ČR - MALÁ OTEVŘENÁ EKONOMIKA CR small open economy

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Národní hospodářství

ČR - MALÁ OTEVŘENÁ EKONOMIKA CR – small open economy Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Antonín Slaný, CSc.

Autor: Tereza MASTELOVÁ

Brno, 2011

Jméno a příjmení autora:

Tereza Mastelová

Název bakalářské práce:

ČR – malá otevřená ekonomika

Název práce v angličtině:

CR – small open economy

Katedra:

ekonomie

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Antonín Slaný, CSc.

Rok obhajoby:

2011

Anotace Zahraniční obchod sehrává v ekonomice velký význam. Aktivní zapojení do mezinárodního obchodu a rovněţ vytváření vztahů se širokou oblastí zahraničních partnerů jsou klíčové priority pro malé ekonomiky mezi něţ patří i Česká republika. Tato práce se zabývá otevřeností české ekonomiky v oblasti zahraničního obchodu a poskytuje náhled na míru otevřenosti jednotlivých ekonomik v celosvětovém měřítku.

Annotation Foreign trade plays a great importance in the economy. Active involvement in international trade as well as creating relationships with a wide area of foreign partners, are key priorities for small economies including the Czech Republic. This work deals with the openness of the Czech economy in the area of foreign trade and outlines the degree of openness of economies worldwide.

Klíčová slova Česká republika, zahraniční obchod, míra otevřenosti ekonomiky, export, import.

Keywords Czech Republic, foreign trade, the degree of openness of the economy, export, import.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci ČR – malá otevřená ekonomika vypracovala samostatně pod vedením Prof. Ing. Antonína Slaného, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 1. května 2011 vlastnoruční podpis autora

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... 5 1 TEORIE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ........................................................................................ 6 1.1 VÝZNAM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ............................................................................................. 6 1.2 FUNKCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ............................................................................................... 7 1.3 UZAVŘENÁ VERSUS OTEVŘENÁ EKONOMIKA ................................................................................ 7 2 MÍRA OTEVŘENOSTI A VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY .... 8 2.1 UKAZATELÉ MÍRY OTEVŘENOSTI .................................................................................................. 8 2.2 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................. 8 2.2.1 Zahraniční obchod se zbožím ................................................................................................. 9 2.2.2 Zahraniční obchod se službami............................................................................................ 12 3 MÍRA OTEVŘENOSTI JEDNOTLIVÝCH EKONOMIK ......................................................... 14 3.1 EKONOMICKÝ MODEL .................................................................................................................. 15 3.2 DATA ........................................................................................................................................... 15 3.3 EKONOMETRICKÝ MODEL ............................................................................................................ 16 3.4 EMPIRICKÉ VÝSLEDKY................................................................................................................. 16 4 TVAR OTEVŘENOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ......................................................................... 18 4.1 KOMPARATIVNÍ VÝHODY ............................................................................................................ 18 4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ......................................................................................................... 19 4.3 KOMODITNÍ STRUKTURA ............................................................................................................. 21 4.3 SOUČASNOST ............................................................................................................................... 23 5 OBCHODNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY .......................................................................... 24 5.1 OBCHODNÍ POLITIKA OD POČÁTKU VZNIKU ČESKÉ REPUBLIKY.................................................. 24 5.1.1 Autonomní nástroje .............................................................................................................. 24 5.1.2 Smluvní nástroje................................................................................................................... 27 5.1.3 Proexportní politika ............................................................................................................. 28 5.2 OBCHODNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE .................................. 28 5.2.1 Změny v celních sazbách ...................................................................................................... 29 5.2.2 Vliv na státní rozpočet ......................................................................................................... 29 5.2.3 Proexportní opatření ............................................................................................................ 29 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 31 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.................................................................................................... 32 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 34 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 35 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 36

ÚVOD „Jako je schopnost vyměňovat příčinnou dělby práce, tak je rozsah této dělby vždycky nutně omezen rozsahem oné schopnosti nebo, jinými slovy, rozsahem trhu. Když je trh příliš malý, nemůže nikoho podněcovat k tomu, aby se cele věnoval jednomu zaměstnání, poněvadž by nebyl s to všechno ono nadbytečné množství produktů vlastní práce, jež nemůže sám spotřebovat, vyměnit za takové produkty práce jiných, které by potřeboval.“1 Adam Smith, 1723 – 1790, skotský ekonom a filosof Jiţ v 18. stol. byl pravděpodobně prvním ekonom, který úlohu zahraničního obchodu definoval, Adam Smith, který charakterizuje výhody zahraničního obchodu v ekonomice v díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Na jeho dílo navazovali a dále jej rozvíjeli všichni další ekonomové 19. stol. jako např. John Stuart Mill, David Ricardo a Alfred Marshall. S rychlým rozvojem výroby se přibliţně od 19. stol. postupně utváří mezinárodní dělba práce, která překračuje hranice států a znamená specializaci jednotlivých států na výrobu, pro kterou mají nejlepší podmínky. Z konfliktu mezi specializací výroby a univerzálností potřeb obyvatel vyplývá nutnost zapojení kaţdé národní ekonomiky do dělby práce na mezinárodní úrovni. Na základě mezinárodní dělby práce a specializace se mezi jednotlivými zeměmi rozvíjejí mezinárodní ekonomické vztahy, které úzce souvisí s mezinárodním obchodem. Mezinárodní obchod nahrazuje ekonomiku, která se dosud rozvíjela jako izolovaný systém, propojením s vnějším prostředím. Základní formou tohoto propojení je zahraniční obchod, jenţ je souhrnem mezinárodních obchodů jednotlivých států. Mezinárodní obchod zaţívá v současnosti prudký boom, coţ je dáno internacionalizací a globalizací světové ekonomiky a vyuţíváním nových technologií. Význam zahraničního ochodu je klíčový, jelikoţ ovlivňuje výkonnost národního hospodářství, ale také působí na platební vztahy země k zahraničí, coţ se promítá do platební bilance země. Proto jsem si vybrala téma bakalářské práce, které souvisí s touto atraktivní oblastí ekonomie, přičemţ chci vyzdvihnout a rozšířit vědění o tomto dnes hojně diskutovaném problému díky vstupu do Evropské unie a očekávaném vstupu do Evropské měnové unie. Na začátku práce věnuji pozornost klíčovým pojmům týkajících se otevřenosti ekonomik a vývoji míry otevřenosti České republiky v průběhu posledních dvaceti let. Následně se zaměřuji na míru zapojení jednotlivých zemí do mezinárodní dělby práce, kde zkoumám faktory míry otevřenosti ekonomik a obecné korelace, které vyplývají z empirických analýz. Poté se zaměřím na kvalitativní stránku otevřenosti České republiky a tedy na charakteristiku dovozu a vývozu zboţí jak na teritoriální tak komoditní úrovni. Opomenuta nebude ani zahraničně obchodní politika České republiky. Závěr bude shrnutím získaných poznatků. Cílem práce je zhodnotit otevřenost České republiky a posoudit faktory otevřenosti v celosvětovém měřítku za pomocí ekonometrického modelu.

1

SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Nové, přepracované vyd. opatřené margináliemi. Praha : Liberální institut, 2001. 986 s. ISBN 80-86389-15-4, s. 19. -5-

1 TEORIE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Mezinárodní obchod se rozrůstá s rozvojem světového hospodářství. Značný nárůst mezinárodního obchodu se zboţím je zaznamenán především v průběhu průmyslové revoluce, po druhé světové válce a také po rozpadu bipolárního uspořádání světa na začátku 90. let 20. století. Dle Cihelkové (2003) tento značný nárůst obchodních transakcí byl příčinou především „liberalizace mezinárodního obchodu, vědecko-technického pokroku, rostoucí aktivity transnacionálních korporací, stabilizací mezinárodního měnového systému a politického vývoje ve světě“. Mezinárodní obchod se sluţbami začal významně růst později neţ tomu bylo u zboţí a tedy ke konci 20. století. Mezi příčinami Cihelková (2003) uvádí „vzestup ekonomické úrovně ve vyspělém světě, rostoucí význam sluţeb pro národní hospodářství, liberalizace obchodu se sluţbami, růst obchodu se zboţím, liberalizace pohybu kapitálu a expanze transnacionálních korporací do oblasti sluţeb, rozvoj technologií, méně stabilní mezinárodní měnový systém, pokračující urbanizace ve světě, narůstající úloha veřejného sektoru, demografické změny a rozvoj outsourcingu sluţeb“.2 Nastává zde otázka proč tedy mezi sebou země obchodují a jaké jim to přináší výhody. Mezi příčinami mezinárodního obchodu lze uvést „odlišnost výrobních podmínek, přírodních a klimatických podmínek, rostoucí výnosy z rozsahu a odlišné preference spotřebitelů v jednotlivých zemích“.3 Přínosy mezinárodního obchodu vedou ke zefektivnění výroby a zvýšení ţivotní úrovně v obchodujících zemích na základě teorie absolutní a komparativní výhody. Nicméně existují i negativa související s vysokou mírou otevřenosti ekonomiky, mezi něţ patří „závislost v rámci hospodářského cyklu hlavních obchodních partnerů, import inflace prostřednictvím dovozu od partnerů s vyšším růstem cenové hladiny a klesající autonomie makroekonomické politiky“.4 V následujícím textu se podrobněji zaměřím na význam a dále na funkce zahraničního obchodu, následně se pozastavím u rozdílu mezi otevřenou a uzavřenou ekonomikou.

1.1 Význam zahraničního obchodu5 Svatoš (2009) zmiňuje několik argumentů pro maximální otevřenost hospodářství, které člení na efektivnost, proporcionalitu a demonstrativní efekty. Efektivnost má za cíl soustředit se na vývoz takových výrobků, „kde můţe země dosáhnout maximálních úspor společenské práce“. Proporcionalita charakterizuje nekomplexnost ekonomiky a ekonomický rozvoj je tak závislý na potřebném zboţí ze zahraničí. Nicméně i země, které mají komplexní surovinovou základu, jako jsou USA, Čína, Indie, jsou přesto významnými účastníky mezinárodního obchodu. Demonstrativní efekt demonstruje „světový technický, designový, módní trend, který můţe ovlivnit společenský a ekonomický pokrok“. Existují i další důvody proč by měla země přicházet do styku se zahraničím a to především díky tomu, ţe vnější ekonomické vztahy můţou podporovat mírovou spolupráci a sniţovat riziko konfliktu. A v neposlední řadě zahraniční obchod přispívá také k růstu vzdělanosti vzhledem neustálému se zdokonalování technických novinek, jazyků i národních kulturních specifik.

2

CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2003. 709 s. ISBN 80-7179-804-5. 3 MUSIL, Petr; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7, s. 385. 4 LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. Vyd. 1. V Brně : Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 115 s. ISBN 80-7157-488-0, s. 4. 5 SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod : teorie a praxe. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 367 s. ISBN 978-80-2472708-0, s. 21. -6-

1.2 Funkce zahraničního obchodu6 Dle Jirgese a Plchové (1993) zahraniční obchod plní určité obecně platné funkce a to i přes značné rozdíly ekonomického rozměru a ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí. Jsou to zejména funkce transformační, růstová a bariérová. „Transformační působení zahraničního obchodu představuje historicky prvotní smysl ekonomických vztahů se zahraničím.“ Tato funkce znamená, ţe „zahraniční obchod mění strukturu domácí produkce“, coţ spočívá v přeměně struktury vyrobené produkce a sluţeb na strukturu potřebnou k uţití v ekonomickém celku. Transformační funkce vyjadřuje vliv zahraničního obchodu na utváření vnitřní ekonomické rovnováhy země. Růstová funkce vyjadřuje, ţe zapojení do mezinárodní dělby práce vede k úsporám národní práce a tedy i ke zvýšení tempa růstu nad rozvojové moţnosti v rámci izolované národní ekonomiky. Zahraniční obchod můţe za určitých podmínek působit jako bariéra růstu domácí ekonomiky. Můţe se jednat např. o odvětví v počáteční fázi svého vývoje, které není schopno čelit zahraniční konkurenci.

1.3 Uzavřená versus otevřená ekonomika7 Podle stupně zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů a tedy různé míry otevřenosti k světu lze mluvit o uzavřené či otevřené ekonomice. „Uzavřená ekonomika je taková ekonomika, která nevstupuje do zahraničně ekonomických vztahů a veškerý produkt je spotřebováván jen obyvateli dané země.“ Naproti tomu „otevřená ekonomika je zapojená do zahraničně ekonomických vztahů. V důsledku toho, část domácí produkce je vyváţena a spotřebovávána v zahraničí a naopak část domácího důchodu je věnována na nákup dováţeného zboţí ze zahraničí“. Nicméně ţádná ekonomika nepředstavuje uzavřený systém, ale je propojena s vnějším ekonomickým prostředím. V praxi se tak můţeme potkat se směsí těchto dvou extrémů. Příkladem otevřené ekonomiky je i Česká republika, které se budu věnovat v dalších částech textu. Česká republika v zahraničním obchodu vystupuje jako malá otevřená ekonomika, která je svou velikostí silně vázána na uplatňování vnějších ekonomických vztahů a tak její makroekonomický výkon je silně ovlivňován mezinárodním obchodem.

