MĚSÍČNÍK STAROBOHUMÍNSKÉ FARNOSTI
POKOJ A DOBRO ROČNÍK 12, ČÍSLO 6
ČERVEN 2016
Před 20 lety ve čtvrtek 30. 5. 1996 založil dnes již sv. Jan Pavel II. papežskou bulou s názvem „Ad christefidelium spirituali“ novou ostravsko-opavskou diecézi se sídlem v Ostravě. Obsah
Bl. Marie Antonína Kratochvílová Na arše v šest Národní pouť ve Svatém roce milosrdenství do Krakova-Lagiewnik Klučina Toník - Smutná žena
NA ÚVOD
POKOJ A DOBRO
STRANA 2
Bl. Marie Antonína Kratochvílová patronka naší diecéze Dětství a rodina Sestra Marie Antonína Kratochvílová se narodila 21. srpna 1881 v OstravěVítkovicích v rodině Jana Kratochvíla a Johanny, rozené Kolarzikové. Byla pokřtěná 3. září 1881 a obdržela jméno Marie Anna. Její otec pracoval jako slévač ve Vítkovických železárnách. Rodina Kratochvilových žila do čtyř let Marie Anny v dělnickém domě ve Vítkovicích. Pak se z neznámých důvodů přestěhovala do Bielska-Bialy. Zde Marie Anna navštěvovala školu Chudých školských sester Naší Paní, kde získala základní vzdělání a výchovu. Potom pomáhala v mateřské školce, kterou také vedly Školské sestry. Když jí bylo devatenáct let, uslyšela Boží volání k zasvěcenému životu a vstoupila do kandidatury ve Wroclavi. Jako kandidátka vystudovala učitelský ústav v Bílé Vodě u Javorníka. Po maturitě pracovala jako učitelka v polské základní
škole v Karviné. Byla oblíbená u žákyň, učitelů, rodičů a také vedení školy.
Řeholní život Dne 27. září 1909 začala noviciát ve Wroclavi a obdržela řeholní jméno Marie Antonína. 27. září 1910 složila první řeholní sliby. Poté opět působila v Karviné v klášterní škole jako učitelka po dobu 7 let. V roce 1917 byla sestra Antonína přeložená do Lvova. V roce 1925 byla povolána do nově vzniklé filiálky v Tlumači, kde jí byla svěřená služba představené a vedení internátu a praktické učebny nově vznikajícího učitelského ústavu. V krátké době přivedla nové působiště k rozkvětu. V internátě vedeném sestrou Antonínou mělo možnost se vzdělávat asi sto děvčat. V r. 1932 představená přeložila sestru Antonínu z Tlumače do Lvova a svěřila jí vedení základní školy Školských
ČERVEN 2016
POKOJ A DOBRO
sester a formaci kandidátek. Lvovské prostředí bylo náročnější. Různé překážky, které se stavěly do cesty, zvládala sestra Antonína díky spolupráci s Boží milostí a díky moudrosti a lásce, kterou jí Bůh obdaroval. Řeholní mládež vychovávala osobním postojem a příkladem: dobrotou, modlitbou, službou a láskou ke kongregaci. Často opakovala: „Kdybych se narodila ještě jednou, byla bych zase Školskou sestrou naší Paní; není možné dosáhnout většího štěstí na zemi než toho, které prožívám za zdmi kláštera. Jen kdyby lidé ve světě věděli, kolik štěstí a radosti je v klášteře..." „Vyzařovala z ní radost a pokoj," říkali ti, kteří se s ní setkávali. Milovala děti, zvlášť ty nejchudší, nejvíc opuštěné. Spolu se žákyněmi a jinými lidmi pro ně organizovala potřebnou pomoc. Vypukla 2. světová válka. Pro sestru Antonínu to byl začátek křížové cesty. Přicházela jedna rána za druhou. V r. 1939 ruská armáda dobyla Lvov. Sestry byly zbaveny své práce a vyvlastněny.
