a za náklady jeho pohĜbu. Výnosy loterií, tombol apod. jsou pĜíjmem obce, jsou-li povolovány na území obce podle zákona o loteriích. VeĜejné sbírky musí být urþeny na pĜedem stanovený úþel a musí být povoleny obecním úĜadem. Pokud ji poĜádá samotná obec, povolení poskytuje krajský úĜad. Pokuty mohou ukládat obce nejen v pĜenesené pĤsobnosti, ale i pĜi výkonu své samostatné pĤsobnosti. Ke sdružování prostĜedkĤ dochází v situacích, kdy je nutné zabezpeþit finanþnČ nároþné akce, jejichž výsledek slouží pro více obcí. NejþastČji se napĜ. jedná o financování spoleþné výstavby vodovodu, þistiþek odpadních vod atd. Obce mohou také vytváĜet dobrovolné svazky obcí k plnČní nČkterých spoleþných aktivit. Jedná se o úkoly v oblasti školství, sociální péþe, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu státní správy. Dále o správu, údržbu a provozování zaĜízení sloužících k uspokojování potĜeb obþanĤ, jsou-li vlastnictvím obce. Spoleþná þinnost se mĤže také uskuteþĖovat na úseku þistoty obce, odvozu domovních odpadĤ a jejich nezávadné likvidace, zásobování vodou, odvádČní a þištČní odpadních vod. Svazek obcí mĤže obdobnČ jako obec zakládat právnické osoby. Obec mĤže na svazek pĜevést svĤj majetek vþetnČ finanþních prostĜedkĤ a to v rozsahu, který slouží k vykonávání þinností, které na svazek pĜenesla. Svazek sestavuje svĤj rozpoþet a hospodaĜí podle nČj. Návrh rozpoþtu musí být vhodným zpĤsobem zveĜejnČn nejménČ 15 dnĤ pĜed projednáním na zasedání orgánu svazku, aby se k nČmu mohli obþané obcí, které svazek vytvoĜily, vyjádĜit. StejnČ jako obec vyúþtuje výsledky svého hospodaĜení do 30. 6. následujícího roku. Svazek dá rovnČž pĜezkoumat auditorem hospodaĜení svazku za uplynulý kalendáĜní rok. Finanþní systém svazku v zásadČ funguje v podobném režimu jako je tomu u obcí. V prĤmČru okolo dvaceti procent zdrojĤ pochází z dotací ze státního rozpoþtu, rozpoþtu kraje, ze Státního fondu životního prostĜedí apod. Dotace nebo-li transfery jsou projevem existence pĜerozdČlovacích procesĤ v rozpoþtové soustavČ vycházejícím z principu solidarity. Jde také o to, aby byly dodrženy urþité standardy ve 107

PěÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

spotĜebČ nČkterých veĜejných statkĤ v rámci celého státu bez ohledu na územní rozdíly ve vlastních pĜíjmech konkrétních obcí. Dotace se þlení podle rĤzných kritérií. Na konkrétní akce se poskytují úþelové dotace a to za podmínek urþených zásadami dotaþní politiky státu. ProstĜedky mohou být použity jen na dané úþely a podléhají roþnímu zúþtování se státním rozpoþtem (nevyþerpané prostĜedky se musí vrátit). Vztahuje se to zejména na kapitálové (investiþní) dotace. Specifické úþelové dotace jsou poskytovány pĜedevším na údržbu komunikací, vzdČlání, bydlení atd. v souvislosti s pĜijatými výdajovými programy. Všeobecné dotace nemají vymezené podmínky užití. Obce mohou s nimi nakládat podle vlastního uvážení. Jejich urþité omezení vyplývá pouze z toho zda jsou urþeny na financování bČžných výdajĤ nebo kapitálových výdajĤ (investic). Vyrovnávací dotace mají podobu buć odvČtvové vyrovnávací dotace (napĜ. na financování sociálního zabezpeþení, školství) nebo územnČ vyrovnávací dotace (k odstranČní disproporcí v daĖové výnosnosti). Mezi neúþelové dotace náleží pĜíspČvek na výkon státní správy, který je popisován v pĜedcházející þásti (6.1.). Pokud jde o dotace a návratné finanþní výpomoci ze Státního fondu životního prostĜedí, fond vyhlašuje každoroþnČ kritéria a programy, na které pĜijímá žádosti. Programy se vztahují na oblast ochrany vod a ovzduší, ochranu pĜírody, pĤdy a využívání pĜírodních zdrojĤ, nakládání s odpady, na technologie, výrobky a alternativní zdroje energie apod. Specifické programy jsou vypsány pro území postižené povodnČmi. ěada programĤ je urþena pro malé obce a mohou se k nim pĜihlásit v rámci postupĤ stanovených Ministerstvem životního prostĜedí. Mezi zdroje financování také patĜí pĜíjmy návratného charakteru. Obec tak mĤže získat doþasnČ prostĜedky, které bude muset za urþitou dobu vrátit. Mezi návratné zdroje Ĝadíme úvČr a komunální obligace. ÚvČr mohou obci poskytnout nejþastČji þeské penČžní ústavy. Zatím nejsou vylouþeny ani pĤjþky od zahraniþních bank. Vzhledem ke kursovému riziku je nutné dobĜe zvážit tuto možnost. DĤležitým hlediskem pro získání úvČru je bonita obce, která pĜedstavuje vyjádĜení finanþní zpĤsobilosti obce, a tím i její úvČruschopnosti. Posuzuje se pĜitom velikost obce, kapacita a stabilita jejího finanþního hospodaĜení vyjádĜena zejména prostĜednictvím ukazatelĤ zadluženosti a likvidity. Zadluženost hovoĜí o tom kolik prostĜedkĤ (jaký podíl svého rozpoþtu) již obec vynakládá na splácení svých pĜedcházejících dluhĤ vþetnČ úrokĤ. Likvidita (solventnost) obce vyjadĜuje schopnost obce krýt své závazky a platit dluhy. V pĜípadČ, že se z rĤzných dĤvodĤ nepodaĜí získat úvČry od bank, je možné zvažovat i o vydávání komunálních obligací. MĤže je emitovat pĜímo obec nebo prostĜednictvím penČžní instituce, která je vydává jménem obce nebo je vydá sama a obci z výnosu poskytne úvČr. K emisi obligací je nutné povolení Ministerstva financí. Pro malé obce nepĜipadá tato možnost do úvahy, neboĢ emise vyžaduje urþité náklady a vyplatí se pouze u vyšších objemĤ minimálnČ v rozsahu nad 100 milionĤ korun. Urþitou cestou je spojení nČkolika obcí pro jednu emisi obligací, což je napĜ. uplatĖováno v nČkterých vyspČlých zemích. Dalšími nestandardními a dosud málo používanými cestami financování municipálních programĤ je využití leasingu a venture kapitálu. PĜi finanþním leasingu projekt profinancuje leasingová spoleþnost a obec formou 108

ROZVOJ VESNICE

PěÍLOHA C

splátek ve vymezených intervalech splácí v souladu s kopírováním výnosĤ z investice poĜízené finanþním leasingem. PĜi zpČtném leasingu leasingová spoleþnost kupuje od obce rozpracovaný objekt nebo dokonce dokonþený projekt. Podle leasingové smlouvy pak po dokonþení projektu v souvislosti s výnosy z projektu inkasuje splátky. Venture kapitál pĜedstavuje tzv. rizikový kapitál, který je ve vyspČlých zemích jedním z významných finanþních nástrojĤ. Venture kapitálový investor, který podstupuje riziko majetkovČ, vstupuje do projektu a pomáhá jej manažersky Ĝídit. Po úspČšné realizaci projektu pak venture investor prodá svoji úþast obci. Venture kapitál lze pĜitom kombinovat s leasingem, úvČry i komunálními obligacemi. Zajímavým zpĤsobem financování municipálních aktivit je také možnost sdružování prostĜedkĤ se soukromým sektorem. Nebo vytváĜení výhodného podnikatelského prostĜedí v obci prostĜednictvím výhodných pronájmĤ prostorĤ, pozemkĤ apod., výstavbou obchodních ploch, technologických parkĤ apod., které pĜilákají kapitál do obce. V zahraniþí existují pozitivní zkušenosti z tČchto aktivit. DĤležité však je, aby se vše odehrávalo podle platné legislativy a pod kontrolou zastupitelstva a obþanĤ obce. ěízení místních financí je dĤležitou hospodáĜskou, politickou a sociální otázkou. Jde o to, jak efektivnČ jsou prostĜedky daĖových poplatníkĤ využity. Na starostovi, obecním zastupitelstvu, obecní radČ a pracovnících obecních úĜadĤ leží velká zodpovČdnost. Vzhledem k neustálému napČtí mezi výdaji a pĜíjmy a bohatou a rĤznorodou þinností municipalit musí být nadáni nejen zodpovČdností, ale i podnikatelským duchem. SouþasnČ je tĜeba, aby disponovali nejen odbornými znalostmi, ale také schopnostmi dovedné argumentace na veĜejnosti, aby získali obþany pro rozvojové programy a obnovu obcí.

109

Autor

:


Název publikace :

Rozvoj vesnice

Vydává

:

Ústav územního rozvoje

Garant

:

Ministerstvo pro místní rozvoj

Místo a rok vydání

:

Brno 2005

Vydání

:

první

Náklad

:

1000 výtiskĤ

Stran

:

112

Tisk

:

Grafex-Agency s.r.o.

Distribuce

:

Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 601 00 Brno

R O Z V O J V E S N I C E

Recommend Documents