6

JIRGES, Tibor; PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867-X, s. 7-15. 7 LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. Vyd. 1. V Brně : Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 115 s. ISBN 80-7157-488-0, s. 2. -7-

2 MÍRA OTEVŘENOSTI A VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY Celkový rozsah zahraniční směny dané ekonomiky je charakterizován ukazateli vývozu a dovozu zboţí a sluţeb, přičemţ jak vývoz a dovoz zboţí tak vývoz a dovoz sluţeb jsou evidovány v platební bilanci dané země. Platební bilance zachycuje platební transakce naší ekonomiky se zahraničím v daném roce a je tvořena běţným účtem, kapitálovým účtem, finančním účtem, saldem chyb a opomenutí a změnou devizových rezerv. Nicméně pro nás bude nyní nejdůleţitější běţný účet, na kterém se eviduje obchodní bilance a bilance sluţeb. Platební bilance je vţdy účetně vyrovnaná. Schodek či přebytek běţného účtu je pokryt přebytkem či deficitem finančního účtu a v neposlední řadě dochází k čerpání či zvýšení devizových rezerv. Vnější ekonomická rovnováha je pro udrţování a upevňování celkové makroekonomické stability tím náročnější, čím více se otevírá ekonomika světovým trhům, tedy čím více je vystavena přenosu vlivů vnějšího prostředí. Při rostoucí míře otevřenosti narůstá expozice vůči zahraničním vlivům, citlivost a vnímavost chování všech domácích hospodářských subjektů na chování okolního světa. Nyní se zaměřím na ukazatelé míry otevřenosti ekonomiky a následně tuto teorii aplikuji na Českou republiku.

2.1 Ukazatelé míry otevřenosti Kvantitativním vyjádřením otevřenosti ekonomiky je míra otevřenosti. Míra otevřenosti ekonomiky dané země jak v domácích tak v zahraničních makroekonomických analýzách bývá nejčastěji vyjadřována zpravidla pomocí následujících způsobů: „obratem zahraničního obchodu/GDP, EX/GDP, IM/GDP, EX, IM/AD domácí, AD celková; pozn. – neuvaţujeme reexport“.8 Rovněţ „lze vyuţít hodnoty exportu či importu přepočtené na počet obyvatel. Tento ukazatel tedy zohledňuje velikost ekonomiky prostřednictvím počtu obyvatel, ale jeho časové srovnání je komplikované pokud hodnoty mezinárodního obchodu nejsou uvedeny ve stálých cenách“. Proto je „lepší alternativou vztáhnout objem zahraničního obchodu přímo k domácímu či národnímu produktu“.9

2.2 Vývoj zahraničního obchodu České republiky Česká republika je vyspělá země, která je zařazena mezi nejrozvinutější ekonomiky světa ve statistikách OSN, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Dále je členem v OECD, kde figuruje ve skupině s ostatními bohatými členy. Česká republika je charakterizována relativně malým vnitřním trhem, nekomplexní vybaveností přírodními zdroji a relativně vysokou mírou industriálního rozvoje. Vzhledem k těmto charakteristikám „Česká republika patří ke skupině zemí, pro které by měl být typický vysoký stupeň ekonomické otevřenosti vůči vnějšímu prostředí“.10

8

LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. Vyd. 1. V Brně : Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 115 s. ISBN 80-7157-488-0, s. 3. 9 SOJKA, Milan. Česká ekonomika v evropských integračních procesech : vybrané problémy. Vyd. 1. Brno : Doplněk, 2009. 291 s. ISBN 978-80-7239-234-6, s. 138. 10 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1996. 241 s., s. 13. -8-

Česká republika se pyšní dlouhou historií, která sahá aţ do roku 1918, kdy rozpad Rakousko-uherské monarchie podnítil vznik Československa. Československo bylo v době svého vzniku poměrně industrializovanou zemí a 20. léta byla velmi úspěšná. Následná velká hospodářská krize znamenala dlouhý a hluboký propad výroby i zahraničního obchodu. Ve 30. letech se postavení země v důsledku extrémně těţké a dlouhé deprese horšilo. Přijetím Mnichovského diktátu Československo ukončilo období první republiky a v roce 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava a samostatný Slovenský stát, kdy se ekonomika stala součástí německého válečného systému. Po válce v roce 1948 se pučem dostala k moci komunistická strana a začalo centrální plánování. Centrálně řízená ekonomika se v počátečních fázích jevila jako úspěšná díky rostoucímu objemu vstupů. Ke konci období začala však kolabovat, jelikoţ vstupy uţ byly zcela vyčerpány, coţ mělo za následek zaostávání československé ekonomiky za vyspělým světem.11 Jirges, Plchová (1993) uvádí, ţe dřívější Československo mezi léty 1948–1983 bylo charakteristické „dlouhodobým vzestupem míry otevřenosti“ z hlediska vývoje v čase. Avšak v kontrastu s tímto vývojem „v roce 1989 byla míra otevřenosti přibliţně 4 aţ 5x niţší oproti zemím se srovnatelným ekonomických rozměrem a v relaci ke stupni ekonomické vyspělosti“. Lze hodnotit, ţe „Československá ekonomika nebyla dostatečně otevřená vůči vnějšímu prostředí“.12 Otevřenost České republiky byla velkou měrou ovlivněna transformací na ekonomiku trţní, která započala jiţ v roce 1990, ale hlavní kroky byly provedeny v roce následujícím. Hlavní pozornost byla věnována udrţení makroekonomické rovnováhy a rychlé privatizaci. Liberalizace české ekonomiky přinesla pozitivní vliv vůči zahraničnímu obchodu, coţ se projevilo následným růstem otevřenosti české ekonomiky. V prvních letech vzniku České republiky byly zásadní systémové změny v oblasti vlastnických práv a regulace hospodářství, které se plně dotýkaly i oblasti zahraničního obchodu. Vyšší otevřenost však nenaplňovala očekávání, které se předpovídalo, jelikoţ ukazatel míry otevřenosti v následujících letech zaznamenal jen mírný růst. „Příčinou tohoto nízkého vzestupu byla vysoká míra otevřenosti české ekonomky jiţ na počátku 90. let“, kdy česká vláda praktikovala příliš liberální obchodní a tarifní politiku. Tato skutečnost zhoršovala vyjednávací pozici v dalších letech.13

2.2.1 Zahraniční obchod se zbožím 1. ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika. Reformní opatření stále pokračovala; byla uskutečněna masová privatizace, restituce i daňová reforma a průběţně se měnil i právní systém. V roce 1993 činila míra otevřenosti české ekonomiky 83 % (viz Graf 1), měřeno jako podíl obratu obchodu se zboţím vůči HDP, coţ napovídá o vysoké otevřenosti jiţ na počátku období vzniku České republiky. Následující rok 1994 je ve znamení prohlubování vztahů se státy s vyspělou trţní ekonomikou a během nadcházejících let se míra otevřenosti příliš nezvýšila. Saldo zahraničního obchodu se zboţím zůstává i nadále v pasivu, přičemţ „ani příliv kapitálu nedokázal tento deficit vyváţit, a proto došlo ke sníţení devizových rezerv“.14 V roce 1997 nastala měnová krize, Česká národní banka (ČNB) zrušila fluktuační pásmo české koruny, čímţ umoţnila devalvaci měny. Během následujícího období se míra otevřenosti zvyšovala,

11

ŢÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství 2. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. 397 s. ISBN 978-80-7380184-7, s. 355-370. 12 JIRGES, Tibor; PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867-X, s. 21. 13 FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR : historie a současnost (1945-2008). 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4, s. 184. 14 ŢÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky : 1989-2004. 2. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. 304 s. ISBN 807179-922-X, s. 138. -9-

s výjimkou let 2002 a 2003, kdy jsou zaznamenány poklesy míry otevřenosti, coţ je dáno zhoršenou ekonomickou situací okolních zemí, s nimiţ má Česká republika silné obchodní vztahy. Rok před vstupem do Evropské unie míra otevřenosti činila 109 %, to znamená nárůst o 31 % v průběhu 10ti let. V roce 2004 následoval významný růst míry otevřenosti české ekonomiky a to zejména v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Nicméně po tomto datu aţ do roku 2008 se míra otevřenosti vyvíjela spíše stagnujícím tempem s nepatrnými přírůstky či úbytky. Graf 1: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993–2009 – hledisko zboží (v %) 160 140 120 100 80 60 40 20 0

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

Im p o rt/H D P

20

01

20

02

E xp o rt/H D P

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

O b ra t/H D P

Pramen: ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-09]. Platební bilance. Dostupné z WWW: . Výpočty vlastní.

Je nutné poznamenat, ţe po celé období transformace převaţuje dovoz zboţí nad vývozem, kdy velké obchodní schodky se objevily v polovině 90. let a rovněţ v tomtéţ období kulminoval růst investic. Avšak pasivní saldo zahraničního obchodu nemůţeme hodnotit negativně, jelikoţ není bariérou růstu, ale ventilem přehřívání ekonomiky. Holman (2000) uvádí, ţe velké „obchodní schodky nebyly spojeny jen s růstem investic, ale také s poklesem míry domácích úspor. Tento jev souvisel jak s rychlým růstem reálných mezd tak s reálným zhodnocováním koruny.“ Schodky české obchodní bilance znamenaly, „ţe vysoká míra investic, která jiţ nebyla plně kryta domácími úsporami, byla finančně kryta dovozem zahraničního kapitálu a zároveň věcně kryta dovozem zahraničního zboţí“. Ekonomové však byly vůči obchodním schodků velmi znepokojeni a to zejména díky „velkému rozsahu obchodních schodků a přílivu zahraničního spekulativního kapitálu“. Zhoršování obchodní bilance znamenalo „naráţení ekonomického růstu na bariéru vnější nerovnováhy“.15 V roce 2005 nastal zlom týkající růstu konkurenceschopnosti českých výrobků na zahraničních trzích, přičemţ poprvé v historii České republiky skončila obchodní bilance přebytkem, saldo činilo 38,6 mld. Kč. Vývoj zahraničního obchodu výrazně ovlivnilo zboţí jako jsou stroje a dopravní zařízení, na druhou stranu saldo obchodní bilance negativně ovlivnily nepříznivě vysoké ceny nerostných surovin. Dle Davida Marka z Patria Finance „přebytek obchodní bilance by byl výrazně vyšší nebýt výrazného deficitu obchodu s ropou, který dosahoval v listopadu 13 mld. Kč, coţ bylo dvakrát více neţ předchozí

15

HOLMAN, Robert. Transformace české ekonomiky : v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Vyd. 1. Praha : CEP, 2000. 106 s. ISBN 80-902795-6-2, s. 84-85. - 10 -

rok“. Podstatnou roli ve sníţení přebytku obchodní bilance zaujímal i nepříznivý pohyb směnných relací, coţ se projevilo v rychlejším růstu dovozních cen oproti vývozním cenám.16 Z teritoriálního pohledu můţeme zaznamenat zásadní vývoj na uzemí Evropské unie, kde směřovalo 84 % vývozu a přicházelo 71 % dovozu. Nicméně tento pozitivní vývoj byl zaměřen především na státy sousedící s Českou republikou. V případě Německa se však vývoz českých výrobků sníţil, coţ bylo odrazem hospodářského vývoje v zemi. K pozitivnímu saldu obchodní bilance v neposlední řadě přispělo i zpomalení expanze domácí poptávky.17 V roce 2006 kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 39,8 mld. Kč, došlo tedy k nepatrnému nárůstu oproti předchozímu roku. Tento vývoj zahraničního obchodu určovaly především stroje a dopravní zařízení a to jak na straně importu tak na straně exportu, kde docházelo ke zvyšování výrobních kapacit v automobilovém průmyslu, rostoucímu vývozu výpočetní techniky a telekomunikačních zařízení. Rovněţ i v tomto období dle Davida Marka byly dvě třetiny roku ve znamení nepříznivého vývoje směnných relací díky rostoucím cenám ropy a zemního plynu. Příznivý vývoj na zvyšování obchodní bilance české ekonomiky mělo zvyšování tempa ekonomického růstu okolních zemí. Avšak i tento příznivý vývoj byl negativně ovlivněn zvýšením dovozů strojů a dopravních zařízení, coţ bylo projevem zvyšování domácí investiční aktivity.18 V roce 2007 je rovněţ zaznamenán dosud největší přebytek obchodní bilance 86,1 mld. Kč. Dle Davida Marka z Patria Finance tento celoroční přebytek je následkem „předchozích investic do výrobních a exportních kapacit, vrcholem ekonomického cyklu v eurozóně a také rychlého růstu slovenské ekonomiky“. Avšak podstatnou část tvoří vývoj kurzu koruny a cen v zahraničním obchodu, kde vývozní ceny rostly a dovozní ceny klesaly díky posilování kurzu koruny. Pozitivní vývoj můţeme i nadále spatřit v oblasti výroby „telekomunikačních zařízení, výpočetní techniky a automobilů“.19 Rok 2008 byl ve znamení zhoršování ekonomické situace navzdory opět vyššímu saldu obchodní bilance, které činilo 102,7 mld. Kč. Negativní dopad finanční krize a recese v eurozóně se projevil v závěru roku i vůči české ekonomice. Pokles vývozu neustále narůstal po jednotlivých měsících. Avšak tato situace byla mírně kompenzována sníţením cen ropy a dalších nerostných surovin, jenţ jsou důleţité pro dovoz České republiky. Projevilo se zde i oslabení kurzu české koruny, coţ přinášelo negativní i pozitivní efekt na obchodní bilanci ve smyslu zvýšení konkurenceschopnosti českých výrobků.20 Zlomový byl rok 2009, kdy obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé v historii České republiky výrazný propad. V porovnání s rokem 2008 se obrat zahraničního obchodu sníţil o 762,6 mld. Kč. Nicméně saldo zahraničního obchodu skončilo v roce 2009 nejvyšším přebytkem, které činilo 180,6 mld. Kč. V porovnání s rokem 2005, kdy zahraniční obchod poprvé od vzniku České republiky vykázal kladné saldo, byl tento přebytek obchodní bilance téměř 5x vyšší.