STRANA 3
Ke konci r. 1939 byla sestra Antonína jmenována představenou malého společenství školských sester v Mikuličině. Do Mikuličina přijela v lednu 1940, kdy už byl klášter zestátněný a obydlený lvovskými vysokoškoláky. Sestra Antonína bydlela spolu s 9 sestrami v jednom malém pokoji. Podmínky byly náročné: psychický nátlak, nemoci... Sestra Antonína ve své komunitě upevňovala naději a víru v Boží prozřetelnost. V polovině března roku 1940 se sestry musely vystěhovat i z tohoto pokoje a přestěhovat se k sestrám Služebničkám, Ukrajinkám řeckokatolického obřadu. Kvůli stále větší chudobě a hladu pracovala sestra Antonína a spolusestry na poli a v prádelně místní nemocnice. V červnu 1941 odjela sestra Antonína do Lvova za provinční představenou, aby jí řekla o těžké situaci svého společenství a aby získala nějakou pomoc. Mezitím 21. června začal německo-ruský boj. Rusové z Mikuličina odešli a na jejich místo přišla ma-
OSOBNOST
POKOJ A DOBRO
ďarská vojska, která spolupracovala s německou vládou. Jeden oddíl se zastavil přímo v Mikuličině. Školské sestry se vrátily do svého kláštera, ale bydlet mohly jen v jedné části komplexu, protože zde byla ukrajinská škola.
Mučednictví Kvůli tomu, že byly zničené mosty a nejezdily vlaky, sestra Marie Antonína se vrátila do Mikuličina teprve po několika týdnech. Po návratu byly životní podmínky stále těžké, proto se sestra Antonína rozhodla, že podruhé půjde do Lvova, což také v červnu 1942 udělala. Už 9. července byla zpátky, přišla radostná, donesla plný koš potravin, ze kterých však sestry neměly užitek, protože toho dne byly zatčeny gestapem. Jako důvod zatčení uvedli spolupráci s ilegálními skupinami. Tohoto večera šlo sedm zatčených sester v doprovodu ozbrojených vojáků do obecního vězení. Sestru Antonínu jako představenou vojáci oddělili od spolusester a odvezli na noční výslech do blízkého vě-
STRANA 4
zení v Tatarově, odkud se vrátila zbitá a s vysokou horečkou. Potom byla spolu s ostatními sestrami zavřena ve stanislavovském vězení v cele, kde bydlelo 23 vězenkyň. Ve vězení je trápil hlad, zima a velké množství vší. Ve špíně připravované vězeňské jídlo se nedalo jíst. Sestra Antonína byla často vyslýchána, přičemž byla vždy týrána a bita. Tělesné a fyzické utrpení snášela tiše, bez nářku, heroicky. Skrze své utrpení se podobala Kristu a modlila se ještě více za církev, vlast, kongregaci, pronásledované a za pronásledovatele. Vybízela také vězenkyně, aby se modlily za pronásledovatele. Pro sestry a okolní prostředí byla evangelijním příkladem, jak se chovat v době utrpení a ponížení. Jednou chtěla pomoci mladé Židovce, proto se zeptala vězeňského strážce na osud její sestry. Strážce, místo aby sestře Antoníně odpověděl, vyvlekl ji na chodbu a krutě ji zbil. Vězenkyně a sestry považovaly sestru Antonínu za svatou. Ty, které očekávaly trest smrti, otevíraly jí svá srdce,
ČERVEN 2016
POKOJ A DOBRO