16

MAREK, David. Patria.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod v listopadu: stále v kladných číslech. Dostupné z WWW: . 17 MAREK, David. Patria.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod v roce 2005: čára zlomu. Dostupné z WWW: . 18 MAREK, David. Patria.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod v roce 2006: druhý rok s kladnou bilancí. Dostupné z WWW: . 19 MAREK, David. Patria.cz [online]. 2008 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod v roce 2007: nejvyšší přebytek v historii. Dostupné z WWW: . 20 MAREK, David. Patria.cz [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod v listopadu: -0,5 miliardy korun. Dostupné z WWW: . - 11 -

Během sledovaného období přesáhla kumulovaná hodnota importů zboţí hodnotu 22 871 mld. Kč, u exportů tato hodnota činila 22 322,7 mld. Kč. Nesmíme však dále opomenout pozitivní vývojový trend týkající se vyššího tempa růstu hodnoty tuzemských exportů v porovnání s tempem růstu hodnoty zahraničních importů. V roce 2010 dosáhl zahraniční obchod kladné obchodní bilance 125 mld. Kč. Nejzajímavější informací za tento rok je nečekané zvýšení prosincového vývozu, který dle Davida Marka z Patria Finance nabývá nejvyššího čísla za posledních šest let. Klíčem k tomuto úspěchu je Německo a jeho rychlý hospodářský růst. Méně silnou stránku zahraničního obchodu představují rychle rostoucí ceny komodit a to zejména ropy a zemního plynu.21 Graf 2: Bilance zahraničního obchodu ČR se zbožím v letech 1993–2009 (v mld. Kč) 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 -1 0 0 0 1 9

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

Im p o rt

00

20

01

E xp o rt

20

02

20

03

B ila n c e

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

O b ra t

Pramen: ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-09]. Platební bilance. Dostupné z WWW: . Výpočty vlastní.

2.2.2 Zahraniční obchod se službami Na míru otevřenosti české ekonomiky můţeme nahlíţet i z druhé stránky a to z hlediska sluţeb. Z následujícího grafu lze vyčíst, ţe rostoucí míra otevřenosti české ekonomiky u sluţeb není tak zřejmá. Spíše by se dalo říct, ţe míra otevřenosti klesala. Zatímco v roce 1993 činila míra otevřenosti, měřena jako podíl výdajů ku HDP, 10,6 %, v roce 2009 klesla na 9,9 %. Hlavní příčina je v nízkém podílu obchodu se sluţbami na HDP.

21

MAREK, David. Patria.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod v prosinci: nejrychlejší vývoz za posledních šest let. Dostupné z WWW: . - 12 -

Graf 3: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993–2009 – hledisko služby (v %) 30 25 20 15 10 5

P říjm y/H D P

V ýd a je /H D P

09 20

08 20

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

19

93

0

O b ra t/H D P

Pramen: ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-09]. Platební bilance. Dostupné z WWW: . Výpočty vlastní.

Obrat mezinárodního obchodu České republiky ve sféře sluţeb je ve srovnání se zboţovými toky slabší, v roce 2009 obrat zahraničního obchodu představoval 15,4 % obratu celkového zahraničního obchodu, příjmy z exportovaných sluţeb se podílely z 15,3 % na celkovém exportu a výdaje za importované sluţby se podílely částkou 15,5 % z celkového importu. Obrat se sluţbami se neustále zvyšuje i kdyţ pomaleji neţ je tomu u zboţí; v roce 2009 obrat sluţeb se zvýšil 3x, obrat zboţí téměř 5x oproti roku 1993. Nicméně i zde můţeme zpozorovat značný pokles hodnoty obratu se sluţbami zejména v roce 2002, jako důsledek negativního vlivu povodní. Tato situace se projevila v poklesu turistického ruchu a následně došlo ke zhoršování bilance sluţeb.22 Nakonec je nutné poznamenat, ţe po celé období příjmy ze sluţeb tvoří hlavní část obratu, coţ se projevuje v kladném saldu bilance sluţeb.

22

ŢÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky : 1989-2004. 2. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. 304 s. ISBN 807179-922-X, s. 138. - 13 -

3 MÍRA OTEVŘENOSTI JEDNOTLIVÝCH EKONOMIK Výše uvedené charakteristiky vnějších obchodních vztahů České republiky jsou výsledkem působení následujících faktorů, které ovlivňují zapojení ekonomického celku do světové ekonomiky. Cihelková (2003) tyto faktory člení na věcné a systémové.23 Mezi věcné faktory patří „velikost daného celku (ekonomický rozměr) a dosaţený stupeň rozvoje (ekonomická vyspělost)“. Ekonomický rozměr je tvořen „počtem obyvatelstva (objemem spotřeby obyvatelstva, počtem pracovních sil), velikostí jeho teritoria a přírodními podmínkami“. Ekonomická vyspělost se vyčísluje „prostřednictvím ukazatelů ekonomické síly (HDP a HNP), ekonomické úrovně (HDP/ob., HNP/ob., průmyslová produkce/ob.)“. Na základě teoretických i empirických poznatků by měla být míra otevřenosti pozitivně korelována se stupněm ekonomické rozvinutosti a negativně s velikostí ekonomiky. Obecně tedy platí, ţe větší míra otevřenosti se zpravidla týká malých vyspělých ekonomik, kde vysoký podíl exportu na HDP můţe dán úzkou specializací výroby. Niţší mírou otevřenosti se vyznačují velké rozvinuté ekonomiky, které mají velký vnitřní trh nebo země rozvojové, které mají vysoké náklady na proniknutí na světový trh a nízkou míru konkurenceschopnosti svých výrobků. Tyto poznatky jsou v souladu s daty obsaţené v Tabulce 1. Velké ekonomiky zde představují USA, Japonsko, Německo, Francie a tyto ekonomiky dosahují niţších hodnot míry otevřenosti. Menší ekonomiky, jako jsou Belgie, Irsko, Nizozemí, Slovensko, se vyznačují vyšší mírou hodnoty otevřenosti. Tabulka 1: Míra otevřenosti vybraných zemí za rok 2006 EX/GDP (%) IM/GDP (%) United States 11 17 Belgium Japan 16 15 Ireland Germany 45 40 Netherlands, The France 27 28 Slovak Republic

EX/GDP (%) IM/GDP (%) 87 84 80 69 73 65 84 88

Pramen: The World Bank Group [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Exports of goods and services(% of GDP). Dostupné z WWW: . The World Bank Group [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Imports of goods and services(% of GDP). Dostupné z WWW: .

Systémové faktory „představují typ hospodářského mechanismu“. Tento hospodářský mechanismus zahrnuje „právní normy, ekonomické nástroje, zvyky, tradice a etiku národa, metody, jimiţ se stanoví ekonomické priority a koordinuje hospodářská činnost“. Lze říci, ţe „vyšší zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů umoţňují systémy trţní a v rámci trţních mechanismů systémy více liberální“. I Adam Smith v jeho díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů zmínil, kdyţ instituce chrání svobodu jednotlivce, zvýší se celkový blahobyt společnosti. Na základě této myšlenky v roce 1995 ve Washingtonu byla zaloţena Nadace Heritage Foundation, která kaţdoročně sestavuje tzv. index ekonomické svobody. Index zahrnuje 10 svobod – od vlastnických práv k podnikání – ve 183 zemích. Čím vyšší je hodnota indexu, tím je daný stát svobodnější. Česká republika je hodnocena indexem 70,4 v roce 2011 a zaujímá 28. nejsvobodnější pozici. Její celkové skóre je o 0,6 bodu lepší neţ loni, coţ je především odrazem zlepšení v oblasti obchodu a monetární svobody.24

23

CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2003. 709 s. ISBN 80-7179-804-5, s. 10-11. 24 Index of Economic Freedom [online]. c2011 [cit. 2011-02-13]. Czech Republic. Dostupné z WWW: . - 14 -

3.1 Ekonomický model Nyní se budu zabývat jestli a jak míra otevřenosti ekonomiky souvisí s věcnými a systémovými faktory jednotlivých zemí a zda skutečně existují dvě obecně známé korelace mezi danými proměnnými. Stupeň otevřenosti jednotlivých ekonomik budu měřit jako poměr exportu zboţí a sluţeb ku GDP. Tabulka 2 ukazuje extrémy v míře otevřenosti ekonomik a variabilitu otevřenosti daných zemí. Zatímco Singapur exportuje 234 % GDP, Rwanda exportuje pouhých 10 % GDP. Avšak otevřenost na straně exportu je variabilnější neţ otevřenost na straně importu, která se pohybuje v intervalu od 11 % GDP pro Brazílii aţ po 205 % pro Singapur. Nicméně variabilita se nedá vyčíst z minima a maxima dané proměnné, jelikoţ se můţe jednat o odlehlé hodnoty, proto z údajů dalších zkoumaných zemí můţu potvrdit značnou variabilitu. Tabulka 2: Nejvyšší a nejnižší míra otevřenosti podle exportu ku GDP v roce 2006 GDP GDP per Land area IM/GDP EX/GDP Country Labor force Freedom (mil. US$) capita (km2) (%) (%) (US$) 1. Rwanda 2 834,5 308 24 670 4 530 475 52,4 28 10 2. Burundi 918,8 121 25 680 4 043 073 48,7 47 11 3. United States 13 336 200 44 663 9 161 920 155 343 919 81,0 17 11 4. Benin 4 734,8 583 110 620 3 335 837 54,0 23 11 5. Burkina Faso 5 771,2 406 273 600 6 491 423 55,8 27 12 6. Nepal 9 074 ,4 327 143 350 12 149 557 53,7 31 13 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146.

Equatorial Guinea Belgium Malta United Arab Emirates Bahrain Malaysia Luxembourg Hong Kong SAR, China Singapore

9 603,2 399 168 6 394,1 163 296 15 854,9 156 523 42 841,1 189 932 145 072

15 355 37 843 15 733 38 581 21 324 5 998 90 643 27 699 32 960

28 050 30 280 320 83 600 710 328 550 2 590 1 042 694

234 476 4 649 853 167 539 2 633 382 348 142 11 217 771 214 593 3 587 903 2 333 955

51,5 71,8 67,3 62,2 71,6 61,6 75,3 88,6 88,0

33 84 91 68 73 94 147 194 205

87 87 87 91 99 117 174 206 234

Pramen: The World Bank Group [online]. c2011 [cit. 2011-02-09]. Data. Dostupné z WWW: . Index of Economic Freedom [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Explore the Data. Dostupné z WWW: . Vlastní zpracování.

3.2 Data Data pro vypracování této analýzy jsem získala z internetových stránek The World Bank 25, konkrétně se jedná o údaje o velikosti GDP, GDP per capita, Land area, Labor force, EX/GDP a IM/GDP. Další zdroj dat mi poskytla internetová stránka Index of Economic Freedom 26, která mi podala informace o indexu ekonomické svobody jednotlivých zemí světa. Jelikoţ data pro některé země nebyly kompletní ve sledovaných obdobích, vybrala jsem jako výchozí rok 2006, který byl nejvíce pokryt daty s nimiţ pracuji. Nicméně i přesto jsem musela vzorek omezit na 146 zemí světa. 25

The World Bank Group [online]. c2011 [cit. 2011-02-09]. Data. Dostupné z WWW: . 26 Index of Economic Freedom [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Explore the Data. Dostupné z WWW: . - 15 -

Poté jsem udělala datový soubor, který přikládám k práci jako přílohu. Jak jsem jiţ zmínila, datový soubor je sloţen ze 146 zemí za rok 2006.

3.3 Ekonometrický model Pro zkoumání vlivů daných proměnných na míru otevřenosti ekonomiky si zvolím potřebný ekonometrický model, díky kterému můţu ekonomický problém analyzovat. Lineární regresní model se pouţívá pro vysvětlení závislosti vysvětlované proměnné na vysvětlujících proměnných. V našem případě je vysvětlovanou proměnnou míra otevřenosti ekonomiky a ta je vysvětlována 5 proměnnými. Přiblíţíme si tedy význam nezávislých proměnných v modelu. Velikost ekonomiky měřím celkovou rozlohou země a velikostí pracovní síly, přičemţ obě proměnné se jeví jako statisticky nevýznamné, a proto je vyřazuji z modelu. Míra vyspělosti ekonomiky by se dle Cihelkové (2003) měla měřit jako GDP per capita a celkové GDP. Avšak dle mého názoru celkové GDP spíše představuje velikost ekonomiky a z toho důvodu bude negativně ovlivňovat závisle proměnnou. A zbývající proměnná Freedom poskytuje informaci o indexu ekonomické svobody dané země a rovněţ i tato proměnná je v mém modelu statisticky nevýznamná. Význam proměnných, které jsou povaţovány jako faktory ovlivňující otevřenost ekonomiky, se jeví jako statisticky nevýznamné pravděpodobně z toho důvodu, ţe v modelu nejsou zahrnuty další proměnné, které by vystihovaly míru otevřenosti zemí a rovněţ by byly korelovány se zahrnutými vysvětlujícími proměnnými. Regresní model po odstranění statisticky nevýznamných proměnných Labor_force, Land_area a Freedom vypadá následovně. log(EX_GDP) = α + β1*log(GDP) + β2*log(GDP_per_capita) + ε, kde α, βi jsou odhadované konstanty a ε je náhodná sloţka. K testování chci pouţít metodu nejmenších čtverců (OLS). Aby byly výsledky korektní musí platit klasické předpoklady: „E(εi) = 0. Nulová střední hodnota náhodných sloţek, var(εi) = E(εi2) = σ2. Konstantní rozptyl náhodných sloţek (homoskedasticita), cov(εi; εj) = 0 pro i ≠ j. εi a εj jsou vzájemně nekorelované, εi má normální rozdělení, X1i, …. Xki jsou pevně daná, jedná se o nenáhodné veličiny“.27

3.4 Empirické výsledky Nyní přejdu k samotnému regresnímu modelu, který je sestaven metodou nejmenších čtverců (OLS). Představím tedy regresní model pro vysvětlovanou proměnnou měřenou pomocí EX/GDP. Odhadnuté koeficienty jsou zobrazeny v Tabulce 3.

27

NĚMEC, Daniel. Is.muni.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Základy ekonometrie. Dostupné z WWW: . - 16 -

Tabulka 3: Odhadnutý model metodou OLS, za použití pozorování 1–146 Závisle proměnná: l_EX_GDP

const l_GDP l_GDP_per_capita

koeficient 4,52252 -0,120193 0,252565

Střední hodnota závisle proměnné Sm. odchylka závisle proměnné Součet čtverců reziduí Sm. chyba regrese Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F(4, 163) P-hodnota(F) Logaritmus věrohodnosti Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium

směr. chyba 0,488508 0,0253608 0,0326508

t-podíl 9,258 -4,739 7,735

p-hodnota 2,82e-016 5,12e-06 1,69e-012

*** *** ***

3,680881 0,582690 34,68532 0,492498 0,295464 0,285610 29,98521 1,33e-11 -102,2429 210,4857 219,4365 214,1226

Pramen: vytvořeno pomocí ekonometrického softwaru GRETL, vlastní zpracování

Na začátek porovnáme námi očekávanou závislost mezi vysvětlovanou proměnnou a vysvětlujícími proměnnými s výsledky ekonometrického modelu. U proměnné GDP jsem předpokládala negativní závislost s mírou otevřeností ekonomiky. Tato domněnka se potvrdila a velikost GDP má opravdu negativní vztah s mírou otevřeností ekonomiky, i kdyţ jen nepatrnou. Tuto závislost s ohledem na to, ţe obě proměnné jsou vyjádřené v logaritmech, lze interpretovat následovně, jestliţe se GDP zvýší o 1 %, potom má míra otevřenosti ekonomiky tendenci sníţit se o 0,12 % za předpokladu, ţe ostatní vysvětlující proměnné zůstávají na stejné úrovni. Ekonomická úroveň měřena jako GDP per capita rovněţ potvrdila mou hypotézu vůči otevřenosti země. Tuto závislost lze interpretovat podobně, jestliţe se ekonomická úroveň zvýší o 1 %, míra otevřenosti ekonomiky se zvýší o 0,252 % (za předpokladu, ţe se hodnoty ostatních vysvětlujících proměnných nemění). Významnost parametru se projevuje v t-podílu a p-hodnotě, kde nulová hypotéza zní, ţe parametr je statisticky nevýznamný oproti alternativní hypotéze, kde je parametr statisticky významný. Z toho vyplývá, ţe nulovou hypotézu si přeji zamítnout. Rovněţ se můţeme rozhodnout porovnáme-li t-podíl s kritickou hodnotou a pokud je t-podíl větší neţ kritická hodnota, tak nulovou hypotézu zamítáme. A nakonec nejjednodušší způsob jak zjistit jestli parametr je či není statisticky významný nám poskytuje počet hvězdiček vpravo. Koeficient determinace je 0,295464, coţ vyjadřuje podíl celkové variability závislé proměnné, která můţe být vysvětlená variabilitou vysvětlujících proměnných. Koeficient determinace tedy udává kvalitu vyrovnání dat modelem. Námi zvolené vysvětlující proměnné jsou společně schopny ze 30 % vysvětlit chování závislé proměnné, coţ není moc velké číslo, avšak účelem mého modelu nebylo podat všechny proměnné, které vstupují do míry otevřenosti ekonomik. Adjustovaný koeficient determinace, který zohledňuje počet pouţitých vysvětlujících proměnných, nabývá hodnoty 0,285610.

- 17 -

4 TVAR OTEVŘENOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Míra otevřenosti jiţ byla zanalyzována v předchozích kapitolách, proto se nyní zaměřím na tvar otevřenosti ekonomiky. Zatímco při hodnocení míry otevřenosti jde o kvantitativní ukazatel, při analýze tvaru otevřenosti jde o ukazatelé kvalitativní. Tvar otevřenosti ekonomiky lze hodnotit jak z hlediska teritoriálního tak z hlediska komoditního.28 Teritoriální struktura je vyjádřena nejvýznamnějšími dovozními a vývozními teritorii. Komoditní struktura naopak hodnotí skladbu dovozu, vývozu a salda z hlediska jednotlivých komodit. Další náhled na hodnocení tvaru otevřenosti nabízí Jirges, Plchová (1993), jenţ uvádí následující přehled ukazatelů tvaru otevřenosti: „analýza zboţové struktury importu a exportu, transformační výkon ekonomiky = export hotových výrobků/obyv. – import surovin/obyv., vývoj směnných relací, mezinárodní komparace kilogramových cen exportu, vliv techniky a technologie na strukturu exportu“ a další.29

4.1 Komparativní výhody Při formování teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu jsou důleţité zejména komparativní výhody daného státu. Tyto výhody jsou podle Jirgese a Plchové (1993) na počátku transformačního procesu České republiky členěny do dvou základních skupin. První skupina se týká přírodních podmínek, které přináší výhodu v tranzitní poloze země a rovněţ geografické podmínky jsou bohaté na minerální zřídla a přírodní reliéf. Naopak spatřují nevýhodu v relativně malé geografické rozloze, dále pak geografické podmínky týkající se podmínek mírného pásma omezují zemědělskou produkci a nakonec k přírodním podmínkám patří relativně malý počet obyvatelstva jako zdroj pracovní síly tak i poptávky. Komparativní výhody zahrnují i ekonomické podmínky, které tvoří ekonomický rozměr země, relativně vysokou úroveň vzdělanosti, relativně nízkou úroveň mezd a platů, nedostatek domácího kapitálu, dosaţenou úroveň zprůmyslnění země, atraktivně architektonické a jiné kulturní památky pro zahraniční cestovní ruch. Jako nevýhodu zde můţeme řadit nedostatek domácího kapitálu, relativně malou část výrobků, která je konkurenceschopná na zahraničních trzích, coţ bylo dáno zaostáváním technické a technologické průmyslové výroby.30 Dle Indexu atraktivnosti zámořských lokalit, vydaném A.T.Kearnay v roce 2004, má Česká republika 4. nejvýhodnější pozici na světě a 1. v Evropě v umístění strategických sluţeb a to zejména díky „vysokému duševnímu kapitálu, dobrým jazykovým znalostem, geografickým výhodám, kulturní podobnosti se západní Evropou a USA, vybavenou telekomunikační infrastrukturou, prvotřídním kancelářským prostorům a investičnímu klimatu vedoucí k růstu“.31 Avšak kritéria pro úspěch na globálním trhu se neustále zvyšují, proto je nutné se přizpůsobovat změnám konkurenčního prostředí. Přestoţe Česká republika má velké rezervy ke zlepšení, výkonnost hospodářství za rok 2009 poklesla rychlejším tempem neţ tomu bylo v okolních zemích EU. Mimo 28

CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2003. 709 s. ISBN 80-7179-804-5, s. 9. 29 JIRGES, Tibor; PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867-X, s. 22-23. 30 JIRGES, Tibor; PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867-X, s. 23-24. 31 Czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Opportunities according to sectors. Dostupné z WWW: . - 18 -

jiné ze srovnávacích studií Světového ekonomického fóra a IMD Business School, které hodnotí konkurenceschopnost jednotlivých zemí, se naše mezinárodní pozice v období 2010/2011 zhoršuje oproti předchozímu období.32

4.2 Teritoriální struktura Transformační proces se podepsal silnou měrou na teritoriální struktuře českého vývozu a dovozu. Tato zásadní teritoriální přeorientace české ekonomiky se projevila ve sníţení obchodu s bývalým Sovětským svazem a státy Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) 33 směrem ke zvyšování obchodu se západními trţními ekonomikami. K této změně došlo po roce 1990, kdy vzrostl podíl vyspělých zemí a poklesl podíl evropských zemí s tranzitivní ekonomikou. Sníţení tohoto podílu bylo důsledkem obchodu za světové ceny a v konvertibilní měně i mezi těmito státy. Po celé sledované období teritoriální struktuře dominovaly země s vyspělou ekonomikou, přičemţ rozhodující úlohu v tomto obchodu hrály členské země EU. Tuto tendenci můţeme spatřit v Grafu 5, kde země Společenství nezávislých států (SNS) jsou do roku 1999 součástí evropských zemí s tranzitivní ekonomikou.34 Graf 4: Obrat českého zahraničního obchodu s vybranými skupinami zemí v letech 1993–2008 (v mil. Kč)

4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000

V ys p ě lé ze m ě s tržn í e k o n o m ik o u

E vro p s k é ze m ě s tra n zitivn í e k o n o m ik o u

SNS

08 20

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

19

93

0

R o zvo jo vé ze m ě

Pramen: Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2011-04-15]. Statistická ročenka České republiky 2004. Dostupné z WWW: . - (data 1993 až 1999); Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2011-04-15]. Statistická ročenka České republiky 2008. Dostupné z WWW: . - (data 2000 až 2008)

32

BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. Dostupné z WWW: . 33 Zakládajícími členy jsou Bulharsko, ČSR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, SSSR. Později se připojila Albánie, NDR, Mongolsko, Kuba a Vietnam. 34 Podle metodiky ČSÚ pouţité ve statistické ročence ČR 2008, Evropské tranzitivní ekonomiky zahrnují Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Kosovo, Makedonii, Srbsko. Země SNS zahrnují Arménii, Ázerbajdţán, Bělorusko, Gruzii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádţikistán, Turkmenistán, Ukrajinu, Uzbekistán. - 19 -

Jak jsem jiţ zmínila, země Evropské unie mají významný podíl na zahraničním obchodu České republiky, přičemţ v roce 2008 tento podíl činil přibliţně 76 % zahraničně obchodní směny se zboţím, v roce 2007 byl tento podíl nepatrně vyšší, tedy 78 %. Nicméně zde můţeme vypozorovat aţ na pár výjimek růst tohoto podílu. Následující Graf 6 ukazuje bilanci obchodu se zboţím s členskými státy Evropské unie ve sledovaném období. V posledních letech si můţeme všimnout růstu obchodní bilance, coţ je důsledkem jiţ zmíněné konkurenceschopnosti českých výrobků na zahraničních trzích. Graf 5: Bilance obchodu se zbožím s EU v letech 1993–2008 (v Kč)

4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000

Im p o rt

E xp o rt

B ila n c e

08 20

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

19

-5 0 0 0 0 0

93

0

O b ra t

Pramen: Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Zahraniční obchod České republiky - hledisko teritoriální. Dostupné z WWW: .

Největší koncentrace zahraničního obchodu České republiky směřovala na evropský trh, zejména na sousední země. Během této doby obsadilo pozici hlavního obchodního partnera České republiky Spolková republika Německo, která si drţí tuto vůdčí roli aţ dosud. Následuje ho Slovensko, které ale jiţ postupně ztrácí podíl na českém zahraničním obchodu. Dále je vhodné poznamenat i další významné obchodní partnery jako jsou Rakousko, Polsko. Za povšimnutí stojí i v současnosti kladná obchodní bilance se sousedními zeměmi. Nicméně Česká republika má i významné obchodní partnery jako je ku příkladu Itálie, USA, Francie, Nizozemsko, Velká Británie. Avšak v důsledku dovozu surovin a zejména ropy má Česká republika nejvyšší schodek s Ruskem. Tabulka 4: Vývoj obchodu s vybranými zeměmi v letech 1993-2008 (v mil. Kč) Země Německo Rakousko Slovensko Polsko Rok 1993 2000 2008 1993 2000 2008 1993 2000 2008 1993 2000 2008 Export 122 406 453 521 757 867 25 427 66 956 116 751 83 200 86 056 227 475 11 947 60 898 159 544 Import 124 102 400 538 641 454 32 756 61 332 88 787 67 746 74 582 133 474 10 007 44 332 139 914 Bilance -1 696 52 983 116 414 -7 329 5 624 27 964 15 454 11 474 94 001 1 940 16 566 19 630 Pramen: Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2011-04-15]. Statistická ročenka České republiky 2004. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-15]. Statistická ročenka České republiky 2009. Dostupné z WWW: .