žádaly o požehnání a modlitbu. Důstojník gestapa, který vyslýchal sestru Antonínu, při jejím propuštění z vězení radikálně změnil svůj postoj vůči ní a sestrám. Sestry byly přesvědčeny, že příčinou toho bylo křesťanské svědectví sestry Antoníny a její přímluvná modlitba. 26. září 1942 byly všechny sestry propuštěny z vězení po tříměsíčním utrpení. Těžké podmínky ve vězení a tyfus, kterým onemocněla, byly příčinou toho, že se sestra Antonína ve chvíli, kdy byla propuštěna z vězení, neudržela na nohou vlastní silou. Převezli ji k sestrám Služebničkám do Stanislavova, u kterých propuštěné Školské sestry našly útočiště. Nemocná sestra Antonína byla ubytována ve zvláštním pokoji, ale její zdravotní stav se stále více zhoršoval. Sestry Služebničky se postaraly o zpovědníka a lékaře, který ji umístil v infekční nemocnici ve Stanislavově. Sestru Anto-
STRANA 5
nínu se přes starostlivou lékařskou péči nepodařilo zachránit. 2. října 1942, po pěti dnech v nemocnici, zemřela. Sestra Marie Antonína byla pohřbena v hrobce sester Služebniček v Stanislavově. Dnes je na místě zničeného hřbitova postaven hotel. Sestra Marie Antonína Kratochvílová je naší mocnou přímluvkyní v nebi. Její přímluvě můžeme svěřit také český národ, protože se narodila na české půdě a její otec byl Čech. V Ostravskoopavské diecézi je patronkou církevního školství. 13. června 1999 Jan Pavel II. prohlásil sestru Antonínu za blahoslavenou spolu s dalšími 107 mučedníky II. světové války. Připomínáme si ji 12. června. Blahoslavená Marie Antoníno Kratochvílová, rozněcovalas víru v dětech a mládeži, když jsi je vychovávala. Bdi nad nimi i dnes a pomáhej jejich učitelům a vychovatelům, aby o ně s láskou pečovali.
KALENDÁŘ
POKOJ A DOBRO
STRANA 6
POŘAD BOHOSLUŽEB Tento pořad intencí je k datu uzávěrky časopisu. Pro upřesnění se informujte na faře.
Stř. 1.6. Památka sv. Justina, mučedníka 18:00 Č Za ++ Annu Utrata, Edeltrauda Myśliwiec, Agnieszku Wyczyszczok Čt. 2.6. 18:00 Č Za + Lesława Winiarski, ++ ojca, brata Pá. 3.6. Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 18:00 Č Za + Marii Fichnovou a rodiče a sourozence So. 4.6. Památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie 8:00 Č K Matce Boží s prosbou o další ochranu pro jistou osobu Ne. 5.6. 10. neděle v mezidobí 7:30 P Za + Edwina i Marię Dzierżowych 10:30 Č Za + Rudolfa a Emílii Janeczkovy, zetě Eduarda a za celou rodinu Janeczkovou a Królovou Po. 6.6. 18:00 Č Za + Martina, + rodinu Mokrou, Kučatou a za živé rodiny o Boží požehnání a ochranu Panny Marie Út. 7.6. 18:00 Č Na poděkování za obdržené milosti s prosbou o další, o dar zdraví a ochranu Panny Marie na každý den Stř. 8.6. 18:00 P Za +Josefa Blokschu, ++ rodziców i rodzeństwo Čt. 9.6. 18:00 Č Za + Štěpánku Gregorčíkovou, manžela a děti Pá. 10.6. 18:00 Č Za + Arnošta Rozsypala, Rudolfa Stránského a rodiče
ČERVEN 2016
POKOJ A DOBRO
STRANA 7