Z toho vyplývá, ţe zahraniční obchod České republiky je silně závislý na okolních zemích. Tato situace představuje riziko, vyplývající ze závislosti české ekonomiky na vývoji ekonomického cyklu sousedních zemí, coţ můţe způsobit mnohé problémy vývoje ekonomiky a obchodu České republiky. Klíčová myšlenka, kterou by se měla Česká republika ubírat je tedy teritoriální diverzifikace českého vývozu. - 20 -

Nicméně dle Drahomíry Dubovské 35, která zpracovala článek týkající se souvislosti mezi růstem české ekonomiky a ekonomickým cyklem v zemích Evropské unie, jsou výsledky trochu sloţitější. Mezi dynamikou HDP v západní Evropě, zejména v Německu a dynamikou českých exportů neexistovala v kaţdém okamţiku těsná závislost. To znamená, ţe ekonomický pokles v Německu neměl za následek ztrátu tempa českého vývozu na německý trh. Tato analýza vykazuje překvapivé závěry, německá ekonomika v růstovém období uspokojuje ve větší míře poptávku domácí nabídkou a naopak v období poklesu a recese vyuţívá dovozů českých výrobků, jenţ jsou i přes klesající cenovou konkurenceschopnost nákladově atraktivní.

4.3 Komoditní struktura Pro rozlišení komoditní struktury exportů a importů se pouţívá mezinárodní klasifikace SITC (Standard International Trade Classification)36, kterou aplikuji i v mé práci. Období před transformací se vyznačovalo produkcí zejména strojírenských, textilních, obuvnických a sklářských výrobků pro celý východní blok. V této době ekonomika produkovala přibliţně 90 % strojírenského sortimentu, přičemţ tak široká výrobní orientace nemohla drţet krok z hlediska kvality a ceny výrobků vůči zahraniční konkurenci.37 Jirges, Plchová (1993) zmiňuje, ţe nebyl vyuţit potenciál týkající se výhod kvalifikované domácí pracovní síly, přičemţ tento nevyuţitý potenciál se projevil zejména ve vývozu surovinově, materiálově a energeticky náročných produktů při relativně nízkém vkladu přidané práce. Tento český vývoz lze hodnotit jako nepřiměřeně kapitálově intenzivní.38 Po transformaci československé ekonomiky nedošlo ve struktuře dovozu k přílišným změnám, přičemţ česká ekonomika i nadále trpěla nedostatkem surovin a paliv a potřebou dodávek vyspělé techniky a technologií, které byly zahrnuty ve strojírenských dovozech. Během sledovaných let byla tedy největší dováţená zboţová skupina stroje a dopravní prostředky. Nicméně za výraznější změnu lze povaţovat růst importního podílu spotřebního zboţí, které se v průběhu období téměř zdvojnásobilo.

35

DUBOVSKÁ, Drahomíra. ManagerWeb.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Jak zranitelný je český export. Dostupné z WWW: . 36 SITC 0 – potraviny a ţivá zvířata; SITC 1 – nápoje a tabák; SITC 2 – suroviny bez paliv; SITC 3 – minerální paliva a maziva; SITC 4 – ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky; SITC 5 – chemikálie; SITC 6 – trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu; SITC 7 – stroje a dopravní prostředky; SITC 8 – průmyslové spotřební zboţí; SITC 9 – komodity a předměty obchodu jinde nezařazené. 37 Czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-18]. Komoditní struktura zahraničního obchodu. Dostupné z WWW: . 38 JIRGES, Tibor; PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867-X, s. 27. - 21 -

Graf 6: Komoditní struktura importu zboží podle klasifikace SITC v letech 1993–2008 (v %)

100% 80% 60% 40% 20%

08 20

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

19

93

0%

P o tra vin y a živá zvířa ta

N á p o je a ta b á k

S u ro vin y n e p o u živa te ln é s výjim k o u p a liv

M in e rá ln í p a liva , m a ziva a p říb u zn é m a te riá ly

Ž ivo č iš n é a ro s tlin n é o le je , tu k y a vo s k y

C h e m ik á lie a p říb u zn é výro b k y jin d e n e u ve d e n é

T ržn í výro b k y tříd ě n é h la vn ě p o d le m a te riá lu

S tro je a d o p ra vn í p ro s tře d k y

P rů m ys l. s p o tř. zb o ží

K o m o d ity a p ře d m ě ty o b c h o d u jin d e n e za tříd ě n é

Pramen: Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC. Dostupné z WWW: .

Komoditní struktura českého vývozu byla velmi široká z důvodu nedostatečné specializace české výroby. Struktura vývozu byla ovlivněna zejména růstem obchodu s vyspělými trţními ekonomikami, coţ znamenalo přeorientování se na náročnější trhy a z toho vyplývající pokles vývozu technicky či technologicky náročných výrobků, jelikoţ tyto výrobky podstatně zaostávaly za vyspělými zeměmi. Během prvních sledovaných let byla největší vyváţená zboţová skupina trţních výrobků tříděné hlavně podle materiálu, kterou v roce 1996 předstihla skupina stroje a dopravní prostředky. O vývoji zboţové struktury mezi léty 1993–1999 vypovídá zpráva Světové banky z roku 1999. Vývoj je hodnocen velmi pozitivně, jelikoţ podíl strojů a dopravních prostředků, který v roce 1993 představoval pouze 26,6 % českého vývozu, v roce 1999 dosáhl 47 %. Dle Světové banky v české ekonomice vznikly mezinárodně konkurenceschopné průmyslové kapacity.39

39

URBAN, Luděk. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM [online]. 2001 [cit. 2011-03-12]. Jak obstojí Česká republika při zapojování do společné obchodní politiky?. Dostupné z WWW: . - 22 -

Graf 7: Komoditní struktura exportu zboží podle klasifikace SITC v letech 1993–2008 (v %) 100% 80% 60% 40% 20%

P o tra vin y a živá zvířa ta

N á p o je a ta b á k

08 20

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

19

93

0%

S u ro vin y n e p o živa te ln é , s výjim ko u p a liv

Min e rá ln í p a liva , m a ziva

Živo čiš n é a ro s tlin n é o le je , tu ky

C h e m iká lie a p říb u zn é výro b ky

a p říb u zn é m a te riá ly

a vo s ky

jin d e n e u ve d e n é

Tržn í výro b ky tříd ě n é h la vn ě

S tro je a d o p ra vn í p ro s tře d ky

P rů m ys lo vé s p o tře b n í zb o ží

p o d le m a te riá lu K o m o d ity a p ře d m ě ty o b ch o d u jin d e n e za tříd ě n é

Pramen: Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-04-15]. Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC. Dostupné z WWW: .

V prvních letech sledovaného období je nejvyšší deficit obchodní bilance zaznamenán na straně skupiny strojů a dopravních prostředků, které v závěru období vystřídala skupina minerálních paliv, maziv a chemikálií. Ke konci období stojí za povšimnutí, ţe skupina strojů a dopravních zařízení se pyšní nejvyšším přebytkem obchodní bilance.

4.3 Současnost V současném českém zahraničním obchodu převaţuje obchod se stroji a dopravními prostředky. Tento podíl na celkovém exportu v roce 2008 přesahuje 53 % a na celkovém importu 41 %. Došlo k výraznému růstu vývozu automobilů, ale také ke zvýšení vývozu elektrických a optických přístrojů. Dle Davida Marka z Patria Finance Česká ekonomika nyní těţí z oţivení globální ekonomiky, coţ se projevuje v rostoucím vývozu do nejbliţších zemí EU, ale také do zemí jako je Čína či Rusko. Oţívá také poptávka v domácí ekonomice a zlepšila se situace i v investiční aktivitě, coţ má za následek zvýšení dovozů strojů a zařízení o 29 %.40 Pozitivní saldo se objevuje i v bilanci vývozu elektrické energie, kde se Česká republika v současnosti řadí k největším evropským vývozcům elektrické energie a to zejména díky investicím do atomových elektráren. Naopak výrazně negativní obchodní bilance se týká paliv, plynu, chemikálií, nerostných surovin a také produktů primární zemědělské produkce. Koncentrace českého vývozu směřuje do několika málo skupin, coţ představuje velké riziko, jestliţe klíčové sektory jsou v ohroţení. Naopak v komoditní struktuře importů je menší stupeň koncentrace, ale struktura je velmi podobná struktuře exportu, i zde tedy dominují zpracované průmyslové produkty, kde Česká republika dosahuje výrazného pozitivního salda. Zahraniční obchod se vyznačuje vysokým podílem obchodu se zpracovanými produkty s různě vysokou mírou přidané hodnoty jak na straně importu tak i exportu.

40

MAREK, David. Patria.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Zahraniční obchod: Rychlý růst vývozu i dovozu. Dostupné z WWW: . - 23 -

5 OBCHODNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY Zahraniční obchod je úzce spojen s liberalizací trhu. Liberalizace trhu vyplývá z konceptu liberální hospodářské politiky a sleduje dva cíle, které se týkají minimálních intervencí státu a maximální volnosti pro působení trhu. Liberalizační opatření trhů formují hospodářské politiky jak na úrovni jednotlivých zemí tak na úrovni světových integračních seskupení, které jsou spjaty s globalizací světového hospodářství. Proto je nutně podporována liberalizace dílčích trhů, která v sobě zahrnuje komoditní trh, trh se sluţbami, finanční trh a trh práce. Já se zde budu zabývat důleţitou a nezbytnou sloţkou – liberalizací zahraničního obchodu. Zpravidla kaţdý stát si utváří vlastní obchodní politiku, coţ znamená vytváření zásad a opatření, která se týkají zahraničního obchodu. Obchodní politika je součástí zahraniční politiky daného státu. Za základní náplň obchodní politiky se povaţuje „zajišťování proporcionality a vzájemnosti v ekonomických vztazích se zahraničím, ovlivňování rozsahu vývozu a dovozu zboţí, teritoriální i komoditní struktury zahraničního obchodu a vytváření institucí pro rozvoj hospodářských vztahů se zahraničím“. Pro naplnění těchto úkolů jsou důleţité obchodně politické nástroje, které se člení na pasivní a aktivní nástroje obchodní politiky, v závislosti na tom vůči komu jsou uplatňovány.41 Souhrn zahraničních politik jednotlivých zemí formuje mezinárodní obchodní politiku, která se člení na liberální a protekcionistickou obchodní politiku. Liberální obchodní politika má za cíl dosáhnout větší otevřenosti ekonomiky. Naproti tomu protekcionistická obchodní politika zaujímá ochranářský přístup s prosazováním obchodních bariér vůči konkurenci ze zahraničí.

5.1 Obchodní politika od počátku vzniku České republiky Obchodní politika České republiky utrpěla největší změny v souvislosti s přechodem centrálně řízené ekonomiky na trţní hospodářství. Přesun z protekcionistické obchodní politiky na liberální obchodní politiku, která měla podporovat konkurenceschopnost českých výrobků a navázání nových kontaktů a to především přeorientovat české podniky na západní trhy díky rozpadu SSSR a RVHP, byl náročný. Zahraničně obchodní politika Československa byla dlouhodobě ovlivněna členstvím země v mezinárodní dohodě GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu). Tato účast zvýšila konkurenceschopnost čs. vyváţeného zboţí na zahraničních trzích. Posledním kolem jednání GATT bylo Uruguayské kolo zahájené v roce 1986 a trvající aţ do roku 1993, přičemţ k významným závěrům tohoto kola patří zaloţení Světové obchodní organizace (WTO). Po roce 1993 byla zahraničně obchodní politika povinna plnit závazky týkající se celní unie se Slovenskou republikou (SR) a také dohod týkajících se vytváření zón volného obchodu (EU, CEFTA42, státy ESVO43).

5.1.1 Autonomní nástroje Tarifní nástroje V období centrálně direktivního řízení měla čs. ekonomika úlohu cel výrazně deformovanou, jelikoţ neexistoval přímý dopad zahraniční ceny na domácí subjekty. Proto na počátku ekonomické transformace se čs. celní sazebník vyznačoval relativně nízkými průměrnými celními sazbami. Plchová (2007) uvádí, ţe ve srovnání s průměrným dovozním clem zemí ES, které činilo v roce 1990 5,9 %, bylo průměrné celní zatíţení dovozů do Československa niţší o 0,6 %. S okolními zeměmi byly rozdíly ještě znatelnější. 41

FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR : historie a současnost (1945-2008). 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4, s. 5-6. 42 CEFTA je označením pro Středoevropskou dohodu o volném obchodu. V roce 1993 byly členy Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Později se připojilo Slovinsko (1996), Rumunsko (1997) a Bulharsko (1998). Se vstupem středoevropských zemí do EU jejich členství v CEFTA zaniklo. 43 ESVO je zkratkou Evropského sdruţení volného obchodu a dnešními členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. - 24 -

V roce 1992 proběhly změny v čs. sazebníku, které se týkaly jak změny zboţové struktury tak změny celních sazeb u zhruba 1500 poloţek. Průměrné celní zatíţení se zvýšilo z 5,3 % na 5,7 %, přičemţ ke změnám celního tarifu Československo získalo souhlas GATT.44 Vznikem České republiky byly tarifní nástroje uplatňovány na základě nového celního zákonu č.13/1993 Sb., který byl přijat během jednání Uruguayského kola GATT. Tento celní zákon znamenal pro ČR respektování následujících závazků: „sníţit průměrnou celní sazbu u průmyslových výrobků ve váţeném průměru o 22 % v období 4 let od vstupu v platnost dohody WTO, dosáhnout sníţení průměrného celního zatíţení u průmyslových výrobků v období dalších 4 let ze 4,9 na 3,8 %, aby bylo dosaţeno průměru zemí OECD, odstranit v průběhu 10 let od zaloţení WTO cla na farmaceutické výrobky a ve stejném období sníţit na dohodnutou úroveň i cla na výrobky chemické“.45 Mezi nejhojněji pouţívané cla se řadily dovozní cla, zatímco clo vývozní nebylo v České republice pouţíváno vůbec. Celní sazebník rozlišoval všeobecnou celní sazbu, smluvní celní sazbu a sazby preferenční. Všeobecná celní sazba byla uplatňována vůči zemím s nimiţ nebyla podepsána ţádná dohoda a na tyto země se nevztahovala ani doloţka nejvyšších výhod v rámci GATT. Smluvní sazby se uplatňovaly vůči zemím, s nimiţ byla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod. Nejniţší sazby byly pouţívány vůči tzv. preferenčním partnerům, jednalo se zejména o státy Evropského společenství46 (v duchu Evropské dohody), státy ESVO (v duchu Dohody o volném obchodu) a státy CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu).47 Vzhledem k vybraným odvětvím, cla aplikovaná na textil a ošacení patřila mezi liberální, ale i přesto se Česká republika zavázala dále sníţit průměrné celní sazby značně pod úroveň ekonomicky vyspělých států. Změna u zemědělských výrobků znamenala sníţení cel v průměru o 40 %.48 Nicméně po celá 90. léta zemědělské výrobky byly podrobeny vyšším clům neţ tomu bylo v případě u nezemědělských výrobků a také docházelo k tarifní eskalaci cen, coţ znamená, ţe vyšší cla byla uvalována na dovozy meziproduktů neţ na dovozy surovin. Nejvyšší cla byla uplatňována na hotové výrobky.49 Po skončení Uruguayského kola došlo tedy k hlubokému sníţení průměrných celních sazeb a tyto nové sazby byly dokonce v průměru niţší neţ tomu v průměru bylo u členských zemí OECD o čemţ svědčí následující tabulka.

44

PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 111-112. 45 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 114. 46 Evropské společenství je společné označení pro Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. 47 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 113. 48 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 114. 49 FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR : historie a současnost (1945-2008). 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4, s. 117. - 25 -

Tabulka 5: Komparace dovozních tarifů ČR a OECD Vážený průměr dovozních cel v % před Uruguay po Uruguay Průmyslové výrobky celkem: OECD 6,4 4 ČR 4,9 3,8 Textil, oděvy: OECD 15,5 12,4 ČR 9,7 7,6 Automobily: OECD 7,4 5,8 ČR 7,9 6,5 Pramen: PLCHOVÁ, Božena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 115.

Mimo jiné celní zákon České republiky uplatňoval i antidumpingové clo. Česká republika měla větší zkušenosti s tímto druhem cla zejména u českých exportovaných výrobků, jelikoţ v období netrţní ekonomiky ceny na vnitřním trhu byly administrativně stanovené a zcela odtrţené od cen zahraničních trhů. Avšak v roce 1997 byl schválen zákon pro ochranu před dumpingovými dovozy, jedná se o zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků.50 Netarifní nástroje Na základě těchto nástrojů Česká republika zařadila do svého právního řádu instrumentář nejdůleţitějších obchodně politických ochranných nástrojů, které byly ukotveny v dohodách GATT. Jedná se zejména o zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Dále je uplatňován kontrolní reţim dle zákona č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboţí a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním reţimům, ve znění zákona č. 204/2002 Sb. Zákon omezuje obchod z důvodu zajištění ochrany domácího trhu a rovněţ upravuje podmínky tzv. dvojího uţití. Patří sem například embargo na obchod s Afghánistánem, Angolou, Sierrou Leone a Irákem na pokyn Bezpečnosti rady OSN a nakonec tu jsou zahrnuty podmínky pro dovoz ojetých aut.51

50

PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, str. 115-116. 51 LOHNISKÁ, Veronika. Agris.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-11]. Nástroje obchodní politiky a jejich uţívání v České republice. Dostupné z WWW: . - 26 -

5.1.2 Smluvní nástroje Česká republika uplatňovala následující dohody o volném obchodu a celní unii: „Smlouva o vytvoření celní unie mezi ČR a Slovenskou republikou, Evropská dohoda (mezi ČR a EU), Dohoda mezi ČR a zeměmi evropského sdruţení volného obchodu (ESVO), Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskem, Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Estonskem, Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Litvou, Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Izraelem, Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Tureckem, Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Chorvatskem“.52 Zahraniční obchod České republiky se Slovenskem fungoval na bilaterálním základě Smlouvy o vytvoření celní unie, která měla rozvíjet vzájemný obchod mezi těmito jiţ samostatnými státy. Během 90. let však docházelo k postupnému poklesu podílu zahraničního obchodu, přičemţ tento pokles byl následkem především porušováním smluvních vztahů jak ze strany Česka tak i Slovenska. Pozitivní stránkou věci však bylo, ţe Česká republika si i nadále dokázala zachovat přebytek obchodní bilance vůči Slovensku a to i přes uplatňované netarifní bariéry. V období postupného přičleňování ČR k EU se podepisovaly dohody většinou uţ na úrovni volného obchodu, ale i řada dalších dohod s cizími státy. Tyto změny v oblasti smluvních nástrojů zahrnují zakládání vícestranných obchodních vztahů. Mezi významnější patří Evropská dohoda, která vytvářela pravidla obchodní spolupráce mezi ČR a členskými státy Evropského společenství. „ES liberalizovala dnem vstupu dohody v platnost téměř 70 % čs. dovozů, zbývající jedna třetina dovozů byla plně liberalizována během 5 aţ 6 let od vstupu dohody v platnost. U dovozů do ČR tento podíl činil přibliţně 20–25 %.“53 Tabulka 6: Vývoj celních tarifů na dovozy průmyslových výrobků EU do ČR Snižování tarifů v termínech od: Výrobky 1.3.1992 1.1.1995 1.1.1997 1.1.1999 1.1.2001 A - nechráněné bez dovozních cel B - středně chráněné -20 % -60 % bez dovozních cel C - silně chráněné -20 % -40 % -60 % bez cel D - nové osobní automobily -20 % -40 % -60 % -80 % bez cel Pramen: PLCHOVÁ, Božena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 120.

Avšak zemědělský trh má v Evropské dohodě zvláštní reţim. V této oblasti je Evropská dohoda symetrická a preferenční výhody v tomto obchodu jsou na zhruba stejné úrovni. Po roce 1989 následoval rozvoj spolupráce i s dalšími vyspělými evropskými zeměmi patřícími do Evropského sdruţení volného obchodu (ESVO). V roce 1992 byla podepsána Dohoda o volném obchodu mezi Československou federativní republikou a zeměmi ESVO. Na počátku vzniku dohody bylo liberalizováno téměř 80 % vzájemného obchodu54, zbývající překáţky byly odstraňovány

52

LOHNISKÁ, Veronika. Agris.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-11]. Nástroje obchodní politiky a jejich uţívání v České republice. Dostupné z WWW: . 53 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 120. 54 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 122. - 27 -

asymetricky ve prospěch Československa. Obchod se zemědělskými produkty byl řešen bilaterálně, jelikoţ země ESVO nemají oproti EU společnou zemědělskou politiku. Na počátku 90. let byla na podmět zemí tzv. Visegrádské čtyřky55 podepsána Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), která měla za úkol vytvořit oblast volného obchodu v přechodném období. Tato dohoda představovala základ pro postupné odstraňování omezení obchodu mezi zúčastněnými zeměmi. Sníţení cel probíhalo symetricky a postupně, avšak oblast zemědělské produkce byla značně problematická. Česká republika uplatňuje dohody i s dalšími zeměmi jako jsou například země SNS, balkánské země, země Severní, Střední a Jiţní Ameriky a další.

5.1.3 Proexportní politika Myšlenka proexportní politiky České republiky se zrodila v polovině 90. let díky „neuspokojivým výsledkům vývoje zahraničního obchodu ve dvou letech reformy; přetrvávání pasivního salda obchodní bilance, jenţ začalo ovlivňovat investory pro podnikání v ČR, pokračování i zhoršování vývoje komoditní struktury ve prospěch komodit s malým obsahem vloţené domácí kvalifikované práce a obtíţnému postavení strojírenských vývozců“.56 Tato skutečnost vedla k přijetí zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, coţ vedlo ke stabilizaci proexportní instituce Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Jejím cílem bylo vytvoření českým exportérům takových podmínek ve finanční oblasti, které by byly „srovnatelné s podmínkami, které měla k dispozici konkurence v zemích s trţních ekonomikou“. 57 Mimo jiné tato skutečnost dále podnítila zaloţení České exportní banky (ČEB), která zahájila činnost roku 1995 a její hlavní úkol znamenal financování vývozních úvěrů, jelikoţ čeští exportéři měli proti zahraniční konkurenci nevýhodu v tom, ţe nemohli nabídnout financováních svých dodávek srovnatelné s konkurencí z hlediska délky úvěru a úrovně úrokových sazeb.58

5.2 Obchodní politika České republiky po vstupu do Evropské unie Během let 1996 aţ 2004 probíhalo vyjednávání o začlenění České republiky do EU. Jakmile se Česká republika stala členem Evropské unie roku 2004, začala uplatňovat společnou obchodní politiku, coţ znamená, ţe Česká republika nemůţe provádět vlastní, na ostatních členských zemí nezávislou zahraničně-obchodní politiku a utvářet své vnější hospodářské vztahy vůči vnějšímu světu zcela samostatně.

55

Visegrádská čtyřka je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. CHLUMSKÝ, Jiří. Problémy otevírání české ekonomiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 76 s. ISBN 80-7079-868-8, s. 51. 57 CHLUMSKÝ, Jiří. Problémy otevírání české ekonomiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 76 s. ISBN 80-7079-868-8, s. 51. 58 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 123-124. 56

- 28 -

Hlavní principy společné obchodní politiky jsou následující: „společný obchodní sazebník pro dovozy z třetích zemí závazný pro všechny členské státy, uzavírání dohod v obchodní a hospodářské spolupráci provádí Evropská komise vystupující jménem všech členských zemí z pověření Rady, protidumpingová opatření v souladu se zásadami GATT/WTO proti zemím a vývozcům, kteří se v obchodě dopouštějí nečestných praktik, se uplatňují pouze vůči subjektům z třetích zemí“.59

5.2.1 Změny v celních sazbách Převzetím společného celního sazebníku přestává být určování celních sazeb v obchodě se třetími zeměmi národní záleţitostí.Tyto změny mají odlišný dopad v závislosti na výši sazeb EU a sazeb ČR. Sazby EU, které se dříve rovnaly sazbám ČR nezaznamenaly ţádné změny. Avšak sazby EU vyšší neţ sazby ČR měly za následek zhoršení přístupu třetích zemí na český trh, zároveň měly vliv na růst cen příslušných výrobků na domácím trhu. Jde o zhruba 2900 poloţek průmyslových výrobků, přičemţ „nejvyšší podíl připadá na textil, výrobky chemického průmyslu, stroje a přístroje a plasty”. Ve skupině výrobků, kde má ČR vyšší celní sazbu neţ EU, „lze předpokládat větší otevření českého trhu konkurenci ze třetích zemí“. Jedná se přibliţně o 4500 produktů. Zde bylo původní vyšší dovozní clo zavedeno spíše jako příjem do státního rozpočtu neţ na ochranu domácích výrobců.60 Situace u zemědělských výrobků se liší. Jelikoţ země EU uplatňují Společnou zemědělskou politiku, sektor zemědělství je silně chráněn před třetími zeměmi a to zejména z důvodu silné ochrany domácích producentů. Proto po vstupu ČR do EU se celní sazby u určité skupiny zemědělských produktů zvýšily.

5.2.2 Vliv na státní rozpočet Dle pravidel společné obchodní politiky má Česká republika pravomoc si ponechat 10 % hodnoty cel vybraných jejími celními orgány jako příjem státního rozpočtu, zatímco 90 % hodnoty cel jde do společného komunitárního rozpočtu.61 V následující tabulce je zachycena postupná liberalizace dovozních cel před vstupem do EU jako podíl na státním rozpočtu. Tabulka 7: Podíl cel na celkových příjmech státního rozpočtu ČR (v %) 1994 1995 1996 1997 Podíl 4,4 4 4,1 2,9

1998 2,5

1999 2,1

Pramen: PLCHOVÁ, Božena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 128.