So. 11.6. Památka sv. Barnabáše, apoštola 8:00 Č Za + Bohuša Gajara a rodiče z obou stran Ne. 12.6. 11. neděle v mezidobí 7:30 P Za + Jana i Magdalenę Rzodek, ich córkę Marię oraz całe rodzeństwo 10:30 Č U příležitosti životního jubilea, na poděkování s prosbou o další potřebné milosti a ochranu Panny Marie Po. 13.6. Památka sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele církve 18:00 P Za + męża Józefa Staniczek i dusze opuszczone Út. 14.6. 18:00 P Za ++ rodziców Maria i Antoni Nikiel i dusze opuszczone Stř. 15.6. 18:00 Č Na úmysl s.M. Benildy u příležitosti řeholních jmenin Čt. 16.6. 18:00 P Za ++ rodziców Eduarda a Annę Noszkowych, syna Bruna i Eduarda i rodzinę Huczałową i małżonków Hozowych Pá. 17.6. 18:00 Č K Boží Prozřetelnosti a Matce Boží Starobohumínské o zdraví pro Floriana a dar víry pro celou rodinu So. 18.6. 8:00 Č V intenci díků a proseb k Panně Marii Starobohumínské a za živé a + dobrodince starobohumínské svatyně 18:00 Č Za vlast a obrácení lidských srdcí Ne. 19.6. 12. neděle v mezidobí 7:30 P Za + Aloiza Raiskiego w 20 rocznicę śmierci i całą rodzinę 10:30 Č Na poděkování za Boží požehnání v životě
KALENDÁŘ
POKOJ A DOBRO
STRANA 8
Po. 20.6. 18:00 Út. 21.6. Památka sv. Aloise Gonzagy, řeholníka 18:00 Stř. 22.6. 18:00 Čt. 23.6. 18:00 Č O Boží požehnání a potřebné milosti pro Henryka u příležitosti 60-tých narozenin a pro celou rodinu Pá. 24.6. Slavnost Narození Svatého Jana Křtitele 18:00 Č Na poděkování Pánu Bohu, za obdržené dobrodiní během školního roku, s prosbou o ochranu Panny Marie o prázdninách So. 25.6. 8:00 Č Za + Jana Šimuna, rodiče a sourozence Ne. 26.6. 13. neděle v mezidobí 7:30 P Na podziękowanie za otrzymane łaski z prośbą o dalsze 10:30 Č Za + Rudolfa, Emilii Janeczkových, rod. Królovou, Edmunda, Annemarii Grabitz a duše v očistci Po. 27.6. 18:00 Út. 28.6. Památka sv. Ireneje, bp. a mučedníka 18:00 Stř. 29.6. Slavnost Sv. Petra a Pavla, apoštolů 18:00 Č Čt. 30.6. 18:00 V rámci Noci kostelů se bude v pátek 10.6.2016 v 19 hodin ve farním kostele v Novém Bohumíně konat koncert novobohumínské scholy. Slovem doprovází A. Ligocký.
ČERVEN 2016
POKOJ A DOBRO
STRANA 9
Další fotky z Národní pouť ve Svatém roce milosrdenství do Krakova-Lagiewnik najdete na farním webu.
RECENZE
POKOJ A DOBRO
STRANA 10
Na arše v šest Útlá knížka zařazovaná mezi „literaturu pro děti a mládež“ je trochu jiná než by se na první pohled zdálo. Přes milé a veselé obrázky zvířátek, velká písmena, vtipný a srozu-
mitelný jazyk, jde spíše o provokativní zamyšlení nad našimi představami o Bohu, než o veselé vyprávění o zvířátkách zachráněných na noemově arše. Nejlépe to vyjádří krátká ukázka z knihy: "A co se stane s ostatními zvířaty?" zeptal se malý tučňák, ale odpověď nedostal. Oba tučňáci sklopili oči a
upřeli je na své nohy. Pak pokrčili rameny a konečně řekli: "Dříve nebo později to sami poznají." "Co?" "No..." "Že se utopí?" "To jsi řekl ty," tučňáci se na něj vyčítavě podívali. "Bůh připustí, aby se všechna ostatní zvířata utopila?" Oba tučňáci se mu pokoušeli vysvětlit, že Bůh je prý tak nějak nespokojený, tak nějak už má všeho dost, a proto by chtěl ještě jednou začít od začátku, ale vlastně že to všechno sami také nějak moc dobře nechápou ... Knížka předkládá otázky, které si klade asi každý, kdo se nad svou vírou občas zamyslí. Odpovědi ale nechává zcela na čtenáři. Myslím, že je proto vhodná spíše dospělým „skalním“ věřícím, kteří si zapomínají klást otázky, než dětem nebo hledajícím. Napsal Ulrich Hub, ilustrace Jörg Mühle, Vydalo Petrinum s.r.o.
ČERVEN 2016
POKOJ A DOBRO
STRANA 11
Pro zasmání Katecheta chce v náboženství přiblížit dětem, co je to pokušení. Obrátí se na toho nejživějšího kluka ve třídě a ptá se: „Řekni mi, Karle, napadlo tě někdy vzít nůž a zkusit vyndat v kostele ze štěrbiny pokladničky peníze?“ „Ne, pane faráři,“ odpoví po pravdě hoch a dodá: „Ale špatný nápad to není.“
K zamyšlení
Začátky bývají těžké, ale bez odvahy znovu začínat člověk zakope své hřivny.
Některá rozhodnutí nelze dělat „na jistotu“; je potřeba vykročit a ujít kus cesty, abychom věděli, zda jsme se rozhodli pro správný směr.
Máte-li chytit správný vítr, musíte vědět, ke kterému přístavu míříte.
Slzy opravdové lítosti jsou pro naše srdce životodárné jako pro zemi déšť; bez nich se srdce zatvrzuje.
Je objevné zjistit, že snášet bližního je úkol společný, ba dokonce vzájemný.
Každý z nás nemůže postavit dům a zasadit strom, ale všichni jsme povoláni stát se darem pro druhé.
Úmysly Svatého otce Františka svěřené Apoštolátu modlitby pro červen 2016 1. Aby senioři, lidé žijící na okraji společnosti a ti, kteří jsou osamocení, našli i ve velkoměstech příležitost k setkání a vzájemné podpoře. 2. Aby se bohoslovci, novicové a novicky setkali s takovými formátory, kteří prožívají radost evangelia a moudře je připraví na jejich poslání. 3. Ať naše úcta a láska ke Kristu v eucharistii posvěcuje naše biskupy a kněze, farnosti a rodiny.
Klučina Toník má vždy něco zajímavého pro kluky a holky
Smutná žena Žila byla jedna stará paní, kterou v celém kraji znali jako Smutnou ženu. Plakala a bědovala, ať bylo ošklivo nebo hezky. Někdy svítilo slunko a jindy lilo jako z konve, ale ať bylo, jak bylo, babička jen naříkala: „To je ale hrozné počasí!“ J e d n o m u kloučkovi to vrtalo v hlavě. „Smutná ženo,“ řekl mile. !A co byl vlastně chtěla? Aby bylo hezky, nebo aby pršel?! „Když to máš tak,“ řekla žena a hned se zas rozplakala, „já mám ve městě dvě dcdry. Starší prodává slunečníky, mladší deštníky. Když prší, myslím na tu starší a lituju ji:
Dnes, chudinka, stojí v krámě marně! Kdo by si dnes přišel pro slunečník! Za slunka zas pláču pro tu mladší. To si nikdo nejde pro deštník!“ Hoch pokýval hlavou. „Poslyš, já mám nápad. Co takhle to zkusit naopak? Za slunka mysli na svou starší dceru, jak jí jdou na odbyt slunečníky. A když prší, mysli na tu mladší. To si přece kdekdo běží pro deštník!“ Smutná žena si hned otřela slzy. A od té chvíle ji nikdo neviděl plakat. Ať bylo, jak bylo, ať svítilo slunce nebo lilo jako z konve, pořád si libovala: „To je ale pěkné počasí!“
pro vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Narození P. Marie ve St. Bohumíně ul. Farská 301; 735 85 Bohumín 2 - Starý schválil: P. Mgr. Kalikst Jan B. Mryka OFM – farář Příspěvky posílejte na adresu
[email protected]