5.2.3 Proexportní opatření Zatímco zahraniční obchodní politika je společná a jednotná vůči importu ze třetích zemí, tzn. celní politika je součástí společné obchodní politiky, proexportní politika jde odlišnou cestou, coţ znamená, ţe tato oblast spadá do kompetence jednotlivých členských zemí, které pouţívají své vlastní nástroje a opatření. Úroveň podpory exportu proto závisí na finanční situaci jednotlivého státu EU, ale i zde musí 59

URBAN, Luděk. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM [online]. 2001 [cit. 2011-03-12]. Jak obstojí Česká republika při zapojování do společné obchodní politiky?. Dostupné z WWW: . 60 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 125-126. 61 PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 127-128. - 29 -

být respektována tzv. společná pravidla pro export, která jsou dána v Nařízení Rady (ES). Nejvýznamnější součástí proexportního opatření je úvěrování vývozu, kde se především jedná o úvěry mezi vznikem a splatností zahraniční pohledávky. Dále zde náleţí státní vývozní záruky vztahující se na rizika, která nejsou pojistitelná trţním způsobem tj. u obchodních pojišťoven a proto záruku poskytují vládní instituce. Neopomeneme ani technickou pomoc vývozcům, která na sebe bere takovou úlohu jako je ku příkladu získávání informací o zahraničních předpisech, normách či technických poţadavcích a v neposlední řádě jsou zde informační a poradenské sluţby pro exportéry zajišťující přísun informací ze zahraničních trhů a poskytování poradenských sluţeb, jenţ vykazuje v průběhu let rostoucí trend.62 Současné výsledky českého zahraničního obchodu jsou velmi příznivé, ale objevují se zde i nepříznivé oblasti, které se týkají malých a středních podniků, jenţ v letech 2005–2008 trpěly dlouhodobě silným kurzem koruny, coţ zhoršovalo jejich konkurenceschopnost vůči zahraničí. Na tento fakt reagovala vláda schválením Exportní strategie ČR pro období 2006–2010, kterou má v kompetenci Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Její cíle chtějí prostřednictvím 12 projektů dosáhnout „více příleţitostí pro podnikatele, poskytování profesionální a účinné podpory, zlepšení a rozšíření kvality sluţeb a zvýšení kapacity pro export“.63 Následně MPO zahájilo činnost tzv. Zelené linky pro export, která má za cíl poskytování informací a usnadnění kontaktu mezi státními institucemi a exportéry.64 Podpora exportu prostřednictvím státních institucí je v ČR prováděna ústředními orgány jako jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo financí. Dále zde existují specializované instituce na podporu exportu, do této skupiny spadá Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), Česká exportní banka (ČEB), CzechTrade, CzechInvest a Česká centra. Kromě státních podpor exportu jsou zde i podpory nestátní, které jsou zajišťovány činností Hospodářské komory ČR, Komerční úvěrové pojišťovny EGAP, Asociací exportérů, Českou podnikatelskou reprezentací při EU, CzechInvestem, Svazem průmyslu a dopravy a řadou dalších organizací a agentur, které jsou soukromými společnostmi.65

62

PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3, s. 130-131. 63 BusinessInfo.cz [online]. c1997-2011 [cit. 2011-03-14]. Exportní strategie ČR. Dostupné z WWW: . 64 SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod : teorie a praxe. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 367 s. ISBN 978-80247-2708-0, s. 112. 65 FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR : historie a současnost (1945-2008). 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4, s. 169-172. - 30 -

ZÁVĚR Cílem práce je zhodnotit otevřenost České republiky a posoudit determinanty otevřenosti na jednotlivé ekonomiky v celosvětovém měřítku. Česká republika patří ke skupině malých otevřených ekonomik, které jsou svojí velikostí silně vázány na uplatňování vnějších ekonomických vztahů a tak jejich makroekonomický výkon je silně ovlivňován mezinárodním obchodem. Za její výhodu při zapojování do mezinárodního obchodu lze povaţovat především její geografickou polohu, kvalifikovanou a levnou pracovní sílu a vysokou úroveň vzdělání. Zásadní změna v otevřenosti České republiky proběhla na počátku 90. let, kdy narůstal objem zahraničního obchodu. Česká republika se přeorientovala z východních trhů na západní trhy a v současnosti vykazuje s vyspělými ekonomikami kladné saldo obchodní bilance a rovněţ kladné saldo bilance sluţeb. V průběhu sledovaného období je zaznamenán pokles podílu obchodu s rozvojovými zeměmi a se zeměmi s tranzitivní ekonomikou. Mezi významnými obchodními partnery České republiky se řadí země Evropské unie, mezi kterými dominuje Německo. Významný podíl na zahraničním obchodu zaujímají zpracované produkty. Klíčovými komoditami pro český export i import jsou stroje a dopravní prostředky. Avšak na rozdíl od českého dovozu se český vývoz koncentruje do několika málo skupin, coţ představuje nepříliš vhodnou situaci. Uvedené charakteristiky vnějších obchodních vztahů České republiky jsou výsledkem věcných a systémových faktorů, které jsem aplikovala do ekonometrického modelu. Pozitivní korelaci mezi ekonomickou otevřeností a vyspělostí země i negativní korelaci mezi ekonomickou otevřeností a velikostí ekonomiky můj model potvrdil. Avšak faktory otevřenosti ekonomiky, jako je pracovní síla, rozloha země a index ekonomické svobody, se jevily v modelu jako statisticky nevýznamné. Tato skutečnost je daná tím, ţe otevřenost ekonomiky závisí na mnoha faktorech, které jsou mezi sebou vzájemně korelovány a tedy sniţují významnost zahrnutých proměnných. Na míru otevřenosti české ekonomiky má nezanedbatelný vliv i obchodní politika, která rovněţ utrpěla největší změny s přechodem na trţní hospodářství. Zatímco tarifní nástroje v mezinárodním obchodě soustavně a výrazně klesaly, netarifní nástroje jsou realitou současného mezinárodního obchodu. Skupina smluvních nástrojů uplatňovaná dohodami o volném obchodu a celní unii zefektivňovala vzájemnou obchodní výměnu a podporovala český export. S ohledem na přetrvávající salda obchodní bilance si v polovině 90. let Česká republika uvědomila nutnost proexportní politiky. Tato skutečnost podnítila vznik některých významných institucí, které se snaţí i nyní všemoţně podporovat český export. Připojení České republiky k Evropské unii znamenalo uplatňování Společné obchodní politiky, která se zásadně aplikuje vůči třetím zemím, případně jejich seskupením.

- 31 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]

CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2003. 709 s. ISBN 80-7179-804-5.

[2]

FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR : historie a současnost (1945-2008). 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4.

[3]

HOLMAN, Robert. Transformace české ekonomiky : v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Vyd. 1. Praha : CEP, 2000. 106 s. ISBN 80-902795-6-2.

[4]

CHLUMSKÝ, Jiří. Problémy otevírání české ekonomiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 76 s. ISBN 80-7079-868-8.

[5]

JIRGES, Tibor; PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 116 s. ISBN 80-7079-867X.

[6]

LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. Vyd. 1. V Brně : Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 115 s. ISBN 80-7157-488-0.

[7]

MESÁROŠ, Oldřich. Vývoj a hlavní strukturální změny v zahraničním obchodě České republiky. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 60 s. ISBN 8024501201.

[8]

MUSIL, Petr; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7.

[9]

PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční obchod. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1996. 241 s.

[10]

PLCHOVÁ, Boţena. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. přeprac. vyd. V Praze : Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3.

[11]

SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Nové, přepracované vyd. opatřené margináliemi. Praha : Liberální institut, 2001. 986 s. ISBN 80-86389-15-4.

[12]

SOJKA, Milan. Česká ekonomika v evropských integračních procesech : vybrané problémy. Vyd. 1. Brno : Doplněk, 2009. 291 s. ISBN 978-80-7239-234-6.

[13]

SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod : teorie a praxe. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0.

[14]

ŢÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky : 1989-2004. 2. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. 304 s. ISBN 80-7179-922-X.

[15]

ŢÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství 2. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. 397 s. ISBN 978-80-7380-184-7.

[16]

BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-16]. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. Dostupné z WWW: .

[17]

BusinessInfo.cz [online]. c1997-2011 [cit. 2011-03-14]. Exportní strategie ČR. Dostupné z WWW: . - 32 -

[18]

Czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-18]. Komoditní struktura zahraničního obchodu. Dostupné z WWW: .

[19]

Czech.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Opportunities according to sectors. Dostupné z WWW: .

[20]

Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-02-09]. Česká republika od roku 1989 v číslech. Dostupné z WWW: .

[21]

Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-02-09]. Statistické ročenky České republiky. Dostupné z WWW: .

[22]

ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-09]. Platební bilance. Dostupné z WWW: .

[23]

DUBOVSKÁ, Drahomíra. ManagerWeb.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Jak zranitelný je český export. Dostupné z WWW: .

[24]

Index of Economic Freedom [online]. c2011 [cit. 2011-02-13]. Czech Republic. Dostupné z WWW: .

[25]

Index of Economic Freedom [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Explore the Data. Dostupné z WWW: .

[26]

NĚMEC, Daniel. Is.muni.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. Základy ekonometrie. Dostupné z WWW: .

[27]

LOHNISKÁ, Veronika. Agris.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-11]. Nástroje obchodní politiky a jejich uţívání v České republice. Dostupné z WWW: .

[28]

Patria.cz [online]. c2007-2011 [cit. 2011-02-09]. Zahraniční obchod. Dostupné z WWW: .

[29]

The World Bank Group [online]. c2011 [cit. 2011-02-09]. Data. Dostupné z WWW: .

[30]

URBAN, Luděk. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM [online]. 2001 [cit. 2011-0312]. Jak obstojí Česká republika při zapojování do společné obchodní politiky?. Dostupné z WWW: .

- 33 -

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993–2009 – hledisko zboží (v %) ................ 10 Graf 2: Bilance zahraničního obchodu ČR se zbožím v letech 1993–2009 (v mld. Kč) ................. 12 Graf 3: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993–2009 – hledisko služby (v %) .............. 13 Graf 5: Obrat českého zahraničního obchodu s vybranými skupinami zemí v letech 1993–2008 (v mil. Kč) ............................................................................................................................................. 19 Graf 6: Bilance obchodu se zbožím s EU v letech 1993–2008 (v Kč) .............................................. 20 Graf 7: Komoditní struktura importu zboží podle klasifikace SITC v letech 1993–2008 (v %) .. 22 Graf 8: Komoditní struktura exportu zboží podle klasifikace SITC v letech 1993–2008 (v %) .. 23

- 34 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Míra otevřenosti vybraných zemí za rok 2006 ...............................................................14 Tabulka 2: Nejvyšší a nejnižší míra otevřenosti podle exportu ku GDP v roce 2006 ....................15 Tabulka 3: Odhadnutý model metodou OLS, za použití pozorování 1–146 ...................................17 Tabulka 4: Vývoj obchodu s vybranými zeměmi v letech 1993-2008 (v mil. Kč) ...........................20 Tabulka 5: Komparace dovozních tarifů ČR a OECD .....................................................................26 Tabulka 6: Vývoj celních tarifů na dovozy průmyslových výrobků EU do ČR .............................27 Tabulka 7: Podíl cel na celkových příjmech státního rozpočtu ČR (v %) ......................................29

- 35 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993-2009 – hledisko zboží ....................... 37 Příloha 2: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993-2009 – hledisko služeb ..................... 37 Příloha 3: Souhrn dat o faktorech míry otevřenosti za rok 2006 .................................................... 38

- 36 -

Příloha 1: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993-2009 – hledisko zboží Import Export Bilance Obrat Import/HDP Export/HDP Obrat/HDP Rok (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (%) (%) (%) 1993 426,1 421,6 -4,5 847,7 41,6 41,3 83,1 1994 498,4 458,8 -39,5 957,2 42,1 38,8 80,9 1995 665,7 566,2 -99,6 1 231,9 45,4 38,6 84,0 1996 754,7 601,7 -153,0 1 356,4 44,8 35,7 80,6 1997 859,7 709,3 -150,5 1 569,0 47,5 39,2 86,6 1998 914,5 834,2 -80,2 1 748,7 45,8 41,8 87,6 1999 973,2 908,8 -64,4 1 881,9 46,8 43,7 90,4 2000 1 241,9 1 121,1 -120,8 2 363,0 56,7 51,2 107,9 2001 1 385,6 1 268,1 -117,4 2 653,7 58,9 53,9 112,8 2002 1 325,7 1 254,9 -70,8 2 580,5 53,8 50,9 104,7 2003 1 440,7 1 371,0 -69,8 2 811,7 55,9 53,2 109,1 2004 1 749,1 1 722,7 -26,4 3 471,8 62,1 61,2 123,3 2005 1 830,0 1 868,6 38,6 3 698,5 61,3 62,5 123,8 2006 2 104,8 2 144,6 39,8 4 249,4 65,1 66,4 131,5 2007 2 380,0 2 466,1 86,1 4 846,1 66,9 69,3 136,2 2008 2 371,0 2 473,7 102,7 4 844,7 64,1 66,9 131,1 2009 1 950,8 2 131,3 180,6 4 082,1 53,8 58,8 112,6 Pramen: ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-09]. Platební bilance. Dostupné z WWW: . Výpočty vlastní.

Příloha 2: Míra otevřenosti české ekonomiky v letech 1993-2009 – hledisko služeb Příjmy Výdaje Bilance Obrat Příjmy/HDP Výdaje/HDP Obrat/HDP Rok (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (%) (%) (%) 1993 137,7 108,2 29,5 245,9 13,5 10,6 24,1 1994 148,4 134,4 14,0 282,8 12,5 11,4 23,9 1995 178,3 129,4 48,9 307,7 12,2 8,8 21,0 1996 222,0 169,8 52,2 391,9 13,2 10,1 23,3 1997 227,2 171,3 56,0 398,5 12,5 9,5 22,0 1998 246,7 184,8 61,9 431,5 12,4 9,3 21,6 1999 243,9 202,3 41,5 446,2 11,7 9,7 21,4 2000 264,8 210,2 54,6 475,1 12,1 9,6 21,7 2001 269,7 211,7 58,0 481,4 11,5 9,0 20,5 2002 231,1 209,3 21,8 440,4 9,4 8,5 17,9 2003 219,2 206,0 13,2 425,1 8,5 8,0 16,5 2004 247,1 230,5 16,6 477,6 8,8 8,2 17,0 2005 282,0 245,5 36,5 527,5 9,4 8,2 17,7 2006 309,8 267,6 42,1 577,4 9,6 8,3 17,9 2007 341,5 286,0 55,4 627,5 9,6 8,0 17,6 2008 370,3 304,4 65,9 674,7 10,0 8,2 18,3 2009 385,3 358,3 27,0 743,6 10,6 9,9 20,5 Pramen: ČNB [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-09]. Platební bilance. Dostupné z WWW: . Výpočty vlastní.

Příloha 3: Souhrn dat o faktorech míry otevřenosti za rok 2006 Country

GDP(US$)

GDP per capita (US$)

Land area 2 (km )

Labor force

EX/GDP (%)

IM/GDP (%)

Freedom

Albania

9 132 562 332

2 925

27 400

1 389 874

25

49

60,3

Algeria

117 169 000 000

3 513

2 381 740

13 650 229

49

22

55,7

Angola

45 163 239 832

2 643

1 246 700

7 545 629

74

36

43,5

Argentina

214 066 000 000

5 474

2 736 690

18 682 343

25

19

53,4

Armenia

6 384 457 744

2 081

28 200

1 575 553

23

39

70,6

Australia

749 316 000 000

36 203

7 682 300

10 791 429

20

21

79,9

Austria

321 350 000 000

38 799

82 450

4 166 830

57

52

71,1

20 982 270 733

2 473

82 637

3 996 752

67

39

53,2

6 875 628 607

20 864

10 010

176 534

44

67

72,3

Bahrain

15 854 942 951

21 324

710

348 142

99

73

71,6

Bangladesh

61 898 812 581

398

130 170

73 481 255

19

25

52,9

Azerbaijan Bahamas, The

Barbados

3 191 000 000

12 568

430

148 372

60

64

71,9

Belarus

36 961 918 859

3 798

202 900

4 896 882

60

64

47,5

Belgium

399 168 000 000

37 843

30 280

4 649 853

87

84

71,8

Belize

1 213 104 430

4 025

22 810

119 868

61

62

64,7

Benin

4 734 839 067

583

110 620

3 335 837

11

23

54

Bolivia

11 451 840 617

1 224

1 083 300

4 168 337

41

29

57,8

Bosnia and Herzegovina

12 348 149 573

3 265

51 200

1 942 418

36

66

55,6

Botswana

11 255 175 568

6 035

566 730

924 910

47

31

68,8

1 088 920 000 000

5 787

8 459 420

97 036 607

14

11

60,9

31 655 839 159

4 112

108 630

3 501 321

65

83

64,1

5 771 194 545

406

273 600

6 491 423

12

27

55,8

Brazil Bulgaria Burkina Faso Burundi

918 823 351

121

25 680

4 043 073

11

47

48,7

Cambodia

7 267 870 983

516

176 520

7 147 315

69

76

56,7

Cameroon

17 956 985 511

985

472 710

7 118 290

23

21

54,6

Canada

1 278 610 000 000

39 162

9 093 510

18 003 580

36

34

77,4

Cape Verde

1 107 887 282

2 286

4 030

193 363

21

56

58,6

Central African Republic

1 476 870 078

353

623 000

1 928 255

14

22

54,2

Chad

6 099 009 023

591

1 259 200

3 940 230

63

41

50

Chile

146 773 000 000

8 913

743 800

6 969 098

46

31

78

China

2 716 870 000 000

2 072

9 327 489

766 465 176

39

31

53,6

Colombia

162 347 000 000

3 715

1 109 500

17 710 823

18

22

60,4

Costa Rica

22 526 464 348

5 125

51 060

1 980 146

49

55

65,9

Cote d'Ivoire

17 367 306 797

883

318 000

7 714 809

53

42

56,2

Croatia

49 049 397 204

11 047

54 180

1 979 894

43

50

53,6

Cyprus

18 424 000 903

23 848

9 240

420 296

48

52

71,8

Czech Republic

142 611 000 000

13 887

77 250

5 197 586

76

73

66,4

Denmark

274 377 000 000

50 462

42 430

2 931 314

52

49

75,4

Djibouti

768 873 684

938

23 180

355 045

40

57

53,2

Dominican Republic

35 952 845 583

3 717

48 320

4 249 956

30

38

56,3

Ecuador

41 763 230 000

3 163

276 840

5 501 903

34

33

54,6

107 484 000 000

1 367

995 450

25 353 052

30

32

53,2

18 653 600 000

3 067

20 720

2 411 485

27

47

69,6

Egypt, Arab Rep. El Salvador Equatorial Guinea

9 603 185 319

15 355

28 050

234 476

87

33

51,5

Estonia

16 604 835 553

12 359

42 390

690 178

80

92

74,9

Ethiopia

15 162 375 526

198

1 000 000

35 924 730

14

37

50,9

Fiji

3 103 408 434

3 724

18 270

331 035

48

70

58,4

Finland

207 796 000 000

39 458

304 110

2 664 157

46

41

72,9

France

2 266 140 000 000

35 848

547 660

28 084 857

27

28

61,1

Gabon

9 545 984 815

6 840

257 670

647 965

62

32

56,1

Gambia, The Georgia Germany

508 301 860

324

10 000

701 437

40

57

57,3

7 745 401 718

1 761

69 490

2 303 640

33

57

64,5

2 916 800 000 000

35 408

348 770

41 894 275

45

40

70,8

Ghana

12 722 374 700

568

227 540

10 120 320

40

65

55,6

Greece

264 018 000 000

23 682

128 900

5 160 538

24

33

60,1

30 231 142 141

2 320

107 160

4 971 138

25

42

59,1

2 821 345 794

300

245 720

4 497 786

39

43

52,8

Guatemala Guinea Guinea-Bissau

317 083 899

210

28 120

617 706

19

47

46,5

Guyana

914 559 734

1 197

196 850

337 710

63

89

56,6

4 878 625 009

510

27 560

4 161 564

15

43

49,2

Haiti Honduras

10 917 650 172

1 553

111 890

2 624 224

56

77

57,4

Hong Kong SAR, China

189 932 000 000

27 699

1 042

3 587 903

206

194

88,6

Hungary

113 006 000 000

11 220

89 610

4 306 535

77

78

65

Iceland

16 651 142 959

54 813

100 250

186 883

32

50

75,8

India

949 192 000 000

855

2 973 190

432 048 096

21

24

52,2

Indonesia

364 570 000 000

1 643

1 811 570

109 083 453

31

26

51,9

Iran, Islamic Rep. of

222 881 000 000

3 180

1 628 550

27 316 273

32

24

45

Ireland

221 741 000 000

52 042

68 890

2 139 549

80

69

82,2

Israel

145 844 000 000

20 676

21 640

2 889 442

43

42

64,4

Italy

1 863 380 000 000

31 614

294 140

24 783 517

28

29

62

Japan

4 362 590 000 000

34 148

364 500

66 617 924

16

15

73,3

Jordan

14 839 111 987

2 678

88 240

1 723 333

55

89

63,7

Kazakhstan

81 003 864 916

5 292

2 699 700

8 128 667

51

40

60,2

Kenya

22 502 239 913

612

569 140

17 234 961

26

36

59,7

Kuwait

101 561 000 000

39 070

17 820

1 370 796

66

24

66,5

2 834 168 889

546

191 800

2 357 577

42

79

61

Kyrgyz Republic Lao P.D.R.

3 522 164 352

589

230 800

2 851 193

38

47

47,5

Latvia

19 935 046 397

8 713

62 240

1 165 117

45

66

66,9

Lebanon

22 438 474 295

5 438

10 230

1 364 996

21

42

57,5

Lesotho

1 517 512 470

754

30 350

894 535

50

96

54,7

Libya

56 484 375 000

9 344

1 759 540

2 210 091

71

25

33,2

Lithuania

30 088 510 798

8 865

62 680

1 589 582

59

69

71,8

Luxembourg

42 841 103 393

90 643

2 590

214 593

174

143

75,3

Macedonia, FYR

6 373 113 830

3 127

25 430

887 058

48

67

59,2

Madagascar

5 515 222 624

305

581 540

8 775 905

30

41

61

Malawi

3 163 727 317

225

94 080

5 781 619

19

43

55,4

Malaysia

156 523 000 000

5 998

328 550

11 217 771

117

94

61,6

Mali

5 866 095 675

484

1 220 190

3 482 140

32

40

54,1

Malta

6 394 130 804

15 733

320

167 539

87

91

67,3

Mauritania

2 662 577 888

869

1 030 700

1 268 446

55

59

55,7

Mauritius

6 507 112 280

5 193

2 030

557 012

62

73

67,4

952 543 000 000

9 140

1 943 950

44 761 009

28

29

64,7

Mexico Moldova

3 408 454 198

951

32 890

1 482 452

45

92

58

Mongolia

3 132 338 007

1 214

1 553 560

1 347 435

65

60

62,4

Morocco

65 637 107 776

2 096

446 300

11 316 965

34

40

51,5

Mozambique

7 096 128 504

332

786 380

10 265 247

40

47

51,9

Namibia

7 980 502 216

3 896

823 290

710 972

40

42

60,7

Nepal

9 074 425 187

327

143 350

12 149 557

13

31

53,7

Netherlands, The

677 692 000 000

41 459

33 760

8 647 273

73

65

75,4

New Zealand

108 753 000 000

25 989

267 710

2 241 465

29

31

82

5 267 565 509

953

119 990

2 150 681

31

61

63,8

146 867 000 000

1 018

910 770

46 089 292

43

28

48,7

Nicaragua Nigeria

Norway Oman

336 732 000 000

72 250

304 280

2 491 621

46

28

67,9

36 803 641 389

13 784

309 500

1 001 140

57

32

63,7

Pakistan

127 500 000 000

801

770 880

53 205 848

15

23

57,9

Panama

17 137 000 000

5 213

74 340

1 466 475

77

69

65,6

Paraguay

9 275 210 016

1 542

397 300

2 741 417

54

58

55,6

92 303 809 836

3 276

1 280 000

12 866 821

29

20

60,5

Philippines

117 544 000 000

1 350

298 170

36 046 753

47

48

56,3

Poland

341 670 000 000

8 958

304 270

17 353 710

40

42

59,3

Portugal

195 005 000 000

18 424

91 500

5 579 455

31

39

62,9

56 770 328 034

56 736

11 590

687 987

67

38

62,4

Romania

122 642 000 000

5 681

229 980

10 043 378

30

39

43,8

Russian Federation

989 426 000 000

6 943

16 377 740

75 135 018

34

21

58,2 52,4

Peru

Qatar

Rwanda Saudi Arabia Senegal Sierra Leone Singapore Slovak Republic Slovenia South Africa Spain

2 834 509 082

308

24 670

4 530 475

10

28

356 630 000 000

15 061

2 000 000

8 571 061

63

32

63

9 369 575 401

809

192 530

4 925 086

26

43

56,2 45,2

1 422 009 798

270

71 620

2 007 087

25

33

145 072 000 000

32 960

694

2 333 955

234

205

88

69 057 257 559

12 809

48 100

2 664 370

84

88

69,8

38 951 918 415

19 409

20 140

1 022 933

67

67

61,9

261 007 000 000

5 468

1 214 470

17 629 028

30

32

63,7

1 234 770 000 000

27 989

498 980

21 593 904

26

33

68,2

Sri Lanka

28 281 012 415

1 422

64 630

8 430 043

30

41

58,7

Swaziland

2 669 670 498

2 349

17 200

420 605

85

87

61,4

Sweden

399 076 000 000

43 949

410 330

4 843 906

51

43

70,9

Switzerland

391 234 000 000

52 276

40 000

4 229 257

52

44

78,9

33 406 588 465

1 705

183 640

6 228 634

40

36

51,2

Tajikistan

2 811 120 602

424

139 960

2 608 154

23

58

52,6

Tanzania

14 331 230 929

368

885 800

19 669 080

22

27

58,5

Thailand

207 238 000 000

3 116

510 890

37 483 935

74

70

63,3

2 217 981 077

361

54 390

2 681 630

42

62

47,3

18 369 057 237

13 883

5 130

678 771

68

38

70,4

Tunisia

30 962 208 866

3 057

155 360

3 642 010

50

53

57,5

Turkey

530 900 000 000

7 365

769 630

24 575 633

23

28

57

10 277 598 152

2 093

469 930

2 251 952

73

35

43,8

Syrian Arab Republic

Togo Trinidad and Tobago

Turkmenistan Uganda

9 922 176 879

335

197 100

12 733 204

15

29

63,9

Ukraine

107 753 000 000

2 303

579 360

23 169 593

47

49

54,4

United Arab Emirates

163 296 000 000

38 581

83 600

2 633 382

91

68

62,2

2 439 420 000 000

40 251

241 930

30 936 424

28

32

80,4

13 336 200 000 000

44 663

9 161 920

155 343 919

11

17

81,2

Uruguay

19 802 214 141

5 974

175 020

1 601 626

29

31

65,3

Uzbekistan

17 030 896 203

643

425 400

11 313 560

38

27

48,7

183 683 000 000

6 795

882 050

12 251 749

36

22

44,6

60 913 515 795

724

310 070

43 560 403

74

78

50,5

United Kingdom United States

Venezuela, R.B. de Vietnam

Zambia 10 702 206 686 890 743 390 4 486 137 38 30 56,8 Pramen: The World Bank Group [online]. c2011 [cit. 2011-02-09]. Data. Dostupné z WWW: . Index of Economic Freedom [online]. c2011 [cit. 2011-04-02]. Explore the Data. Dostupné z WWW: . Vlastní zpracování.